Pozor, padá hvězda aneb historie a současnost prostějovské hvězdárny FILIP GREGOR
V
České republice funguje 61 hvězdáren a planetárií. Pět hvězdáren pak najdeme přímo v Olomouckém kraji. Kromě Olomouce, Jeseníku, Přerova a Brodku u Přerova stojí jedna z nich již 60 let v Prostějově v prostoru Kolářových sadů. Jako jediná hvězdárna v Olomouckém kraji má své stálé zaměstnance a nabízí stálý výukový program pro školy. Jaká je její historie, s jakými jmény je neodmyslitelně spjata a kam dnes směřuje, je předmětem následujícího příspěvku.
První veřejná pozorovatelna v Prostějově Zájem o poznání vesmíru a hvězd provází naši společnost již od starověku. Od jednoduchých pozorování, které měly za úkol objasnit astronomické jevy, jsme se postupně posunuli až ke komplexnímu studiu kosmických těles. Tento posun by nebyl možný bez nových přístupů v oblasti vědy a techniky a velkého úsilí průkopníků astronomie, kteří položili základy pro astronomická pracoviště, jež v České republice vznikala ve vetší míře po 2. světové válce. Pracoviště pak byla obvykle zakládána v místech, kde existovala aktivní 16
amatérská astronomická komunita, která svoji činnost vykonávala bezplatně, odměnou jí byly výsledky použitelné pro vědecký výzkum, popularizace své práce a v neposlední řadě rozvoj odborných znalostí. Postupně se jim podařilo vybudovat pracoviště, která šířila astronomii dobré jméno. Ne jinak tomu bylo i v Prostějově. Zde však na rozdíl od jiných měst vidíme poněkud jiný zakladatelský trend. Plnohodnotné hvězdárně totiž nejprve předcházela výstavba veřejné astronomické pozorovatelny. O její vznik se zasloužil Adolf Neckař spolu s místním učitelem Františkem Snášelem. Nacházela se na střeše dnešní umělecké akademie Art Econ na Husově náměstí (bývalá 5. národní škola chlapecká) a její stavba probíhala v letech 1948–1949. Svou činnost zahájila dne 30. října 1949. Slavnostního otevření se zúčastnili nejenom zástupci široké veřejnosti, ale také tehdejší předseda Okresního národního výboru (dále ONV) František Sroslík spolu s předsedou Městského národního výboru (dále MěNV) Ferdinandem Grumlíkem. Pro zajímavost dodejme, že zahájení s proslovy probíhalo z kapacitních důvodů v prostorách tamní školní tělocvičny.
