Akropolis
Petr Zelenka Obyčejná šílenství Divadelní hry 2001—2012
katalogizace v knize — národní knihovna čr Zelenka, Petr Obyčejná šílenství : divadelní hry 2001—2012 / Petr Zelenka. — 1. vyd. — Praha : Akropolis, 2014. — 328 s. ISBN 978-80-7470-056-9 (brož.) 821.162.3-2 — česká dramata — komentovaná vydání 821.162.3-2 — České drama [25] Vychází za podpory grantu hlavního města Prahy a Ministerstva kultury ČR, rukopis doprovodné studie vznikl za podpory Nadace Český literární fond. ©P etr Zelenka, 2014 Petr Zelenka: Odjezdy vlaků, napsáno s využitím hry Chinamen (Číňani) Michaela Frayna © Editor and Epilogue Lenka Jungmannová, 2014 © Graphic & Cover Design Zdeněk Trinkewitz, Aleš Najbrt /Studio Najbrt/, 2014 © Photo Václav Jirásek, 2014 © Filip Tomáš – Akropolis, 2014 ISBN 978-80-7470-056-9
Autor děkuje Dejvickému divadlu, agentuře Aura-Pont, Miroslavu Krobotovi, Martinovi Chocholouškovi, Evě Sukové, své ženě Kláře a všem svým překladatelům a překladatelkám.
Příběhy obyčejného šílenství
Většina lidí je v agónii a jsou na tom tak mizerně, že radši riskují další agónii, než aby se pokoušeli čelit svojí stávající životní situaci. Charles Bukowski Existuje jediný způsob, jak se z toho dostat. Nechat se odeslat poštou jako balík.
Postavy: Petr matka otec Sylvie Jiří Alice Moucha Anna Aleš Jana figurína (Eva) šéf v práci tanečnice muž v publiku voják z Čečny hosté na večírku POŠŤÁCI 1, 2
Doba děje: současnost.
Příběhy obyčejného šílenství
1. Petr (36 let) se budí – má kocovinu. Pomalu vstává. Sebere ze země kalhoty. Padá z něj listí. Hledá po kapsách. Najde chomáč ženských vlasů. Přivoní k nim. Usměje se. Vezme telefon, vytočí číslo. Vezme to Moucha, jeho přibližně stejně starý kamarád. Také se teď vzbudil. PETR: Ahoj, Petr. MOUCHA: Proč voláš tak brzo? PETR: Jde o ty vlasy. MOUCHA: O jaký vlasy? PETR: Janiny vlasy. Zapomněl jsem, co se s nima má udělat. MOUCHA: Počkej. Tys jí fakt ustřihnul vlasy? Máš je? PETR: Bylo to nakonec velice snadný. Vzal jsem je z kartáče. Víš, jak ženský nechávají v kartáči vlasy. Je to hnusný, ale tentokrát se to hodilo. MOUCHA: Myslel jsem, žes jí ustřihnul vlasy. PETR: Ale ne. Nejsem magor. MOUCHA: Musíš je svařit v mlíce, pak usušit a spálit s jablečným listím a rozfoukat v místech, kde jste se seznámili. PETR: Tak jo. MOUCHA: V čem je problém? Ty nevěříš týhle metodě? PETR: Věřím. Ale co bude dál? MOUCHA: Chceš přece, aby se k tobě vrátila. PETR: To jo, ale jinak. MOUCHA: Tohle je vyzkoušený. PETR: Chci, aby se ke mně vrátila kvůli mně, a ne proto, že jsem jí ustřihnul vlasy. MOUCHA: Musíš to stihnout do 24 hodin. Tak dělej. PETR: Tak jo. Moucha zavěsí. Petr jde pro krabici s mlékem. Nalije mléko do hrnce, ponoří do něj chumáč vlasů a pozoruje tuhle podivnou hmotu. Zvoní telefon, je to Jana, hezká energická žena kolem třicítky. Vidíme ji u telefonu v jiné části jeviště. Kolem ní prochází Aleš, její současný partner. JANA: Petře? PETR: Jano! Já tě tady zrovna mám… JANA: Petře! Vůbec nechápu, jak jsi mohl udělat něco tak strašnýho?! PETR: Cože? JANA: Děti tě viděly. PETR: Jaký děti? JANA: Děti tety. PETR: Jaký tety? JANA: Alešovy tety. Spaly nahoře. Viděly tě, jak jsi vešel k ní do pokoje s nůžkama a ostříhal jí vlasy. 8
