Účetnictví neziskového sektoru 01/2016

1

2016 účetnictví a daně pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, organizační složky státu a nevýdělečné organizace

1

TÉMA

Změny daňových a souvisejících zákonů od roku 2016 Datové schránky a osoby pověřené Účetnictví státu a jeho význam pro skládání účtů z hospodaření se státními prostředky

www.unes.cz

Obsah

3

Téma

Vážení čtenáři,

Změny daňových a souvisejících zákonů od roku 2016 Ing. Zdeněk Morávek, daňový poradce

nejprve Vám chci popřát do tohoto roku hodně zdraví a zkrátka, aby ten rok 2016 byl dobrý.

12 Problémy z praxe Pověřuj, ale prověřuj Ing. Zdeněk Nejezchleb

obsah

17 Problémy z praxe – účetnictví Účetnictví státu a jeho význam pro skládání účtů z hospodaření se státními prostředky Ing. Jaromíra Steidlová

20 Pojistné Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2016 Ing. Antonín Daněk

2

22 Problémy z praxe – kontrola Jak dál při kontrole veřejných financí?

Ing. Danuše Prokůpková, OSVČ KAČR 0712

26 Tipy na školení 27 Problémy z praxe – audit Povinnost auditu a zveřejňování u NNO od 1. 1. 2016 Ing. Miroslava Nebuželská, auditorka, 22HLAV s. r. o.

Jako vždy v lednovém čísle Vám přinášíme shrnutí nejpodstatnějších legislativních změn, které jsou účinné od 1. 1. 2016. V příštích vydáních se budeme ke změnám vracet a zabývat se jimi podrobněji.

V dalších příspěvcích se věnujeme významu a smyslu reformy účetnictví státu a také analyzujeme potřebnost a procesy kontroly veřejných financí.

Elektronická komunikace se stává povinnou pro stále širší okruh osob, a proto budete mít v příspěvku Milana Vodičky možnost zjistit podrobnosti o odpovědnosti osob, které mohou mít přístup do datových schránek.

Nechybí legislativní novinky, daňový kalendář, zodpovězené dotazy a tipy na semináře a školení či zajímavé publikace.

Stále je pro Vás k dispozici zdarma v rámci Vašeho předplatného naše online poradenská služba na www.otazkyaodpovedi.cz. Na Vaše dotazy z oblasti účetnictví a daní či pracovního práva odpovídají odborníci z praxe.

Své náměty na témata, která byste chtěli v časopise zpracovat či další podněty a připomínky nám pište na unes@wolterskluwer.cz.

Krásný rok 2016!

29 Naše poradna 31 Aktuality Legislativní novinky s komentářem JUDr. Lucie Miškovská, JUDr. Akbulat Kadiev, JUDr. Jan Šafra, LL.M.

Ilona Borlová odpovědná redaktorka

Partner časopisu UNES

unes_1_2016.indd 2

7.1.2016 22:42:23

Změny daňových a souvisejících zákonů od roku 2016 Ing. Zdeněk Morávek, daňový poradce

Přehled novel Začněme zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

Nejdříve zrekapitulujme, že v roce 2015 byly přijaty následující novely ZDP: 1) zákon č. 84/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, 2) zákon č. 127/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 3) zákon č. 221/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, 4) zákon č. 377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření, 5) zákon č. 375/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a v souvislosti s úpravou systému pojištění vkladů, který ale obsahuje pouze dvě drobné změny v § 17 a § 19 ZDP. Dále v průběhu roku 2015 nabyl účinnosti zákon č. 332/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

evidence poskytovatelů služeb se stává evidencí dobrovolnou. Podmínky zákona tak budou muset splňovat pouze ti poskytovatelé, kteří se evidují u Ministerstva práce a sociálních věcí. Pouze tito poskytovatelé ale budou zároveň moci čerpat daňových úlev vyplývajících ze ZDP. Zůstává tak zachována motivace pro zřizování dětských skupin zaměstnavatei, vysokými školami a dalšími subjekty, což byl hlavní účel zákona, přitom však nejsou postiženi provozovatelé činností, které jsou dětským skupinám blízké, ale nemohou se ustanovením zákona podřídit. Tím zůstane zachováno existující široké spektrum zařízení pečujících o předškolní děti, která již úspěšně řadu let fungují s pozitivními dopady na zaměstnanost a pracovní uplatnění i mimopracovní život osob, jejichž uplatnění by z důvodu péče o dítě bylo vyloučeno.

téma

I v průběhu roku 2015 byla přijata řada zákonů a právních předpisů, které mění daňové a související zákony a další předpisy, a to jak pro nové období roku 2016, tak v některých případech i pro období roku 2015. Řada z těchto změn má nebo může mít dopad do oblasti neziskových subjektů. V následujícím textu bych chtěl s těmito změnami právě se zaměřením na tyto subjekty čtenáře seznámit.

3

Z nové úpravy zákona č. 247/2014 Sb. vyplývá, že službou péče o dítě v dětské skupině se pro účely tohoto zákona rozumí činnost provozovaná poskytovatelem služby péče o dítě v dětské skupině zapsaným do evidence poskytovatelů, spočívající v pravidelné péči o dítě od jednoho roku věku do zahájení povinné školní docházky a umožňující docházku v rozsahu nejméně 6 hodin denně, která je poskytována mimo domácnost dítěte v kolektivu dětí a která je zaměřena na zajištění potřeb dítěte, na výchovu, rozvoj schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte.

V souladu s výše uvedeným se upřesňuje sleva na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení.

Nyní blíže k jednotlivým novelám.

Ad 1) Zákon č. 84/2015 Sb. nabyl účinnosti k 1. 5. 2015 a novelizuje pouze ustanovení týkající se investičních pobídek, tedy § 35a a § 35b ZDP. Lze tak konstatovat, že veřejně prospěšných poplatníků se tyto změny netýkají.

Ad 2) Zákon č. 127/2015 Sb., nabývá účinnosti k 1. 1. 2016. Jak vyplývá z důvodové zprávy, touto novelou se mění ustanovení zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 247/2014 Sb.“) tak, že

unes_1_2016.indd 3

Pro účely daní z příjmů se nově předškolním zařízením rozumí: 1) mateřská škola podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), nebo obdobné zařízení v zahraničí, 2) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a 3) zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou:

7.1.2016 22:42:23

1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo 2. mateřskou školou podle školského zákona.

téma

Toto nové vymezení je obsaženo v § 35bb odst. 6 ZDP, odpovídajícím způsobem jsou upravena i další související ustanovení.

4

Lze tak konstatovat, že dochází k úpravě podmínek pro poskytování slevy na dani za umístění dítěte předškolního věku v zákonem vyjmenovaných zařízeních. Do konce roku 2015 zákon definici zařízení neobsahoval a slevu na dani za rok 2015 tedy lze uplatnit na jakékoliv zařízení pečující o děti předškolního věku, které svým charakterem poskytuje péči obdobnou mateřským školám (včetně mateřské školy samotné). Jedná se o úpravu, která bude neziskové subjekty zajímat v pozici zaměstnavatele.

Ad 3) Zákon č. 221/2015 Sb. nabývá účinnosti také k 1. 1. 2016. Obsahuje pouze 7 bodů změn a 3 body přechodných ustanovení, ale změny přináší poměrně podstatné. Současně také totiž novelizuje zákon o č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR“), a přináší nová pravidla v souvislosti s tvorbou a rušením rezervy na nakládání s elektroodpadem. A to bude právě oblast, která se zřejmě nejvíc může týkat veřejně prospěšných poplatníků.

Tato úprava představuje návaznou úpravu na § 37p zákona č. 185/2001 Sb, o odpadech, ve znění pozdějších předpisů), který od 1. 1. 2013 stanoví, že Pro solární panely uvedené na trh po 1. 1. 2013 zajistí financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění výrobce. Pro solární panely uvedené na trh do 1. 1. 2013 zajistí financování předání ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů, včetně plnění těchto povinností, provozovatel solární elektrárny, jejíž jsou solární panely součástí, prostřednictvím právnické osoby zajišťující společné plnění povinností výrobců v oblasti nakládání s elektroodpadem. Tuto povinnost musí zajistit prostřednictvím rovnoměrných dílčích plateb příspěvků, poskytovaných minimálně s roční periodicitou, počínaje od 1. ledna 2014, na základě smlouvy uzavřené nejpozději do 30. června 2013 s touto právnickou osobou tak, aby financování bylo plně zajištěno nejpozději do 1. ledna 2019. Tato právnická osoba stanoví příspěvky na předání ke zpracování, využití

unes_1_2016.indd 4

a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů zejména v závislosti na jejich hmotnosti a složení.

Bližší podmínky financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do 1. 1. 2013 vymezuje vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi, ve znění pozdějších předpisů.

Touto úpravou tak vznikla povinnost pro provozovatele solárních elektráren od 1. 1. 2014 hradit příspěvky do společného systému pro likvidaci solárních panelů uvedených na trh do 1. 1. 2013. Jak vyplývá z důvodové zprávy, tato povinnost se ukládá provozovatelům solárních elektráren, kteří jsou jediní plně identifikovatelní (registrovaní u Energetického regulačního úřadu), a kteří provozováním těchto zařízení se státem garantovanými výkupními cenami elektřiny vytváří pro sebe, popřípadě pro vlastníky slunečních elektráren, zisk.

Pokud by se systémově nezajistil dostatečný objem finančních zdrojů na likvidaci tohoto nebezpečného odpadu, zůstala by tu v budoucnu neřešená ekologická zátěž s výší nákladů v řádu miliard Kč, kterou by musel financovat stát. Termín vzniku povinnosti a jejího nejzazšího splnění je stanoven tak, aby bylo možné optimálně finanční plnění rozložit v čase.

Na tuto změnu ovšem nereagoval ZDP a v § 19 odst. 1 písm. zc) ZDP zůstaly osvobozeny pouze příjmy z příspěvků od výrobců, nikoliv však od provozovatelů solárních elektráren. Na uvedený problém upozornila Komora daňových poradců v rámci Koordinačního výboru v příspěvku č. 420/30.01.14 Uplatnění osvobození příjmů dle § 19 odst.

1 písm. zc) ZDP po novele zákona o odpadech, ovšem se závěrem GFŘ, že osvobození nelze aplikovat na příjmy v podobě příspěvků provozovatelů solárních elektráren, protože ZDP nemá pro tento závěr legislativní oporu.

Na výše uvedené závěry reagoval až zákon č. 267/2014 Sb., kterým se mění ZDP a některé další související zákony.

Z novelizovaného ustanovení § 19 odst. 1 písm. zc) ZDP tak vyplývá, že osvobození se vztahuje jak na příspěvky od výrobců, tak i na příspěvky od provozovatelů solárních elektráren. Na základě přechodných ustanovení je toto osvobození možné aplikovat již pro zdaňovací období, které započalo v roce 2014.

Následně vznikly nejasnosti ohledně účtování tohoto poplatku na straně provozovatele solárních elektráren,

7.1.2016 22:42:23

Navazující změny byly provedeny právě zákonem č. 221/2015 Sb. Situace je řešena úpravou nové rezervy na nakládání s elektroodpadem. Z daňového hlediska potom platí, že rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 je nově upravena v § 11a a ž § 11c ZoR. Tvorba této rezervy je ale nedaňovým nákladem, tato skutečnost vyplývá z doplnění úpravy § 24 odst. 2 písm. i) ZDP, daňovým nákladem není ani dílčí platba příspěvku na zajištění financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 prováděné provozovatelem kolektivního systému, jak vyplývá z nového § 25 odst. 1 písm. zr) ZDP. Snížení základu daně o sníženou rezervu bude provedeno na základě § 23 odst. 3 písm. c) bod 10 ZDP (řádek č. 112 daňového přiznání) a při rozpuštění rezervy se základ daně zvýší v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 20 ZDP (řádek č. 30 daňového přiznání). Zvláštností nové rezervy je tak to, že ovlivňuje základ daně nezávisle na jejím zaúčtování.

unes_1_2016.indd 5

Rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů může vytvářet provozovatel solární elektrárny, který je povinen podle zákona upravujícího odpady zajistit financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů. Je potřeba ještě jednou zdůraznit, že tato úprava se týká pouze solárních panelů, které byly dodány na trh do 1. 1. 2013.

Rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů se tvoří nezávisle na účelově shodné rezervě vytvářené podle účetních předpisů a její tvorba není podmíněna jejím zaúčtováním. Poplatník tedy vždy vyloučí ze základu daně celou účetní rezervu a základ daně tak ovlivní jenom částky rezervy stanovené podle ZoR. Rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů se tvoří od prvního měsíce toho zdaňovacího období, ve kterém vznikla provozovateli solární elektrárny povinnost úhrady první platby příspěvku na zajištění financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů prováděné provozovatelem kolektivního systému, do okamžiku, kdy by bylo ukončeno odpisování hmotného majetku, jehož je solární panel součástí, pokud by jej odpisoval jeho první vlastník podle § 30b ZDP. Při technickém zhodnocení předmětného hmotného majetku se období tvorby rezervy neprodlužuje.

téma

protože někteří provozovatelé kolektivních systémů tyto poplatky považovali za zálohu a v tomto smyslu informovaly provozovatele solárních elektráren, a někteří za jednorázový poplatek. Protože zálohu nelze z hlediska účetního zachycení považovat za náklad, vznikla otázka daňové uznatelnosti těchto příspěvků na straně provozovatelů solárních elektráren v roce 2014. Účetní předpisy ani ZDP tuto oblast neřešilo, GFŘ proto vydalo dne 19. 5. 2015 materiál „Informace k uplatňování dílčích plateb příspěvků na financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do 1. ledna 2013 v základu daně z příjmů u osob, které vedou účetnictví“. Z této informace vyplývá, že v podmínkách roku 2014 nelze uplatnit daňově dílčích platby těchto příspěvků, které byly zaúčtovány rozvahově nebo jako účetní rezerva. Jako daňově uznatelný bude respektován pouze příspěvek, který bude zahrnut do základu daně jako poměrná část ve věcné a časové souvislosti.

Důležité je, právě s dopadem na novou úpravu, že tento materiál předpokládá novelizaci ZDP a ZoR s tím, že bude současně navržena možnost zahrnout do základu daně z příjmů také poměrnou částku hrazeného příspěvku po 1. lednu 2014, která dosud nebyla v žádné formě uplatněna v základu daně. Uvedený materiál GFŘ je zveřejněn na stránkách Finanční správy ČR pod odkazem http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/dseznam-dani/informace-k-uplatnovani-dilcich-plateb -na-financovani-nakladani-s-elektroodpadem-ze-solarnich-panelu.pdf.

5

Z pohledu tvorby této rezervy je důležitá i výjimka z obecně platných pravidel vytváření rezerv, která je vymezena v § 11a odst. 4 ZoR a podle které pacht, likvidace a insolvenční řízení nezakládají povinnost zrušit již vytvořenou rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a lze ji tvořit i v průběhu likvidace a v průběhu insolvenčního řízení v době trvání účinků prohlášení konkursu.

Celková výše rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů je úhrnná částka financování, kterou je podle právních předpisů upravujících odpady povinen provozovatel solární elektrárny zajistit ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů prováděnému provozovatelem kolektivního systému.

Do celkové výše rezervy se nezahrnují částky, o které byl snížen základ daně z příjmů, jedná se tedy o případy, kdy provozovatel solární elektrárny již zaúčtoval v souladu s účetním předpisy část příspěvku do nákladů, a vzhledem k pravidlu, že žádný výdaj nemůže být uplatněn daňově dvakrát, je nutné tyto uplatněné náklady z celkové výše rezervy vyloučit.

