Úspěšný starosta

Jaro 2016

Tomáš Kostelecký Komunální politika je často oneman show Jaroslav Zeman Musím mít každý den pečlivě naplánovaný Dotaci z evropských peněz získalo 92 procent obcí Dan Jiránek, výkonný ředitel Svazu měst a obcí

SNAŽÍME SE PŘESVĚDČIT STÁT, ABY NEUSTÁLE NEOBTĚŽOVAL SAMOSPRÁVU

ÚVODNÍK Vážení starostové, do vašich „virtuálních rukou“ se dostává první číslo speciálního vydání BYZMAGu – elektronického časopisu pro podporu podnikání v České republice. Tentokrát jsme si posvítili na státní správu a všechno, co by mohlo zajímat starosty, místostarosty, předsedy místních spolků, akčních skupin a mikroregionů. A připravili čtyřiadvacet zajímavými informacemi nabitých stránek ze světa komunální politiky, evropských dotací, energetiky, legislativy, trendů a fenoménů, o nichž se mluví a mluvit bude.

V prvním čísle vám přinášíme například zajímavý rozhovor s Danem Jiránkem, výkonným ředitelem Svazu měst a obcí České republiky. Pohled

pod pokličku dotací z Evropské unie s Dagmar Jelínkovou, šéfkou přední projektové agentury. Představujeme fenomén kreativních průmyslů, laickým způsobem poodhalujeme plánované změny v oblasti energetické legislativy, podnikli jsme první návštěvu do zajímavého regionu.

Věříme, že se z BYZMAGu věnovanému Úspěšným starostům stane kvalitní a užitečné čtení, které vám bude k dispozici vždy jednou měsíčně. Zcela zdarma ve vaší e-mailové schránce nebo na internetových stránkách www.byzmag.cz.

Přejeme mnoho úspěchů! redakce BYZMAG

VYDÁVÁ: Terra Group Investment a.s., Karolíny Světlé 716/1, 628 00 Brno-Líšeň REDAKCE: Ondra Holomek, Kamil Komenda, Jana Albrechtová, GRAFIKA: Pau Vávrová INZERCE: Kamil Komenda, kamil@visionpress.cz, +420 777 283 311

OBSAH

04

40

SNAŽÍME SE PŘESVĚDČIT STÁT, ABY NEUSTÁLE NEOBTĚŽOVAL SAMOSPRÁVU Rozhovor

STAROSTA A PATRIOT PRAHY 1, OLDŘICH LOMECKÝ Rozhovor

09 NOVINKY

12 MUSÍM MÍT KAŽDÝ DEN PEČLIVĚ NAPLÁNOVANÝ Rozhovor

20 PŘEDSTAVUJEME: DOLNOBŘEŽANSKO

30 DOTACE Z EVROPSKÝCH PENĚŽ ZÍSKALO 92 PROCENT OBCÍ Rozhovor

35 O ČEM SE MLUVÍ: KREATIVNÍ PRŮMYSLY

50 UMÍME MOTIVOVAT CESTUJÍCÍ K NÁVŠTĚVĚ URČITÉHO REGIONU

54 KOMUNÁLNÍ POLITIKA JE ČASTO ONE-MAN SHOW Rozhovor

58 CENY ENERGIÍ PADAJÍ.

JAK DLOUHO JEŠTĚ?

Rozhovor

Snažíme se přesvědčit stát, aby neustále neobtěžoval samosprávu V politice se pohybuje už více čtvrt století, deset let byl primátorem Kladna, čtyři roky předsedal Svazu měst a obcí, kde teď působí ve funkci výkonného ředitele. Dan Jiránek (53) zná komunální politiku ze všech úhlů. Ví, jak fungují vztahy s velkou politikou, co změnit v oblasti legislativy a bojuje za „města a obce“. V rámci Svazu měst a obcí ČR, který je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních i nelegislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. Činnost Svazu je založena především na aktivitě starostů, primátorů a členů zastupitelstev obcí a měst, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémům samosprávy.

V současné době Svaz sdružuje více než dva tisíce šest set měst a obcí a hájí tak zájmy více než osmi milionů obyvatel ČR.

4

5

Snažíme se přesvědčit stát, aby neustále neobtěžoval samosprávu

Mají podle vašeho názoru dnes obce či starostové dostatečné kompetence? Nebo byste byl pro jejich případné posílení?

Starostové v rozporu s obecním míněním v podstatě žádné pravomoci nemají. Jen jeden hlas v zastupitelstvu, možnost pozastavit usnesení rady a posunout ho do zastupitelstva, a nosit řetěz se znakem státu případně města.

Ustanovení nějakých zvláštních kompetencí (např. ve vztahu k obecnímu úřadu) by asi bylo možné, ale většina starostů řeší mnohem důležitější úkoly. Třeba jak zajistit dostatek finančních prostředků na rozvoj obce a zabývat se vlastními kompetencemi nemají rozhodně jako prioritu.

Stále více starostů si také stěžuje na to, že se z manažerů stávají úředníky, kteří musí každý den vyplňovat desítky lejster a dokumentů. Existuje naděje na zlepšení situace, nebo jde o trend, se kterým se starostové musí naučit žít?

Naděje sice umírá poslední, ale právní řád je neustále složitější.

6

My se snažíme pilotně vybudovat centra pro administrativní podporu obcí a snažíme se přesvědčit stát, že jednodušší je čerpat data z vlastních registrů než neustále obtěžovat samosprávu.

Vzhledem k tomu, že Svaz měst a obcí se soustředí především na legislativní změny, by mě zajímalo, jaké úpravy se momentálně nejvíce řeší a které považujete za prioritní.

Peníze – tedy rozpočtové určení daní apod. vodní zákon, zákon o odpadech, stavební zákon, zákon o sociálním bydlení a ve volných chvílích, proč je těch novel tolik a tak rychle za sebou.

Jakým dalším způsobem Svaz měst a obcí podporuje současné představitele samospráv?

Kromě legislativy, různých konferencí, školení, přednášek, příruček, vedeme řadu jednání s jednotlivými úřady např. SPÚ, ÚZSVM, ČSÚ, ERÚ, ÚOOS, ÚHOS s cílem vyjasnění stanovisek a nastavení lepší spolupráce s obcemi, zastupujeme obce

Snažíme se přesvědčit stát, aby neustále neobtěžoval samosprávu

v parlamentu a řada našich stanovisek je zvláště v Senátu (viz zpráva BIS) brána vážně. Svaz také platí právní poradnu s rozsáhlým provozem i ve večerních hodinách, spoluorganizujeme soutěže, informujeme o možnostech dotací, podílíme se na rozhodování a vyjednávání evropských i národních dotačních titulů a mnoho dalších věcí.

Proč je pro obce či starosty výhodné stát se členem Svazu města a obcí?

Protože čím víc členů máme, tím jsme na úrovni státu bráni vážněji, a tedy tím lépe můžeme hájit jejich oprávněné zájmy. Slevy od našich partnerů, právní poradna i další konzultace.

Jaké aktivity a projekty chystáte ke spuštění v letošním roce?

Skončil v roce 2015 a nyní zahajujeme práce na navazujícím projektu „Centra sdílených služeb“.

Pokud by předchozí projekt nebyl úspěšný, jistě by nebyl takový zájem

Hlavní cíle Svazu měst a obcí ČR •

obhajovat společné zájmy a práva měst a obcí, a vytvářet tak příznivé podmínky k jejich rozvoji

•

podporovat a rozvíjet samosprávnou demokracii ve veřejné správě

•

podílet se na přípravě zákonů a dalších opatření, které mají dopad na místní samosprávu, a posilovat tak vliv obcí v legislativní oblasti

•

informovat vládu, parlament i instituce Evropské unie včas o tom, jaký dopad mohou mít jimi připravovaná opatření na kvalitu života občanů i na rozvoj jednotlivých území

•

posilovat ekonomickou samostatnost měst a obcí

•

vzdělávat zastupitele i pracovníky místních samospráv

•

podporovat výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe 7

Snažíme se přesvědčit stát, aby neustále neobtěžoval samosprávu

o pokračování. Připravujeme i další projekty, ale jsou zatím ve stadiu zrodu.

Jak funguje vaše propojení s tzv. „velkou politikou“. Fungujete ve shodě, nebo si vzájemně konkurujete a střetáváte se v klíčových bodech? Často se střetáváme, protože vláda a Poslanecká sněmovna zákony připravují, resp. schvalují, ale obce je musí realizovat a to je mnohem složitější.

Zastavme se ještě u jednoho z fenoménů poslední doby – takzvané uprchlické krize.

Existuje reálné ohrožení pro současný koncept Evropské unie a její regionální politiky?

Ano, pokud nebude příliv zastaven, zcela nepochybně to dnešní koncept Evropy nejen ohrozí, ale vyloučí jeho další existenci.

Jak funguje vaše spolupráce se současným předsedou Františkem Luklem? Oba dva zastáváte jinou politickou

8

orientaci (vy jste dlouholetý člen ODS, František Lukl kandidoval za zemanovce), stejně tak reprezentujete jiný region (vy Kladno, Lukl Kyjov).

Vznikají mezi vámi třecí plochy nebo se na úrovni komunální politiky dokážete na prioritách shodnout?

Stejně, jako když on byl předseda Komory měst a Legislativní komise SMO ČR. Svou politickou příslušnost necháváme na věšáku při vstupu do kanceláří Svazu.

Text: Redakce Foto: Archiv

Novinky Dotace na předškolní vzdělávání Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo další výzvy v Integrovaném regionálním operačním programu.

Jedná se o výzvu č. 14 Infrastruktura pro předškolní vzdělávání a výzvu č. 15 Infrastruktura pro předškolní vzdělávání pro sociálně vyloučené lokality. Obě výzvy jsou určeny pro zařízení péče o děti do 3 let, dětské skupiny, a školská zařízení v oblasti předškolního vzdělávání.

a učeben, pořízení kompenzačních pomůcek. Podpora může být poskytnuta na zvýšení kapacity těchto zařízení: mateřské školy podle zákona zapsané do školského rejstříku, dětské skupiny, služby péče o děti, spolky zajišťující péči o děti do 3 let a předškolní vzdělávání dětí (např. lesní školky, mateřská centra, předškolní kluby).

Pro 14. výzvu na výstavbu, rekonstrukci, pořízení vybavení pro mateřské školky je celkově připraveno 1,146 miliardy Kč.

