Nadšenec noční oblohy Vladimír Petřkovský, zakladatel hvězdárny v Jeseníku PAVEL MACHÁČEK
Š
edesátá léta minulého století přinesla nový impuls tradiční lidské touze poodhalit závoj tajuplného světa hvězd, mléčných drah a černých děr. Po staletí se člověk pokoušel rozpoznat tajemství vzdálených světů, ale zemská přitažlivost mu svazovala nohy. Teprve první let člověka na orbitu Země znamenal nový krok za hranice dosavadního prostoru a času. Kosmické bádání se neprojevilo pouze v závodě velmocí, ale i v obyčejné dětské touze po něčem neznámém. Zájem kluků a holek o vesmír v době letů Jurije Gagarina, Johna Glenna, Waltera Schirry nebo Valentiny Těreškovové byl stejně běžný jako čutání do míče nebo skákání panáka a bylo vcelku lhostejné, zda šlo o centrum státu nebo pohraniční městečko. Doba totiž otěhotněla „hvězdami“ a také soudruzi v Československu vycítili, že trocha jejich lesku by jim mohla pomoci napravit pošramocenou pověst. Když za nimi v Jeseníku přišel místní učitel fyziky Vladimír Petřkovský s myšlenkou výstavby hvězdárny, neházeli mu alespoň klacky pod nohy. 22
Jeho cesta k úspěchu však nebyla jednoduchá. Do kraje pod Pradědem přišel po válce z Kelče u Hranic. Podobně jako řada jiných mladých lidí vyslyšel volání státu a zvolil nejistou budoucnost. Zajistit vzdělání dětem osídlenců totiž znamenalo proměnit původně německé školy v pohraničí na české. Fyzika však naštěstí zůstávala stále stejná. V roce 1957 získala základní škola v Jeseníku nové prostory k výuce v bývalém klášteře voršilek. A právě tehdy se Vladimír Petřkovský rozhodl, že na střeše jedné z nově získaných budov vybuduje školní hvězdárnu. Inspirovala ho k tomu skutečnost, že ve městě zůstal po jednom německém staviteli hvězdářský dalekohled. Jak se do Jeseníku dostal a co vedlo jeho původního majitele k neobvyklému koníčku, zůstává zatím nezodpovězenou otázkou. Každopádně poválečné využití přístroje bylo zpočátku poněkud podivné. Jeho dlouhý mosazný tubus lákal kolemjdoucí k pohledu do vitríny tehdejšího Kovomatu na jesenickém náměstí, jak se obchod se železářským zbožím v éře socialismu nazýval.
