Malujte každý den by Zoner Press

Zabředli jste do ubíjejícího stereotypu? Chcete se posunout od obyčejného „čmrkání“ k opravdové tvorbě? Jste zavaleni projekty, které se vám nedaří dokončit ani se jich zbavit, nebo si hledáte výmluvy, jen abyste nemuseli zase jít do ateliéru? Autorka Carol Marine přesně ví, jak se cítíte – sama trpěla uměleckým blokem, ale pak objevila „každodenní malování“. Myšlenka je prostá: často (jak často, je na vás) malujte (obvykle) drobné obrazy, a pokud chcete, nahrajte je na internet a prodejte. Brzy zjistíte, že blok je ta tam a že malujete obrazy, které zbožňujete – a to ve větším množství, než vám kdy připadalo možné! Svým povzbudivým stylem a užitečnými cvičeními vás Marine naučí, jak:

• Mistrovsky zvládnout kompozici a valér • Získat sebevědomí při práci s jakýmkoli médiem • Moudře si vybírat náměty • Malovat uvolněně a svěže • Fotografovat, nahrávat a prodávat vaše díla na internetu • Spojit se s neustále rostoucím hnutím každodenních malířů z celého světa

Carol Marine je malířka a tvůrkyně oblíbeného blogu A Painting a Day (or Almost). Je také členkou známé skupiny denních malířů Daily Paintworks a vyučuje na workshopech denního malování po celých Spojených státech. Marine žije v Eugene v Oregonu. Navštivte www.dailypaintworks.com.

DOPORUČENÁ CENA: 359 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK1521

ISBN 978-80-7413-335-0

9 7 8 8 0 7 4 1 3 3 3 5 0

Carol Marine

Chcete, aby se do vašeho umění vrátila radost?

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

naučte se malovat

MALUJTE KAŽDÝ DEN

naučte se malovat

MALUJTE KAŽDÝ DEN Rady a cvičení pro úspěšnou tvorbu

Carol Marine

MALUJTE KAŽDÝ DEN Rady a cvičení pro úspěšnou tvorbu

CAROL MARINE

Věnováno Bren

Daily Painting Text and photographs copyright © 2014 by Carol Marine All rights reserved. Published in the United States by Watson-Guptill Publications, an imprint of the Crown Publishing Group, a division of Random House LLC, a Penguin Random House Company, New York. This translation published by arrangement with Watson-Guptill Publications, an imprint of the Crown Publishing Group, a division of Penguin Random House LLC.

Malujte každý den Carol Marine Copyright © ZONER software, a. s. Vydání první v roce 2016. Všechna práva vyhrazena. Zoner Press Katalogové číslo: ZRK1521 ZONER software, a. s. Nové sady 18, 602 00 Brno www.zonerpress.cz Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián Odpovědný redaktor: Iva Šišperová Překlad: Veronika Nohavicová DTP: Mgr. Petr Bernát (dle originálu publikace) Obálka: Mgr. Petr Bernát Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku či v jiném systému bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí. Dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, a. s. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz www.facebook.com/Zonerpress www.facebook.com/groups/rajtvorilku

ISBN: 978-80-7413-335-0

Obsah Poděkování 6 Úvod 9

KAPITOLA 1

Jak mi každodenní malování změnilo život (a jak jej může změnit i vám!)

KAPITOLA 6

Kresba a proporce KAPITOLA 7

109

Kompozice KAPITOLA 2

Moje pomůcky

KAPITOLA 8

128

Uvolněná a čistá práce s olejem KAPITOLA 3

Na námětu záleží

KAPITOLA 9

144

Bojujeme s uměleckým blokem KAPITOLA 4

Valér

KAPITOLA 10

KAPITOLA 5

Jak fotografovat a upravovat drobné malby

169

Míchání barev KAPITOLA 11

175

Tipy pro lepší online prodej Rejstřík

191

Poděkování Bez pomoci určitých lidí bych tuto knihu nikdy nenapsala. Má rodina mi dodávala odvahu jít za svým snem a snášela mne i v těžkých chvílích, kdy jsem na ně třeba i trochu křičela (omlouvám se). Mí studenti mi posloužili jako pokusní králíci pro všechny lekce i cvičení, které najdete na následujících stránkách (když vám budou tvrdit, že jsem jim hrozila kliky, pokud nebudou spolupracovat, neposlouchejte je!). Mí fanoušci mne neustále povzbuzovali komentáři a e-maily. Přátelé mi nabízeli pomoc milým slovem, teplou náručí i spoustou vína. Mí velkorysí sběratelé mne živili i šatili a všichni ti milí lidé v nakladatelství Ten Speed dokonce vzali mé žvásty a přetvořili je ve skutečnou knihu! Nakonec se z toho všeho stal skupinový projekt a já vám všem z hloubi srdce děkuji.

