Ohromná síla barevného prostoru LAB ve Photoshopu byla pro většinu uživatelů dlouho nedosažitelná, skrytá za oponou složitosti. Dan Margulis v této význačné knize – po téměř deseti letech jeho novém titulu – odhaluje tajemství LAB a předkládá vyčerpávající popis oblastí, v nichž tento barevný prostor vyniká. Úvodní kapitoly jsou rozdělené na praktickou část určenou pro všechny čtenáře a část doplňujících informací pro pokročilé zájemce. Celá kniha tak představuje jedinečný a ucelený souhrn všeho, co potřebujete vědět o barevném prostoru LAB. Kniha vás plně obeznámí s možnostmi LAB a předloží vám návrhy, jak jej můžete začlenit do svého pracovního postupu. Mimo jiné se v knize dozvíte: proč je LAB nejlepší volbou při slučování obrazu a pokročilém retušování; jakou má LAB roli jakožto univerzální standard při převodech mezi barevnými
prostory; jak jednoduchými technikami úpravy kanálů A a B rychle vytvořit věrohodnou
variabilitu barev – a úžasně dobře vypadající snímky; jak se liší zostření a rozostření v LAB, RGB a CMYK a kdy je k tomu LAB lepší; jak použít kanály A a B k vytvoření rychlejších, lepších masek a výběrů; jak se dají využít „imaginární barvy“ – které existují jen v LAB; jak co nejrychleji a nejvěrohodněji radikálně změnit barvu šatů a dalších pro-
duktů; jak pomocí jednoduchého postupu výrazně oživit obličeje a dosáhnout znač-
ného zlepšení dokonce i u profesionálních ateliérových portrétů. Přiložené CD obsahuje většinu snímků v této knize, abyste s nimi mohli experimentovat, plus několik dalších materiálů o LAB (v angličtině). Pod logem ENCYKLOPEDIE – GRAFIKA A FOTOGRAFIE vycházejí publikace určené všem zájemcům o grafické aplikace a fotografii. Od ryze praktických příruček a průvodců až po komplexní publikace o všem, co potřebuje profesionální grafik, ale také třeba fotograf amatér.
Dan Margulis
je znám jako „expert mezi experty na logické a účinné způsoby, jak ze snímků dostat to nejlepší“ (Design Tools Monthly) a „otec digitálního prepressu“ (Scott Kelby). V roce 2001 byl jedním z prvních tří lidí – a jediný spisovatel – uvedených do síně slávy Photoshopu (Photoshop Hall of Fame). Při jeho jmenování sdružení National Association of Photoshop Professionals uvedlo: „Danova schopnost podat složité koncepty pro uživatele srozumitelným jazykem s důrazem na reálné využití z něj v současnosti činí nejvlivnější osobnost v oblasti reprodukce barev.“ „Nejpokročilejší, nejpodnětnější, nejpoučnější, nejnáročnější výukový počin, který kdy byl o Photoshopu stvořen.“ – David Biedny, z předmluvy „Pro ty, kteří to s Photoshopem myslí vážně, jde možná o nejzajímavější práci vytvořenou někým, kdo tento program používá. Margulis dokáže s LAB dělat kouzla a popsat je lépe než kdokoliv jiný.“ – PC Graphic Report
Obálka: Aren Howell Fotografie na obálce: Photodisc DOPORUČENÁ CENA: 620 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO : ZR715
LAB
Tajemství kaňonů a další dobrodružství v nejsilnějším barevném prostoru
A
D I G I T Á L N Í
Photoshop LAB barevný režim
F O T O G R A F I E
„Tato kn iha zcela zá sadně z mění váš přís tup k to mu, jak dělat ba revné k orekce fotograf ií! “ Scott Ke lby
Tajemství kaňonů a další dobrodružství v nejsilnějším barevném prostoru
Photoshop
LAB
G R A F I K A
barevný režim
Photoshop
barevný režim
Tajemství kaňonů a další dobrodružství v nejsilnějším barevném prostoru
E N C Y K L O P E D I E
Dan Margulis
ISBN 978-80-86815-88-6
Zoner Press tel.: 532 190 883 fax: 543 257 245 e-mail: knihy@zoner.cz http://www.zonerpress.cz Peachpit Press
ZONER software, s.r.o., Nové sady 18, 602 00 Brno 9 7 8 8 0 8 6
8 1 5 8 8 6
Dan Margulis
Authorized translation from the English language edition, entitled PHOTOSHOP LAB COLOR: THE CANYON CONUNDRUM AND OTHER ADVENTURES IN THE MOST POWERFUL COLORSPACE, 1st Edition, 0321356780 by MARGULIS, DAN, published by Pearson Education, Inc, publishing as Peachpit Press, Copyright © 2006 by Dan Margulis. All rights reserved. No part of this book may be reproduced or transmitted in any form or by any means, electronic or mechanical, including photocopying, recording or by any information storage retrieval system, without permission from Pearson Education, Inc. CZECH language edition published by ZONER SOFTWARE S.R.O., Copyright © 2008. Autorizovaný překlad anglického vydání PHOTOSHOP LAB COLOR: THE CANYON CONUNDRUM AND OTHER ADVENTURES IN THE MOST POWERFUL COLORSPACE, 1. vydání, 0321356780, autor MARGULIS, DAN, vydavatel Pearson Education, Inc, nákladem Peachpit Press, Copyright © 2006 Dan Margulis. Veškerá práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována nebo předávána žádnou formou nebo způsobem, elektronicky ani mechanicky, včetně fotokopií, natáčení ani žádnými jinými systémy pro ukládání, bez výslovného svolení Pearson Education, Inc. České vydání vydal ZONER software, s.r.o., Copyright © 2008.
Photoshop: barevný režim LAB Tajemství kaňonů a další dobrodružství v nejsilnějším barevném prostoru Autor: Dan Margulis Copyright © ZONER software, s.r.o. Vydání první v roce 2008. Všechna práva vyhrazena. Zoner Press Katalogové číslo: ZR715 ZONER software, s.r.o. Nové sady 18, 602 00 Brno Překlad: Tomáš Suchánek Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián DTP: Pavel Kristián podle původního návrhu Dana Margulise Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou byt chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení bylo sice postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku či v jiném systému bez výslovného svolení vydavatele, s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí. Veškeré dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, s.r.o. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883, fax: 543 257 245 e-mail: knihy@zoner.cz http://www.zonerpress.cz
ISBN 978-80-86815-88-6
Předmluva (David Biedny) Úvod Otázka vkusu Struktura prvních kapitol Jak poznat, co funguje Práce v zákulisí Dobrá a špatná zpráva Bez práce nejsou koláče? Poznámka k českému vydání
9 13 14 14 15 15 16 17 18
Tajemství kaňonů Základní techniky vylepšování s LAB jsou velmi účinné, ale vypadá to, že se používají pouze na určitý typ obrázků.
Pravidla hry 22 Třicetivteřinová definice LAB 23 Příprava ingrediencí 25 Korekce kaňonu, krok po kroku 26 Hledání barev tam, kde žádné nejsou 27 Teče tudy řeka 29 Přehnaná úprava a její zeslabení 37
LAB v číslech Základní popis barevného prostoru LAB, vysvětlení kanálů barev v LAB, informace o imaginárních barvách a použití kladných a záporných hodnot.
Tři páry kanálů 43 Role každého z kanálů 45 Nejjednodušší z trojice 46 Úvod do imaginárních barev 51 Západ slunce 54
Obsah
4
Obsah
Obměňte postup, obměňte barvy O nastavení Photoshopu a také a základech použití křivek pro kanály A a B.
Tři kanály, jeden obraz 59 Rychlá kontrola nastavení Photoshopu 60 Recept a jeho účinky 63 LAB a přírodní zeleň 65 Umělé opálení 67 Barvoslepá porota 70 Co nelze vyjádřit slovy 72 A co když je bůh barvoslepý 74
Celé je to o úhlu pohledu Klíčem k vylepšování barev je definice neutrální barvy v kanálech A a B barevného prostoru LAB – nula je šedá.
Co by mělo být šedé? 79 Jeho rouno bylo zelené jako sníh 81 Hodnoty AB = (0, 0) nejsou posvátné 83 Procházka parkem 83 Stejný případ, jen bez koně 86 Bílý bod, který není bílý 90 Výprava o osmi zastávkách 92 Nalezení nesmyslné barvy 93 Celek je víc než dvě poloviny 94 Návrat k tajemství kaňonů 97
Zostření kanálu L, rozostření kanálů A a B Oddělení kanálů pro barvu a kontrast dává LAB výhodu při rozostřování. Obvykle je to i výhoda při zostření.
