Otázky a odpovědi 12/2014

12 2014

TÉMA MĚSÍCE

ÚVODNÍ SLOVO

OBSAH

Vážení čtenáři,

DAŇOVÝ REŽIM Daňový režim společných příjmů a výdajů

do rukou se Vám dostává poslední číslo letošní ročníku časopisu Otázky & odpovědi z praxe.

2

Pomalinku se nám již přibližuje čas vánoční pohody a novoročního veselí, ale s koncem roku jsme také plni očekávání, jaké novinky nás, nejen v oblasti daní a účetnictví, čekají. Co nás potkalo a na co jste se nejvíce ptali v roce minulém, Vám prozradí Tematický přehled časopisu, který jsme pro Vás připravili jako samostatný soubor.

Ing. Martin Děrgel

ÚČETNICTVÍ 1/ 2/ 3/ 4/ 5/

Vrácení poštovného Věcné břemeno Inženýrské sítě a pořízení pozemku Vyčíslený úrok z prodlení Převod části podniku na s. r. o.

10 10 10 11 11

DAŇ Z PŘÍJMŮ 6/ 7/ 8/ 9/ 10/ 11/ 12/

Zisk z minulého roku Bezúročná půjčka u člena spolku Odpis pohledávky Kóma majitele firmy Soukromé platby společníka z účtu s. r. o.

Převod bytu Reklamní akce k prezentaci nové služby Uplatnění odpisů Technické zhodnocení nebo oprava Odpis pohledávky v daňové evidenci

DAŇOVÝ KALENDÁŘ

13/ 14/ 15/

V prvním čísle ročníku 2015, na které Vás bude čekat upozornění v e-mailové poště koncem ledna, se můžete těšit na článek týkající se daňových a účetních novinek, kterým Vás provede Ing. Martin Děrgel.

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

12 12 13 13 14 14 14 15 15 16

16/ 17/ 18/ 19/ 20/

DPH u organizační složky Uplatnění DPH při nedodání zboží Spotřební daň jako předmět daně Uplatnění DPH u dobropisu Přeprava u vývozu zajišťována subdodavatelem 21/ Intrastat

17 17 17 17

Děkuji Vám za přízeň a přeji Vám pohodový konec roku se šťastným vykročením do toho nového.

17 18

Blanka Jetmarová odpovědná redaktorka

ŽIVNOSTI 22/ Přihlášení provozovny 23/ Podnikání bez dohlášení další činnosti 24/ Zařazení živnosti a výdaje procentem 25/ Zahraniční zájezd 26/ Provozovna 27/ Výše paušálních výdajů 28/ Vedení daňové evidence u ohlašovací živnosti

19 19

29/ Směnárenská činnost 21 30/ Úmrtí plátce DPH 21 31/ Náhodná činnost/soustavná činnost 21

AKTUALITY 19 19 20 20 20

Novinky v legislativě

OSTATNÍ Knižní tipy 16, 22, 23, 24 Školení 1. VOX a.s.

18 Školení Wolters Kluwer, a. s.

9

29. prosince 2014

středa 31. prosince 2014

úterý 20. ledna 2015

pondělí 26. ledna 2015

daň z přidané hodnoty • daňové přiznání a daň za listopad 2014 • souhrnné hlášení za listopad 2014

daň z příjmů • odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za listopad 2014

daň z příjmů • měsíční odvod úhrnu sražených záloh na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

daň z přidané hodnoty • daňové přiznání a daň za 4. čtvrtletí 2014 a za prosinec 2014 • souhrnné hlášení za 4. čtvrtletí 2014 a za prosinec 2014

energetické daně • daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za listopad 2014 spotřební daň • daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za listopad 2014 (pokud vznikl nárok) • daňové přiznání za listopad 2014 • splatnost daně za říjen 2014 (pouze spotřební daň z lihu)

účetnictví • zveřejnění účetní závěrky nebo výroční zprávy za účetní období roku 2013 podle § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

pátek 9. ledna 2015 spotřební daň • splatnost daně za listopad 2014 (mimo spotřební daň z lihu)

23

sociální pojištění • odvod zálohy OSVČ spotřební daň za prosinec 2014 • daňové přiznání k uplatnění • odvod pojistného na dobrovolné nároku na vrácení spotřební nemocenské pojištění OSVČ daně z topných olejů, zelené za prosinec 2014 nafty a ostatních (technických) • odvod pojistného benzinů za prosinec 2014 zaměstnavatele za prosinec 2014 (pokud vznikl nárok) • daňové přiznání zdravotní pojištění za prosinec 2014 • odvod pojistného za • splatnost daně za listopad 2014 zaměstnance za prosinec 2014 (pouze spotřební daň z lihu)

www.otazkyaodpovedi.cz

1

DAŇOVÝ REŽIM

Daňový režim společných příjmů a výdajů Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je navýsost individuální záležitost, kde každý musí uvést jen své vlastní zdanitelné příjmy a uplatnit stejně tak přísně individuální daňové výdaje. Vše samozřejmě v souladu s poměrně spletitými a stále složitějšími pravidly ZDP. Nicméně podnikatelský i osobní život je daleko pestřejší a někdy plynou společné příjmy více lidem a rovněž se k nim váží jejich společné výdaje. Pak pochopitelně vyvstává otázka, jak s nimi správně daňově naložit, lakonicky řečeno – kdo je má přiznat a zdanit, resp. jak se o ně podělí.

V příspěvku se podíváme na pět v praxi nejčastějších daňových režimů společných příjmů a výdajů: 1) Společné příjmy a výdaje manželů.

2) Společné výdaje týkající se samostatné činnosti obou manželů.

3) Příjmy a výdaje ze samostatné činnosti za přispění spolupracujících osob.

4) Společné příjmy a výdaje z nájmu věci ve spoluvlastnictví.

5) Společné příjmy a výdaje ze společnosti bez právní osobnosti (dřívější sdružení).

Příjmy a výdaje manželů Společné příjmy a výdaje manželů Tento druh společných příjmů a výdajů je v praxi jistě nejčastější. Manželé totiž jen zcela výjimečně speciálně řeší své společné jmění – dohodou nebo skrze soud – a tak prakticky všechny jejich příjmy jim plynou do společného jmění. Jeho právní vymezení najdeme v § 708 až 753 „nového“ občanského zákoníku. Součástí společného jmění manželů je obecně vše, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů.

Praktičtější je si pamatovat, že do něj spadá vše, co nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co: a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů; b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl; c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech; d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví; e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

Ve výčtu sice zákon již neuvádí věci vydané v rámci tzv. restitucí, protože s ohledem na časový odstup od jejich hlavní éry na ně pamatuje přechodné ustanovení.

2

www.otazkyaodpovedi.cz

Ing. Martin Děrgel Vystudoval elektrotechnickou a poté ekonomickou fakultu v Brně, kde další tři roky učil.

Od roku 1995 je daňovým poradcem působícím zejména na Ostravsku se zaměřením na daně z příjmů a DPH. Věnuje se také publikační činnosti v řadě časopisů s daňovou a účetní tématikou.

V praxi jsou nejčastěji v individuálním Opět zpravidla zdaňuje pouze ten vlastnictví jednoho z manželů věci, které z manželů, který danou činnost pronabyl před vznikem manželství. K čemuž vozuje (má příslušné oprávnění). je ale třeba dodat, že v souladu s § 709 Zákon ale pamatuje na řešení NOZ je přesto součástí společného jmění daňových výdajů souvisejících také zisk z toho, co náleží výhradně jeds případnou samostatnou činností nomu z manželů, a také podíl manžela obou manželů (viz další kapitola) v obchodní společnosti nebo družstvu, a také umožňuje rozdělit společné stal-li se manžel v době trvání manželství příjmy a výdaje na spolupracujícíspolečníkem dané obchodní korporace ho manžela (manželku), případně (ledaže by podíl nabyl darem či děděna další osoby v domácnosti, ním). Ačkoli to mnozí uslyší neradi, je souna což se blíže podíváme v další částí společného jmění mimo jiné také to, z kapitol. co slouží výkonu povolání nebo podniká- ● Příjmy z kapitálového majetku podle ní jen jednoho z manželů. § 8 ZDP: Pokud je zdroj příjmů vložen do Ze značně širokého vymezení společného obchodního majetku jednoho jmění manželů je nasnadě, že do něj spadz manželů (tj. podle § 4 odst. 4 ne naprostá většina příjmů manželů. Pak ZDP o něm účtuje nebo uvádí ale samozřejmě vyvstává kardinální otázv daňové evidenci), pak se příjmy ka, kdo takové společné příjmy zdaní zdaňují jen u tohoto jednoho a případně si může uplatnit s nimi souviz manželů. sející – a rovněž společné daňově uznatel Jestliže zdroj příjmů není vložen né výdaje. Bez problémů jsou příjmy, do obchodního majetku žádného které nejsou předmětem daně z příjmů z manželů, zdaňuje se všechen jen (např. ze spotřebitelných úvěrů a záu jednoho z nich (záleží na jejich půjček) nebo jsou od daně osvobozené dohodě, kdo příjmy zdaní, (např. z prodeje bytu po dvou letech byda mohou se třeba každý rok střílení). Jinak ale platí pro každý z pěti dílčích dat). základů daně odlišná pravidla: Dodejme, že v praxi většinou příjmy z kapitálového majetku fyzic● Příjmy ze závislé činnosti podle § 6 kých osob podléhají srážkové dani, ZDP: kterou automaticky srazí plátce Zdaní je ten z manželů, který je příjmu (např. banka u úroků zaměstnancem, jemuž plynou, což z termínového účtu nebo s. r. o. obvykle zajistí zaměstnavatel. z podílu na zisku). Takto daňově A to i příp. nepeněžní plnění poskyřešené příjmy již samozřejmě tovaná jeho rodinným příslušnížádný z manželů nebude podruhé kům, viz § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. zdaňovat. ● Příjmy ze samostatné alias podnikatelské činnosti podle § 7 ZDP:

Společné příjmy manželů z kapitálového majetku Manželé Slavíkovi poskytli známému přátelskou zápůjčku na výstavbu domku s úrokem 2 % p.a., dále jim plynou podíly na zisku z majetkového podílu na slovenské akciové společnosti. S ohledem na českou daňovou rezidenci Slavíkových musejí tyto příjmy uvést do tuzemského přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ale kdo?

Dejme tomu, že pan Slavík podniká jako osoba samostatně výdělečně činná („OSVČ“), o čemž vede daňovou evidenci dle § 7b ZDP a manželka je v domácnosti s dítětem bez příjmů.

Pokud zdroj zmíněných příjmů z kapitálového majetku pan Slavík zahrnul do svého obchodního majetku – zapůjčenou jistinu i akcie slovenské firmy vykazuje v daňové evidenci – tak existuje pouze jediné řešení. A to, že všechny tyto příjmy plynoucí do společného jmění Slavíkových musí přiznat ke zdanění manžel.

Jestliže zapůjčenou částku ani akcie manžel nemá v daňové evidenci – zdroj příjmů není v obchodním majetku – tak všechny příjmy z kapitálového majetku zdaní kterýkoli z manželů. Záleží na jejich dohodě, zda to bude pan Slavík nebo paní Slavíková, nemohou se ale o ně v rámci jednoho roku podělit, ledaže by některý ze zdrojů byl zahrnut do obchodního majetku, což by nás vrátilo do prvně uvedené varianty.

V daném případě bude výhodnější, aby úroky i podíly na zisku přiznala ke zdanění manželka nemající jiné zdanitelné příjmy. Přičemž nepřesáhnou-li částku 165 600 Kč za celý rok 2014, tak díky základní osobní slevě na dani 24 840 Kč zůstane její daňová povinnost prakticky nulová. Sazba daně 15 % ze základu daně 165 600 Kč totiž činí právě 24 840 Kč, které anuluje tato sleva na dani. A jestliže spolu s jinými vlastními příjmy manželky nebude překročen limit 68 000 Kč příjmů za rok, může si na ní manžel uplatnit slevu na dani za tzv. vyživovanou manželku 24 840 Kč.

● Příjmy z nájmu podle § 9 ZDP: Je-li zdroj společných příjmů (pronajímaná věc) vložen do obchodního majetku jednoho z manželů (ostatně u obou z nich v obchodním

majetku ani být nemůže, jak praví § 7 odst. 9 ZDP, a to ani, byť jen část dané věci), pak jde o příjem z jeho samostatné (podnikatelské) činnosti, který zdaní pouze on.

Pokud zdroj těchto příjmů plynoucích ze společného jmění manželů (pronajímaná věc) není vložen do obchodního majetku žádného z nich, zdaňují se všechny tyto příjmy z nájmu jen u jednoho z nich.

Opět tedy záleží na jejich dohodě, kdo příjmy zdaní, přičemž se mohou třeba každý rok střídat.

Jestliže ale příjem plyne z nájmu věci v individuálním vlastnictví jednoho z manželů (případně z jeho spoluvlastnického podílu), pak není možnost volby a musí je zdanit právě dotyčný z manželů – vlastník. Otázkou však je, jak s tímto pravidlem zamíchá výše citovaný § 709 odst. 2 NOZ, podle kterého je součástí společného jmění manželů také zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Do výše souvisejících výdajů by tedy mělo jít o individuální příjem dotyčného z manželů – vlastníka, zatímco další část příjmů z nájmu jeho věci (tvořící zisk) může zdanit kterýkoli z manželů.

PŘÍKLAD Kombinace režimu výdajů u příjmů z nájmu Manželé Dvořákovi mají v roce 2014 dva druhy příjmů z nájmu svého nemovitého majetku: ● z nájmu bytu, který paní Dvořáková zdědila po otci (§ 709 odst. 2 NOZ zde ignorujeme): skutečné příjmy 100 000 Kč, skutečné (prokázané) výdaje 20 000 Kč; ● z nájmu rekreační chaty, kterou si manželé Dvořákovi postavili svépomocí: skutečné příjmy 50 000 Kč, skutečné (prokázané) výdaje 20 000 Kč.

Je jasné, jaká kombinace režimu daňových výdajů by byla pro manžele Dvořákovy optimální: ● z pronájmu bytu paušální ve výši 30 % z příjmů, tj. 30 000 Kč, skutečné jsou nižší (20 000 Kč) ● z pronájmu chaty skutečné ve výši 20 000 Kč, paušálních 30 % by totiž bylo méně (15 000 Kč).

Má to ale jeden právní háček, u všech příjmů z nájmu zdaňovaných jedním poplatníkem (tj. jedním z manželů) nelze kombinovat paušální a skutečné výdaje. Na druhé straně ale každý z manželů může u všech svých příjmů z nájmu uplatňovat buď skutečné, nebo paušální výdaje, bez ohledu na volbu druhého z manželů.

Jaké konkrétní možnosti se tedy manželům Dvořákovým nabízejí ohledně zdanění příjmů z nájmu: 1) Všechny příjmy zdaní manželka a uplatní skutečné výdaje: ● Příjmy z bytu a chaty = 100 000 Kč + + 50 000 Kč = 150 000 Kč, ● Skutečné výdaje u všech těchto příjmů = 20 000 Kč + 20 000 Kč = = 40 000 Kč, ● Základ daně („ZD“) = Příjmy – – Výdaje = 110 000 Kč.

2) Všechny příjmy zdaní manželka a uplatní paušální výdaje: ● Příjmy z bytu, nebytového prostoru a chaty = 100 000 Kč + + 50 000 Kč = 150 000 Kč, ● Paušální výdaje u všech těchto příjmů = 30 % z příjmů = 0,30 x x 150 000 Kč = 45 000 Kč, ● Základ daně = Příjmy – Výdaje = = 105 000 Kč.

3) Příjmy si manželé rozdělí, kde existuje sice jen jediná varianta – manželka přizná příjmy z nájmu svého bytu a manžel příjmy z nájmu chaty v jejich společném jmění manželů – ale čtyři podvarianty uplatnění výdajů: ● Oba uplatní skutečné výdaje: ZD manželů = 80 000 Kč + + 30 000 Kč = 110 000 Kč ● Oba uplatní paušální výdaje: ZD manželů = 70 000 Kč + + 35 000 Kč = 105 000 Kč ● Ona uplatní skutečné a on paušální výdaje: ZD manželů = 80 000 Kč + + 35 000 Kč = 115 000 Kč ● Ona uplatní paušální a on skutečné výdaje: ZD manželů = 70 000 Kč + + 30 000 Kč = 100 000 Kč

DAŇOVÝ REŽIM

PŘÍKLAD

● Ostatní příjmy podle § 10 ZDP: Plynou-li tyto příjmy manželům z jejich společného jmění, zdaní se všechny u jednoho z nich. Také tentokrát proto záleží na jejich dohodě, kdo příjmy zdaní, jelikož jde zpravidla o jednorázové příjmy, tak až tak moc nehraje roli možnost, že se v tomto daňovém břemeni mohou každý rok střídat.