Pro 15. výzvu na výstavbu, rekonstrukci, pořízení vybavení pro mateřské školky (pro sociálně vyloučené lokality) je celkově připraveno 1,720 mld. Kč. Maximální výše celkových způsobilých výdajů Podporované aktivity jsou stavby je 60 mil. Kč u obou výzev, minimální a stavební práce spojené výše celkových způsobilých výdajů s výstavbou nové infrastruktury na jeden projekt je u obou výzev včetně inženýrských sítí, stavební 750 000 Kč. Pozor, žadatelé úpravy stávající infrastruktury (včetně mohou žádosti o podporu zabezpečení bezbariérovosti dle podávat už jen do 22. dubna vyhlášky č. 398/2009 Sb.), nákup 2016. « budov, pořízení vybavení budov

9

Sněmovna schválila rozpočet SZIF Sněmovna schválila rozpočet Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016. Fond by měl hospodařit s rozpočtem 37,2 miliardy korun, což je meziročně o 2,5 miliardy Kč méně. Z toho 31,3 miliardy bude pocházet z peněz EU, zbytek ze státního rozpočtu. Fond zajišťuje především vyplácení agrárních dotací, z jeho rozpočtu se ale například podporuje i značka Klasa či dotovaný projekt Mléko do škol.

Na přímé platby zemědělcům půjde 24 miliard korun, z toho více než 23,2 miliardy z unijních peněz.

Na program podpory školního mléka bude 61 milionů Kč, na ovoce a zeleninu pro školáky plánuje stát dát 194 milionů, z toho 134 milionů korun by mělo jít z EU. Pro podporu včelařů ministerstvo zemědělství chystá příští rok 64 milionů Kč, dalších 50 milionů by mělo podle materiálu dát na podporu značky kvality Klasa a stejnou částku na projekt Regionální potravina. «

10

Nová spolupráce Hospodářské komory a Svazu měst a obcí Hospodářská komora ČR a Svaz měst a obcí ČR podepsaly memorandum o spolupráci, podpoře a poskytování informací.

Má za cíl posílit komunikaci podnikatelů s místní samosprávou a zvýšit součinnosti při podpoře učňovského a technického vzdělávání.

Obě organizace chtějí spolupracovat také v oblasti strukturálních fondů Evropské unie, dotací a grantů či podpory exportu. Společně se budou věnovat také energetice a těžbě surovin, dopravě, kvalitě ovzduší či řešení nezaměstnanosti v jednotlivých obcích. „S Hospodářskou komorou máme spoustu témat společných, například boj za snižování byrokracie a omezení legislativní smršti. Vnímáme, že nejen pro firmy, podnikatele a živnostníky, které komora sdružuje, je naprosto zásadní stabilní právní prostředí a dostatek financí na investice a rozvoj. Vzájemnou spoluprací chceme podpořit rozvoj území i tvorbu pracovních míst,“ dodal předseda SMOČR a starosta Kyjova František Lukl. «

Podpora bezpečné dopravy

Oprávněnými žadateli v této výzvě jsou kraje, obce, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí Ministerstvo pro místní rozvoj a provozovatelé dráhy nebo drážní vyhlásilo další výzvu v Integrovaném dopravy. Maximální výše celkových regionálním operačním programu způsobilých výdajů na jeden projekt s názvem „Podpora bezpečnosti je 30 milionů Kč, minimální výše dopravy a rychlodopravy“. celkových způsobilých výdajů činí Na projekty je připraveno téměř 2 miliony Kč. Příjem žádostí 489 milionů korun z Evropského o podporu bude ukončen fondu pro regionální rozvoj a dalších už 29. dubna 2016. Realizace více než 86 milionů korun ze státního podpořených projektů musí být rozpočtu. ukončena nejpozději 31. prosince 2018. « Výzva č. 18 nazvaná „Podpora bezpečnosti dopravy a cyklodopravy“ je zaměřena na podporu projektů ve dvou aktivitách. V aktivitě „Bezpečnost dopravy“ se jedná o projekty rekonstrukcí, modernizací a výstavby bezbariérových komunikací pro pěší včetně souvisejících prvků zvyšujících bezpečnost železniční, silniční, cyklistické a pěší dopravy. V rámci aktivity „Cyklodoprava“ budou podpořeny projekty zaměřené na rekonstrukci, modernizaci a výstavbu komunikací pro cyklisty a realizaci liniových opatření pro cyklisty na pozemních komunikacích.

11

Musím mít každý den pečlivě naplánovaný Jaroslav Zeman, majitel firmy DETOA Albrechtice s.r.o. vyrábějící dřevěné hračky

12

Ne jen jednou jste možná z úst někoho staršího a zkušenějšího slyšeli „To bylo ale dávno, to jsi ještě tahal kačera“.

Nostalgicky si možná na svou dřevěnou hračku na provázku vzpomenete, a možná to byla právě hračka z dílny Schowanek, Tofa či DETOA. Anebo co takhle jojo, domino či takové to barevné počítadlo? Vzpomenete si na tu krásnou vůni dřeva, která ve vás ještě dnes vyvolává vzpomínky na dětská léta? Privatizací to mělo všechno však skončit, ale nestalo se tak. Jak to? Někdejší zaměstnanec firmy TOFA, Jaroslav Zeman, zkrátka nechtěl budoucí generace ochudit o tradiční české dřevěné hračky, se kterými si vyhrála již pokolení před nimi.

Proto se rozhodl o ni v privatizaci zabojovat.

A světe div se, dokázal to!

Firma DETOA Albrechtice s.r.o. je dnes jedním z posledních výrobců hraček v Evropě.

Rozhovor s Jaroslavem Zemanem

Než se váš život začal točit okolo firmy DETOA Albrechtice s.r.o., slavil jste coby osmnáctiletý mladík nejeden sportovní úspěch na lyžích. Jak jste se k tomuto sportu dostal a jak na toto období vzpomínáte? Cožpak jste nesnil o kariéře profesionálního lyžaře, když vám to tak výborně šlo?

Ke sportu mne vedl hlavně otec, který byl velký nadšenec sportu a turistiky. Od malička jsem musel chodit na různé túry a často mě to nebavilo, ale nyní musím říct, že mi z toho hodně zůstalo. Turistice se věnuji dodnes a rád. Lyžovat jsem začal ve čtyřech letech (jak jinak, v Jizerských horách). Závodně jsem sjezdové lyžování dělal do roku 1989.

S profesionálním lyžováním to bylo za socialismu trochu jinak než dnes, existovaly Dukly a pak civilní oddíly, kde sportovec dostával refundaci mzdy. U sjezdového lyžování to bylo od prosince do března, pak následovalo normální zaměstnání.

Já jsem to takto kombinoval do svých 30 let.

Jaká hračka z vaší výroby vám je nejmilejší a proč? S čím jste

14

si nejraději hrál jako malý kluk?

To je strašně těžká otázka. Vím, jakým procesem každý kus hračky prochází, takže mám vlastně rád všechny naše hračky. Přesto bych dal na první místa naše montážní hračky, které jsou výborné pro rozvoj motoriky dětí.

Jako kluk jsem si moc nehrál, byl jsem pořád venku s partou kluků. Nebyly žádné počítače, žádné mobily. Takže se hodně sportovalo.

Po první světové válce si děti hrály s hračkami firmy Schowanek po celém světě.

Kam všude dnes vaše produkty vyvážíte?

Dnes vyvážíme po celém světě.

Mezi zajímavé země můžu zmínit Japonsko, Kazachstán nebo Ázerbájdžán.

Jsou to tytéž hračky, se kterými si hrají české děti?

Jsou. Na celém světě jsou děti stejné, se stejným vztahem k hračkám.

Rozhovor s Jaroslavem Zemanem

Jaká léta byla pro váš průmysl nejkritičtější? Která vám naopak vykouzlila úsměv na tváři?

Hračky musí být hlavně nějakým způsobem funkční. To znamená, že musí děti zabavit a bavit. Pro náš hračkářský průmysl bylo nejkritičtější, když čínské zboží v devadesátých letech válcovalo naše tradiční české hračky.

Ve výrobě hraček jsme byli velmocí, ale mnoho českých firem tlak z Asie neustálo a bohužel zkrachovalo.

Nyní jsem rád, že české maminky už nehledí jen na to, co jejich děti snědí, ale také na to, s čím si děti hrají. I u hraček se už dívají na kvalitu a výrobce než na cenu a to mě těší.

Evropská unie klade stále větší nároky na výrobce členských států. Jak je zvládáte?

Někdy je to až úsměvné, co EU chce. Skoro pochybujete, že dětská populace přežila v Čechách období od roku 1945 do našeho vstupu do EU v roce 2004.

Evropskou byrokracii zvládnout musíte, jinak byste těžko existovali.

Měl jste někdy takové období, kdy jste litoval, že jste se rozhodl výrobu hraček zachránit?

Nikdy jsem nelitoval, že jsem šel do privatizace. Jsem rád, že výroba stále funguje a můžu nabídnout práci zhruba 200 lidem z blízkého okolí a že továrna stále žije. Navíc můžu díky firmě pomoci rozvoji celého regionu.

Co je soutěž Týden české hračky?

Jak se zrodila?

Před 5 lety jsme začali provádět návštěvníky po fabrice a zrodilo se tak Muzeum výroby hraček.

Návštěvnost rychle rostla a tak jsme přemýšleli, čím ještě vylepšit pobyt návštěvníků u nás.

Vybudovali jsme ze starých, nepoužívaných kanceláří dílny pro děti, kde si můžou slepit hračku dle své fantazie. Když jsme viděli, jak lepí nejen děti, ale i dospělí, napadl nás nápad uspořádat soutěž, kterou jsme nazvali Týden české hračky. Probíhá každý rok na podzim. Pro Týden české hračky platí zvýhodněné ceny a soutěž je oceněna i zajímavými cenami. Chceme tím symbolicky našim návštěvníkům poděkovat za celoroční přízeň.

15

Rozhovor s Jaroslavem Zemanem

Z vašeho přístupu ke všem vašim aktivitám lze plně znát, že pro své srdeční záležitosti doslova dýcháte, a to nemluvím pouze o firmě, ale také nedávno otevřeném lyžařském areálu, který jste pojmenoval Ski DETOA. Máte jistě rád děti či tradice.

Takových podobných bohulibých činností máte jistě hodně, povězte nám o nich něco víc.

Musím mít každý den pečlivě naplánovaný. Den je ale někdy hodně krátký… Pracovně si „pomáhám“ i víkendy.

Ski areál DETOA vznikl na svahu, kde jsem jako malý lyžoval a prožil dětství. Byla to pro mě srdeční záležitost. Areál je zaměřen hlavně na rodiny s dětmi, máme zde i stylové občerstvení Stodola. Letos jsme areál ještě vylepšili a připravili si pro návštěvníky mnoho novinek.

Cílem je propojit sjezdovkami Tanvald, Desnou, Albrechtice a Mariánskou horu.

Do politiky jsem vstoupil kvůli svému regionu. Není zde moc práce a to jen nahrává přísunu nepřizpůsobivých menšin. Chci pomoci pozvednout cestovní ruch v Jizerských horách, který by mohl přinést nová pracovní místa.

Jste starostou Albrechtic, senátorem za Jablonecko a Semilsko, vedete úspěšnou firmu, a to jsou činnosti vyžadující obrovskou dávku zodpovědnosti. Jak dokáže jeden člověk skloubit tolik aktivit najednou?