Druhým stupněm je zostření 10 100 0 Výběr samostatného kanálu 10 102 2 Photoshop CS2 uvádí vítěze 10 105 5 Malý krok pro člověka 10 108 8 Odstartovali jsme 11 110 0 RGB jako LAB – skoro 11 111 1 Houstone, máme problém 11 113 3 Dávka gama záření 11 114 4 Náznaky, že ostření kanálu L je lepší 11 118 8 Rozostření není jen zprůměrování 11 118 8 Rozostření v digitálním věku 12 124 4
Obsah
Vstup do hlubin lesa: mýty a nebezpečenství Poznejte nejrůznější předsudky a lživé představy o LAB – a buďte připraveni na skutečné nebezpečí.
Více než jednou kdysi dávno 12 126 6 A proč se nepodívat? 14 140 0 Když se stane nemožné 14 144 4 O výplatách a hodnotách pixelů 14 144 4 O překladech a převodech 145 14 5 Velmi užitečná statistika 14 146 6 Šance jsou proti 147 14 7 Řeč čísel 14 149 9 Znaménka plus a krát 14 149 9 Něco málo o bitech 15 150 0 Ton Nom Est Dans Mon Coeur 15 151 1
Shrnutí: LAB a pracovní postup Začlenění LAB do vašich pracovních postupů záleží na vašich zkušenostech a na čase, který máte k dispozici
Obraz vydá za tisíc slov 15 154 4 Když záleží na rychlosti 155 15 5 Začíná jít do tuhého 15 157 7 Povinné a volitelné 158 8 Co a kdy funguje nejlépe? 15 159 9 Princip kroky 15 161 1 Kdy provést třetí krok? 16 162 2 Kapoloviční úpravy 16 nály vrací úder 16 164 4 Celkový postup 16 168 8 Podle čísel a instinktu 16 169 9 Když zajdeme příliš daleko 16 169 9 Částečný barevný nádech a jeho léčba 17 171 1 Minutový val173 3 Použití vrstev do minuty čík na maškarním bále 17 174 17 4 Trvá to jen minutu 17 176 6
Imaginární barvy, nemožné retušování Co se stane s barvami, které nejsou mimo gamut LAB, ale vlastně nemohou existovat?
Imaginární barva na scéně 18 182 2 Divadlo absurdit 183 18 3 Měli bychom o čem mluvit na týden 18 185 5 Však 188 8 To byl lehký skok jich hned bude ještě více 18 190 19 0 Rozvaha je lepší část odvahy 19 192 2 Ďábelské míchání 19 196 6 Halda matných slátanin 19 197 7 A tím končí 198 8 můj katechismus 19
5
6
Obsah
Výhody LAB při tvorbě výběrů a masek Pomocí kanálů A a B můžeme vytvářet masky jemné jako mlžný opar... nebo také vybrat mlžný opar.
Růže je růže je růže je růže 20 201 1 Bílé a červené růže 20 202 2 Jak jsi krásná, dívko má 20 203 3 Růže by voněla stejně... 20 205 5 Každé jitro tisíc růží přináší 20 208 8 Kde je vůně růží včerejších? 21 212 2 Pohled přes růžové brýle 21 215 5 Růžové vyhlídky 21 217 7
Produkt je červený, ale klient jej chce zelený Nejpřesvědčivější postup, jak změnit barvu, nebo jak přesně barvu nahradit podle vzorníku Pantone.
Tři kroky pro změnu barvy 22 222 2 Volby prolnutí a masky vrstvy 22 224 4 Z jednoho kanálu do druhého 22 226 6 Tři sady jezdců 22 227 7 Když barvy nejsou doplňkové 22 229 9 Když jsou zapotřebí tři vrstvy 23 234 4
Nejlepší prostor pro retuš Složité montážích, potlačování moaré, přebarvování ve výběrech, restaurování starých obrázků nebo kolorování snímků – zde má LAB velké přednosti.
Barva a kontrast, opět 23 237 7 Málo barevná duha 23 239 9 Kanály, které nemusejí být v zarovnané 24 240 0 Čtyři generace a stále k světu 24 243 3 Houba na steroidech 24 247 7 Nejlepší způsob experimentování 25 251 1 Jak odstranit moaré 25 252 2 Tkanina a fotograf 25 257 7
Obsah
Ctrl, klik a upravujte Pokročilá práce s křivkami dokáže v LAB oddělit od sebe různé objekty na snímku doslova kliknutím myší – nejsou potřeba žádné složité výběry.
Představení muže z Marsu 26 261 1 Proč tento postup funguje 26 262 2 Neviditelné pozadí 26 264 4 A není to pohádka o zlaté rybce 26 265 5 Hledání obětního beránka 266 26 6 Teplé snímky jsou dvojnásob kladné 26 268 8 Příliš mnoho možností a málo času 27 274 4 Jak vypadají koně 275 5 Prostý lán pouštního kvítí 27 278 8 z Marsu 27
Obecný standard Jak se LAB používá (nebo by se měl používat) pro převody mezi barevnými prostory a přesné přiřazení barev podle Pantone vzorníku.
O červené a referenčních prostorech 28 284 4 Rozhodčí 285 5 Hledání perceptuální uniformipotřebuje brýle 28 ty 28 287 7 Vlastní Dulcinea pro každého 28 289 9 Marná snaha o shodu s Pantone 29 290 0 Zachování odlišnosti 292 29 2 Rytíř jednoznačného převodu 29 295 5 Kam se odvážní neodváží 29 296 6 O dětech a barevných prostorech 297 29 7 Nesplnitelný sen 29 299 9
Jednou za barvu, jednou za kontrast Některé LAB techniky můžete používat i v RGB – pokud dokážete uvažovat o barvách a kontrastu odděleně.
Ještě jste nic neviděli 302 Detaily, rozsah a tvar písmene S 303 Kdy vytvořit průměr 304 Starší ano, moudřejší možná 306 Nalezení správného RGB kanálu 311 Jazyk vrstev 312 Lepší barvy skrze šedou 316 Hlas pro plynulost 319
7
8
Obsah
Prolnutí kanálů A a B Vložení kanálu, který neobsahuje detaily do kanálu L, vypadá jako šílenost, ale přináší skvělé výsledky, pokud jde o jemné přechody.
Když nula je padesát procent 322 Snadná cesta k jasnějším barvám 325 O modrých odstínech a motýlech 327 Umění selektivního zesvětlení 331 Tradiční odlišení odstínů zelené 335 …a netradiční 336 Bílé a černé jsou šedé 338
Tvář je jako kaňon Představujeme RGB-LAB hybrid – postup, který umožní dosáhnout překvapivých vylepšení vzhledu a věrohodnosti většiny portrétů.