Příběhy obyčejného šílenství
Petr není schopen slova. Loví po kapsách další a další chumáče vlasů. Začne je odhazovat, jako by ho Jana mohla vidět. PETR: To bych nikdy neudělal. JANA: Nech toho! PETR: Proč tomu nezabránily? Proč ty zatracený děti nezačaly křičet? Normálně řvou pořád. Proč někoho nevzbudily, aby mi to překazil? JANA: Nevím, proč nezačaly křičet, ale o to teď nejde. PETR: Proč mi v tom nezabránil Aleš? JANA: Znáš Aleše… Hele, Petře, teta je na pokraji nervovýho zhroucení. Nemůže vyjít na ulici. PETR: Taky už jsem dlouho nebyl venku. JANA: Tohle je něco jinýho. Teta na tebe chce podat žalobu. Jsi v pěkným průšvihu. Očekáváme, že zítra přijedeš a dáš to do pořádku. Jana položí telefon. Petr také. Začne se oblékat. Za scénou se ozve hlas muže a ženy, nadávky… JIŘÍ (za scénou): Tvoje matka žere marinovaný kočičí prdy! ALICE (za scénou): Tvůj brácha nerozezná vlastní prdel od díry v zemi. Petr zabouchá na stěnu a hlasy utichnou.
2. Vejde Moucha, před sebou tlačí umývadlo na železné konstrukci na kolečkách. Začne umývadlo mýt a leštit. Jsme u něho doma. PETR: Říkal jsem ti, že je to na mě moc složitý! Spletl jsem si ji v tý tmě s tetou. MOUCHA: Jak sis ji mohl splést s tetou?! PETR: Byl jsem opilej. Střízlivej bych to nedokázal. MOUCHA: A takhle jsi to dokázal? PETR: Byl to tvůj nápad. MOUCHA: Já jsem ti radil, ať se na ženský vykašleš. PETR: Nechci dopadnout jako ty. MOUCHA: Já jsem nijak nedopadnul. Já jsem dál než ty. PETR: Dál? Vždyť ty už ani nevycházíš z bytu. MOUCHA: Protože nechci potkat žádnou ženu. PETR: O tom mluvím. Je to s tebou vážný, tak mě nepoučuj. Jak dlouho už jsi nebyl venku? MOUCHA: Od tý doby, co odešla Eliška. Představuju si je a myslím na ně, když si dělám dobře, ale s žádnou jsem nemluvil. Bojím se k nim přiblížit. Mají kolem sebe nějaký vůně nebo co to je. Když se k nim dostaneš moc blízko, můžeš se do nich zamilovat. A jak se do nich zamiluješ, tak tě opustěj. 9
Příběhy obyčejného šílenství
PETR: Kde bereš jídlo? MOUCHA: Chodí ke mně jedna uklízečka. Taky mi nakupuje. S tou je to v pohodě. Je úplně pitomá. PETR: Nemáš něco k pití? MOUCHA: Vezmi si, co chceš. Víš, kde je bar. PETR: Co máš s vysavačem? MOUCHA: Něco jsem si na tom zkoušel. PETR: Co? MOUCHA: Když s tím správně zacházíš, je to skoro jako bys byl v ženský. PETR: Fakt? MOUCHA: Ba ne. Ženský se to nevyrovná. Ale je to lepší než nic. PETR (připíjí): Na Janu. Aby se ke mně vrátila. Zejtra k nim jdu, musím si to promyslet… MOUCHA: Existuje ještě jedna osvědčená metoda, aby se k tobě ženská