Jestliže se ovšem jedná o věc, která byla v obchodním majetku

www.otazkyaodpovedi.cz

3

DAŇOVÝ REŽIM

jednoho z manželů (i když jí třeba již vyřadil), musí zdanit příjem z prodeje právě a jedině tento z manželů (opět žádné dělení příjmů).

Pokud zemřel manžel (manželka), který měl danou věc – z jejich společného jmění – ve svém obchodním majetku, pak u příjmu druhého z manželů z prodeje této věci již nezáleží na tom, zda ji měl v obchodním majetku, takže zpravidla splní podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně.

PŘÍKLAD Prodej obchodního majetku po zemřelém manželovi Pan Novák zemřel, načež jeho manželka prodala traktor, který je součástí jejich společného jmění a pan Novák jej měl coby zemědělský podnikatel přes rok v obchodním majetku.

Pro paní Novákovou se bude jednat o příjem osvobozený od daně, protože k podmínce vyřazení z obchodního majetku před pěti lety se zde nepřihlíží.

A podle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP jsou jinak příjmy z prodeje motorového vozidla osvobozeny již po roce od nabytí.

Samostatná činnost manželů Společné výdaje týkající se samostatné činnosti obou manželů Začněme stručným upozorněním na soukromoprávní stránku věci. § 715 NOZ stanoví, že má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela.

Byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání.

V našem případě ale půjde o poněkud jiný případ, a to když jednu věc – patřící do společného jmění manželů – budou pro své individuální samostatné alias podnikatelské činnosti využívat oba manželé. Pak žádný z nich po tom druhém nemusí požadovat výše zmíněný souhlas. Ovšem jak se o výdaje s touto věcí spojené manželé podělí na kolbišti daní z příjmů?

Odpověď najdeme ve speciálním ustanovení § 7 odst. 9 ZDP.

4

www.otazkyaodpovedi.cz

Raději zopakujme zcela zásadní věc, a to, že věc – nemovitou nebo movitou – vkládá do obchodního majetku (dále jen „OM“) pouze, resp. nejvýše jeden z manželů.

Což má, jak jsme si uvedli výše, návazně vliv na to, kdo z manželů zdaní příjmy z užívání (obvykle z nájmu) a také z prodeje dané věci – vždy je to ten, kdo jí má zahrnutou do OM, resp. v případě prodeji i když ji posléze z OM vyřadil. Pokud by věc nebyla zahrnuta do OM, pak kvůli § 25 odst. 1 písm. u) ZDP nelze daňově uplatnit nejen odpisy, ale ani opravy a údržbu věci.

Pokud má tuto věc v obchodním majetku – tedy v účetnictví nebo v daňové evidenci – jeden z manželů, avšak je pro samostatnou (podnikatelskou) činnost využívána také druhým z manželů, lze daňové výdaje (náklady) související s tímto společným využíváním věci rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při této své činnosti. Pokud je navíc předmětná věc využívána rovněž pro soukromé potřeby manželů – což je typické u rodinného domku nebo automobilu – je v tomto směru třeba krátit související daňové výdaje.

● 50 % (tj. 30 000 Kč) připadajících na samostatnou činnost pana Nováka představuje jeho daňové výdaje, ● 10 % (tj. 6 000 Kč) připadajících na samostatnou činnost paní Novákové představuje její daňové výdaje, ● 40 % (tj. 24 000 Kč) připadajících na jejich osobní, rodinnou potřebu představuje nedaňové výdaje.

Přispění spolupracujících osob Příjmy a výdaje ze samostatné činnosti za přispění spolupracujících osob

Velmi často podniká jako OSVČ jen jeden z manželů a ten druhý mu s ním vypomáhá.

Jak známo, mezi manžely (ani mezi partnery, ve smyslu zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství) nemůže být pracovní poměr ani právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Stanoví tak § 3 a 318 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Což souvisí s jejich v principu rovným postavením, Každá věc ze společného jmění manželů které a priori vylučuje závislou práci předtedy může být v OM buď pouze jednoho, stavující a priori vztah nadřazenosti nebo žádného z nich. Nic ale nebrání to- a podřízenosti. mu, aby si danou věc přeřazovali z OM manžela do OM manželky a naopak. Aby Právě v těchto případech bývá optimální nedocházelo k daňovým spekulacím využít režimu tzv. spolupracující osoby, s přeceňováním hmotného majetku, sta- která sice po právní stránce není podnikanoví § 30 odst. 10 písm. j) ZDP povinnost telem, ovšem pro účely daní z příjmů, pokračovat v daňovém odpisování zapo- pojistného na sociální a zdravotní pojištěčatém původním odpisovatelem, tj. beze ní je v obdobném postavení jako OSVČ. změny ocenění a metody.

Na spolupracující osobu tak může „skutečný podnikatel“ převést určitou část takto společně dosažených příjmů a souvisejících daňových výdajů, a to v souladu PŘÍKLAD s pravidly § 13 ZDP. Dělení společných výdajů mezi manžele Poznamenejme, že při uplatnění režimu spolupracujících osob nevzniká žádný Oba manželé Novákovi podnikají jako nový právní subjekt, neuzavírají se ani OSVČ, vedou daňovou evidenci žádné smlouvy. Manžel a manželka – nea k podnikání využívají jejich rodinný bo i další ostatní osoby žijící ve společně osobní automobil ve společném jmění hospodařící domácnosti s dotyčným podmanželů. A to manžel z 50 % celkově nikatelem – se zkrátka přičiňují společně projetých kilometrů za příslušné zdao dosažení podnikatelského úspěchu. ňovací období, manželka z 10 % a zbýI nadále vystupuje v právních vztazích tolivajících 40 % jízd připadá na jejich souko samostatný podnikatel, spolupracující kromé, rodinné účely. Vozidlo zahrnul osoby nejsou třetím osobám obvykle ani do obchodního majetku manžel, roční známy a nemusí mít živnostenská či jiná daňový odpis činí 50 000 Kč a za opraoprávnění k dané činnosti. Pro zajímavost vy se zaplatilo 10 000 Kč. dodejme, že při spolupráci samotných manželů není podmínkou, aby žili ve spoUvedené společné výdaje (50 000 Kč + lečně hospodařící domácnosti – může jít + 10 000 Kč) se rozdělí do tří samotedy např. o manžele žijící odloučeně – na statně posuzovaných částí:

A spolupracující osoba překonává i daňové omezení osob uplatňujících paušální výdaje u příjmů ze samostatné činnosti nebo z nájmu u více než 50 % celkového základu daně. Těmto osobám § 35ca ZDP brání v možnosti nárokovat slevu na dani za „vyživovanou“ manželku (manžela) a rovněž daňové zvýhodnění na vyživované děti. Koordinační výbor č. 392/20.02.13 Změny v uplatnění paušálních výdajů od 1. 1. 2013, Autor: Ing. Zuzana Rylová, Ph.D., Ing. Jiří Nesrovnal, totiž příznivě potvrdil, že toto omezení se netýká samotné spolupracující osoby, na kterou je pouze převáděn podíl na příjmech a výdajích podnikající osoby, tudíž spolupracující osoba si sama neuplatňuje paušální výdaje, a proto na ni omezení § 35ca ZDP nedopadá.

DAŇOVÝ REŽIM

rozdíl od uplatnění slevy na dani na „vyži- § 16a zákona o daních z příjmů po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupravovanou“ manželku (manžela). cující osoby. U spolupracujících osob se ZDP omezuje relativně i absolutně část solidární zvýšení daně vypočítá dle § 16a příjmů a výdajů převáděnou na spolupra- zákona o daních z příjmů včetně příjmů cující osobu, přičemž je daňově zvýhod- a výdajů, které na ni byly převedeny od něna spolupráce s jedinou osobou, a to OSVČ. (...)“ právě s manželkou (manželem). Příjmy dosažené při samostatné činnosti provozované za spolupráce druhého z manželů PŘÍKLAD a související výdaje lze rozdělit na tuto spolupracující osobu maximálně „fifty fifty“ Spolupracující osoba zmírní solidární neboli 50 % každému. Podíl spolupracujízvýšení daně cí manželky (manžela) může být i jakkoli nižší, např. jen 5 %. Podstatné je, že její Pan Petr podniká jako živnostník, při( jeho) podíl na příjmech musí být stejný čemž jeho dílčí základ daně z podnikájako podíl na výdajích. Podnikající manžel ní za rok 2014 je 2 mil. Kč. Není podtak může na spolupracující manželku přestatné, jestli uplatňuje paušální výdaje, vést např. jen 10 % příjmů, ale pak na ní vede daňovou evidenci nebo účetnicmusí převést také jen 10 % výdajů, nikoli tví. Jiné zdanitelné příjmy nemá a pro 50 % výdajů, nebo naopak jen 1 % výdajů. jednoduchost neuvažujeme žádné Ovšem maximálně lze takto převést nezdanitelné částky poplatníka, ani jiné „zisk“ 540 000 Kč za celoroční spolupráodčitatelné položky. ci, resp. 45 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce.

Protože dílčí základ daně ze samostatné činnosti (z podnikání) převyšuje Pokud by spolupracující osobou nebyla zmíněný limit, musí poplatník při výpojen manželka (manžel) ale i další zmíněné čtu daně pamatovat na její solidární osoby v domácnosti anebo by spoluprazvýšení. Což znamená, že se jeho cující osobou manželka (manžel) vůbec DPFO zvýší o 7 % z nadlimitní částky = nebyla, tak lze na spolupracující osoby = 7 % z (2 000 000 Kč – 1 245 216 Kč) = převést pouze nejvýše 30 % podílu na = 0,07 x 754 784 Kč = 52 834,88 Kč, po společných příjmech a výdajích – tyto zaokrouhlení 52 835 Kč. Celkovou podíly musejí být opět stejné. Současně vypočtenou daň 352 835 Kč si může ale lze takto na ně na všechny převést standardně snížit o slevy na dani podle „zisk“ maximálně 180 000 Kč za celoroč§ 35, 35a, 35b, 35ba ZDP a daňové ní spolupráci, resp. 15 000 Kč za každý zvýhodnění na děti podle § 35c ZDP; započatý měsíc spolupráce. Mezi sebou ledaže by uplatňoval paušální výdaje se pak všechny tyto spolupracující osoby (viz § 35ca ZDP). podělí rovným dílem.

Toto nemilé zvýšení daně může pan Režim spolupracujících osob umožňuje Petr alespoň omezit, pokud v roce 2014 vyhnout se nebo alespoň zmírnit solidáruplatní manželku jako spolupracující ní zvýšení daně podle § 16a ZDP. Připoosobu a převede na ni část „zisku“, meňme, že jde o 7 % ze součtu „čistých“ resp. rozdílu svých příjmů a výdajů. příjmů z podnikání (dílčího základu daně Samozřejmě, ideální by bylo na mandle § 7 ZDP) a hrubých příjmů ze závislé želku převést celou nadlimitní část činnosti přesahujícího čtyřnásobek průzákladu daně pana Petra – 754 784 Kč měrné mzdy. Aktuálně pro rok 2014 činí – čemuž ale brání výše uvedený absotento limit 1 245 216 Kč. Tuto možnost lutní limit převedeného “zisku„ na spopotvrzuje odpověď zveřejněna 26. 4. 2013 lupracující manželku – 540 000 Kč, při v rámci balíku dotazů a odpovědí na webu spolupráci po celý kalendářní rok. Při Finanční správy na webové stránce zde: využití právě tohoto maximalistického (http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/ převedení rozdílu příjmů a výdajů na spolupracující manželku (540 000 Kč) podane_poplatky_15006.html?year=0) klesne solidární zvýšení daně pana Petra na 0,07 x (754 784 Kč – 540 000 Kč) = „Dotaz: Jak se solidární zvýšení daně = 0,07 x 214 784 Kč = 15 034,88 Kč, po uplatňuje u OSVČ, má-li spolupracující zaokrouhlení tak bude činit DPFO podosoby (...)? nikatele za rok 2014 „jen“ 315 035 Kč.

Odpověď: Pokud OSVČ využije pro své Logickým předpokladem této daňové podnikání spolupracujících osob podle optimalizace samozřejmě je, že man§ 13 zákona o daních z příjmů, provádí se želce nehrozí solidární zvýšení daně. výpočet solidárního zvýšení daně dle

Naproti tomu ani využití spolupracující osoby podnikateli nepomůže s překonáním absolutní limitace paušálních výdajů podnikajících fyzických osob (do konce roku 2014 s výjimkou zemědělců a živnostníků). Tyto limity se totiž týkají výdajů počítaných z celkových příjmů ze samostatné činnosti dotyčného podnikatele, načež se na spolupracující osobu převádí část těchto příjmů a výdajů až teprve po samostatném vyčíslení výdajů. Daňové výdaje si totiž zásadně nestanoví samotná spolupracující osoba, ale tato pouze přebírá od podnikatele.

PŘÍKLAD Limitaci paušálů spolupracující osoba nezmění Pan Jiří provozuje advokátní praxi kde si jako OSVČ ročně vydělá 3 mil. Kč.

Protože jeho skutečné a prokazatelné výdaje činí cca 500 000 Kč (tj. 17 %), jsou pro něj výhodnější paušální výdaje 40 % příjmů.

Ovšem kvůli absolutní limitaci paušálních výdajů z jiného podnikání než ze zemědělství a živnosti může uplatnit nejvýše tento absolutní limit 800 000 Kč, což je ale pro něj pořád výhodnější než složitě administrativně prokazované a navíc stále ještě nižší skutečné výdaje, které je schopen prokázat (500 000 Kč).

Toto daňové omezení paušálních výdajů přitom poplatníkovi nijak nevyřeší, pokud by uplatnil manželku jako spolupracující osobu a převedl na ni třetinu příjmů a výdajů ze své samostatné činnosti. Na spolupracující manželku se totiž převádějí příjmy podnikatele

www.otazkyaodpovedi.cz

5

DAŇOVÝ REŽIM

(například 1 mil. Kč z celkových 3 mil. Kč) a daňové výdaje podnikatele s nimi související – tedy třetina z již vypočtených paušálních výdajů včetně zohlednění jejich limitace, tedy třetina z částky 800 000 Kč = 266 667 Kč. Čímž by navíc byl překročen maximálně přípustný “zisk„ převoditelný na spolupracující manželku 540 000 Kč za celý rok.

Není tomu tedy bohužel tak, že by se na spolupracující osobu (manželku) převedl pouze podíl na příjmech podnikatele (1 mil. Kč) a z nich by si teprve mohla daná spolupracující osoba vypočítat paušální výdaje, díky čemuž by se jejich limitace elegantně obešla.

Nicméně spolupracující manželka pana Jiřího může znamenat jinou daňovou výhodu, a to zejména když ona nemá jiné vlastní zdanitelné příjmy. Kvůli uplatnění paušálních výdajů u celého základu daně manžela – on má pouze uvedené příjmy z advokacie – totiž nemůže nárokovat ani slevu na dani na manželku (pokud by její vlastní příjmy nepřesáhly 68 000 Kč za rok) ani daňové zvýhodnění na jejich děti ve společně hospodařící domácnosti.

Ovšem spolupracující manželky se toto omezení netýká a u takto převedeného “zisku„ si bude moci nárokovat nejen svou základní osobní slevu na dani na poplatníka, ale rovněž daňové zvýhodnění na děti.

Pro úplnost dodejme, že při využití spolupracujících osob zaznamenáme ale také několik nevýhod: 1) Na spolupracující osobu nelze nárokovat: ● slevu na dani na manželku (manžela) s vlastními příjmy do 68 000 Kč za rok (24 840 Kč ročně), ● daňové zvýhodnění na dotyčné vyživované dítě (13 404 Kč za rok).

2) Spolupracující osoba musí podat přihlášku k registraci daně z příjmů fyzických osob (“DPFO„) do 15 dnů od zahájení spolupráce, a to místně příslušnému (podle bydliště) správci daně (viz § 39 odst. 1 ZDP).

3) Spolupracující osoba musí podávat vlastní daňové přiznání k DPFO, protože vykazuje na ní převedené příjmy ze samostatné činnosti alias z podnikání ve smyslu § 7 ZDP. 4) Přesáhne-li daňová povinnost spolupracující osoby 30 000 Kč, bude muset v následném zálohovém období (tj. do termínu pro podání daňového přiznání za další rok) platit zálohy na

6

www.otazkyaodpovedi.cz

daň z příjmů, ledaže by její dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti činil více než 50 % celkového základu daně (viz § 38a ZDP).