Zelený kanál pro zvýšení kontrastu 342 Skok do LAB 345 Otázka zostření 347 Tři tváře, jeden postup 348 Ale zde je ta nejlepší část 353 Máme dobrý start 357 Jste mezi velmi mladými duchem 359 Zaprvé, analyzujte obraz 361 Za druhé, nastavte kontrast 363 Za třetí, přidání barvy 365 Za čtvrté, uložit a zavřít 366
Poznámky a poděkování O přiloženém CD Rejstřík
369 369 378
Předmluva Kniha, kterou třímáte v rukou, představuje nejpokročilejší, nejpodnětnější, nejpoučnější, nejnáročnější výukový počin – v jakékoliv mediální formě – který byl kdy o Photoshopu stvořen. Toto prohlášení možná zní poněkud přehnaně, ale nepochybuji o jeho pravdivosti. Tato kniha je dar od jednoho z největších myslitelů v grafickém průmyslu. Za sto let bude stejně relevantní jako dnes. Díky němu budete Photoshop považovat za něco víc než jen snůšku ovládacích prvků, přesně naprogramovaných algoritmů, marketinkových rozhodnutí a obchodních tahů. Duše tohoto nástroje je odhalena do nejmenších porobností. Dostat se až k atomické struktuře Photoshopu je náhle nejen možné, ale takřka nutné. Tuto knihu lze dokonale vystihnout jedním slovem – převratná. Stromy se radují z jejího vydání, a vy byste měli plesat nad odvahou a progresivním přístupem lidí z nakladatelství Peachpit, které ji vydalo a distribuuje, a nad neúnavným snažením Dana Margulise. Opakuji. Stromy zbožňují Dana Margulise. Stromy všude na světě si s úlevou okysličeně oddechly, když tato vynikající, potřebná práce vyšla, hlavně kvůli svým úzkostlivým obavám, že jejich statná těla budou zneužita k vydání brakových knih o Photoshopu, které nemají žádný účel, žádný důvod k existenci, kromě zajištění zisku. Knih spadajících do této kategorie není na trhu málo. Jejich autory jsou profesionálové, kteří se snaží vydělat na rušném trhu se vším, co se týká Photoshopu. Tyto knihy jsou šité na míru pouze určité verzi softwaru, postrádají jakýkoliv hlubší smysl či originalitu, několik měsíců po vydání jsou zastaralé a jen se na ně plýtvá cennými zdroji, jak lidskými, tak přírodními. A tak nás špatné knihy o Photoshopu doslova okrádají o jeden z nejdůležitějších prvků pro život,
o kyslík, který plní naše plíce a vyživuje nás, o onen čerstvý venkovský vzduch, po kterém v centrech špinavých, pošmourných měst tak zoufale prahneme. Stromy jsou vždy zarmoucené, když jsou obětovány nadarmo, když se jimi plýtvá kvůli bezvýznamnému blouznění o režimu Quick Mask (Rychlá maska) nebo o domnělých přednostech příšernosti zvané Brightness/Contrast (Jas a kontrast). Tato kniha mezi tento hříšný odpad nepatří. • • •
Jak je asi vidět, Dan je jedním z mých hrdinů. Tento titul neudílím jen tak někomu. Abych to dokázal, rád bych vám pověděl o některých dalších svých hrdinech. Můj otec, Louis Biedny, jeden z nejkreativnějších lidí, které jsem kdy poznal, mi vždy vtloukal do hlavy, jak je důležité vybírat si své hrdiny opatrně a s jasnou myslí, bez prudkých emocí a pouze po důkladném uvážení. V důsledku toho jsem nikdy moc nechápal glorifikaci sportovců či celebrit z televize. Takoví lidé nemají velký potenciál přispět něčím trvalým a bývají rychle zapomenuti. Již od dob, kdy jsem se poprvé zamyslel nad úlohou hrdinů ve svém životě, mi hudba poskytuje hluboké potěšení a inspiraci. Podporuje rozvoj ducha a pomáhá lépe pochopit svět. Jakožto kulturní hrdinové se mi do srdce a duše vryli Mozart, Beethoven a skupina Beatles. Samozřejmými kandidáty na pozici hrdinů na poli vědy byli Leonardo da Vinci a Albert Einstein. V mé pomyslné svatyni novátorského myšlení se k nim přidali Nikola Tesla, Bob Moog, Leon Thermin a další velcí myslitelé, vynálezci a tvořiví lidé. V umění jsou mými vzory Salvador Dali a René Magritte. Isaac Asimov se v mé mysli vyjímá jako nezdolná pevnost psaného slova a hrdě přiznávám, že radikální
9
10
Předmluva
politické názory lingvisty Noama Chomského, jenž se zabývá dynamikou lidského jazyka, zapříčinily posun doleva i v mém vlastním politickém přesvědčení. Představa, že bych strávil hodinu, den či rok rozhovorem s kýmkoliv z těchto lidí, je osvěžující a vzrušující jako první zamilované uzardění, ale není zrovna reálná, neboť většina z nich je dlouho po smrti nebo osobně nedosažitelná. Měl jsem ohromné štěstí, že jsem se mohl setkat a promluvit si s některými ze svých předních hrdinů v oblasti technologie, Tedem Nelsonem, Rogerem Deanem a Toddem Rundgrenem. Ve světě Photoshopu byli prvními heroickými postavami, se kterými jsem se setkal, John a Tom Knollovi, kteří vyvinuli původní program. Jejich úsilí ovlivnilo historii vývoje počítačové grafiky způsobem, který jsme ještě plně nepochopili a nedocenili. Díky Johnově podpoře a povzbuzování (stejně jako jeho neocenitelnému doporučení mé osoby managementu firmy) jsem se začátkem roku 1991 přestěhoval z New Yorku do malebného Marin County, abych pracoval v proslulém středisku pro tvorbu zvláštních efektů Industrial Light and Magic. John byl hlavním zdrojem mých raných znalostí Photoshopu a otevřel moji mysl, abych tento program mohl využít k tvorbě nejkvalitnější grafiky, jakou si lze představit, tedy k vizuálně realistickému ztvárnění fantazie ve filmech. Příkaz Calculations (Výpočty) zůstává jedním z mých základních nástrojů díky hodinám stráveným tím, že jsem Johnovi koukal přes rameno a debatoval s ním o jeho softwarovém dítku. Z Johna se od té doby stal hrdina pro zástupy nadšenců do grafiky i pro fanoušky sci-fi na celém světě díky speciálním efektům, které dodaly vizuální kouzlo několika posledním dílům Hvězdných válek. Místo v mém pantheonu hrdinů patří i Danu Margulisovi. Mám to štěstí, že ho znám osobně a mohu ho dokonce nazývat přítelem, což je vzácná pocta. Ve skutečnosti je to v současnosti jediný odborník na Photoshop, k němuž vzhlížím jako ke svému učiteli. A jeho knihy o Photoshopu jsou rozhodně ty nejlepší, které jsem četl. Kombinace jeho hlubokého porozumění technickým záležitostem a jeho výstiž-
ného, zábavného, poutavého stylu psaní dává čtenářům jedinečnou možnost naučit se něčemu smysluplnému v reálném, pragmatickém kontextu. Jeho stěžejní dílo Profesionální Photoshop bylo základem mého hlubšího porozumění korekci barvy v teorii a praxi a pomohlo mi získat větší jistotu v tom, co ve Photoshopu fascinuje mě, což jsou kanály a techniky maskování. Již léta doporučuji jeho knihy jako jeden z nejdůležitějších zdrojů informací pro pokročilou výuku Photoshopu, obzvláště co se týká teorie a korekce barvy a praktického využití barevných kanálů. A toto doporučení dávám jakožto autor v tuto chvíli jediné další význačnější práce na téma kanálů, knihy Photoshop Channel Chops, která je již rozebraná a mezi sběrateli počítačové literatury kupodivu patří mezi nejžádanější tituly. Řeknu vám to takhle: pokud bych někdy aktualizoval svou knihu a chtěl snad věnovat jednu kapitolu barevnému prostoru LAB, byl by v ní pouze obrázek obálky knihy, kterou právě teď čtete. Není potřeba vylepšovat, co už je dokonalé. Přesto, když jsem poprvé slyšel o tomto Danově projektu, byl jsem oznámeným tématem překvapený – říkal jsem si, zda je možné a hlavně moudré věnovat celý svazek jednomu barevnému prostoru, natož takovému zdánlivě nejasnému a vyhraněnému? Už jen ten nápad psát knihy o barevných prostorech se zdál šílený. Jak může být Dan takový blázen, aby ve světě, kde existuje víc než 500 titulů o Photoshopu, věnoval celý svazek těžko srozumitelné okrajové záležitosti, jako je LAB? Dan v LAB záhadným způsobem objevil skrytá nesčetná tajemství a ohromnou sílu. Díky svému odhodlání přišel s novým způsobem, jak pohlížet na fotografie a jak výrazně vylepšit jejich čistotu a barvu, aby vypovídaly lepší příběh. Techniky zde popsané nejsou nijak zbytečně vyšperkované. Tato kniha není nic menšího než zcela nový a originální soubor pomůcek pro vynalézavé uživatele Photoshopu. Víte, koho tím myslím: ty z vás, kteří máte nezměrnou touhu poznat, jak Photoshop funguje, neuspokojíte se tím, že se nazpaměť naučíte nabídku příkazů. Svou žízeň po poznání uhasíte
Předmluva
