Blesk v digitální fotografii

Page 1

E

Fotografie a vysoký dynamický rozsah – základy HDR Zachycení a zobrazení scén s vysokým dynamickým rozsahem (s velkým kontrastním poměrem) byl a je problém v klasické i digitální fotografii. Kniha ukazuje nové možnosti, které přináší rychle se rozvíjející oblast HDRI, High Dynamic Range Imaging – zobrazování vysokého dynamického rozsahu.

E

N

C

Y

K

L

O

P

E

D

I

E

G

R

A

F

I

K

A

A

F

O

T

O

G

R

A

F

I

E

Fotografie a

nízká hladina osvětlení

Fotografie a nízká hladina osvětlení – kompletní průvodce

[kompletní průvodce ]

Fotografování v podmínkách, kdy nízká hladina osvětlení vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost použité fotografické technice, postupům vlastního snímání a předpokládá znalost možností dodatečné úpravy snímku na počítači. MICHAEL FREEMAN

Očima fotografa – kompozice pro lepší digitální fotografie

Blesk

Chris George

v digitální fotografii

[kompletní průvodce ] Dnešní velmi sofistikované digitální fotoaparáty jsou schopny zachytit kvalitní snímky v nejrůznějších světelných podmínkách. To ale vůbec neznamená, že by fotografické blesky ztratily svůj význam pro fotografy – naopak: dnešní blesky, i pro svoji schopnost komunikovat přímo s digitálními fotoaparáty, nejenže plní svoji základní roli osvětlení fotografované scény, ale přinášejí mnoho kreativních možností použití. Tato kniha by vám měla pomoci dosáhnout optimálních výsledků při použití blesku, ukázat, jak za různých okolností blesk používat a poskytnout vám dostatek nezbytných informací, abyste dokázali:

Úvod do klasické toerie fotografické kompozice. Od teoretických základů, přes význam a použití základních kompozičních prvků, až po praktické aplikace s množstvím praktických ukázek doplněných názornými náčrtky a schématy. Knihou se prolíná i řada názorů na kompozici fotografických veličin minulosti i současnosti.

orientovat se v dnešní nabídce stále dokonalejších blesků a nejrůznějšího doplňkového vybavení;

fotografovat skvělé snímky kdykoli, ať už si budete muset poradit s noční tmou nebo prudkým slunečním světlem;

HDRI pro fotografy a počítačové grafiky

porozumět technikám, jakými jsou výplňový (vykrývací, fill-in) blesk, vysokorychlostní nebo pomalá synchronizace a řada dalších;

během krátké doby dosáhnout výsledků, které byly dříve výsadou pouze profesionálních fotografů.

V nabídce vydavatelství Zoner Press je to již druhá kniha o možnosti zachycení scén s vysokým dynamickým rozsahem digitálním fotoaparátem, vytváření HDR (high dynamic range) snímků a jejich převodu na obrazy s nízkým dynamickým rozsahem (LDR, low dynamic range) vhodným pro zobrazování a tisk.

P logem encyklopedie – grafika a digitální Pod ffotografie vycházejí publikace určené všem zzájemcům o grafické aplikace a fotografii, zzejména fotografii digitální. Od ryze praktických příruček a průvodců až po komplexní publikace p o všem, co potřebuje profesionální grafik, ale ttaké třeba fotograf amatér. Kompletní nabídku vydavatelství najdete na adrese www.zonerpress.cz.

C

Y

K

L

O

P

E

Chris George kompletní průvodce

Publikace se plně věnuje digitálním zrcadlovkám, shrnuje informace o technických podrobnostech digitálních zrcadlovek i jejich doplňcích, o vlastním fotografování i následné úpravě fotografií. Vedle množství technických informací přináší i řadu praktických rad a tipů.

Blesk v digitální fotografii

DSLR – Naučte se fotografovat digitální zrcadlovkou

DOPORUČENÁ CENA: KATALOGOVÉ ČÍSLO:

290 KČ ZR828 ZR827

ISBN 978-80-7413-009-0

Zoner Press tel.: 532 190 883 fax: 543 257 245 e-mail: knihy@zoner.cz http://www.zonerpress.cz ZONER software, s.r.o., Nové sady 18, 602 00 Brno

9 7 8 8 0 7 8 4 6

1 8 3 1 0 5 0 9 9 5 0 4

Chris George

Z nabídky Zoner Press dále doporučujeme:

N

D

I

E

G

R

A

F

I

K

A

A

F

O

T

O

G

R

A

F

I

E

Blesk

v digitální fotografii

[kompletní průvodce ]

Obsažný a přitom pro všechny zájemce o práci s bleskem „stravitelný“ průvodce použitím fotografického blesku v digitální éře. Zabývá se všemi druhy blesků – od blesků zabudovaných v kompaktních fotoaparátech, přes blesky pro hotshoe patici (sáňky), až po studiová záblesková zařízení. Poodhalí desítky užitečných postupů a kreativních technik na ukázkách, kterým porozumí i začínající fotograf. Věnuje se jak základům světla a umělého osvětlení, tak i pokročilým technologiím moderních osvětlovacích zařízení ve fotografii. Obsahuje množství ukázkových fotografií pro vaši inspiraci, rad, tipů a triků pro maximální využití vašeho fotografického vybavení.

