FLORENCE 9/2011 by Care Comm s.r.o.

Florence

č a sopis moderního oše t řovat el s t v í s. 3

s. 13

s. 19

s. 27

Téma: Hospicová péče 1. část

Případová studie: Ondinina kletba

Zkušenosti z praxe: Etika pro život

Výzkumné sdělení: Terénní péče v porodní asistenci

Vychází pod patronací České asociace sester září 2011, ročník VII, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz

9 Kč 160 stran, 19

9 Kč 328 stran, 34 9 Kč 208 stran, 24

9Kč 324 stran, 33

9Kč 224 stran, 24

9 Kč 276 stran, 28

9 Kč 176 stran, 19 9 Kč 136 stran, 15 9 Kč 176 stran, 19 R

Ještɶ za nízké DP H!

KNIŽN KATALOÍ G partn p er e Va

šeho

úspě

chu

PODZIM 201 1– ZIMA 2012

Právě vyšel náš nový katalog podzim 2011–zima 2012 na požádání, Vám jej rádi ZAŠLEME ZDARMA!

Objednávejte:

obchod@grada.cz, tel.: 234 264 511–12, Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 www.grada.cz

Klient si žádá jinou sestru Pacienti se mění – stárnou. Někteří pro gnostici soudí, že česká populace bude brzy stárnout nejrychleji z celé Evropy. Tím dramaticky přibývá (a bude přibý vat) lidí, kteří potřebují současně zdra votní a sociální péči. Proto se tak často mluví o přeměně části nemocnic, LDN a domovů pro seniory na zařízení dlou hodobé péče, ve kterých bude perso nál plnit roli jak zdravotní, tak sociální. Podle údajů uvedených Ministerstvem zdravotnictví by se do dlouhodobé pé če mohlo přesunout asi 36 tisíc pacientů nemocnic, ústavů a domovů, z nichž 26 tisíc by zůstalo v pobytových zaříze ních a 10 tisíc by přešlo do domácí pé če. S těmito pacienty, představuji si, se budou do nových typů zařízení stěhovat i sestry vybavené novými dovednostmi. Medituji často o tom, jaké by tyto nové dovednosti měly být. Je zřejmé, že sestry, které budou chtít být úspěš né, budou muset, bez ohledu na spe cializaci, ovládat na velmi slušné úrov ni problematiku geriatrického pacienta. Starý člověk je specifický jak po strán

ce tělesné, tak duševní. Vědí to všech ny sestry, které se seniory pracují. Jest li je pravda, že člověka dokáže zabít slo vo, pak u seniora to platí dvojnásob. Co se týká diagnóz, v geriatrii se lze setkat téměř se vším. Choroby mívají drama tičtější průběh a náročnější léčbu, často jsou chronické, mnohdy spojené s jiný mi. Ve stáří se mění i psychika člověka, objevují se deprese související se zdra votním stavem, ztrátou perspektiv, so ciální izolací a podobně. Zvláštní kapi tolou je demence. Na takovém pracovišti si sestra uspokojení z práce, které každý z nás životně potřebuje jako pokrm, bez ně hož zhyne, vydobývá na poli mnohem kamenitějším než jinde, kde navrace jí pacienta k úplnému zdraví. Musí se naučit radovat ze zdánlivých malič kostí, jako by to byly věci velké. Mů že to být slůvko, stisk ruky, poskytnu tí úlevy od bolesti, úsměv. Ve skuteč nosti to velké věci jsou – ale bohužel v denním shonu snadno přehlédnutel né a tiché. Nesdělitelné a nezveřejni

Vrstevnické programy neboli peer programy Střední zdravotnická škola v Chomu tově realizuje vrstevnické programy, tzv. peer programy. Jde v nich o prevenci různých typů sociálního selhání, o systém plánova ného, odborně připraveného působení vybraných mladistvých na sociálně na rušené vrstevníky. Obecně není účast v programu omezená ani věkově, ani typem školy. Prvky peer programů jsou zařaditelné už od 4. třídy základní ško ly (ZŠ), v plném rozsahu jsou však urče ny zpravidla pro její 2. stupeň. Největší efekt pak má podle realizátorů progra mů zahájení výcviku u studentů 2. roč níků středních škol. Peer programy mohou mít různé formy, např. peer tea ching (vrstevnické učení), peer mediace (vrstevnické řešení) nebo peer subven ce (vrstevnická podpora). Naše škola se pod supervizí odborných pracovníků věnuje následujícím programům: Umění říci ne. Program je zamě řený na protidrogovou prevenci, urče ný pro žáky 6.–8. tříd. Též nabízí ře

šení problémů týkajících se již vzniklé drogové závislosti. Nebojím se poskytnout první pomoc. Interaktivní program je určený žákům 2. stupně ZŠ a zahrnuje aktivní účast cílové populace. Prevence AIDS je program pro žá ky 7. a 8. tříd ZŠ. Poskytuje základní in formace o chorobě, přenosu, prevenci a testování. Ve spolupráci se Zdravot ním ústavem v Ústí nad Labem jsme se zúčastnili mezinárodního projektu Sunflower, spolufinancovaného Evrop skou komisí a zaměřeného na preven ci šíření HIV/AIDS mezi mladými lid mi (15–24 let). Štíhlá, ale mrtvá je pro gram přinášející kompletní informace o mentální anorexii a bulimii. Jeho cí lovou skupinou jsou žáci 6.–8.tříd ZŠ. Žákům jsou poskytnuty osobní zkuše nosti a prožitky. Prevence karcinomu prsu a kůže je program určený žákům středních škol a učilišť a je realizován ve spolupráci s občanským sdružením onkologických pacientů a přátel Kap

