DSLR - naučte se fotografovat digitální zrcadlovkou

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A

F O T O G R A F I E

naučte se fotografovat digitální zrcadlovkou

www.zonerpress.cz

Michael Freeman

Obsah The Digital SLR Handbook Michael Freeman Copyright © 2005 by The Ilex Press Limited This translation of The Digital SLR Handbook published in English in 2007 is published by arrangement with The Ilex Press Limited.

All rights reserved. No part of this book may be used or reproduced in any form or by any means – graphic, electronic, or mechanical, including photocopying, recording or information storage and retrieval systems - without the prior permission of the publisher.

DSLR – naučte se fotografovat digitální zrcadlovkou Michael Freeman Copyright © ZONER software, s.r.o.

2007 – první vydání.

Překlad knihy The Digital SLR Handbook z angličtiny z roku 2007 je vydán se souhlasem The Ilex Press Limited. Všechna práva vyhrazena.

Zoner Press Katalogové číslo: ZR717

Úvod

6

Jak digitální snímání změnilo fotografii

8

Digitální snímání obrazu Přechod

12

Digitální jednooká zrcadlovka

14

Objektivy pro digitální jednooké zrcadlovky

16

Makrofotografie a fotografování zblízka v digitální fotografii

22

Složené snímky

24

Skladba nabídky funkcí a nastavení

26

Digitální zadní stěny

28

Čip

30

Interpretace dat z čipu

34

Vývojové trendy v oboru čipů

36

Procesor

38

Rozlišení

40

Formát obrazového souboru

42

Komprese a obrazová kvalita

44

Měření expozice

46

Dynamický rozsah a expozice

48

Dynamický rozsah v praxi

50

Šéfredaktor: Pavel Kristián Odpovědný redaktor: Karel Vlček DTP: Lenka Křížová © Překlad: Milan Krupár, Mgr. Alžběta Krausová Obálka: Lenka Křížová

Pracujeme s kontrastem

52

ZONER software, s.r.o Nové sady 18, 602 00 Brno http://www.zonerpress.cz

Znovuobjevený zónový systém

54

Zónový systém v praxi

56

Základní světelné situace

58

Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení sice bylo postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.

Citlivost a šum

60

Vyvážení bílé

62

Správa barev přímo ve fotoaparátu

64

Standardní barevné tabulky

66

Tvoření profilů fotoaparátu

68

Vytváření profilu

70

Paměťové karty

72

Dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, s.r.o.

Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883, fax: 543 257 245 e-mail: knihy@zoner.cz

ISBN: 978-80-86815-79-4

Wi–Fi

74

Úpravy a redakce snímků ve fotoaparátu

76

Baterie a energie

78

Elektřina v zahraničí

80

Péče a údržba

82

Přímo na počítač

84

Blesk na fotoaparátu

86

Zábleskové jednotky

88

Stálé osvětlení

90

Stativy a stojany

92

Příslušenství a nástroje

94

Balení

96

Proces zpracování fotografie Plánování procesu

100

Požadavky na počítač

102

Barvy

104

Správa barev

106

Monitory

108

Kalibrace monitoru

110

Složené zaostření

190

Selektivní zaostření

192

Změna tónového rozmezí

194

HDRI

196

Změna světla a atmosféry

198

Černo bílá konverze

200

Skládání

202

Ovladače vrstev

204

Slepování

206

Oprava slepování a jeho optimalizace

208

Kalibrace s využitím kolorimetru

112

Denní stahování dat

114

Dočasná úložiště dat

116

Prohlížeče

118

Databáze

120

Software pro proces zpracování obrazu

122

Titulkování a klíčová slova

124

Ukládání a archivace

126

Skenery

216

Optimalizace – základy

128

Základy skenování

218

Pokročilá optimalizace

130

Bitová hloubka a dynamické rozmezí

220

Tipy pro optimalizaci

132

Zrnění a blednutí

222

Práce se soubory ve formátu RAW

134

Optimalizace naskenovaných obrázků

224

Základní postup práce se soubory RAW ve Photoshopu

136

Pokročilé RAW

138

Předávání

Histogram a úrovně

140

Média a formát

228

Nastavení křivek

142

Online předávání

230

Nastavení stínů a světel

144

Nastavení Wi-Fi

232

Optimalizace v jednom kroku

146

Svolení, publikace a autorské právo

234

Metoda ostření

148

Webové stránky

242

Techniky ostření

150

Styly webových stránek

244

Pokročilé ostření

152

Prodej fotek

246

Panoramata v QuickTime

210

Filtry efektů

212

Z filmu do digitálu

Techniky změny měřítka

154

Specializovaná změna měřítka

156

Glosář

248

Tiskárny

158

Rejstřík

252

Kalibrace tiskárny

160

Korektura, kontakt, zobrazení

164

Editace obrázku Barevné prostory a módy

168

Oprava

170

Oprava šumu

174

Software pro redukci šumu

176

Tónové artefakty

178

Korekce zkreslení objektivu

180

Korekce natočení a perspektivy

182

Nastavení barev

184

Paměťové barvy

186

Metody výběru

188

36

Vývojové trendy v oboru čipů

V

ýrobci fotoaparátů mohutně investují do vývoje vlastních nebo alespoň přizpůsobených čipů, protože technologie čipu je základem digitálního zpracování obrazu. Odlišnosti mezi jednotlivými typy čipů velmi narůstají a univerzální CCD a CMOS čipy třetích stran se dnes už dávají pouze do fotoaparátů pro masový spotřebitelský trh. Velmi odlišné konstrukce čipů používají firmy Fujifilm a Foveon pro novější typy fotoaparátů Sigma.

Fujifilm použil šachovnicové rozmístění fotocitlivých buněk, ale namísto čtvercových vytvořil buňky osmiúhelníkové a tak vylepšil intenzitu využití dopadajícího světla. Toto uspořádání navíc podporuje rozložení obrazu, které je bližší vnímání lidského oka a lidské mysli. Proto mohl Fujifilm oznámit skutečné, účinné rozlišení čipů téměř dvojnásobné, než byl fyzický počet pixelů na čipu (nyní 11 megapixelů z fyzických 6 megapixelů na čipu). Ostatní výrobci s touto interpretací samozřejmě nesouhlasí.

