Photoshop - retušování a restaurování fotografie by Zoner Press

E N C Y K L O P E D I E G R A F I K A A D I G I T Á L N Í

FOTOGRAFIE

Je velmi mnoho – dobrých – knih o Photoshopu a mnoho knih – také dobrých – o úpravě a zpracování fotografií. Kniha Katrin Eismannové, která anglicky vyšla pod názvem Photoshop – Restoration & Retouching již ve třetím, výrazně upraveném vydání, patří k těm nejlepším. Je to kniha plná skutečných, praktických postupů předváděných krok za k rokem, je t o přehled postupů a t echnik, které používají při své práci profesionálové. Je nutno upozornit na to, že toto není kniha pro naprosté začátečníky ve Photoshopu – autorka předpokládá základní znalost pracovního prostředí Photoshopu, základy práce s nástroji, paletami, vrstvami nebo výběry. Přesto si ale troufnu tvrdit, že její podrobný, jasný a konkrétní výklad dokáží sledovat i začínající, nepříliš zkušení uživatelé. Navíc, díky postupům prověřeným praxí, se i začínající uživat el dozví z této knihy možná více, než z jiných publikací, které často uvádějí sice efektní ukázky, ve skutečnosti ale pouze omezeně použitelné. Dalším přínosem knihy je, vedle množství postupů a technik pro úpravu, opravu, retušování a restaurování fotografií, především metodika práce. Autorka zásadně pracuje s vrst vami, jejich prolínáním a krytím, používá vrstvy úprav a masky, dbá na to, aby kroky a změny, které provádí, nebyly nevratné, a aby bylo možné celkové i dílčí úpravy v případě potřeby vrátit zpět nebo jejich efekt posílit či zeslabit. Pro knihu jsou k dispozici ukázky, které si můžete stáhnout ze stránek originálního vydání knihy www.digitalretouch.org. Ukázkové kapitoly ve formátu PDF z č eského vydání knihy si prohlédněte na webu vydavatelství Zoner Press www.zonerpress.cz. Ing. Pavel Kristián E N C Y K L O P E D I E G R A F I K A A D I G I T Á L N Í

F O T O G R A F I E

ZONER software, s.r.o. významný producent software v oblasti digitální fotografie, počítačové grafiky a multimédií, poskytovatel internetových služeb, souvisejících s prezentací na internetu a e-komercí, a nakladatelství odborné literatury.

www.zoner.cz

Pod logem ENCYKLOPEDIE – GRAFIKA A DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE vycházejí publikace určené pro všechny zájemce o grafické aplikace a fotografii, zejména fotografii digitální. Od ryze praktických příruček a průvodců až po komplexní publik ace o všem, co potřebuje profesionální grafik, ale také třeba fotograf amatér. Na slevy, které můžete získat, a v ydavatelský plán, v němž v edle knih domácích odborníků najdete celou řadu titulů světově uznávaných autorů, se informujte na adrese vydavatelství.

ŠŠiroká nabídka knih pro fotografy

retušování a restaurování

PHOTOSHOP: FOTOGRAFIE

Katrin Eismannová

PHOTOSHOP

F O T O G R A F I E

ENCYKLOPEDIE

PHOTOSHOP retušování a restaurování

FOTOGRAFIE » d r u h é , z c e l a pře pr a c ov an é a ro z š í ře n é v yd án í «

Korekce barev, tonality, kontrastu a úprava chybné expozice Zvýraznění nebo potlačení částí obrázku, doplnění a vyjmutí objektů Opravy poškození, škrábanců, trhlin a náhrada chybějících částí Změna barvy, kolorování a převod barevné na černobílou fotografii Použití Úrovní, Křivek, vrstev úprav a filtrů na profesionální úrovni

www.zonerpress.cz

DOPORUČENÁ CENA: 590 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZR629

ISBN 978 - 8 0 - 86 815 -23 -7

Zoner Press tel.: 532 190 883 fax: 543 257 245 e-mail: knihy@zoner.cz http://www.zonerpress.cz ZONER software, s.r.o., Nové sady 18, 602 00 Brno

9 7 8 8 0 8 6

8 1 5 2 3 7

www.zonerpress.cz

Katrin Eismannová

1 Základy Photoshopu Přiveďte do místnosti tři lidi, dejte každému počítač a třicet minut na nějakou úlohu ve Photoshopu. Vsadím se, že každý z nich přijde alespoň na tři způsoby, jak vyřešit tentýž problém. Rozmanitost přístupů, které Photoshop nabízí, může být jak frustrující, tak povzbudivá. Záleží, jak moc rádi bádáte a experimentujete. Jak se tedy liší příležitostný uživatel Photoshopu od zběhlého? Většinou se liší zkušenostmi a schopností vizualizace ﬁnální podoby své práce. Zkušení uživatelé jsou ve Photoshopu jako ryba ve vodě – při retušování či restaurování obrázku si ovládání prakticky neuvědomují. Pro nováčky Photoshop může být natolik složitý, že se ztratí při hledání nástrojů, příkazů a ovládacích prvků. Přestože práci možná dokončí, potrvá jim zbytečně moc dlouho. Pokud se naučíte rychle se pohybovat ve Photoshopu, budou pro vás úpravy mnohem jednodušší, protože se budete moci soustředit jen na obrázek, a ne na ovládání programu.V této kapitole se naučíte Photoshop využívat efektivněji, tím pádem v něm budete lépe zvládat i úpravy fotograﬁí, a to díky těmto bodům:

• Efektivní využívání klávesových zkratek • Používání pohybu po souborech • Objevení důležitosti vrstev • Vybudování vhodného systému ukládání a efektivních pracovních postupů

•

Efektivní uspořádání pracovní plochy

souborů

Photoshop – retušování a restaurování fotografie

Restaurování a retušování vyžaduje víc, než jen být rychlý v klikání myší. Dobří retušéři chápou, že fotograﬁe, se kterými pracují, jsou pro klienta, příslušníka rodiny anebo osobu zachycenou na snímku velmi důležité. Než se pustíte do retušování, zamyslete se chvíli nad tím, že pixely representují skutečné lidi a události – jsou více než jen souborem tmavých a světlých bodů digitální informace.Vaším úkolem je navracet vzpomínky ze zašlých, popraskaných a poškozených originálů. To je velká zodpovědnost, a mějte to vždy na paměti během úprav, protože vám to pomůže vcítit se lépe do fotograﬁe. POZNÁMKA Předvolby, Nastavení barev, Správa barev Zlepšete efektivitu Photoshopu nastavením předvoleb a barev. Na počítačích Apple najdete tato nastavení pod Photoshop > Předvolby > Obecné (Photoshop > Preferences > General) a pod Úpravy > Nastavení barev (Edit > Color Settings). Na PC jsou pod Úpravy > Předvolby (Edit > Preferences) a pod Úpravy > Nastavení barev (Edit > Color Settings). Na webových stránkách této knihy (www.digitalretouch.com), v sekci Additional Information, je článek, který se tomuto tématu věnuje. Dozvíte se, jak zvýšit počet stavů historie (undo), jak Photoshop zrychlit a jak si poradit s různými varováními o nesouladu barevných profilů.

Efektivní práce pomocí klávesových zkratek Photoshop je od základu navržen pro použití dvěma rukama – jedna ruka na klávesnici, druhá na myši. Čas, který ušetříte používáním příslušných kláves pro volbu některého nástroje či příkazu a manipulaci se souborem, z váš udělá mnohem efektivnějšího graﬁka. Používání klávesnice místo myši snižuje celkové množství opakovaných kliknutí, která mohou působit bolest, rozčilovat a vést ke ztrátě produktivity v důsledku namožení zápěstí. Znalost klávesových zkratek pro přístup k nástrojům, změny nastavení a ovládání palet vám umožní soustředit se na práci a být lepší. Představte si například, že retušujete fotograﬁi a potřebujete zvolit Klonovací razítko (Clone Stamp), zvětšit štětec a změnit jeho krytí na 40 %. Použití myši zahrnuje

volbu nástroje, posunutí táhla na požadovanou velikost štětce, označení pole Krytí (Opacity) a vepsání hodnoty 40. S klávesovými zkratkami to znamená stisknout klávesu S, poklepat na pravou hranatou závorku pro zvětšení štětce a vyťukání požadovaného krytí na číslicích nahoře na klávesnici nebo vpravo na numerické klávesnici. Je to mnohem rychlejší cesta k dosažení stejného výsledku! Photoshop nabízí množství metod, jak se souborem manipulovat, a přehršel klávesových zkratek pro volby nástrojů a otevírání položek menu. Potřebujete je všechny znát? Samozřejmě že ne. Je jich přes 600! Měli byste se naučit, jak aktivovat nástroje, které budete používat denně? Rozhodně. Pokud používáte některý nástroj nebo příkaz Photoshopu třikrát nebo vícekrát za den, má smysl naučit se klávesovou zkratku a ušetřit čas. Pokud navíc třikrát za den používáte některý ﬁltr nebo posloupnost příkazů, není špatný nápad naučit se, jak vytvořit akci nebo svou vlastní klávesovou zkratku. TIP Zvolte Úpravy > Klávesové zkratky a Nabídky (Edit > Keyboard Shortcuts a Menus), kde můžete vidět stávající klávesové zkratky nebo vytvořit své vlastní. Jelikož lidé z Adobe již využili prakticky všechny možné kombinace kláves, budete kvůli vytvoření nového příkazu zřejmě muset zrušit některý exitující. Buďte však bez obav, vždy můžete klávesové zkratky vrátit do výchozího nastavení.

Photoshop se svým využitím na počítačích Macintosh a počítačích s Windows neliší. Rozdíl je pouze v klávesových zkratkách: klávese Ctrl ve Windows odpovídá klávesa Cmd (Command) na Macu, klávese Alt ve Windows odpovídá Opt (Option) na Macu. A konečně místo klasického pravého kliknutí (kliknutí pravým tlačítkem myši) ve Windows se použije na Macu kombinace Ctrl (Control) a kliknutí. Například vrácení posledního kroku je ve Windows Ctrl+Z a na Macu by to bylo Cmd+Z. Jediným problémem je tedy klávesa Ctrl, která má u obou platforem odlišné použití. Následující oddíl pokrývá hlavní klávesové zkratky pro navigaci a klávesové zkratky používané v této knize, které vám pomohou pracovat efektivněji.

Kapitola 1 – Základy Photoshopu

Panel nástrojů Stisknutí správné klávesy aktivuje určitý nástroj v panelu Nástrojů (Toolbox). Ve většině případů jde o první písmeno v anglickém názvu nástroje, např. B pro nástroj Štětec (Brush) nebo M pro Obdélníkový výběr (Marqee tool). Toto pravidlo má samozřejmě výjimky, např. J pro nástroj Bodový retušovací štětec (Spot Healing Brush) nebo V pro nástroj Přesun (Move tool). Obrázek 1.1 ukazuje panel nástrojů včetně klávesových příkazů pro aktivaci jednotlivých nástrojů (vlevo je ukázka pro českou verzi Photoshop CS2, vpravo pro anglickou CS3). Obdélníkový/ Eliptický výběr (M) Laso/Mnohoúhelníkové/ Magnetické (L) Oříznutí (C) Bodový retušovací štětec/ Retušovací štětec/ Záplata/Červené oči (J) Klonovací razítko (S) Guma (E) Rozostření/Zostření/ Rozmazání (R)

Přesun (V) Magická hůlka (W) Řez (K) Štětec/Tužka/ Nahrazení barvy (B) Štětec historie (Y) Přechod/Výplň (G) Zesvětlení/Ztmavení/ Houba (O) Písmo (T)

Marquee/ Elliptical (M) Lasso/Polygonal/ Magnetic (L) Crop (C) Spot Healing/ Healing Brush/ Patch/Red Eye (J) Clone Stamp (S) Eraser (E) Blur/Sharpen/ Smudge (R)

Výběr cesty (A)

Obdélník/Tvary (U)

Pen (P)

Pero (P)

Kapátko/Vzorkovník bavev/Měřítko (I)

Path Selection (A)

Poznámky/Zvuková anotace (N)

Lupa (Z)

Ručička (H) Výchozí barvy (D)

Notes/Audio (N) Hand (H) Default Color (D)

Move (V) Magic Wand (W) Slice (K) Brush/Pencil/Color Replacement (B) History Brush (Y) Gradient/Paint Bucket (G) Dodge/Burn/Sponge (O) Type (T) Rectangle/Vector Shapes (U) Eyedropper/Color Sampler/Measure (I) Zoom (Z)

Rychlá maska (Q) Přepínání Režimů zobrazení (F)

Quick Mask (Q) Cycle Screen Modes (F)

Obrázek 1.1 Panel nástrojů Photoshopu s klávesovými příkazy českou verzi Photoshop CS2 (vlevo) a anglickou verzi CS3 (vpravo). TIP Pro zobrazení tipů k nástrojům, podržte ukazatel myši nad nástrojem a objeví se jeho název a příslušná klávesová zkratka (viz obrázek 1.2). Při výchozím nastavení je funkce Zobrazovat tipy nástrojů (Show Tool Tips) zapnuta. Pokud tipy nevidíte, stiskněte CTRL+K a zaškrtněte Zobrazovat tipy nástrojů (Show Tool Tips).

Obrázek 1.2 Naučte se z tipů k nástrojům nejdůležitější klávesové zkratky. Jak vidíte na obrázku 1.3, některé nástroje jsou skryté v sadách. Například nástroje Zesvětlení, Ztmavení

a Houba (Dodge, Burn a Sponge) sdílejí v paletě nástrojů stejné místo. Těmito nástroji můžete cyklicky procházet držením klávesy Shift za současného mačkání příslušné klávesové zkratky (zde O), dokud se nedostanete na požadovaný nástroj.Tabulka 1.1 uvádí všechny klávesové zkratky pro skryté nástroje, které budete potřebovat pro retušování a restaurování.