7.1.2016 22:42:23

Měsíční rezerva je rovna podílu celkové výše rezervy a počtu měsíců, které uplynou od prvního dne zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost úhrady první platby příspěvku, do ukončení doby odpisování hmotného majetku, jehož je solární panel součástí.

Tvorba rezervy za zdaňovací období je součinem částky měsíční rezervy a počtu měsíců v tomto zdaňovacím období, ve kterých jsou splněny podmínky pro tvorbu rezervy.

téma

Pokud poplatník zjistí skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.

6

Pokud dojde k likvidaci solárního panelu, zruší se část rezervy týkající se likvidovaného panelu ve zdaňovacím období, kdy provozovatel kolektivního systému předloží finanční vypořádání provozovateli solární elektrárny, ve kterém toto vyřazení zohledňuje. Jedná se o reakci na § 14b zmiňované vyhlášky č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi, ve znění pozdějších předpisů.

K úplnému zrušení vytvořené daňové rezervy dojde po zlikvidování všech solárních panelů, kdy provozovatel kolektivního systému předloží závěrečné finanční vypořádání. Pokud by byla skutečná doba životnosti solárních panelů delší, může nastat situace, že k použití rezervy dojde později, než je stanovená doba odpisování dle ZDP. V souladu s přechodnými ustanoveními lze změny aplikovat již ve zdaňovacím období započatém v roce 2015.

Důležité je, že do tvorby této rezervy za zdaňovací období započaté v roce 2015 nebo 2016 lze zahrnout i částku rezervy připadající na měsíce zdaňovacího období započatého v roce 2014 nebo 2015, ve kterých jsou splněny podmínky pro tvorbu rezervy podle ZoR, ve znění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Příklad Solární elektrárna byla zařazena do užívání v dubnu 2011, doba odpisování činí 20 let, a to od května 2011 do dubna 2031. Celková úhrnná částka financování vynaložená na nakládání s elektroodpadem činí 2 080 000 Kč. Od ledna 2014 do dubna 2031 je to celkem 208 měsíců, měsíční výše rezervy tak bude 2 080 000/208 = 10 000 Kč, ročně tedy 120 000 Kč.

unes_1_2016.indd 6

Jak vyplývá z přechodných ustanovení, částku 120 000 Kč za zdaňovací období 2014 lze uplatnit jako snížení základu daně v roce 2015 nebo i 2016.

Otázkou dále je, jak postupovat, pokud byla uplatněna jako daňový náklad v roce 2014 částka, která je odlišná od takto stanovené částky. Pokud byla v roce 2014 uplatněna částka nižší, lze rozdíl uplatnit jako snížení základu daně v roce 2015 nebo až v roce 2016. Pokud byla uplatněna částka vyšší, typicky proto, že poplatník částku příspěvku časově nerozlišoval, má povinnost podat za rok 2014 dodatečné daňové přiznání.

Závěrem je důležité upozornit, že povinnost tvorby této rezervy se nevztahuje na fyzické osoby, které vedou daňovou evidenci, zaplacené příspěvky budou daňovými při jejich platbě.

Změny v zákoně o dani z přidané hodnoty Kontrolní hlášení Dále bych se věnoval změnám zákona č. 235/2004 Sb., dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). Naprosto zásadní změnou je počínaje rokem 2016 zavedení povinnosti podávat kontrolní hlášení. Tato povinnost byla zavedena novelou ZDPH provedenou zákonem č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, právní úprava je obsažena v § 101c až § 101i ZDPH. V plné míře se týká také neziskových subjektů, pokud jsou plátci DPH. Jak vyplývá z oficiálních vyjádření Finanční správy ČR, kontrolní hlášení je zaváděno jako efektivní prostředek k odhalení daňových úniků a podvodů. Jeho cílem a smyslem je umožnit správci daně získat informace o vybraných transakcích realizovaných plátci a ve spojení s dalšími údaji identifikovat riziková sdružení osob (řetězce, karusely) odčerpávající neoprávněně finanční prostředky z veřejného rozpočtu. Po provedené analýze se na tato spojení bude zaměřovat kontrolní činnost správce daně, tak aby k odčerpávání finančních prostředků nedocházelo.

Je potřeba zdůraznit, že kontrolní hlášení v žádném případě nenahrazuje daňové přiznání. Kontrolní hlášení vychází z evidence pro účely DPH, kterou jsou plátci

7.1.2016 22:42:23

Nejdříve je nutné vymezit, koho se týká povinnost podávat kontrolní hlášení. Kontrolní hlášení obecně podávají osoby registrované k DPH v tuzemsku jako plátci daně, přičemž není rozhodné, zda se jedná o tuzemský nebo zahraniční subjekt. Tato povinnost se tedy vztahuje jak na plátce se sídlem v tuzemsku, tak i na plátce se sídlem v jiném členském státě či ve třetí zemi.

Aby byl plátce povinen podat kontrolní hlášení, musí dojít v příslušném období ke vzniku některé z níže uvedených skutečností: Uskutečnění zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijetí úplaty přede dnem uskutečnění tohoto plnění, týká se i plátců, kterým vznikla povinnost přiznat uskutečnění zdanitelného plnění v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a ZDPH (tj. vyplňuje řádky 1, 2 nebo 25 daňového přiznání k DPH). Přijetí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytnutí úplaty přede dnem uskutečnění tohoto plnění, týká se i plátců, kteří přijali zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a ZDPH (tj. vyplňuje řádky 40, 41 nebo 10 a 11 daňového přiznání k DPH), nebo přijetí plnění, u nichž příjemci (plátci) vzniká povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. b) a c), a to z řádků 3, 4, 5, 6, 9, 12 a 13 daňového přiznání k DPH. Jedná se tak o případy pořízení zboží z jiného členského státu s povinností přiznat daň, o případy přijatí služby nebo dalšího zdanitelného plnění od osoby neusazené v tuzemsku s povinností přiznat daň, a také o případy pořízení nového dopravního prostředku plátcem. Ve zvláštním režimu pro investiční zlato: – přijetí zprostředkovatelské služby, u které byla uplatněna daň podle § 92 odst. 5 ZDPH, – uskutečnění dodání investičního zlata osvobozeného od daně, u kterého má plátce nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c) ZDPH, nebo – investiční zlato vyrobené nebo zlato přeměněné na investiční zlato dle § 92 odst. 7 ZDPH.

unes_1_2016.indd 7

Z uvedeného tak vyplývá, že kontrolní hlášení naopak nepodávají: osoba, která není plátcem DPH, identifikovaná osoba, plátce, který neuskutečnil ani nepřijal za sledované období žádné plnění (v režimu přenesení daňové povinnosti, popřípadě neuplatňuje nárok na odpočet daně z přijatých plnění v běžném režimu), plátce uskutečňující pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně dle § 51 ZDPH.

Příklad Obec jako plátce daně ve sledovaném období pouze uskutečnila zdanitelné plnění, tento plátce neuplatnil žádné přijaté zdanitelné plnění jako nárok na odpočet daně.

Tato obec jako plátce daně je povinna za sledované období podat kontrolní hlášení.

téma

daně již v současnosti povinni vést podle § 100 ZDPH. Vzhledem k tomu, že údaje uváděné v kontrolním hlášení odpovídají údajům dosud vykazovaným ve výpisu z evidence pro účely daně z přidané hodnoty ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti, je povinnost podání tohoto výpisu zrušena společně se zavedením kontrolního hlášení.

7 Příklad Spolek jako plátce daně ve sledovaném období neuskutečnil žádné zdanitelné plnění, ale přijal zdanitelná plnění, ze kterých uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu.

I v tomto případě vzniká spolku jako plátci daně povinnost podat kontrolní hlášení.

Příklad Příspěvková organizace jako plátce daně ve sledovaném období uskutečnila pouze plnění, která představovala nájem vybraných nemovitých věcí osvobozený od daně podle § 56a ZDPH a služby v rámci výchovy a vzdělávání, které jsou osvobozeny od daně podle § 57 ZDPH. V tomto případě příspěvkové organizaci jako plátci daně povinnost podat kontrolní hlášení nevzniká.

Správce daně ale může plátce daně vyzvat k podání kontrolního hlášení, pokud se správce daně domnívá, že jej plátce ve stanovené lhůtě nepodal a podat měl.

Pokud je i tak plátce daně přesvědčen, že mu tato povinnost nevznikla, podá jako reakci na tuto výzvu kontrolní hlášení, kde bude vyplněné pouze záhlaví tiskopisu se základními údaji k identifikaci plátce daně.

7.1.2016 22:42:23

téma

Jak vyplývá z § 101d odst. 1 ZDPH, v kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně. Tato úprava je tedy velmi obecná, předepsané údaje, které se budou v kontrolním hlášení vykazovat, vyplývají ze vzoru tiskopisu kontrolního hlášení (http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/dseznam-dani/Vzorovy-formular-kontrolniho-hlaseniDPH.pdf).

Kontrolní hlášení je tvořeno záhlavím s uvedením základních údajů o plátci, údaje jsou obdobné jako v daňovém přiznání k DPH, a dále třemi oddíly A, B a C. V oddíle A budou vykazovány údaje o plněních, u kterých je plátce povinen přiznat daň a uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, v oddíle B potom přijatá zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku a v oddíle C jsou vymezeny kontrolní řádky v návaznosti na přiznání k DPH.

Struktura kontrolního hlášení

8

V oddíle A je celkem 5 částí.

V části A1 se uvádějí údaje za každé jednotlivé zdanitelné plnění uskutečněné v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a ZDPH. V části A2 se uvádějí údaje o jednotlivých přijatých zdanitelných plnění, u kterých je plátce povinen přiznat daň jako jejich příjemce podle § 108 odst. 1 písm. b) a c) ZDPH, tedy pořízení zboží z jiného členského státu, včetně pořízení nového dopravního prostředku, a dále údaje o přijatých službách a dalších zdanitelných plněních od osob neusazených v tuzemsku.

V části A3 se uvádí jednotlivě údaje o uskutečněných plněních ve zvláštním režimu pro investiční zlato.

V části A4 se uvádí jednotlivě údaje o uskutečněných zdanitelných plnění s povinností přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. a) ZDPH s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně, tedy dodání zboží a poskytování služeb s místem plnění v tuzemsku, a to plátcům daně, osobám povinným k dani a právnickým osobám nepovinným k dani.

Nevykazují se tedy údaje o zdanitelných plnění pro fyzické osoby nepovinné k dani. Kromě výše uvedeného se v této části také vykazují všechny provedené opravy podle § 44 ZDPH, a to bez ohledu na limit.

V části A5 se jedná o jediný případ, kdy se údaje uvádějí kumulativně, jedná se o případy zdanitelných plnění jako

unes_1_2016.indd 8

v části A4, ale s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně nebo plnění, u nichž nevznikla povinnost vystavit daňový doklad. Do této části budou také zahrnuty zdanitelná pnění uskutečněná pro fyzické osoby nepovinné k dani, i když bude překročen limit 10 000 Kč včetně daně.

Oddíl B má celkem tři části.

V části B1 se uvádí jednotlivě údaje o přijatých zdanitelných plnění v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a ZDPH, u kterých je plátce povinen přiznat daň jako jejich příjemce.

V části B2 se uvádí jednotlivě údaje o přijatých zdanitelných plnění, u kterých plátce jako jejich příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 73 odst. 1 písm. a) ZDPH s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně, jedná se tedy o dodání zboží a poskytnutí služeb od plátců daně, ze kterých je uplatňován nárok na odpočet daně na řádcích č. 40 a 41 daňového přiznání. Současně se v této části vykazují všechny provedené opravy podle § 44 ZDPH bez ohledu na limit.

V části B3 se potom uvádějí údaje o přijatých zdanitelných plnění, u kterých plátce jako jejich příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 73 odst. 1 písm. a) ZDPH, ovšem s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně, tyto údaje se stejně jako v části A5 uvádějí kumulativně na jednou řádku.

Poslední oddíl C slouží pro orientační kontrolu souhrnu dat pro příslušné části daňového přiznání, přesněji na konkrétní řádky daňového přiznání. Součty budou probíhat automaticky a budou se porovnávat s údaji vykazovanými v daňovém přiznání.

Lhůty Další důležitou úpravou jsou lhůty pro podání kontrolního hlášení. Sledovaným obdobím je v případě právnických osob kalendářní měsíc. V případě fyzických osob se sledované období řídí podle zdaňovacího období pro účely podání daňového přiznání k DPH.

Příklad Obec je čtvrtletním plátcem daně, daňové přiznání tedy podává vždy po skončení kalendářního čtvrtletí. Protože se ale jedná o plátce, který je právnickou osobu,

7.1.2016 22:42:24

Je potřeba zdůraznit, že pořadí podání kontrolního hlášení a daňového přiznání není stanoveno, záleží tedy na samotném plátci daně.

Plátce, který je právnickou osobou, podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce (bez ohledu na zdaňovací období plátce, tj. plátci s měsíčním i čtvrtletním zdaňovacím obdobím podávají kontrolní hlášení za kalendářní měsíc).

Fyzická osoba podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání (tzn. měsíčně nebo čtvrtletně – podání kontrolního hlášení ve lhůtě do 25 dnů po skončení zdaňovacího období spolu s daňovým přiznáním k DPH).

Je potřeba zdůraznit, že tyto lhůty nelze prodloužit, nijak tedy nelze aplikovat postup podle § 36 nebo § 37 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“).

Kontrolní hlášení může být řádné nebo opravné (nahrazuje-li řádné kontrolní hlášení a je podáno ve lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení), popřípadě následné, které se podává v případech opravy původně uvedených údajů po uplynutí lhůty pro řádné kontrolní hlášení.

Následné kontrolní hlášení je nutné podat do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů uvedených v již podaném kontrolním hlášení.

Počáteční období, za které se podává kontrolní hlášení, je leden 2016 nebo 1. čtvrtletí 2016.

Příklad Obecně prospěšná společnost je měsíčním plátcem daně, první lhůta pro podání kontrolního hlášení je tak 25. 2. 2016.

Kontrolní hlášení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny správce daně. Údaje v kontrolním hlášení bude plátce daně uvádět ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Informace o příslušném formátu a struktuře kontrolního hlášení (.XML) a odpovídajícím XSD schématu je zveřejněna na Daňovém portále Finanční správy.

Důležitá a speciální úprava je obsažena v § 101d odst. 3 ZDPH, podle které platí, že pokud je kontrolní hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení. Dodatečné potvrzení je tedy možné, tedy využít režim podle § 71 odst. 3 daňového řádu, ale nikoliv v dodatečné lhůtě 5 dnů, ale pouze ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení. Pokud plátce nestihne potvrdit toto nekvalifikované elektronické podání ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení, bude se na něj hledět, jako by kontrolní hlášení nepodal.

Pokud kontrolní hlášení nebude podáno ve stanovené lhůtě, vyzve správce daně plátce k jeho podání v náhradní lhůtě do 5 dnů od oznámení této výzvy. ZDPH explicitně stanoví délku náhradní lhůty pro podání, která tedy činí 5 dní. Jde tak o lhůtu zákonnou, což má mimo jiné důsledek z hlediska nemožnosti požadovat její prodloužení. To samozřejmě souvisí s deklarovanou potřebou získat informace z kontrolního hlášení neprodleně.

téma

kontrolní hlášení bude povinna podávat každý kalendářní měsíc, bez ohledu na termíny podání daňového přiznání.