telné. Je třeba je vidět a k tomu je po třebné nadání, které každý nemá. Ale to není zdaleka všechno. Dobré sestry si k seniorům, které mají v péči, svým způsobem adoptují i jejich rodi nu. Vědí, že senioři by volili raději pě timinutovou návštěvu potomka před sebehodnotnějším materiálním dár kem. Je to fakt potvrzený výzkumem. Jejich zdravotní stav a pocit pohody zá visí v obrovské míře právě na vztazích s rodinou. Sestra ale nezřídka zjišťuje, že vztahy dobré nejsou. Odhaduje se, že 80 % rodin se o své staré příbuzné v za řízeních vůbec nezajímá, anebo jen mi nimálně. Jak je zainteresovat? Stárnutí populace zvedá nároky na profesní připravenost sestry. Tato frá ze má hluboký a široký obsah, zde jen naznačený, a vzbuzuje spoustu otázek. Mají na to sestry ještě kapacitu, odva hu, osobnostní vlastnosti? Otázky jsou to nakonec zbytečné, protože vývoj je neodvratný. Populace stárne a vyža duje jiný typ sestry. Je to výzva a neu tíkejme před ní. Spíš mějme radost, že jako lidstvo stárneme a doufejme, že nám tento trend vydrží co nejdéle.

Editorial

Jarmila Škubová

ka 97. Antikoncepce je program, je hož cílem je informovat o základním lidském právu – plánovaném rodičov ství. Program je určen žákům 8. roční ků ZŠ. Účastníci získají komplexní pře hled o metodách antikoncepce.

Naše osvědčené metody Pracujeme interaktivně, v menších sku pinkách. Používáme psychologických her, prožitkových technik, hraní rolí, relaxace, výtvarných technik, muziko terapie apod. Nacvičujeme způsoby od mítnutí drogy, dramatizujeme chování narkomana, učíme děti provádět výpo čty úspor za alkohol, vedeme neformál ní, spontánní diskuse. Přitom usilujeme o to, abychom podpořili v žácích schop nost reflexe a hledání pozitivních vzorů, rozvíjeli kladné osobní vlastnosti, so ciální kompetence, vlastní sebeoceňo vání a sebedůvěru. Programy zahrnu jí i techniky na vytvoření týmové spo lupráce (např., jak uklidnit rušiče, jak zaktivizovat skupinu), uvědomění si vlastních pocitů a hodnoty zdraví jako celku, učíme porozumění neverbální komunikaci, rozvíjíme tvořivost, učíme řešit problémy a správně argumentovat. Bc. Iva Kadašová, SZŠ Chomutov

Začíná škola

Hledáte konkrétní článek? K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz. Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel. Více odborných článků najdete na webu v rubrice

Florence je také na facebooku. Přidejte se k nám!

FLORENCE 9/2011 1

obsah

časopis s nadpoloviční většinou recenzovaných článků

Foto na titulní straně Václav Kříž Sestra z Kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN s bronchofibroskopy

Vychází pod patronací České asociace sester www.florence.cz Ročník VII., číslo 9, září 2011 Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5 florence.redakce@ambitmedia.cz tel.: +420 222 352 578 Šéfredaktorka: PhDr. Jarmila Škubová e-mail: jarmila.skubova@ambitmedia.cz Redakce: PhDr. Eva Wićazová e-mail: eva.wicazova@ambitmedia.cz Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně, Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová, Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Růžena Wagnerová

Editorial.................................................................................................................................................................................................1 Škola Vrstevnické programy.......................................................................................................................................................................1 Téma Hospicová péče (I. část: Irsko)......................................................................................................................................................... 3 Program Grundtvig........................................................................................................................................................................... 5 Nové knihy....................................................................................................................................................................................... 7 Praxe Adaptační proces sester v nemocnici s JCI.................................................................................................................................. 8 Diagnostika a výskyt profesních dermatóz................................................................................................................................. 9 Demence, nebo deprese, jak rozpoznat příznaky?.................................................................................................................. 11 Výzkum Ošetřovatelský výzkum v oboru hematoonkologie v ČR od r. 2000 .................................................................................. 11 Recenzované články Případová studie Syndrom spánkové apnoe............................................................................................................................................................. 13 Aspirační pneumonie u psychiatricky léčené pacientky....................................................................................................... 15 Zkušenosti z praxe Sestra jako manažerka péče o nevyléčitelně nemocné......................................................................................................... 17 Etika pro život – aktuální problémy zdravotní péče............................................................................................................... 19 Ambulance paliativní onkologické péče................................................................................................................................... 24 Péče o hudební potřeby pacientů............................................................................................................................................... 26 Výzkumná zpráva Monitoring self-managementu zdravia sestier........................................................................................................................ 28 Terénní péče v porodní asistenci................................................................................................................................................. 33 Odborné téma Stoma a sexualita............................................................................................................................................................................ 36 Sledování výskytu dekubitů.......................................................................................................................................................... 38 Zpravodaj ČAS Plné sály Dáši Škochové................................................................................................................................................................. 40 Projekt Konference a semináře pro nelékařské obory............................................................................................................ 40 Bezpečná nemocnice..................................................................................................................................................................... 43 Errare humanum est Neschopenky z lásky....................................................................................................................................................................... 44 Lekce angličtiny............................................................................................................................................................................... 44

Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník Vydavatel: Ambit Media, a. s. www.ambitmedia.cz Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz Marketing: Petr Belica, tel.: +420 222 352 575 e-mail: petr.belica@ambitmedia.cz Obchod: Alexandra Manová tel.: +420 724 811 983 e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866 e-mail: marie.janovicova@ambitmedia.cz Personální inzerce: fax: +420 222 352 572 e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz Tisk: PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414 684 01 Slavkov u Brna Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk Cena výtisku: 60 Kč Roční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo) Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 8. 2011 Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. Copyright © Ambit Media, a. s., 2011

Akcent – Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny..............................................................................................1–4

Oranžová: CMYK 0-72-100-0

Oranžová: PM

Hospicová péče (I. část)

