Vladimír Papoušek, David Skalický, Martin Kaplický, Petr A. Bílek: Pohyb řeči a místa nespojitosti by Akropolis

Monografie se obrací k postanalytické a neopragmatické filosofii. Ty patří ke klíčovým proudům filosofického uvažování 20. století a jejich zaměření na otázky jazyka je úzce sbližuje s teorií literatury. Jednotlivé kapitoly ohledávají teorii řečových aktů (J. R. Searle, M. L. Prattová, J. H. Miller), termíny jako radikální překlad (W. V. O. Quine), radikální interpretace (D. Davidson), zdrojová metafora (S. C. Pepper), koncový slovník či normální a abnormální diskurz (R. Rorty), pojetí významu u R. Ingardena a J. Mukařovského nebo reflexi Derridovy dekonstrukce z pozic postanalytických a neopragmatických. Cílem publikace je prozkoumat možnosti, které tyto teorie, koncepty a pojmy otevírají myšlení o literatuře, a také ověřit potenciál jejich využití při analýze literárněvědného diskurzu. Jednotlivé kapitoly se z této perspektivy zaměřují na spory F. X. Šaldy a K. Čapka, poválečné studie J. Mukařovského, proměny slovníku S. K. Neumanna, K. Teigeho a V. Černého či eseje a překlady románů M. Kundery.

ISBN 978-80-7470-365-2

Vladimír Papoušek, David Skalický, Martin Kaplický, Petr A. Bílek

Martin Kaplický Petr A. Bílek

Pohyb řeči a místa nespojitosti Postanalytické a neopragmatické iniciace v literární vědě

Postanalytické a neopragmatické iniciace v literární vědě

Pohyb řeči a místa nespojitosti

Vladimír Papoušek David Skalický

Product footprint

CO 2

Neutral NC-CFM-015258 www.nepcon.net

9 788074 703652 Doporučená cena 299 Kč

AKR_POHYB_RECI_COVER_TISK.indd 1

12.05.2021 16:36:42

Pohyb řeči a místa nespojitosti

Nakladatelství Akropolis Praha 2021

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 1

09.05.2021 22:18:51

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 2

09.05.2021 22:18:52

Pohyb řeči a místa nespojitosti Postanalytické a neopragmatické iniciace v literární vědě Vladimír Papoušek, David Skalický, Martin Kaplický, Petr A. Bílek

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 3

09.05.2021 22:18:52

KATALOGIZACE V KNIZE — NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Papoušek, Vladimír, 1957— Pohyb řeči a místa nespojitosti : postanalytické a neopragmatické iniciace v literární vědě / Vladimír Papoušek, David Skalický, Martin Kaplický, Petr A. Bílek. — Vydání první. — Praha : Akropolis, 2021 České a anglické resumé Obsahuje bibliografii a rejstřík ISBN 978-80-7470-365-2 (vázáno) * 82.0 * 101 * 141:[1:167.2+165.741] * 165.741-022.344 * 81 * 81‘24 * 81:82 * 81:1 * 81‘22 * (048.8:082) — literární věda — filozofické aspekty — postanalytická filozofie — neopragmatismus — jazyk — řeč — jazyk a literatura — filozofie jazyka — sémiotika — kolektivní monografie 82.0 — Literatura (teorie) [11]

Tato publikace vznikla v rámci grantového projektu „Jazyk a řečové strategie české literární vědy“ (GA ČR 18-14957S) řešeného na Filozoﬁcké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Recenzovali: prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D. Mgr. Ondřej Dadejík, Ph.D. © Vladimír Papoušek, David Skalický, Martin Kaplický, Petr A. Bílek, 2021 © Cover Photo George Erml — dědicové/heirs, 2021 © Graphic & Cover Design Lukáš Fairaisl, 2021 © Filip Tomáš — Akropolis, 2021 ISBN 978-80-7470-365-2 ISBN 978-80-7470-366-9 (MOBI) ISBN 978-80-7470-367-6 (ePUB)

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 4

09.05.2021 22:18:52

Obsah Úvodem Filosoﬁcký obrat k jazyku a literární věda: Teorie řečových aktů, radikální překlad a radikální interpretace jako inspirace pro literárněvědná zkoumání z hlediska neopragmatismu Vladimír Papoušek

7 11

Ingardenovo pojetí významu a výklad významu u Jana Mukařovského: Vliv, apropriace, negace? Petr A. Bílek

103

Postanalytikové, neopragmatici a Jacques Derrida: Iniciace pro literární teorii Vladimír Papoušek

125

Zdrojová metafora (nejen) v literární kritice: František Xaver Šalda versus Karel Čapek Martin Kaplický

161

Jana Mukařovského cesta od ironie k metafyzice a zpět David Skalický

211

Stabilita, intence a slovník Vladimír Papoušek

267

Apropriace literárněvědného pojmu jako případ kulturního transferu Petr A. Bílek

287

Světovost a metafyzika díla: Rétorické strategie Milana Kundery při obraně světovosti díla Vladimír Papoušek

309

Literatura

325

Autoři

338

Résumé

341

Summary

347

Ediční poznámka

353

Jmenný rejstřík

355

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 5

09.05.2021 22:18:52

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 6

09.05.2021 22:18:52

Úvodem

Pokud bychom sledovali dějiny vědy 20. století, nebo přesněji řečeno filosofie vědy této periody, pak bychom zřejmě rychle zjistili, že dění v areálu literárních věd sice nereplikuje stejné pohyby, totožná gesta a identické myšlenky, ale jistým způsobem je modifikuje tak, že obě disciplíny mohou připomínat jakýsi volně tančící pár, v rámci něhož je pohyb prvního tančícího druhým variován a interpretován sice originálně, ale ve stejném rytmu. Když zkraje století triumfují přírodní vědy díky úspěšným experimentům, které slibují vysokou, ne-li stoprocentní shodu se zákonitostmi externí skutečnosti, literární věda, uchvácená Carnapovými pokusy o exaktní vědecký jazyk, se obrací nejprve k formalismu a od něj pak k sofistikovanějšímu strukturalismu s vírou, že i literární vědec, pracující s tak pohyblivými materiemi, jako jsou jazyk a řeč, dokáže najít věrojatné metody pro zkoumání prózy a poezie. Tato víra je zprvu nalomena a později zcela rozpuštěna s příchodem poststrukturálních a postmodernistických koncepcí. Ve filosofii vědy se už nevede diskuse o nezvratných faktech, nýbrž spíše o platných a méně platných teoriích a o povaze a pravdivosti dat. Toto rozvolnění vedlo nejdříve k dílocentrické dekonstrukci, popírající možnost poznatelné jednoty díla a jeho smyslu, poté ke kulturněhistoricky založenému novému historismu, 7

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 7

09.05.2021 22:18:52

který vřazuje literární texty do „textu“ celé kultury a nabízí jejich zkoumání v rámci dobových praktik a rituálů, dále ke kulturnímu materialismu a odsud pak klonování pokračuje ke vzniku dalších odrůd -ismů a -studií činěných z takového či onakého úhlu pohledu — postkoloniálního, genderového a jiných. Tyto klony jsou metodologickým mixem iniciací tu derridovských, tu foucaultovských, adornovských a mnoha dalších. Všechny nově vznikající nesou prvky a stopy těch předchozích v četných modifikacích. Klony se rychle institucionalizují a vytvářejí si své vlastní řady legitimizačních argumentů a osobitých slovníků. Leckdy ovšem není jasné, zda tato argumentace a tyto slovníky či nově vznikající pojmové aparáty jsou zpětně kontrolovatelné v logické bezchybnosti a v prokazatelné vazbě ke skutečným a zkoumatelným objektům externí reality, a tedy zda vůbec mají co společného s hrou zvanou věda. Carnapův neúspěch s pokusem vytvořit univerzální přesný jazyk vědy vedl k nebývalému rozhojnění narativních konceptů definujících sebe samé jako „vědecké“ v mnoha oborech humanitních věd včetně vědy literární, a to zejména v poslední čtvrtině 20. století, v níž rychlá institucionalizace oněch klonů vedla k jejich potřebě poiesis, a tedy i k evolučním pohybům zajišťujícím přežití. Tento evoluční pokus o přežití a adaptaci ve světě vědy někdy může mít podobu vynucované autority s odkazem na to, že onen klon vytvořil někde na univerzitě ústav nebo katedru či získal grant. Autoři knihy Pohyb řeči a místa nespojitosti pociťovali jistou úzkost z tohoto stavu samovolného plození pojmů, termínů a narativů vynucujících si legitimitu či autoritu, aniž by bylo možné jakkoliv kontrolovat, co stojí za příslušným slovníkem a souborem ilokučních aktů. Z toho důvodu cítili už v předchozí knize Kontext v pohybu: (Neo)pragmatické úvahy o literatuře a kultuře, na niž tato volně navazuje, ale i v řadě dalších svých studií, potřebu obrátit pozornost zpět k jazyku a řeči, to jest k entitám, s jejichž pomocí lze reflektovat, jak vznikají ony slovníky a narativy, které literární vědec — teoretik 8

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 8

09.05.2021 22:18:52

i historik — používá. Cesta vedla logicky k analytické filosofii jazyka, kde má tato reflexe dlouhou tradici, a také k dílům neopragmatických filosofů a jejich realistickému, instrumentálnímu uvažování. Logická argumentace Romana Ingardena, zkoumání způsobů užívání řeči, respektive řečových aktů u Johna L. Austina a Johna Searla, iniciace v dílech Donalda Davidsona, problém metafyziky, ironie a (koncového) slovníku u Richarda Rortyho nebo problém zdrojové metafory Stephena C. Peppera tvoří metodologický a teoretický základ této publikace. Především studie první části knihy se zaměřují ponejvíce na kritickou reflexi těchto teoretických zdrojů. V dalších studiích pak autoři přecházejí od teoretické reflexe k analytické interpretaci a k prověřování těchto metodologických iniciací konkrétních slovníků a rétorických strategií vybraných osobností českých kritiků a spisovatelů obracejících se k dílům jiných tvůrců nebo, jak je tomu v případě Milana Kundery, k dílu vlastnímu. Každý vědecký projekt provází víra, v případě skupiny badatelů vycházejících z podobných teorií je to pak, jak uvádí Thomas Kuhn v knize Struktura vědeckých revolucí, víra sdílená. Jakkoliv autoři neaspirují na žádnou formu revoluce, sdílejí společnou víru, že jejich podněty rozšíří a obohatí možnosti literárních vědců, jak uvažovat o specifickém vesmíru znaků strukturujících se do podob básní, povídek, novel, románů, kritických esejů a dalších textů, při zachování důstojné pozice ve hře zvané věda.