vrátila. PETR: Jaká? MOUCHA: Necháš se zavřít do krabice a odeslat na její adresu jako balík. Je to trochu riskantní, ale čistý. Není v tom žádná magie. PETR: Balík? MOUCHA: Poštou. Do vlastních rukou. PETR: To je blbost. MOUCHA: Na zpáteční adrese uvedeš svoji adresu, aby věděla, že je to od tebe. Dva dny v balíku. To se dá přežít. Musíš si samozřejmě s sebou vzít láhev s vodou a láhev… PETR: Počkej, chceš říct, že ses k nějaký ženský nechal odeslat jako balík? MOUCHA: Jeden můj kamarád to zkusil… PETR: Kecáš. Jakej kamarád? MOUCHA: Toho neznáš. PETR: Ty přece nemáš žádný kamarády. MOUCHA: Ale tenhle recept je fakt dobrej. Tomuhle žádná ženská neodolá. Je to útok přímo na srdce. Tady. Srdce. Rozumíš. PETR: Ty ses fakt nechal odeslat jako balík? Kdo tě odeslal? MOUCHA: Jeden pošťák. PETR: Proč jsi nešel za mnou? MOUCHA: Byl jsi tenkrát pryč. Ale fungovalo to. PETR: Myslel jsem, že tě všechny holky opustily. MOUCHA: Tohle byla výjimka. Tahle mě opustila až potom, co se ke mně vrátila. PETR: Připadá mi to jako blbost. (Všimne si, že odtok od umývadla je odšroubovaný) Co máš s umývadlem? MOUCHA: Něco jsem si na tom zkoušel. PETR: Cože? MOUCHA: Dá se to všelijak využít. PETR: Umývadlo? Moucha odklopí umývadlo, které je speciálně upravené k jeho činnosti. Petr je šokovaný. Ty, Moucho, vždyť je to plný sajrajtu! 10
Příběhy obyčejného šílenství
MOUCHA: Neříkej mi Moucho. PETR: Vždyť je to hnusný. MOUCHA: Ta odtoková trubka je čistá. Denně ji meju. PETR: Ty už jsi úplně hotovej… Ty tvoje pomůcky… MOUCHA: Jaký ty máš pomůcky? PETR: Já? Normálně… ruka a tak. MOUCHA: To je starý. PETR: Já o tebe mám normálně strach. MOUCHA: O mě se neboj. Ty si dej do pořádku ten svůj vztah s Janou a pak mi něco říkej. PETR: To si dám. To se neboj. Zejtra tam jdu. Musím si to ještě promyslet. Ale ty se nad sebou zamysli. Moucha odejde.
3. Byt rodičů. Vejde matka s přístrojem na měření tlaku. MATKA: Nechápu, kde se to pokazilo. Vozili jsme tě k moři. Kupovali jsme ti ty nejlepší vitamíny. Chodíš ještě vůbec do práce? PETR: Jo. MATKA: Dostal jsi ty výstřižky? PETR: Dostal. MATKA: Co si o tom myslíš? To je hrozný, ne? PETR: No… MATKA: Tobě to nepřijde hrozný? Takový zemětřesení? PETR: Ale jo, je to hrozný. MATKA: Takovejch lidí, co tam v tý Gruzii trpí! Tebe to nezajímá? PETR: Ale zajímá. Posíláš mi toho spoustu. Mám toho plný krabice. MATKA: Posílám ti to, abys věděl, jaká je realita. PETR: Tak už mi to neposílej. Pořád mi něco kupuješ, posíláš mi nějaký výstřižky z novin… Já už to nemám kam dávat, mami. Já jsem musel dát pryč i tu postel, co jsem měl. MATKA: Ty jsi prodal tu krásnou postel, co jsi měl po babičce? PETR: Neprodal. Já jsem ji vyhodil, mami. MATKA: Tys vyhodil postel? Zamysli se nad sebou. Tobě je pětatřicet let a ty si neumíš dojít na normální nákup. Odmítáš si nechat poradit. Ty si neumíš sám koupit boty, neumíš si koupit kalhoty… PETR: Ale umím. MATKA: …nepřerušuj mě. Nemluvě o tom, že si neumíš najít ženskou. Mluvila jsem na odběru s jednou známou. Byla úplně v šoku. Zjistila, že její syn je homosexuál. Nemohla se z toho vzpamatovat. Nemohla z toho ani dávat krev, jak jí zřídly červený krvinky. Ty nejsi homosexuál, že ne? PETR: Nejsem. 11