TÉMA

Počínaje tímto číslem budete zde moci číst nejnovější informace o hospicové péči. Seznámíte se s její organizací a způsobem poskytování u nás a v některých evropských zemích. V této části se po všeobecném úvodu podíváme do Irska, v dalších pak do Německa, Polska, USA. Moderní pojetí paliativní péče Dnes se všeobecně přijímá, že paliativ ní péče je komplexní, aktivní a na kva litu života orientovaná péče poskyto vaná pacientovi, který trpí nevyléči telnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stadiu. Cílem paliativní péče je zmírnit bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat pacien tovu důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým. Zdůrazňuje význam ro diny a nejbližších přátel nemocných, nevytrhává nemocné z jejich přiroze ných sociálních vazeb, ale umožňuje jim, aby poslední období života proži li v důstojném a vlídném prostředí a ve společnosti svých blízkých, nabízí vše strannou účinnou oporu příbuzným a přátelům umírajících a pomáhá jim zvládat jejich zármutek i po smrti blíz kého člověka. Vždy však musíme brát v úvahu přání pacienta a jeho rodiny. Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy (2003) O organizaci paliativní péče přijaté Výborem ministrů 12. lis topadu 2004 na 860. zasedání zástup ců ministrů je zásadním dokumen tem celoevropského významu. Klade důraz na paliativní péči jako nesmír ně významnou součást systému zdra votnických služeb, definuje základní pojmy v oblasti paliativní péče, shrnuje zkušenosti z mnoha zemí a doporuču je opatření nezbytná k dalšímu rozvo ji paliativní péče na mezinárodní úrov ni a k vytvoření národního rámce pro paliativní péči v jednotlivých členských zemích. Byl přeložen a vydán ve 26 ev ropských zemích.

Výše uvedených podmínek je mi mo jiné dosahováno snahou o osobi tou a domácí atmosféru hospice, ma ximálním soukromím pacientů (ob vykle jednolůžkové pokoje), volným režimem pro návštěvy a dobrou do pravní dostupností hospice.

Pár dat z moderní historie hospiců Jedno z prvních moderních paliativ ních zařízení je Hospic St Christo pher’s v Anglii, které vzniklo v roce 1967. U nás byl první takovýto dům zprovozněn 8. 12. 1995 – Hospic Anež ky České v Červeném Kostelci. Ten dnes disponuje 30 lůžky pro pacienty a 14 přistýlkami pro doprovázející. Ve

Cicely Saunders, zakladatelka moderní hospicové péče

Haroldův kříž, v části Dublinu, kde vznikl první hospic v Irsku – Harold´s Cross Hospice

SNP sestra v následné péči

Typy hospicové péče Ve světě se běžně tato péče dělí do tří forem: Domácí: bývá pro nemocného ideál ní, ale ne vždy dostačující. U nás zatím není ideálně rozvinutá, dobře funguje například v Rakousku. Stacionáře – denní pobyty: pacient je přijat ráno a odpoledne či večer se vrací domů. Tento způsob přichází do úvahy u nemocných z blízkého okolí hospice, pokud není dostačující domácí péče. Lůžková hospicová péče: je aktuál ní tehdy, když předcházející dvě formy nestačí nebo nejsou vůbec k dispozici.

Volba typu péče u nás stále vázne. Proč?

Hospic – základní filosofie Hospic poskytuje pacientům indivi duální a celistvou péči a paliativní léč bu, která je zaměřena na kvalitu živo ta. Podporuje pacientovy vztahy s rodi nou a dalšími blízkými osobami. Nabízí jim ubytování i s pacientem, časově ne omezené návštěvy, odborné poradenství i lidskou blízkost. Vedle lékařů, zdravot nického a pečovatelského personálu po máhají pacientům i jejich doprovodům další členové hospicového týmu, který mi bývají: sociální pracovnice, psychote rapeut, kněz, dobrovolníci a stážisté.

většině zemí se hospicová péče začala vyvíjet v 60.–70. letech minulého sto letí. Průkopníkem v Evropě byla An glie a Polsko. Také v USA má hospico vé hnutí dlouhou tradici – v moderním pojetí se začalo vyvíjet již před více než 25 lety. Ani na Slovensku nejsou v roz voji hospicové péče pozadu – první hos pic s 20 lůžky byl otevřen v r. 2002 na východním Slovensku v Bardějovské Nové Vsi (Hospic Matky Terezy).

V Úmluvě o lidských právech a bio medicíně č. 96/2001 Sb. se píše, že pa cient má právo na informace o povaze onemocnění a právo na volbu lékaře, psychologa a zdravotnického zařízení. Většina pacientů svého práva na volbu typu péče (domácí/ústavní) a zdravot nického zařízení v závěru života nevy užije. Důvodů je několik: • nedostatečná informovanost pa cientů a jejich rodin o existenci te rénních zdravotně-sociálních slu žeb a možnosti domácí péče; • v některých regionech nedostatečná síť terénních zdravotně-sociálních služeb (home care, mobilní hospic, služby osobní asistence apod.), kte ré by rodině pomohly péči v domá cím prostředí zvládnout; • v systému sociálních dávek není dostatečně zajištěna podpora pro rodinného příslušníka, který se rozhodl pečovat o blízkého doma až do konce.

Mgr. Šárka Urbánková Psychiatrická léčebna Petrohrad, p. o. 1982–1987: Krajská nemocnice s poliklinikou, Ostrava, sestra u lůžka; 1987–1996: Závodní nemocnice Nová huť, Ostrava, sestra u lůžka, sestra v diabetologické ambulanci; 1996–2002: Eli Lilly ČR, s. r. o.; Diabetes Care Unit; 2003–2004: Promediamotion, s. r. o. – příprava a realizace vzdělávacích akcí pro NELZP; 2004–2/2011: Krajská zdravotní, a.s. – Nemocnice Most, o.z., vrchní sestra urologického oddělení, členka Rady pro rozvoj ošetřovatelství; 7/2010–2/2011: Nemocnice Chomutov, o. z. – Úsek Systém řízení; 3/2011–dosud: Psychiatrická léčebna Petrohrad, náměstek pro ošetřovatelskou péči.