Zvláštní poděkování věnuji všem svým přispívajícím umělcům: Roger Åkesson (strana 29), Christine Bayle (strana 62), Carmen Beecher (strana 67), Kara K. Bigda (strana 44), Bruce Bingham (strany 163–65), Brian Burt (strana 112), Elizabeth Chapman (strana 67), Randall Cogburn (strana 50), Crystal Cook (strana 160–62), Laurel Daniel (strana 114), Lisa Daria (strana 66), Belinda Del Pesco (strana 56), Erin Dertner (strana 63), Jelaine Faunce (strana 26), Brenda Ferguson (stránky 154 a 156), Jacqueline Gnott (strana 46), Claudia Hammer (strana 185), Catherine Harley (strana 54), Clinton Hobart (strana 96), Diane Hoeptner (strana 53), Qiang Huang (strana 72), Barbara Jaenicke (strana 49), Karin Jurick (stránky 28 a 113), Oriana Kacicek (strana 72), Elena Katsyura (strana 104), Duane Keiser (strana 14), Rita Kirkman (strana 52), David Lloyd (strana 143), Raymond Logan (strana 45), Jo MacKenzie (strana 62), Nora MacPhail (strana 182), Felicia Marshall (strana 57), Michael Mikolon (strana 58), Patti Mollica (strana 143), David Morris (strana 27), Michael Naples (strana 60), Julie Ford Oliver (strana 45), Cathleen Rehfeld (stránky 129, 157–59), Kimberley Santini (strana 115), Sarah Sedwick (strana 106), Dean Shelton (strana 51), Nadi Spencer (strana 52), Randall David Tipton (strana 65), Dreama Tolle Perry (stránky 30 a 115), Victor Tristante (strana 43), Donna Walker (strana 179), Joyce Washor (stránky 166–68), Kathy Weber (strana 55), Robin Weiss (strana 49), Ciethe Wilson (strana 24) a Liz Wiltzen (stránky 150, 152–53).

Malujte každýý den

Úvod Když jsem s malováním začínala, poradil mi profesionální umělec, kterého jsem obdivovala, abych malovala každý den. Řekl mi, že je to jediná možnost, jak se neustále zlepšovat. Jeho radu jsem samozřejmě ignorovala a celá léta jsem pokračovala v životu hladovějícího umělce. Ale v roce 2006 se všechno změnilo. Tehdy jsem objevila hnutí jeden obraz denně (daily painting) – skupinu, která umělce vyzývá, aby vytvořili téměř každý den jednu drobnou malbu a toto dílo pak prodali na internetu. Před tímto objevem jsem jela ve starých frustrovaných kolejích. Po tomto zjevení roku 2006 nejen že jsem rychle zlepšila své dovednosti, ale odstartovala jsem úspěšnou uměleckou kariéru a poměrně oblíbené webové stránky dailypaintworks.com. A teď můžu taky hrdě prohlásit, že už nehladovím! I když se myšlenka každodenního malování může zdát omezující, mohu vás ujistit, že neexistují žádná zvláštní pravidla ani požadavky. Pokud říkám, že máte malovat „denně“, myslím tím ve skutečnosti, že máte malovat „často“ – jenže „umělec, který maluje často“ není dost vzletná fráze k tomu, aby živelně spustila celé hnutí! Jistě, myšlenka může spočívat v tom, že budete malovat každý den, ale ne každý z nás může věnovat umění tolik času, a tak se musíme spokojit s co nejčastější prací. Ke hnutí jeden obraz denně se hlásí umělci, kteří malují denně, jednou za týden, jednou za měsíc i úplně nepravidelně. Co tedy tyto umělce spojuje a dovoluje jim označovat se za „každodenní malíře“? Prostý fakt, že se snaží malovat často, aniž by zabředli do puntičkářství, prokrastinace nebo jiného z těch tisíce důvodů, které nás vyhánějí z ateliérů. Přínosy častého malování jsou obrovské, stejně jako výhody tvorby drobnějších obrazů (i když nemusejí být nutně malé). Za hodinu práce na malém obrazu se naučíme o kompozici, barvách a jejich nanášení, valérech a podobných věcech tolik, kolik za několik týdnů práce na obraze velkém. A protože tato práce zabírá jen asi hodinku, můžeme ji zařadit do našeho napjatého rozvrhu a navíc nás nebude tolik mrzet (ani stát), pokud to nevyjde. Znalosti – a, pokud se nám obraz podařil, i sebevědomí – pak můžeme vložit do větších děl. „Drobné“ umění může pro různé umělce znamenat různé věci. Spousta každodenních malířů (včetně mne) má ve zvyku pracovat na obrazech formátu 15 × 15 cm, ale rozhodně nejde o neměnný zákon. Některým umělcům je příjemnější tvořit malé obrazy, jiní dávají přednost větším plátnům a ještě jiní pracují s rozmanitými velikostmi v závislosti na námětu, náladě apod. Žádná pravidla se netýkají ani zvoleného média či námětu. Každodenní „malíři“ používají vše od oleje přes pastel či koláž až k uhlu. Malují také