jedině tehdy, když zjistíte, proč a jak daná technika nebo postup přináší určitý výsledek. Přesto si Dan dal tu námahu, aby uspokojil i ty čtenáře, kteří jen chtějí kliknout na ty správné ikonky. Rozdělil úvodní kapitoly na dvě samostatné, ale související části. Nabízí vám možnost přečíst si pouze první poloviny kapitol a do druhých polovin se pustit, jen chcete-li hlouběji pochopit princip popsaných metod. V tomto jediném vám doporučuji, abyste Dana neposlouchali, a přečetli si vše, co napsal, do posledního slova, bez ohledu na to, ve které polovině kapitoly. I když autor některé své poznatky předkládá jako okrajové odbočení, veškerý obsah této knihy (s výjimkou této předmluvy) je užitečný a hodný vaší pozornosti. V Danově posedlosti je skrytý smysl, a pokud si myslíte, že se občas předvádí, nuže... ano, ale je to stejně pro vaše dobro. Budu předpokládat, už jen proto, že čtete tato slova, že jste ten druh člověka, který se řídí heslem „bez práce nejsou koláče“ a nebojí se konfrontovat meze vlastních znalostí a chápání. Není žádná ostuda, pokud vám některé části budou připadat obtížné. Tato kniha je jiná než dříve vydané knihy o Photoshopu, dokonce i v porovnání s předchozími Danovými publikacemi, a jejím cílem skutečně je rozšířit vám obzory. Nejspíš informace v této knize nestrávíte na jedno či dvě přečtení. Tak jako všechny hlubší vědomosti i tyto potřebují čas, aby se vám dostaly do hlavy, vyklíčily, zapustily kořeny a rozvinuly se. Dan naštěstí uplatnil svůj výjimečný smysl pro humor, aby nám čtení zpříjemnil, a myslím, že se mu to povedlo. Klidně by se mohl život jako autor komedií, ale to by byla ohromná ztráta pro tuto i příští generace digitálních umělců a retušérů. Zde je potřeba zmínit další věc. Pro Dana tento počin asi nebude z finančního hlediska žádné terno, určitě ne takové, jaké se dá udělat prodejem knih „na váhu“. Tato kniha není „rychlá a nenáročná“ ani „jednoduchá a efektní“, já ji spíše považuji za „pozvolnou a poctivou“, což je mnohem lepší přístup k učení, a v budoucnu za to Danovi všichni poděkujeme. Nebo neváhejte a běžte mu svůj vděk osobně
vyjádřit, pokud máte možnost zúčastnit se jedné z jeho přednášek nebo některého z jeho vzácných veřejných vystoupení. I když bych si přál, aby tato kniha byla přibalena ke každé kopii Photoshopu, uvědomuji si, že pro mnohé je příliš těžko stravitelná. Přesto si idealista ve mně chce představit svět, kde si každý, kdo Photoshop často používá, přeje o tomto nástroji tolik vědět. Na rozdíl od většiny předchozích Danových publikací se tato nezabývá výhradně korekcí barvy. Zkoumá nové oblasti a odhaluje pro mě překvapivou stránku autora. Když jsem poprvé četl rukopis, Kapitola 9, která popisuje užitečnost LAB při tvorbě výběrů a masek, mi vyvolala úsměv na tváři. I když mé vlastní znalosti struktury kanálů jsou vcelku vyčerpávající, našel jsem v této kapitole novou moudrost, která vhodně doplnila mé vlastní dosavadní techniky zahrnující použití LAB k izolování specifického tonálního rozsahu. Techniky retušování v Kapitole 11 jsou naprosto ohromné a předčí střízlivá očekávání potencionální využitelnosti LAB. Během těch týdnů, kdy jsem četl koncepty kapitol, které mi Dan posílal, jsem se někdy pozdě večer přistihl, že před spaním hloubám nad obtížnějšími pasážemi. Samozřejmě jsem měl i několik snů (nebo nočních můr?), které se týkaly Danovy praprababičky, nekonečných výhledů na neutrálně zbarvené skalní formace, křiklavě zelených korvet a mnoha dalších podivných obrazů, které na vás vyskočí ze stránek, které se chystáte číst. Klidný, spokojený spánek se stejně přeceňuje. Jsem vděčný, že jsem tento materiál mohl číst v již tak rané fázi. Po příjemných chvilkách strávených nad tímto mistrovským dílem mohu upřímně prohlásit, že jsem se stal lepším uživatelem Photoshopu, větším nadšencem do zpracování obrazu a větším myslitelem. Moje práce již nikdy nebude stejná a vděčím Danovi za to, že mi svým dílem pomohl rozvinout mé tvůrčí prostředky a hlouběji pochopit Photoshop a LAB barvy. Doufám, že se touto předmluvou Danovi náležitě odvděčím za to, kolikrát jsem se od něho něčemu
11
12
Předmluva
přiučil, a snad vám pomohla připravit se přidat se k nám, kteří chceme Photoshop pochopit lépe než ostatní. Zkrátka vítejte v dosud nejpokročilejší knize o Photoshopu. Díky Danovi a jeho Tajemství kaňonů máte nové vědomosti na dosah, stačí se natáhnout. David Biedny New York, červen 2005
Úvod Chcete-li uspět na nějaké vedoucí pozici, ať už v grafickém průmyslu či jinde, zde je jedna neocenitelná rada: snažte se využít slabé konkurence. Pokud byl předchozí vedoucí hlupák, jakýkoliv nástupce bude vypadat velmi dobře. V opačném případě si hlídejte záda. Během mé kariéry se mi obojí několikrát potvrdilo. Podřízení ke mně vždy vzhlíželi, když můj předchůdce byl idiot, a když nebyl, vždy mě měli za nemehlo. Takže jistě chápete mé nynější obavy. Namísto, abych šel snadnou cestou, rozhodl jsem se jít ve šlépějích Davida Biednyho, jedné z legendárních postav v historii Photoshopu. A co hůř, musím nesouhlasit s mnohým z toho, co řekl. Jeho kniha Photoshop Handbook nebyla jen první učebnicí Photoshopu, ale v dobách Photoshopu 2 se stala pro seriózní uživatele biblí. Jeho přednášky na Seybold konferencích i jinde byly nejuznávanější v oboru. Jeho kniha z roku 1998 Photoshop Channel Chops (kterou napsal spolu s Bertem Monroyem a Nathanem Moodym) je dodnes natolik ceněna, že pořízení výtisku z druhé ruky vás přijde na víc než 150 $, přestože je celá založena na terminologii Photoshopu 4! David navíc není jen spisovatel, ale je vytížen hlavně v produkci: provádí náročné retušování a vytváří zvláštní efekty pro nejvýznačnější světovou klientelu. Takže narozdíl od mnoha školitelů Photoshop skutečně profesionálně používá a patří ke špičce. Tolik k lichotkám. Nyní k věci. Jak naznačuje předmluva, David četl celý koncept knihy před vydáním. To, co popisuje na předchozích stranách, se dá rychle shrnout. Jako většina lidí na špici v oboru si byl vědom síly LAB a sám tento barevný prostor do jisté míry využíval. Pak začal číst tuto knihu, podlehl, zůstal vzhůru dlouho do noci, a když usnul, tak se mu o tom, co si přečetl, zdálo. Takto strávil něko-
lik dní a objevil mnoho nových technik, uvědomil si, kde byl jeho pracovní postup neefektivní, pochopil, proč věci v LAB fungují tak, jak fungují, a napsal předmluvu, v níž tuto knihu označil za nejpokročilejší výukový materiál, jaký kdy pro Photoshop vznikl. Nejsem si jistý, zda události budou mít stejný průběh i u těch, kteří zvažují koupi této knihy. David říká, že si některé pasáže musel přečíst několikrát, než pochopil, oč jde. Pokud toto téma připadá obtížné esu, jako je on, jak asi může připadat vám, mně a zbytku světa? Mezi profesionály není tajemstvím, že práce v LAB je mnohdy mnohem lepší než jakákoliv alternativa. Tajemství není ani to, že práce v LAB může být poměrně složitá. Překvapující ale je, kolik LAB metod je přístupných i začátečníkům. Příklad: krátce před vydáním této knihy jsme, já i s manželkou, strávili tři týdny v Itálii se skupinou přátel. Stejně jako každý jiný turista jsem nafotil hodně snímků, většinou špatných. K mé smůle jsem slíbil ostatním členům skupiny vytisknout asi 60 z těchto fotografií. Tito lidé Photoshop nepoužívají, ale mají zhruba představu, čím se živím, a někteří z nich si dali tu práci a našli si mě na Googlu. Proto jsem z tohoto úkolu nebyl moc nadšený: nevěděli, co přesně mají očekávat, kromě lepších fotografií, než by dokázali zhotovit sami. Rovněž si neuvědomovali, že kdybych se každému snímku věnoval, jako kdyby to bylo reklamní foto přes celou stránku časopisu, trvala by mi práce několik dní. Vzhledem k tomu, že mě tlačil termín odevzdání této knihy, uvítal jsem nový úkol se stejným nadšením, jako kdyby mi někdo oznámil, že musím jít na ošetření zubního kanálku. Jelikož jsem si mohl dovolit obětovat asi jen hodinu, připravil jsem všechny snímky v LAB. Použil jsem základní techniky
13
14
Úvod
popsané v Kapitolách 1, 3 a 4. Kdybych měl víc času, nebyly by pro všechny snímky nejvhodnější, ale protože jsem čas neměl, LAB mi poskytl nejlepší kvalitu v dostupném čase. A tyto techniky jsou naprosto postačující k tomu, aby obsluha ve fotolabu žasla nad živými barvami fotografií. Věřím, že mnoho lidí bývá v podobné situaci a hledá rychlé řešení, jaké nabízí LAB. A také věřím, že ne všichni mají stejné priority jako David Biedny a že ne všem jde o to, aby byli ve Photoshopu stejně dobří jako on.
