Tomáš Prokůpek a kol.: Ondřej Sekora: Mravenčí a jiné práce

Tomáš Prokůpek a kol.

ISBN 978-80-7470-270-9

Akropolis Moravské zemské muzeum

Akropolis Moravské zemské muzeum

Mravenčí a jiné práce

Tomáš Prokůpek a kol.

Kdo by nikdy neslyšel o Ferdovi Mravencovi a jeho tvůrci Ondřeji Sekorovi (1899–1967)? V životě a díle jednoho z nejslavnějších českých autorů a ilustrátorů knih pro děti a mládež lze přesto stále narazit na málo zmapované i zcela neprobádané oblasti. Předkládaná monografie se proto ve dvanácti tematických oddílech detailně zabývá jak Sekorovou ilustrační a literární tvorbou, tak i autorovými dalšími, možná trochu pozapomenutějšími či zasutějšími aktivitami: zkoumá jeho příspěvek k dějinám domácího komiksu, loutkového i tradičního divadla, sleduje jeho spolupráci s filmem, mapuje Sekorův podíl na začátcích dětského vysílání Československé televize i zásluhy na rozvoji domácího sportu, dokládá jeho entomologický zápal nebo snahu o proniknutí do prostředí vysokého výtvarného umění.

Tucet kapitol věnovaných rozmanitým fazetám Ondřeje Sekory jakožto umělce i člověka se skládá v komplexní pojednání o významné tvůrčí osobnosti, jejíž obsáhlá a fascinující tvorba formovala a dodnes nepřestává utvářet statisíce dětských čtenářů. Za využití dosud nedostupných rukopisů, kreseb a dalších archiválií ze Sekorovy pozůstalosti a díky spolupráci s řadou institucí, které vlastní sekorovské fondy, může přítomná publikace jako vůbec první nabídnout skutečně komplexní pohled na Sekorův kulturní odkaz, doprovozený rozsáhlým obrazovým materiálem. Celá řada Sekorových výtvarných prací je v knize reprodukována vůbec poprvé.

Ondřej Sekora Mravenčí a jiné práce

1-336.indd 1

07.01.2020 9:26:56

Tomáš Prokůpek a kol.

1-336.indd 2

07.01.2020 9:26:56

Sekora Mravenčí a jiné práce

1-336.indd 3

07.01.2020 9:26:56

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Prokůpek, Tomáš, 1975– Sekora : mravenčí a jiné práce / Tomáš Prokůpek a kol.. – Vydání první. – Brno : Moravské zemské muzeum ; Praha : Akropolis, 2019 Anglické a německé resumé Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík ISBN 978-80-7028-528-2 (Moravské zemské muzeum ; vázáno). – ISBN 978-80-7470-270-9 (Filip Tomáš – Akropolis ; vázáno) * 821.162.3 * 82-93 * 74/76.05 * 741.52 * 72/76-026.12 * 070 * 316.72/.75 * 7.04 * 82.07 * 7.072/.073 * (437.3) * (048.8:082) – Sekora, Ondřej, 1899–1967 – česká literatura – 20. století – literatura pro děti a mládež – Česko – 20. století – knižní ilustrace – Česko – 20. století – komiks – Česko – 20. století – výtvarná činnost – Česko – 20. století – žurnalistika – Česko – 20. století – kultura a společnost – Česko – 20. století – náměty, témata a motivy – interpretace a přijetí literárního díla – vnímání uměleckého díla – kolektivní monografie 821.162.3.09 – Česká literatura (o ní) [11]

Publikace vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci institucionálního financování na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace Moravské zemské muzeum (DKRVO, MK 000094862).

Lektorovali: doc. PhDr. Jiří Poláček, CSc. doc. PhDr. Tomáš Winter, Ph.D. © Ondřej Sekora – heir, Jana Kolar, 2019 © Texts Jaroslav Blecha, Martin Foret, Pavel Jirásek, Andrea Jochmanová, Pavel Kořínek, Lucie Kořínková, Hana Kraflová, Jiří Procházka, Tomáš Prokůpek (ed.), Marcela Rusinko, Jiří Stejskal, Milena Strachová, 2019 © Graphic & Cover Design Michal Smejkal, Ondřej Lím (Studio Symbiont), 2019 © Moravské zemské muzeum, 2019 © Filip Tomáš – Akropolis, 2019 ISBN 978-80-7028-528-2 (Moravské zemské muzeum) ISBN 978-80-7470-270-9 (Filip Tomáš – Akropolis) ISBN 978-80-7028-527-5 (PDF; Moravské zemské muzeum) ISBN 978-80-7470-271-6 (PDF; Filip Tomáš – Akropolis)

1-336.indd 4

07.01.2020 9:26:56

1-336.indd 5

07.01.2020 9:26:56

Obsah

8 Úvod

310

Soupis Sekorovy knižní tvorby a výstavních aktivit

10

Sekorův život a tvorba v datech a fotografiích

312 Literatura

16

I. Žurnalistika

316

Zdroje vyobrazení

Hana Kraflová

38

II. Humoristické kresby, karikatury a ilustrace

326

Jmenný rejstřík

Tomáš Prokůpek

78

III. Komiks

Tomáš Prokůpek

110

IV. Soukromá malířská a kreslířská tvorba

Marcela Rusinko

124

V. Literatura pro děti a mládež

Lucie Kořínková, Pavel Kořínek

150

VI. Divadlo

Jaroslav Blecha, Andrea Jochmanová

172

VII. Audiovizuální média

Pavel Jirásek

190

VIII. Sport

Milena Strachová, Jiří Stejskal

204

IX. Svět hmyzu

Tomáš Prokůpek, Jiří Procházka

224

X. Občanství a politika

Hana Kraflová, Tomáš Prokůpek

244

XI. Další životy Sekorova díla

Tomáš Prokůpek, Martin Foret

262

XII. Obrazová příloha

1-336.indd 6

330 Résumé 332 Zusammenfassung 334

Medailony autorů

07.01.2020 9:26:56

1-336.indd 7

07.01.2020 9:26:56

Ondřej Sekora známý neznámý

Na vrcholu hromádky stál mravenec se šátkem kolem krku a s ranečkem na zádech, v rukách držel kus jehličí, které se lesklo jako zrcadlo, tak bylo hladké, a volal na celé kolo: „Pozóóóóór, s cesty, pozóóóóór!“ A než se kdo nadál, sedl si mravenec na to jehličí a fůůůůůů! Jel na něm vesele dolů jako na sáňkách.

Ondřej Sekora: Ferda Mravenec.

Josef Hokr, Praha 1936, s. 5.

Touto svižnou scénou začíná Sekorova vůbec nejslavnější kniha.

Důsledkem Ferdovy divoké jízdy byla mnohá velká dobrodružství v dalekém světě, která, jak se na dětské knihy patří, skončila šťastným návratem zmoudřelého hrdiny domů. S jistou básnickou licencí lze tento mravencův čin přirovnat k nástupu Ondřeje Sekory do redakce Lidových novin. Jeho život díky tomu dostal dramatický spád, před žurnalistickým elévem se otevřely netušené nové obzory a podobně jako jeho hrdina se dostal do dalekého světa – na téměř dva roky do Francie, ale též do Londýna, Stockholmu nebo Alp –, odkud se vrátil s mnoha neocenitelnými zkušenostmi.

Vše, čeho nakonec Ondřej Sekora dosáhl, má nepochybně kořeny v jeho dvacetileté práci pro prestižní prvorepublikový deník.

Nabídnutá životní šance by mu ale jistě nebyla nic platná, kdyby nebyl odhodlaný ji maximálně využít a kdyby k tomu neměl náležité předpoklady. Kromě píle, novinářského nadání a zjevného kreslířského talentu sehrálo významnou roli jeho osobnostní nastavení, které bychom spolu s F. X. Šaldou mohli nazvat jitřním viděním – Sekora vynikal schopností pozorovat svět fascinovanýma dětskýma očima a své okouzlení přenášet na příjemce své tvorby.

Stejně jako Ferda Mravenec se s vervou pouštěl do nejrůznějších úkolů a stejně jako on obvykle uspěl. Ambice konečně důkladně zmapovat jednotlivé Sekorovy tvůrčí výboje ostatně patří mezi hlavní důvody vzniku této monografie. Ačkoli je totiž Ondřej Sekora i sto dvacet let od svého narození obecně známou postavou, stále nedošlo k jeho plnému docenění. Jak už správně postřehla například Ludmila Vachtová, jedna z příčin spočívá v autorově obtížné zařaditelnosti: „Výtvarní teoretici dávali [při výkladu Sekorova díla] přednost literárním kritikům, a tito opět vyčkávali, až co řeknou obrazopravci.“ 1 Podobnou rozpolcenost pak s sebou neslo také Sekorovo široké rozkročení mezi vysokou a populární kulturu, které mu bylo dlouhá desetiletí vyčítáno, místo aby byla náležitě vyzdvižena jeho

zásluha na vnášení vysoké kvality do kontextů, kde jinak nebyla ani trochu samozřejmá.

Ondřej Sekora se doposud dočkal několika velkých průřezových výstav a také výpravné monografie, kterou v roce 2003 připravily Blanka Stehlíková a Věra Vařejková s pomocí Sekorova syna, Ondřeje J. Sekory. Jejich publikace jistě představuje průkopnický počin, který čtenářům vůbec poprvé detailněji a přitom velmi čtivě představil především Sekorovy žurnalistické, kreslířské a literární aktivity; s ohledem na textový rozsah monografie i specializaci obou autorek ovšem zůstalo tvůrcovo angažmá v dalších oborech spíše naznačeno, někdy pouze několika málo větami. Účast Sekorova syna pak na jednu stranu představovala nedocenitelný zdroj informací přímého a empatického svědka mnoha událostí, na druhou však byla jejím – z lidského pohledu zcela pochopitelným – důsledkem i tendence některé souvislosti zvláště z konce čtyřicátých a z padesátých let toliko naznačit, či dokonce zcela pominout.

Významným impulzem pro vznik monografie, kterou držíte v rukou, je také skutečnost, že její tvůrci měli možnost pět let důkladně zkoumat pozůstalost Ondřeje Sekory, která je od roku 2015 součástí sbírek Moravského zemského muzea v Brně. Díky tomu byly na světlo světa vyneseny mnohé po desetiletí zapomenuté dokumenty, vypátrány pozoruhodné soukromé sbírky a dohledán značný počet neznámých originálů. Velkorysý časový prostor na přípravu této knihy také umožnil podrobně zmapovat sekorovské fondy v důležitých domácích sbírkotvorných institucích, jakými jsou Památník národního písemnictví, Národní muzeum, Národní galerie, Moravský zemský archiv, Moravská galerie, ale například i Kunsthalle Praha a další, a takto dále rozšířit materiálovou základnu pro vznikající studie.

Vzhledem k mimořádné šíři Sekorova tvůrčího záběru je tato monografie rozdělena do tematických kapitol. Zjevnou výhodou této volby je fakt, že se každému oddílu mohl věnovat odborník schopný zasadit zvolené téma do obecnějších oborových souvislostí a v jejich světle patřičně docenit jednotlivá díla i jejich širší vazby na celkový kulturní a společenský kontext. Zároveň jsme si vědomi, že jako každý jiný přístup nese i tento svá rizika. Soustředili jsme se nicméně na to, abychom se na jednu stranu vyhnuli přílišnému opakování některých informací a abychom na druhou zabránili zastření těsné provázanosti mezi autorovými aktivitami v různých tvůrčích odvětvích. Obecně jsme přesvědčeni, že právě skrze tematické členění je možno Sekorův myšlenkový svět zprostředkovat nejplastičtěji.

Základní pojetí monografie je chronologické. Publikaci otevírá časová osa, která nabízí základní orientaci v Sekorově životě a tvorbě.

Hned po ní následuje kapitola I. Žurnalistika, jelikož právě novinářská práce představuje primární východisko pro všechno další Sekorovo snažení. Navazující tři oddíly – II. Humoristické kresby, karikatury

8

1-336.indd 8

07.01.2020 9:26:56

Ondřej Sekora v MZM

a ilustrace, III. Komiks a IV. Soukromá malířská a kreslířská tvorba – přibližují tři relativně autonomní fazety tvůrcova výtvarného díla. Část V. Literatura pro děti a mládež vstupuje do autorova života v roce 1936 a důkladně analyzuje jeho přínos této oblasti. Kapitoly VI. Divadlo a VII. Audiovizuální média se přenášejí k tvorbě, kde už se Sekorova role posunula do pozice jednoho, byť často klíčového člena rozsáhlejšího kreativního kolektivu, v pozdějších letech zákonitě redukované na autorství námětu a základní výtvarné koncepce. Oddíly VIII. Sport a IX. Svět hmyzu se naopak věnují Sekorovým zájmům a zálibám, které „z vnějšku“ organicky prorůstaly do jeho uměleckého díla a významně je spoluutvářely, zatímco části X. Občanství a politika a XI. Další životy Sekorova díla zkoumají obecnější vazby mezi Sekorou a českou společností v proměnách času a historického kontextu. Závěrečný blok XII. Obrazová příloha pak představuje čistě obrazovou exkurzi mezi výtvarné tvůrcovy originály, které nebylo možno podchytit v předchozích kapitolách.

Věříme, že ve výsledku se všechny kapitoly slévají do fascinujícího příběhu muže, jehož osudy neobyčejně těsně následovaly vzlety a pády, které Československo prožívalo od svého vzniku v roce 1918 až po počátek šedesátých let, tedy od budování nového samostatného státu přes krizi způsobenou druhou světovou válkou až po vyrovnávání se s komunistickou ideologií. Příběhu muže, který po sobě zanechal nepřehlédnutelnou uměleckou stopu překračující hranice našeho regionu a který se své zemi vždy snažil prospět, jak nejlépe uměl a jak mu to jeho trochu dětský pohled na svět umožňoval.

Opravdu vděčné dokážou být jen děti. Úžas, radost a paradoxy života podle G. K. Chestertona.

Leda, Praha 2014, s. 24 a 28.

Tomáš Prokůpek

Úvodem nové knihy věnované životu a dílu Ondřeje Sekory jsem si dovolil vypůjčit dva krátké citáty Gilberta Keithe Chestertona, anglického spisovatele, básníka, malíře, dramatika, esejisty a novináře. Jeho slova o fenoménu pohádky a snad dětské literatuře obecně jistojistě rezonují také v díle Sekorově. Jeho zanícení pro dětskou duši, pochopení jejích tajů i mimořádné vcítění se do jejích potřeb prostupovaly celým jeho dílem – a právě je musíme hledat především za mimořádným úspěchem Sekorových textů i kreseb u celé řady generací malých čtenářů.

Koneckonců Sekorova imaginace oslovuje děti po celém světě po­ dnes, jak dosvědčují nejnovější překlady jeho díla, vydané ve Francii, Itálii, Rusku nebo Japonsku.

Dvacátého pátého září 2019 jsme si připomněli sto dvacáté výročí Sekorova narození a tato publikace je (společně se stejnojmennou výstavou, pořádanou v Dietrichsteinském paláci Moravského zemského muzea v Brně) naším příspěvkem k uctění díla významného brněnského (či přesněji královopolského) rodáka, spisovatele, novináře, kreslíře, grafika, ilustrátora, karikaturisty a v neposlední řadě také nadšeného entomologa a ragbisty. Když Moravské zemské muzeum dostalo v letech 2015 a 2016 možnost od dědičky MUDr. Jany Kolar (jíž patří naše neskonalé díky za důvěru, kterou v nás měla a posud má) postupně převzít do své péče významnou část jeho archivu a pozůstalosti, považovalo a stále považuje tuto skutečnost za velkou čest. Uložení materiálů vážících se k takové nepřehlédnutelné osobnosti naší národní kultury v Moravském zemském muzeu ovšem zároveň vnímáme jako závazek.

Věřím pevně, že výstava i publikace Ondřej Sekora: Mravenčí a jiné práce se stanou připomínkou hodnotnou a zařadí se propříště do jakéhosi „sekorovského kánonu“, tedy že zájemcům o dílo a život Ondřeje Sekory budou i v budoucnu zajímavým a cenným zdrojem informací, že budou i dalším generacím sekorovských badatelů přehledně předestírat srozumitelný, podnětný a informacemi nabitý výklad. Že tito budou přítomnou knihu brát do rukou i v dalších desetiletích.

1

Mgr. Jiří Mitáček, Ph.D. Generální ředitel MZM



1-336.indd 9

Ten, kdo poznal ono zvláštní potěšení pohádek, se raduje z krokodýla proto, že je to krokodýl.

Vachtová, Ludmila: „Pěší výprava za obrazem“.

Neon 3, 2000, č. 3, s. 84–89, cit. s. 86.

9

07.01.2020 9:26:56

Sekorův život a tvorba v datech a fotografiích

1899

d 00.01

d 00.02

d 00.03

Ondřej Sekora s maminkou, okolo 1900.

Se sourozenci (Ondřej Sekora čtvrtý zleva), okolo 1910.

Student práv, okolo 1920.

25. září 1899 Narodil se v Králově Poli (dnes součást Brna) jako první ze čtyř dětí Ondřeje Sekory a Anny Sekorové. Další dva starší sourozenci pocházeli z otcova předchozího manželství.

• 12. září 1906 Zemřel Sekorův otec, odborný učitel.

• 1913 Z brněnského gymnázia přešel na vyškovské. Ve Vyškově se seznámil s pedagogem a výtvarníkem Vladimírem Šindlerem, svým prvním výtvarným mentorem.

• 1915 Vznikly Sekorovy nejstarší datované olejomalby.

1918 Odveden jako jednoroční dobrovolník do rakouské armády, sloužil ve vojenských kancelářích ve Vídni a v Hodoníně.

• 1919 Maturoval na gymnáziu ve Vyškově, absolvoval zkrácený vojenský výcvik v rodící se československé armádě a téhož roku začal navštěvovat Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.

Jako člen Českého akademického spolku Právník spoluorganizoval návštěvy studentů do ateliérů brněnských malířů.

• 12. ledna 1920 Otiskl první kresbu v Lidových novinách.

10

1-336.indd 10

1. srpna 1921 Po neúspěšných státních zkouškách na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a měsíční zkušební lhůtě v Lidových novinách nastoupil jako stálý zaměstnanec do jejich brněnské redakce. Kromě vtipů a karikatur představovalo jeho hlavní pracovní náplň psaní a kreslení pro sportovní rubriku, k čemuž se záhy přidala práce pro Dětský koutek.

• listopad 1922 Dětským čtenářům představil Oříška/Voříška, svého prvního výrazného zvířecího hrdinu z obrázkového seriálu.

• 19. března 1923 Oženil se s Markétou Kalabusovou.

Jejich svazek byl po roce rozveden.

Sekora Mravenčí a jiné práce

07.01.2020 9:26:58

1923

1928

d 00.04

d 00.05 Na cyklistickém závodě Tour de France, 1927.

Jako reportér na manévrech, dvacátá léta.

září 1923 – srpen 1924 Jako zahraniční dopisovatel Lidových novin absolvoval první dlouhodobý pobyt v Paříži. Do Lidových novin zasílal sportovní reportáže ze zimní i letní olympiády a dalších podniků, zároveň v Paříži docházel na výtvarné kurzy do akademie na Montparnassu.

• 1925 Poprvé uvedena Janáčkova skladba Řikadla, kterou inspirovaly Ladovy a Sekorovy kresby z Lidových novin.

• 1926 Vyšly první dvě knihy se Sekorovými ilustracemi a Sekorou připravená publikace s překladem pravidel ragby. Jako reportér Lidových novin navštívil Davos, Londýn a Stockholm.

Sekorův život a tvorba v datech a fotografiích

1-336.indd 11

listopad 1926 V Lidových novinách se objevila první epizoda Sekorova stripu o sportovcích Hnátovi a Patrčkovi, který více či méně pravidelně vycházel až do roku 1930.

• duben 1927 Zahájil dlouhodobou spolupráci s obrazovým týdeníkem Pestrý týden, v němž publikoval ilustrace a obrázkové seriály; později zde redigoval také Dětský koutek.

• červen–červenec 1927 Jako externí reportér listu L’Auto absolvoval v doprovodném voze Tour de France.

• listopad 1927 – červenec 1928 Druhý dlouhodobý pařížský pobyt.

Kromě Lidových novin a dalších českých titulů zásoboval kresbami i francouzská periodika jako L’Auto, Le Miroir des sports nebo Dimanche illustré.

• 1928 Definitivně přešel z brněnské redakce Lidových novin do pražské. Publikace Voříškova dobrodružství se stala prvním souborným vydáním Sekorových obrázkových seriálů z Lidových novin.

• 1929 Pro brněnské Umělecké loutkové divadlo Radost navrhl kolekci marionet zahrnující Hnáta a Patrčku i další postavy ze svých obrázkových seriálů.

11

07.01.2020 9:26:59

III. Komiks

1-336.indd 78

07.01.2020 9:30:26

1-336.indd 79

07.01.2020 9:30:28

III. Komiks Tomáš Prokůpek

Když chtěl fotograf Jan Saudek v jednom z rozhovorů shrnout osud svého bratra, komiksového kreslíře Káji Saudka (1935–2015), konstatoval: „Podobně jako Ondřej Sekora se narodil v nesprávný čas a na nesprávném místě.“1 Spekulovat o tom, jak by který tvůrce uspěl v jiném kontextu, je samozřejmě vždy ošidné,2 budeme-li ale české kulturní prostředí 20. století posuzovat podle jeho vstřícnosti vůči komiksu, za úplně ideální místo je z řady důvodů označit nemůžeme.

A byť byli Kája Saudek a Ondřej Sekora coby tvůrci v mnoha ohledech diametrálně odlišní, má jejich srovnání určitou logiku. Oba patří ke klíčovým, mimořádně vlivným osobnostem domácího komiksu, a jejich tvůrčí dráhy navíc poznamenal podobný zlomový moment. Saudek i Sekora krátce po dosažení třiceti let, kdy byli na vrcholu svých kreslířských sil, připravili k samostatnému vydání několik ambiciózních komiksových příběhů, které měly završit jejich dosavadní snažení na tomto poli. Jejich plány se ale nenaplnily a desítky hotových stran jim nakonec zůstaly v šuplíku. V Saudkově případě se jednalo o dvě více než stostránková alba, která nemohla být vydána kvůli nástupu normalizace, a kreslířova komiksová tvorba poté dlouhé roky skomírala. U Sekory byl dobový kontext méně vyhrocený a příčiny, proč k zamýšlenému vydání jeho prací nedošlo, méně jednoznačné.

Podobně je i mnohem obtížnější odhadnout, jak by se Sekora v případě úspěchu vydaných komiksových publikací dál vyvíjel jako autor. Buď jak buď, tato peripetie z jeho života dosud nebyla zaznamenána, a tak se ji následující oddíl pokusí přiblížit – a vedle nezbytného připomenutí známějších faktů zmapovat i některá další dosud existující bílá místa.

u 03.01 Kreslené sekvence blízké komiksu Ondřej Sekora příležitostně začleňoval také do svých dopisů.

V Buschových stopách Nástup do Lidových novin v roce 1921 (< I, s. 20) Sekorovi umožnil rozvíjet souběžně oba své talenty – výtvarný v dynamických, pohotových kresbách a literární v reportážích ze sportovních utkání i zprávách ze soudní síně, v nichž musel cizelovat svůj cit pro zhutněný příběh a výraznou pointu. Logickým propojením těchto Sekorových aktivit se zdá být právě komiksová forma, již samotnou mohl přímo v novinovém prostředí také postupně cizelovat.

