Účetnictví neziskového sektoru 06/2016

6

2016 účetnictví a daně pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, organizační složky státu a nevýdělečné organizace

1

TÉMA

Rozpočet a pokuty za správní delikty Jednoduché účetnictví Novela zákona o účetnictví

www.unes.cz

Obsah

3

7

Téma

Vážení čtenáři,

Rozpočet a pokuty za správní delikty, nedostatky v přezkumech – jsou vždy oprávněné?

Ing. Ivana Schneiderová

je tu téměř polovina roku a s ní i šesté vydání Vašeho časopisu.

Problémy z praxe – účetnictví

obsah

Jednoduché účetnictví spolků není daňová evidence, kterou vedou podnikatelé – fyzické osoby RNDr. Petr Beránek

9

Tipy na semináře

10 Problémy z praxe – účetnictví Novela zákona o účetnictví od 1. 1. 2016 Mgr. Martina Smetanová, členka Výboru pro veřejný sektor Komory auditorů ČR

2

15 Problémy z praxe – veřejné zakázky Nový zákon o zadávání veřejných zakázek Mgr. Pavel Bláha

23 Tipy na semináře 23 Tip na publikaci 24 Problémy z praxe Pořízení a zveřejnění záznamu z jednání zastupitelstva za účelem informování veřejnosti JUDr. Eva Janečková

Tématem tohoto čísla jsou čerstvé poznatky z praxe v oblasti přezkumu hospodaření územních samosprávných celků. Je postup účetních jednotek vždy posuzován správně?

Poměrně nedávno bylo do aktuálního zákona o účetnictví vráceno jednoduché účetnictví. Že to ovšem není daňová evidence trefně vysvětluje ve svém článku ing. Beránek.

Pokračujeme v analýze nového zákona o veřejných zakázkách, zjistíme, jak je to s pořizováním záznamu z jednání zastupitelstva. Věnujeme se též evergreenu v oblasti neziskového sektoru – statusu veřejné prospěšnosti.

Nechybí poradna, daňový kalendář, tipy na školení, publikace či nové produkty Wolterskluwer ČR, a. s.

V příštím vydání – letním dvojčísle bude p. Petr Pospíšil pokračovat v seriálu o odpovědnosti při řízení příspěvkových organizací, analyzovat budeme problematiku dlouhodobého majetku či oblasti DPH a krácení nároku na odpočet.

Stále je Vám k dispozici zdarma v rámci Vašeho předplatného poradenská služba na www.otazkyaodpovedi.cz.

Na Vaše dotazy z oblasti účetnictví, daní a práva Vám odpovídají naši spolupracovníci, experti z praxe.

Své náměty či připomínky k časopisu nám můžete psát na unes@wolterskluwer.cz.

Přejeme přiměřeně teplé a hodně pohodové léto plné chvil odpočinku a báječných dovolených

26 Tip na publikaci 28 Naše poradna Nový zákon o zadávání veřejných zakázek Mgr. Pavel Bláha

Ilona Borlová odpovědná redaktorka

30 Aktuality Legislativní novinky s komentářem Michal Jakoubek

32 Tip na publikaci Partner časopisu UNES

unes_6_2016.indd 2

17.6.2016 18:59:04

Rozpočet a pokuty za správní delikty, nedostatky v přezkumech – jsou vždy oprávněné?

Ing. Ivana Schneiderová

První velké nedorozumění vychází z doplnění písmene „i“ do § 16 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. (2) Změna rozpočtu se provádí rozpočtovým opatřením.

Rozpočtová opatření se evidují podle časové posloupnosti. Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, a to i jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám, nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku.

Před zmíněnou novelou obsahovalo znění zákona jen taxativní vymezení povinnosti, kdy musí být přijato rozpočtové opatření. Po novele doplněním jednoho písmene „i“ ustanovení vyznívá, jako že všechna rozpočtová opatření jsou povinná.

Při provádění přezkoumání hospodaření je nové znění § 16 odst. 2 takto vykládáno kontrolory krajů (některými). Není však akceptován rozdíl mezi pojmy rozpočet a rozpis rozpočtu. Rozpočtovými opatřeními se mění schválený rozpočet, žádný předpis neukládá provádět změny v rozpisu rozpočtu. Kontroloři krajů požadují schválit všechny hodnoty rozpočtované a vykázané ve FIN 2-12M jako rozpočtové opatření tak, aby se vyrovnaly na 100 % se skutečností. Pokud toto není splněno, je to považováno za správní delikt dle § 22a, písm. e), a je vyměřena v některých případech obcím pokuta. Tento požadavek na 100% upravení rozpisu rozpočtu na skutečnost je formální a má i zkreslující vypovídací schopnost o plnění rozpočtu. Následné pokuty za správní delikt jsou pak zjevně neoprávněné.

Provedeme rekapitulaci, co by měl návrh rozpočtu předložený zastupitelstvu ke schválení obsahovat. Jedná se o požadavky přímé či nepřímo vyplývající z textu zákona č. 250/2000 Sb.

unes_6_2016.indd 3

1. Příjmy − dotace přijaté ze SR (souhrnný dotační vztah, evidenční dotační systém), vyplývající ze zákona o SR na běžný rok nebo z provizoria.

téma

Článek se týká změn v rozpočtovém procesu ÚSC. Novelou zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“), která vyšla ve sbírce dne 5. 2. 2015 pod č. 24/2015 Sb. a byla účinná od 15. 2. 2015, se změnila mimo podmínek pro poskytování dotací z rozpočtů obcí i některá další ustanovení zákona, která způsobují obcím rizika sankcí, často však vyplývají pravděpodobně z nedostatečného porozumění záměru předpisu.

2. Příjmy − dotace přijaté z rozpočtu krajů – vyplývající ze schváleného rozpočtu kraje nebo z provizoria.

3. Výdaje – vlastní podíl na spolufinancování již realizovaného programu spolufinancovaného EU.

3

4. Příjmy a výdaje v třídění dle tříd rozpočtové skladby (daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy, dotace, běžné výdaje, kapitálové výdaje a financování).

5. Výdaje U výdajů máme určit ukazatele, jimiž se mají řídit výkonné orgány ÚSC. U obcí je výkonným orgánem rada. Záleží na jejím rozhodnutí, jak podrobné členění vyžaduje pro závazné ukazatele. Doporučuji udělat členění rozpočtu např. pro malé obce dle paragrafů, u měst dle skupin paragrafů nebo dle tříd položek. Změny uvnitř těchto závazných ukazatelů pak doporučuji stanovit jen organizačně dle směrnice k rozpočtu (např. přesun v rámci závazného ukazatele je v pravomoci vedoucího odboru…).

Nejednalo by se pak o změny rozpočtu, ale jen o změnu rozpisu rozpočtu, která již může být prováděna organizačně, bez schvalování v orgánech ÚSC: příspěvky na provoz, dotace na pořízení DM, odvody, tj. vazby na zřizované příspěvkové organizace; ostatní schválené příspěvky, dotace, granty, finanční dary třetím osobám.

Rozpočet lze rozlišit na údaje povinné (bod 1 až 4) a na závazné ukazatele (bod 5). Obojí je však součástí rozpočtu, a pokud bude potřeba povinné údaje nebo závazné ukazatele změnit, musí být přijato rozpočtové opatření.

17.6.2016 18:59:04

Vysvětlení na příkladech:

téma

Příklad č. 1

4

Obec schválí rozpočet na paragrafu např. 5311 ve výši 500 000 Kč jako závazný ukazatel. Následně provede rozpis rozpočtu na jednotlivé položky. Ve výsledku je ve FIN 2-12M vykázáno překročení výdajů oproti rozpočtu o 1 000 Kč na položce 5169, ale nebyl dočerpán rozpočet např. na položce 5139 o 2 000 Kč. Celkově je skutečnost nižší než schválený rozpočet v závazném ukazateli paragrafu 5311 celkem; rozpočet není překročen. Nabízí se otázka, zda je obec povinna provést rozpočtové opatření i u rozpisu rozpočtu, a pokud ho neprovede, jedná se o porušení § 16 odst. 2, tj. o správní delikt? Dle znění zákona zjevně ne, ale přesto se za překročení jedné položky v rámci rozpisu rozpočtu udělují pokuty.

Příklad č. 2 Obec za období prosinec má navýšené příjmy ze sdílených daní oproti rozpočtu. Příjmy ze sdílených daní jsou schváleny jako závazný ukazatel rozpočtu. Tyto navýšené příjmy se projeví na položce 8115 změna stavu. Je zde povinnost provést rozpočtové opatření a vyrovnat rozpočet sdílených daní na 100 % na skutečnost oproti položce 8115? Dle varianty výkladu k § 16 odst. 2, že jsou všechna rozpočtová opatření povinná, by rozpočet měl být upraven. Je to však naprosto zbytečné, rozpočet by byl upraven zcela formálně, navíc následující rok, a nemělo by to žádný přínos.

Je škoda, že se nepodařilo získat od Ministerstva financí odůvodnění změny znění předpisu, tedy jaký byl záměr. Výsledek z praxe v požadavcích na formální 100% doupravení rozpočtu na skutečnost asi cílem změny ustanovení v § 16 nebylo, protože z různých jednání na Ministerstvu financí zazněla vícekrát kritika k tomuto formálnímu upravování rozpočtu.

Obce by měly vznášet námitky ke zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření v případě, že je jim vytýkáno neprovedení rozpočtového opatření k ROZPISU ROZPOČTU, protože předpisem nejsou dány povinné úpravy rozpisu rozpočtu a nemělo by se jednat o nedostatek ani o správní delikt s vyměřením pokuty.

unes_6_2016.indd 4

Rovněž ustanovení zákona v § 16 odst. 4 znamená od roku 2015 nemožnost vyhovění předpisu v plném rozsahu v praxi.

(4) Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek, při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím, při obdržení dotace před koncem kalendářního roku, nebo pokud se jedná o finanční prostředky podle § 28 odst. 12.

Poznámka: Tento odstavec § 16 sice není ve správních deliktech, ale jeho nedodržení je porušením právních předpisů.

Případně je kontrolory vyhodnoceno jako nedodržení řídicí kontroly dle zákona č. 320/2001 Sb. Na první pohled vypadá požadavek předpisu logicky, rozpočet je závazný, nemělo by docházet k čerpání výdajů, které nejsou kryté rozpočtem. Ale v praxi se setkáváme s případy, kdy nelze požadavek zákona vždy plně dodržet, a přesto by se nemělo jednat o nedodržení rozpočtové kázně. K diskuzi je také pojem „výdaj krytý rozpočtem“.

Příklady z praxe:

Příklad č. 1 V rozpočtu jsou naplánovány výdaje na spotřebu energií. Obec povolila inkaso z účtu dodavatelům. Dojde k vyšší spotřebě a dodavatel si odčerpá vyšší výdaj, než obec rozpočtovala. Došlo k provedení rozpočtově nezajištěného výdaje. Rozpočtové opatření na skutečnou spotřebu energií je provedeno dodatečně. Opravdu je nezbytné toto vyhodnotit jako porušení zákona?

Příklad č. 2 Obec je plátcem DPH, v běžném roce očekává, že zaplatí na DPH 5 mil. Kč, ale také předpokládá, že bude mít nárok na odpočet ve výši 3 mil. Kč. V rozpočtu na běžný rok se rozpočtuje výdaj ve výši 2 mil. Kč. Ale v průběhu roku dojde k případu, že nárok na odpočet se uplatňuje až za měsíc říjen, tj. již v červnu je výdaj odvodu DPH vyšší, než je rozpočet. Přesto nelze tento případ vyhodnotit, jako že nebyl rozpočtově krytý. Je opravdu nezbytné, aby se dělala rozpočtová opatření

17.6.2016 18:59:05

Příklad č. 3 Stejný problém jako v příkladu č. 2 je u všech přefakturací, např. energií, telefonů, náhrad nákladů. Při úhradě faktury dodavatelům volíme položku výdaje, ta není v rozpočtu, protože se zároveň očekává náhrada tohoto výdaje – např. od zaměstnanců na stravenky, od nájemců za energie apod. Může dojít k dočasnému překročení položek, ale přesto ve výsledku nebude rozpočet překročen.

Příklad č. 4 Na různé studie a plány má město v rozpočtu 10 mil. Kč např. na paragrafu 3635 Územní plánování. Z této položky čerpá na projekt „Zateplení budovy obecního úřadu“. Paní účetní zvolí přesnější paragraf pro naplnění vyhlášky o rozpočtové skladbě, tj. 6171. Na tomto paragrafu rozpočet není, ale přesto byl výdaj rozpočtem krytý.

Obdobný případ: Obec měla na položce 6130 plánovaný výdaj na nákup pozemku. Zúčastnila se dražby a dočasně musela využít na jistinu položku 5189, která rozpočtem nebyla kryta (jedná se o položku dočasnou, zpravidla se nerozpočtuje). Opět by se nemělo jednat o výdaj, který není krytý rozpočtem, rozpočet je na cílové položce, na které nakonec dojde k čerpání.

Příklad č. 5 Často se nesprávně vyhodnocuje i požadavek zákona č. 320/2001 Sb. ohledně rozpočtového krytí. Zákon vyžaduje krytí rozpočtem, ne krytí konkrétní rozpočtové položky vyplývající z rozpisu rozpočtu.

Jako závazný ukazatel je schválen zastupitelstvem výdaj na paragrafu 6171 celkem. Očekává se, že se budou měnit zámky, tj. při rozpisu rozpočtu je dána určitá částka na položku 5171 Opravy a udržování. Nakonec se však nakoupí zámky a klíče a výměnu provede vlastní zaměstnanec. Čerpání výdaje je pak na položkách 5139 a 5021. Závazný ukazatel je splněn, účel je splněn.

Správce rozpočtu neporušil zákon č. 320/2001 a jeho

unes_6_2016.indd 5

prováděcí vyhlášky tím, že výdaj schválil, byl krytý rozpočtem, nebyl krytý jen rozpisem rozpočtu, což není, jak již bylo uvedeno výše, v rozporu se žádným předpisem.