Otázka vkusu Ačkoliv je LAB součástí hlavního proudu, stále jde o neprobádané území, takže neexistuje shoda o tom, v jakých případech jej použít. V současnosti se jeho využití dělí v podstatě do tří oblastí: použití jednoduchých křivek pro zesílení barev, jak je popsáno v prvních několika kapitolách; zostření kanálu L; použití LAB k záchraně obzvlášť nekvalitních originálů. Pouze v první z těchto oblastí LAB jednoznačně vede. V druhých dvou často podává podstatně lepší výsledky než ostatní alternativy, a většinou i rychleji, ale obejdeme se bez něj. Existuje celý svět LAB, který není tak obecně známý a nabízí opravdu, opravu lepší výsledky než jiné metody – obzvlášť pokud jste ve Photoshopu dobří. Všimněte si Davidova komentáře k retušování, což je jeho doména, ne moje. Označuje metody popsané v Kapitolách 9 a 11 za „ohromné“ a říká, že jeho práce už nikdy nebude stejná. David v této oblasti už těžko může být lepší. Pokud říká, že v LAB vidí převratné možnosti, už to něco znamená. Navíc já ani vy nejspíš netušíme, jaké možnosti v těchto kapitolách vidí – staví na své obrovské zkušenosti a napadá ho, jak by mohl určité úkoly v LAB zvládnout lépe (a)nebo rychleji. My možná vidíme jen možnosti, on vidí dolary. Podobné to je u lidí, kteří se specializují na portréty, a seznámí se s technikami v Kapitole 16, nebo u těch, kteří se specializují na „impresionistické“ snímky, např. podmořského života, a seznámí se
• • •
s prolnutím kanálů A a B v Kapitole 15. Když se to tak vezme, opravování snímků není až tak vzrušující profese. Ale odborníci sedí a hledí s otevřenými ústy na to, co LAB dokáže. Měl jsme dva možné scénáře, jak psát tuto knihu. Mnozí lidé se chtějí naučit používat LAB co nejrychleji. Nezajímá je ani tak „proč“ jako „jak“. Při koupi knihy předpokládají, že autor ví, o čem mluví, a jsou ochotni se bez rozmýšlení řídit jeho radami. Pro takové lidi bych mohl napsat knihu, která by dosahovala třetiny stávajícího rozsahu. Takový druh knihy by však Davida Biednyho, ani nikoho jiného s ambicí stát se odborníkem přes Photoshop, rozhodně neuspokojil. Přečtěte si znovu předmluvu Davida Biednyho a najdete v ní skeptický postoj vůči knihám o Photoshopu. Je pravda, že většinu takových knih napsali lidé, kteří jsou také odborníky přes tento program. Proto ani jejich práce a knihy nejsou bezcenné. Ale David a každý, kdo by chtěl být tak dobrý jako on, nepřijmou autorova tvrzení jen proto, že to říká. Navíc nechtějí popsané techniky prostě jen přejmout, ale chtějí dělat věci, o kterých se autorovi ani nesnilo. Nepochybuji o tom, že přesně to David na poli retušování udělá. Takoví lidé vyžadují detailnější výklad, než by byl nutný k uspokojení první skupiny čtenářů. David a jemu podobní nepřijmou nepodepřená prohlášení, že určitá metoda je lepší než jiná, na kterou jsou zvyklí – chtějí vědět proč. Smůla je, že někdy popis, jak něco v LAB udělat, zabere stránku a vysvětlení, proč alternativy nejsou tak dobré, zabere osm stránek.
Struktura prvních kapitol Živím se výukou korekce barev v malých třídách. Mám díky tomu slušnou představu, co si lidé tam venku myslí a jak přistupují k učení. Jsem přesvědčený, že existuje mnoho nepředpojatých lidí, kteří jsou ochotni vyzkoušet různé věci, aby zjistili, jestli fungují, aniž by se dožadovali odůvodnění každého kroku postupu, jako to dělá David. Rozdělením prvních šesti kapitol na dvě části se snažím vyhovět oběma skupinám. První poloviny
Úvod
těchto kapitol v podstatě představují onu stručnou knihu o LAB, o které jsem hovořil o několik odstavců nazpět. Jsou pouze o technikách ve Photoshopu. Nepředpokládají u čtenáře velkou znalost tohoto programu. Konstatují, že určité LAB metody fungují, aniž by vysvětlovaly, proč. Když prohlásím, že některé věci se nejlépe dělají v LAB, nezdržuji se rozebíráním jiných možností. Je nutná pouze základní znalost Photoshopu a snažím se popsat, jak je který příkaz použit. Druhé poloviny těchto kapitol můžete nebo nemusíte číst. David je vcelku přesvědčený, že byste si je měli přečíst. Záleží na vás. V Kapitole 7 se dostaneme do hlubších vod, když přestaneme dělit text na část pro začátečníky a část pro pokročilé. Neřekl bych, že zbytek knihy je pro nezkušené uživatele nestravitelný. Snažím se koncepty vysvětlit prostým jazykem, ne nějakým rádoby akademickým Photoshop žargonem. Na druhou stranu David říká, že si některé pasáže musel přečíst několikrát. Kdykoliv se ale můžete vrátit k prvním polovinám kapitol. Rovněž máte několik možností, jak ke každé kapitole přistupovat. Na přiloženém CD je většina originálních snímků z knihy (v několika případech si vlastníci nepřáli, aby se snímky objevily v digitální formě), většinou v nižším rozlišení než v knize. Pokud jsou má vysvětlení nejasná nebo o nich pochybujete, můžete si otevřít soubor z CD a zjistit, jestli dokážete dosáhnout toho, o čem píšu. Skoro všechny kapitoly také mají část „Otázky a cvičení“. Cvičení jsou jakýmisi domácími úkoly. Otázky jsou zodpovězeny v části „Poznámky a poděkování“, která začíná na straně 369.
Jak poznat, co funguje Moji studenti mi poskytují velkou výhodu při zjišťování, co funguje a co ne. Když narazím na snímek, o kterém si myslím, že se opravdu hodí pro LAB, mohu jej zadat jako úlohu skupině pokročilých uživatelů pouze s tím, aby jej vylepšili. Sám se do soutěže zapojím a pak začíná zábava, protože předsudky mohou nebo nemusejí padnout. Poprvé jsem uvedl nápad používat LAB k úpravě obrazu na veletrhu v roce 1985, ještě než vznikl
Photoshop. Seriózně jsem LAB začal používat v roce 1994, ale v té době jsem věřil, že jeho nejsilnější stránky jsou v podstatě stejné, jaké už jsem zmínil dříve: záchrana velmi špatných snímků a zostření a úprava kanálu L v pracovním postupu, kde je nejdůležitější rychlost. LAB se k těmto úkolům stále hodí, a jsou v této knize popsané, ale už si nemyslím, že jsou jeho hlavními lákadly. Existují účinné náhradní metody. Zjistil jsem to trnitou cestou, když studenti dokázali reprodukovat určité věci, o kterých jsem si myslel, že vyžadují použití LAB, a někdy dosáhli lepších výsledků než já. Naproti tomu u některých typů retušování a druhů snímků (mezi něž patří kaňony) jsem sledoval, jak několik stovek studentů zkouší různé metody, ale pouze ti, kteří použili LAB, získali obstojné výsledky. Navíc po porovnání našich prací vedeme debatu a ti, kteří použili LAB, shrnují, kde to podle nich pomohlo trochu, hodně nebo vůbec. To, že mám možnost sledovat úspěchy některých lidí s LAB a průměrné výsledky jiných, dodává mnoha tvrzením v této knize na věrohodnosti. Když nějaký autor napíše, že úloha A se nejlépe vyřeší příkazem B, v podstatě to jen znamená, že autor sám nepřišel na žádný lepší způsob. Když v této knize napíšu, že úkol C se lépe řeší v LAB než jinde, neznamená to jen, že já jsem nenašel lepší alternativu, ale také že ji nenašel ani nikdo z ostatních lidí, kteří se o to snažili.