FLORENCE 9/2011 3

Denní péče o seniory

téma

Denní centra jsou více soustředěna na nemocné s Alzheimerovou chorobou než na zdravé seniory. Poněkud složi tý je převoz klientů mikrobusem do 20 km vzdáleného denního centra ve vesničce Wotzdorf, do domku, v němž sídlí denní centrum pro seniory. Vesni ce nemá obchod, hospodu, kostel, nic. Před centrem bez zahrádky stojí na as faltu stolek s židličkami, kde odpoled ne sedí personál. Vidíme to jako denní centrum s problematickými celoden ními aktivitami pro postižené seniory. Vzhledem k tomu, že jsme dobrovolni ce, vycházíme každá s jednou senior kou na obhlídku – jediné, co objevíme, je kravín. Fotografovat nesmíme.

Před denním centrem ve Wortzdorfu

Projekty pro nezaměstnané seniory Probírala jsem situaci s Franzem Hau berem, vedoucím Agentur fűr Arbeit (bývalé úřady práce), který má na sta rosti nezaměstnanou populaci 50+ ve dvou projektech: 1. Projekt „ impuls“ pro nezaměstna né nad 2 roky, se zřetelem na těž kosti, zdravotní a psychické potíže, motivování ke změně (tito lidé jsou chápáni jako náročnější klientela). 2. Perspektiva 50+ (jednodušší, snazší pomoc). Obyvatelé domu pro seniory. Bryndák není nic, zač by bylo potřeba se stydět. (Foto s jejich souhlasem)

Práce personálu na PC je v těchto institucích pod dohledem, internet ne ní běžně dostupný, jednak kvůli hroz bě virů, jednak kvůli surfování místo pracovního výkonu.

Dětská zařízení v Pasově

6 FLORENCE 9/2011

Z dětských zařízení jsme navštívi ly základní školu pro tělesně postiže né děti, provozovanou Caritas. Obje víme ji jakožto osaměle stojící v kopci, s krásným výhledem do zeleně. Škola je obklopena parkem s desítkami ná paditých outdoorových pomůcek, na jdeme tu i úschovnu nejrůznějších trojkolek a vozítek, individuálně vy robených pro různá postižení. Veškeré hry a pomůcky vytváří firma placená ze sponzorských darů. Jak nám prů vodce zdůraznil, se sponzorskými da ry není problém. Tělesně postižené dě ti z oblasti Dolního Bavorska jsou den ně sváženy mikrobusy do tzv. Kschule, večer je zajištěn maltézskou pomocí zase převoz domů. Na dopravu připlá cejí rodiče. Škola je komplexně zaměřená. Kromě vlastní individuálně zaměře né výuky sem patří ergo- a fyziote

rapeutické aktivity, logopedie. Nově je součástí školy i mateřská školka, samozřejmostí jsou chráněné dílny. I když integrace do společnosti, jak přiznává vedení školy, je problema tická, záleží značně na postojích rodi čů. Na nástěnkách na chodbách školy nás všude provází jméno Dr. András Pető a jeho metoda zvaná Conducti ve Educat ion. Prof. Dr. András Pető (1893–1967) z Budapešti je autorem rehabilitační metody napomáhající vzdělání. Metoda je součástí desítek pracovišť, z nichž jedno z nich je prá vě v Pasově.

Podpora studentů nad 50 i nad 80 let V rámci vzdělávání generace 50+ je k dispozici řada kursů a možností za pojit se do přednáškové činnosti. Na rozdíl od ČR je k dispozici vzdělávací činnost i pro tzv. 4. generaci – 80+. Za jišťuje ji organizace Caritas, jejíž čle nové docházejí do bytů studujících se niorů. Sociální služby jsou obdobné jako u nás, terénní pečovatelská služ ba je vyměřovaná v čase. K popovídá ní není určena, k tomu je vyčleněná navíc návštěvní služba.

Dozvěděla jsem se, že invalidní dů chod získávají tělesně postižení obtíž něji než psychicky nemocní. V součas nosti je na úřadu v Pasově evidováno 300 nezaměstnaných. Franz Hauber má v péči 20 z nich, věnuje se i jejich so ciálním problémům, začlenění do spo lečnosti (jdou spolu do muzea, neza městnaný absolvuje zdravotní kursy – např. masáže, navštíví fabriku, kvů li možnosti inspirace). Firmy dostanou 30–50 % z platu zaměstnance, přijmouli seniora nad 50 let nad pouhý rok! Rekvalifikace je sice samozřejmos tí, ale často chybějí základní znalosti či existuje jazyková bariéra nebo zdra votní handicap. Do starobního důcho du odchází Němci v 65 letech, ženy v 63 letech, ale směřují k hranici 67 let. Vcelku lze říci, že v Německu, i při zá kladních znalostech pomoci ve stáří, lze složitější sociální situace řešit jak v oblasti příspěvků, tak případného umístění do vhodného institutu. Zdroj: materiály Národní agentu ry pro evropské vzdělávací programy Text a fota MUDr. Tamara Tošnerová, psychiatrie, FNKV, Praha (tosner@fnkv.cz)

DONALD KALSCHED VNITŘNÍ SVĚT TRAUMATU PORTÁL, s.r.o. Praha 2011, brož., 344 s., 449 Kč ISBN: 978-80-7367-877-7

Autor se zabývá obrazy, jež se objevují ve snech a fantaziích lidí, kteří prošli traumatickými okolnostmi. Poukazuje na skutečnost, že právě obrazy, které měly zprvu ochranný charakter, se mohou stát destruktivními. Autor pracuje s bohatým klinickým materiálem, věnuje pozornost problémům závislosti, psychosomatických poruch a disociace a přístupu k nim. red

MICHAEL S. BRODER ZŮSTAT SPOLU, NEBO SE ROZEJÍT? Průvodce partnerskou krizí PORTÁL, s. r. o. Praha 2011, brož., 168 s., 235 Kč ISBN: 978-80-7367-865-4