Příklad č. 6 Velkým problémem jsou vratky a odvody dotací při vypořádáních. Termínově se musí odvést včas, jinak hrozí další sankční platby. Naštěstí se s tímto problémem Ministerstvo financí vypořádalo, viz vsuvka.

Vsuvka k pravomocným rozhodnutím: Ministerstvo financí v roce 2015 vydalo stanovisko k problematice vratek dotací.

Citace výňatku: Jak bylo uvedeno výše, podle § 16 odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů lze mimo jiné rozpočtové opatření provést po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím. Tato výjimka z provádění rozpočtových opatření před uskutečněním rozpočtově nezajištěného výdaje byla do zákona o rozpočtových pravidlech zapracována s ohledem na to, že v pravomocných rozhodnutích je stanovena lhůta plnění, jejíž nedodržení má peněžní dopad na povinného. Podle § 14 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech se na rozhodnutí o poskytnutí dotace nevztahují obecné předpisy o správním řízení a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání. Povinnost vypořádat dotaci je však příjemci stanovena v zákoně o rozpočtových pravidlech, přičemž lhůty pro vypořádání jsou stanoveny prováděcím předpisem. Nedodržení povinnosti vypořádat dotaci je porušením rozpočtové kázně. Na základě uvedeného lze podle našeho právního názoru dovodit, že i když rozhodnutí o poskytnutí dotace podle § 14 zákona o rozpočtových pravidlech není vydáno v řízení podle správního řádu, může být považováno za „pravomocné“ podle ustanovení § 16 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s vratkou dotace je tak možné provést rozpočtové opatření po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje.

téma

v průběhu roku „sem a tam“ s výsledkem, že rozpočet na konci roku po x změnách bude stejný jako na začátku?

5

Z názoru Ministerstva financí vyplývá, že je možné vrátit dotaci i před přijetím rozpočtového opatření u výdajů.

17.6.2016 18:59:05

Závěr k § 16 odst. 4

téma

Dle mého názoru by se při kontrole dodržování ustanovení zákona nemělo vycházet z hodnot vykázaných ve finančním výkazu FIN 2-12 M, ale z logiky krytí výdaje rozpočtem. Dočasný výdaj, případně upřesnění položky nebo jiného třídění rozpočtové skladby, by neměly být vyhodnocovány jako nekrytí výdaje rozpočtem, pokud je v rozpočtu s výdajem počítáno. A to i v případě, že se jedná o závazný ukazatel, který dle skutečnosti bude následně rozpočtovým opatřením upřesněn (viz příklad na čerpání projektů).

6

Zajímavý je dopad změn v § 16 zákona č. 250/2000 Sb. Mnoho měst a obcí kvůli vyšší právní jistotě schvaluje závazné ukazatele v co nejvyšším třídění rozpočtové skladby (třídy položek, skupiny paragrafů), aby měly určitý prostor pro čerpání rozpočtu před provedením rozpočtového opatření a zároveň aby nemusely na každém zasedání zbytečně schvalovat velké množství rozpočtových opatření. Tato nesmyslně přísná, v praxi víceméně nedodržitelná ustanovení zákona v důsledku narušují princip rozpočtu jako nástroje řízení.

Na tomto místě by bylo vhodné zmínit se ještě o dalších výtkách při přezkoumání hospodaření obcí ve vztahu k rozpočtu. Nejedná se o změnu ve znění zákona, pouze jen o „militantní“ dodržování předpisů. Jedná se o zpracování rozpočtu v organizačním členění (dle odborů, organizačních složek a jednotlivých akcí). Někteří kontroloři vykonávající přezkoumání hospodaření začínají nastavené rozpočty ve vztahu k číselníkům org vyhodnocovat jako rozpočty sestavené v rozporu s § 12 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Rozpočet územního samosprávného celku a rozpočet svazku obcí se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

Jako poměrně závažný důsledek uveďme, že zpracování rozpočtu v rozporu s § 12 odst. 1 je správním deliktem dle § 22a odst. 1 písm. f) zákona s možnou sankcí až do výše 1 mil. Kč dle odst. 5 téhož paragrafu. Pokud vezmeme v úvahu, že se bavíme pouze o technickém řešení nastavení rozpočtu, a navíc za situace, kdy se po celá léta touto záležitostí nikdo nezabýval, jeví se jako nepřiměřené vůbec udělení jakékoliv sankce.

K tomuto tématu napsal článek Ing. Tocauer, zde bychom jen doporučili postupy, které riziko správního deliktu sníží.

V případě schvalování rozpočtu doplňte vždy třídění rozpočtovou skladbou. Např. nebudeme schvalovat příjmy, výdaje a financování, ale budeme schvalovat příjmy třídy 1 až 4, výdaje třídy 5 a 6 a financování třídy 8.

Když budeme schvalovat závazné ukazatele pro příjemce dotací, případně dotace přijímané, uvedeme k tabulce s přehledem příjemců a poskytovatelů transferů např. do sloupce „třídění rozpočtové skladby“ položku, kde se transfery v rozpočtu zobrazí.

Když budeme schvalovat investiční akce, akce oprav apod. v přehledové tabulce jako přílohu rozpočtu ke schválení zastupitelstvu, neuvedeme jen název a případně lokalizaci akce, ale doplníme do sloupečku „třídění RS“ např. paragraf nebo položku nebo obojí.

Takto schválené rozpočty je pak možno navázat na výkaz FIN 2-12 M, a navíc nikdo nemůže vytknout, že schválený rozpočet není tříděn rozpočtovou skladbou.

1. VOX a.s. – Vzdělávání Otevírá X možností ÚČTOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ DLE VYHLÁŠKY 504/2002 Sb. TERMÍN:

24. 8. 2016

PŘEDNÁŠÍ:

Ing. Dagmar BERÁNKOVÁ (auditorka a daňová poradkyně)

KÓD:

1606510

CENA:

2 408 Kč

*ceny jsou uvedeny vč. 21% DPH.

Program a časovou dotaci vzdělávacích kurzů a seminářů najdete na www.vox.cz.

unes_6_2016.indd 6

17.6.2016 18:59:05

RNDr. Petr Beránek

Přesto, že tomu je již více než 12 let, co byla zavedena daňová evidence, a podnikatelé − fyzické osoby − – nevedou jednoduché účetnictví, jsou tyto dva pojmy dodnes často zaměňovány, popř. ztotožňovány.

Pokud si na internetu zkusíte vyhledat pojem jednoduché účetnictví, často jej najdete ve spojení „Jednoduché účetnictví, od roku 2004 tedy daňová evidence…“, „Daňová evidence (jednoduché účetnictví) fyzických osob…“ apod., a to i v článcích odborníků, nabídkách školení nebo nabídkách účetního softwaru. V současné době, kdy od 1. 1. 2016 bylo jednoduché účetnictví opět pozdviženo na úroveň plnohodnotného účetnictví, je vhodné připomenout rozdíly mezi těmito dvěma způsoby evidování informací.

Jednoduché účetnictví mohou vést některé spolky, církevní společnosti a honební společenstva; daňovou evidenci vedou fyzické osoby, pokud se tak rozhodly.

V obou případech se jedná o evidenci, která vychází z pojmů příjem a výdej (ve smyslu inkasa a výdeje finančních prostředků) a nesleduje výnosy a náklady (na rozdíl od podvojného účetnictví). Základem obou evidencí může být peněžní deník, ze kterého se tyto příjmy a výdaje získávají. Tam však podobnost daňové evidence s jednoduchým účetnictvím končí. V čem tedy spočívají rozdíly?

1. Základní pravidla Daňová evidence je způsob evidování příjmů a výdajů pro potřeby daně z příjmu; nemá žádná formální omezení ani předpisy a eviduje pouze skutečnosti, které jsou potřebné pro účely správného stanovení daně popř. pro prokázání správnosti postupu při výpočtu daně.

Jednoduché účetnictví je systém vycházející z formálních pravidel: zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), vyhlášky č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví (dále jen „vyhláška č. 325/2015 Sb.“).

unes_6_2016.indd 7

A tato pravidla je potřeba dodržovat nezávisle na tom, zda jsou významná pro stanovení základu daně, či nikoliv. I organizace, které nemají žádné zdanitelné příjmy, musí vést jednoduché účetnictví (pokud se nerozhodly nebo nemusí vést podvojné účetnictví).

2. Závěrka a její zveřejnění Fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci nejsou povinny v rámci ukončení roku sestavovat jakékoli výkazy ani je nemusí žádným způsobem zveřejňovat. Pouze některé údaje uvádějí v rámci daňového přiznání svému správci daně.

problémy z praxe – účetnictví

Jednoduché účetnictví spolků není daňová evidence, kterou vedou podnikatelé – fyzické osoby

7

Neziskové organizace vedoucí jednoduché účetnictví sestavují na konci účetního období výkazy. Do roku 2015 včetně nebyla jejich struktura upřesněna a jejich zveřejňování nebylo požadováno (i když nad zveřejněním výkazů za roky 2014 a 2015 určité diskuze jsou). Počínaje rokem 2016 určuje formát přehledu o majetku a závazcích a přehledu o příjmech a výdajích vyhláška č. 325/2015 Sb. a povinnost zveřejnění u subjektů registrovaných ve veřejném rejstříku je jednoznačná.

3. Účetní doklady Pro účely daňové evidence není potřeba z prvotních dokladů (přijaté faktury, pokladní doklady apod.) vytvářet účetní doklady (opatřovat je náležitostmi, jako je např. podpis oprávněné osoby). Není potřeba vytvářet tzv. interní účetní doklady pro skutečnosti, které se týkají pouze poplatníka (např. odpisy, výběr peněžních prostředků z pokladny apod.). Jediným kritériem je věrohodnost pro účely daně z příjmu (popř. povinnosti spojené s nárokem na odpočet DPH a povinnosti DPH odvést).

Pro účely jednoduchého účetnictví musí být převzaté prvotní doklady vždy doplněny o chybějící náležitosti a ke všem skutečnostem je potřeba vytvářet účetní doklad.

17.6.2016 18:59:05

problémy z praxe – účetnictví

8

4. Pokladna a osobní spotřeba

6. Přepočet cizích měn

Fyzická osoba, pokud se tak rozhodne, nemusí mít v obchodním majetku peníze v hotovosti, nemusí vést pokladnu. Veškeré přijaté peníze může okamžitě převést do osobního majetku (k osobní spotřebě) a peníze k veškerým provedeným platbám může použít z osobního majetku. Evidenci přitom vede o uskutečněných a přijatých podnikatelských platbách, ale o přemístění peněz mezi obchodním a osobním majetkem doklady nevytváří. Stav podnikatelské pokladny může tedy být vždy nulový.

V daňové evidenci lze pro přepočet cizích měn použít tzv. jednotný kurs (průměrný kurs zjištěný po ukončení roku); v jednoduchém účetnictví není použití tohoto kursu možné.

V jednoduchém účetnictví se přepočítává pokladna, banka, pohledávky a závazky v cizích měnách v okamžiku závěrky aktuálním kursem a vyčíslují se kursové rozdíly; v daňové evidenci se tyto operace nedělají.

Pokud nezisková organizace přijímá nebo vydává hotové peníze, musí být tyto peníze evidovány (a měly by být i odděleně uschovány, např. od osobních peněz členů statutárních orgánů) a veškerý přesun musí být podložen účetním dokladem a zaúčtován. Stav pokladny musí být minimálně na konci roku (účetního období) inventarizován.

V daňové evidenci se poplatník u výdajů, které mají charakter technického zhodnocení a jsou do 40 000 Kč, může individuálně rozhodovat, zda o ně zvýší cenu majetku (a bude je postupně odpisovat nezávisle na zaplacení) nebo o ně sníží základ daně najednou v roce zaplacení.

5. Evidence a ocenění majetku I v daňové evidenci je potřeba vést skladovou evidenci (pro účely prokázání výdajů na nákup), evidenci drobného majetku (pro účely zdůvodnění případných nákladů na opravy a údržbu), evidenci hmotného a nehmotného majetku (pro účely uplatňování odpisů). Forma a způsob průkaznosti však nejsou žádným předpisem předepsány. Pokud není evidence potřeba pro obhájení základu daně, není potřeba ji vůbec tvořit.

V jednoduchém účetnictví je potřeba veškerý majetek (nejen dlouhodobý) v rámci závěrky inventarizovat a to i v případech, kdy neovlivňuje základ daně.

Ocenění jednotlivých složek majetku u daňové evidence vychází ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, u jednoduchého účetnictví ze zákona o účetnictví. I když tyto metody jsou provázané, existuje mezi nimi řada specifických rozdílů.

Např. hodnota pohledávky u plátce DPH v daňové evidenci je snížena o DPH odvedené státu, zatímco v jednoduchém účetnictví je hodnota pohledávky vždy včetně DPH. Vstupní cena dlouhodobého majetku pořízeného z dotace se v daňové evidenci uvádí po snížení o dotaci (tedy jen vlastní spoluúčast na pořizování), v jednoduchém účetnictví v plné hodnotě.

unes_6_2016.indd 8

7. Technické zhodnocení majetku

V jednoduchém účetnictví se rozhodovat nemůže.

Pokud nepřesáhnou limit, který si stanovil pro pořizovací cenu dlouhodobého majetku, musí je uplatnit do výdajů v okamžik zaplacení, pokud limit přesáhnou, musí je zahrnout do pořizovací ceny. Vzhledem k tomu, že limit pro pořízení nemovitého majetku je 0 Kč, bude v jednoduchém účetnictví každý výdaj charakteru technického zhodnocení zvýšením ceny nemovitosti, zatímco v daňové evidenci může být do 40 000 Kč výdajem.

8. Nehmotný majetek Zcela zvláštní kategorií je dlouhodobý nehmotný majetek, který v daňové evidenci vůbec neexistuje – majetek nehmotného charakteru s dobou využitelnosti delší než rok se nezávisle na ceně neeviduje jako majetek a neodpisuje se, výdaj na jeho pořízení je uznatelným výdajem v okamžik zaplacení. V jednoduchém účetnictví je nehmotný majetek evidován a je odpisován obdobně jako v podvojném účetnictví.