80

1-336.indd 80

1

Saudek, Jan: „V nesprávný čas na nesprávném místě“ [rozhovor s Ondřejem Vosmíkem]. Filmové listy 35, 2009, č. 8, s. 5.

2 Do podobných úvah se nicméně v Sekorově případě už v roce 1939 pustila Milena Jesenská (< II, s. 60).

Sekora Mravenčí a jiné práce

07.01.2020 9:30:31

r 03.02 Sekorův autorský komiks Bedříšek a Voříšek dokládá, že tvůrce už v roce 1928 dokázal bravurně pracovat s promluvovými bublinami, což v českém prostředí nebylo vůbec běžné. .

3 Stehlíková, Blanka: „Od seriálu k autorské dětské knížce“. In: Blanka Stehlíková – Věra Vařejková – Ondřej J. Sekora: Ondřej Sekora – Práce všeho druhu, Práh, Praha 2003, s. 59–157, cit. s. 66.

4 Pecháček, Jaroslav: „Naši kreslíři-pohádkáři.“ Úhor 28, 1940, č. 7–8, s. 120–129, cit. s. 126.

5 Vachtová, Ludmila: „Pěší výprava za obrazem“.

Neon 3, 2000, č. 3, s. 84–89, cit. s. 87.

6 Sekorův strojopis, po roce 1945 (MZM, ODL, OS).

7 -c: „Karikaturista při práci“. Republikán 15, 2. 10. 1933, s. 4.

III. Komiks

1-336.indd 81

Lze dokonce spekulovat o tom, že právě obrázkové seriály byly pro Sekoru minimálně do poloviny třicátých let vůbec nejpřirozenějším způsobem autorského vyjádření. Nasvědčoval by tomu jak mimořádný rozsah Sekorovy tvorby na tomto poli (jež čítá dohromady přes tisíc epizod kreslených příběhů), tak i počet jeho úspěšných komiksových hrdinů. Zároveň je možno připomenout výroky některých dobových recenzentů, ale též pozdějších vykladačů Sekorova díla. Například Blanka Stehlíková o jeho tvorbě z dvacátých let v roce 2003 napsala: „Až dosud měl Sekora nejraději kreslené seriály. Nejlépe odpovídaly jeho smyslu pro pohyb, pro děj, pro humor.“3 Jaroslav Pecháček pak v textu z roku 1940, v němž hodnotil domácí ilustrátory pohádkových knížek, mimo jiné uvedl: „Dva kreslíři, u nichž malířská stránka ilustrace je téměř vedlejší věcí, kteří však zato mají zvlášť blízko k dětské duši svým humorem, přímočarostí a milou, nepředstíranou naivitou svých představ, jsou Ondřej Sekora a Josef Lada. […] Jejich umění je vysloveně epické, nejen uměleckým výrazem, ale samostatným svým původem, je mnohem spíše obrázkovým vyprávěním, než výtvarnou záležitostí.“4 Sám Sekora nevyrůstal v komiksuprosté bublině – formativní vliv na něj prokazatelně mělo setkání s dílem Wilhelma Busche, jež znal už od dětství.5 V jednom ze stručných životopisů, které pro úřední účely sepsal po druhé světové válce, Sekora přímo uvedl: „Pod vlivem Busche jsem nakreslil mnoho seriálů a vymyslil jsem mnoho figurek.“6 Během svých kreslířských začátků v Lidových novinách Sekora Busche pečlivě analyzoval a studoval postupy, jimiž německý autor dosahoval v kreslených příbězích maximálního účinku na čtenáře-diváka. To je možno doložit především díky zprávám z tisku o Sekorově přednášce „Trampoty karikaturistovy“, se kterou v roce 1933 vystoupil v Českých Budějovicích. Lokální večerník o ní tehdy napsal: „[Sekora] demonstroval také kopie známých světových karikaturistů a kreslil karikatury na tabuli. A byla by to vděčná karikatura, kdyby jej byl někdo při práci karikoval. Skvělé bylo na př., jak znázorňoval sám při pohybu Buschův cyklus ‚Muž, který chytá blechu‘. Stavěl se profilem a hned en face, znázorňoval, jak muž škrábe si místo, kde jej svědí, jak honí blešku v noční čepici, pod peřinou a jak ji konečně najde ve svých trepkách. Byl by to vděčný cyklus na téma ‚O. Sekora vykládá Buschovy karikatury‘.“7 Časopis místního grafického klubu dále doplnil: „Bylo vidět, s jakým vážným úsilím a rozmyslem [Sekora] pracuje. Bylo to znát v rozboru karikatury.

81

07.01.2020 9:30:32

u 03.03 Obrázkový cyklus Wilhelma Busche Přerušený a obnovený spánek aneb Blecha (1865) dokázal Ondřeje Sekoru oslovit i téměř sedmesát let po svém vzniku.

Bylo to patrno v jeho vysokém cenění Busche, který je mu mezníkem v tomto oboru. Busch [podle Sekory] uvedl karikaturu do pohybu. Pohyb je nezbytný v seriálových obrázcích a určuje také tvar hrdiny seriálu.“8 Oba kreslíře spojovala podvojnost jejich talentů a Sekora ve svých raných pracích čerpal z Busche inspiraci na několika úrovních – vedle určité stylové spřízněnosti a zájmu o zkratku vystihující dynamický pohyb to byly i některé typy hrdinů, ale též konkrétní námětové okruhy. Busch se ovšem narodil o více než šedesát let dříve a důsledkem rozdílného dobového ukotvení obou autorů (jakož i odlišných povah) byly i posuny v jejich pojetí humoru a názoru na to, jakým způsobem má tvorba pro děti působit na jejich výchovu. Zatímco základním stavebním kamenem Buschova humoru byl princip škodolibosti a ani v jeho příbězích určených malým čtenářům nebyla nouze o krvavé naturalistické detaily (utržené nosy, vyražené zuby apod.), Sekora zvláště ve své pozdější tvorbě tíhl, a to i v pracích pro dospělé, spíše k dětsky rozpustilým vtipům a smířlivějším pointám. Na Sekoru, jak bude doloženo dále, ostatně měli kromě Busche vysledovatelný vliv i jiní komiksoví tvůrci z dalších jazykových a kulturních oblastí. u 03.04 Vítkovy a Oříškovy příhody (1922–1923) měly svou poetikou velmi blízko k Ladovu obrázkovému seriálu Šprýmovné kousky Frantíka Vovíska a kozla Bobeše, který se o několik měsíců dříve zabydlel v konkurenčním deníku České slovo.

8 ep. [= Pitter, Emil]: [„Večer v přednáškovém sále…“].

Linie 3, 1933, č. 1–2, s. 9.

9 Termínem komentovaný seriál se v české literatuře o komiksu označují obrázkové seriály, v nichž dominantní textovou složku představují rýmované nebo prozaické komentáře pod jednotlivými panely.

Viz Prokůpek, Tomáš: „Boj o bublinu“. In: Martin Foret – Pavel Kořínek – Tomáš Prokůpek – Michal Jareš (eds.): Studia komiksu: Možnosti a perspektivy, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2012, s. 175–199.

82

1-336.indd 82

O klucích a pejscích Za Sekorův první krok směrem ke komiksu pro děti lze označit čtyřdílnou sérii Vítek a Oříšek o alotriích malého kloučka a jeho věrného psího druha, která se od listopadu 1922 do března 1923 nepravidelně objevovala v Dětském koutku Lidových novin. V tomto případě se ještě nejednalo o obrázkové seriály, ale o humorné veršovánky Josefa Cipra (1881–1956) doprovozené vždy čtyřmi či pěti Sekorovými ilustracemi. Ve dvacátých letech ovšem byla hranice mezi bohatě ilustrovanými básněmi a komentovanými seriály9 stále dosti neostrá, a byť Sekorovy kresby pravděpodobně vznikly až v reakci na obdržený text, minimálně u dvou Vítkových a Oříškových příběhů stačí obrazová složka ke zcela srozumitelnému odvyprávění děje. Když se například oba malí přátelé polekají stínů na stěně, při útoku na domnělé duchy smetou vázu a petrolejku a dostanou za to od maminky výprask, stačí dětskému čtenáři pouze krátký pohled, aby porozuměl celé zápletce.

Zpodobnění Vítkova rázovitého účesu se díky vzhůru trčícímu prameni vlasů blíží frizúře Buschova hrdiny Moritze, především ale dokládá Sekorovo povědomí o tom, jak je důležité jednoduchými výtvarnými prostředky charakterizovat vracejícího se hrdinu, aby byl vždy na první pohled rozpoznatelný. V rysech Vítkovy maminky i v póze Oříška metajícího přemety lze dále najít ohlasy stylu raného Lady; v této souvislosti stojí za připomenutí, že právě v letech 1922 až 1923 vycházel v deníku České slovo Ladův první obrázkový seriál s vracejícími se postavami Šprýmovné kousky Frantíka Vovíska a kozla Bobeše. Vylomeniny nenechavého

Sekora Mravenčí a jiné práce

07.01.2020 9:30:34

III.a Wilhelm Busch a české prostředí

l 03.a.01 Zatímco ve vlastním stripu Sekora pojal podobu Maxe a Morice velmi pietně …

Německý výtvarník Wilhelm Busch (1832–1908) bývá označován za jednoho z „praotců“ moderní komiksové formy a jeho vliv dalece přesáhl hranice střední Evropy. Své kreslené příběhy tiskl od roku 1860 v slavném mnichovském humoristickém týdeníku Fliegende Blätter, později se zaměřil na delší práce publikované v knižní formě. Ve svých obrázkových seriálech pracoval s řadou motivů, jež následně převzali mnozí další autoři a dále je rozvíjeli v rámci komiksové scény. Zmínit lze příhody rozpustilého opičáka mezi lidmi, zábavné kousky dvojice psích kamarádů, vzájemné interakce divokých afrických zvířat a domorodců nebo alotria nezvedených kluků. Dodnes je Busch znám především díky práci Max und Moritz (1865), která spadá do poslední zmiňované kategorie a která přímo inspirovala populární americký komiks Katzenjammer Kids (od 1897) i desítky dalších.

Na překlad do češtiny čekají některé Buschovy klíčové práce dodnes, přesto se v čes-

III. Komiks

1-336.indd 83

kých zemích prakticky od svého vzniku těšily značné popularitě a měly nepřehlédnutelný vliv na zdejší tvůrce. Buschova svižná a zároveň robustní kresba se viditelně otiskla například do raných karikatur Mikoláše Alše, jež publikoval v časopise Paleček, a cenné poučení si z ní odnesl i Karel Václav Klíč, jedna ze zakladatelských osobností komiksové formy u nás. Buschův dosti zlomyslný humor prokazatelně inspiroval také Josefa Ladu, který třeba ve svém krátkém kresleném příběhu Kočičky slečny Klementiny (1915) v podstatě citoval jeden z nápadů Maxe a Moritze. K dětskému okouzlení Buschovými pracemi se pak hlásil i Kája Saudek.

V tvorbě Ondřeje Sekory najdeme vedle přímé rané (a přiznávané) inspirace také několik záměrných pozdějších odkazů. Když v Německu převzali vládu nacisté, zareagoval Sekora v Lidových novinách stripem Kdyby ještě dnes žili Max a Moric, slavné figurky nesmrtelného Viléma Busche… (15. 5. 1933), v němž se oba darebové

nadšeně zapojí do pálení knih ze školní knihovny.

Když poté týž deník otiskl ukázku z vůbec prvního českého překladu příhod obou vejlupků, zde překřtěných na Víta a Vénu (25. 12. 1935), nepoužila redakce původní Buschovy kresby, ale požádala Sekoru o tři nové ilustrace. Jeden z posledních viditelných dozvuků díla velkého Mistra pak lze v nalézt v Sekorově výtvarném doprovodu Karafiátových Broučků (1940, IX, s. 216 >), což v sobě mimoděk nese dosti zajímavou symboliku.

d 03.a.02 … v ilustracích překladu Buschových veršů v podání Otokara Fischera už k interpretaci vzhledu obou klukovských hrdinů přistoupil mnohem volněji.

83

07.01.2020 9:30:34

l 03.05 Jak naznačuje ukázka ze Sekorova alba s vylepenými reprodukcemi Voříškových dobrodružství (1923–1924), pracoval autor v této sérii s humorem trochu drsnějším, než je typické pro jeho pozdější tvorbu.

dareby a jeho kozlího kumpána přitom ve své DNA také nesly jistou stopu genetického kódu Maxe a Moritze.

Zároveň cyklus o Vítkovi a Oříškovi představuje pomyslný rozcestník, od nějž se odvíjí velká většina pozdější Sekorovy kreslené tvorby pro děti, reprezentovaná příhodami více či méně antropomorfizovaných zvířátek, civilními i fantazijními příběhy dětských hrdinů, ale též dobrodružstvími dvojic kombinujících oba typy postav. Motiv Vítkova snového putování kolem světa, během nějž se setká i s africkými domorodci, navíc předjímá řadu Sekorových kreslených příběhů situovaných na černý kontinent. Žádný z těchto námětových okruhů jistě nebyl vysloveně revoluční, postupně se však mělo ukázat, že zvláště první z nich dokázal Sekora rozvinout osobitým a čtenářsky velmi atraktivním způsobem.

Prvním Sekorovým regulérním obrázkovým seriálem pro děti se v roce 1923 stal cyklus Voříšek. „V“ na začátku hrdinova jména přitom přibylo až po třech epizodách a ústřední protagonista je i vizuálně zcela totožný se svým stejnojmenným psím předchůdcem. Také v tomto případě se jedná o pejska s pestrým rodokmenem a velkou kulatou hlavou, kterého Sekora opět vybavil výrazným identifikačním znakem v podobě tří chlupů na konci ocásku.10 Sekora začal na Voříškovi ohledávat narativní možnosti zvolené formy, v tomto případě jednou týdně publikovaného stripu o čtyřech až devíti neorámovaných panelech provázených krátkými veršovanými komentáři.11 V prvních třech epizodách se jednalo o uzavřené příhody, které psík prožíval v domě svých pánů. Poté však Voříška unesly husy a Sekora začal rozvíjet kontinuální příběh pejskových dobrodružství se skauty tábořícími v lese. Další zásadní zvrat nastal, když se Sekora v září 1923 přesunul jako dopisovatel Lidových novin do Paříže (< I, s. 20) – 84

1-336.indd 84

u 03.06 Trojice Voříškových póz doplněných komentáři představuje pandán k Sekorově známé sérii kreseb dokumentující vznik Ferdy Mravence, která vyšla v časopise Úhor v roce 1940.

V obou případech je zřejmé, že měl tvůrce výtvarnou podobu svých hrdinů do detailů promyšlenou.

10 V Sekorově pozůstalosti se zachoval nedatovaný list s přípravou na vystoupení pro děti, na němž je Voříšek zachycen ve třech různých pozicích provázených kreslířovými vysvětlujícími přípisy.

Tvůrce zde zdůrazňuje, že kreslený hrdina musí být výstižně zachytitelný co nejmenším množstvím čar, musí jej být možno zobrazit ze všech stran a musí kreslíři umožňovat, aby snadno vyjádřil všechno jeho duševní hnutí.

11 Výjimku představovala první část, kterou neprovázely verše, ale aktivizační výzva čtenářům, ať do redakce napíší, co se v předložených čtyřech obrázcích odehrálo. Promluvové bubliny se sporadicky objevovaly jako drobný doplněk některých pozdějších pokračování.

Sekora Mravenčí a jiné práce

07.01.2020 9:30:41

podobně dramatické stěhování souběžně potkalo také Voříška, který se v břiše velké ryby dostal až do Afriky a prožil zde řadu příhod ve společnosti opičáka, lva a osla, aby nakonec založil Cirkus Voříšek a rodinu s fenkou Alinou.

Buschův duch byl v kresbě Voříškových příhod ještě dosti silně přítomen a projevoval se i poměrně detailním zobrazením několika Voříškových krvavých zranění. Sekora byl ale se svým výtvorem spokojen, protože v dopise z Paříže matce napsal, že si kresby vylepil do alba.12 Toto album s šedými listy se dochovalo v Sekorově archivu, takže dnes víme, že si s ním dal značnou práci – nevlepil do něj kresby vystříhané z novin, ale tisky pořízené kvalitnější reprodukční technikou.

Po Sekorově návratu z druhého francouzského pobytu se navíc psíkovy příhody dočkaly i oficiálního souborného vydání pod názvem Voříškova dobrodružství (1928), a staly se tak prvním Sekorovým kresleným příběhem, který vyšel jako samostatná publikace. Díky tomu dnes také víme, že anonymní průvodní verše, jež sérii v Lidových novinách doprovázely, psal Sekorův redakční kolega Edvard Valenta (1901–1978).

Sekora si Voříška oblíbil natolik, že se k němu až do čtyřicátých let opakovaně vracel.13 V letech 1933 až 1934 pro Dětský koutek Lidových novin připravil kreslený příběh Voříšek & spol., který se dočkal téměř čtyřiceti pokračování. Tentokrát navíc autor popustil uzdu fantazii, a tak čtyřnohý hrdina, jehož rodinný život s Alinou byl zapomenut, prožívá barvitá dobrodružství s oživlým hrncem, nůžkami a zrcátkem. Vedle suverenity kreslířské už je tu patrná i narůstající ambicióznost vypravěčská, a tak se v závěru příběh větví a autor čtenářům postupně objasní další samostatné osudy všech čtyř ústředních protagonistů. Navíc už sám Sekora psal i veršované komentáře pod panely, promluvové bubliny však zatím stále užíval jen velmi omezeně.

Potřetí si na Voříška vzpomněl v letech 1936–1937, kdy ho v čerstvě založené příloze Lidové noviny dětem obsadil do kratší série beztextových uzavřených skečů, zacílených jednoduchými pointami na předškolní recipienty. Naposledy se pak k nezdolnému pejskovi vrátil ve stripové řadě Voříšek a Missinka (1940–1941), jejíchž dvaatřicet pokračování vyšlo v Pestrém týdnu. Tentokrát Voříškovi dopřál psí kamarádku s rodokmenem, která se občas chová povýšeně, většinou se ale nechá strhnout k vyvádění psích kusů.14 Na poli kreslených příběhů „o dětech pro děti“ debutoval Sekora krátkým cyklem Veselosti, smutky, čertoviny ze života malé drobotiny (1924), opět v Dětském koutku Lidových novin. Poměrem textů a obrázků neměla drobná dobrodružství kamarádů Bedi, Pedi a Lidunky daleko k Vítkovi a Oříškovi, iniciátorem celého cyklu byl ale tentokrát sám kreslíř a Valentovy rozkošatělé texty vznikaly až v reakci na hotové obrázky s daným příběhem. Z celkového zacílení na všednodenní dětské příhody se vymykala pouze poslední epizoda – v ní zlostný pan domácí usne s otevřenou pusou, děti mu do ní zavedou okapní svod a dotyčný se následně nafoukne jako balón.

Větší tvůrčí zalíbení Sekora zjevně našel v čistě autorské stripové sérii o kouscích chlapce Pepíka, která se nejprve objevovala v dětské rubrice kreslířova domovského periodika (1925–1927) a kterou si kreslíř vylepil do svého alba hned za Voříškovy příhody. Hlavní hrdina, jemuž v několika z dvacítky epizod sekundují kamarádka Mařenka nebo pes Brok, je nenechavý dareba z rodu Maxe a Moritze. Podobně jako oni si své rozjívené nápady často odskáče – když III. Komiks

1-336.indd 85

l 03.07 V případě obrázkového seriálu Pepík zahradníkem (1933) z Pestrého týdne si Sekora možnosti barevného provedení cyklu ověřoval kolorováním epizod vystřižených z časopisu.

u 03.08 Ačkoli cyklus Voříšek a spol.

(1933–1934) vycházel v Lidových novinách v černobílém provedení, autor později některé pasáže v originálích kresbách vybarvil.

12 Dopis Ondřeje Sekory Anně Sekorové z 31. 3. 1924 (MZM, ODL, OS).

13 Kromě obrázkových seriálů se Sekora k Voříškovi navracel i v příležitostných samostatných kresbách – například v Dětském koutku Lidových novin, kde jej opakovaně umísťoval do záhlaví rubriky. V Dětském koutku také otiskl výjev s Voříškem provázený výzvou, aby k němu čtenáři vymysleli vhodný text (28. 8. 1927). Vítěz soutěže byl v deníku vyhlášen o čtrnáct dní později.

14 Protože se v Sekorově pozůstalosti dochovala i rozpracovaná, nikdy nevydaná epizoda cyklu Voříšek a Missinka, dá se spekulovat o tom, nakolik bylo vydávání cyklu ukončeno kvůli autorovu vypovězení z Lidových novin. (< I, s. 31).

85

07.01.2020 9:30:44

l 03.09 Humor třetí epizody kresleného příběhu Jiřinka a její automobil (1931) těží z možných výkladů hovorového označení pro osmiválcový motor.

se například před Mařenkou předvádí a uváže si draka ke knoflíku od kalhot, uletí mu nakonec drak i s kaťaty.15 Později Sekora přenesl svého vykutáleného hrdinu do Pestrého týdne (1933).

Tentokrát se jednalo o delší příběh na pokračování, který nesl název Pepík zahradníkem, skládal se z dvanácti „tabulí“ a líčil chlapcovu snahu vypěstovat chřest či boj proti nenažrané koze.

Dívky do obrázkových příběhů obsazoval Sekora o poznání méně, úplně se jim ale nevyhýbal. Když v roce 1931 začal dámský odbor Autoklubu RČS vydávat časopis Autolady, který měl propagovat automobilismus také mezi ženami, oslovila redakce s nabídkou spolupráce rovněž Sekoru. Ten zareagoval obrázkovým seriálem Jiřinka a její automobil, zjevně určeným dcerkám motorizovaných čtenářek. Cyklus líčil příhody nebojácné holčičky, která ve svém šlapacím autě vyrazila do světa, kvůli brzkému zániku periodika ovšem skončil po třech pokračováních.

K motivu společných příhod chlapce a pejska se Sekora vrátil v komiksu Bedříšek a Voříšek (1927). Po formální stránce se jednalo o jeho nejprogresivnější počin z dvacátých i třicátých let, protože v tomto případě opustil komentáře pod obrázky a texty vsadil do promluvových bublin.16 Redakce Pestrého týdne, kde práce vycházela na pokračování, si od ní zjevně hodně slibovala17 – Sekora dostal k dispozici dvě třetiny tiskové strany týdeníku, jenž se svými rozměry blížil formátu A3. Díky tomu (a také díky kvalitnímu tisku periodika) mohl kreslíř věnovat výtvarné stránce opravdu značnou péči. Hlavního hrdinu a jeho psíka, který se v tomto případě výrazně lišil od svého služebně staršího jmenovce, nechal po peripetiích v českém lese doputovat až 86

1-336.indd 86

15 Paralelně se seriálem v Lidových novinách obsadil Sekora Pepíka do reklamy na Lamplotovu kávu (trochu překvapivě v ní ovšem ještě nic neupozorňuje na fakt, že je chlapec na obrázku známá novinová postavička) nebo do kresby v záhlaví Dětského koutku, kde Pepík vystupoval společně s Voříškem.

16 Podnět k této formální inovaci dost možná vzešel přímo od tehdejšího šéfredaktora Pestrého týdne Jaromíra Johna. Jak plyne z jeho korespondence, na konci dvacátých let mu zahraniční tiskové agentury opakovaně nabízely vydání formálně progresivních amerických komiksů – viz John, Jaromír: Polohy srd­ ce. Z korespondence Jaromíra Johna. Československý spisovatel, Praha 1982, s. 94.

