ZEP2338 Britská pěchota

Velká kniha

Britská

PĚCHOTA KOMPLETNÍ PRŮVODCE SVĚTEM OBYČEJNÉHO VOJÁKA JEHO VELIČENSTVA 1939–1945

160

STR AN M ACÍ INFOR

Život a smrt v poli i týlu

Vítězné bitvy & tažení

Bojová taktika

Slavné jednotky

1

Pěší divize TA* V první linii

V záloze

1./později 56. (London) 2./později 47. (London)

2

3

4

42. (East Lancashire)

66.

43. (Wessex)

45.

44. (Home Counties)

12. (Eastern)

48. (South Midland)

61.

49. (West Riding)

46.

50. (Northumbrian)

23. (Northumbrian)

51. (Highland)

9. (Highland)

52. (Lowland)

15. (Scottish)

53. (Welsh)

38. (Welsh)

54. (East Anglian)

18.

55. (West Lancashire)

59. (Staffordshire)

* Názvy regionů a hrabství v označení divizí záměrně nepřekládáme – často nemají český ekvivalent.

k pravidelné armádě i ryze obranný prvek vedla v roce 1921 ke znovuobnovení tohoto sytému, ovšem bez předválečných výsad a nově právě jako „Teritoriální armáda“. Teritoriální divize byly rozděleny do prvo- a druhosledových formací. Ministr války 29. března 1939 oznámil nejdříve navýšení počtů příslušníků TA ze 130 na 170 000, ale v obavě z německé invaze do Británie jejich počty ještě zdvojnásobil. V praxi to znamenalo, že každá divize měla vytvořit duplicitní verzi

Generálporučík Władysław Anders (sedící vpravo), velitel II. polského sboru, se radí s generálporučíkem Charlesem Keightleym z britské 78. divize v jeho štábu v Cervaru u Monte Cassina (5. duben 1944). Na jeho rameni můžeme vidět domovenku Velšské gardy a pod ní bojové sekery patřící 78. divizi. Podplukovník (vlevo s dýmkou) má na nárameníku gardové hodnostní označení, zatímco brigadýr (druhý zleva) má obvyklé hodnostní označení pozemních sil.

36

svého uskupení. Například 1. divize TA libovolného hrabství by vytvořila druhou divizi pro další linii obrany (pro přehled (viz tabulka vlevo).

Vztahy mezi pravidelnou a teritoriální armádou byly složité. Oba celky projevily jistý odpor vůči reformám, které generální štáb v meziválečném období navrhl. TA byla vždy důležitou součástí obranné politiky doma i v zahraničí. Pravidelná armáda byla příliš malá na to, aby se mohla bez posil vypořádat s jakýmkoli rozsáhlým konfliktem.

TA tvořila rezervu pravidelné armády, která z ní doplňovala především stavy expedičních sborů. Zkušenosti ze španělské občanské války ukázaly, jaký důraz je třeba věnovat protiletadlovému dělostřelectvu, což se pro TA stalo ve 30. letech 20. století prioritou.

Přehled britských pěších divizí, jejich nasazení a jejich znaky: 1. divize: Od září 1939 do června 1940 nasazena ve Francii, v roce 1943 v severní Africe a Itálii, kde byla divize dislokována do roku 1945. Poté se přesunula do Palestiny. 1 1. divize (londýnská) TA: Přečíslována na 56. (londýnskou) divizi 18. listopadu 1940.

2. divize: Nasazena ve Francii, Indii, Barmě a poté opět v Indii. 2 2. divize (londýnská) TA: V roce 1939 reorganizována a 18. listopadu 1940 přejmenována na 47. (londýnskou) divizi.

Dne 1. září 1944 byla opět přečíslována na 47. pěší (záložní) divizi.

