ELIŠKA JAKUBÍČKOVÁ MY/ WE
Eliška Jakubíčková (absolventka AVU v Praze v polovině 90. let) představila na začátku září v zrekonstruované pražské Nové síni obrazy z letošního roku. Jejich názvy - My,Tíha nebo Důvěrná blízkost prozrazují, že tématem výstavy je člověk; jeho nejisté, proměnlivé a nesnadno uchopitelné vztahy ke všem ostatním, které v jemném i hrubém tkanivu sociální sítě tvoří místa setkání, prostor k rozhovoru i horizont slova MY. Malířka buduje svá velká plátna abstraktní formou s expresivním malířským rukopisem. Monumentální výraz jejích obrazů je založený na zobrazení tělesných objemů postav, které v rámci figurální malby disponují neobyčejnými proporcemi. Osobitá gesta této impulsivní a hutné malby na nás působí tělesnou energií a plností škály přirozených barev. Souzvuk teplých tónů hnědé a šedé překračuje autorčino já ve směru silné empatie ke společným významům a představám, shrnutým pod pojem MY. Stojíme před obrazy, které jsou zde neokázale opřené o zeď, aby bezprostředně sdílely nesourodou pluralitu pohledů, názorů a činů současné společnosti, vnímáme jejich extrémní napětí i rozporuplnost tohoto MY. Je však zřejmé, že tyto obrazy, tvořené na hraně zobrazující a abstraktní formy, nevyjadřují akademicky vznešený „pluralis majestaticus“. Ohromují nás mohutností samotné malby i tím, že přímo před námi bez distance zjevují znovunalezenou dimenzi důstojnosti. Možná v nás vyvolávají otázku: Existuje ještě vzájemná úcta a lidská důstojnost, bez níž MY nedává smysl? Vizuální myšlenky obrazů Elišky Jakubíčkové zpřítomňují vzájemnost lidí, bytostí a zvířat jako určitou sounáležitost všech jednotlivých příběhů s dějinami společnosti. Autorčiny obrazy mapují vzájemné pozice člověka a myšlenky My; můžeme v nich vnímat neklidný puls tvoření v rozpětí mezi archetypem a přítomností malby, která je bez úzkosti otevřená k nejasné budoucnosti, kde se na obzoru - skrze vizuální znaky – ukazuje smysl toho: Kdo jsme MY? Věra Jirousová, 2010 Kdo je to člověk anebo kdo jsme MY? K výstavě Elišky Jakubíčkové – My.
Eliška Jakubíčková ( graduate from Academy of Fine Arts in Prague in the mid- 90s ) introduced at the beginning of September in a renovated Prague Gallery Nová síň her paintings made this year. Their names - We, Weight or Confidential Proximity reveal that the theme of the exhibition is a man and his uncertain, variable and difficult to grasp relationship to other people, which in fine and coarse fabric of the social network realise meeting places, space for dialogue, as well as horizon of the word „WE" . The artist makes large canvases in abstract form with expressive brushwork . The monumental expression of her paintings is based on portrayal of the bodily volumes of figures,that in frame of the figural paintings has extraordinary proportions. The specific gestures of this impulsive and dense painting affect us with bodily energy and fullness range of natural colours. Harmony of warm tones of brown and gray crosses me in the direction of the author's strong empathy for the common meanings and thoughts, summarized under the term „WE" . We are facing paintings that are unpretentiously leaning against the wall here, to immediately share plurality of disparate views, opinions and actions of today's society, we see the extreme tensions and contradictions of this „WE". It is clear, however, that these images formed on the edge of depicting and abstract form, do not express so called academically noble " pluralis majestaticus. " They amaze us with grandiosity of painting and also by the fact that in front of us without any distance reveal newly found dignity. Maybe we ask the question : Is there still mutual respect and human dignity , without which „WE“ does not make sense? Visual thoughts of Eliška Jakubíčková paintings make present reciprocity of people, beings and animals as a unity of all the individual stories together with the history of society. Author‘s paintings map the mutual position of a man and the thought „WE". We can perceive in them restless pulse of creation in a range between archetype and the present painting, which is without the anxiety open towards the uncertain future, where the horizon - through visual characters - shows the sense of that : Who are „WE“? Věra Jirousová, 2010 Who is the man or who are „WE“ ? The exhibition by Eliška Jakubíčková –"WE".
DVA / TWO, 2010, akryl na plรกtnฤ / acrylic on canvas, 220x190 cm
MY / WE, 2010, akryl na plรกtnฤ / acrylic on canvas, 220x190 cm
TÍHA / WEIGHT, 2010, akryl na plátně / acrylic on canvas, 220x190 cm
RODINA V ZAHRADĚ / FAMILY IN GARDEN, 2010, akryl na plátně / acrylic on canvas, 220x190 cm
BLÍZKOST / PROXIMITY, 2010, akryl na plátně / acrylic on canvas, 150x130 cm
MLADÍK / YOUNG MAN, 2010, akryl na plátně / acrylic on canvas, 150x130 cm
MYŠLENKA II / THOUGHT II, 2010, akryl na plátně / acrylic on canvas, 230x190 cm
MYŠLENKA I / THOUGHT I, 2010,akryl na plátně / acrylic on canvas, 230x190 cm
TĚSNĚ VEDLE SEBE / CLOSE TO EACH OTHER, 2010, akryl na plátně / acrylic on canvas, 220x190 cm
NA JAŘE / IN THE SPRINGS, 2010, akryl na plátně / acrylic on canvas, 220x190 cm
BOLEST / PAIN, 2010, akryl na plรกtnฤ / acrylic on canvas, 140x100 cm
JABLOŇOVÝ KVĚT / APLLE BLOSSOM, 2010, akryl na plátně / acrylic on canvas, 130x150 cm
www.eliskajakubickova.com