akropolis
Drábek
David Drábek (* 1970) patří mezi naše nejuváděnější dramatiky a nejuznávanější režiséry (působí jako umělecký šéf v hradeckém Klicperově divadle). Z jeho 25 her se nejvíce prosadily Akvabely – tragikomické osudy tří „synchronizovaných plavců“, mediálně na sebe zvláště upozornil rozhlasovou hrou Koule, inspirovanou příběhem bývalé československé atletky. Andrea Králová (* 1970) je kostýmní návrhářka, scénografka a výtvarnice. Vytvořila kostýmy pro mnoho českých inscenací, mimo jiné i pro Drábkovy kusy Sněhurka – Nová generace a Hračky, a řadu filmů (Knoflíkáři, Mistři, Roming, Václav, Protektor, Pouta, Polski film, Modrý tygr).
DĚTEM! david drábek
V záplavě jízlivých satir a hořce lyrických zpovědí, kterými nás pravidelně zásobuje David Drábek, se někdy zapomíná, že autor je stejně úspěšným tvůrcem pro děti a mládež. Jeho hry pro mladé přitom nejenže snesou srovnání s jeho tvorbou pro dospělé, ale přitahují publikum bez rozdílu věku. Po úspěchu souboru Drábkových dramat Aby se Čechům ovary zachvěly proto vydáváme i čtyři jeho hry pro mladší čtenáře: Čtyřlístek! (2004), Sněhurka – Nová generace (2006), Planeta opic aneb Sourozenci Kaplanovi mezi chlupatci (2006) a Hračky (2010). Jak už tituly prozrazují, jedná se o pokračování či reinterpretace známých příběhů, které ovšem Drábek „převyprávěl“ s osobitou imaginací a smyslem pro etické poslání.
DĚTEM! AKROPOLIS
DAVID DRÁBEK DĚTEM!
AKROPOLIS
DRÁBEK
DĚTEM! AKROPOLIS
Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR. © David Drábek, 2013 © Editor and Epilogue Lenka Jungmannová, 2013 © Illustrations Andrea Králová, 2013 © Design Martin Groch, ReDesign, 2013 All images – all rights reserved! © Filip Tomáš – Akropolis, 2013 ISBN 978-80-7470-050-7
Tuto knihu věnuji své milované dceři Justýnce. Už sedm let spolu cestujeme po galaxiích na zmrzlinářském vozíku. Věnování ale přísluší i dalším členům našeho gangu: neteřím Aničce a Stelluše a synovcům Fílovi a Honzíkovi. Za to, že mě berou do svých bunkrů i domečků pro panenky.
8
9
ČTYŘLÍSTEK!
Na motivy díla JAROSLAVA NĚMEČKA a LJUBY ŠTÍPLOVÉ napsal DAVID DRÁBEK 2004 Poděkování náleží Petře Zámečníkové. Za debaty na březích řeky Orlice v Týništi, při nichž komiksové dobrodružství vznikalo.
