Soffa 26 / VÁŠEŇ, Czech edition by SOFFA

téma čísla

VÁŠEŇ

SOFFA: JOY FROM THE HEART OF EUROPE Discover the best and the most beautiful from Czechia and the rest of Central Europe: exquisite design, inspirational stories, unknown interiors and hidden gems well worth your visit.

TÉMA ČÍSLA: VÁŠEŇ V Soffa 26 vás přesvědčíme o tom, jak důležitá je v životě vášeň – ať už planeme pro někoho blízkého, záliby nebo třeba pro práci. Pokud si svou vášní nejste jisti, začněte ji hledat a pěstovat právě teď. Jaro je k tomu jako stvořené!

PARTNEŘI SOFFA Při své práci bychom se neobešli bez jejich podpory. Děkujeme!

Obsah

VYDÁNÍ SOFFA 26 JE ZASVĚCENO

VÁŠNI

Hlavní myšlenkou tohoto jarního vydání, kterou do hloubky zkoumáme v úvodním rozhovoru s Petrem Ludwigem, je hledání dlouhodobé životní vášně. V Soffa 26 si klademe za cíl ve vás probudit zápal a nadšení pro vlastní zájmy a vize, i proto vám představíme hned několik osobností, jejichž úspěšné projekty a životní poslání jsou tou nejlepší inspirací. Začneme třemi mladými vědci, kteří během několika let stihli českou vědu výrazně obohatit skvělými výsledky i názory. České gastronomii podobně zásadně svou prací přispívá svérázný šéfkuchař a řezník Paul Day. Vášní pro design oplývá nejen česká galerie designu Deelive, kterou vám představíme, ale samozřejmě i finalisté cen Czech Grand Design, jimž jsme věnovali obálku. A jelikož nás baví bořit stereotypy a otevírat ožehavá témata, společně s Terezou Hoškovou jsme pro vás připravili článek o ženské intimitě a menstruaci. I tentokrát vyrazíme na výlet a přiživíme cestovatelské vášně – poznáme Rumunsko a Faerské ostrovy. Milovníky starožitností jistě potěší článek o sběrateli historických zbraní či módní story vyfocená v jednom z největších pražských antiků. Na závěr a pro odlehčení si dopřejte koláže z výborných českých seriálů, které byly natočeny v posledním desetiletí a u nichž se skvěle odpočívá!

Obsah

Editorial Mezi námi ženami (a muži)

Rozhovor Zapálený muž

Cestování Transylvánské křižovatky

Koláže Hurá, seriál!

Novinky Všemi smysly

Design Vášeň pro D!

Český fenomén Lehké odhalení

Design Czech Grand Design

Fotoesej Jsem žena

Věda Touha po poznání

Auta Stylové elektro

Dekor Květy půvabu

Cestování Faerská pohádka

Móda Romantická nostalgie

100

Milan Design Week 2018 Luce Solida

114

Kreativní lidé Srdce na talíři

122

Interiér Šermu ráj

134

Novinky Více je více

144

Architektura Na pevných základech

150

Umění Vytříbená krása

158

Editorial

1 · Elevator Music je název nové společné kolekce značek Off-White a Byredo, která bude na trhu od května letošního roku. Krém na ruce, 45 $. www.byredo.eu

MEZI NÁMI ŽENAMI (A MUŽI) V každém vydání Soffa je článek, na kterém mi obzvlášť záleží, který je tak nějak nejvíc ‚můj‘. Tentokrát je to pojednání o ženské intimitě a menstruaci, které jsme doprovodili fotografiemi intimních pomůcek a artovými snímky italsko-americké umělkyně Anny Volpi. V dnešní době už je máloco tabu, ale zdá se mi, že zrovna téma fungování ženského těla a ženské sexuality stále zůstává stranou. Přitom se pochopitelně týká nejen nás žen samotných, ale i našeho okolí. Přála bych si proto, aby si článek přečetli kromě matek a slečen i jejich partneři a synové. A těším se už teď na vaše reakce a komentáře!

2 · Kreativní duo Iva Burkertová a Tereza Plašilová, jež tvoří značku Sobje, představilo novou kolekci svatebních šatů. Materiály jako tyl a krajka dodávají modelům jemnost a něžnost. Více na Sobje. www.odivi.cz/sobje 3 · Spodní prádlo Zuzany Kubíčkové je snem každé ženy, potažmo muže. Krajkové body, 7 600 Kč. www.zuzanakubickova.com 4 · Prsten New Archeology od designérky Elišky Lhotské je z pozlaceného stříbra, 63 €. www.eliskalhotska.cz 5 · Stylový mlýnek Collar od dánské značky Stelton dokáže kávu nejen umlít, ale i uchovávat. Stojí 2 390 Kč. www.finnishdesignshop.com 6 · Cukrářskou továrnu otevřel Lukáš Skála v Praze v prosinci 2017. Přímo na místě nebo online si můžete vybrat z nabídky dezertů tradičních i zcela inovativních chutí. Laskonka, 59 Kč. www.cukrarskala.cz 7 · Dobrý odpočinek je základ. Čalouněné čelo nové postele Desdemone představuje díky svému tvaru oázu pohodlí a klidu, od 118 000 Kč. www.ligne-roset.com

Která barva vás napadne, když se řekne slovo vášeň? Moje odpověď je asi jasná – obálka představující finalisty letošních cen Czech Grand Design i můj ‚wish list‘ k editorialu se nesou v jemných pastelových odstínech ladících s ženskou tematikou. Výběr odráží mé vášně: Miluju zlaté šperky. Raději spím než jím, ale neodolám šálku dobré kávy a neřestně lákavým sladkostem, takže laskonku od cukráře Lukáše Skály a stylový mlýnek na kávu prostě musím mít. Fandím všem podnikavým ženám a snažím se je podporovat, proto ráda nosím módu od českých módních návrhářek. Uznejte sami, že spodnímu prádlu od Zuzky Kubíčkové se prostě nedá odolat. A k němu třeba snové svatební šaty z nové kolekce pro nevěsty od značky Sobje!

Adéla Kudrnová | šéfredaktorka

6 ČÍSEL ZA CENU 5

+ PAPÍROVÁ TROFEJ

Objednejte si předplatné Soffa do 8. 6. 2018 a jako dárek získáte skládací papírovou hlavu černého nebo bílého berana od značky Poly & Fold v hodnotě 950 Kč. Papírová hlava berana v černé nebo bílé barvě na ekologickém papíru (200 g/m2) se stane zaručenou ozdobou vašeho pokoje. Trofej sestavíte snadno podle návodu, který je součástí balení.

Bibloo Concept Store, OD Kotva, náměstí Republiky 656/8, Praha 1 Více na www.polyandfold.cz Nabídka platí při objednávce a úhradě předplatného od 12. 4. do 8. 6. 2018 a do vyčerpání zásob. Obdržíte nejbližší možné vydání Soffa po úhradě předplatného. Spolu s ním obdržíte jako dárek trofej Poly & Fold. Podmínky předplatného a bližší informace o udělení souhlasu se zpracováním a užitím vašich osobních údajů najdete na soffamag.cz. Obchodní podmínky send.cz.

OBJEDNEJTE SI

ROČNÍ PŘEDPLATNÉ PŘEDPLAŤTE SI TIŠTĚNÉ VYDÁNÍ SOFFA NA CELÝ ROK A TĚŠTE SE NA ČÍSLA VE SVÉ SCHRÁNCE, TABLETU NEBO TELEFONU.

TIŠTĚNÉ + DIGITÁLNÍ PŘEDPLATNÉ VČETNĚ POŠTOVNÉHO 1 550 Kč po České republice | 115 € po Evropě | 135 € mimo Evropu Objednávejte na: WWW.SOFFAMAG.COM, e-mailem: soffa@send.cz, telefonicky: +420 225 985 225

12. 5. – 3. 6. 2018 fig. 1 fig. 2 fig.3 fig.4 fig. 5 fig.6 fig.7fig. 1fig.8 fig. 2 fig.9 fig. 3

fig.1 fig. 2 fig.3

fig.10 fig.11 fig. 4 fig. 5fig.12 fig.6

fig. 4 fig. 5 fig.6

fig.13fig. fig..14 7 fig. 8 fig.9

fig.7

fig.10 fig.11 fig.12

fig.13 fig..14

fig. 1 fig. 2 fig. 3

fig.10 fig.11 fig.12 fig.13 fig..14

fig. 7

fig.7

fig. 8 fig. 9

fig.10 fig.11 fig.12 fig.13 fig..14

fig. 4 fig.5 fig.6

fig. 4 fig. 5 fig. 6

fig. 8 fig.9

fig. 4 fig.5 fig. 6

fig.1 fig. 2 fig. 3

fig. 1 fig. 2 fig. 3

fig. 4 fig.5 fig.6 fig. 7

fig. 8 fig.9

fig.1 fig. 2 fig. 3

fig.7

fig. 8 fig. 9

fig.10 fig.11 fig.12

fig.8 fig. 9

fig.10 fig.11 fig.12

fig.13 fig..14

PRAŽSKÉ JARO 73. mezinárodní hudební festival

Accademia Bizantina, Bennewitzovo kvarteto, Budapest Festival Orchestra, Česká filharmonie, Klangforum Wien, Neue Vocalsolisten Stuttgart, Monteverdi Choir & English Baroque Soloists, PKF – Prague Philharmonia, Royal Concertgebouw Orchestra, Slovenská filharmonie, Tonhalle Orchester Zürich, Varšavská filharmonie Leif Ove Andsnes, Andrej Borejko, Jana Boušková, Lionel Bringuier, Boris Brovtsyn, Ottavio Dantone, Iván Fischer, Sir John Eliot Gardiner, Daniele Gatti, Matthias Goerne, James Judd, Martin Kasík, Katarina Karnéus, Petra Lang, Keith Lockhart, Tomáš Netopil, Julian Rachlin, David Robertson, Jordi Savall, Leonard Slatkin, Olga Šroubková, Daniil Trifonov, Constantin Trinks

www.festival.cz Za finanční podpory

Partneři festivalu

Generální mediální partner

Hlavní mediální partner

Mediální partner

Rozhovor

ZAPÁLENÝ MUŽ

text: Adéla Kudrnová

PATŘÍ K LIDEM, KTERÉ STOJÍ ZA TO SLEDOVAT A KTEŘÍ MAJÍ SCHOPNOST NÁS ZNOVU A ZNOVU OBOHACOVAT. PETR LUDWIG JE INSPIRÁTOR, PUBLICISTA A KONZULTANT, JEHOŽ KNIHA KONEC PROKRASTINACE SE U NÁS JIŽ DÁVNO STALA BESTSELEREM A TEĎ MÁ NAKROČENO NA GLOBÁLNÍ TRHY. NÁS ALE PROTENTOKRÁT ZAJÍMAL JINÝ FENOMÉN – DLOUHODOBÁ VÁŠEŇ, TEDY HOUŽEVNATOST A RYZÍ ZÁPAL PRO VĚC. DALŠÍ TÉMATA, JIMŽ SE VĚNUJE NEJEN VE SVÝCH METAPŘEDNÁŠKÁCH. JAK SÁM TVRDÍ, LIDÉ, KTEŘÍ MAJÍ URČITOU VÁŠEŇ, MAJÍ ZÁROVEŇ VIZI. TOU PETROVOU JE MĚNIT ČESKO K LEPŠÍMU SKRZE VZDĚLÁVÁNÍ.

Rozhovor

Nedávno jste ve videu natočeném pro DVTV mluvil o pesimismu české společnosti. Mají tento pesimismus a dlouhodobá vášeň, o které často přednášíte, nějakou vzájemnou spojitost? Česko skončilo v jedné studii jako druhá nejpesimističtější země na světě. Jak ukazují studie, pesimismus vede k pasivitě. A pasivita vede k tomu, že lidi nic nebaví a nedovedou se rozhodnout ke změně životního stylu ani práce. Jsou to spojené nádoby. Pesimistický člověk bude pasivní a pasivita povede k tomu, že nebude mít žádnou životní vášeň. Optimismus na druhé straně vede k tomu, že lidé chtějí zkoušet nové věci a jde jim to. Bohužel Česko má i hodně nízkou míru sebedůvěry. U nás se lidi hodně podceňují a nejsou si vědomi vlastních silných stránek. Říká se tu, že samochvála smrdí, což je destruktivní vzorec uvažování, protože ve skutečnosti smrdí jen samochvála, která je neobjektivní. Pokud si člověk myslí, že je vtipný, a není vtipný, tak to je špatně, ale správná, zdravá sebedůvěra je hrozně důležitá. Podstatné je znát své silné stránky. Ruku v ruce tedy jdou pozitivita, optimismus a schopnost následovat nějakou svoji vizi, zvídavost. Není to ostatně tak, že první věc, kterou člověk zkusí, mu hned jde – často je zapotřebí zdokonalování a pilování dovedností. Aby člověk cítil vůči něčemu vášeň, tak to třeba musí dělat klidně deset let. Jak na tom podle vás časem budou dnešní mladí Češi? Myslím, že další generace to budou mít jednodušší v tom, že budou víc cestovat a uvidí, že to jde i jinak. Zároveň se ukazuje, že máme být i na co hrdí. Čím víc cestuju, tím víc si uvědomu-

ju, jak moc věcí tady děláme dobře, a pak si toho daleko víc vážím. Teď jsme ale tady a teď. Jak tedy probudit v lidech vášeň za současné situace, aby se věci změnily k lepšímu? Já a moji kolegové pracujeme asi s nejtěžší cílovou skupinou. Založili jsme nadační fond Lepší senior, kde se vášeň snažíme probudit ve starší české populaci. Jde nám o to, ještě je v 60 či 70 letech povzbudit k tomu, aby nemysleli negativně, aby se vytrhli z pasivity. Relativně se nám to daří, pokud mají dobré vzory, respektive jiné seniory ze stejné generace, kteří jim ukazují, že to jde – například pána, který v 75 začal podnikat. Myslím si, že je moc důležité, aby jim někdo dával naději. Váš fond to tedy dělá konkrétně. Jak by to podle vás měla dělat společnost? Podobně. Ukazovat lidi, kterým se něco podobného podařilo, vzory. Je tu spousta pozitivních příkladů, třeba série časopisu Forbes nazvaná 30 pod 30. V každém oboru existuje mnoho lidí, kteří dělají něco extrémně zajímavého a dobrého, a je potřeba jejich příběhy sdílet a zprostředkovávat ostatním. Neměli by ve Forbesu začít dělat 60 nad 60? To jsem přesně říkal. Bylo by to moc hezké. I pro mě samotného je nesmírně inspirativní, když vidím, že někdo v osmdesáti letech uběhl maraton. To si pak řeknete, že všechno jde! A zároveň je to nakažlivé: příklady táhnou a my potřebujeme rozhýbat celé Česko, protože většina dnešní dospělé populace vyrůstala v komunismu, v přesvědčení, že se nic nezmění. To fixní myšlení je spojováno i s postkomunismem. Například existuje rozdíl

Rozhovor

v pasivitě či depresích mezi východním a západním Německem. Abychom se někam posunuli, nejde o to, širokospektrálně měnit celou společnost, ale vytvářet ostrůvky pozitivní deviace – prostě malé skupinky, které věci začnou dělat jinak a postupně tím celý systém změní. Aktuálně je krásným příkladem ve sportu Ester Ledecká – může být ikonou pro celou další generaci. Ale chce to mluvit třeba i o podnikatelích, kterým se podařilo z Česka dobýt svět, a podporovat národní hrdost v duchu toho, co říkal prezident Masaryk: „Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.“ Jakou roli by měla v této otázce hrát média? Když se člověk podívá na mainstreamové zprávy, tak jsou podané hlavně negativně a většina nejčtenějších novin je zaměřena na to špatné. O dobrých věcech se moc nepíše, což silně zkresluje obraz společnosti. Hodně se to projevuje právě u seniorů. Přitom existuje spousta úspěšných projektů, které lidi nedělají primárně pro peníze, a je za nimi vidět vášeň. A netýká se to pouze velkých měst. Myslím si, že přes všechny problémy žijeme v nejlepší době: je nízká nezaměstnanost, každý má možnost dělat, co chce – zkusit podnikat, změnit práci a rozvíjet svoji vášeň. Má každý člověk vášeň, jenom o ní neví? Nebo si ji musí pěstovat? Když vědci zkoumali, čím se nejúspěšnější lidé odlišují od ostatních, tak zjistili, že zásadní jsou dvě ingredience: vášeň a vytrvalost. A když to zkoumali více do hloubky, ukázalo se, že ani vášeň, ani vytrvalost nejsou vrozené, ale dají se trénovat. U vášně dělá genetika asi 20 %,

u vytrvalosti také asi 20 %. Takže nějakou část máme v sobě, ale těch 70 až 80 % je opravdu věcí tréninku a práce. A s vášní se to má tak, že ji musíme objevovat. Chce to běhat, hrát squash a ping-pong, aby člověk zjistil, že ho běh a ping-pong nebaví, ale baví ho squash. Dokud to nezkusí, tak neví, a někdy vášeň prostě vyroste někde, kde to vůbec nečekáme. Moje velká vášeň je například Japonsko, a vůbec nedokážu říct, proč to není třeba Korea nebo Čína. Takže je dobré mít hodně dílčích zájmů a zkoušet – z některého toho zájmu potom vášeň rozkvete. Jeden hezký citát říká, že vášeň vyžaduje hodně objevování, hodně rozvíjení a celoživotní zdokonalování.