Zdvojené fotodiody

Digitální snímání obrazu

zaznamenané světlo

SuperCCD SR od firmy Fujifilm zavedl na jednu fotocitlivou buňku dvě fotodiody, jednu menší a druhou větší. Úkolem menší sekundární fotodiody je zaznamenat detaily v jasných místech, je tedy méně citlivá na světlo než primární dioda. Když jsou možnosti primární diody překročeny, nastupuje fotodioda sekundární a zaznamená detaily, které by primární už nemohla ukázat. Když je kapacita primární fotodiody využita například z 60 %, je sekundární pouze na 10 % svých možností, a když je primární na 100 % a hrozí vypálení jasů, má sekundární dioda ještě záznamovou kapacitu. Oba náboje jsou potom zpracovány odděleně, dále analyzovány a složeny do hodnoty jednoho pixelu

alá x pixel (m

a)

fotodiod

s pixel (velká fotodioda)

množství dopadajícího světla

Dalším podstatným krokem společnosti Fujifilm v oblasti vývoje čipů je fyzické zdvojení diod v jedné buňce, zaměřené na zvýšení dynamického rozsahu čipu (pro informaci se podívejte na str. 48 – 51). Každá fotocitlivá buňka má malou a velkou fotodiodu. Větší (primární) fotodioda pracuje ve všech běžných situacích, zatímco malá (sekundární) dioda vstupuje do hry, když je světlo příliš jasné. Větší dioda je citlivější a má větší

Prokládané pixely SuperCCD čip od firmy Fujifilm má podstatně odlišnou konstrukci od původního typu CCD čipů. Z technického hlediska je znám jako Pixel Interleaved Array CCD (PIACCD). Díky použití osmiúhelníkového tvaru fotocitlivých buněk namísto tvaru čtvercového a jejich rozmístění ve 45° úhlech namísto obvyklého pravoúhlého rozestavení se zvýšila užitná plocha čipu. Elektronické obvody jsou vedeny okolo buněk a nezabírají vlastní sloupce jako v běžných Interline CCD čipech a účinná plocha čipu se zvýšila o 30 %. Střídavé uspořádání navíc zvyšuje rozlišení detailu ve vodorovném a svislém směru na úkor úhlopříčného a lidské oko vnímá detaily přirozeněji.

Všechny tyto výhody, spolu s možností lepší interpolace dat ze střídavě uložených senzorů, umožnily společnosti Fujifilm uvádět rozlišení ve dvojnásobné hodnotě (11 megapixelů při fyzických 6 milionech fotocitlivých buněk). Tento tvar rozmístění buněk také napomáhá ke zvýšení citlivosti, zlepšení v oblasti šumu a rozšíření dynamického rozsahu čipu.

37

rozsah než menší (viz str. 50 a 51), ale její možnosti jsou pořád omezené.

Kdyby byla nastavena pro vyšší rozsah jasů (kontrastnější podmínky), dělala by za normálních podmínek „ploché“ fotografie. Primární fotodioda SuperCCD čipu dosáhne mezí kapacity i v běžném světle, ale sekundární, menší, fotodioda má nižší citlivost a naplňuje se podstatně pomaleji, zvyšuje tedy dynamický rozsah celé sestavy v jasných částech snímků a umožňuje zachycení dalších, jinak nezachytitelných, podrobností.

Zcela jiný konstrukční přístup zvolili výrobci čipu Foveon. Pokusili se napodobit principy práce třívrstvých barevných filmů a tak obejít běžnou interpolaci barev. Využili výhodu, že křemík (ze kterého se čipy vyrábějí) je ve skutečnosti průhledný a v závislosti na své tloušťce pohlcuje některé vlnové délky světla. Takže jedna vrstva zaznamená červenou barvu, druhá zelenou a třetí vrstva zaznamená modrou barvu. Je to převratný patent, ale výhody jeho využití jsou obtížně měřitelné. I když je dnes důraz na věrnost barev a správu barev větší než v dobách fotografování na film (viz str.

106 – 107), je zároveň jednodušší problémy s barvami řešit. Jak jsme už několikrát zjistili, některé vlastnosti digitálního obrazu jsou velmi subjektivní – tvrdě řečeno – co se zdá našemu oku správné, to taky je správné.

V oboru technologií obrazových čipů jsou v současnosti jiné priority než přesnost barev.

Obrázek vpravo nahoře je pořízen 6megapixelovým fotoaparátem Nikon D100 a spodní zase 6megapixelovým fotoaparátem s prokládaným čipem CCD (12 megapixelů) Fuji S7000.

Foveon Patentovaná konstrukce čipu Foveon X3, představená ve fotoaparátech Sigma, využívá průhlednosti křemíkového podkladu k dosažení podobného principu, jaká známe

z třívrstvého barevného filmu. Každý pixel obsahuje tři fotodiody nad sebou, které dodají úplnou barevnou informaci.

Vývojové trendy v oboru čipů

40 – 41 Rozlišení 50 – 51 Dynamický rozsah v praxi 106 – 107 Správa barev

46

Měření expozice

O

kamžitá kontrola vyfotografovaného snímku v digitální fotografii potlačila nutnost znalosti složitého měření expozice. Pro puristy a řemeslníky to může být šokující zpráva, ale jestli pořád chcete vynakládat úsilí na měření údajů ručním expozimetrem, může vám to být jedno. I když trváte na používání ročního nastavování expozice namísto využití automatických režimů, je pořád rychlejší expozici odhadnout, vyfotografovat a potom zkontrolovat výsledek a zařídit se pečlivě podle něho. Jestliže vám tento způsob přijde jako nesvědomitý, musíte si uvědomit, že vyžaduje zase jiný druh znalostí a dovedností – posouzení správné expozice z poznatků z histogramu a znázorněných možných „vypálených“ míst na náhledu. Stejně jako filmové zrcadlovky, také digitální nabízí výběr z maticového/ zónového měření, celoplošného měření a bodového měření. Každý druh měření expozice má své využití, ale znovu zdůrazňuji, vaši pozornost si zaslouží zejména výsledek zobrazený na LCD obrazovce.

Principy měření expozice jsou stejné jako u filmových zrcadlovek, navíc je jen možnost měřit v každém bodě zvlášť. Digitální jednooké zrcadlovky mají tři

Bodové měření

Digitální snímání obrazu

Většina digitálních jednookých zrcadlovek vám umožní volbu měření expozice na velmi malém prostoru, často menším než bod, zabírající 2 % obrazového pole. Je to v podstatě náhrada za spotmetr, zabudovaná přímo ve fotoaparátu. Tento způsob měření může být užitečný, jestliže potřebujete založit expozici na malé části snímku s důležitým výjevem.

Měření expozice na tomto snímku (šéfkuchař, připravující sushi v tokijské restauraci Daikanyama) bylo potřeba založit na osobě, nikoli na pozadí za ní.

základní systémy měření expozice a také různé režimy fotografování, které umožní upřednostnit čas nebo clonu nebo si vytvořit uživatelskou kombinaci obou.

Korekce expozice a expoziční bracketing (režim, kdy je pořízeno několik snímků v řadě se změnou expozice o stanovenou míru) jsou standardními funkcemi.

Pokročilé způsoby měření na fotoaparátech vyšší třídy neberou v úvahu pouze jas scény, ale i barvu, kontrast a zaostřenou plochu, snaží se odhadnout, kterou část záběru chcete mít přesně exponovanou.

Manuální nastavení V situacích, kdy je netlačí čas, přepíná mnoho fotografů z automatického měření expozice do manuálního režimu a nastavují clonu i čas závěrky podle údajů naměřených fotoaparátem a ukázaných v hledáčku přístroje. V případě, že používáte expoziční bracketing, je lepší použít manuální režim, protože správnou expozici nastavíte rychleji, než při práci s voliči úprav expozice. V situacích vyžadujících rychlou akci však může používání manuálního režimu zdržovat.

Poměrové měření s prioritou středu Tato standardní metoda měření, která dává vyšší důležitost expozici středu záběru, je méně složitá než maticové měření expozice. Vychází z předpokladu, že mnoho snímků je komponováno tak, aby střed byl pro expozici rozhodující. Rohům a okrajům snímku je věnována menší pozornost. Přesné rozvržení matematické váhy středu fotografie při stanovování expozice se liší podle modelu fotoaparátu a některé typy dokonce umožňují stanovit matematickou váhu středu uživatelsky.