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 9

09.05.2021 22:18:52

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 324

09.05.2021 22:19:13

Literatura

Ashley, Kathleen M. — Plesch, Véronique: The Cultural Processes of „Appropriation“. Journal of Medieval and Early Modern Studies 32, 2002, č. 1, s. 1—15. Austin, John Langshaw: Jak udělat něco slovy. Přel. Jiří Pechar a kol. Praha: Filosoﬁa 2000. Barthes, Roland: Kritika a pravda. Přel. Julie Štěpánková. Praha — Liberec: Dauphin 1997. Barthes, Roland: Mytologie. Přel. Josef Fulka. Praha: Dokořán 2004. Beardsley, Monroe C. — Wimsatt, William K.: Intencionální klam. Přel. Petr Onufer. Revolver revue, 2004, č. 55, s. 151—162. Bell, Clive: Art. New York: Frederick A. Stokes Company Publishers 1924. Bílek, Petr A. — Kaplický, Martin — Papoušek, Vladimír — Skalický, David: Kontext v pohybu: (Neo)pragmatické úvahy o literatuře a kultuře. Praha: Akropolis 2018. Black, Max: Models and Metaphors: Studies in Language and Philosophy. New York: Cornell 1962. Blake, William: Napíšu verše kytkám na listy. Přel. Zdeněk Hron. Praha: Garamond 2017.

325

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 325

09.05.2021 22:19:13

Burtt, Edwin Arthur: The Status of „World Hypotheses“. The Philosophical Review, 1943, č. 6, s. 590—601. Culler, Jonathan: Krátký úvod do literární teorie. Přel. Jiří Bareš. Brno: Host 2002. Čapek, Karel: O umění a kultuře I. Praha: Československý spisovatel 1984. Čapek, Karel: O umění a kultuře II. Praha: Československý spisovatel 1985. Čapek, Karel: O umění a kultuře III. Praha: Československý spisovatel 1986. Čapek, Karel: Válka s mloky. Praha: Československý spisovatel 1972. Černý, Václav: Dialog F. X. Šalda — Karel Čapek. In Václav Černý: Tvorba a osobnost I. Praha: Odeon 1992, s. 177—188. Černý, Václav: FXŠ — TGM. In Václav Černý: Tvorba a osobnost I. Praha: Odeon 1992, s. 210—223. Černý, Václav: Gaston Bachelard. In Václav Černý: Tvorba a osobnost I. Praha: Odeon 1992, s. 469—484. Černý, Václav: Ideové kořeny současného umění: Bergson a ideologie současného romantismu. In Václav Černý: Tvorba a osobnost I. Praha: Odeon 1992, s. 303—355. Černý, Václav: První a druhý sešit o existencialismu. Praha: Mladá fronta 1992. Černý, Václav: Slovo o Slovu k mladým. In Václav Černý: Tvorba a osobnost I. Praha: Odeon 1992, s. 660—664. Černý, Václav: Záhořovo lože české kritiky (O nové knize Götzově). In Václav Černý: Tvorba a osobnost I. Praha: Odeon 1992, s. 97—101. Červenka, Miroslav: Jana Mukařovského rozchod se strukturalismem. In Miroslav Červenka: Obléhání zevnitř. Praha: Torst 1996, s. 386—387.

326

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 326

09.05.2021 22:19:13

Dasenbrock, Reed Way (ed.): Literary Theory After Davidson. University Park, PA: Pennsylvania State University Press 1993. Davidson, Donald: A Nice Derangement of Epitaphs. In Donald Davidson: Truth, Language, and History. Oxford: Oxford University Press 2005, s. 89—107. Davidson, Donald: James Joyce and Humpty Dumpty. In Donald Davidson: Truth, Language, and History. Oxford: Oxford University Press 2005, s. 143—157. Davidson, Donald: Locating Literary Language. In Donald Davidson: Truth, Language, and History. Oxford: Oxford University Press 2005, s. 167—181. Davidson, Donald: Radical Interpretation. In Donald Davidson: Inquiries into Truth and Interpretation. Oxford: Oxford University Press 2001, s. 125—140. Davidson, Donald: The Second Person. In Donald Davidson: Subjective, Intersubjective, Objective. Oxford: Clarendon Press 2009, s. 107—121. Davidson, Donald: What Metaphors Mean. In Donald Davidson: Inquiries into Truth and Interpretation. Oxford: Oxford University Press 2001, s. 245—264. de Man, Paul: Blindness and Insight: Essays in the Rhetoric of Contemporary Criticism. 2nd ed. London: Routledge 1971. Derrida, Jacques: Bílá mytologie: Metafora ve ﬁlosoﬁckém textu. In Jacques Derrida: Texty k dekonstrukci: Práce z let 1967—72. Přel. Miroslav Petříček jr. Bratislava: Archa 1993, s. 196—276. Derrida, Jacques: Diferänce. In Jacques Derrida: Texty k dekonstrukci: Práce z let 1967—72. Přel. Miroslav Petříček jr. Bratislava: Archa 1993, s. 146—176. Derrida, Jacques: Gramatológia. Přel. Martin Kanovský. Bratislava: Archa 1999. Derrida, Jacques: Writing and Difference. Přel. Alan Bass. London: Routledge 1978.

327

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 327

09.05.2021 22:19:13

Dewey, John: Art as Experience. New York: Putnam’s Sons 1980. Dostál, Vladimír: O světovém názoru, básnické individualitě a metodě literárního rozboru: Polemické poznámky proti oživenému strukturalismu. Nová mysl, 1961, č. 1, s. 103—123; č. 2, s. 232—247. Eco, Umberto — Rorty, Richard — Culler, Jonathan — Brooke-Roseová, Christine: Interpretácia a nadinterpretácia. Přel. Zdeňka Kalnická. Bratislava: Archa 1995. Eco, Umberto: The Limits of Interpretation. Bloomington: Indiana University Press 1994. Eliot, Thomas Stearns: Hranice kritiky. In Thomas Stearns Eliot: O básnictví a básnících. Přel. Martin Hilský. Praha: Odeon 1991, s. 118—133. Fish, Stanley: Is There a Text in this Class? The Authority of Interpretive Communities. Cambridge, MA: Harvard University Press 1980. Foucault, Michel: Archeologie vědění. Přel. Čestmír Pelikán. Praha: Herrmann & synové 2002. Gadamer, Hans-Georg: Pravda a metoda I: Nárys filosofické hermeneutiky. Přel. David Mik. Praha: Triáda 2009. Glüer, Kathrin: Radikální interpretace: filosofie jazyka Donalda Davidsona a Davidsonovo filosofie jazyka. Přel. Jiří Fiala. In Jiří Fiala: Analytická filosofie: Třetí čítanka. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni 2002, s. 133—175. Goodman, Nelson: Fact, Fiction, and Forecast. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press 1983. Greenblatt, Stephen J.: Shakespearean Negotiations: The Circulation of Social Energy in Renaissance England. Berkeley — Los Angeles: University of California Press 1988. Grondin, Jean: Úvod do hermeneutiky. Přel. Břetislav Horyna a Pavel Kouba. Praha: OIKOYMENH 1997.

328

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 328

09.05.2021 22:19:13

Grund, Antonín: Máchovský sborník. Slovo a slovesnost 5, 1939, č. 2, s. 103—106. Grygar, Mojmír: Robili jsme, co jsme považovali za nutné. Česká literatura, 2013, č. 3, s. 369—384. Hašek, Jaroslav: Good Soldier Švejk and His Fortunes in the World War. Z češtiny přel. Cecil Parrott. London: Penguin Books 1985. Hausenblas, Karel: Jak pracoval J. Mukařovský s pojmem sloh (styl)? Česká literatura 40, 1992, č. 2—3, s. 216—228. Heidegger, Martin: Bytí a čas. Přel. Ivan Chvatík, Pavel Kouba, Miroslav Petříček a Jiří Němec. Praha: OIKOYMENH 1996. Hesse, Hermann: Hra se skleněnými perlami. Přel. Vratislav Slezák. Praha: Argo 2012. Chatman, Seymour: Příběh a diskurs: Narativní struktura v literatuře a ve ﬁlmu. Přel. Milan Orálek. Brno: Host 2008. Ingarden, Roman: O poznávání literárního díla. Přel. Hana Jechová. Praha: Československý spisovatel 1967. Ingarden, Roman: O štruktúre obrazu. Přel. Eduard Andráš. Bratislava: Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry 1965. Ingarden, Roman: Umělecké dílo literární. Přel. Antonín Mokrejš. Praha: Odeon 1989. Jankovič, Milan: Dílo jako dění smyslu. In Milan Jankovič: Cesty za smyslem literárního díla. Praha: Karolinum 2005, s. 9—100. Jankovič, Milan: Dlouho očekávaná monograﬁe. Česká literatura 64, 2016, č. 1, s. 99—109. Kaplický, Martin: Stephen C. Pepper a jeho teorie zdrojové metafory. Kuděj: Časopis pro kulturní dějiny 12, 2011, č. 1, s. 199—213. Kubínová, Marie: Pojem významu ve světle pražské poetiky a estetiky. Slovo a slovesnost 66, 2005, č. 2, s. 98—102. Kanda, Roman: Strukturalisté dělají marxismus. Česká literatura, 2019, č. 5, s. 711—736.