Photoshop – retušování a restaurování fotografie Spot Healing Brush

Obrázek 1.3 Nástroje Zesvětlení, Ztmavení a Houba (Dodge, Burn a Sponge) sdílejí v panelu nástrojů stejné místo. Pokud byste raději pouze mačkali klávesu pro daný nástroj (bez klávesy Shift), stiskněte Ctrl+K a zrušte zaškrtnutí u volby Používat Shift pro přepínání nástrojů (Use Shift key for Tool Switch). Tabulka 1.1a Retušovací nástroje skryté v sadách – česká verze Obdélníkový výběr Shift+M přepíná mezi nástroji Obdélníkový a Eliptický výběr Laso Shift+L přepíná mezi nástroji Laso, Mnohoúhelníkové laso a Magnetické laso Bodový retušovací Shift+J přepíná mezi nástroji Bodový štětec retušovací štětec, Retušovací štětec, Záplata a Červené oči Štětec Shift+B přepíná mezi nástroji Štětec, Tužka a Nahrazení barvy Klonovací razítko Shift+S přepíná mezi nástroji Klonovací razítko a Razítko se vzorkem Štětec historie Shift+Y přepíná mezi nástroji Štětec historie a Umělecký štětec historie Guma Shift+E přepíná mezi nástroji Guma, Mazání pozadí a Kouzelná guma Přechod Shift+G přepíná mezi nástroji Přechod a Plechovka barvy Rozostření Shift+R přepíná mezi nástroji Rozostření, Zostření a Rozmazání Zesvětlení Shift+O přepíná mezi nástroji Zesvětlení, Ztmavení a Houba Výběr cesty Shift+A přepíná mezi nástroji Výběr cesty a Přímý výběr Pero Shift+P přepíná mezi nástroji Pero a Cesta od ruky Kapátko Shift+I přepíná mezi nástroji Kapátko, Nástroj pro vzorkováním barev a Měřítko

Tabulka 1.1b Retušovací nástroje skryté v sadách – anglická verze Marquee Lasso

Shift+M přepíná mezi nástroji Rectangular a Eliptical Marquee Shift+L přepíná mezi nástroji Lasso, Polygonal Lasso a Magnetic Lasso

Brush Clone Stamp History Brush Eraser Gradient Blur Dodge Path Selection Pen Eyedropper

Shift+J přepíná mezi nástroji Spot Healing Brush, Healing Brush, Patch a Red Eye Shift+B přepíná mezi nástroji Brush, Pencil a Color Replacement Shift+S přepíná mezi nástroji Clone Stamp a Pattern Stamp Shift+Y přepíná mezi nástroji History Brush a Art History Brush Shift+E přepíná mezi nástroji Eraser, Background Eraser a Magic Eraser Shift+G přepíná mezi nástroji Gradient a Paint Bucket Shift+R přepíná mezi nástroji Blur, Sharpen a Smudge Shift+O přepíná mezi nástroji Dodge, Burn a Sponge Shift+A přepíná mezi nástroji Path Selection a Direct selection Shift+P přepíná mezi nástroji Pen a Freeform Pen Shift+I přepíná mezi nástroji Eyedropper, Color Sampler a Measure

Štětce Při používání nástrojů Štětec (Brush), Klonovací razítko (Clone Stamp), Štětec historie (History Brush) a Guma (Eraser) měňte krytí pouhým vyťukáním požadované hodnoty, nemusíte označovat textové pole Krytí (Opacity). Pouze stiskněte číslice 1 až 9 a krytí či tvrdost štětce se změní na odpovídající hodnotu mezi 10% a 90%. Zadání 0 nastaví 100%. Můžete zadat i přesnější hodnotu jednoduše tak, že ji do pole napíšete rychleji (tedy "pomalu" 2 a 8 nastaví 80 %, „rychle za sebou" 28 nastaví 28 %). Pro změnu hustoty, jež určuje, jak rychle se aplikuje „barva“, podržte při psaní požadované hodnoty Shift. Ale pozor: pokud pracujete s českou klávesnicí, můžete použít číslicový blok pro zadávání hodnot Krytí (Opacity) a Shift+číslice na alfanumerické klávesnici pro Hustotu (Flow). Pokud se přepnete na anglickou klávesnici, potom můžete pracovat pouze s alfanumerickou částí klávesnice: bez Shift ovládáte krytí a se Shift hustotu. Při používání nástrojů pro expozici a ostrost se místo krytí udávají hodnoty expozice (exposure) a síla (strength). Naštěstí i pro ně platí stejný postup, jak zadat jejich hodnotu.

Kapitola 1 – Základy Photoshopu

Pro změnu velikosti či tvrdosti štětce, ať už při malování, změně expozice nebo ostrosti, používejte tyto klávesové zkratky:

•

Klávesa s levou hranatou závorkou ([) štětec zmenšuje, tvrdost a mezery jsou zachovány.

• Klávesa

s pravou hranatou závorkou (]) štětec zvětšuje, tvrdost a mezery jsou zachovány.

•

Shift+levá hranatá závorka ([) snižuje tvrdost štětce, průměr a mezery jsou zachovány.

•

Shift+pravá hranatá závorka (]) zvyšuje tvrdost štětce, průměr a mezery jsou zachovány.

knihovnu různých nastavení tohoto nástroje, již nikdy jej nebudete muset nastavovat znovu. Vytvoření přednastavení nástroje Oříznutí (Crop):

1. Zvolte nástroj Oříznutí (Crop) a v pruhu voleb jej nastavte, jak požadujete, viz obrázek 1.5.V této ukázce jsem vepsala 5 palců (") a 7 palců ("). Pro použití obrazových bodů napište za čísly ob, pro centimetry napište cm, pro milimetry napište mm. Chcete-li, zadejte rozlišení do pole Rozlišení (Resolution). Já tuto hodnotu raději nevyplňuji, abych se vyhnula nechtěné změně rozlišení přímo při oříznutí.

TIP Krytí a hustota se dají nastavit také posouváním miniaturních jezdců, jak je znázorněno na obrázku 1.4. Pouze umístěte kurzor na položku v nabídce, stiskněte tlačítko myši a táhněte miniaturní jezdec vlevo nebo vpravo pro rychlou změnu nastavení.

Obrázek 1.4 Miniaturní jezdce jsou rychlejší cestou, jak změnit nejrůznější nastavení (krytí, expozice, síly...).

Obrázek 1.5 Určení nastavení pro nástroj Oříznutí (Crop).

2. Klikněte na tlačítko nástroje na levé straně pruhu voleb a pak na Vytvoření nového přednastaveného nástroje (Create New Tool Preset) (ikonka vypadá jako malý list papíru) pro uložení jednoho určitého přednastavení. Nebo klikněte na šipku, která otevře kompletní nabídku palety (viz obrázek 1.6) a zvolte Nový přednastavený nástroj (New Tool Preset).

Uložení přednastavených nástrojů Jak často nastavujete nástroj Oříznutí (Crop) na 5×7 palců nebo deﬁnujete měkký, bílý štětec s 5% krytím v režimu prolnutí Překrýt (Overlay)? Dobře – příklad s nástrojem pro oříznutí možná berete, ale věřte mi, jakmile se ponoříte do jemného retušování portrétů, přesně nastavený štětec z druhého příkladu vám také přijde velice vhod. Nebylo by skvělé, kdybyste si mohli uložit knihovnu všech nástrojů, které často používáte, a mít k nim přístup pouhým kliknutím, aniž byste kdy znovu museli zadávat jakékoli hodnoty a procenta? Pomocí Výběru přednastavených nástrojů (Tool Presets) v pruhu voleb, palety Přednastavené nástroje (Tool Preset) a Správce přednastavení (Preset Manager) můžete načítat, upravovat a vytvářet knihovny přednastavených nástrojů.

Obrázek 1.6 Zvolte Nový přednastavený nástroj (New Tool Preset) pro pojmenování a uložení nastavení nástroje.

V následujícím příkladu vytvořím běžně používané nastavení nástroje Oříznutí (Crop). Pracujte se mnou a opakujte mé kroky.Vytvoříte-li si vlastní užitečnou

3. Pojmenujte přednastavený nástroj tak, jak je znázorněno na obrázku 1.7, a klikněte na OK. Věnovat několik minut vytvoření užitečného

2 Vylepšení tónu a kontrastu Pokud byste měli na výběr a mohli jít do dvou neznámých místností – jedné s rozsvícenými světly a druhé tmavé – kterou byste si vybrali? Pokud nejste ve ﬁlmovém hororu, tak předpokládám, že si vyberete místnost s rozsvícenými světly. Práce s tonalitou a kontrastem obrázku je podobná osvětlení místnosti pro navození atmosféry. Jemné nastavení světel a stínů obrázku může přetvořit nezajímavou fotograﬁi na obrázek, který na vás vyskočí ze stránky a je radost se na něj dívat. Nastavování tónů a kontrastu je velmi důležitý krok proto, abyste přivedli obrázek zpátky k životu. Ačkoli to nemusí být tak sexy a dramatické jako výměna hlavy osoby nebo odstranění rušivého telefonního sloupu, nastavování tónů a kontrastu obrázku pomocí Úrovní (Levels) a Křivek (Curves) je základní dovednost.V této kapitole budete pracovat s obrázky ve stupních šedi i barevnými a učit se: • Ocenit výhody vícebitových dat • Použít Úrovně pro zlepšování světel a stínů • Použít Křivky pro přizpůsobení kontrastu • Použít režimy prolnutí (blending modes) pro ušetření času • Sdílet vrstvy úprav pro ušetření námahy • Aplikovat výběrové úpravy tónů na konkrétní oblasti obrázku

Photoshop – retušování a restaurování fotografie

Výhody dat s velkou bitovou hloubkou Nejvyšší možný počet stupňů šedi ve standardním „černobílém“ (ve stupních šedi) 8bitovém obrázku je 256. RGB obrázek využívá tři kanály a je tedy 24bitový. CMYK obrázek využívá čtyři kanály a často je označován jako 32bitový. To kupodivu neznamená, že CMYK obrázek obsahuje více odstínů šedi nebo více tónových informací, protože každý kanál je stále tvořen maximálně 256 stupni šedi. Pro kritické, vysoce kvalitní úpravy tónu a barev vám 256 odstínů šedi na jeden kanál nenabízí dostatečný prostor pro změnu tónu a barvy. Práce s daty s velkou bitovou hloubkou – soubory, které osahují víc než 256 odstínů šedi na kanál (viz tabulka 2.1) – vám poskytuje více hodnot tónů pro změnu tónového a barevného charakteru obrázku. Tabulka 2.1 Bitová hloubka na kanál 8 bitů 10 bitů 12 bitů 16 bitů

Počet stupňů šedi 256 1 024 4 096 65 536

Pracujete-li se skenery nebo s digitálními fotoaparáty, které zachycují data s velkou bitovou hloubkou, doporučuji využít výhody dodatečné tónové informace, zvláště pro obrázky ve stupních šedi. Nepracovali byste raději s až 65 536 odstíny šedi než s pouhými 256? Přinejmenším provádějte veškeré tónové a barevné úpravy a čištění prachu na vícebitovém souboru, než jej převedete na 8bitový. Ještě lepší by bylo ponechat soubor vícebitový po celý proces restaurování či retušování. Práce s vícebitovými soubory vyžaduje větší pevný disk a hodně RAM, protože takové soubory jsou dvakrát objemnější než 8bitové – a to se může citelně projevit a být až nepříjemné, pracujete-li s hodně vrstvami. Navíc ne všechny ﬁltry fungují s vícebitovými obrázky. Já pracuji s vícebitovými informacemi tak dlouho, dokud je to zvládnutelné a ne příliš časově náročné na zpracování. Poté zvolím Obraz

> Duplikovat (Image > Duplicate) a zaškrtnu Duplikovat se sloučenými vrstvami (Duplicate Merged Layers Only), abych vytvořila sloučený duplikovaný obrázek, který převedu na 8bitový a uložím pod novým názvem. Obrázek 2.1 znázorňuje histogramy dvou fotograﬁí. Horní fotograﬁe byla naskenována jako 8bitová, spodní jako 16bitová. Jinak jsou obě identické. Poté, co jsem oba soubory otevřela ve Photoshopu, provedla jsem na nich pomocí Úrovní identickou jemnou úpravu tónu a barvy. Vrchní histogram na obrázku 2.2 ukazuje ztrátu informací, kterou 8bitový soubor utrpěl, byť šlo jen o jemnou úpravu. Bílé mezery v histogramu znázorňují, kde chybí tónové informace. Představte si, co by se stalo, kdybych potřebovala na takovém 8bitovém souboru provést radikální změnu – histogram by byl plný bílých mezer. Ve spodní části obrázku 2.2 je výsledek po provedení stejné úpravy na vícebitovém souboru a histogram ukazuje, že mám stále spoustu dat, se kterými mohu pracovat. V ideálním případě nechcete nechat v histogramu mezery, protože u oblastí v obrázku s těmito mezerami se může projevit při tisku proužkování nebo posterizace.

Nepokoušejte se Photoshop přelstít Snaha přelstít Photoshop, aby si myslel, že pracuje se souborem s velkou bitovou hloubkou, tím, že převedete 8bitový soubor na 16bitový, provedete v něm úpravy a pak jej opět převedete na 8bitový, je k ničemu. Tento voodoo trik je ztrátou času a skutečné informace v obrázku nikterak nevylepší. Pamatujte, že vaším úkolem není vytvořit hezké histogramy, nýbrž dobré obrázky!