Vyřazení oblohy a popředí z procesu měření expozice pomohlo k tónové vyváženosti tohoto snímku Murk Esk Valley v severní Anglii.

47

Středové měření

Maticové nebo zónové měření

Je to koncentrovanější varianta režimu poměrové měření s prioritou středu, používá přesně stanovenou kruhovou oblast ve středu snímku. Je to dobré řešení, když předloha zabírá většinu snímku. Jestliže ale chcete pro rozmístění objektů ve snímku použít třeba pravidlo zlatého řezu, metoda už tak vhodná není.

V současnosti je to standardní metoda automatických režimů fotoaparátů vyšší třídy. Má dvě součásti. První je rozdělení ploch snímku do několika částí, které jsou potom změřeny zvlášť. Druhou součástí je databáze mnoha tisíců vzorových snímků, založených na skutečně vyfotografovaných nebo (a to je méně přesné) na teoreticky odvozených údajích. Naměřené hodnoty v jednotlivých částech jsou porovnány s databází a je stanovena vhodná expozice. V jednoduchosti, když je v horní části snímku velmi jasný pás, bude považován za oblohu a expozice bude zaměřena spíše na tmavší oblast ve spodní části.

Podobně, když bude v blízkosti středu snímku tmavší oblast v jinak světlé scéně, bude považována za důležitý objekt a expozice bude nastavena podle toho.

Matice zaznamená průměrné hodnoty v jednotlivých částech snímku.

Na této fotografii zabírá předloha většinu ze středu snímku a tak je měření ve větší oblasti kolem středu vhodnější než použití bodového měření.

Tmavá část snímku v horní části a světlá oblast v popředí jsou na matici jasně vidět.

Měření expozice

14 – 15 Digitální zrcadlovka 30 – 33 Čip 48 – 49 Dynamický rozsah a expozice 134 – 135 Práce s RAW formátem

66

Standardní barevné tabulky

K

udržení konzistentních barev je nutné zavést nějaký druh standardu, předlohy, ke které bychom se mohli opětovně vracet pro srovnání.

Můžete si vytvořit vlastní, ale tady bude věnováno trochu místa pro existující tabulky. Všechny jsou v oboru zpracování obrazu dobře známé a hojně užívané. Pro fotografický svět jsou nejdůležitější dvě z nich, Kodak Gray Card a GretagMacbethColorChecker. Jejich barvy jsou všeobecně známé a tak mohou být použity pro posouzení a úpravu barev vašich fotografií. Nakonec je můžete použít i jako barevné reference, ale Color Checker bude daleko užitečnější pro pomoc při vytváření ICC profilu fotoaparátu (viz str. 68 a 69). Pro perfektně řiditelné světelné podmínky, jako třeba ateliéry, doporučují někteří výrobci světel použití tabulky IT 8.7/2, běžně používané spíše pro skenování (viz str. 68).

Gretag Macbeth Color Checker Tabulka s 24 políčky velice přesně vytištěných barev, včetně neutrálních tónů. Tabulka je založena na Munsellově systému (nastavení odstínů barev, jejich sytosti a jasu) a je velmi vhodná pro fotografické použití nejen pro svou obecnou známost v oboru, ale také protože obsahuje barvy z reálného života, tělové tóny a soubor zelených barev, běžných pro vegetaci. Nicméně je drahá. Důležité je, že barvy odrážejí světlo stejně ve všech částech viditelného spektra, to znamená, že jsou stejné ve všech druzích osvětlení. Tištěna je na matném papí-

Digitální snímání obrazu

Klasický terč Gretag Macbeth Color Checker má využití pro grafické práce, televizi a vydavatelství stejně jako pro fotografii. Jeho 24 barevných polí je perfektně připraveno v barevném prostoru Lab.

ře, aby odlesky nezhoršovaly její použití. Vrchní řada obsahuje charakteristické barvy jako lidská pleť, modré nebe a listoví, řada pod ní středně nasycené barvy, třetí řada tři primární a tři doplňkové barvy a spodní řada šedou škálu od bílé k černé. Vzpomeňte si, že dynamický rozsah zobrazení na matném papíře je nejnižší ze všech médií a tak černá je spíše jen hodně tmavě šedá.

Pro více informací se podívejte na stranu 48. Aby byla přesnost barev zachována, vyvarujte se otisků prstů na tabulce, vysokých teplot a vlhkosti. Tabulku vystavujte světlu jen když ji používáte a vyměňte ji každé čtyři roky.

Popis barev První je popis barev výrobcem (Gretag Macbeth) a druhý, v závorkách, je popis ISCC/NBS (Inter Society Colour Council and the National Bureau of Standards).

Publikované hodnoty jsou ve standardu x,y,Y podle CIE, Munsellova systému a RGB hodnoty jsou také uváděny, jenže ty nejsou moc použitelné – černý čtvereček je velmi vzdálený od udávaných hodnot 0,0,0.

Gretag Macbeth Color Checker DC Je to novější, propracovanější verze uvedené základní tabulky s 24 poli, navržená zvlášť pro digitální fotoaparáty a je velmi drahá. Může být pro mnoho fotografií považována za až příliš účinnou, a protože pokrývá

67

Použití barevného terče nebo šedé tabulky 1. Umístěte tabulku před fotoaparát nebo požádejte model o přidržení tabulky natočené k fotoaparátu.

2. Ujistěte se, že světlo dopadá rovnoměrně na celou tabulku a odstraňte případné odlesky.

3. Použijte nízkou citlivost a exponujte na střední šedou.

4. Pro vytvoření profilu následujte pokyny softwaru (běžně zahrnují vypnutí automatických režimů fotoaparátu a použití buďto denního světla nebo blesku).

5. Zhodnoťte při úpravě snímků (viz str. 70).

Color Checker DC nabízí 177 barev v 237 polích Jeho rozměry jsou 22x35 cm a je navržen, aby vyhovoval požadavkům digitální fotografie. Může být využit pra vytvoření

ICC profilu fotoaparátu. Velký bílý čtverec uprostřed je určen pro digitální fotografy při uživatelském nastavování vyvážení bílé.

Stejně jako Color checker DC je Digital Color Checker SemiGloss navržen pro použití v běžných situacích. Má jako dodatek ke standardnímu terči 140 polí a zahrnuje barvy odrážející pokožku, listy a modré nebe.

Kodak Color Control Patches a šedá destička Jsou pro fotografii méně užitečné než Color Checker, ale pořád jsou lepší než nic. Tato sada dvou proužků se tradičně používala pro barevné srovnání v kopírovacích zařízeních a u tiskáren. Proužky jsou navrženy tak,

aby mohly být umístěny vedle zátiší nebo obrazů a jsou přibližným vodítkem pro tisk. Škála šedé má 20 hodnot v krocích denzity 0,10 mezi jmenovitou bílou s denzitou 0,0 a vytisknutelnou černou s denzitou 1,9. Písmena A,M a B označují denzity 0,0, 0,70 a 1,60. Color Control Patches jsou založeny na barvách tiskáren s rotačním ofsetem podobných jako AAAA/MPA standardním barvám a zahrnují tři základní barvy, tři doplňkové , bílou a černou.