5) Pro zdravotní a sociální pojištění se spolupracující osoby považují za OSVČ, takže mají oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně a OSSZ, platí zálohy a pojistné (v případě zdravotního pojištění 13,5 % a u sociálního pojištění 29,2 %, v obou případech z poloviny základu daně), podávají přehledy o příjmech.

6) Pokud vyměřovací základ pro výpočet pojistného na sociální pojištění u podnikatele přesáhl maximální vyměřovací základ (1 245 216 Kč, za rok 2014), tak z nadlimitní části neplatí pojistné na sociální pojištění, jestliže ale tuto nadlimitní část převede na spolupracující osobu, bude z ní toto pojistné nutno uhradit.

Nájem věci ve spoluvlastnictví Společné příjmy a výdaje z nájmu věci ve spoluvlastnictví Ani soustavný pronájem nemovitých věcí, bytů a nebytových prostor není živností, naproti tomu v případě movitých věcí se jedná o volnou živnost obor činnosti č. 59: „Pronájem a půjčování věcí movitých“. U právnických osob spadají příjmy z nájmu (pronájmu) coby příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem do jejich obecného základu daně. U fyzických osob je to pestřejší, může jít o: ● Příjem ze samostatné činnosti alias z podnikání podle § 7 ZDP, a to ze dvou důvodů: má na pronájem movitých věcí živnostenské oprávnění, nebo pronajímaný majetek zahrnul do obchodního majetku podle § 4 odst. 4 ZDP. ● Příjem z nájmu podle § 9 ZDP (nejde-li o příjem ze samostatné činnosti), kam patří: příjem z nájmu nemovité věci, bytů a nebytových prostor, případně jen jejich částí, příjem z nájmu movitých věcí, s výjimkou příležitostného nájmu patřícího do § 10 ZDP. ● Ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, nejde-li o výše uvedený příjem, a tedy pouze:

příjem z příležitostného nájmu movitých věcí (do ročního úhrnu 30 000 Kč je osvobozen).

Prakticky pouze v případě nemovitých věcí se stává, že pronajímatelem, resp. vlastníkem není pouze jedna ale hned několik osob, které tak jsou jejími spoluvlastníky, jak stanoví § 1115 NOZ. Aby bylo možno v praxi jednoduše řešit spory mezi spoluvlastníky při nakládání se společně vlastněnou věcí, byl zaveden právní institut – spoluvlastnický podíl. V souladu s § 1122 NOZ podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

Jsou-li pochybnosti o velikosti podílů spoluvlastníků, pak se uplatní vyvratitelná domněnka, že jsou stejné. Tedy při dvou spoluvlastnicích má každý podíl 50 %, při třech náleží každému 1/3. Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu, s nímž může nakládat podle své vůle; nikoli však na újmu právům ostatních.

Pokud spoluvlastníkům plynou společné příjmy z užívání věci – obvykle z nájmu – tak se dle § 1120 NOZ dělí podle poměru podílů. A tento soukromoprávní princip dělení příjmů i výdajů přejímá rovněž daňové právo s tím, že pokud si dohodnou jiné dělení (čemuž NOZ nebrání), pak nemohou uplatnit paušální výdaje. ● „Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.“ § 12 odst. 2 ZDP

PŘÍKLAD Pronájem stavby spoluvlastníky Sourozenci – Petr a Petra – zdědili po otci zemědělský pozemek a stali se jeho spoluvlastníky s podílem 60 % a 40 %. Protože jej nechtějí sami využívat ale zatím ani prodat, našli místního zemědělského podnikatele, kterému pozemek pronajali za celkové roční nájemné 100 000 Kč. Předtím ale ještě museli uhradit 20 000 Kč za jeho “opravu„ a údržbu spočívající v posekání přerostlé trávy, jejím odvozu, srovnání terénu a přeorání.

Příjem z nájmu pozemku představuje pro každého ze sourozenců zdanitelný příjem z nájmu podle § 9 ZDP. Pokud se o tyto společné příjmy podělí v poměru svých podíl – tedy Petrovi připadne 60 000 Kč a Petře 40 000 Kč

Sourozenci se sice mohou dohodnout na rozdělení společných příjmů z nájmu pozemku v jiném poměru – – například rovným dílem 50 % a 50 % – – pak ale oba přijdou o možnost uplatnění paušálních výdajů a nezbude jim, než vystačit pro daňové účely se skutečnými, prokázanými výdaji, které si rozdělí ve stejném poměru 50/50.

Příjmy a výdaje ze společnosti Společné příjmy a výdaje ze společnosti bez právní osobnosti (dřívější sdružení) Podnikání lze provozovat buď samostatně jako fyzická osoba nebo ve společenství více osob formou obchodní korporace (nejčastěji jako s. r. o.). Pokud dvě nebo více fyzických osob chtěly sice podnikat společně, ale neměly zájem zakládat nový právní subjekt, tak do konce roku 2013 padla obvykle volba na tzv. sdružení bez právní subjektivity. Právní základ pro tato sdružení stanovoval § 829 až 841 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“). Ale příchod NOZ – 1. 1. 2014 zrušil ObčZ, a tím skončila možnost dalšího vytváření populárních sdružení bez právní subjektivity. NOZ ale nabízí plnohodnotného nástupce sdružení, kterého označuje – společnost (bez přívlastků) – a je rovněž bez právní subjektivity, resp. v souladu s novou terminologií bez

právní osobnosti, viz § 2716 až 2746 NOZ. V § 12 odst. 1 ZDP najdeme speciální daňové ustanovení k těmto „společnostem bez právní osobnosti“ potažmo sdružením bez právní subjektivity: „Pokud nejsou společné výdaje související se společnými příjmy ze společnosti (...) rozděleny mezi poplatníky stejně jako společné příjmy, mohou poplatníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.“ Takže když si společníci nerozdělují společné výdaje stejně jako společné příjmy – do konce roku 2013 zákon uváděl „rovným dílem“ – pak nikdo z nich nemůže uplatnit paušální výdaje procentem z příjmů a musejí veškeré daňové výdaje (náklady) prokázat daňovou evidencí nebo účetnictvím.

PŘÍKLAD Stejné rozdělení společných příjmů a výdajů Pokud společníci – nebo jen někteří z nich – chtějí využít paušální výdaje, musejí splnit podmínku, že si společné výdaje rozdělí stejně jako společné výdaje. Což je jistě srozumitelnější, než prakticky stejná podmínka vyjádřená do konce roku 2013 slovy „rozdělení příjmů a výdajů rovným dílem“. Prakticky jde o to, aby podíl každého společníka na společných příjmech byl stejný jako jeho podíl na společných výdajích. Tyto podíly ale nemusejí mít všichni účastníci stejné, tedy při dvou společnících nemusí jít o polovinu, při třech o třetiny apod.

Např. pokud se tři společníci společnosti – A, B, C – dohodli, že společné příjmy dosažené v rámci činnosti ve společnosti si rozdělí v poměru

60:30:10, tak pro možnost uplatnění paušálních výdajů musejí být ve stejném poměru rozděleny také jejich společné výdaje ze společnosti. Takže jejich podíly by byly následující: ● na společníka A bude převedeno 60 % společných příjmů a současně 60 % společných výdajů, ● na společníka B bude převedeno 30 % společných příjmů a současně 30 % společných výdajů, ● na společníka C bude převedeno 10 % společných příjmů a současně 10 % společných výdajů.

Naproti tomu podmínku pro uplatnění paušálních výdajů nesplní například v těchto případech: ● příjmy se rozdělí společníkům v poměru 60:30:10, zatímco výdaje v poměru 50:30:20, nebo ● příjmy se rozdělí v poměru 60:30:10, a výdaje rovnoměrně – – každému jedna třetina, anebo ● příjmy se rozdělí rovnoměrně – – každému jedna třetina – zatímco výdaje v poměru 60:20:20.

DAŇOVÝ REŽIM

– pak mohou uplatnit buď prokázané související výdaje (20 000 Kč), které si opět rozdělí v poměru 60 % versus 40 %. Anebo mohou u svých příjmů oba nebo jen jeden z nich uplatnit paušální výdaje 30 % z příjmů.

K tomu je třeba připomenout, že tzv. paušální výdaje musí poplatník uplatnit vždy u všech příjmů ze samostatné činnosti (s výjimkou podílu společníka v. o. s. a komplementáře k. s.). Nemůže volit souběh skutečných příjmů z jedné podnikatelské činnosti a u jiné samostatné činnosti využít paušální výdaje. Skutečné výdaje přitom fyzické osoby prokazují buďto daňovou evidenci podle § 7b ZDP nebo účetnictvím. Přičemž v paušálních výdajích jsou a priori zahrnuty veškeré daňové výdaje vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti.

A jednou zvolený způsob uplatnění paušálních výdajů již nelze zpětně změnit.

PŘÍKLAD Skutečné versus paušální výdaje Společnost bez právní osobnosti tří řemeslníků (OSVČ) – A, B, C –dosáhne za rok 2014:

● společných příjmů 1 mil. Kč, ● společných výdajů 600 000 Kč.

Vedle podnikání v rámci této společnosti se společník A věnuje individuální obchodní živnosti, v níž za rok 2014 dosáhne příjmů 1 mil. Kč a daňovou evidencí prokázaných daňových výdajů bude mít 800 000 Kč.

Paušální výdaje u řemeslné živnosti činí 80 % příjmů, u obchodní (neřemeslné) živnosti 60 % příjmů.

www.otazkyaodpovedi.cz

7

DAŇOVÝ REŽIM

1) Společné příjmy a výdaje rozděleny mezi společníky stejně (v poměru 20:30:50) a uplatněny skutečné výdaje. Účastník

Společné příjmy a výdaje za řemeslnou společnost

sdružení

Příjmy

Skutečné výdaje

Podíl

Kč

Podíl

Kč

Obchodní (neřemeslná) živnost A

Základ

P–V

Příjmy

Skutečné výdaje

P–V

daně

Kč

Kč

Kč

Kč

Kč

A

20 %

200 000

20 %

120 000

80 000

1 000 000

800 000

200 000

280 000

B

30 %

300 000

30 %

180 000

120 000

––-

––-

––-

120 000

C

50 %

500 000

50 %

300 000

200 000

––-

––-

––-

200 000

Celkem

100 %

1 000 000

100 %

600 000

400 000

1 000 000

800 000

200 000

600 000

2) Společné příjmy a výdaje rozděleny mezi společníky stejně (v poměru 20:30:50) a uplatněny paušální výdaje. Účastník

Společné příjmy a výdaje za řemeslnou společnost

sdružení

Příjmy Podíl

Paušální V (80 %) Kč

Obchodní (neřemeslná) živnost A

Základ

P–V

Příjmy

Paušální V (60 %)

P–V

daně

Podíl

Kč

Kč

Kč

Kč

Kč

Kč

A

20 %

200 000

20 %

160 000

40 000

1 000 000

600 000

400 000

440 000

B

30 %

300 000

30 %

240 000

60 000

––-

––-

––-

60 000

C

50 %

500 000

50 %

400 000

100 000

––-

––-

––-

100 000

Celkem

100 %

1 000 000

100 %

800 000

200 000

1 000 000

600 000

400 000

600 000

Je nasnadě, že společníci společnosti – B a C – využijí raději paušální výdaje, díky kterým budou mít nižší základy daně z příjmů, zatímco společník – A – ze stejného důvodu zvolí skutečné (prokázané) výdaje.

U vyšších příjmů, resp. „zisků“ ze samostatné činnosti se mohou projevit dvě daňové výhody společnosti bez právní osobnosti oproti individuálnímu podnikání fyzické osoby. Jednak totiž ovlivňuje solidární zvýšení daně (§ 16a ZDP) každého společníka, a jednak lze využít i pro zmínění absolutní limitace paušálních výdajů stanovených ve výši 40 % nebo 30 % z příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 odst. 7 ZDP).

První výhodu potvrzuje odpověď zveřejněna 26. 4. 2013 v rámci balíku aktuálních dotazů a odpovědí k DPFO na webu Finanční správy ČR na webové stránce zde. (http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/ xsl/dane_poplatky_15006.html?year=0)

Druhou daňovou výhodu sdružení – ohledně zmírnění absolutní limitace paušálních výdajů – potvrdil Koordinační výbor č. 397/27.03.13 Změny v uplatnění paušálních výdajů od 1. 1. 2013 – účastník sdružení, které není právnickou osobou, Autor: Jan Čapek, Lucie Říhová, datum „V případě účastníků sdružení podle § 12 vydání: 15. 3. 2013.

ZDP se solidární zvýšení daně dle § 16a ZDP posuzuje po rozdělení příjmů a výdajů na jednotlivé účastníky sdružení.“

SHRNUJÍCÍ DESATERO

8

1

Společné jmění manželů (dále jen „SJM“) sestává až na malé výjimky z majetku a dluhů nabytých v manželství.

2

Příjmy z kapitálu, nájmu a ostatní plynoucí ze SJM se zdaňují jen u jednoho z manželů.

3

Výjimkou je věc v obchodním majetku jednoho z manželů, jejíž nájem i prodej zdaňuje dotyčný podnikatel.

4

Věc ve SJM využívanou manžely k podnikání vkládá do obchodního majetku jen jeden z nich nebo nikdo.

5

Výdaje související s věcí ve SJM si manželé rozdělují v poměru, v jakém ji využívají pro svá podnikání.

6

Nejjednodušší formou společného „podnikání“ osob v domácnosti je režim spolupracujících osob.

7

Na spolupracující osobu ale nelze nárokovat slevu na dani na manželku (manžela) ani daňové zvýhodnění.

8

Na spolupracující osobu – manželku (manžela) lze převést „zisk“ až 540 000 Kč, na ostatní jen 180 000 Kč.

9

Využitím spolupracující osoby lze snížit solidární zvýšení daně, nelze ale obejít limity paušálních výdajů.

10

„Společnost (sdružení)“ manželů zmírní solidární zvýšení daně a „zdvojnásobí“ limity paušálních výdajů.

www.otazkyaodpovedi.cz

Otázka č. 1 Manželé Novákovi si koupili automobil, ale kvůli poruchovosti jej už po půl roce se ztrátou prodali. a) O příjem z prodeje automobilu se pro účely daně z příjmů podělí rovným dílem. b) Celý příjem z prodeje automobilu musí přiznat ke zdanění kterýkoli z manželů. c) Protože je prodej ztrátový, tak nepodléhá dani z příjmů a nikdo jej do přiznání uvádět nemusí.

Otázka č. 2 Kamarádi Petr a Pavel si koupili hausbót do spoluvlastnictví 50/50, za jeho pronájem dostali 20 000 Kč. a) Každý z nich musí ke zdanění přiznat přesně polovinu společně dosaženého příjmu, tedy 10 000 Kč. b) Na základě dohody může celý příjem zdanit Petr, pak ale nemůže uplatnit paušální výdaje. c) Na základě dohody celý příjem zdaní Pavel, přičemž si může u něj uplatnit i paušální výdaje.

Otázka č. 3 Slečna Martina a pan Martin žijí sice již delší čas pohromadě a mají spolu dítě, ale nejsou manžely. a) Podnikající Martin může daňově uplatnit Martinu jako spolupracující osobu. b) Pokud jeden z nich podniká, nemůže toho druhého daňově uplatnit jako spolupracující osobu. c) Podnikající Martin může na spolupracující osobu (Martinu) převést až 540 000 Kč „zisku“ za rok.

Otázka č. 5 Které z následujících tvrzení je správné? a) Manžel může uplatnit slevu na dani za manželku, která je jeho spolupracující osobou. b) Odpisy automobilu ve společném jmění manželů může daňově uplatnit jen jeden z manželů. c) Automobil ve společném jmění manželů může do obchodního majetku vložit jen jeden z manželů.

DAŇOVÝ REŽIM

Testové otázky

b) Podmínkou daňového odpisování domu je jeho vyřazení ze SJM formou notářského zápisu. c) Daňovým výdajem bude jen část odpisu domu, odpovídající rozsahu jeho využití pro podnikání.

Otázka č. 6 Každý z manželů podniká, z čehož je dílčí základ daně: manželky 1,5 mil. Kč, manžela 500 000 Kč. a) Manželka se vyhne solidárnímu zvýšení daně, uplatní-li manžela jako spolupracující osobu. b) Manželka se vyhne solidárnímu zvýšení daně, uplatní-li jí manžel jako svou spolupracující osobu. c) Pokud podnikají oba manželé, tak vůči sobě nemohou být spolupracujícími osobami.

