Fotografie a světlo

E N C Y K L O P E D I E G R A F I K A A D I G I T Á L N Í

F O T O G R A F I E

&

fotografie světlo

naučte se techniky fotografického svícení

www.zonerpress.cz

Fil Hunter Steven Biver Paul Fuqua

Light - Science & Magic An Introduction to Photographic Lighting (Third Edition) Fil Hunter, Steven Biver, Paul Fugua Copyright © 2007, Elsevier Inc. All rights reserved.

This edition of Light: Science and magic. An Introduction to photographic Lighting by Fil Hunter, Steven Biver; Paul Fugua is published by arrangement with Elsevier INC of 200 Wheeler Road, 6th Floor, Burlington MA01803, USA. No part of this publication may be reproduced, stored in a retrieval system, or transmitted, in any form or by any means, electronic or mechanical, by photocopying, recording or otherwise, without prior permission in writing from the publisher.

Translation was undertaken by ZONER software, s.r.o.

Fotografie a světlo naučte se techniky svícení Fil Hunter, Steven Biver, Paul Fugua Copyright © ZONER software, s.r.o.

Vydání první v roce 2007.

Všechna práva vyhrazena.

Zoner Press, katalogové číslo: ZR718 ZONER software, s.r.o Nové sady 18, 602 00 Brno http://www.zonerpress.cz Šéfredaktor: Pavel Kristián Odpovědný redaktor: Karel Vlček DTP: Lenka Křížová Jazyková korektura: Mgr. Jana Vyoralová © Překlad: Milan Krupár © Obálka: Lenka Křížová © Foto na obálce: Steven Biver Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení sice bylo postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb.

Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků.

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.

Dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, s.r.o.

Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883, fax: 543 257 245 e-mail: knihy@zoner.cz, http//www.zonerpress.cz

ISBN: 978-80-86815-69-5

Obsah Kapitola 1 Jak zvládnout světlo Co jsou základní pravidla?

Proč jsou základní pravidla důležitá?

Jak jsme pro tuto knihu vybírali vzorové předměty a modely?

Potřebuji dělat všechna praktická cvičení?

Jaký fotografický přístroj potřebuji?

Mám fotografovat na film nebo digitálně?

Jaké potřebuji světelné vybavení?

Co jiného bych měl vědět pro práci s touto knihou?

Co je tou kouzelnou částí knihy?

Kapitola 2 Světlo, základní surovina fotografie Co je to světlo?

Jak fotografové popisují světlo?

Jas Barva Kontrast Světlo versus svícení Jak ovlivní fotografovaný předmět svícení Propuštění světla Přímé a rozptýlené propouštění světla Pohlcení světla Odraz světla

Kapitola 3 Práce s odrazem světla a skupina úhlů odrazu Druhy odrazu světla Rozptýlený odraz Zákon o úbytku světla se čtvercem vzdálenosti Přímý odraz Porušení zákona o úbytku světla?

Skupina úhlů odrazu světla Polarizovaný přímý odraz světla Je to polarizovaný odraz nebo obyčejný přímý odraz světla?

Změna běžného přímého odrazu světla v polarizovaný odraz Využití teorie

3 4 5 5 6 7 8 10 11 11

13 14 17 17 18 19 22 24 24 26 27 28

31 32 32 36 37 38 39 41 44 46 47

v

OBSAH

Kapitola 4 Objevení povrchu Fotograf jako redaktor Využití rozptýleného odrazu světla Úhel dopadu světla Lesk a bída Obecného Pravidla Vzdálenost světla Zvládáme nemožné Použití rozptýleného odrazu a stínu k objevení struktury Vyděláváme na přímém odrazu světla Souboj povrchů Vyzkoušejte polarizační filtr Použití ještě většího světla Použití více než jednoho světla Použití stínítka Složité povrchy

Kapitola 5 Objevení tvaru a kontury Klíč k prostorové hloubce Perspektivní zkreslení Perspektivní zkreslení naznačuje hloubku Ovlivňujeme zkreslení Změna barevné škály Velikost světla Velká světla kontra malá světla Vzdálenost od fotografovaného předmětu Směr světla Světlo ze strany Světlo nad fotografovaným předmětem Vyrovnávací světlo Přidáváme hloubku do pozadí Jak velká odchylka barevných tónů je ideální?

Fotografování budov: Snižování odchylky v tónech Fotografování válců – zvětšujeme škálu tónů Pamatujte na detaily povrchu Lesklá krabice Použití tmavého pozadí Odstranění přímých odrazů světla na vrchní straně krabice Přibližte zdroj světla k fotoaparátu Zvedněte nebo snižte fotoaparát Použijte přechod na pozadí

Odstraňte přímý odraz od boků krabice Položte na podložku černou desku Nakloňte krabici Použijte delší ohnisko objektivu

Dokončete práci s využitím jiných zdrojů Zkuste polarizační filtr Použijte matovací sprej

Používat přímý odraz?

vi

49 50 51 52 55 57 59 62 65 68 71 71 72 73 75

79 81 81 82 83 84 85 86 86 87 89 90 91 95 97 99 100 102 102 103 104 104 105 105

106 107 107 107

108 108 109

109

OBSAH

Kapitola 6 Kov Plochý kov Jasný nebo tmavý?

Najděte skupinu úhlů odrazu světla Svícení kovu Jak dosáhnout jasného kovu Jaká je „normální“ expozice u kovu?

Jak dosáhnout tmavého obrazu kovu Prvotřídní kompromis Řízení účinné velikosti světla Jak zachovat pravoúhlost předlohy Kovové krabice Světlé pozadí Průhledné pozadí Lesklé pozadí Kulatý kov Maskování odrazu Fotoaparát ve tmě Použití fotografického stanu Další možnosti Polarizační filtry Černá magie Matovací sprej Kde jinde můžu uplatnit tyto postupy?