Šedá tabulka Šedá tabuka s 18% šedou barvou byla dlouho referenční pomůckou pro černobílou fotografii, představovala standardní střední tón. Na digitálním snímku má měřit 50% jas a R128. G128 a B128. Důvod pro zavedení 18% standardu je nelineární reakce lidského oka na světlo a jas. Je matná pro zamezení odlesků a má denzitu odraženého světla 0,70, kterou udržuje při osvětlení v rámci celého viditelného spektra.

64 – 65 Správa barev ve fotoaparátu 68 – 96 Tvorba profilu fotoaparátu 106 – 107 Správa barev 130 – 131 Optimalizace

Standardní barevné tabulky

větší rozsah barev, vyžaduje větší přesnost při nastavování profilů. Středové bílé pole je větší pro použití při nastavování uživatelského vyvážení bílé. Pás lesklých primárních a doplňkových barev je trochu kontroverzní, zvýší sice počet poznatelných barev, ale vyžadují dokonalou kontrolu odlesků. Některé z programů pro vytváření profilů, jako třeba inCamera, nabízí nastavení, které umožní tento řádek ignorovat.

Šedá destička

134

PrĂĄce se soubory ve formĂĄtu RAW

A

Ĺž na případnou nevĂ˝hodu spoÄ?Ă­vajĂ­cĂ­ v nutnosti vÄ›novat Ä?as dodateÄ?nĂŠmu zpracovĂĄnĂ­ obrĂĄzkĹŻ je formĂĄt RAW profesionĂĄlnĂ­ volbou. DĹŻvod je prostĂ˝: data a nastavenĂ­ jsou pĹ™i pořízenĂ­ snĂ­mku uloĹžena oddÄ›lenÄ›, coĹž znamenĂĄ, Ĺže pozdÄ›ji, ve Photoshopu, mĂĄte ĂşplnĂ˝ přístup k prvotnĂ­m datĹŻm. NavĂ­c tyto informace o obrĂĄzku zĹŻstĂĄvajĂ­ v maximĂĄlnĂ­ bitovĂŠ hloubce, kterĂŠ je senzor schopen (typicky 12bitovĂŠ, 14bitovĂŠ nebo 16bitovĂŠ – viz str. 42 o dĹŻleĹžitosti a nĂĄsledcĂ­ch tohoto jevu). RAW formĂĄt je jasnou volbou v případÄ›, Ĺže potĹ™ebujete obrĂĄzek optimalizovat nebo zmÄ›nit.

Existuje pĂĄr rozhodnutĂ­, kterĂŠ musĂ­te uÄ?init pĹ™i zavĂĄdÄ›nĂ­ RAW do svĂŠho prĹŻbÄ›hu prĂĄce. PrvnĂ­ otĂĄzka znĂ­, jakĂ˝ pouŞít software? Jednou z moĹžnostĂ­ je vyuŞít editor obrĂĄzkĹŻ poskytovanĂ˝ vĂ˝robcem fotoaparĂĄtu, pĹ™iÄ?emĹž vĂ˝hodu pĹ™edstavuje fakt, Ĺže by tento editor mÄ›l bĂ˝t dĹŻkladnÄ› sladÄ›nĂ˝ se senzory a procesorem fotoaparĂĄtu. DalĹĄĂ­ moĹžnostĂ­ je Photoshop, kterĂ˝ disponuje plug–inem Camera RAW a mĂĄ nĂĄsledujĂ­cĂ­ vĂ˝hody: za prvĂŠ, protoĹže budete pravdÄ›podobnÄ› pracovat s Photoshopem, mĹŻĹžete zde takĂŠ rovnou zaÄ?Ă­t, a za druhĂŠ, ve Photoshopu jsou, aÄ? se to mĹŻĹže zdĂĄt zvlĂĄĹĄtnĂ­, mnohem propracovanÄ›jĹĄĂ­ ovlĂĄdacĂ­ prvky neĹž jakĂŠ mĂĄ vÄ›tĹĄina softwaru poskytovanĂŠho vĂ˝robci fotoaparĂĄtĹŻ. NejlepĹĄĂ­m Ĺ™eĹĄenĂ­m je vyzkouĹĄet si oba zpĹŻsoby s rĹŻznĂ˝mi obrĂĄzky a rozhodnout se podle sebe.

PrĂĄce s obrĂĄzkem

RAW konvertor ve Photoshopu (pĹŻvodnÄ› nabĂ­zenĂ˝ jako plug–in pro verzi 7, nynĂ­ pravidelnÄ› aktualizovanĂ˝ a zahrnutĂ˝ do aktualizacĂ­ Photoshopu) umoĹžĹˆuje uÄ?init v obrĂĄzku rozsĂĄhlĂŠ zmÄ›ny. Tato dialogovĂĄ okna v kombinaci s oknem NastavenĂ­ (viz. protÄ›jĹĄĂ­ strana) ilustrujĂ­ dostupnĂŠ moĹžnosti. Je ĂşÄ?elnĂŠ pouŞívat tato okna podle PoĹ™adĂ­ nastavenĂ­ (viz rĂĄmeÄ?ek vpravo).

Pořadí nastavení

Okno kalibrace fotoaparĂĄtu 1. Vyrovnejte omyly vzniklĂŠ pĹ™i Ä?tenĂ­ profilu fotoaparĂĄtu, nejlĂŠpe naÄ?tenĂ­m pĹ™edpĹ™ipravenĂŠho profilu (viz str. 139, SkuteÄ?nĂ˝ profil fotoaparĂĄtu).

ZĂĄkladnĂ­ okno 2. Nastavte VyvĂĄĹženĂ­ bĂ­lĂŠ a OdstĂ­n.

3. (volitelnÄ›) Vyberte AutomatickĂŠ nastavenĂ­, abyste zjistili, co software doporuÄ?uje. Tohoto doporuÄ?enĂ­ se vĹĄak nemusĂ­te nezbytnÄ› drĹžet.

4. Nastavte Expozici podle celkovĂŠ jasnosti, pĹ™iÄ?emĹž upĹ™ednostnÄ›te vysokĂŠ hodnoty a dĂĄvejte pozor na pĹ™eexpozici (nastavte varovĂĄnĂ­ pĹ™ed pĹ™eexpozicĂ­).

5. Nastavte ObnovenĂ­, pokud je nutnĂŠ, abyste obnovili pĹ™eexponovanĂŠ plochy pomocĂ­ rekonstrukce z jednoho Ä?i dvou zbĂ˝vajĂ­cĂ­ch kanĂĄlĹŻ.

6. Nastavte Fill Light, pokud je nezbytnĂŠ odkrĂ˝t stĂ­ny, ale buÄ?te opatrnĂ­, aby vĂ˝sledek nebyl pĹ™ehnanĂ˝.

7. Nastavte Blacks, pokud je nutnĂŠ, abyste ĂşÄ?innÄ› upravili stupeĹˆ Ä?ernĂŠ barvy.

8. Nastavte jas, pokud je nezbytnÊ změnit celkovÊ tónovÊ rozmezí (tento postup zmenťí nebo zvětťí stíny a zvýrazněnÊ plochy, aniŞ by tyto byly vyříznuty, za předpokladu, Şe je posouvåtko pouŞito mírně).