Příběhy obyčejného šílenství
MATKA: Počkej, ty jsi homosexuál? PETR: Ne. MATKA: Tak proč někdy nepřivedeš nějakou ženskou? PETR: Nemůžu najít tu pravou. MATKA: Přiveď jakoukoliv, to je jedno. Tlakuj. PETR: Proto jsi mě sem zavolala? Abys mi řekla, že mám přivést ženskou? MATKA: Zavolala jsem tě kvůli tátovi. Aby sis ho užil. PETR: Jak užil? MATKA: Za chvíli tady nebude a co pak? Zdementní a už s ním nepůjde mluvit. PETR: Je mu špatně? MATKA: Dávám tátovi tak dva měsíce. (Ukáže si na čelo) …To mu neříkej. Vejde otec. OTEC: Kolik mi dáváš? MATKA: Dva měsíce. Možná míň. OTEC: Ahoj. PETR: Ahoj. MATKA (Petrovi): Nic ho nezajímá. Nezajímají ho zprávy, nezajímá ho zemětřesení v Gruzii, zajímají ho jenom ty jeho bubliny v pivě. Otec během její řeči načne pivo a oddá se svému podivnému rituálu: nalije si do sklenice, ale místo aby láhev odložil, zahřívá ještě chvíli dlaněmi hrdlo, čímž ohřeje vzduch v láhvi. Vzduch se rozpíná a osvobodí tak další dvě nebo tři bubliny, které by byly jinak odsouzeny k prasknutí uvnitř. OTEC: Fascinuje mě, jak když se ohřeje ten vzduch v tý láhvi, tak se zvětší jeho objem a vytlačí další bubliny. MATKA: Děláš to už třicet let. OTEC: Ale pořád mě to fascinuje. MATKA (Petrovi): Včera jsem přišla do koupelny a našla ho, jak tam stojí a v ruce drží žárovku. OTEC: Zajímalo mě, jestli se žárovka vejde do pusy. PETR: A co? OTEC: Nezkusil jsem to. Bál jsem se, že nepůjde vyndat ven. MATKA: Pokouší se změnit si hlas. Proto pije tolik piva. Doufá, že se mu po pivu změní hlas. OTEC: Ale ne. MATKA (začne otci měřit tlak; Petrovi): Minulej tejden zapomněl, jak se jmenuju. Přišel k nám jeden jeho známej a on mě chtěl představit, ale nemohl si vzpomenout, jak se jmenuju. Pořád mi říkal kočičko a miláčku, dušičko, Cipísku… ano, i Cipísek byl. OTEC: Tak zlý to nebylo… MATKA: Jeden čas jsem si myslela, že má táta Alzheimerovu chorobu. Ale dneska jsem si jistá, že to je stařecká demence. Zjistila jsem to z reakce zorniček. OTEC: Svítí mi do očí baterkou. 12
Příběhy obyčejného šílenství
MATKA (pyšně opakuje): Svítím mu do očí baterkou. Protože se odmítá nechat vyšetřit u odborníků! OTEC: Byl jsem tam před týdnem. Nic nenašli. MATKA: Protože to na ně vždycky nějak zahraješ. OTEC: Co zahraju? Matka na něj nečekaně bafne. Otec nereaguje. PETR: Nemáš nějakou paruku, mami? MATKA: Paruku? Vždyť jsi říkal, že nejsi. PETR: Tak nic. Tak já budu muset jít. MATKA (zadrží ho, posvítí mu do očí baterkou): Máte demenci v rodině. To se bude už jenom zhoršovat. To měl jeho táta taky. Když jsi byl malej, tak na tebe děda dělal