Otázka č. 7 Manželé pronajímají byt v jejich SJM, a manžel podniká jako živnostník, o čemž vede daňovou evidenci. a) Příjmy z nájmu bytu a související výdaje daňově uplatní každý z manželů zvlášť ve výši 50 %. b) Pokud manžel zahrne byt do obchodního majetku, bude celé nájemné jeho příjmem z podnikání. c) Bude-li příjmy z nájmu zdaňovat manželka, nemůže jí manžel uplatnit jako spolupracující osobu.

Otázka č. 4 Ivana a Ivan jsou manželé a ve SJM mají rodinný dům, kde oba Správné odpovědi: 1b), 2b), 3a), 4c), 5c), 6a), 7b). bydlí a kde rovněž pan Ivan podniká. a) Pan Ivan může jako svůj daňový výdaj uplatnit celý vypočtený roční odpis domu.

VyuÏijte 30% slevu pro pfiedplatitele na semináfie Wolters Kluwer UplatÀování DPH od roku 2015 18. prosince 2014, Praha, lektor: Olga Holubová Od ledna 2015 je navrhováno velké mnoÏství zmûn, s úãinností dal‰ích se poãítá od roku 2016. Program bude upfiesnûn podle aktuální situace.

Úãetní a daÀové novinky v roce 2015 19. ledna 2015, Praha, lektor: Ivana Pilafiová Díky semináfii získáte pfiehled o zmûnách nejen v dani z pfiíjmÛ, ale i DPH, úãetnictví a souvisejících daních s úãinností od 1. 1. 2015.

Informace o programu semináfiÛ s moÏností online objednávky najdete na www.wolterskluwer.cz/seminare

www.otazkyaodpovedi.cz

9

ÚČETNICTVÍ

1

Vrácení poštovného

Potřebujeme zaplatit zákazníkovi poštovné, které ho stálo zaslání k nám. Uvedu dva příklady, kdy k tomu může dojít: 1) Podle zákoníku bychom měli, pokud o to požádá zákazník, hradit náklady v rámci reklamace, které zákazníkovi vzniknou cestou zpět k nám. Jak to udělat, aby byl postup správný?

2) Občas se stane, že něco pošleme špatně, takže nám to musí zákazník poslat zpět, ale jelikož to nebyla jeho chyba, musíme mu vrátit opět i náklady s tím spojené (takže zase poštovné z jeho strany). Situace víceméně podobná, jako v prvním případě, akorát tady je to spíše naše morální „povinnost“, než nějaká zákonná nutnost. Jak to udělat, aby byl postup správný a bylo všechno z účetního hlediska v pořádku?

O dodatečných nákladech na poštovné, které vám vznikají v důsledku reklamací vámi prodávaného zboží, bych účtovala na stejný nákladový účet jako běžné poštovné při odesílání zboží, tzn. v účtové skupině 51 – Služby na běžně používaném účtu 518-Ostatní služby příp. v účtové skupině 54 – Jiné provozní náklady na účtu 548 – Ostatní provozní náklady, protože se můžeme toto uhrazené poštovné zákazníkovi považovat za náhradu nákladů vynaložených zákazníkem. Samozřejmě, pokud je pro vás důležité znát hodnotu těchto „vícenákladů“, pak bys pro ně navrhovala zavést samostatný analytický účet.

Z daňového pohledu se jedná o náklady daňově uznatelné, protože souvisejí s dosažením, zajištěním a udržením příjmů, protože vady zboží jsou naprosto běžnou věcí, souvisejí s prodejem zboží a tedy s tržbami. Podkladem pro zaúčtování by měla být žádost zákazníka o vrácení tohoto poštovného ideálně s přiloženou kopií dokladu o jeho zaplacení, tak aby výše byla průkazná.

Jsou-li náklady na reklamace významné, pak byste měli v průběhu let tvořit rezervu na reklamace, běžně nazývaná rezerva na záruční opravy, která by se po vynaložení skutečných nákladů na reklamaci zúčtovávala. Tato rezerva je pouze účetním zobrazením zásady opatrnosti a zachycením akruálního principu, tzn. věcné a časové souvislosti nákladů a výnosů s účetním obdobím. Nicméně převážná část rezervy na záruční opravy bude tvořena hlavně na náklad spojené s opravou na reklamované zboží.

Obdobně je to i u vámi uváděného druhého případu, jen s tím rozdílem, že tyto náklady nebudou, nebo by neměly hrát významnou roly a vznikají okamžitě, a proto se na ně nebude tvořit žádná rezerva.

Ing. Zuzana Pšeničková Související předpisy: • ČÚS pro podnikatele č. 019 – Náklady a výnosy • ČÚS pro podnikatele č. 004 – Rezervy

2

Věcné břemeno

Ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. v § 7 odst. 6 písm. c) je uvedeno, že věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění stavby, jsou samostatným hmotným majetkem. Co je myšleno „s výjimkou užívacího práva“?

10

www.otazkyaodpovedi.cz

S účinností od 1. 1. 2014 se věcná břemena s ohledem na NOZ, dělí na tzv. služebnosti, které nevyžadují žádné aktivní jednání vlastníka zatížené věci, a na tzv. reálná břemena, která naopak aktivní přístup vyžadují.

V rámci právní úpravy služebností lze v ustanovení § 1283 a násl. NOZ nalézt úpravu služebnosti užívacího práva, která zahrnuje právo uživatele užívat cizí věc pro svou vlastní potřebu a pro potřebu své domácnosti.

V zásadě si lze obsah této služebnosti ve většině případů představit např. jako vztah obdobný nájmu (užívací právo se vztahuje jen k užívání, nikoli k požívání, tedy k braní plodů a užitků příslušné věci), nicméně podstatným rozdílem je zde to, že zatímco nájem je pouze vztahem smluvním, služebnost je věcným právem. V případě zřízení takového věcného břemene k věci zapisované do katastru nemovitostí by na příslušném listu vlastnictví bylo uvedeno, že nemovitost je zatížena služebností užívacího práva.

Lze se tedy domnívat, že pod pojmem „užívací právo“ ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. může být zamýšlena právě služebnost užívacího práva upravená v § 1283 a násl. NOZ, popř. i jiná služebnost, jejíž podstatnou je užívání cizí věci.

JUDr. Vlasta Víghová Související předpisy: • § 1283 NOZ

3

Inženýrské sítě a pořízení pozemku

Je nutno o koupi pozemku včetně budovy, která má vodovodní a kanalizační přípojku účtovat: ● zvlášť o koupi pozemku na účet č. 031, ● zvlášť o koupi budovy na účet č. 021 – 5. odpisová nebo 6. odpisová skupina, ● zvlášť o přípojkách na účet č. 021 – 4. odpisová skupina s tím, že každá přípojka bude zaevidována zvlášť a odpisovaná zvlášť?

Nelze vodovodní a kanalizační přípojku zahrnout do vstupní ceny budovy a vše odpisovat v 5. odpisové skupině?

Přestože že díky NOZ došlo k vtělení stavby do pozemku a NOZ zná již pouze pozemek nebo případně právo stavby, v českých účetních předpisech zůstalo i nadále rozdělení nemovitostí na pozemky a stavby. Důvod je jasný. Pozemky se na rozdíl od staveb neodepisují, a proto v případě účtování a vykazování v rámci jednoho majetku by docházelo ke zkreslení vypovídací schopnosti účetních výkazů.

Pokud tedy kupujete pozemek, na kterém je budova a přípojky vody, kanalizace, elektřiny, plynu (dále jen přípojky energií), pak budete muset účtovat o každém tomto nemovitém majetku zvlášť.

Pozemek bude zachycen v účtové skupině 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný a vykázán v rozvaze na řádku „B.II.1. Pozemky“, budova a jednotlivé přípojky energií (každá jako samostatný majetek), budou zaúčtovány v účtové skupině 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný a vykázány na řádku „B.II.2. Stavby“.

Bohužel přípojky energií není možné zahrnout do hodnoty budovy, protože se jedná o samostatné stavby. Soubory majetku předpisy umožňují pouze u movitých věcí.

Související předpisy: • § 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb. • příloha č. 1 ZDP • ČÚS pro podnikatele č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

zákona o účetnictví (porušení zásady věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví), přičemž v tomto případě se uloží pokuta do výše 3 % hodnoty aktiv.

Ing. Christian Žmolík Související předpisy: • § 3 odst. 1 zákona o účetnictví • § 7 zákona o účetnictví • § 37a zákona o účetnictví

5

ÚČETNICTVÍ

Zatřídění výše uvedených staveb do daňových odpisových skupin vychází z jejich zatřídění v rámci klasifikace CZ–CC, kdy přípojky jsou zatříděny v položce 221 a 222 číselníku CZ–CC a tím pádem spadají do 4. odpisové skupiny. Hlavní stavba bude zařazena do 4., 5. nebo 6. odpisové skupiny dle jejího užití nebo konstrukce. Obecně, není-li budova vyjmenována ve 4. nebo 6. odpisové skupině patří do 5. odpisové skupiny.

Ing. Zuzana Pšeničková

Převod části podílu na s. r. o.

Základní kapitál společnosti s ručením omezeným činí 15 mil. Kč, kde převádí část podílu o velikosti 76 % splaceného peněžního vkladu 11,4 mil Kč na nabyvatele. Tento převod je úplatný, při4 Vyčíslený úrok z prodlení čemž výše ceny za převod části podílu činí částku 1 EUR. Tato cena byla sjednána s přihlédnutím na hospodářský výsledek S. r. o. se rozhodlo vyčíslit svému odběrateli úrok z prodlení společnosti za minulý rok. Jak tato operace bude zaúčtována k vydané faktuře (tj. penále). Odběratel pravděpodobně úrok u nabyvatele (společnost s ručením omezeným). Bude se účtoz prodlení nezaplatí. Správně by s. r. o. měla úroky zaúčtovat vat pouze o 1 EUR (061/211). do výnosů a vyloučit ze zdanění přímo na daňovém přiznání v případě, že do konce roku nebudou úroky uhrazeny. Je Ano, koupě podílu v s. r. o. představující majoritní podíl se možné o úrocích vůbec neúčtovat s tím, že by byly do výnosů u kupujícího zaúčtuje opravdu takto jednoduše. Převodní zaúčtovány teprve v roce jejich obdržení? Pokud by to s. r. o. (kupní) cena je přitom záležitostí dohody smluvních stran. takto udělalo a nebylo by to možné, byla by jim ze strany Drobnou komplikací je pouze nutnost přepočtu cizí měny na Kč v souladu s účetními pravidly, tedy zejména podle interní účetní finančního úřadu uložena nějaká sankce? směrnice oceňování cizoměnových položek. A pokud k platbě S odkazem na § 3 odst. 1 zákona o účetnictví, jsou účetní jed- kupní ceny v eurech nedojde přesně v den nabytí podílu v s. r. o., notky povinny účtovat o skutečnostech, které jsou předmětem pak zpravidla bude nutno účtovat o kurzovém rozdílu – ledaže účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně by firma využívala po inkriminovanou dobu pevný měnový kurs. souvisí, přičemž o veškerých nákladech a výnosech účtují bez U tak nízké ceny by tak bylo vhodnější a snazší dohodnout jako ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí. Je tedy zřejmé, měnu převodu korun. že o úroku z prodlení je nutné účtovat v okamžiku, kdy byly Poznamenejme, že pokud by převodce (prodávající) a nabyvaporušeny podmínky úhrady faktury a kdy věřiteli (např. dle tel (kupující) byli v kategorii tzv. spojených osob ve smyslu § 23 smlouvy) vznikl na tento úrok z prodlení nárok a ne čekat se zaú- odst. 7 ZDP (například osoby blízké apod.) tak by mělo raději jít čtováním až do okamžiku jeho případného uhrazení. Takovýmto o aktuální „cenu obvyklou“, kterou by podpořil například nezápostupem (účtování o úroku z prodlení až v okamžiku jeho vislý znalecký posudek, jinak hrozí, že správce daně o případný zaplacení) by byla taktéž porušena zásada věrného a poctivého cenový rozdíl zvýší základ daně kupujícího. Jednorázový nepřízobrazu předmětu účetnictví zakotvena v § 7 zákona o účetnictví. nivý účetní výsledek hospodaření přitom nemá stěžejní vliv na Podle této zásady musí obsah položek účetní závěrky odpovídat aktuální hodnotu podílu v s. r. o., záleží nejen na věcném důvoskutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetní- du účetní ztráty (samozřejmě jinak je třeba posoudit nové investice znamenající do budoucna výhodu a jinak rozprodávání stámi metodami.

Z pohledu daně z příjmů, resp. výše základu daně je jedno, kdy lých aktiv pod cenou apod.), ale také na ekonomickém potencise o úroku z prodlení účtuje, zda správně v okamžiku vzniku álu firmy ohledně její produkce, výrobních zařízení, personálu, nároku na něj (s vyloučením ze základu daně do doby jeho struktury majetku, zadluženosti, sítě odběratelů, na bonitě přízaplacení) nebo až v okamžiku jeho úhrady. V obou případech padných nájemních, patentních a licenčních práv, jakož i na celé bude dopad do základu daně stejný. Nehrozí tak ze strany správ- řadě dalších – pro laika často zdánlivě nevýznamných – údajů a skutečností. Pokud firma dostala před relativně krátkou dobou ce daně nějaký doměrek a případné penále.

Ovšem jak bylo uvedeno výše, při zvolení okamžiku účtování do vínku peněžitý vklad přes 10 mil. Kč, pak by musela velmi úroku z prodlení až po jeho zaplacení nejsou dodrženy účetní špatně hospodařit, aby aktuální hodnota jejího podílu klesla na předpisy. Je-li účetní jednotka auditována, byl by určitě nespráv- 1 EUR. Ing. Martin Děrgel ný způsob účtování o smluvních sankcích vytknut auditorem a pominout nelze ani oprávnění správce daně ukládat pokuty za správní delikty podle § 37a zákona o účetnictví, kdy správním Související předpisy: deliktem je právě i vedení účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2 • § 23 odst. 7 ZDP

www.otazkyaodpovedi.cz

11

DAŇ Z PŘÍJMŮ 12

6

Zisk z minulého roku

Všechna možná využití ziskového výsledku hospodaření (účetního zisku) lze rozdělit do dvou skupin:

1) Interní řešení alias zadržení zisku: Účetní zisk zůstane „doma“ v účetní jednotce, jen se přesune na jiný účet. Změní se struktura vlastních zdrojů, nikoli úhrn rozvahy, výsledovka ani cash flow. Například jej lze využít k tvorbě rezervního fondu (MD 431/D 421), k naplnění statutárního nebo jiného fondu (MD 431/D 423, 427) nebo uhradit účetní ztrátu minulých let (MD 431/D 429), anebo „zaparkovat“ pro strýčka Příhodu na zmíněném účtu 428-Nerozdělený zisk minulých let.

Je třeba rozlišovat účetní versus daňový zisk. První je přesně řečeno (kladným) výsledkem hospodaření (dále jen „VH“) za účetní období a zjistíme jej z účetní závěrky jako rozdíl účetních 2) Externí řešení alias vyplacení zisku: Účetní zisk opustí účetní jednotku a bude vyveden mimo, zejména na účty jejich spovýnosů a nákladů, tato částka nepodléhá zdanění a o jejím vyulečníků (podíly na zisku). Tím klesne úhrn rozvahy (součet žití si volně rozhoduje (s malým omezením v ZOK) v souladu aktiv i pasiv), a následná výplata zisku pochopitelně sníží taks interními pravidly sama účetní jednotka – u s. r. o. valná hrotéž cash flow, naproti tomu výsledovka (náklady ani výnosy) mada, resp. jediný společník. se nezmění. Výplata podílů na zisku obecně podléhá tzv. srážkové dani 15 %, kterou má za úkol srazit a svému Naproti tomu „daňový zisk“ je (kladným) základem daně z přísprávci daně odvést podíly vyplácející obchodní společnost jmů vycházející sice primárně z účetního výsledku hospodaření (s. r. o.). Výjimkou je výplata podílů na zisku tzv. mateřské (před zdaněním), který je ale dále podroben mnoha daňovým společnosti s podílem alespoň 10 % po dobu nejméně korekcím – nahoru i dolů – podle § 23 až 33 ZDP. Posléze může 12 měsíců, která je od daně osvobozena. být základ daně snížen o odčitatelné položky § 20 a 34 ZDP a vypočtená daň ještě o slevy na dani, komplikací mohou být dále příjmy ze zahraničí se speciálním daňovým režimem. V dotazovaném případě tedy zřejmě bude zvoleno první řešení V důsledku se tak „účetní versus daňový zisk“ mohou značně a účetní VH za rok 2013 bude z účtu č. 431 převeden například odlišovat, nebo může jít v jednom (obou) případech o ztrátu, na účet č. 428. Jde o to, že prostředky odpovídající tomuto zdroji (zisku) zůstanou v účetní jednotce, která je pak samozřejmě a teoreticky třeba i o nulový výsledek. může volně využít třeba k dotazovanému nákupu zásob, anebo k pořízení investic, ke zvýšení mezd zaměstnanců apod. Když se Tazatele evidentně zajímá „účetní zisk“. na to podíváme více laicky, tak za účetní zisk si zásoby samoDodejme, že v účetním období vzniku sloužil tento účetní zisk – zřejmě nekoupíme, zisk je pouze zdrojem financování (coby VH za účetní období – pouze pro uzavření, resp. vyrovnání alternativa k peněžitým vkladům společníka nebo k bankovnímu posledních dvou účtů – závěrkových účtů MD 710-Účet zisků úvěru). Účetní zisk fakticky nepředstavuje majetek (např. vyděa ztrát/D 702-Konečný účet rozvažný, jejichž shodné zůstatky lané peníze na účtu), ale pouze jeho krytí (zdroj) – jde o druhou odpovídaly rozdílu výnosů a nákladů, resp. aktiv a pasiv. stranu téže mince. Kdyby firma nedosáhla zisku, tak by si peníK zásadnímu zvratu v osudu „účetního zisku“ došlo započetím ze mohla obstarat třeba úvěrem od banky – pak by získaný majenového (následujícího) účetního období, kdy byl ze strany tek (peníze) byl krytý cizím kapitálem (úvěr byl zdrojem).