9. DolaÄ?te kontrast ve stĹ™ednĂ­ch tĂłnech.

10. Nastavte Saturaci, abyste dosåhli poŞadovanÊ sytosti barvy. Upřednostněte ovlådací prvek Vibrance, který må vestavěnou ochranu proti přeexpozici, kdyŞ odstíny dosåhnou plnÊ saturace.

Okno křivky tónů (volitelně) 11. Pokud je to nutnÊ, udělejte jemnÊ úpravy v nastavení rozloŞení tónů potÊ, co jste pracovali v Basic window (zåkladní okno).

Okno stupĹˆĹŻ ĹĄedĂŠ 12. Je-li to nutnĂŠ, vylepĹĄete individuĂĄlnĂ­ barvy.

Okno detailĹŻ 13. Ostrost nastavujte pouze v případÄ›, Ĺže chcete docĂ­lit urÄ?itĂŠho konkrĂŠtnĂ­ho vĂ˝stupu.

14. Redukujte ťum v obråzcích s vysokým stupněm ISO pomocí nastavení Luminance Smoothing pro regulaci ťumu jasu (stupně ťedÊ) a pomocí Color Noise Reduction pro regulaci ťumu rozdílu v barvåch. Tuto operaci můŞete nechat na specializovaný program.

Okno korekce objektivu 15. Opravte barevnĂ˝ rozptyl zpĹŻsobenĂ˝ defekty objektivĹŻ pomocĂ­ tĂĄhel pro Chromatic Aberration R/C (red-cyan: Ä?ervenĂĄ-modrozelenĂĄ) a B/Y (blueyellow: modrĂĄ-ĹžlutĂĄ).

16. Opravte ztmavenĂ­ rohĹŻ, pokud je to nezbytnĂŠ (typickĂŠ je to pĹ™i pouĹžitĂ­ ĹĄirokoĂşhlĂ˝ch Ä?oÄ?ek), a to pomocĂ­ posouvĂĄtek pro Vignetting Amount a Midpoint.

135

Tento obråzek je původně jemně přeexponovån, ale je vyfocen ve formåtu RAW. KdyŞ jej otevřeme ve Photoshopu, umoŞní nåm RAW konvertor změnit expozici, vyvåŞení bílÊ a spoustu dalťích nastavení.

U koneÄ?nĂŠho zĂĄbÄ›ru (dole vpravo) je expozice snĂ­mku snĂ­Ĺžena o 1/2 clony a zmÄ›nÄ›na jsou takĂŠ nastavenĂ­ vÄ?etnÄ› uĹživatelskĂŠho nastavenĂ­ vyvĂĄĹženĂ­ bĂ­lĂŠ, aby byly zesĂ­leny stĂ­ny.

Co nastavit?

RAW konvertory

TĹ™etĂ­ strany nabĂ­zejĂ­ RAW konvertory. VĂ˝robci fotoaparĂĄtĹŻ Ä?asto poskytujĂ­ vlastnĂ­ software.

Nikon

Canon

42–43 FormĂĄt souboru 68–69 ProfilovĂĄnĂ­ fotoaparĂĄtu 138–139 PokroÄ?ilĂŠ RAW 180–181 Korekce vad objektivu

PrĂĄce se soubory ve formĂĄtu RAW

DalĹĄĂ­ vÄ›cĂ­, o kterĂŠ se musĂ­me rozhodnout, je, co vĹĄechno nastavĂ­me v tĂŠto fĂĄzi, a co s pomocĂ­ běŞnĂ˝ch editaÄ?nĂ­ch nĂĄstrojĹŻ Photoshopu pozdÄ›ji. NastavenĂ­ expozice a vyvĂĄĹženĂ­ bĂ­lĂŠ jsou u formĂĄtu RAW jasnou volbou, a to proto, Ĺže mohou obnovit pĹŻvodnĂ­ data, zatĂ­mco jinĂĄ nastavenĂ­, jako tĹ™eba ostrost, je obvykle lepĹĄĂ­ nechat na konec. ObtĂ­ĹžnÄ›jĹĄĂ­ je rozhodnout mezi nastavenĂ­m RAW a profilovĂĄnĂ­m fotoaparĂĄtu. Postup, pĹ™i kterĂŠm vyuĹžijete profilovacĂ­ho softwaru, abyste vytvoĹ™ili pĹ™esnĂ˝ profil fotoaparĂĄtu (strany 68 a 69), je vhodnĂ˝ pouze pro obrĂĄzky, kterĂŠ pĹ™i otevĹ™enĂ­ nebyly nijak upravovĂĄny. JednoduĹĄe Ĺ™eÄ?eno, nemĹŻĹžete mĂ­t obojĂ­. Jednou moĹžnostĂ­ je omezit se pĹ™i nastavovĂĄnĂ­ RAW na tĂłnovĂŠ rozmezĂ­ (tj. expozice, stĂ­ny a jas) a potĂŠ zadĂĄnĂ­ profilu.

DalĹĄĂ­ moĹžnostĂ­ je vyuŞít dialog Kalibrace fotoaparĂĄtu k upravenĂ­ stejnĂ˝ch profilovĂ˝ch nastavenĂ­ (viz SkuteÄ?nĂ˝ profil fotoaparĂĄtu, str. 139). Pokud mĂĄte problĂŠmy se zpĹŻsobem, jakĂ˝m plug–in zobrazuje barvy, mĹŻĹže bĂ˝t takovĂ˝ problĂŠm dostateÄ?nĂ˝m dĹŻvodem pro pouĹžitĂ­ softwaru vĂ˝robce fotoaparĂĄtu pro nastavenĂ­ RAW. Photoshop CS automaticky otevĂ­rĂĄ soubory ve formĂĄtu RAW zobrazenĂ­m okna nastavenĂ­, jak je vidÄ›t na obrĂĄzku. Takto nabĂ­zĂ­ vĹĄechna pĹŻvodnĂ­ nastavenĂ­ fotoaparĂĄtu, v zĂĄvislosti na fotoaparĂĄtu případnÄ› i vĂ­ce, pĹ™estoĹže menu je odliĹĄnĂŠ. Zde zaÄ?Ă­nĂĄ – mnohdy se tento soubor dialogĹŻ mĹŻĹže postarat o vĹĄe, co s obrĂĄzkem potĹ™ebujete udÄ›lat – optimalizace v jednom kroku.