17 Informace, že v Pestrém týdnu vychází nový Sekorův seriál, se objevovala přímo na obálce časopisu.

Sekora Mravenčí a jiné práce

07.01.2020 9:30:47

do Paříže, nicméně se ukázalo, že si autor tentokrát zřejmě ukousl příliš velké sousto. Jestliže v obrázkových seriálech složených z uzavřených epizod obvykle dokázal vykouzlit vtipné pointy, s vyklenutím příběhu, který by byl založen na atraktivním, kontinuálně se odvíjejícím ději s dílčími pointami a který by vedle dětských čtenářů dokázal zaujmout i ty starší, zde viditelně zápolil. Scénář se zřejmě rodil z týdne na týden a redakce s komiksem příliš spokojena nebyla – postupně zmenšovala prostor, na němž byl otiskován, a také uspěchaný konec působí dojmem, že tvůrce původně počítal s dalšími pokračováními. Ani tento dílčí neúspěch ovšem Sekoru od tvorby ambicióznějších obrázkových seriálů neodradil.

Malí, velcí, tlustí, tencí V komiksech primárně určených dospělým čtenářům se Sekora do vyprávění delších, kontinuálně rozvíjených příběhů fakticky nepouštěl; i v těchto pracích nicméně zkoumal, jaké tvůrčí možnosti mu publikování stripů s týdenní periodicitou nabízí. Prostor pro kreslířovy komiksové pásky se postupně utvořil na zadní stránce pondělních Lidových novin, která shrnovala víkendové sportovní události. Sekorovy stripy zde sestávaly ze tří až dvanácti panelů a nejčastěji měly formu komentovaného seriálu, jindy se (s výjimkou nadpisu) obešly zcela bez textu a příležitostně operovaly i s promluvovými bublinami. Zpočátku se jednalo o dílka bez jakékoli vzájemné provázanosti, k nenápadnému průlomu ovšem došlo už 5. prosince 1921, kdy Sekora na sportovní stránce otiskl dvanáctipanelový strip „Nová hvězda tennisu“ s podtitulem „Dr. Břoušek z Vyškova trainuje“. Na scénu tak uvedl svého vůbec prvního vracejícího se hrdinu, v tomto případě zachyceného v řadě legračně vyhlížejících pozic při tenisové hře.

Satirické komiksy, v nichž opakovaně vystupoval obtloustlý maloměšťák, už v té době představovaly zavedený domácí žánr – zmínit lze například průkopnický cyklus Karla Stroffa Pan Ťopásek (1905–1906), který vycházel v časopise Švanda dudák.18 Tato i další podobné práce ovšem své hrdiny více či méně úspěšně zesměšňovaly – a Sekorovy záměry byly diametrálně odlišné. Názorně to lze doložit na srovnání s Ladovým jednorázovým stripem „Pan Nasáklo se chystal na Davis-Cup“, který v Lidových novinách vyšel 12. července 1925 a měl velmi podobný námět. Ladův Nasáklo je ovšem odpudivě vypasená kreatura, která svými tenisovými kreacemi především dokládá svou nemístnou samolibost, zatímco jeho kolega Břoušek nakažlivě miluje sport a nadváha jeho zápalu jen dodává na roztomilosti.

Je otázka, jestli Sekora od počátku zamýšlel věnovat panu Břouškovi více prostoru, anebo jestli si teprve později uvědomil jeho potenciál. Na každý pád se ke svému zakulacenému hrdinovi až do roku 1932 s různě (většinou velmi) dlouhými přestávkami vracel a z Břouškova zápalu pro sport, odrážejícího obecnější dobovou tendenci v kultuře volného času, vytěžil řadu komických situací – v epizodě „Pohoršení sportem, aneb dejte si pozor na prázdninách!“ (31. 7. 1922) například vyvrcholí Břouškův pobyt na letním bytě tím, že při hospodské rvačce používá „jen hmatů boxerských“, za což je ze vsi vykázán. Sekora hrdinu postupně nechal vyzkoušet plavání, bruslení nebo lyžování, ale i fandit fotbalu či navštívit všesokolský slet. Během dvanácti let se ovšem v Lidových novinách objevila pouze necelá dvacítka jeho příhod, takže pan Břoušek nepochybně nepatřil k postavám, na jejichž návrat by se čtenáři pravidelně těšili.

Přesto tento hrdina nepostrádal jistý půvab, díky němuž byl angažován i v reklamě.

ud 03.10a, b Míra empatie, s níž Ondřej Sekora a Josef Lada přistupovali k plnoštíhlým tenistům, se značně lišila.

18 K tomu blíže viz Prokůpek, Tomáš – Kořínek, Pavel – Foret, Martin – Jareš, Michal: Dějiny českosloven­ ského komiksu 20. století. Akropolis, Praha 2014, s. 30–32.

III. Komiks

1-336.indd 87

87

07.01.2020 9:30:47

XII. Obrazová příloha

1-336.indd 262

07.01.2020 9:36:41

1-336.indd 263

07.01.2020 9:36:41

u 12.14 Studie stromu (bez datace).

r 12.15 Studie dřeva (bez datace).

276

1-336.indd 276

Sekora Mravenčí a jiné práce

07.01.2020 9:38:25

r 12.16 Studie interiéru (bez datace).

XII. Obrazová příloha

1-336.indd 277

277

07.01.2020 9:38:27

l 12.17 Pohled na městskou čtvrť (bez datace).

278

1-336.indd 278

Sekora Mravenčí a jiné práce

07.01.2020 9:38:32

r 12.18 Pohled na nové bytové domy (1941).

r 12.19 Studie moře (bez datace).

XII. Obrazová příloha

1-336.indd 279

279

07.01.2020 9:38:34

Zdroje vyobrazení

Sekorův život a tvorba v datech a fotografiích 00.01

00.02

00.03

00.04

00.05

00.06

00.07

00.08

00.09

00.10

00.11

00.12

316

1-336.indd 316

Snímek Ondřeje Sekory s maminkou, okolo 1900. Dobová fotografie, ODL MZM. Snímek Ondřeje Sekory se sourozenci, okolo 1910. Dobová fotografie, ODL MZM. Snímek Ondřeje Sekory z doby právnických studií, okolo 1920.

Dobová fotografie, ODL MZM. Snímek Ondřeje Sekory při reportáži na armádních manévrech, dvacátá léta. Dobová fotografie, ODL MZM. Snímek Ondřeje Sekory na cyklistickém závodě Tour de France, 1927. Dobová fotografie, ODL MZM. Snímek Ondřeje Sekory v pařížském ateliéru Dmitrije Merinova, 1928. Dobová fotografie, ODL MZM. Snímek Ondřeje Sekory na lyžařském zájezdu ve Švýcarsku, 1930. Dobová fotografie, ODL MZM. Snímek Ondřeje Sekory se synem, 1931. Dobová fotografie, ODL MZM. Snímek Ondřeje Sekory pózujícího coby automobilový závodník, třicátá léta. Dobová fotografie, ODL MZM. Snímek Ondřeje Sekory při živém kreslení v Raisově škole v Praze, 1935. Dobová fotografie, ODL MZM. Snímek Ondřeje Sekory u pří­buzných v Jevíčku, okolo 1941. Dobová fotografie, ODL MZM. Snímek Ondřeje Sekory během vystoupení na schůzi, padesátá

00.13

00.14

léta. Dobová fotografie, ODL MZM. Snímek Ondřeje Sekory nad ilustracemi knihy Punťa mořeplavec, 1964. Dobová fotografie, ODL MZM. Jeden z posledních snímků Ondřeje Sekory, okolo 1964.

Dobová fotografie, ODL MZM.

I. Žurnalistika Předěl:

01.01

01.02

01.03

01.04

01.05

01.06 a, b, c

01.07

Ondřej Sekora, [Víš, že Gól už nebude?…], 1946. Tuš, papír, 20,5 × 17 cm, ODL MZM (otištěno in: Práce 2, 29. 1.

1946, s. 3).

Ondřej Sekora, U státní zkoušky, 1924. In: Lidové noviny 32, 3. 1. 1924, s. 4, dobový tisk.

Snímek Ondřeje Sekory na armádních manévrech, druhá polovina dvacátých let. Dobová fotografie, ODL MZM. Záhlaví Lidových novin, 1921. In: Lidové noviny 29, 1. 8. 1921, s. 1, dobový tisk.

Snímek sídla Lidových novin na brněnské České ulici, přelom třicátých a čtyřicátých let. Dobová fotografie, ODL MZM. Josef Čapek, ilustrace knihy Karla Čapka Jak se co dělá, 1938. František Borový, Praha 1938, s. 21, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace článku Belforský lev zasahuje, 1923. In: Lidové noviny 31, 14. 10. 1923, s. 11, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Bohuslav Martinů, 1928. In: Lidové noviny 36, 13. 5. 1928, s. 9, dobový tisk.

Ondřej Sekora, dopis Anně Sekorové, podzim 1923. ODL MZM. 01.09 Ondřej Sekora, Předvečer v Chamonix, 1924. In: Lidové noviny 32, 31. 1. 1924, s. 8, dobový tisk.

01.10 Novinářská akreditace Ondřeje Sekory pro 8. letní olympijské hry v Paříži, 1924. ODL MZM. 01.11 A. Chotteau, dopis Ondřeji Sekorovi, 10. 2. 1925. ODL MZM. 01.12 Henri Desgrange, dopis Ondřeji Sekorovi, 28. 5. 1927. ODL MZM. 01.13 Snímek prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Rychnově nad Kněžnou, 13. 7. 1926.

Dobová fotografie, ODL MZM. 01.14 Anonym, dopis Ondřeji Sekorovi, 22. 11. 1928. Moravský zemský archiv, G 426, k. 39, fasc. 39, č. 056.

01.15 Ondřej Sekora, Z redakčního skicáku, 1933. In: Lidové noviny 41, 1. 1. 1933, s. 65, dobový tisk.

01.16 Ondřej Sekora, Žurnalistovo zaměstnání je prý zábavné, 1932. In: Zloduch novin 1, 1932, č. 1, s. 4, dobový tisk.

01.17 Arnošt Heinrich, dopis Ondřeji Sekorovi, 2. 12. 1932. ODL MZM. 01.18 Erwin Richter, dopis Ondřeji Sekorovi, 20. 3. 1941. ODL MZM. 01.19 Sekorův novinářský průkaz, 1946. ODL MZM. 01.20 Ondřej Sekora, text výzvy k zakládání dobrovolných úklidových čet, 1945. In: Dikobraz 1, 1945, č. 2, s. 8, dobový tisk.

01.21a Ondřej Sekora, kresba pro propagační leták deníku Práce, 1947, dobový tisk, ODL MZM. 01.21b Ondřej Sekora, Dikobraz, 1945.

In: Dikobraz 1, 1945, č. 1, s. 2, dobový tisk.

01.22 Ondřej Sekora, záhlaví k článku Ráno v cirku, 1929. Tuš, papír, 23 × 32 cm, ODL MZM (otištěno 01.08

01.23

01.24

01.25

01.26

01.27

01.a.01

01.a.02

01.a.03

01.b.01

01.b.02

in: Lidové noviny 37, 16. 6. 1929, s. 17).

Karel Zdeněk Klíma, poukázka, 28. 6. 1928. Moravský zemský archiv, G 426, k. 39, fasc. 39, č. 056.

Ondřej Sekora, záhlaví článku Člověk na sněhu a ledě, 1928.

In: Světozor 29, 1928, č. 8, s. 179, dobový tisk.

Snímek z propagační akce Čs. zbrojovky v Brně, 1934. In: Pestrý týden 9, 1934, č. 27, s. 5, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Konečně veselá knížka pro mládež, 1954. In: Literární noviny 3, 1954, č. 8, s. 9, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Panorama stěhování pražské redakce Lidových novin z čís. 18 do čís. 11, 1937. In: Lidové noviny 45, 16. 5. 1937, s. 16 (příloha), dobový tisk.

Ondřej Sekora, záhlaví článku Skautský tábor, 1921. In: Lidové noviny 29, 7. 8. 1921, s. 7, dobový tisk.

Ondřej Sekora, záhlaví článku Na návštěvě ve Stockholmu, 1926. In: Lidové noviny 34, 14. 3.

1926, s. 13, dobový tisk.

Ondřej Sekora, záhlaví článku Foire St. Germain, 1928. In: Lidové noviny 36, 27. 5. 1928, s. 19, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace rubriky Malá kronika, 1932. In: Lidové noviny 40, 9. 4. 1932, s. 4, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace rubriky Malá kronika, 1933. In: Lidové noviny 41, 18. 2. 1933, s. 6, dobový tisk.

Sekora Mravenčí a jiné práce

07.01.2020 9:39:49

II. Humoristické kresby, karikatury a ilustrace

02.13

02.14a

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Malířské kousky brouka Pytlíka, 1939. Tuš, papír, 19,5 × 11 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Malířské kousky brouka Pytlíka.

Josef Hokr, Praha 1939, s. 26).

02.01 Ondřej Sekora, studie obličejů v gymnaziálním skicáři, druhá polovina desátých let. Tuš, papír, 23,5 × 17,5 cm, ODL MZM. 02.02 Snímek ze Sekorova vystoupení v Berlíně, 1960. Dobová fotografie, ODL MZM. 02.03 Ondřej Sekora, portrét Vladimíra Šindlera, počátek dvacátých let.

Uhel, papír, 27 × 20 cm, soukromá sbírka.

02.04 Ondřej Sekora, autoportrétní studie v gymnaziálním skicáři, druhá polovina desátých let.

Tuš, papír, 23,5 × 17,5 cm, ODL MZM. 02.05 Ondřej Sekora, kresba rakouských dragounů, polovina desátých let. Akvarel, tužka, papír, 27,5 × 38 cm, ODL MZM. 02.06 Pieter Bruegel st., Zápas masopustu s půstem, 1559. Olej, dubová deska, 118 × 164 cm, Uměleckohistorické muzeum Vídeň.

02.07a Jaroslav Král, Každé proč má své proto, 1921. Tuš, papír, 30 × 22 cm, ODL MZM (otištěno in: Lidové noviny 29, 9. 6.

1921, s. 9).

02.07b Josef Šíma, Čínské tajemství, 1920. Tuš, papír, 23 × 19 cm, ODL MZM (otištěno in: Lidové noviny 28, 20. 2. 1920, s. 6).

02.08 Ondřej Sekora, portrét Bohuslava Markalouse, třicátá léta. Zdroj otištění nedohledán, dobový tisk (výstřižek z pozůstalosti Ondřeje Sekory), ODL MZM. 02.09 Ondřej Sekora, Pěkné nadělení, 1920. In: Lidové noviny 28, 12. 1.

1920, s. 3, dobový tisk.

02.10 Ondřej Sekora, Bolševický ráj, 1920. In: Lidové noviny 28, 24. 4.

1920, s. 9, dobový tisk.

02.11a Josef Lada, Jak vláda studuje drahotu, 1912. In: Rašple 23, č. 7, s. 1, dobový tisk.

02.11b Ondřej Sekora, Dary k narozeninám, 1923. In: Lidové noviny 31, 10. 2. 1923, s. 7, dobový tisk.

02.12 Ondřej Sekora, Tělesná výchova v nebi, 1921. Tuš, papír, 9 × 40 cm, ODL MZM (otištěno in: Lidové noviny 29, 26. 12. 1921, s. 4).

Předěl:

Zdroje vyobrazení

1-336.indd 317

02.14b

02.15

02.16

02.17

02.18

02.19

02.20

02.21

02.22

02.23

02.24

02.25

02.26

02.27

Ondřej Sekora, obálka časopisu K smíchu i k vzteku!, 1920.

In: K smíchu i k vzteku! 1, 1920, č. 1, dobový tisk.

Albert Dubout, Le representant en vittel, b. d. Zdroj otištění nedohledán, dobový tisk (výstřižek z pozůstalosti Ondřeje Sekory), ODL MZM. Beberide, Le député amoureux, b. d. Zdroj otištění nedohledán, dobový tisk (výstřižek z pozůstalosti Ondřeje Sekory), ODL MZM. Ondřej Sekora, Pochopení, 1923. In: Lidové noviny 31, 14. 12.

1923, s. 3, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Concurrents du prochain Tour de France, appliquez-vous, à…, 1927. In: L’Auto 28, 9. 6. 1927, s. 2, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Z cesty presidenta republiky po severovýchodních Čechách, 1926. In: Lidové noviny 34, 18. 7. 1926, s. 11, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Věc Makropulos v brněnské opeře, 1926. In: Lidové noviny 34, 30. 12. 1926, s. 9, dobový tisk.

Ondřej Sekora, obálka knihy Jeromea Klapky Jeromea Henry pozoruje lidi, 1927. Alois Srdce, Praha 1927, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Pražská zoologická zahrada, 1930. In: Lidové noviny 39, 29. 6. 1930, s. 8, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace k článku Tuka před soudem, 1929. In: Lidové noviny 37, 31. 7. 1929, s. 3, dobový tisk.

Ondřej Sekora, František Hlavica, 1929. Tuš, papír, 23 × 21 cm, ODL MZM (otištěno in: Lidové noviny 37, 18. 5. 1929, s. 3).

Ondřej Sekora, Z nejtemnější Afriky. In: Lidové noviny 37, 12. 6. 1929, s. 7, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Jachta na moři, 1929. In: Pestré květy 1, 1929, č. 37, s. 1, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Karly Dolínkové Maminka Ťokťok a její děti, 1929. Helios, Praha 1929, s. 70, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Aloise Jedličky a Bohumily Sílové Mik za to nemůže, 1935.

Tuš, papír, 33,5 × 25,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Jedlička, Alois – Sílová, Bohumila: Mik za to nemůže. Alois Synek, Praha 1935, s. 33).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Jiřího Weisse O věrné

02.28

02.29

02.30

02.31

02.32

02.33

02.34

02.35

02.36

02.37

02.38

02.39a

02.39b

Hadimršce… a co se kolem ní sběhlo, 1935. Tuš, akvarel, papír, 35 × 24,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Weiss, Jiří: O věrné Hadimršce… a co se kolem ní sběhlo. Melantrich, Praha 1935, s. [48a]).

Ondřej Sekora, Tajemství Hitlerovy návštěvy, 1931.

In: Lidové noviny 39, 15. 10. 1931, s. 9, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Ferda Mravenec, 1936. Tuš, akvarel, papír, 25 × 18 cm, soukromá sbírka (otištěno in: Sekora, Ondřej: Ferda Mravenec. Josef Hokr, Praha 1936, s. 60).

Ondřej Sekora, Krátkozraký cestovatel, 1934. Tuš, papír, 41 × 23,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Simplicus 1, 1934, č. 28, s. 6).

Ondřej Sekora, Horká chvilka finale, 1939. In: Humoristické listy 82, 1939, č. 11, s. 1, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Jana Karafiáta Broučci, 1940.

Tuš, papír, 15,3 × 13,3 cm, GAVU Cheb (otištěno in: Karafiát, Jan: Broučci. Josef Hokr, Praha 1940, s. 48).

Ondřej Sekora, kreslený deník z pracovního tábora Klein Stein, 1944–1945. Akvarel, papír, 16 × 13 cm, soukromá sbírka.

Ondřej Sekora, Ferda Mravenec se vrací z návštěvy u pilných včeliček, 1945. Tuš, akvarel, papír, 25 × 37 cm, soukromá sbírka.

Ondřej Sekora, kresba pro propagační leták Narodila se nám dvouletka, 1946. Dobový tisk, ODL MZM. Ondřej Sekora, obálka časopisu Dikobraz, 1946. In: Dikobraz 2, 1946, č. 23, s. 1, dobový tisk.

Jan Blahoslav Novotný, Dikobraz, 1946. In: Svobodné slovo 24. 4. 1946, s. 5, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Václava Čtvrtka Lev utekl, 1948.

Tuš, akvarel, papír, 46 × 37 cm, ODL MZM (otištěno in: Čtvrtek, Václav: Lev utekl. Vladimír Neubert, Praha 1948, s. 11).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Františka Langera Bratrstvo Bílého klíče, 1934. František Borový, Praha 1934, s. 11, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Františka Langera Bratrstvo Bílého klíče, 1947. František

02.40

02.41

02.42

02.43a

02.43b

02.44a

02.44b

02.44c

02.45a

02.45b

02.46

02.47

Borový, Praha 1947, s. 5, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Jana Hostáně Námořník, 1947.

Josef Hokr, Praha 1947, s. 51, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Olgy Štruncové Brigáda v mateřské škole, 1951. Tuš, akvarel, papír, 32 × 27,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Štruncová, Olga: Brigáda v mateřské škole.

Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1951, s. 18).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy O traktoru, který se splašil, 1951. Tuš, papír, 12,5 × 30 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: O traktoru, který se splašil. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1951, s. 7).

Ondřej Sekora, nepoužitá ilustrace ke knize Oldřicha Syrovátky Pojďme, děti, do cirkusu, začátek padesátých let. Tuš, akvarel, papír, 28 × 37,5 cm, ODL MZM. Vladimír Fuka, ilustrace publikace Oldřicha Syrovátky Pojďme, děti, do cirkusu, 1953. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1953, nestr., dobový tisk.

Ondřej Sekora, přípravná kresba k ilustraci knihy Pohádka o stromech a větru, 1949. Tuš, papír, 17,5 × 30 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, ilustrace knihy Pohádka o stromech a větru, 1949. Tuš, akvarel, papír, 16,5 × 29,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Pohádka o stromech a větru.

Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1949, s. [2]).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Pohádka o stromech a větru, 1953. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1953, s. [2], dobový tisk.

Alexandra Jakobsonová, ilustrace knihy Iriny Karnauchové Zabavnyje skazki, 1951. Dětgiz, Moskva – Leningrad 1951, s. 42, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Iriny Karnauchové Chytrý sedláček a jiné pohádky, 1954. Tuš, papír, 18 × 29,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Karnauchová, Irina: Chytrý sedláček a jiné pohádky.

Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1954, s. 44).

Ondřej Sekora, ilustrace prózy Karla Poláčka Bylo nás pět. In: Svoboda 2, 1955, č. 4, s. 7, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace prózy Ludvíka Aškenázyho

317

07.01.2020 9:39:49

02.48

02.49

02.50

02.51

02.52

a–b, d–h

02.52c

02.a.01, 02

02.b.01

02.b.02

02.c.01

02.c.02

02.d.01

318

1-336.indd 318

Trampoty trpaslíka Pitrýska, 1957. Lavírovaná tuš, papír, 22 × 27 cm, ODL MZM (otištěno in: Pionýr 4, 1957, č. 5, s. 110).

Ondřej Sekora, [Ať tu židli řežu, jak řežu…], 1953. Tuš, tužka, akvarel, papír, 19 × 26 cm, ODL MZM (otištěno in: Dikobraz 9, č. 52, 1953, s. 413).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy O psu vzduchoplavci, 1961.

Tuš, akvarel, papír, 13 × 34 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: O psu vzduchoplavci.

Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1961, s. 48).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Juhana Smuula Punťa mořeplavec, 1965. Tuš, akvarel, papír, 17,5 × 27,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Smuul, Juhan: Punťa mořeplavec. Svět sovětů, Praha 1965, s. 47).

Ondřej Sekora, nepoužitá ilustrace ke knize Ferda Mravenec v cizích službách, padesátá léta. Tuš, papír, 31 × 41,5 cm, Kunsthalle Praha.

Ondřej Sekora, přípravné kresby k ilustracím knihy Pošta v ZOO, 1963. Tužka, pastelka, tuš, akvarel, papír, 11,5 × 27 cm, 11,5 × 25 cm, 14 × 28 cm, 13,5 × 25,5 cm, 17 × 31,5 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, ilustrace knihy Pošta v ZOO, 1963. Tuš, akvarel, papír, 36 × 28 cm, Kunsthalle Praha (otištěno in: Sekora, Ondřej: Pošta v ZOO. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1963, s. 46).