16

Abych to vše zvládnul psychicky, pomáhá mi hodně sport. Snažím se chodit na běžky nebo na kolo.

Proč jste se dal na politiku?

Jakými prostředky tohoto dosahujete? Jaká je vaše vize?

Nové pracovní příležitosti v cestovním ruchu můžou vyplnit vakuum na Tanvaldsku, odkud mladí lidé odchází pryč za prací. Volné byty obsazují nepřizpůsobiví z celé republiky.

Jak pohlížíte na současnou uprchlickou krizi? Co říkáte na

Rozhovor s Jaroslavem Zemanem

přístup České republiky a ostatních států?

Měla by si důsledně bránit hlavně vnější hranice a více pomáhat nárazníkovým zemím mimo Evropy.

To není uprchlická krize. To je Vpuštěním statisíců utečenců do stěhování národů. Evropa za 5–10 let vysněné země jako je Německo, to může vypadat jako země z Blízkého strhává další lavinu utečenců východu. Vůbec nemáme přesun ze všech koutů světa. těchto lidí pod kontrolou. Evropa si neumí ochránit své hranice a evropští politici pouze diskutují Co vás na těch všech, nebojím a stále nenacházejí žádné řešení. se říci, posláních baví nejvíce?

Co byste naopak rád změnil?

Jaké stanovisko by měla Evropa dle vašeho názoru k této situaci přijmout?

Jsem spokojený, když se něco podaří a když úspěch sdílí i lidé okolo vás a také okolí má z toho prospěch.

17

Rozhovor s Jaroslavem Zemanem

Nebuďte tak skromný a prozraďte nám, jakých konkrétních úspěchů si ceníte nejvíce. Že jsem zvládl privatizaci, bylo to téměř beznadějné.

Jaká byla vaše nedávná pracovní cesta do Číny? Co zajímavého jste tam zažil?

Cesty do Číny jsou pro nás poměrně časté, takže zajímavosti již moc neprožíváme. Za měsíc letíme opět do Guangzhou, Ningba, Shanghaie a Yantaie. Dříve nám dávali k jídlu z legrace hady na různé způsoby – vařené, pečené i syrové a testovali, co vydržíme. Dnes už víme, jak se podobným pokrmům vyhnout.

Kde berete tolik energie a jakým způsobem odpočíváte?

Naštěstí mám zatím energie dostatek, ale musím si pomoci, jak už jsem zmiňoval, sportem. Když se cítím dobře fyzicky, je to mnohem lepší i po psychické stránce.

18

Co vás v poslední době nejvíce pobavilo?

Divadelní představení ochotníků v Josefově Dole.

Jaká je vaše cesta k úspěchu?

Když něco chcete, musíte si za tím jít a nevzdávat se.

Text: Jana Albrechtová Foto: Archiv

VE VÝROBĚ HRAČEK JSME BYLI VELMOCÍ, ALE MNOHO ČESKÝCH FIREM TLAK Z ASIE NEUSTÁLO A BOHUŽEL ZKRACHOVALO. NYNÍ JSEM RÁD, ŽE ČESKÉ MAMINKY UŽ NEHLEDÍ JEN NA TO, CO JEJICH DĚTI SNĚDÍ, ALE TAKÉ NA TO, S ČÍM SI DĚTI HRAJÍ.

I U HRAČEK SE UŽ DÍVAJÍ NA KVALITU A VÝROBCE NEŽ NA CENU A TO MĚ TĚŠÍ.

19

Představujeme: Dolnobřežansko Dolnobřežansko se stává synonymem dynamického regionu. V roce 2012 byla v regionu založena Místní akční skupina – MAS Dolnobřežansko, jedná se o společenství zástupců obcí, firem, neziskových organizací a dalších subjektů, které spojuje zájem o rozvoj tohoto území. Hlavním předmětem činnosti je zprostředkování grantů a dotací pro fyzické i právnické osoby působící na území, které MAS obsluhuje.

MAS Dolnobřežansko působí na území všech obcí regionu, který se nachází na jižním okraji Prahy. Zahrnuje území obcí Březová-Oleško, Dolní Břežany, Libeř, Okrouhlo, Ohrobec, Psáry, Vestec, Vrané nad Vltavou,

20

Zlatníky-Hodkovice, Zvole a města Jesenice. Navazuje na Dolnobřežanské panství, které v obdobném rozsahu existovalo po mnoho staletí.

V současné době žije v regionu okolo 30 000 obyvatel.

Představujeme: Dolnobřežansko

MAS DOLNOBŘEŽANSKO NA MAPĚ

STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO MÍSTNÍHO ROZVOJE Od svého vzniku v roce 2012 se MAS Dolnobřežansko věnuje všem činnostem, které podporují rozvoj tohoto regionu. V uplynulých dvou letech jsme připravovali Strategii komunitně vedeného místního rozvoje. V praxi to znamená, že jsme oslovovali nejen starosty obcí, ředitele škol, sportovní kluby, podnikatele, zemědělce

ale i obyvatele regionu a zjišťovali, kam je potřeba investovat a co je potřeba zlepšit. Nyní strategie čeká na schválení MMR a na realizaci.

Prostřednictvím strategie MAS Dolnobřežansko by do území mělo z EU fondů přijít zhruba 45 mil. Kč a to především do škol, opatření pro bezpečnější dopravu v obcích, do zemědělství a na posílení rekreační funkce lesů.

>>

21

Představujeme: Dolnobřežansko

KONFERENCE MAP MAGISTRÁT

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN PRO VZDĚLÁVÁNÍ Jedná se o projekt zaměřený na vzdělávání dětí a žáků od 3 do 15 let. Realizuje se na území tzv. ORP Černošice (ORP = obec s rozšířenou působností), což je území kolem Prahy od Jesenice po

22

Roztoky. Jeho úkolem je definovat společnou vizi vzdělávání (jak by vzdělávání mělo v našem regionu vypadat), vytyčit cíle (čeho chceme dosáhnout) a jakými cestami můžeme k cílům dojít. Jde o vzájemnou spolupráci lidí a subjektů, kteří pracují s dětmi a přispívají k jejich všeobecnému

Představujeme: Dolnobřežansko

rozvoji. Např. školy, školky, mateřská centra, obce, volnočasová centra, sportovní kluby, a v neposlední řadě rodiče. Mimo jiných témat se projekt bude věnovat otázkám dostupnosti a kvality předškolního vzdělávání, začleňování dětí se specifickými vzdělávacími potřebami, čtenářské a matematické gramotnosti, a také například karierovému poradenství.

V rámci tohoto projektu již proběhlo několik seminářů a konference pro zřizovatele a ředitele škol z prstence okolo Prahy.

MAS Dolnobřežansko bude po celé programové období 2014 – 2020 pravou rukou ředitelů škol a školek v území a bude jim, pokud o to projeví zájem, zcela bezplatně pomáhat s žádostmi o dotace z operačního programu Vývoj, výzkum, vzdělávání.

PROGRAM NA PODPORU REGIONÁLNÍCH AKTIVIT Vzhledem k nedostatku vhodných dotačních titulů pro neziskové organizace a neformální sdružení osob, se MAS Dolnobřežansko rozhodla připravit vlastní Program na podporu regionálních aktivit.

SEMINÁŘ PRO UČITELE MŠ MASOPUST

Ten je určený na podporu drobných projektů dotýkajících se aktivně občanů alespoň dvou obcí v území MAS Dolnobřežansko. Zapojením alespoň dvou obcí z území MAS chceme podpořit vzájemné poznání a spolupráci občanů a organizací v našem území. Tento program budeme v drobných obměnách vyhlašovat každoročně, tak aby postupně pokryl všechny typy volnočasových aktivit.

23

Představujeme: Dolnobřežansko

AKVÁRKOVÁ PLACKA LAGUNA

REGIONÁLNÍ ZNAČKA ZÁPRAŽÍ ORIGINÁLNÍ PRODUKT® Regionální značka Zápraží, jak již název napovídá, je určena pro výrobky a služby pocházející z regionu za Prahou. Tuto značku spravuje MAS Říčansko.

O certifikaci mohou požádat výrobci místních produktů z Říčanska a Dolnobřežanska. V území Dolnobřežanska je již certifikována škvarková placka z pekárny Laguna v Psárech, šperky z atelieru Kudlička a šperky ze skla a cínu paní Dagmar Andělové. Certifikovaným výrobců nabízíme účast na jarmarcích

24

a dalších akcích v regionu.

Pravidelně se účastní Svatováclavských slavností v Dolních Břežanech nebo vánočních jarmarků ve Zvoli a Vraném nad Vltavou.

PODNIKÁNÍ V REGIONU KONTRASTŮ STAR BUDOUCNOSTI A KELTSKÉ HISTORIE V posledních letech je tento region stále častěji spojován s vědou a inovacemi, a to díky vysoké koncentraci špičkových vědeckých pracovišť, jako jsou laserová

Představujeme: Dolnobřežansko

centra HiLASE a ELI Beamlines v Dolních Břežanech, biomedicínské centrum BIOCEV ve Vestci a InnoCrystal ve Zlatníkách-Hodkovicích.

Z Dolnobřežanska se tak nejezdí pracovat do Prahy, ale naopak mnoho lidí jezdí pracovat z Prahy do našeho regionu. A tak se tu úspěšně rozvíjí podnikání ve službách jako je pohostinství nebo volnočasové aktivity.

Rozvoj cestovního ruchu podporuje i v loňském roce otevřené Regionální informační centrum Keltské oppidum Závist, které představuje návštěvníkům regionu nejen tuto národní kulturní památku.

DOLNOBŘEŽANSKO JE ATRAKTIVNÍM MÍSTEM PRO TURISTIKU A REKREACI Dolnobřežansko je atraktivní oblastí pro příměstskou turistiku. Nechybí tu krásná příroda, historické památky. Veškeré turistické informace o Dolnobřežansku získají návštěvníci v Regionálním informačním centru Keltského oppida Závist, které od září 2015 funguje v Dolních Břežanech. Zde

ZÁPRAŽÍ, STÁNKY

OPPIDUM ZÁVIST

si také mohou vzít cyklomapu Dolnobřežanska a poznávat zdejší region na kole.

>> 25

Představujeme: Dolnobřežansko

REGIONÁLNÍ INFORMAČNÍ CENTRUM

virtual environment). Jedná se o multiprojekční zařízení, které je použito pro vizualizaci historických scén. Návštěvníci mají jedinečnou možnost projít se na několik minut po keltském hradišti a seznámit se s životem našich předků.