Kapitola 7 Případ mizejícího skla Základní pravidla Problémy Řešení Dva lákavé protiklady Metoda svícení na světlém pozadí Metoda tmavého pozadí To nejlepší z obou světů Některé drobné úpravy Charakteristika povrchu skleněné předlohy Nasvícení pozadí Odstranění horizontu Potlačení odlesků Odstranění rušivých odrazů Komplikace způsobené předměty, které nejsou ze skla Kapaliny ve skle

111 112 113 113 117 117 120 121 124 126 130 132 135 136 137 140 141 142 143 144 145 145 146 146

149 149 150 151 152 152 156 160 162 162 166 166 168 170 172 173

Kapalina jako čočka Zachování správných barev

173 174

Neprůhledné předměty Rozeznání hlavního předmětu

177 177

Kapitola 8 Světelná výzbroj Nastavení s jedním světlem Základní nastavení

181 182 182

vii

OBSAH Velikost světla Struktura kůže Kam dát hlavní světlo Klíčový trojúhelník Klíčový trojúhelník je příliš velký: Hlavní světlo je příliš blízko k fotoaparátu Klíčový trojúhelník příliš nízko: Hlavní světlo je moc vysoko Klíčový trojúhelník je moc úzký: Hlavní světlo je příliš stranou

Zprava nebo zleva? Široké nebo úzké svícení Brýle Přídavná světla Doplňková světla Odrazné desky jako doplňková světla

Světlo na pozadí Zadní světlo do vlasů Boční světlo Obrysová světla Nálada a tón fotografie Svícení Low-Key Svícení High-Key Dodržování stylu Tmavá pleť Portrétování s dostupným světlem Okno jako hlavní světlo Slunce jako zadní světlo do vlasů Kombinace přirozeného a ateliérového světla Udržení světla v mezích Stanovení pravidel?

Kapitola 9 Extrémy Charakteristická křivka Dokonalá „křivka“ Nedokonalý fotoaparát Přeexponování Podexpozice Skutečný snímač Využití všech zdrojů Bílá na bílé Exponování obrazů bílá na bílé Svícení záběrů bílá na bílé Předloha a pozadí Použití neprůhledného bílého pozadí Použití průsvitného bílého pozadí Použití zrcadlového pozadí V každém případě volte malé pozadí Černá na černé Expozice obrazů černá na černé Svícení obrazů černá na černé

viii

183 185 185 186 188 189 190

191 192 195 196 196 198

202 205 206 208 209 212 212 214 215 216 216 217 217 220 221

225 226 226 229 231 232 235 236 238 239 241 242 244 248 251 252 253 253 254

OBSAH Předloha a pozadí Použití neprůsvitného černého pozadí Použití lesklého černého pozadí Vzdalte předlohu od pozadí Histogram Předcházení problémům Přílišné úpravy Křivky Nová pravidla?

Kapitola 10 Světlo na cestách Výběr správného blesku Správná expozice Stanovení expozice samotným bleskem Použití flashmetru Výpočet expozice Výpočet směrného čísla Použití směrného čísla Jak získat víc světla Zaostřený blesk Víc blesků Několikanásobný záblesk Vylepšení vlastností světla Odražený záblesk Odsplývání světla Světlo různých barev Proč je barva světla důležitá?

Nestandardní zdroje světla Smísily se barvy světla?

Způsoby nápravy Světla s rozdílnou dobou výkonu Můžeme dosáhnout ateliérového světla i mimo ateliér?

Rejstřík

255 257 259 260 262 264 266 267 268

271 271 272 273 273 274 274 275 276 277 278 278 280 280 283 285 286 287 289 292 294 296

299

ix

FOTOGRAFIE & SVĚTLO

Úhel dopadu světla Jaký druh svícení splní naše požadavky? Abychom odpověděli na tuto otázku, začneme pohledem na základní nastavení pro kopírování a na množinu úhlů odrazu světla pro přímý odraz světla.

Obrázek 4.1 ukazuje standardní nastavení fotoaparátu pro kopírování. Aparát máme na stativu a míří přímo na originál obrazu, který je na stojanu. Předpokládejme, že vzdálenost mezi fotoaparátem a fotografovaným originálem uměleckého díla je nastavena právě tak, aby fotografovaný obrázek zabíral celou obrazovou plochu fotoaparátu.

Nakreslili jsme skupinu úhlů odrazu světla, ze kterých světlo nebo světla vytvoří přímé odrazy. Většina schémat pro duplikaci používají světla po obou stranách fotoaparátu. Nám pro objasnění základů bude stačit jedno.

Takový nákres zjednodušuje nasvícení sestavené scény. Znovu si zopakujeme, že světlo uvnitř skupiny úhlů odrazu světla vytvoří přímé odrazy světla, zatímco světlo umístěné vně skupiny úhlů odrazu světla přímé odrazy neudělá. Z kapitoly 3 také víme, že rozptýlený odraz udělá světlo z jakéhokoli úhlu. Protože pro tento případ požadujeme rozptýlené odrazy, umístíme světlo kamkoli mimo množinu úhlů odrazu světla.

4.1 Skupina úhlů odrazu světla vytvářející přímý odraz světla při „kopírovacím“ nastavení osvětlení.

Světlo uvnitř množiny úhlů odrazu světla vytvoří přímý odraz, světlo vně množiny úhlů odrazu světla ne. Na každé straně fotoaparátu je stejná množina úhlů odrazu světla.

52

úh skupina lů odrazu

OBJEVENÍ POVRCHU

4.2 Na dobré fotografii není na známce z doutníkové krabice nic jiného než rozptýlený odraz světla a barvy jsou velmi podobné těm na předloze.

