Komáři se ženili aneb
Ze života obtížného hmyzu
ilustrace Galina Miklínová
Komáři se ženili aneb Ze života obtížného hmyzu
Vít Peřina
Komáři se ženili
aneb Ze života obtížného hmyzu
Ilustrovala Galina Miklínová
Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.
© Vít Peřina, 2024
© Illustrations Galina Miklínová, 2024
© Graphic & Cover Design Carton Clan, 2024
© Filip Tomáš – Akropolis, 2024
ISBN 978-80-7470-499-4
Pepovi, Honzovi a BětceZvuk začátku
Každý začátek má svůj vlastní zvuk.
Kokrhání kohouta nebo zvonění budíku ohlašuje nový den.
Závod v běhu se zase startuje výstřelem z pistole.
A v divadle jde úvodní opona vzhůru teprve až poté, co třikrát zazní gong.
I tento příběh se započal výrazným zvukem.
Zvukem, který obvykle vzniká tehdy, když se vší silou plácnete dlaní přes vlastní obnažené lýtko. Anebo přes
stehno či třeba do ramene. Záleží na tom, jak moc nalehko jste si vyrazili ven.
Není snadné ten zvuk slovy zachytit a popsat.
Je to asi něco jako „plác“. Anebo jako „plesk“. Možná něco mezi tím.
Ať tak či onak, zvuk, který oznamoval začátek našeho příběhu, byl zároveň zvukem konce.
Konce jednoho komářího života.
Řeč je tu o komárovi slyšícím na jméno Mareček.
To poslední, co ve svém životě Mareček zaslechl, ale
nebylo jeho jméno, nýbrž zlostná nadávka houbařova
a následný zvuk, který by se dal popsat asi jako „plác“
nebo jako „plesk“. Anebo něco mezi tím. 11
Rozloučení
„Zde leží můj devítistý devadesátý devátý syn Mareček. Padl v boji při své první letové akci, na kterou se dle prastarých rodových tradic musí každý komár vydat sám. Dlouho se připravoval a učil, aby mohl poprvé vyletět.
I nevěstu sobě včas našel, jak velí náš zvyk. Ta se však svatby s ním nedočká, protože Mareček se z prvního letu nevrátil živ. Synu, nikdy na tebe nezapomenu.“
Ačkoliv pro vlastní pláč skoro neviděl na nosítka s rozpláclým tělem svého nebohého komářího synka, ve smutečním proslovu se táta Mára ani jednou nezaškobrtl. Ještě aby! Odříkával ho ve svém životě již téměř po tisící. „Upřímnou soustrast, Máro,“ potřásl mu rukou první v dlouhé řadě kondolujících komárů.
„Díky, Marku.“
„Upřímnou, Máro.“
„Díky, Maříku.“
„Soustrast, Máro.“
„Díky, Mároši.“
Řadu soucítících komárů rozrazilo prudké přistání komářice Máriny. Marečkovy matky. Márovy ženy.
„Márino! Matko rodu a má milovaná ženo! Mareček již není mezi námi,“ roztáhl Mára svá křídla k truchlivému objetí.
Ale Márina už o všem věděla od vážek, se kterými se před chvílí potkala při průletu nad rybníkem.
„Houbař?“ zeptala se pouze.
„Houbař nebo rybář… není to fuk?“ svěsil smutně svá křídla Mára.
„Škoda, že nenatrefil na nějakého skauta,“ ozvalo se z řady uslzených komárů a dlouhé sosáky kolemstojících kumpánů se souhlasně rozkývaly.
„Jojo, skauti jsou nejlepší.“
„Ti nesmí ubližovat slabším.“
„No nic!“ učinila Márina tečku za truchlením tak prudce, že si nezadala s plesknutím, které Marečka před chvílí připravilo o život: „Takovej už je život. Dojdu pro nejmladšího!“
Márina byla komářice přísná, tvrdá a nesmlouvavá.
Jak se patří na skutečnou velitelku rodu.
„Není to příliš brzy?“ zkusil opatrně namítnout Mára. Ale marně. Márina byla rozhodnutá: „Nastudoval se dost!“
„Myslel jsem, že s ním to bude jinak…“
„Bude. Neboj!“ měla jasno Márina a nehodlala o tom vést zbytečné řeči. Ač z toho radost neměl, Mára s povzdechnutím svolil: „Tak ho přiveď…“ Márina okamžitě vystartovala do výšky a než v plné rychlosti zmizela v nejbližším houští na okraji paseky, stačila zakřičet: „Hned jsem zpátky, zahlédla jsem ho cestou sem lelkovat u studánky!“
Autorská poznámka a poděkování Od piva ke krvi
Text „Komárů“ vznikl původně jako divadelní hra pro Naivní divadlo Liberec, v němž pracuji. S režisérem
Tomášem Dvořákem jsme jednou u piva hledali téma, postavy a prostředí, s nimiž jsme doposud neměli žádnou tvůrčí zkušenost. „Tak udělejte něco o komárech,“ prohodil Tomášův syn Vojta, který právě přisedl: „O těch jsem na divadle ještě nic neviděl.“ Opravdu, v loutkovém divadle pro děti a mládež se to hemží všemi možnými zvířecími postavami, ale inscenaci, kde hlavní roli hraje krvesajný hmyz, aby jeden pohledal. Na komára možná občas narazíte, ale na klíště a ováda jen stěží.