Chris George je autorem publikace Total Digital Photography, kterou v roce 2006 vydal Ilex Press. Podílel se na časopisu Amateur Photographer, působil jako redaktor časopisů What Camera a Video Camera. Přispěl a podílel se na téměř dvou desítkách knih zabývajících se fotografií. Jako novinář píše a fotografuje pro řadu novin a časopisů, např. pro The Daily Telegraph, Digital Camera User, ComputerActive nebo Web User.



Blesk

v digitální fotografii

[kompletní průvodce ] Chris George

Zoner Press 2008


Mastering Digital Flash Photography The Complete Reference Guide George, Chris M.T.

First published in the United Kingdom in 2008 by: ILEX, The Old Candlemakers, West Street, Lewes, East Sussex BN7 2NZ Copyright © 2008 The Ilex Press Limited This translation of the Mastering Digital Flash Photography: The Complete Reference Guide by Chris, George, published in English in 2008 is published by agreement with The Ilex Press Limited. All rights reserved. No part of this publication may be reproduced or used in any form, or by any means – graphic, electronic, or mechanical, including photocopying, recording, or information storage-and-retrieval systems – without the prior permission of the publisher. Printed and bound in China Chris George Blesk v digitální fotografii – základní průvodce Copyright © ZONER software, s.r.o. 2008 – první vydání. Překlad knihy Chris George, Mastering Digital Flash Photography: The Complete Reference Guide z anglického vydání z roku 2008 je vydán na základě smlouvy s The Ilex Press Limited. Všechna práva vyhrazena. Zoner Press Katalogové číslo: ZR828 ZONER software, s.r.o, Nové sady 18, 602 00 Brno http://www.zonerpress.cz Šéfredaktor: Pavel Kristián © Překlad: Veronika Smělá Tisk a vazba: Čína. Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení sice bylo postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí. Dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, s.r.o., Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883, fax: 543 257 245 http://www.zonerpress.cz e-mail: knihy@zoner.cz

ISBN 978-80-7413-009-0

ÚVOD

1

ZÁKLADY

6

9

FYZIKA SVĚTLA

10

ZÁKLADY PRÁCE S BLESKEM

16

OVLÁDÁNÍ

18

SYNCHRONIZACE BLESKU

20

KOMUNIKACE

22

POKRYTÍ

24

MĚŘENÍ BLESKU

26

RUČNÍ BLESK

30

RUČNÍ MĚŘENÍ SVĚTLA

32

VESTAVĚNÝ BLESK

34

SÁŇKOVÝ BLESK

36

BLESK MIMO FOTOAPARÁT

38

STUDIOVÁ ZÁBLESKOVÁ ZAŘÍZENÍ

40

STUDIOVÉ SYSTÉMY

42

BATERIE A DOBY NABÍJENÍ

44

2

ZÁKLADY SVĚTLA

47

OBNOVENÍ DENNÍHO SVITU

48

ČELNÍ OSVĚTLENÍ

50

OSVĚTLENÍ Z BOKU A PROTISVĚTLO

52

PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ SVĚTLO

54

OSTRÉ NEBO MĚKKÉ SVĚTLO?

