E N C Y K L O P E D I E
G R A F I K A
A
F O T O G R A F I E
makro fotografie Příběhy (ne)obyčejné
Milana Blšťáka
K R E AT I V N Ě
Nechejte se inspirovat více než 120 skvělými makrofotografiemi Vstupte do říše nekonečné kreativity přírody a učte se od ní Nahlédněte pomocí fotografické techniky do světa neuvěřitelně malých rozměrů
Příběhy (ne)obyčejné makrofotografie Milana Blšťáka Autor: Milan Blšťák Copyright © ZONER software, s.r.o. První vydání roku 2006. Všechna práva vyhrazena. Zoner Press KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZR604 ZONER software, s.r.o. Nové sady 18, 602 00 Brno Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián © Ideový návrh obálky a layoutu: Pavel Dufek, www.dufdesign.cz © DTP: Pavel Kristián © Fotografie: Milan Blšťák Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení bylo postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku či v jiném systému bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí. Veškeré dotazy týkající se prodeje a distribuce směrujte na: Zoner Press ZONER software, s.r.o. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883, fax: 543 257 245 e-mail: knihy@zoner.cz http://www.zonerpress.cz
Vydání knihy proběhlo ve spolupráci a za podpory společnosti Euler Hermes Čescob, úvěrová pojišťovna, a.s.
ISBN 80-86815-36-6
OBSAH: Úvodní slovo Prof. Vojtěchovského 6 Úvod 9 Ohlédnutí první... Hledání nového světa a objevení sama sebe 12 Ohlédnutí druhé... Hledání fyzikálních zákonů a kouzlo výjimek 28 Ohlédnutí třetí... Hledání motivů a umění dívat se kolem sebe 44 Ohlédnutí čtvrté... Hledání filosofie focení a vnitřního klidu 60 Ohlédnutí páté... Hledání krásy a barev 76 Ohlédnutí šesté... Hledání extrémů a učení se o sobě 92 Ohlédnutí sedmé... Hledání hranic a kouzlo jejich překračování 108 Ohlédnutí osmé... Hledání příběhů a umění vyprávět 124
Zamrzlé jaro (2001, okolí Prahy)
4–5
Ohlédnutí třetí...
Hledání motivů a umění dívat se kolem sebe
V listopadové půl šesté ráno má každý nárok na kousek klidu – je rád, že je rád. Pro mě se tahle rozespalá beruška s nákladem rosy na krovkách stala při focení vzorem trpělivosti a přesvědčení, že nic není nemožné. V keři divokých růží u polní cesty byla hodně dobře schovaná – a kdybych šel jen tak kolem, určitě bych ji přehlédl. Také pro focení byla téměř nepřístupná. Bál jsem se, že až se k ní budu s objektivem „prodírat“, sklepu buď okolní rosu, nebo ji probudím a ona mi odkráčí. Ale vydržela! Neproniknutelnost pichlavého křoví mi sice znemožnila snímky i z jiných úhlů, ale i za tuhle příležitost jsem byl vděčný. Zvykl jsem si, že hledání zajímavých motivů je v podstatě taková hra. Ne stylem „pojď sem a já ti něco dám“ … takhle se nehraje. Je to „pojď si hrát – já něco vymyslím a schovám, schválně – jestli to najdeš“. Dobrá hra není jen o vítězství, jak si myslí spousta lidí, je hlavně o radosti ze hry samotné. Učíme se v ní něco o sobě, o druhých a na jejím základě nás do budoucna spojují společné zážitky. Pokaždé, když instalujeme nějakou mou výstavu a beru do ruky jednotlivé obrazy, vybavují se mi u každého jako film vzpomínky na atmosféru toho dne, rána, místa, prožitku. Znamení, že jsem nejen něco získal, ale že to byla hezká hra. Proto se stále do přírody vracím a hraju si… ona nabízí, já hledám a pak o ní svými fotkami vyprávím. Jako o téhle rozespalé berušce – porušil jsem sice její soukromí, ale udělal jsem ji slavnou.
Beruška rozespalá (1998, jižní Čechy)
44 – 45
Ohlédnutí třetí
46
Zmačklá kapka Řeka života
(1999, Karlštejnsko)
(2006, Labské pískovce)
… plyne hladce svým korytem a roznáší životodárný kyslík, barvy a náladu. Jen mráz ji může v nekonečném koloběhu přírody pozastavit, aby ukázala při jarním tání znovu svou sílu. Cítíte ji?