9

V případě, že vyvstanou ze strany správce daně pochybnosti o správnosti nebo úplnosti údajů uvedených v kontrolním hlášení (nebo následném kontrolním hlášení), může správce daně vyzvat plátce, aby tyto nedostatky napravil. Plátce je povinen do 5 dnů od oznámení této výzvy nesprávné nebo neúplné údaje změnit nebo doplnit, popřípadě původní údaje potvrdit, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Pokud se plátce domnívá, že uvedené údaje jsou správné, potom je formou následného hlášení pouze potvrdí, v takovém případě je pravděpodobné, že problém bude na straně druhého plátce uvedeného plnění. Pokud plátce zjistí, že údaje uvedl chybné, údaje ve stanovené lhůtě změní nebo doplní.

Po marném uplynutí této lhůty 5 dní správce daně plátce znovu nevyzývá k podání následného kontrolního hlášení, ale rovnou lze případně uplatnit sankce uvedené v ustanovení § 101h odst. 1 písm. c) ZDPH, tedy ve výši 30 000 Kč, jak je uvedeno dále.

unes_1_2016.indd 9

7.1.2016 22:42:24

téma

Upozornění Uvedená výzva bude doručována výhradně elektronicky. Správce daně v případě, že bude chtít doručovat výzvu danému plátci, si nejprve ověří, zda má tento plátce zpřístupněnu datovou schránkou. Pokud ano, písemnost doručí touto cestou. Pakliže tomu tak není, výzva se doručí prostřednictvím e-mailové adresy, kterou bude plátce povinně uvádět. Výzva, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně.

10

V případě, že by nastala situace, kdy plátce nemá zpřístupněnou datovou schránku a zároveň zatím nesdělil správci daně svou emailovou adresu, správce daně bude využívat klasické instituty doručování dle daňového řádu a doručování výzev dle výše uvedeného postupu se neuplatní. Tento stav je však považován za nežádoucí, proto by měl správce daně dbát na to, aby od všech plátců povinných podávat kontrolní hlášení obdržel emailovou adresu co nejdříve a plátce by měl poskytnout potřebnou součinnost a tuto adresu správci daně sdělit. Toto ustanovení by se mělo vztahovat pouze na výjimečné případy do doby, než se podaří zjednat nápravu, a standardně by měly být výzvy doručovány prostřednictvím datových schránek nebo emailové komunikace.

Sankce Vzhledem k výše uvedenému a zejména k účelu, který má kontrolní hlášení plnit, jsou zásadní úpravou sankce, které jsou vymezeny v § 101h ZDPH. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu zákonná povinnost uhradit pokutu ve výši: a) 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě) bez vyzvání správce daně, b) 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co jej správce daně vyzval, c) 30 000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo d) 50 000 Kč, pokud nepodá kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě.

Správce daně má zákonnou povinnost (nad rámec výše uvedeného) uložit pokutu až do 50 000 Kč tomu, kdo na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností

unes_1_2016.indd 10

nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.

Správce daně má zákonnou povinnost (nad rámec výše uvedeného) uložit pokutu až do 500 000 Kč tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.

Výše uvedené pokuty jsou koncipovány jako sankce vznikající ze zákona, správce daně tak nemá žádný prostor pro správní uvážení ohledně její výše či možného neuložení. Je evidentní, že tyto sankce jsou velmi citelné a je tedy nutné ke zpracování kontrolního hlášení přistupovat velmi zodpovědně. Pro neziskový subjekt by mohly být v některých případech i likvidační.

DPH a nemovité věci Od roku 2016 také začínají platit nová pravidla pro zdanění převodu pozemků a staveb, která jsou upravena v § 56 ZDPH. Co se týká pozemků, od daně bude osvobozeno dodání pozemku, který netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a není stavebním pozemkem.

Funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí tvoří pozemek, na kterém je zřízena stavba pevně spojená se zemí, a tento pozemek slouží k provozu této stavby, plnění její funkce, nebo je s ní využíván. Jedná se o zastavěný pozemek.

Stavební pozemek je potom pro účely ZDPH speciálně vymezen v § 56 odst. 2 ZDPH. Jedná se o takový pozemek, na kterém jsou provedeny přípravné práce k výstavbě stavby pevně spojené se zemí. Za tento pozemek je považován již pozemek, na kterém, nebo v jehož okolí, jsou nebo již byly provedeny stavební práce.

Jedná se pouze o stavební práce provedené za účelem výstavby té určité stavby. Za stavební pozemek se považuje také pozemek, který je nebo byl předmětem správních úkonů. Jedná se o správní úkony, provedené za účelem výstavby této stavby (například podání návrhu na změnu územního plánu).

Stavebním pozemkem je také pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení, uděleného podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo podle udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby podle stavebního zákona zhotovena stavba

7.1.2016 22:42:24

Pokud dodání pozemku není osvobozeno od daně, jedná se o zdanitelné plnění s povinností uplatnit daň na výstupu. I v případě osvobození se může plátce rozhodnout, že uplatní daň na výstupu, ovšem pokud je příjemce plnění plátcem, lze tak učinit pouze po jeho předchozím souhlasu. Je tomu tak proto, že od 1. 1. 2016 se při dodání nemovité věci plátci použije režim přenesení daňové povinnosti, pokud se uplatňuje daň podle § 56 odst. 5 ZDPH, tedy právě v případě dobrovolného zdanění pozemků nebo vybraných nemovitých věcí.

V případě dodání vybraných nemovitých věcí je uplatněno osvobození po uplynutí časového testu 5 let, bližší úprava počátku běhu této lhůty je vymezena v § 56 odst. 3 ZDPH. Dodání vybrané nemovité věci v pětileté lhůtě je tak zdanitelným plněním, po uplynutí pětileté lhůty je plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně. I v tomto případě se plátce při splnění podmínek osvobození může rozhodnout pro dobrovolné zdanění s tím, že se uplatní režim přenesení daňové povinnosti v souladu s § 92d ZDPH. Vybranou nemovitou věcí se rozumí a) stavba pevně spojená se zemí, b) jednotka, c) inženýrská síť, d) pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, e) podzemní stavba se samostatným účelovým určením, f) právo stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí.

Od roku 2016 se mění také ustanovení § 56a ZDPH, které vymezuje nájem nemovité věci jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Upravuje se definice krátkodobého nájmu, který není osvobozen od daně, a to tak, aby bylo jasné, že se vztahuje na nájem pozemku, jehož součástí je stavba, nájem stavby, která je samostatnou nemovitou věcí, nájem stavby, která je součástí práva stavby, nájem podzemní stavby se samostatným účelovým určením a nájem jednotky.

Krátkodobý nájem se nepoužije u nájmu pozemku, na kterém není zřízena stavba spojená se zemí, pozemku, kde je jiný vlastník stavby a pozemku, u práva stavby, jehož součástí není stavba, a u nájmu inženýrské sítě.

Podání daňového přiznání Pro úplnost je vhodné doplnit, že od 1. 1. 2016 se ruší výjimka pro fyzické osoby, která umožňovala podávat daňová přiznání a další podání i jinak než elektronicky.

Je důležité si uvědomit, že tato výjimka obsažená v § 101a odst. 3 ZDPH se ruší od 1. 1. 2016, to znamená, že daňové přiznání za poslední zdaňovací období roku 2015 je již nutné v těchto případech podat elektronicky.

tip na seminář

pevně spojená se zemí. Toto vymezení se oproti úpravě roku 2015 nijak nemění.

11

Další změny V roce 2015 byl ZDPH ještě novelizován zákonem č. 377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření, jedná se o změny v § 54a ZDPH v návaznosti na ukončení systému důchodového spoření. Účinnost těchto změn ale nastává až k 1. 1. 2017 a k neziskovým subjektům nebude mít žádný přímý vztah.

Dokončení v příštím čísle časopisu UNES.

SEMINÁŘE WOLTERS KLUWER a. s.

Uplatňování DPH od roku 2016 Termín: 26. 1. 2016; 9–14 h Přednáší: Olga Holubová Místo konání: Praha, Novotného lávka 200/5 Cena: 2 670 Kč vč. DPH Účast na školení objednávejte na www.wkcr.cz

unes_1_2016.indd 11

7.1.2016 22:42:24

Pověřuj, ale prověřuj MVDr. Milan Vodička, daňový poradce, č. osvědčení 1366 Motto: Když prohraješ, neprohraj i poučení, které z toho vyplynulo. Čínské přísloví

problémy z praxe

Informační systém datových schránek (dále „ISDS“) je v provozu již více než šest let, z toho přes tři roky jej povinně využívají i daňoví poradci. I přesto se stále najdou oblasti a problémy, které nejsou doposud jednoznačně vyřešeny, anebo se o nich zatím příliš nediskutovalo. Patří mezi ně také otázka osob, které byly k používání datové schránky pověřeny – tedy osoby pověřené a administrátoři a právě jim se budu na následujících řádcích věnovat.

1. Osoby v datové schránce

1.2 Administrátor

Do datové schránky mají přístup tři okruhy osob, které definuje § 8 zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOE“), jedná se o osoby oprávněné, osoby pověřené a administrátora.

Jak už název napovídá, úlohou této osoby je administrace, což znamená převzetí některých činností od oprávněné osoby do své péče, konkrétně pověřování dalších osob, definice rozsahu jejich oprávnění, případně žádost o znepřístupnění datové schránky nebo zneplatnění přístupových údajů pověřené osoby (§ 12 odst. 2 ZOE). Určitě by ale nemělo být v kompetenci administrátora, aby znal přístupové údaje jiných osob a používal je, byť v rámci jakési „údržby“ datové schránky. Mohl by totiž nastat případ popsaný v usnesení Ústavního soudu, sp. zn. IV. ÚS 2594/11 ze dne 1. prosince 20111, kdy došlo k doručení platebního rozkazu v několikamilionové výši přihlášením zaměstnance, který v postavení administrátora používal přihlašovací údaje dalších osob údajně za účelem technické správy. Důsledkem bylo marné uplynutí odvolací lhůty a soudy následně odmítly žaloby adresátky, která se snažila domoci neplatnosti doručení. Bezpochyby lze mít v popsané kauze pochybnosti i ohledně dodržení ustanovení § 9 odst. 2 ZOE definujícího povinnost zacházení s přístupovými údaji tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.

1.1 Osoby oprávněné Osobou oprávněnou je:

12

v případě datové schránky fyzické osoby ta fyzická

osoba, pro niž byla datová schránka zřízena (§ 8 odst. 1 ZOE), u datové schránky podnikající fyzické osoby podnikající fyzická osoba, pro niž byla datová schránka zřízena (§ 8 odst. 2 ZOE), pro datovou schránku právnické osoby statutární orgán právnické osoby, člen statutárního orgánu právnické osoby nebo vedoucí organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro něž byla datová schránka zřízena (§ 8 odst. 3 ZOE), v případě datové schránky orgánu veřejné moci vedoucí orgánu veřejné moci, pro něhož byla datová schránka zřízena (§ 8 odst. 4 ZOE).

Pouze tyto osoby (případně pak administrátor, viz dále) mohou provádět některé úkony ve vztahu k datové schránce, konkrétně se jedná o: podání žádosti o znepřístupnění datové schránky, pokud byla zřízena na žádost (§ 11 odst. 4 ZOE), podání žádosti o opětovné zpřístupnění datové schránky, která byla znepřístupněna (§ 11 odst. 6 ZOE), určení osoby pověřené k přístupu do datové schránky a stanovení rozsahu jejího pověření (§ 8 odst. 6 ZOE), určení administrátora datové schránky, jenž je pak oprávněn činit ve vztahu k pověřeným osobám a ministerstvu úkony vyhrazené jinak jen oprávněným osobám (§ 8 odst. 7 ZOE).

1

unes_1_2016.indd 12

1.3 Osoby pověřené Pověřit jinou osobu k přístupu do datové schránky může buď osoba oprávněná, nebo administrátor. Vlastní proces pověření je velmi jednoduchý a spočívá v přidání uživatele datové schránky v části Nastavení – Seznam uživatelů.

Vyplňují se přitom základní údaje v podobě jména, příjmení, data narození, bydliště (v případě ČR s výběrem obce z číselníku) a státu. Lze doplnit adresu odlišnou od bydliště, pokud má být použita pro doručení přihlašovacích údajů, které pověřená osoby obdrží doporučenou zásilkou do vlastních rukou během několika dnů.

Předpokládána je také možnost doručování do ciziny, a to i do zemí, kam doručení do vlastních rukou nelze realizovat, v takovém případě je pověřená osoba vyrozuměna o zřízení přístupu do datové schránky a údaje

Dostupný na http://www.usoud.cz/

7.1.2016 22:42:24

problémy z praxe

13 Obrázek č. 1: Přidání nového uživatele datové schránky

jsou jí doručeny prostřednictvím zastupitelského úřadu (resp. pracoviště Czech POINT na tomto úřadu) s využitím tzv. virtuální obálky2. Není přípustné zmocnit někoho jiného k převzetí přístupových údajů, musí být doručeny fyzické osobě (uživateli), pro kterou byly vydány.

V zákoně nejsou uvedena žádná omezení nebo požadavky limitující, koho je možné k přístupu do datové schránky pověřit, procesní způsobilost se proto bude posuzovat podle jednotlivých předpisů příslušných konkrétnímu řízení. V oblasti daňové je tak relevantní ustanovení § 24 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“ nebo „DŘ“): (1) Osoba zúčastněná na správě daní může při správě daní samostatně jednat v rozsahu, v jakém je svéprávná. Úspěšné přidání uživatele je potvrzeno tzv. systémovou zprávou, která bude do datové schránky dodána samotným ISDS s uvedením jména pověřené osoby.

2

Osoba oprávněná nebo administrátor mají také možnost účinnost pověření jiné osoby k přístupu do datové schránky ukončit. Provádí se to smazáním uživatele – – pověřené osoby – v části Nastavení – Seznam uživatelů. Po kontrolním dotazu je uživatel ze seznamu odstraněn a tento úkon je současně chápán jako žádost o zneplatnění přístupových údajů pověřené osoby podle § 12 odst. 2 ZOE. O skutečnosti, že došlo ke zneplatnění přístupových údajů, je následně informována jak osoba pověřená, tak i ten, kdo o zneplatnění požádal.

2. Rozsah pověření V rámci přidání nového uživatele datové schránky se po vyplnění osobních údajů definuje typ oprávnění, ve smyslu administrátor nebo pověřená osoba a dále rozsah pověření v podobě zaškrtávacích boxů (tzv. checkbox).

Bližší funkční popis na https://www.datoveschranky.info/zakladni-informace/vyuziti-virtualni-obalky

unes_1_2016.indd 13

7.1.2016 22:42:24

změnit, a to v části Nastavení – Seznam uživatelů volbou Změna práv, kdy lze přidělená oprávnění libovolně předefinovat a následně uložit.

problémy z praxe

3. Úkony osoby pověřené

14

3.1 V rámci doručování Obrázek č. 2: Určení rozsahu oprávnění pověřené osoby v datové schránce

Přidělit pověřené osobě lze následující práva: Číst zprávy – bude mít přístup ke všem přijatým zprávám s výjimkou těch, které jsou označeny do vlastních rukou. Číst zprávy do vlastních rukou – bude mít přístup ke všem zprávám dodaným do datové schránky.

Posílat zprávy – může vytvářet a odesílat z datové schránky nové zprávy.

Zobrazovat seznamy a dodejky – za zvláštní zmínku stojí existence pověřené osoby, které přidělíte pouze toto právo, jejím přihlášením do datové schránky totiž nenastává účinek doručení žádné ze zpráv. To znamená, že vás může informovat, jaké datové zprávy a od koho byly do schránky dodány, aniž by byl započat běh lhůt odvislých od doručení.