Ing. Martin Děrgel MD 701-Počátečního účtu rozvažného vyveden na stranu Dal samostatného účtu v rámci vlastního kapitálu, a to na Účet 431-Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.

Související předpisy: • § 20, 23–34 ZDP Z loňského VH za účetní období se stal VH ve schvalovacím říze- • § 15, 38a vyhlášky č. 500/2002 Sb. ní, přičemž tím jak dostal vlastní účet, došlo k jeho osamostatnění a je možno s ním nakládat. A to s ohledem na zmíněná mírná omezení zákona o obchodních korporacích, a případné požadavky základních firemních dokumentů a samozřejmě podle rozhod- 7 Bezúročná půjčka u člena spolku nutí valné hromady s. r. o. Podle účetních předpisů třeba o celém tomto „účetním zisku“ rozhodnout a takto jej zaúčtovat do konce tohoto běžného účetního období. Účet 431-VH ve schvalovacím Je obhajitelné, aby člen spolku – neziskové organizace (sdruřízení totiž musí být vyrovnán (vynulován), aby se uvolnilo místo žuje podnikající fyzické i právnické osoby) – půjčil bezúročně pro vykázání účetního zisku (ztráty) za toto další účetní období. tomuto spolku větší obnos peněz na překlenutí doby, kdy se musí zainvestovat celý projekt z vlastních zdrojů a teprve Účetním dokladem k zaúčtování využití účetního VH tedy zásad- potom bude proplacena část formou dotace? Půjčku poskytla ně bude rozhodnutí kompetentního orgánu – valné hromady jak fyzické osobě, tak i právnické osobě. s. r. o. Žádný řadový účetní nebo firemní ekonom, ba ani jednatel k tomu nestačí. Jedinou výjimkou by byla situace, když by Problematika spolků je upravena v § 214 až 302 NOZ. Domnívrcholový orgán účetní jednotky o celém VH ve schvalovacím vám se, že tato úprava ani jiná související úprava v NOZ nebrářízení nerozhodl do konce běžného účetního období. V tomto ní tomuto postupu. V tomto případě se jedná o zápůjčku v soujediném případě může, resp. musí automaticky účetní – v rámci ladu s § 2390 až 2394 NOZ, jedná se o přenechání zastupitelné účetní uzávěrky – převést zůstatek účetního zisku na účet věci. V souladu s § 2392 odst. 1 NOZ platí, že při peněžité 428-Nerozdělený zisk minulých let. zápůjčce lze sjednat úroky, z toho tedy vyplývá, že úroky být Firma s. r. o., plátce DPH, má v minulém roce zisk. Firma má jednoho jednatele, který rozhodl zisk ponechat ve firmě na zakoupení zásob. Jakým způsobem tuto situaci zaúčtovat a může si případný zisk vybrat v dalších letech? Firma s. r. o. zisk zdanila dle zákona, a pokud si zisk jednatel vybere, musí ho zdanit také? Pokud ano jakým způsobem?

www.otazkyaodpovedi.cz

Související předpisy: • § 3 odst. 4 písm. j) ZDP • § 18 odst. 2 písm. f) ZDP • § 214–302 NOZ • § 2390–2394 NOZ

8

Odpis pohledávky

Firma, s. r. o., eviduje pohledávku ve výši 121 000 Kč vč. DPH, splatnou 11. 2. 2013. Vymáhání bylo předáno soukromé inkasní agentuře – bez výsledku. Dlužník již nepodniká, je nekontaktní, ale v likvidaci dosud není. Lze tuto pohledávku daňově odepsat ve výši 100 %? Žádné opravné položky nebyly tvořeny.

Aby pohledávka mohla být daňově účinně odepsána, musí splňovat podmínky, které jsou obsaženy v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP. Poněkud dlouhé ustanovení lze rozdělit podle toho, zda je či není pohledávka krytá zákonnými opravnými položkami, na dvě části: a) Pohledávka je krytá zákonnou opravnou položkou – pak je odpis daňově účinný do výše zákonné opravné položky. b) Pohledávka není krytá zákonnou opravnou položkou – pro daňově účinný odpis je třeba ověřit zákonem definované vlastnosti pohledávky a také musí nastat zákonem definované důvody odpisu pohledávky (body 1–6).

Vyjdeme-li z toho, že pohledávka není krytá zákonnou opravnou položkou, pak pro daňově účinný odpis chybí důvod, který by byl uveden pod body 1–6. Samotná skutečnost, že je dlužník nekontaktní nestačí. Pokud nebylo provedeno exekuční řízení, nebo veřejná dražba, nebo nebyla provedena a ukončena výmazem z obchodního rejstříku likvidace dlužníka, je prostý fakt nekontaktnosti a předání pohledávky inkasní agentuře nedostatečný. Pokud byste chtěli odpis v účetnictví provést, jednalo by se o plně daňově neúčinný odpis. Řešením by bylo vytvořit (pokud není věřitel a dlužník spojenou osobou) zákonnou opravnou položku alespoň ve 20% výši a následně pohledávku odepsat. V tomto případě by částka odpisu na účtu č. 546 byla z 20 % daňově účinná a z 80 % daňově neúčinná. Samozřejmostí je zrušení zákonné opravné položky.

Ing. Ivana Pilařová Související předpisy: • § 24 odst. 2 písm. y) ZDP

9

Kóma majitele firmy

do kómatu a dle lékařů tento stav může trvat měsíce, i roky.

Jako jediný vlastník, majitel, provozní a ředitel byl hlavou celé firmy, která čítá čtyři zaměstnance, vlastní výrobní prostory a technologie. Tím se chod celé firmy zastavil. Jeho dcera by ráda pokračovala v obnovení výroby a upokojování potřeb odběratelů (objednávky na zboží stále přicházejí), ale nemá pravomoci v jednání a zastupování, přístupy k účtům, aby mohla hradit faktury za dodávky surovin a energií atp. Pokud by šlo o úmrtí byla by věc jednodušší, řešilo by se dědickým řízením. Zde jsou pravidla jak postupovat, ale v tomto případě litera zákona mlčí. Jak ustanovit dočasného správce do uzdravení dotyčného, kdo to může být, je to vůbec řešitelné? Snaha o záchranu firmy je, ale není způsob jak na to. Některé věci samospádem dobíhají a díky vlastním zdrojům se podařilo zachránit výrobu, ale jak to bude dále?

DAŇ Z PŘÍJMŮ

sjednány nemusí a zápůjčka může být poskytnuta jako bezúročná.

Současně je vhodné doplnit, že v souladu s § 18 odst. 2 písm. f) bodu 1. ZDP není předmětem daně z příjmů právnických osob majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce. Z toho tedy vyplývá, že poskytnutí bezúročné zápůjčky nemá ani žádný daňový dopad na straně spolku jako příjemce bezúročné zápůjčky. Jenom doplňme, že obdobná úprava je obsažena také v § 3 odst. 4 písm. j) ZDP pro poplatníky fyzické osoby.

Ing. Zdeněk Morávek

Na podobné případy pamatuje NOZ – zákon č. 89/2012 Sb. – – zejména následujícími právními instituty závislými na důvodech, míře a dlouhodobosti omezení duševních schopností dotyčného člověka: ● Zastoupení členem domácnosti – nejmírnější a zřejmě tedy i nejrychlejší opatření (§ 49 až 54), ● Omezení svéprávnosti – citelný zásah do práv člověka vyžadující více „papírování“ (§ 55 až 65), ● Opatrovnictví člověka – logický následek omezení jeho svéprávnosti (§ 457 až 485).

Vždy je zapotřebí příslušné rozhodnutí soudu, přičemž se postupuje zejména podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění p. p. Dále jen stručně nastíníme základní vymezení uvedených institutů, přičemž pro jejich zdárné uplatnění je vhodné využít služeb právníka specializujícího se na tuto problematiku.

Zastoupení členem domácnosti

● Brání-li duševní porucha zletilému, který nemá jiného zástupce, samostatně právně jednat, může ho zastupovat jeho potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner, nebo osoba, která se zastoupeným žila před vznikem zastoupení ve společné domácnosti alespoň tři roky. ● Ke vzniku zastoupení se vyžaduje schválení soudu. ● Zastoupení se vztahuje na obvyklé záležitosti, jak to odpovídá životním poměrům zastoupeného. ● Zástupce může nakládat s příjmy zastoupeného v rozsahu potřebném pro obstarání obvyklých záležitostí, jak to odpovídá životním poměrům zastoupeného; s peněžními prostředky na účtu zastoupeného však může nakládat jen v rozsahu nepřesahujícím měsíčně výši životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.

Omezení svéprávnosti

● Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu

● ●

●

Pán, který je jako OSVČ od roku 1990 vybudoval firmu, která ● vyráběla zboží pro Českou republiku a zahraničí. Pán upadl

jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.

Omezit svéprávnost člověka může jen soud.

Soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil.

Soud může v průběhu řízení o omezení svéprávnosti svěřit třetí osobě provedení určitých jednotlivých právních jednání nebo správu majetku, je-li to nutné, aby se zabránilo závažné újmě.

Soud může svéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou

www.otazkyaodpovedi.cz

13

DAŇ Z PŘÍJMŮ

určitou dobu, nejdéle však na tři roky; uplynutím doby právní účinky omezení zanikají. Zahájí-li se však v této době řízení o prodloužení doby omezení, trvají právní účinky původního rozhodnutí až do vydání nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok. ● V rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka.

zdanitelnou mzdu. Tato „osobní spotřeba“ současně zvýší také pojistné odvody na sociální a zdravotní pojištění, protože naplňuje znaky tzv. zúčtovaného příjmu.

Domnívám se, že správce daně by mohl tuto situaci posoudit u společníka jako příjem ze závislé činnosti, a to i přesto, že formálně „není odměňován za výkon funkce jednatele“.

Ing. Petra Konderlová

Opatrovnictví člověka

Související předpisy: § 23 odst. 7 ZDP nosti omezil, (…) nebo tomu, jehož zdravotní stav mu půso- • § 25 odst. 1 ZDP bí obtíže při správě jmění nebo hájení práv. ● Rozhoduje-li soud o jmenování opatrovníka člověku, může tak učinit až po jeho zhlédnutí, nebrání-li tomu nepřekonatelná překážka; musí též vyslechnout jeho vyjádření nebo 11 Převod bytu jinak zjistit jeho stanovisko a vycházet z něho. ● Soud jmenuje opatrovníkem osobu, kterou navrhl opatrovanec. Není-li to možné, jmenuje soud opatrovníkem zpravidla Co je daňově optimální a jaké jsou povinnosti při převodu bytu příbuzného nebo jinou osobu opatrovanci blízkou, která v osobním vlastnictví ze syna na matku? Darovací smlouva? osvědčí o opatrovance dlouhodobý a vážný zájem a schopnost projevovat jej i do budoucna.

Z daňového hlediska je skutečně nejvýhodnější uskutečnit přeIng. Martin Děrgel vod na základě darovací smlouvy uzavřené podle § 2055 a násl.

NOZ. Jak totiž následně vyplývá z § 10 odst. 1 písm. n) ZDP, jedná se o bezúplatný příjem, který představuje ostatní příjem Související předpisy: dle § 10 ZDP. Pokud se jedná o bezúplatný příjem poskytnutý • § 49–65 NOZ synem matce, bude aplikováno osvobození od daně v souladu • § 427–485 NOZ • zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, s § 10 odst. 3 písm. d) ZDP, jedná se o bezúplatný příjem od příbuzného v linii přímé. Jestliže se jedná o příjem osvobozený od ve znění p. p. daně, nezahrnuje se do základu daně, neuvádí se do daňového přiznání a z daňového hlediska s ním nejsou spojené žádné další povinnosti.

Současně doplňme, že takovýto převod nemovité věci (byt 10 Soukromé platby společníka v osobním vlastnictví, tedy jednotka) není předmětem daně z účtu s. r. o. z nabytí nemovitých věcí. Znakem předmětu této daně je úplatSpolečnost s r. o., plátce DPH, vede účetnictví. Ve společnosti nost, proto v případě bezúplatného převodu se o předmět této je pouze jediný společník, který je zároveň jediným jednatelem daně nejedná. Tím by samozřejmě byl v případě úplatného přespolečnosti. Ve vztahu ke společnosti není v pracovněprávním vodu, což v tomto případě nelze předpokládat. vztahu ani není odměňován za výkon funkce jednatele na Pokud by byl skutečně realizován úplatný převod jednotky ze základě smlouvy. Některé své soukromé výdaje platí z firemní- syna na matku, bylo by navíc nutné zkoumat, zda příjem z proho účtu. Podle mého by se uvedené soukromé výdaje měly deje této jednotky nepředstavují zdanitelný příjem u syna, což účtovat jako pohledávka za společníkem, účet č. 355, a spo- by bylo v případě, že by nebyly naplněny podmínky pro osvolečník by následně vrátil použité firemní prostředky na účet, bození podle § 4 odst. 1 písm. a) a b) ZDP. Jak jsem ale uvedl, resp. do pokladny, společnosti. Co však v případě, že společník tuto varianta není pravděpodobná. odmítne firemní prostředky vrátit. Lze je účtovat do nedaňo- V odpovědi jsem předpokládal, že převáděný byt v osobním vých nákladů ( jak z pohledu DPPO, tak i DPH)? Budou pou- vlastnictví není součástí obchodního majetku u syna a že nebužité firemní peněžní prostředky na straně společníka příjmem, de následně zařazen do obchodního majetku ani u matky, která který by měl zdanit DPFO jako ostatní příjmy dle § 10 ZDP? byt tímto způsobem nabude.

Ing. Zdeněk Morávek Právnická osoba nemůže vykazovat položku „osobní spotřeba“, sama za sebe nemůže nic spotřebovávat. Pokud se uskuteční Související předpisy: výdaje pro osobní spotřebu zaměstnanců nebo vlastníků firmy, • § 4 odst. 1 písm. a) a b) ZDP pak v takovém případě jde o výdaje (náklady) vynaložené pro • § 10 ZDP účely nesouvisející s jejím podnikáním, a tudíž daňově neuzna- • § 2055 NOZ telné dle § 25 odst. 1 písm. u) ZDP a proto u nich také nemůže • Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí být uplatněno DPH. Hodnota těchto nákladů je u příjemce nemovité věci (fyzické osoby) jakýmsi požitkem (nepeněžním příjmem), který by měl být určitým způsobem zdaněn.

Půjde-li o tzv. spojené osoby ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP (např. jednatel nebo společník s alespoň 25% podílem), měla by být 12 Reklamní akce k prezentaci dohodnuta cena obvyklá nebo skutečně zaplacená, jinak je k její nové služby aplikaci oprávněn správce daně. U jednatelů firem je toto považováno za jednorázový zdanitelný příjem (odměna) ze závislé Firma se rozhodla pro své zákazníky provést reklamní akci, činnosti (viz § 6 odst. 3 ZDP), který jim tak obecně zvyšuje kde bude prezentovat novou službu servis klimatizací. Tuto

● Soud jmenuje opatrovníka zejména tomu, koho ve svépráv- •

14

www.otazkyaodpovedi.cz

Vzhledem k tomu, že ZDP v § 24 odst. 2 vysloveně nehovoří o daňové uznatelnosti nákladů na reklamu, budou pro daňovou uznatelnost těchto nákladů (výdajů) platit obecná pravidla: 1) Musí být prokazatelné, že uvedené náklady (výdaje) skutečně vznikly – daňový doklad od vašeho dodavatele zajišťujícího tuto reklamní akci.

