Návštěva z vesmíru v olomouckém Vlastivědném muzeu MARTIN KOVÁČEK A TOMÁŠ LEHOTSKÝ
V
lastivědné muzeum v Olomouci navázalo na úspěšný projekt našich zemských muzeí z roku 2014, který si kladl za cíl představit veřejnosti své nejvýznamnější sbírkové předměty. Poprvé v historii tak byly společně vystavovány tři muzejní skvosty, které uchovávají Národní muzeum v Praze, Moravské zemské muzeum v Brně a Slezské muzeum v Opavě. Jednalo se o kamennou hlavu Kelta ze Mšeckých Žehrovic, Věstonickou venuši a železné meteority z Opavy-Kylešovic. Tato unikátní výstava byla součástí projektu Strážci paměti – 200 let muzejnictví v České republice, jehož smyslem bylo připomenout veřejnosti význam muzejnictví a paměťových institucí v ČR i důležitost uchování a prezentace kulturního dědictví. V roce 2019 byla za přísných bezpečnostních opatření převezena z Brna do Olomouce Věstonická venuše. Následující rok byla za stejných podmínek k vidění kamenná hlava Kelta nalezená v Mšeckých Žehrovicích. Na rok 2021 tedy připadla prezentace posledního ze vzácných skvostů zemských muzeí, a to unikátního souboru meteorického železa, které má ve svém sbírkovém fondu 32
Slezské zemské muzeum v Opavě. Všechny tři výstavy se v Olomouci těšily nebývale velkému zájmu návštěvníků. Každý z předmětů či souboru předmětů byl pojištěn vysokou částkou, i když jejich skutečná kulturní či vědecká hodnota je penězi nevyčíslitelná. Samotné výstavy však rozhodně neprezentovaly jen výše uvedené jedinečné sbírkové předměty, ale byly doplněny i o sbírkové předměty Vlastivědného muzea v Olomouci. Na výstavu Meteorit, návštěva z vesmíru, pořádanou ve dnech 5.–14. listopadu 2021, si do Vlastivědného muzea v Olomouci našlo cestu celkem 1 723 návštěvníků, kteří byli seznámeni s problematikou meteoritů a jejich odborného studia, vznikem meteoritů, meteorických kráterů, ale i stručnou historií nálezů meteoritů na českém území. Meteority pravděpodobně představují zbytky větší planetky, která byla patrně diferenciována podobně jako planeta Země. Měla tedy jádro tvořené železem a niklem. Jádro bylo obaleno pláštěm a tenkou kůrou diferencovaných hornin. Planetka se během formování Sluneční soustavy vlivem srážek a kolizí s jinými tělesy rozpadla a její úlomky