„Je důležité být spokojený, ale nikdy neusnout na vavřínech.“ Znamená to i hodně dřiny? Určitě, člověk musí vydržet, aby se vášeň projevila. Vášeň vzniká, když má člověk v sobě zdravou touhu zdokonalovat se, posouvat se kupředu a vybrušovat svoje mistrovství. Nikdo nemůže pociťovat vášeň vůči odfláknuté věci, tak to nefunguje. Co nepochopení okolí? Dá se to s vášní ‚přehnat‘? Obecně řečeno může být okolí hodně velká brzda. Mnoho lidí dělá věci ne proto, že by je dělat chtěli, ale aby se zavděčili okolí. Lidé třeba studují školy kvůli rodičům a ne sobě. Takže v prvé

Rozhovor

řadě platí, že aby člověk následoval svoji vášeň, je potřeba někdy ignorovat očekávání okolí a jít si svou cestou, což neznamená okolí neposlouchat, ale nenechat si jím rozbít svoje sny. Samozřejmě může nastat situace, kdy vášeň propukne divoce, takže je pro okolí až děsivá a člověk vypadá jako posedlý. Ale rozdíl mezi workoholikem a člověkem, který pociťuje vášeň, je ten, že workoholika daná věc ničí, zato člověka s vášní naopak ještě více dobíjí energií. Je proto velmi důležité tenhle rozdíl svým blízkým vysvětlit, aby danou vášeň respektovali – například váš partner či rodina. Když se pohybujete v dobrém, synergickém prostředí, které vás podporuje, jde všechno samozřejmě snáz.

„Nezbytnou podmínkou úspěchu je, abychom dokázali překonávat nezdary.“ Nemá česká společnost v tomhle ohledu velký problém? Myslím tím hlavně nepřejícnost. Ano, v jádru toho problému je takzvané fixní myšlení. Přesvědčení, že se věci nezmění. Jednou z vlastností fixního myšlení je, že se člověk cítí špatně, když vidí úspěch ostatních. Takže to je příčina závisti. Naopak lidi, kteří mají takzvané růstové myšlení, vidí v úspěchu ostatních inspiraci. Dá se říct, že postkomunismus zakonzer-

voval v DNA naší společnosti závistivost, pasivitu, negativitu, a všechno pochází ze stejného zdroje. Jak v takové společnosti vášeň neztratit? Ideálně se potkávat s lidmi, kteří jsou na stejné vlně a mají taky určitou vášeň. Sdílená radost je větší radost, ale je důležité, aby to lidi mysleli skutečně upřímně. V přednáškách často zmiňujete slovo houževnatost. Angela Duckworthová, autorka knihy Houževnatost – Síla vytrvalosti a vášně, říká, že právě houževnatostí, která je kombinací vášně a vytrvalosti, se skutečně úspěšní lidé odlišují od ostatních. Důležité je také pochopit pojem, který znamená pravý opak houževnatosti, takzvanou křehkou dokonalost. Křehce dokonalí jsou lidé, kteří jsou v pohodě, když jde všechno dobře, ale jakmile se jim něco nepodaří, úplně se rozsypou. Angela Duckworthová říká, že klíčovým prvkem úspěchu je schopnost pokračovat po neúspěchu, tedy brát selhání jako součást procesu učení. Myslím si, že v Česku máme velmi špatný postoj k selhávání jako takovému. Lidé své nezdary nepřiznávají, a když člověk selže, je to automaticky bráno negativně. Podle mě to hodně vychází už ze školy. Měli bychom si vzít inspiraci ze zahraničí a uvědomit si, že selhání znamená učení – tedy rychle se z neúspěchu poučit a pokračovat. Jedna z vlastností houževnatosti je podle mě právě schopnost oklepat se po selhání. Máme k tomu i krásná česká pořekadla: „Všechno zlé je pro něco dobré,“ a „Co tě nezabije, to tě posílí.“

Rozhovor

Existují lidé, kteří mají strach si vášeň vypěstovat? Jasně, na začátku je mnoho obav: strach z neznáma, strach z odsouzení, ale hlavně strach ze selhání, který v sobě máme geneticky zakódovaný. Člověk si musí najít sám nějaké berličky, jak ho překonat. Mně se například moc líbí motto „úspěšný není ten, který nepadá, ale ten, který umí nejrychleji vstát“. Zásadní je proto i druhá ingredience houževnatosti – už zmíněná vytrvalost. Znovu se postavit na nohy, oklepat se a pokračovat v práci. Můžu si být svou vášní jistá, a přesto o ní pochybovat? Čeština má na to dvě krásná slova: pochybovat a zpochybňovat. Já si myslím, že by člověk neměl pochybovat, ale zpochybňovat. Zdravé zpochybňování je pro kultivování vášně důležité. V jakém vztahu je vášeň k rodině, práci, potažmo škole? Myslím, že v budoucnu lidé nebudou mít jenom jednu práci, ale budou mít spektrum aktivit a postupně jim jedna činnost přeroste ve vášeň. Podle mého názoru by školy více než memorování měly žáky učit objevovat a kultivovat právě vášeň a tím z nich vychovávat osobnosti. Zásadní přitom je, aby učitelé sami měli zápal pro učení a otevřenou mysl. Naprosto klíčová je však role rodičů, kteří by děti měli naučit růstovému myšlení. Rodiče proto potřebují pracovat sami na sobě, aby uměli dát dětem už do základu zdravou sebedůvěru. Není ani tak důležité, kolik hodin denně rodič s dítětem tráví, stačí kratší doba,

ale intenzivní prožitky. Myslím, že je skvělé, když matka podniká a dělá to s vášní, protože dítě nakazí zdravou radostí a dá mu do života mnohem víc, než kdyby s ním trávila dlouhé hodiny, a přitom byla nespokojená.

„Vášeň bez vytrvalosti je špatná, vytrvalost bez vášně je ještě horší. Právě kombinací vytrvalosti a vášně se úspěšní lidé odlišují od ostatních.“ Nakolik důležitá je kolektivní vášeň? O tom teď píšu novou knihu, která se jmenuje Smysl v práci a v osobním životě. Poslední kapitola bude věnovaná tomu, že součástí společnosti musí být na úrovni autorit také osobnosti, které vidí smysl v práci pro ostatní. Velmi si vážím lidí, kteří mají správné hodnoty a zároveň odvahu vykonávat veřejnou funkci. Vnímám, že občanská společnost v Česku se teď dobře aktivizuje a že cítíme smysl pro kolektivní odpovědnost. ■

Více informací naleznete na www.petrludwig.com

Cestování

text: Hana Švolbová a Christian Bendel foto: Christian Bendel

TRANSYLVÁNSKÉ KŘIŽOVATKY

NEBUDEME RUMUNSKO HALIT DO TRADIČNÍHO TAJUPLNÉHO KLIŠÉ – ZEMĚ HRABĚTE DRÁKULY. RUMUNSKO JE PŘEDEVŠÍM ZEMÍ NESPOUTANÉ PŘÍRODY A VŘELÝCH LIDÍ. TAK JI POZNAL I NEZÁVISLÝ FOTOGRAF CHRISTIAN BENDEL. V RÁMCI HESLA „NAPLŇ SVÉ SNY, MÍSTO ABYS O NICH JEN TLACHAL“, NASEDL SE TŘEMI PŘÁTELI A DVĚMA STANY V HAMBURKU DO AUTA A VYRAZIL NA CESTU PŘES ŠEST EVROPSKÝCH STÁTŮ DO KARPAT A K ČERNÉMU MOŘI.

Cestování

VLEVO: Hvězdné nebe zachycené při kempování v hlubokých lesích. Christian Bendel dokumentoval noční oblohu každý den své cesty.

Rumunsko je největší stát jihovýchodní Evropy a pro nezávislé cestovatele představuje učiněný ráj. Ať už pojedete na aktivní dovolenou po vlastní ose či s cestovní kanceláří, můžete v Rumunsku zavítat do hor i na mořské pláže. Právě nádherná příroda, hory, lesy a jezera jsou důvod narůstající obliby této balkánské země. Nabídka je vskutku rozmanitá. Nejen nespoutaná divočina, ale i hrady, starobylá města, lázně a především milí a pohostinní lidé přispívají k tomu, jak se představa o Rumunsku postupně mění. V Rumunsku můžete ochutnat kulturu západní i východní, mísí se tu vlivy křesťanské i islámské, někde si budete připadat jako v Orientu, jinde jako byste se ocitli v bavorské horské vesničce. V neposlední řadě je dovolená v této balkánské zemi stále relativně levná. Z historie Rumunska toho většina z nás zná jen pramálo. Nejproslulejšími postavami rumunské historie jsou bezpochyby dva krutovládci. Prvním je Vlad III. Dracula, nechvalně známý přízviskem Napichovač. Zatímco v Rumunsku a Bulharsku je díky bojům s osmanskou říší pokládán za lidového hrdinu, ve zbytku světa je znám spíš jako předloha pro hororového upíra. Druhým tyranem byl poslední komunistický diktátor Nicolae Ceauşescu popravený polním soudem při převratu v roce 1989. Okázalé paláce z doby, kdy budoval svůj kult osobnosti, jsou v čele s gigantickým Palácem lidu jedním z nepřehlédnutelných monumentů hlavního města Bukurešti. Do Rumunska můžete cestovat letadlem, autem či vlakem. Praha momentálně nemá s Bukureští přímé vlakové spojení, je nutný alespoň přestup v Budapešti. Cestovat můžete pravidelnou autobusovou linkou, případně využít nabídky některé z cestovních kanceláří. Pokud se vydáte po Rumunsku na vlastní pěst a bez auta, díky husté železniční síti vás čeká poměrně snadná cesta. Méně se doporučuje cestování autobusy, spíše se nabízí autostop či taxi. Samozřejmě zcela nezávislou dovolenou v Rumunsku prožijete tak, jako to udělal Christian Bendel s přáteli, s autem a stanem. I to s sebou ale nese jistá rizika. Pro slabší povahy je výzvou pověstný temperament rumunských řidičů a nepřetržitý provoz snad na všech komunikacích. Řidič musí být neustále ostražitý a očekávat i nestandardní situace, například pokud se na silnici pohybuje stádo ovcí, podnapilý cyklista nebo neosvětlený povoz. Auto nicméně dává velkou volnost pohybu. Na cestu je dobré se vybavit základními frázemi v rumunštině, případně maďarštině. Pokud se na to necítíte a chcete zkusit něco bližšího, s mladou generací byste se mohli domluvit anglicky, se starší zase spíš německy či francouzsky. Christian Bendel ale dokládá, že když je vůle na obou stranách,

Cestování

VPRAVO: Lavička před každým domkem a plně naložené koňské povozy, to jsou typické obrázky z rumunského venkova.

domluva je vždycky možná. Třeba pokud chcete přenocovat na břehu jezera na soukromém pozemku. Jeho majitelka prodávala výborné čevapčiči, ale neuměla ani slovo cizím jazykem. V tomhle případě s komunikací ochotně pomohli ostatní zákazníci a vše se vyřešilo. Ideální dobou pro návštěvu Rumunska je konec léta či začátek podzimu. V létě může být ve městech či u moře dost horko, v zimě pokrývá většinu území sněhová peřina. Jestliže se rozhodnete stejně jako Christian cestovat jenom se stanem, otevře se vám možnost absolutně nezávislého poznávání této pohostinné země. Stan rozhodně využijete v horách, kde je ubytovacích kapacit poskrovnu, stanovat můžete ale i na pobřeží Černého moře. Pokud vás tábornická romantika neláká, samozřejmě lze nocovat v různých ubytovacích zařízeních od chat až po velké hotely. Své kouzlo má nocování u místních obyvatel. Mezi dobrodružnými Čechy je populární prozkoumávání oblasti Banátských hor, kde žije česká menšina. I tady často turisté pobývají přímo u místních rodin. Jací vlastně jsou Rumuni? V západní Evropě mají bohužel nevalnou pověst a často se setkáte s názorem, že při cestě po Rumunsku vás leda tak okradou. Doba komunistického režimu, kdy země hladověla a divoká byla nejen příroda, ale i její obyvatelé, už je naštěstí pryč. Christian Bendel si z cest přivezl vzpomínky na velmi otevřené, přátelské lidi, kteří jsou potěšeni tím, že někdo s nadšením poznává jejich zemi. Setkal se s mnoha farmáři, kteří s celou rodinou pečují o svá pole a hospodářství, putují po kraji s koňskými povozy naloženými doslova vším možným a na tváři jim hraje úsměv. Životní tempo je tu jiné. V Rumunsku se ctí dny klidu, ve vesničkách najdete před každým stavením lavičku, kde lidé odpočívají po práci a o víkendech. Tehdy se sejde celá vesnice, sousedé spolu popíjejí kávu a pivo a vyprávějí si. Pro člověka zvyklého na moderní styl života je fascinující, jak se dá fungovat bez zbytečných vymožeností západního světa. Do Rumunska se jezdí hlavně za panenskou přírodou. Hned první večer se Christian s přáteli utábořil u malebné říčky. Když pohlédl na nebe, zářilo hvězdami. Takovou noční oblohu vzhledem ke světelnému smogu z Německa příliš nezná, fotografoval ji tedy každou noc během celého pobytu v Rumunsku. Hlavním cílem výpravy byly divoké rumunské lesy a hory. Jedním z lákadel byla i transfagarašská magistrála spojující sever a jih země. Její horský úsek Transfăgărăşan je podle mnoha nejkrásnější silnicí na světě, sami Rumuni ji nazývají ‚Cesta světa‘.

Cestování

TATO DVOUSTRANA: U jezera Tarniţa stanoval Christian Bendel na soukromém pozemku. Majitelka neuměla ani slovo anglicky a Christian zas rumunsky. S domluvou pomohli ostatní zákazníci. Přivstat si a po ránu si jít zaplavat určitě stojí za to.

Cestování

TATO DVOUSTRANA: Rozdovádění psi majitelky pozemku dodali poklidné atmosféře u jezera Tarniţa pohyb a dynamiku. DALŠÍ DVOUSTRANA: Cesta po prý nejkrásnější silnici na světě Transfăgărăşan k jezeru Baleâ a výstup k nejvyšším vrcholkům pohoří Fagaraš do nadmořské výšky 2 500 metrů.

Cestování

TATO DVOUSTRANA: Horské jezero Capra zachycené při jedné z túr v zamlženém pohoří Fagaraš.

Cestování

TATO DVOUSTRANA: Setkání s pastýřem ovcí při sestupu z hor v okolí jezera Vidraru. V horách často narazíte na silnicích i stezkách na krávy či ovce, které se volně potulují mezi pastvinami. DALŠÍ DVOUSTRANA: Na pláži Midia na pobřeží Černého moře můžete sledovat rybáře při práci a přímo z lodi si od nich nakoupit čerstvé ranní úlovky.

Cestování

TATO DVOUSTRANA: Východní Karpaty jsou fascinujícím krajem opuštěných domů a divokých skal. Momentka je z cesty Bicazskou soutěskou v deštivém dni.

Cestování

VLEVO: Veselý hřbitov ve vesničce Săpânța je proslulý pestrobarevnými dubovými náhrobky plnými humorných říkanek. V současné době je vytváří místní umělec Dumitru Pop.