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PRO ŠKOLY

NAUČNÁ STEZKA

MUZEJNÍ EXPOZICE REGIONÁLNÍHO INFORMAČNÍHO CENTRA Zcela netradiční muzejní expozice představuje místní, mimořádně bohatou historii osídlení od pravěku po dnešek. Naprosto unikátním a ústředním bodem expozice je tzv. ZÁVIST CAVE (cave automatic

26

Od února 2016 nabízí Regionální informační centrum vzdělávací programy pro děti z mateřských a základních škol. Děti zde mají jedinečnou příležitost seznámit se, zábavnou a neotřelou formou, s pravěkou historií, archeologií a keltskou kulturou.

NAUČNÉ OKRUHY Na expozici v informačním centru navazují dva venkovní poznávací okruhy, které návštěvníkům umožňují vnímat krajinu v jejím historickém kontextu. Jednotlivá zastavení jsou rozšířena o virtuální prohlídky doprovodných materiálů prostřednictvím QR kódů.

Představujeme: Dolnobřežansko

VRANÁ Z HOMOLE

A KAM DÁL ...

ZOO koutek v Břežanském údolí (asi půl kilometru od nádraží PrahaZbraslav), který v letošním roce projde kompletní rekonstrukcí, vznikne zde také nová tematická naučná stezka.

PŘÍRODNÍ REZERVACE ZVOLSKÁ HOMOLE Přírodní rezervace Zvolská Homole s naučnou stezkou spojuje obce

Vrané nad Vltavou a Zvole. Kromě informací o fauně a floře zdejší přírodní rezervace nabízí i pěkné výhledy na údolí Vltavy a obec Vrané nad Vltavou. Naučná stezka začíná ve Zvoli.

SOUKROMÉ MUZEUM 20.

STOLETÍ V LIBNI Soukromé muzeum 20. století najdete poblíž rybníka na návsi v Libni. V muzeu se dozvíte, jak lidé na venkově žili a pracovali

27

Představujeme: Dolnobřežansko

ZÁMEK DOLNÍ BŘEŽANY

ve 20 století. Součástí sbírek je i 17 historických traktorů.

JAPONSKÁ ZAHRADA OLEŠKO

VRCH KAMÍNEK VE ZLATNÍKÁCH

Japonská bonsai zahrada (Oleško, Vltavská 1048), kterou mohou zájemci po dohodě s majiteli navštívit.

Vhodným turistickým cílem je též uměle vytvořený vrch Kamínek, odkud je pěkný výhled na panorama Prahy a široké okolí.

28

Milovníci vědy mohou v Dolních Břežanech navštívit také nejmodernější laserová centra ELI Beamlines a Hilase, která pravidelně otevírají své brány veřejnosti. Při komentovaných prohlídkách mají návštěvníci možnost seznámit se s těmito jedinečnými projekty.

Představujeme: Dolnobřežansko

KOSTEL SV. MARKÉTY A ZBROJNICE VE ZVOLI

Milovníci architektury jistě ocení dolnobřežanský zámek, jehož současná podoba sídla je dána poslední inovací na přelomu 19. a 20. století. Zámecký areál však není v současné době veřejnosti přístupný, probíhá jeho rekonstrukce, která potrvá až do roku 2018. K zámku přiléhá kaple sv. Máří Magdaleny, která byla dostavěna na konci 19. století v pseudorománském stylu.

Kostel sv. Markéty ve Zvoli z neomítnutých cihel navrhl v pseudogotickém slohu významný architekt Josef Mocker, který se podílel rovněž na vybavení kostela.

Představením MAS Dolnobřežanska nás provázela Mgr. Monika Neužilová Ředitelka společnosti MAS Dolnobřežansko o.p.s.

Pražská 636, 252 41 Dolní Břežany Tel: 724 685 248 info@mas-dolnobrezansko.cz www.mas-dolnobrezansko.cz

29

Dotaci z evropských peněz získalo 92 procent obcí Evropské unii se dá vyčítat ledasco. Od přehnané horlivosti při regulaci syrečků, tuzemáku a pomazánkového másla, přes politickou nevyváženost mezi malými a velkými či východem a západem, až po systém přidělování dotací. Nikdo však nemůže rozporovat, že právě finanční injekce mířící v posledních letech z Bruselu do krajů v České republice, přináší tuzemskému rozpočtu zajímavá černá čísla, starostům plusové body a firmám příspěvky pro další rozvoj. Zároveň se podílí i na vytváření nových pracovních míst. Ano, i těch ve specializovaných agenturách, jež se získáváním dotací zabývají. „V současné době jsou v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) vyhlášeny výzvy, které nabízí široké spektrum dotačních možností nejen pro obce, ale rovněž i pro organizace zřizované a zakládané obcemi,“ říká ředitelka jedné z nich, Dagmar Jelínková ze společnosti ECONOMY RATING a.s.

30

31

Dotaci z evropských peněz získalo 92 procent obcí

Které projekty mají největší procentuální úspěšnost?

republiky alokace ve výši 23,95 miliard eur s výrazným snížením struktury programů a může se takto Na tuto otázku není lehké odpovědět zdát, že jde o velkou alokovanou jednoznačně. Procentuální částku. Avšak v souvislosti např. úspěšnost se ve všeobecnosti s programem IROP, který je určen neváže na konkrétní téma. Když se pro celou ČR (mimo hlavního podíváme na statistiky realizovaných města Prahy) lze očekávat velkou projektů za jednotlivé Regionální konkurenci.

Operační Programy (ROP) za období 2007 až 2013, zjistíme, že v různých Starostové, kteří mají za sebou částech republiky byly preferovány již několik funkčních období jiné oblasti podpory. Např. v ROPu a s dotacemi již pracují, jistě mají Jihovýchod obce uskutečňovaly zkušenosti především s náročnou projekty nejčastěji v ose Udržitelný administrativou při přípravě rozvoj měst a venkovských sídel, a následném čerpání vlastní dotace. v ROPu Jihozápad spadalo nejvíc Pokud je však někdo nováčkem úspěšných projektů do oblasti v této oblasti, často se dotacím výstavby nebo rekonstrukce místních vyhne, protože funkční období komunikací a v ROPu Střední Čechy je poměrně krátké. Pozice starosty byly projekty zaměřeny zejména je velmi zodpovědná především na rozvoj venkova. Každý region se z hlediska naplňování strategie obce potýká s jinými problémy, z čehož ve vazbě na rozvojové dokumenty, pak vyplývá objem žádostí o podporu kde však mohou právě prostředky v dané oblasti podpory. Konkurenční z vyhlášených nebo připravovaných tlak má pak přímý vliv na míru programů výrazně pomoci. úspěšnosti podaných projektů.

Hlavní důraz při hodnocení předkládaných projektů je kladen na splnění koncepčních Co radíte starostům při podávání a strategických dokumentů, žádostí? které se při přípravě nesmí podcenit a to jak v oblasti odvětvové nebo Na poskytnutí dotace není právní územní. Jestliže se proto rozhodne nárok, i když v dotačním období zastupitelstvo bez zkušeností využít 2014-2020 přichází do České dotačních příležitostí, jednoznačně 32

Dotaci z evropských peněz získalo 92 procent obcí

doporučujeme spolupracovat s poradenskou firmou. Správný výběr takového partnera je samozřejmě o referencích a všech veřejně dostupných informací tak, aby nabízená služba přinesla požadovaný efekt.

životního prostředí, ale také na projekty v oblasti cestovního ruchu, lidských zdrojů a v oblasti podpory podnikání a rozvoje měst a obcí.

Co nového se chystá v nejbližších měsících?

Co by měl projekt obsahovat, aby V průběhu roku 2016 lze očekávat měl šanci uspět? vyhlášení výzev v rámci OPŽP na posílení biodiverzity, na zlepšování Projekt musí primárně splňovat kvality ovzduší, preventivní veškeré podmínky, které jsou vždy protipovodňová opatření, definovány v konkrétní výzvě. protipovodňovou ochranu intravilánu U některých výzev, zejména v rámci či na posílení přirozených funkcí OPŽP, je možné rovněž obdržet krajiny a odpadové hospodářství. bonifikaci na základě stanovených V neposlední řadě bude možné specifických kritérií. V rámci našeho žádat o finanční podporu také poradenství klademe při vstupních na dokončení inventarizací jednáních důraz nejen na pečlivou a odstranění ekologických zátěží. přípravu projektové žádosti, Starostové budou mít možnost ale seznamujeme žadatele i s celým uplatnit své projektové záměry taktéž dotačním cyklem. To znamená od v rámci Integrovaného regionálního fáze definice projektu, který vychází operačního programu, například právě ze strategie obce a který v oblasti zefektivnění elektronické se protne se správným dotačním veřejné správy a kybernetické titulem, dále vlastní administraci bezpečnosti. Podporovány jsou také projektu, včetně výběrových řízení, projekty výstavby a modernizace monitoring v průběhu realizace přestupních terminálů či projekty projektu až k podání závěrečné zaměřené na telematiku pro zprávy s konečným vyúčtováním. veřejnou dopravu.

V rámci poradenského portfolia se ECONOMY RATING a.s. zaměřuje na projekty nejen v oblasti ochrany 33

Dotaci z evropských peněz získalo 92 procent obcí

Vyplatí se meziobecní spolupráce? Případně, jak je to s přeshraniční spoluprací?

V rámci IROP i OPŽP je podporována rovněž spolupráce mezi obcemi, neboť jsou oprávněnými žadateli pro některé výzvy Místní akční skupiny a Dobrovolné svazky obcí a jimi zakládané a zřizované organizace. Přeshraniční spolupráci IROP ani OPŽP nepodporují, tomuto se věnují především OP Přeshraniční spolupráce se zaměřením na ČR – Polsko, ČR – Rakousko, ČR – Bavorsko, ČR – Sasko, ČR – Slovensko a mnoho dalších specializovaných programů.

Na co by obce měly orientovat svou pozornost?

Měly by především mít jasnou vizi, a v nejlepším případě se o ní poradit s odborníky. Jednoznačně doporučujeme spolupráci s poradenskou firmou. Například my nabízíme, že po seznámení se záměry obce či města budeme sledovat jednotlivé výzvy a s časovou rezervou podáme informace o vhodných dotačních možnostech.

Pokud obce sami sledují aktuální

34

informace na webových stránkách příslušných operačních programů, musí počítat s časovou náročností a zajištění potřebné lidské kapacity.

Kolik peněz přiteklo do obcí v České republice v uplynulém období?

V minulém programovém období získala Česká republika celkem 490,2 miliard korun. Obce bez Prahy se na tomto objemu podílely 16 % a získaly částku ve výši 79,3 mld. Kč.

V průměru připadlo na jeden projekt obcí 1,5 milionu Kč a na obyvatele obcí, které dotaci obdržely, to bylo 6 tisíc Kč. Alespoň jednou dotaci se podařilo získat 92 % všech obcí.

V období let 2008 až 2014 realizovaly obce více než 20 tisíc projektů a pouze jedno procento z těchto projektů bylo zrušeno.

Doufejme, že nové dotační období bude pro obce úspěšné minimálně jako předcházející, a že přispěje ke zlepšení životního a kulturního prostředí pro nás všechny.