Zářící růže, 15 cm × 15 cm, olej na desce, 2012. 9

velmi rozmanité náměty od zátiší přes portréty, městské scenérie, kočky až po úplnou abstrakci. Na tvorbě spousty drobných obrazů je skvělé právě to, že můžete vyzkoušet vše! Dnes můžete namalovat tři drobné olejomalby jablek, zítra portrét svého psa pastelem, pozítří dvě varianty stromu z vašeho dvorku akvarelem a tak dále. Zábava nikdy nekončí! Většina každodenních malířů používá k zaznamenání svého pokroku i k vystavování svých děl blog. Blog se dá jednoduše založit, je zdarma a jeho aktualizace je hračka. I kdybyste blogovali jen pro sebe bez úmyslu prodávat, kontakt, který můžete získat s ostatními umělci, je skvělý! Příliš často se stává, že my, umělci, pracujeme celý den sami v ateliéru a zpětnou vazbu nám dávají jen naši partneři, děti nebo zvířata. A přesto, že to myslí dobře, nemají vždy na srdci jen právě povzbudivé věci. Pro mne je (nejméně) oblíbená věta mého muže: „Už to máš hotové?“ Ale na blogu dostávám každý den komentáře od lidí (většinou umělců), kteří mi poskytují pozitivní zpětnou vazbu, která mi pozvedá ducha. Tyto kontakty také přinesly velké příležitosti pro mou kariéru. Šest měsíců potom, co jsem začala blogovat, jsem dostala první nabídku učit, a teď jich dostávám tolik, že většinu musím odmítat. V době, kdy se všude kolem nás zavírají galerie, se internet stává novým a vzrušujícím místem uměleckého dění. Naším potenciálním trhem je celý svět, zatímco galerie se spoléhají zejména na zákazníky přicházející po svých z nejbližšího okolí. Máme daleko lepší kontakt s kupci, což nám dává lepší porozumění trhu. A nejlepší ze všeho je, že se my i naši kupci vyhneme vysokým poplatkům galeriím. Tato kniha mi umožnila podělit se s vámi o všechny cenné lekce, které jsem se při každodenním malování naučila: od pomůcek, přes míchání barev, ignorování vašeho mozku či fotografování vašich děl až k online marketingu. Přidala jsem také spoustu ukázek děl jiných umělců jako inspiraci i ukázku toho, co je možné z hlediska médií i námětů. Od roku 2006 šťastně maluji každý den a přestat nehodlám. Pokud to se zdokonalováním svých dovedností, zvýšením prodejnosti a rozšiřováním umělecké sítě myslíte vážně, doporučuji vám dělat totéž.

