Nejen smrček dělá Vánoce aneb Jehličnany v zimním Brně, prosinec 2021

Nejen smrček dělá Vánoce aneb Jehličnany v zimním Brně prosinec 2021

Botanické oddělení Moravského zemského muzea

Nejen smrček dělá Vánoce aneb Jehličnany v zimním Brně, prosinec 2021 Vánoční stromeček je neodmyslitelným symbolem nadcházejících svátků. Atmosféru klidu a pohody v našich domovech nejčastěji dokreslují smrky, jedle nebo borovice, tedy vždy jehličnany. Možná však zbytečně opomíjíme rozmanitost jehličnatých dřevin, které jsou u nás běžně pěstovány a mnohdy by roli vánočních stromků nezastaly o nic hůře. Stačí se rozhlédnou po Brně. Přijměte proto pozvání na virtuální vycházku za jehličnany ve veřejných prostorách města Brna.

Návštěvní kniha: bit.ly/nk_jehlicnany

jalovec obecný (Juniperus communis) • v naší přírodě ubývá, patří mezi ohrožené druhy, často v zahradách • jehlice vyrůstají v trojčetných přeslenech, zdužnatělá šištice je kulovitá, tmavě modrá, černá • léčivá rostlina, jalovčinky se používají při přípravě oleje, destilátů a jako koření

jalovec chvojka (chvojka klášterská, Juniperus sabina) • přirozeně roste v horách Evropy a Asie, u nás nepůvodní, dříve vysazován v klášterních zahradách, dnes běžná součást městské zeleně • extrakt ze šištic se užíval k vyvolání potratů, čímž si tato dřevina vysloužila označení „palma starých panen“ (nezkoušejte to – je silně jedovatý)

samčí šištice a šupiny z rozpadlé samičí šišky

cedr atlaský (Cedrus atlantica) • pochází z marockých a alžírských hor, vysazován v parcích • vždyzelený strom s jehlicemi ve svazečcích

modřín opadavý (Larix decidua) • strom původem z Alp, Karpat a Polska • jehlice, které má ve svazečcích, na podzim žloutnou a opadávají

smrk pichlavý (Picea pungens) • pochází ze severoamerických Skalistých hor, častá, oblíbená dřevina v parcích, pěstovaný v řadě kultivarů, odolný vůči exhalacím • jehlice jsou tuhé, modrozelené, zahnuté, v průřezu čtyřhranné

smrk ztepilý (Picea abies) • dnes roste na celé severní polokouli, ale původní je pouze v Evropě a západní Asii, u nás přirozeně v horských lesích, rašeliništích • značně rozšířený díky lesnickému hospodaření

douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii ) • pochází ze západu Severní Ameriky, kde díky silné borce a tvorbě adventivních kořenů přežívá časté požáry • jehlice po rozemnutí příjemně citrusově voní

borovice lesní (Pinus sylvestris) • rozšířená po celé Eurasii, mezi stromy má největší areál, u nás původní pouze ostrůvkovitě v reliktních borech na píscích, hadcích, zrašeliněných půdách a na skalách, pěstována na celém našem území • destilací dřeva se připravoval dehet, z pryskyřice se získává terpentýn a kalafuna, silice z jehlic a pupenů je využívána v medicíně

borovice černá (Pinus nigra) • strom původní ve Středomoří a jižní Evropě, nejbližší přirozený výskyt v Alpách • pro svoji odolnost je často vysazovaná ve městech, parcích, ale i lesích

borovice kleč (Pinus mugo) • odolný keř přirozeně rostoucí nad horní hranicí lesa, u nás původní jen v Čechách • v Hrubém Jeseníku a na Králickém Sněžníku uměle vysazená, přispívá k zarůstání a zániku cenných vysokohorských ekosystémů, proto je třeba ji odstraňovat

jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) • dvoudomá dřevina – tvoří samičí a samčí stromy • přestože na první pohled se jehličnanům příliš nepodobá, je s nimi blíže příbuzný než s „klasickými“ listnatými dřevinami • v druhohorách obýval celou severní polokouli, do dneška přečkal pouze na malém území v Číně

metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides) • „živá fosilie“ – nejprve byla známa pouze z druhohorních a třetihorních fosilií a vědci ji považovali za vymřelou • první živé stromy byly objeveny až v polovině 20. století ve střední Číně (Údolí metasekvojí) • podobně jako u modřínu jehlice na zimu opadávají

cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) • původní na tichomořském pobřeží Severní Ameriky • patří k nejoblíbenějším dřevinám vysazovaným v parcích, zahradách a na hřbitovech

cypřišek nutkajský (Xanthocyparis nootkatensis) • pochází z pacifického pobřeží Severní Ameriky • u nás nejčastěji pěstován kultivar s převislými větvemi připomínajícími závěsy

zeravec východní (túje východní, Platycladus orientalis) • původní ve východní Asii (Čína, možná též Korea a Dálný východ) • dekorativní modře ojíněné šišky • vysazován dosti často v zahradách, městských parcích a na hřbitovech

zerav obrovský (túje obrovská, Thuja plicata) • přirozeně se vyskytuje na západě Severní Ameriky • od častěji pěstovaného zeravu západního se liší lesklými větvemi a bílou kresbou na spodní straně listů • může dorůstat výšky až 60 m

tis červený (Taxus baccata) • ohrožený a zákonem chráněný druh naší přírody • přirozený areál zahrnuje Evropu a západní Asii • dužnatý obal semen se nazývá epimatium a je jedinou částí rostliny, která není jedovatá

Děkujeme za Vaši návštěvu!

Budeme rádi, když nám napíšete do online návštěvní knihy: https://bit.ly/nk_jehlicnany Zápisy v online návštěvní knize si můžete přečíst: https://bit.ly/nk_jehlicnany_Odpovedi

text a foto: S. Kubešová, V. Taraška s využitím https://botany.cz a Hejný et al. 1988: Květena ČSR 1. Academia, Praha.

Moravské zemské muzeum prosinec 2021