Vyhledávat schránky – je jí zpřístupněn seznam datových schránek a možnosti vyhledávání v něm.

Mazat zprávy v trezoru – umožňuje vymazat zprávy archivované v datovém trezoru, pokud byla tato služba k datové schránce zřízena a aktivována.3 Lze rozhodně doporučit pečlivé zvážení výběru pověřených osob i administrátora, přičemž je nezbytné si uvědomit, jaké účinky či následky jejich používání datové schránky může přinést. Z tohoto pohledu je na místě sjednat v případě potřeby pověření také v písemné podobě, která podrobněji vydefinuje činnosti a úkony, k nimž je pověřená osoba oprávněna.

Rozsah oprávnění pověřené osoby mohou v datové schránce administrátor nebo oprávněná osoba kdykoli 3 4

unes_1_2016.indd 14

Jak již bylo uvedeno, jsou k dispozici dvě volby pověření – číst zprávy a číst zprávy do vlastních rukou. Podle toho nastávají přihlášením takto pověřené osoby do datové schránky účinky doručení buď u všech zpráv anebo pouze těch, které nejsou určeny do vlastních rukou.

Rozhodující je v tomto ohledu skutečnost, zda došlo k naplnění § 17 odst. 3 ZOE: (3) Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu.

Každopádně ale musí pověřená osoba být dostatečně poučená a zběhlá, aby si případně poradila i s nestandardními případy. Jeden takový lze nalézt v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu čj. 1 Ans 7/2012-43 z 29. srpna 2012,4 kdy výzvy týkající se odstranění pochybností ohledně nadměrného odpočtu na dani z přidané hodnoty odeslal správce daně daňovému poradci zastupujícímu daňový subjekt, ale použil přitom datovou schránku, kterou měl tento zástupce zřízenu ze zákona jako insolvenční správce. Krajský soud považoval přesto tzv. materiální funkci doručení za naplněnou a úspěchu nedosáhla stěžovatelka ani kasační stížností, a to i přesto, že namítala doručení výzev do datové schránky přihlášením pověřené osoby insolvenčního správce.

Nejvyšší správní soud se ztotožnil s názorem Krajského soudu v Ostravě a ve zdůvodnění svého stanoviska mj. uvedl: Proto ať už by se jednalo o pověřené osoby insolvenčního správce nebo daňového poradce, předpokládá se u nich taková míra pozornosti a spolehlivosti, aby mohly nakládat s jakýmikoliv dokumenty doručenými do datové schránky, k jejímuž přístupu byly pověřeny.

3.2 V rámci podání Na rozdíl od doručování existuje pro úkon v podobě podání prostřednictvím datové schránky jen jedna volba, a to oprávnění Posílat zprávy. Je přitom nezbytné mít

Jedná se o komerční službu České pošty zajišťující uložení datových zpráv po 90 dnech od doručení, kdy jsou jinak z datové schránky smazány dostupný na www.nssoud.cz

7.1.2016 22:42:25

na paměti, že každý takový úkon prostřednictvím datové schránky vůči orgánu veřejné moci5 má váhu písemného a podepsaného v souladu se zněním § 18 odst. 2 ZOE: (2) Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.

O způsobu, jakým je pověřené osobě uděleno právo provádět úkony v podobě odesílání zpráv z datové schránky již byla řeč. Delší dobu zastávám názor, že zatržení příslušného „checkboxu“ při definici oprávnění této osoby nemusí být vždy zcela dostačující a že nemůže automaticky založit bezbřehé pověření k jakémukoli úkonu v rámci kteréhokoli řízení jménem držitele datové schránky, byť technicky to ISDS umožňuje. Posiluje mne v tom i stanovisko Nejvyššího správního soudu v rozsudku čj. 8 As 89/2011 – 31,6 kde při odůvodnění v bodě 12.

NSS konstatoval: Pokud není v konkrétním případě třeba společného úkonu více osob a podání učinila osoba oprávněná, má její úkon podle § 18 odst. 2 daného zákona stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný. Pokud takové podání činila osoba pověřená, měl by její úkon podle téhož ustanovení rovněž stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, jestliže by tato osoba doložila své pověření.

5 6 7

Již před delší dobou byla na obálky zpráv v datových schránkách doplněna informace, zda byly odeslány osobou oprávněnou nebo pověřenou. Před odesláním každé zprávy je navíc možné zatrhnout volbu Přidat identifikaci odesílatele, což má za následek, že výše uvedená informace o statutu odesílající osoby bude doplněna navíc o konkrétní jméno a příjmení. V systému datových schránek jsou tyto údaje uloženy v každém případě v souladu s § 14 odst. 3 písm. d) ZOE, ale jedná se údaje neveřejné, které nelze poskytnout jiným osobám.7

problémy z praxe

Obrázek č. 3: Jmenovitá identifikace odesílající osoby a její postavení vůči datové schránce

15

Příjemce tedy má každopádně povědomí o tom, jaké bylo postavení odesílatele ve vztahu k příslušné datové schránce a z hlediska své právní jistoty se může cítit oprávněn vyžádat si doložení pověření odesílající osoby. Až do této chvíle vím zatím o jednom jediném případu, kdy se tak stalo a orgán veřejné moci si pověření odesílatele datové zprávy – pověřené osoby – skutečně nechal předložit.

Pro datové schránky právnických osob je pověření osoby často spojeno s pracovně právním vztahem, kdy je oprávnění k používání datové schránky uděleno zaměstnanci. I zde si v daňovém řízení lze představit požadavek správce daně k doložení rozsahu tohoto pověření v souladu s 24 odst. 3 daňového řádu: (3) Právnická osoba je oprávněna pověřit svého zaměstnance nebo jinou fyzickou osobu, která vykonává činnost této právnické osoby, aby jednala jejím jménem před správcem daně v rozsahu tohoto pověření.

Prokurista právnické osoby je při správě daní oprávněn jednat jejím jménem, může-li podle udělené prokury jednat samostatně.

Jejich výčet je obsažen ve znění § 1 odst. 1 písm. a) ZOE. Patří pro oblast datových schránek k průlomovým, protože jednoznačně deklaroval, že při použití datové schránky není potřeba připojovat elektronický podpis.

Viz § 14 odst. 4 ZOE.

unes_1_2016.indd 15

7.1.2016 22:42:25

tip na publikaci

Častým problémem bývala v minulosti situace, kdy byl vyžadován podpis více osob – typicky dvou jednatelů nebo jednatele a prokuristy. V takovém případě totiž není naplněn § 18 odst. 2 ZOE a nenastávají automaticky ze zákona účinky písemného a podepsaného úkonu.

Novelizované znění § 24 odst. 4 daňového řádu umožňuje, aby i v případě, kdy je vyžadováno společné jednání více osob, jednala jménem právnické osoby pouze jedna osoba, resp. kterýkoli člen statutárního orgánu, ve vztahu k datové schránce tedy osoba oprávněná.

(4) V téže věci může jménem právnické osoby současně jednat jen jedna fyzická osoba. V případě, kdy je pro jednání statutárního orgánu právnické osoby vyžadováno společné jednání více osob, jedná jejím jménem kterýkoliv člen tohoto statutárního orgánu.

Netřeba snad dodávat, že i výběr osob pověřených k odesílání zpráv z datové schránky by měl zcela jistě probíhat v intencích starořímského pravidla Fide, sed cui fidas, vide – důvěřuj, ale dívej se komu.

16

4. Závěr Závěrem zmíním skutečnost, že samotný ZOE žádnou odpovědnost na bedra pověřených osob neklade a i z toho důvodu považuji za vysoce praktické případný vztah s pověřenou osobou upravit písemně. Primárně je nositelem případných problémů osoba k datové schránce oprávněná a situaci velmi dobře vystihuje citace z již zmíněného usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2594/11: „Jako obiter dictum Ústavní soud připomíná názory odborné veřejnosti, dle nichž doručování do datových schránek bude nesporně klást extrémní důraz na odpovědnost každého z nás a zejména pak na důsledný systém pravidelné kontroly datových schránek a do nich doručovaných datových zpráv. Neodpovědným se nepromíjí a více než kdy jindy tedy bude platit latinské přísloví „vigilantibus iura scripta sunt“, tedy že „právo přeje bdělým.“ Takovouto vysokou míru odpovědnosti a uvážlivosti musí při používání datových schránek vykazovat dozajista i osoby pověřené či administrátoři a osoby oprávněné pak s potřebnou úrovní zodpovědnosti provádět jejich výběr a určovat rozsah uděleného oprávnění.

TIP NA PUBLIKACI Nevýdělečné organizace v praxi Nová praktická publikace navazuje na vědomostní základ z knihy Nevýdělečné organizace v teorii (vyšlo ve Wolters Kluwer). V příručce naleznete praktické konkrétní příklady z účetnictví, daní, vzory daňových přiznání, mnoho vzorů dokumentů a smluv, které nestátní nevýdělečné orgnnizace potřebují při svém fungování.

Vazba brožovaná Více informací na www.wolterskluwer.cz Vychází v lednu 2016.

unes_1_2016.indd 16

7.1.2016 22:42:25

Účetnictví státu a jeho význam pro skládání účtů z hospodaření se státními prostředky Pod pojem účetnictví státu je možné zahrnout rozpočtové účetnictví,1 které má za cíl zobrazovat čerpání schváleného rozpočtu, a finanční účetnictví, jehož cílem je zobrazovat finanční pozici, výkon a vývoj finanční situace účetní jednotky.

V širším slova smyslu je možné pod tento pojem podřadit i národní účetnictví, které v ucelené a konzistentní podobě podává souhrnný popis ekonomických jevů a procesů probíhajících v národním hospodářství. Toto účetnictví má sice svoje vlastní pravidla,2 nicméně jeho hlavní zásady odkazují na akruální účetnictví.

Uvedené cíle účetnictví je nutné vnímat v kontextu se specifickými cíli státu, s pravidly jeho řízení, s realizovanými činnostmi a také s určitou specifikou výdajů, výnosů, aktiv a pasiv státu.

Cíle státu a obraz hospodaření v účetnictví Cílem státu je naplnit poslání veřejné služby a to při ovládnutí nákladů, ne s cílem realizace zisků. Pravidla řízení odpovídají spíše makroekonomické logice řízení a ne dílčímu ekonomickému cíli dosahování zisků. Realizované činnosti jsou velmi rozmanité, v zásadě netržní.

Výdaje jsou vyjádřením určitého povolení, které má formu schváleného rozpočtu a které slouží k poskytování bezplatných služeb a k přerozdělování prostředků. Pro výdaje toto povolení znamená jednak povolení závazku k výdaji, a jednak proplacení tohoto výdaje.

Výnosy plynou z vybírání daní, a to nezávisle na poskytovaných službách, tzn. ne z prodeje majetku nebo služeb.

Samotný pojem aktiva tak, jak je používán pro firmy, nevyhovuje, protože stát vlastní i velmi specifická „nehmotná“ aktiva − státní suverenitu − a z ní vyplývající možnost výběru daní. Kvůli velkému počtu a mimořádné rozmanitosti práv se do aktiv zahrnují pouze prvky, které mají významný dopad na finanční situaci. Specifickým problémem je také oceňování aktiv s dlouhodobou životností.

Státní suverenita má důsledky i pro stranu pasiv, a proto je třeba hledat pro stát specifická řešení, která přesahují klasické chápání pasiv ve firmách. Kvůli neexistenci data vzniku neexistuje počáteční kapitál a zobrazení výchozí situace. Navíc existuje velký počet mimořádně 1 2 3 4

rozmanitých povinností státu. Proto se zahrnují pouze ty prvky, které mají významný dopad na finanční situaci.

Stát navíc mnohdy hraje úlohu „posledního zachránce“, což vyžaduje přesné vymezení různých typů závazků do přílohy účetní závěrky.

Také vztah mezi aktivy a pasivy státu, nezbytný pro časovou soudržnost a přesnost účetních zápisů a pro analýzu finanční situace státu, nemůže být vykládán stejně jako u firem.

Pojem věrné účetní zobrazení je u účetních jednotek státu nutné vnímat s ohledem na výše uvedená specifika. A na základě toho je třeba uvědomit si, že automatické přejímání účetních konceptů aplikovaných u podnikatelských subjektů nemusí na úrovni státu vést k věrnému zobrazení skutečnosti. Příkladem mohou být emisní povolenky a hospodaření s nimi na úrovni státu.3

problémy z praxe – účetnictví

Ing. Jaromíra Steidlová

17

Stejně tak je nutné u výkaznictví na úrovni účetních jednotek státního rozpočtu vyhodnotit, nakolik je možné (žádoucí), aby kopírovalo rozsah a strukturu výkaznictví podnikatelů, když finanční řízení a plánování likvidity je až na úrovni státního rozpočtu jako celku.4 Při hospodaření státu jsou vynakládány zejména peněžní prostředky získané z daní, případně z příjmů vybíraných na základě zákona, což výrazně zvyšuje nutnost transparentního hospodaření a věrného a poctivého obrazu skutečnosti. Cílem u účetních jednotek státu je proto zobrazování skutečnosti ve vyšším stupni akruálnosti účetnictví a konsolidace údajů z účetních závěrek. Zvýšení úrovně účetních závěrek přispívá k možnosti zdokonalování rozhodování na jednotlivých stupních řízení, ke zlepšení kvality finančního řízení a ke zvýšení transparentnosti a odpovědnosti za hospodaření s veřejnými prostředky.

Reforma účetnictví státu S účinností od 1. ledna 2010 byly pro účetní jednotky spadající do sektoru vládních institucí novelizovány a nově vydány účetní předpisy a účetní standardy,

Jako systém pro třídění příjmů a výdajů organizačních složek státu vedených v rozpočtovém informačním systému, jehož výstupem jsou mj. finanční výkazy.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013, o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii.

Dostupné z: http://www.nku.cz/cz/publikace/vestnik-nku-castka-2-2015-id7743/.

STEIDLOVÁ, J. Přehled o peněžních tocích organizačních složek státu. UNES č. 7/2013, s. 14.

unes_1_2016.indd 17

7.1.2016 22:42:25

problémy z praxe – účetnictví

18

jejichž účelem bylo zejména posílit akruální principy, zkvalitnit vypovídací schopnost údajů v účetnictví, a rozšířit tak možnosti jejich využití. Tento proces bývá označován jako reforma účetnictví státu.

Dlouhodobě jde o proces hledání optima vypovídací schopnosti účetního modelu ve veřejném sektoru,5 nicméně již dnes jsou o hospodaření těchto účetních jednotek k dispozici údaje založené na věcné a časové souvislosti ve větším rozsahu než před rokem 2010:

Odpisuje se dlouhodobý majetek, a je tak k dispozici informace o jeho opotřebení.

Povinná je tvorba opravných položek k majetku,

a v účetních závěrkách je tak k dispozici informace o přechodném snížení jeho hodnoty k datu účetní závěrky. Je stanovena povinnost účtovat o rezervách, které by měly zobrazovat skutečnosti, jejichž pravděpodobným následkem bude úhrada z rozpočtu. Nově se také vykazují podmíněné závazky jako potenciální nároky na budoucí rozpočty.

Hodnocení výsledku hospodaření Pro hodnocení výsledku hospodaření státního rozpočtu za uplynulý rok je však zatím stále jako hlavní hodnotící kritérium používáno saldo příjmů a výdajů, které ale nepodává komplexní informaci o výsledku hospodaření.

Někdy se proto v této souvislosti hovoří o tzv. fiskální iluzi.

Pokud příjmy pocházejí například z prodeje majetku, vede to ke snížení deficitu a k optickému vylepšování hospodaření. Z hlediska skutečného hospodaření se ale jedná o neutrální operaci, kdy se pouze mění jedna forma majetku na druhou. A navíc, pokud jsou pak následně tyto peněžní prostředky použity například na běžné výdaje, dochází ke snižování jmění státu.