Malujte každýý den

Jak mi každodenní malování změnilo život (a jak jej může změnit i vám!) Můj příběh Vyrostla jsem v malém texaském městečku v domě ve tvaru geodetické kopule s kůlnou ve společnosti slepic, koz a velmi kreativní rodiny. Naši rodiče nás povzbuzovali, abychom následovali své sny. Říkávali, že možná nikdy nebudeme bohatí, ale pokud budeme dělat to, co nás baví, vždycky si vyděláme dost na přežití. A budeme přitom šťastní. Umění jsem měla v krvi už od malička, a tak jsem po střední škole zamířila na texaskou univerzitu v Austinu, abych se o něm dozvěděla víc. Mé univerzitní vzdělání však bylo bohužel silně nedostatečné. Profesoři raději diskutovali o politickém pozadí uměleckých děl než o jednotlivých technických dovednostech. Ani jednou jsem nezažila přednášku o valérech, kompozici nebo barevné teorii, natož pak o tom, jak svá díla prodávat.

Hannah, 75 cm × 90 cm, olej na plátně, 1999. Můj nejoblíbenější obraz z vysoké školy je portrét mé sestřenice Hannah.

Jedna z věcí, které jsem se na univerzitě naučila, bylo to, že pokud nemalujete velká plátna, neděláte si ručně vlastní blindrámy a nenapínáte a nešepsujete si plátna, nejste „opravdový“ umělec. Není třeba říkat, že to vše zabere spoustu času. Takže když jsem dokončila obraz, který mi zabral od začátku do konce dva týdny, a přitom byl hrozný (protože na univerzitě jsem se nic o skutečném malování nenaučila), bylo to pro mne zničující. Každé ráno jsem se probouzela s myšlenkou „Co budu dnes dělat? Mám jít do ateliéru a namalovat další špatný obraz… nebo raději uklidit dům?“ A stále častěji jsem se rozhodla uklízet nebo se věnovat něčemu jinému, co by mi pomohlo vyhnout se ateliéru. Čím víc jsem se mu vyhýbala, tím víc jsem se cítila provinile, a tak jsem propadala čím dál větší depresi. Vždyť jsem přece následovala svůj sen, který mi měl dělat radost – jenže nedělal. Hodiny, které jsem opravdu trávila malováním, utíkaly jako voda. Snažila jsem se zaměřit na malbu portrétů a pár jsem jich vytvořila pro přátele a sousedy, abych si založila portfolio. Jednoho dne jsem se rozhodla napsat o radu jednomu z mých nejoblíbenějších portrétistů Michaelu Shane Nealovi. O pár týdnů později mne ohromilo, když jsem dostala třístránkový ručně psaný dopis až po okraj napěchovaný úžasnými informacemi.

Na konci tohoto dopisu Michael psal: „Nejlepší cestou ke zlepšení tvých dovedností je vytvořit nějaké umění každý den.“ Pomyslela jsem si: „Jasně, to už jsem slyšela,“ a dál jsem ignorovala tu nejlepší radu, jakou jsem kdy dostala. Následovala léta boje. Dál jsem malovala vždy, když jsem se cítila dostatečně provinile, ale také jsem využívala jakoukoli výmluvu, abych mohla z ateliéru vypadnout. Se svými dvěma malými nevlastními dcerami jsem se věnovala ručním pracím. Na pár let jsem se pokusila přejít k web designu. Bohužel jsem začala těsně po skončení internetové horečky (co mě to jen napadlo?!), a tak jsem si nikdy nedokázala najít dostatečnou zákaznickou základnu. V průběhu let jsem se zjevně dokázala přinutit k práci v ateliéru dostatečně často, abych si vypracovala alespoň nějaké dovednosti a naučila se alespoň základy. I přesto, že můj styl byl upjatý, tvořila jsem velká plátna a celkem dost jich nevyšlo, pomalu jsem se zlepšovala.

Maddie, 111 cm × 80 cm, olej na plátně, 2002. Portrét mé nevlastní dcery Maddie, když jí bylo šest let.

Jednoho dne jsem se rozhodla stanovit si nový cíl. Dala jsem si šest měsíců, během kterých jsem chtěla vytvořit deset (s trochou štěstí) úžasných obrazů, které bych pak odnesla do města do své oblíbené galerie. Pokud by mě nepřijali, hledala bych si jiné zaměstnání. Uvažovala jsem o kadeřnictví. A tak jsem namalovala svých deset pláten a odnesla je do galerie. Majitelka byla velmi roztržitá a dlouho si mou práci prohlížela, ale nakonec mě požádala, abych jí pár obrazů nechala. Ještě než jsem došla domů, volala mi, že právě jeden z nich prodala! A tak jsem začala malovat na plný úvazek pro galerii. Bohužel jsem ale narazila na totéž dilema jako předtím: snad jen jeden ze tří obrazů byl prodejný, a ty ostatní mě stály spoustu času a peněz. Vydělávala jsem dost, abych pokryla náklady, ale ani zdaleka ne tolik, aby mi to stačilo na živobytí. Po nějaké době jsem zjistila, že už zase hledám výmluvy. Měla jsem tolik času, kolik jsem chtěla, a přesto jsem do ateliéru chodila jen pár dnů v týdnu. Zhruba v té samé době jsme si s manželem adoptovali našeho syna Jacoba. To mi poskytlo tu nejlepší výmluvu: Nemůžu malovat – musím se starat o miminko!