takový divný obličeje. OTEC: To byla přece legrace. MATKA: Ano. Takhle on si představoval, že se dělá legrace. A pak ho jednoho dne našli, jak běhá po ulici ve spodním prádle, milej zlatej. OTEC: Ale ne… MATKA: No ano. Našli, nebo nenašli?! Běhal po ulici ve spodním prádle! OTEC: Chtěl jenom naštvat babičku. MATKA: Ale kdepak. (Petrovi) Víš, že tvůj otec už se nedokáže leknout? To je jeden z příznaků stařecký demence. Já na něj třeba vybafnu za dveřma… Už jsem na něj dvakrát vybafla a on se neleknul. (Bafne na něj) Otec nic. Vidíš? Chtěl by se leknout, ale nedokáže to. PETR: Já už budu muset jít, mami. MATKA: Tobě s náma není dobře? PETR: Ale je. MATKA: Tak tady zůstaň. Je ti s náma dobře, nebo není?! PETR: Není. MATKA: Tak prosím. Ale to je v tobě. Ty nemáš ženskou, ty nemáš vztah k lidem… A to se mimo jiné projevuje tak, že si odmítáš užít chudáka svýho starýho tátu, kterej tady už dlouho nebude. (Pláče. Pak opět silným hlasem) Víš, že on už ani není schopen normálně telefonovat? Včera jsem ho přemluvila, aby vytočil náhodný číslo… PETR: Proč? OTEC: Vsadili jsme se, jestli mě někdo pozná po hlase. MATKA: Myslela jsem, že bude rád, že si na něj lidi pořád ještě pamatujou, když namlouval ty filmový týdeníky. Byl hlas doby. Zněl z plátna. OTEC: Ale já nechci, aby si na mě lidi pamatovali. MATKA: Vidíš, nechce to. OTEC: Nebudu nikam volat! MATKA: Napřed nikam volat nechtěl. Ale pak jsem ho přemluvila. 13
Ediční poznámka
V tomto souboru přejímáme texty her Petra Zelenky Příběhy obyčejného šílenství, Teremin, Očištění, Ohrožené druhy a Dabing Street z jejich vydání v časopise Svět a divadlo (viz příslušné bibliografické odkazy v soupise vydání her), hru Odjezdy vlaků pak z autorského originálu. Všechna uvedená dramata autor pro toto vydání znovu přehlédl a poté prošla standardní redakční úpravou. Děkujeme Lucii Čepcové, Magdaléně Jackové, Pavlu Janouškovi a Jitce Sloupové za pomoc při vzniku knihy. Za finanční podporu stipendia Nadace Český literární fond děkujeme Pavlu Antošovi, Jiřímu Bejčkovi, Radku Chmelíkovi, Lee Loudovi a Šárce Radostové. L. J.
325
Obsah
Příběhy obyčejného šílenství 6 Odjezdy vlaků 60 Teremin 110 Očištění 164 Ohrožené druhy 216 Dabing Street 266 Předběžná zpráva o příbězích obyčejného šílenství 313 Soupis divadelních inscenací her Petra Zelenky 318 Soupis vydání dramat Petra Zelenky 323 Ediční poznámka 325
Petr Zelenka Obyčejná šílenství Divadelní hry 2001 — 2012
Vydal Filip Tomáš — Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2014 jako svoji 273. publikaci Ediční příprava a doslov Lenka Jungmannová Redakce Štěpánka Pašková Fotografie Václav Jirásek Grafická úprava, obálka a sazba písmem Tabac Zdeněk Trinkewitz, Aleš Najbrt /Studio Najbrt/ Tisk Těšínské papírny, s. r. o., Bezručova 212/17, 737 01 Český Těšín 1. vydání, 328 stran, TS 13 ISBN 978-80-7470-056-9 Doporučená cena včetně DPH 350 Kč