Doutníková krabice na obrázku 4.2 byla vyfotografována s použitím světla umístěného vně skupiny úhlů odrazu světla. Vidíme na ní jen rozptýlené odrazy které se barevně velmi blíží originálu.

Pro srovnání jsme na obrázku 4.3 umístili světlo dovnitř skupiny úhlů odrazu světla. Výsledné přímé odrazy světla způsobily nepřijatelný přepal na lesklém povrchu krabice.

Tento postup je jednoduchý pro fotografování v ateliéru nebo v laboratoři. Nicméně se na fotografovi často požaduje, aby vyfotografoval velké obrazy v muzeu nebo jiném zařízení, ze kterého nemohou být přeneseny. Každý, kdo tohle někdy dělal, tak ví, že kurátoři výstavy vždycky postaví vitrínu nebo nějaký jiný stojan přesně do toho místa, kam bychom chtěli umístit fotoaparát.

V takové situaci musíme umístit fotoaparát blíže k předloze a zvolit objektiv se širším ohniskem, abychom vyplnili celou obrazovou plochu fotoaparátu předlohou.

4.3 Umístění světla dovnitř množiny úhlů odrazu světla způsobilo nepřijatelný přepal a zničilo některé detaily.

53

FOTOGRAFIE & SVĚTLO

4.4 Při užití objektivu se širokým ohniskem narostla skupina úhlů odrazu světla. Výsledkem je malý rozsah použitelných úhlů pro umístění světla.

Jenom zdroj světla mimo skupinu úhlů odrazu světla poskytne světlo bez odlesků.

výstavní vitrína

na úhlů odrazu skupi

Obrázek 4.4 je naše muzejní nastavení z ptačí perspektivy. Na fotoaparátu je nasazen objektiv s velmi širokým ohniskem s obrazovým úhlem okolo 90 stupňů.

Podívejte se, co se stalo s naší množinou úhlů odrazu světla.

Skupina úhlů, které způsobí přímý odraz světla se významně zvětšila a rozsah úhlů mimo ni pro přijatelné umístění světelného zdroje se velmi zúžil. Světlo musí být mnohem více ze strany, abychom předešli nežádoucímu přímému odrazu.

Vyfotografování snímku s takto umístěným fotoaparátem a světlem postaveným jako na obrázku 4.1 by poskytlo hrozný výsledek. Stejný úhel osvětlení, který vyhovoval při umístění fotoaparátu dále od předlohy může způsobit přímé odrazy, když fotoaparát přiblížíme k předloze. V takovém případě musíme dát světlo více z boku.

Navíc některé místnosti v muzeu svým tvarem znemožní umístit světelné zdroje tam, kde bychom je potřebovali a rozmístění světel je těžší úkol než umístění fotoaparátu. Když se nám někdy zdá správné umístění světel nemožné, můžeme to vyřešit oddálením fotoaparátu od předlohy, a použitím objektivu s delším ohniskem.

Místnost na obrázku 4.5 je příliš úzká pro snadné umístění světel, ale je dostatečně dlouhá na to, aby se fotoaparát umístil skoro 54

OBJEVENÍ POVRCHU

4.5 Nastavení pro duplikace s použitím dlouhého ohniska. Protože je skupina úhlů odrazu světla způsobující přímý odraz malá, je nalezení vhodného místa pro umístění světelného zdroje snadné.

jakkoli daleko. Vidíme, že když je fotoaparát daleko od předlohy je skupina úhlů způsobujících přímý odraz malá. Nyní je snadné nalézt osvětlovací úhel tak, abychom předešli přímým odrazům.

Lesk a bída Obecného Pravidla Učebnice, které zamýšlejí jednoduše předvést základní schéma pro kopírování předlohy (nezabývají se základními pravidly pro práci se světlem) často používají nákres podobný tomu na obrázku 4.6, aby předvedly standardní nastavení.

Všimněte si, že světelné zdroje míří na předlohu pod úhlem 45 stupňů. Na tomto úhlu není nic mimořádného, je to obecné pravidlo, které obvykle platí, ale ne vždy. Jak jsme zjistili na předchozích příkladech, použitelný úhel osvětlení závisí na vzdálenosti fotoaparátu od předlohy a související volby ohniska objektivu.

Je důležité si připomenout, že tohle pravidlo může selhat, když si nedáme pozor na vzdálenost světelného zdroje od předlohy. Abychom se dozvěděli proč, použijeme poznatky z nákresů 4.1 a 4.6.

Na obrázku 4.7 vidíme dvě možné pozice světelného zdroje.

Obě světla svítí na předlohu pod úhlem 45 stupňů, ale pouze jedno 55

FOTOGRAFIE & SVĚTLO

A nakonec si povšimněte, že na přední straně krabice se nám objevila struktura, kterou jsme v předchozích příkladech nezaznamenali. To je tím, že neviditelné světlo je účinné jen v malé oblasti podložky. Když totiž není kov absolutně hladký, je skupina úhlů odrazu světla nutná pro jeho nasvícení třeba větší. Dále si vyzkoušíme extrémní příklad uvedené skutečnosti.

KULATÝ KOV Svícení kulatého kousku kovu začíná, jako u každého jiného kovového předmětu, prozkoumáním skupiny úhlů odrazu světla, které vytváří přímý odraz světla. Na rozdíl od jiných tvarů kovových předmětů, zahrnuje skupina úhlů odrazu světla určená kovovým předmětem kulatého tvaru téměř celý okolní svět!