Kapitola 2 – Vylepšení tónu a kontrastu

Obrázek 2.1 Před úpravami tónů jsou histogramy pro 8bitový a 16bitový obrázek identické.

Obrázek 2.2 Po změně tónů, byť tak malé, jakou jsem provedla zde, histogramy odhalují, že 16bitový obrázek (dole) přestál změny mnohem lépe než 8bitový.

Photoshop – retušování a restaurování fotografie

Věnovat chvilku ohodnocení tónů obrázku je nesmírně důležité. Je třeba určit tónový charakter obrázku a vytvořit si představu, jak by mohl obrázek vypadat potom, co dokončíte jeho úpravy. Tato technika, zvaná previzualizace, byla vyvinuta fotografy Anselem Adamsem a Edwardem Westonem, kteří pracovali s černobílými fotograﬁemi. Představením si konečného obrázku si stanovíte cíl, ke kterému povede vaše práce. Například otevřete ve Photoshopu tmavý obrázek a vaše previzualizace může být taková: Chci, aby byl obrázek světlejší. Mít představu o podobě cíle vám pomůže zůstat soustředění a nenechá vás to rozptylovat se mnoha volbami, které Photoshop nabízí. Tónový charakter obrázků může být světlý, tmavý a střední, jinak také high-key, low-key, nebo medium-key.Tónový charakter je určen foceným objektem a množstvím světla v originální scéně. Pokud si nejste jistí, na jaký tónový typ obrázku se díváte, zobrazte si histogram (Okna > Histogram), kterému se v této kapitole věnuji blíže.

Ohodnocování tónů obrázku a previzualizace konečného výsledku

Obrázek 2.3 I když židle a vlasy ženy jsou tmavé, většina obrázku je světlá, to představuje světlý (high-key) obrázek.

Histogram je graﬁcká reprezentace zastoupení pixelů určité tónové úrovně v obrázku, zobrazuje je od černé (vlevo) po bílou (vpravo). Čím větší je počet pixelů v obrázku na určité úrovni, tím vyšší je křivka histogramu v tom bodě. Podíváte-li se na histogram libovolného obrázku, dokážete říct, kam spadá většina graﬁcké informace. Jak je naznačeno v obrázku 2.3, histogram velmi světlého (high-key) obrázku je shluknutý doprava, protože obrázek je tvořen hlavně světlými pixely. Histogram tmavého (low-key) obrázku spadá více doleva, protože obrázek je tvořen hlavně tmavými pixely (viz obrázek 2.4). Histogram středního (medium-key) obrázku je roztažen, s většinou pixelů spadajících do středu (viz obrázek 2.5). Samozřejmě jsou obrázky, které se nedají zařadit, jak je ilustrováno na obrázku 2.6, na kterém dva shluky odhalují obrázek s rozloženým charakterem tónů.

Obrázek 2.4 Tato tmavá fotograﬁe je příkladem tmavého (low-key) obrázku.

Pokud upravujete tóny, je dobré si uvědomit, s jakým tónovým typem obrázku pracujete, a tím

Kapitola 2 – Vylepšení tónu a kontrastu

Obrázek 2.5 Tento obrázek obsahuje plný tónový rozsah, od tmavých stínů až po bílé stěny budovy.

Obrázek 2.6 Fotografováno pozdě odpoledne, spodní část obrázku leží ve stínu, zatímco horní část je v přímém slunci.Tento obrázek obsahuje významné množství pixelů ve tmavé, střední i světlé části histogramu.

pádem nemusíte dělat extrémní tónové korekce. Když například pracujete se světlým (high-key) obrázkem, ve kterém je histogram přeskupený vpravo, nedává smysl zkoušet obrázek ztmavit, jen aby histogram byl více vyvážený. Až se více seznámíte s tím, co hodnoty tónů představují – stíny, střední tóny a světla – naučíte se, které oblasti histogramu potřebují být přizpůsobeny buď k přisvětlení, nebo ke ztmavení obrázku.

žádný strach, pokud histogram vypadá nakloněný na jednu nebo na druhou stranu. Na histogram se dívejte jen jako na pomoc při úpravě hodnot tónů.

Často se mě ptají, zdali je nějaký ideální tvar histogramu. Má odpověď zní: ne, není. Tonalita a charakter obrázků určují ideální tvar histogramu.Takže

POZNÁMKA Jestliže pracujete s barevnými obrázky, paleta Histogram může zobrazit sloučené RGB (resp. CMYK) kanály, samostatné kanály R, G a B (resp. C, M, Y a K), Světlost (Luminosity) nebo Barvy (Colors) (přičemž se barevné kanály překrývají). Histogram v dialogovém okně Úrovně se omezuje pouze na složený kanál nebo jednotlivé kanály. Paleta Histogram během prováděných úprav znázorňuje stav před a po.

3 Úprava expozice Časy se změnily. Namísto abychom si chodili vyzvednout naše fotografie do fotolabu, mnozí z nás pouze otočí fotoaparát a podívají se na LCD obrazovku. Ale ať už používáme film nebo digitální technologii, stále jsme zklamáni obrázky, které jsou příliš světlé, příliš tmavé nebo zkrátka špatné, protože třeba blesk nefungoval správně. Všechny tyto problémy zpětně poukazují na špatně nastavenou expozici. Ačkoliv moderní fotoaparáty dnes obsahují sofistikované metody měření světla a kontroly expozice, silné protisvětlo nebo dobře myšlené, ale špatně provedené nastavení fotoaparátu mohou úplně zesměšnit tyto moderní zázraky techniky díky špatné expozici. Navíc zub času, vystavení fotografií ostrému slunečnímu světlu, nevhodné skladovací podmínky, škodlivé chemické pochody a nestabilní podstata většiny barevných fotografických substrátů, to všechno může způsobit pohromu na vašich nejmilejších vzpomínkách. Když snímky vyblednou, nemají žádné sytě černé nebo čistě bílé tóny a často trpí barevnými posuny.V této kapitole budete pracovat s černobílými i barevnými obrázky a naučíte se:

• • •

Zesvětlovat tmavé, podexponované snímky; Zdůrazňovat detaily v přeexponovaných snímcích Pracovat s automatickými (inteligentními) objekty a s Camera RAW

• Opravovat snímky s vícečetnými expozičními problémy a vybledlé snímky

•

Ovládat funkci Stíny a světla (Shadow/Highlight)

Photoshop – retušování a restaurování fotografie

POZNÁMKA Jestliže máte na výběr mezi naskenovanou fotografií a originálním filmem, při práci s originálním filmem dosáhnete častěji lepších výsledků. Přeexponovaný nebo podexponovaný film stále obsahuje víc informací než fotografie udělané z tohoto špatně exponovaného filmu. Navíc film může vyprodukovat čerstvou fotografii, která nevyžaduje tolik zvláštní pozornosti. Fotografie jsou časem náchylnější ke změnám než originální film.

Oprava tmavých obrázků Obrázky, které jsou podexponované, jsou obvykle tmavé nebo zakalené a přitom postrádají skutečně plnohodnotnou černou nebo čistě bílou barvu. Stíny, které neobsahují žádnou graﬁckou informaci, a světlé oblasti (např. sníh), které vypadají jako středně šedé, jsou také neblahým znamením vypovídajícím o tom, že měřící systém fotoaparátu selhal ve výpočtu a to vedlo ke špatné expozici snímku. Obrázky, které časem vybledly, vykazují také příznaky podexponování a proto stejná technika může být použita i pro jejich záchranu.

PŘED

Obrázek 3.1

Není nic horšího, než pokoušet se zachránit ferotyp, což je matná fotograﬁe dělaná na železný plátek, překrytý tmavým lakem. Ferotyp byl populárním a levným druhem fotograﬁe od roku 1856 až do počátků 20. století. Obrázek 3.1 ukazuje originál, který je skoro až příliš tmavý na to, aby se vůbec dal dobře reprodukovat. Pro vylepšení obrázku, což především znamená prosvětlit jej, jsem použila režim prolnutí Závoj (Screen blending mode), abych dosáhla výsledku na obrázku 3.2. ch3_tintype.jpg

1. Když provádíte rozsáhlé úpravy tónů a barev, je dobrým zvykem označit si důležité tónové informace vzorkovacími body barev, jak je znázorněno na obrázku 3.3. V tomto případě jsem přidala čtyři vzorkovací body pro sledování světel na šatech, stínů na šatech, tónů pokožky a pozadí ateliéru.

Obrázek 3.2

Použití režimu prolnutí Závoj (Screen)

Kapitola 3 – Úprava expozice

Obrázek 3.3 Vzorkovací body barev (Color Sampler) vám umožní sledovat změny tónů.

2. Jestliže sledujete změny expozice, je často jednodušší číst snímací oblast na paletě Informace (Info) označenou K (černá), která používá procentuální stupnici 1–100 %. Pro změnu nastavení palety Informace (Info) klikněte na malá kapátka u vzorkovacího bodu a zvolte Stupně šedi (Grayscale).

Obrázek 3.4 Použití režimu prolnutí Závoj (Screen) zesvětlí tmavé snímky, a pokud je vrstva úprav otevřená, na paletě Informace (Info) se zobrazí změny hodnot.

Vaše hodnoty se samozřejmě budou lišit, neboť by bylo velmi obtížné kliknout na přesně stejná místa, na která jsem klikla já. 5. Pro zvýšení efektu zesvětlení jsem vrstvu úprav Křivky (Curves) dvakrát duplikovala. Třetí vrstva úprav však obrázek zesvětlila příliš, a tak jsem u ní snížila hodnotu krytí (Opacity), abych se dostala k výsledku na obrázku 3.5.

3. Přidejte vrstvu úprav Křivky (Curves), klikněte na OK bez toho, že byste něco měnili, a poté změňte režim prolnutí na Závoj (Screen). 4. Sledování palety Informace je velmi důležité pro pochopení, jak režim prolnutí ovlivňuje data obrázku. Pro porovnání hodnot tónů před a po změně dvojitě klikněte na ikonu vrstvy úprav. Jak je vidět na obrázku 3.4, první číslo (před lomítkem) představuje původní hodnotu vzorku a druhé číslo (za lomítkem) představuje hodnotu po úpravě.

• Bod 1: Tón pozadí se snížil z 63 % na 37 %. • Bod 2: Tón pokožky se snížil z 65 % na 38 %. • Bod 3: Tón šatů se snížil z 84 % na 68 %. • Bod 4: V tomto případě se hodnota tónu ve stínu nezměnila.

Obrázek 3.5 Duplikováním vrstev úprav se úprava expozice zesílila. Efekt lze omezit snížením krytí (opacity) vrstvy úprav.

Photoshop – retušování a restaurování fotografie

TIP

ch3_underexposed_beach.jpg

Na tmavých, podexponovaných obrázcích vyzkoušejte rovněž režim prolnutí Lineárně zesvětlit (Linear Dodge) pro zesílení efektu zesvětlení a současně pro vylepšení kontrastu.

UPOZORNĚNÍ Přidání přílišného kontrastu pomocí režimů prolnutí nebo provedení tónových změn projevujících se posterizací (jak je znázorněno na obrázku 3.6) může způsobit proužkování při tisku. Abyste se vyhnuli posterizaci, buďte při provádění velkých změn (zesvětlení a ztmavení) tónových hodnot opatrní.

PŘED

Obrázek 3.7

Obrázek 3.6 Posterizace může způsobit proužkování při tisku.

Nyní, když jsme opravili expozici tohoto snímku, jsou poškození jasně patrná. Techniky pro opravu obrázků jsou popsány v Kapitole 6, „Oprava poškození“.

Tónové úpravy s přechodem Když je na scéně světlý objekt, může zmást měřící systém fotoaparátu, což má za následek špatnou expozici. U následujícího příkladu byl měřící systém fotoaparátu ošálen sluncem, vykukujícím mezi mraky na ranní obloze, a došlo k podexponování spodní poloviny fotograﬁe, jak je vidět na obrázku 3.7. Jak můžete porovnat na obrázku 3.8, fotograﬁe má po úpravě vyvážené tóny a mé vzpomínky na tuto časnou ranní procházku byly zachráněny.

Obrázek 3.8

Kapitola 3 – Úprava expozice

Jelikož je podexponovaná pouze polovina snímku, aplikovaní vrstvy úprav na celý obrázek by zničilo správně exponovanou polovinu. Maska vrstvy umožňuje určit, která část obrázku bude vrstvou úprav ovlivněna – místa, kde malujete na masku černou barvou, jsou před změnami chráněna. Jakmile chcete vytvořit rovnoměrný přechod mezi správně a špatně exponovanou částí, použijte nástroj Přechod (Gradient). Umožní vám vytvořit přes celou plochu obrázku plynulý přechod od černé, s plnou škálou plynulých šedých tónů. 1. Přidejte vrstvu úprav Křivky (Curves adjustment layer) a klikněte na OK. Pokud je problematická oblast příliš tmavá (jako v tomto případě), zvolte režim prolnutí Závoj (Screen) nebo Lineárně zesvětlit (Linear Dodge). Pokud je obrázek příliš světlý, zvolte Násobit (Multiply) nebo Lineárně ztmavit (Linear Burn) pro jeho ztmavení. 2. V tomto případě jsem použila režim prolnutí Lineárně zesvětlit (Linear Burn), který snímek projasnil a zesílil kontrast, jak je vidět na obrázku 3.9, což však rovněž příliš zesvětlilo oblohu.

Obrázek 3.9 Režim prolnutí Lineárně zesvětlit (Linear Dodge blending mode) výrazně zesvětlil celý obrázek.