V této oblasti uprostřed drsného pohoří Fagaraš leží krásné horské jezero Bâlea. Určitě se vyplatí zde zastavit minimálně kvůli výhledu, ale plánovaným pobytem v srdci hor můžete svůj pobyt obohatit o horské túry a vystoupat až do 2 500 metrů, třeba na nejvyšší rumunskou horu Moldoveanu. Na místních křivolakých cestách a stezkách potkáte nanejvýš krávy a ovce, případně s trochou štěstí ošlehaného pastýře. Vedle vysokých hor nabízí úžasné zážitky i Černé moře a delta Dunaje, která je největší přírodní rezervací v Evropě. Představuje ráj pro všechny příznivce pozorování zvěře a především ptáků ve volné přírodě, ocení ji rybáři nebo vodáci. Samotné Černé moře lemované plážemi si rozhodně nezadá s vyhlášenými turistickými oblastmi. Můžete se tu potápět, odpočívat nebo navštívit podmořskou rezervaci 2 Mai – Vama Veche. Na pobřeží lze bez problémů stanovat, pozorovat hvězdné nebe a užívat si šumu příboje. Ráno můžete přímo na vodě nakoupit od místních rybářů čerstvé ryby. A třeba se pak po cestě jižním Rumunskem při pohledu na ukazatele s nápisem Istanbul rozhodnete pro putování přes pomyslnou hranici mezi Evropou a Orientem. Ještě pro jednu věc stojí za to Rumunsko navštívit. Díky mnoha architektonickým památkám, od středověkých hradů po monumentální stavby z komunistické éry, a díky mísení všemožných kulturních vlivů je Rumunsko úžasně pestrou zemí. Chudé vesničky září barvami, stejně jako proslulé malované kláštery v oblasti Jižní Bukoviny, které pochází z 15. a 16. století. Skutečným barevným pokladem a jedním z oblíbených návštěvních míst je takzvaný Veselý hřbitov ve vesničce Săpânța poblíž maďarských hranic. Náhrobky jsou vyřezávané z dubového dřeva a poseté barvitými výjevy ze života zemřelých, případně jejich úmrtí, většinou tvořené na objednávku příbuzných. Vše je doplněno veselými říkačkami a humornými epitafy. Hřbitov Săpânța byl poslední zastávkou na Christianově výpravě. Setkal se i s místním umělcem Dumitru Popem, který náhrobky v současnosti tvoří. Ať už se v Rumunsku rozhodnete vydat kamkoli, jistě nebudete zklamaní a bude vám tu dobře. Všichni, kdo v této krásné zemi nějakou dobu pobyli, se shodují v tom, že obyvatelé malých vesniček a horských samot jsou neuvěřitelně vřelí a vstřícní. A pokud snad srdečnost chybí obyvatelům větších měst, zase ji vynahradí místní architektura a kultura. Někdy je nutné mírně se uskromnit v pohodlí a komfortu, abychom zjistili, jak krásný a jednoduchý může život být. ■

Koláže

HURÁ, V POSLEDNÍCH LETECH SE TELEVIZNÍ SERIÁLY PO CELÉM SVĚTĚ DOSTÁVAJÍ NA VÝSLUNÍ ZÁJMU. NAPĚTÍ, DYNAMIKA, UCELENÝ A UZAVŘENÝ DĚJ, TO NABÍZÍ SOUČASNÁ SERIÁLOVÁ TVORBA, KTERÁ NEUSTÁLE ZVYŠUJE LAŤKU A ZLÁKALA UŽ NEJEDNO HERECKÉ I REŽISÉRSKÉ JMÉNO. NEKONEČNÝM A BEZOBSAŽNÝM SERIÁLŮM SE POSTAVILY KVALITNÍ SÉRIE, KTERÉ JDOU NA DŘEŇ A ZÁROVEŇ VĚDÍ, KDY SKONČIT. A TO UŽ STOJÍ ZA FESTIVAL, ŘEKLI SI V BRNĚ. PŘICHÁZÍ SERIAL KILLER, PRVNÍ ROČNÍK FESTIVALU TELEVIZNÍCH A ONLINE SERIÁLŮ A MINISÉRIÍ, KTERÝ PROBĚHNE V MORAVSKÉ METROPOLI OD 2. DO 5. KVĚTNA 2018. SOFFA JAKOŽTO NADŠENÝ PARTNER TÉTO PŘEHLÍDKY VÁM PROZATÍM PŘEDSTAVÍ ČTYŘI ÚSPĚŠNÉ, ŽÁNROVĚ ROZDÍLNÉ ČESKÉ SERIÁLY, KTERÉ VZNIKLY V POSLEDNÍCH DESETI LETECH A ASPIRUJÍ NA TITUL KULTOVNÍ.

partner článku: Serial Killer text: Hana Švolbová koláže: Michaela Karásek Čejková

SERIÁL! 35

Koláže

Okresní přebor (2010) Jan Prušinovský a Petr Kolečko napsali scénář o jedné sezoně vesnického fotbalového klubu TJ Slavoj Houslice a věrohodně se jim podařilo vystihnout svět amatérského fotbalu se všemi jeho půvaby, vzlety a pády. Režie se ujali Jan Prušinovský s Jakubem Kohákem, kteří mají stejně jako většina protagonistů seriálu s kopanou vlastní zkušenosti. Obsazení bylo hvězdné a některé charaktery byly psány hercům přímo na tělo. TV Nova se po letech vztahových a detektivních seriálů uchýlila ke komediálnímu žánru filmového rázu a byla to trefa do černého, protože Češi, fotbal a pivo prostě patří k sobě, a humor nesmí chybět. Pustina (2016) Temná minisérie z produkce HBO Europe se směle může poměřovat s přední světovou seriálovou tvorbou. Rozvíjí příběh starostky malé obce v pohraničí, která bojuje s těžební společností a jíž náhle zmizí čtrnáctiletá dcera. Na pohled mírumilovně žijící komunita se začíná rozpadat a odhalovat svou pravou tvář. Několik dějových linií vede k objasnění záhady v nečekaných souvislostech. Scénář Štěpána Hulíka zrežírovali Ivan Zachariáš a Alice Nellis, cenami ověnčená filmová režisérka, v hlavní roli excelovala Zuzana Stivínová. Pustina byla premiérově uvedena na festivalu v Torontu a vedle českých vavřínů získává pozitivní ohlas i v zahraničí. Kosmo (2016) Pod žánr sitcomu se ukryla břitká politická satira z pera Tomáše Baldýnského v režii Jana Bártka. Projekt České nebe má vyslat první českou posádku do vesmíru. Finančně vysává ministerstvo školství a dotační program Evropské unie, jenže realizace pokulhává. Dotace spokojeně tuneluje vedoucí projektu. Jak tedy dostat posádku do vesmíru, aby se peníze nemusely vracet? Kosmo se nelítostně věnuje českým mindrákům, nezůstává však uzavřeno v české kotlině, ale vtahuje do své ironické hry i Američany, Rusy, Číňany, Poláky a Slováky. Seriál produkovala Česká televize, která v posledních letech přichází s řadou vyloženě nemainstreamových produkcí. Tahle se opravdu povedla. České století (2013) Česká televize uvedla výpravnou historickou sérii dramat, která přibližují klíčové okamžiky moderních českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Spisovatel Pavel Kosatík napsal scénář devíti dílů, z nichž každý je zaměřený na jedno konkrétní datum mezi lety 1918–1992 a jeho klíčové postavy, jejichž tehdejší rozhodnutí mělo osudový vliv na celý národ. Tvůrci v čele s režisérem Robertem Sedláčkem nehodnotí historické události, spíše je zajímají osobní prožitky a lidské osudy. V rolích významných postav českých dějin se vystřídala celá plejáda herců, často i v poměrně nečekaných rolích. Seriál povzbudil diskusi o výkladu moderních dějin. ■

Novinky

text a styling: Adéla Kudrnová

VŠEMI SMYSLY 3

POTĚŠTE SVOJE SMYSLY PORCÍ NEJNOVĚJŠÍHO DESIGNU. CHUŤOVÝM POHÁRKŮM UDĚLAJÍ DOBŘE POKRMY PŘIPRAVENÉ V KRÁSNÉ KUCHYNI. VŮNI JARNÍCH KVĚTŮ SI MŮŽETE UŽÍVAT KAŽDÝ DEN DÍKY NOVÉ VÁZE, ALE I PŘÍRODNÍ KOSMETICE. HUDBU SI VEZMĚTE DO SLUCHÁTEK S SEBOU NA PROCHÁZKU. V ŠATECH S IKONICKÝM VZOREM UNIKKO VÁS NA ULICI NIKDO NEPŘEHLÉDNE! 1 · ochranný UV podkladový krém, Naturaglacé, www.naturesway.jp, 26,50 € | 2 · kabelka Atom Bangle No. 3, www.atomy-store.com, 140 € | 3 · bezdrátová bluetooth sluchátka H8i, www.beoplay.com, 399 € | 4 · talíř Fruit No. 2, Seletti, www.gessato.com, 53 $ | 5 · nová kolekce nábytku, www.fredericia.com, cena na vyžádání | 6 · váza Hannah Bould, www.toa.st, 74 € | 7 · kuchyně Vipp, www.stockist.cz, cena na vyžádání | 8 · svítidlo Sphaerae, www.dechemstudio.com, cena na vyžádání | 9 · šaty Riimu Pieni Unikko, www.marimekko.com, 295 € | 10 · kabelka Diorama, www.dior.com, 85 000 Kč | 11 · tělový krém Sensitive, www.lowengripcarecolor.com, 269 kr | 12 · kondom Primeros Classic, www.primeroscondom.com, 41 Kč | 13 · talíř Oiva/Mynsteri, www.marimekko.com, 19,50 €

Novinky 8

Design

text: Kristýna Svobodová styling: Lenka Hlaváčová foto: Michaela Karásek Čejková

VÁŠEŇ PRO D! JEDNÍM ZE ZÁKLADNÍCH PILÍŘŮ NAŠEHO MAGAZÍNU JE MOTTO „KRÁSA S MYŠLENKOU“. STEJNÉ HESLO VYSTIHUJE FILOSOFII DEELIVE. ZNAČKA SE ZRODILA ROKU 2015 Z ČISTÉ VÁŠNĚ PRO DESIGN, KTEROU SI UCHOVALA DODNES. NA ZAČÁTKU BYLA TOUHA POMOCI ČESKÉMU DESIGNU NA SVĚTLO ZAHRANIČNÍHO TRHU. BĚHEM NÁSLEDUJÍCÍCH LET POSLÁNÍ ZNAČKY ZŘETELNĚ VYKRYSTALIZOVALO. DEELIVE, TO JE DESIGN A ŽIVOT V ÚZKÉM PROPOJENÍ. JE TO DYNAMIKA, INOVACE A ESTETIKA, JEŽ SE VZÁJEMNĚ PROLÍNAJÍ V DÍLECH JEDNOTLIVÝCH DESIGNÉRŮ I V CELKOVÉM KONCEPTU ZNAČKY.

Design

PŘEDCHOZÍ STRANA A VPRAVO: Policový systém Sequence designéra Petra Háka skýtá celé spektrum využití. Dá se libovolně rozšiřovat, může se stát dominantou interiéru, nebo se upozadit a vytvořit ze sebe čisté plátno. Sluší mu to i s dalšími designovými kousky: například s oblíbenými karafami Gradient od Markéty Držmíškové nebo křehce působící mísou Balance od Adély Vodrážkové. VPRAVO: Svícny Hex, inspirované formou hexagonu, nenuceně kralují interiéru. K přenesení krásy do vašeho domova není nutný velkolepý rozpočet – často stačí jen malá designová třešinka na dortu, která místnost oživí a rozjasní. Design Studio Muck.

Lefkada, Sequence, Ondule. Linda Vrňáková, Petr Hák, Jan Plecháč & Henry Wielgus. Tři produkty a jejich tvůrci. Tři z mnoha českých výrobků, které okouzlily návštěvníky frankfurtského Ambiente 2018. Značka Deelive, která tyto a další designéry zastupovala, se z veletrhu vrátila jako suverénní reprezentant českého interiérového designu. Je to pozice, ke které firma v průběhu let došla s lehkostí sobě vlastní. Původní impuls pro celou koncepci představovali mladí designéři, kteří hledali podporu s exportem a prezentací svých produktů v zahraničí. Od tohoto základu se také koncepce Deelive odrazila. Na rozdíl od francouzského, italského nebo skandinávského designu je ten český pro mnoho zahraničních klientů nepopsaným listem. To pro Deelive znamenalo svým způsobem výhodu a volnou ruku. Do mezinárodního povědomí se tak současný český design má šanci zapsat tak, jak ho Deelive prezentuje – nápaditý, duchaplný a precizně zpracovaný. První výstavou, která zhmotnila symbiózu individuálních designérů, se stal Designshaker v roce 2016. V rámci něj představila Deelive instalaci, na které spolupracovalo několik návrhářů společně, a podařilo se zde demonstrovat devízu firmy: vdechnout designu život. Karafy, světla a stolky se tu předvedly v perfektní harmonii, kterou si můžete přenést do vlastního domova. Možností, jak začlenit design do vašeho života, nabízí Deelive nepočítaně. Vždy jde ovšem o pečlivý výběr toho nejlepšího, co český design nabízí. Umělecké vedení Deelive má českou scénu přesně zmapovanou a díky spolupráci se špičkovými značkami vytváří na českém trhu nekompromisní prostor pro kvalitu. Zároveň je jasné, že design žije inspirací. Deelive je proto také křižovatkou, kde se jednotliví tvůrci a jejich koncepce setkávají a vznikají tak nové, jiskřivé vesmíry.

Design

VLEVO: Skleněná kolekce Bulb má potenciál stát se novým rodinným stříbrem, které budou další generace dědit s radostí. Skleničky i karafy jsou ručně vyráběné a hlásí se k tradici českého sklářství. Design Martin Žampach. DALŠÍ STRANA: Ukázkou toho, jak efektní může být jednoduchost, je i multifunkční stolek Ondule designérské dvojice Jan Plecháč & Henry Wielgus. Jeho hladké linie a všestrannost podněcují flexibilitu vašeho domova – dá se snadno přenášet a kreativně proměnit v téměř cokoli, od stolku kávového až po noční.

Galerii Deelive na Smetanově nábřeží v Praze plní světlo a pod vysokými stropy tu jakoby nic v krásných kompozicích vedle sebe stojí ikonické designové produkty i novinky, které mají potenciál se jimi stát. Instalace vybízí návštěvníky, aby se s vynikajícími produkty seznámili zblízka a v koncentrované síle. Ambicí Deelive není nic menšího než být vlajkovou lodí českých designérů, která hrdě popluje nejen po našich řekách, ale i světovými moři. Vysoké cíle si žádají precizní a trpělivou práci, ale jak dokládá úspěch na zahraničních veletrzích, je to cesta správným směrem. Upřímný obdiv k užitému umění a řemeslné tradici je znát ze všech projektů, které Deelive prezentuje. Na posledním ročníku Designbloku to byla zážitková jídelna Canapé, která se zrodila ve spolupráci se Soffa. Propojení českých designových lahůdek vytvořilo prostředí, ve kterém se potkala estetika s funkčností – a za tím vším stála jasná myšlenka, kterou Deelive propaguje už od samotného začátku. Sjednocení talentu, kreativních nápadů a racionálního přístupu v prostoru, kde se vize jednotlivých designérů přirozeně doplňují, nese to nejsladší ovoce. Deelive má nakročeno k velkolepým plánům. Praha získala reprezentativní showroom toho nejlepšího, co u nás v oblasti designu vzniká, a my se můžeme jen těšit, až se další galerie českého designu otevře v některé ze zahraničních metropolí. Už teď je díky propracované koncepci značka Deelive inspirací pro další země. Budoucnost je otevřená, ale myšlenka zůstává stále stejná: kultivovat a podporovat vášeň pro český design. ■ Více se dozvíte na www.deelive.cz

Český fenomén

text: Petra Strnadová styling: Janka Murínová foto: Michaela Karásek Čejková

LEHKÉ ODHALENÍ KDYŽ JE ČLOVĚK DOMA, VĚTŠINOU SI DOPŘÁVÁ LUXUS DOMÁCÍHO POHODLNÉHO OBLEČENÍ – NĚCO VOLNÉHO, VYTAHANÉ TEPLÁKY ČI OBLÍBENÉ DŽÍNY. PRO SPOUSTU ČECHŮ NEPŘICHÁZÍ V ÚVAHU, ŽE BY TRÁVILI VEČER U TELEVIZE V PRACOVNÍM OBLEČENÍ, A TAK JE SVLÉKÁNÍ PRVNÍM KROKEM, KTERÝM SE VSTUPUJE DO PROSTORU VLASTNÍHO DOMOVA. NA ROZDÍL OD MNOHA JINÝCH KULTUR OVŠEM ČEŠI TAK NĚJAK KONČÍVAJÍ U TOHO SVLÉKÁNÍ A NA OBLÍBENÉ TEPLÁKY ANI NEDOJDE. PŘEKVAPIVÉ MNOŽSTVÍ OBYVATEL ZKRÁTKA CHODÍ PO BYTĚ JEN VE SPODNÍM PRÁDLE. PRAVÁ ZÁBAVA OVŠEM ZAČÍNÁ VE CHVÍLI, KDY SE ZAPOMENEME A PŘEDVEDEME SE V TRENÝRKÁCH SVĚTU KOLEM.

Český fenomén

VPRAVO: Spodní prádlo, vše Zuzana Kubíčková

Nedávno jsem na pražských Vinohradech čekala na tramvaj a zrak mi zabloudil k horním patrům budovy naproti zastávce. Ke svému zděšení jsem spatřila postarší ženu, jak stojí v okně, jednu nohu zapřenou o parapet, druhou stála na něčem, co byla podle všeho kuchyňská židle. Ne, nehodlala se vrhnout na chodník a skoncovat se životem. Pustila se do jarního úklidu včetně mytí oken. Její akrobatické cvičení mě ovšem nevyděsilo tolik jako její oděv. Chatrná noční košilka a utahané spoďáry. Vím, že je měla, protože pokaždé, když se rytmicky rozmáchla hadrem po skle, předvedla je v celé kráse mně i všem ostatním, kdo ten den v Korunní ulici zvedli zrak. Někdo by možná řekl, že nemám čučet lidem do soukromí, ale přece jen si myslím, že si ta paní mohla dát na výběru prádla trochu víc záležet. Kdo vyrazí v létě na venkov, jistě dřív nebo později nasbírá pár důkazů o naší vášni pro producírování ve spodním prádle. Pantátové na vesnici beze studu sekají trávník ve vzdušných trenýrkách a jejich manželky zase klečí v záhonu, kde se nejlíp pikýruje v podprsence a kalhotkách – pracovní spoďáry pochopitelně nemusejí s horním dílem ladit. Ve městech jsme možná o něco prudérnější a schováváme spodní prádlo za zavřenými dveřmi – tedy těmi, co vedou do naší kanceláře. Často jsem koutkem oka zahlédla svoje přespolní kolegy, jak se po příchodu do práce hned vedle stolu rozhalí, a než zamíří k umyvadlu, vesele předvedou, co že to dnes (ne)mají doopravdy na sobě. Trocha umírněného exhibicionismu ještě nikoho nezabila, ale je fakt, že by se výběru prádla mohla věnovat větší péče. Je to dilema, kam s očima, když si jdete k sousedovi půjčit hrnek cukru a dveře vyplní chlupatá hruď a kdesi pod ní špatně padnoucí boxerky. „Jé, taťka měl taky takové…“ chce se vám říct, abyste odvedli svou pozornost zkrátka někam jinam. Spousta Čechů si asi vybaví tu ostudu, když přišel na první návštěvu jejich přítel či přítelkyně, a tatínek je uvítal v trenýrkách. Můj otec míval slipy a k tomu ošklivý zvyk začít se dloubat v nose, když se mluvilo o nějakém zajímavém tématu. Coby teenageři jsme si mysleli, že to patří k věci, jakýsi vstupní rituál, který musíme protrpět, ale ve skutečnosti to byl jen náznak toho, co mělo následovat. Dnes už jsem dospělá a nedokážu si představit, že bych otevřela dveře návštěvě nebo se pustila do mytí oken v něčem jiném než v krásném spodním prádle od Zuzany Kubíčkové. Koneckonců, když už chcete oslnit okolí, proč to neudělat stylově. ■

must haves 2018/19

Objevte nejnovější trendy veletrhu Tendence v segmentu dekorací a dárkového zboží. Získejte pro své podnikání náskok před konkurencí nejen na období podzim/zima, ale i pro nadcházející sezonu jaro/léto 2019. Více informací naleznete na: tendence.messefrankfurt.com info@messefrankfurt.cz Tel. +420 233 355 246

International trade fair for consumer goods.