180

Korekce

G

eometrickĂŠ zkreslenĂ­ objektivu nenĂ­ nic novĂŠho, ale v souÄ?asnĂŠ dobÄ› je vĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ­. Existuje vĂ­ce dĹŻvodĹŻ, a to nejenom kvĹŻli digitĂĄlnĂ­m obrĂĄzkĹŻm. MenĹĄĂ­ velikosti senzorĹŻ nutnÄ› vytvåří velmi krĂĄtkĂŠ ohniskovĂŠ vzdĂĄlenosti, kterĂŠ jsou dĂ­ky modernĂ­ technologii objektivĹŻ vestavÄ›ny do transfokĂĄtorĹŻ majĂ­cĂ­ch vÄ›tĹĄĂ­ dosah neĹž kdy pĹ™edtĂ­m. PryÄ? jsou doby, kdy byly objektivy s pevnĂ˝m ohniskem co do kvality obrĂĄzku evidentnÄ› lepĹĄĂ­, ovĹĄem u zoomĹŻ je obtĂ­ĹžnÄ›jĹĄĂ­ opravit distorzi (zkreslenĂ­) – na objektivu s velkĂ˝m rozsahem je pravdÄ›podobnĂŠ, Ĺže dojde k soudkovĂŠmu zkreslenĂ­ na ĹĄirokĂŠm konci, na druhĂŠm konci s delĹĄĂ­m ohniskem k poduĹĄkovĂŠmu zkreslenĂ­. Ĺ irokoĂşhlĂŠ zoomy jsou pochopitelnÄ› populĂĄrnÄ›jĹĄĂ­, ale cenou je zkreslenĂ­. Vzhledem k tomu, Ĺže zkreslenĂ­ mĹŻĹže bĂ˝t digitĂĄlnÄ› opraveno, neexistuje ŞådnĂĄ omluva pro jejich ignoraci, takĹže se stĂĄvĂĄ dalĹĄĂ­ souÄ?ĂĄstĂ­ postupu prĂĄce na obrĂĄzku. ZkreslenĂ­ objektivu se dĂĄ opravit pomocĂ­ softwaru, v souÄ?asnĂŠ dobÄ› je vĂ˝bÄ›r nemalĂ˝. ProtoĹže majĂ­ objektivy individuĂĄlnĂ­ zkreslovacĂ­ vlastnosti – a co je dĹŻleĹžitÄ›jĹĄĂ­, u transfokĂĄtorĹŻ se distorze liĹĄĂ­ podle ohniskovĂŠ vzdĂĄlenosti – musĂ­ bĂ˝t korekÄ?nĂ­ software schopen interpolovat nÄ›kolik parametrĹŻ, vÄ?etnÄ› radiĂĄlnĂ­ hodnoty pokĹ™ivenĂ­. Na zkreslenĂ­ objektivu samozĹ™ejmÄ› zĂĄleŞí jen pokud je viditelnĂŠ, coĹž je hlavnÄ› podĂŠl dlouhĂ˝ch rovnĂ˝ch linek blĂ­zkĂ˝ch okrajĹŻm obrĂĄzku. Pokud vĂĄs vĹĄak vizuĂĄlnÄ› neruĹĄĂ­, nemĂĄ vĂ˝znam je opravovat.

V zĂĄsadÄ› se jak soudkovĂŠ, tak i poduĹĄkovĂŠ zkreslenĂ­ opravuje digitĂĄlnÄ› aplikacĂ­ opaÄ?nĂŠho radiĂĄlnĂ­ho pokĹ™ivenĂ­, a to v rozsahu, v jakĂŠm mĹŻĹžete pouŞít jeden ze

zĂĄkladnĂ­ch nĂĄstrojĹŻ, jakĂ˝m je například filtr Korekce objektivu (Filtr > Deformace > Korekce objektivu) ve Photoshopu. Tyto nĂĄstroje ovĹĄem neumoĹžĹˆujĂ­ zmÄ›ny v hodnotĂĄch mezi vnitĹ™nĂ­mi a vnÄ›jĹĄĂ­mi Ä?ĂĄstmi snĂ­mku.

Filtry korekce zkreslení objektivu mohou vyhovovat různým optickým vlastnostem odliťných objektivů.

StupeĹˆ zkreslenĂ­ se vĹždy zvyĹĄuje ve smÄ›ru od centra k vnÄ›jĹĄku, ale zpĹŻsob, jakĂ˝m se vyvĂ­jĂ­, se u kaĹždĂŠho objektivu liĹĄĂ­. Pokud tento jev nevezmeme v Ăşvahu, mĹŻĹžeme skonÄ?it s opravenĂ˝mi rovnĂ˝mi linkami u okrajĹŻ, ale s jejich pĹ™ehnanou nebo nedostateÄ?nou korekcĂ­ blĂ­zko stĹ™edu.

SoftwarovĂĄ Ĺ™eĹĄenĂ­ KorekÄ?nĂ­ software se posuzuje podle ĂşÄ?inku na rovnĂŠ linky a v menĹĄĂ­ mĂ­Ĺ™e i na symetrickĂŠ tvary, například kruhy. Pro měřenĂ­ efektu filtru je nezbytnĂŠ pĹ™ekrytĂ­

Co mĂĄ cenu korigovat a co ne?

Pamatujte si, Ĺže ne vĹždy se musĂ­ zkreslenĂ­ objektivu opravovat. Jeho ĂşÄ?inky jsou nejzĹ™etelnÄ›jĹĄĂ­ – a nejmĂŠnÄ› pĹ™ijatelnĂŠ – na dlouhĂ˝ch rovnĂ˝ch linkĂĄch poloĹženĂ˝ch u okrajĹŻ snĂ­mku, zejmĂŠna pokud se zdĂĄ, Ĺže by mÄ›ly bĂ˝t rovnoběŞnĂŠ s okraji. Pokud scĂŠna neobsahuje ŞådnĂŠ dlouhĂŠ rovnĂŠ linky, tak moĹžnĂĄ ani neexistuje ŞådnĂ˝ pĹ™esvÄ›dÄ?ivĂ˝ dĹŻvod zasahovat do obrĂĄzku. Například přírodnĂ­ scenerie nemajĂ­ obvykle Şådnou jasnou geometrii. S vĂ˝jimkou efektu rybĂ­ho oka nevyĹžaduje vÄ›tĹĄina objektivĹŻ Şådnou velkou korekci, nejprve tedy hodnoĹĽte oÄ?ima.

Geometrie obråzku – tři postupy Zde uvådíme tři zåklaní druhy korekce, kterÊ byste mohli při vytvåření geometrie obråzku potřebovat: Typ 1. Zkreslení objektivu

Charakteristika Vnitřní nebo vnějťí ohyby okolo středu (radiålní).

2. ZkreslenĂ­ perspektivy

Vertikålní nebo horizontålní sbíhavost rovnoběŞek.

SklopenĂ­ ve smÄ›ru nebo proti smÄ›ru hodinovĂ˝ch ruÄ?iÄ?ek.

Editace obrĂĄzku

3. NatoÄ?enĂ­

Nemusí být hned jasnÊ, v jakÊm pořadí by měly být tyto postupy aplikovåny, hodně to zåleŞí na konkrÊtním obråzku. V zåsadě jsou vťak výsledkem korekce zkreslení

Postup Filtr pro korekci objektivu, kterĂ˝ pouŞívĂĄ opaÄ?nĂŠ radiĂĄlnĂ­ zkreslenĂ­ rozdÄ›lenĂŠ pĹ™iměřenÄ› mezi stĹ™ed a okraje. Ăšpravy > Transformace > Perspektiva. Ăšpravy > Transformace > OtoÄ?it, nebo Obraz > NatoÄ?it plĂĄtno.

objektivu rovnĂŠ linky, kterĂŠ se pak z hlediska perspektivy a rotace posuzujĂ­ lĂŠpe.

181

Zåběry před a po

Tento obråzek skříně nebyl nijak upravovån.

