Zakopaný pes
Ve škole je zakopaný pes Často slýchávám stížnosti na to, jak se lidé bojí odpovědnosti, a priori se jí snaží vyhýbat. Stěžuji si na to i sám. Odpovědí je slyšet mnoho – „To je ta naše česká povaha, lidé mají špatné vedoucí, za to může komunistická výchova nebo divoká 90. léta, nová generace (je jedno jestli Y nebo Z) je zhýčkaná a nevychovaná, neudělá krok navíc“.
vá. Silnějších je bohužel absolutní minimum.
Nabídnu jiný pohled. Vraťme se do školních lavic. Základem úspěchu žáka nebo studenta je projít testy, obstát v prokázání memorované znalosti. Systematicky jsou žáci a studenti v průměru minimálně 10 let presováni a vychováváni systémem, který za špatnou odpověď trestá. To je dlouhá doba na to, aby se vypěstoval návyk, který si s sebou vezmeme do dospělého života. Návyk, který říká – nesmíš udělat chybu, jinak dostaneš přes prsty. Ti silnější návyk zlomí, slabším zůstá-
Podívejte se na příklad v obrázku. Je to naprostá realita, se kterou se potkáváte nebo jste se potkali asi všichni. Fatálně mizerné zadání, vyučující zcela flagrantně zadupe do země kreativitu, se kterou žák / žákyně přichází k řešení nejasného zadání.
72 BYZMAG
Fatálně nám totiž chybí trénink nejelementárnějších dovedností. Už jenom té nejzákladnější a tou je využití selského rozumu. A rozhodně není pravidlem, že by nejsilnější byli vedoucími pracovníky. Spíše naopak.
Ano, generalizuji. Ano, není to fér vůči těm, kteří se snaží bez ohledu na stanovená curricula a didaktická pravidla dělat svou práci se selským rozumem. Generalizuji právě