Ondřej Sekora, kresby k článku Večerní kreslení v Paříži, 1938.

In: Lidové noviny 46, 20. 11. 1938, s. 2 (příloha), dobový tisk.

Ondřej Sekora, portréty černošských dětí, 1929. Uhel, papír, 34 × 23 cm, 30 × 22,5 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, ilustrace povídky M’Hlekwy, 1933. Černá pastelka, papír, 23 × 18 cm, ODL MZM. Antonín Pelc, Camp de concentration, Damigny, 1940. In: Pelc, Antonín: Karikatury 1919–1945.

S. V. U. Mánes – Melantrich, Praha 1948, s. [89], dobový tisk.

Adolf Hoffmeister, ilustrace knihy Turistou proti své vůli, 1946. Mladá fronta, Praha 1946, s. 51, dobový tisk.

Snímek Ondřeje Sekory a jeho ženy na výstavě v Českých Budějovicích, 1933. Dobová fotografie, ODL MZM.

02.d.02

02.d.03

02.d.04

Obálka katalogu výstavy Ilustrace Ondřeje Sekory, 1962.

Dobový tisk, ODL MZM. Pozvánka na Sekorovu výstavu Ostnatá zahrádka, 1937.

Dobový tisk, ODL MZM. Plakát výstavy Ondřej Sekora: Výběr z díla, 1965. Dobový tisk, ODL MZM.

III. Komiks Předěl:

03.01

03.02

03.03

03.04

03.05

03.06

03.07

03.08

03.09

03.10a

03.10b

03.11

Ondřej Sekora, Zmýlená, 1934.

Tuš, papír, 35 × 15,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Simplicus 1, 1934, č. 29, s. 2).

Ondřej Sekora, dopis Ludmile Sekorové a Ondřeji J. Sekorovi, 24. 9. 1936. ODL MZM. Ondřej Sekora, Bedříšek a Voříšek, 1928. In: Pestrý týden 3, 1928, č. 17, s. 18. dobový tisk.

Wilhelm Busch, Die gestörte und wiedergefundene Nachtruhe oder der Floh, 1865.

In: Busch, Wilhelm: Gesamtwerk in sechs Bänden I. Füllhorn Sachbuch-Verlag, Stuttgart 1980, s. 78–80, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Houpačka, 1923. In: Lidové noviny 30, 24. 1.

1923, s. 11, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Voříškova dobrodružství, 1923. In: Lidové noviny 31, 22. 8. 1923, s. 11, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Jak kreslit Voříška, b. d. Tužka, inkoust, papír, 18,5 × 11 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, Pepík zahradníkem, 1933. In: Pestrý týden 8, 1933, č. 9, s. 11, dobový tisk dodatečně kolorovaný Ondřejem Sekorou.

Ondřej Sekora, Voříšek a spol., 1933. Tuš, akvarel, papír, 18,5 × 13,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Lidové noviny 41, 10. 12.

1933, s. 8 /příloha/).

Ondřej Sekora, Jiřinka a její automobil, 1931. In: Autolady 1, 1931, č. 4–5, s. 27, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Nová hvězda tennisu: Dr. Břoušek z Vyškova trainuje, 1921. In: Lidové noviny 29, 5. 12. 1921, s. 4, dobový tisk.

Josef Lada, Pan Nasáklo se chystal na Davis-Cup. In: Lidové noviny 33, 12. 7. 1925, s. 15, dobový tisk.

Bud Fisher, Stor-Klas och LillKlas (Mutt and Jeff), druhá polovina dvacátých let. In: Vårt Hem, přesnější údaj nedohledán, dobový tisk (výstřižek

z pozůstalosti Ondřeje Sekory), ODL MZM. 03.12 Ondřej Sekora, Štědrý večer našich dobrých známých, 1927.

In: Lidové noviny 35, 24. 12. 1927, s. 20, dobový tisk.

03.13 Ondřej Sekora, Silvestrovské vidění Hnáta a Patrčky, 1928. In: Lidové noviny 36, 31. 12. 1928, s. 3, dobový tisk.

03.14 Antonín Černý, dopis Ondřeji Sekorovi, 21. 9. 1928. ODL MZM. 03.15 Ondřej Sekora, Hej a Rup, 1935. Lavírovaná tuš, papír, 55 × 16 cm, ODL MZM (otištěno in: Pestrý týden 10, 1935, č. 29, s. 4).

03.16 Ondřej Sekora, Ferda Mravenec, 1933. Tuš, papír, 31 × 42 cm, ODL MZM (otištěno in: Lidové noviny 41, 13. 8. 1933, s. 6 /příloha/).

03.17a Wilhelm Busch, Hans Huckebein, 1867. In: Busch, Wilhelm: Gesamtwerk in sechs Bänden I. Füllhorn Sachbuch-Verlag, Stuttgart 1980, s. 255, dobový tisk.

03.17b Ondřej Sekora, Jak Cvoček chytil pytláka, 1931. In: Lidové noviny 39, 1. 11. 1931, s. 8 (příloha), dobový tisk.

03.18a, b Ondřej Sekora, ukázky z makety připravovaného soboru Ferda Mravenec, 1933.

Inkoust, pastelka, dobové tisky, papír, 28 × 21 cm, ODL MZM (otištěno in: Lidové noviny 41, 1. 1. 1933, s. 64, a Lidové noviny 41, 16. 4. 1933, s. 15 /příloha/).

03.19 Ondřej Sekora, strana z nepublikovaného sešitu Hnát a Patrčka jako vandráci, začátek třicátých let. Tuš, papír, 42 × 33 cm, ODL MZM. 03.20 Ondřej Sekora, obálka nepublikovaného sešitu Pepík uličník, začátek třicátých let. Tuš, papír, 21 × 33 cm, ODL MZM. 03.21 Ondřej Sekora, Koníček Hop se nedá, 1937. Tuš, papír, 17,5 × 49,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Lidové noviny 44, 14. 3.

1937, s. 43 /příloha/).

03.22a Hergé, Les aventures de Tintin au Congo, 1931. In: Le Petit Vingtième 4, 1931, č. 19, s. 8, dobový tisk.

03.22b Ondřej Sekora, Kapitán Ani Muk loví v Africe, 1935. Lavírovaná tuš, papír, 22 × 49,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Pestrý týden 10, 1935, č. 10, s. 14).

03.23 Ondřej Sekora, Malí Robinsoni, 1936. Tuš, papír, 29 × 37 cm, Kunsthalle Praha (otištěno in: Lidové noviny 44, 24. 5. 1936, s. 67 /příloha/).

03.24

03.25

03.26

03.27

03.28

03.29

03.30

03.31

03.32

03.33

03.34

03.35

03.a.01

03.a.02

Ondřej Sekora, Skaute, pomoz si sám, 1938. Tuš, papír, 25 × 44 cm, ODL MZM (otištěno in: Lidové noviny 46, 15. 5.

1938, s. 79 /příloha/).

Ondřej Sekora, Buchtička útočí jedovatým plynem, 1934. Tuš, papír, 36 × 30 cm, ODL MZM (otištěno in: Lidové noviny 42, 16. 9. 1934, s. 6 /příloha/).

Ondřej Sekora, Jak Ferda nechal kopnout toho druhého, 1939. Tuš, papír, 17 × 17 cm (6 kusů), ODL MZM (otištěno in: Lidové noviny 47, 26. 2. 1939 s. 35 /příloha/).

Ondřej Sekora, Tatínek to dovede, 1945. In: Květen 2, 1945, č. 16, s. 10, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Pan Vesměs je kritickým divákem, 1947. Tuš, papír, 13,5 × 42 cm, Kunsthalle Praha (otištěno in: Práce 3, 12. 7.

1947, s. 1).

Ondřej Sekora, Kousky mládence Ferdy Mravence, 1948. Tuš, akvarel, papír, 32,5 × 23,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Mateřídouška 4, 1948, č. 9, s. 144).

Ondřej Sekora, obálka publikace Kousky mládence Ferdy Mravence, 1950. Melantrich, Praha 1950, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Jak Vašek a Péťa chytali prvního jarního motýla, 1958. In: Květy 8, 1958, č. 11, s. 25, dobový tisk.

Ondřej Sekora, O Aničce, o Mourkovi, obrázky a také slovy, 1953. Tuš, akvarel, papír, 39 × 26,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Mateřídouška 8, 1953, č. 2, s. 32).

Ondřej Sekora, Čmelák Brum, 1956. Tuš, akvarel, papír, 42 × 29,7 cm, Kunsthalle Praha (otištěno in: Ohníček 6, 1956, č. 6, s. 16).

Ondřej Sekora, dvojstrana z publikace Chcete se podívat?, 1959. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1959, s. [18]–[19], dobový tisk.

Ondřej Sekora, obálky publikací Všetečka Napipi, Nápady kuřete Napipi, Napipi na dvoře, Naše kuře Napipi, 1961. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1961, dobové tisky.

Ondřej Sekora, Kdyby ještě dnes žili Max a Moric, slavné figurky nesmrtelného Viléma Busche…, 1933. In: Lidové noviny 41, 15. 5.

1933, s. 5, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Vít a Véna, 1935.

In: Lidové noviny 43, 25. 12.

1935, s. 2 (příloha), dobový tisk.

Sekora Mravenčí a jiné práce

07.01.2020 9:39:49

03.b.01

03.b.02

03.b.03

03.b.04

03.c.01

03.c.02

Karel Ladislav Thuma, Lovecké vynálezy pana Prášila, 1910. In: Malý čtenář 29, č. 9, 1910, s. 16, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Ferdu pustili z vojny domů, 1938. In: Lidové noviny 46, 31. 7. 1938, s. 123 (příloha), dobový tisk.

Karel Ladislav Thuma, Elektricky, 1907. In: Dětský máj 4, 1907, č. 3, s. 48, dobový tisk.

Anonym, Samyj usoveršestvovannyj sposob oděvanija, 1901.

In: Gusejnov, Vadim: Iskry 1901: Iz istorii periodičeskoj pečati v Rossii. Boslen, Moskva 2013, s. 111, dobový tisk.

André (Ondřej) Sekora, What We Do?, začátek třicátých let.

Zdroj otištění nedohledán, dobový tisk (výstřižek z pozůstalosti Ondřeje Sekory), ODL MZM. Ondřej Sekora, Comment Bouquillon aurait pu „endormir“ cook pour le compte… S’il avait su, 1928. In: L’Auto 29, 13. 3.

1928, s. 1, dobový tisk.

IV. Soukromá malířská a kreslířská tvorba Předěl:

04.01

04.02

04.03

04.04

04.05

04.06

04.07

04.08

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Malířské kousky brouka Pytlíka, 1940. Tuš, papír, 19 × 22 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Malířské kousky brouka Pytlíka.

Josef Hokr, Praha 1940, s. 47).

Snímek Sekorova malířského autoportrétu, b. d. Dobová fotografie, ODL MZM. Ondřej Sekora, Vlastní pracovna, b. d. Akvarel, papír, 23,5 × 30,5 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, Zimní krajina s potokem, 1915. Olej, plátno na lepence, 23 × 16 cm, foto Jan Cága, MZM, soukromá sbírka.

Ondřej Sekora, Vyškovský motiv, polovina desátých let.

Pastelky, papír, 23 × 32 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, Ženský akt na židli, 1923. Tužka, papír, 36,5 × 25,5 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, Ženský akt na divanu, přelom dvacátých a třicátých let. Akvarel, papír, 43 × 28,5 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, Tygr a had, třicátá léta. Pastel, papír, 93 × 65 cm, foto Jan Cága, MZM, soukromá sbírka.

Snímek Sekorova pražského ateliéru, třicátá léta. Dobová fotografie, ODL MZM.

Zdroje vyobrazení

1-336.indd 319

Ondřej Sekora, Běžící žirafy, 1935. Suchá jehla, papír, 17 × 19,5 cm, ODL MZM. 04.10 Ondřej Sekora, Makak, 1943.

Pastel, papír, 67 × 20 cm, foto Jan Cága, MZM, soukromá sbírka.

04.11 Ondřej Sekora, Zátiší s jablky, 1943. Olej, lepenka, 29,5 × 24,5 cm, foto Jan Cága, MZM, soukromá sbírka.

04.12 Ondřej Sekora, ilustrace článku Mánesáci, 1930. In: Lidové noviny 38, 26. 9. 1930, s. 6, dobový tisk.

04.13 Ondřej Sekora, ilustrace článku Malíři-kolegové, 1923. In: Lidové noviny 31, 8. 12. 1923, s. 17, dobový tisk.

04.14 Ondřej Sekora, Studie kočkovité šelmy, b. d. Tuš, akvarel, papír, 19 × 25 cm, ODL MZM. 04.15 Ondřej Sekora, Rybář u Athén, 1957. Akvarel, papír, 30 × 40,5 cm, foto Jan Cága, MZM, ODL MZM. 04.16 Ondřej Sekora, Sedící ženský akt z profilu, 1957. Tuš, papír, 29 × 20,5 cm, ODL MZM. 04.a.01 Ondřej Sekora, přípravná kresba k malbě Gazela pod modrou horou, 1942. Pastelky, papír, ODL MZM. 04.a.02 Ondřej Sekora, Gazela pod modrou horou, 1942. Akvarel, papír, 27 × 38 cm, foto Jan Cága, MZM, soukromá sbírka.

04.09

V. Literatura pro děti a mládež Předěl:

05.01

05.02

05.03

05.04

05.05

05.06a

Ondřej Sekora, obálka časopisu Zlatý máj, 1959. In: Zlatý máj 3, 1959, č. 9, dobový tisk.

Snímek Josefa Hokra, třicátá léta. Dobová fotografie (výřez), soukromá sbírka.

Ondřej Sekora, obálka katalogu nakladatelství Josef Hokr, 1939.

Dobový tisk, soukromá sbírka.

Ondřej Sekora, kresby pro katalog nakladatelství Josef Hokr, 1935. Dobový tisk, ODL MZM. Ondřej Sekora, záhlaví prózy Poplach v hračkářském obchodě, 1939. In: Lidové noviny 47, 18. 12. 1939, s. 2 (příloha), dobový tisk.

Ondřej Sekora, Broučci, 1940.

Tuš, papír, 16,2 × 31,5 cm, GAVU Cheb (otištěno in: Karafiát, Jan: Broučci. Josef Hokr, Praha 1940, s. 37).

Franziska Schenkelová, ilustrace knihy Waldemara

05.06b

05.07

05.08

05.09

05.10

05.11

05.12

05.13

05.14

05.15

05.16

Bonselse Die Biene Maja und ihre Abenteuer, 1920. Schuster & Loeffler, Berlin 1930, s. [152a], dobový tisk.

Rudolf Mates, ilustrace knihy Antonie Santholzerové-Urbanové Včelky Medunky sláva i pád, 1930. Edvard Faster, Praha 1930, s. 112a, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Ferda Mravenec, 1936. Tuš, papír, 16 × 14 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Ferda Mravenec. Josef Hokr, Praha 1936, s. 51).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Ferda Mravenec, 1936. Tuš, akvarel, papír, 26,5 × 20 cm, soukromá sbírka (otištěno in: Sekora, Ondřej: Ferda Mravenec. Josef Hokr, Praha 1936, s. 12).

Ondřej Sekora, nepoužitá ilustrace knihy Ferda Mravenec v cizích službách, 1937. Tuš, papír, 12,5 × 34 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, ilustrace knihy Ferda Mravenec v cizích službách, 1937. Tuš, papír, 37,5 × 9,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Ferda Mravenec v cizích službách.

Josef Hokr, Praha 1937, s. 29).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Ferda Mravenec v cizích službách, 1937. Tuš, papír, 20 × 18 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Ferda Mravenec v cizích službách.

Josef Hokr, Praha 1937, s. 24).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Ferda Mravenec v cizích službách, 1937. Tuš, papír, 26,5 × 10,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Ferda Mravenec v cizích službách.

Josef Hokr, Praha 1937, s. 38).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Ferdův slabikář, 1939. Josef Hokr, Praha 1939, s. 77, dobový tisk.

Ondřej Sekora, obálka publikace Slavnost u broučků, 1938. Tuš, akvarel, papír, 28,5 × 36,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Slavnost u broučků. Josef Hokr, Praha 1938, obálka).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Malířské kousky brouka Pytlíka, 1940. Tuš, papír, 17 × 11 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Malířské kousky brouka Pytlíka. Josef Hokr, Praha 1940, s. 27).

Ondřej Sekora, Kuře Napipi, 1940. Tuš, papír, 14,5 × 43,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Lidové

05.17

05.18

05.19a

05.19b

05.20

05.21

05.22

05.23

05.24

05.25

05.26

05.27

05.28

noviny 48, 20. 10. 1940, s. 167 /příloha/).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Kronika města Kocourkova, 1947. Tuš, akvarel, papír, 25,5 × 34 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Kronika města Kocourkova. Josef Hokr, Praha 1947, s. 107).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Uprchlík na ptačím stromě, 1943. Tuš, akvarel, papír, 42 × 29,7 cm, Kunsthalle Praha (otištěno in: Sekora, Ondřej: Uprchlík na ptačím stromě.

Josef Hokr, Praha 1943, s. [132a]).

Josef Bidlo, obálka knihy Evy Trnkové Táta vypravuje pohádky, 1947. Josef Hokr, Praha 1947, dobový tisk.

František Pokorný, obálka knihy Jaromíra Hořejše Hrdinové mořských hlubin, 1946. Josef Hokr, Praha 1946, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Ferda cvičí mraveniště, 1947.

Josef Hokr, Praha 1947, s. 105, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Zdeňka Zaorala Říkánky pro malé občánky, 1950. Tuš, akvarel, papír, 31 × 22 cm, Kunsthalle Praha (otištěno in: Zaoral, Zdeněk: Říkánky pro malé občánky. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1950, s. [33]).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy O traktoru, který se splašil, 1950. Tuš, papír, 12 × 23,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: O traktoru, který se splašil. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1950, s. 15).

Mateusz Gawryś, obálka knihy Ondřeje Sekory Rozgniewany węgielek, 1972. Nasza Księgarnia, Warszawa 1972, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace povídky Jak si u broučků tiskli noviny, 1945. In: Mateřídouška 1, 1945, č. 2, s. 21, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Mravenci se nedají, 1954. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1954, s. 28, dobový tisk.

Ondřej Sekora, variantní kresba obálky Knížky Ferdy Mravence, 1962. Tuš, akvarel, papír, 44 × 33 cm, Kunsthalle Praha.

Ondřej Sekora, přípravná kresba k ilustraci knihy Čmelák Aninka, 1959. Tuš, papír, 25,5 × 13 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, ilustrace knihy Hurá za Zdendou, 1960. Státní

319

07.01.2020 9:39:49

nakladatelství dětské knihy, Praha 1960, s. 22, dobový tisk.

05.29 Ondřej Sekora, ilustrace knihy Sedm pohádek, 1964. Tuš, akvarel, papír, 14 × 22,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Sedm pohádek. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1964, s. 10).

05.a.01 Ondřej Sekora, Ferda Mravenec, 1933. In: Lidové noviny 41, 16. 4. 1933, s. 15 (příloha), dobový tisk.

05.b.01–03 Josef Lada, obálka a ilustrace knihy Ladův veselý přírodopis, 1950. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1950, obálka, s. 7 a 29, dobové tisky.

05.c.01 Ondřej Sekora, přípravné kresby k ilustracím prózy Máčulka, 1963–1964. Tužka, papír, 28 × 20,5 cm, ODL MZM. 05.c.02 Ondřej Sekora, text prózy Máčulka, 1963. ODL MZM.

VI. Divadlo Ondřej Sekora, ilustrace knihy Františka Němce Soudničky aneb Loučení s Rokrštem, 1948. Tuš, papír, 26 × 21 cm, ODL MZM (otištěno in: Němec, František: Soudničky aneb Loučení s Rokrštem. Práce, Praha 1948, s. 54).

06.01 Snímek blíže neurčeného maškarního plesu, třicátá léta.

Dobová fotografie, ODL MZM. 06.02 Ondřej Sekora, dopis Anně Sekorové, 1924. ODL MZM. 06.03 Snímek Josefa Čejky a jeho loutkového divadla Škrholeum, 1930. In: Loutkář 16, 1930, č. 5, s. 126, dobový tisk.

06.04 Snímek Josefa Kopence, Jindřicha Veselého a Josefa Skupy v expozici loutkářské výstavy ve vile Grébovka v Praze, 1924. Dobová fotografie, Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi.

06.05 Snímek Sekorou navržených loutek Hnáta a Patrčky, Umělecké loutkové divadlo Radost, 1929. Dobová fotografie, ODL MZM. 06.06 Snímek Sekorou navržených loutek stréčka Křópala, Křópalky a Jozéfka Melhoby, Umělecké loutkové divadlo Radost, 1929. Dobová fotografie, ODL MZM. 06.07a, b Ondřej Sekora (autor výtvarného návrhu), loutky stréčka Křópala a Jozéfka Melhoby, Předěl:

320

1-336.indd 320

Umělecké loutkové divadlo Ra­ dost, 1929. Foto Jaroslav Blecha a Pavel Jirásek, ODD MZM. 06.08a, b Snímky Sekorou navržených loutek Hypolita Šebánka a Cvočka, Umělecké loutkové divadlo Radost, 1929. Dobová fotografie, ODL MZM. 06.09 Ondřej Sekora (autor výtvarného návrhu), loutky kluků v námořnických oblečcích z nabídky firmy JEKA, začátek třicátých let. Foto Pavel Jirásek, ODL MZM. 06.10 Ondřej Sekora, kresba proscénia Uměleckého loutkového divadla Radost, 1930. In: Marionnettes et guignols en Tchécoslovaquie. L’Institut Masaryk pour l’éducation populaire, Praha 1930, s. [8a], dobový tisk.

06.11 Propagační leták firmy JEKA, 1931. Dobový tisk, ODD MZM. 06.12 Ondřej Sekora, kresby pro plakát představení Černoušek a opička, 1936. In: Hořčic, Josef: Dávné vzpomínky, Amatérská scéna 9, 1972, č. 2, s. 2, dobový tisk.

06.13 Ondřej Sekora, záhlaví a ilustrace příspěvku O divadelních zázracích a divech, 1939. In: Lidové noviny 47, 22. 10. 1939, s. 1 (příloha), dobový tisk.

06.14 Ondřej Sekora, ilustrace příspěvku Na chvilku, madame…

Rozhovor s Mílou Mellanovou, 1936. In: Eva 8, 1936, č. 8, s. 6, dobový tisk.

06.15 Ivan Jelínek a Oldřich Lukeš, text divadelní hry Ferda Mravenec, Zemské divadlo v Brně, 1937. ODL MZM. 06.16a Ondřej Sekora, návrh konstrukce šnekovy ulity pro divadelní hru Ferda Mravenec, Zemské divadlo v Brně, 1937. Tužka, tuš, akvarel, papír, 20,5 × 17 cm, ODD MZM. 06.16b Ondřej Sekora, návrh koníkova vozíku pro divadelní hru Ferda Mravenec, Zemské divadlo v Brně, 1937. Tužka, tuš, akvarel, papír, 14 × 20 cm, ODD MZM. 06.17 Ondřej Sekora, návrh otočné scény pro divadelní hru Ferda Mravenec, Divadlo na Vinohradech v Praze, 1940.

Tužka, tuš, akvarel, papír, 43 × 58 cm, Národní muzeum.