Práce v zákulisí Názor, že LAB je jen pro špatné snímky, vyvracejí ukázky v této knize. Samozřejmě jsou mezi nimi nějaké horší kousky, ale většinu pořídili profesionální fotografové; jakékoliv nedostatky originálu jsou pravděpodobně důsledkem podmínek při fotografování. LAB však vyniká v umocňování věrohodnosti snímků, které jsou již samy o sobě poměrně dobré. Z toho důvodu nápad vydat takovouto knihu vyvolal velký zájem nejen mezi vydavateli, ale i mezi seriózními fotografy a dalšími uživateli Photoshopu. Pokud jde o první skupinu, je potřeba zmínit, že kniha se zdržela o víc než rok kvůli soudní při. Druhá
15
16
Úvod
skupina tomuto projektu poskytla štědrou podporu ve formě vhodných ukázkových snímků, jak uvidíte téměř v každé kapitole. Když narazím na snímky, které mi připadají obzvlášť zajímavé, požádám fotografy o svolení použít je v tisku. Někdy také veřejně žádám o pomoc při hledání určitého druhu snímků. Vedle lidí, kteří svolili použít jeden jejich snímek, jsou i štědřejší skupiny, které mi poskytují přístup k mnoha snímkům, celým kolekcím, a nechají mě použít kterýkoliv chci. Někteří fotografové byli tak ochotní, že mi vypálili několik CD, i když věděli, že možná nepoužiji žádný z jejich snímků. Chtěli tak podpořit vznik této knihy. Pokud si myslíte, že snímky jsou vhodně vybrané, poděkujte, prosím, spolu se mnou těm, kteří mi poskytli několik snímků k výběru – i těm, jejichž tvorba se do finální knihy nedostala. Vzdejme dík zde uvedeným: Atlanta Falcon Football Club, David Barr, Jim Bean, Michael Benford, Hunter Clarkson, Mike Demyan, Fred Drury, Jason Hadlock, Knoxville News-Sentinel, Mark Laurie, David Leaser, NASA, Mike Russell, Marty Stock, Lee Varis, Michael Vlietstra. Ale třetí skupina – která se neomezuje jen na fotografy, patří sem všichni se zájmem o tento projekt – přispěla mnohem větší měrou, alespoň nepřímo. Vydavatelé obvykle najímají technické korektory, aby pročítali knihy, jako je tato, a odhalili chyby v použití Photoshopu a donutili autora psát srozumitelněji. To by zde moc dobře nefungovalo. Žádný jedinec nenahradí široký zástup potenciálních čtenářů. Koncepty, které jsou Davidu Biednymu jasné, mohou průměrnému uživateli unikat. Vysvětlení, jak LAB funguje, může dávat editorovi, který už o něm něco ví, smysl, ale nemusí dávat smysl mnoha čtenářům, kteří do LAB nikdy nezavítali. Ale technický editor, který o LAB nic neví, by s rukopisem zápasil. Raději než abych šel touto cestou, požádal jsem o pomoc internetovou diskusní skupinu Applied Color Theory. Hledal jsem dobrovolné „zkušební čtenáře“ rukopisu, aby do detailu prošli každou kapitolu a v termínu mi dali vědět, co by se dalo zlepšit. Vzhledem k tomu, že to nebylo placené, očekával jsem jen málo odpovědí. Dostal jsem jich 70, mno-
hé s eseji o tom, proč by se dotyčný tohoto úkolu rád zhostil. Vybrat zvládnutelný počet zájemců nebylo snadné. Chtěl jsem okruh omezit na šest lidí, ale skončil jsem se sedmi, a doufal, že jsem vybral ty nejlepší ve váš prospěch. Skoro každý ve skupině má nejméně dvě zaměření. Zde je jejich rozdělení: Dva odborníci na LAB, dva pokročilí fotografové, kteří předtím LAB nepoužívali, dva lidé, kteří Photoshop nepoužívají stále, ale někdy jim pomáhá při práci, a jeden začátečník/nadšenec. Dva profesionální fotografové, jeden kontrolor ve službách, jenž přijímá fotografie od veřejnosti a vždy musí provést výstup ve CMYK, další kontrolor, jenž vždy provádí výstup v RGB, jeden akademik, jeden profesionální editor a jeden profesionální programátor. Dva lidé, s nimiž se osobně znám, tři, s nimiž jsem si dopisoval, ale nikdy se s nimi nesetkal, a dva pro mě cizí lidé. Dva lidé, kteří vyučují Photoshop, tři z vědních oborů, dva z umělecké sféry a jeden barvoslepý člověk. Obyvatelé východní, jižní a západní části Spojených států, východní a západní Kanady, Bulharska a Finska. Tato mezinárodní skupina vzala svou práci velmi vážně. Stále mě ještě trochu bolí pozadí ze všech těch kopanců, které jsem ve vašem zájmu dostal, protože hodně nejasných pasáží jsem přepsal, opravil některé technické chyby a vypustil jsem některé dokonce i na má měřítka značně bezduché poznámky. Občas v knize zmiňuji jména zkušebních čtenářů, když nesouhlasí s nějakým mým prohlášením nebo navrhují nějaký jiný postup, který jsem nevyzkoušel. Rád bych je vyjmenoval i zde, protože si zaslouží poděkování za to, že dostali knihu do stávající podoby. Jsou jimi Les De Moss, André Dumas, Bruce Fellman, Timo Kirves, Katia Lazarova, Clarence Maslowski a Clyde McConnel.
• •
• • •
Dobrá a špatná zpráva Rukopis četli další dvě profesionální korektorky, jedna za plat, druhá z lásky. Elissa Rabanellinová
Úvod
pracující pro Peachpit Press našla spoustu nejasně napsaných vět a jiných nedostatků, zatímco kroutila hlavou nad pisálky, kteří si nejen myslí, že vědí o psaní víc než vydavatel, ale také věří, že mají psanou angličtinu zvládnutou lépe než v The Chicago Manual of Style. Naopak Cathy Panagouliasová je mou manželkou příliš dlouho na to, aby si dělala iluze, že někdy přestanu špatně dělit slova, začínat věty číslicemi nebo je zakončovat předložkami. Díky rozsáhlým zkušenostem se mnou má podvědomý cit na to, když mi něco ujede, a poněkud ne zrovna taktní styl, jak mě na to upozornit. Díky této velké různorodé skupině zkušebních čtenářů mám představu, jak si kniha ve světě asi bude stát. Vedly se jisté spory o smyslu snazších prvních polovin úvodních šesti kapitol. Nikdo nedokázal říct, zda můj návrh, že je lze přečíst jako samostatnou knihu a přeskakovat druhé poloviny, bude skutečně fungovat, protože všichni tito lidé četli kapitoly celé. David Biedny si myslí, že ne, já si myslím, že ano. Pokud však jde o zbytek knihy, všichni se shodli: velmi přínosná, ale vyžaduje soustředění. Každý opakoval Davidova slova, že je potřeba si některá místa přečíst víckrát. David již předtím samozřejmě LAB používal, takže měl dobrou představu, do čeho jde. Pokud žádnou takovou zkušenost nemáte, budou vás možná zajímat reakce dvou zkušebních čtenářů, kteří byli zběhlí ve Photoshopu, ale neznali LAB. Jeden po projití kapitol o retušování, o kterých se zmiňoval David, prohlásil, že byl po jednom přečtení dost popletený, ale jeho další slova byla: „Po druhém přečtení byla má reakce: to by zvládl i školák! Vše najednou bylo jasné!“ Na konci poslední kapitoly konstatoval: „Má omezená znalost LAB mi již ušetřila hodiny práce, nemusím ručně vytvářet výběry a daří se mi vytvářet reprodukce, ze kterých jsou nadšení nejen klienti, ale i já. Skoro se cítím provinile, že mě tak chválí za něco tak snadného, takže jim raději neříkám pravdu.“ Druhý napsal: „Dane, takto pokročilá kniha má hodně do sebe. Můžeme se utěšovat tím, že i když nepochopíme vše, o čem píšete, na první či druhé čtení, můžeme si text pročítat znovu a znovu a vždy
se o něco přiblížit plnému pochopení. Kniha se navíc vyplatí v tom, že se z ní dá získat víc a víc, aniž by si člověk musel připlácet!“
Bez práce nejsou koláče? V tom je tedy vaše volba a výzva. Můžete si LAB zjednodušit či ztížit podle libosti. Držte se jednoduchých aspektů a nebude vám činit potíže vytvořit barevnější, živější snímky. Investujte trochu víc úsilí a získáte víc. LAB nabízí lepší retušování, snazší tvorbu výběrů a masek a velmi účinné možnosti prolnutí kanálů. A čím víc v něm pracujete, tím jste rychlejší. Chcete-li k této knize přistupovat jako David Biedny, s vysokou mírou nedůvěry, doufám, že vás přesvědčí tak jako jeho. A doufám, že vaše nápady, jak možnosti LAB využít ještě lépe, budou přinejmenším stejně ambiciózní jako ty jeho. Chcete-li k LAB přistupovat jako já, jako ke spolehlivému způsobu, jak získat mnohem lepší fotografie v mnohem kratším čase, doufám, že nebudete muset projít ani zdaleka tak trnitou cestou, jak naznačuje David. Jste-li jako já, nejspíš na to stejně nemáte čas, protože už na vás čekají spousty digitálních snímků, které je potřeba vytisknout – čekají, až na ně aplikuje jednoduché LAB postupy, aby vypadaly mnohem lépe.