Dalším příkladem může být oblast transferů, a to včetně jejich spolufinancování z prostředků rozpočtu Evropské unie. Příjmy a výdaje příslušného rozpočtového roku vypovídají pouze o uskutečněných peněžních tocích.

Finanční účetnictví k tomu podává další informace, které je nutné ke komplexnímu hodnocení této oblasti za rozpočtový rok vzít v úvahu − například o vzniklých 5 6 7

8

unes_1_2016.indd 18

nárocích či závazcích z transferů, o jejich snížení, o nákladech, výnosech a jiných skutečnostech. Na rozdíl od údajů v rozpočtu se tak v účetnictví zobrazuje, zda byl transfer poskytnut formou zálohy a očekává se z tohoto důvodu ještě jeho vypořádání, zda náklad z něj je již jistý či jde jen o odhad, zda účetní jednotce vznikl závazek uhradit transfer či závazek podmíněný, zda vznikl nárok na refundaci například z prostředků rozpočtu Evropské unie apod. Právě tyto informace umožňují podat věrnější obraz o výsledku hospodaření účetní jednotky v daném roce, nezkreslený o ekonomické dopady a zátěže jiných období.

Zatímco například odložení úhrady závazku vede u peněžně založeného systému k dosažení rozpočtově lepšího výsledku hospodaření, v akruálně založeném účetnictví k tomu nevede. V účetnictví nadále zůstává vykázán závazek a vzniklé náklady výsledek hospodaření zatížily již při jeho vzniku, a ne až v okamžiku jeho úhrady.6 Pro posouzení důsledků učiněných rozhodnutí jsou důležité i informace v příloze účetní závěrky, a to o podmíněných pohledávkách a podmíněných závazcích.7 Nedostatečnou vypovídací schopnost výsledného peněžního salda hospodaření za rozpočtový rok umocňuje i skutečnost, že jde o rozdíl mezi příjmy a výdaji v třídění dle platné rozpočtové skladby, přičemž tyto příjmy a výdaje obsahují i položky, které mají finanční charakter a neměly by ovlivňovat výsledné saldo hospodaření, například do příjmů jsou zahrnuty i splátky půjček a příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů a do výdajů poskytování půjček a nákupy akcií a majetkových podílů. Navíc je současný systém rozpočtování dlouhodobě založen více na zatřiďování položek než na přípravě jednotlivých politik. Rozpočty tak nepodávají dostatek informací o výsledcích, kterých má být dosaženo.

Specifické ukazatele, ani průřezové ukazatele v jednotlivých rozpočtových kapitolách nejsou konstruovány jako výkonové cíle, a proto není možné následně srovnat skutečně dosažený výkon se zamýšleným.

Při skládání účtů by základní zásadou mělo být, že musí být jasné, jaká mají rozhodnutí učiněná v příslušném rozpočtovém roce komplexní finanční dopady.8

Na téma „Pět let reformy účetnictví státu“ byla Nejvyšším kontrolním úřadem pořádána konference v říjnu letošního roku (http://www.nku.cz/cz/konference-seminare/konference-5-let-reformy-ucetnictvi-statu/default.htm).

Dostupné z: http://www.nku.cz/assets/publikace/vestnik-nku-2015-castka-3.pdf.

Dle návrhu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?t=413&o=7) by měly být za Českou republiku zveřejňovány vybrané údaje stanovené tímto zákonem. Návrh zákona je reakcí na povinnost transponovat směrnici Rady č. 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Dle čl. 15 odst. 1 směrnice byly členské státy povinny uvést v účinnost právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2013. Mezi povinně zveřejňované údaje patří i informace o podmíněných závazcích, u nichž lze očekávat, respektive nelze ho vyloučit, potenciálně významný dopad na veřejné finance.

Dostupné z: http://www.nku.cz/assets/konference-seminare/konference-5-let-reformy-ucetnictvi-statu/prezentace/7a_steger_zkusenosti-s-reformou_rakousko_nj.pdf.

7.1.2016 22:42:25

Skládání účtů z hospodaření se státními prostředky by proto mělo být pro jeho lepší vypovídací schopnost 9 10

založeno více na akruálních údajích z účetnictví, které vypovídají o hospodaření se státními prostředky mnohem komplexněji než informace založené na peněžní bázi.

Informace z účetnictví podávají věrnější obraz skutečnosti, což má význam nejen pro transparentnost veřejných financí,10 ale také pro možnost lepšího finančního řízení, zejména s ohledem na aktuálně mezinárodně akcentovanou finanční udržitelnost výdajů veřejných rozpočtů.

Dostupné z: http://www.nku.cz/assets/konference-seminare/konference-5-let-reformy-ucetnictvi-statu/prezentace/8_zelenka__ipsas-a-epsas.pdf.

Fiskální transparentnost bývá definována jako „otevřenost o struktuře a funkcích vlády, záměrech fiskální politiky, účetnictví veřejného sektoru a očekávaném vývoji směrem k široké veřejnosti. To zahrnuje snadný přístup k důvěryhodným, úplným, včasným, srozumitelným a mezinárodně srovnatelným informacím o činnosti vlády...“, viz dostupné z: http://kvf.vse.cz/wp-content/uploads/2010/06/zaverecna-zprava-final-20-2.pdf.

vybíráme z poradny

Mezinárodně v této oblasti sílí tendence ke srovnatelnosti údajů mezi státy (harmonizovaná akruálnost)9 a současně také i tendence k minimalizaci nespojitostí mezi účetnictvím a účetním výkaznictvím na mikroúrovni a makroúrovni.

Vybíráme z poradny 19 Finanční dar Jedna nezisková organizace daruje druhé neziskové organizaci finanční majetek z důvodu toho, že ukončuje svoji činnost, ve výši cca 2 700 000 Kč. Finanční dar bude použit k financování zařízení a akcí v oblasti sportu. Dotaz zní, zda je tato transakce možná a zda z ní vyplývá zdanění daní z příjmů právnických osob nebo dani darovací?

Odpověď: Obecná úprava darování a darovací smlouvy je obsažena v § 2055 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“).

Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

Podle mého názoru z úpravy NOZ nevyplývá, že by takové uzavření darovací smlouvy nebylo možné

unes_1_2016.indd 19

nebo v rozporu s úpravou NOZ. Z dotazu ovšem nevyplývá to, o jaké neziskové organizace se jedná, a proto je třeba také ověřit, zda takový postup nevylučují zakladatelská právní jednání, případně jiné relevantní dokumenty.

Z pohledu zdanění je potom rozhodující ustanovení § 19b odst. 2 písm. b) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), podle kterého se od daně z příjmů právnických osob osvobozuje bezúplatný příjem poplatníka, který je veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území České republiky, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 ZDP nebo jeho kapitálové dovybavení.

Pro osvobození uvedeného finančního daru jako bezúplatného příjmu na straně obdarovaného tak musí být splněno několik podmínek.

Obdarovaný musí být veřejně prospěšným poplatníkem v souladu s § 17a ZDP, tedy poplatníkem,

který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním.

Další podmínkou je účel, na který dar musí být využit, jedná se o účely, které umožňují uplatnit poskytnuté bezúplatné plnění jako položku snižující základ daně. Mezi tyto účely patří také účely tělovýchovné a sportovní, podmínky pro osvobození tohoto bezúplatného příjmu by tak v tomto případě měly být splněny.

Pro úplnost doplňme, že v souladu s § 19b odst. 3 ZDP se poplatník může rozhodnout, že osvobození nevyužije, a to z důvodu možného uplatnění souvisejících výdajů jako daňových, to ale v tomto případě zřejmě nebude cílem.

K dani darovací jenom uveďme, že tato daň byla k 1. lednu 2014 zrušena a zdanění bezúplatných příjmů bylo podřazeno pod daň z příjmů.

Ing. Zdeněk Morávek, ID 14910

7.1.2016 22:42:25

Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2016 Ing. Antonín Daněk

Nové hodnoty minimální mzdy a tzv. průměrné mzdy ovlivňují s účinností od 1. 1. 2016 placení pojistného zaměstnavateli osobami samostatně výdělečně činnými (dále jen „OSVČ“) i osobami bez zdanitelných příjmů.

Nová výše minimální mzdy Zvýšení minimální mzdy na částku 9 900 Kč návazně ovlivní ve zdravotním pojištění například:

pojistné

1) Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance

20

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být od ledna 2016 odvedeno zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce pojistné nejméně ve výši 1 337 Kč (13,5 % z 9 900 Kč).

Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně její poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, e znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), provádí zaměstnavatel příslušný dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonem stanoveného minima. Pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu mezi zúčtovanou hrubou mzdou a částkou minimální mzdy platí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pouze v případě, kdy je skutečná výše příjmu zapříčiněna překážkami v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 až 209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele. Tento doplatek se neprovádí pouze u osob nebo situací vyjmenovaných v § 3 odst. 8 cit. zákona.

2) Podmínky v tzv. nekolidujícím zaměstnání Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), pokud jeho příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 4 950 Kč. Maximální možná výše příjmu v tzv. nekolidujícím zaměstnání v částce 4 950 Kč platí i pro poživatele invalidního důchodu, u kterých se minimální mzda s účinností od 1. ledna 2016 zvyšuje na 9 300 Kč.

unes_1_2016.indd 20

Je-li zaměstnanec v nekolidujícím zaměstnání registrován u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“ po celý kalendářní měsíc, nevztahuje se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem, tedy bez povinnosti dopočtu do zákonného minima.

3) Placení pojistného v případě neplaceného volna a neomluvené absence Od 1. 1. 2015 postupují zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění při řešení problematiky neplaceného volna a neomluvené absence podle zcela nových pravidel.

Zaměstnavatelé tak již opustili 22 let zažitou praxi, podle které byly při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance brány v úvahu celé kalendářní dny (nebo i měsíce) neplaceného volna nebo neomluvené absence zaměstnance. V důsledku této přelomové změny se tak pro zaměstnavatele stala prioritní právě otázka dodržení minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, pro které tato povinnost platí.

Jinak řečeno, od 1. 1. 2015 se již neplatí pojistné z titulu neplaceného volna nebo neomluvené absence (resp. se za takové období již nenavyšuje vyměřovací základ zaměstnance), avšak zaměstnavatel musí zabezpečit dodržení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, resp. jeho poměrné části tehdy, pokud pro zaměstnance a zaměstnavatele povinné minimum ve zdravotním pojištění platí.

Naopak, nemusí-li být zákonné minimum u zaměstnance dodrženo (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), pak se v případě neplaceného volna nebo neomluvené absence k zákonnému minimu nepřihlíží a vyměřovacím základem je buď: dosažený příjem (od data 1. 1. 2016 i nižší než 9 900 Kč), nebo není odvedeno žádné pojistné – například v případě trvání neplaceného volna po celý kalendářní měsíc třeba u poživatele některého z důchodů.

Ve smyslu výše uvedeného lze konstatovat, že v souvislosti s placením pojistného se – na rozdíl od podmínek platných do konce roku 2014 – identicky nahlíží na oblast

7.1.2016 22:42:25

Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která: nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a není osobou, za kterou platí pojistné stát (například  poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod. – blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů) a ani není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.

Platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů činí 13,5 % z minimální mzdy 9 900 Kč, od 1. 1. 2016 tedy 1 337 Kč.

Zvýšená minimální záloha a minimální vyměřovací základ OSVČ Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2016 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 27 006 Kč, tj. 13 503 Kč. Dle vyhlášky č. 244/2015 Sb. představuje průměrná mzda po zaokrouhlení součin všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014 v hodnotě 26 357 Kč a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014 ve výši 1,0246. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2016 se vypočte jako 13,5 % z částky 13 503 Kč, a zvyšuje se tak od ledna 2016 z dosavadních 1 797 Kč na 1 823 Kč.

Od měsíce podání přehledu za rok 2015 (tedy například od dubna 2016) platí OSVČ nadále zálohu 1 823 Kč

unes_1_2016.indd 21

i tehdy, pokud podle příjmů a výdajů za rok 2015 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 1 823 Kč. Horní výše zálohy OSVČ není v roce 2016 omezena. Částka 1 823 Kč také představuje nejnižší možnou výši zálohy v situaci, kdy je OSVČ, pro kterou platí zákonné minimum, zdravotní pojišťovnou povoleno snížení výše placené zálohy.

Jestliže naopak OSVČ patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát), pak může záloha činit i méně než 1 823 Kč nebo může mít i nulovou hodnotu, což v roce 2016 platí rovněž v případě povoleného snížení zálohy takové osobě.

pojistné

neplaceného volna a neomluvené absence v tom smyslu, zda u těchto případů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání (ne)musí být při odvodu pojistného dodrženo zákonné minimum.

Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát Nařízením vlády č. 158/2015 Sb. ze dne 24. 6. 2015 se od 1. ledna 2016 zvyšuje vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, na částku 6 444 Kč. To znamená, že za každého tzv. státního pojištěnce obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. ledna 2016 roku měsíčně 870 Kč, což je o 25 Kč více než v roce 2015.

21

Částka tohoto vyměřovacího základu zároveň představuje i výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Odpočet (od 1. ledna 2016 ve výši 6 444 Kč) lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů. Nárok na odpočet tedy nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát, a ani osoby samostatně výdělečně činné.

Maximální vyměřovací základ Zákonem č. 500/2012 Sb. došlo ke zrušení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné pro rozhodná období let 2013–2015.

To znamená, že v průběhu těchto tří let neměla být účinná (a v letech 2013 a 2014 ani nebyla) ustanovení řešící maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. V této fázi (reálně od 1. 1. 2015) je maximální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění trvale zrušen.

7.1.2016 22:42:26

Jak dál při kontrole veřejných financí?

problémy z praxe – kontrola

Ing. Danuše Prokůpková, OSVČ KAČR 0712

22

unes_1_2016.indd 22

Bude realizována účinná kontrola veřejných financí? Původně jsem chtěla toto provokující prohlášení dát do nadpisu článku, ale pak zvítězila povinnost být korektní. Dodržení zásady korektnosti je nutné také v zájmu stručnosti, neboť jenom za těchto okolností může být čtenáři, který danou problematiku sleduje, podána transparentní informace. Ostatně obecně je známo, že návrh nového zákona o integrovaném systému řízení a kontroly (jak byl návrh přesněji nazván) se již nepřijatelně dlouho a velmi obtížně rodí a nelze s určitostí říci, co v něm po všech těch peripetiích zůstane z původních myšlenek zachováno. V tomto časovém okamžiku bude tedy účelné přidržovat se oficiálních dokumentů a prohlášení, s přípustnou mírou projevené kritiky k některým jevům, které celý proces tvorby a zejména projednávání provázejí.

Kontrolní prostředí

Účel nového zákona

O provádění kontrolní činnosti různě organizovanými kontrolními subjekty se toho totiž (i v našem časopisu) již hodně napsalo, přesto pro rychlou orientaci a na úvod trochu té „latiny“. Výstavba kontrolních systémů je dávána do souvislosti s celkovou charakteristikou kontrolního prostředí. „Kontrolní prostředí“ se ve stručnosti chápe jako celkový postoj, informovanost a činnost statutárních orgánů a vedení organizace. To platí, ať již jde o kontrolu a její význam uvnitř dané organizované jednotky, nebo kontrolu, kterou budeme vnímat jako prostředí vytvořené v rámci České republiky. Silné kontrolní prostředí může výrazně podpořit konkrétní řídící a kontrolní postupy uspořádané formou zpětné vazby. Zdůrazňuji opakovaně myšlenku, že potřeba kvalitního řídícího a kontrolního systému by měla být vyvolána především naší vnitřní potřebou.