Design

66252-013_TE_allg_Soffa_M1_152_5x216 • FOGRA 39 • CMYK • tg: 01.03.2018

DU: 14.03.2018

text: Adéla Kudrnová ilustrace: Andrea Šafaříková

CZECH GRAND DESIGN MAGAZÍN SOFFA JE HRDÝM PARTNEREM VÝROČNÍCH CEN AKADEMIE ČESKÉHO DESIGNU CZECH GRAND DESIGN, KTERÉ SE LETOS UDÍLELY JIŽ PO DVANÁCTÉ. ILUSTRÁTORKA ANDREA ŠAFAŘÍKOVÁ PRO VÁS VYBRALA A ZTVÁRNILA NEJEN DÍLA VÍTĚZŮ, ALE I NĚKTERÝCH DALŠÍCH FINALISTŮ. GRAND DESIGNÉRKOU ROKU SE STALA PŮVODEM BĚLORUSKÁ ŠPERKAŘKA NASTASSIA ALEINIKAVA ZA KOLEKCI ŠPERKŮ VOYNICHŮV RUKOPIS A KOLEKCI EXTRAVAGANTNÍCH BRÝLÍ COLLECTION#3 UTOPIA. GRATULUJEME JÍ I DALŠÍM VÍTĚZŮM!

Jan Čapek DESIGNÉR ROKU, PET lahve pro minerální vodu (výrobce Fatra) | Beldafactory, kolekce šperků Z vody | Nastassia Aleinikava GRAND DESIGNÉRKA ROKU, kolekce brýlí Collection#3 Utopia | Master & Master, kolekce produktů 2017 | Huy Pham, varné hrnce Fority z technického skla Simax (výrobce Kavalierglass) 54

Geometr OBJEV ROKU, kolekce autorského textilu Kontrasty a kontexty | Herrmann & Coufal, kolekce věšáků Spaghetti | mmcité1, městský mobiliář smartcité (design David Karásek) | Tadeáš Podracký, zrcadlo pro Loono.cz | Vessels Design, kolekce stolních doplňků | Rückl VÝROBCE ROKU, kolekce broušeného křišťálu České nebe (design Rony Plesl) 55

Fotoesej

text: Tereza Hošková styling: Janka Murínová foto: Adéla Havelková a Anna Volpi

JSEM ŽENA

V SOFFA RÁDI MLUVÍME O VĚCECH, KTERÉ ZŮSTAVAJÍ NEPRÁVEM OPOMENUTÉ, A OTEVÍRÁME TÉMATA, O NICHŽ JE PODLE NÁS TŘEBA DISKUTOVAT. JEDNÍM Z TAKOVÝCH ZBYTEČNĚ TABUIZOVANÝCH FENOMÉNŮ JE ŽENSKÁ SEXUALITA A INTIMITA SPOJENÁ S MENSTRUACÍ. ESEJ TEREZY HOŠKOVÉ DOPLNĚNÁ FOTOGRAFIEMI INTIMNÍCH POMŮCEK A AKTY FOTOGRAFKY ANNY VOLPI VZNIKLA JAKO INSPIRACE PRO ŽENY, ALE I MUŽE.

Fotoesej

Menstruační cyklus i ženské tělo byly až do doby před zhruba 5 000 lety, kdy skončila evropská éra matriarchálních kultur, považovány za posvátné. Ženy v období menstruace byly uctívány a jejich vizemi a sny se řídil celý kmen. Mladé dívky procházely během první menstruace rituálem menarché, který je zasvěcoval v ženu. Obřadu byly přítomny jejich matky, sestry, tety a další ženy, které oslavovaly první dívčinu krev, zachycovaly ji a darovaly zpět do lůna velké matky Země. Archeologické vykopávky z doby před více než 6 000 lety dokládají, že prvními menstruačními kalendáři byly kosti, do nichž si ženy malými zářezy vyznačovaly své menstruační cykly. Bohužel po značnou část psané historie západní civilizace bývá menstruace označována za nečistou. Výslovně se o tom zmiňuje Bible a jiné náboženské texty. Je spojována s hanbou, ponižováním a s temnou, neovladatelnou přirozeností či silou žen. Generacemi žen se pak dodnes nesou zastrašující mýty o menstruaci, což logicky působí dívkám a ženám obavy z přirozeného tělesného procesu. To přináší další problémy s menstruací spojené: bolesti, deprese, strach z otěhotnění, hanba, nepřijímání vlastního těla a další. Máme-li se tedy znovu propojit s vlastní tělesnou přirozeností a začít oceňovat cykličnost ženy, musíme změnit k menstruaci postoj: přejít od negativního pohledu k tomu pozitivnímu. Nedávno jsem sama prošla rituálem menarché (je možné si jím projít v podstatě v kterémkoli věku) v kruhu dalších 37 žen. Tento velice krásný a hluboký zážitek se vepsal do mého těla a života už navždy a přivedl mě na myšlenku, jak by bylo všechno jiné, kdyby generace současných matek čerpala z moudrosti žen, které žily spjaty s přírodou a svým tělem. Jak by bylo jiné, kdyby nás matky přivítaly s úctou mezi ženy, kdyby nám vyprávěly své příběhy z této velice citlivé fáze dívky, kdyby nás přijaly mezi sebe a měly bychom s kým sdílet své pocity a obavy. Kdyby nás skutečně vzaly pod svá křídla a šly s námi do společnosti, ukázaly nám, jak o sebe pečovat. Představte si kruh blízkých žen, které umějí naslouchat svému tělu. Obklopují vás příjemné zvuky smíchu, zpěvu a jemného sdílení příběhů a vzájemné péče. Představte si, že právě prožíváte první den své menarché. Dovolte si zastavit se, uvolnit se. Která z nás by neměla chuť se schoulit u některé ze zkušených, moudrých žen a která z nás by nechtěla slyšet, že její tělo je zdravé, plodné, že úžasně dozrálo, že se mění do křivek, které jsou naprosto v pořádku, že v sobě nosí posvátná místa, která přinášejí rozkoš a kde vznikne nový život, že je důležité o tělo pečovat s láskou a úctou, že je důležité mu naslouchat. Jeho moudrost nás totiž povede správnou cestou. Kdybychom si my ženy dovolily zpomalit a milovaly svá těla taková, jaká jsou, přijímaly menstruaci jako dar, trpěly bychom tak častými problémy spojenými s menstruací? Těžko! Naprostá většina potíží souvisejících

Fotoesej

ROZKOŠ

Fotografie: Akt bez názvu, Anna Volpi, k objednání na www.annavolpi.com VLEVO: Venušiny kuličky Classic Edition, 2 290 Kč, a vibrátor Musa Edition, 9 900 Kč; obojí www.whoopdedoo.cz | Intimní pomůcky Moon Pearl, 135 €, a Nude Dildo, 120 €; obojí www.onnalifestyle.com

Fotoesej

NÁVRAT K PŘÍRODĚ

Fotografie: Akt bez názvu, Anna Volpi, www.fumogallery.com, 180 € VPRAVO: Menstruační kalíšek LadyCup, 599 Kč, přírodní mýdlo na intimní hygienu, 129 Kč, sexuální pomůcka Evanella, 1 290 Kč, menstruační houby Mediterranean, 369 Kč; vše www.kalisek.cz

Fotoesej

INTIMITA

Fotografie: Akt bez názvu, Anna Volpi, www.fumogallery.com, od 180 € LEFT: Venušiny kuličky Noir Heavy, www.whoopdedoo.cz, 2 490 Kč | Bio látková vložka LadyPad, 249 Kč, a menstruační kalhotky Elegant Light, 690 Kč; obojí www.kalisek.cz

Fotoesej

s menstruačním cyklem, až už fyzických i psychických, by zmizela. V dnešní době jsme zvyklé a nucené podávat stále stejný aktivní výkon, bereme antikoncepční pilulky, pilulky na oddálení menstruace, pilulky na bolest všeho druhu, pracujeme od rána do večera. V reklamách se mění rudá krev na vložkách v modrou, protože skutečnost je podle všeho nechutná a nemorální. Menstruace je přítěž. V tu chvíli naprosto ztrácíme schopnost být propojené se svým cyklem. Menstruační cyklus přesto stále následuje další základní pozemské cykly. I když jsme většinou odříznuté od vnímání přírody, tak se naše perioda automaticky řídí lunárním kalendářem: přichází jednou za 28 dní a většina žen přirozeně menstruuje při novu nebo úplňku. Můj dospělý život se nesmírně proměnil, když jsem začala sledovat své měsíční hodiny. Denně jsem si zapisovala pocity, nálady, sexualitu, bolesti, míru energie. Naučila jsem se rozeznávat čtyři fáze svého cyklu (reflektivní, dynamickou, expresivní, kreativní), vnímat, jak se měním, cítit své tělo, užívat si ženskost, mít radost ze života. Zcela bezpečně jsem rozpoznala své plodné dny, začala jsem mít zdravou chuť na milování, naučila jsem se naslouchat svým potřebám. Uvolnila jsem potlačené emoce, věděla jsem, kdy budu schopná více pracovat, uklízet, tvořit a kdy budu potřebovat být sama se sebou a mít čas na odpočinek. Zkuste to také a začít můžete třeba hned s šablonou, kterou jsme pro vás připravili. Respektovat své tělo vám přinese úžasný pocit a může být prvním krokem velkých změn. Ke spolupráci na Terezině eseji jsme přizvali italskou fotografku Annu Volpi, která nám poskytla sérii ženských aktů. Anna Volpi se dlouhodobě zabývá zobrazováním ženského těla, nahotou a ženskou sexualitou. Jak sama říká: „Naštěstí stále častěji vidíme, že se ženy-umělkyně zaměřují na erotické umění, ve kterém jde o potěšení, o boření tabu a vytváření příležitostí k diskusi o sexuálním zdraví.“ Určitě si nenechte ujít její fotografický projekt Flower ztvárňující menstruaci (www.fumogallery.com/boudoir-photography-flower/) ani aktuální dubnovou výstavu Surface v drážďanské galerii Hole of Fame. A protože už se naštěstí nacházíme v době, kdy existují obchody a studia nabízející intimní ženské pomůcky, obešli jsme je a vybrali pro vás ty nejzajímavější: od menstruačního kalíšku přes Venušiny kuličky a vibrátory až po menstruační houby. Možná se budete divit, jak jsou ekologické a co všechno ještě neznáte! Je skvělé, když se ženy přestávají stydět a umějí si vychutnat rozkoš.■

Více k tématu najdete například na www.drnorthrup.com, www.zenyzenam.cz, www.lilia.cz, www.kalisek.cz, www.onnalifestyle.com a www.whoopdedoo.cz

MĚSÍČNÍ HODINY

Začněte si vyplňovat svoje měsíční hodiny, tak nejlépe poznáte svoje tělo. Uvidíte, že to ocení i váš partner, rodina a okolí. Čísla slouží jako dny cyklu, do druhého prstence vepište vždy konkrétní datum a do středu kruhu svoje pocity. Každá žena má cyklus jinak dlouhý. Sledujte při tom: · hladinu energie: dynamická, společenská, utlumená a podobně · emoce: klidná, vyrovnaná, podrážděná, láskyplná, velkorysá a další · zdraví: malátnost, kvalita spánku, touha po určitých potravinách, fyzické změny (pupínky, zadržování vody ad.) · sexualitu: aktivní, pasivní, láskyplná, smyslná, agresivita v sexu, žádný sex · vnější projevy: tvořivost, sport, sebedůvěra, organizační schopnosti, soustředěnost, schopnost zvládat problémy, způsob oblékání

VYHRAJTE VENUŠINY KULIČKY WHOOP.DE.DOO! VENUŠINY KULIČKY Z EDICE LIGHT (V HODNOTĚ 2 290 KČ) VYVINULA DESIGNÉRKA ANNA MAREŠOVÁ VE SPOLUPRÁCI S GYNEKOLOGY PRO ŽENY TĚSNĚ PO PORODU I PRO ŽENY, KTERÉ MAJÍ PROBLÉMY S INKONTINENCÍ. NAPIŠTE NÁM NA INFO@SOFFAMAG.COM (PŘEDMĚT: #WHOOPDEDOO) SVOJE ZKUŠENOSTI S POSILOVÁNÍM PÁNEVNÍHO DNA. NEJZAJÍMAVĚJŠÍ ODPOVĚĎ VYHRÁVÁ. Úplná pravidla soutěže najdete na www.soffamag.com Více na whoopdedoo.cz

VYHRAJTE EROTICKOU POMŮCKU ONNA MOON PEARL!

ZNAČKA ONNA VYRÁBÍ EROTICKÉ POMŮCKY Z POLODRAHOKAMŮ A MRAMORU PRO SEBEVĚDOMÉ ŽENY, KTERÉ SE CHTĚJÍ ROZMAZLOVAT A UŽÍVAT SI VLASTNÍHO TĚLA. NAPIŠTE NÁM NA INFO@SOFFAMAG.COM (PŘEDMĚT: #ONNA), NA JAKÉ MÍSTO BYSTE POMŮCKU ONNA MOON PEARL (V HODNOTĚ 135 EUR) U SEBE DOMA ULOŽILI. NEJZAJÍMAVĚJŠÍ ODPOVĚĎ VYHRÁVÁ. Úplná pravidla soutěže najdete na www.soffamag.com Více na www.onnalifestyle.com

Věda

text: Patrik Florián foto: Adéla Havelková a Barbora Bydžovská

TOUHA PO POZNÁNÍ VÁŠEŇ PRO VĚDU PROUDÍ Z NEUTUCHAJÍCÍ TOUHY CHÁPAT SVĚT OKOLO NÁS. V NAŠÍ SEKCI VĚDA VÁM PŘEDSTAVÍME TŘI VÝZNAMNÉ MLADÉ VĚDCE AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY, KTEŘÍ DENNODENNĚ DOKAZUJÍ, ŽE JEDNIČKY A NULY ČI CHEMICKÉ ROVNICE MOHOU BÝT PROSTŘEDKEM K ÚŽASNÝM DOBRODRUŽSTVÍM. POVÍDAJÍ SI S ROBOTY, STŘÍLÍ LASEROVÉ MEGAPAPRSKY A TVOŘÍ NOVÉ SVÍTIVÉ SLOUČENINY. NENECHTE SE MÝLIT, JINAK JSOU TO ÚPLNĚ NORMÁLNÍ LIDÉ. MIMO LABORATOŘ HRAJÍ V DIVADLE, POSLOUCHAJÍ METAL NEBO VAŘÍ VLASTNÍ PIVO. ROZŠIŘME SI S NIMI OBZORY!

Věda

UČITELKA ROBOTŮ KATEŘINA VESELOVSKÁ SE VĚNUJE KOMPUTAČNÍ LINGVISTICE. ANALYZUJE NESTRUKTUROVANÁ DATA, TEDY TAKOVÁ, KTERÁ NETVOŘÍ JEN JEDNIČKY A NULY, JAKO JSOU NAPŘÍKLAD EMOCE. KATEŘINA NA ZÁKLADĚ VÝZKUMU DAT VYTVÁŘÍ SOFTWARE A ZABÝVÁ SE ŘÍZENÍM RIZIK. STEREOTYP VĚDKYNĚ ROZHODNĚ NENAPLŇUJE A POVÍDAT SI S ROBOTY POVAŽUJE ZA ROMANTICKÉ.