Modré pondělí, 55 cm × 162 cm, olej na plátně, 2004. Jedna z mých prvních maleb pro galerii je tato scenérie středu města Austin – tenkrát jsem malovala hodně městských výjevů.

Když byl našemu synovi asi rok a půl, poslal mi přítel článek o každodenním malování (daily painting). Celý koncept zprvu získal věhlas díky umělci Duanu Keiserovi, který byl v podobné situaci jako já (kromě dítěte). Nějaká díla prodával v galeriích, ale nebylo to dost, aby z toho vyžil. Kdosi mu jen tak mimochodem navrhl, aby si pro svá velká plátna dělal drobné studie, a tak se jednoho dne rozhodl uspořádat párty, pozvat všechny známé a prodat své drobné malby za 100 dolarů za kus. Měl ohromný úspěch, a tak vše přenesl na web. Založil si blog s názvem A Painting a Day (Jeden obraz

Růžová květina ve váze, 85 cm × 100 cm, olej na plátně, 2004. Další z mých prvních obrazů pro galerie – těchto velkých květin ve váze jsem namalovala spoustu. Jak mi každodenní malování změnilo život

denně) a jednotlivé drobné malby nahrál na eBay s vyvolávací cenou 100 dolarů. Najednou si vydělával dost, aby se tím uživil, a další umělci se k jeho myšlence přidávali. Když jsem o tom řekla svému muži, navrhl mi: „To bys měla zkusit!“ – ale já měla určité pochybnosti. Určitě na tom pohořím tak, jak se mi to stalo se vším ostatním. Ale on na mě nepřestával tlačit a tvrdil: „No tak, nemáš přece co ztratit.“ A tak jsem si objednala pár malých desek a jednoho dne, právě když si náš syn zdřímnul, vytáhla jsem barvy, naaranžovala pár cibulek a namalovala je. Bylo to ve stejném upjatém stylu, v jakém jsem pracovala vždy, zabralo mi to celé dvě hodiny a nejen výsledek, ale i samotná práce mne úplně zhnusila. Nemám ani obrázek, o který bych se mohla podělit – celé plátno jsem hned po dokončení vymazala.

Duane Keiser, Autoportrét ve vypouklém zrcadle, 18 cm × 15 cm, olej na papíru, 2013. Duane bývá považován za otce malování každý den.

Další den jsem byla rozhodnutá celou tuto zkušenost neopakovat. Na druhou stranu, když už jsem díky synovu šlofíčku znovu měla čas a navíc všechny ty desky, začala jsem přece jen zase malovat. Tentokrát jsem se pokusila o styl, který jsem vždy chtěla vyzkoušet, jenže na jednom z velkých a drahých napjatých pláten jsem k tomu nikdy nenašla odvahu. Co jsem mohla ztratit? Naaranžovala jsem si obyčejné jablko a po asi dvaceti minutách jsem desku znovu smazala. A pak jsem si prostě jen tak hrála. Když se syn probudil, měla jsem něco, s čím jsem byla celkem spokojená. Nebylo to právě mistrovské dílo, ale byl to krok směrem, který se mi zamlouval. Malování mne bavilo a vůbec – za něco málo přes hodinku času jsem získala něco, s čím se stálo za to podělit! Když se můj muž ten den vrátil z práce, překypovala jsem nadšením. Řekla jsem mu: „Tohle musím znovu zkusit zítra! A pozítří!“ Najednou mi budoucnost připadala jasnější. Malování častěji a v malém mi dalo svobodu experimentovat – každý den jsem musela začít úplně nový projekt. Už jsem se necítila zahlcená obrovským množstvím věcí, které bych chtěla namalovat – mohla jsem je zkusit všechny. A každou z nich jsem mohla ztvárnit padesáti různými způsoby (nebo i více)! Pokud nějaký námět nebo styl nevyšel, dobrá, neřešila jsem to. Konec konců, věnovala jsem tomu jen část své každodenní práce.