56

TVŮRČÍ VYVÁŽENÍ BÍLÉ

58


3

VÝPLŇOVÝ BLESK

61

5

SVĚTLO VE STUDIU

109

DVOJNÁSOBNÁ EXPOZICE

62

ZAŘIZUJEME STUDIO

110

VÝPLŇOVÝ BLESK A ZVÝŠENÍ KONTRASTU

64

TABLE TOP

112

VÝPLŇOVÝ BLESK A SNÍŽENÍ KONTRASTU

66

SVĚTELNÉ POMĚRY A MODELOVACÍ SVĚTLO

114

NASTAVENÍ MÍRY OSVITU

68

SCÉNA S JEDNÍM SVĚTLEM

116

AKČNÍ SNÍMKY

70

ZMĚKČENÍ STÍNŮ

118

AKČNÍ SNÍMKY ZA SLABÉHO OSVĚTLENÍ

72

DRUHY ODRAZNÝCH PLOCH

120

VYSOKORYCHLOSTNÍ SYNCHRONIZACE

74

DVOJICE SVĚTEL

122

NASTAVENÍ VÍCE SVĚTEL

124

DEŠTNÍKY

126

SOFTBOXY

128

SNOOTS, SPOTS A GOBOS

130

PLOCHÉ PŘEDMĚTY

132

VYSOKORYCHLOSTNÍ FOTOGRAFIE

134

OPAKOVÁNÍ ZÁBLESKU

136

4

SLABÉ OSVĚTLENÍ

77

KDY BLESK NEPOUŽÍVAT

78

ZÁKON PŘEVRÁCENÉHO ČTVERCE

80

VÝBĚR POZADÍ

82

POZADÍ A EXPOZICE

84

ROZPTYLUJEME EXTERNÍ BLESK

86

PŘENOSNÉ SOFTBOXY

88

ODRÁŽENÍ BLESKU OD STĚN

90

ODRAZ BEZE STĚN

92

ČERVENÉ OČI: PŘÍČINA A ŘEŠENÍ

94

SYNCHRONIZACE S POMALÝMI ČASY

96

EFEKTY S POMALOU SYNCHRONIZACÍ

98

SYNCHRONIZACE SE ZADNÍ LAMELOU

100

MALBA SVĚTLEM

102

NASTAVENÍ VÍCE BLESKŮ KRUHOVÝ BLESK A MAKRO

6

ÚPRAVY V POČÍTAČI

139

ZÁKLADNÍ ÚPRAVY

140

STÍNY A SVĚTLA

142

SELEKTIVNÍ ÚPRAVY

144

PLASTICKÁ CHIRURGIE

146

ÚKLID POZADÍ

148

ODSTRANĚNÍ ČERVENÝCH OČÍ

150

KOREKCE SMÍŠENÉHO OSVĚTLENÍ

152

104

GLOSÁŘ

154

106

REJSTŘÍK

156


Úvod S příchodem digitálních fotoaparátů se stal blesk v některých ohledech méně důležitý než dříve. Není to však proto, že digitální senzory „vidí“ ve tmě lépe než klasické přístroje, ale protože digitální fotoaparáty se lépe přizpůsobují nejrůznějším světelným zdrojům. Jejich systémy pro vyvažování bílé (white balance, WB) snímek přesně barevně posunou bez ohledu na to, jaký typ osvětlení je v místnosti použit. Není třeba se starat o barevné korekce, přístroj udělá (téměř) vše za vás. Dokonce můžete po každém snímku ověřit přítomnost nepředpokládaných barevných nádechů, a pokud je třeba, tak manuálně vyvážení bílé upravit. Díky tomu

ZRAKOVÁ ZPĚTNÁ VAZBA Na LCD obrazovce digitálního fotoaparátu můžete zkontrolovat, zda je váš snímek perfektní. Zachycení takto rychlých kapek dříve vyžadovalo speciální vybavení. Nyní je můžete jednoduše fotografovat tak dlouho, dokud nejste spokojeni.

6

ÚVOD

je snadné fotografovat i v případech, pro které byl blesk dříve nezbytný. Často stačí pouze stativ, dlouhá doba expozice a vhodně umístěná stolní lampa, popřípadě vhodná poloha okna. Navzdory tomu však blesk s příchodem digitální éry neupadá, ale naopak se dále rozvíjí. Prakticky ve všech současných fotoaparátech je nějakým způsobem zabudován. Dokonce spousta vysoce kvalitních zrcadlovek nabízí jak blesky externí, tak i integrované. Mimoto se rozvíjí prosperující trh s ještě důmyslnějšími externími jednotkami a nesčetným množstvím příslušenství k úpravě světla pro každou příležitost.


VYTVÁŘENÍ DENNÍHO SVĚTLA Často při nasvícení scény blesk nahrazuje denní světlo. Občas je však jednodušší využít skutečného slunečního svitu. Tyto zrezivělé klíče byly nasvíceny umístěním stolu blízko vhodného okna.

DOJEM RYCHLOSTI Blesk se může hodit i v situaci, kdy by vám připadal nepotřebný. Kombinace delšího expozičního času, blesku a denního světla v tomto akčně vyhlížejícím snímku umocňuje dojem pohybu.

Je ovšem jasné, že pravidla použití se pozměnila. Blesk zůstává pro fotografa neocenitelnou pomůckou, ale jeho role je poněkud jiná. Stále zůstává doplňkovým umělým osvětlením pro velké množství studiových objektů, především pro ty, které nemohou zůstat delší dobu v klidu. Krátká expozice, kterou blesk nabízí, je ideální nejenom pro portréty, ale i pro množství dalších případů. Před příchodem digitálních fotoaparátů byl blesk často pouze nutným

zlem. Potřebovali jste jej, ale získat pečlivě vyrovnanou expozici nebylo nikdy jednoduché. Vždy zde bylo nebezpečí nechtěných stínů či vypálených odlesků na různých částech snímku, a navíc – před vyvoláním jste nikdy nemohli výsledek vidět. Okamžitá zpětná vazba, kterou dnes uživatel digitálního fotoaparátu má, je nespornou výhodou. Problém vidíte ihned na LCD obrazovce přístroje, a nic vám nebrání v provedení nezbytných korekcí. Letité potíže jako vybělené popředí (přepaly), červené oči nebo příliš temné pozadí samozřejmě stále zůstávají. Vy ovšem máte možnost problém rozpoznat a napravit jej dříve, než bude příliš pozdě. Okamžitá zpětná vazba není užitečná pouze pro přímé fotografování. Obrazovka přístroje vám nabídne pomocnou ruku a tím pádem i možnost být více odvážný a experimentovat s bleskem. Můžete tak kombinovat dlouhou expozici s bleskem a okamžitě vidíte, zda má smysl takovou techniku používat. Triky s bleskem, které byly v minulosti dostupné pouze specialistům (například fotografování vysokých rychlostí), mohou dnes být použity s minimem vybavení a stresu. Protože vyfotografování dalšího snímku nic nestojí, může fotograf zkoušet tak dlouho, dokud nebude s výsledkem spokojen. Tato kniha si klade za cíl vám ukázat, jak co nejlépe využívat blesku ve spojení s digitálními přístroji.

ÚVOD

7



Kapitola 1

ZÁKLADY


1

Co je to blesk?