Kateřino, definovat vaši pracovní pozici mi působí trochu problém, co vlastně všechno děláte? Pracuji v Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a zároveň vedu tým Deloitte pro datové analýzy nestrukturovaných dat. Část mé práce tvoří také forenzní analýza při vyšetřování trestných činů nebo automatické zpracování emocí v projevu. Moje druhá vášeň je divadlo. Pravidelně píšu pro časopis Svět a divadlo a každé pondělí nacvičuji v Divadle Kámen, teď zkouším také improvizaci. Od malička se snažím hledat průnik mezi humanitními obory a vědou. Asi nejste typický vědec. Já nezapadám vlastně nikam. Mezi bohémy přináším strukturu a organizovanost, mezi matfyzáky zase emoce. Když jsem chtěla technicky zkoumat emoce, tak mě od toho kdekdo odrazoval, pak jsem dostala grant, napsala knihu a šlo to. Jde to dohromady a je to prospěšné. Jak složité je dokázat strojově číst emoce a k čemu to může sloužit? Emoce se v projevu nedají moc generalizovat, každý to máme nastavené jinak. Italové podle někoho křičí, Američané mají vše ‚awesome‘ a Skandinávci dají pět hvězdiček z pěti s komentářem ‚Je to OK‘. Učíme se rozpoznávat nejen uživatelské recenze, ale také detekovat fake news, sebevražedné sklony a bojovat proti kyberšikaně. Jak moc lidé chtějí vyjadřovat emoce? U nás sleduji dva extrémy. Lidé se často za své emoce stydí, jsou považovány za projev slabosti a zranitelnosti. Druhým pólem je virtuální prostor, kde jsou reakce často přehnané a lidé emocemi rozhodně nešetří. Anonymita emocím vždy přeje. Když to dokážou už i roboti, mohou se také lidé naučit vnímat emoce lépe? Rozhodně ano. Můj výzkum může pomoct také lidem s poruchami autistického spektra či poruchami vnímání a vyjadřování emocí. Můžeme je naučit, aby rozpoznali, že jim teď někdo říká něco hezkého a naopak. Není to zároveň trochu děsivé, povídat si robotem? Trénování chatbotů jako například v minisérii Černé zrcadlo na komunikaci se svými milovanými zemřelými? Svým způsobem to může být romantické. Není to žádná složitá věda, a pokud to přináší někomu radost… Asijské erotické chaty jsou například velmi automatizované. Jak vidíte budoucnost komunikace? Technologie jsou případ dobrého sluhy, ale špatného pána. Sama se snažím pravidelně provádět digitální detox někde uprostřed lesa. Ale není třeba ztrácet víru v lidství. To, co nás dělá lidmi, je opravdová a autentická komunikace!

Věda

USMĚVAVÝ BORAN MICHAEL LONDESBOROUGH SE NARODIL V LONDÝNĚ A STUDIUM CHEMIE DOKONČIL NA UNIVERSITY OF LEEDS. NADŠENÍ PRO ANORGANICKOU CHEMII A SLOUČENINY BORU HO PŘIVEDLO AŽ DO ÚSTAVU ANORGANICKÉ CHEMIE AV ČR V ŘEŽI, KTERÝ MÁ V TOMTO VÝZKUMU DLOUHOLETOU TRADICI. DNES DĚLÁ VĚDU ZÁBAVNĚJŠÍ A STAL SE CHEMICKOU CELEBRITOU!

Proč jste si ke svému studiu vybral právě bor? Všichni chemici se soustředí většinou okolo uhlíku. Aby ne, je to opravdu pozoruhodný prvek. Představte si ten zázrak vzít dědu a udělat z něj mladíka. Tohle dokáže pomocí chemického génia, kterého nazýváme fotosyntéza, opravdu jen uhlík a příroda. Mně bylo ale jako studentovi trochu líto těch ostatních prvků. Jako klasický Angličan fandím raději tomu druhému v pořadí – ‚the underdog‘. Bor dokáže hned po uhlíku vytvořit s vodíkem ty nejrozmanitější sloučeniny, takzvané borany. Jenže přírodní fotosyntéza pro bor neexistuje, takže ji musíme vytvářet uměle. Jako první to udělal před sto lety Alfred Stock, náš bůh! Před sto lety? To ale není tak dávno… Přesně tak, náš obor je velmi mladý a vzrušující. Právě teď u nás v laboratoři vznikají úplně nové sloučeniny. Co dalšího borany dovedou? Jejich zásadní charakteristikou jsou mnohostranné struktury, klastry, které předurčují jejich jedinečné vlastnosti. Například jsme zjistili, že sloučenina B18H22 umí fluorescenci, pohlcuje UV záření a následně vypouští krásné fialové světlo. To lze využít třeba jako laserový materiál (jedná se o první boranový laser ve vesmíru). Dalšími derivacemi měníme vlnovou délku záření čili barvu světla a zkoušíme různé vlastnosti tohoto materiálu. Odkud vlastně bor získáváte? Bor se vyskytuje v přírodě jako minerál borax, který svým vzhledem připomíná jedlou sůl. Jeho vlastností si všímali už staří Egypťané, kteří jej používali při mumifikaci těl. Časem se přišlo třeba na to, že když přidáte trochu boraxu do písku při výrobě skla, je odolnější. Zajímavé ale je, že bor se nachází také například v zelenině a je nesmírně důležitý pro zdraví našich kostí. Dokonce i v pivu je bor, možná proto tak rád vařím se sousedem vlastní pivo, to je taková krásná chemie. Vy nejste chemik věčně zavřený v laboratoři. O vědě zábavnou formou přednášíte, spolupracujete na mezinárodních projektech s Britskou radou, Českým rozhlasem, v České televizi máte vlastní pořad a v Akademii věd ČR působíte v radě pro popularizaci vědy. Jak se vám to povedlo? To byla vlastně naprostá náhoda, ale nesmírně mě to baví. Teď chystáme Gourmet Lab, kde vyměním laboratorní plášť za zástěru a budu zkoumat vědecká tajemství obestírající nejlepší fish & chips a další pokrmy. Blíží se čas lásky, a tak se můžete těšit na pořad Chemie lásky, kde spojuji sonety ze Shakespeara s chemií a fyzikou.

Věda

LASER WOMAN KATEŘINA FALK PATŘÍ MEZI NEJNADANĚJŠÍ MLADÉ FYZIKY SVĚTA. ČERSTVĚ PŮSOBÍ VE VÝZKUMNÉM CENTRU HELMHOLTZ V DRÁŽĎANECH. ZKOUMÁ VESMÍRNÉ JEVY A POMOCÍ LASERU A PLAZMATU VYTVÁŘÍ PROSTŘEDÍ, KTERÉ SIMULUJE JÁDRA VELKÝCH PLANET, HVĚZDY NEBO VÝBUCH SUPERNOVY. CO SI MYSLÍ O VÝUCE EXAKTNÍCH VĚD A LASEROVÉM MEČI?

Kateřino, vy ráda vysvětlujete vědu snadno a zábavně, na čem tady v Drážďanech, jednoduše řečeno, pracujete? Studuji plazma, to je čtvrté skupenství hmoty, v mém případě hustý ionizovaný plyn – taková rozžhavená olověná cihla. Do té střílíme nejvýkonnějšími lasery a pomocí rentgenového záření se snažíme chápat procesy jako elektrická vodivost plazmatu, která vede k tvorbě magnetického pole kolem planet. K čemu můžou vaše objevy sloužit? Můj obor vede přímo k termojaderné fúzi pro tvorbu čisté energie, doslova tytéž reakce, které pohánějí Slunce. Zabýváme se i urychlováním částic a tvorbou rentgenového záření, které se aplikují v materiálovém inženýrství nebo medicíně. Jen pro představu, jak velké jsou ty vaše lasery? No, řekněme od malé basketbalové haly až po stadiony. Někdy ale stačí taková menší tělocvična. Pak občas potřebuji kilometry dlouhé urychlovače. Jsou vaše experimenty bezpečné, nehrozí výbuch? To by byl zázrak, kdyby to bouchlo. Občas se objeví radioaktivita, ale úplně nejnebezpečnější je podívat se očima do laseru. Je to hloupá chyba, ale už mnoho vědců takto osleplo. Paradoxně nejvíc nás ohrožují infračervené lasery, které ani nevidíme. Studovala jste na prestižních světových univerzitách, například v Oxfordu, a působila v nejzajímavějších laboratořích světa, jako je ta v Los Alamos. Jak se liší vztah k vědě ve světě? Fyzika a matematika se učí špatně všude, ale v Česku je systém memorizačně-autoritativní a zastaralý. Skandinávci jsou zvídavější a v USA se zase ke studiu dostanou jen bohatí. Co se pomalu zlepšuje, je přístup k ženám ve vědě. Rozvoj vědy také hodně souvisí s jejím financováním, v tom je teď na špičce Německo. Jak se vám daří motivovat mladé vědce? Přednáším, vedu mentoring, baví mě astro tábory, momentálně pracuji na vědeckopopularizační knize s názvem Co je nového ve fyzice. Myslíte si, že jsme na vrcholu vědeckého poznání? Vlastně toho víme ještě pořád velmi málo. Už sto let nikdo nezatočil s vědou tak jako Einstein, Planck nebo Gauss. A co děláte, když zrovna nebádáte? Miluji přírodu, hudbu, maluji, poslouchám metal a baví mě sci-fi filmy. Mozek je totiž nejkreativnější, když se nesnaží urputně pracovat! Proto mají vědci rádi sport a pivo. Vadí vám nesmysly ve sci-fi filmech? Armageddon jich měl až moc, zato dobrý soundtrack. Světelný meč je úplná blbost, ale kdo ví, třeba jen v naší současné perspektivě! ■

Auta

STYLOVÉ ELEKTRO partner článku: Mini Česká republika text: Kristýna Svobodová foto: Ondřej Lipár a Adéla Havelková

Auta

SOFFA MILUJE VÍTR VE VLASECH, RYCHLOU JÍZDU A OBJEVITELSKÉ VÝLETY PLNÉ SPONTÁNNÍCH ZASTÁVEK. PŘI TOM VŠEM SI ALE NECHCE KAZIT RADOST ŠKODLIVOU STOPOU, KTEROU ZA SEBOU AUTA ZANECHÁVAJÍ. NOVÉ PLUG-IN HYBRID MINI COUNTRYMAN NAŠTĚSTÍ DOKAZUJE, ŽE CESTOVÁNÍ SE DÁ POJMOUT INOVATIVNĚ A EKOLOGICKY – A PŘESTO SVÉ KOUZLO NEZTRATÍ.

Ekologie je po právu velkým tématem dneška, a to platí ve vrchovaté míře taky pro automobily. Zatímco většina značek spekuluje nad šetrnými alternativami, Mini už do světa vyslalo svou vlastní vizi: nové Mini Cooper S E Countryman All4, které v sobě zhmotňuje to nejlepší z modelů britské značky, a navíc klade důraz na trvalou udržitelnost. Na povrchu vše zůstává zdánlivě při starém: i hybridní Mini je především designově vytříbeným, obratným autem do města. Pod kapotou se nicméně schovává elektrický motor a tříválec, které zvládají chytrý pohon všech kol, aniž obtěžují okolí výfukovými plyny. Redakce Soffa otestovala hybrid a jeho nabíjení v Berlíně, kde se osvědčil nejen jako stylový a ekologický doplněk, ale také jako praktický a spolehlivý automobil, který šikovně prokličkuje městem a s přehledem přepraví celý tým. Více se dozvíte na www.mini.cz

Dekor

partner článku: Moser text a styling: Janka Murínová foto: Lina Németh

KVĚTY PŮVABU VLEVO: Vázy Purity, design Studio Moser, Moser | Stolek Around, Muuto, a stolek Plaisir2, Zeitraum; obojí www.stockist.cz Obraz Těžké hlavy, 2017, Karolína Klimešová, www.karolinaklimesova.blog.cz

VÝTVARNÉ UMĚNÍ I SKLO MAJÍ SCHOPNOST ČINIT NÁŠ ŽIVOT KRÁSNĚJŠÍM. A KRÁSA MÁ NA ČLOVĚKA BLAHODÁRNÝ VLIV. ZKOMBINOVALI JSME PROTO VÁZY A DALŠÍ RUČNĚ VYRÁBĚNÉ OBJEKTY OD TRADIČNÍ ČESKÉ SKLÁRNY MOSER S OBRAZY OD SOUČASNÝCH ČESKÝCH UMĚLCŮ. VZNIKLA JEMNÁ BAREVNÁ ZÁTIŠÍ S ODLESKY A VŮNĚMI, KTERÁ PŘINÁŠEJÍ JARO A RADOST PO MELANCHOLICKÉ ZIMĚ. K VÁZÁM PATŘÍ KVĚTINY A TY NA MALBÁCH NIKDY NEZVADNOU. DOPLŇTE JE SNÍTKAMI ŽIVÝCH A ZHLUBOKA SE NADECHNĚTE!

VŠAK MÁ-LI SMUTEK V DUŠI TVOJI SKANOUT, AŤ SKANE JAKO VLÁHA S MRAKŮ PADÁ, JIŽ MRTVÁ POUPATA ZAS MOHOU VSTANOUT, JIŽ JARNÍ PRŠKA NA CHLUMY SE SKLÁDÁ. SVOU BOLEST VŮNÍ ROSNÝCH RŮŽÍ ZKOJ... JOHN KEATS, ÓDA NA MELANCHOLII, 1819, PŘEKLAD JAROSLAV VRCHLICKÝ

TATO DVOUSTRANA: Karafa a skleničky Julia, design Boda Horák; váza Caorle a váza Hruška, design Lukáš Jabůrek; vše Moser Grafika Šumavský les, 2014, Lenka Falušiová, nejmenuje.webnode.cz | Akvarel Barevný les, 2018, Věra Krumphanzlová, www.artbanana.cz | Ilustrace Tephrophytum melanoxylon a Les, Michal Bačák, www.michalbacak.com

TATO STRANA: Karafa Julia, design Boda Horák; lampa Zoom, design Daniela Chodilová; váza Šiška, design Lukáš Jabůrek; vše Moser Olej na plátně Scabiosa, 2017, a olejový pastel Květiny, 2015; obojí Petra Švecová | Akryl na plátně Flower, 2012, a olej na plátně Birdie, 2011, Šimon Vahala; obojí www.vahala.org VLEVO: Mísa Planet Moser, design Martin Opl, Moser | Stolek Common Comrades, Moooi, www.bulb.cz Obraz Rododendron, 2011, Šimon Vahala, www.vahala.org

TATO STRANA: Vázy Caorle, design Lukáš Jabůrek; váza Twist, design Jan Čtvrtník; vše Moser | Stolek Slab, Tom Dixon, www.bulb.cz Obraz Pivoňky, 2016, Karolína Klimešová, www.karolinaklimesova.blog.cz | Akryl na plátně Flower, 2012, Šimon Vahala, www.vahala.org

Cestování

text: Teru Menclová a Helena Stiessová foto: Teru Menclová

FAERSKÁ POHÁDKA

MRAZIVÉ FJORDY, DECHBEROUCÍ SCENERIE, POHÁDKOVÉ VESNIČKY, OHROMNÉ ÚTESY A NAPROSTO NEVYZPYTATELNÉ POČASÍ. ŘEČ NENÍ O ISLANDU, JAK BY SE MOHLO NA PRVNÍ POHLED ZDÁT, NÝBRŽ O FAERSKÝCH OSTROVECH. POKUD SE SEM VYPRAVÍTE, ČEKEJTE VÝLET S ŘADOU PŘEKVAPENÍ, ALE RUKU NA SRDCE, VŽDYŤ PRÁVĚ O TO CESTOVATELŮM JDE. KLENOT UKRYTÝ VE STUDENÝCH VODÁCH ATLANTICKÉHO OCEÁNU VÁS ROZHODNĚ NEZKLAME.

Cestování

PŘEDCHOZÍ STRANA: Vesnice Gásadalur se nachází na východě od Vágaru a nabízí výhled jak na sousední ostrov Mykines, tak na jeden z nejslavnějších vodopádů Faerských ostrovů. V této malebné osadě žije všeho všudy pouze osmnáct obyvatel. VLEVO: Pohled na kostelík v obci Saksun, který byl původně vybudován v obci Tjørnuvík a později v roce 1858 přestěhován přes hory na své nynější místo. Do této vesnice se můžete dostat autem po úzké jednoproudé silnici.

Sedíme na palubě letadla a přes hustou clonu mraků nevidíme absolutně nic. Obklopuje nás mlha, s letadlem cvičí příšerné turbulence a už asi půl hodiny kroužíme nad letištěm, protože nám nepříznivé počasí nedovolí přistát. Faerské ostrovy nás přivítaly přesně tak, jak jsme předpokládali. Ocelově šedé nebe, clona vody a prudký vítr. Hned nám bylo jasné, že týden v téhle severské destinaci bude nepochybně stát za to. Faerským ostrovům se podle jejich názvu ve faerštině přezdívá Ovčí ostrovy. Etymologové o tom mají své pochyby, ale vzhledem k tomu, že ovečky jsou tu zdaleka nejpočetnější skupinou obyvatel, je to jedině spravedlivé. Souostroví tvoří osmnáct velkých a řada menších ostrovů. Formálně je součástí Dánska, těší se nicméně značné autonomii a není ani členem Evropské unie. Co do rozlohy je tenhle pevný bod v oceánu na půli cesty mezi Islandem a Norskem pouze 113 kilometrů dlouhý a 75 kilometrů široký. Většina jeho ostrovů je propojena mosty či podmořskými tunely, takže nic nebrání tomu, abyste ten jedinečný kousek země projeli či prochodili křížem krážem. Turismus sice patří ke zdrojům místních příjmů, ale tísnit se ve frontě na selfie zde rozhodně nehrozí. My jsme se na výlet vydali v únoru a potkali jsme všeho všudy čtyři další fotografy a sem tam někoho z místních. V létě lákají smaragdová údolí určitě o něco víc, ale i tak patří Faerské ostrovy k ‚nejlépe střeženému tajemství Evropy‘, jak praví oficiální turistický portál. Na ostrovech žije dohromady nějakých 50 000 obyvatel, z čehož necelá polovina bydlí v hlavním městě Tórshavn. Zbytek souostroví slibuje naprostý klid a ticho, přerušované jen bečením ovcí (těch je tu roztroušených kolem 90 000) a halekáním racků (zatím je nikdo nepočítal). Pokud jste někde blízko útesu, nenechte se zmást případným vrčením motorové pilky – tak se ozývá zdejší fotogenický pták jménem papuchalk.