3. divize: Od září 1939 do června 1940 bojovala ve Francii a Belgii, od června 1944 byla nasazena v severozápadní Evropě. 3 4. divize: V roce 1940 nasazena ve Francii a Belgii, v roce 1943 v severní Africe, v následujícím roce v Itálii a od prosince 1944 až do konce války v Řecku. 4 5. divize: Francie až do června 1940, od května 1942 Indie, následně Irák, Persie a od roku 1943 Sýrie a Egypt. Později nasazení na Sicílii až do července 1944, poté Palestina a od března 1945 severozápadní Evropa. 5 6. divize: Vznikla 3. listopadu 1939 přečíslováním ze 7. divize. Rozpuštěna byla v červnu 1940 a stala se velitelstvím Western Desert Force. V únoru 1941 byla znovuobnovena a 10. října 1941 přejmenována na 70. divizi 6 . V roce 1943 z ní byla vytvořena 6. výsadková divize. 7

Devětačtyřicátá pěší divize (West Riding) v holandském Wageningenu, 2. května 1945. Lední medvěd stojící na kře figuroval ve znaku formace od nešťastného tažení v Norsku. V letech 1941–1942 byla divize dislokována na Islandu.

. divize: Dislokována v Palestině od roku 7 1939. Poté se přesunula do Egypta a od 3. listopadu 1939 byla přeznačena na 6. divizi.

8. divize: Nasazena taktéž od roku 1939 v Palestině, posledního únorového dne roku 1940 byla rozpuštěna. 8 9. horalská (Highland) divize TA: Zformována v září 1939 a 7. srpna 1940 přeznačena na 51. horalskou divizi. 9 12. východní (Eastern) divize TA: Zformována 10. října 1939 a nasazena od dubna do června 1940 ve Francii; 11. července 1940 rozpuštěna. 10 12. divize: Vznikla 11. července 1942 v Súdánu z 1. brigády súdánských obranných sil. Dne 12. ledna 1945 byla přeznačena na Súdánskou skupinu obraných sil severní Afriky (Sudan Defence Force Group North Africa).

15. divize (skotská) TA: Zformovala se v září 1939, od 14. června 1944 nasazena v severozápadní Evropě. 11 18. divize TA: Vznikla 30. září 1939, nasazena v lednu 1942 v Indii, v únoru stejného roku také v Malajsii (včetně Singapuru) a po bojích s císařskou japonskou armádou 15. února 1942 zajata v Malajsii. 12 23. divize (Northumbrian) TA: Vznikla 2. října 1939, bojovala ve Francii od dubna do června 1940, načež byla rozpuštěna. 13 36. divize: Zformována 1. září 1944 v Barmě a následně přeznačena na 36. indickou pěší divizi. Nasazena byla

od září 1944 do května 1945 v Barmě, od května 1945 až do konce konfliktu dislokována v Indii.

38. divize (velšská) TA: Aktivována 18. září 1939, od 1. prosince 1941 spadala pod nižší velitelství domobrany. Rozpuštěna 15. srpna 1944, ale od září stejného roku byla reorganizována na 38. pěší (záložní) divizi sloužící pro výcvik formací spadající pod Západní velitelství. 14 42. divize (East Lancs) TA: Nasazena v Belgii a Francii od dubna do června 1940. Dne 1. listopadu 1941 přeznačena na 42. obrněnou divizi. 15 43. divize (Wessex) TA: Po svém příjezdu do Normandie 24. června 1944 sloužila prakticky v celé severozápadní Evropě. 16 44. divize (Home Counties) TA: Nasazena ve Francii a Belgii od dubna do června 1940, dále pak od července 1942

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

5

6

37

Všední dny vojáka Dnes je už prakticky nemožné přesně vylíčit život pěšáka během války. Knihy a filmy nám jej sice mohou přiblížit, ale prožitky všudypřítomného nebezpečí nebo úmrtí kamarádů jsou nepřenosné. Tyto fotografie poskytují alespoň malý vhled do trávení času mimo samotný boj.

Na snímku z barmského bojiště jeden z mužů píše domů, zatímco se jeho tetovaný kamarád holí. Vidět je také samopal Sten, 2palcový minomet a dvě pušky Lee-Enfield.

Zatímco jeden voják hlídá, vyčerpaná pěchota odpočívá v úzkém zákopu. Tyto britské jednotky jsou zakopány na okraji pole s výhledem na kótu 112 v údolí řeky Odon (Normandie). Zde probíhaly v červenci 1944 těžké boje mezi 43. wessexskou divizí a II. tankovým sborem SS, který tvořily 9. tanková divize SS Hohenstaufen, 10. tanková divize SS Frundsberg a 102. těžký tankový prapor SS s tanky Tiger.

Příslušníci kanadského pluku South Saskatchewan odpočívají 8. srpna 1944 poté, co předchozí noc dobyli Rocquancourt. Svobodník Krushelinski si myje nohy, zatímco vojín Balogh (uprostřed) a svobodník Kostyk si vychutnávají lahev likéru Pernod (pokud v lahvi na stole není jiný obsah).