Fyzika světla Světlo je forma elektromagnetického záření. Nejčastěji jej produkují tepelné zdroje, jakými jsou Slunce, žárovka, plameny atd. Může být ovšem vyvoláno spoustou jiných procesů, například fosforescencí (schopnost znovu uvolnit předem pohlcenou energii) a chemiluminiscencí nebo bioluminiscencí (spontánní světélkování některých chemických látek nebo živých organismů). Viditelné světlo je pouze malá část elektromagnetického spektra a jeho vlnová délka se pohybuje mezi 400 až 700 nanometry (jeden nanometr je jedna miliardtina metru, 10 -9 m). Barva viditelného světla se mění se vzrůstající vlnovou délkou od fialové přes modrou, zelenou, žlutou a oranžovou až k hodnotě 700 nm, kdy je světlo temně červené. Světlo v rozsahu 250 – 400 nm se nazývá ultrafialové (UV), světlo s vlnovou délkou nad 700 nm je označováno jako infračervené (IR). Ultrafialové i infračervené světlo je však pouhým okem neviditelné. I když mohou lidské oči detekovat pouze malou část světelného spektra, fotografický materiál je mnohem

citlivější a „vidí“ rozsah větší. Film je například citlivý na ultrafialové světlo a většina moderních digitálních fotoaparátů používá infračervené filtry, jelikož světlocitlivé prvky senzorů jsou na tento druh neviditelného světla citlivé. Je také vhodné poznamenat, že i když je spektrum viditelného světla spojité – přechody barevné škály jsou hladké a plynulé – lidské oko je v rozpoznávání barev relativně nedokonalé. Barvy vidíme ve třech hlavních kategoriích: modré, zelené a červené. Přes toto omezení můžeme základní barvy vzájemně míchat a významným důsledkem toho je, že jsme schopni vnímat barvy další. Pokud tedy zkombinujeme červené a zelené světlo, naše oči sice vidí barvy dvě, ale ve spolupráci s mozkem je vyhodnotí jako barvu žlutou. Podobně když smícháme všechny tři barvy, oko vyhodnotí výsledek jako barvu bílou. Digitální fotoaparáty tento poznatek úspěšně využívají. Jejich senzory jsou typicky složeny ze skupiny fotodiod, které přes předsazené filtry

POROVNÁNÍ RŮZNÝCH ZDROJŮ SVĚTLA NA BAREVNÉ STUPNICI průměrné denní světlo kolem poledne

soumrak nebo úsvit

1 000 K světlo svíčky

2 000 K

3 000 K

100W wolframová žárovka

10 CO JE TO BLESK?

4 000 K

pilotní halogenová žárovka

5 000 K

6 000 K blesk

opar, zataženo, zamlženo pod mrakem

7 000 K

8 000 K

záření oblohy

9 000 K

10 000 K


přijímají pouze červené, zelené a modré světlo. Tato data jsou poté zkombinována a dávají hodnotu RGB (Red-Green-Blue = červená-zelená-modrá) každého jednotlivého pixelu.

Barevná teplota Zatímco digitální fotoaparát zaznamenává barvu světla v relativní intenzitě červené, zelené a modré barvy podle toho, jak dopadají na příslušný senzor, my můžeme rovněž měřit takzvanou „barevnou teplotu – teplotu chromatičnosti světla“ scény či světelného zdroje. Barevnou teplotu lze chápat vzhledem k barvě osvětlení scény, například oranžově zabarvený soumrak nebo chladně modré světlo kolem poledne. Měří se v Kelvinech (K). Přírodní zdroje světla vzrůstají od přibližně 1 500 K (dohasínající plamen svíčky), přes 5 500 K (denní světlo a většina elektronických zábleskových jednotek) až k 10 000 K a výše (modré světlo vyzařované atmosférou). Barevná teplota může být měřena množstvím přístrojů, jako jsou například spektroradiometry a spektrofotometry (měří množství každé složky barvy ve spektru světelného zdroje, a to ve velmi přesných vlnových délkách, poté generují charakteristický „otisk prstu“ světelného zdroje), kolorimetry (měří vyvážení barev obrázku) a měřiče teploty barvy, jako je třeba Gossen Color Pro 3F Color Meter, který měří „teplotu“ blesku nebo okolního osvětlení (v Kelvinech).

1024

1022

10-20

γ záření

10-16

10-14

10-12

400

1018

1016

rentgenové záření

UV záření

10-10

10-8

500

Za zmínku stojí, že barevná teplota světelného zdroje a naše představa o zařazení barev mezi tzv. teplé a studené, se liší. Chladné světelné zdroje jsou červené, zatímco velmi horké tíhnou k modré. Čím je to způsobeno? „Teplota“ barvy je určena teplotou tzv. černého tělesa, které při zahřívání mění barvu („černé těleso“ je objekt pohlcující veškeré záření, které na něj dopadá). Pod 700 K (asi 430°C) černé těleso produkuje nepatrné množství viditelného světla, avšak s narůstající teplotou začíná zářit červeně a poté přes oranžovou, žlutou a bílou dojde až k modré. Teplota v tomto bodě dosahuje 7 000 K (přibližně 6 730°C). Abychom to ještě trošku zkomplikovali, některé světelné zdroje se chovají skoro jako černá tělesa, zatímco jiná ne. Například rozžhavený světelný zdroj jako wolframová žárovka září principiálně stejně jako černé těleso. Naopak zářivka neprodukuje světlo stejně, používá se pro ně takzvaná „korelovaná teplota chromatičnosti“ (correlated color temperature – CCT). To je taková teplota barvy černého tělesa, která nejblíže odpovídá vnímané barvě zářivky. Je také třeba dodat, že nemůžeme vnímat barvy a jejich teploty tak přesně, jako fotoaparát. Pokud například použijete vyvážení bílé pro „denní světlo“ v místnosti, která je ozářena stolní lampou, bude mít

1014

1012

IR záření

10-6

10-4

600

1010

108

106

mikrovlnné záření

FM

AM

10-2

100

102

700

104

GOSSEN COLOR PRO Měří teplotu barvy blesku nebo okolního osvětlení a zároveň zjišťuje jas světla.