Na tento obrĂĄzek byla pouĹžita korekce pomocĂ­ LensDoc.

souĹ™adnicovou sĂ­tĂ­, a to buÄ? v oknÄ› filtru nebo na vĂ˝sledku po pouĹžitĂ­ korekÄ?nĂ­ho softwaru ve Photoshopu – nebo v obojĂ­m. Nastavte rozestupy souĹ™adnicovĂŠ sĂ­tÄ› tak, Ĺže jsou jejĂ­ linky umĂ­stÄ›ny blĂ­zko tÄ›ch linek, kterĂŠ jsou v obrĂĄzku nejdĹŻleĹžitÄ›jĹĄĂ­. PokĹ™ivenĂ­ obrĂĄzku velmi vyĹžaduje schopnost zpracovĂĄnĂ­ a kvality vĂ˝slednĂŠho obrĂĄzku zĂĄvisĂ­ na dobrĂ˝ch interpolaÄ?nĂ­ch algoritmech.

IdeĂĄlnĂ­ metodou je analyzovat kaĹždĂ˝ objektiv, zmapovat jeho zkreslenĂ­ (a u transfokĂĄtorĹŻ pĹ™i kaĹždĂŠ ohniskovĂŠ vzdĂĄlenosti), a pak v programu pĹ™evrĂĄtit jejĂ­ efekt. V podstatÄ› na tomto principu pracuje DxO Optics Pro a je naprosto ĂşÄ?innĂ˝. Jedinou nevĂ˝hodu pĹ™edstavuje fakt, Ĺže vĹĄe zĂĄvisĂ­ na Ä?asovÄ› nĂĄroÄ?nĂŠ analĂ˝ze, kterou provĂĄdÄ›jĂ­ vĂ˝robci softwaru a nenĂ­ moĹžnĂŠ nastavovat, vylepĹĄovat nebo vytvĂĄĹ™et uĹživatelskĂ˝ profil jakĂŠhokoli jinĂŠho objektivu. AlternativnĂ­ přístup mĂĄ LensDoc od Andromedy, jeĹž pracuje na zĂĄkladÄ› urÄ?enĂ­ bodĹŻ podĂŠl linie v obrĂĄzku, kterĂĄ by mÄ›la bĂ˝t narovnĂĄna, a pak ji narovnĂĄ. Andromeda takĂŠ poskytuje uĹživatelĹŻm moĹžnost profilovat pokĹ™ivenĂ­ samostatnÄ›, ovĹĄem tento postup zabĂ­rĂĄ mnoho Ä?asu.

Zvětťovåní obråzku pro dosaŞení původní velikosti

Toto je obvyklý nåmět pro korekci objektivu, ideålní pro jeho profilovåní.

Alternativou je fotografie obråzku s mnoŞstvím rovných linek.

16 – 19 Objektivy DSLR 22 – 23 Digitålní přiblíŞení a makro 182 – 183 Korekce rotace a perspektivy

Korekce distorze Ä?oÄ?ky

Po provedení korekce bude obråzek nutno oříznout, aby se odstranily nově pokřivenÊ okraje, ledaŞe software nabízí moŞnost roztaŞení obråzku, aby se veťel do původního snímku. Z toho důvodu neořezåvejte obråzek před tím, neŞ na něj pouŞijete korekci zkreslení.

Software předpoklådå provedení symetrickÊ korekce okolo středu obråzku, takŞe předchozí ořezåní vyústí ve zkreslenou korekci.

224

Optimalizace naskenovaných obråzků

C

Ă­lem dobrĂŠho skenovĂĄnĂ­ je samozĹ™ejmÄ› zĂ­skat dobrĂ˝ obrĂĄzek bÄ›hem jednoho skenovĂĄnĂ­, ale pĹ™i pĹ™ipravovĂĄnĂ­ obrĂĄzku je urÄ?itĂĄ korekce tĂŠměř nevyhnutelnĂĄ. PĹ™inejmenĹĄĂ­m musĂ­ bĂ˝t obrĂĄzek naskenovanĂ˝ v jednĂŠ fĂĄzi posouzen ve Photoshopu, kterĂ˝ je standardnĂ­ produkÄ?nĂ­ aplikacĂ­. ZĂĄkladnĂ­ optimalizace je stejnĂĄ jako u digitĂĄlnĂ­ho snĂ­mku (viz str. 128 – 133), i kdyĹž samozĹ™ejmÄ› existujĂ­ urÄ?itĂĄ specifika. Jednou speciĂĄlnĂ­ vĂ˝hodou je, Ĺže mĂĄte pro referenci fyzickĂ˝ diapozitiv.

Newtonovy kruhy

Z filmu do digitĂĄlu

Tyto mnohobarevnĂŠ odstupĹˆovanĂŠ artefakty, kterĂŠ nesmĂ­me zamÄ›Ĺˆovat s moirĂŠ, pĹ™estoĹže vypadajĂ­ podobnÄ›, jsou zpĹŻsobeny kontaktem mezi filmem a sklem, jeĹž ovlivĹˆuje Ăşhel, pĹ™i kterĂŠm se odråŞí svÄ›telnĂŠ vlny.

Potenciålní problÊm představují u deskových skenerů.

ObtĂ­ĹžnÄ› se opravujĂ­ a nejlepĹĄĂ­m zpĹŻsobem, jak si s nimi poradit, je pĹ™eskenovĂĄnĂ­ a ujiĹĄtÄ›nĂ­ se, Ĺže se film nedotĂ˝kĂĄ skla. Pokud je musĂ­te opravit digitĂĄlnÄ›, uÄ?iĹˆte nĂĄsledujĂ­cĂ­. ÄŒasto pomĂĄhĂĄ rozdÄ›lit korekci tĂłnĹŻ od korekce barev a pracovat v jednom momentu pouze na jednĂŠ korekci.

U tĂłnovĂŠ korekce nejdříve najdÄ›te kanĂĄl, v nÄ›mĹž je vzor nejzĹ™etelnÄ›jĹĄĂ­ – obvykle jde o kanĂĄl SvÄ›telnost v mĂłdu Lab. Pokud se kruhy objevujĂ­ v nevĂ˝raznĂŠ oblasti, například na obloze, vyzkouĹĄejte namalovĂĄnĂ­ vĂ˝bÄ›ru v RychlĂŠ masce a pak aplikaci rozostĹ™ovacĂ­ho nebo stĹ™edovĂŠho filtru. Nebo otevĹ™ete okno KĹ™ivky a uvnitĹ™ vĂ˝bÄ›ru kliknÄ›te za souÄ?asnĂŠho stisku klĂĄvesy Ctrl na tmavou skupinu a pak na svÄ›tlou skupinu. Pak s tÄ›mito body lehce tĂĄhnÄ›te tak, abyste minimalizovali kontrast. Jinak pracujte na nejviditelnÄ›jĹĄĂ­ch Ä?ĂĄstech vzoru pomocĂ­ ĹĄtÄ›tce, zesvÄ›tlujte a ztmavujte podle potĹ™eby. Po tĂłnovĂŠ korekci najdÄ›te barevnĂ˝ kanĂĄl, v nÄ›mĹž je moirĂŠ nejzĹ™etelnÄ›jĹĄĂ­ (R, G nebo B, nebo v Lab a nebo b) a proveÄ?te korekce podobnĂŠ výťe popsanĂ˝m. VĹĄechny tyto postupy jsou Ä?asovÄ› nĂĄroÄ?nĂŠ.