17
18
Úvod
Poznámka k českému vydání Rozhodl jsem se vydat tuto knihu v češtině z jednoho hlavního důvodu – myslím si, že je skvělá. Snažili jsme se dodržovat vše podle původní anglické verze knihy, ale zcela beze zbytku to nebylo možné. Prvním problémem byl formát knihy: naše vydání je o nějaký kousek menší, ne o mnoho, ale na několika místech jsme museli zvolit poněkud odlišnou úpravu vzhledu stránek. Dalším úskalím byla samozřejmě čeština – český text vychází o něco delší a vzhledem k tomu, že kniha je doslova plná, bez volných míst, museli jsme zvolit poněkud menší písmo, než bylo v originálu. Jak se již autor zmínil, některé kapitoly obsahují dvě části – základní s ukázkami a postupy a pokročilou s vysvětlením. V původní verzi je pro rozlišení těchto dvou částí použito písmo: jedna část je vysazena v patkovém, druhá v bezpatkovém písmu. V českém vydání jsem pro rozlišení těchto částí kapitol použil barevné pruhy na okrajích stránek, podobně jak to vidíte zde. Největším problémem byl samotný Photoshop. Jak se vypořádat s tím, že se u nás používá jak česká,
tak i anglická verze? A to jak pro PC, tak i pro Mac? Nakonec jsem se rozhodl ponechat původní sejmuté obrázky z prostředí Photoshopu a všechny příkazy používat dvojjazyčně – anglicky a v závorce česky. Věřím, že toto řešení přijmete, i když chápu, že to může odvádět pozornost od studovaného textu. Klávesové zkratky ponechávám podle původní knihy, konečně při čtení knihy uvidíte, že i autor v tomto případě musel řešit problémy uživatelů PC a Mac. Pokud narazíte na chyby a nejasnosti, obraťte se na adresu vydavatelství Zoner Press. Pochopte ale, že nemůžeme ani vysvětlovat autorovy postupy, ani provádět školení, natož posuzovat vaše vlastní práce nebo se k nim vyjadřovat. Naopak ale uvítáme všechny poznámky, návrhy, náměty a doporučení na vydání dalších knih ať již o Photoshopu, úpravách fotografií nebo o fotografování samotném. Přeji vám mnoho úspěchů při práci s touto neobyčejnou knihou. Pavel Kristián Zoner Press knihy@zoner.cz
A
B
1
Tajemství kaňonů
Barevný prostor LAB je známý pro svou sílu, ale takřka všechny materiály, které se zmiňují o jeho využití, předvádějí jeho možnosti na jednom druhu obrázků. Tato kapitola představuje základní barevnou korekci v LAB, která vysvětluje, proč je LAB tak efektivní – pokud náhodou máte fotografie nějakého kaňonu. Hluboko v Údolí smrti, pustině, kde v létě panují 50° vedra, se na úzkém kaňonu dá naučit pár věcem o barvě, fotografování, lidském vnímání a jednom mocném nástroji pro úpravy digitální fotografie. Zdejší jílovitá půda obsahuje ložiska minerálů, která vytvářejí ohromující barevné variace, obzvláště při tom správném světle pozdního odpoledne. Některým lidem to prý připomíná paletu, na níž malíř míchá své barvy. Velká část pouště bývá podle toho nazývána Artist’s Palette – umělcovou paletou. Tyto nevýrazné barvy mají s těmi z Renoirovy či Rembrandtovy palety společného asi tolik, kolik má tato kniha společného s chovem dobytka. Nic však není malé nebo velké, pokud to není s čím porovnat. Když v tak jednotvárném prostředí narazíte na zelenou nebo purpurovou barvu, je to šok. Lidé stojí a zírají na Artist’s Palette hodiny. Vidí jemné odlišnosti barvy, které fotoaparáty nezachytí, a představují si jasné barvy, o kterých si fotoaparáty nemyslí, že tam jsou. Ponecháme stranou filozofickou otázku, zda jsou reálné nudné barvy, které zachytil fotoaparát na obrázku 1.1A, nebo poměrně jasné barvy, které vyčaroval tvůrčí lidský zrakový systém. Pravdou je, že kdyby tento snímek byl určen do nějakého propagačního materiálu nebo do knížky o přírodě, originál by nestačil. Každý by upřednostnil obrázek 1.1B, který byl vytvořen zhruba za 30 vteřin práce v LAB. Když jsem v roce 1996 poprvé psal sloupec o LAB, použil jsem fotografii kaňonu z národního parku Capitol Reef v Utahu. Ve své knize Profesionální Photoshop jsem použil snímek z národního parku Canyon-lands, který leží asi o 100 mil dál na jih. Obrázek 1.1 Tento kaňon v Údolí smrti je známý svým zvláštně zbarveným jílem. Zelená půda, kterou vidíte v pravé části fotografie, je natolik neobvyklá, že si ji lidé pamatují zelenější, než jak ji zachytil fotoaparát. Snímky kaňonů se často používají k demonstraci síly barevné korekce v LAB (dole).
21
22
Kapitola 1
Další kniha o Photoshopu zase předvádí LAB na snímku kaňonu z národního parku Bryce Canyon. Ve třetí je snímek z Grand kaňonu a ve čtvrté je kaňon z hor Canadian Rockies. A fotograf a autor Lee Varis má fascinují cvičení zaměřené na LAB, které je reprodukováno zde v Kapitole 16, kde předvádí, jak dostat to nejlepší ze snímku kaňonu v North Coyote Buttes na hranici Arizony a Utahu. Začíná se vám zdát, že se tu něco stále opakuje? Ano, pravda. LAB to s kaňony umí velmi, velmi dobře. A nemusíte ani vědět, jak funguje, abyste mohli tyto magické úpravy provést. Práce s kaňony je jednoduchost sama. Obrázek 1.1B není to nejlepší, co můžeme v LAB vytvořit (znovu se na tento snímek podíváme v Kapitole 4, kde na něj uplatníme o něco složitější postup), ale je mnohem lepší než cokoliv, co se dá vytvořit srovnatelnými postupy v RGB nebo
CMYK. A i kdybyste v jiném barevném prostoru dokázali dosáhnout stejné kvality, trvalo by to podstatně déle. Když jsem v roce 1996 přišel s onou první fotografií kaňonu, přirovnal jsem LAB k divoké šelmě, jež je velmi silná a velmi nebezpečná. Tato nálepka už tomuto barevnému prostoru zůstala. Špičkoví retušéři LAB nyní běžně používají, ale jen pro omezené množství technik, neboť LAB stále budí strach. Většina těch, kteří prohlašují, že používají LAB, dělá jen to, co je zde popsáno v prvních pěti kapitolách, a přichází o velkou část kouzla tohoto barevného prostoru. Nemůžete je vinit za to, že se spokojí s tím, co mají, protože i omezené využití možností LAB může ohromným způsobem ovlivnit kvalitu snímku. Tyto techniky jsou navíc natolik jednoduché, že si jejich výhod mohou užívat i začátečníci. Doufám, a vydavatel ještě víc, že lidé s omezenými zkušenostmi se naučí dost, aby mohli dramaticky vylepšit své fotografie. Na druhou stranu, některé informace, které následují, jsou buďto příliš komplikované nebo odkazují na metody, které plně ocení pouze pokročilí uživatelé Photoshopu. V knihách o Photoshopu není z mnoha důvodů obvyklé věnovat se začátečníkům a současně předkládat materiály, nad kterými odborníci rozhořčeně klejí, dokud si je nepřečtou poosmé. Tato kniha rozhodně vyžaduje zvláštní přístup.
Pravidla hry Každá z prvních šesti kapitol je rozdělena na dvě části, ta druhá, podrobnější je uvedena nadpisem „Bližší pohled“. Pokud se jen snažíte co nejdříve obeznámit s prácí v LAB, můžete přeskočit druhou část každé kapitoly, která je více analytická a může být poněkud těžší k pochopení. Kvůli efektivitě se vyhneme dvěma běžným praktikám. Zaprvé, několik odstavců zpět, jsem udělal Obrázek 1.2 Tak jako obrázek 1.1 má tato fotografie zřejmě přesné barvy, které jsou však v kontextu scény příliš nevýrazné. Tento kaňon se nenazývá „Yellowstoneský“ bezdůvodně. Žlutý nádech stěn kaňonu by se měl zdůraznit.