3. Vyberte nástroj Přechod (Gradient) a na pruhu voleb klikněte na tlačítko pro lineární přechod.

Otevřete Výběr přechodů (Gradient picker) a zvolte Černá, bílá (třetí v horní řadě).

Obrázek 3.10 Výběr neprůhledného přechodu z černé do bílé z knihovny přechodů.

4. Představte si nástroj Přechod (Gradient) jako velký štětec, který maluje přes celý obrázek jedním velkým tahem. Začněte s přechodem tam, kde chcete efektu zesvětlení zamezit (v tomto případě těsně pod slunce) a táhněte dolů až tam, kde chcete, aby se změny plně projevily (v tomto případě nad horizontem) (viz obrázek 3.11). Pokud se vám nepodaří udělat přechodový efekt napoprvé, můžete používat nástroj opakovaně tak dlouho, dokud nebudete spokojeni. Černá barva v masce představuje oblasti, kde se tónové korekce neprojeví, bílá barva naopak znamená plné tónové úpravy a šedá přiměřeně svému tónu snižuje úroveň korekce.

Obrázek 3.11 Kreslení přechodového efektu na masce vrstvy úprav umožňuje omezit rozsah působení vrstvy úprav.

4 Práce s barvami Jsme velmi citliví na barvu, naše oči jsou úžasné nástroje k vidění a porovnávání barev. Emoční a podvědomá důležitost barev v našem světě se nedá zapřít. Grafici, kteří jsou na barvy velmi citliví, dokáží udělat rozdíl mezi jakž takž fotografií a fotografií, jejíž barvy jsou živé jako vzpomínka, kterou reprezentuje. Důležitost barev nás vyzývá k práci s naší vizuální pamětí v kombinaci s tím nejlepším, co nám Photoshop nabízí, tzn. vrstvy úprav, palety Informace a Histogram, nástroje pro malování a pro výběr, režimy prolnutí.V této kapitole budete pracovat s barvami a naučíte se:

•

Upravovat součtové a rozdílové barvy pomocí variací obrazu a vyvážení barev

•

Globálně upravovat barvy pomocí Úrovní (Levels) a Křivek (Curves)

•

Selektivně opravovat barvy a obnovovat barvy historických snímků

• •

Opravovat problémy s „teplotou barev“ Srovnávat, nahrazovat a měnit barvu

Mnoho nástrojů a technik používaných k vylepšení tonality, kontrastu a expozice, které byly popsány v kapitole 2, „Vylepšení tónu a kontrastu“, a v kapitole 3, „Úprava expozice“, slouží jako základ pro práci s barvou. Velmi doporučuji si tyto dvě kapitoly znovu prohlédnout, než se ponoříte do nádherného světa barev.

110 Photoshop – retušování a restaurování fotografie

Základy barev Na světě jsou dva typy barev: součtové (aditivní) a rozdílové (subtraktivní). V součtovém světě jsou k vytvoření barvy zapotřebí světelné zdroje. Jsou-li zkombinovány základní součtové barvy červená (red, R), zelená (green, G) a modrá (blue, B), vytvoří se bílé světlo, jak je vidět na obrázku 4.1. Monitor je příkladem součtového barevného modelu. V rozdílovém světě je barva určena absorpcí světla. Kombinací základních rozdílových barev (jsou to doplňkové barvy k základním součtovým barvám) – azurová (cyan, C), purpurová (magenta, M) a žlutá (yellow,Y) – se vytvoří černá barva (obrázek 4.2). Inkoust na papíře je příkladem rozdílových barev. Vlivem nečistot, které se v barvivu nacházejí, vznikne po smíchání azurové, purpurové a žluté černohnědá barva. Pro dosažení správných odstínů a čisté černé je při tisku přidávána černá barva.Tím se sníží i spotřeba dražších barviv.

Obrázek 4.1 Aditivní (součtový) model barev má základní barvy: červená (R, red), zelená (G, green) a modrá (B, blue).

Kombinováním součtových základních barev dostaneme základní rozdílové barvy a kombinováním základních rozdílových barev dostaneme základní součtové.To vidíte na přiložených obrázcích v místech, kde se kruhy protínají. Pro graﬁka může být pochopení těchto vzájemných vztahů velice důležité kvůli identiﬁkaci barevných chyb a jejich korekci. Například je-li obrázek příliš modrý (B), máme dva způsoby, jak problém vyřešit: buď přidat žlutou (Y), která je protějškem modré a tím modrou kompenzuje, nebo obrázku ubrat modré (B) barvy. V obou případech je dosažen stejný výsledek: méně modrý obrázek. V digitálním zobrazení jsou nejrozšířenější čtyři barevné modely: RGB, CMYK, Lab a HSB:

•

RGB (červená, zelená a modrá) je model součtových barev, se kterým pracují monitory, skenery a digitální fotoaparáty. Výhody korekce a retušování barev v RGB jsou: menší velikost souboru; stejné hodnoty červené, zelené a modré dají vždy neutrální barvu; větší rozsah prostoru RGB barev, např. Adobe RGB (1998) nebo Pro Photo RGB, umožňuje konvertovat soubor do různých gamutů (rozsah zobrazitelných barev) a tím dává širší možnost převodů pro ﬁnální výstupy.

•

CMYK (azurová, purpurová, žlutá a černá) je rozdílový barevný model. Mnoho lidí (zvláště ti se zkušeností s předtiskovou přípravou a tiskem) dává přednost korekci a retuši barev v CMYK, protože práce s CMYK hodnotami je pro ně přirozenější. Úpravou barev ve stejném gamutu, který používá vaše tiskárna, se můžete vyhnout nečekaným překvapením při tisku.

• Lab

Obrázek 4.2 Subtraktivní (rozdílový) model barev je tvořen azurovou (C, cyan), purpurovou (M, magenta) a žlutou (Y, yellow) barvou.

je tříkanálový barevný režim, ve kterém složka L-světlost (Lightnes) je oddělena od barevné informace a měří se v rozsahu od 0 do 100. Kanál „a“ nese informaci červená k zelené a kanál „b“ informaci modrá k žluté. Hodnoty těchto informací mohou být v rozsahu od +127 do -128. Lab je na zařízení nezávislý barevný prostor, který je používán programy pro správu barev a programem Photoshop při konverzi souborů mezi RGB a CMYK. Korekce barev v Lab je choulostivý problém, protože sebemen-

Kapitola 4 – Práce s barvami 111

ší změna v kanálu „a“ nebo „b“ může způsobit velmi výrazný posun barev. Na druhé straně, Lab je užitečný barevný režim, potřebujete-li upravit expozici nebo odstranit barevné artefakty. HSB je model pracující s odstínem (Hue), sytostí (Saturation) a jasem (Brightness). Odstín se vztahuje na barvu, jas na množství světla v barvě a sytost je množství barvy. Výhod HSB můžete využít pro zvýraznění nebo zeslabení barvy při retušování portrétů.

Každý barevný režim má mnoho svých pro a proti, které byly podrobně popsány v knihách Real World Photoshop od Davida Blatnera a Bruce Frasera (Peachpit, 2002), Professional Photoshop od Dana Margulise (Wiley, 2007, česky Zoner Press, 2008), Photoshop Color Correction od Michaela Kierana (Peachpit, 2002) a Photoshop LAB Colors od Dana Margulise (Peachpit Press, 2006, česky Zoner Press, 2008). Raději než abych přepracovávala informaci, která je velmi dobře vysvětlena těmito mistry v oboru digitální fotograﬁe, navrhuji, abychom se naučili, jak rozpoznat a opravit barevné chyby ve starých a současných fotograﬁích.

Obrázek 4.3 Modrý nádech dodává snímku pocit chladu.

•

Je barevný nádech vždy špatný? Jsou pouze dva typy barevného nádechu: ty, které podporují obraz, a ty, které odvádějí pozornost. Pozitivní barevný nádech zahrnuje zlaté odstíny časného rána anebo studený modrý nádech zasněženého zimního večera (viz obrázek 4.3), teplé barvy vytvořené světlem svíčky a barevné odstíny, které vzniknou, když fotograf filtruje světlo pro zvýraznění barevné atmosféry. Nežádoucí nádech vzniká, když fotograf použil pro focení nevhodný barevný film nebo špatné vyvážení bílé, když obraz časem vybledne (obrázek 4.4) nebo když se v obrazu projeví nežádoucí odražená barva (jako se odráží zelený koberec na bílé soše na obrázku 4.5). Jsem si jistá, že jste již viděli fotografie ze stadiónu nebo z kanceláře, které byly pořízeny digitálním fotoaparátem se špatně nastaveným vyvážením bílé nebo klasickým fotoaparátem s použitím filmu, který byl vyvážen na jinou barevnou teplotu, než jakou mělo světlo na scéně. Oranžový, červený nebo zelený nádech způsobený použitím špatného barevného filmu nebo nevyvážením teploty barev fotografickými filtry, bych hodnotila jako nežádoucí.

Obrázek 4.4 Barva tisku časem bledne.

Obrázek 4.5 Zelený koberec dodává bílé soše nežádoucí zelený nádech.

112 Photoshop – retušování a restaurování fotografie

Barevné prostory Photoshop používá nezávislé barevné prostory, což jsou zásobníky barev, podobné pomyslným krabičkám pastelek, které jsou k dostání v mnoha velikostech a provedeních. Řekněme, že největší krabička pastelek představuje celkové množství barev, které vidíme okem, což je rozsah, který není možné vytisknout nebo zobrazit na monitoru. Jiné barevné prostory – menší krabičky pastelek, nebo krabičky s jiným namícháním barev – byly vyvinuty, aby reﬂektovaly rozdílná prostředí, kde je barva zobrazitelná či tisknutelná. Mnoho graﬁků používá raději menší krabičku pastelek, např. ColorMatch, když má jít obrázek do ofsetového tisku, protože CMYK tisk má omezený gamut (rozsah barev). Mnozí fotografové používají Adobe RGB, což je větší barevný prostor, který je vhodný pro inkoustový tisk, nebo ProPhotoRGB, který je ideální pro práci s 16bitovými RAW soubory z digitálních fotoaparátů. Další informace můžete najít v knize Real World Color Management (Bruce Fraser, Chris Murphy a Fred Bunting) a v knize Color Management for Photographers (Andrew Rodney).

Rozpoznání barevného nádechu Korekce barvy vždy začíná rozpoznáním barevného nádechu. Měli byste předem vědět, jaký je problém, než jej začnete řešit. Barevný nádech je snáze rozpoznatelný ve světlejších oblastech obrázku. Například bílá košile nebo šedý chodník mohou být dobrými místy pro vyhledání barevného nádechu. Při vyhodnocování obrazu je potřeba najít neutrální barvu, něco, co by mělo být bílé, skoro bílé nebo šedé. Pokud takové místo je, řekněme, mírně modré, tak víte, že obraz má modrý nádech. Je vcelku zajímavé, že odstranění nádechu ve světlých a neutrálních oblastech se obvykle postará o většinu práce, která je potřebná pro korekci celého obrazu. Nástroji používanými pro nalezení barevného nádechu jsou vaše vizuální paměť, paleta Informace, jednotlivé kanály obrazu a praxe. Barevné nádechy,

které jsou si podobné, například modrý a modrozelený nebo purpurový a červený, vyžadují trochu praxe, aby se daly správně rozpoznat. Pokud máte barevný nádech na světlém místě, tak v devíti případech z deseti budete mít zabarvení na celém obrázku.To, že nádech je hůře vidět v tmavých oblastech, neznamená, že tam není. Jakmile jste nádech rozpoznali, přemýšlejte globálně a nejprve vyřešte hlavní problém. Odstraněním velkého problému se obvykle vyřeší mnoho problémů menších.

Pochopení korekce barev pomocí Variací Pokud vám všechno toto povídání o rozpoznání barevného nádechu zamotalo hlavu, tak si nedělejte starosti.Variace (Obraz > Přizpůsobení > Variace (Image > Adjustments > Variations)) jsou ve Photoshopu velmi užitečným nástrojem, pokud právě začínáte nebo potřebujete oprášit znalosti o korekci barev. Variace se podobají barevnému kruhovému grafu, který používají fototiskárny po mnoho let, aby se dalo určit, jak pozměnit barvu při barevném tisku. Část dialogového okna Variace (Variations) s korekcí barev ukazuje šest obrázků, kde každý prezentuje jednu ze základních barev naproti svého protějšku (červená naproti azurové, zelená naproti purpurové a modrá naproti žluté), jak je vidět na obrázku 4.6. Například pokud máte obrázek s modrým nádechem, kliknutím na žlutý obrázek byste přidali žlutou a modrou tím ubrali. Všimněte si, jak jednoduché je vidět změnu barvy v neutrálních oblastech, jako jsou bíle olemované pneumatiky a bílý pruh na autě, zatímco sytá červená barva auta barevný nádech poněkud zastírá. Příkaz Variace (Variations) ve třech částech dialogového okna šikovně nabízí porovnání Platného výběru (Current Pick) s originálem, šesti možnými variacemi barevné změny a se světlejší nebo tmavší verzí. Vedle tlačítek OK a Zrušit (Cancel) je několik přepínačů. Kliknutím na ně nastavujete oblasti obrazu, kterou chcete ovlivnit: Stíny, Střední tóny, Světla

Kapitola 4 – Práce s barvami 113

nebo Sytost (Shadows, Midtone, Highlight nebo Saturation). Při použití příkazu Variace pro korekci barev doporučuji, abyste začali u středních tónů a poté vylepšovali světla. Jedinými problémy příkazu Variace (Variations) jsou nemožnost jeho použití v 16bitovém režimu a fakt, že to není vrstva úprav, takže korekce barev se provádějí přímo na pixelech obrázku. Abyste zajistili, že neměníte původní obrazová data, vždy pracujte buď na kopii souboru, nebo na kopii vrstvy pozadí.