Osoby: BOBÍK MYŠPULÍN FIFINKA PINĎA RODOM SOUSED, HLAS ČIPERKA, PRVNÍ DÁMA V ŽUPÁNKU, NOVÁKOVÁ HOPSALKA, DRUHÁ DÁMA V ŽUPÁNKU, BUREŠOVÁ ZRZEČKA, TŘETÍ DÁMA V ŽUPÁNKU, HORÁKOVÁ ŠIŠKOMILKA YETTI, SKAUT, MUŽ, TOMÁŠ ZAJEČICE, ŽENA-ŽRALOK, VANDA
1. Ráno Napětí v hledišti by se dalo krájet. Konečně se tma rozestupuje a v ranním rozbřesku se objeví silueta Třeskoprsk. Z množství domků se vyloupne ten, který nás nejvíce zajímá – ten se čtyřlístkem vyobrazeným na poštovní schránce. Domov největších českých komiksových celebrit. Svítá… Tiše se přikrademe do místnosti se čtyřmi postýlkami. Kdo se skrývá pod čtyřmi pruhovanými duchnami? Ono to není tak těžké uhodnout… Peřina zcela vpravo se pohne a objeví se černá mžourající kocouří hlava. Myšpulín. Zašmátrá na nočním stolku po tužce a papíru a začne si něco zapisovat. Vzápětí nadskočí peřina zcela vlevo. Bobík. BOBÍK Co to je? Roste mi chobot! Jsem slon! (Objeví se ještě spící vepřová hlavička) MYŠPULÍN (zamlaská) To je jen sen. Jsi prasátko. Vynoří se čtyři velké růžové natáčky na dvou bělostných uších spojených jednou roztomilou psí hlavičkou. Fifinka. FIFI Já jsem prasátko? MYŠPULÍN (povzdychne si) Jéé. FIFI To kvůli těm natáčkám? MYŠPULÍN Bobík má noční můry. – Dobré ráno! FIFI Dobré ráno. MYŠPULÍN Na něco jsem přišel. Musím okamžitě do laboratoře. FIFI Udělám ti kakao! 14
Myšpulín neslyší, mizí za dveřmi laboratoře. BOBÍK (sedne si) Děkuji, kakao si dám moc rád. Mezi Fifinkou a Bobíkem se objeví chlupaté chodidlo. Co to je?! Přeperu to! FIFI Pinďa zase spí obráceně. Na druhém konci peřinky se objeví poloprobuzená ušatá hlava. Pinďa. PINĎA Uděláme to kakao? (Fifince) Co to máš na hlavě? BOBÍK Kdo ti to udělal? (Smích) FIFI (vstane) Vy vůbec nerozumíte módě. Alou, prostřít k snídani! (Sobě) Jsem chtěla být hezká… (Mizí v kuchyni) Vidíme Myšpulína v laboratoři a Fifinku v kuchyni. Každý z nich si něco kutí. Pinďa soustředěně přináší ke stolu komínek šálků a talířků. Bohužel se při tomto úkonu střetne s Bobíkem, který zrovna provádí svou ranní odtučňovací cvičební sestavu. „Řach!“ PINĎA Co děláš, tlusťochu! BOBÍK Kdo je u tebe tlusťoch, ty ušoune! To jsou svaly náhodou! Sleduj! (Provede dvojitého nelsona) PINĎA Pomoc! Bije mě vypasené sele! (Perou se) 15
FIFI (vchází s koláči a konvičkou kakaa na podnose) Kdyby vás viděly děti, jste jako malí! Z laboratoře se ozve strašlivý výbuch. Pinďa s Bobíkem se okamžitě přestanou prát. MYŠPULÍN Výborně! Mám to! (Další, větší výbuch) Nemám. Fifinka servíruje. BOBÍK Buchtičký… (Tváří se velmi blaženě) Usednou kolem stolu a snídají. Ze skuliny ve zdi vyběhne malá myška, Fifinka ji krmí drobečky. Najednou se otevřou dveře laboratoře a v obláčku nafialovělého kouře se zjeví Myšpulín. MYŠPULÍN (slavnostně) Přátelé, chtěl bych vám někoho představit. Malý moment, chviličku strpení, (do laboratoře) Rodome, předstup! Ukročí stranou a objeví se rudostříbrný Rodom – robot domácí. A aby toho po ránu nebylo málo, robot vede na vodítku další kybernetické stvoření – chobotnatého pejska. Rodom, robot domácí. Naprogramován na domácí práce. FIFI A ten maličký? MYŠPULÍN Ano, to je mobilní toustovač. Pohlaďte si ho. 16