329

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 329

09.05.2021 22:19:14

Kent, Thomas: Interpretation and Triangulation. In Reed Way Dasenbrock (ed.): Literary Theory After Davidson. University Park, PA: Pennsylvania State University Press 1993, s. 37—57. Kuhn, Thomas S.: Struktura vědeckých revolucí. Přel. Tomáš Jeníček. Praha: OIKOYMENH 1997. Kundera, Milan: Kastrující stín svatého Garty. Brno: Atlantis 2006. Kundera, Milan: Kniha smíchu a zapomnění. Toronto: ’68 Publishers 1981. Kundera, Milan: Nechovejte se tu jako doma, příteli. Brno: Atlantis 2006. Kundera, Milan: The Book of Laughter and Forgetting. Z češtiny přel. Michael Henry Heim. New York: Harper Perennial 1994. Kundera, Milan: The Book of Laughter and Forgetting. Z francouzštiny přel. Aaron Asher. New York: Harper Perennial 1996. Lakoff, George — Johnson, Mark: Metafory, kterými žijeme. Přel. Mirek Čejka. Brno: Host 2014. Livingston, Paisley Nathan: Writing Action: Davidson and Literary Theory. In Reed Way Dasenbrock (ed.): Literary Theory After Davidson. University Park, PA: Pennsylvania State University Press 1993, s. 257—285. Lotman, Jurij Michajlovič — Uspenskij, Boris Andrejevič: O sémiotickém mechanismu kultury. Přel. Pavel Hroch. In Tomáš Glanc (ed.): Exotika: Výbor z prací tartuské školy. Brno: Host 2003, s. 36—58. Miller, Joseph Hillis: New Starts: Performative Topographies in Literature and Criticism. Taipei: Institute of European and American Studies of Academia Sinica 1993. Miller, Joseph Hillis: Speech Acts in Literature. Stanford, CA: Stanford University Press 2001. Mitchell, William John Thomas (ed.): Against Theory: Literary Studies and the New Pragmatism. Chicago — London: University of Chicago Press 1982.

330

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 330

09.05.2021 22:19:14

Mouffe, Chantal (ed.): Deconstruction and Pragmatism. London: Routledge 1996. Mukařovský, Jan: IX. filosofický sjezd v Paříži. Slovo a slovesnost 3, 1937, č. 3, s. 172—179. Mukařovský, Jan: Básník a dílo. In Jan Mukařovský: Studie I. Brno: Host 2000, s. 291—302. Mukařovský, Jan: Deset let české literární vědy. Česká literatura, 1956, č. 1, s. 1—19. Mukařovský, Jan: Dobrovského Česká prozódie a prozodické boje jí podnícené. Česká literatura, 1954, č. 1, s. 1—29.1 Mukařovský, Jan: Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty. In Jan Mukařovský: Studie I. Brno: Host 2000, s. 81—148. Mukařovský, Jan: Filozofie jazyka básnického. In Jan Mukařovský: Básnická sémantika: Univerzitní přednášky Praha — Bratislava. Praha: Karolinum 1995, s. 75—122. Mukařovský, Jan: Genetika smyslu v Máchově poezii. In Jan Mukařovský: Studie II. Brno: Host 2001, s. 305—375. Mukařovský, Jan: Individuální sloh spisovatele, jeho vznik a vývoj a jeho úloha ve vývoji literatury a spisovného jazyka. In Bohuslav Havránek a kol.: Československé přednášky pro V. mezinárodní sjezd slavistů v Sofii. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 277—285. Mukařovský, Jan: K dnešnímu stavu teorie divadla. In Jan Mukařovský: Studie I. Brno: Host 2000, s. 391—406. Mukařovský, Jan: K otázce individuálního slohu v literatuře. Česká literatura, 1958, č. 3, s. 254—269. Mukařovský, Jan: Kam směřuje dnešní teorie umění? Slovo a slovesnost, 1949, č. 2, s. 49—59.2 1 2

Název studie v dobovém pravopisu: Dobrovského „Česká prosodie“ a prosodické boje jí podnícené. Název studie v dobovém pravopisu: Kam směřuje dnešní theorie umění?

331

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 331

09.05.2021 22:19:14

Mukařovský, Jan: Ke kritice strukturalismu v naší literární vědě. In kol. autorů: Z dějin českého myšlení o literatuře 2: 1948—1958. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR 2002, s. 147—155. Mukařovský, Jan: Lidovost jako základní činitel literárního vývoje. Česká literatura, 1954, č. 3, s. 193—219. Mukařovský, Jan: Několik poznámek k otázce umělecké formy (Studie nerudovská). Česká literatura, 1955, č. 1, s. 1—18. Mukařovský, Jan: O jazyce básnickém. In Jan Mukařovský: Studie II. Brno: Host 2001, s. 16—70. Mukařovský, Jan: Odpověď na článek Vladimíra Dostála „O světovém názoru, básnické individualitě a metodě literárního rozboru“. Nová mysl, 1961, č. 3, s. 359—367. Mukařovský, Jan: Pojem celku v teorii umění. In Jan Mukařovský: Studie I. Brno: Host 2000, s. 39—49. Mukařovský, Jan: Sociologie básnictví (zachovaná torza). In Jan Mukařovský: Estetické přednášky I. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR 2010, s. 111—127. Mukařovský, Jan: Stalinovy Ekonomické problémy socialismu a literární věda. Česká literatura, 1953, č. 1, s. 53—67. Mukařovský, Jan: Stranickost ve vědě a v umění. Praha: Orbis 1949. Mukařovský, Jan: Strukturalismus v estetice a ve vědě o literatuře. In Jan Mukařovský: Studie I. Brno: Host 2000, s. 9—25. Mukařovský, Jan: Umění. In Jan Mukařovský: Studie I. Brno: Host 2000, s. 185—207. Mukařovský, Jan: Umění a světový názor. In Jan Mukařovský: Studie z estetiky. Praha: Odeon 1966, s. 245—251. Mukařovský, Jan: Umění jako sémiologický fakt. In Jan Mukařovský: Studie I. Brno: Host 2000, s. 208—214. Mukařovský, Jan: Úkoly obecné estetiky. In Jan Mukařovský: Studie I. Brno: Host 2000, s. 75—80.

332

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 332

09.05.2021 22:19:14

Mukařovský, Jan: Význam estetiky. In Jan Mukařovský: Studie I. Brno: Host 2000, s. 63—74. Mukařovský, Jan: Významová výstavba a kompoziční osnova epiky Karla Čapka. In Jan Mukařovský: Studie II. Brno: Host 2001, s. 451—480. Nelson, Robert S. — Shiff, Richard (eds.): Critical Terms for Art History. Chicago: University of Chicago Press 1992. Neumann, Stanislav Kostka: Individualism v umění. In Stanislav Kostka Neumann: Konfese a konfrontace II: Stati o umění a kultuře. Praha: Československý spisovatel 1988, s. 63—70. Neumann, Stanislav Kostka: Komunistická strana, kultura a spisovatelé. In Stanislav Kostka Neumann: Konfese a konfrontace II: Stati o umění a kultuře. Praha: Československý spisovatel 1988, s. 575—579. Nezval, Vítězslav: Moderní básnické směry. Praha: Československý spisovatel 1979. Patočka, Jan: Doslov: Roman Ingarden (Pokus charakteristiky filosofické osobnosti a díla). In Roman Ingarden: O poznávání literárního díla. Praha: Odeon 1967, s. 261—276. Pepper, Stephen Coburn: Autobiography of an Aesthetics. The Journal of Aesthetics and Art Criticism, 1970, č. 3, s. 275—286. Pepper, Stephen Coburn: The Basis of Criticism in the Arts. Cambridge: Harvard University Press 1945. Pepper, Stephen Coburn: Concept and Quality: World Hypothesis. La Salle, Illinois: Open Court 1966. Pepper, Stephen Coburn: O vztahu filozofie a umění. In kol. autorů: S. C. Pepper: Setkávání metafyziky s estetikou. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni 2012, s. 99—107. Pepper, Stephen Coburn: Philosophy and Metaphor. The Journal of Philosophy, 1928, č. 5, s. 130—132. Pepper, Stephen Coburn: The Root Metaphor Theory of Metaphysics. The Journal of Philosophy, 1935, č. 14, s. 365—374.

333

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 333

09.05.2021 22:19:14

Pepper, Stephen Coburn: Teorie metafyziky založená na zdrojové metafoře. Přel. Martin Kaplický a Ondřej Dadejík. Estetika, 2006, č. 3—4, s. 35—45. Pepper, Stephen Coburn: World Hypotheses: A Study in Evidence. Berkeley — Los Angeles: University of California Press 1942. Peregrin, Jaroslav: Význam a struktura. Praha: OIKOYMENH 1999. Pohorský, Miloš: Prvních deset kritických let Karla Čapka. In Karel Čapek: O umění a kultuře I. Praha: Československý spisovatel 1984, s. 631—652. Popper, Karl: The Logic of Scientific Discovery. London: Routledge 2002. Pratt, Mary Louise: Toward a Speech Act Theory of Literary Discourse. Bloomington: Indiana University Press 1977. Putnam, Hilary: Pragmatism: An Open Question. Massachusetts: Blackwell 2006. Putnam, Hilary: Renewing Philosophy. Cambridge, MA: Harvard University Press 1992. Quine, Willard Van Orman: Překlad a význam. Přel. Jiří Fiala. In Jiří Fiala: Analytická filosofie: Třetí čítanka. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni 2002, s. 96—132. Ricoeur, Paul: Čas a vyprávění. Sv. I.: Zápletka a historické vyprávění. Přel. Miroslav Petříček jr. a Věra Dvořáková. Sv. II.: Konfigurace ve fiktivním vyprávění. Sv. III.: Vyprávěný čas. Oba sv. přel. Miroslav Petříček jr. Praha: OIKOYMENH 2000—2007. Rimmon-Kenanová, Shlomith: Poetika vyprávění. Přel. Vanda Pickettová. Brno: Host 2001. Rorty, Richard: A World without Substances or Essences. In Richard Rorty: Philosophy and Social Hope. London: Penguin Books 1999, s. 47—71. Rorty, Richard: Contingency, Irony, and Solidarity. Cambridge: Cambridge University Press 1989.

334

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 334

09.05.2021 22:19:14

Rorty, Richard: Filosofie a zrcadlo přírody. Přel. Martin Ritter. Praha: Academia 2012. Rorty, Richard: Nahodilost, ironie, solidarita. Přel. Pavel Toman. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy 1996. Rorty, Richard: Pragmatism, Davidson, and Truth. In Ernest LePore (ed.): Truth and Interpretation: Perspectives on the Philosophy of Donald Davidson. Oxford: Basil Blackwell 1986, s. 333—355. Sartre, Jean Paul: Existencialismus je humanismem. Přel. Zdeněk Lorenc a Jindřich Chalupecký. Listy 1, 1947, č. 3, s. 419—433. Searle, John R.: Expression and Meaning: Studies in the Theory of Speech Acts. Cambridge — London — New York — Melbourne: Cambridge University Press 1979. Searle, John R.: Logický status fikčního diskurzu. Přel. Josef Línek. Aluze, 2007, č. 1, s. 61—69. Searle, John R.: Making the Social World: The Structure of Human Civilization. Oxford: Oxford University Press 2010. Searle, John R.: Rečové akty: Esej z filozofie jazyka. Přel. Dezider Kambal. Bratislava: Kaligram 2007. Searle, John R.: Speech Acts: An Essay in the Philosophy of Language. Cambridge: Cambridge University Press 1969. Searle, John R.: The Construction of Social Reality. New York: The Freed Press 1995. Shusterman, Richard: Pragmatist Aesthetics: Living Beauty, Rethinking Art. Oxford: Blackwell 1992. Sládek, Ondřej: Jan Mukařovský: Život a dílo. Brno: Host 2015. Steiner, Petr: Od strukturalismu k marxismu (a zpět?): Jan Mukařovský 1945—1963. Litikon, 2018, č. 1, s. 72—87. Stroud, Scott R.: Pragmatism, Pluralism, and World Hypotheses: Stephen Pepper and the Metaphysics of Criticism. Philosophy & Rhetoric, 2015, č. 3, s. 266—291.