Originální snímek na obrázku 4.7 byl pořízen digitálním fotoaparátem nastaveným na zářivkové vyvážení světla v místnosti s přirozeným světlem přicházejícím oknem, což způsobilo modrý nádech. Po několika kliknutích v dialogovém okně Variace (Variations) je snímek neutrální a mnohem uspokojivější (viz obrázek 4.8). ch4_blueamanda.jpg

TIP Podržte Kapátko (Eyedropper) nad světlou oblastí a přečtěte hodnoty RGB na paletě Informace (Info). Správně vyvážené neutrální barvy mají vyrovnané hodnoty RGB, zatímco u obrázků s barevným nádechem tomu tak není. Tmavší neutrální oblasti mají celkově nižší RGB hodnoty, světlejší mají vyšší RGB hodnoty.

Obrázek 4.6 Použijte dialogové okno Variace (Variations) pro rozpoznání barevného nádechu a naučte se, jaká opačná barva je použita k jeho neutralizování.

PŘED

Obrázek 4.7

Obrázek 4.8

5 Odstranění prachu, plísní a textur Čistota je součástí zbožnosti, ale abych nezačínala s náboženskou diskusí, doufám, že se mnou budete souhlasit v tom, že prokletím všech retušérů je prach, plísně, moaré, textury a zrnitost tisku a ﬁlmu. Odstranění těchto problémů je úsilí časově náročné, namáhavé pro oči i ruce a může zkazit zábavu při digitálním retušování. V této kapitole se postavíte nejhorším problémům a naučíte se nejlepší techniky pro záchranu svých obrázků od zla, které číhá v historických negativech, skleněných deskách, tiskovinách, současných ﬁlmech a digitálních obrázcích. V této kapitole se pustíme do:

• Odstranění prachu, plísní a škrábanců • Minimalizování moaré a textur papíru • Redukce barevných artefaktů digitálního fotoaparátu Zde jsou nástroje používané pro zdolání těchto prašných a špinavých úkolů:

• Vrstvy a režimy prolnutí (Layers a blending modes) • Klonovací razítko (Clone Stamp) a nástroje pro retušovaní

• Kreativní skenování a digitální fotografování • Filtry Photoshopu a příkaz Úběžný bod (Vanishing Point) Takže si vyhrňte rukávy a pusťme se do práce.

164 Photoshop – retušování a restaurování fotografie

Pro odstranění prachu a plísní můžete, v závislosti na vážnosti problému, vybírat z mnoha technik, které Photoshop nabízí, střídat je nebo kombinovat. Já vždy začínám čištěním negativu, snímku nebo skeneru před začátkem skenování. Pečlivým očištěním nebo ofoukáním volného prachu z negativu nebo snímku odstraníte zdroj problému. Když pracujete se současnými filmy, jako jsou Kodachrome nebo Ektachrome, můžete opatrně odstranit prach, mastnotu a zbytky lepidla po lepicích páskách pomocí čističe filmu Rexton Anti-static. Pokud je prach zachycený na emulzi (matnější straně) filmu, zvažte namočení filmu na 10 - 15 minut do 72 ºC teplé vody s kapkou jemného saponátu na litr. Poté film opláchněte v teplé vodě a nechejte oschnout v neprašném prostředí. Nepoužívejte fén ve snaze usušit film rychleji. Vždy se zeptejte klienta, než začnete něco dělat s originály; a pokud je to možné, vyzkoušejte postup na méně důležité části filmu. Nikdy film, snímky nebo plochy skeneru silně nedrhněte – mohli byste je poškrábat a trvale poškodit. Protože neexistuje jedna dokonalá metoda pro odstranění prachu nebo poškození od různých skvrn, zahrnuje tato kapitola množství metod pro odstranění těchto problémů. Prach poznáte většinou podle malých světlých a tmavých teček ve snímku a poškození od plísně vypadají skvrnitě, vzorkovaně nebo vybledle a zasahují větší oblasti. Experimentováním nebo kombinováním metod si budete vyvíjet techniky pro odstranění těch nejhorších problémů.

Odstranění prachu na sto a jeden způsob V digitálním souboru prach není, ale byl na originálu, skeneru nebo senzoru fotoaparátu. Co ve skutečnosti v digitálním souboru máte, jsou tmavší nebo světlejší body, které jsou v rozporu s tmavším nebo světlejším pozadím.Tato představa nám pomůže práci při odstraňování prachu zrychlit.V tradiční fotografii byly světlé tečky způsobené prachem usazeným na filmu při exponování fotografického papíru. I když pracujeme s digitální technikou, čelíme mnoha stejným výzvám a používáme podobný jazyk.

Použijte nejčistší kanál Občas je jedním z nejsnazších řešení pro odstranění prachu zjištění, zda se tečky nevyskytují hlavně v jednom z kanálů. Pokud ano, můžete buď pracovat na kanálu s nejvíce problémy, nebo, pokud jde o černobílý nebo sépiový snímek, použít nejlepší kanál a ušetřit si hodně suchopárné práce. Proto vřele doporučuji, abyste skenovali nebo fotili vše barevně, i když pracujete s monochromatickými snímky. Nejzřetelnější poškození často bývají v modrém kanálu, takže použitím informací v červeném a zeleném kanálu můžete prach nebo šum zcela obejít. Při práci se sépiovými nebo žlutými snímky, je-li cílem také zachování starožitného vzhledu, může být lepší pracovat ve stupních šedi, obzvláště pokud musíte podstatně změnit světlost. Zachování původního tónu snímku během procesu úprav je obtížné, neboť změny světlosti a kontrastu rovněž změní originální baru. Často je výhodnější převést snímek do stupňů šedi, obnovit jej, převést zpět do RGB a nakonec dodat zpět původní odstín pomocí vrstvy výplně Plná barva, nastavené na režim prolnutí Barva, jak bude ukázáno později v této kapitole. ch5_bestchannel.jpg

1. Prohlédněte všechny tři kanály, zda některý má méně textur a nepříjemného šumu. Pomocí Ctrl a 1, 2, 3 projděte červený, zelený a modrý kanál, jak je znázorněno na obrázku 5.3. Červený kanál vykazuje méně šumu a prachu. Stiskněte Ctrl+* (resp. ~) pro návrat do složeného RGB. 2. Na paletě Kanály (Channels) vyberte červený kanál (Red) (viz obrázek 5.4).

Kapitola 5 – Odstranění prachu, plísní a textur 165

červený kanál

zelený kanál

PŘED

Obrázek 5.1

modrý kanál

Obrázek 5.3 Při prohlédnutí všech tři kanálů červený kanál vykazuje nejméně šumu a prachu.

Obrázek 5.2

Obrázek 5.4 Použití nejlepšího kanálu je efektivní způsob pro odstranění šumu a prachu.

166 Photoshop – retušování a restaurování fotografie

3. Zvolte Obraz > Režim > Stupně šedi (Image > Mode > Grayscale). Ve varovném okně klikněte na OK. Či ještě lépe, zaškrtněte Příště nezobrazovat (Don’t Show again) a pak klikněte na OK. Méně použitelné kanály se zahodí a z kanálu, který považujete za nejlepší, se stane černobílý obrázek. 4. Pro vylepšení tonality přidejte vrstvu úprav Úrovně (Levels adjustment layer) a posuňte černým a bílým jezdcem směrem dovnitř a šedým jezdcem doleva. Tím se zlepší kontrast a zesvětlí se střední tóny (viz obrázek 5.5). PŘED

Obrázek 5.6

Obrázek 5.7 Obrázek 5.5 Vylepšete celkovou tonalitu vrstvou úprav Úrovně (Levels).

Míchání kanálů Pokud samotný jeden kanál neposkytuje dostatek informací pro vytvoření kvalitního obrázku, často se tečky, prach a škrábance dají vymýtit, vytvoříte-li líbivý černobílý obrázek smísením dvou kanálů pomocí vrstvy úprav Míchání kanálů (Channel Mixer adjustment layer), jako to udělal Mark Beckelman na obrázcích 5.6 a 5.7. ch5_channel_dust.jpg

1. Pomocí Ctrl a 1, 2, 3 projděte červený, zelený a modrý kanál.V tomto případě vykazují červený a zelený kanál méně poškození než modrý kanál, jak je vidět na obrázku 5.8. Stiskněte Ctrl+* (resp. Ctrl+~) pro návrat do složeného RGB. 2. Abyste využili dobré informace a odstranili poškozené, vraťte se na paletu Vrstvy (Layers), přidejte vrstvu úprav Míchání kanálů (Channel Mixer adjustment layer), zaškrtněte Monochromatický (Monochrome), přidejte červenou a zelenou složku a uberte modrou, jak je znázorněno na obrázku 5.9. Přidáním „dobrých“ kanálů a odebráním „špatného“ získáte lepší výchozí snímek mnohem rychleji, než kdybyste vše dělali ručně nástroji pro retušování a klonování.

Kapitola 5 – Odstranění prachu, plísní a textur 167

3. Pro celkové zlepšení kontrastu přidejte vrstvu úprav Úrovně (Levels). Posuňte jezdec stínů doprava a jezdec světel vlevo na začátek a konec histogramu, jak je vidět na obrázku 5.10.

červený kanál

Obrázek 5.10 Celkové vylepšení kontrastu úpravou Úrovní (Levels). zelený kanál

Mark poté pokračoval v restaurování technikou „duplikování a posunutí“, jak je popsáno v následující části. Uložte si tento soubor, abyste mohli pokračovat s ním.

Technika „duplikování a posunutí“

modrý kanál

Obrázek 5.8 Červený a zelený kanál jsou v lepším stavu než modrý kanál.

Obrázek 5.9 Zesílení červené a zelené složky a ubrání informace poškozeného modrého kanálu.

Tuto techniku používejte na nedůležitých oblastech obrázku, jako jsou obloha nebo pozadí, pro rychlé zakrytí prachu na velkých plochách. Duplikování rušivého místa, jeho posunutí o 2 až 3 pixely a aplikování režimu prolnutí Zesvětlit (Lighten) (pro odstranění tmavých teček) nebo Ztmavit (Darken) (pro odstranění světlých teček) představuje rychlý a snadný způsob, jak se zbavit mnoha kazů. Poprvé jsem o této technice slyšela od Stephena Johnsona (www. sjphoto.com), když retušoval množství negativů na skleněných deskách pro svou knihu The Great Valley (University of California, 1998). Obrázky „před“ 5.11 a „po“ 5.12 znázorňují detail identického místa po vyčištění touto technikou. Všimněte si, jak se všechny ty tečky prachu a kazy minimalizovaly. Několik zbylých větších ﬂíčků se odstraní Bodovým retušovacím štětcem (Spot Healing Brush).

6 Oprava poškození Mučení, kterému jsme naše staré fotografie vystavili – skladování ve vlhkém sklepě, nošení v peněžence, skládání, natržení, ustřižení, počmárání a vkládáním do alba – vše zanechává zřetelné známky – vady, trhliny, útržky, díry nebo deformované rohy. Když je to pro fotografie tak špatné, proč je vystavujeme tak hrubému zacházení? Protože si jich vážíme, uchováváme je jako poklad, schraňujeme je u sebe. Rádi nosíme obrázky těch, které milujeme, v peněženkách; máme potěšení z vytváření rodinného nebo školního alba. Často si však bohužel neuvědomujeme, že sklep není nejlepším místem pro uchování cenných fotografií. Raději než abyste vypověděli poškozené fotografie do tmavého, zapomenutého koutu sklepa, vezměte je, naskenujte a naučte se, jak:

• Odstranit škrábance, praskliny a trhliny • Odstranit ﬂeky, čmárance a opravit ztrátu barvy • Opravit staré dokumenty • Odstranit rušivé prvky a opravit perspektivu S rozvinutím technik popsaných v Kapitole 5, „Odstranění prachu, plísní a textur“, použijeme pro dosažení těchto cílů následující nástroje:

•

Klonovací razítko (Clone Stamp) a všechny retušovací nástroje

• Vrstvy a masky vrstev • Transformaci Pokřivení (Warp) • Filtr Korekce objektivu (Lens Correction)

210 Photoshop – retušování a restaurování fotografie

Odstranění škrábanců, prasklin a trhlin Fotograﬁe, se kterými se špatně zacházelo nebo které nebyly dobře skladované, jsou často popraskané, potrhané a chybí jim obrazová informace. I když vás některé z poškozených originálů odrazují, s dostatkem času, pečlivosti a s reálnými očekáváními můžete změnit chatrný originál v drahocenné rodinné dědictví. Já při restaurování postupuji tak, že nejprve opravím tóny a barvu a pak postupně ostatní problémy, podle toho, kolik vyžadují péče a pozornosti. Když postupuji od jednodušších problémů ke komplexnějším, získám tím cit pro danou fotograﬁi a také sebevědomí, než se pustím do větších výzev.

PŘED

Obrázek 6.1

Záplatování špatného dobrým Všichni máme nějaký ten šuplík, kam odkládáme věci, u nichž nevíme, kam jinam je dát – od gumiček, přes bateriové články, po staré barevné fotograﬁe, jako je ta na obrázku 6.1, které nějak skončily na dně šuplíku, kde se během času pomačkaly a zohýbaly. Když byla tato fotograﬁe pořízena, šlo pouze o hezkou momentku, ale nyní, když už je chlapec na vysoké a dívka je na střední škole, získala na sentimentální hodnotě a nastal čas vytáhnout ji ze šuplíku a opravit ji, jak je vidět na obrázku 6.2.