Fifinka se skloní k tvorečkovi, pohladí ho a z jeho zad vystřelí dva plátky opečeného chleba. FIFI Kdo si dá tousty? BOBÍK Já, samozřejmě. S čímkoliv… MYŠPULÍN Program číslo jedna – snídaně bez práce. Aktivuje robota. Rodom započne s obsluhou. Nakrm Bobíka, namaž Pinďovi chleba a nalij Fifince kakao! (Zmáčkne tlačítko) RODOM (odříkává naučené repliky) Dobrou chuť! Chutná? Je to dobrůtka? Dáte si ještě? (Krmí Bobíka, nejprve hezky pomalu) BOBÍK To je blaho! Jsem v ráji! Rodom však neustává, naopak. Krmení se zrychluje. Pokouší se krmit Bobíka rychlostí 60 buchet za minutu a navíc už tak dobře netrefuje rypáček. Když spotřebuje všechny buchty, uchopí nůž a natírá medem, marmeládou a máslem Pinďovy uši. Následně Fifince polije ondulaci kakaem. RODOM (vidí prchající myšku) Hele, myška! Chceš ji s máslíčkem? Dáš si ještě? Dobrou chuť! FIFI Zastav ho! Zničil mi ondulaci. MYŠPULÍN Něco se porouchalo! BOBÍK Huhlyhuhly… Urrrrrgh. PINĎA Mám med v uchu! 17
Rodom honí myšku, kácí židle, působí všeobecný chaos… Najednou strne. FIFI Co se stalo? MYŠPULÍN Vybila se mu baterie. PINĎA (Bobíkovi) Nedáš si buchtu? Bobík vztekle vyfrkne z nozder poslední těsto a vyběhne za Pinďou. MYŠPULÍN (omluvně) Má to ještě mouchy. FIFI Jestli mi chceš příště udělat radost, tak sešroubuj kadeřníka. (Nasupeně odchází) 2. Na zahradě Slunečné dopoledne v Třeskoprskách. Fifinka na zahrádce ošetřuje růže, Pinďa uhrabuje trávník, Bobík vozí v kolečku kompost a zápasí s kropicí hadicí. Za plotem vidíme pana souseda, který všem přátelsky kyne. Najednou se opět ozve výbuch. Přichází Myšpulín v laboratorních brýlích a v ruce drží tajemnou krabičku. Tváří se vítězoslavně. MYŠPULÍN Přátelé, něco bych pro vás měl. PINĎA Pomoc! MYŠPULÍN Nebojte se ničeho, je to naprosto neškodný vynález. BOBÍK Já se bez dalšího robota klidně obejdu. (Šlápne na hrábě) FIFI (nedůvěřivě) Copak to je? MYŠPULÍN Zmenšovací pilulky. Stačí jednu 18
spolknout a dojde k padesátinásobnému zmenšení. Račte ochutnat. PINĎA Není to nebezpečné? BOBÍK Jé, strašpytel. Dej mi rovnou tři! MYŠPULÍN A co ty, Fifinko? FIFI Dobře, Myšpulko, ale musíme být zpátky do oběda. Každý uchopí svou pilulku mezi paleček a ukazováček. MYŠPULÍN Á teď! Polknou. 3. V trávě Rázem se ocitáme v zelené džungli plné roztodivných zvuků a šelestů. PINĎA Jak jsme se dostali do pralesa? Mám pocit, že se trochu bojím. FIFI Podívejte na ty liány! MYŠPULÍN To nejsou liány, to je obyčejná tráva. BOBÍK Dyť támhleto je palma, ne? MYŠPULÍN Ne, to je čtyřlístek. BOBÍK My jsme Čtyřlístek! (Pinďovi) Asi mu přeskočilo! FIFI Nemáte pocit, že se nějak hýbe země? PINĎA Zemětřesení! Vzápětí všichni čtyři popadají na zem. Opodál se z hlíny vynoří obrovská narůžovělá masa. 19