9. Sankce za nevedení záznamů V případě, že poplatník nevede dostatečně evidenci o svých příjmech a výdajích, hrozí doměření daně z příjmu ať už zvýšením o neprokazatelné výdaje, nebo přechodem na pomůcky. To se týká jak fyzických osob vedoucích daňovou evidenci, tak neziskových organizací vedoucích jednoduché účetnictví. Kromě tohoto rizika nehrozí fyzické osobě již žádná další sankce za nevedení nebo nedostatečné vedení daňové evidence.

17.6.2016 18:59:06

Závěr Uvedený výčet odlišností není úplný, přesto je však zřejmé, že rozdílů mezi jednoduchým účetnictvím a daňovou evidencí je řada a nejedná se pouze o málo časté výjimky. Většinou platí, že podnikatel – fyzická osoba, který by vedl omylem jednoduché účetnictví místo daňové evidence, se nedopustí (s výjimkou bodu 8.) příliš závažných chyb, tedy že jednoduché účetnictví je jakási „přísnější“ forma daňové evidence. Ale nezisková organizace, která by omylem vedla daňovou evidenci místo jednoduchého účetnictví, se může dopustit celé řady velmi nepříjemných chyb, které mohou mít spoustu sankcionovatelných důsledků.

tipy na semináře

Za nevedení jednoduchého účetnictví hrozí neziskové organizaci navíc sankce až 100 000 Kč; za nezveřejnění závěrky až 50 000 Kč za každé období. Příjemci dotací se navíc ve smlouvě často zavazují, že povedou účetnictví v souladu s českými právními předpisy, a nedodržení této podmínky (tj. účtování v rozporu se zákonnými normami) může být chápáno jako porušení dotační smlouvy se všemi negativními důsledky (což za chyby v daňové evidenci nehrozí).

9 1. VOX a.s. – Vzdělávání Otevírá X možností ROZDÍLY V ÚČETNICTVÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ OPROTI PODNIKATELŮM TERMÍN:

31. 8. 2016

PŘEDNÁŠÍ:

RNDr. Petr BERÁNEK (daňový poradce, učitel na VŠ Institut Franka Dysona, člen metodické rady SÚ pro neziskové organizace, ředitel společnosti ADAR – Agentura daňových rad s.r.o.)

KÓD:

1606450

CENA: 2 650 Kč

JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ PRO SPOLKY/OBČANSKÁ SDRUŽENÍ, CÍRKEVNÍ SPOLEČNOSTI A HONEBNÍ SPOLEČENSTVA TERMÍN:

7. 9. 2016

PŘEDNÁŠÍ:

RNDr. Petr BERÁNEK (daňový poradce, učitel na VŠ Institut Franka Dysona, člen metodické rady SÚ pro neziskové organizace, ředitel společnosti ADAR – Agentura daňových rad s.r.o.)

KÓD:

1606570

CENA:

2 299 Kč

*ceny jsou uvedeny vč. 21% DPH.

Program a časovou dotaci vzdělávacích kurzů a seminářů najdete na www.vox.cz.

unes_6_2016.indd 9

17.6.2016 18:59:06

Novela zákona o účetnictví od 1. 1. 2016 Přehled vybraných změn problémy z praxe – účetnictví

Mgr. Martina Smetanová, členka Výboru pro veřejný sektor Komory auditorů ČR

10

Rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost, rozsah a způsob zveřejňování informací z účetnictví a podmínky předávání účetních záznamů pro potřeby státu upravuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), který byl změněn zákonem č. 221/2015 Sb., v reakci na transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních uzávěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, a to s účinností od 1. ledna 2016.

1. Subjekty veřejného zájmu Definice subjektů veřejného zájmu (dále jen „SVZ“) byla přesunuta ze zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, do zákona o účetnictví. Za SVZ se podle zákona o účetnictví považuje účetní jednotka se sídlem v České republice, která je: a) uvedena v § 19a odst. 1, tj. účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, b) bankou podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, c) pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven, d) penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření nebo e) zdravotní pojišťovnou.

Většina účetních jednotek, které jsou zařazeny do kategorie SVZ, podléhá dohledu České národní banky (dále jen „ČNB“), která provádí dohled nad bankovním sektorem, družstevními záložnami, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijními společnostmi, fondy penzijních společností, směnárnami a nad institucemi v oblasti platebního styku.

Na webových stránkách ČNB je uvedeno, že dohled nad finančním trhem provádí ČNB na základě zmocnění v zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Povinnosti i pravomoci dohledu v jednotlivých sektorech finančního trhu pak upravují i jednotlivé sektorové zákony, v případě dohledu nad kapitálovým trhem i samostatný zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

unes_6_2016.indd 10

Výkon dohledu nad finančním trhem představuje souhrn činností, které se týkají povolovacích a schvalovacích řízení, plnění informačních povinností, vlastního dohledu na místě i na dálku, mezinárodní spolupráce apod.

V návaznosti na integraci dohledu nad finančním trhem do ČNB dochází postupně ke sjednocování a unifikaci těchto procesů.

Úvěrové instituce Mezi úvěrové instituce se řadí zejména banky, spořitelní a úvěrní družstva (družstevní záložny). Družstevní záložny se liší od bank právní formou (družstevní záložna může být založena pouze ve formě družstva), výší požadovaného základního kapitálu (35 milionů Kč oproti 500 milionům Kč u bank) a okruhem klientů, pro které je družstevní záložna oprávněna vykonávat činnosti (pouze pro členy). V ostatním, zejména pokud jde o pravidla obezřetného podnikání, platí pro družstevní záložny v zásadě stejné požadavky jako pro banky.

Pojišťovnictví Činnost pojišťoven, zajišťoven a pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí je regulována omezujícími a přikazujícími pravidly, především v podobě právních předpisů upravujících pojišťovací a zajišťovací činnost a pojistné zprostředkování. Dohled nad dodržováním těchto pravidel a vyvozování důsledků z jejich porušení je nazýván dohledem v pojišťovnictví. Dohled v pojišťovnictví podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, je vykonáván v zájmu zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven a ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob.

17.6.2016 18:59:06

Činnost institucí poskytujících finanční služby v oblasti důchodového systému (penzijních institucí) – penzijních fondů, penzijních společností obhospodařujících transformované, účastnické a důchodové fondy, zahraničních institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění – je regulována právními předpisy upravujícími provozování penzijních systémů – penzijního připojištění, důchodového spoření, doplňkového penzijního spoření, zaměstnaneckého penzijního pojištění.

Dohled nad dodržováním těchto pravidel a vyvozování důsledků z jejich porušení je nazýván dohledem v oblasti penzí.

Přehled vybraných regulovaných a registrovaných subjektů Název Banky a pobočky zahraničních bank Družstevní záložny Pojišťovny a pobočky zahraničních pojišťoven Zajišťovny Penzijní společnosti Důchodové fondy

Počet 46 11 55 1 8 20

Zdroj: ČNB

Ing. Jiří Nekovář, prezident Rady pro veřejný dohled nad auditem, uvedl dne 29. dubna 2016 na konferenci věnované reformě auditu v praxi, že v České republice je podle definice SVZ platné do roku 2015 celkem 428 SVZ.

problémy z praxe – účetnictví

Penzijní společnosti a fondy

Podíl auditorů SVZ na trhu auditorské činnosti v České republice z hlediska tržeb

11

Zdroj: Rada pro veřejný dohled nad auditem Trh v České republice z hlediska počtu auditů SVZ

Zdroj: Rada pro veřejný dohled nad auditem

unes_6_2016.indd 11

17.6.2016 18:59:06

problémy z praxe – účetnictví

12

2. Kategorie účetních jednotek Novela zákona o účetnictví rozšiřuje účetní jednotky o další kategorie: Mikro účetní jednotka Mikro účetní jednotkou je účetní jednotka, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot, a to: aktiva celkem 9 milionů Kč, roční úhrn čistého obratu 18 milionů Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

Malá účetní jednotka

Malou účetní jednotkou je účetní jednotka, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot, a to: aktiva celkem 100 milionů Kč, roční úhrn čistého obratu 200 milionů Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Střední účetní jednotka Střední účetní jednotkou je účetní jednotka, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot, a to: aktiva celkem 500 milionů Kč, roční úhrn čistého obratu 1 000 milionů Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250. Velká účetní jednotka

Velkou účetní jednotkou je účetní jednotka, která k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě hraniční hodnoty, a to aktiva celkem 500 milionů Kč, roční úhrn čistého obratu 1 000 milionů Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Za velkou účetní jednotku se vždy považuje subjekt veřejného zájmu a vybraná účetní jednotka.

Vybranými účetními jednotkami jsou organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky (obce a kraje), dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny (§ 1 odst. 3 zákona o účetnictví).

3. Kategorie skupin účetních jednotek Novela zákona o účetnictví zavádí tři kategorie skupin účetních jednotek:

Malá skupina účetních jednotek

Malou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává

unes_6_2016.indd 12

z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot, a to: aktiva celkem 100 milionů Kč, čistý obrat 200 milionů Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Střední skupina účetních jednotek

Střední skupinou účetních jednotek je ta, která není malou skupinou účetních jednotek a sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot, a to: aktiva celkem 500 milionů Kč, roční úhrn čistého obratu 1 000 milionů Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Velká skupina účetních jednotek

Velkou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě překračuje k rozvahovému dni alespoň dvě hraniční hodnoty uvedené pro střední skupiny účetních jednotek, tj. aktiva celkem 500 milionů Kč, roční úhrn čistého obratu 1 000 milionů Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

4. Povinnost sestavit výkaz o peněžních tocích a výkaz o změnách vlastního kapitálu Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d) zákona o účetnictví přehled o peněžních tocích nesestavují. Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Vybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě hodnoty uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) bodech 1 a 2 zákona o účetnictví, tj. aktiva celkem 40 milionů Kč a roční úhrn čistého obratu 80 milionů Kč.

17.6.2016 18:59:06

5. Rozvahový den Účetní jednotky sestavují účetní závěrky k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy. Novela zákona o účetnictví nově uvádí, že v účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.

V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady jsou kvantifikovány v příloze v účetní závěrce.

Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi.

organizací zaměstnavatelů, církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, honebním společenstvem, obecně prospěšnou společností, nadačním fondem, ústavem, společenstvím vlastníků jednotek nebo bytovým a sociálním družstvem.

7. Jednoduché účetnictví Novela zákona o účetnictví opět zavádí jednoduché účetnictví a to pro účetní jednotky, které jsou právnickými osobami podle § 1 odst. 2 písm. a) a b), pokud: nejsou plátcem daně z přidané hodnoty, jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 miliony Kč, hodnota jejich majetku nepřesáhla 3 miliony Kč, a současně se jedná o spolek a pobočný spolek, odborovou organizaci, pobočnou odborovou organizaci, mezinárodní odborovou organizaci a pobočnou mezinárodní odborovou organizaci, organizaci zaměstnavatelů, pobočnou organizaci zaměstnavatelů, mezinárodní organizaci zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizaci zaměstnavatelů, církví a náboženskou společnost nebo církevní instituci, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo honební společenstvo.

U vybraných účetních jednotek, s výjimkou zdravotních pojišťoven, se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč a u samostatných hmotných movitých věcí nebo souboru hmotných movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč.

Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví vedou účetní knihy, kterými jsou peněžní deník, kniha pohledávek a kniha závazků a pomocné knihy o ostatních složkách majetku.

6. Rozsah vedení účetnictví

8. Ověřování účetní závěrky auditorem

Účetní jednotky mohou vést účetnictví v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu. Vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu může příspěvková organizace, pokud tak rozhodne její zřizovatel, a malá nebo mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem ty účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, a dále: velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu, střední účetní jednotky, malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot, a to aktiva celkem 40 milionů Kč, roční úhrn čistého obratu 80 milionů Kč,

Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu může vést ta účetní jednotka, která je spolkem, pobočným spolkem, odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací, organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní

unes_6_2016.indd 13

problémy z praxe – účetnictví

Uvedené dva účetní výkazy jsou nově povinnou součástí účetních závěrek velkých a středních účetních jednotek a budou poprvé sestavovány za účetní období, která započala v roce 2016.

13

17.6.2016 18:59:06

problémy z praxe – účetnictví

14

průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50, a ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za který se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň dvě hodnoty uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) bodech 1 až 3.

11. Správní delikty

9. Rezervy Nová úprava rezerv v zákonu o účetnictví říká, že rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována, a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv.

Název rezerva

s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v těžebním průmyslu, a velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v odvětví těžby dřeva v původních lesích, které vyvíjejí činnosti uvedené v příslušných nařízeních Evropské unie.

Období odhad

Účel známe

Částka odhad

10. Zprávy o platbách Na základě požadavků evropských právních předpisů byla do zákona o účetnictví vložena část týkající se zpráv o platbách orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země (dále jen „zpráva o platbách“). Zprávu o platbách sestavuje k rozvahovému dni velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu,

Zákon o účetnictví v § 37 a 37a vyjmenovává správní delikty, které mohou postihnout účetní jednotku při porušení povinností stanovených tímto zákonem, uvádí jmenovitě situace, které správní delikt představují a odkazuje i na příslušnou část zákona, která tuto povinnost ukládá. Zároveň stanovuje i výši pokut, které mohou být za správní delikt uloženy. Správní delikty podle zákona o účetnictví v prvním stupni projednává finanční úřad, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

Z informací o činnosti Finanční správy za rok 2014 a 2013 vyplývá např., že:

do kompetencí finančních úřadů patří kontrola dodr-

žování povinností stanovených právními předpisy upravujícími účetnictví a vedení řízení o správních deliktech, finanční úřady ukládaly jak v roce 2014, tak 2013 pokuty podle zákona o účetnictví; pokuty uložené za porušení zákona o účetnictví jsou ukládány nejčastěji za neúplné a neprůkazné účetnictví, popř. nevedení účetnictví vůbec a nerespektování povinností uložených správcem daně při vedení předepsaných účetních evidencí.