Obrázek 6.29 ukazuje příslušnou skupinu úhlů odrazu pro fotoaparát snímající kulatý kovový předmět z obvyklé vzdálenosti. Připomeňte si, že fotografování kovových předmětů vyžaduje důkladnou úpravu jejich okolí. Kulaté kovové předměty vyžadují ještě více práce, abychom mohli začít se svícením, protože odráží ze svého okolí daleko větší část.

Uvědomte si, že fotoaparát bude vždy v té části okolí, která se v kulatém kovovém předmětu bude odrážet. Neexistují žádné po-

skupina úhlů

6.29 Tato skupina úhlů odrazu pro kulatý kovový předmět zahrnuje celé okolí včetně fotoaparátu.

140

kulatý kovový předmět

KOV

můcky, které by fotoaparát (ani měchový) dostaly ze skupiny úhlů odrazu, odrážených kruhovým kusem kovu. A navíc bude odraz fotoaparátu vždy přesně uprostřed kovové předlohy, tedy v místě, kterého si divák nejvíc všímá.

Pro toto cvičení použijeme nejobtížnější ze všech prvků – hladkou kovovou kouli. Problémy s tím spojené ukazuje obrázek 6.30.

Prvním krokem při řešení problému musí být odstranění všech nezbytných předmětů z okolí. Samozřejmě, že fotoaparát je jedním ze zavazejících objektů, které neuklidíme ani při nejlepší vůli. Máme tři způsoby, jak odstranit odlesk fotoaparátu: můžeme odraz zamaskovat, umístit fotoaparát do tmy anebo dát předlohu do fotografického stanu.

Maskování odrazu Maskování je pro naše účely jakýkoli představitelný zmatek, který nám pomůže udělat nežádoucí odrazy méně zřetelnými. Někdy nám sám fotografovaný předmět s maskováním pomůže. Pokud má nepravidelný povrch, může se odraz fotoaparátu stát jednou z nerovností.

Maskování také poskytnou jiné předměty dodané do záběru.

Odrazy předmětů obklopujících kovovou předlohu mohou rozbít

6.30 Obecný problém v podání kulatého kovu.

141

FOTOGRAFIE & SVĚTLO

6.31 Vybudování světelného stanu okolo předlohy a fotografování dírou v něm je jednou z cest, jak snížit počet nežádoucích odlesků na lesklých kulatých předmětech.

difúzní materiál

kulatý kovový předmět

nekonečné pozadí

odrazy jiných předmětů, které nechceme divákovi ukázat. Kdyby odrazy v předloze na obrázku 6.30 byly předměty, které souvisí se zobrazovanou scénou a ne studiové vybavení, bylo by to dobré maskování. Malé předměty můžeme umístit na vršek odrazu větších předmětů, aby trochu splynuly.

Fotoaparát ve tmě Když umístíme fotoaparát do tmy, pak nemůže vidět svůj vlastní obraz v odrazech od kovové předlohy. Když to bude možné, omezte světlo jen na předlohu. Pomůže vám i delší ohnisko objektivu.

Nechtěné světlo osvítí fotoaparát s menší pravděpodobností, když bude ve větší vzdálenosti od předlohy.

Pokud nemůžete zabránit tomu, aby světlo ozářilo i fotoaparát, může vám pomoci přikrytí nějakým tmavým materiálem.

Pár kousků černé pásky pomohlo zakrýt jasné části fotoaparátu z obrázku 6.30. Černá látka nebo černá deska s dírou pro objektiv může schovat celý fotoaparát.

Ale tyto postupy se uplatní jenom ve velkých ateliérech, kde se v kovu neodrazí okolní stěny. V menších místnostech nám nezbude nic jiného, než si postavit fotografický stan.

142

KOV

6.32 Fotografie lesklého kulatého předmětu s pomocí světelného stanu z předchozího obrázku.

Stan sám o sobě není kompletním řešením, ale následné maskování dokončí celý postup.

Použití fotografického stanu Fotografický stan je potažený bílou látkou a měl by poskytovat dostatek prostoru i možnost nasvícení předlohy. Fotografovaný předmět bývá uvnitř a fotoaparát zvenku nahlíží dovnitř malým otvorem. Světelné stany jsou často používány pro fotografování kovů nebo jiných předmětů s velkým podílem přímých odrazů světla, ale někdy jsou také používány v případech, kdy potřebujeme velmi měkké světlo jako třeba u vědeckých vzorků nebo v módní fotografii.

Světelný stan může být vyroben z neprůhledné bílé látky, jako třeba ze soustavy bílých odrazných desek. Potom můžeme dostat světlo dovnitř a odrazit ho od stěn stanu. Dostaneme sice měkké světlo, ale zdroj světla se zřetelně odrazí v zrcadlové předloze. Častěji se pro výrobu stanu používají průsvitné materiály a světlo proniká dovnitř právě přes stěny stanu.

Ideálním stanem je průsvitná bílá klenba bez viditelných švů.

Většina fotografů se tomuto ideálu snaží přiblížit co nejvíce použitím průsvitného papíru nebo plastu. Jeden z možných způsobů je na obrázku 6.31.

Na obrázku neukazujeme jiná světla, než je velký softbox, který je nedělitelnou součástí našeho světelného stanu. Doplňková světla mohou být někdy užitečná, ale jejich použití, umístění i velikost 143

FOTOGRAFIE & SVĚTLO

NĚKTERÉ DROBNÉ ÚPRAVY Až do tohoto místa jsme se zabývali jen postupy, které by vykreslily tvar skleněné předlohy. Jak jste viděli, můžeme pro popsání obrysu použít buď tmavé linie proti světlému pozadí nebo světlé linie proti tmavému pozadí. Tyto dvě metody jsou naprostým základem pro svícení skla. Nicméně pro dokonalou fotografii často potřebujeme i další dodatečné techniky. Ve zbytku této kapitoly si popíšeme některé metody konečných úprav fotografií. Obzvláště se zaměříme na splnění následujících úkolů: 1.