2) Musí se jednat o výdaje (náklady) prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů – skutečně se musí jednat o reklamu, i když příjmy z této akce jsou nejisté.

3) Uvedené náklady musí být správně zaúčtovány z hlediska jejich věcné a časové souvislosti.

4) Nesmí se jednat o případy, které ZDP výslovně za daňové výdaje (náklady) neuznává.

přiznání. Jen takto vypočtenou poměrnou výši DPH je možné nyní reálně uplatnit. Výše DPH na vstupu, kterou přes poměrný koeficient nebylo možné uplatnit, se stalo (zpětně se stane) součástí vstupní ceny. A toto by bylo nutné opravit také na dani z příjmů v dodatečném daňovém přiznání, kde by bylo nutné přepočítat odpisy z jiné vstupní ceny. Dodatečná daňová přiznání by bylo na DPH nutné podat také za rok 2013, neboť se poměrný koeficient pro osobní užívání zvýšil o více než 10 procentních bodů. Tato odchylka od poměrného koeficientu v roce 2013 však již bude řešena úpravou odpočtu (§ 78 a násl.) a rozdíl nebude vstupovat do pořizovací ceny automobilu, ale bude zaúčtován výsledkově. Další úprava odpočtu (z důvodu prodeje automobilu) pak bude provedena v roce 2014 (§ 78d).

Výše uvedený postup je velmi složitý a zasahuje i do daně z příjmů a neobejde se bez dodatečných daňových přiznání. Mnohem jednodušší by bylo provést úpravu odpočtu až v roce 2014, nicméně s tím, že za roky 2012 a 2013 nebude DPH v poměrné výši zpětně vyžadováno a bude se řešit pouze změna poměrného koeficientu z původní výše nula na poměrný koeficient roku 2014. V souvislosti s prodejem automobilu, který je zdanitelný, by tato poslední finální úprava odpočtu zahrnula i roky 2015 a 2016 (§ 78d ZDPH). Úprava odpočtu se do daně z příjmů zaúčtuje výsledkově a nebude třeba měnit (ani v reálném čase ani zpětně) vstupní cenu pro výpočet daňových odpisů. Je třeba počítat nejen s vratkou části DPH, ale také s jejím zaúčtováním do výnosů, které se na dani z příjmů zdaní.

Ing. Ivana Pilařová

DAŇ Z PŘÍJMŮ

reklamní akci firma poptala u jiného dodavatele. Lze fakturu od dodavatele zahrnout do daňově uznatelných nákladů a nárokovat DPH? Nebo se jedná o reprezentaci firmy, protože zisk z takové akce není předem jistý?

Obecně lze konstatovat, že v případě pořádání takovýchto akcí, se bude nepochybně jednat o formu reklamy, ale je především na poplatníkovi, aby v případě kontroly unesl důkazní břemeno a prokázal, že skutečně o reklamu jde. Již při přípravě takové akce by mělo být jasné, co bude na akci prezentováno a za jakých podmínek, a toto by mělo být uváděno nejen v upoutávkách ale také na pozvánkách. Jde o to, aby bylo splněno co nejvíce kritérií typických pro reklamu. Bez přesného vymezení obsahu, by mohla být uvedená akce považována jako reprezentace.

Související předpisy: Ing. Petra Konderlová • § 73 odst. 4 ZDP • § 75 ZDP • § 78–78d ZDP Související předpisy: • § 24 odst. 2 ZDP

14 13

Technické zhodnocení nebo oprava

Uplatnění odpisů

Společnost si v roce 2012 pořídila osobní automobil, který byl používán i pro soukromé účely (v roce 2012 – 70 %, v roce 2013 – 42 %) a neuplatnila si žádný nárok na odpočet DPH v roce pořízení. Do majetku byl automobil zařazen včetně neuplatněné DPH a z této hodnoty byly počítány odpisy. V roce 2013 se automobil používal a v roce 2014 se společnost rozhodla automobil prodat. Podle ZDPH se jednalo o zdanitelné plnění, společnost musela odvést DPH na výstupu, a proto se rozhodla, že si zpětně uplatní poměrnou část nároku na odpočet DPH (lze uplatnit do tří let od uskutečněného zdanitelného plnění). Jak a kdy v tomto případě upravit odpisy, které byly v letech 2012 a 2013 počítány z ceny včetně DPH? Pokud se bude jednat skutečně o zpětné uplatnění od samého počátku (ZDPH to skutečně připouští tři roky zpětně), je nutné podpořit předpoklad, že automobil v momentě pořízení nebyl určen k osobnímu užívání, což zřejmě není pravda. Jen tento případ by umožňoval uplatnění DPH v reálném čase bez dodatečného daňového přiznání. Pokud však byl předpoklad, že automobil bude (v roce 2012 byl) k osobní spotřebě používán, bylo nutné již při pořízení použít poměrný odpočet (§ 75 ZDPH).

Poměrný odpočet je podmnožinou částečného odpočtu, který musí být uplatněn jen do konce daného kalendářního roku (§ 73 odst. 4) – tedy z pozice roku 2014 jen v dodatečném daňovém

Klient s. r. o. zakoupil vrak starého automobilu ve Španělsku.

Dovezl do ČR a na tomto vraku provádí technické zhodnocení (dále jen „TZ“) – opravu? Po dokončení TZ – opravy, bude „veterána“ (speciální SPZ) používat k reklamním účelům. Lze u dokladů na TZ starého automobilu uplatnit odpočet DPH? Nebo pokud se nezmění technické parametry vozu doklady účtovat jako opravu vozu? Účetním dlouhodobým majetkem a stejně tak daňovým hmotným majetkem se pořizovaný majetek stává až tzv. uvedením do užívání. Čímž se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními předpisy pro užívání. § 7 odst. 11 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a § 26 odst. 5 a 10 ZDP. Je jasné, že vrak automobilu podmínky pro užívání nesplňuje a proto jej nelze uvést do užívání a prozatím se tak jedná o nedokončený pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek. Další podstatnou informací je, že technicky zhodnotit je možné až „hotový“ majetek, který byl uvedený do užívání – viz § 47 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb. - neboli stručně řečeno, nelze zhodnotit něco, co ještě nevzniklo a neexistuje, ale prozatím je ještě ve výstavbě.

Oprava dlouhodobého majetku sice obecně představuje okamžitý provozní daňově účinný výdaj (náklad) – na rozdíl od technického zhodnocení – ovšem podle mne se to opět netýká majetku, který ještě nevznikl a nebyl tedy uveden do užívání.

www.otazkyaodpovedi.cz

15

DAŇ Z PŘÍJMŮ

Není proto podle mne možné postupovat tak, že investičním nákladem (pořizovací alias vstupní cenou) bude pouze pořizovací cena vraku automobilu a jeho následná „oprava“ bude provozním výdajem. „Oprava“ v těchto případech podle musí být posouzena jako součást pořizovací ceny, resp. vlastních nákladů daného majetku, z níž se budou po jeho uvedení do užívání počítat účetní a daňové odpisy. Do dokončení vozidla a jeho uvedení do užívání, proto bude i o této „opravě“ účtovat jako o součásti investičních nákladů na kalkulační pořizovací účet MD 042-Pořízení dlouhodobého hmotného majetku.

Z hlediska DPH má dotyčný plátce této daně nárok na odpočet podle standardních pravidel, tedy zejména s ohledem na účel a budoucí využití předmětného automobilu. Jestliže bude vozidlo sloužit pouze k reklamním účelům, je tím splněna podmínka jeho využití pro ekonomickou činnost plátce. V souladu s § 72 ZDPH záleží pak možnost odpočtu na tom, co konkrétně obnáší tato ekonomická činnost. Jestliže plátce uskutečňuje pouze tzv. nároková plnění ve smyslu § 72 odst. 1 dtto, tedy zejména zdanitelná plnění a plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, pak má nárok na plný odpočet DPH na vstupu.

Pokud ekonomická činnost plátce, k jejíž propagaci bude předmětné vozidlo sloužit, spočívá zčásti rovněž v uskutečňování plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, tak bude mít pouze částečný nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění týkajících se uvedení vozidla do užívání podle § 76 dtto.

Ing. Martin Děrgel

v hodnotě při jejich koupi a následně po jejich vrácení věřiteli.

Tento rozdíl tvoří pohledávku věřitele. 17. 6. 2014 byla věřiteli určená částka k uspokojení 23 000 Kč. Kdy zdanit a vyřadit pohledávky v daňové evidenci v roce kdy obdrží částku 23 000 Kč, nebo v roce 2014. Podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP se zvýší základ daně o částku 23 000 Kč a zbylá částka 3 477 000 Kč nezvýší daňový základ. Pokud by věřitel tyto pohledávky prodal, po obdržení určené částky 23 000 Kč, třeba za hodnotu 3 mil. Kč musí příjem z prodeje pohledávky zdanit v roce prodeje pohledávky a to bez ohledu na to, kdy dojde skutečně k inkasu peněz. Protože se jedná o pohledávky podle § 24 odst. 2 písm. y) bude se zdaňovat hodnota 3 mil. Kč a ne hodnota 3 477 000 Kč.

a) „Odpis pohledávky“ po ukončení insolvenčního řízení Hodnota 23 000 Kč, která byla věřitelem inkasována, bude ke dni přijetí zdanitelným příjmem. V daňové evidenci není možné realizovat odpis pohledávky, proto se zbylá částka 3 477 000 Kč v daňové evidenci nijak neprojeví – nezvýší, ani nesníží základ daně v daňové evidenci. Zákon nezná ani „vyřazení“ pohledávky. Pohledávka stále existuje (nedošlo k právnímu zániku), proto bude uvedena v evidenci pohledávek.

Při ukončení činnosti poplatníka vedoucího daňovou evidenci (nebo při úmrtí, nebo přechodu na paušální výdaje) dochází na základě § 23 odst. 8 písm. b) bodu 2 ZDP k modifikaci základu daně. Jedním z bodů této modifikace základu daně je také zvýšení základu daně o neuhrazené Související předpisy: pohledávky. V této chvíli bude využito ustanovení § 24 odst. 2 • § 26 odst. 5 a 10 ZDP písm. y) ZDP, podle kterého pohledávka zde uvedená nezvý• § 72, 73, 76 ZDPH ší základ daně – a to je právě pohledávka ve výši 3 477 000 Kč.

• § 7 odst. 11 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Nebude tedy „odepsána“, ale její hodnota nebude v souvis• § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb. losti s ukončení podnikání zdaněna. b) Prodej pohledávky Pokud by věřitel vedoucí daňovou evidenci pohledávku ve výši 3 477 000 Kč [ jedná se o pohledávku vyjmenovanou 15 Odpis pohledávky v daňové evidenci v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP] prodal, stane se příjmem hodnota, za kterou byla pohledávka postoupena. Z dikce § 23 odst. 13 ZDP usuzuji, že příjem vznikne v roce prodeje Fyzická osoba vede daňovou evidenci, je plátce DPH, eviduje pohledávky, nikoliv v roce skutečného inkasa. pohledávky za dlužníkem, na kterého byl podán návrh na konIng. Ivana Pilařová kurz. U dlužníka byl zjištěn úpadek a prohlášen konkurz. Věřitel řádně přihlásil pohledávky 1. 3. 2012 v hodnotě 3,5 mil. Kč a ty byly uznány jako vykonatelné. Jedna je faktura za prodej Související předpisy: zboží na základě kupní smlouvy a druhá náhrada škody vznik- • § 23 odst. 8 písm. b) ZDP la použitím kabelů a vyjmutí z pískového podloží dlužníkem. • § 23 odst. 13 ZDP Kabely byly vráceny věřiteli za plnou cenu s tím, že jejich • § 24 odst. 2 písm. y) ZDP znehodnocení bude zvlášť dorovnáno. Znalec ocenil rozdíl

KNIŽNÍ TIP

Jak číst účetní výkazy vybraných účetních jednotek Danuše Prokůpková, Michal Svoboda První náklad během měsíce vyprodán, dotiskli jsme pro Vás!

Publikace srozumitelně na řadě modelových příkladů přibližuje a vysvětluje problematiku účetnictví organizací veřejného sektoru.

Využijte bonusový program a knihu si objednejte na www.wolterskluwer.cz/obchod 16

www.otazkyaodpovedi.cz

DPH organizační složky

Jsme spol. s r. o., plátce DPH, máme organizační složku na Slovensku, také plátce DPH. Organizační složka vede samostatně účetnictví podle slovenských předpisů. Veškeré doklady organizační složky se účtují jednou za měsíc v účetnictví zřizovatele v českých korunách s použitím kursu k poslednímu dni účtovaného měsíce. Český dopravce uskutečnil dopravu SR–SR a zároveň SR–ČR. Tzn., že část dopravy patří organizační složce.

Fakturu vystavil nám – zřizovateli. Může si společnost nárokovat celé DPH a následně přes vnitrofakturu přeúčtovat část dopravy na organizační složku? Vnitrofaktura bude bez DPH.

18

Spotřební daň jako předmět daně

Jsme plátci DPH. Nakupujeme topný olej, za jehož spotřebu nám na základě přiznání celní úřad vrací spotřební daň. Je toto vrácení spotřební daně předmětem DPH? Mám k dodavatelské faktuře vystavit v okamžiku vrácení spotřební daně opravný daňový doklad?

Podle § 42 odst. 1 písm. c) ZDPH plátce je povinen opravit základ daně a výši daně v případě, že dojde k vrácení spotřební daně podle § 40 odst. 2 ZDPH, tzn. pokud je pořizovateli vrácena spotřební daň zaplacená v členském státě, ze kterého bylo zboží odesláno nebo přepraveno. Pro ostatní případy vrácení spotřební daně ZDPH tuto povinnost nestanovuje.

Opravný daňový doklad tedy budete vystavovat jen v případě, že vám vracejí spotřební daň z topného oleje od dodavatele z jiné členské země EU. Ing. Petra Konderlová

Z dotazu vyplývá, že doprava zboží se uskutečnila samostatně jako doprava SR–SR a samostatně jako SR–ČR, ale daňový doklad byl vystaven českému plátci, spol. s r.o. Pokud ano, tak doprava jak SR–ČR, tak SR–SR má místo plnění podle § 9 odst. 1 tam, kde má sídlo příjemce služby, tj. místo plnění je v ČR a dopravce vystaví daňový doklad s českou DPH. Vy jako český plátce máte nárok na odpočet daně s tím, že při tzv. přeúčtová- Související předpisy: ní postupujete stejně, jako kdybyste službu dopravy poskytovali • § 40 odst. 2 ZDPH sami, tj. na dopravu SR–SR pro organizační složku na Slovensku • § 42 odst. 1 písm. c) ZDPH se slovenským DIČ vystavíte daňový doklad bez DPH a daň přizná ve svém daňovém přiznání na Slovensku organizační složka.

U tzv. přeúčtování mezi českou spol. s r. o. (české DIČ) a její organizační složkou na Slovensku (slovenské DIČ) se nejedná 19 Uplatnění DPH u dobropisu o „vnitrofakturu“, ale o daňový doklad podle ZDPH. Ing. Ladislav Pitner Firma s. r. o. provozující maloobchod uzavřela s velkým dodavatelem výrobků smlouvu za účelem propagace výrobků. Ve Související předpisy: smlouvě je stanoveno, že pokud firma s. r. o. odebere méně • § 9 odst. 1 ZDPH výrobků, musí poskytnout objednateli propagace slevu z ceny • § 72–79c ZDPH reklamy (dobropis). Firma odebrala méně výrobků. Na základě této smlouvy byl vystaven dobropis – opravný daňový doklad – základ daně + DPH. Kdy může firma s. r. o. uplatnit odečet DPH u dobropisu který vystavila a ještě nezaplatila?

17 Uplatnění DPH při nedodání zboží

Máme daňový doklad na celkovou částku dodávky, která však nebyla dodána, tedy nenastalo zdanitelné plnění (dle našeho názoru neměl být daňový doklad vystaven). Zaplatili jsme pouze zálohu. S dodavatelem jsme v soudním sporu ohledně dodání zboží nebo vrácení peněz. DPH jsme zatím nenárokovali. Můžeme si na základě daňového dokladu, který je vystaven na celkovou částku, uplatnit DPH pouze částečně, a to ve výši, která odpovídá zaplacené záloze?

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

16

V případě provedení opravy základu daně a výše daně podle § 42, která má za následek snížení uplatněného odpočtu daně, je plátce, příjemce plnění, povinen provést opravu odpočtu daně dle § 74 odst. 1 ZDPH za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem, plátce opravu odpočtu daně prokazuje.

