v če M Mayové předběhli dobu

a stronomie a rchitektura

Mayové sestavili přesný kalendář složený z několika částečně propojených cyklů. S jeho pomocí dokázali změřit čas do určité míry precizněji než naše moderní kalendáře. Také uměli dokonale předpovědět polohu vesmírných těles.

May S ké lékař S tví

překVapiVě sOfistikOVané metOdy mayských lékařů pOtíže se zuby l éčba: Mayští zubaři patřili ve své době k nejlepším. Zámožnějším pacientům dokázali vsadit umělý chrup z jadeitu nebo tyrkysu, pokud stačilo zub vyvrtat, jako plomba posloužil pyrit (neboli „bláznovo zlato“). bOlest léčba: Zmírnění bolesti zajistilo spektrum omamných látek, které dokázaly navodit stav podobný transu, což si Mayové vyzkoušeli při náboženských obřadech. K jejich získání sloužily byliny, houby, tabák nebo plodiny jinak užívané pro výrobu alkoholu. Tlumicí substance se většinou kouřily. Ve vážnějších případech se přistupovalo k rituálnímu klystýru – účinné látky se rychleji vstřebaly a poskytly okamžitou úlevu.

Urození Mayové navíc podléhali módnímu diktátu a nechávali si zuby pilovat do špičky, brousit do pravidelných obdélníků nebo provrtávat. Otvory se plnily jadeitem nebo pyritem, aby vznikl dostatečně estetický dojem.

JedOVatá bOdnutí l éčba: Aby pacient vypudil z těla všechen jed, musel absolvovat potní kúru v parní lázni zvané temezcal. Stejný postup se využíval k léčbě revmatismu, horeček, únavy po boji, nebo – v případě krásnějšího pohlaví – po porodu. Věřilo se, že očistná horká pára zajistí pevné zdraví a dlouhověkost. nedeJ bOže neštOV ice První španělští dobyvatelé zavlekli na americké pobřeží nemoci, se kterými schopní mayští lékaři neměli předchozí zkušenosti. Patřila k nim například chřipka, spalničky nebo tuberkulóza. Osudnou se však mayské civilizaci málem stala především epidemie neštovic, jíž v průběhu sta let padlo za oběť až 90 procent domorodé populace. Proti nemoci, která se lavinovitě šířila v dosud nepředstavitelném měřítku, zůstávala i mayská, na přírodě založená medicína bez šance. z ákladní principy Mayské léčitelství vycházelo mimo jiné z víry v nadpřirozené původce nemocí. Šaman jim musel ukázat, že je mocnější, a vyhnat je. Věřili také, že člověk může onemocnět, když se jedna z jeho duší zatoulá do pralesa. Zároveň znali velké množství léčivých bylin. O tělesném zdraví vypovídalo proudění krve, k základním diagnostickým postupům proto patřilo měření pulzu. Nemoci se dělily na „horké“ a „chladné“, tomu pak odpovídala doporučená dieta. Při chladné nemoci například lékaři doporučovali ostřejší jídla ochucená cibulí nebo zázvorem.

První střety se Španěly Když Kolumbus objevil mayské osídlení na ostrově Guanaja, jeho muži uloupili vše, co unesli, a některé domorodce odvlekli do otroctví.

Majestátní město Chichén Itzá se zařadilo na nový seznam sedmi divů světa umění

Zpráva o Kolumbově objevu přilákala španělské dobrodruhy, kteří na mayská území přinesli evropské nemoci jako neštovice, chřipku a spalničky.

Mayský odpor Španělé pod vedením Francisca de Montejo zaútočili na mayská území od severu. Mayové však srdnatě vzdorovali a jejich účinná obrana dokázala za cenu krvavých ztrát porážku oddálit o několik let.

Dosud se podařilo zmapovat přes 4 400 mayských lokalit, jejichž architektura se často vyvíjela dlouhá tisíciletí. Například guatemalská pyramida La Danta, která se na ploše 18 hektarů zvedá do výše 70 metrů, patří celkovým objemem kamenné hmoty (2,8 milionu metrů krychlových) k největším stavbám svého druhu na světě.

Archeologové odkryli nespočet mayských uměleckých děl, včetně monumentálních kamenných skulptur, dřevořezeb, fresek a jemné keramiky. Největší úžas vzbuzují artefakty z tvrdých materiálů – například z jadeitu nebo obsidiánu. Na rozdíl od Inků totiž Mayové nepoužívali kovové nástroje. Převládající barvou byla mayská modř jasného azurového odstínu, který dodnes nevybledl. Postup její výroby byl objeven teprve nedávno.

Písmo matematika

Mayové měli nejdokonalejší písmo ze všech mezoamerických předkolumbovských kultur. Znali jak znaky pro celá slova, tak pro slabiky, obojí se dalo volně kombinovat. Bylo zvykem psát opakující se slovo pokaždé jinak, což dnes dost znesnadňuje luštění.

Mayové dále vynalezli jeden z nejpokročilejších početních a číselných systémů tehdejšího světa. Umožnil jim zapisovat i velmi vysoká čísla jen s pomocí tří symbolů – tečky, čárky a lastury. Již kolem roku 36 př. n. l. znali a chápali koncept nuly, které přiřadili zvláštní znak, zatímco Evropané setrvávali u římských číslic.

Další tažení Neodbytní Španělé založili v roce 1541 na Yucatánu první města. Mnozí mayští vladaři se tou dobou podrobili španělské koruně, východnější oblasti však stále kladly odpor. Ten se podařilo zlomit teprve krutou bitvou, v níž Mayové ztratili stovky mužů.

Definitivní pád Španělské dobyvatelské tažení se završilo na severu dnešní Guatemaly. V roce 1618 dorazili do Chichén Itzá misionáři, následovaní roku 1622 armádou. Mayové útočníky pobili, nezávislost však nakonec neuhájili. V roce 1697 se všechna jejich města stala součástí Španělské říše.