Jablko, 15 cm × 20 cm, olej na desce, 2006. Můj první „každodenní“ obraz.

Můj strach ze selhání zmizel – no, téměř. Troška strachu nám nejspíš prospívá. Vím, že už jsem si nehledala výmluvy proč nemalovat, a ráno jsem se probouzela opravdu nadšená a nemohla jsem se dočkat, až se dostanu do ateliéru. Deprese zmizely. Za méně než rok jsem zvládla ohromujících dvě stě obrazů – víc než počet, který jsem vytvořila v součtu za posledních pět let. Protože jsem je všechny postupně nahrávala na blog, mohla jsem se snadno ohlédnout

Květinový deštník, 15 cm × 20 cm, olej na desce, 2007. „Každodenní“ obraz číslo 200. 14

Malujte každýý den

Zvířata Nejspíš si dokážete představit, že je obzvlášť těžké kreslit či malovat zvířata podle skutečného modelu, ale i to je možné. Znám i pár lidí, kteří dokážou nakreslit dokonalého koně zpaměti! Pokud jste ale alespoň trochu jako já (normální člověk), nejspíš se raději spolehnete na fotky. Ani vyfotit zvíře tak, aby se tato fotka dala použít k malbě, není právě lehké. Zvířata bývají příliš plachá, čilá, zvědavá nebo vyžadující pozornost na to, aby v klidu seděla, nebo alespoň zůstala tam, kde je chcete mít. Zjistila jsem, že v podstatě je odpovědí čas. Nejlepší obrázky zvířat jsem získala, když jsem s nimi trávila spoustu času a vyčkávala, až udělají něco roztomilého. A pak jen stačí zachytit je na fotografii dřív, než se pohnou! Nadi Spencer tvoří mimo jiné i opravdu zábavné obrazy psů. Její rada pro dobrou fotografii je: „Nic nečekejte! Začněte fotit, použijte cvakátko nebo zamlaskejte a foťte jako šílení.“ Nadi maluje psy z celého světa, takže často musí pracovat podle fotografií jiných lidí. Její klienti jí dávají spousty možností, a ona si vybírá to, co chce, přičemž často kombinuje dvě či více fotografií. Říká k tomu: „Oni nevědí, co na fotografiích hledám, a proto dostanou nejlepší portrét, když mě nechají si vybrat.“ Nadi je blázen do psů už od svých čtyř let. „Pohled na ta nádherná zvířata, spojení s nimi skrz pohled do očí a touha podělit se o tuto radost – to je to, co se svým štětcem snažím zachytit,“ tvrdí Nadi. Nadi Spencer, Willow, 40 cm × 20 cm, akryl na plátnu, 2013.

Rita Kirkman je další malířkou zvířat, která pracuje podle fotek. Ať už použije olej nebo pastely, tvoří neustále krásné obrazy s výraznými barvami a dramatickým osvětlením, jako je Buchtička (nalevo). Říká, že dává přednost fotografování zvířat na statcích „během slunečných dní a ideálně tehdy, když je slunce skloněno k obzoru a poněkud za zvířaty“. Právě z toho pochází dramatičnost. Radí vám, že pokud chcete fotit zvířata, která se „hodně pohybují (jako jsou králíci nebo kachny), je extrémně užitečný dobrý fotoaparát s rychlým snímáním, který dokáže pořídit několik snímků za sekundu! Prostě stiskneš to tlačítko, člověče! Je to skoro jako natáčet pomalé video“. Rita také doporučuje „výklopný displej. Malá zvířata tak můžete fotit z jejich vlastního pohledu a kameru si přitom držet u kolen; to vám šetří záda a kolena před ohýbáním a krčením, a navíc pořád můžete používat nohy, abyste je mohli pronásledovat, pokud by utíkala“. Jestli jste ještě neviděli obrazy koček Diany Hoeptner, máte se nač těšit. Dokáže zachytit měkkou, sametovou srst, a často do pozadí umisťuje tapisérie, které dokonale vyvažují ducha koček. Diane říká, že získat dobrou fotku může být obtížné, protože „pokud jsou mé kočky ponechány samy sobě, jen tak polehávají a zírají do prázdna. Přimět je, aby se podívaly nahoru, natáhly nohu nebo si hrály, to vše může být výzva! Doporučuji je fotografovat z úrovně podlahy, čelně nebo dokonce seshora, čímž