2.

3.

4.

5.

Popis povrchu skla Nasvícení pozadí Zneviditelnění horizontu Potlačení odlesků Odstranění rušivých odrazů

Protože jsou tyto postupy užitečnější pro metodu tmavého pozadí, předvedeme si je na jejím základě.

Charakteristika povrchu skleněné předlohy V mnoha situacích nestačí jenom vykreslit okraje předmětu, nestačí pouze ukázat jeho tvar bez ohledu na to, jak krásně se nám to podařilo. Často musí fotograf také jasně zobrazit povrch skleněného předmětu. Abychom tento úkol splnili, musíme opatrně pracovat s jasnými místy, která se odráží od povrchu předlohy.

Pro charakteristiku povrchu skla jsou důležitá velká jasnější místa. Pro důkaz tohoto tvrzení porovnejte jasná místa na obrázku 7.9 s těmi na obrázku 7.1.

Malé odlesky na obrázku 7.1 působí spíše nepříjemně rušivě, přinejlepším jsou bezvýznamné. Pro obrázek 7.9 platí přesný opak. Místo toho, aby se navzájem rušily, poskytují velké odlesky divákovi informaci o povrchu předlohy. Spíše než by se s ostatními předměty na snímku přetahovaly o divákovu pozornost, slouží prospěšnému účelu, říkají: „Takhle vypadá povrch skla.“ Charakterizování povrchu skleněných předmětů vyžaduje, aby jasná místa o správné velikosti byla na správných místech na povrchu fotografovaného předmětu. Naštěstí to není tak složité.

Abychom to zvládli, stačí jen, abychom si uvědomili, co nám říká teorie o chování přímých odrazů světla.

Už jsme zjistili, že téměř všechny odrazy světla na skle jsou přímé odrazy a přímé odrazy světla vždy dodržují přísná pravidla, 162

PŘÍPAD MIZEJÍCÍHO SKLA

7.9 Velké odlesky charakterizují povrch skleněných předmětů na obrázku

která předepisují směry, ve kterých se mohou objevovat. Nyní se podívejte na obrázek 7.10.

Předpokládejme, že chceme vytvořit jasnější místo na určitém místě skleněného povrchu. Musíme tedy vyplnit příslušnou skupinu úhlů odrazu světlem. Je to jediný směr, ze kterého světlo může vytvořit přímý odraz pouze na určené části skla.

Uvědomte si, že kulaté sklo odráží ve svém povrchu malé věci ze svého okolí. Z toho důvodu někdy musíme pro charakterizování povrchu skla použít až překvapivě velký světelný zdroj.

Obrázek 7.10 nám ukazuje dva možné způsoby, jak vytvořit tak velký zdroj světla. Zdroje světla na obou namalovaných pozicích by osvítily sklo stejně dobře, ale jedno z nich musí být několikanásobně větší než to druhé, jestliže má pokrýt požadovanou skupinu úhlů odrazu světla.

Určení vzdálenosti mezi světlem a rozptylnou plochou je velmi důležitým rozhodnutím. Povšimněte si, že první obrázek z této série byl pořízen tak, že světlo bylo blízko k rozptylné ploše, a tak nemohlo rovnoměrně osvítit celý její povrch a jasně ozářilo pouze střed. Na obrázku 7.11 vidíte výsledek odlišné metody. Světlo 163

FOTOGRAFIE & SVĚTLO

skleněný předmět

7.10 Vytvoření jasnějších

možné umístění difúzní plochy

l

he íú ějš a len světl dá jvz zu ne odra

míst na určeném povrchu vyžaduje vyplnění příslušné skupiny úhlů odrazu světlem. Na tomto nákresu se ve skle odráží rozptylný materiál osvícený světlem za ním.

el í úh ližš větla b j ne zu s a odr

světlo

jsme posunuli dál od rozptylné plochy. To umožnilo, aby byla celá plocha rozptylného materiálu rovnoměrně osvícena a odražena povrchem skla.

Rovnoměrnější osvícení rozptylné plochy vytvoří na skle větší jasná místa. My ale obvykle chceme, aby tato světlejší místa byla trochu tlumená. Kdybychom jasně osvítili celou plochu rozptylného materiálu, udělali bychom na skle jasně ohraničený obdélník.

Takový odraz by okamžitě vyvolal představu ateliérového svícení a celému obrazu by ubral na přirozenosti.

Bez ohledu na to, jak umístíme světlo, potlačujeme někdy umělý, ateliérový dojem ze snímků skla tím, že lepíme na rozptylný materiál pruhy černé pásky, aby odrazy potom vypadaly jako od světla z okna. Výsledek vidíte na obrázku 7.12.

Než budeme pokračovat dále, všimněte si, že toto je první příklad v této kapitole, kdy nejde světlo na sklo zezadu. To nám umožní charakterizovat také sklo, které nemá jednoduchý hladký povrch. Podívejte se do kapitoly o ozdobách na čelní straně na příklady. Je to také vhodné, když jsou v záběru jiné neprůhledné předměty. Později si v této kapitole uvedeme příklady takových obrazů.

164

PŘÍPAD MIZEJÍCÍHO SKLA

7.11 Porovnejte veliká jasnější místa na tomto obrázku s těmi na obrázku 7.9. Tentokrát jsme dali světlo mnohem dál od rozptylné plochy tak, že byla celá plocha rovnoměrně osvícena a odrazila se ve skle.