Pokuty uložené za porušení zákona o účetnictví Sankce zákon o účetnictví – fyzické osoby zákon o účetnictví – právnické osoby Celkem

2014 počet případů 36 830 866

v Kč 1 216 251 28 699 968 29 916 219

2013 počet případů 35 844 879

v Kč 745 569 21 437 158 22 182 727

Zdroj: Finanční správa

unes_6_2016.indd 14

17.6.2016 18:59:07

II. část Mgr. Pavel Bláha Ve třetí části zákona nalezneme ustanovení týkající se podlimitního režimu. Pojďme se nyní podívat, jaké změny oproti stávajícímu stavu nastaly.

Úvodem je nutné konstatovat, že se jedná o obsahově chudou a rozsahem nejkratší část zákona. Částečně to má svoji logiku, protože vše, co je upraveno v jiných částech zákona, je ve třetí části vyjádřeno v případě potřeby odkazem na postup upravený jinde.

V podlimitním režimu bude možné využít následující druhy výběrových řízení: zjednodušené podlimitní řízení (dále také „Zjpř“) – – u stavebních prací do 50 mil. Kč bez DPH, což je oproti stávajícímu stavu pětinásobné navýšení. Pro běžné zadavatele tak bude z velké části tímto druhem řízení pokryta jejich běžná potřeba s ohledem na limit stavebních prací. Tento druh výběrového řízení je specifický pouze pro podlimitní veřejné zakázky (dále jen „VZ“), a tudíž není upraven jinde. To neplatí o druzích výběrových řízení dále uvedených; otevřené i užší řízení – zůstalo oproti stávajícímu stavu beze změny; jednací řízení s uveřejněním volně – tedy bez splnění předběžných podmínek dle § 60; jednací řízení bez uveřejnění (dále i „Jřbu“). Musí být splněna podmínka, že naléhavost je tak velká, že nelze dodržet lhůty pro Zjpř.

Zjednodušené podlimitní řízení souhrnně Zákon jej popisuje v § 53. Oproti stávajícím postupům nemá mnoho odlišností. Ovšem ty, které existují, bude třeba osvětlit podrobněji. Oproti stávajícímu stavu již toto řízení nebude zadavatel začínat odesláním písemné výzvy minimálně pěti dodavatelům. K zahájení řízení zvolí zveřejnění výzvy k podání nabídek na svém profilu zadavatele a týká se to neomezeného počtu dodavatelů.

Kdyby se však ještě navíc rozhodl, že osloví uchazeče o zakázku písemně, bude muset oslovit jako dosud minimálně pět uchazečů. Náležitosti výzvy s drobnými odchylkami (způsob podání nabídek a požadovaný jazyk nabídky,...) v zásadě odpovídají stávajícímu stavu.

Přesný minimální text výzvy obsahuje příloha č. 6 k zákonu.

Za logickou a neměnící se zásadu lze považovat skutečnost, že je zakázáno s účastníky řízení o podaných nabídkách jednat. Zadavatel také nesmí v průběhu řízení

unes_6_2016.indd 15

snižovat počet účastníků. Rovněž se nezměnilo, že zadávací dokumentace a zadávací podmínky musí být po celou lhůtu pro podání nabídek zveřejněny na profilu zadavatele. Úprava odkazuje na to, že zadávací podmínky a pravidla pro zadávací řízení zadavatel může použít dle postupů pro nadlimitní režim.

Oblast kvalifikace v zákoně poněkud změnila terminologii. Stávající základní a profesní kvalifikační předpoklady se nově nazývají základní a profesní způsobilost. Toto názvosloví platí pro všechny zakázky.

U kvalifikace ve Zjpř může zadavatel požadovat i jiná kritéria kvalifikace, než jsou stanovena pro nadlimitní režim. Pro příklad uveďme, že zadavatel může požadovat, aby vůči němu uchazeč neměl dluhy.

Doklady k prokázání kvalifikace se stejně jako v nadlimitním režimu předkládají do nabídky v kopii.

Zákon účastníkovi řízení umožňuje, aby doklady o kvalifikaci ve Zjpř nahradil čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro VZ. Zadavatel si však v průběhu řízení kdykoliv může vyžádat předložení originálů nebo úředně ověřených dokladů prokazujících kvalifikaci. Povinnost vyžádat si originály nebo ověřené kopie kvalifikačních dokladů před uzavřením smlouvy není v případě ZjPř vyžadována.

problémy z praxe – veřejné zakázky

Nový zákon o zadávání veřejných za kázek

15

Dodržení požadavků na způsobilost dodavatelů má v novém zákoně ještě jedno specifikum. Doposud jsme byli zvyklí, že dodavatel, který nesplnil základní (a stejně tak např. i profesní) kvalifikační předpoklad např. tím, že statutární orgán má záznam o trestném činu dle § 53 odst. 1 písm. a) stávajícího zákona (č. 137/2006 Sb.), musel být ze soutěže vyloučen. Nově bude moci dle § 76 nového zákona (č. 134/2016 Sb.) svoji způsobilost obnovit – tzn., musí být „vrácen“ do soutěže. Toho se však ve Zjpř nebude moci účastník výběrového řízení dovolávat. Takto pregnantně se to dozvídáme pouze z důvodové zprávy k § 53 zákona. Sám § 53 pak přímo na použití § 76 o obnovení způsobilosti neodkazuje.

Tudíž je možné dovodit, že jeho použití v tomto druhu podlimitního řízení nebude možné. Nemožnost obnovit způsobilost dodavatele se přímo nabízí zejména v situacích, kdy dodavatel neplnil dosavadní smlouvy

17.6.2016 18:59:07

problémy z praxe – veřejné zakázky

16

se zadavatelem do takové míry, že proti němu zadavatel musel uplatnit škodu nebo musel předčasně smluvní vztah ukončit. Jak jinak zabránit nekvalitnímu plnění než přímým vyloučením z další soutěže toho, kdo zadavateli svým neplněním nebo nekvalitním plněním předchozích závazků způsobil škodu?

Podání nabídek ve Zjpř proběhne shodně s nadlimitním režimem. I kritéria hodnocení může zadavatel použít z nadlimitního režimu, v případě kritérií kvality může však použít i vlastní kvalitativní objektivní kritéria odpovídající předmětu VZ. Zůstal zachován i stávající princip, že rozhodnutí o vyloučení uchazeče a o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel může doručit formou zveřejnění na profilu zadavatele (pokud to vyhradí v zadávacích podmínkách). Za doručené se považují okamžikem zveřejnění na profilu. Závěr Zjpř v zásadě odpovídá stávajícímu stavu.

Lhůty v podlimitním řízení Otázka lhůt v novém zákonu si vyžaduje samostatný komentář. Ministerstvo pro místní rozvoj jako předkladatel zákona navrhovalo v celém zákoně jednotný princip počítání lhůt a to v pracovních dnech. Poslanecká iniciativa přinesla změnu v tom smyslu, že lhůty pro podání nabídek, vysvětlení zadávací dokumentace (dále jen „ZD“) a prohlídka místa plnění u podlimitních zakázek zůstaly v pracovních dnech. U nadlimitního režimu se budou počítat v režimu kalendářních dnů. Nutno poznamenat, že se jedná o změnu pro zadavatele nešťastnou.

Ideální je stejný režim počítání lhůt pro všechny úkony a všechny druhy řízení v zákoně. Zadavatelům to způsobí potíže zejména v situaci, kdy stejný druh řízení (např. otevřené řízení) používají v nadlimitním režimu a též v podlimitním režimu.

I když jsou tedy lhůty pro podlimitní režim v novém zákoně počítány ve dnech pracovních, mnoho se od stávajícího stavu neliší. Podívejme se na jejich souhrn: ZjPř – 11 pracovních dnů; otevřené řízení – 15 pracovních dnů na služby a dodávky, 20 pracovních dnů na stavební práce.

Lhůty v otevřeném řízení lze zkrátit o pět pracovních dnů, pokud: zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, které bylo odesláno k uveřejnění nejméně 16 pracovních dnů

unes_6_2016.indd 16

a nejvýše 12 měsíců přede dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

Lhůty 15 pracovních dnů v případech:

žádosti o účast v užším řízení nebo Jednacím řízení s uveřejněním (dále také „Jřsu“),

předběžné nabídky v jednacím řízení s uveřejněním, nabídky v užším řízení.

Lhůta pro prohlídku místa plnění = pět pracovních dnů před skončením lhůty pro podání nabídek. Zde je nutno konstatovat, že stanovení konkrétní lhůty pro prohlídku místa plnění zákonem je velmi pozitivní. Zadavatelé již nebudou na vážkách, na který den je nejvhodnější ji stanovit, aby nebyly porušeny zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Co se však na druhé straně může ukázat jako problém, je nestanovení zákonné lhůty pro to, dokdy se uchazeči nejpozději mohou dotazovat na vysvětlení zadávacích podmínek. Pokud je to ponecháno bez úpravy, mohou tak v zásadě činit téměř až do okamžiku podání nabídek. A pak jistě někteří zkusí namítat, že neměli dostatek času na zpracování a podání svých nabídek.

Následně budou po zadavateli požadovat, aby lhůtu pro podání nabídek prodloužil.

Část čtvrtá − nadlimitní režim Nutno poznamenat, že se jedná o jednoznačně nejrozsáhlejší část zákona. Zde kromě specifických postupů a institutů najdeme komplexní úpravu: 1. Druhů zadávacích řízení v nadlimitním režimu (§ 55 až 72); 2. Oblasti způsobilosti a kvalifikace dodavatelů (§ 73 až 79); použitelné přiměřeně i pro podlimitní režim; 3. Technických podmínek (§ 80 až 95); použitelné i pro podlimitní režim; 4. Ustanovení o zadávacích podmínkách (§ 96 až 100); použitelné i pro podlimitní režim: – Dostupnost zadávací dokumentace, – Prohlídka místa plnění, – Vysvětlení zadávacích podmínek, – Změna nebo doplnění zadávacích podmínek, – Vyhrazené změny závazku, – Rozdělení veřejných zakázek na části (§ 101), – Varianty (§ 102), – Podmínky sestavení a podání nabídek (§ 103),

17.6.2016 18:59:07

V nadlimitním režimu může zadavatel použít následující druhy řízení: otevřené i užší řízení (§ 56 až 59), jednací řízení s uveřejněním za splnění předběžných podmínek dle § 60, jednací řízení bez uveřejnění za splnění podmínek  podle § 63 a násl., soutěžní dialog § 68 až 69, řízení o inovačním partnerství § 70 až 72; jedná se o zcela nový druh výběrového řízení.

unes_6_2016.indd 17

K druhům zadávacích řízení v nadlimitním režimu lze obecně konstatovat, že postup zadavatele se v zásadě neliší od stávajícího stavu, i když drobné odchylky v jednotlivých řízeních nalezneme. Nová je např. možnost zahájit užší řízení a Jřsu odesláním předběžného oznámení. Nejvýrazněji se změnilo jednací řízení bez uveřejnění a to zejména s ohledem na podmínky jeho použití.

Lhůty v nadlimitním režimu O lhůtách již byla řeč v podlimitním režimu. Připomeňme jen, že pro nadlimitní režim se budou lhůty počítat v kalendářních dnech a poněkud se oproti stávajícímu stavu změnily. Jednotlivé lhůty jsou vždy přiřazeny k příslušnému druhu řízení. Lhůty pro podání nabídek lze v případě využití předběžných oznámení zkracovat. V tomto smyslu se tedy navracíme do stavu před 1. 4. 2012.

problémy z praxe – veřejné zakázky

– Další podmínky pro uzavření smlouvy (§ 104), – Využití poddodavatele (§ 105), – Platby poddodavatelům (§ 106); 5. Průběh řízení; použitelný i pro podlimitní režim: – Nabídky (§ 107), – Otevírání nabídek v listinné a elektronické podobě (§ 108 až 110), – Snížení počtu účastníků zadávacího řízení a snížení počtu předběžných nabídek (§ 111 a 112), – Mimořádně nízká nabídková cena (§ 113), – Ustanovení o hodnocení nabídek, – Ekonomická výhodnost nabídek (§ 114); 6. Pravidla pro hodnocení nabídek (§ 115); použitelná přiměřeně i pro podlimitní režim: – Kritéria kvality (§ 116), – Náklady životního cyklu (§ 117), – Metody pro stanovení nákladů životního cyklu (§ 118), – Postup při hodnocení nabídek (§ 119), – Podmínky použití elektronické aukce a její průběh (§ 120 a 121); 7. Výběr dodavatele a ustanovení o úkonech zadavatele po výběru nejvhodnější nabídky; použitelné i pro podlimitní režim: – Výběr dodavatele (§ 122), – Oznámení o výběru dodavatele (§ 123), – Uzavření smlouvy na VZ (§ 124), – Postup po vyloučení vybraného dodavatele (§ 125), – Oznámení výsledku zadávacího řízení (§ 126), – Zrušení zadávacího řízení (§ 127), – Sdělení oznámení o zrušení zadávacího řízení (§ 128).

Z výše uvedených odrážek vidíme, že úprava pro nadlimitní režim prakticky pokrývá část zadávacích podmínek a celý průběh řízení od podání nabídek až do okamžiku ukončení zadávacího řízení výběrem nejvhodnější nabídky a uzavřením smlouvy na VZ.

Způsobilost a kvalifikace v nadlimitním režimu: V nadlimitním režimu musí zadavatel požadovat: prokázání základní způsobilosti podle § 74, s výjimkou Jřbu požadovat prokázání profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1a (oprávnění k podnikání).

17

V nadlimitním režimu může zadavatel požadovat:

prokázání zvláštní profesní způsobilosti podle

předmětu VZ, pokud to pro zadavatele bude s ohledem na předmět VZ důležité; ekonomické kvalifikace podle § 78. Zde nutno poznamenat, že ekonomická kvalifikace se opět vrací do hry. Zadavatel ji bude moci vyžadovat prostřednictvím prokázání celkového obratu nebo obratu týkajícího se předmětu VZ za poslední tři roky. Objem požadovaného obratu by neměl přesáhnout dvojnásobek předpokládané hodnoty VZ. Požadavek na vyšší objemy obratu bude muset zadavatel v zadávacích podmínkáh zdůvodnit; technické kvalifikace podle § 79.