Příručka je určena všem, kteří žijí v obtížném vztahu a rozhodují se, zda v něm zůstat, nebo odejít. Je určena těm, kteří chtějí porozumět, proč je od partnera či partnerky dnes odpuzuje právě to, co bylo dříve přitažlivé, a kteří uvažují, zda vyhledat odbornou pomoc a co od ní očekávat. red

u hospitalizovaných pacientov na somatických oddeleniach ako i u chronicky chorých. Monografia je členená do troch kapitol. Prvá kapitola poukazuje na vzájomné prepojenie telesných a duševných porúch, opisuje príčiny vzniku duševných porúch u telesne chorého, ich dôsledky a prínos kvalitnej spolupráce s psychiatrom a psychiatrickou sestrou. Druhá kapitola je venovaná špecifikám ošetrovania chorých s psychickými ťažkosťami, podáva informácie, na čo sa sústrediť pri zbere údajov od pacienta s psychiatrickou komorbiditou, čo si všímať pri pozorovaní duševne chorého, aké vhodné techniky rozhovoru zvoliť a pojednáva o zásadách terapeutického prístupu k duševne chorým, ktorý si vyžaduje určité osobnostné i vedomostné predpoklady sestry. Tretia, ťažisková kapitola rozoberá konkrétne duševné poruchy z klinického a ošetrovateľského aspektu. Autorka zo spektra duševných porúch vybrala tie poruchy a prejavy, ktoré sa na somatických oddeleniach vyskytujú najčastejšie: delírium, úzkosť, depresia, suicídium, agresia, mánia, schizofrénia a jej podobné psychózy a demencia. Venuje sa aj problematike alkoholovej a drogovej závislosti, ktorej psychické komplikácie najmä vo forme psychóz sú frekventným ošetrovateľským problémom na interných i chirurgických oddeleniach. Okrajovo sa zaoberá aj poruchami intelektu, poruchami príjmu potravy a život ohrozujúcimi komplikáciami psychofarmakoterapie. V rámci každej kategórie autorka uvádza preventívne opatrenia, rizikové faktory vzniku, ošetrovateľské postupy s najčastejšími ošetrovateľskými diagnózami a menuje základné liečebné opatrenia. Nesporným praktickým prínosom je aj uvedenie nevhodných postojov a najčastejších chýb v interakcii s takýmto pacientom. Autorka zdôrazňuje aj potrebu rozšírenia edukačnej role sestry o oblasť duševného zdravia, a v tomto duchu podáva pri každej duševnej poruche súhrn dôležitých informácii, ktoré je potrebné pacientovi a jeho príbuzným podať.

Vysokoškolská učebnica je určená na výučbu v oblasti psychiatrického ošetrovateľstva, predovšetkým sestrám pracujúcim na somatických oddeleniach i v domácej ošetrovateľskej starostlivosti. Poukazuje na častý výskyt akútnych psychických problémov

GRADA PUBLISHING, a. s. Vyjde v červnu 2011, cena 159 Kč ISBN 978-80-247-3849-9

Kniha je určena především zaměstnancům v pečovatelských službách (pečovatelkám, sociálním pracovníkům, metodikům kvality, manažerům), ale i v dalších příbuzných službách (např. osobní asistenci). Kniha je praktickým průvodcem, podle kterého jsou zaměstnanci zmiňovaných služeb schopni individuálně plánovat postup a práci se svými uživateli. Podrobně popisuje standard č. 3 (Jednání se zájemcem), standard č. 4 (Smlouva o poskytování služby), standard č. 5 (Individuální plánování). Dále v něm čtenář najde způsob přístupu k jednotlivým skupinám uživatelů, různé formuláře (pro jednání se zájemcem, vzorové smlouvy, pro tvorbu a přehodnocení individuálních plánů), příklady z praxe, manuál klíčového pracovníka, návod na tvorbu individuálního plánu, rady, jak vést rozhovor s uživatelem, jak se připravit na inspekce kvality, jak skloubit péči a administrativu. Kniha zmiňuje i další standardy, které s individuálním plánováním souvisejí. red

(výtah z recenzního posudku)

Elena Gurková

Hodnocení kvality života Pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum

DOMINIK BRŮHA, EVA PROŠKOVÁ ZDRAVOTNICKÁ POVOLÁNÍ

GRADA PUBLISHING, a. s. Praha 2011, 224 s. 249 Kč ISBN 978-80-247-3625-9

OSVETA Martin, 2011, 88 s. ISBN: 978-80-8063-354-7

MARCELA HAUKE PEČOVATELSKÁ SLUŽBA A INDIVIDUÁLNÍ PLÁNOVÁNÍ Praktický průvodce

PhDr. Renáta Knezovič, Ph.D., PhDr. Rebeka Ralbovská

ELENA GURKOVÁ HODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTA Pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum

ANDREA ČERŇANOVÁ OŠETROVANIE CHORÝCH S PSYCHICKÝMI PROBLÉMAMI NA SOMATICKÝCH ODDELENIACH

nové knihy

Čtenáři dostávají do ruky ojedinělou odbornou publikaci, která zpracovává problematické oblasti měření kvality života, specifické pro ošetřovatelství. V rámci ní je kvalita života vymezena jako výsledek a ukazatel ošetřovatelské péče. Publikace se věnuje posuzování kvality života v souvislosti se zdravím a nemocí. V úvodní části shrnuje teoretická východiska a praktická doporučení, jakými metodami lze kvalitu života pacientů sledovat a měřit. V části pro praktické využití se autorka věnuje sledování kvality života u pacientů napříč spektrem chorob – např. u onemocnění akutních, chronických, onkologických a podle věku pacientů. Publikace se svým zaměřením dotýká nejen posuzování kvality péče jako takové, ale vystihuje také řadu etických aspektů práce sestry. red