335

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 335

09.05.2021 22:19:14

Šalda, František Xaver: Boje o zítřek. Soubor díla F. X. Šaldy 1. Praha: Melantrich 1948. Šalda, František Xaver: Kritické projevy 9: 1912—1915 (Soubor díla F. X. Šaldy 18). Praha: Československý spisovatel 1954. Šalda, František Xaver: Kritické projevy 12: 1922—1924 (Soubor díla F. X. Šaldy 21). Praha: Československý spisovatel 1959. Šalda, František Xaver: Z období zápisníku I. Praha: Odeon 1987. Šalda, František Xaver: Z období zápisníku II. Praha: Odeon 1987. Šklovskij, Viktor: Teorie prózy. Přel. Bohumil Mathesius. Praha: Melantrich 1933. Šmahelová, Hana: O vědě, ideologii a strukturalismu. Slovo a smysl, 2015, č. 23, s. 105—114. Teige, Karel: Abstraktivismus, nadrealismus, artificielismus. In kol. autorů: Avantgarda známá a neznámá 2. Vrchol a krize poetismu 1925—1928. Praha: Svoboda 1972, s. 594—600. Teige, Karel: Fenomenologie umění (torzo). In Karel Teige: Osvobozování života a poezie. Studie ze 40. let (výbor z díla 3). Praha: Aurora 1994, s. 417—486. Tichý, Martin: Šaldův střet s předválečnou modernou. In kol. autorů: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity: Řada literárněvědná bohemistická V. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta 2007, s. 159—166. Tolstoj, Lev Nikolajevič: Vojna a mír (díl první). Přel. Bohuslav Ilka. Praha: Melantrich 1928. Toman, Jindřich: Příběh jednoho moderního projektu: Pražský lingvistický kroužek 1926—1948. Praha: Karolinum 2011. Vodička, Felix: Literárně historické studium ohlasu literárních děl (Problematika ohlasu Nerudova díla). Slovo a slovesnost 7, 1941, č. 3, s. 113—132. Wellek, René: Cambridgská skupina literárních teoretiků. Slovo a slovesnost 3, 1937, č. 2, s. 108—121.

336

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 336

09.05.2021 22:19:14

Wheeler, Samuel C. III: Indeterminacy of French Interpretation: Derrida and Davidson. In Ernest LePore (ed.): Truth and Interpretation: Perspectives on the Philosophy of Donald Davidson. Cambridge: Blackwell 1986, s. 477—494. Wheeler, Samuel C. III: Truth-Conditions, Rhetoric and Logical Form: Davidson and Deconstruction. In Reed Way Dasenbrock (ed.): Literary Theory After Davidson. University Park, PA: Pennsylvania State University Press 1993, s. 144—159. White, Hayden: Tropika diskurzu. Přel. Ladislav Nagy. Praha: Karolinum 2010. Whitehead, Alfred North: Modes of Thought. New York: The Free Press 1966. Whitehead, Alfred North: Remarks. The Philosophical Review, 1937, č. 2, s. 178—186. Whitehead, Alfred North: Process and Reality. An Essay in Cosmology. Corrected Edition. New York: Free Press 1978. Wilde, Oscar: Kritik umělcem. In Oscar Wilde: Intence (sebrané spisy I). Přel. Bohuslav Rovenský. Praha: Sﬁnx [1919], s. 7—79. Wollman, Frank: Ergocentrická literární teorie polská. Slovo a slovesnost 2, 1936, č. 3, s. 182—188. Změlík, Richard: Mukařovského kritika strukturalismu na pozadí kulturního typu. In Libor Matinek (ed.): Český a polský strukturalismus a poststrukturalismus — historie a současnost / Strukturalizm i poststrukturalizm czeski i polski — historia i wspólczesnóść. Opava: Slezská univerzita v Opavě 2015, s. 45—60.

337

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 337

09.05.2021 22:19:14

Autoři

Vladimír Papoušek (* 1957) vystudoval český jazyk a literaturu a výtvarnou výchovu na PF JU v Českých Budějovicích, v roce 1993 obhájil na FF UK v Praze disertační práci Egon Hostovský: Člověk v uzavřeném prostoru. Habilitoval se v roce 1998, profesorem byl jmenován roku 2003. V letech 1994 a 1996 pobýval na Columbia University, v roce 1998 na University of Chicago, v letech 2000—2002 na University College London a New York University. V letech 1996—2005 působil na Katedře českého jazyka a literatury PF JU, od roku 2006 pak působí na Ústavu bohemistiky FF JU, kde přednáší dějiny české literatury a literární teorii. Vedle mnoha desítek odborných studií je autorem řady významných monograﬁí, v posledních letech například Maxwellův démon: Objekty, slovníky a řečové akty v literatuře (2017) či Zpívám elektrickému tělu: Biotronická imaginace Vladimíra Raffela (2020). Je také vedoucím autorského týmu Dějin nové moderny (1. díl, 2010; 2. díl: Lomy vertikál, 2014; 3. díl: Věk horizontál, 2017) a Pokušení neviditelného: Myšlení moderny (2019). Autorsky se podílel rovněž na monograﬁích Stopy pragmatismu: Česká literatura a estetika v dotyku s americkým pragmatismem (2016), Literary Universe in Three Parts: Language, Fiction, Experience (2018) či Kontext v pohybu: (Neo)pragmatické úvahy o literatuře a kultuře (2018). 338

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 338

09.05.2021 22:19:14

David Skalický (* 1980) vystudoval bohemistiku a literární vědu na FF JU v Českých Budějovicích, v roce 2008 zde obhájil disertační práci s názvem Možnosti aplikace sémantického gesta při interpretaci literárních textů. V letech 2009—2010 vyučoval v rámci Fulbrightova stipendia na University of Kansas, v současnosti působí na Ústavu věd o umění a kultuře FF JU, kde vyučuje literární teorii, sémiotiku či estetiku strukturalismu. Vydal monografii Ozvláštnění — fikce — estetická zkušenost (2017) a autorsky se podílel na monografiích Stopy pragmatismu: Česká literatura a estetika v dotyku s americkým pragmatismem (2016), Literary Universe in Three Parts: Language, Fiction, Experience (2018) či Kontext v pohybu: (Neo)pragmatické úvahy o literatuře a kultuře (2018). Je rovněž autorem řady studií týkajících se strukturální estetiky či teorie interpretace. Martin Kaplický (* 1976) vystudoval estetiku na FF UK v Praze, v roce 2009 zde obhájil disertační práci s názvem Multiplicita a jedinečnost: impulsy Whiteheadovy filosofie pro estetiku. V současné době působí na Katedře estetiky FF UK a na Ústavu věd o umění a kultuře FF JU v Českých Budějovicích. Centrum jeho zájmu tvoří problematika charakteru estetické zkušenosti, environmentální estetika a problematika hodnocení a kritiky uměleckých děl. Je autorem řady odborných textů; v poslední době publikoval například studie „Kombinace nebo doplnění? O dvou typech procesu v literární teorii Romana Ingardena a Wolfganga Isera“ (Slovo a smysl, 2019) nebo „The Figure in the Carpet as Theoretical Tool“ (Eidos: A Journal for Philosophy of Culture, 2020). Autorsky se podílel na monografiích Kontext v pohybu: (Neo)pragmatické úvahy o literatuře a kultuře (2018) či Process and Aesthetics: An Outline of Whiteheadian Aesthetics and Beyond (2020). Petr A. Bílek (* 1962) vystudoval češtinu a angličtinu na FF UK v Praze, od roku 1991 pracoval na Katedře české literatury 339

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 339

09.05.2021 22:19:14

FF UK jako odborný asistent. V letech 1994—1997 a 2000 působil jako hostující profesor na Brown University v Providence v USA. Habilitoval se v roce 2004 a profesorem novější české literatury byl jmenován v roce 2008. V současnosti přednáší teorii a dějiny moderní české literatury na Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK a je ředitelem Ústavu věd o umění a kultuře FF JU v Českých Budějovicích, kde učí dějiny a teorii populární kultury. Vydal odborné knihy Hledání jazyka interpretace: k modernímu prozaickému textu (2003), Models of Representations in Czech Literary History (2010; spolu s V. Papouškem), Cosmogonia: Alegorické reprezentace „všeho“ (2012; spolu s V. Papouškem). Autorsky se podílel rovněž na monograﬁích Naratologie: Strukturální analýza vyprávění (2013), Stopy pragmatismu: Česká literatura a estetika v dotyku s americkým pragmatismem (2016), Literary Universe in Three Parts: Language, Fiction, Experience (2018) či Kontext v pohybu: (Neo)pragmatické úvahy o literatuře a kultuře (2018). Je také autorem knih popularizačních a téměř padesáti studií; kromě literatury se věnuje i populární kultuře a sémantice médií.