Tuto potřebu pociťujeme silněji než kdy jindy, neboť souvisí se změnami spojenými s reformou veřejných rozpočtů, kdy na počátku stojí realizovaná reforma účetnictví veřejných financí, a dalšími událostmi, kterými veřejné rozpočty v současné době procházejí. Z toho důvodu je „na stole?“ nový návrh zákona o finančním (integrovaném) řízení a kontrole, který má nahradit dosavadní zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finanční kontrole“), neboť současná právní úprava kontrolních postupů při provádění zejména kontrolních činností orgány veřejné správy je shledávána jako značně nepřehledná, nejednoznačná, roztříštěná, nejednotná, mnohdy duplicitní, či naopak neúplná nebo nepřesná atd., což způsobuje mimo jiné především právní nejistotu adresátů jak příslušných norem, tak, a to je vážnější, ohrožuje věrohodnost výstupů z různě organizovaných kontrol.

Obecným účelem návrhu zbrusu nového zákona je dosáhnout s použitím v něm stanovených pravidel dodržení především zásady legality a zásady řádného finančního řízení (zásady 3E − economy, efficiency, effectiveness), tj. hospodárnosti, účelnosti a efektivity, při plnění veřejných rozpočtů a při hospodaření s veřejnými prostředky v souvislosti s uskutečňováním úkolů na všech úrovních organizace veřejné správy.

Jinými slovy jde o dosažení optimálního čerpání veřejných výdajů při dodržení platné legislativy. Musíme si dobře všimnout této myšlenky, kterou se potvrzuje, že vlastně jde o finanční řízení a řízení rizik v rámci veřejných financí.

Kontrolní prostředí v současnosti Kontrola je chápána obecně nejčastěji jako činitel rovnováhy mezi jakýmkoliv žádoucím (nutným) a skutečným stavem. Každý cílový proces je podmíněn kontrolou směřující ke zjištění a odstranění rozdílů mezi libovolně vyjádřeným žádoucím nutným stavem (stanovenými kritérii) a skutečností, tudíž principem řízení.

Z těchto a dalších důvodů je zabezpečování odpovídajících řídících a kontrolních mechanismů objektivní nutností, kategorickým požadavkem na činnost řídícího centra. Ať již toto „centrum“ bere na sebe jakkoli decentralizovanou, v organizačním uspořádání zastupující podobu a kompetence. A tak již název dosavadního zákona o finanční kontrole je nepřesný, neřku-li zavádějící.

To by ale nebylo to nejzávažnější.

V krátkém exkursu si připomeňme, že záhy v celém poreformním období po provedených analýzách o dosavadní úrovni kontrolní činnosti začalo být zřejmé, že potřebná, dosud realizovaná kontrolní činnost v rámci veřejných financí, je nedostatečná. Bezprostředně v poreformním období se organizační a kompetenční změny

7.1.2016 22:42:26

s úkolem víceméně vypořádaly, i když mnohdy se znaky značné formálnosti. A to i přes objektivně zjišťovanou skutečnost, že mnohdy až sveřepě, odborná veřejnost opakovaně do určité doby, přesněji do té doby než byl předložen první návrh nového zákona, upozorňovala na skutečnost, že stávající systém finanční kontroly podle stávajícího zákona je značně složitý a jeho aplikace jak ve velkých, tak zejména v malých orgánech veřejné správy (malé obce, malé příspěvkové organizace) je organizačně a finančně náročná, a vlastně těžko aplikovatelná. Obsahem kritiky často bylo, že dosavadní zákon je v některých případech nesystematicky uspořádán, a tím při výkladu jednotlivých ustanovení vznikají těžko řešitelné problémy. Ostatně podrobnější analýzu obsahují velmi rozsáhlé důvodové zprávy k postupně předkládaným a průběžně přepracovávaným textům od roku 2008! Tam pozorný čtenář vystopuje mnohé, co je shora řečeno, ale i to, jak původní myšlenky, které by měly právě kritizovaná ustanovení změnit, byly v rámci vnitřních i vnějších připomínkových řízeních opakovaně podrobovány ostré kritice. Ne, že by v samotné kritice bylo něco závadného, ale sama jako pozorovatel jsem došla k závěru, že mnozí kritici si mnohdy protiřečili.

Nicméně byla zvolena cesta následných úprav a domnívám se, že konečná podoba, tak jak je v posledním návrhu předkládána, prošla náhlými mutacemi, které budou vytvářet odlišné podmínky, než bylo původně zamýšleno, pro vytvoření odpovídajícího kontrolního prostředí v České republice i podle mezinárodně uznávaných pravidel a podle té „nejlepší praxe“!

Konstatujeme, že zákon o finanční kontrole, který nabyl účinnosti počátkem roku 2002, se přes počáteční obtíže přece jen postupem času stal neodmyslitelnou součástí nástrojů řízení veřejné správy. Cílem tohoto článku není hodnotit dané období platnosti dosavadního zákona o finanční kontrole z hlediska úspěšnosti či neúspěšnosti a způsobu aplikace ustanovení tohoto zákona v praxi veřejných rozpočtů, to by byl jiný článek a zabývá se tím dosti důkladně důvodová zpráva k návrhu nového zákona, který má tento dosavadní nahradit. Jde jen o krátké zamyšlení nad některými úkazy, které proces a mnohačetné diskuze o návrhu na všech možných úrovních dosud provázely.

A co je navýsost zajímavé, překvapivě se v procesu příprav návrhu nového zákona, a to je typické, začaly ozývat silné hlasy, že vlastně nového zákona není třeba, že vlastně ten stávající je dostatečný, ne-li výtečný, že si to konečně sedlo (sic!!!), a tak „někdo“ vlastně celému procesu řízení a kontroly chce škodit apod. Provede-li se analýza dosavadní aplikace zákona o finanční kontrole vedoucí k pozorování nepopiratelných skutečností, musíme přiznat, že dosavadní kontrola nakládání s veřejnými prostředky doznává i přes existenci zákona významných trhlin. To, co praví krátká tradice nazíraná z tohoto hlediska, to můžeme prakticky sledovat v mediálních zprávách či internetu velmi často a opakovaně. V praxi se vyskytují hojně korupční kauzy, které jsou důsledkem selhání systému vnitřního řízení a kontroly. To musíme připustit i s vědomím, že sebelépe nastavený systém nemůže vyloučit selhání lidského faktoru, ale může ho jen významně ztížit. Stále pozorovaný výskyt nerespektování či neznalost základních

Je nutno přiznat, že jednotlivá ustanovení dosavadního zákona se postupně vžila, došlo k aplikaci požadavků v celé sféře veřejných rozpočtů. Kde a jak jsou realizována, hlavně s jakou účinností, to ponechme stranou.

Budeme předpokládat, že se dotčené organizace

unes_1_2016.indd 23

problémy z praxe – kontrola

odrazily v oslabení, v krajních případech přímo ve zhroucení vnitřních kontrolních systémů orgánů veřejné správy. Ty fungovaly po jistou dobu pouze podle individuálních rozhodnutí řídících pracovníků, bez jednotného usměrňování. Průběžně prováděná analýza potvrdila absenci jednotné koncepce útvarů kontroly ve správních úřadech a jednotného metodického řízení v úseku finanční kontroly na všech jejích stupních, ačkoli se o ni dosavadní předloha zákona o finanční kontrole pokoušela.

Právní úprava přes všechny snahy neřešila uspokojivě u orgánů veřejné správy provádění kontrol hospodaření s prostředky poskytnutými České republice ze zahraničí.

V českém právním řádu nebyl (a není dosud) uspokojivě upraven systém finanční kontroly ve vztazích nadřízenosti a podřízenosti, zřízení vnitřních kontrolních útvarů v ústředních správních úřadech a vymezení jejich funkce při zajišťování finanční (řídicí) kontroly. Rovněž tak nebyla a není zcela uspokojivě dosud v právním řádu zajištěna výměna kontrolních informací a sjednocení kontrolní, respektive jak se dnes s oblibou používá bez potřebného rozlišení a definice obsahu, nikoli „kontrolní“, ale inflační výraz auditní dokumentace. Co je vůbec nepřijatelné, je skutečnost, že i nadále není uspokojivě řešena účinná standardizace postupů podle žádných vnitřních, tím méně podle mezinárodních standardů.

Zejména tato skutečnost nesvědčí o věrohodnosti kontrolních procesů a hlavně výstupů z realizovaných kontrol prostě proto, že neexistují (z příčin, jejichž rozbor by byl nad rámec tohoto článku) zavazující postupy, nástroje a metody pro provedení daných šetření.

23

7.1.2016 22:42:26

problémy z praxe – kontrola

24

teoretických zásad (teorie se všeobecně podceňuje) mají za následek trvající rozpaky spojené s aplikací dosavadního zákona o finanční kontrole a v praxi se projevuje i neochota opustit zakonzervované (převážně formální) postupy. Snaha o formální splnění požadavků bez širšího pochopení daného rámce, bez důkladné analýzy specifických potřeb jednotlivých organizací v rámci veřejných financí má mnohdy za následek vytváření nákladných neživotných byrokratických struktur, náročných nepružných systémů, neužitečných a nespolehlivých zpětných vazeb. A právě vhodným nastavením systému vnitřního řízení a kontroly v souladu s podmínkami, které upravuje návrh zákona, by mělo docházet k významnému snížení korupčního rizika a zvýšení manažerské odpovědnosti. Neboť funkcí kontroly v procesu řízení je konfrontovat zjištěné skutečnosti s programem soustavy a dávat nepřetržité podněty k ovlivňování kontrolovaných objektů tak, aby skutečný pohyb řízeného organismu byl v souladu se stanoveným programem, aby se skutečnost přibližovala optimálnímu žádoucímu stavu. Čím větší je rozsah cílevědomé činnosti, tím větší je rozsah kontroly v celkovém poznání řídicího procesu i jejího vlivu na kontrolované objekty.

Takto chápaná kontrola má své místo zejména v procesu řídicí kontroly prováděné na různých stupních a v rámci veřejných financí.

Důvodová zpráva k návrhu nového zákona uvádí naprosto přesně další nejvážnější nedostatky, kterými jsou současná legislativa i praxe zatíženy, jež heslovitě vzpomínáme. Problematika současné právní úpravy kontrolních postupů při provádění kontrol hospodaření a nakládání s veřejnými prostředky orgány veřejné správy, a z toho plynoucí potřeba změny je shrnují do následujících oblastí: veřejnosprávní kontrola podřízených organizací jako nedostatečná náhrada za interní audit; duplicita prováděných kontrol; rigidní schvalovací postupy řídící kontroly; role správce rozpočtu a hlavního účetního v procesu schvalování operace; nedostatečné vymezení role interního auditu; nedostatečné nastavení řízení rizik; naprostá absence klíčových ukazatelů finančního hospodaření, spojená s nevyužíváním dat finančního účetnictví; nezávaznost mezinárodních předpisů pro výkon (Mezinárodní auditní standardy INTOSAI); důsledné snižování autority různě organizovaných kontrol.

unes_1_2016.indd 24

Pohled na věc, totiž zda nový zákon ano, či ne, by měl být vyhodnocen z hlediska již zavedených existujících pravidel a způsobu jejich aplikace a také z hlediska zcela nově vzniknuvších potřeb. Nesporně dalším důležitým jevem je záležitost auditu zahraničních prostředků.

Od roku 2007 přetrvává rozdílný režim právní úpravy auditu národních prostředků a prostředků poskytnutých z fondů EU. Za nejvýznamnější rozpor oproti nynějším potřebám je považováno, že do dosavadního znění zákona nebyly zcela a jasně implementovány mezinárodní standardy a směrnice řízení a kontroly. K posílení transparence návrh zákona přispívá prostřednictvím těchto požadavků na uchovávání auditní stopy ze všech druhů ověřování. To za účelem stanovení určité míry ujištění o objektivitě daných zjištění a věrohodnosti provedené činnosti.

Návrh nového zákona Návrh zákona nejde nad rámec požadavků stanovených předpisy Evropské unie. Evropská unie stanoví základní požadavek na zavedení systému vnitřního řízení a kontroly ve všech subsektorech sektoru vládních institucí, a to podle základních zásad a principů obsažených v mezinárodně uznávaných standardech. Toto se promítá zejména do osobní působnosti návrhu zákona. Návrh zákona stanoví jen základní principy a základní povinnosti nezbytné pro nastavení systému vnitřního řízení a kontroly tak, aby systém vnitřního řízení a kontroly ve veřejné správě byl efektivní, snižoval byrokracii, umožňoval koordinaci různých systémů ověřování při ochraně vnitrostátních a zahraničních veřejných prostředků na principu „jednotného auditu“. V podstatě se jedná o rozšíření využívání auditu mimo sféru kontroly využívání finančních prostředků Evropské unie do celé oblasti hospodaření s veřejnými prostředky.

Další oblasti, které návrh zákona řeší, jsou:

nové (netradiční) vymezení role a úkoly interního auditu;

nově definuje prozatím nedostatečné nastavení řízení rizik.

Cílem reformních ustanovení je, aby v systémech vnitřního řízení a kontroly docházelo k důslednému rozdělení a oddělení ověřovacích mechanismů k zajištění funkcí: a) řídicí ekonomické kontroly, b) interního auditu a c) harmonizace v podobě koordinace činnosti a dozoru nad dodržováním ustanovení návrhu zákona.

7.1.2016 22:42:26

Ve shrnutí lze zdůraznit, že v návrhu zákona jsou obsaženy nástroje pro zajištění podpory výkonných orgánů veřejné moci a vedoucích zaměstnanců na všech úrovních organizace veřejné správy k zamezení negativních tendencí v oblasti hospodaření a nakládání s veřejnými prostředky, včetně zahraničních prostředků poskytovaných z rozpočtu Evropské unie a jiných států, a k vyšší míře transparentnosti, která snižuje prostor pro podvodná jednání a korupci nejen v rozhodovacích procesech.

Procesní pravidla zohledňují především princip manažerské zodpovědnosti, tj. především pokud jde o riziko, kterému vedoucí zaměstnanec vystavuje veřejné prostředky svým rozhodováním při financování úkolů veřejné správy.

Co nabývá na významnosti je skutečnost, že v návrhu jsou podpořeny další moderní principy pro uplatnění metod řízení kvality prováděných činností obsažené v mezinárodně uznávaných standardech, z nichž vybíráme Mezinárodní standardy pro audit veřejné správy ISSAI (International Standards of Supreme Audit Institutions) zpracované Mezinárodní organizací nejvyšších kontrolních institucí (International Organisation of Supreme Audit Institutions – INTOSAI) a standardy Institute of Internal Auditors (IIA) pro interní auditory.

Pro ověřování správnosti čerpání dalších zahraničních prostředků (např. finanční mechanismy EHP/Norsko) by mělo Ministerstvo financí v roli auditního orgánu zajišťovat výkon auditu v souladu s mezinárodními auditními standardy, což podle platné právní úpravy nelze.

Ať tak, či onak vzato, dosavadní zákon o finanční kontrole vznikal za odlišných podmínek a znalostí celého prostoru, a tudíž je zatížen řadou nedokonalostí. Ze všech výše uvedených stručných bodů vyvstává opravdová potřeba nového zákona, který bude splňovat všechny známé (zejména zmíněné) požadavky. Jistě, že

unes_1_2016.indd 25

každý takový radikální počin bude mít své přínosy, ale i (možná značná) rizika. Ta jsou spatřována v oblasti organizační, personální, v oblasti informačních technologií, v oblasti materiálové. Rizika by měla být výrazně vyvážena přínosy, minimálně těmi, které znamenají jednoznačnost a větší přehlednost právní úpravy, zrychlení a zefektivnění celého procesu řízení a kontroly.