06.18 Snímek scény z divadelní hry Ferda Mravenec, Divadlo na Vinohradech v Praze, 1940.

Dobový negativ, Národní muzeum.

06.19 Ondřej Sekora, ilustrace příspěvku Josefa Kozla

06.20

06.21

06.22

06.23

06.24

06.25

06.26

06.27

06.28

06.a.01

06.a.02

06.b.01

06.b.02

06.c.01

06.d.01

06.d.02

Hlineckého Kašpárek zve na posvícení, 1928. In: Vzkříšení 14, 1928, č. 2, s. 35, dobový tisk.

Ondřej Sekora, záhlaví a ilustrace novinového příspěvku Hrajeme divadlo, 1934. In: Lidové noviny 42, 25. 12. 1934, s. 10 (příloha), dobový tisk.

Snímek Sekorova soukromého maňáskového představení v Jevíčku, druhá polovina třicátých let. Dobová fotografie, ODL MZM. Ondřej Sekora, text divadelní hry O tlustém chlapečkovi, 1949. ODL MZM. Ondřej Sekora, ilustrace knihy Na dvoře si děti hrály, 1955.

Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1955, dobový tisk.

Ondřej Sekora, přípravná kresba k ilustraci knihy Jana Malíka Míček Flíček, 1946. Tuš, papír, 15,5 × 15 cm, ODL MZM. Libuše Tittelbachová, knižní vydání dramatizace Sekorovy knihy Jak se uhlí pohněvalo, 1951. Osvěta, Praha 1951, dobový tisk.

Snímek z opery Evžena Zámečníka Ferda Mravenec, Státní divadlo v Brně, 1977.

Dobová fotografie, ODL MZM. Plakát loutkové hry Ferda Mravec, kino Obzor v Bratislavě, 1952. Dobový tisk, ODL MZM. Plakát divadelní hry Ferdo Mravec, Divadlo Andreja Bagara v Nitře, 2014. Digitální podklad z archivu Divadla Andreja Bagara.

Snímek Richarda Teschnera, 1914. Dobová fotografie, soukromá sbírka.

Snímek Sergeje Obrazcova, třicátá léta. Dobová fotografie, soukromá sbírka.

Snímek realizačního týmu Uměleckého loutkového divadla Radost, 1929. Dobová fotografie, ODD MZM. Snímek Valentina Šindlera a Václava Šindlera, 1929.

Dobová fotografie, ODD MZM. Ondřej Sekora, zadní obálka knihy Na dvoře si děti hrály, 1955. Tuš, akvarel, papír, 31 × 31,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Na dvoře si děti hrály. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1955).

Ondřej Sekora, Hurvínek včelařem, 1953. In: Náš rozhlas 20, 1953, č. 21, s. 16, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace rubriky Malá kronika, 1938. In: Lidové noviny 46, 15. 1. 1938, s. 7, dobový tisk.

VII. Audiovizuální média Ondřej Sekora, ilustrace povídky Jiřího Haussmanna Ohrožené lidstvo, 1941. Tuš, papír, 27 × 20 cm, ODL MZM (otištěno in: Lidové noviny 49, 15. 6. 1941, s. 2 /příloha/).

07.01 Ondřej Sekora, Skreslení poslechu pro přetížené přijimače, 1940. In: Rozhlas mladých 8, 1940, č. 4, s. 17, dobový tisk.

07.02 Ondřej Sekora, Ukolébavka v rozhlase, 1927. In: Kalendář Radiojournalu na rok 1928, Orbis, Praha 1927, s. 120, dobový tisk.

07.03 Ondřej Sekora, ilustrace knihy Ferda Mravenec, 1936. Tuš, papír, 7,5 × 15 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Ferda Mravenec. Josef Hokr, Praha 1936, s. 22).

07.04 Ondřej Sekora, Pepíček poslouchá koutek správné češtiny ve středu v 10.50 hod, 1953.

In: Náš rozhlas 20, 1953, č. 8, s. 11, dobový tisk.

07.05 Ondřej Sekora, obálka souboru Ferda Mravenec na deskách Ultraphon, 1940. Ultraphon, Praha 1940, dobový tisk.

07.06 Ondřej Sekora, vystřihovánky ze souboru Ferda Mravenec na deskách Ultraphon, 1940.

Ultraphon, Praha 1940, dobový tisk.

07.07a Ondřej Sekora, obálka nahrávky Trampoty brouka Pytlíka, 1976. Panton, Praha 1976, dobový tisk.

07.07b Ondřej Sekora, obálka nahrávky Ferda Mravenec, 1975.

Supraphon, Praha 1975, dobový tisk.

07.08 Ondřej Sekora, Ferda Mravenec s gramofonem, 1944. Tuš, akvarel, papír, 31 × 13 cm, soukromá sbírka.

07.09a, b Snímky hraček Ferdy Mravence, třicátá léta. Dobové fotografie, ODL MZM. 07.10 Snímek Hermíny Týrlové během práce na loutkovém filmu Ferda Mravenec ve zlínských ateliérech, 1941–1942. Dobová fotografie, ODL MZM. 07.11 Snímek scény z filmu Ferda Mravenec, 1941–1942. Dobová fotografie, ODL MZM. 07.12 Propagační snímek k filmu Ferda Mravenec, 1942. Dobová fotografie, Národní filmový archiv.

07.13 Obálka časopisu Schweizer Journal s loutkou Ferdy Mravence, 1942. In: Schweizer Předěl:

Sekora Mravenčí a jiné práce

07.01.2020 9:39:50

Journal 8, 1942, č. 10, s. 1, dobový tisk.

07.14 J. C. Bouman, dopis Ondřeji Sekorovi, 26. 8. 1943. ODL MZM. 07.15 Ondřej Sekora, kresba pro propagační leták filmu Nevíte o bytě?, 1947. Dobový tisk, ODL MZM. 07.16 Ondřej Sekora, Závistivá zvířátka, 1950. Dobový tisk, soukromá sbírka.

07.17 Ondřej Sekora, ilustrace z čínského vydání knihy Pohádka o stromech a větru, 1957. Šao-nien er-tchung čchupan-še, Šanghaj 1957, dobový tisk, ODL MZM. 7.18a, b Snímky Sekorova živého televizního kreslení, druhá polovina padesátých let. Dobové fotografie, archiv České televize.

07.19 Snímek z vystoupení v pořadu Sekorovo veselé kreslení pro Kačenku a pejska, 1959.

Dobová fotografie, ODL MZM. 07.20 Ondřej Sekora, titulková kresba pro televizní seriál Ferda Mravenec, 1960. Lavírovaná tuš, papír, 29 × 38 cm, ODL MZM. 07.21a, b Snímky z natáčení televizního seriálu Ferda Mravenec, 1960.

Dobové fotografie, archiv České televize.

07.22 Obálka časopisu Sluníčko, 1979.

In: Sluníčko 12, 1979, č. 9, s. 1, dobový tisk.

07.23 Obálka publikace Kryštofa Matouše Ferda a Beruška v nebezpečí, 1998. Albatros, Praha 1998, dobový tisk.

07.24 Plakát Ferda la fourmi, 2017.

Malavida, Paříž 2017, dobový tisk, ODL MZM. 07.a.01 Ondřej Sekora, kresby pro propagační leták společnosti J. Barona, třicátá léta. Dobový tisk, ODL MZM. 07.a.02 Ondřej Sekora, kresba pro inzerát podniku Huberta Lamploty, 1924. In: Lidové noviny 32, 1. 11.

1924, s. 6, dobový tisk.

VIII. Sport

08.02

08.03

08.04

08.05

08.06

08.07

08.08

08.09

08.10

08.11

08.12

08.13

08.14

08.15

08.16

Předěl:

08.01

Ondřej Sekora, A tady tohle, to jsou moje trofeje z toku 1947…, 1947. Tuš, papír, 22 × 19 cm, ODL MZM (otištěno in: Práce 2, 23. 2. 1947, s. 2).

Ondřej Sekora, Různost myšlenek, 1921. In: Lidové noviny 29, 12. 10. 1921, s. 8, dobový tisk.

Zdroje vyobrazení

1-336.indd 321

08.17

08.18

Snímek Ondřej Sekory na lyžích, přelom dvacátých a třicátých let. Dobová fotografie, ODL MZM. Ondřej Sekora, SK Královo Pole versus Tišnovka, 1921. In: Lidové noviny 29, 23. 10. 1921, s. 8, dobový tisk.

Ondřej Sekora, První hockeye utkání v Chamonix, 1924. In: Lidové noviny 32, 8. 2. 1924, s. 8, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Jak jsem se napálil u pařížského stadionu, 1923. In: Lidové noviny 31, 3. 12.

1923, s. 4, dobový tisk.

Snímek Ondřeje Sekory na Tour de France, 1927. Dobová fotografie, ODL MZM. Ondřej Sekora, Svatá Associace vyslýchá předsedu klubu podezřelého, že pustil zpravodaje Sportu na tribunu, 1926. In: Lidové noviny 34, 9. 8.

1926, s. 4, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Jak jsme se měli ve svatém Mořici, 1929.

In: Lidové noviny 37, 3. 3. 1929, s. 4, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Rebry, Benoit, Frantz, Vervaecke, Leducq, 1927. In: L’Auto 28, 29. 6. 1927, s. 2, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Je vám doma zima? Zahřejte se sportem!, 1947. Tuš, papír, 12 × 62 cm, ODL MZM (otištěno in: Práce 3, 2. 2. 1947, s. 8).

Ondřej Sekora, Z půtek o české Brno, 1928. In: Lidové noviny 36, 28. 10. 1928, s. 17, dobový tisk.

Snímek ragbyového družstva Moravské Slavie Brno, 1926.

Dobová fotografie, Národní muzeum, Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu.

Ondřej Sekora, obálka knihy Rugby: Jak se hraje a jeho pravidla, 1926. Sporting-Club, Brno 1926, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Jak hráli atleti Žižky brněnské rugby, čili Jak Libertin sázel trojky, 1926. In: Lidové noviny 34, 17. 5. 1926, s. 4, dobový tisk.

Diplom Moravské župy rugby, 1945. ODL MZM. Ondřej Sekora, ilustrace příspěvku Footbal rugby, 1933.

In: Lidové noviny 41, 16. 4. 1933, s. 16 (příloha), dobový tisk.

Ondřej Sekora, obálka knihy K. Bořka Kulatá velmoc, 1944.

Moravské nakladatelství, Brno 1944, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Jana Malíka Míček Flíček, 1946.

08.19

08.a.01, 02, 03

Josef Hokr, Praha 1946, s. 3, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Ferda Mravenec, 1936. Tuš, papír, 12 × 14,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Ferda Mravenec. Josef Hokr, Praha 1936, s. 6.)

Ondřej Sekora, ilustrace publikace Františka Čecha Pravidla hry rugby, 1946. Mladá fronta, Praha 1946, s. 23, 29 a 48, dobové tisky.

IX. Svět hmyzu Předěl:

09.01

09.02

09.03

09.04

09.05

09.06

09.07

09.08

09.09

09.10

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Malířské kousky brouka Pytlíka, 1939. Tuš, papír, 19 × 13 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Malířské kousky brouka Pytlíka.

Josef Hokr, Praha 1939, s. 67).

Ondřej Sekora, ilustrace rozhovoru se Zdeňkem Karlem Slabým Ondřej Sekora, malíř, 1948. In: Junáci vpřed! 4, 1948, č. 11, s. 170, dobový tisk.

Obálka Kobrova atlasu brouků, 1922. Ignác Leopold Kober, Praha 1922, dobový tisk.

Wilhelm Busch, ilustrace básně Schnurrdiburr oder Die Bienen, 1869. In: Busch, Wilhelm: Gesamt­werk in sechs Bänden I. Füllhorn Sachbuch-Verlag, Stuttgart 1980, s. 322, dobový tisk.

Mikoláš Aleš, ilustrace knihy Vilmy Sokolové Větříkova píšťalka, 1899. František Šimáček, Praha 1899, s. 35, dobový tisk.

Karel Ladislav Thuma, Vzácná podívaná, 1908. In: Malý čtenář 28, 1908, č. 4, s. 49, dobový tisk.

Vojtěch Preissig, ilustrace knihy Jana Karafiáta Broučci, 1902.

Dědictví Komenského, Praha 1902, s. 55.

Josef Wenig, ilustrace knihy Jana Karafiáta Broučci, 1933.

Evangelická bratrská diaspora jihočeská, České Budějovice 1919, s. 15, dobový tisk.

Otakar Štáfl, ilustrace knihy Josefa Haise Týneckého Bratři mravenci, 1919. Českomoravské podniky tiskařské a vydava­tel­ské, Praha 1919, s. 77, dobový tisk.

Ondřej Sekora, kresba z gymnaziálního skicáře, druhá polovina desátých let. Tuš, papír, 23,5 × 17,5 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, ilustrace básně Pavla Suly Lesní stavitelé, 1924.

In: Lidové noviny 32, 28. 9. 1924, s. 11, dobový tisk.

Ondřej Sekora, ilustrace básně Jiřího G. Flose Cvrčkovo rádio, 1927. In: Lidové noviny 35, 22. 5. 1927, s. 26, dobový tisk.

09.12 Ondřej Sekora, Příhody opilého mravence, 1927. In: Pestrý týden 3, 1927, č. 25, s. 13, dobový tisk.

09.13a Josef Lada, Rozčilený domácí pán, 1922. In: Lidové noviny 30, 2. 6. 1922, s. 2, dobový tisk.

09.13b Ondřej Sekora, Rozzlobený domácí pán, 1932. Tuš, papír, 23,4 × 21,2 cm, Oblastní galerie Liberec (otištěno in: Lidové noviny 40, 10. 6. 1932, s. 7).

09.14 Ondřej Sekora, Mravencův první máj, 1931. In: Lidové noviny 39, 4. 5. 1931, s. 5, dobový tisk.

09.15 Earl Duvall, Bucky Bug, 1932.

Zdroj otištění nedohledán, dobový tisk (výřez).

09.16 Ondřej Sekora, ilustrace příspěv­ku Jak povstal Ferda Mravenec, 1939. Tuš, papír, 10 × 17 cm, ODL MZM (otištěno in: Národní práce 1, 10. 12. 1939, s. 14).

09.17 Ondřej Sekora, obálka hry bratří Čapků Ze života hmyzu, 1932.

František Borový, Praha 1932, dobový tisk.

09.18 Ondřej Sekora, ilustrace příspěvku Boxing, 1928. In: Pestrý týden 3, 1928, č. 27, s. 18, dobový tisk.

09.19a Wilhelm Busch, Max und Moritz, 1865. In: Busch, Wilhelm: Gesamtwerk in sechs Bänden I. Füllhorn Sachbuch-Verlag, Stuttgart 1980, s. 209, dobový tisk.

09.19b Ondřej Sekora, ilustrace knihy Jana Karafiáta Broučci, 1940.

Josef Hokr, Praha 1940, s. 8, dobový tisk.

09.20 Ondřej Sekora, kresba z památ­ níku Marie Majerové, 1945. Tuš, akvarel, papír, 20 × 17,5 cm, Památník národního písemnictví, Literární archiv, fond Marie Majerová.

09.21 Ondřej Sekora, Nerušit! Zimní spánek, 1957. Tuš, papír, 20 × 29,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Literární noviny 6, 1957, č. 3, s. 12).

09.22 Ondřej Sekora, obálka publikace Ferda Mravenec ničí škůdce přírody, 1951. Tuš, akvarel, papír, 19,5 × 15 cm, Kunsthalle Praha (otištěno in: Sekora, Ondřej: Ferda Mravenec ničí škůdce přírody. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1951).

09.23a, b Ondřej Sekora, ilustrace publikace Jarmily Urbánkové Kde zvířátka bydlí, 1955. Tuš, akvarel, papír, 28,5 × 39 cm, 17 × 25,5 cm, 09.11

321

07.01.2020 9:39:50

09.24

09.25

09.26

09.27

09.28

09.a.01,

02

09.b.01, 02, 03

ODL MZM (otištěno in: Urbán­ ková, Jarmila: Kde zvířátka bydlí.

Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1955, nestr.).

Ondřej Sekora, Ze života zvířat, 1937. In: Lidové noviny 45, 14. 5.

1937, s. 7, dobový tisk.

Ondřej Sekora, nepoužitá varianta ilustrace Knížky Ferdy Mravence, 1962. Tuš, akvarel, papír, 17,5 × 30,5 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, ilustrace knihy Ferda Mravenec v cizích službách, 1937. Tuš, papír, 15,5 × 29 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Ferda Mravenec v cizích službách.

Josef Hokr, Praha 1937, s. 28).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Trampoty brouka Pytlíka, 1939.

Tuš, akvarel, papír, 46,7 × 36,5 cm, Okresní galerie Liberec (otištěno in: Sekora, Ondřej: Trampoty brouka Pytlíka. Josef Hokr, Praha 1939, s. 25).

Snímek Ondřeje Sekory nad jeho sbírkou brouků, padesátá léta. Dobová fotografie, ODL MZM. Ondřej Sekora, ilustrace příspěvku Dovolená školou života – Entomologická hlídka (Poznámky z lázní 5), 1933. In: Lidové noviny 41, 24. 8. 1933, s. 3, dobový tisk.

Krabice s preparovaným hmyzem ze Sekorovy entomologické sbírky, dvacátá až padesátá léta. Foto Jan Cága, MZM, ODL MZM.

X. Občanství a politika Předěl:

10.01

10.02

10.03a

10.03b

10.04

10.05

322

1-336.indd 322

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Ferdův slabikář, 1939. Josef Hokr, Praha 1939, s. 5, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Společnost deseti, 1933. In: Lidové noviny 41, 26. 11. 1933, s. 9, dobový tisk.

Snímek Ondřeje Sekory přebírajícího titul zasloužilého umělce, 1964. ODL MZM. Snímek Ondřeje Sekory z parku přiléhajícího k baroknímu zámku Lány, 1936. Dobová fotografie, ODL MZM. Pozvánka do Lán od Alice Masarykové, 1936. ODL MZM. Vladimír Krychtálek, dopis Ondřeji Sekorovi, 4. 3. 1942.

ODL MZM. Ondřej Sekora, novoročenka pro firmu Skarolek, 1941. dobový tisk, ODL MZM.

10.06

10.07

10.08

10.09

10.10

10.11

10.12

10.13

10.14

10.15

10.16

10.17

10.18

10.19

10.20

10.21

10.22

10.23

10.24

Ondřej Sekora, dopisy Ludmile Sekorové, 2. 11. 1944. ODL MZM. Osvědčení o Sekorově způsobilosti vykonávat novinářskou činnost, 28. 5. 1945. ODL MZM. Ondřej Sekora, kresba pro Oldřicha Nového, 1945. Tuš, akvarel, papír, 29 × 35 cm, soukromá sbírka.

Průkaz člena Komunistické strany Československa, 1945.

ODL MZM. Ondřej Sekora, Ále, kluci někde našli tigra…, 1945. Tuš, papír, 19 × 36 cm, ODL MZM (otištěno in: Dikobraz 1, 1945, č. 1, s. 2).

Ondřej Sekora, ilustrace básně Jaroslava Seiferta Na prahu roku, 1945. Dobový tisk, soukromá sbírka.

Ondřej Sekora, obálka časopisu Dikobraz, 1945. In: Dikobraz 1, 1945, č. 16, ODL MZM. Snímek Sekorova betlému ve výloze neidentifikovaného pražského knihkupectví, 1946.

Dobová fotografie, ODL MZM. Ondřej Sekora, Velký boj malého národa, 1948. Zdroj otištění nedohledán, dobový tisk (výstřižek z pozůstalosti Ondřeje Sekory), ODL MZM. Průkaz Svazu československých výtvarných umělců, 1960.

ODL MZM. Vitalij Stacinskij, dopis Ondřeji Sekorovi, 18. 4. 1958. ODL MZM. Ondřej Sekora, Na nedělní brigádě, přelom čtyřicátých a padesátých let. Tuš, papír, 14 × 21 cm, ODL MZM. Sekorova smlouva s národním podnikem Hnědouhelné doly a briketárny v Sokolově, 30. 11.

1948. ODL MZM. Snímek Ondřeje Sekory přebírajícího Cenu hlavního města Prahy, 1950. Dobová fotografie, ODL MZM. Ondřej Sekora, Spisovatel se musí umět sžít s dítětem, 1955. In: Literární noviny 4, 1955, č. 44, s. 7, dobový tisk.

Snímek Ondřeje Sekory s knížkou Pohádka o stromech a větru, začátek padesátých let.

Dobová fotografie, ODL MZM. Snímek Ondřeje Sekory na vystoupení v Berlíně, 1960.

Dobová fotografie, ODL MZM. Pozvánka na besedu s Ondřejem Sekorou, 1960.

Dobový tisk, ODL MZM. Adolf Hoffmeister, karikatura Stanislava Neumanna, 1956. In: Literární noviny 5, 1956, č. 21, s. 2, dobový tisk.

10.25

10.26

10.27

10.a.01

10.b.01

Ondřej Sekora, Kult osobnosti a kult neosobitosti, 1956. In: Výtvarná práce 4, 1956, č. 8, s. 10, dobový tisk.

Diplom zasloužilého umělce, 1964. ODL MZM. Snímek Ondřeje Sekory podepisujícího knihu Malované počasí, padesátá léta. ODL MZM. Ondřej Sekora, úvodní strana rukopisu Vzpomínek z vojenského výcviku sokolského, 1919.

ODL MZM. Ondřej Sekora, … víte, a ta disciplína…, 1945. In: Dikobraz 1, č. 3, s. 2, dobový tisk.

XI. Další životy Sekorova díla

11.11

11.12

11.13

11.14

11.15

11.16

11.17

Předěl:

11.01

11.02

11.03

11.04

11.05

11.06

11.07

11.08

11.09

11.10

Ondřej Sekora, Kuře Napipi 1939. In: Lidové noviny 47, 16. 7.

1939, s. 118 (příloha), dobový tisk.

Ondřej Sekora, obálka Kalendáře Ferdy Mravence 1971, 1970. Dobový tisk, ODL MZM. František Voborský, Jak by naši populární karikaturisté malovali Pepinu, 1933. In: Humoristické listy 76, 1933, č. 34, s. 428, dobový tisk.

Ondřej Sekora, Řikadlo, 1925.

In: Lidové noviny 33, 12. 7. 1925, s. 11, dobový tisk.

Emil Posledník, Billy a Kuku, 1939. In: Punťa 5, 1939, č. 50, s. 16, dobový tisk.

Josef Bidlo, obálka knihy Korneje Čukovského Muška Zlatouška, 1950. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1950, dobový tisk.

Emil Posledník, ilustrace knihy Vládi Zíky Mušák Pišťula, 1940. Tuš, papír, 16,5 × 22,5 cm, soukromá sbírka (otištěno in: Zíka, Vláďa: Mušák Pišťula.

Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1940, s. 36).

Jaroslav Malák, Pan Sedmitečka, 1970. In: Sluníčko 3, 1970, č. 9, dobový tisk.

Miloš Nesvadba, Brigádník Ivánek si ví rady, 1947. In: Dikobraz 3, 1947, č. 33, s. 3, dobový tisk.

Jaroslav Klápště, skleněné figurky Ferdy Mravence, 1937.

In: Prager Presse 17, 25. 7. 1937, příloha Die Welt am Sontag, s. 4, dobový tisk.

Snímek výlohy pražské prodejny obuvi U Ferdy Mravence,

11.18

11.19

11.20

11.21

11.22

11.23

11.24

11.25

11.26

11.27

11.28

11.29

1959. In: Reklama v socialistickém hospodářství 5, 1959, č. 10, s. 225, dobový tisk.

Etiketa sirupu Jahůdka, 1970.