Ing. Petra Konderlová

Bohužel ne. Nesplňujete podmínky § 72 a 73 ZDPH. Tzn. aby Související předpisy: jste mohli uplatnit DPH ze zaplacené zálohy, tak byste museli • § 73 odst. 1 písm. a) ZDPH mít daňový doklad přímo na tuto přijatou platbu od dodavatele, se kterým jste ve sporu a on by toto DPH musel odvést. Navíc jste oprávněni uplatnit si nárok na odpočet DPH u přijatého zdanitelného plnění, které použijete v rámci svých ekonomických 20 Přeprava u vývozu zajišťována činnosti. A vzhledem k tomu, že jste s dodavatelem ve sporu, tak subdodavatelem není jisté, zda vůbec k nějakému plnění dojde.

Ing. Petra Konderlová Český plátce dodává zboží do třetí země (Zlín–Japonsko).

Sjednání přepravy zadá dopravci A. Dopravce A část přepravy Zlín – Praha zadá dopravci B. Dopravce B má k dispozici objedSouvisející předpisy: návku přepravy – smluvní cena přepravy + DPH, vývozní dopro• § 72, 73 ZDPH vodný doklad (vývozce firma ze Zlína, příjemce ze třetí země, razítko celní úřad Zlín + informaci výstupní celní úřad

www.otazkyaodpovedi.cz

17

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

Letiště Praha, vývozní doklad obsahuje MRN číslo). Dopravce se posuzuje za příslušný a také předcházející kalendářní rok.

B fakturuje přepravu Zlín–Praha s DPH nebo jako osvobozené Plátce se ale rovněž může rozhodnout, i v případě nepřekročení finančního limitu, že místem plnění bude místo ukončení/odeplnění dle § 69? slání přepravy. V tomto případě zasílání zboží nebude předměPředně je třeba uvést, že při aplikaci daně z přidané hodnoty, se tem daně v ČR. V případě překročení finančního limitu, stanov zásadě nerozlišuje, zda poskytovatel daného plnění je „subdo- veného členským státem příjemce zboží, je potřeba postupovat davatelem“ či „generálním“ dodavatelem. Pro uplatnění daně je podle daňové legislativy tohoto státu. Důsledkem je, obecně, povinnost registrace českého podnikatele a následné přiznávání vždy podstatná obsahová náplň daného plnění.

Pokud tedy jde o poskytnutí přepravy, která se váže k vývozu DPH z pořízení zboží v této zemi. zboží a plátce B naplní podmínky nastavené ustanovení § 69 Jiná situace je v případě intrakomunitárního dodání zboží. odst. 4 ZDPH, pak plátce B osvobození od daně uplatní. Podle V souladu § 8 ZDPH je předmětem české DPH dodání zboží § 69 odst. 4 ZDPH osvobození přepravy u vývozu zboží plátce s místem plnění v ČR. Místem plnění při dodání zboží s přepradokládá přepravním dokladem potvrzeným celním úřadem vou je místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo nebo jinými důkazními prostředky. Zároveň toto ustanovení přeprava zboží začíná. V tomto případě je ale potřeba postupoi říká, že plátce, který uskutečňuje přepravu vázanou na vývoz vat podle § 64 tohoto zákona, který umožňuje osvobodit dodázboží na základě postoupení závazku dalších osob, je povinen ní zboží do JČS od české DPH. Podmínkou pro osvobození je, že prokázat nárok na osvobození přepravním dokladem, smlouvou se jedná se o dodání osobě registrované k dani v JČS, zboží je odesláno nebo přepraveno z tuzemska plátcem nebo pořizovao přepravě věci nebo jinými důkazními prostředky.

Na základě toho, co uvádíte v dotaze, se domnívám, že plátce telem nebo zmocněnou třetí osobou a pořízení zboží je pro B podmínky § 69 odst. 4 ZDPH naplní a tudíž u jím uskutečně- kupujícího předmětem daně v JČS. Podmínky osvobození jsou modifikované pro dodání nových dopravních prostředků né přepravy uplatní osvobození od daně podle § 69 ZDPH. Ing. Zdeňka Hušáková a zboží, které je předmětem spotřební daně. Český plátce, který uskutečňuje intrakomunitární dodání zboží podle výše uvedeného, je povinen podat souhrnné hlášení podle Související předpisy: § 102 ZDPH. Souhrnné hlášení podává plátce za každý kalen• § 69 ZDPH dářní měsíc, do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, a to bez ohledu na to, zda se jedná o měsíčního nebo čtvrtletního plátce DPH. Souhrnné hlášení se podává výhradně elektronicky.

Povinnost vykazovat data pro Intrastat vzniká fyzickým/právnic21 Intrastat kým osobám (dále jen zpravodajská jednotka) pokud jsou registrovány či identifikovány k DPH v ČR a odeslaly zboží do Když podnikatel plátce DPH vyveze zboží do EU (Německo) jiného členského státu anebo přijaly zboží z jiného členského v hodnotě cca 50 000 Kč, je povinen podat měsíční Intrastat. státu, a to v hodnotě přesahující práh pro vykazování údajů do Intrastatu.

Je faktura vystavená do Německa bez DPH? Práh pro vykazování si zpravodajská jednotka musí sama počítat Zda bude faktura vystavená bez, nebo s českou DPH, záleží od od začátku každého kalendářního roku anebo ode dne přiděletoho, jestli se jedná o intrakomunitární dodání zboží (viz níže) ní DIČ k DPH, a to zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží.

Výše prahů je stanovena na 8 mil. Kč pro odeslané a na nebo o zasílání zboží.

Podle § 8 odst. 4 ZDPH se pod zasíláním zboží rozumí dodání 8 mil. Kč pro přijaté zboží.

Ing. Barbora Krížová zboží mezi členskými státy, osobě, pro kterou pořízení zboží v státě ukončení odeslání nebo přepravy není předmětem daně.

Jedná se zejména o dodání zboží osobě nepovinné k dani Související předpisy: (např. soukromá osoba – nepodnikatel), nebo o dodání zboží • § 8, 64, 102 ZDPH podnikateli – neplátci. Uvedené neplatí pro dodání nového • § 3 vyhlášky č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dovádopravního prostředku, dodání zboží s instalací nebo montáží, ženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi nebo dodání použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských předmětu nebo starožitnosti, jejichž dodání je předmětem společenství zvláštního režimu. Obecně je místem plnění, při zasílání zboží, • Čl. 3 nařízení Komise (ES) č. 1917/2000 ze dne 7. září 2000, do finančního limitu stanoveného legislativou členského státu kterým se stanoví některá prováděcí pravidla nařízení Rady příjemce, místo, kde se zboží nachází v době započatí jeho ode(ES) č. 1172/95, pokud se jedná o statistiku zahraničního slání nebo přepravy. V tomto případě se tedy jedná o ČR obchodu, v platném znění a dodání zboží je proto předmětem české DPH. Finanční limit

TIP NA ŠKOLENÍ

termín

kód

cena

odborný garant

9. – 10. 12. 2014

1405250

3 690 Kč bez DPH

Ing. Ivana Langerová (daňová poradkyně)

PRAKTICKÉ UPLATŇOVÁNÍ ZÁKONA O DPH V ROCE 2015 Více informací o celém programu najdete na www.vox.cz.

18

www.otazkyaodpovedi.cz

Přihlášení provozovny

živnost (příloha č. 1) ani o živnost vázanou (příloha č. 2) či živnost koncesovanou (příloha č. 3), nepůjde tak v tomto případě o nezákonné podnikání.

Ing. Christian Žmolík

Jsme realitní kancelář. Máme pronajaté prostory pro vykonávání administrativních činností. V tomto prostoru máme nahláše- Související předpisy: no místo i sídlo podnikání. Nemáme žádné zaměstnance. Musí- • příloha 1 až 3 k živnostenskému zákonu me mít na živnostenském úřadě přihlášenou provozovnu?

Toto upravuje § 17 živnostenského zákona. Podnikatel je povinen zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně oznámit předem živnostenskému úřadu; to neplatí pro zahájení provozování živnosti v provozovně, která je uvedena v ohlášení živnosti podle § 45 odst. 3 písm. f) živnostenského zákona nebo v žádosti o koncesi podle § 50. Pokud jste tedy tyto prostory měli uvedené už v ohlášení živnosti jako místo podnikání (kde zároveň podnikání provozujete), pak ohlašovat provozovnu nemusíte, pokud ne, pak jste měli ohlásit tuto provozovnu již dnem zahájení podnikání v této provozovně. „Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem osoby.“ Ing. Petra Konderlová Související předpisy: • § 17 živnostenského zákona • § 45 odst. 3 písm. f) živnostenského zákona

23

Podnikání bez dohlášení další činnosti

Společnost s. r. o. má živnost dle živnostenského oprávnění: Předmětem podnikání je Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Obory činnosti: Zprostředkování obchodu a služeb, Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků. Jestliže chce s. r. o. pronajmout automobil, pro který nemá nyní využití, musí si rozšířit živnostenský list o obor 59? Pronájem a půjčování věcí movitých? Nebo může využít toho, že je jen jedna volná živnost a v jejím rámci může podnikatel provozovat všechny obory činností, které tato živnost obsahuje? Pokud by se automobil pronajal i bez nahlášení další činnosti na živnostenský úřad, může se tento pronájem považovat jako nezákonné podnikání?

Takzvaná volná živnost v sobě obsahuje oprávnění k výkonu všech činností uvedených pod jednotlivými obory činnosti.

Pokud tedy podnikatel má ohlášenu volnou živnost a „pouze“ překročí rozsah oznámených oborů činnosti, nejedná se o neoprávněné podnikání. V této situaci tak nebude nutné rozšiřovat obory činnosti o obor „Pronájem a půjčování věcí movitých“. Pro společnost je příležitostná jednorázová nájemní smlouva o pronájmu vozidla pouze doplňkovou činností „provozovanou“ na určitou dobu a přijaté nájemné jistě nebude tvořit vysoký podíl na celkových příjmech společnosti. v případě jednorázového pronájmu automobilu vůbec nepůjde o podnikání, neboť podnikáním je pouze činnost soustavná, což jednorázový pronájem automobilu není. Příležitostný nájem vozidla jako poskytnutá služba navíc odpovídá i předmětu podnikání společnosti „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Jelikož se v tomto případě nejedná ani o řemeslnou

24

ŽIVNOSTI

22

Zařazení živnosti a výdaje procentem

Klient uplatňuje výdaje procentem a v živnostenském listu má uvedeno „specializované stavební činnosti, přípravné a dokončovací stavební práce“. Jeho hlavní náplní – příjmem – jsou dlaždické práce. Jedná se o živnost řemeslnou a výdaje budou 80 % nebo patří do volných živností a výdaje 60 %?

V § 7 odst. 7 ZDP ve spojení s § 7 odst. 1 ZDP je možnost uplatnění výdajů ve výši 80 % z příjmů umožněna pro příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a pro příjmy ze živností řemeslných. Pro ostatní živnosti (živnosti vázané, koncesované a volné dle živnostenského zákona) je možné uplatnit výdaje ve výši 60 % z příjmů. „Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti“ jsou živností volnou, tato činnost je uvedena v příloze č. 4 živnostenského zákona. Pokud poplatník podniká na základě tohoto živnostenského oprávnění, má nárok na uplatnění výdajů ve výši 60 % z příjmů, jak je uvedeno v § 7 odst. 7 ZDP. Josef Rajdl Související předpisy: • příloha č. 4 živnostenského zákona • § 7 odst. ZDP

25

Zahraniční zájezd

Jsme občanské sdružení zabývající se sportem. Pokud nemáme cestovní koncesi, můžeme nakoupit zahraniční zájezd od cestovní kanceláře? My pouze vybereme účastnické poplatky a převedeme na účet cestovní kanceláře ve stejné výši. Jak bude popřípadě vypadat zaúčtování a zdanění?

Koncesovanou živností v souladu s přílohou č. 3 živnostenského zákona je provozování cestovní kanceláře, jak dále vyplývá z § 2 odst. 1 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, provozovatel cestovní kanceláře je podnikatel, který je na základě koncese oprávněn organizovat, nabízet a prodávat zájezdy.

Domnívám se, že v případě, že občanské sdružení pořídí pro své členy od cestovní kanceláře zahraniční zájezd a následně vybere cenu tohoto zájezdu v plné výši od těchto členů a zájezd uhradí, nelze hovořit o nabízení a prodávání zájezdů ve smyslu výše uvedeného zákona a o tom, že by v takovém případě byla nutná koncese. Zejména v případě, že bude od účastníků vybrána pouze částka ve výši nákladů na pořízení tohoto zájezdu. Tento závěr je vhodné posílit také způsobem účtování, kdy o pořízení a úhradě nebude účtováno do výnosů a nákladů, ale bude o tom účtováno na účtech zúčtovacích vztahů. To znamená, že úhrada

www.otazkyaodpovedi.cz

19

ŽIVNOSTI

zájezdu by byla účtována jako pohledávka vůči členům a přijaté platby od členů jako úhrada této pohledávky. Takovýto postup by byl i v souladu s bodem 3.4. Českého účetního standardu č. 412 – Náklady a výnosy.

Co se týká zdanění, pokud jsou vybírány pouze účastnické poplatky ve výši nákladů na zájezd a je o nich účtováno jako pohledávce, není důvod, aby se tyto příjmy a výdaje objevily ve výsledku hospodaření a v základu daně. Pokud by takovýto případ nenastal a bylo by účtováno do nákladů a výnosů a tím do výsledku hospodaření, při zdanění by bylo nutné vyjít ze stanov občanského sdružení a z toho, zda by se jednalo o tzv. hlavní činnost v souladu s § 18 odst. 4 písm. a) ZDP či nikoliv a zda by se případně jednalo o jednotlivý druh činnosti v rámci hlavní činnosti. Jak jsem ale uvedl, rozhodující v tomto ohledu budou zejména stanovy a navíc bych určitě preferoval postup, kdy by se na výsledkové účty vůbec neúčtovalo.

Ing. Zdeněk Morávek

27

Výše paušálních výdajů

OSVČ (podnikatel s živnostenským listem na zprostředkování) má registraci u ČNB na činnost investičního zprostředkovatele. Vykonává funkci manažera skupiny pro jednu pojišťovnu (na základě smlouvy mezi ním jako OSVČ a pojišťovnou). Má na starosti skupinu dalších OSVČ (investičních zprostředkovatelů, kteří zprostředkovávají pojištění pro danou pojišťovnu).

Tuto skupinu si musel sám vyhledat a vytvořit. O svou skupinu se stará, školí ji, chodí jako náhled na jejich návštěvy u klientů, pomáhá jim řešit jim problémy apod. Jako odměnu získává jakousi paušální odměnu (pokud mu na ni vznikne nárok) a pak určité procento z odměn své skupiny od pojišťovny (pokud tato skupina bude plnit nastavené limity – tyto nastavila pojišťovna). Sám za sebe již nebude navštěvovat klienty a zprostředkovávat pojištění. Pro spolupráci s pojišťovnou si musel zajistit registraci u ČNB. Jakou výši paušálních výdajů může tato OSVČ uplatnit 40 % či 60 %?

Související předpisy: • živnostenský zákon • § 18 odst. 4 písm. a) ZDP • zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání Podle § 3 živnostenského zákona živností není mimo jiné činnost pojišťovacích zprostředkovatelů. Tato činnost se řídí zákonem v oblasti cestovního ruchu, ve znění p. p. č. 38/2004 Sb., pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů a mohou ji vykonávat 26 Provozovna buď zaměstnanci pojišťoven, nebo pojišťovací zprostředkovatelé, kteří jsou zapsáni v Registru vedeném ČNB. Rovněž tak činnost Stavební společnost má mimo své sídlo v pronájmu nemovi- investičních zprostředkovatelů je činnost, kterou redukuje a registtost, kterou využívá jako sklad a kancelář asistentky. Prostor ruje opět ČNB. To, že uvedený podnikatel má za povinnost, mít slouží pouze pro vnitřní potřeby firmy, v těchto prostorách registraci u ČNB znamená, že se nejedná o živnost, nýbrž o podninejsou poskytovány či prováděny žádné služby, není prodává- kání podle zvláštních předpisů, tedy dle § 7 odst. 2 písm. c) ZDP. no žádné zboží, nevedou se zde žádná obchodní jednání. U příjmů z této činnosti lze uplatnit paušální výdaje pouze ve výši 40 %.