V nadlimitním režimu:

nesmí zadavatel požadovat jinou kvalifikaci než uvedenou v § 73 odst. 1 až 3,

je povinen v ZD stanovit, které údaje, doklady, vzorky

nebo modely k prokázání splnění požadovaných kritérií kvalifikace požaduje.

17.6.2016 18:59:07

problémy z praxe – veřejné zakázky

18

U ekonomické nebo technické kvalifikace: v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu VZ stanoví: – která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a – minimální úroveň pro jejich splnění.

Dodavatel musí podmínky základní způsobilosti splnit vždy v každém nadlimitním zadávacím řízení, nestanoví-li zákon z tohoto požadavku výjimku (viz § 75 odst. 2). Pro účely prokázání splnění základní způsobilosti je dodavatel způsobilý tehdy, jestliže: 1. Nebyl v zemi svého sídla (tady pozor na sídlo dodavatele; pokud bude mít sídlo mimo území ČR, beztrestnost ve vztahu k ČR neprokazuje) v posledních pěti letech pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 (k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží). Zde je nutné uvést, že se dost zásadně změnila paleta trestných činů, u kterých musí být beztrestnost prokázána. U dodavatele, který je právnickou osobou, musí podmínku účasti neexistence odsouzení pro trestný čin splňovat: – jak tato právnická osoba, – tak její statutární orgán, – a zároveň každý člen statutárního orgánu.

Pokud se zadávacího řízení účastní dodavatel, který je pobočkou závodu zahraniční osoby (obdobně je tomu i u pobočky závodu české osoby), musí podmínku účasti neexistence odsouzení pro trestný čin splňovat: – jak tato právnická osoba, – tak vedoucí pobočky závodu.

Nově je zadavateli umožněno, aby požadoval splnění podmínky neexistence odsouzení pro trestný čin i jinou osobou. Může jít o osobu zařazenou v rámci struktury dodavatele, která má práva spojená se zastupováním dodavatele nebo která má práva spojená s rozhodováním nebo kontrolou nad nebo uvnitř dodavatele. Požadavek musí být zadavatelem uveden v zadávací dokumentaci, jinak jej nelze vyžadovat.

2. Nemá splatný daňový nedoplatek v evidenci daní.

Pro tento účel je nutné vnímat, že se nově bude jednat jen o splatný nedoplatek. To prakticky znamená, že dodržování sjednaných splátkových kalendářů dodavatelem pro něho znamená, že prokázal bezdlužnost. Stejný princip se uplatňuje i dále u pojistného.

unes_6_2016.indd 18

3. Nemá splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění.

4. Nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

5. Není v likvidaci, nebylo proti němu vydáno rozhodnutí o úpadku nebo nebyla vůči němu nařízena nucená správa situace.

Obnovení způsobilosti uchazeče představuje zcela zásadní nový institut zákona. Účastník zadávacího řízení, který by mohl být nebo byl vyloučen ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění kritérií základní způsobilosti účasti podle § 74 nebo podle § 48 odst. 5 (porušování předpisů, střet zájmů, profesní pochybení, narušení hospodářské soutěže, pochybení při plnění předchozího závazku...) nebo 6 (uzavření zakázané dohody), může předložit důkazy o tom, že přijal dostatečná nápravná opatření, která ve svém důsledku znamenají, že účastník zadávacího řízení byl do té míry „očištěn“, že odpadl důvod pro vyloučení.

K „očištění“ (prokázání obnovení způsobilosti) může dojít pouze v časovém období: V průběhu zadávacího řízení (čili před okamžikem jeho ukončení, ať už uzavřením smlouvy, či samotným zrušením zadávacího řízení) a je k němu oprávněn pouze účastník zadávacího řízení. Pokud již účastenství dodavatele zaniklo v průběhu zadávacího řízení, již se obnovení své způsobilosti dožadovat nemůže.

Zákon uvádí i příklady nápravných opatření, kterými mohou být: úplná náhrada škody způsobená spácháním trestného činu nebo profesním pochybením, uchazeč může prokázat, že aktivně spolupracoval s příslušnými vyšetřujícími, dozorovými nebo přezkumnými orgány (může jít o policii, inspekci životního prostředí, orgány ochrany životního prostředí apod.), nebo může prokázat, že přijal preventivní technická, organizační nebo personální preventivní opatření proti trestné činnosti či pochybením v plnění předchozího závazku.

Těmito opatřeními však nelze zhojit pravomocné odsouzení k zákazu účasti v zadávacích řízeních.

17.6.2016 18:59:07

unes_6_2016.indd 19

a dále posuzovat jen nabídku vítěznou. U té však budou muset provést posouzení nabídek vždy. To znamená posoudit, zda: – Nabídka splnila požadavky a podmínky zadavatele a obsahuje doklady a vzorky vztahující se k předmětu plnění VZ. – Uchazeč prokázal a splnil způsobilost a požadavky na kvalifikaci.

– Nabídka uchazeče neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Její výši nebo způsob jejího určení bude moci zadavatel v ZD dopředu stanovit. Aby uchazeč nebyl pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu vyloučen, bude muset potvrdit, že při plnění nabídky bude dodržovat právní předpisy vztahující se k předmětu VZ, jakož i pracovněprávní předpisy a kolektivní smlouvy vztahující se na zaměstnance, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

5. Nabídky uchazečů se budou hodnotit podle kritérií ekonomické výhodnosti: – poměru nabídkové ceny a kvality; výčet kritérií kvality je proveden v § 116 a není výčtem uzavřeným; zadavatel bude v rámci kvality dokonce stanovovat pevnou nabídkovou cenu a hodnotit pouze kvalitu nabízeného plnění; tento přístup se uplatní spíše v těch případech, kdy je pro zadavatele rozhodující kvalita plnění, přičemž cenovou stránku není s ohledem na charakter předmětu VZ nutné stanovit jako dominantní; – nákladů životního cyklu a kvality; – nejnižších nákladů životního cyklu; vláda může nařízením stanovit společné metody pro stanovení nákladů životního cyklu a rozsah jejich používání; – nejnižší nabídkové ceny – nebude možné využít u řízení se soutěžním dialogem nebo v řízení o inovačním partnerství a v případě VZ např. na architektonické práce a v kategorii 1 nebo 5 podle přílohy č. 4 zákona ( zdravotní a sociální péče a jiné služby pro veřejnost).

6. Pro zachycení úkonů zadavatele nebo jeho komise nebo externího subjektu je ze zákona předepsán jen protokol o otevírání obálek a zpráva o hodnocení nabídek. Další povinné záznamy nejsou zákonem předepsány. To však neznamená, že s ohledem na dodržení principu transparentnosti zadavatel nebude posuzování kvalifikace a posuzování technických podmínek nebo jiných zadavatelem předepsaných parametrů zachycovat. Právě naopak bude muset dostát principu transparentnosti a vše

problémy z praxe – veřejné zakázky

Zadavatel důkazy o nápravných opatřeních posoudí z hlediska závažnosti a konkrétní situace. Při posouzení nápravných opatření nemusí přihlížet k rozhodnutím jiného zadavatele týkajících se stejného dodavatele – – účastníka zadávacího řízení, tj. zadavatel není rozhodnutím jiného zadavatele v této souvislosti vázán.

V praxi toto posouzení dostatečnosti a adekvátnosti přijatých opatření nebude vůbec jednoduché.

V případě společné nabídky podávané skupinou dodavatelů již není zákonem vyžadována smlouva o společném zavázání ve vztahu k dodavateli a třetím osobám.

Postačí jednostranné vyjádření závazku ze strany takové osoby. Každá osoba ze skupiny dodavatelů však musí splnit základní způsobilost a oprávnění k podnikání. Zadavatel může požadovat, aby účastník zadávacího řízení doložil doklady prokazující základní a profesní způsobilost jeho poddodavatelů. Bude si to však muset vyhradit v zadávací dokumentaci. Do budoucna (po 18. 10. 2018) bude muset zadavatel přednostně k prokázání kvalifikace vyžadovat doklady evidované v systému e-Certis (EU).

Samotný průběh řízení v nadlimitním režimu doprovázejí dále odlišnosti zásadní povahy. Některé již byly nastíněny v I. díle. Konkrétně jde o to, že: 1. Nabídka uchazeče nebude muset, pokud si zadavatel nevyhradí jinou úpravu (což není zákonem zakázáno), obsahovat návrh smlouvy.

2. Zadavatel si bude muset v zadávacích podmínkách vyhradit nebo dodavatele před uzavřením smlouvy vyzvat k předložení: – originálů nebo úředně ověřených kopií kvalifikačních dokladů (pokud již nebyly v průběhu řízení doloženy), – u dodavatelů právnických osob identifikačních údajů jejich skutečných majitelů a dokladů, ze kterých vyplývá vztah těchto osob k dodavateli, – dokladů nebo vzorků, kterými podmínil uzavření smlouvy.

3. Veškeré úkony včetně otevření obálek bude moci provést buď komise zadavatele, pokud se zadavatel rozhodne ji zřídit, nebo je provede zadavatel sám nebo prostřednictvím určeného zaměstnance nebo externího subjektu. Za správnost postupu a dodržení zákona ponese odpovědnost vždy zadavatel. Také bude muset vždy rozhodnout o vyloučení uchazeče a o podaných námitkách, výběru nejvhodnější nabídky, zrušení výběrového řízení.

4. Zadavatel nebo jeho komise případně externí zástupce budou moci nabídky nejprve vyhodnotit

19

17.6.2016 18:59:07

problémy z praxe – veřejné zakázky

20

důkladně a průhledným způsobem musí zaznamenat. Každý úkon v každé fázi řízení musí zadavatel dostatečně doložit a prokázat.

7. Zadavatel je povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek. Zadavatel odešle bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení. Součástí oznámení o výběru musí být zpráva o hodnocení nabídek.

8. V případě, že vybraný dodavatel nepředloží zadavateli doklady dle bodu 2 nebo mu nebude poskytovat součinnost vedoucí k uzavření smlouvy, zadavatel jej vyloučí. Pak musí provést nové hodnocení a postupuje stejným způsobem, jako když vybral prvního účastníka výběrového řízení. Takto může postupovat až k poslednímu účastníkovi, který zbyde v soutěži. Jeho nabídku už zadavatel nehodnotí, ale posoudit splnění podmínek, způsobilost a kvalifikaci musí vždy.

9. Zadavatel bude muset uzavřít s dodavatelem smlouvu v intencích zadávací dokumentace a nabídky vítězného dodavatele. Smlouvu bude moci upravit při dodržení § 69 odst. 8. Tyto úpravy rovněž nebudou smět narušit hospodářskou soutěž. Stejně jako doposud nebude možné provádět podstatné změny závazku ze smlouvy, kterými jsou změny, které by: – umožnily účast jiných dodavatelů nebo by mohly ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně, – měnily ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, – vedly k významnému rozšíření rozsahu plnění VZ. Za takové nepovolené změny nebudou považovány změny, které si zadavatel dopředu v zadávacích podmínkách vyhradil podle § 100.

Vyhrazené změny závazku Prvním typem vyhrazené změny je změna realizovaná zadavatelem v průběhu plnění VZ: která se týká ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek, a jejíž podmínky i obsah jsou v ZD jednoznačně vymezeny, taková změna nesmí změnit celkovou povahu VZ.

unes_6_2016.indd 20

Pro to, aby změna mohla být považována za vyhrazenou ve výše uvedeném smyslu zákona, je nezbytné, aby zcela splnila veškeré shora definované podmínky bezvýhradně. Pokud nenaplní změna byť i zčásti jednu z definovaných podmínek, nebude se jednat o změnu vyhrazenou podle § 100 odst. 1, a zadavatel není oprávněn takovou změnu jako vyhrazenou uplatnit.

Typickým příkladem takové vyhrazené změny je inflační doložka.

Druhým typem vyhrazené změny je změna v osobě dodavatele!!! POZOR – NEJDE O LIBOVOLNOU ZMĚNU DODAVATELE!!!

Nově je zadavateli umožněno změnit dodavatele v průběhu plnění VZ za podmínky, že zadavatel změnu v osobě dodavatele jednoznačně vymezí v ZD − ZD musí obsahovat: podmínky pro změnu v osobě dodavatele, a způsob určení nového dodavatele.

Příklad: Zadávacího řízení se bude společně účastnit stavební společnost a subjekt financující projekt (banka) a následně, po ukončení zadávacího řízení, plnění VZ převezme účelově založená provozní společnost.

Třetí typ vyhrazené změny spočívá v možnosti výhrady použití jednacího řízení bez uveřejnění pro poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací vybraným dodavatelem. Předpokladem pro uplatnění takové výhrady je, že: podmínky pro nové služby nebo nové stavební práce odpovídají podmínkám pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 66, předpokládaná hodnota nových služeb nebo nových stavebních prací nepřevyšuje 30 % předpokládané hodnoty VZ a v ZD původní VZ je uvedena předpokládaná doba a rozsah poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací.

Uzavření závazek bude možné ještě kromě vyhrazených změn dále změnit za podmínek upravených v § 222 odst. 4 až 7. Tato změna už ale patří do společných ustanovení v desáté části zákona. Podívejme se i na tyto další možné změny sjednané smlouvy podrobně.

17.6.2016 18:59:07

Druhý případ připouští změnu na dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní VZ, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na VZ. Zadavetel pro to, aby změny smlouvy mohl provést, musí splnit kumulativně několik zákonných požadavků. Popišme je podrobně. První podmínkou pro tato plnění je, že jejich potřebu nemohl zadavatel jednající s náležitou péčí předvídat a zároveň musí být nezbytné, a také změna v osobě dodavatele: není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení, by  způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů, a cenový nárůst hodnoty dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; celkový nárůst související se změnami při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku.

Jedná se o obdobu víceprací upravenou ve stávajícím zákoně v § 23 odst. 7. Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech těchto změn.