Po všech těch liškách, medvědech, jelenech, psech, kočkách, papoušcích či rybkách bylo třeba dát příležitost také doposud opomíjené sekci krvesajného hmyzu.
I oni mají právo na příběh plný lásky a dobrodružství.
Věřím, že ač jsou jejich životy o dost kratší než v případě ostatních zmíněných zvířat, určitě stihnou zažít spoustu zajímavého…
Čerstvě dopsanou hru jsem po čase přinesl režisérovi k prvnímu přečtení se slovy: „Nevím, jestli z toho dokážeš udělat divadlo, tohle je spíš scénář pro animovaný film.“
Mýlil jsem se, nakonec „z toho“ je všechno možné, jenom ne ten animák: Divadelní představení, díky dramaturgyni Zuzaně Vojtíškové rozhlasová hra a nakonec tato knížka.
Ale úplně na počátku bylo pivo. Pivo s přáteli.
Díky!
Oautorech
Vít Peřina (1978) je autor divadelních a rozhlasových her, převážně pro děti a mládež. Na svém kontě má více než tři desítky původních, většinou loutkových divadelních her, za které obdržel řadu festivalových a výročních divadelních ocenění (Ceny Divadelních novin, Ceny festivalů Skupova Plzeň, Mateřinka a další).
Galina Miklínová (1970) je česká ilustrátorka, výtvarnice, režisérka a scénáristka animovaných filmů. Ilustruje knihy předních českých autorů: Petra Stančíka, Aleny Mornštajnové, Marky Míkové, Radka Malého, aj.
Dlouhodobě spolupracovala s básníkem a spisovatelem
Pavlem Šrutem. Společně vytvořili, kromě jiných, bestsellerovou trilogii Lichožrouti. Je autorkou původní podoby lichožrouta coby živočišného druhu, která dala vzniknout úspěšnému stejnojmennému animovanému filmu Lichožrouti, jehož je režisérkou, výtvarnicí a spoluscénáristkou. Pro ČT natočila autorský večerníček O Kanafáskovi. Za své knihy a filmovou tvorbu získala mnoho tuzemských i mezinárodních ocenění.
Vít PeřinaKomáři se ženili
aneb Ze života obtížného hmyzu
Vydal Filip Tomáš – Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info)
v roce 2024 jako svou 487. publikaci
Ilustrace Galina Miklínová
Redakce Tereza Tomášová
Jazyková redakce Ivana Jedličková
Grafická úprava, obálka a sazba písmem RePublic Kristýna Šlajchrtová / Carton Clan
Na FSC papíře vytiskly Těšínské papírny, s. r. o., Lípová 1965, 737 01 Český Těšín
Vydání první, 144 stran, TS 14.
ISBN 978-80-7470-499-4
www.eshop.akropolis.info.
Doporučená cena včetně DPH 329 Kč
Komáři nemají lehký život. Nikdo je nemá rád a nejradši je každý hned zaplácne. Když se tedy mamince Márině narodí její v pořadí už tisící komáří synek, chce, aby měl jiný osud. A jiné jméno! Žádný Mára, Marin, Marek, Mareček jako všichni před ním, nýbrž ZDENDA. A Zdenda opravdu jiný je! Místo aby si mezi komářími slečnami vybral vhodnou nevěstu, jak se na každého komára sluší a patří, zamiluje se do krásné světlušky
Soničky, která bydlí na stejné pasece. Zdenda však není jediný, komu se Sonička líbí…
Napínavý, dobrodružný příběh o tom, že se správnými přáteli po boku je možné překonat kdejakou nástrahu. A že za pravou lásku má smysl bojovat!
Knížka o lásce a síle přátelství, která je plná slovního humoru a komických situací, jež pobaví děti i jejich rodiče.
„Nejlepší kniha o komárech za posledních 150 let.“
— Mosquito Daily
„Nic pichlavějšího o komárech dosud nevyšlo.“
— Komáří deník
Doporučená cena vč. DPH 329 Kč
ISBN 978-80-7470-499-4
www.akropolis.info