Text: Redakce Foto: Archiv

O ČEM SE MLUVÍ: KREATIVNÍ PRŮMYSLY

S

mart Cities. Chytrá města.

Inovace. Původně spíše filozofická a abstraktní debata australských a britských sociálních vědců o přínosu kultury pro společnost nabrala v posledních dvou desítkách let nebývalé obrátky.

Hovoříme o fenoménu takzvaného kreativního průmyslu – takového, který je schopen nejen participovat na obecné kultuře, ale zároveň využít potenciál kreativních lidí k vytváření nových pracovních příležitostí.

Někteří vědci jdou tak daleko, že k zavedeným třem typům průmyslu přidávají ještě čtvrtý.

K zemědělství, průmyslu a službám přidávají čtvrtý pilíř. Ten stojí na znalostní ekonomice, individuální tvořivost, využívání duševního vlastnictví. A žije tak trochu sám svým životem.

Proč vlastně fenomén kreativních průmyslů budí takové vášně?

Z velké části proto, že dokázal spojit dva zcela rozdílné světy. Žár umění a chlad čísel. Kulturu a ekonomii.

Právě nezájem ve věci reálných ekonomických dopadů kultury, spolu s nedostatkem systematických důkazů měly za následek téměř nulovou argumentační schopnost

35

O čem se mluví: kreativní průmysly

a obhajobu umění s ohledem na jeho financování. Díky výsledkům prvních výzkumů v oblasti kreativního průmyslu přestala být vnímána jako černá díra na finance. V České republice odstartovalo seriózní debatu o novém fenoménu předsednictví České republiky Evropské unii. V roce 2009 přivítala Praha konferenci Fórum pro kreativní Evropu. O dva roky později zahájil Institut umění pětiletý výzkum kreativních odvětví v Česku. Ten mapoval situaci v několika českých městech a krajích – nejprve ve Zlínském kraji, Brno navázalo s prvním hloubkovým analyzováním dat i kvalitativním výzkumem, dále pokračovala Ostrava, Pardubice, Plzeň v rámci Evropského hlavního města kultury 2015, Uherské Hradiště se zaměřením na řemesla a Olomouc čeká mapování v letošním roce. V každém městě byl průběh trochu jiný, kromě Brna, Pardubic a Plzně není tedy možné výsledky vždy mezi sebou přímo porovnávat.

Týmy, iniciativy i cíle mapování byly totiž na počátku různé a metodiku pro mapování certifikuje Ministerstvo kultury ČR až na konci tohoto roku.

Každé z měst se také rozhodovalo, jestli provedou obě části – kvantitativní a kvalitativní – a jak podrobně.

36

ZLÍN Ve Zlíně individuální rozhovory s kreativci vedla britská expertka Lia Ghilardi. Povedlo se rozdmýchat vnitřní debatu mezi aktéry, kteří po uvedení výsledků sami chtěli pokračovat. V září minulého roku se tak poprvé sešla skupina lidí ze všech sektorů – vzdělávacího, soukromého, veřejného i neziskového – orientovaných na kulturu a kreativní průmysly. Lídry se stali zástupci z firem a univerzity.

Po počátečních fázích formování došla skupina k závěru, že chce být nezávislá na veřejné správě, nechce jako například komise rady končit s volebním obdobím. Vznikl tak klastr kreativních aktérů Kreativní Zlín, který profiluje město Zlín jako město designu a filmu a velkou odezvu měl první spolupořádaný Design week v dubnu.

BRNO Brno zjistilo, že v kreativních průmyslech pracuje přes 20 tisíc lidí a velký potenciál by mohl mít kromě tradičních uměleckých odvětví jako je hudba nebo scénické umění, také obor videoher. Mapování si objednal Magistrát města Brna s cílem ověřit,

O čem se mluví: kreativní průmysly

jestli může obstát záměr vybudování kreativního centra v bývalé káznici.

Mapování ukázalo, že projekt je velmi nadějný, a pokud v něm bude město pokračovat, má podklady pro budoucí získávání financí na rekonstrukci objektu z 18. století.

Jelikož kvalitativní část mapování byla velmi podrobná, nevyhýbala se ani uměleckým odvětvím, v současné době slouží jako podklad pro budoucí kulturní politiku. I přes zpoždění, které velký projekt nabírá, se daří realizovat dílčí podpůrné aktivity. Brno spouští ještě do konce tohoto roku „kreativní vouchery“, které budou jako zcela nový nástroj v Česku sbližovat kreativce a firmy.

PLZEŇ Plzeň si jako první z českých měst zakouší, jaké to reálně je, podporovat a pracovat se svými kreativci.

Evropské hlavní město kultury Plzeň2015 otevřelo coworking a spustilo „kreativní inkubátor“ v bývalém autobusovém depu.

Plzni pomohl mezinárodní projekt Cross Innovation s deseti partnery z Evropy definovat potřebu kreativního inkubátoru – místa, kde mohou kreativní lidé společně tvořit, ale zároveň se vzdělávat

v podnikatelských dovednostech.

Po šesti měsících od otevření kreativní zóny DEPO2015 se s odkazem na mapování dá konstatovat, že se opravdu stala místem společenských akcí, které městu nejvíc chybělo. Jedním z příkladů je konference Creative Placemaking festival, která se koná v prosinci v Plzni a Praze, a řeší, jak udržitelně a za pomoci kultury rozvíjet města, to vše ve spolupráci politiků, úředníků, kreativců, 37

O čem se mluví: kreativní průmysly

soukromých podnikatelů a občanů města.

ČESKO TRPÍ ODCHODEM TALENTŮ Na jejich lákání nestačí jen tučná mzda, ale je potřeba, aby místa, kde budou žít, byla natolik atraktivní a kvalitní, že se jim vyplatí zůstat nebo přijít. A tady sehrávají velkou roli především města. Koncentrace lidí do měst bude pokračovat, již nyní se mluví o 21. století jako o „století měst“. Města by kromě klasického zajištění fungování servisu, měla poskytovat atraktivní kvalitní služby. Do značné míry tyto aspekty dokážou lidé z kultury a kreativních odvětví ovlivnit. Vedle umělců velmi často vyžadují vědci, výzkumníci, lékaři, podnikatelé ke svému životu také uměleckou a kulturní kreativitu. Všechny typy tvůrčí práce se potřebují navzájem k inspiraci a k posunu v myšlení.

Lidé jdou do těch měst, kde se něco děje, kde se mohou oni sami rozvíjet, kde mohou něco zažít. Kde jeho živost poznáte na ulici s pouličními umělci, ze samotného vzhledu veřejného prostoru, z nápadité, ale lidské architektury. Kde se

38

kreativní gastronomie projevuje jak v umístění kaváren a jejich interiérech, tak samotné gastronomické nabídce. Kde lidé mají chuť zakládat nové firmy, občansky se angažovat, vymýšlet nové projekty, baví je se učit novým věcem, udělají něco navíc. Kde budete mít nepopsatelný svobodný pocit.

V kreativním městě první generace začnou aktivně působit kreativci a proniknou do veřejného i soukromého prostoru. Toho si všimnou i investoři. V jeho druhé vývojové fázi si samo město uvědomí důležitost kreativních průmyslů.

Začne kreativní projekty podporovat, čímž dochází k revitalizaci míst a městských částí. Ve třetí fázi začnou fungovat všechny složky dohromady a vize města je postavena na kulturnosti. Generují se nové identity, inovace, trhy, prostory.

Tyto přeměny mají také svá rizika.

Gentrifikace – sociálně-kulturní proměna nějaké lokality se může zvrtnout do takzvané „komerční gentrifikace“, kdy se do zájmových lokalit začnou hrnout firmy, developeři a investoři a původní obyvatelé a uživatelé městských

O čem se mluví: kreativní průmysly

částí budou muset začít ustupovat.

Zvedne se cena nájmů, kterou si už původní lidé i malopodnikatelé nebudou moct dovolit. Je to příklad Londýna, Paříže, New Yorku, ale také již Stuttgartu, Lipska, či Prahy.

Při špatném řízení změn to také může hrozit Brnu v sociálně vyloučené lokalitě kolem ulice Cejl.

Nebo se může stát, že budování infrastruktury pro kulturu a kreativní odvětví pouze na jednom místě způsobí úpadek jiného místa, jak ukazuje poslední vývoj v ostravských Dolních Vítkovicích vůči mrtvému centru města. Dle studie v časopisu Urban studies jsou pro růst měst ideální kulturní centra, která vznikla na míru konkrétnímu prostředí, berou na vědomí jeho specifitu, nebo z jednotlivých míst organicky vyrůstají.

jako náš klasický průmysl. Na druhou stranu máme skvělé příklady pozitivní deviace.

Věnovat se kreativním průmyslům z pohledu města znamená zvyšovat zaměstnanost, zesilovat inovace netechnologickými faktory jakou jsou kreativita, design nebo nové modely podnikání, rozvíjet značku města, revitalizovat různé lokality.

Text: Redakce Foto: Archív

Po létech investice do podpory klasických průmyslů výrobního a zpracovatelského (víceméně o d roku 2004 po vstupu ČR do EU), se zjišťuje, že Česká republika má nejvyšší počet inženýrů na hlavu, ale žádné skutečné ambiciózní podnikatele a ztrácí své nejlepší talenty všech směrů. Nelze tedy očekávat, že čeští kreativci budou se svým vývojem na stejné úrovni,

39

40

Starosta a patriot Prahy 1, Ing. Oldřich Lomecký

Původní profesní zaměření Oldřicha Lomeckého je technického charakteru.

Absolvent elektroniky ČVUT působil jako elektronický konstruktér a ředitel obchodní divize v Tesle, následně jako ředitel několika dalších společností zaměřených na zahraniční klientelu a také jako ředitel Tyršova domu.

Tyto své dosavadní zkušenosti nyní zúročuje v pozici starosty městské části Praha 1. Ta mu během jeho funkční období doslova vzkvétá pod rukama a není tedy divu, že úspěšně obhájil dvě volební období po sobě. Otec dvou dětí se ve svém volném čase rád prochází po „svém teritoriu“, hovoří s lidmi, zajímá se o jejich názory a nezapomíná také na dobré sousedské vztahy

s okolními městskými částmi.

S oblibou se věnuje tenisu.

Ve své funkci starosty městské části Praha 1 jste již pátým rokem, tedy druhé volební období. Co bylo prvotním popudem se o tuto pozici vůbec zajímat?

Ke kandidatuře v komunálních volbách mne přemluvili mí přátelé, kteří zakládali v Praze 1 regionální sdružení politické strany TOP 09.

Tehdy jsem nepředpokládal, že bych mohl být starostou – mým cílem bylo uspět ve volbách a „provětrat“ zatuchlé poměry na radnici Prahy 1. Že toto „provětrání“ bylo nanejvýš žádoucí, potvrdily v roce 2010 výsledky komunálních voleb. TOP 09 v nich v Praze 1 jasně zvítězila a já jsem byl nejen lídrem jedné

41

Starosta a patriot Prahy 1, Oldřich Lomecký

z politických stran, ale díky skvělému volebnímu výsledku náhle také vážným kandidátem na starostu.