Třetím typem přípustné změny závazku jsou změny na dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky, jejichž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Nesmí dojít ke změně charakteru VZ a zároveň: hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; celkový nárůst související se změnami při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku.

unes_6_2016.indd 21

Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech těchto změn. U změn dle § 222 odst. 5 a 6 je zadavatel povinen do 22 pracovních dnů od změny závazku odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění podle § 212 do Věstníku veřejných zakázek, resp. Úředního věstníku EU. Navíc je přípustná i další v zásadě ryze technická změna uzavřeného závazku. Týká se záměn jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami za předpokladu, že: nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám, cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší, materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší a zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle písmene a) a stejné nebo vyšší kvality podle písmene c).

problémy z praxe – veřejné zakázky

V prvním případě půjde o změnu, která nemění celkovou povahu (= nábytek za nábytek, ale NE PC za auta) VZ a jejíž hodnota nepřesahuje finanční limit stanovený pro nadlimitní VZ a zároveň: nepřesáhne 10 % původní hodnoty VZ (služby dodávky), nepřesáhne 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na VZ na stavební práce, které nejsou koncesí.

Zadavatel může provést i několik změn jdoucích za sebou, pokud v součtu budou splňovat výše uvedené podmínky spočívající v limitaci její výše.

21

Ještě několik slov k novému druhu zadávacího řízení – zjednodušenému režimu Postupy zadavatele při využití tohoto druhu řízení jsou upraveny v páté části zákona. Jak již bylo řečeno, tento druh bude moci zadavatel využít jen pro služby specifikované v příloze č. 4 k zákonu, tedy ve většině případů pro služby zdravotní a sociální povahy. Zjednodušený režim bude možné využít i na jiné služby než uvedené v příloze č. 4 zákona, ale pouze za předpokladu, že budou součástí zakázky na služby dle přílohy 4 a zároveň nepřekročí limit pro zjednodušený režim, tj. 750 000 EUR, tj. cca 20 250 000 Kč.

Základním znakem zjednodušeného režimu je jeho poměrně rozsáhlá modifikace ze strany zadavatele. De facto jedinou povinností zadavatele při zadávání prostřednictvím zjednodušeného režimu je uveřejnění předběžného oznámení, oznámení o zahájení zadávacího řízení a oznámení o výsledku výběrového řízení ve Věstníku veřejných zakázek (podlimitní VZ) nebo Úředním věstníku EU (nadlimitní VZ). Další „život“ řízení ve zjednodušeném režimu záleží na vůli a potřebách zadavatele.

17.6.2016 18:59:07

problémy z praxe – veřejné zakázky

22

Na postupy zadavatele ve zjednodušeném režimu se použije ze zákonných ustanovení pouze § 129 zjednodušený režim a dále: část I. – obecná ustanovení § 1 až 32, část II. – základní ustanovení § 32 až 51, část X. – společná ustanovení § 211 až 224, část XI. – informační systém o VZ, část XII. – systém certifikovaných dodavatelů, část XIII. – ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele.

Z části IV. zákona zadavatel použije: obdobně pouze ustanovení o dostupnosti , vysvětlení nabídek, změně nebo doplnění a prohlídce místa plnění; zadavatel může v ZD využít pravidla pro nadlimitní režim, zadavatel může využít i jiná kritéria kvalifikace, než jsou uvedena v části IV., u způsobilosti a kvalifikace obdobně použije ustanovení o obnovení způsobilosti, prokazovaní kvalifikace získané v zahraničí, kvalifikace při společné nabídce, plnění části kvalifikace prostřednictvím poddodavatele, společné prokázání kvalifikace, doklady o kvalifikaci, jednotné evropské osvědčení pro VZ, změny v kvalifikaci účastníků řízení.

Průběh zadávacího řízení určuje zadavatel s ohledem na specifika zadávaných služeb. Zadavatel může s účastníky zadávacího řízení jednat. Rovněž může v průběhu zadávacího řízení měnit zadávací podmínky, pokud tím nejsou narušeny zásady podle § 6.

Změněné zadávací podmínky však musí nadále splňovat podmínky pro zjednodušený režim. Při výběru dodavatele (hodnocení) zadavatel v rámci kritérií kvality může zohlednit například potřeby zajištění kvality, návaznosti, dostupnosti a komplexnosti služeb, inovativnosti řešení, přínosu pro uživatele nebo kritéria udržitelnosti sociálních služeb. V zásadě je na vůli zadavatele, jak provede výběr nejvhodnější nabídky. Tady POZOR – pokud zadavatel odkáže na ustanovení § 114, bude se muset při hodnocení nabídek řídit zásadami pro nadlimitní VZ. Zahájení řízení odesláním buď předběžného oznámení, nebo řádného oznámení o zahájení zadávacího řízení.

Zadavatel oznámí všem účastníkům zadávacího řízení výběr dodavatele s odůvodněním. Zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění

unes_6_2016.indd 22

způsobem podle § 212 do 30 dnů nebo u koncesí do 48 dnů: od uzavření smlouvy, nebo od konce každého čtvrtletí, pokud zadavatel výsledek uveřejňuje souhrnně.

Zveřejňování dle nového zákona obecně Ke zveřejňování dle nového zákona lze s ohledem na znění desáté části zákona připomenout, že nově se budou všechny nadlimitní zakázky povinně zveřejňovat v Úředním věstníku EU a všechny podlimitní v českém Věstníku veřejných zakázek. V tomto smyslu padá dosavadní výjimka pro veřejné zadavatele organizační složky státu, která stanovila, že nadlimitní VZ na služby se dle přílohy 2 stávajícího zákona zveřejňovat v Úředním věstníku EU nemusely.

Uveřejnění nadlimitních zakázek v Úředním věstníku EU má předcházet uveřejnění v českém Věstníku veřejných zakázek. Pokud v úředním věstníku nebude nadlimitní zakázka uveřejněna do 48 hodin, lze ji zveřejnit v českém Věstníku veřejných zakázek. Po zveřejnění bude muset zadavatel zveřejnit ZD a zadávací podmínky na profilu zadavatele.

Na profilu zadavatele se nadále po účinnosti nového zákona nebude zveřejňovat odůvodnění a následně seznam subdodavatelů. Tyto povinnosti jsou zcela zrušeny. Zůstala zachována povinnost zveřejňovat smlouvy s hodnotou přesahující 500 000 Kč bez DPH. Ovšem s účinností od 1. 7. 2016 ji nahradil (pokud toho zadavatel využije) zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv. Dle § 8 odst. 4 citovaného zákona, je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách. Jedná se o smlouvy s hodnotou přesahující 50 000 Kč bez DPH.

Závěr Co říci závěrem? Příspěvek ve dvou částech upozornil pouze na základní odlišnosti a změny ve VZ oproti stávajícímu stavu. Rozhodně nevyčerpal všechny drobnosti a nuance nového zákona. To si ani nekladl za cíl.

Příspěvek s ohledem na svůj omezený rozsah některé části vůbec nezmínil. Čtenáři si však jistě všimli, že nový zákon v mnohých ustanoveních přináší vpravdě

17.6.2016 18:59:08

maximálně porozumět, aby dokázali inovovat postupy zadavatele. Mnohé úpravy nebo aplikační praxi jistě přinesou i prováděcí právní předpisy a následně i výkladová praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a soudů. Změn se netřeba bát, nutné ale je se na ně dobře připravit.

1. VOX a.s. – Vzdělávání Otevírá X možností SMLUVNÍ PRÁVO V NÁVAZNOSTI NA REGISTR SMLUV TERMÍN:

14. 7. 2016

PŘEDNÁŠÍ:

Ing. Mgr. Tereza KRUPOVÁ (vedoucí ústavněprávního oddělení Ministerstva spravedlnosti ČR)

KÓD:

1606550

CENA:

tipy na semináře

revoluční změny a mění po léta zažité mechanismy, postupy a praxi. Bude nutné, aby se zejména zadavatelé s novým zákonem a jeho pojetím zevrubně seznámili.

Aby v době do nabytí účinnosti nový zákon studovali a v souladu s evropskou směrnicí 2014/24/EU a důvodovou zprávou se mu a jeho ustanovením snažili

2 190 Kč

CESTOVNÍ NÁHRADY PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE

23

TERMÍN:

26. 7. 2016

PŘEDNÁŠÍ:

RNDr. Petr BERÁNEK (daňový poradce, učitel na VŠ Institut Franka Dysona, člen metodické rady SÚ pro neziskové organizace, ředitel společnosti ADAR – Agentura daňových rad s.r.o.)

KÓD:

1606080

CENA:

2 650 Kč

*ceny jsou uvedeny vč. 21% DPH.

Program a časovou dotaci vzdělávacích kurzů a seminářů najdete na www.vox.cz.

TIP NA PUBLIKACI Ochrana osobních údajů v pracovním právu (Otázky a odpovědi) Eva Janečková, Václav Bartík Tato publikace si klade za cíl ve stručné a srozumitelné formě poskytnout základní orientaci v problematice vztahů pracovního práva na pozadí zákona o ochraně osobních údajů a poskytnout i návod, jak přistupovat k řešení problémů, které se vyskytnou nebo vyskytnout mohou. A i když nelze v takto stručné publikaci podchytit všechny možné aspekty problémů se vztahem k ochraně osobních údajů, vybrané a diskutované problémy (zpracované podle témat ve formě otázek a odpovědí), a také praktické zaměření publikace může přispět k pochopení aplikačních problému a naznačit i možná řešení a je tak určena zejména těm, kteří mají na starosti oblast lidských zdrojů a personální práci.

Vazba brožovaná, 192 s., 270 Kč Objednávejte na obchod.wolterskluwer.cz.

unes_6_2016.indd 23

17.6.2016 18:59:08

Pořízení a zveřejnění záznamu z jednání zastupitelstva za účelem informování veřejnosti JUDr. Eva Janečková

problémy z praxe

V praxi se stále velmi často objevují dotazy, zda je možné pořizovat a případně následně zveřejňovat kamerový (obrazový i zvukový) záznam z jednání zastupitelstva obce, a pokud ano, za jakých podmínek?

24

Pokud jde o samotné pořizování záznamu, důvodem obvykle bývá snaha informovat veřejnost o činnosti zastupitelstva a snaha zachytit jednání pro účely vyhotovení zápisu. Pořízení záznamu pro účely zápisu nebylo nikdy diskutabilní, vždy panovala obecná shoda o tom, že toto možné je. Spory se týkaly pouze pořizování záznamu a jeho následného zveřejňování za účelem informování veřejnosti.

V poslední době však i tomuto účelu pořizování záznamu byly otevřeny dveře. Zásluhu na tom má především zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Také Úřad pro ochranu osobních údajů ve svém stanovisku1 uvedl, že „Oba tyto účely jsou dle úřadu legální a legitimní a není důvod je jakkoliv omezovat“.

Teoretická možnost pořizovat záznam pro účely informování veřejnosti vyplývá i z § 97 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obecní zřízení“), podle něhož obec informuje občany o činnosti orgánů obce na zasedání zastupitelstva obce a dále jiným způsobem v místě obvyklým. Výše uvedené ustanovení tedy předpokládá aktivitu obce při informování o činnosti orgánů obce, aniž by byly stanoveny rozsah, obsah a způsob informování. Ustanovení odkazuje pouze na místní zvyklosti. Proto nelze vyloučit plnění této povinnosti ani prostřednictvím záznamu z jednání zastupitelstva a jeho uveřejnění. Tento krok ale musí být v souladu jak s občanským zákoníkem, tak i se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“).

1 2 3 4 5

6

unes_6_2016.indd 24

Z hlediska zákona o ochraně osobních údajů je nutné se nejprve vypořádat s povinnostmi, které tento zákon stanoví. Jednou z těchto povinností je nutnost získat právní titul pro zpracování osobních údajů. Pro řešení této otázky bude třeba rozlišit různé kategorie osob, jejichž podoba nebo hlas se mohou na záznamu ocitnout.

První kategorií jsou zastupitelé, úředníci obce a další úřední osoby. U těchto osob je právní titul obsažen v § 5 odst. 2 písm. f)2 zákona o ochraně osobních údajů, neboť lze předpokládat, že informace, které o těchto osobách zaznějí (stejně jako jejich samotná přítomnost) na zasedání zastupitelstva, mají přímou souvislost s jejich úřední činností. Proto v jejich případě není třeba získávat souhlas s pořízením a zveřejněním záznamu, ani není nutné osobní údaje jakkoliv anonymizovat s výjimkou případů, kdy by se projednávané osobní údaje bezprostředně dotýkaly rovněž jejich osobního či rodinného života mimo veřejnou nebo úřední činnost.3 Bylo by také možné uvažovat o podpůrném využití výjimky uvedené v § 5 odst. 2 písm. a)4 zákona o ochraně osobních údajů, v návaznosti na již zmiňovaný § 97 zákona o obcích, případně výjimky uvedené v § 5 odst. 2 písm. e)5 zákona o ochraně osobních údajů, a to např. tehdy, kdy záznam prokazuje, že usnesení o převodu nemovitosti bylo řádně přijato.6 Druhou kategorií jsou osoby z řad veřejnosti, které na jednání zastupitelstva aktivně vystupují. K této skupině Úřad pro ochranu osobních údajů uvedl, že lze jejich osobní údaje související s vystoupením zpracovávat bez souhlasu, neboť takové vystoupení je projevem

Dostupné z: www.uoou.cz, Názory úřadu – stanoviska – Stanovisko č. 2/2013 „Pořizování obrazových a zvukových záznamů z jednání zastupitelstva“.

Osobní údaje je možné zpracovávat bez souhlasu, pokud správce poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení.

Dostupné z: www.uoou.cz, názory Úřadu – stanoviska – Stanovisko č. 2/2013 „Pořizování obrazových a zvukových záznamů z jednání zastupitelstva“.

Osobní údaje je možné zpracovávat bez souhlasu, jestliže správce provádí zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti.

Osobní údaje je možné zpracovávat bez souhlasu, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života.

KUŽÍLEK, O. Přenosy, pořizování a zveřejňování audiovizuálních záznamů z jednání zastupitelstva obce či kraje zejména s ohledem na případnou ochranu osobnosti a osobních údajů zaznamenávaných osob. Dostupné z: http://www.otevrenaspolecnost.cz/dokumenty/zverejnovani-audiovizualnich-zaznamu-z-jednani-zastupitelstva.pdf.

17.6.2016 18:59:08

Tento názor je v souladu s § 88 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu.