WOLTERS KLUWER, Česká republika Praha 2011, 560 s., 695 Kč ISBN 978-80-7357-661-5

Publikace autorů Evy Proškové a Dominika Brůhy je věnována problematice zdravotnického povolání především z hlediska způsobilosti k výkonu lékařských i nelékařských profesí a související problematiky pracovněprávní. Je rozdělena do 10 základních kapitol, z nichž každá je dále podrobena velmi detailnímu dílčímu členění, kde autoři řeší přímo i nepřímo související aspekty výkonu zdravotnického povolání. Publikace podává kvalifikovaný, ucelený a vyčerpávajícím způsobem zpracovaný přehled základních a souvisejících aspektů zdravotnického povolání v kontextu historického vývoje i současnosti, jakož i navazující přehled základních zásad pracovněprávních vztahů a institutů pracovního práva ve vztahu ke zdravotnictví. Z tohoto pohledu se jedná o publikaci zcela ojedinělou. Závěrem je třeba vyzdvihnout ojedinělost komplexního zpracování dané problematiky, a to i co do rozsahu, a její nemalý přínos zejména pro všechny, kteří každodenně na různých pozicích od zaměstnanců po manažery „svádějí boj“ s právními předpisy upravujícími postavení zdravotnických pracovníků a související problematikou pracovněprávní. MUDr. Mgr. Jolana Těšinová (výtah z recenzního posudku)

FLORENCE 9/2011 7

praxe

Adaptační proces sester v nemocnici s JCI V našem příspěvku se zaměříme na jednotku intenzivní péče (JIP), jednu ze čtyř stanic Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a dlouhodobě školní stanici. V roce 2010 nemocnice získala mezinárodní akreditaci JCI, a to se promítlo i do adaptačního procesu.

Květuše Lyčková 1968–1978: Neurochirurgické oddělení, všeobecná sestra u lůžka; 1978–1992: staniční sestra Neurochirurgie; 1992–dosud: vrchní sestra NCH kliniky

Lenka Vágnerová 1977–1990: Neurochirurgické oddělení, všeobecná sestra u lůžka; 1992–dosud: staniční sestra NCH JIP

Z 19 sester zde 4 sestry mají oprávně ní k provádění mentorské činnosti. Je to práce náročná, zodpovědná, vyža dující velkou trpělivost a ochotu men tora naučit studentky pracovat podle řádu oddělení a pravidel stanovených v ošetřovatelství. Zdravotnická fakulta předem při dělí studenty jednotlivým mentorům. Zkušený mentor dovede brzy odhad nout schopnosti a kvality studentky, pracuje s ní jako se svou budoucí ko legyní, nenadřazuje se, svým chová ním a přístupem k pacientům a k pra covnímu kolektivu ukazuje správný profesionální přístup. Tento vklad se nám vrací tím, že studentky po ukon čení studií na naše pracoviště na stoupí. Školitelky pak s nimi zahajují adaptační proces. Doporučená délka adaptačního procesu je u nové absol ventky 6–12 měsíců. U některých jsme ji museli prodloužit. Průměrně probí há adaptační proces u nové sestry na Neurochirurgické klinice 10–12 mě síců. Do jiné kategorie spadají sestry s praxí, po mateřské dovolené anebo ty, které přecházejí na jiné pracoviště v rámci nemocnice, kdy je doba trvání adaptačního procesu 1–6 měsíců.

Naše cíle a postup při jejich plnění

8 FLORENCE 9/2011

Naší snahou je, aby v určitém časo vém úseku absolventka zvládla zá kladní i specifické ošetřovatelské úkony, získala nové zkušenosti pro výkon svého povolání na JIP, sezná mila se s pracovním kolektivem, na vázala kontakty a vytvořila si vztah k nadřízeným i podřízeným. Od ro ku 2010, kdy Fakultní nemocnice Os trava získala mezinárodní akreditaci JCI, je povinné, aby sestry, které na stoupily na JIP, absolvovaly kurs In tenzivní a resuscitační ošetřovatelská péče v klinické praxi, který zajišťuje Anesteziologicko-resuscitační klini ka. Absolventka jej zakončuje závě rečnou zkouškou. První den nástupu staniční sestra určuje absolventce školitelku, zapíše ji do předem připraveného formuláře a doporučí studijní literaturu v oboru neurochirurgie. Vrchní sestra ji sezná mí s personálním obsazením a zamě

Z provozu na oddělení. Foto jš

řením kliniky, délkou a obsahem adap tačního procesu, popisem pracovního místa, pracovní dobou, s kritérii hod nocení a odměňováním a s předpisy bezpečnosti práce a požární ochrany daného pracoviště. Určí dvouměsíční termíny na pohovory k prověření od borných znalostí, při kterých se zjišťu je, jak se absolventka adaptuje na pra covní prostředí a jaké má teoretické a praktické znalosti. Vycházíme z te matických okruhů onemocnění cent rálního a periferního nervového sys tému – povinností absolventky je na učit se a pochopit anatomii, fyziologii a patofyziologii daných diagnóz a one mocnění. První týden ponecháváme absol ventku na denních službách a staniční sestra ji seznamuje s provozem oddě lení, s potřebnou administrativní čin ností, pracovním, evakuačním a or ganizačním řádem, hygienickým re žimem na pracovišti, přihlašuje ji do nemocničního informačního systému a upozorňuje na prostudování mate riálu „Vnitřní řídicí akty“, na oddíly vztahující se k pracovnímu místu.