Z čeho jste tehdy měl obavy a co s odstupem času hodnotíte zcela jiným způsobem?

Vzhledem k mým dlouholetým zkušenostem ve vedení České obce sokolské a řízení Tyršova domu jsem neměl obavy manažerského rázu. Spíše jsem si říkal, nakolik bude náročné dojednávat politické kompromisy. Nemáme většinový volební systém, jednobarevná koalice je v Praze 1 utopií, a tak je vždy nutné, aby se na koaliční spolupráci domluvilo více subjektů. Takže jsem byl najednou „hozen do vody“ – vody zákulisních dohod, něčeho jiného, co se říká na veřejnosti a co v zákulisí apod. Naučit se orientovat v těchto politických machinacích byl docela obtížný oříšek. Dnes už mě v tomto směru nic nepřekvapí, i když jsem si na onu obojakost politiky stále ještě nezvykl.

Které věci patří k záležitostem, na které jste po letech zkušeností ve své funkci změnil

42

názor a přístup k dosažení kýženého výsledku?

Odpověď na tuto otázku trochu souvisí s předchozí. Nejprve jsem kolegům z ostatních politických stran hodně věřil, posléze se jim pokoušel věřit, načež nyní už nějaký ten pátek vím, že co není takzvaně na papíře, neplatí. To je politika a najde se v ní jen málo lidí, jimž můžete důvěřovat jako například kolegům z vedení nějaké firmy.

V jakém směru považujete své dosažené vzdělání za užitečné v současné funkci a proč jste zvolil právě tento směr?

Od dětství jsem byl veden k exaktnímu myšlení, takže studium technického oboru na vysoké škole tak nějak samozřejmě vyplynulo z kontextu. Nechci své vzdělání vyzdvihovat nad jiné, ale myslím si, že každý politik by měl mít vysokoškolské vzdělání. Pokud se dnes na manažerské – neřku-li řídící – funkci v jakékoli větší výrobní či obchodní společnosti neobejdete bez vysoké školy, je podivné, že v politice tohle neplatí.

Samozřejmě chápu, že to nelze

Starosta a patriot Prahy 1, Oldřich Lomecký

nařídit, ale dovoluji si to nadhodit jako téma k zamyšlení pro voliče třeba při onom proslulém „kroužkování“ na volebních lístcích.

Věnujete se, či máte v úmyslu se věnovat se, nějakému dalšímu vzdělávání?

To je tedy opravdu otázka na tělo!

Pochopitelně se kontinuálně učím cizí jazyky, nicméně co se týká dalšího uceleného vzdělávání, pravděpodobně se do něj po hlavě již nepoženu.

Jakým způsobem jste proměnil zkušenosti ze svých předchozích funkcí? Jaké zásady vám přinesly do života?

Můj tým se nijak nevymyká tomu, co je obvyklé v podobných funkcích.

Mám dvoučlenný sekretariát, který je součástí kanceláře starosty, což je jeden z odborů radnice Prahy 1.

V něm pracuje více lidí, ale opakuji, že jde o víceméně standardní model ve většině radnic. Spolupracovníky si nevybírám; samozřejmě, že mezi mnou a například asistentkou musí být jakási základní pracovní souznění – podotýkám, že pouze pracovní! –, nicméně není to tak, že bych si asistentku odněkud sám přivedl. Podobně to platí třeba pro řidiče – toho jsem „zdědil“ po svých předchůdcích a neměl jsem důvod ho měnit jen kvůli tomu, že jsem se stal novým starostou.

Které záležitosti patří čistě do kompetence starosty Prahy 1, a o kterých nemůže rozhodovat sám?

Obrovskou měrou mne ovlivnilo působení v České obci sokolské – své manažerské funkce v ní jsem již zmínil. Dodnes jsem místopředsedou Možná vás svou odpovědí překvapím, Sokola a sokolská etika mne provází ale já nemohu rozhodovat vlastně vlastně po celý život. o ničem sám. Veškerá rozhodnutí jsou kolektivní – příslušná usnesení musí schválit Rada městské části Jak velký tým vás obklopuje Praha 1 a většinu z nich posléze a nakolik rozhodujete o tom, i Zastupitelstvo městské části Praha kdo budou vaši spolupracovníci? 1. To je obvyklý omyl mnoha lidí,

43

Starosta a patriot Prahy 1, Oldřich Lomecký

kteří se domnívají, že starosta má pravomoci jako nějaký gubernátor v matičce Rusi.

Kdo jsou zastupitelé a jakým způsobem jsou voleni do svých funkcí a na jak dlouhou dobu?

44

Zastupitelé jsou – jak vyplývá už ze samotného názvu – volení zástupci, tedy reprezentanti konkrétních politických subjektů, které kandidovaly ve volbách. Jejich počet závisí na počtu trvale hlášených obyvatel v daném územním celku.

Zastupitelé jsou voleni na čtyřleté funkční období.

Starosta a patriot Prahy 1, Oldřich Lomecký

Jak často se scházíte a co jsou hlavní témata diskuzí?

Zastupitelé městské části Praha 1 se scházejí na společném jednání zpravidla jednou měsíčně.

Projednávají veškerou agendu spojenou s životem v Praze 1, a to včetně interpelací jednotlivých občanů apod.

Můžete porovnat činnost zastupitelstva a starosty s ostatními městskými obvody?

Kde vnímáte významnější rozdíly ve způsobu vedení městských částí?

Na takovou otázku nemohu odpovědět jinak, než že nemohu hodnotit praxi v jiných městských částech, neboť v nich nežiji, ani profesně a politicky nepůsobím.

Obecně však mohu říct, že rozdíl spočívá nikoli ve struktuře agendy, nýbrž pouze v jejím množství.

Bez kterých zásadních vlastností se každý starosta neobejde?

Které povahové rysy jsou pro tuto funkci předností?

Jestli ode mne chcete slyšet odpověď ve smyslu, že jsem člověkem bez chyb, tak to ani náhodou. A moje povahové rysy by asi měli hodnotit jiní, ne já sám.

Které oficiality patří k pravidelným, jak se na ně připravujete, případně odíváte, a které na území městské části Praha 1 patří spíše k výjimečným?

Praha 1 je unikátní tím, že jakkoli je v porovnání s ostatními městskými částmi malá, svým významem – nejen jako historické centrum, ale také koncentrací státních institucí včetně úřadu prezidenta republiky – je dalece přesahuje. Jako starosta jsem zván na množství akcí, kdy řada z nich v sobě překrývá oficiální a společenský charakter. Většinou tedy chodím v obleku. Co se týká přípravy, samozřejmě každá akce má svůj itinerář, z něhož vycházím.

Jak dobře jste před vstupem do funkce znal městskou část Prahu 1 a o jaké zásadní skutečnosti se vaše obzory rozšířily během let?

45

Starosta a patriot Prahy 1, Oldřich Lomecký

Naši městskou část znám velmi dobře, dokonce bych řekl, že detailně, poněvadž zde od narození žiji a v drtivé většině času také pracuji. Po nástupu do vedení Prahy 1 jsem proto nezaznamenal nové, pronikavé poznatky. Nicméně hlouběji jsem pronikl například do procesu územního plánování, což je na první pohled fádní pojem, za nímž se však skrývá naše budoucnost.

Které části považujete osobně za zvláště hodné pozornosti a kde třeba i rád trávíte svůj volný čas?

Mám rád celou Prahu 1, jelikož všude je něco, co stojí za to. Jsem ale Malostraňák tělem i duší, což se odráží v těch nejniternějších preferencích. Malá Strana, Kampa, Hradčany – to je má srdeční záležitost!

pojmem a občanské spolky v naší městské části mají po celý rok napilno. Městská část některé akce sama pořádá – například oblíbená sousedská setkání – mnoho jich pak podporuje finančně a spoluorganizátorsky. Smyslem těchto akcí je utužení vzájemných vztahů a uchování tradic ve víru velkoměsta.

Lze vás vidět na celé řadě kulturních a společenských akcí, takže máte hodně možností hovořit s občany. Jaké postřehy máte z těchto situací?

Jak jsem již řekl, jsem součástí Prahy 1 nejen jako starosta, ale také jako její patriot, takže spoustu místních osobně znám. Když přijdu někam na akci, řada lidí se ke mně hlásí. Častokrát se stane, že si vyslechnu i konkrétní připomínky, tudíž se z těchto akcí tak trochu stávají i neformální „setkání se starostou“.

Které společenské aktivity patří mezi ty, jež městská část Praha 1 pořádá pro občany a jaký je jejich U komunikace bych ráda smysl? zůstala, přesněji u nahlédnutí do způsobu komunikace, kterou Těch aktivit je celá řada. Sousedská musí muž ve vaší pozici volit. pospolitost je v Praze 1 skutečným Kdo jsou lidé, se kterými kontakt

46

Starosta a patriot Prahy 1, Oldřich Lomecký

vyžaduje striktně formální postup a kde naopak, i s ohledem na společenské postavení, je vhodnější spíše neformální postup?

Neformální postup nebo spíše přístup je vhodný právě při již zmíněných společenských akcích.

Pokud však například pokládám věnec při pietním aktu s premiérem, nebylo by vhodné, kdybych mu vykládal třeba o tom, že jsme minule na candrbálu měli jako první cenu v tombole pečené sele.

Máme za sebou – přestože ještě ne definitivně – arbitráž ohledně půdních vestaveb v Praze 1. Vedení městské části v čele se mnou tuto kauzu dostalo do vínku od předchozích politických reprezentací a až teprve nám se podařilo otočit kormidlem tohoto zapeklitého případu správným směrem. Aktuálně se potýkáme především s pouličním hlukem – takzvaným buskingem – a také s vozítky segway. Jde o jevy, které výrazně komplikují každodenní život obyvatel Prahy 1, nicméně oba snad spějí ke zdárnému řešení.

Které situace ze své pozice Co vám naopak dělá častou považujete za velké komunikační radost v rámci činnosti městské výzvy? části a které projekty se ve výsledku velmi osvědčily?

Výzvou – ačkoli postupem času naštěstí stále menší – je pro mne Radost a uspokojení mi přináší každý veřejný projev v angličtině. každý projekt či aktivita, díky nimž Nejsem žádný spíkr, ale jelikož cizím je život obyvatel Prahy 1 jazykům věnuji poměrně dost času spokojenější. V tomto směru si a energie, výsledky se dostavují, zaslouží aplaus Středisko sociálních z čehož mám pochopitelně velkou služeb Praha 1, které nejenže radost. poskytuje svým klientům primární péči, ale jež pro ně také připravuje pestré volnočasové vyžití. Namátkou Kterých problematik se městská bych připomněl bezplatné výlety pro část Praha 1 za posledních pět seniory za krásami naší vlasti. Tento let zbavila a kterým výzvám projekt je skutečnou lahůdkou aktuálně čelí?