PINĎA Dinosaurus! BOBÍK Slon! FIFI Velryba! Masa si je pomalu, pečlivě a zblízka prohlíží. PINĎA Je po nás! (Stáhne si ouška) BOBÍK Pojď! Mě nedostaneš! Dám ti do nosu! (Zaváhá) Kde to má nos? MYŠPULÍN Zadrž! Přece bys neublížil žížale! PINĎA Cože? BOBÍK Tohle je žížala? FIFI Vypadá přátelsky. Uváže jí růžovou mašličku, hladí ji. Ostatní se přidají. BOBÍK Hele, tady je brouček! Jeho hlavu jen těsně minou dvě hladová kusadla. Brouček se na rozdíl od žížaly příliš přátelsky nechová. PINĎA Myslíte, že si chce hrát? FIFI Bohužel už mi došly mašle! BOBÍK Je přítulný! MYŠPULÍN Myslím, že chce obědvat! Utíkej!!! Potýkají se se střevlíkem, šťouchají do něj stéblem, brouk má ale stále více navrch. Rozkročí se nad Fifinkou a rozevírá kusadla. Vypadá to bledě… V tu chvíli vše zakryje stín 20
a seshora se snese obrovská srstnatá hlava. Jedním máchnutím střevlíka odmrští. BOBÍK Hurá! Brouk je pryč! PINĎA Výborně, ale teď nás sežere chlupatá obluda s tím nechutným předkusem. FIFI Ale já přece tenhle čumáček… PINĎA Čumáček? Tomuhle říkáš čumáček? FIFI Ano, já ho odněkud znám… i očička… PINĎA Očička? Tomuhle říkáš očička? FIFI (jde k velké hlavě a obejme ji) Miluško! BOBÍK Fifinka se zbláznila. MYŠPULÍN (s očividnou úlevou) Už mi to dochází… FIFI Vždyť to je naše myšička! 4. Dopis Jsme zpět na zahradě před domkem. Vidíme Fifinku, jak něžně hladí malou myšku. Ostatní stojí okolo ní. FIFI Děkujeme ti, žes nás zachránila. A ráno si zas přijď pro nějakou dobrůtku. MYŠPULÍN (vytáhne ze schránky dopis, otevře ho) To je zajímavé! Poslechněte si to: „Jestli se nebojíte, přijďte dnes večer k Blaťáku. Dějí se tu prapodivné věci. Skautský oddíl Veverky.“ Co vy na to? BOBÍK Vyrazíme! Mám nastartovat hvězdoběžku? MYŠPULÍN Samozřejmě. (Odchází do laboratoře, Bobík odběhne) FIFI Připravím svačinu! (Odběhne) 21
PINĎA Oddíl Veverek? O tom jsem nikdy neslyšel. Odněkud zazní tichý zlověstný smích. Je tady někdo? (Rozhlédne se, vidí jen souseda, který pracuje na zahradě) Tak dost! Nesmím se chovat jako strašpytel. Bobík dotlačí hvězdoběžku, Fifinka sbalila batůžky. Připravují se na cestu. FIFI (Bobíkovi) Ne abys uždiboval, je to až k večeři! BOBÍK Já? FIFI Mám je spočítané! Z laboratoře se opět ozve výbuch. K všeobecnému překvapení přichází opět Rodom. RODOM Ahoj! BOBÍK Opovaž se mě krmit! MYŠPULÍN (přichází) Ničeho se nelekejte! Přeprogramoval jsem ho na strážného robota. FIFI No nevím… MYŠPULÍN (Fifince) Na růže ani nesáhne! Do hrudní oblasti jsem mu instaloval fotoaparát. Do domu pustí jen toho, jehož fotografii si uložil do paměti. Úsměv! Pózují před Rodomem. Z domovních dveří je pozoruje pejsek-toustovač. Myšpulín kontroluje 22
mechaniku hvězdoběžky. Čtyřlístek nastoupí k odjezdu. FIFI Na shledanou, pane sousede! Soused zvedne pravici k pozdravu a usměje se. 5. Jízda Čtyřlístek uhání s větrem o závod směrem k rybníku Blaťáku na obojživelné hvězdoběžce. Šeří se. 6. Tajemný hlas HLAS Podívejme, slavný Čtyřlístek se nám žene za dalším úžasným dobrodružstvím! Ta čtyři roztomilá zvířátka v lidských šatech – fenečka, zajíček, kocourek a selátko. Pokud máte dojem, že právě posloucháte někoho, kdo ty čtyři bezmezně zbožňuje, tak… tak se velmi, velmi mýlíte. Nejsem žádný líbezný vypravěč. Ještě se uslyšíme. 7. Tábor v lese Čtyřlístek se utáboří v lese. Proti hvězdnému nebi je vidět siluetu hradu Bezděz. PINĎA (vystrašeně) A kde jsou ti skauti? BOBÍK Támhle jednoho vidím. Ale ne, to je jen uřezaná ruka. Pinďa zaječí, vskočí Myšpulínovi do náruče.