V poušti byla ze všeho nejcennější voda.

Tato improvizovaná lázeň dělá koupel o to sladší.

74

Pošta měla ohromný význam. Zde vidíme armádní formulář č. A 2042 – korespondenční lístek vysoké priority, který se na bojišti v severozápadní Evropě k příjemci dostal obvykle do dvanácti hodin a bylo možné jej využít zdarma. Na předepsaný lístek se vyplňují pouze osobní údaje, datum a podpis, další části formuláře se jen upřesňují škrtnutím či jiným označením.

majitele řetězce restaurací J. Lyons & Co. Salmonovy návrhy se ubíraly stejným směrem jako dříve Beckovy: aždé velitelství na ostrovech vyčlení k poradce pro civilní stravování modernizovat kuchyně a stravovací zařízení modernizovat kuchyňské vybavení modernizovat školicí zařízení reorganizovat systém školení kuchařů provést nábor kuchařů z civilních provozů s motivací lepších platových podmínek a kariérním postupem.

Okamžitým důsledkem zprávy bylo vytvoření nové armádní školy stravování v Aldershotu. Od března 1943 se ACC stal sborem zahrnujícím všechny profese související se stravováním a během války v něm sloužilo na 70 000 mužů.

Britský expediční sbor vstupoval do války ve Francii se třemi typy přenosných ­vařičů: No. 1 mohl obstarat 25–125 mužů v závislosti na počtu použitých nádob. Měl 9l nádrž na benzin, kterou bylo možné tlakovat pomocí nožní nebo vestavěné ruční pumpy. Plamen hořáku mohl ohřívat kotle či várnice.

No. 2 byl určen pro 6–8 mužů. Jednalo se o jednoplotýnkový vařič v bedýnce se skládací zástěnou proti větru ve víku.

Hořák byl poháněn benzinem z malé

Muži z 9. praporu Cameron Highlanders 15. (skotské) divize se během odpoledne 25. června 1944 účastní bohoslužby vedené reverendem S. Cookem těsně za frontovou linií.

Tyto vojáky čeká následujícího dne první bojové nasazení. Během války zemřelo 96 britských kaplanů a 38 kaplanů Commonwealthu. Mnoho z nich vykonávalo službu za více než obtížných okolností. Jen v Dunkirku jich 30 padlo do zajetí, jiní se podíleli na stavbě barmské železnice i přes epidemii záškrtu či poskytovali duchovní a morální oporu ve vězení Changi nebo v pekle zajateckého tábora Sham Shui Po. Všechny armády se snažily posílit morálku svých frontových jednotek zábavou a koncerty. Američané měli USO Camp Show, Britové ENSA (Entertainments National Service Association) a Kanaďané The Army Show. Na snímku je vidět, jak kanadská Invazní revue vypadala. Konkrétně tato se konala v Banville 30. července 1944.

Kapitola pátá

Zbraně Britský pěšák vstupoval do nového konfliktu se širokou škálou zbraní, od vynikajícího lehkého kulometu BREN a vodou chlazeného kulometu Vickers .303 až po méně účinnou protitankovou pušku Boys, PIAT či nástražná zařízení a kumulativní nálože. Většina britského vybavení byla nemotorná, leč účinná.

Indický voják s puškou SMLE Mk. III, jež byla spolu s Mk. III* standardní britskou opakovačkou z první světové války. Do nástupu verze No. 4 Mk. I v roce 1941 se hojně užívala i ve druhém globálním konfliktu.

105

směr našití

90

Pěchota

Střelci

Královští ženisté

Královské dělostřelectvo

Královská armádní duchovní služba

Zpravodajský sbor

Královský sbor mechaniků a elektrikářů

Armádní vzdělávací sbor

Sbor armádních účetních

Královský armádní lékařský sbor

Královský obrněný sbor

Královský armádní sbor služeb

Sbor královských spojařů

Sbor armádních zubařů

Zákopníci

Armádní stravovací sbor

Armádní zásobovací sbor

Armádní sbor tělesné přípravy

Průzkumný sbor

Sbor vojenské policie

Armádní letecký sbor

Proužky označující druh zbraně či službu byly asi 5 cm dlouhé a 6 mm široké. Nosily se na každém rukávu battledressu pod nášivkou jednotky nebo samostatně na zimním kabátě. Služební proužek druhu zbraně se našíval na ramena zrcadlově, směrem kupředu – proto šipka označuje směr našití k náprsním kapsám.