340

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 340

09.05.2021 22:19:14

Résumé

Monografie Pohyb řeči a místa nespojitosti: Postanalytické a neopragmatické iniciace v literární vědě se obrací k postanalytické a neopragmatické filosofii. Ty patří ke klíčovým proudům filosofie 20. století a jejich zaměření na otázky jazyka je úzce sbližuje s teorií literatury. Jednotlivé kapitoly ohledávají teorii řečových aktů (J. R. Searle, M. L. Prattová, J. H. Miller), termíny jako radikální překlad (W. V. O. Quine), radikální interpretace (D. Davidson), zdrojová metafora (S. C. Pepper), koncový slovník či normální a abnormální diskurz (R. Rorty), pojetí významu u R. Ingardena a J. Mukařovského nebo reflexi Derridovy dekonstrukce z pozic postanalytických a neopragmatických. Cílem publikace je prozkoumat možnosti, které tyto teorie, koncepty a pojmy otevírají myšlení o literatuře, a také ověřit potenciál jejich využití při analýze literárněvědného diskurzu. Jednotlivé kapitoly se z této perspektivy zaměřují na spory F. X. Šaldy a K. Čapka, poválečné studie J. Mukařovského, proměny slovníku S. K. Neumanna, K. Teigeho a V. Černého či eseje a překlady románů M. Kundery. Kapitola „Filosofický obrat k jazyku a literární věda: Teorie řečových aktů, radikální překlad a radikální interpretace jako inspirace pro literárněvědná zkoumání z hlediska pragmatismu“ zkoumá možné iniciace z oblasti teorie řečových aktů a filosofie jazyka, které mohou poskytovat schopnost rozvíjet 341

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 341

09.05.2021 22:19:14

literárněvědné myšlení a produktivně ho obohacovat. V první části se pokouší identifikovat oblasti těchto iniciací v klasických filosofických teoriích J. L. Austina, J. R. Searla, W. V. O. Quina či D. Davidsona. V další části se zabývá historií úvah literárních vědců inspirovaných těmito oblastmi, jako jsou M. L. Prattová, J. Hillis Miller nebo autoři sborníku Literary Theory after Davidson. Třetí část je pak věnována úvaze o možnostech aplikace těchto iniciací v okruzích literární interpretace, otázkách fikce a obecných otázkách komunikace v rámci diskurzu o literatuře a literární historii. Kapitola „Ingardenovo pojetí významu a výklad významu u Jana Mukařovského: Vliv, apropriace, negace?“ se zaměřuje na pojetí významu, které Ingarden rozpracoval ve svém fundamentálním spise Das literarische Kunstwerk z hlediska vztahu, který k tomuto pojetí zaujímá v průběhu 30. let 20. století J. Mukařovský. Analýza se koncentruje na stěžejní rozdíly mezi oběma pojetími významu: na jedné straně stojí Ingardenovo komplexní pojetí, zvažující heterogenitu prvků, jež se na konstituování významu podílejí, a na druhé straně stojí Mukařovského maximálně zobecňované pojetí, vycházející z velmi vágně koncipovaného předpokladu syntetizace významů v díle, a to od nejelementárnějších až po nejvíce komplexní roviny tohoto díla. Mukařovský vesměs ilustruje vytváření významu na velmi dílčích (mikro)úrovních a poté jen odkazuje k tezi, že totéž se odehrává i na rovinách vyšších. Kapitola „Postanalytikové, neopragmatici a Jacques Derrida: Iniciace pro literární teorii“ se soustředí na diskuse a střety, ale i na hledání společných aspektů mezi myšlením J. Derridy a myšlením postanalytickým a neopragmatickým. Reflektuje čtení Derridy v díle realisty H. Putnama, hledání vztahů mezi Derridou a Davidsonem u Samuela C. Wheelera III a diskusi mezi neopragmatiky a dekonstrukcí, jejímiž klíčovými účastníky byli Derrida a Rorty. Pokouší se odpovědět na otázku, zda lze v tomto areálu dobové řeči nalézt nové možnosti a nová 342

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 342

09.05.2021 22:19:14

východiska pro literárněvědné uvažování. Dospívá k závěru, že užití filosofického myšlenkového konceptu pro tvorbu nástrojů literární vědy nebo pro vytvoření jednostranného přesvědčení o použitelnosti není příliš účelné ani užitečné, protože nakonec vede k stereotypu, ideologii a nové metafyzice. Ani přístup neopragmatický, ani přístup dekonstruktivní nijak neřeší otázky, které si literární věda klade a které se pohybují jak v rovině utváření díla samotného, tak také v rovině zacházení s ním s veškerými historickými konsekvencemi. Jako plauzibilní se naopak jeví obrat k otevřenosti filosofického myšlení, jak jej reprezentují Derrida či Davidson, v jehož intencích literární věda nebude hledat nějaké jednoduché nástroje, jak sevřít otázky interpretace, literární tradice, historie, kánonu nebo skupinové víry, ale namísto toho obrátí pozornost k neuzavřenému a neukončitelnému pohybu znaků a řečových aktů. Kapitola „Zdrojová metafora (nejen) v literární kritice: František Xaver Šalda versus Karel Čapek“ představuje teorii zdrojové metafory Stephena Coburna Peppera, která je pokusem o demonstraci způsobů, jak nedogmaticky zdůvodnit filosofické teze nejvyšší obecnosti. Své úvahy o teorii zdrojové metafory Pepper původně rozvíjel nejen s ohledem na filosofické metafyzické systémy, ale zohledňoval i oblast umělecké kritiky; toto těsné sepětí filosofie a umělecké kritiky nicméně v jeho vlastních úvahách nevystupuje do popředí. Kapitola „Zdrojová metafora (nejen) v literární kritice“ se naopak snaží tuto těsnou vazbu metafyziky a umělecké kritiky zdůraznit a zdůvodnit. Představení Pepperových základních, relativně adekvátních světových hypotéz — formismu, mechanicismu, organicismu a kontextualismu — proto upozorňuje na charakteristiky, které tyto hypotézy vykazují jak v metafyzických koncepcích, tak v umělecké kritice. Expozice teorie zdrojové metafory je následně využita v druhé části této kapitoly, ve které jsou z jejího hlediska interpretovány určité aspekty sporu F. X. Šaldy a K. Čapka. 343

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 343

09.05.2021 22:19:14

Kapitola „Jana Mukařovského cesta od ironie k metafyzice a zpět“ se vrací k poválečným studiím J. Mukařovského. Na pozadí Rortyho úvah o metafyzice a ironii, normálním a abnormálním diskurzu či revolučních výkonech v politickém uspořádání nebo ve vědě, jež je důsledkem proměn slovníku (chápaného v holistickém a instrumentálním pojetí), reﬂektuje Mukařovského poválečné myšlení nikoli z (tradiční) perspektivy zavržení jeho strukturalistického slovníku, nýbrž z perspektivy budování slovníku nového, marxleninského. Soustředí se na Mukařovského revizi literárněvědné terminologie, která je nejprve nominalistickým úsilím o rozvržení nového smyslu pojmů v intencích dialektického marxismu, brzy však spíše metafyzickým bojem za poznanou Pravdu. V následující části se zabývá Mukařovského úsilím o vybudování nového slovníku, osnovaného kolem nových pojmů, jako jsou světový názor, stranickost, lidovost a další. V závěrečné části si pak všímá Mukařovkého pozdějšího konceptu individuálního slohu, který interpretuje jako ironické, subverzivní gesto, jež mohlo přispět k diskreditaci marxleninské estetiky a úsilí jeho žáků o rehabilitaci strukturalismu. V kapitole „Stabilita, intence a slovník“ je na příkladu textů S. K. Neumanna, Karla Teigeho a Václava Černého reﬂektována otázka, do jaké míry slovník a systém soudů výrazných osobností literární kritiky přetrvávají v čase a do jaké míry odrážejí styl literárních děl a slovník veřejného prostoru, zásadně se proměňující během krátké periody dvou či tří desetiletí. Jsou obětí těchto změn, jež chtě nechtě se vším všudy akceptují, nebo si zachovávají patos své původní intence, s níž do diskuse o hodnotách literárního díla vstupovali? A v jakém vztahu jsou individuální intence těchto osobností a jejich slovník k intenci kolektivní, u níž se mění slovník, hodnoty, preference, ideologie a politické soudy? Je stabilita individuální intence odolná vůči nestabilitě intence kolektivní? Kapitola dospívá k závěru, že všechny tři slovníky při veškerých odlišnostech vykazují v některých aspektech mimořádnou stabilitu, přestože jsou jejich tvůrci konfrontováni 344

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 344

09.05.2021 22:19:15

s proměňující se dějinnou a společenskou realitou. Hlavní příčinou této stability je střet rané individuální intence subjektu s dobovou intencí kolektivní, jenž nese hlavní odpovědnost za modelaci subjektivního paradigmatu sestávajícího ze specifického slovníku, řečových aktů a rétorických strategií. Kapitola „Apropriace literárněvědného pojmu jako případ kulturního transferu“ zkoumá proces apropriování, který lze pozorovat v dílech s fikčním statusem, ale který lze metonymicky vztáhnout i na tematiku přebírání pojmů z jiných jazykových a kulturních oblastí v rámci literární vědy. Analýza ukazuje, že proces apropriace v obojím případě funguje právě díky nekompletnosti toho, co je z původního kontextu vyňato a přeneseno do kontextu jiného; kdyby byly takto přesouvané znaky kompletní, přesun by buď nebyl vůbec možný, anebo by musel obnažit složité procesy adaptování. S premisou analogie mezi fungováním vlastního jména ve fikci a pojmu v oblasti uvažování o literatuře ukazuje, že transferem pojmu do jiné kulturní oblasti se obvykle ztrácí jeho zakořeněnost ve sféře nepojmového běžného jazyka, s níž pojmová konceptualizace v původním prostředí počítá a pracuje. Analýza dochází k závěru, že apropriace pojmů v soudobé literární vědě má mnohem více charakter rituálu, který cosi ostentativně akcentuje, čímž ovšem vše zbylé odsouvá do pozadí či vylučuje. Kapitola „Světovost a metafyzika díla: Rétorické strategie Milana Kundery při obraně světovosti díla“ se obrací ke Kunderovým esejům, v nichž je artikulováno jeho přesvědčení o vztahu autora a díla a díla a jeho ocenění. Jeho přirovnání literárního díla k notovému zápisu hudební skladby, přesvědčení, že každý překlad do jiného jazyka musí dosáhnout nejvyšší možné míry přesnosti, i jeho víra v existenci světové literatury a mechanismy, které ji tvoří, jsou problematizovány z perspektivy teorie řečových aktů a některých iniciací vyplývajících z myšlení analytických filosofů, především Davidsonova konceptu radikální interpretace a jeho teorie metafory. 345