7.12 Použili jsme pásku, abychom oslabili ateliérový vzhled fotografie a dodali iluzi, že se ve skle odráží okno.

165

FOTOGRAFIE & SVĚTLO

8.25 Samotné obrysové světlo vytvoří „svatozář“, linie světla okolo hlavy.

má pro různé lidi různé významy. Ale jistě se všichni shodneme minimálně na tom, že fotografie s tlumeným svícením a temnějším podáním v nás vyvolá jiné pocity než ta se zářivým světlem.

Aby fotografové zabránili zmatení pojmů u lidí s různými představami a názory, nemluví o náladě fotografie, ale o jejím tónu.

Ani tóny však nejsou přesně definovány žádnými proměnnými.

Světlo a způsob svícení může být nejdůležitější proměnnou, ale podstatné rysy modelu nebo stanovení expozičních hodnot mají také výrazný vliv na tón fotografie.

210

SVĚTELNÁ VÝZBROJ

8.26 Obrysové světlo spolu s hlavním a doplňkovým světlem. Všimněte si, jak obrysové světlo oddělilo hlavu modelky od pozadí.

8.27 Všimněte si, že hlvaní světlo obrysové světlo

jsme umístili obrysové světlo na stejnou pozici, kam bychom dávali světlo na pozadí, jen jsme ho tentokrát namířili na zadní část hlavy.

211

FOTOGRAFIE & SVĚTLO

Svícení Low-Key Typické pro svícení low-key jsou velká a významná místa tmavších odstínů. Snímky pořízené touto technikou bývají tmavé, pochmurnější, mají vážnou a důstojnou náladu.

Svícení low-key vyžaduje umístění světel spíše vzadu a zboku.

Svícení zepředu nám neposkytne dostatek stínu pro vyznění fotografie. Většina z příkladů, které jste dosud v této kapitole viděli, byla svícena cestou low-key. Zvolili jsme tuto cestu, protože je v tomto tónu lépe vidět účinek jednotlivých světel v sestavách o více světlech.

Svícení High-Key Svícení high-key je postup přesně opačný než low-key. Fotografie takto udělané jsou světlé a jasné. Mají v sobě mladistvý, otevřený a veselý náboj. Obsahují mnoho bílých a světlých tónů. Toto vše jim dodává pozitivní vzhled.

Na obrázku 8.29 vidíte stejnou modelku, jakou jsme použili i pro předchozí fotografie v této kapitole. Podívejte se, jak rozdílný portrét jsme při svícení high-key dostali. Nálada snímku je úplně jiná, než u těch předešlých. Všimněte si také, co všechno kromě svícení jsme při tomto nastavení změnili.

Oblečení i pozadí je jiné, aby bylo všechno světlejší než na předchozích fotografiích.

hlavní světlo nad objektivem

8.28 Schéma svícení, které jsme použili pro high-key obrázek 8.29.

Světlo spolu s odraznou plochou zaplavily modelku měkkým světlem téměř bez stínů. Další dvě světla udělaly z pozadí jednolité rovnoměrně osvícené světlé místo.

světlo na pozadí

světlo na pozadí

odrazná deska pod objektivem

212

SVĚTELNÁ VÝZBROJ

Mnoho z low-key fotografií, které jste v této kapitole viděli, využívala světla tak, aby vytvořila jasné kontury podél okrajů modelu a odlišila ho tak od tmavého pozadí. Bez takových jasných linií by se mohly charakteristické rysy modelky ztratit na pozadí.

Při svícení portrétů v high-key tónu používáme vždy velký podíl předního světla. Zvýraznění obrysů modelu světlem už není tak prospěšné, protože naopak hrozí, že světlé kontury splynou se světlým pozadím. Proto při high-key svícení mnoho ze světel zmíněných v předešlém textu a důležitých pro low-key postupy ani nepoužíváme. A tak je často svícení pro high-key portréty snazší než pro low-key portréty.

Na obrázku 8.28 je znázorněno, jak byla postavena světla pro uvedenou fotografii high-key portrétu.

8.29 Převaha světlých tónů dává obrázku v high-key stylu zřetelně mladistvý, veselý a otevřený vzhled.

213

FOTOGRAFIE & SVĚTLO

8.33 Tady vám ukazujeme, jak jsme zhotovili předchozí snímek.

Všimněte si, že obloha slouží jako velké, měkké hlavní světlo. Slunce právě vykukuje nad korunami stromů a my jsme postavili modelku tak, abychom ho použili jako zadní světlo do vlasů.

stromy

odrazná deska

obrazu. Deštník a softbox střední velikosti osvítí muže podobně jako kombinace hlavního a doplňkového světla v ateliéru, což jsme viděli dříve.

Zajímavější je velmi velký a jasný deštník, schovaný ve vchodových dveřích v levé zadní části obrazu, který zajišťuje zobrazení detailů v pozadí. Nemusíme tento způsob svícení považovat za obzvlášť dobrý pro pozadí, kdyby bylo hlavním předmětem na fotografii, řekněme, třeba vybavení dílny. Ale tady tomu tak není, hlavním předmětem na snímku je muž. Světlo na pozadí je dostatečné, aby divák viděl, co je okolo modelu, ale nerušilo to vnímání muže v popředí.

Všimněte si také na obrázku 8.36, že deštník, který má osvěcovat hlavně pozadí, je ve skutečnosti otočen směrem od pozadí pryč, směrem k muži. To zabrání přeexpozici části místnosti okolo zdroje světla. Dodatečným přínosem tohoto umístění světla je i jasné místo vlevo na tváři muže – dobře umístěné světelné zdroje často plní více úkolů najednou.

Udržení světla v mezích Jediné situace, kdy se postupy ateliérového a mimoateliérového svícení liší, jsou ty, kdy je konkrétní světlo základní součástí prostředí obrazu nebo zobrazované události.

220

SVĚTELNÁ VÝZBROJ

8.34 Mnozí fotografové by použili velké okno nad zadní zdí jako hlavní světlo, ale tento se rozhodl z něj udělat zadní světlo do vlasů.