Rita Kirkman, Buchtička, 15 cm × 15 cm, pastel na kapa desce, 2013. Diane Hoeptner, Dračí kočka, 25 cm × 25 cm, olej na dřevu, 2012. 52

Malujte každýý den

Hrajte si Na svůj námět si posviťte. Vyzkoušejte různé žárovky. Nebo přejděte k oknu a využijte přirozené světlo. Hrajte si s pomůckami. Bavte se! Nedržte se zpátky. Nijak se neomezujte. Použijte ty nejšílenější barvy, které vás napadnou. Blbněte. Skládejte věci na sebe. Namalujte si vlastní látku pro pozadí (zvlášť zábavné jsou puntíky!). Bavte se a dopřejte si v této chvíli spoustu času.

Použijte hledáček

Stolek vedle mého shadowboxu, na který si obvykle odkládám potenciální předlohy. Při tvorbě kompozice si můžu vybrat z nich, nebo si podat šálky, talíře nebo lahve a jiné věci z kredence, a v šuplících mám také papíry nebo látky pro vytvoření pozadí.

Myslím, že velice důležité je podívat se na vaše aranžmá přes hledáček dlouho před tím, než se pro něco rozhodnete. Vyzkoušejte různé velikosti a proporce hledáčku. Bylo by aranžmá lepší jako velká malba? Mělo by být otočeno na výšku, na šířku nebo být čtvercové?

Zkuste něco jiného Pokud dnes nefungují třešně, zkuste něco jiného. Možná máte v kuchyni pár rajčat, která jsou tak akorát velká pro to, co máte za lubem.

Rozsekněte to Pokud jste si na trhu nakoupili pár pěkných pomerančů a teď si s nimi hrajete, jenže jako z udělání jsou všechny stejně velké, zkuste je rozkrájet! Najednou je před vámi mnohem větší rozmanitost. A mimo to je spousta způsobů, jak rozřezat pomeranč. Jen vám to připomínám.

Nepřeceňujte své schopnosti s drapériemi

Nařasené látky se malují obtížně, a pokud je celé pozadí tvořeno látkovými záhyby, může být výsledná malba (pokud nejsou záhyby dokonalé) pro diváka matoucí. Pomáhá mi, když pracuji spíše s jednoduchými plochami, a tak raději nařasím jen kousek látky, která prochází celou kompozicí, jak je tomu zde. Je to snazší a divákovi to většinou připadá srozumitelnější.

Pokud si látkové pozadí nařasíte do rohu a pak jím orámujete svůj námět, nejen že si velice ztížíte malbu (záhyby se malují špatně!), ale pokud je nezachytíte úplně přesně, riskujete, že divák bude zmaten. Radím vám, abyste spíše pracovali s rovnými plochami, zvlášť dokud záhyby dokonale nezvládnete. Pokud musíte řasení použít, doporučuji vám, abyste ponechali viditelných pár okrajů, aby divák pochopil, že jde o látku.

Na kompozici se zkuste podívat přes různé hledáčky různých rozměrů. Bude to lépe působit jako čtverec, obdélník 13 cm × 18 cm, 75 cm × 100 cm apod.? Není pozadí příliš nudné? Nepomohlo by pár domácích puntíků? Nebude lepší pomeranč rozřezat? 120

Malujte každýý den

Nezasekněte se Nezasekněte se jen kvůli myšlence, že musíte namalovat ten úžasný (sem dosaďte něco zvláštního a významného) – nebo úplně skvělý, zábavný nebo smysluplný koncept – i za cenu opravdu špatného obrazu. Možná je ta úžasná věc sice velmi smysluplná, ale také komplikovaná, ošklivá nebo hektická. Nebo byste si ji měli jednoduše nechat na jindy.

Dejte si pauzu Není třeba myslet si, že jste zklamali, pokud jste strávili celou hodinu pohráváním si s aranžmá a stejně jste neobjevili tu správnou kompozici! Já to vím – už tolikrát jsem zbytečně podlehla sebemrskačství. Někdy mi trvá dokonce několik hodin, než mě kompozice opravdu nadchne.