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 345

09.05.2021 22:19:15

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 346

09.05.2021 22:19:15

Summary

The monograph entitled The Movement of Speech and Locations of Discontinuity: Post-analytic and Neo-Pragmatic Initiations in Literary Theory turns to post-analytic and neo-pragmatic philosophy, which belongs among the major trends of the twentieth-century philosophy and whose focus on the questions of language makes it close to literary theory. Individual chapters probe the speech act theory (J. Searle, M. L. Pratt, J. H. Miller), concepts such as radical translation (W. V. O. Quine), radical interpretation (D. Davidson), root metaphor (S. C. Pepper), ﬁnal vocabulary and normal and abnormal discourse (R. Rorty), the concept of meaning with R. Ingarden and J. Mukařovský and the reﬂection of Derrida’s deconstruction from post-analytic and neo-pragmatic standpoints. The goal of the book is to examine possibilities that these theories, concepts and terms open for thinking on literature, and, also, to verify their potential for the analysis of literary-theoretical discourse. It is from this perspective that chapters in this book treat the disputes between F. X. Šalda and Karel Čapek, post-war studies by J. Mukařovský, the transformation of vocabulary of S. K. Neumann, K. Teige and V. Černý, or essays and translations of novels by Milan Kundera. The chapter “Philosophical Turn to Language and Literary Theory: The Speech Act Theory, Radical Translation and Radical Interpretation as an Inspiration for Literary-Theoretical 347

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 347

09.05.2021 22:19:15

Inquiry from the Perspective of Pragmatism” investigates possible initiations from the speech act theory and philosophy of language that can provide the ability to develop literary-theoretical thought and to enrich it fruitfully. In the first part, an attempt is made to identify the areas of these initiations in classical philosophical theories of J. L. Austin, J. Searle, W. V. O. Quine or D. Davidson. In the second part, attention is paid to the history of thinking by literary scholars inspired by these areas such as M. L. Pratt, J. Hillis Miller or authors of the anthology Literary Theory after Davidson. The third part is dedicated to the reflection on the possibility to apply these initiations in literary interpretations, on the questions of fiction and general issues of communication within the discourse on literature and literary history. The chapter “Ingarden’s Conception of Meaning and the Explanation of Meaning with Jan Mukařovský: Influence, Appropriation, Negation?” focuses on the conception of meaning which Ingarden developed in his fundamental book The Literary Work of Art from the perspective of attitude adopted to this concept by J. Mukařovský in the 1930s. The analysis concentrates on the key differences between the two conceptions of meaning: on the one hand there is Ingarden’s complex conception, taking into consideration the heterogeneity of elements that contribute to the constitution of meaning, on the other hand there is Mukařovský’s mostly generalised conception, based on the much vaguely conceived supposition of synthesis of meanings in a work of art, from the most elementary to the most complex levels of this work. Mukařovský mostly illustrates the generation of meaning on rather fractional (micro) levels and then just refers to a thesis that the same takes place on higher levels too. The chapter “Post-analyst, Neo-Pragmatist and Jacques Derrida: Initiations for Literary Theory” focuses on discussions and controversies and also on searching for aspects shared by 348

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 348

09.05.2021 22:19:15

Jacques Derrida’s thought with post-analytic and neo-pragmatic thinking. It reﬂects the reading of Derrida in the work of the realist Putnam, the search for a relation between Derrida and Davidson with Samuel C. Wheeler III and the discussion between neo-pragmatists and deconstruction with its key participants Derrida and Rorty. The chapter strives to answer the question whether new possibilities and new premises for literary-theoretical thought can be found on these grounds of contemporary speech. It arrives at the conclusion that to use a philosophical concept to create tools of literary theory or to originate a one-sided conﬁdence in its usefulness is neither functional nor useful, as it eventually leads to a stereotype, ideology and new metaphysics. Neither the neo-pragmatist, nor the deconstructivist approach deal in any way with questions asked by literary theory, questions situated on the level of the creation of the work itself, as well as on the level of treating the work with all the historical consequences. What seems plausible, on the contrary, is the turn towards the openness of philosophical thinking as represented by Derrida or Davidson, in the spirit of which the literary theory will not search for simple tools to close questions of interpretation, literary tradition, history, canon or group belief but, instead, will turn its attention to the non-closed and non-closable movement of signs and speech acts. The chapter “Root Metaphor (not just in) Literary Criticism: František Xaver Šalda vs. Karel Čapek” presents the theory of root metaphor by Stephen Coburn Pepper, which is an attempt to demonstrate ways to substantiate, in a non-dogmatic manner, the most general philosophical theses. Pepper developed his thoughts on the theory of root metaphor not just in regard to metaphysical systems, but he took into account the area of art criticism too; this close bond between philosophy and art criticism, however, does not stand out from his own thoughts. The chapter “Root Metaphor (not just in) Literary Criticism”, on the other hand, strives to emphasise and substantiate this close 349

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 349

09.05.2021 22:19:15

relation between metaphysics and art criticism. The presentation of Pepper’s basic, relatively adequate world hypotheses — formism, mechanism, organicism and contextualism — thus draws attention to characteristics that these hypotheses display both in metaphysical conceptions and art criticism. The exposition of the theory of root metaphor is subsequently used in the second part of this chapter, in which — from this perspective — certain aspects of the dispute between F. X. Šalda and K. Čapek are interpreted. The chapter “Jan Mukařovský’s Path from Irony to Metaphysics and Back” returns to postwar studies by J. Mukařovský. On the background of Rorty’s thoughts on metaphysics and irony, normal and abnormal discourse or revolutions in politics or science, which is the result of the changes in vocabulary (understood holistically and instrumentally), it reflects Mukařovský’s postwar thinking not from the (usual) perspective of rejection of his structuralist vocabulary but from the perspective of building of the new, Marx-Leninist one. It focuses on Mukařovský’s revision of literary-theoretical terminology, which is at first a nominalist effort to define new meanings of concepts in the framework of dialectic Marxism but soon it would become rather a metaphysical fight for the revealed Truth. In the next part the article focuses on Mukařovský’s effort to build a new vocabulary, outlined around new terms such as worldview, party line, popularity etc. In the final part, the chapter pays attention to Mukařovský’s later concept of individual style, which it interprets as an ironic, subversive gesture that could contribute to the discrediting of Marxist-Leninist aesthetics and the effort of his students to rehabilitate structuralism. The chapter “Stability, Intention, Vocabulary”, using as examples the texts by S. K. Neumann, Karel Teige and Václav Černý, ponders the question to what extent the vocabulary and system of judgements by prominent literary critics survives in 350

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 350

09.05.2021 22:19:15

time and to what extent it reflects the style of literary works and of public space, which substantially changed during the short period of three decades. Do they fall prey to these changes, which they necessarily accept, or do they maintain the pathos of their original intention with which they entered the discussion on the values of literary work? And what is the relationship between the individual intentions of these critics, their vocabularies and the collective intention, in which vocabulary, values, preferences and political judgements change? Is the stability of individual intention resistant against the non-stability of collective intention? The chapter arrives at the conclusion that all three vocabularies, despite their differences, display, in some aspects, exceptional stability, although their authors are confronted with a changing historical and societal reality. The main cause of this stability lies in the early individual intention of the subject in clash with the contemporary collective intention, which bear the main responsibility for the modelling of the subjective paradigm consisting of a specific vocabulary of speech acts and rhetorical strategies. The chapter “Appropriation of the Literary-Theoretical Concept as an Example of Cultural Transfer” examines the process of appropriation, which can be observed in the works with fictional status and which can be, metonymically, related to the problem of acquisition of forms from different language and cultural areas in literary theory. The analysis shows that the process of appropriation works in both cases precisely thanks to the non-completeness of what is taken out of the new context and transferred into a different one: if signs thus transferred were complete, the transfer would either be not possible at all or it would have to reveal the complex processes of repetition. With the premise of analogy between the functioning of proper names in fiction and concepts in the area of thinking on literature it shows that the transfer of the concept into a different cultural area makes the concept to lose its rootedness in the 351

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 351

09.05.2021 22:19:15

sphere of non-conceptual common language, on which the conceptualisation counts and with which it works. The analysis arrives at the conclusion that the appropriation of concepts in the contemporary literary theory has more the character of a ritual, which accentuates one thing, while rejecting or suppressing everything else. The chapter “Worldliness and Metaphysics of a Work: Rhetorical Strategies of Milan Kundera while Defending the Worldliness of the Work” turns to Kundera’s essays, in which he articulates his conviction on the relationship between the author and the work, the work and its appreciation. His comparison of a literary work of art to a notation, the conviction that every translation to a different language must achieve the highest possible level of accuracy, as well as his belief in the existence of world literature and the mechanisms that create it, are problematized from the perspective of speech acts theory and some insights stemming from the thought of analytic philosophers, namely Davidson’s concept of radical interpretation and the theory of metaphor. (Translated by Ladislav Nagy)

352

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 352

09.05.2021 22:19:15

Ediční poznámka

Veškeré úvahy, které najdete v této monografii, jsou zde publikovány poprvé s výjimkou kapitoly „Ingardenovo pojetí významu a výklad významu u Jana Mukařovského: Vliv, apropriace, negace?“, která je modifikovanou verzí článku publikovaného pod názvem „Pojetí významu u Ingardena a Mukařovského: Vliv, inspirace, či autonomní cesty?“ v časopise Slovo a smysl / Word and Sense 16, 2019, č. 32, s. 163—175. V citovaných pasážích podle současných pravopisných pravidel upravujeme psaní předložek (z druhé místo s druhé) a nahrazujeme psaní slov přejatých (tematický, patetický, teorie místo thematický, pathetický, theorie, a to i v názvu Mukařovského studie „Kam směřuje dnešní t[h]eorie umění?“). S výjimkou slova filosofie upravujeme s v přejatých slovech na z (riziko, typizace, konkretizovat, kritizovat, subjektivizovat, charakterizovat, intenzivní, pozitivní, buržoazní, konzervativní, diskurz, fyzika, poezie, organizace, iluze, prozódie, a to i v názvu Mukařovského studie „Dobrovského Česká prozódie [prosodie] a prozodické [prosodické] boje jí podnícené“). Sjednocujeme psaní slov jakkoliv, cokoliv, ačkoliv, nikoliv a názvy monografií či studií uvedených v citacích (názvy monografií a časopisů jsou uvedeny kurzivou, názvy studií a článků v uvozovkách). Zavádíme jednotné psaní běžných zkratek (např., tzv., tj.).