Dítě, sfoukávající svíčky na narozeninovém dortu, hasič osvícený pronikavým červeným světlem majáku na požárním autě a dirigent orchestru v divadelním osvětlení jsou ty nejhorší možné příklady pro portrétní svícení. Nicméně v žádném z těchto příkladů nepomůžeme portrétu standardním ateliérovým svícením. Když světlo tvoří příběh, získáme daleko víc tím, že ho využijeme, než tím, že ho budeme předělávat.

STANOVENÍ PRAVIDEL? Všechno, co jsme v této kapitole napsali, je pravda, a všechno můžete s úspěchem použít. Prosím, dělejte věci tak, jak jsme napsali 221

FOTOGRAFIE & SVĚTLO

8.35 Na první pohled vypadá svícení na tomto snímku podobně jako to na obrázku 8.34, ale ve skutečnosti je složitější.

– ale ne vždy. Nemáme tady ani jediné pravidlo, které nelze občas úspěšně porušit.

Například jsme opakovaně doporučovali použít na portréty velký zdroj světla. Použití velkých světel k vytvoření měkkých stínů dělá lidi trochu hezčí, ale nikde není psáno, že použití velkého zdroje světla povede nevyhnutelně k dobrému portrétu. Méně ploché světlo může fotografii dodat pocit důstojnosti, moudrosti nebo utrpení.

Když chce fotografovaná osoba náhodou za portrét platit, budeme se snažit, aby na portrétu vypadala co nejpřitažlivěji. Ale je pravděpodobné, že obrazového redaktora v časopise více potěší portrét vystihující osobnost a zdůrazňující osobnostní rysy, které se vztahují k textu článku. Staří námořníci, zbožní mučedníci a despotičtí tyrani jsou mnohem zajímavější jejich povahou, než jejich fyzickým vzhledem.

222

SVĚTELNÁ VÝZBROJ

8.36 Schéma svícení pro obrázek 8.35

okno

Velikost světla spolu s ostatními doporučeními, která jsme napsali, není jen technickým rozhodnutím. Někdy se jedná o umění: jak chce autor snímku ukázat svůj model? Jindy jsou to otázky politické: komu se má tato fotografie líbit? Vždycky to je spíše o vašem rozhodnutí než o dodržování nějakých pravidel.

Práce se světlem, popsaná v této kapitole, představuje základy, které by se měl naučit každý fotograf, není to však seznam pravidel, která každý fotograf musí dodržovat.

223

FOTOGRAFIE & SVĚTLO

Už jsme mluvili o tom, proč se někdy tyto velmi podobné odstíny na fotografii slijí pouze do jednoho. Správnou práci s expozicí můžeme tento problém minimalizovat. Jenže světle šedá může stále splynout se stejně světle šedým pozadím. Předejdeme tomu jediným způsobem; uděláme jednu šedou světlejší a druhou šedou tmavší. A to je práce pro světlo.

Předloha a pozadí Nejdůležitější tóny šedé, které musíme od sebe odlišit, jsou šedá předlohy a šedá pozadí. Bez tohoto rozlišení neuvidí divák tvar předlohy. Divák si často nevšimne ztráty malého detailu na předloze, ale vždycky zaznamená ztrátu obrysu předlohy.

Můžeme osvítit buďto pozadí nebo okraje předlohy tak, aby vypadaly na fotografii bílé nebo velmi světle šedé. Když rozhodneme, která z dvou možností (pozadí nebo předloha) bude na fotografii bílá, víme, že ta druhá musí být trochu tmavší. Po technické stránce je úplně jedno, zda má být trochu tmavší fotografovaný předmět nebo pozadí. Každá možnost zajistí rozlišení v odstínech.

9.11 Pozadí vypadá bíle a Bachova busta je světle šedá. Mozek interpretuje tento obraz jako bílou na bílé.

242

EXTRÉMY

9.12 Pozadí je nyní světle šedé a busta se zdá být bílá. Z mozku nyní dostaneme zrakovou zprávu, že se jedná o bílou na šedé a nikoli o bílou na bílé.

Na druhou stranu z psychologického hlediska to tak moc jedno není. Obrázek 9.11 ukazuje bílou předlohu proti bílému pozadí.

Obraz jsme svítili tak, aby bylo pozadí bílé a předloha světle šedá.

Když se na obrázek podíváte, váš mozek ho bude interpretovat jak bílou na bílé.

Avšak mozek už není moc ochoten přijmout světle šedé pozadí jako bílé. Podívejte se na obrázek 9.12. Osvítili jsme ho trochu jinak a pozadí je světle šedé, zatímco předlohu máme bílou. Tady už nevidíte bílou na bílé, ale bílou na šedé.

Fotografie na obrázku 9.12 není vůbec špatná. Má pořád dobré tonální rozlišení mezi předlohou a pozadím a je příjemná pro oko i v dalších aspektech. Tento způsob svícení se vám může víc líbit a my proti tomu nic nenamítáme. Jenom musíme říci, že toto není dobrý příklad svícení pro obrazy typu bílá na bílé.

Protože tato kapitola se zmiňuje o snímcích bílá na bílé, budeme se snažit udržet pozadí v bílé barvě nebo alespoň co nejblíže bílé.

V následujících příkladech budeme potřebovat pozadí asi o 1/2 až o celý jeden expoziční stupeň světlejší než okraje fotografovaného předmětu. Když bude rozdíl v jasu předlohy a pozadí menší než uvedená 1/2 stupně, může se část předlohy na pozadí ztratit.