Vstupní seminář a následné semináře Povinností nového zdravotnického pracovníka je absolvovat vstupní se minář pořádaný FNO jedenkrát mě síčně. Obsahem takového semináře je: • program zvyšování kvality a bez pečí pacienta; • personální práce a systém vzdělá vání;

• práva pacientů; • nakládání s léčivými přípravky; • program prevence nemocničních nákaz. Součástí práce sestry JIP je obsluha přístrojové techniky. Zaškolení pro vádí staniční sestra, která zajistí ter míny na povinná školení: Kardiopul monální resuscitace, Hygienické my tí rukou, Transfúze. Jednou měsíčně absolventku hodnotí a zjišťuje její po kroky a případné nedostatky. Je rov něž žádoucí, aby se absolventky zú častňovaly seminářů na odděleních. Témata jsou zaměřena na nové pra covní metody v lékařské a ošetřovatel ské péči . Na programu jsou i opakova cí školení, např. psychologický přístup k pacientům, bezpečnost práce, požár ní ochrana. Seminární školení máme rozvržené na celý rok ve dvouměsíč ních intervalech a spojujeme je s pro vozní schůzí.

Jak s předpisy Pro sjednocení a zkvalitnění speci fických pracovních postupů, poky nů a opatření jsou zpracovány interní předpisy pro Neurochirurgickou kli niku. V současné době máme 23 in terních předpisů a vyžadujeme, aby si je absolventka prostudovala a dodržo vala je. Fakultní nemocnice Ostrava má zpracováno na 350 vnitřních řídi cích aktů zahrnujících předpisy ma nagementu jakosti, standardní ope rační postupy v léčebné a ošetřovatel

Demence, nebo deprese? Jak rozpoznat příznaky?

PRAXE

Péče o dementního a depresivního pacienta-seniora není táž. Proto je třeba umět tyto diagnózy odlišit. Není to jednoduché, protože příznaky bývají podobné. Paměť je jen jednou z mnoha oblas tí, která je stárnutím člověka postižena. Charakteristické osobnostní rysy v tom to životním období získávají nebo osla bují na své intenzitě, ve struktuře osob nosti se může přesouvat pořadí potřeb, hodnot a cílů. Citové prožívání člověka na intenzitě ztrácí a převládá touha po soukromí a pohodlí. Pozorujeme úbytek energie, ochabují všechny smysly, zhor šuje se koncentrace pozornosti, změně na je i schopnost učení. Osamělý život, ztráta životního partnera, ztráta posta vení a pocitu významnosti či úspěšnosti, snížení socioekonomického statutu, so matická nemocnost nebo defekty smys

lů, toto všechno můžeme označit za pro vokující faktory vzniku deprese. Na pro puknutí deprese je třeba neopomenout vliv medikace, a to nejen té ordinované lékařem, ale různých analgetik, anxioly

tik či hypnotik. Pokud bychom se drže li základních rozdílů mezi depresí a de mencí, může nám pomoci zkrácené schéma usnadňující rychlou volbu, a tím návod, jak k nemocnému přistupovat.

Demence

Deprese

• pozvolný začátek; • žádné vegetativní příznaky ani poruchy tělesných funkcí; • nemocný skrývá kognitivní deficit; • nemocný dává blízké, ale chybné odpovědi; • kognitivní výkon je trvale stejně špatný; • novopaměť je horší než staropaměť; • orientace je zhoršená; • zmatenost přítomná, bloudění časté; • difúzní zpomalení EEG; • je z 80 % ireversibilní, 20 % reversibilní.

• náhlý začátek; • vegetativní příznaky a poruchy tělesných funkcí; • nemocný neskrývá kognitivní deficit; • nemocný odpovídá „já nevím“; • zřetelné změny v kognitivním výkonu; • novopaměť i staropaměť jsou stejně špatné; • orientace je normální; • zmatenost a bloudění velmi zřídka; • EEG je obvykle normální; • je reversibilní.

Ohlédnutí za deseti lety

SNP sestra v následné péči

Zuzana Fišarová Psychiatrická klinika VFN, Praha

výzkum

Výzkum a spolupráce v ošetřovatelství, v oboru hematoonkologie v ČR od roku 2000 Zapojení českých sester do výzkumné a prezentační práce v oboru hematoonkologie je dlouhodobě poměrně bohaté a pestré, bez pokulhávání za Evropou a s většinou témat zaměřených na problematiku psychosociální nebo organizaci práce. V období do r. 2000 však chyběly prospektivně definované výzkum né protokoly, byla zde nesourodost malých souborů a nezajištění porov návání výsledků s kontrolními sku pinami. Nebyla zaznamenána žád ná randomizovaná a multicentrická studie. Studie Profylaktická péče o dutinu ústní pacientů po vysokodávkované chemoterapii s autologní transplantací krvetvorných buněk V červnu 2001 bylo na 2. sester ském edukačním semináři EDIPO, pořádaném Hematologicko-onkolo gickým oddělením Fakultní nemoc nice Plzeň, navrženo pokusit se usku tečnit ve spolupráci s lékaři projekt studie zaměřené na ošetřovatelskou problematiku s přesně definovaným protokolem a s možností zapojení ví ce pracovišť do spolupráce. Výsled kem bylo zahájení randomizované studie Profylaktická péče o dutinu ústní pacientů po vysokodávkované

chemoterapii s autologní transplan tací krvetvorných buněk, která sle dovala efekt výplachů roztoku povi don-iodinu (1 : 100 ml Aqua) a fyzi ologického roztoku na výskyt a tíži mukozitidy dutiny ústní. Do projek tu se zapojilo celkem 6 hematoon kologických transplantačních center z ČR i Slovenska (Plzeň, Olomouc, Hradec Králové, Bratislava, Banská Bystrica, Košice) a zařazeno bylo cel kem 150 pacientů. Poznatky a výsled ky získané ze sledování byly úspěšně prezentovány na Olomouckých he matologických dnech s mezinárodní účastí v roce 2004, dále na kongresu Evropské skupiny pro transplantace kostní dřeně EBMT v roce 2005 a by ly publikovány v časopisu Supportive Care in Cancer. Studie potvrdila do mněnku, že nebyl rozdíl ve výskytu mukozitidy dutiny ústní při profylaktickém používání výplachů dutiny ústní s fyziologickým roztokem nebo při použití roztoku s antimikrobiálním účinkem.