VLEVO: V obcích na ostrovech potkáte spíše více ovcí než lidí. Nebylo tomu jinak ani v malé vesnici Streymnes, na niž narazíte po cestě do zmíněného Saksunu. VPRAVO: Trochu netradiční pohled na slavnou vesnici Gjógv, která se nachází přímo na pobřeží a patří k vůbec nejmalebnějším místům Faerských ostrovů. NÁSLEDUJÍCÍ DVOUSTRANA: Hlavní město Tórshavn je jedním z nejdůležitějších přístavů, odkud vyjíždí trajekty i do okolních zemí, tedy do Dánska a na Island.

Cestování

PŘEDCHOZÍ STRANA: Výhled na útesy od majáku Kallur na ostrově Kalsoy je naprosto úchvatný. Udělejte si čas a k majáku si vyšlápněte. Stojí to za to. VPRAVO: Faerské ostrovy jsou také známy jako Ovčí ostrovy. A má to svůj zcela jasný důvod – na souostroví totiž žije prakticky dvakrát víc ovcí než lidí.

Meditativní atmosféru klidu snad dovede narušit leda rozmarné počasí. Spoustu dní v roce tu proprší a po širých pláních se prohání čerstvý vítr. Místní fauna a flóra se samozřejmě podmínkám přizpůsobila. Kamenité ostrovy obrůstá odolný mech a lišejníky, ovce chrání vlna a stromy tu radši nerostou, kromě dovezených druhů. Od ještě větší zimy a drsného podnebí chrání Faerské ostrovy vlahá náruč Golfského proudu, takže chladné zimní měsíce překvapí mírnými teplotami kolem nuly. Fascinující krajinu, poprášenou v době naší návštěvy únorovým sněhem, jen tu a tam oživují barevné vesničky, často umístěné uprostřed kopců nebo na skalnatém pobřeží. Shluk dřevěných domků, jeden menší kostelík a několik ohrad pro ovce – takhle nějak vypadá typická faerská dědinka. Sice každou z nich obývá několik desítek lidí, ty ale pravděpodobně nepotkáte. Pocit, že jste posledním člověkem na planetě, se tak při pohledu na stopy civilizace ještě umocňuje. Užívejte si ho. Kromě pitoreskních vesniček se na ostrovy vešlo několik měst a již zmíněná metropole Tórshavn, kde najdete jeden velký přístav, několik hotelů a restaurací. Nečekejte nic velkého, ostatně je to nejmenší hlavní město Evropy. Doporučujeme projít si malebné historické centrum s úzkými kamennými uličkami, ale co naplat, zdejší přírodě bude městská zástavba přece jen těžko konkurovat a žádný turista to asi ani nečeká. A tak nic nebrání v cestě za dalšími výlety ven z města. Určitě si nenechte ujít návštěvu ostrova Kalsoy, na který se dostanete trajektem z města Klaksvík. Nejenže Kalsoy nabízí skvělé výhledy na okolní ostrůvky, ale sám o sobě má spoustu krásných zákoutí a skrytých půvabů. Jedním z nejhezčích překvapení je asi maják Kallur, ke kterému se dostanete hodinovou pěší procházkou z vesnice Trøllanes.

VLEVO: Eiði se řadí k větším vesnicím, obývá ji téměř sedm set obyvatel. Kromě nádherné okolní přírody vás může zaujmout také trochu nečekané velké fotbalové hřiště. Tahle vesnice má vlastní fotbalový tým EB/Streymur. VPRAVO: Další ikonickou vesničkou je obec Viðareiði, jež se nachází v nejsevernější části celého souostroví. Dostanete se do ní skrz tunelový systém, který vede od města Klaksvík.

Cestování

VLEVO: Kromě poetického kostelíka můžete ve vesnici Viðareiði obdivovat také okolní nádherné scenerie a útesy. Pozor na nečekaně vysoké vlny, které se můžou postarat o nechtěnou sprchu. Opatrnost vyžadují ale především strmé útesy – tohle varování platí po celém ostrově.

Dalším lákadlem jsou závratné výhledy na ostrovní vodopády, jako je Mulafossur nebo Fossá, které patří k těm největším. Do dramaticky zvlněné krajiny krásně zapadají. Jen je třeba při hledání dobrého záběru zachovat opatrnost, nacucaný mech hodně klouže. Zato faerské ovce se s terénem vyrovnávají s nenuceností kamzíků a zčásti to vysvětluje vtipnou událost z roku 2016, kdy se ovce ujaly vizuálního mapování ostrovů místo týmu společnosti Google. Tak dlouho Mapy Google zdejší krajinu ignorovaly, až to Faeřané vzali do vlastních rukou, nasadili pěti ovcím kamery a na světě bylo ‚Sheepview 360‘. Geniální řešení a skvělá reklama. Na ostrovech jsme strávili celkem šest dní, které bohatě stačily na to, abychom stihli navštívit všechna místa ze svého seznamu. Je dobré mít časovou rezervu a vyhradit si na cestu aspoň týden. Mimo jiné pro případ, že by vám opravdu nepřálo počasí. Během jednoho dne můžete zažít silné deště, pronikavé slunce a mrazivou chumelenici. Čas během nečasu se dá příjemně strávit i v některé z restaurací, díky nimž se Faerské ostrovy pomalu dostávají do hledáčku milovníků dobrého jídla. Nebo se pohodlně usaďte s dobrou knihou. Komu se zdá, že místní drsné podnebí je jako vytržené ze severské detektivky, může sáhnout třeba po knize The Last Refuge od skotského autora Craiga Robertsona. Ve skutečnosti se tu sice poslední vražda stala před bezmála třiceti lety, ale o to lépe se tvoří fikce. A jakmile liják trochu zmírní, je čas vydat se na další ostrovní výlet! ■

Praktické informace hledejte na visitfaroeislands.com

Cestování

NENECHTE SI UJÍT NA FAERSKÝCH OSTROVECH

VODOPÁD FOSSÁ Jeden z nejvyšších vodopádů Faerských ostrovů. Doporučujeme vyrazit k němu za deštivého počasí, kdy se mnohonásobě zvětšuje jeho průtok. Navíc se nachází hned vedle silnice, proto se nemusíte bát, že byste museli v dešti někam složitě lézt.

Cestování

PANAME CAFÉ

JEZERO SØRVÁGSVATN

Na Faerských ostrovech objevíte pár míst, kde si můžete vychutnat dobrou kávu. Jedním z nich je útulná kavárna Paname v centru hlavního města, kde si k espressu určitě dopřejte některý z výborných domácích koláčů nebo zákusků.

Pokud rádi chodíte, doporučujeme vyšlápnout si na útesy u největšího jezera Faerských ostrovů. Naskytne se vám výhled na tuto neskutečnou optickou iluzi, kdy se hladina jezera téměř dotýká hrany útesu. Cesta vám zabere zhruba hodinu chůze.

100

Móda

partneři článku: Roberto Coin a H&M make-up & vlasy: Tereza Hrdličková modelky: Simona Janů, Karin Pešíková / Pure Model Management text & styling: Patrik Florián foto: Michaela Karásek Čejková a Barbora Bydžovská

ROMANTICKÁ NOSTALGIE NAŠE OPULENTNÍ MÓDNÍ FOTOSTORY JE OSLAVOU VÁŠNÍ NEJEN SBĚRATELSKÝCH. NEUTUCHAJÍCÍ TOUHU MĚNIT MÓDNÍ PRŮMYSL K LEPŠÍMU DOKAZUJE NOVÁ KOLEKCE H&M CONSCIOUS EXCLUSIVE. V LUXUSNÍM PROVEDENÍ SE TU PREZENTUJÍ PLNĚ RECYKLOVANÉ MATERIÁLY – NAPŘÍKLAD STŘÍBRO ČI NYLON Z RYBÁŘSKÝCH SÍTÍ. JAKO SYMBOL VĚČNOSTI ZÁŘÍ ZLATO A DRAHÉ KAMENY ROBERTO COIN. ŠPERKAŘSKÝ DŮM, JEHOŽ SYMBOLEM JE RUBÍN PŘINÁŠEJÍCÍ ŠTĚSTÍ, ZTĚLESŇUJE JEMNÝ CIT PRO ŘEMESLO A DETAIL. SVĚŽÍ TVŮRČÍ OKOUZLENÍ PŘEDVÁDĚJÍ VE SVÝCH NÁVRZÍCH MLADÍ MÓDNÍ DESIGNÉŘI JAKO MIRO SABO NEBO ALTER ERA.

Simona: košile, sako a kalhoty; vše H&M Conscious Exclusive 2018 | prsten z kolekce Carnaby Street, Roberto Coin VLEVO: Karin: šaty a kimono; obojí H&M Conscious Exclusive 2018 | náušnice a prsten z kolekce New Barocco a náramek z kolekce Roman Barocco; vše Roberto Coin

101

Simona: šaty, H&M Conscious Exclusive 2018 | prsten z kolekce Garden a náušnice z kolekce Unique; obojí Roberto Coin

Karin: šaty, H&M Conscious Exclusive 2018 | náramek z kolekce Horse, prsteny Falcon, Panther, Animalier Coco, prsten z kolekce Rock & Diamonds a prsten z kolekce Roman Barocco a Scorpio; vše Roberto Coin

Simona: košile, sako a kalhoty; vše H&M Conscious Exclusive 2018 | náušnice z kolekce Black Jade, Roberto Coin

Simona: šaty, Miro Sabo | náušnice a náhrdelníky z kolekce Colored Treasure, prsteny z kolekce Cocktail; vše Roberto Coin VLEVO: Simona: overal, Alter Era | boty, modelčiny vlastní | prsten z kolekce Oro Classic, Roberto Coin Karin: šaty, Alter Era | boty, H&M Conscious Exclusive 2018 | prsten z kolekce Golden Gate a náhrdelník Love Chain; obojí Roberto Coin

Karin: šaty, H&M Conscious Exclusive 2018 | náušnice, náramek a prsten z kolekce Sauvage Privé; Roberto Coin

Karin: top a kalhoty; obojĂ H&M Conscious Exclusive 2018 | prsten z kolekce Princess Flower a prsten z kolekce Garden; Roberto Coin

Styling: sautoir s modrým tyrkysem, sautoir s černým jadeitem a náhrdelník z kolekce Princess Flower; vše Roberto Coin

Simona: šaty, Miro Sabo | náhrdelník z kolekce Princess Flower, Roberto Coin Karin: šaty, Miro Sabo | náramek a prsten z kolekce Princess, náušnice Tanaquilla; vše Roberto Coin

Karin: top, kalhoty a boty; vše H&M Conscious Exclusive 2018 Děkujeme firmě Stodola Antiques (www.stodola.cz) za poskytnutí lokace pro focení.

1919—2014 16/2 —17/6/2018 NárodNí galerie v Praze veletržNí Palác NatioNal gallery iN Prague trade fair Palace

za PodPory suPPorted by

PartNeři výstavy PartNers of tHe exHibitioN

NgPrague.cz fb.com/NgvPraze iNstagram.com/NgPrague

Pod záštitou uNder tHe ausPices of

geNerálNí mediálNí PartNer geNeral media PartNer

PartNeři PartNers

HlavNí mediálNí PartNer maiN media PartNer

mediálNí PartNeři media PartNers

LUCE SOLIDA

text: Kristýna Svobodová foto: Filippo Bamberghi a archiv firem

Milan Design Week 2018

NA LETOŠNÍM MILÁNSKÉM TÝDNU DESIGNU ZAZÁŘÍ SOFFA VE SPOLEČNOSTI ZNAČKY GALLOTTI & RADICE. TRADIČNÍ FIRMA ODDANÁ RUČNÍ VÝROBĚ SKLA PŮSOBÍ V ITÁLII UŽ OD ROKU 1955. SKLÁŘSTVÍ JE OBOR, V NĚMŽ SE UMĚLECKÁ KREATIVITA PROTÍNÁ S TECHNOLOGICKÝM PERFEKCIONISMEM. TO SE ZRCADLÍ I V PODOBĚ LETOŠNÍ INSTALACE ZNAČKY, KTEROU PRO GALLOTTI & RADICE NAVRHL RENOMOVANÝ ITALSKÝ DESIGNÉR PIETRO RUSSO, JEHOŽ NÁVRHÁŘSKÉ VIZE VYCHÁZEJÍ JAK Z PŘEDSTAVIVOSTI, TAK Z ŘEMESLNÉ PRECIZNOSTI. SOFFA JAKO MEDIÁLNÍ PARTNER PROJEKTU MĚLO MOŽNOST SLEDOVAT VZNIK INSTALACE. NAHLÉDNĚTE S NÁMI DOSLOVA ZA OPONU!

115

Milan Design Week 2018

PŘEDCHOZÍ DVOUSTRANA: Milánská instalace značky Gallotti & Radice představuje skupinu úzce provázaných designových exponátů, které návštěvníka vtáhnou do snového prostoru fantazie. Místo tu má i komoda Diedro, kterou Pietro Russo navrhl pro značku Gallotti & Radice v loňském roce, nebo zrcadlo Flabello od designérského dua Lanzavecchia + Wai. VLEVO: Designér Pietro Russo nám dovolil nahlédnout za oponu procesu navrhování a poskytl vizualizace prostoru. Panely připomínající plástve jsou jedním z Russových oblíbených materiálů, které využije při instalaci pro Gallotti & Radice.

Pietro Russo už má na kontě spolupráci s nejrůznějšími jmény designové scény, od značek Alessi a Benetton až po Kartell či Fritz Hansen. Všechny jeho projekty spojuje neochvějná víra v tradiční řemesla a výrobu na míru. Russo, jenž vystudoval scénografii ve Florencii a roky působil na filmové scéně v Berlíně, do svých výtvorů promítá zkušenosti z oborů, ve kterých se pohyboval: návrhy interiéru začleňují každý objekt do konkrétního místa s citem pro jeho osobitý příběh. Jednotlivé předměty jsou navzájem provázány a v jejich pozadí stojí silná myšlenka. Často se zdá, že návrhářovy instalace mluví svým vlastním jazykem a pouští se do dialogu s realitou. Vizionářství se na půli cesty potkává s řemesly, ke kterým Russo po celou svou kariéru vzhlíží. Myšlenka, jakkoli futuristická, musí být zhmotněna s maximální precizností. I to je jeden z důvodů, proč návrhář propůjčil své jméno dlouholeté spolupráci právě se značkou Gallotti & Radice. Malá italská firma se zrodila z vášně pro sklo. Začínala pouze s limitovanou výrobou, jež se zaměřovala především na zrcadla a osvětlení. Od každého produktu vznikal jediný exemplář, aby bylo možné zachovat detailní zpracování na nejvyšší možné úrovni. Tuto myšlenku se podařilo udržet v jádru firmy i po více než šedesáti letech její existence. Gallotti & Radice ale už dávno není skromný projekt dvou mladých nadšenců tradičního sklářství – firma naplnila vizi obou zakladatelů o rodinné značce, která přesáhne svou generaci a vybuduje si na trhu pověst založenou čistě na své autenticitě. Letošní instalace s názvem Luce Solida vychází právě z přání, které se na první pohled zdá jako protimluv: vytvářet inovativní, tvůrčí design, který předbíhá současnost, ale zároveň se vracet zpátky ke kořenům značky. A kdo jiný než Pietro Russo takové zadání umí nejen pochopit, ale také osobitě zpracovat. Na Via Cavallotti jen malý kousek od milánského Piazza del Duomo se nachází nový showroom firmy, který Russo přetavil v interaktivní, umělecký prostor. Hra s plochou, světly a stínem má navodit dojem poetické dezorientace, v níž se design dostává do pohybu a návštěvník ho vnímá v doprovodu zvukových efektů. Russo s instalací pracuje jako designér i jako scénograf – zdůrazňuje obrysy exponátů v prostoru, jejich umístění a vzájemné překrývání intuitivního vnímání, designu a umění. „Chci, aby moje práce vyprávěla příběh,“ říká návrhář – a my máme radost, že spolu s Gallotti & Radice můžeme být jeho součástí. ■ Udělejte si výlet do Milána a navštivte instalaci Luce Solida. 17.–22. dubna 2018, 10.00–22.00 Via Cavallotti 16, Milán

Více se dozvíte na www.lucesolidaevent.com, www.gallottiradice.it a www.pietrorusso.com

117

TATO DVOUSTRANA: Pietro Russo pracoval pro tuzemské i zahraniční klienty, dlouhé roky tvořil v Berlíně. Jeho práce se ale pokaždé vrací zpět k italským kořenům a tradičnímu řemeslu. Barevný výkres jeho instalace, ve které budou k vidění jeho produkty navržené pro Gallotti & Radice, ukazuje poetickou hru se světlem a stíny.

118

119

TATO STRANA: Z produkce studia Pietra Russa pochází Daffodil – zrcadlo a lampa v jednom, která svým jménem i formou odkazuje na půvabný tvar narcisu.

