Školní psycholog / Školský psychológ
časopis Asociácie školskej psychológie SR a ČR
17 1–2/2010
Kvalita života školy Jiří Mareš
Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Souhrn: Přehledová studie shrnuje dosavadní výzkumy, které se zabývají kvalitou života školy, včetně přístupů, které se snaží tuto kvalitu cíleně ovlivňovat. Charakterizuje pojem psychosociální klima školy a pojem kvalita života člověka. Přibližuje dva převládající směry v empirických výzkumech kvality života: zkoumání osobní pohody založené na kategorii štěstí a zkoumání psychologické pohody založené na kategorii sebeaktualizace. Poté shrnuje výsledky výzkumů, které se zabývají kvalitou školního života jednak žáků, jednak učitelů. Závěrečná část studie upozorňuje na metodologické problémy, které komplikují výzkum kvality školního života. Studie zdůrazňuje, že je třeba individualizovat jak diagnostiku, tak intervenci. Klíčová slova: škola, kvalita života, vnímaná kvalita života, kvalita školního života, žáci, učitelé, diagnostika, výzkum, přehled
Úvod Kvalita života školy je zkratkovité označení pro charakteristiky života těch osob, které ve škole pracují. K těmto osobám patří: žáci, učitelé, vedení školy, pracovníci školního poradenského pracoviště, provozní a administrativní pracovníci školy. Dosavadní přístupy ke cílenému ovlivňování kvality života školy jsou různé. Zde jich připomeneme pět: 1. podnikově-organizační: předpokládá, že škola je instituce, která společnosti poskytuje výchovu a vzdělávání, a proto musí být co nejlépe organizovaná: ke zlepšení jejího fungování lze využít poznatků psychologie práce, psychologie managementu a školského managementu 2. neoliberálně ekonomický: předpokládá, že škola je instituce, která poskytuje společnosti specifický druh služeb, a proto musí být rentabilní, musí poskytovat kvalitní služby a její fungování je třeba kontrolovat; k tomu je třeba prosazovat kritéria transparentnosti, accountability, standardizace, kontroly kvality, nákladové efektivity, prokazatelného okamžitého přínosu, výstupů ve smyslu „přidané hodnoty“; absolventi mají být připravováni pro „potřeby společnosti“ a potenciální zaměstnavatelé mají bdít nad tím, zda učební plány, cíle, vyučovací postupy a výstupní dovednosti odpovídají aktuálním požadavkům trhu 3. sociálně psychologický: škola je instituce, jejíž chod aktéři vnímají, prožívají a hodnotí, a proto musíme vědět, jak vypadá psychosociální klima školy; jak vypadá momentálně, co si přejí skupiny aktérů a jaké by mělo být, aby škola dobře fungovala 4. mezioborový: škola je instituce, která nejen plní své úkoly, ale ovlivňuje mentální zdraví všech aktérů, a proto je třeba aplikovat poznatky různých medicínských oborů (školní hygieny, sociálního lékařství, veřejného zdravotnictví, dětské a dorostové psychiatrie), psychologie zdraví 5. multioborový: škola je instituce, která ovlivňuje mnoho aspektů života svých aktérů a má zprostředkovaný dopad na rodinu, komunitu i stát; je třeba, abychom se zajímali nejen o výkonové, emoční, sociální a zdravotní aspekty fungování školy, ale také o psychologické, spirituální aj.; proto je třeba aplikovat poznatky všech oborů, které zkoumají kvalitu života lidí od úrovně jedince až po nadnárodní indikátory.