Obrázek 6.2

ch6_cracked_print.jpg

1. Přidejte vrstvu úprav Křivky (Curves adjustment layer), klikněte na tlačítko Volby (Options) a v dialogovém okně Volby automatické korekce barev (Auto Color Corrections) vyberte Zlepšit kontrast v jednotlivých kanálech (Enhance per Channel Contrast), abyste snadno a rychle vyvážili barvy snímku, jak je vidět na obrázku 6.3. 2. Stiskněte Ctrl+Alt+Shift+E, abyste vytvořili novou vrstvu sloučením barevné opravy a vrstvy pozadí. Vyberte nástroj Záplata (Patch) (skrytý v sadě s retušovacími štětci (Healing Brush) a ujistěte se, že je na pruhu voleb označena možnost Zdroj (Source). Označte kurzorem 2 až 3 centimetry praskliny. Přetáhněte výběr na dobrou obrazovou informaci a pusťte jej, aby se prasklina zaretušovala (obrázek 6.4).

Obrázek 6.3 Využijte automatickou korekci barev pro snadné a rychlé vylepšení barvy a kontrastu.

Kapitola 6 – Oprava poškození 211

Obrázek 6.5 Záplata účinně odstraní zaznamenaný čas.

Obrázek 6.4 Označte poškozenou oblast Záplatou (Patch), přetáhněte výběr na dobrou obrazovou informaci a pusťte jej, aby se prasklina vyretušovala.

3. Když se dostanete do míst s tonálními rozdíly, např. na pravé straně snímku, kde se stýká obloha s horizontem, buďte při označování výběru pečlivější, abyste do něj nezahrnuli vodu, a přetáhněte jej nahoru na nepoškozenou oblast oblohy.

5. Přidejte novou vrstvu a pojmenujte ji jemná oprava (ﬁne repair). Zvětšete si oblast nohou a úvodní opravy proveďte malým Klonovacím razítkem (Clone Stamp) s 50% tvrdostí, nastaveným na Vzorkovat všechny vrstvy (Sample All Layers), jak je vidět na obrázku 6.6. Připouštím, že úvodní oprava možná není perfektní, ale je důležité vytvořit výchozí informaci, která se posléze doladí pečlivým použitím retušovacích nástrojů.

4. Přejděte k opravě písku a použijte stejnou techniku výběru malých částí praskliny a následného přetáhnutí výběru na odpovídající části pláže. Záplatou (Patch) rovněž překryjte zobrazený čas pořízení fotograﬁe, jak je vidět na obrázku 6.5. (Pokud je na vašich vlastních fotograﬁích zobrazení času v komplexnějších oblastech, použijte k jeho zakrytí Retušovací štětec (Healing Brush) a Klonovací razítko (Clone Stamp).) Jakmile jsou obloha a písek opraveny, místa kolem nohou lidí vyžadují větší pečlivost. Kvůli vysokému kontrastu a důležitým detailům se Záplata (Patch) k jejich opravě moc nehodí. Pro zachování detailů použijte Klonovací razítko (Clone Stamp) a Retušovací štětec (Healing Brush) na samostatné vrstvě, jak je popsáno dále.

Obrázek 6.6 Klonovacím razítkem na samostatné vrstvě proveďte výchozí opravu.

212 Photoshop – retušování a restaurování fotografie

6. Dolaďte klonování malým, tvrdým Retušovacím štětcem (Healing Brush).Vyhněte se místům s velkým tónovým či barevným kontrastem, aby nevznikly šmouhy. Bodovým retušovacím štětcem (Spot Healing Brush), také nastaveným na Vzorkovat všechny vrstvy (Sample All Layers), poklepáváním odstraňte artefakty po opravě nebo tečky prachu (obrázek 6.7).

TIP Pokud při odstraňování prachu nějaké smítko nechce zmizet, jakkoliv moc je retušujete nebo přes ně klonujete, ujistěte se, že: (a) jste na správné vrstvě, (b) je zaškrtnuta volba Vzorkovat všechny vrstvy (Sample All Layers), (c) režim prolnutí (blending mode) nástroje je nastaven na Normální, (d) prach není na monitoru – jakkoli hloupě to může znít, což se mi stalo vícekrát, než jsem ochotna přiznat.

Kombinace nástrojů klonovacích a retušovacích nástrojů

Obrázek 6.7 Dolaďte opravu na oddělené vrstvě retušovacími štětci.

7. Nakonec snímek trochu ořízněte (obrázek 6.8), čímž se soustředí pozornost na rodinu. Fotograﬁe je připravena k reprodukci a může být poslána na adresu synovy koleje, jakožto velmi hezká připomínka letní dovolené na ostrově Assateague.

Fotografie a negativy mohou v důsledku špatného zacházení a skladování také popraskat a poškrábat se. Na obrázku 6.9 je originální fotografie, která se poškodila při stěhování rodiny. Je na ní několik povrchových škrábnutí na pozadí a závažnější praskliny na obličeji dítěte, které se táhnou přes oko. Pozadí se dá snadno opravit nástrojem Záplata (Patch). Praskliny v důležitých částech fotografie, jako jsou paže a šaty, je možné opravit Retušovacím štětcem (Healing Brush) a Klonovacím razítkem (Clone Stamp), zatímco oprava praskliny přes oko vyžaduje pokročilejší metody, zahrnující vrstvy, masky vrstev a detailní klonování, aby byl vytvořen výsledek na obrázku 6.10. ch6_cracked_baby.jpg

Obrázek 6.8 Oříznutím se odstraní některé rušivé prvky.

Než se pustíme do opravy této fotografie, představte si její finální podobu, což vám pomůže ušetřit si čas a námahu.V tomto případě klient chtěl, aby měl snímek oválnou vinětaci, jemně přecházející do bílé. To je běžný požadavek a může se to hodit k zakrytí poškození – poškození, která už nemusíte opravovat. Abych určila, kolik vad bílý ovál ve finále zakryje, přidala jsem jej již v prvním kroku a použila jej jako šablonu, abych zjistila, co bude a co nebude viditelné. Díky tomu se mohu soustředit pouze na opravy míst, která budou nakonec vidět.

1. Pomocí Eliptického výběru (Eliptical Marquee) vyznačte kolem dítěte ovál, jak je vidět na obrázku 6.11, a invertujte výběr přes Výběr > Doplněk (Select > Inverse).

Kapitola 6 – Oprava poškození 213

Obrázek 6.11 Označte objekt eliptickým výběrem.

PŘED

Obrázek 6.9

Obrázek 6.10

2. Přidejte vrstvu výplně Plná barva (Solid Color ﬁll layer) a ve Výběru barev (Color Picker) zvolte bílou, abyste kolem dítěte vytvořili hrubý bílý ovál. Abyste jej zjemnili, zvolte Filtr > Rozostření > Gaussovské (Filter > Blur > Gaussian Blur), jak je znázorněno na obrázku 6.12. U souboru ve vysokém rozlišení, jako je tento, není nastavení Poloměru (Radius) 75 ničím neobvyklým; vaše nastavení se ale může lišit.

Obrázek 6.12 Rozostřením masky vrstvy se okraje oválu zjemní.

7 Oprava a obnova kompozice Nejhorší fotografie, které budete opravovat, jsou ty poničené plísněmi, ohněm, vodou anebo špatným zacházením tak, že celé kousky obrázku buď chybí nebo jsou k nerozeznání. V těchto katastrofálních případech je snaha požadovat od klienta originální negativ nebo lepší fotografii marná, protože nic takového zřejmě nemá. Tajemství nahrazování, předělávání a opravování beznadějných fotografií spočívá ve vypůjčování obrazové informace z toho, co zůstalo z originální fotografie, nebo v nalezení vhodné náhrady pro opětovné vytvoření chybějících částí těla či pozadí. I fotografie bez poškození mohou vyžadovat opravu kompozice, pokud má zachycená osoba špatný výraz nebo fotograf zmeškal ten pravý okamžik. Výměna obličeje nebo celé hlavy je stoprocentně bezbolestná. Takže se připravte a nabruste si svůj digitální skalpel. Naučíte se: • Vytvořit nové pozadí • Doplnit a upravit portrét • Vyměňovat obličeje a vylepšovat skupinové foto • Vypořádat se s světla a odlesky objektivu Zde jsou nástroje a techniky, které použijeme:

• Filtry pro zostření a tvorbu textury • Klonovací a retušovací nástroje • Výběry a masky • Úběžný bod perspektivy a neutrální vrstvy

246 Photoshop – retušování a restaurování fotografie

POZNÁMKA Mnoho technik pro odstranění prachu a škrábanců, které jsou popsány v Kapitole 5, „Odstranění prachu, plísní a textur“, a v Kapitole 6, „Oprava poškození“, poslouží jako základ pro opravu téměř všech zdánlivě beznadějných příkladů v této kapitole.

Vytvoření nového pozadí Proces vytvoření nového pozadí nebo jeho rekonstrukce může být přímočarý, pokud stačí vyjmout osobu z původního obrázku a umístit ji na prázdné pozadí, nebo komplikovaný, když je potřeba nalézt vhodný obrázek, který poslouží jako náhradní pozadí, pro vytvoření nového prostředí. Pozadí mohou pocházet z různých zdrojů, včetně jiných fotograﬁí, sbírek obrázků na CD, digitálních souborů, které jste vytvořili ve Photoshopu nebo jiném softwaru, a dokonce i z oblečení, textur nebo objektů snímaných stolním skenerem. Wayne zašel tak daleko, že pořídil snímek z vrcholku hory, aby vytvořil nebeské pozadí, když byl požádán, aby umístil letadlo vyfocené na zemi do vzduchu. Pokud nahrazujete nebo znovu vytváříte pozadí, máte na výběr ze čtyř hlavních voleb:

•

Klonujte ještě existující pozadí přes poškozenou oblast.

• Vyzvedněte objekt nebo osobu z původního obrázku a umístěte na nové pozadí.

• Vložte nové pozadí pod objekt na fotograﬁi. • Přeskupte lidi nebo objekty pro minimalizování rušivého pozadí. Vaše první volba klonovat nebo retušovat existující pozadí přes poškozené oblasti se nabízí sama, a pokud pracujete na prázdné vrstvě Klonovacím razítkem (Clone Stamp) nebo retušovacími štětci (Healing Brush), nemůžete se dostat do problémů. Další přístupy jsou vysvětleny v následujících odstavcích a nabízejí obrovskou kreativní ﬂexibilitu.

Soustřeďte se na podstatné Síla a šikovnost nástrojů Retušovací štětec (Healing Brush) a Klonovací razítko (Clone Stamp) jsou záro-

veň požehnáním i prokletím. Schopnost neviditelně opravit a nahradit poškozenou obrazovou informaci vypadá magicky. Toto magické vábení vás však může svést k plýtvání časem a námahou na oblastech obrázku, které by bylo nejlépe jednoduše odříznout nebo úplně nahradit. V příkladě na obrázku 7.1 je fotograﬁe v poměrně dobrém stavu, až na několik prachových zrnek. Pozadí je však velmi rušivé, neboť ohrazení, autobus a název divadla strhávají pozornost z uniformovaného muže. Restaurovaná verze na obrázku 7.2, kterou vytvořila Teresa Setterlundová, představuje promyšlenou a klasicky provedenou poklonu portrétovanému muži. Aby Teresa vzdala svému dědečkovi čest, raději než aby ztrácela čas zakrýváním rušivých prvků v pozadí, oddělila ho od pozadí a vytvořila digitální studiové pozadí, jak je popsáno zde. 1. Před započetím práce Teresa dvojitě klikla na ikonu Úpravy v režimu rychlá maska (Quick Mask) a označila volbu Vybrané oblasti (Selected Areas). 2. Po duplikování vrstvy pozadí začala restaurování oddělením vojáka od rušivého pozadí. Přešla do režimu rychlé masky stisknutím klávesy Q. Černým štětcem s 50% tvrdostí malovala přes vojáka. V režimu rychlé masky (Quick Mask) to vypadá, jako by se malovalo průhlednou červenou barvou.To znamená, že na vojáka namalovala masku (viz obrázek 7.3), která bude využita k jeho vybrání a oddělení od rušivého pozadí. 3. Aby se ujistila, že je čistě vybrána celá postava, vypnula zobrazení kanálu s obrazovou informací na paletě Kanály (Channels), jak je znázorněno na obrázku 7.4, takže viděla pouze kanál rychlé masky (Quick Mask) v černobílém provedení. Poté vyčistila poslední pozůstatky bílé uvnitř siluety tím, že je zamalovala černou. Potom opět zapnula zobrazení šedého (Gray) kanálu. 4. Tereza stiskla Q, aby vypnula režim rychlé masky (Quick Mask), čímž se maska převedla na aktivní výběr. Poté klikla na ikonu Přidat masku vrstvy (Add Layer Mask) dole na paletě Vrstvy. Aby viděla, jak dobře je voják oddělený od pozadí, vypnula originální vrstvu pozadí, jak je znázorněno na obrázku 7.5.

Kapitola 7 – Oprava a obnova kompozice 247

Obrázek 7.3 Rychlá maska zobrazuje vybrané oblasti v červené barvě.

PŘED

Obrázek 7.1 Obrázek 7.4 Zobrazení kanálu rychlé masky v černobílé pomáhá najít a opravit mezery v masce.

Obrázek 7.5 Oddělený voják.

Obrázek 7.2

5. Teresa vytvořila náhradní pozadí pomocí několika ﬁltrů Photoshopu. Pokud postupujete s námi, stiskněte klávesu D, abyste nastavili výchozí barvy popředí a pozadí jako černou a bílou.