102

100

frekvence f (Hz)

dlouhé rádiové vlny

104

106

108 ˣ (m) vlnová délka

nm (10 -9 m)

FYZIKA SVĚTLA 11



Kapitola 3

VÝPLŇOVÝ BLESK


3

Výplňový blesk

Dvojnásobná expozice Hodně lidí považuje blesk za techniku používanou výhradně při nízké hladině osvětlení (při slabém osvětlení), případně přímo za tmy. Výplňový blesk (fill-in, vykrývací blesk) tomuto předsudku odporuje, protože se používá při světle, či dokonce na přímém slunci. Může se to zdát zvláštní až nepotřebné, ale ve skutečnosti se jedná o velmi užitečnou techniku, kterou může využít i běžný amatérský fotograf. Výplňový blesk se někdy označuje také jako „synchro slunce“, což nám do jisté míry osvětluje jeho význam: využívá dva zdroje světla zároveň – denní světlo a elektronický blesk.

KAPESNÍ SLUNCE Výplňový blesk je zásadní pro fotografy událostí. Díky němu může přidat slunce zataženému dni nebo sluneční svit dokonce posunout tak, aby osvětloval správné místo.

62 VÝPLŇOVÝ BLESK

Existuje až nečekaně velké množství různých situací, ve který můžete výplňový blesk s výhodou využít, jsou i situace, ve kterých je jeho použití nutností. Jak se v této kapitole dozvíme, pomocí výplňového blesku můžeme ovlivňovat celkový kontrast snímku, zvýšit či snižit rozsah jasů, které poskytuje okolní světlo. Můžeme jím ovlivnit jas pozadí nebo ho použít jako techniku pro úpravu hloubky pole ostrosti. Hlavní důvod použití výplňového blesku je však estetický. Pro fotoreportéry nebo fotografy svateb je neocenitelnou pomůckou, protože jim umožňuje pořizovat jasné a kvalitní fotografie neopakovatelných okamžiků.


Výplňový blesk můžete ale úspěšně použít i při fotografování jiných objektů. Někteří fotografové krajin jej používají ke stylizaci svých snímků, protože se tím zdůrazní popředí snímku. Dokumentární fotografové, jakým je třeba Martin Parr, umí z obyčejné fotografie vytvořit nevšední záležitost pouhým výplňovým bleskem. Spojení blesku a denního světla vytváří komplexnější expozici. V podstatě jde o dvojitou expozici kombinující obraz z blesku s obrazem s okolním světlem. Výsledkem je možnost ovládat barevné vyvážení obrazu a vytvářet různé obrazové efekty. Jediným omezením využití výplňového blesku je vzdálenost. Blesk má omezený dosah, a to i za slabého světla, a za denního světla s nastavenou malou clonou (více zacloněný objektiv) je těžké jeho účinek vůbec zachytit. Vzhledem k tomu, že zbytek scény je osvětlen denním světlem, však postačí, když blesk osvětlí jen významnou část kompozice.

OSVĚTLENÍ KRAJINY Blesk není v krajinářské fotografii užitečný ve stejném smyslu jako pro portréty. Výplňový blesk v tomto příkladu odhaluje barvu a detail skal na pláži, aniž by při tom ztratil šedavý nádech irského počasí a krajiny v pozadí. (Poznámka redakce: blíže se možnostmi použití blesku v krajinářské fotografii zabývá Jiří Havel ve své knize Jak fotografovat krajinu, Zoner Press, 2007).

ABSTRAKTNÍ DŮRAZ Vestavěný blesk je často užitečnější za plného denního světla, než v noci. Na uvedené ukázce úspěšně osvětluje a dosycuje barvy dopravní značky a směruje pozornost na velice názornou nápovědu toho, co se stane automobilu, když neuposlechne tuto výstrahu.

DVOJNÁSOBNÁ EXPOZICE 63


3

Výplňový blesk

Zvýšení kontrastu pomocí výplňového blesku Pochmurné počasí často vede k pochmurným až nudným snímkům, protože je dané osvětlení je příliš měkké. Zatažená obloha a vyšší obsah aerosolu rozptýlí veškeré světlo a scénu rovnoměrně osvětlí. Takový snímek v podstatě postrádá stíny a vy proto nemáte žádné informace o prostorové hloubce. Barvy jsou tak utlumené, že se spojují v temnou, zakalenou šeď.

V takovýchto podmínkách je zapotřebí zkusit získat z nich co nejvíce a najít objekty zájmu fotografa, kterým takové světelné podmínky prospívají. V případě, že je objekt přiměřeně malý a můžete se přiblížit dostatečně blízko, je výplňový blesk schopen scénu zcela proměnit. Často stačí jen vysunout blesk nebo zapnout funkci pro vynucený, „fill-in“ blesk a stisknout spoušť.

