Minulost Forum
První dámská promoce v Praze
8
Narodila se do rodiny bubenečského řídícího učitele Josefa Babora a vzdělání si mohla rozšiřovat díky dívčímu gymnáziu Minerva. Středoškolská studia zakončila v roce 1896 oficiálně na c. k. akademickém gymnáziu v Praze, jak bývalo tehdy ještě zvykem (až do roku 1908 musely dívky maturitu složit na chlapeckém gymnáziu), už o rok dříve se stala hospitantkou na Filozofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Odchodila na ní čtyři semestry, a když mohla v roce 1897 podat přihlášku i k řádnému studiu, byla přijata rovnou do pátého semestru. Na filozofické fakultě primárně absolvovala přednášky z biologie, zoologie a botaniky (samostatná přírodovědecká fakulta tehdy ještě neexistovala), vedle toho zvládala navštěvovat i některé přednášky na lékařské fakultě německé univerzity u profesora histologie a embryologie Josefa Viktora Rohona a dalších.
Baborová si na promoci oblékla růžové šaty se stojáčkem a od promotora si vyslechla obřadní formuli: „Te colegam collega salutat.“ (Pozdravuji tě jako kolegu.) To bylo velmi nezvyklé. Obřad bez symbolického polibku
Marie Zdeňka Baborová byla v roce 1901 v Karolinu promována jako první žena v historii českých zemí doktorkou filozofie. Ze slavnosti se stala velká společenská událost, které se zúčastnili například i Charlotta Garrigue Masaryková, spisovatelka Teréza Nováková, herečka Hana Kvapilová, spisovatel Jaroslav Vrchlický, primátor Vladimír Srb nebo politik František Ladislav Rieger. Překvapivě se ale nedostavila Eliška Krásnohorská, jež si prý více cenila lékařek.
„Velevýznamný to den pro všechny naše inteligentní kruhy ženské,“ hlásily Národní listy o 17. červenci 1901. V tento den byla v Karolinu povýšena na doktorku filozofie Marie Zdeňka Baborová, která svou rigorózní práci věnovala studiu tukového tělesa hmyzu. Unikátní podívanou si tehdy nenechala ujít řada významných osobností. TEXT Lucie Kettnerová FOTO Archiv UK
Baborová si na promoci oblékla růžové šaty se stojáčkem a od promotora si vyslechla obřadní formuli: „Te colegam collega salutat.“ (Pozdravuji tě jako kolegu.) To bylo velmi nezvyklé. Absolventi-muži totiž slýchali: „Accipe osculum, signum familiaritatis.“ (Přijmi políbení, znamení důvěrného přátelství). Líbat mladou dámu se však neslušelo. Slibnou kariéru přerušila tragédie
Po promoci začala pracovat v Ústavu pro zoologii, srovnávací anatomii a embryologii, zúčastnila se mezinárodního zoologického kongresu v Berlíně a také přispívala do Ottova slovníku naučného. V roce 1903 se Baborová vdala za Stanislava Čiháka, v ústavu ovšem pracovala až do roku 1906, kdy se jí narodila dcera. Prolomila tak tabu, že v úspěšném povolání mohou zůstat pouze ženy svobodné. I při péči o děti (o tři roky později přivítala další dceru) pracovala na druhém dílu Velkého ilustrovaného přírodopisu všech tří říší, který vyšel v roce 1914. Pak ale rodinu zasáhla tragédie. Na počátku dvacátých let podlehla následkům španělské chřipky její mladší dcera, s čímž se Marie Zdeňka nikdy nevyrovnala a na delší dobu se vědecky odmlčela. V srpnu 1937 zemřel po vleklé nemoci její manžel, což jí zasadilo tak těžkou ránu, že ho přežila o pouhý měsíc.
Marie Zdeňka Baborová patřila k nejmladším studentkám Minervy. V den zápisu jí chyběly čtyři měsíce a sedmnáct dní do dovršení čtrnácti let.
