Vrch labí

dobu mizí z historie. Husité vše, co dosvědčovalo vznik místa, tj. listiny, knihy apod., zničili,“ píše děkan Proschwitzer.

To potvrzuje i Schneider: „Vše je zničeno, hamry i vysoké pece. Tehdy uprchlo několik Němců, zachránili se v lesích. Udrželi svůj domov. Do měst a vesnic kolem hor se přistěhovala česká šlechta a noví majitelé. Oni však nedorostli nárokům doby. Po krátkém čase se hospodářsky i morálně zlomili a šlechtici přepadali a zabíjeli jeden druhého, až musely být části jejich těl odstraňovány z cest.“

Z čeho učitel dějepisu a archivář tak drastické detaily citoval, lze zjistit jen těžko. Franz Schöbel, jenž dobu „pánů z Wrchlabu na horním Labi a jejich potomky“ zkoumal, sice našel zprávy o nekonečných soudních přích v oněch neklidných desetiletích, ale nic o krvavých a tak brutálních násilných činech. Ano – je to už přes 500 let. Brzy poté obnovil „v oblasti pořádek Kryštof z Gendorfu, který přišel roku 1534 jako pán, jemuž patřilo celé území východních Čech s výjimkou Hostinného a Broumova. Gendorf přišel do Čech roku 1528, Ferdinand I. ho pověřil správou jáchymovské mincovny a učinil jej brzy poté pánem téměř celé země“ – píše Karl Schneider. A protože jeho líčení názorně popisuje tehdejší feudální dobu, budu Schneidera citovat i dále: „Jemu, Gendorfovi, je zrovna 33 roků. Jako statečný králův úředník provádí inspekci dolů v Čechách a rovněž ve Slezsku. Přitom se rozhlíží vpravo i vlevo a nabývá nejprve horní práva v Krkonoších (1533); všude tam, kde on a jeho dědicové budou chtít v Království českém na vlastním pozemku otevřít důl. Všechny úředníky může na těchto dolech sám jmenovat a dostává od podřízených dolů jako dávku třetinu vytěžené rudy, rovněž ale i třetinu roztaveného čistého stříbra a zlata. Na svých statcích pak může podle vlastního uvážení stavět vsi a města. Poddaní jsou mu povinováni poslušností. Za to jsou osvobozeni od jakéhokoli druhu daně. Pouze v nouzi nejvyšší můžou být tito lidé povoláni králem do vojenské služby a k odvodům dávek, avšak horní činnost tím nesmí utrpět žádné úhony.“

→ Kryštof z Gendorfu, nar. 1487 v Greifenbergu v Korutanech, zem. 1563 ve Vrchlabí (podle stříbrné medaile z roku 1549)

Horsk M Ste Ko Jm Nem Vrchlab

Od Karla Schneidera se dovídáme následující:

„Už 12. března 1533 získal Gendorf panství Elbegebirge od Johanna Tetauera z Tetova za částku 3 750 kop českých grošů včetně veškerých privilegií, práv k užívání, svrchované nadvlády a patronátních práv a 6. října téhož roku obdržel královské potvrzení pro založení nového města, jež chtěl vystavět na místě zaniklé vsi Gießdorf a které označuje jako Vrchlabí, město na horním Labi.“

Privilegia takového druhu byla tenkrát zemským pánem vydávána za věrné služby.

„Hrabata z hor, hrabě z Trutnova, to byly tituly úředníků, nikoliv to, co pozdější staletí těmito pojmy rozumí. Tato hrabata se nazývají podle pohoří, které je jejich správním územím, equites vrchlabienses. A tomuto pohoří (německy Gebirge) dává jméno řeka Labe/Elbe: jmenuje se Elbegebirge či Vrchlabe. Ještě začátkem 19. století se tento název používá, i když už ne pro celé pohoří, neboť pro něj se od 16. století vžil název Riesengebirge/Krkonoše.“

S povýšením na město obdrželo Vrchlabí znak, stejně jako právo používat pečeť v zelené barvě. Znak je tvořen štítem rozděleným na dvě části; v horním bílém poli jsou dvě zelené jedle, ve spodním červeném poli zkřížený mlátek a želízko. (Hallwich, resp. Proschwitzer)

Ze slavnostního sborníku k oslavě 400 let svobodného horního města Vrchlabí z roku

1933 cituji delší pasáže od Karla Schneidera, které stojí za přečtení: „Gendorf potřeboval pro své zakoupené panství centrum. Neboť po předlouhý čas nebylo na výšinách slyšet žádný zvon kostela, žádné údery sekyrou nenarušovaly ticho lesa, pouze bouře a stáří lámaly stromy. Les tehdy pronikal až do údolí, halil horské svahy a dral se přes potoky a divoké vody až do dolin. Nebyly žádné cesty, pouze ušlapané cestičky lovců a rolníků, které se podobaly pavučinám. Vše se muselo převážet na koni anebo přenášet pěšky. Nové město se mělo stát východiskem pro nový začátek. Tomu odpovídala tvořivost muže, jako byl právě Gendorf, jenž se hodil do století, kdy probíhala conquista, dobývání Ameriky. Pouze jemu, příteli krále, se mohlo podařit získat blízký Žacléř a samotný Trutnov. Jeho síla se projevila nejvýrazněji v jeho stavbách. Přestavěl starý hraběcí zámek v Trutnově, vylepšil poničené hradby tohoto města, vztyčil novou kostelní věž, zakryl městské věže, přivedl do města pitnou vodu a postaral se o to, aby mlýny na Úpě opět klapaly.

Úplně nově vzniká Vrchlabí, jeho vlastní město. Roku 1546 je zde dokončen nový zámek, mohutný příbytek mocného pána, který rozuměl své době a pokusil se ji ovládnout. Tenkrát byly kolem