248 Photoshop – retušování a restaurování fotografie

6. Přidala pod vrstvu z vyříznutým vojákem novou vrstvu a pojmenovala ji náhradní pozadí (faux backdrop). Poté zvolila Filtr > Vykreslení > Oblaka (Filter > Render > Clouds), aby vytvořila abstraktní strakatý vzor, jaký vidíte na obrázku 7.6.

nevypadal jako látkový závěs, podobný těm, které se používají v ateliérech (viz obrázek 7.8).

Obrázek 7.8 Filtr Gaussovské rozostření rozmázne šmouhy, aby připomínaly záhyby na látkovém závěsu. Obrázek 7.6 Filtr Oblaka vytvořil náhodný vzor, který poslouží jako základ pro další doladění textury. 7. Dále zvolila Filtr > Rozostření > Rozmáznout (Filter > Blur > Motion Blur). Nastavila šikmý úhel a posunula jezdcem pro Vzdálenost (Distance), aby vzor značně změkčila, jak je vidět na obrázku 7.7.

9. Když si obrázek zvětšila, aby prozkoumala texturu, zjistila, že umělé pozadí je příliš hladké a v porovnání s naskenovaným originálem nemá žádnou texturu. Při 100% zobrazení zvolila Filtr > Šum > Přidat šum (Filter > Noise > Add Noise), zaškrtla Monochromatický (Monochrome) a použila takové množství šumu, aby napodobila velikost zrna originálu (viz obrázek 7.9). Aby zrno trošku změkčila, použila ﬁltr Gaussovské rozostření s nízkým nastavením poloměru, díky čemuž počítačem vytvořené pozadí zapadlo do originálu, jak je vidět na obrázku 7.10.

10. Aby vylepšila okraje snímku, malovala na masku vrstvy s vojákem malým, černým štětcem a odstranila zbylé artefakty. 11. Po přidání nové vrstvy vyčistila zbylý prach Bodovým retušovacím štětcem (Spot Healing Brush), nastaveným na Vzorkovat všechny vrstvy (Sample All Layers).

Obrázek 7.7 Filtr Rozmáznout (Motion Blur) změní oblaka na měkké rozmazané šmouhy. 8. Poté Teresa zvolila Filtr > Rozostření > Gaussovské (Filter > Blur > Gaussian Blur) a posunula jezdcem pro Poloměr (Radius), dokud vzor

Kapitola 7 – Oprava a obnova kompozice 249

Obrázek 7.9 Nově vytvořené pozadí vypadá po přidání šumu realističtěji.

Obrázek 7.10 Mírné rozostření šumu redukuje „předvídatelnost“ struktury přidaného šumu.

12. Teresa tónovala fotografii přidáním vrstvy úprav Křivky (Curves adjustment layer), kde zvýšila střední tóny červené křivky a snížila středí tóny modré a zelené křivky, aby vytvořila jemný sépiový nádech, jak je vidět na obrázku 7.11. 13. Aby přidala vinětaci, označila vojáka Eliptickým výběrem (Elliptical Marquee) a poté výběr invertovala (Ctrl+Shift+I). Následně přidala vrstvu výplně Plná barva (Solid Color fill layer) a použila lehce krémovou barvu, aby bylo okolí snímku spíše mírně zbarvené než čistě bílé. Aby vinětaci zjemnila, použila na masku vrstvy výplně barvou filtr Gaussovské rozostření.

Obrázek 7.11 Jemná úprava křivek pro tónování obrázku. TIP Ujistěte se, že začnete vinětaci dostatečně daleko od okraje fotografie – jinak se podél něj vytvoří rovná ostrá hrana, protože efekt rozmazání se naplno neprojeví.

8 Vylepšování a zdokonalování obrázku Po předchozích úpravách máme obrázek krásně barevný, kontrastní a dokonce jsme z něj odstranili známky stárnutí. Nadešel tedy čas, abychom se začali věnovat jeho konečnému zkrášlení, obrazně řečeno přidali cukrovou polevu a nahoru třešničku. Někdy stačí převést jakous takous barevnou fotografii na elegantní černobílou, jindy naopak můžeme obarvit černobílý snímek. Můžete z obstojné fotografie udělat skvělou, když přidáte správnou míru zostření, jemný barevný efekt nebo vyzkoušíte kreativní malířské efekty a techniky pro tvorbu okrajů, abyste fotografii zdůraznili. Tato kapitola je o experimentování, prozkoumávání, o tom, jak dodat retušovaným nebo zapomenutým snímkům šmrnc, aby byly výjimečné. Naučíte se zde dělat následující:

• Měnit barevné fotograﬁe na černobílé • Přidávat barvy do černobílé fotograﬁe • Přidávat orámování a ozdobné okraje • Zostřovat obraz, abyste upoutali pozornost

286 Photoshop – retušování a restaurování fotografie

Převod barevného snímku na černobílý Společnost Eastman Kodak nedávno oznámila, že již nebude vyrábět černobílý papír pro temné komory, ale požadavků na krásné černobílé fotograﬁe přibývá.Tvorba bohatých černobílých snímků ze souborů digitálních fotoaparátů nebo naskenovaných může být velmi naplňující a já sama zkoumám a zkouším různé variace převodu barevných snímků na černobílé a upravuji je pozdě do noci, abych viděla, jak tonální podání ovlivňuje náladu snímku.

kanálů na výsledném snímku. Pro zjednodušení – Photoshop vezme všechny tři kanály a „slisuje“ je do jednoho. Jestliže jeden z kanálů je zničený nebo silně zašuměný, tyto chyby zůstanou i v černobílém souboru. Pokud je navíc snímek založen na silné barvě, jako ten na obrázku 8.1, standardní převod na stupně šedi pravděpodobně nepřinese uspokojivé výsledky, jak je vidět na obrázku 8.2.

Photoshop nabízí mnoho metod převodu RGB souborů z barvy do odstínů šedi, od metody jednoho kliknutí bez jakékoli kontroly, přes techniky o několika krocích s neomezenou kontrolou, až po zpracování RAW souborů. Samozřejmě, že byste se raději měli vyhnout metodě „jednoho kliknutí“, protože tím fotograﬁe ztrácí důležitou obrazovou informaci. Nevrhejte se však, prosím, rovnou na tu nejsložitější metodu v domnění, že musí být nejlepší. Pro fotograﬁe, se kterými právě pracujete, totiž nemusí být nejlepší. A proč ztrácet čas, když můžete dosáhnou kýžených výsledků s menším úsilím?

Obrázek 8.1 Originální snímek.

POZNÁMKA Všechny techniky, které zde jsou popsány, fungují jak s RGB, tak s CMYK soubory. Vaše číselné hodnoty se budou lišit v závislosti na vašem nastavení barev.

Převod snímku do odstínů šedi Nejrychlejší (ale zároveň nejhorší) cestou pro převod barevného souboru na černobílý je volba Obraz > Režim > Stupně šedi (Image > Mode > Grayscale), která odstraní veškeré barevné informace bez možnosti jakéhokoliv ovládání tohoto procesu. Tento postup vypadá velmi lehce, ale „za scénou“ probíhají komplikované matematické operace. Photoshop vyhodnotí barevné a tiskové nastavení a poté vezme přibližně 30 % červené, 59 % zelené a 11 % modré, aby vytvořil jediný kanál černobílého souboru. Nejhorší částí této konverze je, že nenabízí žádný náhled a ani možnost jakkoliv ovlivnit procentuální podíl

Obrázek 8.2 Výsledky převodu snímků se sytými barvami pomocí přímého převodu do stupňů šedi bývají často neuspokojivé. Ačkoliv je tato metoda rychlá a snadná, nemohu ji doporučit pro RGB ani pro CMYK soubory, neboť lepších výsledků můžete docílit s použitím následujících metod.

Kapitola 8 – Vylepšování a zdokonalování obrázku 287

Použití barevných kanálů Druhý způsob, jak přeměnit barvu na stupně šedi, vám dává možnost zvolit ten nejlepší kanál předtím, než ztratíte barevnou informaci. Prohlédněte si kvalitu a charakter každého kanálu a rozhodněte se, který z nich má nejlepší tonální informaci. Stiskněte Ctrl+1, 2, 3 (v případně CMYK i 4) pro zobrazení jednotlivých kanálů. V mnoha případech je nejlepší zelený kanál, ale pro některé obrázky, jako jsou kreativní portréty, může červený kanál nabídnout lepší příjemně vysvícenou alternativu. U obrázku 8.3 nabízí nejrealističtější hrubé zobrazení scény modrý kanál. Při převodu na stupně šedi aktivujte nejlepší kanál (jak je znázorněno na obrázku 8.4) a zvolte Obraz > Režim > Stupně šedi (Image > Mode > Grayscale). Méně užitečné kanály se odstraní a kanál, který považujete za nejlepší, se stane černobílým obrázkem. Mnoho novinové produkce používá tuto techniku ke konvertování barevného obrázku na černobílý, protože je velmi rychlá.

Obrázek 8.3 Originální fotograﬁe.

ch8_batteries.jpg

Použití kanálu L-světlost Třetí metoda konverze barevného snímku na černobílý začíná převodem z RGB nebo CMYK do Lab pomocí příkazu Obraz > Režim > Lab barva (Image > Mode > Lab Color), jak je znázorněno na obrázku 8.5. Poté aktivujte kanál L-světlost (Lightness) a zvolte Obraz > Režim > Stupně šedi (Image > Mode > Grayscale). Jako v předešlém případě jsou ostatní kanály vypuštěny a z kanálu L-světlost (Lightness) se stane černobílý obrázek. Tato metoda použití světlosti obrazu je přesnější než použití jednoho kanálu z RGB nebo CMYK souboru a často tak vznikne dobře vypadající převod bez šumu.

Obrázek 8.4 Převod do stupňů šedi s aktivním nejlepším kanálem smaže slabší či méně žádoucí kanály.

Obrázek 8.5 Převod barevného souboru do Lab oddělí tonální informaci od barevné.

288 Photoshop – retušování a restaurování fotografie

Použití Míchání kanálů Míchání kanálů (Channel Mixer) umožňuje přidávání a odebírání různého množství každého barevného kanálu pro vytvoření černobílých snímků s širokým rozsahem tónů a jejich podáním.Tato metoda v sobě spojuje při přeměně barevného obrázku na černobílý jednoduchost použití a kvalitu výsledku. Je obzvláště užitečná, když chcete zachovat tonální atributy více než jednoho kanálu. ch8_yellow_poppy.jpg

1. Na paletě Kanály (Channels) si prohlédněte kvalitu a charakter jednotlivých kanálů (Ctrl+1, 2, 3), abyste zjistili, které vypadají nejlépe. Jak je vidět na obrázku 8.6, každý kanál tohoto snímku má užitečnou tonální informaci. 2. Přidejte vrstvu úprav Míchání kanálů (Channel Mixer) a zaškrtněte Monochromatický (Monochrome) (jiné označení pro černobílý nebo jednokanálový).

3. Posuňte jezdci barev, abyste vytvořili černobílý obrázek s použitím tónových vlastností požadovaných kanálů. K udržení správné tonality při konverzi by neměl celkový součet přesáhnout 100. Nicméně, jestliže je vaším cílem vytvoření co nejlepšího možného černobílého obrázku, experimentujte s jezdci do té doby, než budete úplně spokojeni s výsledkem (viz obrázek 8.7). Zřídkakdy používám spodní jezdec Konstantní (Constant), protože tím dostanu stejný lineární efekt zesvětlení a ztmavení jako u funkce Jas a kontrast (Brightness/Contrast). Raději používám k doladění jemné tonality obrázku po konverzi nástroje jako Úrovně (Levels) nebo Křivky (Curves). 4. Nezapomeňte sledovat paletu Informace a nenechejte světla přejít přes hodnotu 248, 248, 248, abyste je nepřepálili do čistě bílé barvy. Kliknutím na OK zavřete dialogové okno Míchání kanálů (Channel Mixer).

červený kanál

zelený kanál

Obrázek 8.6 Posuďte kvalitu jednotlivých kanálů.

modrý kanál

Obrázek 8.7 Použití vrstvy úprav Míchání kanálů (Channel Mixer) pro vytvoření kvalitního černobílého snímku z barevného souboru vám poskytne maximální kontrolu nad tímto procesem.

Kapitola 8 – Vylepšování a zdokonalování obrázku 289

TIP Můžete otevřít a zavřít paletu Informace stisknutím klávesy F8. Tuto akci můžete provést i když máte otevřené dialogové okno Míchání kanálů (Channel Mixer), nebo jiné okno vrstvy úprav.

TIP Při používání Míchání kanálů (Channel Mixer) můžete začít se 100 % zeleného kanálu raději než s výchozími 100 % červeného, stisknete-li Ctrl+2, než zaškrtnete Monochromatický (Monochrome).

Míchání kanálů umožňuje nastavit a ovlivnit převod barevných hodnot do stupňů šedé. Na obrázcích 8.9, 8.10 a 8.11 jsou tři různé interpretace barevného obrázku 8.8, které jsem vytvořila. Od jemného podání až po dramatické. ch8_exit.jpg

Obrázek 8.9 Míchání kanálů lze použít k vytvoření klasické černobílé fotograﬁe…

Obrázek 8.8 Originální fotograﬁe.