Kreativní lidé

text: Patrik Florián foto: Lina Németh

SRDCE NA TALÍŘI PŘI HLEDÁNÍ TĚCH NEJVÁŠNIVĚJŠÍCH POTRAVIN JSME SE DOSTALI OD ČOKOLÁDY PŘES VÍNO AŽ K PROTEINEM NABITÉ ČERVENÉ HMOTĚ. ABY NE, MÁLOCO DOKÁŽE PROBUDIT NÁRUŽIVĚJŠÍ DEBATY NEŽ PRÁVĚ MASO. EXISTUJÍ NEJRŮZNĚJŠÍ KULTURNÍ, NÁBOŽENSKÉ I ETICKÉ NÁZORY, A ANI NAŠE REDAKCE SE V OTÁZCE ,JÍST, ČI NEJÍST‘ NESHODNE. JEDNO JE ALE JISTÉ, MASO HRAJE ZÁSADNÍ ROLI V NAŠICH JÍDELNÍČCÍCH JIŽ OD POČÁTKŮ LIDSTVA A PRŮMĚRNÝ ČECH JEJ ZKONZUMUJE AŽ 80 KILOGRAMŮ ROČNĚ. POJĎTE SE S NÁMI PODÍVAT, JAK SE DĚLÁ MASOVÁ OSVĚTA, A PŘIVÍTEJTE JARO PORCÍ POCTIVÉHO JEHNĚČÍHO. A POKUD JSTE VEGETARIÁN ČI VEGAN, TAK MOŽNÁ NA PÁR STRÁNEK PŘIMHUŘTE OČI.

123

Kreativní lidé

124

Kreativní lidé

PŘEDCHOZÍ STRANA: Interiér nově rozšířeného řeznictví The Real Meat Society navrhli Paul a Michaela sami. Po původní snaze zapojit designéry vyhrál osobní styl a vášeň pro sběratelství. Charakteristickým prvkem se stala světelná cedule pocházející z dob první republiky, která pro Paula reprezentuje zlaté časy gastronomické filosofie. VLEVO: K období Velikonoc a jara jehněčí maso patří. Do The Real Meat Society putuje jehně vcelku, teprve zde ho řezník bourá a porcuje. To se neobejde bez nože, sekyrky a pilky. Nejprve se oddělí plec, poté kýty, pilkou se rozříznou žebra, odsekne krk, rozdělí hruď. Dále se maso naporcuje a případně vykostí.

Není maso jako maso. Své o tom ví Paul Day, Angličan původem z hrabství Staffordshire, který před devíti lety započal českou masovou revoluci a stal se průkopníkem moderních řeznictví v Praze. Od třinácti do devatenácti let řezník, posléze kuchař a šéfkuchař procestoval lán světa, Londýn, New York, Madrid, Tokio, Istanbul. V roce 2009 se usadil s manželkou Michaelou v Praze, kde si o rok později v Náplavní ulici otevřeli obchod s masem. Za necelé desetiletí si Paul vybudoval síť schopných a spolehlivých farmářů, kteří sdílejí jeho filosofii. Všechno maso v The Real Meat Society pochází z pečlivě vybraných chovů, ze zvířat, která žila jako za starých dobrých časů, rostla přirozeně a pomalu, okusovala trávu ve volném výběhu, bez stresu a antibiotik. Porážena jsou na malých jatkách, s respektem ke zvířeti. Naprosto zásadní je pro Paula princip od čenichu po ocásek, tedy žádná část zvířete nesmí přijít nazmar. Všechno maso se v řeznictví za sucha vyvěšuje – hovězí zraje pět týdnů, skopové tři týdny, vepřové a jehněčí alespoň týden. „Poznáte rozdíl. S masem se lépe pracuje, má lepší texturu a lepší karamelizaci. Je křehčí a voňavé. Pokud chcete to nejlepší, musíte si na to počkat,“ říká Paul a spokojení zákazníci mohou kvalitu jen potvrdit. V řeznictví najdete nejen prémiové kousky masa, které vám řezník na přání vykostí a připraví k další úpravě. Na pultu je doplňují také farmářská vejce, vývar, sádlo, domácí uzeniny a mléčné výrobky. Pokud by něco chybělo, řezník to objedná a navíc přidá nějaký nápaditý recept. Denně se zde navíc připravují lahůdky jako burgery, sekaná, hot dogy, pečené maso a sendviče, se kterými Paul a jeho tým velmi rádi experimentují, a to nejen v řeznictví. Paul je totiž zároveň majitelem a šéfkuchařem asijské restaurace Sansho v centru města a sousedního podniku Maso a kobliha. Obě restaurace vás přivítají uvolněnou atmosférou a nabídnou zajímavé tradiční i hravé chutě. Spolu s řeznictvím The Real Meat Society tak podniky tvoří ucelený trojúhelník. Jak Paul tvrdí: „Veškerá kreativita v kuchyni pochází z lednice v řeznictví.“ A právě kreativní nápady se chystá tým kuchařů pod Paulovým vedením v dalších letech naplno rozvíjet. My jsme se s Paulem rozhodli na následujících stránkách představit sezonní jehněčí, jelikož k jaru neodmyslitelně patří. Ovečky a jehňata plemen suffolk a romanov pochází ze Šumavy a východních Čech. Jako recept jsme společně vybrali tradiční řeckou musaku, kterou můžete pro porovnání ochutnat v Maso a kobliha. Paul ji rád připravuje naprosto tradičně. Jediné, co doporučuje přidat navíc, je česká klasika v podobě okurkového salátu, který prý krásně vybalancuje celkovou chuť. ■

Nabídku řeznictví si můžete prohlédnout na www.trms.cz

125

Kreativní lidé

„I KDYŽ MOC BLÍZKÝCH PŘÁTEL VEGANŮ NEMÁM, RESPEKTUJI JE. MYSLÍM, ŽE VŠICHNI JÍME AŽ MOC MASA. KAŽDÝ BY SI MĚL DÁT ALESPOŇ DVA BEZMASÉ DNY V TÝDNU.“ 126

127

TATO STRANA: Jehněčí krk může být připravován pomalým tažením jako ramínko, ale také do růžova jako steak. Hodí se k němu celá řada příloh. VLEVO: Kotlety patří k exkluzivním kouskům jehněčího masa. Jsou výtečné k úpravě na grilu nebo je můžete připravit dekorativně na francouzský způsob.

TATO STRANA: Jehněčí rameno je namáhaná část svalstva, a proto chvíli trvá, než se uvaří doměkka. Rozhodně ale stojí za to, je totiž plné vynikající chuti. VPRAVO: Jehněčí srdce, ledviny a ledvinový lůj obsahují nejvíce vitamínů a živin. Jejich tepelná úprava je krátká a vyžaduje jistou kuchařskou zkušenost.

Recept

TRADIČNÍ MUSAKA Z MASO A KOBLIHA

NÁROČNOST: střední ČAS PŘÍPRAVY: 90 minut a pečení INGREDIENCE: 4–5 brambor 0,5 kg cibule sušené oregano skořice 0,5 l domácího rajčatového pyré 1 kg mletého bio jehněčího masa 0,5 l zeleninového vývaru 2–3 lilky česnek tymián 400 ml bešamelu 200 g strouhaného čedaru extra panenský olivový olej sůl a pepř

132

POSTUP: Připravte si konfitované plátky brambor v olivovém oleji. V hrnci osmahněte na oleji cibulku, přidejte oregano, skořici a dochuťte pepřem a solí. Přilijte rajčatové pyré a vařte třicet minut. V pánvi orestujte mleté jehněčí do hněda, okořeňte a zalijte vroucím zeleninovým vývarem. Vařte deset minut, poté obsah pánve přidejte k rajčatové omáčce a duste na nízkém plameni doměkka asi šedesát minut. Lilky nakrájejte na dvoucentimetrové plátky, potřete je rozdrceným česnekem, posypte tymiánem, osolte, opepřete a opečte na troše olivového oleje z obou stran dohněda. Přemístěte je na papírové utěrky a nechte odsát přebytečný tuk. Poté navrstvěte brambory, lilky, maso do pekáče stejným způsobem, jako když připravujete lasagne. Zalijte bešamelovou omáčkou a posypte strouhaným čedarem. Pečte v troubě asi čtyřicet minut při 180 °C. Doporučujeme připravit musaku den předem a před servírováním ji znovu ohřát v troubě. Skvělá chuť jídla se rozleží a ještě zvýrazní.

133

Interiér

text: Helena Novotná foto: Michaela Karásek Čejková

ŠERMU RÁJ

VÁŠNĚ MOHOU MÍT MNOHO PODOB A MOHOU SE PROJEVOVAT RŮZNÝM ZPŮSOBEM. NĚKDY ZŮSTÁVAJÍ ZRAKŮM OKOLÍ SKRYTÉ, ALE SKUTEČNÝ ZÁPAL SI VŽDY NAJDE CESTU NA POVRCH A PROJEVÍ SE V NAŠEM CHOVÁNÍ, VZHLEDU ANEBO TŘEBA V INTERIÉRU. NAHLÉDNĚTE S NÁMI DO NEVŠEDNÍHO BYTU V CENTRU PRAHY, VE KTERÉM OŽÍVÁ HISTORIE ŠERMU!

134

135

Interiér

PŘEDCHOZÍ STRANA: Kresby od malíře Karla Marii Tomana dokumentující historické uniformy, staré šermířské masky, kordy, dýky. Sbírka zasvěcená historickému šermu a vojenství pokrývá stěny všech pokojů. VLEVO: Mezi obrazy dragounů visí na zdi i část samotného jezdeckého postroje. Ze třmenů a třmenových kožených řemenů se stal držák na šavle. DALŠÍ DVOUSTRANA: Masivní prosklená skříň je v bytě už od dob, kdy zde bydlel dědeček pana Leonida. Je v ní uložena sbírka porcelánu, sportovní trofeje a další krásné poklady.

Stačí projít dveřmi a člověk si připadá jako v jiném století. Octli jsme se na místě, kde se zastavil čas a šermířské turnaje jsou běžnou součástí dne. A přitom jsme stále ve městě, přímo v centru současné Prahy. Nacházíme se ve starém činžovním domě, kde nás hned za dveřmi členitého bytu vítá sbírka historických map a především sám vášnivý sběratel a šermíř pan Leonid. Mapy ale nejsou jeho hlavní vášní, ani dýmky, kterých má tolik, že by to jiní považovali za úctyhodnou kolekci. Pan Leonid sbírá především historické šermířské zbraně a vše, co s šermem souvisí – od výstroje přes knihy až po obrazy dokumentující uniformy 19. století. Jak vlastně vzniká taková soukromá sbírka? A jak se zrodila vášeň pro historii šermu? Brzy to bude sto let, co rodina pana Leonida sídlí na této adrese. V roce 1923 se do bytu na Novém Městě nastěhoval dědeček našeho hostitele a právě u něj vše začalo. Byl legionářem, pokud však hádáte, že k jeho osobě sahají fyzické kořeny samotné sbírky, opak je pravdou. Po dědečkovi zůstala spousta historek a vyprávění, zato pouze jeden jediný vojenský předmět, a to tesák. Zbytek musel na začátku 40. let v období heydrichiády nenávratně pryč, protože vlastnění legionářských zbraní bylo tehdy důvodem k trestnímu stíhání. Dědečkova historie tedy představovala pro vnuka spíše impuls, který se pomalu rozvíjel ve škole, a k němu se zároveň v dětství přidal nový koníček – šerm! Se samotným sportem se přirozeně pojil zájem o jeho historii. „Starší zbraně mě hodně zajímaly. Nikdo mi ale nedokázal říct, jak vypadaly,“ vysvětluje pan Leonid. Seznámil se proto s vojenským historikem, který ho navedl, jak se dostat k těm správným knihám, a navázali přátelství. Poté co přečetl a nastudoval vše, co se tehdy u nás dalo, zvedla se stavidla sběratelské vášně. Ale kde v Československu sehnat historické zbraně? „Začalo to postupně a pomalu. Nejdřív máte pět starých rezavých zbraní a ty vyměníte za jednu zachovalou, a takhle se sbírka pomalu rozrůstá. Existuje tady komunita, která sice není velká, ale vyměňujeme si mezi sebou tipy a někdy i jednotlivé exponáty.“ Dalším zdrojem jsou samozřejmě různé obchody se starožitnostmi a bazary, případně i dobrý bleší trh. Byt působí díky sbírce jako skutečná Schatzkammer, tedy jakýsi předchůdce moderních muzeí a tajuplná komnata kuriozit v jednom, ve které se hromadí množství pokladů, starožitností a zajímavostí vytvořených člověkem i přírodou. Definici kunstkomory jak z časů císaře Rudolfa II. krásně shrnuje obří mušle vystavená na komodě. Historické snímky k dispozici nejsou,

137

InteriĂŠr

138

139

InteriĂŠr

141

Interiér

PŘEDCHOZÍ DVOUSTRANA: Ať už jde o kordy nebo dýmky, vše je pečlivě uspořádáno a stále na očích. Někdy mezi běžné exponáty proklouzne i kuriozita, třeba bílá dýmka ve tvaru drobné ruky. VLEVO: Vlastník, zakladatel a kurátor šermířského ráje pan Leonid. Pravidelně každý týden šermuje a neúnavně se věnuje rozšiřování své sbírky zbraní.

ale vše nasvědčuje tomu, že se v interiéru během desetiletí příliš nezměnilo. Spíš jen přibývaly jednotlivé exponáty. Kolekce krásného nábytku z tmavého dřeva zde byla už za dědečka pana Leonida. Komodu, prosklenou skříň, křesla a konferenční stolek propojují zoomorfní detaily na masivních nohou nábytku. Stylový nábytek ještě zesiluje zámeckou atmosféru. V bytě je zaplněn každý volný kousíček zdi tak trochu ve stylu horror vacui, strachu z prázdna. A přestože sbírka působí jako nespoutaná kombinace všeho možného, ve skutečnosti je za ní systematický plán. Jedná se čistě o vojenské předměty a například lovecké zbraně bychom zde hledali marně. Sbírka tak představuje průřez vojenskou historií, v níž mají vedle kousků z 19. století své místo předměty z moderních dějin. Geograficky jde hlavně o exponáty pocházející z území Rakouska-Uherska nebo Ruska. Stěny zdobí kordy, šavle, flerety, šermířské masky anebo třeba jezdecké třmeny. Pohybujeme se ve vojenském světě 19. a 20. století. Například kompletní šermířskou výstroj z 50. let nebyl prý nikdy velký problém sehnat. Kvůli spartakiádě se jich tehdy našily tisíce a na trzích V Kotcích se pak taková šermířská maska dala sehnat za pár korun, vzpomíná pan Leonid. Bílé celodrátěné masky pocházejí ze Sovětského svazu. Vedle nich visí masky celokožené, které sice zaujmou na první pohled, ale mají jednu velkou nevýhodu, kůže totiž sesychá a masky se následkem toho zmenšují. Může se pak stát, že nejdou nasadit, respektive nepůjdou z hlavy stáhnout – pokud by to někdo chtěl zkusit. Kde nejsou zbraně či masky, tam visí na zdech obrazy, samozřejmě s vojenskou tematikou. Detailně zpracované podoby různých uniforem, portréty vojevůdců či zachycení momentů ze šermířského souboje dokreslují atmosféru. Autorem většiny děl je český malíř a ilustrátor Karel Maria Toman, který v sobě rovněž objevil vášeň pro vojenskou historii a historické vojenské stejnokroje. V kombinaci s výtvarným zaměřením se z něj stal odborník na ilustrace vojenských scén. Pan Leonid u něj nejprve nakupoval, poté spolu začali konzultovat a nakonec se z nich stali přátelé a spolupracovníci. Sbírat staré kordy by ale byla jen poloviční vášeň. Pan Leonid se historickému šermu dodnes aktivně věnuje a patří mezi naše přední odborníky. Zdůrazňujeme, že jde o historické podoby tohoto umění boje zblízka. K moderní verzi sportovního šermu je poměrně nesmlouvavý a otevřeně kritický. Silná vášeň s sebou zkrátka nese silné emoce. ■

143

Novinky

VÍCE JE VÍCE UŽ TO SKORO VYPADALO, ŽE STROHÝ MINIMALISMUS ZÍSKAL MONOPOL NA INTERIÉROVÝ DESIGN 21. STOLETÍ, ALE ZMĚNA JE ŽIVOT A MY S NESKRÝVANOU RADOSTÍ VÍTÁME ZPÁTKY HŘEJIVÉ BARVY A PŘIROZENOU NEDOKONALOST PŘÍRODNÍCH MATERIÁLŮ. VYBRALI JSME PRO VÁS NOVINKY SVĚTOVÝCH ZNAČEK, KTERÉ V ČESKÉ REPUBLICE PRODÁVÁ OBCHOD KONSEPTI.