47

Starosta a patriot Prahy 1, Oldřich Lomecký

v oblasti sociální péče a Prahou 1 se inspirují i ostatní městské části.

Znáte způsob, jak přimět občany, aby se o politiku zajímali, vzali více v potaz vliv politiky na jejich životy?

48

Musíme rozlišovat mezi občanskou angažovaností a členstvím v politické straně. V naší zemi má politika natolik pejorativní charakter, že je mnohými považována za jakousi pobočku pekla a slušní, charakterní lidé s ní – kromě voleb – nechtějí mít nic společného. Když si vezmete sousední Rakousko, tak tam je běžné, že do politiky se aktivně

Starosta a patriot Prahy 1, Oldřich Lomecký

zapojují staří i mladí, a to v mnohem, ale opravdu mnohem větším měřítku než u nás. Kdyby to takhle fungovalo i v České republice, padla by obvyklá praxe – zejména u starých, tradičních stran – kdy několik kamarádů vstoupí do místní stranické buňky, tu pak ovládnou, načež mají zvolení téměř jisté. Na radnici pak sedí třeba i pět volebních období za sebou s jediným cílem: pohodlně si žít. To je naprosto otřesné, ovšem bez mnohem větší angažovanosti lidí v politice se to nezmění.

cíleného nácviku koncentrace, ale zatím jsem nepocítil potřebu je hlouběji zkoumat.

Jaký je podle vás nejlepší způsob, jak dosáhnout svých cílů?

Klíčové je nejen stanovení vlastních cílů, ale také konkrétních kroků včetně časového rozvrhu. Pak už zbývá jen „maličkost“ – do puntíku vše splnit!

Děkuji za rozhovor. Že „čas vždy ukáže“, platí zejména pro starosty. Na co z práce, kterou máte za sebou, jste zejména hrdý?

Jsem spokojen zejména s tím, že Praha 1 hospodaří od nástupu TOP 09 do vedení městské části a radnice Prahy 1 vyrovnaně a bez dluhů.

Jakým způsobem si trénujete svoji koncentraci?

Koncentraci netrénuji, jelikož jsem zvyklý se koncentrovat přirozeně, na základě svých profesních zkušeností. Vím, že existují metody

Text: Michaela Lejsková Foto: Robert Vano www.robertvano.cz Vytvořeno ve spolupráci: MgA. Veronika Blažková, tisková mluvčí Michaela Madejová, DiS., referent pro styk s veřejností Designhotel Elephant Prague www.hotel-elephant.cz Grandior Hotel Prague www.hotel-grandior.cz Le Hotels Group www.le-hotels.cz Korektura textu: Vladana Hallová Produkce: Michaela Lejsková Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

49

UMÍME MOTIVOVAT CESTUJÍCÍ K NÁVŠTĚVĚ URČITÉHO REGIONU Student Agency není třeba čtenářům příliš představovat. Žluté autobusy nejde na dálnicích minout. Žluté vlaky RegioJet svého času rozvířily nejen trochu usedlý prach na českých kolejích, ale také bouřlivou celospolečenskou debatu. Majitel Radim Jančura se kontroverzních témat nebojí a rád vyzývá na souboj tu byrokraty, tu politické elity. Snad proto zůstává trochu ve stínu zájmu třeba kreditová jízdenka určená primárně firmám, ale jež se výborně může hodit také starostům či členům mikroregionu. Na bližší podrobnosti jsme se zeptali Aleše Ondrůje, tiskového mluvčí společnosti Student Agency.

50

Jak se Student Agency jako firma podílí na rozvoji regionů?

Jsem přesvědčen, že se podílíme zejména nabídkou kvalitního spojení autobusů a vlaků, které se těší výrazné oblibě cestujících a přinesly v řadě regionálních center novou kvalitu spojení. Jako příklady lze uvést například města jako je Havířov, Hranice na Moravě nebo Zábřeh na Moravě v případě vlaků RegioJet; nebo Cheb, Znojmo, Pelhřimov, Nový Jičín, Český Krumlov a mnohé další v případě autobusů STUDENT AGENCY. Žluté autobusy a vlaky tím výrazně přispívají k rozvoji turistického ruchu a k ekonomickému růstu těchto měst a regionů.

Mohl byste zmínit nějakou konkrétní spolupráci z poslední doby?

Velmi intenzivní byla kupříkladu naše spolupráce s radnicí v Zábřehu na Moravě a panem starostou Františkem Johnem, který se hodně zasadil o zastavování vlaků RegioJet ve městě. Společně jsme pak připravovali další koncept rozvoje služeb v regionu Zábřehu a Šumperska.

Jaká je podoba zvýhodněných tarifů pro mikroregiony, starosty a instituce?

Institucím stejně jako firmám nabízíme možnost založit si Firemní kreditovou jízdenku, které jsou doživotně zdarma. Funguje na stejném principu jako Kreditovou jízdenka pro běžné cestující. Úřadu slouží de facto jako elektronická peněženka a umožňuje jim výhodnější cestování našimi spoji.

Pro ilustraci: například jízdenka ze Znojma stojí standardně 210 korun, s Firemní kreditovou jízdenkou je to 190 korun. Výhodnější ceny jízdenky mohou cestující využívat v autobusech STUDENT AGENCY i ve vlacích RegioJet, a to nejen v České republice, ale také na Slovensku. Současně na vybraných linkách a vybraných trasách realizujeme čas od času akční nabídky, které mají za cíl například motivovat cestující k návštěvě určitého regionu.

Kolik starostů využívá zvýhodněného jízdného?

Firemní kreditové jízdenky využívají tisíce firem a organizací, obce zatím tvoří spíše menší část. Vzhledem

51

k tomu, že založení Firemní kreditové jízdenky je zdarma a zabere jen pár kliknutí, je to škoda. Firemní kreditová jízdenka umožňuje zajímavé úspory obecních nákladů na cestování, ušetřené prostředky pak mohou starostové nebo svazky obcí využít na jiné účely.

Chystá v příštích měsících Student Agency nějaký projekt zaměřený na regiony?

Chystáme se dále rozvíjet naše spojení do měst střední velikosti v České republice. Spojení se žlutými busy a vlaky není pouze doménou

52

velkých krajských měst, ale stále více se posunuje na úroveň měst s počtem obyvatel od 10 do 40 tisíc.

Chystáte v brzké budoucnosti více regionálních linek?

Jsme připraveni – zejména ve vlakové dopravě – se ucházet o provozování kraji objednávaných regionálních spojů. V tomto je ale zapotřebí, aby kraje konečně začaly soutěžit o provozování dotovaných vlaků, které zajišťují základní dopravní obslužnost v regionech. Je to cesta, jak zlepšit služby, přitáhnout více cestujících na železnici a současně

ušetřit peníze daňových poplatníků vydávané na dotace. Důkazem je například trať Bratislava – Komárno na Slovensku, kde nový dopravce ušetřil objednavateli 1 euro na vlakový kilometr a dokázal zvednout během tří let počet cestujících o 300 %.

STUDENT AGENCY k.s.

Dům pánů z Lipé, nám. Svobody 17, 602 00 Brno infolinka: 800 100 300 www.studentagency.cz

Text: Redakce Foto: Student Agency

VÝHODY FIREMNÍ KREDITOVÉ JÍZDENKY • nejnižší ceny jízdenek na autobusy STUDENT AGENCY a vlaky RegioJet • jedna Kreditová jízdenka pro všechny autobusové i vlakové linky • jedna Kreditová jízdenka pro všechny vaše zaměstnance • jednoduchá online rezervace jízdenek • volitelný způsob úhrady Nadstandardní servis • • • •

obsluha příjemným personálem na palubě zdarma teplé nápoje, denní tisk a časopisy občerstvení k zakoupení na palubě autobusu wifi připojení (platí pouze na území ČR)

53

Komunální politika je často oneman show

Dala by se v několika bodech shrnout specifika české komunální politiky?

Naše obce jsou charakteristické v evropském měřítku neobvykle rozdrobenou strukturou. Většina český, moravských a slezských obcí je malá, což má své výhody i nevýhody.

Výhodou je nepochybně blízkost většiny lokálních politiků a jejich voličů, nevýhodou jsou malé finanční Je starostování dobrý předpoklad i personální zdroje pro správu pro velkou politickou kariéru? věcí veřejných v mnoha obcích.

Jsou kompetence mezi radou, Druhým významným specifikem zastupitelstvem a starostou české komunální politiky je faktická nastaveny správně? V čem neexistence místních daní jako spočívají specifika lokální zdroje příjmů a velká závislost obcí a regionální politiky? na externím financování. Třetím Na politické souvislosti významným specifickým znakem je a konsekvence jsme se ptali skutečnost, že ve většině obcí je díky jednoho z nejpovolanějších jejich malé velikosti praktická politika odborníků na komunální politiku v rukou starosty, je to vlastně taková v České republice – ředitele one-man (a často i one-woman) Sociologického ústavu Akademie show. věd České republiky. Předního českého sociologa, který publikoval řadu odborných prací I druhá otázka je z podobného o volebním chování, formování soudku, existují některé a vývoji systému politických charakterové rysy, jež by měli stran v postkomunisticky mít úspěšní starostové či zemích a analyzuje mechanismy komunální politici? vytváření problémových oblastí ve velkých městech nebo V našich podmínkách je úspěšným fungování trhu s bydlením. lokálním politikem často ten, 54

Komunální politika je často one-man show

kdo je schopen získat externí zdroje na financování rozvoje obce.

To ovšem platí za předpokladu, že jsou externí peníze vynaloženy na smysluplné projekty a investice s rozumnými náklady na jejich udržování.

Které štěpicí linie se dají v české komunální politice nejčastěji vysledovat?

Komunální politika je „v průměru“ velmi nestranická, takže klasické politické štěpící linie v ní nehrají moc velkou roli. Největší štěpící linií je vlastně linie mezi převážně nestranickou komunální politikou v malých obcích a stranickou a profesionální komunální politikou ve velkých městech.

Mnoho starostů do funkce vstupuje s tím, že jejich zvolení může být vstupenkou do světa velké politiky. Přesto se jich ve vysoké politice neobjevuje zdaleka tolik. Je vůbec umění řídit obec, město či mikroregion dobrým předpokladem pro orientaci v takzvané vysoké politice – jež z logiky věci musí

mnohem více reagovat na globální souvislosti, ať už jde o ekonomiku, průmysl či legislativu? Řada starostů do velké politiky úspěšně vstoupila. Už jenom vzhledem k jejich počtu přesahujícím 6000 však vstup do velké politiky není a nemůže být otevřen pro všechny. Zkušenosti a kompetence získané při správě obce se samozřejmě hodí i ve velké politice.