RetuĹĄovĂĄnĂ­

V zĂĄvislosti na tom, zda jste pouĹžili, Ä?i nepouĹžili volbu odstranÄ›nĂ­ prachu a rĂ˝h pĹ™i skenovĂĄnĂ­, se mĹŻĹže u naskenovanĂŠho obrĂĄzku objevit vÄ›tĹĄĂ­ potĹ™eba opravy detailu neĹž u digitĂĄlnĂ­ fotografie. Prach a ĹĄkrĂĄbance na povrchu filmu budou ostĹ™eji zobrazeny neĹž prach na senzoru fotoaparĂĄtu. NicmĂŠnÄ› vyĹžadujĂ­ stejnĂŠ postupy (viz str. 170 – 173), aÄ?koliv pokud bude na obrĂĄzku spousta kazĹŻ, mohlo by bĂ˝t prvnĂ­m krokem pouĹžitĂ­ filtru Photoshopu Prach a ĹĄkrĂĄbance. ÄŒĂ­m vÄ›tĹĄĂ­ je velikost filmu, tĂ­m pravdÄ›podobnÄ›jĹĄĂ­ je vĂ˝skyt prachu a jako vĹždy musĂ­ bĂ˝t obrĂĄzek prozkoumĂĄn pĹ™i 100% velikosti.

PodmĂ­nky zobrazenĂ­

SrovnĂĄvĂĄnĂ­ naskenovanĂŠho obrĂĄzku s originĂĄlem vyĹžaduje odpovĂ­dajĂ­cĂ­ podmĂ­nky zobrazenĂ­ stejnĂŠ u poÄ?Ă­taÄ?ovĂŠ obrazovky a snĂ­mku. U monitoru zvaĹžte okolnĂ­ zobrazovacĂ­ podmĂ­nky (viz str. 108). PĹ™idejte k tomu prosvÄ›tlovacĂ­ zařízenĂ­ pro korekci barev, kterĂŠ mĂĄ rovnomÄ›rnĂŠ dennĂ­ osvÄ›tlenĂ­ – a co je dĹŻleĹžitĂŠ, relativnÄ› nĂ­zkĂ˝ svÄ›telnĂ˝ vĂ˝stup. IdeĂĄlnÄ› by mÄ›l odpovĂ­dat jasu monitoru. TakĂŠ je dĹŻleĹžitĂŠ zakrĂ˝t okolĂ­ kolem filmu, jinak okolnĂ­ jasnĂĄ plocha zkreslĂ­ vĂĄĹĄ Ăşsudek. MalĂĄ prosvÄ›tlovacĂ­ zařízenĂ­ jsou dostupnĂĄ pro snĂ­mky o velikosti 35 mm.

225

OptimalizaÄ?nĂ­ sekvence Je uĹžiteÄ?nĂŠ mĂ­t pravidelnĂ˝ postup provĂĄdÄ›nĂ­ odliĹĄnĂ˝ch akcĂ­, protoĹže vĂ˝sledky jsou pak jednotnĂŠ.

1. OtoÄ?te.

2. Ořízněte.

3. Nastavte rozmezĂ­.

4. Nastavte celkovou barevnost.

5. Nastavte jas.

6. SelektivnÄ› nastavte barvu.

7. RetuĹĄujte.

8. UloĹžte jako...

VytvĂĄĹ™enĂ­ a pĹ™iĹ™azovĂĄnĂ­ profilĹŻ PĹ™estoĹže majĂ­ skenery vloĹženĂŠ profily dodĂĄvanĂŠ vĂ˝robcem, mĹŻĹžete i pĹ™esto chtĂ­t vytvoĹ™it vlastnĂ­ profil. PĹ™izpĹŻsobenĂŠ profily skenerĹŻ jsou jednotnÄ›ji pouĹžitelnÄ›jĹĄĂ­ neĹž profily fotoaparĂĄtĹŻ (viz str. 68 a 69) a v mnohĂŠm jsou vytvoĹ™eny stejnĂ˝m zpĹŻsobem. DĹŻvodem je, Ĺže svÄ›telnĂ˝ zdroj je vĹždy stejnĂ˝ a hlavnĂ­ promÄ›nnou je typ filmu, pro kterĂ˝ jsou dostupnĂŠ referenÄ?nĂ­ soubory na webovĂ˝ch strĂĄnkĂĄch vĂ˝robce. BarevnĂ˝ plĂĄn pro kaĹždĂ˝ typ filmu vĹĄak pĹ™edstavuje dalĹĄĂ­ nĂĄklady. StandardnĂ­m plĂĄnem pro skenovĂĄnĂ­ je IT8, dostupnĂ˝ u vĂ˝robcĹŻ filmĹŻ a nÄ›kterĂ˝ch nezĂĄvislĂ˝ch zdrojĹŻ, a to jak ve formÄ› filmu, tak i vĂ˝tisku, nikoliv vĹĄak jako barevnĂ˝ negativ. Vlevo dole je datovĂ˝ kĂłd, kterĂ˝ identifikuje referenÄ?nĂ­ soubor, kterĂ˝ potĹ™ebujete.

BarevnĂĄ tabulka IT8

1. Kupte si barevnĂ˝ terÄ? a stĂĄhnÄ›te referenÄ?nĂ­ soubory od vĂ˝robce filmu (například pro Kodak na: ftp://ftp.kodak.com/gastds/Q60DATA/).

2. Naskenujte terÄ?. UjistÄ›te se, Ĺže: a) BĂ­lĂĄ nenĂ­ pĹ™eexponovĂĄna. KonkrĂŠtnÄ›, Ĺže cesta stupnice ĹĄedĂŠ je menĹĄĂ­ neĹž 255, nejlĂŠpe kolem 250. b) Existuje znatelnĂ˝ rozdĂ­l mezi kaĹždĂ˝m pĂĄskem stupnice ĹĄedĂŠ na ĹĄkĂĄle 22 pĂĄskĹŻ. c) VĹždy skenujte ve vÄ›tĹĄĂ­ neĹž 8bitovĂŠ hloubce, jak u vytvĂĄĹ™enĂ­ profilĹŻ, tak i pĹ™i běŞnĂŠm skenovĂĄnĂ­.

3. Otevřete soubor s obråzkem v profilovacím softwaru.

Osobně pouŞívåm EditLab, plug-in Photoshopu, jiŞ dříve popsaný u profilovåní fotoaparåtů.

Vyberte typ tabulky IT8 a přísluĹĄnĂ˝ referenÄ?nĂ­ soubor.

4. Umístěte souřadnicovou síż.

5. Vytvořte a uloŞte profil.

6. Po kaĹždĂŠm běŞnĂŠm skenovĂĄnĂ­ pĹ™iĹ™aÄ?te profil za stejnĂŠ ho pouĹžitĂ­ metody popsanĂŠ na stranĂĄch 128 a129.

106 – 107 Språva barev 132 – 133 Tipy pro optimalizaci 218 – 219 Zåklady skenovåní

Optimalizace naskenovaných obråzků

Barevnå tabulka IT8 na světelnÊm panelu