Jedná se z hlediska živnostenského zákona o prostor, v němž je Z uvedeného tedy vyplývá, že pro posouzení o jakou činnost se skutečně jedná, není rozhodující živnostenský list, ale uvedená prováděna živnost, tj. o provozovnu? registrace u ČNB. Ing. Jiří Nigrin Provozovna je pro účely živnostenského práva definována v ustanovení § 17 odst. 1 živnostenského zákona jako „prostor, v němž je živnost provozována“, přičemž za provozovnu zákon Související předpisy: výslovně považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící • § 7 ZDPH k prodeji zboží nebo poskytování služeb a mobilní provozovnu. • § 3 živnostenského zákona Z hlediska živnostenského zákona tedy nelze ztotožňovat pro- • zákon č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu, vozovnu např. pouze s obchodem, v němž se podnikatel setkáve znění p. p. vá se zákazníky, nebo s výrobním závodem apod.

V případě skladovacích prostor není praxe zcela jednotná a v některých případech může být skutečně naplnění definice provozovny dle živnostenského zákona diskutabilní.

28 Vedení daňové evidence Osobně se nicméně domnívám, že skladovací činnosti u ohlašovací živnosti (a v tomto případě ještě administrativní činnost asistentky) tvoří součást podnikatelské činnosti podnikatele a jedná se tudíž Do minulého roku jsem vedla daňovou evidenci podle skuteči v případě těchto činnosti o prostory, v nichž je provozována nosti, tento rok bych chtěla přejít na paušál. Byla jsem na živnost. Přikláním se tedy spíše k názoru, že i sklad s kanceláří finančním úřadu a tam mi řekli, že paušál pro vedení účetnicasistentky by podnikatel s opatrnosti měl ohlásit příslušnému tví je 40 %. Mám živnost „Ohlašovací vázanou“ – Činnost účetživnostenskému úřadu jako provozovnu. ních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, je to JUDr. Vlasta Víghová správně? Mám pár faktur na maloobchod i velkoobchod – živnost volná – tady budu používat paušál 60 %?

Související předpisy: Jak je v dotazu správně uvedeno, jedná se v případě činnosti • § 17 odst. 1 živnostenského zákona účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence o živnost vázanou a v případě provozování maloobchodu a velkoobchodu o živnost volnou. Podle ustanovení § 7 odst. 7 písm. b) ZDP může poplatník u příjmů ze živností, s výjimkou příjmů ze

20

www.otazkyaodpovedi.cz

Související předpisy: • živnostenský zákon • § 7 odst. 7 písm. b) ZDP

zavádí se fikce kontinuálního přechodu všech pro daně relevantních právních skutečností ze zůstavitele na dědice, resp. na právní skutečnosti zůstavitele se hledí tak, jako by zůstavitel žil až do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.

Dědic získává postavení daňového subjektu (po zůstaviteli) návazně na rozhodnutí soudu o dědictví, což se týká i eventuálního využití daňové ztráty vzniklé zůstaviteli. Osoba zpravující pozůstalost podává daňová přiznání dle § 38ga ZDP do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, nemůže však uplatnit daňová zvýhodnění.

ŽIVNOSTI

živností řemeslných, uplatnit výdaje (tzv. výdajový paušál) ve výši 60 % z dosažených příjmů. To znamená, že v daném případě byla informace od finančního úřadu k výši výdajového paušálu u uvedené vázané živnosti chybná. Správně lze u obou živností (tj. vázané i volné) uplatnit výdajový paušál ve výši 60 %.

Ing. Jiří Vychopeň

Pokud syn po úmrtí otce bude pokračovat v jeho živnosti, pak veškeré s tím související příjmy a výdaje (včetně výdajů na mzdy zaměstnance a příslušné odvody) budou vedeny v jeho daňové evi29 Směnárenská činnost denci. Podnikání otce tedy „jen“ přiřadí ke své živnosti a bude pokračovat v odepisování autodílny místo otce bez dopadu na DPH. Ing. Petra Konderlová Fyzická osoba provozuje směnárenskou činnost na základě registrace u ČNB. Může uplatňovat výdajový paušál 40 % bez účetnictví nebo daňové evidence?

Související předpisy: • § 239 daňového řádu V § 3 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona je výslovně uvede- • § 38ga ZDP no, že směnárenská činnost není živností. Tuto činnost upravuje jiný zvláštní předpis, a to devizový zákon. Podle ustanovení § 3 odst. 1 tohoto zákona může fyzická osoba provádět směnárenskou činnost jako podnikání pouze tehdy, pokud byla k této čin- 31 Náhodná činnost/soustavná činnost nosti předem registrována Českou národní bankou. Z hlediska ZDP jsou příjmy fyzické osoby, která provozuje směnárenskou činnost na základě registrace u ČNB, považovány za příjmy Naše společnost poskytne 1x či max. 2x za rok službu, která z jiného podnikání podle zvláštních předpisů. Jedná se tedy není v předmětu podnikání (nemá na to živnostenský list). o příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c) uvedeného zákona, u kterých Pokud se jedná o takto náhodou činnost, tak je to takto lze podle ustanovení § 7 odst. 7 písm. c) tohoto zákona uplatnit v pořádku? Nemůže se stát, že bychom měli nějaké problémy namísto výdajů (nákladů) prokazatelně vynaložených na dosa- s úřady? Od kdy se to bere jako soustavná činnost, na kterou žení, zajištění a udržení příjmů tzv. výdajový paušál ve výši 40 % musí mít společnost oprávnění? K této službě jsme klasicky z dosažených příjmů. Lze však v tomto případě uplatnit výdaje připočetly DPH. nejvýše do částky 800 000 Kč.

Ing. Jiří Vychopeň Je třeba rozlišovat činnost, která je: a) jiným druhem volné živnosti, b) věcně blízká povolené živnosti, c) ostatní.

Podle § 28 odst. 1 živnostenského zákona – živnostenské oprávSouvisející předpisy: nění k výkonu živnosti volné opravňuje k výkonu všech oborů • § 3 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona činností uvedených v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu. Což • § 3 odst. 1 zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, potvrzuje i odpověď živnostenského úřadu v Ostravě na dotaz – ve znění p. p. http://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistra• § 7 odst. 7 písm. c) ZDP tu/zivnostensky-urad/dalsi-odkazy/listarna-1/prodej-investicniho-zlata Z praktického hlediska živnostenský zákon pamatuje na mírné vybočení z mantinelů věcné náplně povolené živosti, pokud se 30 Úmrtí plátce DPH jedná o věcně blízké činnosti, které nenaruší charakter „hlavní“ povolené živnosti. Pro tyto případy si tak živnostník nemusí Podnikatel plátce DPH, živnost – Oprava motorových vozidel, opatřovat další, rozšiřující oprávnění k podnikání, ale vystačí se postavil autodílnu, při pořízení uplatňoval odpočet DPH, stávající živností. Konkrétní možnosti a omezení této varianty – kolaudace v roce 2013. Tento podnikatel vážně onemocněl. – ad b) – stanoví § 34, 42 až 44 živnostenského zákona: Jaký by byl postup z hlediska DPH v případě úmrtí. Autodílnu by zdědil syn, který je také podnikatel plátce DPH, živnost – § 34 – Oprava motorových vozidel. DPH se neodvádí v případě, že (1) Podnikatel provozující živnost, která spočívá v obchodní čindědic pokračuje v podnikání dle živnostenského zákona. Syn nosti, je oprávněn, zůstane-li zachována povaha živnosti, také ale již živnostenský list má, v živnosti tedy dle živnostenského a) pronajímat zboží, zákona pokračovat nebude. Odvod DPH při úmrtí a nemož- b) zprostředkovávat koupi a prodej zboží v jednotlivých případech, c) provádět na zboží drobné změny, jimiž zboží přizpůsobuje nost uplatnění odpočtu syna by byl pro syna likvidační. potřebám kupujícího na jeho žádost, Počínaje rokem 2014 je pravidlo, resp. podmínka „započetí d) provádět montáž zboží dodaného zákazníkovi, pokud může být provedena jednoduchými operacemi bez zvláštních v pokračování činnosti zůstavitele do šesti měsíců od úmrtí” bezodborných znalostí, předmětné vzhledem k nové úpravě tzv. přechodu daňové povinnosti v daňovém řádu (§ 239 a násl. daňového řádu): e) provádět výměnu vadných součástí u dodaného zboží,

www.otazkyaodpovedi.cz

21

ŽIVNOSTI

pokud může být provedena jednoduchým způsobem bez zvláštních odborných znalostí.

(2) Podnikatel je rovněž oprávněn provádět servis dodaného zboží za předpokladu, že k tomu použije odborně způsobilých osob.

(3) Vyžadují-li činnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 koncesi, může je podnikatel provádět, jen pokud koncesi má.

(4) Podnikatel má právo přijímat objednávky na zhotovení, zpracování nebo úpravy zboží, k jehož prodeji je oprávněn, a dát tyto práce provést oprávněným výrobcem. § 42 (1) Podnikatel provozující živnost spočívající ve výrobní činnosti má právo v rámci živnostenského oprávnění výrobky vyrábět a dále prodávat a opravovat, zůstane-li zachována povaha živnosti.

(2) Podnikatel má dále právo: a) nakupovat za účelem dalšího prodeje a prodávat výrobky i jiných výrobců a příslušenství, pokud jsou stejného druhu jako výrobky vlastní výroby, nebo v jednotlivých případech zprostředkovávat prodej cizích výrobků a příslušenství, b) vyrábět a potiskovat obaly, etikety a jiné pomocné prostředky umožňující prodej výrobků, které vyrábí, c) pronajímat výrobky vlastní výroby i výrobky jiných výrobců stejného druhu, jakož i příslušenství, d) provádět montáž, seřízení a údržbu výrobků.

(3) Nákup, prodej, zprostředkování prodeje a pronájem cizích výrobků podle odstavce 2 písm. a) a c) může být prováděn jen v rozsahu, při kterém zůstane zachována povaha výrobní živnosti.

§ 43 Ustanovení § 42 odst. 2 a 3 se vztahuje přiměřeně na podnikatele, který provozuje živnost, při níž poskytuje opravy nebo údržbu věcí, přepravu osob nebo věcí, ubytování, hostinskou činnost, zastavárenskou činnost a jiné práce a výkony k uspokojování dalších potřeb, zůstane-li zachována povaha živnosti. § 44 Podnikatel oprávněný k přepravě osob a zboží může vykonávat činnosti související se zajištěním bezpečnosti a pohodlí cestujících, překládat, skladovat a balit zásilky, provozovat úschovu a poskytovat pohostinství v dopravních prostředcích.

V ostatních případech – ad c) – je pro soustavné vykonávání živnosti (ve smyslu § 2 živnostenského zákona) nezbytné opatřit si příslušné živnostenské oprávnění, jinak hrozí sankce za neoprávněné (nepovolené) podnikání. Podmínka soustavnosti není právními předpisy jednoznačně vymezena. Z vyjádření zástupců některých živnostenských úřadů jsem neoficiálně vyrozuměl, že prakticky se o soustavnou činnost jedná počínaje třetím opakováním během roku. Obecně lze doporučit raději opatrnější a bezpečnější přístup a i pro relativně výjimečné činnosti si opatřit rozšiřující živnostenské oprávnění. Zvláště jde-li o pouhé rozšíření, resp. změnu oboru volné živnosti, které ani není předmětem správního poplatku. Dodejme, že v souladu s § 28 odst. 3 živnostenského zákona v pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne na žádost podnikatele živnostenský úřad.

Ing. Martin Děrgel Související předpisy: • § 28 živnostenského zákona

Knižní novinky Wolters Kluwer Řešené otázky ke zdanění fyzických osob 2014 Martin Děrgel Praktickou formou 186 řešených dotazů z praxe kniha přináší podrobnější pohled na složitou problematiku daně z příjmů fyzických osob. Součástí knihy je i stručné vysvětlení každého tématu.

Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie Danuše Nerudová 4., aktualizované a doplněné vydání publikace zpracovává velmi aktuální téma, jež je zajímavé pro všechny, kdo se zabývají evropskou integrací.

Kniha podává komplexní a velmi přehledný obraz o daňovém prostředí, které vytváří EU.

Účetní a daňové souvislosti přeměn obchodních společností Jana Skálová 2., aktualizované vydání přináší ucelený pohled na provázanost obchodněprávní úpravy s účetnictvím a daňovou stránkou přeměn obchodních společnosti.

Knihy si objednejte na www.wolterskluwer.cz/obchod 22

www.otazkyaodpovedi.cz

1. Nařízení vlády o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném Dotčené předpisy:

nařízení vlády o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném (č. 484/2006 Sb.)

Účinnost: Zveřejněno:

4. Zákon o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě Dotčené předpisy:

Nové nařízení upravující časové poplatky za používání dálnic a mýtné nahrazující dosavadní právní úpravu.

Platnost: Zveřejněno:

od 1. ledna 2015 (Vyšlo ve Sbírce zákonů pod č. 240/2014)

2. Vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2015 Dotčené předpisy:

zákoník práce (č. 262/2006 Sb.) a zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.)

Vyhláška stanoví sazby zahraničního stravného, které jsou platné pro zaměstnance veřejného sektoru a ze kterých se vychází při stanovení minimální výše stravného při zahraniční pracovní cestě zaměstnanců soukromého sektoru.

Platnost: Zveřejněno:

od 1. ledna 2015 (Vyšlo ve Sbírce zákonů pod č. 242/2014)

3. Zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů Dotčené předpisy:

zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.)

od 1. září 2014 (Vyšlo ve Sbírce zákonů pod č. 247/2014)

AKTUALITY

Novinky v legislativě

zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (č. 582/1991 Sb.), zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (č. 592/1992 Sb.), zákon pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (č. 589/1992 Sb.), zákon o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb.), zákon o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb.), zákon o nemocenském pojištění (č. 187/2006 Sb.) a zákon o Finanční správě České republiky (č. 456/2011 Sb.)

Novelizace zejména terminologicky reaguje na nový zákon o státní službě. Účinnost: Zveřejněno:

od 1. ledna 2015 (Vyšlo ve Sbírce zákonů pod č. 250/2014)

5. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Singapurské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu Dotčené předpisy:

zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.)

Protokol ke smlouvě o zamezení dvojího zdanění se Singapurem publikované pod č. 224/1998 Sb. Platnost: Zveřejněno:

od 12. září 2014 (Vyšlo ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 64/2014)

Novela zákona o daních z příjmů upravuje slevu za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku a daňový režim Aktuality připravujeme ve spolupráci nákladů na provoz těchto zařízení. s Mgr. Ondřejem Drábem, daňový poradce.

VÝBĚR Z KNIŽNÍCH PUBLIKACÍ WOLTERS KLUWER

www.otazkyaodpovedi.cz

23

Doporučujeme novinku Rozumíme účetní závěrce podnikatelů

ročník XVI elektronický měsíčník 12/2014

Hana Březinová

vydává Wolters Kluwer, a. s. www.wolterskluwer.cz

Praktická příručka, kterou využije každý podnikatel i účetní.

Kniha je napsaná způsobem, který přinese zásadní poznatky jak neúčetním zájemcům o informace z účetní závěrky, tak účetním profesionálům.

odpovědná redaktorka Blanka Jetmarová tel. 246 040 436 e-mail: otazky@wolterskluwer.cz

Seznámíte se s podstatou účetních výkazů, které jsou podloženy účetními zásadami a vytvořeny na základě aplikace účetních metod.

technický redaktor Jan Kučera tel. 246 040 484 e-mail: kucera@wolterskluwer.cz

Knihu si objednejte v našem eshopu

odborný dohled dotazů Ing. Antonín Jeřábek Ing. Drahomíra Martincová Ing. Ladislav Pitner Ing. Marcel Pitterling daňový kalendář JUDr. Lenka Hrstková Dubšeková

Zkratky a úplné názvy předpisů ČÚS pro podnikatele České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (České účetní standardy pro podnikatele) daňový řád Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 500/2002 Sb. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,

pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

NOZ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

adresa redakce Wolters Kluwer, a. s.

Otázky & odpovědi z praxe U Nákladového nádraží 6 130 00 Praha 3 tel. 246 040 444 fax 246 040 401

ZOK zákon o účetnictví Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů ZDP Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ZDPH Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Naši partneři:

Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

živnostenský zákon Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

předplatné tel. 246 040 400 e-mail: predplatne@wolterskluwer.cz sazba Monika Svobodová Nevyžádané příspěvky nevracíme.

Za správnost údajů uvedených v článcích odpovídají jejich autoři.

Jakékoli šíření dovoleno pouze se souhlasem vydavatele. Vydávání povoleno Ministerstvem kultury.

ISSN 1803-9031.

Cena předplatného závisí na typu produktové verze, blíže na: www.otazkyaodpovedi.cz.

Datum rozeslání 27. 11. 2014 © Wolters Kluwer, a. s., 2014

24

www.otazkyaodpovedi.cz