144

Novinky

partner článku: Konsepti text: Helena Novotná styling: Janka Murínová foto: Lina Németh

Heslo ,méně je více‘ už jednoduše neplatí. Do interiérů se vrátila hravost a emoce. Ať je to zásluhou bohatých pokojových květin, které mají sílu udělat z jakéhokoli místa hotovou městskou džungli, či díky sytým barvám, textiliím a přírodním materiálům, jako je dřevo, kůže nebo mramor, jež prostor zútulní a zároveň mu dodají zemitou eleganci. Vše je dekorativnější než dřív a míchat různé odstíny, textury a vzory není zločin. Eklektismus si meze neklade a člověk by také neměl. Dopřejte si bohatost! Dřevo, kůže a mramor mají jedno společné – nedokonalou jedinečnost v podobě suků, letokruhů, hrubosti kůže nebo vzoru na mramoru. Těžko bychom hledali dva identické exempláře. Přírodní materiál je krásný na pohled a zároveň přímo vybízí k doteku. Různé zpracování má za výsledek různé textury, ale zároveň si dřevo či kůže vždy ponechá svůj osobitý, klasický charakter. A co je tradičnější než hnědý kožený nábytek? Zaplašte představu klubového masivního křesla, kolem kterého se vznáší kouřový opar z doutníků. Vzdušná varianta v kombinaci kovové konstrukce a tmavé hnědé kůže vnese do interiéru luxus i pohodlí v jednom. Návrat slaví také barvy, bez kterých by to jednoduše nešlo. Alespoň ne dlouho. Věděli to už malíři v 17. století, když se dohadovali nad významem kresby a barev, a ví to současná holandská umělkyně Hella Jongeriusová, která s barvami pracuje celou svoji kariéru a věnuje se otázce, jestli jsou pro naše vnímání důležitější barvy, nebo formy. Jednoznačná odpověď dost možná neexistuje, ale výrazné, živé barvy hrají v designu nenahraditelnou roli. Pulzující rudá je zpět nejen v módě, ale i v interiérech, a už se neomezuje jen na drobné, byť výrazné solitéry. Kombinuje se v hravých vzorech s dalšími odstíny červené nebo oranžové a najdeme ji také na tapetách, čalounění a dalších domácích textiliích. Interiér má být vidět. Společnost Pantone vyhlašuje každoročně nejen konkrétní barvu roku, ale také celé škály, které budou vládnout v určitých sezonách. Pro rok 2019 jsou to barevné palety Classico zahrnující zemitější tmavé odstíny doplněné neutrálními, a především paleta Cravings charakteristická plnými barvami od čokoládově hnědé přes malinovou až po temně višňově rudou. Už teď se nám sbíhají sliny. O důvod víc těšit se na příští rok! ■

Více se dozvíte na www.konsepti.com

145

Rybka, design Vrtiška & Žák, Javorina, 1 559 Kč; stůl 194 9, Cassina, 40 632 Kč; stůl Alex, B&B Italia, 164 182 Kč; vše prodává www.konsepti.com

Novinky

NORSKÉ DŘEVO KDO BY ODOLAL. PŘEJET PRSTY PO RUBU KŮŽE, HNED PAK PO JEJÍM LÍCU. NEBO POČÍTAT LETOKRUHY NA DŘEVĚNÉ DESCE STOLU. OČIMA SLEDOVAT STO LET STARÉ MAPY NA KUSU MRAMORU. PŘIVÍTEJTE VE SVÉM DOMĚ PŘÍRODNÍ MATERIÁLY A NEBUDETE LITOVAT. Křeslo Leggia, design Antonio Scortino, Baxter, 46 464 Kč | Židle Kobi Stool, design Patrick Norguet, Alias, 11 827 Kč | Hodiny Marble Wall Clock, design Norm Architects, Menu, 7 289 Kč | Stolek Balancing Boxes, design Front, Porro, 46 551 Kč | Kamenný stolek Matera, design Paola Navone, Baxter, 55 176 Kč | Skříňka Flat, design Piero Lissoni, Cassina, 219 578 Kč Vše prodává www.konsepti.com

147

Novinky

NACHOVÉ PLACHTY SÁHNĚTE SI, UVELEBTE SE, NECHTE SE NABÍT ENERGIÍ. ČERVENÁ NEZNAMENÁ JENOM STOP. PRÁVĚ NAOPAK! VYZÝVÁ K AKCI, PROBOUZÍ ŽIVOT, VIBRUJE I UKLIDŇUJE ZÁROVEŇ. NEBOJTE SE JÍ A NAJDĚTE SI SVŮJ ŠŤAVNATÝ ODSTÍN. Taburet Deco Futura, design Diesel, Moroso, 19 602 Kč | Stolek L+W – Taco, design Lazaveccha + Wai, Cappellini, 28 665 Kč | LED lampa Carrie, design Norm Architects, Menu, 3 778 Kč | Zrcadlo La Plus Belle, design Phillipe Starck, Flos, ještě nedostupné | Stolek Accordo, design Charlotte Perriand, Cassina, 105 476 Kč | Pohovka 552 Floe Insel, design Patricia Urquiola, Cassina – Contemporanei Collection, 288 597 Kč Vše prodává www.konsepti.com

148

Miniatura křesílka Up, B&B Italia, www.konsepti.com, 10 000 Kč

149

Architektura

NA PEVNÝCH ZÁKLADECH KDYSI PLATILO, ŽE V OBCI, KDE MAJÍ SPOŘITELNU, SE DOBŘE ŽIJE. SPOŘITELNÍ ÚSTAVY VYCHÁZELY TÉTO MYŠLENCE VSTŘÍC. POMÁHALY LIDEM HOSPODAŘIT, PODPOROVALY DOBROČINNOST A SVÝMI KRÁSNÝMI BUDOVAMI KULTIVOVALY ČESKÁ MĚSTA. S NADSÁZKOU BY SE DALO ŘÍCT, ŽE TÉMĚŘ V KAŽDÉ VĚTŠÍ OBCI NESMĚL CHYBĚT KOSTEL, HOSPODA A SPOŘITELNA. VELKÉ BANKOVNÍ PALÁCE ODRÁŽEJÍ NEJEN DOBOVÉ ARCHITEKTONICKÉ STYLY, ALE I PROSPERITU NOVĚ VZNIKAJÍCÍ PRŮMYSLOVÉ SPOLEČNOSTI.

Česká spořitelna má mezi bankami dlouhou a neochvějnou tradici. Je to stabilní instituce – navíc od roku 2000 součást nadnárodní Skupiny Erste – a především je všudypřítomná. Nejen díky nejširší síti poboček a bankomatů, ale také díky moderním technologiím je Spořitelna dostupná vždy a všude. Zprvu však stačily pouze reprezentativní prostory pro kancelář. První pražská spořitelna využívala dvě místnosti v budově Zemského sněmu, jinde to bývaly prostory na místní radnici. Významnou úlohou spořitelen byla vedle ukládání úspor také filantropie – vklady zámožných osob byly jistinou, zisk se ukládal a mohl prospět společnosti, třeba skrze výstavbu takových staveb, jako je pražské Rudolfinum. Spořitelny se svou činností vždy zapojovaly do komunitního života, podporovaly prosperitu lokálních firem a investo-

150

valy do místních projektů. Z iniciativy spořitelen byly stavěny vodovody a kanalizace, ale také domovy pro seniory a mateřské školy. Dnes v potřebných oblastech významně pomáhá Nadace České spořitelny. Postupem času začaly být spořitelnám kanceláře v radnicích malé a investovaly do stavby vlastních budov. Vznikající sídla byla projektována tak, aby vzbuzovala důvěru a byla schránkou i pro ostatní oblasti umění. Banka má působit robustně a bezpečně. V lidech to zákonitě vyvolává pocit, že tam mají peníze dobře uložené. Fortelná a stylově aktuální architektura je znakem serióznosti a dobré pověsti. Pro zajímavost: Jiří Štursa, který za první republiky během studií předložil architektonický návrh, tehdy pohořel, protože funkcionalistická stavba by byla na tehdejší dobu příliš moderní.

Architektura

partner článku: Erste Premier text: Hana Švolbová foto: Michaela Karásek Čejková a Lina Németh

Prvním vlastním sídlem Spořitelny české a zároveň první bankovní budovou v Čechách byl palác na Národní třídě, nynější sídlo Akademie věd České republiky. Další stavby následovaly v rychlém sledu nejen ve městech, ale i na venkově. Budovy spořitelen byly často krásnější než radnice. Pro banku navíc nebýval problém budovy renovovat, rozšiřovat, bourat a znovu stavět. Důležité bylo i sepětí s regionem, ve výzdobě se často odrážela tradiční lokální zaměstnání, umělci pocházeli z daného města či kraje. Neorenesanční palác v Rytířské ulici, sídlo tehdejší Městské spořitelny, by se snad s trochou neskromnosti dal označit za nejkrásnější bankovní stavbu na světě. Nejde nicméně o ojedinělou architektonickou zajímavost mezi dochovanými bankovními pobočkami. Podíváme se také do Ústí nad Labem a Brna, kde

impozantní peněžní domy stále plní svou funkci a pečují o osobní i firemní účty a blahobyt svých klientů. Ve dvanácti městech pod střechami pohledných budov nabízí prémiové služby také Erste Premier a Private Banking pro náročné klienty. V současnosti Česká spořitelna řadu svých historických prostor významně inovuje. Ruší klasické přepážky a klienty vítá v přátelském, otevřeném prostoru. Do budoucna se navíc dočká nové centrály na pražském Smíchově, pro jejíž podobu byla nedávno vypsána mezinárodní architektonická soutěž. Můžeme se tak těšit na další zajímavý počin v duchu moderní architektury. ■

Více o České spořitelně a jejích produktech naleznete na www.csas.cz

151

Architektura

152

Architektura

PRAHA Monumentální neorenesanční palác v Rytířské ulici je právem označován za královnu všech bankovních budov a nejkrásnější pobočku České spořitelny. Stavba byla dokončena roku 1894 podle návrhu architektů Antonína Wiehla a Osvalda Polívky. Reprezentativní budova s bohatou výzdobou, na níž se podíleli přední umělci té doby, prošla v letech 2005 až 2008 celkovou rekonstrukcí, která jí vrátila lesk ztracený po nešetrných zásazích v době socialismu. Budova banky byla v době svého vzniku prezentována jako výsledek práce českého umění a průmyslu, materiály jsou domácí a umělci čeští. Její všelidový a národní charakter podtrhují městské znaky umístěné na fasádě. Přízemí budovy tvoří prostory kanceláří, po velkolepém centrálním schodišti se stoupá do dvorany a k pokladně. V nejvyšším patře budovy bývaly umístěny kanceláře a byty. V paláci v Rytířské ulici sídlí také Galerie České spořitelny, která spravuje spořitelní uměleckou sbírku a vystavuje i současné tvůrce.

VLEVO: Budova v Rytířské ulici je výsledkem práce českého umění a průmyslu, na její výzdobě se podíleli přední umělci své doby. VPRAVO: Materiál na stavbu i výzdobu je od monumentálního schodiště až po drobné mozaiky na podlahách tuzemského původu.

153

Architektura

154

Architektura

ÚSTÍ NAD LABEM Ústí nad Labem provozovalo svou vlastní spořitelnu od roku 1867 až do poloviny dalšího století. Město za vklady ručilo a vykonávalo nad spořitelnou dohled až do vzniku Státní spořitelny. V roce 1937 započala výstavba nové bankovní budovy na Mírovém náměstí podle návrhu architekta Franze Josefa Arnolda. Mohutná stavba, která byla slavnostně otevřena v přelomovém roce 1939, odráží ducha doby a zároveň skutečnost, že se nacházela v Sudetech. Stylově totiž reprezentuje nacistickou architekturu. Ačkoli měla vedle spořitelny sloužit také městskému úřadu, kterému měla poskytnout kanceláře i městské vězení, využilo ji pro tytéž účely nakonec gestapo. Její osud se neprojasnil ani po válce, kdy tu až do revoluce v roce 1989 měla své vězeňské cely Státní bezpečnost. Teprve moderní historie vrátila interiéru původní účel a důstojnost. Okázalý neoklasicistní styl charakterizuje jak vnitřní, tak vnější podobu budovy, které dominuje falešné sloupořadí s šesti mužskými plastikami znázorňujícími alegorii zemědělství, lodní plavby, řemesla, hornictví, průmyslu a obchodu.

VLEVO: Zvláštností ve výzdobě dvorany je kašna v klasickém stylu. VPRAVO: V budově sídlilo gestapo i StB, interiérové i exteriérové dekorace však odkazují především k oslavě obyčejných pracujících lidí, kteří spořitelně svěřují svůj majetek.

155

Architektura

156

Architektura

BRNO Původní sídlo První moravské spořitelny v Brně na Dominikánském náměstí, kde bankovní ústav fungoval od roku 1852, přestalo v 30. letech 20. století vyhovovat, bylo tedy rozhodnuto o výstavbě nového v Jánské ulici. Podmínkou bylo zachování plného provozu i v období výstavby. V architektonické soutěži zvítězil návrh Josefa Poláška a Otakara Oplatka, později byl přizván ještě Heinrich Blum. Architekti nechali vystavět dvě budovy, z toho jednu pro průběžný provoz, a po vystavění centrální bankovní haly tuto stavbu adaptovali na kancelářské a obchodní prostory. Navzdory rozsáhlému projektu tří architektů se podařilo budově vtisknout jednotný, reprezentativní ráz. Při projektování budovy se bral maximální zřetel na bezpečnost vkladů. Využity byly nejmodernější bezpečnostní technologie včetně heslových zámků u železobetonových trezorů, ale i tlačítkový systém pro vyvolávání zákazníků. Poprvé se zde ve větší míře uplatnilo neonové osvětlení. Rekonstrukce z roku 2008 chvályhodně zachovala autentické vybavení téměř v plném rozsahu. ■

VLEVO: Hlavní hala s přepážkami připomíná díky zavěšené galerii, kruhovým oknům i práci se světlem interiér zaoceánské lodi. VPRAVO: Jednoduchý interiér je zdobený černým a bílým mramorem, dřevem a luxferami.

157

Umění

VYTŘÍBENÁ KRÁSA

partner článku: Arthouse Hejtmánek text: Kristýna Svobodová foto: archiv firmy

V MALEBNÉM ZÁKOUTÍ V TĚSNÉ BLÍZKOSTI PARKU STROMOVKA V PRAŽSKÉ BUBENČI SE NACHÁZÍ AUKČNÍ DŮM SBĚRATELŮ MARIE A TOMÁŠE HEJTMÁNKOVÝCH. ARTHOUSE JE HMATATELNÝM DŮKAZEM VÁŠNĚ PRO UMĚNÍ, KTERÁ POSTUPEM ČASU PŘEROSTLA V ŽIVOTNÍ POSLÁNÍ A PROMĚNILA CELÝ DŮM ZE 17. STOLETÍ V NEOPAKOVATELNÝ UMĚLECKÝ ZÁŽITEK.

„Všechny věci musí uzrát, musí přijít ta správná chvíle,“ říká Marie Hejtmánková o galerii, jež se časem stala rájem všech milovníků umění, ať už jde o sběratele či návštěvníky, kteří se chtějí jen pokochat. Kompozice v Arthouse Hejtmánek je důkazem jejích slov: moderní umění se tu snoubí s klasickými díly a z každého koutku galerie dýchá zápal pro věc a také trpělivost. Hejtmánkovi popisují sběratelství jako nemoc, která se rodí z nadšení a potřeby přinést do světa trochu krásy a barev. Soffa vychází se stejné myšlenky a máme velkou radost, že můžeme v Arthouse Hejtmánek představit toto vydání Soffa 26. Pokud byste vydání čísla rádi oslavili v Arthouse Hejtmánek s námi, napište nám do 20. dubna 2018 na info@soffamag.com (předmět: Arthouse Hejtmánek) odpověď na otázku, jak vás umění inspiruje v každodenním životě. Nejzajímavější odpověď získá pozvánku pro dvě osoby na akci, která se koná 16. května 2018. Těšíme se na vás! Úplná pravidla soutěže najdete na www.soffamag.com Více na www.arthousehejtmanek.cz

158

159

Soffa online

UŽIJTE SI SOFFA V DIGITÁLNÍ PODOBĚ Díky platformě Issuu si nyní můžete stáhnout a číst Soffa v digitální formě v počítači, telefonu i tabletu.

https://issuu.com/soffamag

REDAKCE Adéla Kudrnová | šéfredaktorka adela@soffamag.com Róbert Kováč | art direktor robert@soffamag.com Michaela Karásek Čejková | fotografka michaela@soffamag.com Adéla Havelková | fotografka adela.h@soffamag.com Lina Németh | fotografka lina@soffamag.com Janka Murínová | designérka & stylistka jana@soffamag.com Lenka Hlaváčová | grafická supervize lenka@soffamag.com Jan Voharčík | grafický designér jan@soffamag.com Helena Stiessová | editorka editor@soffamag.com Helena Novotná | redaktorka & asistentka redakce helena@soffamag.com Patrik Florián | redaktor & módní stylista patrik@soffamag.com Albert Němec | produkční albert@soffamag.com Hana Janišová | jazyková korektorka hana@soffamag.com

SPOLUPRACOVNÍCI Hana Švolbová | text Tereza Hošková | text Teru Menclová | fotografie Christian Bendel | fotografie Andrea Šafaříková | ilustrace Tereza Hrdličková | make-up a vlasy VYDAVATEL Soffa, s. r. o. Špálova 444/6 162 00 Praha 6 – Střešovice www.soffamag.com IČ: 03055671 / DIČ: CZ03055671 © Soffa, s. r. o., 2018 | Všechna práva vyhrazena www.soffamag.com | info@soffamag.com Ilustrace na obálce: Andrea Šafaříková DISTRIBUCE Chcete se stát prodejcem Soffa? Napište nám na stockist@soffamag.com PŘEDPLATNÉ SEND předplatné, spol. s r. o. Ve Žlíbku 1800/77, hala A3, Praha 9 tel. +420 225 985 225, soffa@send.cz

Terézia Bělčáková | sales manažerka terezia@soffamag.com Lucie Vytlačilová | sales manažerka lucie@soffamag.com Dita Loudilová | event manažerka dita@soffamag.com Kristýna Svobodová | stážistka intern@soffamag.com Barbora Bydžovská | stážistka intern@soffamag.com

TISK H.R.G. spol. s r. o. Svitavská 1203, 570 01 Litomyšl PAPÍR Obálka: PlanoArt® 300 g/m² Vnitřní strany: PlanoArt® 150 g/m²

Registrace: MK ČR E 21947, ISSN 2533-7424 Vydání Soffa 26 vychází 12. dubna 2018

Jména výherců soutěží z únorového čísla Soffa najdete na www.soffamag.com/contests .

LIFESTYLE 240 Kč | 12 € www.soffamag.com

TIŠTENÉ VYDÁNÍ SOFFA

OBJEDNAT