Obdobný názor vyslovil již dříve Městský soud v Praze, který uvedl, že „podle ustanovení § 93 odst. 3 obecního zřízení je zasedání zastupitelstva obce veřejné. To znamená, že tohoto zasedání se jako divák a posluchač může zúčastnit kdokoliv, tedy jak občan obce, tak i osoba s obcí nijak nespojená. Pokud by taková osoba sledující zasedání zastupitelstva obce chtěla do jednání jakkoliv zasáhnout, může tak učinit jen na výzvu, resp. se souhlasem toho, kdo zasedání zastupitelstva řídí.

Stane-li se tak, pak taková osoba – přesněji vyjádřeno ,její jednání‛ (například proslov) – se stává součástí onoho zasedání zastupitelstva a není žádný rozumný důvod, proč by takové jednání mělo mít co do ,veřejnosti‛ jinou povahu než zasedání samotné. Pokud se tedy na zasedání zastupitelstva obce stává, že v jeho průběhu se k projednávaným záležitostem vyjadřují i soukromé osoby (tedy osoby odlišné od členů zastupitelstva obce nebo od jiných volených zástupců obecní samosprávy či dalších úředních osob), pak se projevy těchto soukromých osob stávají součástí zasedání zastupitelstva obce, a ztrácejí tak status projevů osobní povahy, na něž by se vztahoval § 11 a 12 občanského zákoníku [dnes § 84 a následující]“.8 Poslední kategorií jsou osoby z řad veřejnosti, jež na jednání nijak nevystupují. Monitorování těchto osob není nutné a kamery by měly být nastaveny tak, aby tyto byly zabírány co nejméně.

Problémem se může stát zpracování osobních údajů, které zaznějí při projednávání jednotlivých bodů a které jsou kvůli tomu zachyceny na záznamu. Z dřívější judikatury vyplývá, že takové údaje by měly být anonymizovány, neboť jejich zveřejnění představuje zásah do soukromí. To uvedl například Nejvyšší správní soud 7 8

ve svém rozsudku čj. 8 As 22/2009, ze dne 27. října 2010.

Podle něj obec pochybila zveřejněním usnesení a zápisů z jednání orgánů obce v nezměněné podobě. V nich bylo jednáno o sociálních, majetkových či bytových poměrech tam uvedených osob, a to aniž by obec disponovala jejich souhlasem. Nejednalo se ani o veřejně činné či známé osoby. „Zveřejněné informace nelze považovat za všeobecně známé, potažmo povinně zveřejňované, jak se stěžovatel mylně domnívá, a proto z tohoto nemůže vyvozovat, že subjekty údajů nemohly pociťovat újmu jejich zveřejněním. Naopak, takové informace lze vnímat jako směřující do soukromé a osobní složky života subjektů údajů, přičemž právě tyto složky jsou chráněny zákonem o ochraně osobních údajů.“ K opačnému závěru došel Městský soud v Praze v rozhodnutí čj. 10 A 54/2012, ze dne 17. dubna 2013, v němž uvedl, že „soud nepovažuje zveřejnění videozáznamem za zveřejnění nepřiměřené nebo zveřejnění porušující § 97 zákona č.128/2000 Sb., o obcích.

Informace byla zveřejněna způsobem v obci obvyklým … Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, sice v § 97 nestanoví výslovně podrobný výčet, jakým způsobem má obec zpřístupňovat informace, není vyloučeno zveřejnění informací z jednání zastupitelstva ani rozhlasem nebo televizí, proto ani zveřejnění videozáznamem prostřednictvím internetu nemůže být nijak nepřiměřené, naopak takové zveřejnění jednání zastupitelstva přispívá k poskytnutí úplné a autentické informace … Soud musí přisvědčit argumentaci žalobce, že zákon o obcích nevylučuje informování veřejnosti o činnosti obce (§ 97 zákona o obcích), v daném případě informování o jednání zastupitelstva videozáznamem, který je, jak již bylo uvedeno, naopak vhodnější pro zachycení skutečného průběhu zasedání, neboť audiovizuální záznam přesným a úplným způsobem zachycuje situaci, které ze zákona může být přítomen naprosto každý, nejen občan obce, jak vyplývá ze znění ust. § 93 odst. 2 zákona o obcích, podle kterého má právo zúčastnit se zasedání zastupitelstva každý, nikoliv jen občan obce či osoba majetkově propojená s danou obcí“.

problémy z praxe

politického práva a aktivity konkrétního občana, který již z povahy věci není a nemůže být anonymní. Je ovšem třeba rozlišovat příspěvek k diskuzi na zastupitelstvu a vystoupení s konkrétní žádostí vůči obci zejména v sociální oblasti (zde bude třeba posuzovat situaci individuálně, takové případy by ovšem, zejména u větších obcí, neměly být časté).7

25

V případě, že se obec rozhodne pořizovat záznam z jednání zastupitelstva, musí splnit informační povinnost podle § 11 zákona o ochraně osobních údajů. Podle tohoto ustanovení je správce při shromažďování osobních údajů povinen subjekt údajů informovat o tom, v jakém rozsahu a pro jaký účel budou osobní údaje zpracovány, kdo a jakým způsobem bude osobní údaje zpracovávat a komu mohou být osobní údaje zpřístupněny, nejsou-li subjektu

Dostupné z: www.uoou.cz, Názory Úřadu – stanoviska – Stanovisko č. 2/2013 „Pořizování obrazových a zvukových záznamů z jednání zastupitelstva“.

Rozsudek Městského soudu v Praze čj. 8 A 316/2011, ze dne 13. března 2012.

unes_6_2016.indd 25

17.6.2016 18:59:08

tip na publikaci

údajů tyto informace již známy. Správce musí subjekt údajů informovat o jeho právu na přístup k osobním údajům, právu na opravu osobních údajů, jakož i o dalších právech stanovených v § 21. V případě, kdy správce zpracovává osobní údaje získané od subjektu údajů, musí subjekt údajů poučit o tom, zda je poskytnutí osobního údaje povinné či dobrovolné. Je-li subjekt údajů povinen podle zvláštního zákona osobní údaje pro zpracování poskytnout, poučí jej správce o této skutečnosti, jakož i o následcích odmítnutí poskytnutí osobních údajů.

Vhodné by bylo, aby ze strany řídícího schůzi zastupitelstva ještě před zahájením vlastního pořizování záznamu zazněla informace o tom, že bude pořizován záznam, za jakým účelem, jakým způsobem bude se záznamem dále zacházeno atd.

Z dalších povinností vztahujících se na obec jako na správce osobních údajů je třeba upozornit na stanovení doby uchování osobních údajů (resp. obecně dobu zveřejnění). Jako nejvhodnější se jeví stanovení doby zveřejnění záznamu po dobu cca jednoho funkčního období zastupitelstva, tj. čtyř let, ale vzhledem k účelu, kterým je informování veřejnosti, lze akceptovat i dobu delší. Povinnost dle § 13 zákona o ochraně osobních údajů se v daném případě zúží na zabezpečení záznamu před jeho neoprávněnou změnou či jiným zásahem do jeho obsahu. V případě tohoto zpracování je také správce povinen splnit oznamovací povinnost dle § 16 zákona o ochraně osobních údajů.9

26

TIP NA PUBLIKACI Judikatura k rekodifikaci – Darování, koupě a směna Petr Lavický, Petra Polišenská Předkládaný svazek přehledu judikatury k rekodifikovanému soukromému právu shrnuje rozhodnutí zabývající se darováním, koupí a směnou. V občanském zákoníku je tato materie upravena v § 2055 až § 2188; do přehledu ovšem nebyla zařazena rozhodnutí související s prodejem zboží v obchodě (§ 2158 až § 2174 o. z.), neboť je lze systematicky lépe řadit k ochraně spotřebitele, jíž bude v rámci této řady věnován samostatný svazek.

V knize jsou zařazena nejen rozhodnutí, která byla přijata v době relativně nedávné, ale také rozhodnutí prvorepublikového Nejvyššího soudu z Vážného sbírky.

Vybraná rozhodnutí jsou podle přesvědčení autorů nejen alespoň zčásti použitelná i za současného právního stavu, ale mnohdy nabízejí zajímavý a poutavý – či alespoň úsměvný – příběh.

Kniha má obvyklou strukturu jako předešlé svazky, tj. lze v ní nalézt nejen rozhodnutí, ale také relevantní části textů právních předpisů, jakož i důvodovou zprávu k příslušné části občanského zákoníku.

Vazba brožovaná, 300 s., cena 490 Kč Objednávejte na obchod.wolterskluwer.cz.

9

unes_6_2016.indd 26

Dostupné z: www.uoou.cz, názory Úřadu – stanoviska – Stanovisko č. 2/2013 „Pořizování obrazových a zvukových záznamů z jednání zastupitelstva“.

17.6.2016 18:59:08

POMŮŽE ELIMINOVAT RIZIKA SPOJENÁ S POSKYTNUTÍM PROTIPRÁVNÍ PODPORY

ASPI

Veřejná podpora

Navigátor

Přehledně a jasně

Detailní popis postupu s vazbami na předpisy a související dokumenty

Jednotlivé kroky příslušného postupu

Možné varianty průběhu řízení

Krok za krokem srozumitelnou grafickou formou provede poskytovatele nejčastějšími procesy veřejné podpory.

Usnadní identifikaci veřejné podpory a pomůže s výběrem nejvhodnějšího nástroje.

Je propojen na aktuální právní předpisy, komentáře a relevantní rozhodovací praxi.

Poradí vám například s:

posouzením znaků veřejné podpory zvolením vhodné výjimky ze zákazu veřejné podpory podporou malého rozsahu (registr de minimis) aplikací služeb obecného hospodářského rozsahu kritérii malého a středního rozsahu řízením před Evropskou komisí

Odbornou kvalitu garantují autoři – právníci dlouhodobě se specializující na problematiku veřejné podpory.

PRAKTICKÝ NÁSTROJ NEJEN PRO ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY A OBCE Více na http://navigator.aspi.cz

Když si musíte být jistí unes_6_2016.indd 27

17.6.2016 18:59:09

Otázky a odpovědi

naše poradna

Dar poskytnutý organizací

28

unes_6_2016.indd 28

neziskovou

Nezisková organizace „Ústav“ poskytla dar neziskové organizaci „Spolek“ na spolufinancování společného projektu. Může „Ústav“ tento dar uplatnit jako daňově uznatelný náklad, jelikož tento výdaj souvisel s realizaci společného projektu, ke kterému má „Ústav“ výnos?

Odpověď: Nejprve je nutné zdůraznit, že ústavy patří v souladu s § 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), mezi veřejně prospěšné poplatníky, tedy poplatníky, kteří v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonávají činnost, která není podnikáním. V souladu s § 18a odst. 5 ZDP patří ústavy mezi veřejně prospěšné poplatníky s širokým základem daně, což znamená, že předmětem daně jsou veškeré příjmy s výjimkou příjmů z investičních dotací. Princip zdanění tak v případě ústavů mnohem více připomíná zdanění podnikatelských subjektů.

Vzhledem k širokému základu daně bude případná daňová uznatelnost nákladů posuzována obdobně jako u podnikatelských poplatníků, tedy v souladu s § 24 a 25 ZDP. Z pohledu daňové uznatelnosti daru je tedy nutné vycházet zejména z § 25 odst. 1 písm. t) ZDP, ze kterého vyplývá, že dary patří mezi výdaje na reprezentaci a jako takové nejsou daňově uznatelným výdajem. Ústav tedy dar poskytnutý spolku jako daňový náklad uplatnit nemůže, což ostatně není možné

u žádného poplatníka. Dar lze ale uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně v souladu s § 20 odst. 8 ZDP, ovšem tato možnost se nevztahuje na veřejně prospěšné poplatníky.

Vzhledem k souvislosti s případnými zdanitelnými příjmy je možné zmínit § 24 odst. 2 písm. zc) ZDP, které se ale týká pouze nedaňových výdajů, které jsou poplatníkem zcela nebo zčásti určeny k přeúčtování jiné osobě nebo je tato osoba povinna je uhradit na základě závazku nebo jiného právního předpisu.

Na tento případ se tedy tato úprava nevztahuje.

Obdobně potom § 23 odst. 4 písm. e) ZDP, které ze základu daně vylučuje částky zaúčtované do příjmů (výnosů), pokud přímo souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů). Ani toto ustanovení nelze na uvedený případ využít.

Z výše uvedeného tak vyplývá, že dar poskytnutý spolku daňově uplatnit nelze.

Ing. Zdeněk Morávek, ID 16591

Osvobození dle § 57 zákona o DPH Nezisková organizace je plátce DPH. Hlavní činností je propagace EU. Doplňková činnost – pořádání seminářů. Od dubna 2016 tato organizace získala akreditaci u Ministerstva vnitra, a to podle zákona č.

312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. Poskytuje semináře, kterých se účastní jak zaměstnanci územně samosprávných celků (obce, kraje), tak i obchodních společností a firem.

Osvobození podle § 57 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), se bude vztahovat i na podnikatelské subjekty?

Odpověď: Jak vyplývá z § 57 odst. 1 písm. d) ZDPH, výchovou a vzděláním jako plněním osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně se rozumí také činnost prováděná za účelem rekvalifikace poskytovaná osobami, které získaly akreditaci k provádění rekvalifikace podle zvláštních právních předpisů, a osobami, které provádí rekvalifikaci k získání kvalifikačních požadavků podle státních norem nebo k získání odborné způsobilosti pro výkon pracovní činnosti, které mají akreditované vzdělávací programy.

Klíčové pojmy jsou tak rekvalifikace a akreditace, ani jeden z nich naše právní předpisy nedefinují. Z evropského práva (čl. 14 nařízení Rady ES 1777/2005) vyplývá, že služby odborného výcviku nebo rekvalifikace poskytované za podmínek uvedených v čl. 132 odst. 1 písm. i) směrnice 2006/112/ES zahrnují výuku přímo související s živností nebo povoláním, jakož i výuku zaměřenou na získání nebo udržování znalostí pro odborné účely. Délka trvání kursu odborného výcviku nebo rekvalifikace je pro tento účel nepodstatná.

Z tohoto hlediska by tedy měly podmínky splňovat všechny semináře.