353

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 353

09.05.2021 22:19:15

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 354

09.05.2021 22:19:15

Jmenný rejstřík

A Adorno, Theodor W. 8 Akvinský, Tomáš 185 Andráš, Eduard 329 Ansermet, Ernest 310 Aristotelés 23, 72, 77, 140—141, 164, 185—186, 303 Arp, Hans 275 Artaud, Antonin 145—146 Asher, Aaron 298, 300—302, 330 Ashley, Kathleen M. 305—306, 325 Augustin, sv. (též Aurelius Augustinus) 17, 185 Austin, John Langshaw 9, 12—17, 40, 43, 49—51, 62, 85, 101, 135—136, 325, 342, 348 B Bachelard, Gaston 281, 326 Bareš, Jiří 326

Barthes, Roland 174—175, 243, 292, 325 Bass, Alan 327 Beardsley, Monroe C. 15, 23, 220, 325 Beckett, Samuel 316 Bednář, Kamil 281—283 Bell, Clive 166, 325 Bergson, Henri 281, 326 Bernstein, Leonard14310 Bílek, Petr A. 100, 103, 264, 287, 325, 339 Bill, Martin 61 Black, Max 23—24, 73, 75, 77—78, 80, 315, 325 Blake, William 93, 325 Bloom, Harold 100, 125—126, 142, 149 Bonn, Hanuš 282, 284 Bosanquet, Bernard 188 Brabec, Jiří 207—208 Bradley, Francis Herbert 186 Brâncuși, Constantin 275

355

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 355

09.05.2021 22:19:15

Brod, Max 319—320 Brontëová, Emily 42 Brooke-Roseová, Christine 328 Březina, Otokar 35 Březovský, Bohuslav 282—283 Bühler, Karl 107 Bucharin, Nikolaj Ivanovič 298 Burtt, Edwin Arthur 192, 326

C Camus, Albert 42, 66 Capote, Truman 43, 64—65 Carnap, Rudolf 8 Carroll, Lewis 13, 29, 32—33, 95, 158 Císař, Jaroslav 32 Clark, Walter Van Tilburg 23 Coleridge, Samuel Taylor 188 Critchley, Simon 147, 149—152 Culler, Jonathan 304, 326, 328 Č Čapek, Karel 71, 111, 117, 144, 161, 168, 172—174, 183, 194—210, 229, 246, 255, 257—258, 263, 326, 333—334, 343, 347, 349 Čech, Svatopluk 76, 79, 228—230 Čejka, Mirek 330 Černý, Václav 168, 268, 278— 284, 326, 341, 344, 347, 350

Červenka, Miroslav 212, 217, 237, 265, 326

D Dadejík, Ondřej 334 Dasenbrock, Reed Way 58, 327, 330, 337 Davidson, Donald 9, 11—12, 16, 26—32, 34—38, 47—48, 58—62, 65—66, 68, 72—73, 77—83, 85—90, 95, 99—101, 127, 134—143, 145—146, 148, 151, 153—159, 162, 309, 312—313, 315—317, 327—328, 330, 335, 337, 341—343, 345, 347—349, 352 Deleuze, Gilles 100 Démokritos 183 Derrida, Jacques 8, 50—55, 58—62, 72—73, 81—84, 100, 125—142, 145—159, 302, 327, 337, 341—343, 347—349 Descartes, René 170, 183 Dessoir, Max 105 Dewey, John 37—38, 131, 149, 188, 202, 207, 209, 242—243, 328 Dobrovský, Josef 240, 331, 353 Doležel, Lubomír 68—69 Dostál, Vladimír 263, 328, 332 Dostojevskij, Fjodor Michajlovič 318

356

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 356

09.05.2021 22:19:15

Duhamel, Georges 196 Durdík, Josef 195 Dvořáková, Věra 334

E Eco, Umberto 84—86, 328 Ejchenbaum, Boris Michajlovič 40 Eliot, Thomas Stearns 211, 328 Emerson, Keith 314 Ernst, Paul 196 F Faulkner, William 23, 29, 34, 318 Fiala, Jiří 328, 334 Fish, Stanley 41, 60, 88—89, 158, 328 Flaubert, Gustave 83, 197—198, 202, 204—205 Fodor, Jerry 132 Foucault, Michel 8, 90, 100, 151, 155, 328 František I. Rakouský 291 Frege, Gottlob 126, 148 Fulka, Josef 325 G Gadamer, Hans-Georg 22, 36, 156, 328 Glanc, Tomáš 330 Glüer, Kathrin 27, 328 Gödel, Kurt 126

Goethe, Johann Wolfgang 83, 321—322 Gombrowicz, Witold 318—319, 321 Goncourt, Edmond de 204 Goncourt, Jules de 204 Goodman, Nelson 71, 79, 127—128, 132, 328 Gorkij, Alexej Maximovič 298 Gott, Karel 302, 305 Gottwald, Klement 251 Götz, František 279—280, 326 Greenblatt, Stephen Jay 90, 328 Grice, Herbert Paul 16, 40, 43, 46—48 Grondin, Jean 18, 328 Grund, Antonín 105, 329 Grygar, Mojmír 237, 329 Guattari, Félix 100

H Halík, Miroslav 202 Hammett, Dashiell 63 Hamsun, Knut 204 Hanuš, Jan 283 Harte, Bret 23 Hartman, Geoffrey 100, 125—126, 142 Hašek, Jaroslav 33—34, 66, 294—295, 329 Hausenblas, Karel 110, 329 Havránek, Bohuslav 40, 222, 331 357

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 357

09.05.2021 22:19:15

Hegel, Georg Wilhelm Friedrich 186—187, 207 Heidegger, Martin 22, 28, 142, 242—243, 281, 329 Heim, Michael Henry 298—299, 301, 303, 330 Hesse, Hermann 322, 329 Hilský, Martin 328 Hirsch, Eric Donald 26, 83 Hirt, Ernst 105 Hitler, Adolf 68 Hlaváček, Karel 21 Hoffmeister, Adolf 297 Holan, Vladimír 33 Horyna, Břetislav 328 Hostinský, Otakar 224, 242 Hroch, Pavel 330 Hron, Zdeněk 325 Husserl, Edmund 120, 122, 126, 289 Huysmans, Joris-Karl 204

Ch Chalupecký, Jindřich 335 Chandler, Raymond 63 Chatman, Seymour 293, 304, 329 Chvatík, Ivan 329 Chvatík, Květoslav 265 I Ilka, Bohuslav 336 Ingarden, Roman 9, 103—117, 120—124,

289—290, 329, 333, 339, 341—342, 347—348, 353

J Jakobson, Roman 40 James, William 37, 188, 202 Janáček, Leoš 320 Jankovič, Milan 120, 265, 289—290, 329 Jechová, Hana 329 Jeníček, Tomáš 330 Johnson, Mark 72—74, 76, 330 Johnson, William Ernest 185 Joyce, James 23, 29, 32, 34—35, 66, 68, 70, 83, 85, 158, 327 K Kafka, Franz 33, 319—320 Kalnická, Zdeňka 328 Kambal, Dezider 16, 335 Kanda, Roman 217, 329 Kandinskij, Vasilij 277 Kanovský, Martin 327 Kant, Immanuel 164 Kaplický, Martin 100, 161, 264, 288, 325, 329, 334, 339 Kent, Thomas 30, 60—61, 88, 330 Kerouac, Jack 63 Kierkegaard, Søren 321 Kipling, Rudyard 202 Klee, Paul 275 Klíma, Ladislav 70, 126

358

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 358

09.05.2021 22:19:16

Kodíček, Josef 198 Kollár, Ján 254 Kouba, Pavel 328—329 Krejčí, František Václav 197, 202 Krejčík, Jiří 146 Kridl, Manfred 105 Kripke, Saul 69 Kubínová, Marie 118, 329 Kubrick, Stanley 291 Kuhn, Thomas Samuel 9, 126, 193, 213—214, 243—244, 330 Kundera, Milan 9, 298—300, 305, 309—312, 315—323, 330, 341, 345, 347, 352 Kupka, František 277 Kussi, Peter 312

L Labov, William 42—43 Laclau, Ernesto 147 Lake, Greg 314 Lakoff, George 40, 72—75, 330 Leibniz, Gottfried Wilhelm 140 Lenin, Vladimir Iljič 213, 218, 242 LePore, Ernest 335, 337 Lévinas, Emmanuel 149 Línek, Josef 335 Livingston, Paisley Nathan 61, 101, 330 Locke, John 171, 183

Lorenc, Zdeněk 335 Lotman, Jurij Michajlovič 216, 330 Lucretius Carus, Titus 164, 183 Lustig, Arnošt 14

M Mácha, Karel Hynek 76, 107—108, 110, 112, 117, 119, 229, 254—256, 331 Mailer, Norman 64 Malenkov, Georgij Maximilianovič 254 Malevič, Kazimir 275, 277 de Man, Paul 50, 55—56, 58, 100, 125, 139, 141—142, 327 Marx, Karl 218 Masaryk, Tomáš Garrigue 280, 326 Matějka, Ladislav 40 Mathesius, Bohumil 336 Matinek, Libor 337 May, Karel 22 Mercereau, Alexandre 195, 205 Mik, David 328 Miller, Joseph Hillis 11—12, 49—58, 60—61, 100, 125—126, 142, 149, 330, 341, 347 Miller, Warren 44 Mitchell, William John Thomas 100, 330 Mokrejš, Antonín 329 359

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 359

09.05.2021 22:19:16

Mouffe, Chantal 147, 331 Mukařovský, Jan 40, 103—115, 117—124, 179—180, 211—213, 217—219, 222—230, 232—241, 244—263, 265, 289—290, 326, 329, 331—333, 335, 337, 341—342, 344, 347—348, 350, 353 Musorgskij, Modest Petrovič 314

N Nagy, Ladislav 337, 352 Napoleon I. Bonaparte 94, 291 Nejedlý, Zdeněk 239 Nelson, Robert S. 291—293, 306, 333 Němcová, Božena 314 Němec, Jiří 329 Neruda, Jan 106, 241, 260—262, 336 Neumann, Stanislav Kostka 268—271, 278, 284, 333, 341, 344, 347, 350 Nezval, Vítězslav 76, 112, 117, 255, 258, 297, 333 Nietzsche, Friedrich 269—270, 281 O Ohmann, Richard 47 Olbracht, Ivan 257—259 Onufer, Petr 325