Bez blesku

S bleskem

64 VÝPLŇOVÝ BLESK


POUŽITÍ VÝPLŇOVÉHO BLESKU Spojení osvitu z blesku a denního světla pro zdůraznění tmavých detailů je s moderními digitálními SLR snadné. Fotoaparáty s vestavěným bleskem udělají vše za vás, stačí jen blesk aktivovat. Sáňkové dedikované blesky pracují stejně – zaznamenají intenzitu světla a vyzáří přesně tolik světla, kolik je třeba k osvětlení tmavých míst. Aby nebylo vyplnění tak nápadný, měl by být o něco slabší než okolní světlo – o 1/2EV nebo 1EV. Pomocí kompenzace blesku na fotoaparátu nebo blesku nastavíte přesnou hodnotu, o kterou se má blesk lišit od denního světla. Blesk se jednoduše nastaví v režimu s prioritou clony na větší clonu než je ta, kterou jste nastavili na objektivu. Když vám expozimetr radí, že je potřeba clona f/11 a 1/125 s, nastavte na blesku, že používáte clonu f/8 a tím jeho výkon zmenšíte. Výplňový blesk by měl jen vyplnit (=„fill“) scénu a ne být hlavním zdrojem světla.

Bez blesku

V těchto případech tedy výplňový blesk přidává tolik potřebný kontrast scéně. Blesk zabudovaný přímo ve fotoaparátu sice nevylepší modelování stínů na objektu, ale už jenom samotné osvětlení popředí oproti tmavšímu pozadí oddělí výrazně popředí od pozadí a vyvolává tak dojem trojrozměrnosti. Tato technika s výplňovým bleskem je vhodná zejména pro portréty a je přímo darem z nebes pro svatby, kde není možné čekat na lepší světelné podmínky nebo používat lepší (ale hůře přenosné) zábleskové zařízení. Výplňový blesk by neměl snímek ovládnout, ale měl by umocnit světla tak, jak to mdlé okolní světlo v některých případech nedokáže. Dokud jste předmětu blízko – řekněme na vzdálenost několika kroků – blesk dodá fotografovaným osobám jiskru v oku a jemně její rysy zaplaví světlem. Další výhodou je zvýraznění barvy předmětu nebo jeho blízkého okolí. Může tomu tak být u portrétů, při kterých barva oblečení fotografované osoby dodává snímku živost. S bleskem

LEMUŘI

V ZÁŘI REFLEKTORU

Za oblačného dne vypadá snímek (dále vlevo) bez dalšího osvětlení šedě a chybí mu šťáva. Blesk (pravý obrázek vlevo) dodává scéně potřebný kontrast a barvu.

Tyto dva snímky byly fotografovány za tak slunečného dne, že nebylo možné využít přímé světlo. Fotografování tedy probíhalo ve stínu zahradní stěny. Bez použití blesku je obličej nevěsty tmavý. Řešením byla trocha umělého sluníčka, tedy zabudovaného blesku fotoaparátu.

ZVÝŠENÍ KONTRASTU POMOCÍ VÝPLŇOVÉHO BLESKU 65


3

Snížení kontrastu výplňovým bleskem

Výplňový blesk

Bez blesku

S bleskem

Výplňový blesk však funguje dvěma způsoby. Nejen že přidává kontrast ve mdlých, tmavých či nevýrazných světelných podmínkách, ale naopak dokáže snížit příliš vysoký kontrast na přijatelnou úroveň, především na přímém slunci. Učebnicový příklad je fotografování v protisvětle, obvykle postava, která stojí ke slunci zády a tudíž má obličej ve stínu. Senzor fotoaparátu nedokáže správně změřit expozici při jasném pozadí s temným popředím zároveň, což většinou končí buďto přezářenými, přepálenými světly nebo tmavými oblastmi se slitými stíny. Řešením tohoto expozičního problému je právě krátké intenzivní světlo blesku. Dokáže osvítit tmavé popředí a dosáhnout lepšího rozložení tónů celého obrázku. Znamená to, že fotoaparát musí umět nastavit sílu záblesku tak, aby odpovídala vyvážené celkové expozici. Tato metoda nás nejen zbaví nechtěných siluet, ale osvědčí se i při přímém slunečním záření z boku či

STROM

66 VÝPLŇOVÝ BLESK

Výplňový blesk úplně změní povahu tohoto obrázku. Celý obrázek ztrácí účinek, pokud je osvětlen pouze polorozptýleným světlem zezadu. Výplňový blesk kombinovaný se zbývajícím denním světlem vytváří mnohem zajímavější snímek.

zepředu. Portréty na slunci představují obecně tvrdý oříšek, protože nerozptýlené směrové světlo vrhá stíny na obličeji osoby – okolo očí, pod nosem a pod bradou. Záblesk světla z blesku takové stíny zjemní či dokonce úplně odstraní. Problém s kontrastem je tak vyřešen.


CATCHLIGHTY Catchlight je termín používaný umělci, který značí velmi světlý, bílý, odlesk v očích fotografované osoby. Tato nápadná bílá skvrna je odrazem hlavního zdroje světla. V portrétní fotografii je catchlight nejen zajímavým detailem snímku, ale také obrázek celkově oživuje díky „jiskře v oku“. Musíme si uvědomit, že při pohledu na portrét (potažmo na skutečnou osobu) si nejprve prohlédneme její oči. Potom prohlédneme zbytek obličeje a vrátíme se ke zkoumání očí. Vzhled očí je tedy pro kvalitu portrétu zásadní. Catchlight odráží velikost a tvar zdroje světla. Vestavěný blesk udělá malý catchlight, tvar a velikost catchlightů studiových světel závisí a mění se s použitým příslušenstvím – deštníky a softboxy.