Obrázek 8.10 …ale i něčeho trochu dramatičtějšího…

9 Retušování portrétu Dobré retušování vyžaduje pozorné oko, citlivost a trpělivou ruku.V retušování nikdy nedosáhnete nejlepších výsledků, když vás tlačí čas, jste unavení nebo nepozorní – a věřte mi, trocha pečlivého retušování je lepší než spousta uspěchaného. Mým osobním cílem při retušování portrétu je, aby zachycená osoba vypadla pozitivně naladěna a svěže, jako kdyby se právě vrátila ze čtrnáctidenní dovolené. Než se tedy chopíte Klonovacího razítka nebo spustíte ﬁltr Gaussovské rozostření, zamyslete se chvíli nad tím, že každý portrét, na kterém pracujete, představuje jedinečnou osobnost, a je s ním potřeba zacházet s péčí a úctou. Vaším úkolem jakožto retušéra je vyzdvihnout to nejlepší z každé osoby. V této kapitole se naučíte pracovat s kontrastem, barvou a detaily tak, aby lidé vypadali co nejlépe. Oblastmi, na které se v této kapitole hlavně soustředíme, jsou:

• Strategie retušování portrétu • Odstranění rušivých prvků a vylepšení kontur • Zlepšení textury pleti a rysů obličeje • Aplikování kreativních, uměleckých efektů Jako retušér se zaměříte na zdůraznění přirozených rysů tváře a minimalizování rušivých prvků a drobných vad pleti, které mohou srážet jinak působivý portrét. Především se snažíte zachovat individualitu portrétované osoby. Ne každý musí mít pleť hollywoodské krásky a vlasy jako lví hřívu.

328 Photoshop – retušování a restaurování fotografie

UPOZORNĚNÍ Jestliže jste skočili rovnou do této kapitoly, prosím pochopte, že prvními velkými kroky k práci s digitálními snímky jsou celková úprava expozice a globální barevná korekce, jak bylo vysvětlováno v předchozích kapitolách. Když vyřešíte tyto problémy, můžete přejít k opravování a vylepšování portrétu, jak je popsáno v této kapitole.

Úrovně retušování Retušování portrétované osoby musí být provedeno citlivě. Určitě nechcete odstranit důležité charakteristické rysy nebo zdůraznit ty méně lichotivé. Navíc určitě nechcete věnovat svůj čas a úsilí retušování portrétu, když za něj klient nakonec nebude ochoten zaplatit. Předtím, než začnete retušovat, je nezbytné prodiskutovat s klientem, co bude s portrétem chtít udělat.

ještě než sáhnete po myši, pomůže vám to pracovat sebejistě, ekonomicky a efektivně.

Úroveň 1 Odstraňte jasně viditelné vady, vrásky a rušivé prvky, jako kdybyste aplikovali malé množství make-upu. Pokud jste i autorem fotograﬁe, barevná korekce a rychlé vyčištění snímku by měly být zaúčtovány v původní ceně za pořízení fotograﬁe, neboť bez této základní úpravy by žádný portrét neměl opustit ateliér.Toto základní vylepšení jednoho portrétu by mělo zabrat mezi 3 a 10 minutami.

Úroveň 2 Pokračujte tam, kde jste skončili v úrovni 1, a zlepšete charakteristiku obličeje, což zahrnuje zjemnění pleti, odstranění několikanásobných odlesků v očích a zmírnění lesku pleti. Tato vylepšení by vám měla trvat dalších 10 až 20 minut.

Pro zákazníka bude určitě velmi těžké představit si možnosti retušování a výsledky, kterých by se dalo dosáhnout. Abyste se vyhnuli případným problémům nebo vzájemnému neporozumění, vytvořte si katalog služeb, které provádíte v oblasti retušování, s ukázkami své práce. Jakmile si zákazník bude vaše portfolio prohlížet, vysvětlete mu, že můžete odstranit různé vady pleti a vrásky za takovou a takovou cenu. Rozhodne-li se pro složitější retušování, které vidí na vašich pokročilejších ukázkách, řekněte mu, že to bude stát tolik a tolik navíc. Ne všichni klienti budou chtít úplnou úpravu, což byste měli vědět ještě předtím, než začnete s retušováním, čímž si ušetříte čas, úsilí a peníze. Doporučuji vám vyvinout si strategii retušování sestávající z několika úrovní, jak je vidět na obrázcích 9.1 (originál) až 9.5. Postup o čtyřech úrovních umožňuje naplánovat si, kolik retušování budete dělat, což určí, kolik budete účtovat klientovi. Úroveň 1, prosté odstranění vad pleti nebo zmírnění vrásek, lze zvládnout velmi rychle, zatímco úrovně 3 a 4 vyžadují mnohem více času a umělecký přístup – a to podstatně zvýší vámi účtovanou částku. Když komunikujete s klienty a víte, jaká mají přání a jaký má být výsledek vaší práce,

Obrázek 9.1 Originální fotograﬁe.

Kapitola 9 – Retušování portrétu 329

Obrázek 9.2 Úroveň 1.

Obrázek 9.3 Úroveň 2.

Obrázek 9.4 Úroveň 3.

Obrázek 9.5 Úroveň 4.

330 Photoshop – retušování a restaurování fotografie

Úroveň 3 Konečná modelace obličeje pomocí kontrastu, barvy a detailů pro zdůraznění očí, rtů a obličejových kontur, stejně jako se používá u klasické malby světlo a stín k ohraničení důležitých detailů. Zdůrazní se oči, vylepší rty a upraví vlasy.Tato vylepšení vyžadují pečlivost a v závislosti na zkušenosti by měly zabrat 45 až 60 minut.

Úroveň 4 Přidání kreativního ztvárnění, např. práce s černobílým obrazem, tónování, zdůraznění osvětlení a hloubky ostrosti či přidání kreativních rámů nebo uměleckých efektů. Na této úrovni přidáváte obrázku osobité zpracování, a i když toto nebudete dělat u každého portrétu, prozkoumávání různých unikátních efektů může být velmi zábavné a vámi vytvořené portréty se budou lišit od jiných. Vložený čas zcela závisí na tom, jak moc vás baví experimentovat, a liší se snímek od snímku. Zjistíte totiž, že co vypadá dobře u jednoho portrétu, u portrétu jiné osoby se nehodí. U této úrovně raději dobu úprav neodhaduji, neboť sama často trávím hodiny zkoušením, aniž bych si všimla, jak letí čas.

Strategie retušování portrétu Retušování každého portrétu začněte tím, že se zadíváte na celý obrázek – příliš často jsem viděla, jak se lidé vrhají do retušování vad pleti nebo bělení zubů, aniž by napřed pochopili celkový obraz. Plán postupu retušování portrétu vám ušetří čas a povede i k vyšší efektivnosti. Než začnete na portrétu pracovat, použijte následujících pět kroků k naplánování průběhu své retušovací práce a jejímu úspěšnému dokončení:

•

Posuďte portrét a určete, které obličejové rysy můžete zvýraznit nebo potlačit, aby se portrétovaná osoba rozzářila. Představte si, že máte retušovat tři portréty: středoškolského atleta, ředitele ﬁrmy a úspěšného soudce. Každý z těchto lidí má jinou osobnost a charakteristiku, kterou musíte poznat a vyzdvihnout. Tvář dospívajícího chlapce může potřebovat vyčistit, zatímco by měly být zdůrazněny jeho soustředěnost a připravenost – nehledě na to, jak moc byl unavený z cestování v den, kdy byl portrét pořízen. U portrétu staršího soudce nebudete chtít odstranit každou vrásku nebo šedý vlas, neboť rysy jeho tváře a šediny vyjadřují moudrost a zkušenost. Než sáhnete po myši, zadívejte se chvíli na portrét, posuďte jej a poznejte, s jakým typem člověka pracujete.

•

Odhalte a odstraňte rušivé prvky, které odvádějí pozornost od portrétované osoby. Abyste je našli, podívejte se na portrét přimhouřenýma očima nebo rozostřete pohled a uvědomte si, co vaše oči zachytily. Mezi rušivé prvky patří např. nepodstatné části pozadí, světlá místa u okrajů snímku či nevzhledné záhyby na šatech.

TIP Retušování je více než zručnost, je to umělecká forma. Proto s tím nepopíchejte a snažte se vyhnout práci, když jste přetažení. Pamatujte na to, že pracujete s lidským obličejem a identitou, což je něco, co potřebuje vaši plnou koncentraci a schopnost se do toho vžít.

Přivřete oči a podívejte se na obrázek 9.6.Všimli jste si nějakých rušivých prvků? Automobil za mužem přímo křičí: „Podívej se na mě!“ Nyní se podívejte na obrázek 9.7 a všimněte si, že vaše oči setrvávají na mužově tváři.

Kapitola 9 – Retušování portrétu 331

aby zmizely vypoukliny, které vznikly pózou. Art, namísto aby skupinu fotografoval znovu, klonoval bílé pozadí přes boky ženy, aby vytvořil lichotivější siluetu, jak je vidět na obrázku 9.9.

Obrázek 9.6 Rušivé pozadí odvádí pozornost od objektu.

Obrázek 9.8 Při póze vynikly široké boky u ženy uprostřed.

Obrázek 9.7 Po nahrazení automobilu stromy se z momentky stává portrét.

•

Vylepšení kontur těla, vlasů, obličeje a krku, aby byly uhlazené a lichotivé. Obliny vzniklé zvláštním postavením těla, váhou nebo věkem by měly být pečlivě zmírněny nebo zahlazeny. Sledujte okem kontury portrétované osoby, abyste našli cokoliv, co narušuje plynulost. Základními věcmi, po kterých byste se měli dívat, jsou rozevláté vlasy, nepřirozeně vypadající poloha paží a ramen, nevzhledné záhyby na šatech, široké hlavy, nelichotivé obrysy těla, dvojité brady a záhyby kůže na krku starších osob. Art Johnson byl požádán, aby vyfotografoval trojici žen na obrázku 9.8. Po shlédnutí fotograﬁe prostřední žena požádala, aby jí mírně zúžil boky,

Obrázek 9.9 Vytvarováním boků ženy vznikla perfektní skupinová fotograﬁe.

10 Retušování glamouru Často vidíme obrázky supermodelek, hereček a jiných takzvaně krásných lidí a jsme ohromeni jejich bezchybnou pletí, zářícíma očima, perfektně souměrným obličejem a stehny bez celulitidy.Vždycky se velmi divím, zda tito lidé něco jedí, zda mají někdy špatně upravené vlasy nebo zda jim někdy vyskočí uhřík. Módní a reklamní byznys vytvářejí iluzi dokonalosti. Je to ideál, který je nedostižný bez dobrých genetických předpokladů, hejna maskérů, profesionálních fotografů a vysoce zručných digitálních retušérů. Módní a reklamní průmysl spoléhají na Photoshop, kterým se odstraní drobné nedostatky, které se nepodaří zakrýt make-upem, vylepší profesionálně upravené vlasy a udělá již tak krásný obličej perfektně souměrný. V této kapitole jsou popsány techniky používané k vytvoření krásné dokonalosti a takřka dokonalé krásy. Považuji za důležité poukázat, že bez velké pomoci je ideál nedosažitelný a nikdo by se za ním neměl hnát – toto říkám speciálně mladým dívkám a chlapcům. Samozřejmě nejsem proti digitálnímu retušování, ale potřebujeme se naučit vnímat přirozenou krásu každého člověka, ocenit ji a těšit se z ní. V této kapitole se naučíte:

• Vytvořit si strategii retušování • Zdokonalit pleť, oči a vlasy • Tvarovat obličej a tělo • Přidat okouzlující osvětlení

398 Photoshop – retušování a restaurování fotografie

POZNÁMKA

Třemi základními typy retušování glamouru jsou: standardní zkrášlení, záchrana a obnova, kreativní retušování. Standardní zkrášlení vídáte denně v reklamách – lidé s dokonalou pletí a postavou, díky kterým nabízené produkty vypadají báječně (obrázek 10.1). Záchrana a obnova se používá, pokud je poškozený originální snímek (obrázky 10.2 a 10.3) nebo jsou části těla zkreslené v důsledku pózy nebo použití příliš širokého objektivu. Obnova zahrnuje výměnu částí těla, úpravy pozadí (obrázky 10.4 a 10.5), nebo změnu oblečení. U kreativního retušování jsou limitujícími faktory pouze vaše představivost a časové možnosti. Můžete být požádání, abyste model zakomponovali do nové scény (obrázky 10.6 a 10.7), zvýraznili silný make-up nebo vytvořili surrealistickou ilustraci (obrázek 10.8).

Tuto kapitolu by nebylo možné vytvořit bez přispění nesmírně štědrých a erudovaných retušérů a fotografů, se kterými mám tu čest spolupracovat. Patří mezi ně Carrie Beeneová, Douglas Dubler, Andrew Matusik a Chris Tarantino, kteří se laskavě podělili o své fotografie, nápady a techniky. Kvůli smluvním vztahům s profesionálními modelkami a modelingovými agenturami nejsou zde prezentované fotografie k dispozici ke stažení či distribuci.

Typy retušování glamouru

Obrázek 10.1 Od Moskvy, přes Peking po New York – retušovaní glamouru je všude, kam se podíváte. Obrázek 10.2 Poškozený originál.

Kapitola 10 – Retušování glamouru 399

Obrázek 10.3 Po restaurování a retušování byl snímek stylizován falešným ﬁlmovým zrnem.

400 Photoshop – retušování a restaurování fotografie

Obrázek 10.4 Scéna, kde byla fotograﬁe pořízena, postrádá mystičnost a světlo.

Obrázek 10.5 Přidání stromů, cestičky a světla dodalo fotograﬁi náladu.

Kapitola 10 – Retušování glamouru 401

Obrázek 10.7 Modelka byla vyfotografování v ateliéru a digitálně přemístěna do Bilbaa.

Obrázek 10.6 Guggenheimovo muzeum v Bilbau ve Španělsku.

Obrázek 10.8 Tématy této komplexní kompozice jsou klasické umění a surrealismus.