Dále je vhodné uvést, že důvodová zpráva k zákonu č. 302/2008 Sb., kterým došlo k podstatné úpravě tohoto ustanovení, uvádí, že v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1777/2005 se osvobození od daně uplatňuje na vzdělávací činnost poskytovanou za účelem rekvalifikace, kterou se rozumí získání

17.6.2016 18:59:10

nové kvalifikace a zvýšení nebo rozšíření dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování, která je poskytovaná za podmínek stanovených v platné směrnici k DPH, tj. subjekty, které nebyly založeny za účelem podnikání a subjekty, které členský stát uznává za obdobné, tj. subjekty, které jsou ke vzdělávání akreditovány a mají akreditované programy.

Co se týká pojmu akreditace, ZDPH nijak blíže nevymezuje, o jaké

akreditace by se mělo jednat, pouze příkladem uvádí odkaz na některé právní předpisy, podle kterých je možné akreditaci udělit. V tomto případě je otázkou, zda u seminářů pro obchodní společnosti a firmy bude tato podmínka splněna, protože akreditace sice udělena byla, ale pravděpodobně pro jiné případy seminářů.

Sice by bylo možné argumentovat, že obecně tyto kurzy akreditaci mají, ale obávám se, že takovýto extenzivní výklad by nebyl průchozí.

Celkově lze konstatovat, že se prosazuje výklad, že veškeré vzdělávání, které nějakým způsobem souvisí s výkonem profese, je osvobozeno od daně, pokud jej poskytuje kterýkoli subjekt na základě udělené akreditace. V tomto případě podle dostupných informací akreditace chybí, proto bude nutné realizaci těchto seminářů považovat za zdanitelné plnění.

Ing. Zdeněk Morávek, ID16549

naše poradna

Otázky a odpovědi

29

Poštovné a balné na knihy

v červenci ZDARMA

Využijte mimořádnou akci k nákupu knih v eshopu Wolters Kluwer

www.wolterskluwer.cz/obchod

unes_6_2016.indd 29

17.6.2016 18:59:10

Legislativní novinky s komentářem Michal Jakoubek

Veřejná prospěšnost právnických osob

aktuality

Status veřejné prospěšnosti u právnických osob je otázkou, která je diskutována již od konce devadesátých let minulého století. Po dlouho dobu se však nedařilo nalézt shodu mezi neziskovými organizacemi a státem v tom, jak mají být nastaveny parametry veřejné prospěšnosti a jakým způsobem by měl být tento status přidělován. Průlomový je v tomto směru zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen ,,NOZ“). Tento článek je snahou o zhodnocení úpravy statusu veřejné prospěšnosti v právním řádu České republiky.

30

Do nabytí účinnosti NOZ byla oblast veřejně prospěšných právnických osob upravena zejména zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, a také zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve kterém byla upravena zejména daňová zvýhodnění plynoucí ze statusu obecně prospěšných společností.

Status veřejné prospěšnosti neexistoval, resp. byl pojímán spíše formálně, neboť obecně prospěšnou společností byla ta právnická osoba, která byla založena podle zmíněného zákona, a přístup ke zvláštním výhodám spočívající například v daňových úlevách měly obecně prospěšné společnosti pouze na základě své právní formy. Tento zákon byl však ke dni nabytí účinnosti NOZ zrušen, a to z toho důvodu, že byl v kontextu evropské úpravy nevhodný a nestandardní, neboť podle důvodové zprávy k NOZ obecně prospěšné společnosti nebyly společnostmi v právním smyslu.1 Existujícím obecně prospěšným společnostem byla dle § 3050 NOZ dána možnost zachovat si dosavadní formu (tedy řídit se dosavadními právními předpisy) nebo se přizpůsobit režimu NOZ (tedy změnit svou právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond).

Právnické osoby, do kterých se mohou obecně prospěšné společnosti transformovat, se souhrnně označují jako fundace. Podle § 303 NOZ se jedná o právnické osoby vytvořené majetkem vyčleněným k určitému účelu. Činnost takových právnických osob se váže na účel, k němuž byly zřízeny. Přesněji se jedná o nadaci nebo nadační fond. Úprava nadací (§ 306 až 393 NOZ) a nadačních fondů (§ 394 až 401 NOZ) je do jisté míry totožná s jejich původní úpravou v zákoně č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Vedle fundací je nově zřízenou formou veřejně prospěšné společnosti ústav (§ 402 až 418 NOZ), míněný jako nástupce původních obecně prospěšných společností, který v sobě nese jak složku majetkovou, tak složku osobní.

Právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku vznikne právnické osobě dle § 147 NOZ v případě, že splní podmínky stanovené jiným právním předpisem. Toto ustanovení tedy počítá se vznikem doprovodného právního předpisu, který by blíže upravoval podmínky pro získání statusu veřejné prospěšnosti.

Tento právní předpis byl připraven již v roce 2013, byl schválen i Poslaneckou sněmovnou, avšak v Senátu došlo k jeho zamítnutí. Jelikož tak v době, kdy byla Poslanecká sněmovna rozpuštěna, nemohlo být zamítavé rozhodnutí Senátu přehlasováno, k přijetí zákona nedošlo. Jedním z důvodů byla i skutečnost, že pravomoc k přidělení statusu veřejné prospěšnosti náležela výhradně soudům, což by mohlo vést k jejich enormnímu administrativnímu zatížení. V současnosti však již vláda pracuje na novém návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti, který je spojen se změnou zákona č.

561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen ZSVP).

Tento zákon by měl podrobněji upravovat podmínky, za kterých má právnická osoba právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku, práva a povinnosti právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti a některé otázky spojené s odnětím tohoto statusu.

Pokud by se úprava v NOZ omezila pouze na výše zmíněné, zůstala by situace v této oblasti de facto stejná jako

Právo na zápis by podle § 2 návrhu ZSVP měla právnická osoba, která je veřejně prospěšná ve smyslu NOZ

1 2

unes_6_2016.indd 30

před schválením NOZ. Důležitou změnu však přináší ustanovení § 146 až 150 NOZ, která obecně formulují pravidla pro získání statusu veřejné prospěšnosti. Tento status může získat jakákoliv právnická osoba, mimo právnických osob veřejného práva.2 Podle § 146 NOZ je veřejně prospěšná právnická osoba ta, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování veřejného blaha. Vliv na rozhodování takové právnické osoby mají mít pouze bezúhonné osoby, svůj majetek by tato právnická osoba měla nabýt pouze z poctivých zdrojů a měla by hospodárně využívat své jmění k veřejně prospěšnému účelu.

Důvodová zpráva k NOZ, výklad k ust. § 3049 až 3053, konsolidované znění, str. 593.

Dle § 1 odst. 2 návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti a o změně zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

17.6.2016 18:59:10

Daňový kalendář

Právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku přizná právnické osobě soud po splnění všech zákonných podmínek.

V § 4 návrhu ZSVP jsou stanoveny funkce, které jsou neslučitelné s funkcí člena kontrolního orgánu veřejně prospěšné právnické osoby. Člen kontrolního orgánu veřejně prospěšné právnické osoby nesmí být zároveň členem statutárního orgánu nebo likvidátorem této právnické osoby ani osobou blízkou takové osobě. Nesmí být ani v pracovním nebo obdobném poměru vůči této právnické osobě.

Právnická osoba se statusem veřejné prospěšnosti by měla podle § 8 návrhu ZSVP povinnost vykazovat odděleně náklady a výnosy nebo příjmy a výdaje spojené s veřejně prospěšnou činností a ostatní činností a dále s vlastní správou, popřípadě s provozem obchodního závodu. Tyto údaje by měly být uváděny ve výročních zprávách veřejně prospěšné právnické osoby.

Přestane-li právnická osoba se statusem veřejné prospěšnosti splňovat některou z podmínek práva na zápis statusu do veřejného rejstříku nebo poruší-li některou z povinností podle návrhu ZSVP, a neodstraní-li tento nedostatek, je to dle § 11 návrhu ZSVP důvodem k výmazu statusu veřejné prospěšnosti z veřejného rejstříku. O odnětí statusu veřejné prospěšnosti rozhodne podle § 149 NOZ soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem nebo i bez návrhu.

Přijetí doprovodného právního předpisu by představovalo zásadní posun v právní úpravě veřejně prospěšných právnických osob, kdy by došlo ke změně dosud zavedené praxe, kdy je veřejná prospěšnost přiznávána pouze na základě právní formy právnické osoby. Kritici však návrhu ZSVP

unes_6_2016.indd 31

1. 7. 2016 daň z příjmů  podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2015, má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce

pojistné  podání přiznání k pojistnému na důchodové spoření a úhrada pojistného za rok 2015, má-li poplatník povinný audit a přiznání podává a zpracovává daňový poradce

20. 7. 2016 daň z přidané hodnoty

aktuality

(viz výše § 146 NOZ). Dále jsou stanovena pravidla pro zakladatelské právní jednání takové společnosti, jimiž jsou: veřejná prospěšnost jako hlavní činnost, zřízení kontrolního orgánu, bezúhonnost (podle § 3 návrhu ZSVP se za bezúhonnou osobu nepovažuje ta, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku), podnikatelská činnost smí být vykonávána pouze jako vedlejší činnost výlučně pro podporu hlavní činnosti, zisk nesmí být rozdělován osobám, které se podílí na činnosti této veřejně prospěšné právnické osoby, předložení potřebných listin (účetní uzávěrka, přehled o všech zdrojích příjmů aj.), neexistence nedoplatku u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky, nedoplatku na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, poskytování přehledu o čerpání a použití prostředků, vrácení nepoužitých prostředků nebo odvod neoprávněně použitých prostředků přijatých jako dotace nebo návratná finanční výpomoc z veřejných rozpočtů.

 daňové přiznání a daň k MOSS

daň z příjmů  měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

31

25. 7. 2016 daň z přidané hodnoty  daňové přiznání a daň za 2. čtvrtletí a za červen 2016  souhrnné hlášení za 2. čtvrtletí a za červen 2016  výpis z evidence za 2. čtvrtletí a za červen 2016

1. 8. 2016 daň z příjmů  odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červen 2016

22. 8. 2016 daň z příjmů  měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

25. 8. 2016 daň z přidané hodnoty  daňové přiznání a daň za červenec 2016  souhrnné hlášení za červenec 2016  výpis z evidence za červenec 2016

17.6.2016 18:59:10

vyčítají zejména to, že v něm chybí návaznost na zvýhodnění, která by měla být veřejně prospěšným společnostem poskytována. Jak již bylo výše zmíněno, jedná se o návrh zákona, případné nedostatky tak mohou být v průběhu legislativního procesu opraveny. Schválení tohoto zákona by bylo každopádně pozitivní změnou, neboť status veřejně prospěšnosti je podobným způsobem upraven ve velké části evropských zemí a veřejně prospěšné právnické osoby jsou v těchto zemích vnímány veskrze pozitivně, zejména díky jejich transparentnosti.

Zákon již prošel připomínkovým řízením a byl zařazen do evidence Odboru vládní agendy Úřadu vlády ČR a čeká na samotné projednání vládou ČR.

odpovědná redaktorka Ing. Ilona Borlová odborní poradci Ing. Danuše Prokůpková Ing. Zdeněk Morávek Olga Holubová adresa redakce Wolters Kluwer ČR, a. s.

Unes – účetnictví neziskového sektoru U Nákladového nádraží 6 130 00 Praha 3 tel.: 246 040 458 e-mail: unes@wolterskluwer.cz

aktuality

32

Unes – účetnictví neziskového sektoru ročník XIV 6/2016 měsíčník

Šafra & partneři s. r. o., advokátní kancelář Revoluční 1082/8 110 Praha 1 Tel: +420 286 785 411 Fax: +420 296 785 421 GSM: +420 739 489 500 e-mail: Jan.Safra@safra-advokati.cz www.safra-advokati.cz

TIP NA PUBLIKACI

předplatné tel.: 246 040 400 (informace) e-mail: predplatne@wolterskluwer.cz (objednávky) vydává Wolters Kluwer ČR, a. s. tel.: 246 040 444 www.wolterskluwer.cz sazba Martina Průšová

Družstvo v novém soukromém právu a v právní praxi

Nevyžádané příspěvky nevracíme.

Přetisk a jakékoli šíření dovoleno pouze se souhlasem vydavatele.

Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem MK ČR E 14193.

Zdeněk Čáp, Jiří Čáp, Miroslav Machala

ISSN 1214-181X.

Současná právní úprava družstva, jejíž základ je zahrnut v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), účinném od 1. ledna 2014, přinesla (spolu s novým základem právní úpravy právnických osob v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) řadu změn majících nutně svůj odraz jak v samotné praxi družstev, tak v právní teorii a praxi.

Snahou autorů této publikace, kteří jsou dlouholetými odborníky působícími v družstevnictví v oblasti legislativy, metodické činnosti, poradenství i lektorské činnosti a současně mají řadu zkušeností z praxe v družstvech i v publikační činnosti, je nejen připomenout čtenářům stručně základy dlouholeté historie družstev, ale zejména zabývat se uceleně jednotlivými instituty a právními vztahy v právní úpravě družstva ve vazbě na aplikaci při založení a činnosti družstva.

Pro snadnější praktické využití publikace jsou jednotlivé pasáže zpravidla pojaty tak, aby se čtenář mohl podle potřeby zaměřit nejen na celý obsah publikace, ale také pouze na konkrétní problematiku právní úpravy, která je v dané době předmětem jeho zájmu.

Za správnost údajů uvedených v článcích odpovídají jejich autoři.

Cena předplatného závisí na typu produktové verze, blíže na: http://obchod.wolterskluwer.cz www.ucetnikavarna.cz Předáno do tisku dne 17. 6. 2016 Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., odštěpný závod Přeprava, čj. 4393/97 dne 25. 11. 1997. © Wolters Kluwer ČR, a. s., 2016

Časopis je dostupný také v systému ASPI.

Vazba brožovaná, 368 s. cena 650 Kč Objednávejte na obchod.wolterskluwer.cz.

unes_6_2016.indd 32

17.6.2016 18:59:11