Výplňový blesk Bílý kulatý odlesk v oku je způsoben přímo namířeným vestavěným bleskem.

Studiový záblesk Dvojitý obdélníkový catchlight byl vytvořen párem softboxů na studiových světlech.

SILUETA SOCHY Vyplnění stínů pomocí blesku je v tomto případě velmi jemné (nahoře). Bez blesku starobylá socha v popředí ztmavne a začne splývat se stromy. Vestavěný SLR blesk odhaluje barvu a strukturu sochy.

TVARY Různé tvary a umístění osvětlení vytváří různé tvary catchlightů i jejich pozici v oku.

SNÍŽENÍ KONTRASTU VÝPLŇOVÝM BLESKEM 67



Kapitola 5

SVĚTLO VE STUDIU


5

Zařizujeme studio

Světlo ve studiu

Při fotografování ve studiu má fotograf vše pod kontrolou. Nastavení osvětlení a pozadí lze provést tak, jak by v terénu jen s externím bleskem nebylo možné. Pro studio nepotřebujete žádnou speciální místnost. Ve skutečnosti lze mnoho místností (třeba i garáž) ve studio dočasně proměnit bez nutnosti větších úprav. Avšak potřebný prostor je mnohem větší, než si většina začátečníků uvědomuje. Rozměry studia jsou do určité

Typické vybavení domácího studia Zatemnění na okně

Nekonečné pozadí (role papíru zavěšená na vlastním stojanu) pokračuje i po podlaze tak, že popředí přechází hladce v pozadí

míry dané fotografovaným objektem samotným (malé předměty můžeme fotit na stolku či lavičce), důležitý je také prostor okolo předmětu. Vzdálenost fotoaparátu od objektu také závisí na použité ohniskové vzdálenosti. Při portrétní fotografii nebo produktové fotografii se obvykle budete vyhýbat extrémně širokoúhlým objektivům. Používané základní (standardní) nebo krátké teleobjektivy pro portrétní snímek osoby či předmětu objekt nezdeformují tak jako širokoúhlý objektiv. Jejich použití ovšem vyžaduje poněkud více místa. Stejně tak je důležitá i vzdálenost fotografovaného objektu od pozadí. Čím je větší, tím větší máte prostor k tomu, abyste dosáhli pomocí hloubky ostrosti rozostření pozadí. Stejně důležitá je tato vzdálenost i kvůli možnosti odděleného osvětlení pozadí a objektu. Při fotografování osob by měla být jejich vzdálenost od pozadí alespoň 1 m. Studiová světla se stojany jsou velká a neskladná. Jejich velká stojná plocha kvůli stabilitě zvyšuje nároky na šířku místnosti. V úzké místnosti se světla a odrazové plochy hůře udržují mimo záběr. Také nelze upravovat výkon světel jejich prostým odsunutím. Pro pohodlnou práci s fotoaparátem je rovněž potřebný dostatečný prostor za samotným fotoaparátem. Místo za fotoaparátem je nutné také k umístění čelních světel a jejich stojanů.

ZDRAVÍ A BEZPEČNOST

Prostor po stranách a okolo fotoaparátu pro umístění světel

110 SVĚTLO VE STUDIU

Studio je změť kabelů táhnoucích se k ne zcela a stoprocentně stabilním stojanům. Fotografové, pomocníci i fotografované subjekty mohou snadno zakopnout, praštit se či skončit pod padajícím vybavením. Práce s elektrickým vedením a se žhavými žárovkami a trubicemi blesku vyžaduje také vysokou opatrnost. Nečekejte, až se nějaká nehoda skutečně přihodí. Udělejte vše, co je možné – nebezpečí můžete zmírnit už pouhým přilepením kabelů ke stěně nebo odklizením nepotřebných tašek a obalů. Upozorněte všechny, kteří se pohybují po studiu – zejména příležitostné návštěvníky, na rizika a nebezpečí číhající ve studiu.


POZADÍ

Nepodsvícené pozadí

Podsvícené pozadí

SVĚTLO A TMA U obou snímků byl použit stejný arch modrého kartonu. Je ohnut do oblouku tak, že tvoří zároveň podložku i pozadí, vytváří tedy tzv. „nekonečné pozadí“. Barvu a rozložení tónů můžeme ovlivnit osvětlením.

Je k dispozici v dostatečně širokém sortimentu barev, látek a vzorů. Papírová pozadí jsou často v jednoduchých barvách včetně černé a bílé, protože když se část zašpiní, lze ji snadno odstřihnout a vyhodit. Pokud zamýšlíte pozadí používat často, zvažte, jak je materiál odolný skvrnám a jak se žehlí. Vhodné jsou otíratelné a pratelné materiály, obzvláště u světlých odstínů. Pokud máte dostatek prostoru, lze barvu a odstín pozadí do značné míry ovládat světlem. Bílé pozadí se může změnit v černé, pokud ho neosvítíme, a v mnoho dalších barev pomocí barevných filtrů. Pořiďte si co největší pozadí, vzhledem k danému prostoru tak, abyste mohli pohodlně zabírat z více úhlů. Čím menší je místnost, tím větší bude třeba pozadí – budete potřebovat větší úhel objektivu, který zabere více z pozadí.