Orálek, Milan 329 Ortega y Gasset, José 281 Orten, Jiří 282, 284

P Pala, Dušan 284 Palmer, Carl 314 Papoušek, Vladimír 11, 21, 24, 100, 125, 264, 267, 309, 325, 338 Parrott, Cecil 294, 296—297, 329 Pater, Walter 184 Patočka, Jan 110, 116, 333 Pavel, Thomas 69 Pechar, Jiří 325 Peirce, Charles Sanders 84 Pelc, Jan 63 Pelikán, Čestmír 328 Pepper, Stephen Coburn 9, 161, 163—194, 197, 202—203, 210, 288, 329, 333—335, 341, 343, 347, 349—350 Peregrin, Jaroslav 221, 227, 334 Peroutka, Ferdinand 198, 271 Petříček, Miroslav 51, 327, 329, 334 Pfeiffer, Johannes 105 Picard, Raymond 175 Pickettová, Vanda 334 Platón 140, 164, 185 Plesch, Véronique 305—306, 325

360

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 360

09.05.2021 22:19:16

Poe, Edgar Allan 33—35 Pohorský, Miloš 168, 334 Polák, Matěj Milota Zdirad 224 Popper, Karl 56, 99—100, 334 Pos, Hendrik Josephus 107 Prall, David Wight 184 Prattová, Mary Louise 11—12, 40—43, 45—48, 61, 334, 341—342, 347—348 Princip, Gavrilo 295 Prošková, Hana 67 Proust, Marcel 23, 34—35, 50, 56—57, 83, 158, 321 Pucholt, Vladimír 146 Putnam, Hilary 127—134, 155, 157, 328, 334, 342, 349

Q Quine, Willard Van Orman 12, 16, 25—27, 33, 59, 61, 81, 85, 99, 134—135, 137, 140, 142—143, 145—146, 148, 153, 157, 312—313, 334, 341—342, 347—348 R Ricoeur, Paul 73, 304, 334 Rimmon-Kenanová, Shlomith 304, 334 Ritter, Martin 335 Rorty, Richard 9, 11, 37—38, 60—61, 81—86, 127, 147—155, 157—158, 211, 213—215, 219,

222—224, 237, 241—245, 264, 328, 334—335, 341—342, 344, 347, 349—350 Rosny, J.-H. 202 Rousseau, Jean-Jacques 55, 141 Rovenský, Bohuslav 337 Rutte, Miroslav 198

S Santayana, George 184—185 Sartre, Jean Paul 66, 133, 281—283, 318—319, 321, 335 Saussure, Ferdinand de 132, 135, 227 Searle, John Rogers 9, 12, 16—24, 40, 43, 50—53, 58—60, 62—70, 72, 76, 82, 91—93, 95, 99—100, 128, 139, 220—221, 268, 317, 335, 341—342, 347—348 Sedlmayerová, Anna 21 Selver, Paul 294 Shakespeare, William 116, 314 Shiff, Richard 291—292, 333 Shusterman, Richard 175—176, 335 Schelling, Friedrich 186 Schrödinger, Erwin 75 Skalický, David 100, 211, 264, 325, 339 Skalička, Vladimír 42 Skoumal, Aloys 32 361

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 361

09.05.2021 22:19:16

Skoumalová, Hana 32 Skwarczyńska, Stefania 103—104 Sládek, Ondřej 212, 222—223, 237, 335 Slezák, Vratislav 329 Smith, Bill 158 Stalin, Josif Vissarionovič 213, 218—219, 241—242, 251—253, 298—300, 332 Steiger, Ernst 282 Steiner, Petr 217, 263, 335 Sterne, Laurence 34 Stravinskij, Igor Fjodorovič 310, 316 Strawson, Peter Frederick 16, 43 Stroud, Scott R. 182—183, 193, 335

Š Šalda, František Xaver 21, 68, 161, 168, 183, 194—195, 197—210, 278—282, 314, 326, 336, 341, 343, 347, 349—350 Šklovskij, Viktor 66, 242, 305, 336 Šmahelová, Hana 336 Štěpánková, Julie 325 T Taine, Hyppolyte 186 Tarski, Alfred 27, 60, 145 Teige, Karel 268, 272—278, 284, 336, 341, 344, 347, 350

Tichý, Martin 168, 206, 336 Tolstoj, Alexej Nikolajevič 15, 66, 83, 93—94, 318, 336 Toman, Jindřich 212, 217, 336 Toman, Pavel 335 Trump, Donald 87, 93 Tyl, Josef Kajetán 254

U Uhlíř, Antonín 271 Urbánek, Zdeněk 282 Uspenskij, Boris Andrejevič 216, 330 V Valja, Jiří 283 Vančura, Vladislav 229, 255, 257—259 Vermes, Timur 68 Vodička, Felix 106, 336 W Wellek, René 105, 336 Wells, Herbert George 202 Wheeler, Samuel C. III 59, 134—136, 138—143, 155, 337, 342, 349 White, Hayden 192—193, 337 Whitehead, Alfred North 162—164, 169, 337 Whitman, Walt 270 Wilde, Oscar 211, 337 Wimsatt, William K. 15, 220, 325

362

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 362

09.05.2021 22:19:16

Wittgenstein, Ludwig 33, 50, 59, 126, 142, 146, 148, 242—243 Wolker, Jiří 260 Wollman, Frank 106, 337

Z Zátopek, Emil 64 Změlík, Richard 217, 337 Zola, Émile 83 Ž Ždanov, Andrej Alexandrovič 298 Žižka, Jan 87

363

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 363

09.05.2021 22:19:16

www.akropolis.info/kniha/kontext-v-pohybu

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 364

09.05.2021 22:19:16

Petr A. Bílek, Martin Kaplický, Vladimír Papoušek, David Skalický

Kontext v pohybu: (Neo)pragmatické úvahy o literatuře a kultuře Americký pragmatismus, spojený se jmény W. Jamese, Ch. S. Peirce a J. Deweyho, částečně ovlivnil českou ﬁlozoﬁi a estetiku prvních desetiletí 20. století, literární vědy se však příliš nedotkl. Jeho renesance pod nálepkou neopragmatismu, o níž se od sedmdesátých let zasloužili Richard Rorty, Hilary Putnam či Richard Shusterman, nabízí literární vědě, estetice či kulturálním studiím ještě mnohem zřetelnější podněty; ani ty ale zatím v českém prostředí příliš nerezonovaly. Kniha Kontext v pohybu: (Neo)pragmatické úvahy o literatuře a kultuře je pokusem podněty neopragmatismu nejen zmapovat a zprostředkovat, ale také domyslet a provázat na místní tradici, k níž mají někdy až překvapivě blízko. Tak jako se už na konci sedmdesátých let pragmatické myšlení potkalo — navenek okázalou srážkou — s recepční estetikou Wolfganga Isera, nabízí se položit si otázku, nakolik se pragmatický zřetel k funkčnosti kryje s pojetím funkce, jež stojí na piedestalu pražského strukturalismu. Kniha se snaží ukázat, že neopragmatické myšlení je schopno oživit a zproduktivnit naše debaty o interpretaci nebo o způsobech psaní literárních dějin, ale dokáže také nabídnout nové pohledy na pociťovanou krizi literární teorie, ale i na otázku, kam patří populární kultura. ISBN 978-80-7470-220-4, 296 s., váz., 289 Kč

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 365

09.05.2021 22:19:16

www.akropolis.info/kniha/pokuseni-neviditelneho

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 366

09.05.2021 22:19:16

Vladimír Papoušek a kolektiv

Pokušení neviditelného: Myšlení moderny Cílem kolektivní monograﬁe Pokušení neviditelného: Myšlení moderny není podat komplexní zprávu o veškerých hnutích mysli mezi modernisty, ale ukázat na vybraných případech proměny tohoto myšlení, jeho transformace či případný kolaps. Jednotlivé studie pokrývají zejména období první poloviny dvacátého století, kde jsou tyto radikální proměny nejviditelnější. Úvodní studie se soustředí na jeden z „krizových stavů“ moderny a (razantního) procesu modernizace konce 19. a počátku 20. století, tzv. krizi jazyka. Obrací se k českému myšlení o literatuře první poloviny 20. století a jeho proměnám či k textům pražského funkčně-strukturalistického ohniska klasického období, které jsou analyzovány pomocí komputačních nástrojů. Další studie se věnují vztahům fantasie a skutečnosti v meziválečných textech českých prozaiků, proměnám myšlení Karla Teigeho, dynamizaci pojmu obrazu či reﬂexí socialistického umění v českém kulturním prostředí druhé poloviny třicátých let. Závěrečné studie se soustředí na myšlení autorů konce moderny, na pochybnosti o moderně patrné v jejich textech i na pokusy o hledání východisek a nových možností. ISBN 978-80-7470-263-1, 504 s., váz., 399 Kč

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 367

09.05.2021 22:19:16

Pohyb řeči a místa nespojitosti Postanalytické a neopragmatické iniciace v literární vědě Vladimír Papoušek, David Skalický, Martin Kaplický, Petr A. Bílek

Vydal Filip Tomáš — Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2021 jako svou 435. publikaci Odpovědný redaktor David Skalický Jazyková redaktorka Kateřina Selner Graﬁcká úprava, obálka s užitím fotograﬁe George Ermla (Sebrané bary / Collected bars 1990—1994) a sazba písmem Latino Lukáš Fairaisl Jmenný rejstřík, MOBI a ePUB Stará škola (www.staraskola.net) Na FSC papíře vytiskly Těšínské papírny, s. r. o., Bezručova 212/17, 737 01 Český Těšín Vydání první, 368 stran ISBN 978-80-7470-365-2 ISBN 978-80-7470-366-9 (MOBI) ISBN 978-80-7470-367-6 (ePUB) Elektronická podoba knihy www.palmknihy.cz a www.kosmas.cz. Doporučená cena včetně DPH 299 Kč www.eshop.akropolis.info

AKR_Pohyb_reci_II_TISK.indd 368

09.05.2021 22:19:17

ISBN 978-80-7470-365-2

Vladimír Papoušek, David Skalický, Martin Kaplický, Petr A. Bílek

Martin Kaplický Petr A. Bílek

Pohyb řeči a místa nespojitosti Postanalytické a neopragmatické iniciace v literární vědě

Postanalytické a neopragmatické iniciace v literární vědě

Pohyb řeči a místa nespojitosti

Vladimír Papoušek David Skalický

Product footprint

CO 2

Neutral NC-CFM-015258 www.nepcon.net

9 788074 703652 Doporučená cena 299 Kč

AKR_POHYB_RECI_COVER_TISK.indd 1

12.05.2021 16:36:42