Jako kdyby se tu zastavil čas. Úzkým průzorem pískovcového masivu jsou nad hlavou vidět kousky zamračené oblohy a tady dole jen tiše teče řeka. Je tu klid a ani noha. Malinké rampouchy na skalách musely vzniknout silným nárazem mrazu, protože v sobě zastavily čas. Vzduchové bubliny už se neprobojovaly skrz skořepinu ledu na povrch, a tak pomalu ztuhly do fantaskních tvarů. Kousek třícentimetrového rampouchu mě úplně uchvátil svou průhledností a zamrzlými bublinami. Už několikrát jsem na tenhle jev narazil, ale ještě nikdy se mi ho nepodařilo zachytit podle mých představ. Ale jednou to přijít muselo, ne?!
47
Ohlédnutí třetí
Ohlédnutí osmé... Hledání příběhů a umění vyprávět
… jak silná musí být naděje, aby opravdu umřela až poslední?! Takové je každé čekání na návrat a každé v sobě nese zárodek budoucí radosti nebo bolesti. V každém z nás zůstává celý život kousek důvěřivého dítěte a touha po pohádkách. Od dětství miluju příběhy – v knížkách, filmech i v životě. Silný příběh mě dokáže pohltit, dojmout i nasázet mi na záda ledové pralinky! Dobrých vypravěčů, jako byli třeba Mark Twain, J. R. R. Tolkien nebo Miroslav Horníček, už dnes není mnoho, ale poznáte je bezpečně. Vtáhnou vás do příběhu a okolní svět přestane na chvíli existovat. Když jsem poprvé jako malý kluk četl báji o Tristanovi a Isoldě, zaryla se mi do mozku jako Mrakoplašovi osmé zaklínadlo a od té doby čekala se spoustou ostatních na svou příležitost. Miniaturní dvoumilimetrový kousek ledu jsem našel ve změti ledové tříště na povrchu zmrzlého potoka až skoro na konci čtyřhodinového focení. Nádherná silueta ledové dívky v dlouhých šatech stojící na útesu mi v hlavě spustila film. Příběh ožil a já jsem věděl, že jestli se mi tenhle snímek povede, bude umět vyprávět. Že ho prostě musím mít! Nakonec jsem si ho odnesl a s ním i mokré vzpomínky – ale daleko větší byla radost z povedeného snímku. Celé dopoledne mě totiž temně praskající led pode mnou varoval – každou chvíli se někde okolo mě další kusanec odlomil a zmizel v ubíhající vodě. Šachoval jsem se stativy a našlapoval jako baletka. Naštěstí se povrch probořil až v okamžiku, kdy jsem naposledy z ledu s fotoaparátem vstal (i když že je to naposledy jsem se rozhodl až poté, co jsem stál po kolena v tekoucí vodě). Naštěstí jsme se ale vykoupali jenom tři – stativ, karimatka a já. Všichni tři voděodolní. Povedený závěr! Ale za tuhle siluetu bych klidně podstoupil ještě jedno koupání, protože dala mému příběhu tvář. (Pozn.: Mrakoplaš – moje oblíbená postava smolařského mága z knih Terryho Pratchetta o Zeměploše.) Isolda (2006, Labské pískovce)
124 – 125
Ohlédnutí osmé
Neviditelná
(2005, jižní Čechy)
… důležité věci nejsou vidět na první pohled, je potřeba dát si trošku práci a nahlédnout pod povrch. Jako je v životě dobré umět naslouchat, je v makrofotografii podstatné nebrat první pohled jako samozřejmost.
Je na ní zřetelně vidět rozdíl mezi vnímáním lidského oka a podáním objektivu. Ve skutečnosti byste ji viděli docela plasticky, protože oči zaostří na celé ploše a hloubka ostrosti je netrápí. Tady jsem ale musel po čtvrtmilimetrech posouvat zaostřovací rovinu a zkoušet, kdy bude mít snímek tu správnou atmosféru „neviditelnosti“. Co mě ale nejvíc nadchlo, byla podobnost se spektrogramy. A už taky vím, jak je někdo vynalezl.
Pavučinové korále
126
Ohlédnutí osmé
(2001, jižní Morava)
127