Tajemství kaňonů
něco, co mne čím dál víc rozčiluje, když to zkoušejí jiní autoři. Prohlásil jsem, že jistým způsobem se něco dá udělat lépe než běžnými způsoby a očekával jsem, že tomu budete prostě věřit. Kdybych však měl dokazovat, že přímá úprava snímků kaňonů v LAB skutečně přináší lepší výsledky než úpravy v RGB, zdrželi bychom se tím asi o osm stránek. Takže v zájmu svižného tempa se první polovina každé kapitoly soustředí na „jak“, nikoliv na „proč“. Budu uvádět fakta, která by se dala považovat za věc názoru, aniž bych se zdržoval dokazováním jejich pravdivosti. Věřte mému slovu, chcete-li. Pokud se raději chcete přesvědčit, uvedené informace jsou doloženy v části „Bližší pohled“. Za druhé, v první polovině kapitol se u čtenáře nepředpokládá odbornější znalost Photoshopu. Každý použitý příkaz se snažím nějak snadno vysvětlit. Ale druhá polovina kapitol podle těchto pravidel nehraje, často se rovnou vrhá na techniky známé jen znalým čtenářům a nenabízí moc vysvětlení základů Photoshopu. LAB je vždy přechodným barevným prostorem. Je potřeba do něj soubory nejprve převést, aby mohla zábava začít, a pak je zase převést z něj. Skoro každý bude převádět soubor do LAB z RGB. Po skončení úprav budou někteří převádět zpět do RGB a jiní, kteří potřebují soubor vytisknout, budou převádět do CMYK. Prozatím je jedno, do kterého barevného prostoru se nakonec bude převádět. Budeme předpokládat návrat do RGB. V tuto chvíli nezáleží ani na vašich nastaveních RGB a CMYK v okně Color Settings (Nastavení barev). Nyní jsme připraveni pustit se do nějakých kaňonů.
Třicetivteřinová definice LAB Definic barvy uvedených v minulém století je jako máku. Současný LAB prostor představuje jednu z nejvýznačnějších. Jde o akademický koncept navržený nejen proto, aby obsáhl všechny možné barvy (a některé imaginární barvy, což je fascinující pojetí, kterému se budeme podrobněji věnovat později, zeObrázek 1.3 Barevnější verze obrázku 1.2, připravená s použitím LAB postupu popsaného v této kapitole.
jména v Kapitole 8), ale aby s nimi zacházel podobně, jako je vnímají lidé. Verze barevného prostoru LAB, která je použita ve Photoshopu, se zrodila v roce 1976. Je potomkem skupiny zvané International Commission on Lighting, známé pod svými francouzskými iniciály CIE, která je zodpovědná za stanovování standardů. LAB měl několik blízkých příbuzných. Nic o nich nevíme, ale vědci přes barvu mají pocit, že bychom naši verzi měli označovat přesněji. Nazývají ji CIELAB nebo L*a*b*, což se obojí špatně vyslovuje a píše. Photoshop používá označení „Lab color“ („Lab barva“), ale nemá to nic společného s laboratoří: L znamená luminosity/lightness (světlost), A a B neznamenají nic. Tento název by se měl vyslovovat jako tři samostatná písmena, stejně jako tomu je u ostatních barevných prostorů.
23
24
Kapitola 1
Nemusíme se zabývat definicemi barvy, jako jsou LUV, LCH, xyY, HSB, XYZ a dalšími (alespoň do Kapitoly 13), protože Photoshop plně podporuje pouze tři: CMYK, LAB a RGB. V podstatě každý musí používat CMYK nebo RGB; a stále častěji obojí. Na CMYK je založen veškerý tisk, třebaže většina stolních barevných tiskáren podporuje či vyžaduje RGB vstup. Web, multimédia a další aplikace zobrazované na monitoru vyžadují RGB soubory. Komerční tiskové stroje chtějí CMYK. Ale LAB soubory většinou nejsou vítané nikde jinde než ve Photoshopu, Photo-Paintu a další specializovaných aplikacích. Některé RIP aplikace pro zpracování rastrového obrazu také proklamují, že dokáží pracovat s LAB soubory, ale sázet na to, že tato tvrzení odpovídají skutečnosti, je sport vhodný leda pro zaníceného hráče ruské rulety. Ačkoliv je LAB vzdáleným příbuzným HSB, který se používá jako barevný prostor pro retušování a korekci barvy na mnoha špičkových systémech, jako je Paintbox firmy Quantel, nikoho nenapadlo,
že by lidé byli natolik zvrhlí, aby k těmto účelům ve Photoshopu používali LAB. Ten je přítomen kvůli urychlení převodu barev. Jazyk popisující barvy je nechvalně známý svou nepřesností. Pracujete-li v RGB, hodnoty RGB = (255, 0, 0) znamenají čistě červenou barvu. Bohužel neexistuje shoda o tom, jak vlastně čistě červená vypadá. Když by někdo potřeboval přesně vědět, o jakou barvu vám jde, musel by si zjistit vaše nastavení barev ve Photoshopu, protože existují různé definice RGB, z nichž každá má vlastní představu o tom, jak vypadá červená. LAB prostor je však jen jeden. Když si budete chtít objednat automobil v jiné barvě, než jakou měl model, v kterém jste se zkušebně projeli, nepostačí říct, že chcete červený. Než od vás prodejce přijme peníze, bude chtít, abyste se podívali do katalogu s barvami, aby měl jistotu, že dostanete takovou červenou, jakou očekáváte. O LAB sice nic neuslyšíte, ale dodavatel barevného laku ano, pokud si budete stěžovat, že barva neodpovídá, a výrobce automobilu vám dá za pravdu. Kdyby na
Obrázek 1.4 Základní nastavení křivek ve Photoshopu (vlevo) vypadá jinak než nastavení používané v knize (vpravo). Přechod pod mřížkou má při výchozím nastavení tmavé hodnoty nalevo (stejně jako výchozí nastavení RGB), ale v knize jsou nalevo světlé hodnoty, což je výchozí nastavení pro soubory ve CMYK a stupních šedi. Abyste nastavení převrátili, klikněte na přechod pod mřížkou, u verze CS3 použijte rozbalovací nabídku dole v okně. Při výchozím nastavení mřížka znázorňuje přírůstek hodnot po 25 %, zatímco v knize je použit interval 10 %. Nastavení mřížky přepnete, když podržíte Alt a kliknete na ni.
Tajemství kaňonů
Obrázek 1.5 Změření rozsahu světlosti předmětu našeho zájmu. Jakmile soubor převedete do LAB, otevřete dialogové okno Curves (Křivky) a zůstaňte v kanále Lightness (L-světlost). Umístěte kurzor nad důležitou oblast a stiskněte a držte tlačítko myši. Na křivce se objeví kroužek, který indikuje hodnotu L bodu pod kurzorem. Budete-li kurzorem pohybovat po objektu zájmu, aniž byste pustili tlačítko myši, kroužek se bude podle toho přesouvat. Tonální rozsah stěn kaňonů spadá mezi dvě červené značky.
Matching System) barvami, které jsou de facto standardem v grafickém průmyslu.
Příprava ingrediencí
sebe výrobce vozu a dodavatel barvy navzájem ječeli a mávali si před obličejem katalogy s ukázkami barev, nikam by se nedostali. Mají specifické LAB hodnoty se stanovenou tolerancí maximální odchylky barvy. V případě sporu vytáhnou spektrofotometr a barvu změří. Pokud si vás výrobce najme, abyste vytvořili prezentační obrázek s touto barvou, dodá vám i LAB informaci, tak jako Photoshop dostává LAB hodnoty od Pantone, Inc., takže může pracovat s PMS (Pantone
Obrázek 1.6 LAB křivky, které vytvořily obrázek 1.3. Všimněte si, že křivka L je v oblasti vyznačené na obrázku 1.5 strmější. Křivky kanálů A a B jsou také celkově strmější, pootočily se kolem nezměněného středního bodu.
Začneme, kupodivu, kaňonem. Můžete pracovat se mnou s použitím souboru na přiloženém CD, nebo s použitím své vlastní fotografie, za předpokladu, že chápete, proč jsou kaňony pro LAB jako stvořené. Bohužel, život není jen o fotografiích kaňonů. A zatímco u určitých druhů snímků si LAB vede skvěle, u jiných je na tom nevalně. Velká část této knihy je zaměřena na to, jak takové snímky rozeznat. Pokud chcete použít svůj vlastní snímek, měli byste se vyhnou třem věcem. Zaprvé, snímek by již neměl obsahovat jasné, syté barvy. Za druhé, neměl by mít celkový barevný nádech. Pokud se vám obrázek 1.1A zdá moc šedý nebo ošklivý, nevadí to, ale pokud vám připadá moc modrý, nedokážete jej opravit bez přečtení Kapitoly 4. A za třetí, na obraz by ještě nemělo být aplikováno zostření, vámi ani nikým předtím. Obrázek 1.2 vypadá jako vhodný adept. Nebyl zostřený, kaňon má do jasných barev daleko a oblaka
25