Buďte nadšení! Nebo přesněji, s malováním počkejte, dokud nebudete nadšení. Pokud nadšení nejste a přesto malujete, nebude ani divák nejspíš dost nadšený, aby si obraz koupil.

Je to téměř ono? A pokud jste už téměř spokojení, ale nějaká drobnost prostě nefunguje, obraťte se na pravidla. Na druhou stranu, pokud se vám zamlouvá, co jste získali, ale všimli jste si, že jste přitom porušili pravidlo, tak je prostě… porušte. Nejdůležitější je se bavit.

122

Malujte každýý den

Cvičení – Čtyři ve čtyřech Najděte si jednoduchý šálek (nebo jiný předmět) a čtyři kusy papíru v různých barvách, které by ale ideálně měly spolu ladit. Teď vytvořte a namalujte čtyři různé kompozice s využitím jen této čtveřice předmětů. Zkuste různé úběžníky a osvětlení z různých úhlů. Nezačínejte malovat dřív, než vás každá kompozice nadchne.

Kompozice

123

Praktické použití: Porušujeme pravidla! Teď vás krok za krokem provedu ukázkou malby, ve které bude porušeno několik pravidel. Uvidíte doteky, splynutí, pití… ne, počkat, to ne… hmm, předměty v řadách a podobně. To vše jsem využila schválně, a je jen na vás rozhodnout, zda to funguje nebo ne. Na fotograﬁcké předloze vidíte rovnou, že talíř je umístěn uprostřed horní strany obrazu, čímž porušuji první pravidlo. Pokud spočítáte, kolik předmětů je zde celkem, zjistíte, že jich je spíše sudý než lichý počet – druhé porušené pravidlo. Prostřední jablko se dotýká vidličky, i když na obraze jsem se pokusila to minimalizovat. Vidlička a lžíce leží rovnoběžně a v jedné řadě s ostatními předměty, čímž jsem porušila další pravidlo. Dokončený obraz jsem nazvala Uspořádaná jablka.

Krok za krokem jsem tento obraz popsala v kapitole 6, takže teď můžu skočit přímo k malování. 1. Na prvním obrázku (nalevo uprostřed) vidíte, že jsem začala s jablky. Načrtla jsem jejich osvětlené a zastíněné části, přičemž jsem schválně kvůli uvolněnosti přetáhla okraje (o tomto si víc můžete přečíst v kapitole 8). 2. Jako další jsem načrtla tmavé části příborů. Nezapomínejte – většina kovů obsahuje spoustu tmavých míst a jen kapku těch světlých. Pokud tmavá místa nenamalujete dostatečně tmavá, odlesky nebudou mít požadovaný efekt! Propracovala jsem zde také odražené světlo na jablkách (tj. světlo, které se na jablka odráží z jejich okolí) a na nejtmavších částech jablek – na jejich vlastní stín (tj. stíny na samotných jablcích).

3. Pak jsem přidala pár poněkud světlejších kousků (spolu s odraženým světlem) na příborech a začala jsem pracovat na stínech vrhaných jablky (nazývaných vržené stíny). Vidíte ty malé bílé tahy na levé straně prostředního jablka? Potřebovala jsem znovu naznačit tento okraj, a proto jsem pomocí gumové stěrky odstranila trochu barvy.

3 1. Fotograﬁcká předloha pro Uspořádaná jablka (malba podle skutečnosti). 2. Krok 1: Nejprve načrtnu světlé a zastíněné části jablek, ale okraje ponechávám rozostřené. 3. Krok 2: Načrtnu tmavé části příboru, odražené světlo na jablkách a nejtmavší část jablka – jádro stínu.

Ukázka s jablky, krok 3: Propracovávám příbor a začínám přidávat vržené stíny. 124

Malujte každýý den

DOPORUČENÁ CENA: 359 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK1521

ISBN 978-80-7413-335-0

9 7 8 8 0 7 4 1 3 3 3 5 0

Carol Marine

Chcete, aby se do vašeho umění vrátila radost?

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

naučte se malovat

MALUJTE KAŽDÝ DEN

naučte se malovat

MALUJTE KAŽDÝ DEN Rady a cvičení pro úspěšnou tvorbu

Carol Marine