K úspěchu ve velké politice je však třeba zvládat i fungování ve stranickém prostředí, k čemuž působení v komunální politice ne vždy připravuje.

Jsou z vašeho pohledu správně rozděleny kompetence mezi zastupitelstvem, radou, starostou, krajem a centrální mocí? Nezasloužilo by tohle kompetenční rozložení nějakou revizi?

Rozdělení kompetencí bych neměnil.

Nemyslím si, že je rozdělení kompetencí nastaveno nějak výrazně nefunkčně. Uvítal bych ovšem omezení financování obcí prostřednictvím žádostí o dotace

55

Komunální politika je často one-man show

a zvýšil bych místo toho podíl obcí na daňových výnosech. Určitou úpravou by mohl projít zákon o volbách – volební pravidla pro volby v malých obcích by se mohla zjednodušit. Nejsem zastáncem zavádění přímé volby starostů, nezávislé na volbách do zastupitelstva.

Mohou dnešní komunální politici vůbec úspěšně čelit mocným ekonomickým tlakům, jež jsou na ně vyvíjeny z řad silných lokálních či dokonce národních společností? Čelit mohou. Mohou se sdružovat s kolegy a kolegyněmi, radit si navzájem i konzultovat s odborníky.

Úspěch starostů v mnoha ohledech závisí také na tom, kolik peněz dokážou pro svoji obec získat peněz z nejrůznějších dotačních titulů. Je současný systém přerozdělování erárních peněz spravedlivý?

Nepřipadá mi moc spravedlivý.

Zmenšil bych objem dotací, o které se musí soutěžit a zvětšil podíl obcí na výnosu s daní.

56

Jak vy osobně vnímáte perspektivu tzv. „starostovských sdružení“, jež jsou napojeny na standardní politické strany?

Kupříkladu STAN, jež nyní zvažuje další spolupráci s TOP 09.

Myslím si, že „starostovská sdružení“ mohou mít dobrý smysl jako lobby lokální samosprávy. Nepřipadne mi ale vhodné, aby se propojovaly s nějakou konkrétní stranou.

Takové propojení logicky nemůže být atraktivní pro všechny starosty a starostky, protože ti/ty jsou nejrůznějších politických názorů.

Čeští starostové jsou přibližně v polovině volebního období.

Dokážete jim dát na základě zkušeností nějaké doporučení na to, kdy je v rámci čtyřletého mandátu ideální čas pro dělání nepopulárních kroků, kdy pracovat s veřejností, kdy začít pracovat na kandidátce?

Omlouvám se, ale tohle budou oni vědět lépe než já, to bych si netroufal radit.

Zejména na menších městech starostové bojují

KDO JE TOMÁŠ KOSTELECKÝ se stále rostoucí administrativou, která z nich dělá více „úředníky“ než manažery. Spatřujete v brzké budoucnosti šanci na nápravu tohoto stavu?

Soustavný tlak na zmenšování administrativní zátěže by měl být prací takové starostovské lobby. Doporučuji hledání spojenců mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i spolupráci s neziskovými organizacemi, která mají podobnou agendu. Politici volení na celostátní úrovni nemohou dlouhodobě ignorovat tlak starostů, kteří jsou mezi lidmi (a tedy voliči) populární a respektovaní. Každé malé zlepšení, každý malý krok správným směrem má v tomto ohledu smysl.

Text: Redakce Foto: Archív

Vystudoval ekonomickou a sociální geografii na Přírodovědné fakulty UK. Po ukončení doktorského studia pracoval v Sociologickém ústavu Akademie věd postupně jako odborný pracovník, vědecký pracovník a vedoucí oddělení. Od roku 2012 je ředitelem ústavu. Během své odborné kariéry působil jako stipendista ve Woodrow Wilson International Center for Scholars ve Washingtonu, D.C. a na University of Hokkaido v japonském Sapporu. Byl ředitelem pro výzkum v české pobočce The Gallup Organization.

Jako držitel stipendia Marie-Curie Evropské unie pracoval ve společném pracovišti CNRS a Sceince Po ve francouzském Bordeaux, a jako držitel Fulbright-Masarykova stipendia pracoval na University of Southern California v Los Angeles. Ve svém výzkumu se nejvíce zajímá o prostorové a sociálně-prostorové nerovnosti, lokální a komparativní politiku.

Doma i v zahraničí publikoval řadu odborných prací, které se zabývaly tématy jako: prostorové vzorce volebního chování, formování a vývoj systému politických stran v postkomunistických zemích, mechanismy vytváření problémových oblastí ve velkých městech a reakce lokální politiky na ně, politika bydlení, fungování trhu s bydlením a jejich souvislostmi s formováním a udržováním sociálních nerovností.

57

Ceny energií padají.

Jak ještě dlouho?

Vývoje cen elektřiny a zemního plynu v poslední době kopírují křivku pohonných hmot. Padají dlouho myslitelné bariéry a zákazníci tak mohou dnes získat až o čtvrtinu levnější dodávku obou komodit než ve stejném období loňského roku. „Všichni významní dodavatelé se proto soustředí na akvizice nových zákazníků, zatímco svým stávajícím zlevňují spíše opatrně. Obcím se pak vyplatí optimalizace nákladů, zejména pokud spojí elektřinu a plyn,“ říká Petr Fajmon, analytik serveru Počítej.cz, který se sledováním vývoje cen energií zabývá.

58

Ceny energií padají. Jak ještě dlouho?

Je dnes ideální doba pro změnu dodavatele energie, nebo vyjednávání výhodnějších podmínek u stávajících?

Bez nejmenších pochybností ano. Pokud ceny budou v příštích měsících klesat, tak určitě ne podobnou rychlostí, kterou jsme zaznamenali během posledního čtvrt nebo půl roku. Ale spíše hrozí, že se velcí hráči na trhu začnou masivněji bránit dalším propadům cen. Očekávám tedy jistou stabilizaci a po konci zimy, kdy mají domácnosti zpravidla největší potřebu řešit účty za energie, spíše jejich mírný nárůst.

Vyplatí se tedy domácnostem, firmám nebo institucím získat dlouhodobější fixaci stávajících podmínek?

Znovu jsem přesvědčen, že ano.

Pokud se klientům podaří využít současných podmínek, v budoucnu na tom spíše vydělají – protože pokud se ceny nezvýší v příštích týdnech, v horizontu příštích měsíců nebo několika let se tak stane téměř určitě.

Zvolil byste dnes spíše některého z dominantních

nebo alternativních dodavatelů energie?

Z mého pohledu je to víceméně jedno. Lze si počkat na akční pobídku u velkých, která může klidně dosáhnout několika desítek procent, případně s nimi vyjednat vlastní podmínky. Dodavatelé na to často slyší, protože vnímají tlak od koncových zákazníků. Alternativní dodavatelé s akčními pobídkami tolik neoperují – mají už z principu nižší marži a soustředí se spíše na dlouhodobou úsporu. Cenově jsou samozřejmě ještě jinde, na druhou stranu je k nim část zákazníků skeptická.

Oprávněně? Narážím třeba na situaci okolo Energie pod kontrolou a dodávek pro obce, o níž se na konci loňského roku hovořilo v médiích.

Tam šlo spíše o mediální bublinu a určitou anomálii, než o běžný jev na trhu s energiemi. Dodavatelům hrozí obří sankce za neplnění podmínek, proto si v zásadě nemohou žádná rizika dovolit.

Mimochodem, k vyřešení situace s EPK přispěl trh sám. Právníci společnosti Terra Group Investment 59

Ceny energií padají. Jak ještě dlouho?

analyzovali situaci a postiženým obcím pomohli k bezproblémovému přechodu k prověřeným dodavatelům.

Je nějaký ideální postup, který byste obcím a starostům dokázal doporučit? Ať už jde o obecní majetek nebo energii pro místní firmy a domácnosti?

Ze statistik vím, že největších úspor mohou dosáhnout ty obce, které uvažují o změně nastavení dodávek u elektřiny a plynu zároveň. Tam jde skutečně o desítky procent na dodávkách, které je možné ušetřit okamžitě. I pro obce platí, že je ideální čas pro změnu právě nyní.

Pak jde o způsob výběru vhodného dodavatele. Naštěstí už skončila divoká doba hektického podomního prodeje bez ladu a skladu. Dnes tak starostové mohou vybírat ze speciálních nabídek pro instituce u tradičních dodavatelů nebo kupříkladu vstoupit do projektu Obec Občanům, který je určen přímo pro ně – a v němž o dodávku energií pro danou obec soutěží desítky dodavatelů.

60

Ceny energií padají. Jak ještě dlouho?

V čem spočívá projekt Obec Občanům?

Jde o společný projekt, který iniciovaly před třemi lety samotné obce. Vznikl právě ve chvíli, kdy domovní prodejci mnohdy upisovali kohokoli k čemukoli a obce měli minimální páky, jak se ubránit.

A to kolikrát přesto, že o výhodnější energie samy usilovaly. V rámci Obce Občanům jsou všechny podmínky naprosto transparentní a o zákazníka soupeří hned několik dodavatelů.

Vítězí přitom nejen nejvýhodnější cena, ale také nejvýhodnější smluvní podmínky. Velkou výhodou projektu je také, že jsou občané i obce zbaveni zdlouhavé administrace, protože partner projektu se o celý proces přechodu postará.

Pokud je průhledná a transparentní, může klientům přinést opravdu ještě výrazné snížení cen i oproti vyvolávacím cenám, které jsou přitom běžně hluboko pod standardními platbami za komodity.

A na závěr horké téma: jak se na cenách projeví plánovaná změna energetického zákona, jež připravuje Energetický regulační úřad společně s vládou na příští rok?

V tomto případě opět platí, že média odvedla medvědí službu. Vypustila kontroverzní balonek, který polekal trh a v hospodách se najednou místo fotbalu a politiky začaly řešit jističe.

Přitom pro drtivou domácností, firem nebo obcí, se nic zásadního nezmění.

Navíc samotný zákon čekají letos Využívá tento projekt systém tzv. další dlouhé debaty, proto bych si reverzních elektronických aukcí, troufnul odhadnout, že nebude přijat které prožívaly v uplynulých k 1. 1. 2017, ale třeba o rok nebo letech boom? dva později – a možná ještě v pozměněné podobě. V tuhle chvíli Zdaleka ne vždy. Někdy jsou bych proto nepanikařil a počkal, ceny vybírány prostřednictvím v jaké finální úpravě půjde zákon výběrového řízení, jindy nabídne do sněmovny. některý z dodavatelů natolik unikátní podmínky, že se nesoupeří. Občas Text: Redakce se využije model elektronické aukce.

Foto: Archív

61

POZNEJTE NEOMEZENÉ MOŽNOSTI ELEKTRONICKÉ DISTRIBUCE VIRTUÁLNÍCH ČASOPISŮ S VYDAVATELSTVÍM VISION PRESS

ČÍST

ČÍST

ČÍST

ČÍST