byla na battledressu, některé se přenesly i na zimní kabát. Nejčastější z odznaků na předloktí byly tyto: Kladivo a kleště

Zbrojaři, zbrojíři, montéři a kováři

Zkřížené sekery

Zákopníci

Zkřížené pušky

Střelečtí instruktoři

Zkřížené šavle

Instruktor tělesné přípravy

Zkřížené vlajky

Spojaři a signalisté (instruktoři)

Barevné rozlišení druhů zbraní Armádní rozkaz č. ACI/1118 z roku 1940 stanovoval, že příslušníci jednotlivých druhů zbraní (služeb) měli nosit příslušný služební proužek na battledressu a zimním kabátu,

Sbor či druh zbraně

Zkratka

Barevné rozlišení proužku

Armádní letecký sbor

AAC

Cambridgeská modř a modrá

Armádní stravovací sbor

ACC

Šedá a žlutá

Armádní vzdělávací sbor

AEC

Cambridgeská modř

Armádní sbor tělesné přípravy

APTC

Černá, červená, černá

Sbor vojenské policie

CMP

Červená

Sbor královských elektrikářů a mechaniků

REME

Červená, žlutá, modrá

Pěší pluky

Inf.

Šarlatová

Pěší střelecké pluky

Rifles

Tmavě zelená (Rifle green)

Zpravodajský sbor

Itellingence corp

Zelená

Zákopnický sbor

Pioneer corp

Červená a zelená

Průzkumný sbor

RC

Žlutá a zelená

Královský obrněný sbor

RAC

Žlutá a červená

Oddělení kaplanů královské armády

RAChD

Nachová

Sbor armádních zubařů

ADD

Zelená a bílá

Královský armádní zdravotnický sbor

RAMC

Matná třešňová červeň

Královský armádní zásobovací sbor

RAOC

Červená, modrá, červená

Sbor královských armádních účetních

APC

Žlutá

Královský armádní sbor služeb

RASC

Žlutá a modrá

Královské dělostřelectvo

RA

Červená a modrá

Královští ženisté

RE

Modrá a červená

Královský spojovací sbor

RSigs

Modrá a bílá

Štáb

Staff

Červená

Jak lze z medailí níže vyčíst, kapitán Harrison sloužil v severní Africe, Itálii a Německu. Pro evropské bojiště bylo vydáno více hvězd i lišt na ně, upřesňujících nasazení svého nositele. Tato hvězda byla udělena těm, kteří bojovali v Barmě. Mezi další hvězdy patří hvězda Atlantiku, Tichomoří (Pacific Star) a Arktidy.

Za povšimnutí stojí, že oproti první světové válce zde na reversu není vyraženo jméno a vojenské číslo dekorovaného.

a to bez rozdílu hodnosti. Každý služební proužek druhu zbraně měl jinou barvu, která určovala dané zařazení (viz tabulka s. 90).

Vyznamenání Britské medaile, vyznamenání za statečnost, služební a jiné řády představují samostatnou kapitolu a jsou přehledně popsány v mnoha jiných publikacích. My si vystačíme s jejich stručným výčtem: cenění za statečnost, jako je Viktoriin O kříž, Vojenský kříž a Vojenská medaile, Řád za vynikající službu a další medaile této úrovně, byly udělovány jednotlivcům za výjimečný čin chrabrosti, obvykle v přítomnosti nepřítele. Tato skupina

Různé druhy textilních domovenek - s výšivkou i tištěné.

Tento battledress má na nárameníku označení 8. armády. Domovenka nese název Sboru královských spojařů a servisní proužek druhu zbraně směřuje modrou dopředu.

Lišta medailí kapitána spojovacího sboru E. G. Harrisona. Ve faleristickém pořádku zleva doprava: Řád britského impéria (vojenská skupina), Vojenský kříž, Medaile britského impéria (vojenská skupina), Hvězda 1939–1945, Africká hvězda, Italská hvězda, Hvězda za Francii a Německo, Obranná a Válečná medaile. Kampaňových hvězd druhé světové války bylo vydáno celkem devět.

91