243

FOTOGRAFIE & SVĚTLO

A na druhou stranu, když bude pozadí jasnější víc než o uvedený jeden stupeň, můžou se ve fotoaparátu objevit odlesky, které zaviní ztrátu kontrastu na předloze.

Použití neprůhledného bílého pozadí Nejsnazší případy bílé na bílé jsou ty, které umožní zvlášť řídit osvícení fotografovaného předmětu a pozadí. V takových případech můžeme lehce zesílit světlo na pozadí a pozadí tak bude bílé.

Umístění předlohy přímo na bílé neprůhledné pozadí je naopak nejtěžší případ, protože cokoli provedeme se světlem pro pozadí, projeví se i na předloze a naopak. Ale takové umístění předlohy v obrazech typu bílá na bílé je nejčastější, proto ho probereme jako první. Postup je na obrázku 9.13.

1. Nasviťte předlohu shora. Svícení shora sice vytvoří lehký stín na přední části fotografovaného předmětu, ale zato nasvítí perfektně podložku. Takto si připravíme šedou předlohu a bílé pozadí jak potřebujeme. Ve většině případů tak fotoaparát rozezná rozdíl v tónu šedé mezi kraji předlohy a pozadím bez potřeby dalších úprav. Výsledek je na obrázku 9.14.

Avšak všimněte si, že při tomto nastavení je plně osvícena i horní část předlohy. Dochází tu ke ztrátě tónového odlišení a předloha s pozadím splývá. A tak nás před zmáčknutím spouště ještě čeká trocha práce.

2. Použijte stínidlo nad předlohou. Tento krok je potřeba udělat skoro vždy. Odstíníme horní část předlohy právě tak, aby měla stejný tón šedé jako i zbytek fotografovaného předmětu.

Vylepšení potom můžete vidět na obrázku 9.15.

Možná vás překvapilo, že jsme v předešlém kroku nediskutovali o velikosti světla. Co se týká předlohy, můžete použít jakékoli světlo, při kterém bude vypadat dobře. Doporučujeme však světlo střední velikosti, protože bude asi nejlépe spolupracovat se stínidlem, použitým v tomto kroku.

Tvrdost stínu vrženého stínidlem je obvykle důležitější, než u stínu od předlohy. Když bude světlo příliš malé, bude stín od stínidla velmi tvrdý a my ho nebudeme moci nijak upravit, aby splynul se zbytkem záběru. V případě, že bude světlo příliš velké, hrozí zase nebezpečí, že stín bude moc měkký a neztmaví nám vršek předlohy tak, jak potřebujeme. Když už od začátku použijeme středně velké světlo, uchováme si pro pozdější dobu možnost experimentovat s nastavením stínidla.

244

EXTRÉMY

stínítko nekonečné pozadí

9.13 Jedno ze správných nastavení pro svícení záběrů typu bílá na bílé.

odrazná deska

9.14 Vidíme dobré rozlišení bočních okrajů předlohy od pozadí.

Avšak horní část hlavy zmizela.

245

FOTOGRAFIE & SVĚTLO

9.15 Stínidlo odstranilo světlo z hlavy busty a vyřešilo problém, který jsme viděli v minulém obrázku.

Vršek hlavy je nyní dobře viditelný.

Když jste podobnou věc ještě nedělali, nebudete si možná jistí jak velké stínidlo zvolit a kam ho umístit. Tyto parametry jsou pro každou předlohu jiné a tak vám nemůžeme poskytnout přesný vzorec. Ale můžeme vám říci, jak dojít k dobrému výsledku. Začněte se stínidlem přibližné velikosti jasného místa, které chceme zastínit. Pro snazší pohybování držte po dobu zkoušení stínidlo v ruce. Můžete měnit polohu i velikost stínidla a připevnit ho až najdete správné místo. Čím blíže je stínidlo k předloze, tím je jeho stín tvrdší.

Přibližujte a oddalujte stínidlo, abyste zjistili, co se bude dít.

Okraje stínu by měly pěkně splynout s okraji jasného místa, které chceme odstranit.

Když stínidlo příliš vzdálíte, může se stín stát pro naše účely příliš světlým. Když se to stane, potřebujeme větší stínidlo.

A naopak, když máme stín přesně tak velký, jak chceme, ale zdá se nám tmavý, použijeme menší stínidlo.

Pokud už máme stínidlo nastavené jak jsme potřebovali, musíme ještě zkontrolovat jeho stín na pozadí. Ve většině případů 246

EXTRÉMY

splývá tento stín s tónem pozadí a stínem, který vrhá na pozadí předloha, a není tedy zřetelný. Stín od stínidla na pozadí bude měkčí než ten na vršku předlohy, protože stínidlo je od pozadí dál než od předlohy.

Při dostatečné výšce předlohy stínidlo pravděpodobně nevytvoří na pozadí žádný zaznamenatelný stín. Ale problém může nastat u nízkých, plytkých předmětů. V extrémních případech jako je třeba bílá vizitka na bílém podkladě bude skoro nemožné dostat stín na vizitku bez toho, aby padl zároveň i na pozadí.

V takovém případě musíme zvolit jedno z jiných pozadí, která budou popsána v dalších odstavcích nebo se pokusit o maskování a retuš už v hotové fotografii.

3. Přidejte prostorovost. Bílé pozadí, na které jsme předlohu postavili, poslouží také jako doplňkové světlo. Naneštěstí je ale toto doplňkové osvětlení většinou příliš rovnoměrné a nevyvolá na fotografii iluzi prostorovosti. Obrázek 9.15 vypadá sice technicky dobrý, protože je předloha dobře vykreslená a oddělená od pozadí, ale celková jednolitost šedých tónů ho činí nudným.

9.16 Černá deska na levé straně předlohy omezila světlo odražené od podložky a vytvořila pocit prostorovosti.

247