Dobový tisk, ODL MZM. Pavel Mašek, loutka Ferdy Mravence, 2000. Foto Jakub Válek, sokolské divadlo Přerovský Kašpárek.

Jan Kubáček, dětská kresba, 1956. Tužka, papír, 20 × 28 cm, ODL MZM. anonym, Ferda Mravenec, sedmdesátá až osmdesátá léta.

Drát, plech, Domácí umění, z. s. anonym, Ferda Mravenec, bez datace. Komunální služby Humpolec, dřevo, ODL MZM. Olga Siemaszkowa, Truś i Trusia, 1949. In: Świerszczyk 5, 1949, č. 43, s. 16, dobový tisk.

Jaroslav Pop, Od té doby, co zfilmovali Ferdu ve Zlíně…, 1947.

In: Dikobraz 3, 1947, č. 35, s. 6, dobový tisk.

Josef Ryzec, Odlet do teplých krajin, 1979. Akryl, plátno, 41 × 30 cm, soukromá sbírka.

Josef Ryzec, Svižně tě dostihnu a budeš v pytli, 1981. Akryl, plátno, 80 × 125 cm, Národní galerie.

Martin Němec, obálka časopisu Kombajn, 1978. Samizdat, dobový tisk.

Roman Franta, Vitamínová smrt, 2010. Akryl, olej, plátno, 145 × 180 cm, soukromá sbírka.

Ondřej Vyhnánek, Ferda, 2017.

Akryl, plátno, 100 × 80 cm, soukromá sbírka.

Václav Stratil, Ferda Mravenec, 2012. Olej, plátno, 200 × 170 cm, Marek Collection.

Jiří Suchý, ilustrace knihy Jen pro pány, 1994. Klokočí, Praha 1994, s. 25, dobový tisk.

Martin Šútovec, České volby, 2017. Denník N (online), 19. 10.

2017, digitální kresba.

Václav Houf, novoročenka, 1980. Dobový tisk, soukromá sbírka.

Karel Jerie, Čtyřlístek Strikes Back, 2006. In: Jerie, Karel: Lovecká sezóna. ARSKontakt, Praha – Brno 2010, s. [84], dobový tisk.

Pavel Čech, ilustrace knihy 3. dobrodružství pavouka Čendy, 2015. Kombinovaná technika, papír, 42 × 29,7 cm, archiv autora (otištěno in: Čech, Pavel: 3. dobrodružství pavouka Čendy, Petrkov, Havlíčkův Brod 2015, s. [39]).

Dan Černý, Tryskošnek a Tryskošnek, 2013. In:

Sekora Mravenčí a jiné práce

07.01.2020 9:39:50

11.a.01

11.a.02

Čtyřlístek 45, 2013, č. 549–550, s. 55, digitální kresba (výřez).

Sjargej Volkau, obálka knihy Prygody muraša Ferdy, 1990.

Junactva, Minsk 1990, dobový tisk.

Zbygniew Lengren, ilustrace knihy Czy znacie Zenka?, 1963.

Nasza Księgarnia, Warszawa 1963, s. 13, dobový tisk.

XII. Obrazová příloha

12.10

12.11

12.12

12.13

12.14

12.15

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Ferdův slabikář, 1939. Josef Hokr, Praha 1939, s. 44, dobový tisk.

12.01 Ondřej Sekora, humorné „planety“, polovina desátých let.

Tuš, papír, 11 × 7 cm (9 kusů), ODL MZM. 12.02 Ondřej Sekora, Karikaturou o sletové scéně, 1926. Tuš, papír, 27 × 21 cm, 13,5 × 26,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Lidové noviny 34, 3. 7. 1926, s. 6).

12.03 Ondřej Sekora, Pomlázka je úkaz věčný, o tom podám důkaz věcný, 1931. Tuš, papír, 86 × 60 cm, ODL MZM (otištěno in: Lidové noviny 39, 5. 4.

1931, s. 16 /příloha/).

12.04 Ondřej Sekora, Kdyby se různé události našich dějin promítly do naší doby…, 1932. Tuš, papír, 82 × 62 cm, ODL. MZM (otištěno in: Lidové noviny 40, 28. 10.

1932, s. 4 /příloha/).

12.05 Ondřej Sekora, Dobrý voják Vendelín, nepublikovaná epizo­ da, 1938. Tuš, papír, 45 × 28,5 cm, ODL MZM. 12.06a, b Ondřej Sekora, Voříšek a Missinka, publikovaná a nedokončená epizoda, 1941.

Tuš, tužka, papír, 56 × 19 cm, 56 × 19,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Pestrý týden 16, 1941, č. 28, s. 18).

12.07a–d Ondřej Sekora, kresebné portréty Josefa Kopty, Vítězslava Unzeitiga, Rudolfa Henčla a Karla Plicky, přelom dvacátých a třicátých let. Uhel, papír, 12,5 × 8 cm, 19 × 14 cm, 18 × 12 cm, 14,5 × 12 cm, ODL MZM. 12.08 Ondřej Sekora, kresebné portréty, padesátá léta. Uhel, tužka, papír, 20,5 × 14,5 cm, 20,5 × 14,5 cm, 20,5 × 14,5 cm, 23,5 × 19 cm, ODL MZM. 12.09 Ondřej Sekora, portrét děvčátka, padesátá léta. Akvarel, papír, 26 × 19 cm, ODL MZM. Předěl:

Zdroje vyobrazení

1-336.indd 323

12.16

12.17

12.18

12.19

12.20

12.21

12.22

12.23

12.24

12.25

12.26

Ondřej Sekora, akt, padesátá léta. Tužka, papír, 29 × 19 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, studie domácího ptactva, 1954. Tužka, papír, 30 × 21,5 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, studie křečka, padesátá léta. Tužka, akvarel, papír, 21,5 × 28 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, studie drozda, padesátá léta. Akvarel, papír, 11 × 23 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, studie stromu, b. d. Tuš, akvarel, papír, 23,5 × 30,5 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, studie dřeva, b. d. Akvarel, papír, 16 × 23,5 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, studie interiéru, b. d. Akvarel, papír, 32 × 24 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, pohled na městskou čtvrť, b. d. Tempera, papír 30,5 × 21,5 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, pohled na nové bytové domy, 1941. Akvarel, papír, 23,5 × 31,5 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, studie moře, b. d. Akvarel, papír, 12 × 16 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, pohled na venkovská stavení, 1943. Akvarel, papír, 23,5 × 17,5 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, U ruzyňského letiště, 1952. Akvarel, papír, 23,5 × 35 cm, ODL MZM. Ondřej Sekora, ilustrace knihy Vladimíra Rýpara Slávek+Mirek+6HP, 1935. Tuš, papír, 35 × 25 cm, ODL MZM (otištěno in: Rýpar, Vladimír: Slávek+Mirek+6HP. Josef Hokr, Praha 1937, s. 59).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Františka Langera Bratrstvo Bílého klíče, 1937. Tuš, akvarel, papír, 30 × 21 cm, ODL MZM (otištěno in: Langer, František: Bratrstvo Bílého klíče. František Borový, Praha 1937, s. [144a]).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Ferda Mravenec, 1936. Tuš, papír, 9 × 6,5 cm, 8,5 × 7 cm, 7 × 6,5 cm, 9 × 16 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Ferda Mravenec. Josef Hokr, Praha 1936, s. 8–9).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Ferda v mraveništi, 1938. Tuš, akvarel, papír, 41 × 30 cm, Kunsthalle Praha (otištěno in: Sekora, Ondřej: Ferda v mraveništi. Josef Hokr, Praha 1938, s. 44).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Malířské kousky brouka Pytlíka, 1939. Tuš, akvarel, papír, 40 × 29 cm, Kunsthalle Praha

(otištěno in: Sekora, Ondřej: Malířské kousky brouka Pytlíka.

Josef Hokr, Praha 1939, s. 68).

12.27 Ondřej Sekora, ilustrace knihy Kuře Napipi a jeho přátelé, 1940. Tuš, akvarel, papír, 42,5 × 31,5 cm, Kunsthalle Praha (otištěno in: Sekora, Ondřej: Kuře Napipi a jeho přátelé. Josef Hokr, Praha 1940, s. 21).

12.28 Ondřej Sekora, ilustrace knihy Emy Tintěrové Veselé příhody kozy Lujzy a kocoura Bobka, 1942. Tuš, akvarel, papír, 43 × 31,5 cm, Kunsthalle Praha (otištěno in: Tintěrová, Ema: Veselé příhody kozy Lujzy a kocoura Bobka. Josef Hokr, Praha 1942, s. 33).

12.29 Ondřej Sekora, ilustrace knihy Jarmily Minaříkové Ježourek a Pišta, jeho bratr, 1949. Tuš, akvarel, papír, 40,5 × 30 cm, Kunsthalle Praha (otištěno in: Minaříková, Jarmila: Ježourek a Pišta, jeho bratr. Melantrich, Praha 1949, s. [80a]).

12.30a Ondřej Sekora, Koukej, mladej Ferry si dává růst plnovous…, 1957. Tuš, papír, 17 × 21 cm, ODL MZM (otištěno in: Literární noviny 6, 1957, č. 14, s. 12).

12.30b Ondřej Sekora, Aha, už vím…, 1957. Tuš, papír, 23 × 31 cm, ODL MZM (otištěno in: Literární noviny 6, 1957, č. 18, s. 12).

12.31a, b Ondřej Sekora, ilustrace povídky K. S. Jelínka První sníh, 1947.

Tuš, akvarel, papír, 12 × 28 cm, 21,5 × 30 cm, ODL MZM (otištěno in: Mateřídouška 3, 1947, č. 1, s. 12–13).

12.32 Ondřej Sekora, ilustrace knihy Vladislava Vančury Kubula a Kuba Kubikula, 1947. Tuš, akvarel, papír, 46 × 33 cm, Kunsthalle Praha (otištěno in: Vančura, Vladislav: Kubula a Kuba Kubikula. Karel Synek, Praha 1947, s. [32a]).

12.33 Ondřej Sekora, nepoužitá ilustrace knihy Václava Čtvrtka, Kolotoče v Africe, 1948. Tuš, akvarel, papír, 40 × 31,5 cm, Kunsthalle Praha.

12.34 Ondřej Sekora, ilustrace knihy Kronika města Kocourkova, 1947. Tuš, akvarel, papír, 49,5 × 36 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Kronika města Kocourkova. Josef Hokr, Praha 1947, s. 103).

12.35 Ondřej Sekora, ilustrace knihy O traktoru, který se splašil, 1951.

Tuš, akvarel, papír, 42 × 30 cm, Kunsthalle Praha (otištěno in: Sekora, Ondřej: O traktoru,

12.36

12.37

12.38

12.39

12.40

12.41

12.42

12.43

12.44

který se splašil. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1951, s. 21).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Jevgenije Čarušina Nikita a jeho přátelé, 1950. Tuš, akvarel, papír, 26 × 19 cm, ODL MZM (otištěno in: Čarušin, Jevgenij: Nikita a jeho přátelé. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1950, s. 41).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Gianniho Rodariho O statečném Cibulkovi, 1955. Tuš, akvarel, papír, 41 × 29 cm, Kunsthalle Praha (otištěno in: Rodari, Gianni: O statečném Cibulkovi.

Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1955, s. [16a]).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Sergeje Michalkova Strýček Štěpán a veselí přátelé, 1958.

Tuš, akvarel, papír, 42 × 30 cm, ODL MZM (otištěno in: Michalkov, Sergej: Strýček Štěpán a veselí přátelé. Svět sovětů, Praha 1958, s. [28]).

Ondřej Sekora, obálka knihy Jiřího Štefla Lékař hovoří s dětmi, 1958. Tuš, akvarel, papír, 31 × 23 cm, ODL MZM (otištěno in: Štefl, Jiří: Lékař hovoří s dětmi. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1958).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Hurá za Zdendou, 1960. Tuš, akvarel, papír, 41 × 30 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Hurá za Zdendou.

Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1960, předsádka).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy O psu vzduchoplavci, 1961. Tuš, akvarel, papír, 33 × 33,5 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: O psu vzduchoplavci.

Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1961, s. 9).

Ondřej Sekora, Kousky mládence Ferdy Mravence, 1949. Tuš, akvarel, papír, 30 × 20 cm, ODL MZM (otištěno in: Mateřídouška 6, 1949, č. 7, s. 112).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Mravenci se nedají, 1954. Tuš, akvarel, papír, 48 × 36 cm, Kunsthalle Praha (otištěno in: Sekora, Ondřej: Mravenci se nedají. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1954, s. [34a]).

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Mravenci se nedají, 1954. Tuš, akvarel, papír, 44 × 57 cm, Kunsthalle Praha (otištěno in: Sekora, Ondřej: Mravenci se nedají. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1954, předsádka).

323

07.01.2020 9:39:50

Ondřej Sekora, ilustrace knihy Čmelák Aninka, 1959. Tuš, akvarel, papír, 42 × 28 cm Kunsthalle Praha (otištěno in: Sekora, Ondřej: Čmelák Aninka.

Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1959, s. 63).

12.46 Ondřej Sekora, kresba pro publikaci Omalovánky s Ferdou Mravencem, 1959. Tuš, akvarel, papír, 23,5 × 33 cm, ODL MZM (otištěno in: Sekora, Ondřej: Omalovánky s Ferdou Mravencem. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1959, s.[11]).

12.47 Ondřej Sekora, kresba pro obtisky s Ferdou Mravencem, padesátá léta. Tuš, akvarel, papír, 31,5 × 24 cm, Kunsthalle Praha.

12.48a, b Ondřej Sekora, nepoužitá a publikovaná varianta ilustrace Knížky Ferdy Mravence, 1962.

Tuš, akvarel, papír, 17 × 29,5 cm, 18 × 31 cm, ODL MZM a Kunsthalle Praha (otištěno in: Sekora, Ondřej: Knížka Ferdy Mravence. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1962, s. 65).

12.49 Ondřej Sekora, ilustrace Knížky Ferdy Mravence, 1962. Tuš, akvarel, papír, 42 × 30 cm, Kunsthalle Praha (otištěno in: Sekora, Ondřej: Knížka Ferdy Mravence. Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1962, s. 130).

12.45

Zdroje vyobrazení s. 325

Ondřej Sekora, ilustrace článku Jak jsem kreslil Ferdu Mravence (výřez), 1940.

In: Úhor 28, 1940, č. 2–3, s. 35, dobový tisk.

Tiráž

324

1-336.indd 324

Ondřej Sekora, autoportrét s Ferdou, 1941. Rozhlas mladých 8, 1941, č. 8, s. 10, dobový tisk.

Sekora Mravenčí a jiné práce

07.01.2020 9:39:51

1-336.indd 325

07.01.2020 9:39:51

Jmenný rejstřík

A Adámek, Rudolf 40 Aicher, Anton 155 Albani, Francesco 27 Aleš, Mikoláš 40–41, 43, 56, 60, 71, 83, 112, 114, 119, 122, 152, 208–209, 321 Alfonso XIII. 52 Anton, Ivan 187 Arcimboldo, Giuseppe 257 Aškenázy, Ludvík 72–73, 317

B Baarová, Lída 35 Balcar, Lubomír 61, 313 Barks, Carl 260 Baron, J. 177 Bárta, Jiří 259 Bartuška, Josef 48, 56, 314 Bass, Eduard 19–21, 26, 29–31, 33, 37, 56, 127–128, 231–233, 313 Baťa, Tomáš 35 Bátorek, Ján 257–258 Baxa, Bohumil 18 Beberide 47–48, 317 Bednár, Štefan 52 Bednár, Vlado 259 Bedřich, Václav 14, 184, 310, 313 Belfín, František 180 Benda, Jan 181, 312 Bendová, ? 165 Beneš, Edvard 25, 231–232 Benešová, Božena 20, 312 Benešová, Marie 183, 312 Berdychová, Jana 249 Bergman, ? 167 Beyvl, Josef 187 Bezděčka, Pavel 220, 313 Bidlo, František 60 Bidlo, Josef 58, 65, 69, 249, 319, 322 Bílek, Petr A. 254, 312 Bilibin, Ivan 119 Blahynka, Milan 251, 313 Blatný, Lev 20 Blecha, Jaroslav 152, 320

326

1-336.indd 326

Blin, André 155 Bobek, Bedřich 178 Boettinger, Hugo (pseud. Dr. Desiderius) 20, 45, 88, 119, 312 Bogusch, Petr 220, 313 Bohdalová, Jiřina 179–180 Bonsels, Waldemar 129–130, 134, 211, 319 Born, Adolf 149, 250 Borový, František 19 Bořek, Karel 321. Viz též Friedl, Josef Bouda, Cyril 56, 119 Bouman, J. C. 321 Brann, Paul 155 Brehm, Alfred 31 Brodský, Vlastimil 176, 179, 187 Brožová, Věra 129, 210, 312 Bruegel, Pieter 40, 42–43, 112, 122, 317 Brukner, Josef 106, 311 Brumovský, Vavřín 46–47 Brunner, Vratislav Hugo 70, 249 Bubeníček, Ota 166 Bürger, Gottfried August 96 Burian, Emil František 160, 170 Burian, Vlastimil (Vlasta) 37 Burian, Zdeněk 66–67, 69, 116 Busch, Wilhelm 40, 80–83, 85, 91, 93, 98–99, 208, 211, 216, 252, 318, 321

C Cága, Jan 319, 322 Canemaker, John 214, 312 Cervantes (y) Saavedra, Miguel de 89 Cincibus, Josef 179 Cipr, Josef 82, 212 Císař, Čestmír 227

Č Čapek, Jindra 57 Čapek, Josef 20–21, 29, 45–46, 52, 56, 58, 63, 69, 77, 127–128, 134, 169, 213, 215, 227, 238, 310, 313, 316, 321 Čapek, Karel 20, 29, 37, 45, 52, 127–128, 134, 169, 213, 215, 226, 310, 313, 316, 321

Čarušin, Jevgenij 296, 311, 323 Čech, František 170, 200–201, 310, 321 Čech, Pavel 260–261, 310, 322 Čejchan, Vladislav 184, 312 Čejka, Josef 46, 117, 154, 156, 320 Čermák, Bohumil 154 Černý, Antonín 91, 318 Černý, Dan 260–261, 322 Černý, Věnceslav 40–42 Červenka, Jan 126, 312 Čihák, Jaroslav 156–157, 160 Činátlová, Blanka 254, 312 Čtvrtek, Václav (vl. jm. Václav Cafourek) 65–66, 105, 293, 311, 317, 323 Čukovskij, Kornej 249, 322

D Dedek, František 252 Deml, Jakub 20 de Polignac, markýz 22 Desarthis, Robert 155 Desgrange, Henri 24, 196, 316 Deyl , Rudolf ml. 179 Diesing, Helena 312 Disney, Walt 48, 60, 163, 179, 213–214, 237, 252, 256, 314 Dodal, Karel 180 Dolanský, Jan 222, 313 Dolejšová, Eva 192 Dolínková, Karla 56, 60, 310, 317 Dominik, Rudolf 18, 314 Dostojevskij, Fjodor Michajlovič 229 Drda, Jan 60, 64, 233, 314 Dr. Desiderius. Viz Boettinger, Hugo Dubout, Albert 47–48, 317 Dúbravec, Robert 247 Duvall, Earl 213–214, 314, 321 Dvorský, Rudolf Antonín 176 Dvořák, Josef 44, 312–313 Dvořák, Libor 220, 312–313 Dvořáková, Zora 233, 312 Dyk, Viktor 19

E Eliáš, Alois 227 Eschmann, Ernst 310

F Fabre, Jean-Henri 129–130, 148, 216, 314 Fairaizl, Jindřich 186 Faltová, Věra 250 Feldstein, Valter 312 Ferenc Futurista (vl. jm. František Fiala) 153 Fierlinger, Zdeněk 65 Fiker, Eduard 61, 310 Filip, Dominik 134, 218, 314 Filip, František 14, 186, 314 Filipovský, František 179, 181, 187 Filla, Emil 77, 120, 313 Fisher, Bud 88–90, 318 Fischer, Ivo 179 Fischer, Jan 47, 97, 252 Fischer, Otokar 83 Fischerová-Kvěchová, Marie 56, 119 Fiske, John 254, 312 Flos, Jiří G. 212–213, 321 Foglar, Jaroslav 100 Foltýn, František 114 Foltýn, Josef (vl. jm. Josef Stivín) 213 Foret, Martin 82, 87, 95–97, 99–100, 108, 246, 312–313, 334 Foustková, Eva 170 Franta, Roman 257, 322 Frič, Martin 176 Friedl, Josef (pseud. K. Bořek) 61, 202, 310 Fritta, Bedřich (vl. jm. Friedrich Taussig) 63 Fuchs, Otakar 58, 65 Fuka, Vladimír 70–71, 317

G Gabrielová, Bronislava 249, 314 Gagarin, Jurij Alexejevič 147 Galin, Jurij 252 Galinová, Jana 252 Gamma Jaroš, Gustav 210 Gawryś, Mateusz 319

Sekora Mravenčí a jiné práce

07.01.2020 9:39:51

Gellner, František 20 Gerstein, David 213, 314 Golcová, Nika 253 Golombek, Bedřich 29, 44, 52, 201, 310, 313 Gončarov, Ivan Alexandrovič 229 Gordon, Ian 214, 312 Göring, Hermann 35 Gottfredson, Floyd 213, 314 Gottwald, Klement 65, 234 Gregor, Lukáš 183, 312 Grexa, Ján 194, 312 Groth, Gary 213, 314 Grus, Jiří 259 Gusejnov, Vadim 319

H Haas, Hugo 153, 227 Haas, Lev (Leo) 63, 71 Hackenschmied, Alexander 180 Hais Týnecký, Josef 129–130, 134, 138, 148, 210–211, 321 Hajn, Antonín 51 Hála, Jan 247 Halas, František 233 Halová, M. 165 Hampl, Petr 216, 312 Haničincová, Štěpánka 184 Hanousek, Ivan 73 Hanzl, David 259 Hardy, Oliver 89 Hašek, Jaroslav 98, 228, 230, 247, 251 Hašková, Jarmila 61, 310 Haussmann, Jiří 320 Heilbrunn, Leo 256 Heine, Thomas Theodor 58 Heinrich, Arnošt 19–20, 26, 29, 31, 37, 43–45, 51–52, 91, 315–316 Hellebrand, Otakar 200, 313 Henčl, Rudolf 270, 323 Hengeler, Adolf 42 Henry, O. 310 Hergé (vl. jm. Georges Prosper Remi) 96 Hiller, Jan 197 Hindenburg, Paul von 58 Hiršal, Josef 140–141, 313 Hitler, Adolf 35, 58, 234 Hlaváč, Milan 252 Hlavatá, Anna 166, 313 Hlavica, František 44, 54, 317 Hlinecký, J. K. 197 Hodač, František X. 19 Hofbauer, Arnošt 12, 52, 116–117, 120–121, 315 Hoffmeister, Adolf 46–47, 52, 60, 63, 69–70, 73, 77, 115, 240, 247, 250, 312, 318, 322 Hofman, Eduard 171, 184 Höger, Karel 157, 179, 187 Hokr, Josef 12–13, 61, 94, 126–127, 140, 203, 228, 249, 319 Holárek, Emil 70 Holešovský, František 58, 70, 103, 140, 143–144, 149, 249–250, 312, 314 Holler, Josef 247 Holomek, Vladimír 257 Holoubek, František 25 Jmenný rejstřík