23
POHÁDKA O DRÁBKOVI Bylo nebylo, 18. června 1970 se do rodiny Drábkových z Týniště nad Orlicí narodil syn David. Vyrostl z něj zvídavý obrýlený chlapec, který měl zvláštní zájem – vymýšlení spletitých příběhů. Vyprávění měl dokonce tak rád, že se mu rozhodl věnovat profesionálně. Vydal se tedy na zkušenou: nejprve studovat filmovou a divadelní vědu (na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého). Už v průběhu vysoké školy si ale začal uvědomovat, že příběhy ho baví spíš vytvářet než vědecky rozebírat, a tak s kolegou Darkem Králem založili divadlo Studio Hořící žirafy (1993, respektive 1995 až 2003). Drábek tu uvedl své první kusy, které se vysmívaly společenským nešvarům: hry Hořící žirafy (1993) a Janu z parku (1995), kolektivně vzniklou grotesku Vařila myšička myšičku (1996), fantasmagorickou hru Kosmická snídaně aneb Nebřenský (1997), frašku Švédský stůl (1999) a oblíbené „televizní“ kabarety Kostlivec v silonkách (1999) a Kostlivec: Vzkříšení (2003). (Všechny v roce 2003 vydalo nakladatelství Větrné mlýny.) V roce 2009 se Drábek vrátil ze zkušené, když přijal místo uměleckého šéfa a režiséra v Klicperově divadle v Hradci Králové (odkud je to do Týniště jen skok). Nejprve přitáhl pozornost tragikomedií Akvabely, kterou tu v roce 2005 nastudoval Vladimír Morávek, poté už vlastními inscenacemi svých kusů: 177
teroristického snu Náměstí Bratří Mašínů (2009), autorského muzikálu Ještěři (2009), v němž bývalí spolužáci nacvičují Zemanovu Cestu do pravěku, parodie na doyleovskou detektivku Sherlock Holmes: Vraždy vousatých žen (2010) a groteskní črty o trojici sester Jedlíci čokolády (2011). V těchto časech napsal i rozhlasové hry Vykřičené domy (prem. 2007) a Koule (prem. 2011) – mezi posluchači oblíbený portrét bývalé československé atletky, která se obětovala sportu, jakož i kyberkabaret Žabikuch (2004) a dobrodružné drama Unisex (2009). (Všechny tyto hry vyšly roku 2011 v nakladatelství Akropolis.) Během svého putování po světě, v době mezi Olomoucí a Hradcem, však Drábek nakrátko zakotvil v Praze – a právě tady se dostal k divadlu pro děti a mládež. Jednak se sblížil se souborem Malého Vinohradského divadla (dnes D21), což je scéna absolventů Vyšší odborné školy herecké, a nastudoval s ním působivé generační sondy Děvčátko s mozkem (2005), Berta (Od soumraku do úsvitu) (2008) a později též komedii z divadelního prostředí Zvířata na toustech (2011), současně v letech 2005 až 2007 pracoval jako režisér v Divadle Minor, kde se prosadil výpravnými kusy, jež byly záměrně ztřeštěné a zároveň nenuceně výchovné. Divácký zájem o Drábkovy hry v Minoru však bylo možné předvídat. Autor v nich totiž lákal na nepředstavitelné obměny postav a prostředí,
178
které už ctěné publikum znalo: ať už to byl legrační komiks o čtveřici zvířátek, ikonický příběh o nejkrásnější dívce (známý z Disneyova filmu z roku 1937), série filmů o planetě, kde opice jsou lidmi a naopak, či snímky, v nichž dětské hračky žijí vlastním životem. A protože se jedná o obměny zábavné a originální, rozhodli jsme se je dětem představit také knižně. K tvorbě pro malé diváky přivedl Drábka nápad zinscenovat komiks, jenž se stal pro jeho generaci kultovní, totiž Štíplové a Němečkův Čtyřlístek (který začal vycházet roku 1969). Komedie