Jelikož dochází k systémové transformaci institutu veřejnoprávní kontroly, pracovníci zabezpečující dosud její výkon by měli nově vykonávat manažerskou kontrolu (řídicí ekonomická kontrola) ruku v ruce s posílením interního auditu, u něhož návrh zákona stanoví minimální počet interních auditorů. Co je mimořádně převratné, že orgány finanční správy by měly být na základě návrhu zákona z kontroly dotací vyloučené. Primárně jde o vyloučení orgánů finanční správy a použití zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, při řízeních o odvodu za porušení rozpočtové kázně, čímž by se měl celý proces zrychlit.

Mezi významné přínosy se mimo jiné počítá, že by mělo dojít: k přiblížení systému výkonu kontroly národních a zahraničních prostředků, k posílení právní jistoty a nezávislosti postavení interních auditorů, ke zjednodušení a snížení nákladů na kontrolní činnosti u orgánů veřejné správy s malým počtem zaměstnanců, k požadovanému zesílení odpovědnosti vedoucích orgánů veřejné správy za řádné nakládání s veřejnými prostředky stanovením jejich odpovědnosti za organizování, řízení a zajištění přiměřenosti a účinnosti systému finanční kontroly,

problémy z praxe – kontrola

Nový zákon by měl zavést nové instrumenty a vyloučit dogmatické přístupy ze strany uživatelů. Z hlediska žádoucí perspektivy je tedy záhodno se znovu opakovaně zamýšlet nad celým potřebným instrumentáriem, které je v současné době k dispozici, a tímto směrem zaměřovat úsilí o dopracování potřebného zákona. Při aplikaci vhodné úpravy bude tento systém chápán jako struktura informačních vazeb v hierarchickém uspořádání řídicích a kontrolních procesů uskutečňovaných ve veřejné správě, které zahrnují potřebné řídicí a kontrolní mechanismy.

25

a naopak nedojde: k žádnému zvýšení nákladů na výkon kontrolních činností, neboť zákon nepředpokládá zřízení nových pracovních míst, pouze předpokládá přeskupení personální kapacity v rámci vnitřní organizační struktury pro výkon kontrolních a auditních činností dle potřeb orgánů veřejné správy, spočívající v přijetí příslušných organizačních opatření.

Na rozdíl od původního zákona o finanční kontrole dochází v rámci návrhu zákona k jasnému vymezení odpovědnosti konkrétních orgánů a osob za zavedení, udržování a zdokonalování kontrolních mechanismů nezbytných pro výkon řádné správy, včetně plnění

7.1.2016 22:42:26

tipy na školení

26

schválených veřejných rozpočtů a hospodaření s veřejnými prostředky.

a podrobná, a v níž nebyl opomenut jediný i méně významný prvek sloužící k pochopení významu celé věci.

A ještě jeden faktor je třeba zdůraznit. Při tvorbě zákona probíhaly průběžně konzultace se zástupci všech úrovní organizace, veřejné správy byly organizovány v průběhu vnitřního a vnějšího připomínkového řízení. Za účelem dosažení co nejvhodnějšího řešení předmětného problému se uskutečnily formální i neformální konzultace s dotčenými subjekty, tj. především s odbornou veřejností, příslušnými resorty a dalšími ústředními správními úřady, územními samosprávnými celky, dalšími organizacemi, jichž se daná problematika jinak dotýká. Jejich užitečnost posoudí budoucí vývoj a uplatňování (měnících se) ustanovení při aplikaci zákona v praxi.

Závěrem je nutno zdůraznit, že pokud by i nadále nedocházelo k realizaci odpovídajícího řízení a kontroly na potřebné úrovni, k průběžnému vyhodnocení a praktickému využití dosahovaných výstupů, bude promeškána příležitost pro vyřešení vnímaných problémů, mezera v očekávání bude vzrůstat a důvěra veřejnosti bude slábnout. Zabezpečování řízení (rizik) a kontroly je objektivní nutností, kategorickým požadavkem na činnost řídicího centra. Z toho důvodu je předložení návrhu zákona o finančním řízení a kontrole reálným a realistickým krokem. Celý proces projednávání budeme i nadále sledovat a budeme přinášet důležité informace.

Závěr

Zdroje:

důvodová zpráva předkladatele Ministerstva financí; směrnice Rady 2011/85/EU; Public Internal Financial

Poměrně úsporným článkem jsme chtěli obsahově i věcně upozornit na důležitost tohoto legislativního procesu.

V tuto chvíli není zcela zřejmé, jakých se docílí úspěchů.

Zdlouhavost celého procesu není jistě ku prospěchu věci, ba naopak. Na druhou stranu jde o velmi radikální změnu a experiment jakéhokoli druhu by nebyl namístě.

Záměr zahrnuje množství aspektů, které jsme zde v šíři nerozváděli. Pozornému zájemci doporučujeme prostudovat důvodovou zprávu, která je velmi rozsáhlá

Control − PIFC, vypracovaný evropskou komisí na pomoc členským a kandidátským státům v jejich úsilí o reformu a modernizaci systémů vnitřního řízení a kontroly svých veřejných správ; sdělení komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému účetnímu dvoru o akčním plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly České republiky.

1. VOX a.s. VZDĚLÁVÁNÍ OTEVÍRÁ X MOŽNOSTÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY – NOVÉ LEGISLATIVNÍ ZMĚNY Termín: 21. 1. 2016 PŘEDNÁŠÍ: doc. JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D. (advokát, soudní znalec, autor odborných publikací) KÓD:

1606350

CENA:

2 290 Kč

POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM JE AKREDITOVÁN MV ČR POD ČÍSLEM AK/PV-299/2010 Termín: 26. 1. 2016 PŘEDNÁŠÍ: Ing. Miroslava Pýchová (kontrolorka a metodička s dlouholetou praxí v odboru kontroly Ministerstva financí, ve výkonu kontroly u státních orgánů, územních samosprávných celků a u příjemců dotací) KÓD:

1606110

CENA:

2 190 Kč

*ceny jsou uvedeny bez DPH

Produktovou nabídku vzdělávacích kurzů najdete na www.vox.cz.

unes_1_2016.indd 26

7.1.2016 22:42:26

Povinnost auditu a zveřejňování u NNO 1 od 1. 1. 2016

NNO přikazuje provedení auditu a zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy jejich základní právní předpis, tj. např. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), zákon č. 248/1995 Sb.2, zákon č. 3/2002 Sb.3, zákon č. 341/2005 Sb.4 a další.

Některým organizacím jejich základní právní předpis povinnost auditu či zveřejňování neukládá vůbec, některým jí ukládá bez ohledu na jejich velikost a činnosti a některým jí ukládá pouze při překročení stanovených limitů. Od 1. 1. 2016 navíc k základní právní úpravě, která platí nadále, platí i právní úprava v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“). Zákon o účetnictví nově stanovuje povinnost auditu všem, kdo překročí stanovená kritéria, a to v zásadě bez ohledu na právní formu. Současně stanovuje povinnost zveřejňování všem subjektům zapsaným ve veřejném rejstříku.

Povinnost auditu Na základě základních právních předpisů mají povinnost auditu účetní závěrky a výroční zprávy zejména následující organizace: nadace, jejichž nadační kapitál nebo obrat převyšuje 5 mil. Kč, nebo pokud se podle účetní závěrky rozhoduje o zvýšení nebo snížení nadačního kapitálu nebo o přeměně (§ 341 NOZ), ústavy, jejichž čistý obrat převyšuje 10 mil. Kč, nebo pokud mu to ukládá zakladatelské právní jednání nebo statut (§ 415 NOZ), obecně prospěšné společnosti, jejichž výše čistého obratu převyšuje 10 mil. Kč nebo které jsou příjemci dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, případně z rozpočtu jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichž celkový objem přesáhne v účetním období, za nějž je účetní závěrka sestavována, 1 mil. Kč (§ 19 zákona č. 248/1995 Sb.), účelová zařízení církví, jejichž čistý obrat převyšuje 10 mil. Kč (§ 16a odst. 5 zákona č. 3/2002 Sb.), veřejné výzkumné instituce, všechny bez ohledu na limity (§ 29 zákona č. 341/2005 Sb.), politické strany, všechny bez ohledu na limity (§ 18 zákona č. 424/1991 Sb.).

Ostatní NNO nemají ve své základní právní úpravě stanovenu povinnost auditu účetní závěrky. Pokud má organizace povinnost auditu účetní závěrky, má ze zákona povinnost sestavit výroční zprávy a nechat ji též ověřit auditorem.

1 2 3 4

Od 1. 1. 2016 mají nově všechny NNO stejně jako i většina dalších účetních jednotek povinnost auditovat účetní závěrku a výroční zprávu též v případě, že za dvě po sobě jdoucí účetní období překročí dvě z níže uvedených kritérií: aktiva vyšší než 40 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu vyšší než 80 mil. Kč, průměrný počet zaměstnanců vyšší než 50.

Tedy pokud NNO nemá povinnost auditu na základě svého základního právního předpisu a překračuje za rok 2015 alespoň dvě z výše uvedených kritérií a překročí je i za rok 2016, pak bude mít za rok 2016 povinnost auditu účetní závěrky i výroční zprávy, kterou musí dle zákona i účetnictví sestavit. Povinnost auditu podle zákona o účetnictví se zejména dotkne větších spolků nebo církevních organizací či jiných organizací, které doposud povinnost auditu vůbec neměly.

problémy z praxe – audit

Ing. Miroslava Nebuželská, auditorka, 22HLAV s.r.o.

27

V souvislosti se statutárním, tedy povinným, auditem je třeba upozornit na skutečnost, že v souladu s § 17 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů, smí statutární orgán podepsat smlouvu pouze s auditorem určeným nejvyšším orgánem. To samozřejmě platí pro povinný audit ať již ze zákona o účetnictví nebo dle jednotlivých základních právních předpisů upravující fungování nestátních neziskových organizací.

Od 1. 1. 2016 současně platí, že auditor bude vydávat jednu zprávu auditora o ověření účetní závěrky i výroční zprávy, nebude již nadále možné bez úprav zprávy vydat tyto zprávy separátně.

Povinnost zveřejňování Povinnost zveřejňovat účetní závěrku a výroční zprávu stanoví některým neziskovým organizacím jejich základní právní předpis. Nicméně od 1. 1. 2016 stanoví povinnost zveřejňovat účetní závěrku a výroční zprávu i zákon o účetnictví, a to pro všechny subjekty zapsané ve veřejném rejstříku.

Z NNO jde o:

nadace, nadační fondy,

nestátní nezisková organizace zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech ve znění k 31. 12. 2013 zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů zákon 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích a další, ve znění pozdějších předpisů

unes_1_2016.indd 27

7.1.2016 22:42:26

problémy z praxe – audit

obecně prospěšné společnosti a ústavy, které tuto povinnost měly již doposud,

28

neschválenou, popř. neauditovanou, a stav (neschválená, neauditovaná) u účetní závěrky či výroční zprávy výslovně uvede.

a dále pak o:

zejména spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, společenství vlastníků jednotek.

Organizace zveřejňují uložením do Sbírky listin.

Zákon současně stanovuje povinnost jednotkám, které nemají povinnost auditu zveřejnit i účetní závěrku a výroční zprávu za rok 2014, a to v termínu do 31. 3. 2016 a účetní závěrku a výroční zprávu za rok 2015 do 30. 11. 2017.

Organizace, které mají povinnost auditu, zveřejní účetní závěrku a výroční zprávu až po ověření auditorem.

Všechny organizace, které zveřejňují uložením do Sbírky listin, zveřejní účetní závěrku, popř. výroční zprávu, do 30 dnů od schválení příslušným orgánem. Pokud by do 12 měsíců od rozvahového dne ke schválení, popř. k auditu, nedošlo, zveřejní organizace účetní závěrku, popř. výroční zprávu,

Zákon o účetnictví současně zakotvuje možnost nezaložit do Sbírky listin celou účetní závěrku, ale pouze rozvahu a výroční zprávu. V § 21a odst. 9 totiž stanovuje, že malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis. Současně stanovuje, že organizace, které vedou jednoduché účetnictví v souladu se zákonem o účetnictví platným od 1. 1. 2016, zveřejňují pouze přehled o majetku a závazcích.

V případě mikro, malých a středních účetních jednotek tedy nezisková organizace nemusí zveřejnit výkaz zisku a ztráty, popř. přehled o majetku a závazcích. Nicméně důvodem zavedení této výjimky byly podnikatelské subjekty, nikoliv neziskové organizace, u nich se neuložení výkazu zisku a ztráty apriori neočekává. Také je třeba říci, že pokud vstoupí v platnost zákon o statusu veřejné prospěšnosti, jednou z podmínek pro udělení statusu bude zveřejnění kompletní účetní závěrky nebo přehledů z jednoduchého účetnictví, popř. výročí zprávy.

Vybíráme z poradny

unes_1_2016.indd 28

Snížení základu daně u spolku

2 100 000 Kč, 19 % daň ř. 290 bude 399 000 Kč?

Spolek jako veřejně prospěšný poplatník může uplatnit snížení základu daně podle § 20 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, pokud budou tyto prostředky použity ke krytí nákladů v následujících třech letech.

Pochopila jsem správně, pokud bude základ daně na řádku 200 přiznání k dani z příjmů právnických osob např. 3 000 000 Kč, mohu snížit základ o 30 % 900 000 Kč ř. 251 a potom základ daně ř. 270 bude

Odpověď: Spolek jako veřejně prospěšný poplatník má možnost uplatnit snížení základu daně podle § 20 odst. 7 ZDP s tím, že patří mezi veřejně prospěšné poplatníky, u kterých platí v tomto směru lhůta tří let. Základ daně snížený podle § 34 ZDP může dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, v případě, že 30 % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Úvaha obsažená v zadání dotazu je správná,

snížení základu daně se uvádí na řádku č. 251, pokud tedy na řádku č. 200 jako základ daně bude vykázána částka 3 000 000 Kč, 30% snížení představuje 900 000 Kč, což je částka mezi hraničními limity 300 000 Kč a 1 000 000 Kč. Základ daně po snížení uvedený na řádku č. 270 bude činit 2 100 000 Kč a daň při sazbě 19 % potom 399 000 Kč (řádek č. 290).

Jenom doplňme, že pokud poplatník nedodrží podmínky pro snížení základu daně, je povinen postupovat podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 9 ZDP a odpovídajícím způsobem základ daně zvýšit.

Ing. Zdeněk Morávek, ID 14928

7.1.2016 22:42:26

Výpověď zaměstnanci jmenovanému do vedoucí funkce Jsme příspěvková organizace založená územním samosprávným celkem (dále jen „ÚSC“). Se zaměstnancem byla uzavřena pracovní smlouva na pozici učitel, následně byl tento zaměstnanec jmenován do funkce vedoucího pracovníka, následně (ještě v r. 2006) s ním byla uzavřena dohoda o možnosti odvolání z vedoucího pracovního místa ve smyslu ustanovení § 73 odst. 2 v návaznosti na § 33 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“). V dohodě je ujednáno, že zaměstnavatel může zaměstnance z funkce, do které byl jmenován kdykoliv odvolat, a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Svého pracovního místa se může také vzdát. Pokud nebude v písemném odvolání uveden pozdější den, výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem následujícím po doručení odvolání.