1-336.indd 327

Holub, Jan J. 248 Holý, Jiří 232, 312 Holý, Josef 19, 312 Holý, Miloslav 120, 312 Holzinger, Antonín 176 Homolka, František 56, 314 Hons, Josef 138 Horák, Antonín 187 Horák, J. A. 165 Horčička, Jiří 179 Horňák, Josef 156 Horn, Maurice 312 Horský, Rudolf 100 Horváth, Juraj 260 Hořčic, Josef 320 Hořec, Jaromír 232, 312 Hořejš, Jaromír 140, 319 Hostáň, Jan 34, 55, 62, 65, 67, 138, 230, 310–311, 313, 317 Houf, Ivo 186 Houf, Václav 259–260, 322 Howarth, Frank Morris 99 Hrnčíř, Svatopluk 106 Hrubín, František 65, 140–141 Hrubíšek, Ivo 196, 312 Hrušínský, Rudolf 160 Hruška, Zdeněk 184 Hůrka, Karel 222, 312

Ch Chaplin, Charlie 94, 252 Chesnais, Jacques 155 Chesterton, Gilbert Keith 9 Chittussi, Antonín 113 Chobot, Karel 206, 312 Chotteau, A. 316 Chrobák, Ondřej 71, 313 Chudožilov, Petr 242, 314 Chvojková, Helena 58

I Iljin, Michail 69 Ingerle, Petr 114, 312

J Jachnin, Boris 256 Jakobsonová, Alexandra 71–72, 317 Janáček, Leoš 11, 19, 51, 246–247, 313, 315 Janáčková, Jaroslava 232, 312 Jandera, Otakar 228, 230 Janíček, Karel 158 Janíková, Jana 183, 312 Janoušková, Aťka 187 Jareš, Michal 82, 87, 95–96, 100, 108, 312–313 Jarolím, ? 167 Javorin, Alfred 97, 100 Jedlička, Alois 57, 310, 317 Jedlička, Antonín 160, 178–179, 310 Jedlička, Viktor 213, 310 Jefimov, Boris 71 Jelínek, Ivan 161–163, 313–314, 320 Jelínek, Jiří 250, 313–314 Jelínek, Josef 170, 313–314 Jelínek, K. S. 291, 323

Jelínek, Oldřich 250, 313–314 Jelínková, V. 252 Jerie, Karel 259–260, 322 Jerome, Jerome Klapka 52, 310, 317 Jesenská, Milena (pseud. Marie Kubešová) 60, 80, 314 Jirásek, Pavel 174, 314, 320, 334 John, Jaromír (vl. jm. Bohumil Markalous) 20, 34, 43–44, 60, 86, 312–313 Jochmanová, Andrea 152 Jonáková, Ivana 88, 312 Junek, Václav 143, 310 Jurásková, Anna 186 Jurda, Petr 259 Justitz, Alfred 120

K Kačer, Jaroslav 77 Kačor, Miroslav 181, 183, 313 Kafka, Bohumil 120 Kakáč, Bohumil 66, 312 Kaláb, Jan 179 Kalabusová Sekorová, Markéta 10, 21, 26 Kálalová di Lotti, Vlasta 219 Kalenský, Josef 209 Kalous, Artuš 178 Kalousek, Jiří 149, 250 Kánský, Miloš 259 Karafiát, Jan 61, 83, 129, 186, 210–211, 215–216, 238, 310, 312–313, 317, 319, 321 Karásek, Ferdinand 197 Karfík, Vladimír 180 Karnauchová, Irina 71–72, 311, 317 Karník, Zdeněk 226, 231, 312 Kašpar, Adolf 56 Kašpar, Eduard 178 Kejval, Zbyněk 214 Kemr, Josef 179 Ketzek, František 52 Kirby, Jack 259 Klapač, René 47, 248 Klapálek, František 207 Klápště, Jaroslav 251, 322 Klaus, Václav 259 Klemens, Vlado 176 Klempera, Josef 212, 314 Klenka, Josef 197 Klíč, Karel Václav 83 Klíma, Karel Zdeněk 24, 26, 30–31, 33, 227, 230, 316 Klímová, Taťána 24 Klokočníková, Jana 69, 314 Klos, Elmar 180–181 Kober, Ignác Leopold 321 Kobrle, Karel 166 Kočová, Petra 247, 315 Kohout, Jára 227 Kolaja, Jiří 181 Kolar, Jana 9 Kolář, Pavel 232, 243, 313 Kolda, Ladislav 180–181 Koleška, Zdeněk 219, 314 Kolíbal, Stanislav 121 Komárek, Stanislav 211, 313 Končelík, Jakub 231, 233, 312 Konrád, Edmond 20 Kopenec, Josef 154, 156, 320

Kopřivová, ? 165 Kopta, Josef 20, 270, 310, 323 Korda, Jakub 162, 313 Kordík, Karel 249 Koreis, Vojen 206, 315 Korejs, Milan 108, 315 Kořínek, Pavel 73, 82, 87, 95–97, 100, 108, 126, 312–313, 334 Kořínková, Lucie 95, 97, 126, 313 Kosatík, Pavel 233, 314 Kotrba, Karel 120 Koudelová, Fany 179 Kourová, Pavlína 143, 315 Koval, Karel 212 Kovařík, Břetislav 258 Kovářík, František 227, 313 Kovářík, Vladimír (ilustrátor) 71 Kovářík, Vladimír (literární vědec) 210, 313 Kozák, Bohumír 61, 313 Kozel, Luděk 211 Kožíšek, Josef 218 Kožmín, Zdeněk 139, 314 Kraflová, Hana 18, 32, 226, 314 Král, Jan 158, 160, 313–314 Král, Jaroslav 44–46, 114, 186, 313–314, 317 Králová, Eliška 158, 160 Krásný, Jan Patrik 257, 314 Kratochvil, Alexander 97, 312 Kratochvíl, Zdeněk 45–46, 58 Kraus, Pavel 179, 186 Kreuzmann, František 227 Kroupa, Adolf 77, 121 Krychtálek, Vladimír 31, 227–228, 322 Křička, Jaroslav 310 Křičková, Pavla 212 Kubáček, Jan 71, 252, 322 Kubešová, Marie (= Milena Jesenská) 60, 314 Kubíček, Jaromír 19, 312 Kubín, Otakar 114 Kuklík, Jan 232, 313 Kundera, Ludvík 247, 314 Kupka, František 70 Kůrka, Antonín 222, 313 Kurš, Antonín 160 Kusák, Alexej 233, 313 Kvapil, Jaroslav 246

L Lacina, Václav 311 Lada, Josef 11, 42–43, 45–46, 52, 56–58, 60, 70, 73, 75, 81–83, 87, 98, 114, 119, 122, 134, 141, 211, 213, 247, 250, 256, 313, 317–318, 320–321 Ladová, Alena 69 Lafaye, Georges 155 Lamplota, Hubert 177 Landa, Antonín 171 Landrová, Divica 69 Langer, František 20, 56, 67, 73, 120, 128, 161, 283, 310, 314, 317, 323 Langr, Jaroslav 121, 146, 313–314 Laňka, Václav 162 Laufer, Josef 202, 310 Laurel, Stan (vl. jm. Artur Stanley Jefferson) 89

327

07.01.2020 9:39:51

Lažnovský, Karel 227 Lehár, Jan 232, 312 Lengren, Zbygniew 253, 323 Lenin, Vladimir Iljič 234, 241 Leonardo da Vinci 118 Lhoták, Kamil 69, 116 Lhote, André 199 Lhotová, Dagmar 250 Lindaurová, Lenka 256, 314 Lipský, Lubomír 179 Liška, Bohumír 171 Liška, Zdeněk 187 Lolek, Stanislav 46, 211 Lomová, Lucie 259 Longen, Emil Artur 46 Lukeš, Jaroslav 170 Lukeš, Oldřich 161–163, 165, 320 Lukšů, David 192 Lysenko, Trofim 103

M Macek, Jan 220, 313 Macek, Rudolf 222, 313 Macourek, Miloš 48, 108, 149, 314 Macura, Vladimír 143, 216, 313 Maeterlinck, Maurice 129, 314 Mahen, Jiří 19, 127 Macharáčková, Marcela 45, 313 Machek, Jakub 43, 313 Mach, Petr 256 Mach, Václav Hynek 114 Majerová, Marie 127, 132, 215–216, 240, 314, 321 Makovský, Vincenc 114, 119–120 Malák, Jaroslav 149, 250, 322 Malík, Jan 65, 154, 158, 167–168, 170, 174, 186, 203, 310, 313, 320–321 Malínská, Anna 249 Malypetr, Jan 35 Mánes, Josef 119 Mann, Karel 183 Marčák, Bohumil 249, 314 Mareček, Albert 186 Marešová, Milada 47, 56, 63, 313 Markalous, Bohumil (viz též John, Jaromír) 20, 43–45, 47, 56, 313, 317 Maršak, Samuel 249 Maršíček, Jan 129, 210 Martinů, Bohuslav 21, 316 Mařan, Josef 149 Masaryk, Jan 25 Masaryková, Alice 227–228, 322 Masaryk, Tomáš Garrigue 21, 25, 32, 45, 51, 226–227, 234, 316 Mašek, Pavel 252, 311, 322 Mašková, Blanka 44, 51, 315 Mates, Rudolf 130, 319 Matoušek, Vladimír 156 Matouš, Kryštof 321 Mellanová, Míla 12, 160–162, 165, 170, 239, 314, 320 Merinov, Dmitrij 12, 316 Metelka, Bohuslav 158 M’Hlekwa 55, 318 Michalec, Zdeněk 313 Michalkov, Sergej 298, 311, 323 Mikuláštík, Stanislav 182

328

1-336.indd 328

Mikulka, Alois 250 Milén, Eduard 20, 29, 44, 77, 211 Miler, Zdeněk 57 Mimra, Rudolf 177 Minaříková, Jarmila 61, 289, 310–311, 323 Mitáček, Jiří 9 Mixa, Vojtěch 33 Modráček, František 120 Molnár, Jindřich Vilém 210 Morris (vl. jm. Maurice De Bevere) 260 Moučka, Jaroslav 179 Moyš, Ladislav 45 Mozart, Wolfgang Amadeus 155 Mrázek, Fanda 227 Mráz, Jaro 219, 314 Mráz, Zdeněk 105, 314 Mrkvička, Otakar 52, 58, 65, 77 Müller, Karel 52 Munzarová, Naděžda 187 Mussolini, Benito 35, 58

N Načeradský, Jiří 256 Nademlejnský, Antonín Maria 165 Naske, František Xaver 46 Naumann, Pavel 138 Neff, Ondřej 251 Nejedlý, ? 165 Němcová, Božena 40 Němcová Záhořová, Marie 166 Němec, František 311, 320 Němec, Martin 256–257, 311, 314, 322 Nesvadba, Miloš 184, 250, 322 Netušil, Karel 200, 313 Neubert, Karel 34 Neumann, Stanislav 69, 187, 238, 240, 242, 314, 322 Neumann, Stanislav Kostka 19, 314 Nezval, Vítězslav 20, 127, 233 Nosek, Gustav 158, 167–168 Nosek, Karel 154 Nosek, Václav 171 Novák, Arne 246, 314 Novák, Josef 57–58, 65, 314 Nováková, Luisa 138, 313 Novák, Vladimír J. A. 216, 314 Novotná, Tereza 117, 120, 315 Novotný, Jan Blahoslav 65, 317 Nový, Karel 70, 314–315 Nový, Oldřich 51, 156, 231, 314–315, 322

O Obenberger, Jan 220, 313 Obrazcov, Sergej Vladimirovič 155, 320 Ogoun, Luboš 171 Olbracht, Ivan 233 Olšovský, J. 31 Orel, Vojtěch 118–119 Orság, Petr 231, 233, 312

P Pachmanová, Martina 63, 313 Pachnerová, Míla 158, 315 Pachomov, Alexej 71 Palach, Jan 179

Paleček, František 23 Pallendal, Pavel 65, 315 Palouš, Jan Arnold 58, 202, 310 Panuška, Jaroslav 66 Paša, Bohumil 58 Pauer, Jiří 171, 251 Pavlíček, Michal 257 Pavlík, Milan 184 Pavlovský, Jiří 259 Pecina, Vilém 180 Pečinková, Pavla 63, 75, 313 Pehr, Josef 184 Pecháček, Jaroslav 81, 314 Pelc, Antonín 58, 60, 63, 65, 71, 73, 119, 247, 250, 313, 318 Pernes, Jiří 20, 231–233, 313 Peřinová, Iva 171 Petrbok, Jiří 257 Picasso, Pablo 256 Pilz, Jaroslav 313 Pinkava, Josef 181, 183 Písek, František 159 Pitter, Emil 82, 94, 314 Pivoňka, Alois 157 Plachta, Jindřich 58, 234, 310 Pleva, Josef Věromír 310 Plicka, Karel 270, 323 Plocháňová, Božena 259 Podešva, František 44, 313 Podešvová, Marie 44, 313 Podhajský, Alois 51 Podrecca, Vittorio 155 Pokorný, František 319 Poláček, Karel 20, 37, 52, 60, 72–73, 127–128, 227–228, 230, 311, 317 Ponc, Miroslav 183 Pop, Jaroslav 250, 255, 322 Port, Jan 161, 165 Posledník, Emil 66, 69, 248–249, 322 Pospíchal, Josef 260 Postránecký, František 97, 100 Poussin, Nicolas 27 Pravdová, Anna 63, 114, 312–313 Preissig, Vojtěch 210, 321 Prchalová, Anna 176 Procházka, Jiří 206 Prokůpek, Tomáš 9, 40, 73, 80, 82, 87, 95–96, 99–100, 108, 115, 121, 166, 206, 226, 246, 248, 252, 254, 312–314, 334 Průšková, Eva 259 Ptuško, Alexandr 180 Puhonny, Ivo 155 Puchýř, Rudolf 143, 314 Pullmann, Michal 232, 243, 313

R Racek, Jan 246–247, 313 Rada, Vlastimil 34, 46, 58, 65, 230 Raifanda, Zdeněk 187 Ransome, Arthur 56, 310 Rauchová, Hana 176 Reisenauer, Pavel 259 Rembrandt van Rijn 118 Repin, Ilja 119 Rey, Jan 171 Richter, Erwin 30, 316 Rodari, Gianni 71, 297, 311, 323

Roleček, František 248 Rössler-Ořovský, Josef 197 Roubíčková Sekorová, Ludmila 25–26, 89, 116, 216, 228, 230–231, 235, 318, 322 Rousseau, Henri 12, 47, 55, 115–117 Roussel, Albert 21 Rozanov, Sergej Grigorjevič 160 Rozsíval, J. 165 Rubens, Peter Paul 118 Rumlová, Svatava 187 Růžičková, Daniela 210, 312 Rybička, Tomáš 313 Rýpar, Vladimír 282, 310, 323 Ryška, Pavel 71, 313 Ryzec, Josef 255–256, 258, 322

Ř Řehoř, Zdeněk 160 Řezáč, Milan 222, 313 Řezáč, Václav 233, 313 Řezáčová, Ema 311 Říha, Bohumil 105

S Sacová, Natalie Iljična 160 Santholzerová-Urbanová, Antonie 129–130, 319 Saudek, Jan 80, 314 Saudek, Kája 80, 83, 108, 259, 314 Sedláček, Hanuš 56 Sedlmayerová, Oldra 211 Seehák, Jan 165 Seifert, Jaroslav 20, 322 Sekanina, M. 248 Sekora, Ondřej J. 8, 12, 26, 31, 42, 55, 58, 61, 69, 75, 77, 81, 94, 118, 121, 127, 134, 149, 166, 193, 206, 214, 230, 233, 235, 242–243, 249, 310, 313, 318 Sekora, Ondřej st. (otec) 10, 152, 310 Sekorová, Anežka 24 Sekorová, Anna 10, 14, 21, 23, 47, 71, 85, 94, 105, 109, 114–115, 153, 168, 184, 216, 226, 230, 235–237, 239, 316, 320 Sekorová, Božena 216, 237 Sekorová, Marie 31, 34, 52, 71, 75, 105, 119, 196, 216, 235, 237, 240 Seydl, Zdenek 69 Sezima, Karel 130, 314 Scheiner, Artuš 56, 93, 97, 134, 166, 248 Schenkelová, Franziska 130, 319 Schulze, Carl Emil 99 Schulz, Karel 20 Siblík, Emanuel 22 Siemaszkowa, Olga 322 Sílová, Bohumila 57, 310, 317 Sirovátka, Oldřich 251, 313 Skála, Vít 166 Skružný, Josef 120, 314 Skupa, Josef 154–158, 166, 168–169, 174, 176, 179, 314, 320 Slabý, Zdeněk Karel 41, 192, 242, 250, 314, 321 Slejška, Miroslav 258 Smetana, Zdeněk 57 Smolík, František 227 Smrž, Karel 180

Sekora Mravenčí a jiné práce

07.01.2020 9:39:51

Smuul, Juhan 75, 311, 318 Sodomka, Karel 179 Sokolová, Vilma 208–209, 321 Soukenková, Molly 215, 314 Soukup, Jiří 97, 312 Sova, Antonín 19 Stacinskij, Vitalij Kazimirovič 109, 322 Stach, Jiří 259 Stalin, Josif Vissarionovič 234, 241 Stehlíková, Blanka 8, 42, 55, 58, 61, 69, 73, 75, 81, 94, 118, 121, 127, 134, 149, 193, 206, 214, 313 Stejskal, Václav 126, 145, 313 Stich, Alexandr 232, 312 Strachová, Milena 194, 197, 312–313 Straka, Jakub 220, 313 Stránský, Adolf 20 Stránský, Alfred 24, 193 Stránský, Jaroslav 233 Stratil, Václav 257–258, 322 Strejka, Richard Antonín (vl. jm. R. A. Strejček) 165, 176 Strnad, Antonín 152, 313 Strnad, Radek 252, 313 Stroff, Karel 40, 42, 46, 87 Strusková, Eva 181, 313 Stříbrný, Jiří 100 Sucharda, Vojtěch 154, 158 Suchý, Jiří 258–259, 322 Suk, Václav František 56 Sula, Pavel 211, 321 Süsser, František 44 Sutnar, Ladislav 154 Svátek, Josef 179 Svoboda, ? 61, 313 Svobodová, Kateřina 313 Svolinský, Karel 56, 119 Synek, Adolf 94 Syrovátka, Oldřich 70–71, 103, 165, 311, 317 Szczepanik, Petr 176, 314 Szenes, Béla 202, 310

Š Šafránek, Miloš 24–25 Šafr, Václav 94, 314 Šalamoun, Jiří 149 Šalda, František Xaver 8 Šaršeová, Jožka 165 Šejnost, Josef 166 Šelepa, František 31 Šilhan, Vladimír 183 Šíma, Josef 44, 47, 114, 312–313, 317 Šimeček, Zdeněk 19, 312 Šindler, Václav 157, 310, 320 Šindler, Valentin 156–157, 310, 320 Šindler, Vladimír 10, 18–19, 33, 41–44, 113–114, 152, 156, 197, 226–227, 235, 310, 317 Šiška, B. 184 Šlajch, Václav 259 Šmahelová, Hana 126, 313 Šmeral, Bohumír 51 Šott, Karel 179 Špála, Václav 46, 120 Španiel, Otakar 120 Šrámek, Fráňa 20, 313 Jmenný rejstřík

1-336.indd 329

Šrámek, Jan 65, 71, 313 Štáfl, Otakar 130, 211, 321 Štefl, Jiří 299, 311, 323 Štěchovský, Bohuslav 19 Štěpánek, Zdeněk 227 Štěpán, Petr 256, 313 Štilichová, Marie 179 Štíplová, Ljuba 108 Štorch, Eduard 65–67, 311, 313 Štruncová, Olga 68–69, 141, 311, 317 Štych, Jan 171 Štyrský, Jindřich 114 Šubrtová, Milena 210, 314 Šútovec, Martin 259, 322 Šváb, Jaroslav 73 Švehla, Antonín 91

T Temporal, Marcel 155 Tenčík, František 40, 143, 182–183, 313 Tesařová, L. 248 Teschner, Richard 155, 320 Těsnohlídek, Rudolf 19, 33, 52, 202, 211, 310 Thuma, Karel Ladislav 40, 96, 99, 209, 319, 321 Tibitanzl, Jiří 183, 187, 313 Tintěrová, Ema 288, 310, 323 Tittelbachová, Libuše 171, 320 Toman, Karel 19 Tomsa, Milan 184, 313 Toyen (vl. jm. Marie Čermínová) 114 Trnka, Jiří 58, 69, 154, 210 Trnková, Eva 140, 319 Tuka, Vojtech 52, 54, 317 Turek, Antonín 154 Týml, Jan 215 Týrlová, Hermína 13, 180–183, 187–188, 312–313, 320 Tyrner, Pavel 220, 313

U Uhl, Michal 96, 313 Unzeitig, Vítězslav 270, 323 Úprka, Joža 119 Urban, Antonín Jaroslav 119 Urbánková, Jarmila 218, 310, 321–322 Uzelac, Milivoj 180

V Vacek, Josef 18 Vacek, Karel 176 Vacek, Miloš 180 Václav, Jiří 180, 310–311 Vaculík, Libor 171 Vachtová, Ludmila 8, 48, 81, 113, 120, 251, 254, 315 Vaindl, Ladislav 214, 315 Válek, Jakub 322 Válek, Vojtěch 56 Valenta, Edvard 29, 33, 85, 94, 311, 313, 315 Vaňáková, Alena 171 Váňa-Psota, Ivo 162 Vaňátko, Václav 170

Vančura, Vladislav 57, 127, 170, 292, 310, 323 Varé, Jean 48 Vařejková, Věra 8, 42, 55, 58, 61, 69, 75, 81, 94, 118, 121, 127, 132, 134, 149, 193, 206, 214, 313, 315 Vasmut, Jiří 178 Vašata, Rudolf Leo 178 Vašíčková, Šárka 199, 315 Vávra, J. 165 Vavris, Hugo 52, 310 Večeřa, Pavel 231, 233, 312 Vejražka, Vítězslav 179 Veselý, Antonín 130, 313, 315 Veselý, Jindřich 153–154, 156–157, 166, 168, 313, 315, 320 Vetter, Karel 77, 315 Větvička, Václav 206, 315 Vidlař, Jaroslav 187 Vika, Karel 211 Vladimir 518 259 Voborník, Jan 249 Voborský, František 158, 247, 322 Vodička, Jindřich 187 Vojta, Jaroslav 187 Vojtěch, Jaroslav 31, 310, 315 Vokrová-Ambrosová, Libuše 310 Voleská, Marta 134, 248 Volkau, Sjargej 253, 323 Vořechová-Vejvodová, Marie 247 Voska, Václav 165 Voskovec, Jiří 35, 228, 230 Vosmík, Ondřej 80 Vostrý, Zdeněk 197, 313 Vošalík, Josef 165 Vyhnánek, Ondřej (pseud. X-Dog) 257–258, 322 Vymazal, Oldřich 170 Vyšinský, Igor 253 Vytisková, Eva 116, 121, 313

Zeman, Leopold 30, 227 Zeman, Miloš 259 Zenkl, Petr 65 Zíka, Vláďa (vl. jm. Vladimír Watzke) 249, 322 Zima, Jára 91 Zmatlíková, Helena 69, 73 Zoščenko, Michail 311 Zukal, Osvald 103, 315

Ž Žák, Jaroslav 176, 228, 230, 310 Žák, Rudolf 171, 310 Žemlička, Josef 250

W Wachsmann, Alois 77 Warhol, Andy 256 Weiner, Richard 21–22, 25–26, 114, 194, 315 Weiss, Jiří 56–57, 310, 317 Welzl, Jan 201 Wenig, Frank 65, 158, 169, 310, 315 Wenig, Josef 210, 310, 315, 321 Werich, Jan 35, 228, 230 Winkler, Josef R. 219, 313 Winter, Tomáš 63, 71, 120, 313 Wolfram von Wolmar, Wolfgang 30 Wronka, Lešek 171

Z Zábranský, Adolf 69 Záhorský, Bohumil 165 Zákrejs, Vladimír 166 Zámečník, Evžen 171, 320 Zaoral, Zdeněk 143, 215, 311, 319 Zápotocký, Antonín 233 Zástěra, Ladislav 182 Zástěra, Vladimír 13 Zeman, Bořivoj 184

329

07.01.2020 9:39:51

Résumé

The book Ondřej Sekora: Mravenčí a jiné práce (Ants and Other Works) presents the life and the broad spectrum of work of a major figure of 20th-century Czech culture.