Čtyřlístek! (premiéru měla 28. listopadu 2004) sestává ze série praštěných i poučných nebezpečí číhajících na známou čtveřici – od těch, které si způsobí sama (nepovedený robot či nebezpečně zmenšující pilulky), až po ty, které jí připraví druzí (hlavně soused má na Čtyřlístek políčeno, neboť se nechce smířit s tím, že jejich příhody vždycky líčí život idylicky). Muzikál Sněhurka – Nová generace (uveden byl 26. února 2006 a hudbu k němu napsal Jan Matásek), který odkazuje ke klasické pohádce i k muzikálům z osmdesátých a devadesátých let, zase staví na tezi, že historie se v principu opakuje. Královnino stíhání Sněhurky totiž Drábek přenesl na další generaci, přímo do exponovaného citového života dospívajících dívek: Sněhurčina dcera tu před Královnou
179
juniorkou uteče na ostrov osídlený různými tvory (kterých je víc než sedm), kde ji zachrání Harry Potter, původně převtělený v jejího psa. Takovou náhradu za prožitá utrpení by si jistě přála kdejaká dívka! Naopak hru Planeta opic aneb Sourozenci Kaplanovi mezi chlupatci (premiéra byla 19. listopadu 2006) si oblíbí spíše chlapci. V napínavé akční sci-fi, která vyšla ze známé filmové předlohy, se však tentokrát na planetu opic dostanou děti. Na „kultivovaných“ opicích pak Drábek demonstruje špatné lidské vlastnosti a naopak. Zatím posledním autorovým kusem pro děti je muzikál Hračky, který měl premiéru 30. května 2010 (autorem hudby byl opět Jan Matásek). Drábek v něm umně skloubil několik oblíbených filmových schémat (děti versus chůva, oživlé hračky a návštěva mimozemšťana), aby dětem přiblížil problémy, které se dotýkají i jejich světa: otupující účinek televizních seriálů a reklam, prázdnost spotřebního způsobu života a kritiku dospělých, kteří se svým potomkům málo věnují. Jak patrno z představených titulů, v hrách pro děti a mládež – stejně jako v hrách pro dospělé publikum – Drábek rád recykluje, rozvíjí i rozbíjí známé náměty a cituje různá média (film, televizi, počítačové hry), aby tím poukázal na krásu a křehkost naší reality. Kdo se však začte do těchto bizarních příběhů, zjistí, že kromě zamyšlení provokují také k smíchu a že se u nich
180
vedle dětí bez problémů pobaví i dospělí. A tady najednou zazvonil zvonec a pohádky je – prozatím! – konec. Lenka Jungmannová
181
EDIČNÍ POZNÁMKA Hru Sněhurka – Nová generace přebíráme z vydání v časopise Loutkář (2006, č. 2, s. 89–94), texty dramat Čtyřlístek!, Planeta opic aneb Sourozenci Kaplanovi mezi chlupatci a Hračky přetiskujeme z autorských verzí. Všechny uvedené hry autor pro knižní vydání znovu přehlédl a poté prošly standardními edičními a redakčními úpravami. Lenka Jungmannová
182
OBSAH ČTYŘLÍSTEK! 11 SNĚHURKA – NOVÁ GENERACE 43 PLANETA OPIC ANEB SOUROZENCI KAPLANOVI MEZI CHLUPATCI 89 HRAČKY 135 POHÁDKA O DRÁBKOVI 177 EDIČNÍ POZNÁMKA 182
183
DAVID DRÁBEK DĚTEM!
Vydal Filip Tomáš – Akropolis (Severozápadní IV 16/433, 141 00 Praha 41, www.akropolis.info) v roce 2013 jako svoji 267. publikaci Ediční příprava a doslov Lenka Jungmannová Redakce Štěpánka Pašková Ilustrace Andrea Králová Design a sazba písmem Euclid Martin Groch, ReDesign Tisk tiskárna Nakladatelství Karolinum, Pacovská 350, 140 21 Praha 4 Vydání první, 184 stran, TS 14 ISBN 978-80-7470-050-7 Doporučená cena včetně DPH 245 Kč