Je dohoda sepsána správně v souladu se zákoníkem práce? Vzhledem k tomu, že jsme příspěvková organizace, není v dohodě chyba a místo § 73 odst. 2 zákoníku práce neměl tam být odst. 1? Pokud tam měl být uveden odst. 1, je dohoda platná?

Může zaměstnavatel odvolat svého vedoucího zaměstnance bez uvedení důvodu? Vedoucí zaměstnanec opakovaně upozorňoval na nevýhodné postupy nadřízeného, které vedly k neefektivnímu hospodaření a porušování vnitřních směrnic a upozornil na to i odborovou organizaci. V tom bude také pravý důvod jeho odvolání. Jaké možnosti obrany má odvolaný zaměstnanec?

Jmenovací dekret vystavil a podepsal ředitel, statutární orgán a je tam uvedeno: „v návaznosti na pravomoc danou mi § 131 odst. 1 zákona 561/2004 Sb., v patném znění jmenuji Vás tímto do funkce“ ... atd.

Odpověď: Z dotazu vyplývá, že zaměstnanec ještě před svým jmenováním již byl k zaměstnavateli v pracovním

poměru. Jeho jmenováním došlo pouze ke změně sjednaného druhu práce. Z tohoto důvodu nelze aplikovat ustanovení § 33 odst. 3 zákoníku práce, neboť ten řeší pouze případy, kdy jmenováním dochází ke vzniku pracovního poměru, což není uváděný případ. Z tohoto důvodu byla dohoda nadbytečná. Neboť pro odvolání z funkce nebo vzdání se funkce platí obecné ustanovení § 73a zákoníku práce.

Ustanovení § 73a zákoníku práce nevyžaduje, aby odvolání z funkce bylo odůvodněno.

Pokud zaměstnanec s odvoláním nesouhlasí, musel by u soudu podat žalobu na určení, že odvolání z funkce je neplatné. Musel by tvrdit a ke svému tvrzení navrhnout důkazy, že důvodem jeho odvolání byla kritika nadřízeného a že odvoláním z funkce je trestem za to, že si stěžoval – porušení základních zásad zákoníku práce, konkrétně že jednání zaměstnavatele bylo v rozporu s dobrými mravy.

naše poradna

Otázky a odpovědi

29

JUDr. Rudolf Pospíšil, ID 14410

TIP NA PUBLIKACI Průvodce uzavíráním smluv po rekodifikaci Dana Ondrejová Prakticky zaměřená publikace z nové ediční řady Právo prakticky, která vyčerpávajícím způsobem přibližuje čtenáři proces uzavírání smlouvy od předsmluvní fáze do okamžiku jejího podpisu.

Publikace:

přináší výklad jednotlivých smluvních doložek, poukazuje na důsledky jejich zakotvení do smlouvy a problémové otázky, navrhuje vhodná řešení (nejen) prostřednictvím formulace konkrétních smluvních doložek v rámci dispozitivity právní úpravy,

uvádí poznatky z judikatury použitelné i za účinnosti nového občanského zákoníku.

Kniha je praktickým průvodcem jak pro právníky, tak pro každého, kdo se v praxi běžně setkává s uzavíráním smluv.

456 Kč, vazba brožovaná

unes_1_2016.indd 29

Objednávejte na www.wkcr.cz

7.1.2016 22:42:27

naše poradna

Vypořádání majetkového podílu z transformace družstva

30

unes_1_2016.indd 30

Chceme vydat nemovitou věc jako vypořádání majetkového podílu z transformace družstva (nečlenovi), námitku promlčení uplatňovat nebudeme. Jak to bude z hlediska daňového? Předpokládám, že dani z příjmu toto nepodléhá, ale jak je to s daní z nabytí nemovité věci?

Od daně z nemovitých věcí byl tento převod osvobozen, v novém zákoně o dani z nabytí nemovité věci jsem ovšem toto osvobození nenašla.

Domnívám se správně, že se daň bude muset odvést, je nutný znalecký odhad?

Odpověď: Z pohledu daně z příjmů je vhodné uvést, že v souladu s § 3 odst. 4 písm. a) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), nejsou předmětem daně příjmy získané vydáním podle právních předpisů upravujících restituci majetku, podle § 4 odst. 1 písm. g) bod 1 ZDP je od daně z příjmů osvobozen příjem v podobě náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd, a v souladu s § 10 odst. 1 písm. g) ZDP se za ostatní příjem považuje podíl na majetku transformovaného družstva, který následně podléhá srážkové dani v souladu s § 36 ZDP.

Jak vyplývá z vyhlášky Ministerstva financí č. 146/1993 Sb., příjmy získané vydáním nemovité nebo movité věci anebo majetkového práva, které nejsou předmětem daně, jsou také příjmy získané oprávněnou osobou tím, že jí byl vydán základní podíl na majetku družstva, příjmy získané oprávněnou osobou z dalšího podílu na majetku družstva plynoucí z transformace, pokud byly ponechány v družstvu, které bude po transformaci působit dál, příjmy získané oprávněnou oso bou z dalšího podílu na majetku družstva plynoucí z transformace, pokud byly touto osobou vloženy podle schváleného transformačního projektu do dalšího družstva nebo některého typu obchodní společnosti; není přitom rozhodující, zda je uvedený podíl vložen ve věcném plnění nebo v penězích na vklad člena družstva, společníka nebo formou převodu na akcie akciové společnosti, příjmy oprávněné osoby z vydá ní dalšího podílu na majetku družstva plynoucí z transformace v nepeněžní formě.

Předmětem daně však jsou příjmy z dalšího podílu na majetku družstva plynoucí z transformace, které byly oprávněné osobě vyplaceny. Tento příjem podléhá zdanění srážkovou daní v souladu s § 36 odst. 2 ZDP. Kdo se rozumí oprávněnou osobou, je vymezeno v § 4 zákona č. 42/ /1992 Sb., zákona o úpravě majetkových vztahů a vypořádání

majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že z pohledu daně z příjmů je nutné velice pečlivě posoudit, o jaký konkrétní příjem se jedná a jakému poplatníkovi bude tento příjem vyplacen.

Co se týká daně z nabytí nemovitých věcí, z pohledu související problematiky jsou z předmětu daně vyjmuta pouze nabytí vlastnického práva k nemovité věci prováděním pozemkových úprav a poskytnuté jako náhrada při vyvlastnění, ani jeden případ nelze aplikovat na uváděnou situaci. Osvobození od daně jsou vymezena v § 6 zákonného opatření senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen „ZODNV“), ani tam se ale uvedený případ nevyskytuje. Lze tak konstatovat, že v ZODNV obdobné osvobození, které bylo obsažené v § 20 odst. 9 a případně § 23 zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, nenajdeme.

Co se týká stanovení základu daně, domnívám se, že rozhodující bude skutečnost, o jakou nemovitou věc se jedná. Podle mého názoru na tento případ nelze aplikovat zvláštní cenu, a otázkou pak bude, zda lze využít stanovení směrné hodnoty, protože v takovém případě by se znalecký posudek jako zjištěná cena zpracovávat nemusel. Tato skutečnost ale ze zadání dotazu nevyplývá.

Ing. Zdeněk Morávek, ID 14887

7.1.2016 22:42:27

Legislativní novinky s komentářem JUDr. Lucie Miškovská, JUDr. Akbulat Kadiev, JUDr. Jan Šafra, LL.M.

Daňový kalendář Návrh zákona o prokazování původu majetku

20. 1. 2016 daň z příjmů

V Poslanecké sněmovně se v prvním čtení projednává vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku, mediálně známý jako zákon o prokazování původu majetku. Předmětem návrhu je v části první začlenění nových ustanovení § 38x až § 38ze do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), v části druhé pak změna § 227 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, spočívající ve zpřísnění postihu za trestný čin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku, kdy dochází ke zvýšení horní hranice trestu odnětí svobody až na tři léta a nově je zaveden i peněžitý trest.

Tento článek jednak stručně pojednává o historických snahách legislativně zakotvit povinnost prokazovat výši a původ majetku v České republice, a dále se zaměřuje na změny, které by přineslo případné schválení návrhu zákona o prokazování původu majetku.

měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

pojistné

podání hlášení k záloze na pojistné

25. 1. 2016 daň z přidané hodnoty

daňové přiznání a daň

za 4. čtvrtletí a za prosinec

souhrnné hlášení za 4. čtvrtletí a prosinec

výpis z evidence 4. čtvrtletí

aktuality

na důchodové spoření za prosinec 2015 a splatnost zálohy na důchodové spoření

a prosinec

Prvním porevolučním pokusem o zavedení institutu majetkového přiznání byl v českém právním řádu zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, který v § 42 stanovil povinnost v pravidelných tříletých intervalech podávat přiznání k majetku a přihlásit tak veškerý majetek vlastněný v tuzemsku i cizině. Tato povinnost se vztahovala na veškerý nemovitý majetek a na ostatní majetek, jehož hodnota převyšuje jeden milion Kč. Při nižších částkách bylo přiznání dobrovolné. Tato úprava však v praxi nikdy nebyla realizována, neboť byla zrušena zákonem č. 255/1994 Sb. V průběhu cca 11 let se objevilo mnoho neúspěšných pokusů, jak na půdě Poslanecké sněmovny, tak i z iniciativy vlády, zavést majetková přiznání, které však vždy skončily v počátečních fázích projednávání. Tak např. v roce 1999 vládní návrh zákona o přiznání k majetku (tisk č. 428), vládní návrh zákona o přiznání k majetku a jeho přírůstku z roku 2001 (tisk č. 956), na přelomu roku 2002 a 2003 pak připravovaný vládní návrh zákona o přiznání k majetku, který nově vycházel z principu, že není rozhodná výše majetku, ale důvodné pochybnosti o způsobu nabytí majetku, na základě kterých pak správce daně mohl vyzvat povinnou osobu k podání majetkového přiznání apod.

Posledním pokusem zavést v českém právním řádu majetková přiznání byl v roce 2010 návrh zákona o přiznání k registrovanému majetku, který předložila skupina poslanců v čele s Bohuslavem Sobotkou. Návrh byl zamítnut v prvním čtení.

V souvislosti s problematikou postihu nelegálně nabytého majetku, popř. majetku pocházejícího z neidentifikovatelných zdrojů, neboli tzv. UFOzisků,1 je nutno rozlišovat mezi povinností prokázat původ a způsob nabytí majetku od pouhé povinnosti nabytý majetek zdanit. Český právní řád i za současného stavu umožňuje postihnout nelegálně nabytý majetek poplatníka, popř. majetek, jehož zdroj nelze idenfitikovat, a to prostřednictvím zákona o ZDP. Nejedná se tak o žádnou sankci, ale o pouhé zdanění takto nabytého majetku, kdy se nezjišťuje jeho původ.

Navrhovaný zákon o prokazování původu majetku však jde dál

1

HERCZEG, J.: Legalizace výnosů z trestné činnosti a zdanění zisků z neidentifikovatelných zdrojů. Bulletin advokacie 3/2015.

unes_1_2016.indd 31

1. 2. 2016 biopaliva

hlášení dle § 19 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb.

daň silniční

31

daňové přiznání a daň za rok 2015 daň z nemovitých věcí

daňové přiznání (úplné) nebo dílčí daňové přiznání na rok 2016

daň z příjmů

odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za prosinec 2015

15. 2. 2016 daň z příjmů

podpis prohlášení poplatníka daně

z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na zdaňovací období 2016 a podpis k provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňové zvýhodnění za zdaňovací období 2015 podání žádosti o provedení ročního zúčtování správci daně

22. 2. 2016 daň z příjmů

měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

25. 2. 2016 daň z přidané hodnoty

daňové přiznání a daň za leden 2016 souhrnné hlášení za leden 2016 výpis z evidence za leden 2016

7.1.2016 22:42:27

aktuality

32

a požaduje, aby poplatník prokázal původ příjmů; pokud se toto nepodaří, hrozí jednak dodatečné stanovení daně, ale také sankce ve formě penále. Podstata návrhu spočívá v tom, že správce daně bude mít v případě důvodných pochybností o tvrzených příjmech poplatníka možnost vyzvat poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů, a to pokud dojde k závěru, že rozdíl mezi tvrzenými a skutečnými příjmy přesahuje 7 000 000 Kč. Nepodaří-li se prokázat skutečnosti požadované ve výzvě, správce daně bude míst možnost stanovit daň tzv. podle pomůcek zvláštním způsobem, a to pokud dojde k závěru, že výše takto stanovené daně přesáhne částku 2 000 000 Kč. V rámci takového postupu mu pak dle návrhu bude umožněno uložit poplatníkovi penále z částky stanovené daně, v případě neposkytnutí součinnosti poplatníkem až ve výši 100 % z částky stanovené daně.

Návrh je však terčem silné kritiky. Kromě výtek formální povahy, směřujících do související dokumentace návrhu (důvodová zpráva a posouzení dopadu právní úpravy), jde zejména o kritiku protiústavnosti návrhu, spočívající v popření zásady retroaktivity, kdy správce daně bude mít možnost postihnout příjmy i z období předcházející účinnosti zákona. Návrhu lze dále vytknout přenos důkazního břemene na poplatníka např. při zohlednění skutečností ve prospěch poplatníka, ke kterým správce daně přihlédne, pouze pokud je poplatník řádně uplatní v řízení o stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem. Rovněž lze poukázat na to, že správce daně bude posuzovat nejenom samotný příjem, ale kromě nárůstu jmění poplatníka přihlédne také ke „spotřebě nebo jinému vydání“. Široce, a místy dosti vágně, formulované pravomoci správce daně při stanovení daně podle zvláštních pomůcek pak mají zahrnovat, mj. možnost správce při odhadu výše příjmů přihlížet k informacím, ze kterých přímo i nepřímo vyplývá nesoulad příjmů poplatníka oproti nárůstu jmění, spotřebě nebo jinému vydání, dále k ekonomickým ukazatelům, ale také porovnání se srovnatelnými poplatníky.

Nelze tedy, než aspoň částečně dát za pravdu kritikům navrhované úpravy.

Unes – účetnictví neziskového sektoru ročník XIV 1/2016 měsíčník odpovědná redaktorka Ing. Ilona Borlová odborní poradci Ing. Danuše Prokůpková Ing. Zdeněk Morávek Olga Holubová adresa redakce Wolters Kluwer ČR, a. s.

Unes – účetnictví neziskového sektoru U Nákladového nádraží 6 130 00 Praha 3 tel.: 246 040 458 email: unes@wolterskluwer.cz předplatné tel.: 246 040 400 (informace) e-mail: predplatne@wolterskluwer.cz (objednávky) vydává Wolters Kluwer ČR, a. s. tel.: 246 040 444 www.wolterskluwer.cz sazba Martina Průšová Nevyžádané příspěvky nevracíme.

Přetisk a jakékoli šíření dovoleno pouze se souhlasem vydavatele.

Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem MK ČR E 14193.

ISSN 1214-181X. Za správnost údajů uvedených v článcích odpovídají jejich autoři.

Cena předplatného závisí na typu produktové verze, blíže na: http://obchod.wolterskluwer.cz www.ucetnikavarna.cz Předáno do tisku dne 7. 1. 2016.

Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., odštěpný závod Přeprava, čj. 4393/97 dne 25. 11. 1997. © Wolters Kluwer ČR, a. s., 2016

Šafra & partneři s. r. o., advokátní kancelář Revoluční 1082/8 110 Praha 1 Tel: +420 286 785 411 Fax: +420 296 785 421 GSM: +420 739 489 500 e-mail: Jan.Safra@safra-advokati.cz www.safra-advokati.cz

unes_1_2016.indd 32

Časopis je dostupný také v systému ASPI.

7.1.2016 22:42:27