Ondřej Sekora (1899–1967) was born into the family of a vocational teacher in Kralovo Pole, today part of Brno, the secondlargest city in the Czech Republic. When the boy was seven years old, his mother was widowed and had to raise him along with five other siblings on her own. At the end of World War I, Sekora was drafted into the Austrian army, but he was never deployed. After the establishment of independent Czechoslovakia in 1918, he began studying law but never finished his university studies. In 1921 he began working at Lidové noviny in Brno, today viewed as the best daily newspaper published in interwar Czechoslovakia. The intellectually stimulating environment of the newspaper offices had a significant impact on Sekora’s personal development and liberal opinions, as did his two extended stays in Paris as a foreign correspondent for Lidové noviny from 1923 to 1924 and 1927 to 1928. Here Sekora met with many inspirational ideas, the most important of which fell under the areas of art and popular culture. Working for a newspaper enabled him to travel to other parts of Europe – during the 1920s, he visited the Alps, London, and Stockholm as a reporter.

At Lidové noviny, Sekora was responsible not only for the sports section and comics but also the children’s section, for which he created pictorial series. And it was there that in 1933 his most famous hero – Ferda the Ant – was introduced, a character whose popularity continues to this day. Sekora reworked his original comic stories in 1936 into the first of his series of prose books, which enjoyed huge success among readers and critics. Theatrical, radio, film, and other adaptations of the books quickly followed. Sekora’s creative journey, however, was interrupted for a time by the Second World War. Due to his wife’s Jewish background, he was dismissed from Lidové noviny, and he eventually spent time in two labour camps in former Germany.

The Sekoras and their son ultimately survived the war.

After the liberation and subsequent Bolshevik Revolution, Sekora had the opportunity to build on his previous activities as, like many other residents of former Czechoslovakia, he believed in the communist ideology after the miserable experience of war. He worked as an editor at the trade union daily Práce and at the State Publisher of children’s books, where he was in charge of the book collection 330

1-336.indd 330

for the youngest readers. In 1952, he began working as a freelancer, devoting his creative efforts to writing and illustrating children’s books, as well as working with the newly established Czechoslovak Television.

His prolific creative work ended, however, with a stroke in 1964.

Sekora’s work lives on, and his children’s books have been translated into more than twenty languages.

A significant impetus for the development of this monograph was the acquisition of Sekora’s estate by the Moravian Museum in Brno in 2015 and 2016. Because of the extraordinary breadth of Sekora’s creative engagement, the publication is divided into thematic chapters. The advantage of this approach is that each section could be overseen by an expert capable of placing the given theme into a broader context and, in its light, properly evaluate the individual works and their broader ties to the overall cultural and social milieu. The chosen approach undoubtedly bears some risk – the editorial team, however, focused on ensuring that, on the one hand, information was not excessively repeated and that, on the other hand, the close links between Sekora’s activities in various creative branches was not obscured. In general, it is precisely through these thematic groupings that Sekora’s thought processes are conveyed most flexibly.

The monograph is essentially chronological. The publication opens with a timeline that provides basic information about Sekora’s life and work. This is followed by chapter I. Journalism, as journalism is the primary basis for all of Sekora’s other efforts, discussing his involvement at Lidové noviny and other periodicals.

The following three sections: II. Humorous Drawings, Caricatures and Illustrations, III. Comics, and IV. Private Paintings and Drawings represent three relatively autonomous facets of the artist’s oeuvre.

The first of these presents the artistic models that influenced the self-taught Sekora, examines to what extent his regular and longterm work for the newspapers moulded his specific artistic style, and also analyses how contemporary artistic trends and political pressures impacted his creative style. The section devoted to Sekora’s activities in the world of comics addresses his contributions to the formal modernisation of pictorial series in the Czech milieu and how they anticipated his later prose works. The text regarding Sekora’s nearly unknown private art activities then places them into the context of the contemporary artistic stream. It clarifies their

Sekora Mravenčí a jiné práce

07.01.2020 9:39:52

links to Sekora’s caricature and illustration work. Part V. Literature for Children and Youth presents the author’s life in 1936, discusses his contribution to Czech children’s picture books, and his post-war struggle with the demands that Communist ideology placed on the creation of books for the youngest readers. Chapters VI. Theatre and VII. Audiovisual Media then focus on the work during the time in which Sekora’s role shifted to being just one – yet an often key – member of an extensive creative collective, in later years inevitably reduced merely to authorship of story ideas and basic artistic concepts.

Perhaps the most significant contribution to the development of Czech theatre were Sekora’s marionette designs from the late 1920s, but his stage designs for theatre adaptations of his Ferda the Ant books from the late 1930s were also valuable and progressive, and many of Sekora’s stories were a major inspirational impetus for a variety of theatre productions after World War II. Similarly, in the context of domestic audiovisual media, adaptations of Sekora’s stories featuring his insect protagonists played a huge role – Ferda the Ant was the hero of the very first Czech film from 1941–1942 and a TV series featuring marionettes shot in 1960 was also artistically very compelling. Sections VIII. Sport and IX. The Insect World, by contrast, examine Sekora’s interests and hobbies that “externally” organically intertwined through his artwork, shaping it significantly.

The first examines Sekora’s approach to reporting on sport during his engagement at newspapers, his contribution to the promotion of rugby in Czechoslovakia, as well as the reception of sport in Sekora’s illustration and prose works. The second section shows how Sekora’s characteristic anthropomorphic depictions of insects were formed and how accurate his depictions are from an entomological perspective. Parts X. Citizenship and Politics and XI. The Further Lives of Sekora’s Work are devoted to broader ties between Sekora and Czech (or Czechoslovak) society during changes of time and historical context. The first one analyses how the transformation from interwar liberal to devoted postwar communist took place, and the second summarises how Sekora’s work inspired other artists and what their new interpretations revealed about the state of Czech society.

The final section, XII. Appendix, is a purely visual excursion into the artworks that could not be included in the preceding chapters.

As a result, the chapters in many ways reconstruct the remarkable story of a man whose fate extremely closely followed Résumé

1-336.indd 331

the ups and downs that Czechoslovakia experienced from its establishment in 1918 to the beginning of the 1960s, from building a new independent republic through the crisis caused by the Second World War to the various ways of coping with communist ideology.

It’s the story of a man who left behind a remarkable artistic trail crossing the borders of the Czech and Slovak lands, and who strived to contribute in his country to the best of his abilities, which his somewhat childlike worldview enabled him to do.

Ondřej Sekora: Ants and Other Works is published with support from the Ministry of Culture of the Czech Republic.

331

07.01.2020 9:39:52

Zusammenfassung

Die Publikation Ondřej Sekora: Mravenčí a jiné práce (Ameisen- und andere Arbeiten) stellt das Leben und das sich weit ausbreitende Werk einer der bedeutendsten Persönlichkeiten der tschechischen Kultur des 20. Jahrhunderts.

Ondřej Sekora (1899–1967) wurde in einer Familie eines Fachlehrers in Královo Pole (Königsfeld), heute ein Stadtteil von Brünn, der zweitgrößten Stadt der Tschechischen Republik, geboren. Als der Junge sieben Jahre alt war, verwitwete seine Mutter und musste ihn mit noch fünf weiteren seinen Geschwistern allein erziehen. Am Ende des ersten Weltkriegs musste Sekora einrücken, an die Front wurde er aber nicht mehr geschickt. Nach der Entstehung der selbstständigen Tschechoslowakei begann er im Jahre 1918 Jura zu studieren, die Hochschule aber beendete er nicht und im Jahre 1921 trat er in die Redaktion der Zeitung Lidové noviny ein. Dieses Tagesblatt, das zwischen den beiden Weltkriegen erschienen ist, halten wir heute für das beste damals im Lande. Das intellektuell anregende Milieu der Redaktion verübte einen bedeutenden Einfluss auf Sekoras persönliches Wachsen und seine liberalen Einsichten. Tiefen Eindruck hinterließen auch seine zwei längeren Aufenthalte in Paris, die er als ausländischer Korrespondent von Lidové noviny in den Jahren 1923–1924 und 1927–1928 absolvierte. Sekora beeinflussten viele Anregungen vor allem aus der bildenden Kunst und der volksnahen Kultur. Die Arbeit für das Tagesblatt ermöglichte ihm auch weitere Reisen in andere Teile von Europa – nur in den zwanziger Jahren besuchte er die Alpen, London oder Stockholm.

In Lidové noviny kümmerte sich Sekora neben der Sportrubrik um die humoristischen Zeichnungen und auch um die Kinderrubrik, für die er Bildserien erfand. Und eben dort kam im Jahre 1933 sein berühmtester Held Ferda Mravenec (Ferdy, das Ameisenmännchen) auf die Welt, dessen Popularität bis in die heutigen Tage andauert.

Als Sekora seine ursprünglichen Comicgeschichten im Jahre 1936 in den ersten Zyklus prosaischer Bücher umgearbeitet hatte, erfolgte ein außergewöhnlicher Erfolg bei den Lesern und auch bei der Kritik; die Theater-, Rundfunk- und Filmadaptationen ließen nicht lange auf sich warten. Sekoras Schaffen wurde aber für einige Zeit während des zweiten Weltkriegs unterbrochen. Wegen der jüdischen Abstammung seiner Frau wurde er aus der Redaktion von Lidové noviny gekündigt und später landete er in Arbeitslagern im Deutschen Reich. Er, seine Frau und sein Sohn haben aber doch den Krieg überlebt.

332

1-336.indd 332

Nach der Befreiung und dem darauf folgenden bolschewistischen Umsturz, bekam Ondřej Sekora die Möglichkeit auf seine vorherigen Aktivitäten anzuknüpfen, weil er ähnlich wie viele Leute in der damaligen Tschechoslowakei nach den schrecklichen Kriegserfahrungen an die kommunistische Ideologie zu glauben angefangen hat. Er war als Redakteur der Gewerkschaftszeitung Práce tätig und im Staatlichen Verlag des Kinderbuches sorgte er für die Bücherei der Kleinsten. Im Jahre 1952 ging er in den Freiberufstand und widmete sich der Illustration der Kinderbücher, er arbeitete aber auch mit dem Tschechoslowakischen Fernsehen zusammen. Sein schöpferisches Schaffen beendete im Jahre 1964 ein Hirnschlag. Sekoras Werk bleibt aber lebhaft und seine Kinderbücher wurden bis zu den heutigen Tagen in mehr als zwanzig Sprachen übersetzt.

Einen wichtigen Impuls zu der Entstehung dieser Monographie bedeutete die Übernahme Sekoras Nachlasses vom Mährischen Landesmuseum in den Jahren 2015 und 2016. Hinsichtlich der außergewöhnlichen Breite seines Schaffens wurde die Publikation in thematischen Kapiteln geteilt. Der Vorteil dieser Teilung liegt darin, dass sich jedem Abteil ein Spezialist widmen konnte. So war es möglich, das gewählte Thema in die allgemeineren Fachzusammenhänge einzuordnen und die einzelnen Werke auch im kulturellen und gesellschaftlichen Kontext richtig einzuschätzen.

Die Monographie ist chronologisch. Die Publikation eröffnet eine Zeitachse, die die Orientation in seinem Leben und Schaffen anbietet.

Danach folgt das Kapitel I. Die Journalistik, weil seine journalistische Arbeit offensichtlich den primären Ausgangspunkt für das weitere Bemühen darstellt und sein Engagement in Lidové noviny und den anderen Periodiken näher bringt. Die drei darauffolgenden Teile – II. Humoristische Zeichnungen, Karikaturen und Illustrationen, III. Comic und IV. Privates malerisches und zeichnendes Schaffen – stellt drei relativ autonome Facetten des Werks. Der Teil über Sekoras Comicaktivitäten befasst sich mit seinem Anteil an der Modernisierung der Bildserien. Der Text über Sekoras fast unbekannte bildende Tätigkeit setzt dann diese Arbeiten in den Kontext der gegenwärtigen Entwicklung und erklärt ihre Verbundenheit mit seinen Karikaturen und Illustrationen. Der Teil V. Literatur für Kinder und Jugendliche tritt in das Leben des Autors im Jahre 1936 ein, analysiert seinen Beitrag in das tschechische Bilderbuch und seinen Nachkriegskampf mit den Anforderungen, die auf die Produktion für die kleinsten Leser

Sekora Mravenčí a jiné práce

07.01.2020 9:39:52

die kommunistische Ideologie hatte. Die Kapiteln VI. Theater und VII. Audiovisuelle Medien wenden sich zu dem Schaffen, wo Sekora in die Position von einem, obzwar als Schlüsselmitglied, breiteren kreativen Kollektiv kam, diese Position wurde dann begreiflicherweise reduziert auf die Stellung des Autors des Themas und der bildenden Grundkonzeption. Im Rahmen seines Schaffens trugen wahrscheinlich den größten Beitrag für die Entwicklung des tschechischen Theaters seine Entwürfe der Marionetten vom Ende der zwanziger Jahre bei, preiswert und progressiv waren aber auch seine szenischen Arbeiten für die Theateradaptationen der Bücher Ferdy, das Ameisenmännchen aus dem Ende der dreißiger Jahre. Sekoras Büchergeschichten funktionierten als grundsätzliche inspirative Anregung für viele verschiedene Bearbeitungen fürs Theater auch nach dem zweiten Weltkrieg. Ähnlich spielten im Kontext der Geschichte der einheimischen audiovisuellen Medien eine bedeutende Rolle die Adaptationen von Sekoras Geschichten mit dem Insektenprotagonisten – Ferdy, das Ameisenmännchen war der Held des überhaupt ersten tschechischen Films aus den Jahren 1941–1942 und bildend sehr überzeugend wirkte zum Beispiel auch die Fernsehserie mit den Marionetten, die im Jahre 1960 gedreht wurde. Die Teile VIII. Sport und IX. Die Welt der Insekten widmen sich den Interessen und Steckenpferden des Autors, die „von außen“ organisch in sein künstlerisches Werk hineinwuchsen und es bedeutend mitschöpften. Der erste Teil befasst sich mit Sekoras Beziehung zum Sport, seine Verdienste im Durchsetzten von Rugby in der Tschechoslowakei, aber auch mit der Rezeption von Sport in Sekoras illustriertem und prosaischem Werk. Der zweite Teil zeigt, wie sich in Sekoras bildender Kunst seine charakteristische anthromorphe Auffassung der Insekten formte, und in wie weit seine Interpretationen aus der Sicht eines Enthomolgen genau sind. In dem Teil X. Die Bürgerschaft und Politik und XI. Weitere Leben von Sekoras Werk widmen sich den allgemeineren Beziehungen zwischen Sekora und der tschechischen (respektive tschechoslowakischen) Gesellschaft in der Entwicklung der Zeit und im historischen Kontext. Der erste Teil analysiert seine Änderung von einem Zwischenkriegsliberalen zu einen überzeugten Kommunisten. Der zweite Teil rekapituliert, wie das Werk von Sekora weitere Künstler inspirierte, und was ihre neue Interpretationen über den Zustand der tschechischen Gesellschaft aussagen. Der Schlussteil XII. Beilage stellt dann einen Exkurs in die Originale des Künstlers dar.

Zusammenfassung

1-336.indd 333

Im Ergebnis rekonstruieren die Kapiteln aus vielen Sichten die außergewöhnliche Geschichte eines Mannes, dessen Schicksale ungewöhnlich eng auf sich folgende Aufschwünge und Abstürze begleiten, die die Tschechoslowakei nach ihrer Entstehung im Jahre 1918 bis zum Anfang der sechziger Jahre erlebte, also von der Zeit des Aufbauens einer neuen selbstständigen Republik durch die Krise in der Zeit des zweiten Weltkriegs bis zu verschiedenen Varianten der Aufnahme der kommunistischen Ideologie. Es ist eine Geschichte eines Mannes der eine unübersehbare künstlerische Spur hinterließ, die Grenze von Tschechien und der Slowakei übertritt, eines Mannes, der bestimmt für sein Land nützlich war, auf die beste Art, die er konnte und wie es ihm seine kindliche Sicht auf die Welt erlaubte.

Die Publikation Ondřej Sekora: Mravenčí a jiné práce entstand mit der Unterstützung des Ministeriums für Kultur der Tschechischen Republik.

333

07.01.2020 9:39:52

Medailony autorů

PhDr. Jaroslav Blecha

Mgr. Andrea Jochmanová, Ph.D.

Ing. arch. Tomáš Prokůpek

Mgr. Milena Strachová, Ph.D.

je ředitelem Uměnovědného muzea Moravského zemského muzea a vedoucím Oddělení dějin divadla tamtéž, jako badatel se specializuje na výzkum, dokumentaci a hodnocení proměn českého loutkového divadla (loutkářské rody, kočovné loutkové divadlo, amatérské rodinné a spolkové loutkové divadlo).

je divadelní historička se zaměřením na dějiny českého divadla od počátků až do konce dvacátého století. Od roku 2006 je kurátorkou sbírek rukopisů, archiválií a scénografie Oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea, zároveň je vědeckou pracovnicí Kabinetu pro výzkum divadla a dramatu na JAMU.

působí jako vedoucí Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea, specializuje se na dějiny středoa východoevropského komiksu a jeho vazby na karikaturu a ilustraci.

působí jako vedoucí Katedry společenských věd a managementu sportu na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se dějinami sportu a tělovýchovy, v posledních letech se specializuje především na sociální, kulturní a historicko-antropologické aspekty sportu.

Mgr. Martin Foret, Ph.D.

Mgr. Hana Kraflová

působí na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Univerzity Palackého v Olomouci a v Centru pro studia komiksu ÚČL AV ČR a FF UP. Badatelsky se věnuje teorii komiksu a dějinám československého komiksu, přednáší rovněž teorii populární kultury a vizuální studia.

působí jako kurátorka Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea. Badatelský zájem věnuje období od přelomu 19. a 20. století, zejména osobnosti a dílu Rudolfa Těsnohlídka a české žurnalistice první Československé republiky.

Mgr. Pavel Jirásek je scenárista a režisér dokumentárních filmů o umění. Působí jako pedagog ateliéru Audiovizuální tvorba a divadlo Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Jako estetik a kulturní historik se dlouhodobě odborně zabývá českým loutkářstvím a reformní uměleckou hračkou.

Mgr. Pavel Kořínek, Ph.D. působí jako vědecký pracovník Oddělení pro výzkum literární kultury Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v.v.i. Ve své badatelské práci se zaměřuje na dějiny a teorii komiksu a populární kulturu 20. století.

PhDr. Lucie Kořínková, Ph.D. je vědeckou pracovnicí Oddělení edičního a textologického Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v.v.i. Mezi její odborné zájmy patří česká poezie přelomu 19. a 20. století a literatura pro děti a mládež.

334

1-336.indd 334

Mgr. Jiří Procházka, Ph.D. působí jako kurátor sbírky brouků v Entomologickém oddělení Moravského zemského muzea.

Zaměřuje se především na ekologii a biogeografii kůrovců a dalších brouků v tlejícím dřevě. Na Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., se věnuje broukům obývajícím pralesovité porosty ČR.

Mgr. Ing. Marcela Rusinko, Ph.D. přednáší moderní a současné umění na Semináři dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, zabývá se provenienčním výzkumem, soukromým a institucionálním sběratelstvím a mobilitou artefaktů hmotné kultury ve 20. století.

PhDr. MgA. Jiří Stejskal pracoval v Moravském muzeu, Česk(oslovensk)é televizi, Divadle Husa na provázku a na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. Je historikem filmu ve Zlíně 1936–1945, dramaturgem a producentem, redaktorem časopisu Studia sportiva.

Sekora Mravenčí a jiné práce

07.01.2020 9:39:52

1-336.indd 335

07.01.2020 9:39:52

Tomáš Prokůpek a kol.

Ondřej Sekora – Mravenčí a jiné práce Vydalo Moravské zemské muzeum (Zelný trh 299/6, 659 37 Brno, www.mzm.cz) a nakladatelství Filip Tomáš – Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2019 jako 408. publikaci nakladatelství Akropolis Redakce Pavel Kořínek Jazyková redakce Lucie Kořínková Překlad resumé Jennifer Hejtmánek (aj) a Eleonora Jeřábková (nj) Grafická úprava a obálka Michal Smejkal a Ondřej Lím (Studio Symbiont, www.symbiont.cz) Retuš, předtisková příprava ilustrací a sazba z písem Nib a Founders Grotesk Stará škola (www.staraskola.net) Tisk Těšínské papírny, s. r. o., Bezručova 212/17, 737 01 Český Těšín Vydání první, 336 stran ISBN 978-80-7028-528-2 (Moravské zemské muzeum) ISBN 978-80-7470-270-9 (Filip Tomáš – Akropolis) ISBN 978-80-7028-527-5 (PDF; Moravské zemské muzeum) ISBN 978-80-7470-271-6 (PDF; Filip Tomáš – Akropolis) Doporučená cena včetně DPH 1199 Kč www.eshop.akropolis.info

1-336.indd 336

07.01.2020 9:39:52

Tomáš Prokůpek a kol.

ISBN 978-80-7470-270-9

Akropolis Moravské zemské muzeum

Akropolis Moravské zemské muzeum

Mravenčí a jiné práce

Tomáš Prokůpek a kol.

Kdo by nikdy neslyšel o Ferdovi Mravencovi a jeho tvůrci Ondřeji Sekorovi (1899–1967)? V životě a díle jednoho z nejslavnějších českých autorů a ilustrátorů knih pro děti a mládež lze přesto stále narazit na málo zmapované i zcela neprobádané oblasti. Předkládaná monografie se proto ve dvanácti tematických oddílech detailně zabývá jak Sekorovou ilustrační a literární tvorbou, tak i autorovými dalšími, možná trochu pozapomenutějšími či zasutějšími aktivitami: zkoumá jeho příspěvek k dějinám domácího komiksu, loutkového i tradičního divadla, sleduje jeho spolupráci s filmem, mapuje Sekorův podíl na začátcích dětského vysílání Československé televize i zásluhy o rozvoj domácího sportu, dokládá jeho entomologický zápal nebo snahu o proniknutí do prostředí vysokého výtvarného umění.

Tucet kapitol věnovaných rozmanitým fazetám Ondřeje Sekory jakožto umělce i člověka se skládá v komplexní pojednání o významné tvůrčí osobnosti, jejíž obsáhlá a fascinující tvorba formovala a dodnes nepřestává utvářet statisíce dětských čtenářů. Za využití dosud nedostupných rukopisů, kreseb a dalších archiválií ze Sekorovy pozůstalosti a díky spolupráci s řadou institucí, které vlastní sekorovské fondy, může přítomná publikace jako vůbec první nabídnout skutečně ucelený pohled na Sekorův kulturní odkaz, doprovozený rozsáhlým obrazovým materiálem. Celá řada Sekorových výtvarných prací je v knize reprodukována vůbec poprvé.