Místnost o rozměrech asi 5 m na délku a 4 na šířku je pro portrétování ideální. Pro skupinové fotografie nebo fotografování celé postavy však již budou potíže s nedostatkem místa. Abychom se vyhnuli problémům s mícháním barev osvětlení, je třeba zakrýt všechna okna dobrými závěsy či stínidly. Pokud není nic podobného k dispozici, použijte alespoň zatemňující materiál. Stěny, stropy a podlahy by měly být bílé, šedé nebo černé – opět kvůli kontrole nad barevností.

Stojany na pozadí V trvalém studiu je pozadí většinou zavěšeno na tyč připevněnou ke stěně. Samostatný stojan pro pozadí, jako je této ukázce, se skládá ze dvou sloupů a příčky pro uchycení látky či papírové role. Jeho předností je vysoká mobilita a přizpůsobivost.

BAREVNÁ OBLOHA Vzorované pozadí vyvolávající dojem dramatické oblohy je oblíbenou náhradou za jednobarevné plochy. Toto purpurové látkové pozadí, zvané New York, vyrábí Lasolite.

ZAŘIZUJEME STUDIO 111


5

Světlo ve studiu

Table top Mnoho předmětů, které budete chtít fotografovat, nepotřebuje velké pozadí. Když fotografujete předmět určený k prodeji na internetu nebo umělecké zátiší, je stůl k aranžování předmětu i pozadí často mnohem příhodnější. A stůl – table je i původem názvu tohoto druhu fotografie, která se u nás často označuje i jako produktová, případně reklamní. A nemusí to být přímo speciální fotografický stůl, často postačí stůl jakýkoli. Především kvůli světlu potřebujete skutečně mít dostatek místa okolo stolu, abyste mohli pohodlně manipulovat s nejrůznějšími odraznými plochami, stojany a stativy a nastavit je do optimální polohy. I tak lze stůl i s veškerým nezbytným příslušenstvím, na rozdíl od portrétního studia, umístit do skoro každé místnosti. S pozadím se v tomto malém měřítku mnohem lépe zachází. Stačí na stůl položit větší arch papíru nebo kus látky a přehnout je přes krabici či stoh knih a vytvořit tak zaoblení. Mnohdy můžeme předmět fotit z výšky a tak není třeba pozadí dělat nijak vysoké. Pozadím se stává povrch, na kterém předmět leží.

ZLATÁ ZÁŘE Tyto kapsle s rybím tukem byly osvětleny na improvizovaném stole. Světlo pod deskou plexiskla, na kterém jsou kapsle uložené, tvoří podsvícení.

Základní uspořádání na stole Arch kartonu jako pozadí Odrazová plocha Stoh knih, o které se pozadí opírá

STARÝ FOTOAPARÁT Tento starý aparát byl vyfotografován na podlaze. Byl trochu vyzdvižen malou krabičkou položenou pod tmavofialovým pozadím. Fotoaparát byl uchycen ve stativu Benbo, aby byl při nízkém úhlu stabilní.

112 SVĚTLO VE STUDIU

Světlo


Studio na zemi Odrazová plocha

Podlaha se vhodná v případech, kdy nemáte dost velký stůl

Stoličky nebo čelo postele jako opora pro pozadí

SVĚTELNÉ STANY Ve fotografii výrobků je častým a velkým problémem lesklý povrch fotografovaného výrobku, který odráží dopadající světlo. I když rozptýlení světla může pomoci, ale velmi lesklé povrchy mohou zrcadlit i váš fotoaparát, stativ a jiné ateliérové vybavení, které je obklopuje. Používanou pomůckou je světelný stan, ve kterém je celý předmět ze všech stran obklopen difúzním materiálem, který světlo umístěné mimo stan změkčí. Jediný malý otvůrek ve stanu je určen pro objektiv. Jen malá část stanů je přizpůsobitelná všem předmětům. Kuželovité stany bez rohů jsou velmi vhodným komerčním řešením. Jinou možností je vyrobit si svůj vlastní stan podle svých potřeb z bílé bavlněné látky nebo z nylonu.

Světlo

Role papíru jako pozadí

Již jednou zmíněný samet je ideální volbou pro barevné i černé pozadí, protože se neleskne. Bílá se často používá při fotografování výrobků, protože bílé pozadí je vhodné pro následné maskování a tvorbu ořezové cesty na počítači. Na stole se však v plném rozsahu scény jasné bílé pozadí vytváří obtížně, nejlepším řešením je výrobek podsvítit. K tomuto jsou vhodné speciální fotografické stoly.

Světlo

SPECIÁLNÍ STOLY Fotografické stoly nebo stoly pro zátiší jsou konstruovány přímo pro menší studiovou fotografii. Vyrobeny jsou ze zakřiveného plexiskla, které vytváří čistě bílé pozadí pro následné zpracování snímku. Ke stolu mohou být připevněny další pozadí různých barev a vzorů.

Bez světelného stanu

Se světelným stanem

ZBAVTE SE ODRAZŮ

Stůl pro zátiší Manfrotto

Nebylo snadné zachytit tento starobylý mosazný fén, protože nablýskaný kov zrcadlil fotografa, stativ i světlo. Problém vyřešilo připevnění bílého plátna okolo předmětu. Bílá barva použitého difuzéru potlačila barvu mosazi, což se později dalo snadno napravit ve Photoshopu.

TABLE TOP 113


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.