Kde byste PLASTnečekali? Plastu se většina z nás snaží pravděpodobně vyhýbat, co to jde, ať už z ekologických či zdravotních důvodů. Ne vždy ale musí být úplně jasné, že se v určité věci plast nachází. Kde si v běžných každodenních věcech dát na plast pozor? Je ho zároveň možné v některých případech vůbec něčím nahradit? Popovídali jsme si s Pavlou Wernerovou, odbornicí přes zero waste a autorkou knihy Konec doby odpadové. text pavla wernerová, tereza hemzová, foto archiv pavly wernerové
Nejen ve své knize, ale i na blogu a sociálních sítích šíříte osvětu ohledně udržitelného životního stylu. Jednou z velkých soudobých otázek jsou plasty. V posledních letech se vede velká diskuze ohledně plastových brček, jsou tu i jiní skrytí strašáci?
Ano, jednou z oblastí, kde „skryté“ plasty můžeme najít, je kosmetika. A to nejen v plastových obalech, kde by ho většina z nás asi jednoznačně čekala, ale i v samotném složení výrobku. Například oblíbené peelingové krémy od konvenčních značek často obsahují polyethylen, tedy jeden z druhů plastu.
Mnoho z nás ale konkrétně peelingy řadí mezi základní kosmetické produkty. Jak tedy tuto situaci řešit?
Jednoduše: kupovat kosmetické značky, které jsou 100% přírodní (nejlépe i s certifikací), nebo si vlastní kosmetiku vyrábět doma. Například peeling lze velmi jednoduše vytvořit ze zbytků z přípravy kávy. Stačí smíchat zbylý lógr s troškou medu a olivového oleje, aby se vytvořila mazlavá pasta, a máte skvělý peeling za pár korun, který můžete několik týdnů skladovat v lednici.
Stále častěji se mluví o mikroplastech v pitné vodě a oceánech. Odkud se berou nejvíce?
PAVLA WERNEROVÁ
Milovnice jídla, sportu a udržitelného stylu života se tematice zero waste intenzivně věnuje už od roku 2015. Vedle úspěšného blogu Za lepší život nabitého zajímavými články loni vydala knížku Konec doby odpadové. V rámci svého podcastu EKOmaniaci zpovídá řadu osobností ze světa ekologie a udržitelnosti, mimo jiné si v jednom z dílů můžete poslechnout také rozhovor s jednatelem SONNENTORU Josefem Dvořáčkem. Pavla vede bezodpadové kurzy, píše a přednáší. V současné době se také věnuje tematice ekologického investování. 26
Možná to někoho překvapí, ale velká část mikroplastů pochází z oblečení. Naprostá většina toho, co na sobě lidé nosí, je totiž vyrobená ze syntetických materiálů. Při praní takového oblečení se uvolňují plastová vlákna, která do sebe nasávají nebezpečné látky. Často jsou tyto částice tak malé, že ani filtry v čističkách je nebývají schopné zachytit. Kvůli tomu se pak tyto plastové částice dostávají do řek a oceánů, kde si je vodní organismy pletou s potravou a tímto způsobem se dostávají i do potravního řetězce člověka. Podle průzkumů například z jedné fleecové bundy uniká při jediném praní až milion vláken! I tomuto se ale dá předejít, řešením je vybírat oblečení s co největším podílem přírodního materiálu, ideálně naprosto přírodní. Vhodnými materiály jsou biobavlna, len či konopí. Spoustu eticky šitých kousků oblečení z těchto materiálů najdete například i v českých obchodech, za zmínku stojí NILA či Green butik.
Znamená to, že máme z šatníku vyhodit vše, co má ve složení syntetiku?
To rozhodně ne, pokud už oblečení ze syntetických materiálů máte a třeba ho i rádi nosíte, nevyhazujte ho, ale spíše o něj zkuste jinak pečovat. Perte oblečení opravdu jen tehdy, kdy je potřeba, a zároveň ho perte na méně otáček a nižší teplotu. Vyhněte se též agresivním chemickým pracím práškům, které uvolňování mikrovláken podporují, a používejte jen ty přírodní.
V současné době se hodně mluví o kelímcích na kávu, jednorázových plenkách a dalších hygienických potřebách, které se v přírodě nerozloží velmi dlouhou dobu. Existují další hrozby tohoto typu, o kterých se třeba tolik nemluví?
Ano, je jich poměrně dost, vzpomeňme třeba čajové sáčky. Těch vašich z kukuřičného škrobu a banánových vláken se to netýká, ale mnoho značek do materiálů přidává polypropylen, aby se sáčky netrhaly. Na pohmat to mnohdy nepoznáte, ale následně si s takovým čajem do šálku luhujete i mikroplasty. Ráda bych ještě zmínila alespoň nedopalky od cigaret. Ať vyjdete do města či do přírody, všude pravděpodobně narazíte na spoustu pohozených „vajglů“. Ačkoliv se spousta lidí domnívá, že když vyhodí nedopalek na silnici či do přírody, tak se tam rozloží, protože je přece z papíru, je to velký omyl. Ve skutečnosti jsou právě nedopalky závažným zdrojem plastového znečištění na světě, protože jsou vyráběné primárně z umělých materiálů. Podle organizace Ocean Conservancy se každý rok do přírody vyhodí až 4,5 bilionu nedopalků! Jejich odhazování mimo koše je problematické také kvůli uvolňování nikotinu, těžkých kovů a dalších látek do přírody, kde mají negativní vliv na místní živočichy a organismy.
Problematika „skrytých“ plastů je tedy více než rozsáhlá. Co byste doporučila člověku, který chce ve svém životě plast eliminovat? A dá se jim vyhnout úplně?
Ačkoliv je těžké se plastům vyhýbat úplně, téměř vždy jsou dostupné přírodnější a vhodnější alternativy. Je jen potřeba vědět, kde všude je plasty možné najít. Poté bude hned jednodušší hledat způsoby, jak svoji spotřebu plastů snížit, a tím udělat něco pro sebe i pro naše životní prostředí. Zajímavých zdrojů informací je plno, za všechny bych ráda doporučila americký podcast Green Dreamer, který najdete na stránkách www.greendreamer.com.