Hodnocení přínosu a rizik výměn fólií kryjících centrální žilní katetry u pacientů léčených intenzivní chemoterapií pro akutní myeloidní leukémii Mezitím byl na Olomouckých hema tologických dnech v roce 2003 předlo žen návrh studie zaměřené na hodnoce ní přínosu a rizik výměn fólií kryjících centrální žilní katetry u pacientů léče ných intenzivní chemoterapií pro akut ní myeloidní leukémii. Do projektu se následně zapojila tři centra z ČR a Slo venska (Plzeň, Olomouc, Košice) a po stupně bylo zařazeno 81 pacientů. Po znatky a výsledky byly prezentovány opět na Olomouckých hematologických dnech v roce 2005, na kongresu EBMT v roce 2006 a publikovány v časopi su Medical Science Monitor. Výzkum prokázal možnost prodloužit interval výměny okluzní fólie na 7 dní (1krát týdně) v případě, že nenastane dříve jiný závažný důvod pro zajištění převazu (např. odlepení fólie, alergická reakce, zánět, krvácení v místě kanyly, technické komplikace s kanylou).

MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D. Hematologicko-onkologické oddělení FN Plzeň

Bc. Eva Bystřická Hematologicko-onkologické oddělení FN Plzeň

FLORENCE 9/2011 11

ÚTPO 1. LF UK a ČAS: sekce sester v prim. péči

ČSNM a ČAS: sekce nukleární medicíny

FTNsP, Praha

Úrazová nemocnice v Brně a Klinika traumatologie LF MU

Nem. České Budějovice, a. s.

ČAS: sekce zdravotních laborantů

FTNsP, Praha

Centrum andragogiky, s. r. o.

Česká spol. soud. lékař. a forenz. toxikol. ČLS JEP a Ústav soud. lékař.

ČAS: region Mladá Boleslav

Česká obezitol. společnost ČLS JEP, ČAS: traumatol.-ortopedická sekce

Odd. intervenční neuroradiol. a angiol. RDG ústavu FN Ostrava

Nem. České Budějovice, a. s.

ÚKB FNO a ČAS: sekce zdrav. laborantů

ÚTPO 1. LF UK a ČAS: sekce sester v prim. péči

Nem. České Budějovice, a. s.

Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

15.–17. 9.

19.–23. 9.

21. 9.

22.–23. 9.

září

3.–7. 10.

5. 10. 12.30–17 hod.

5.–7. 10.

6. 10.

6.–8. 10.

13.–14. 10.

13. – 15. 10.

14.–15. 10.

19. 10.

20.–21. 10.

20.–22. 10.

26. 10.

FN Hradec Králové, ČAS, Odd. ošetř. LF UK H. Králové a Nadace pro rozvoj v obl. výživy, metabol. a gerontol.

Pořadatel

14. 9.

8.– 9. 9.

Datum

Celoústavní konference: Moderní ošetř. v 21. stol. – IX.

Spánek a civilizační choroby

Pestré kameny/Bunte Steine

IV. jihočeská konference nelékař. zdrav. profesí

Seminář: Zákony a vyhlášky v práci sester III

Celostát. konference zdrav. laborantů

XVIII. Jihočeské onkologické dny (Diagnostika a léčba nádorů jícnu, žaludku a tlustého střeva)

3. celostát. konference zdrav. sester a rad. asist. katetr. sálů s mezinár. účastí

Celostát. konference s mezinár. účastí: Obezitologie a bariatrie 2011

Diabetes mellitus – skrytá hrozba

Konference: 19. ostrav. dny forenzních věd

Celostát. odb. konference: Nutriční péče o nemocné v průběhu jejich léčby

Certif. kurs: EEG pro všeob. sestry

Celostátní konference ZL

Setkání traumatologů v Českých Budějovicích

Novákovy traumat. dny – Nár. kongres Čes. spol. úraz. chirurgie včetně sester. sekce

Konference: Cykl. Rok s výživou. Rozdíl. strav. ve světě – Amerika

Certif. kurs: Mentor klinické praxe

XLVIII. dny nukl. medicíny s mezinár. účastí

Kurs: Periferní žilní kanylace

XVII. královéhrad. ošetř. dny: Právní problem. v ošetř.; Problem. a prevence nozokom. nákaz v ošetř.; Oš. péče v klin. oborech – kazuistiky.; Vzděl.

Název akce (téma)

Kino „99“, Zahradní 764, Kolín IV

Jízdárna zámku, Český Krumlov

Wellness hotel, Frymburk

DK Metropol, Č. Budějovice

ÚTPO 1. LF UK, Vídeňská 800, Praha 4 (areál FTNsP, pavilon A1, 1. poschodí)

Domov sester FN Ostrava

Jízdárna zámku, Český Krumlov

Hotel Clarion Ostrava

Clarion Congress Hotel Ostrava

Dům kultury, Divadelní sál, M. Boleslav

Hotel Sepetná, Ostravice

Mariánské náměstí 2, Praha 1

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FN Motol, Praha

Bazilika, České Budějovice

Hotel International Brno, Husova ul.

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Hradec Králové

ÚTPO 1. LF UK, Vídeňská 800, Praha 4 (areál FTNsP, pavilon A1, 1. poschodí)

Univerzita Hradec Králové

Místo

Přehled vzdělávacích akcí (září 2011 – prosinec 2011)

22 FLORENCE 9/2011 Stáňa Kubincová, tel.: 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz

Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu, prim. MUDr. Dohnal

Doc. MUDr. Petr, Ph.D., petr@nemcb.cz, tel.: 387 878 750

PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, tel.: 387 872 015

http://utpo.lf1.cuni.cz/, monika.hostalkova@lf1.cuni.cz, tel.: 261 083 395

Alice Gajdová, tel.: 597 374 120, Doris Freislerová, doris.freislerova@fno.cz

PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, tel.: 387 872 015

Petra Procházková, tel.: 597 372 172, www.konference.angio.cz

www.gsymposion.cz, www.obesitas.cz, skochova.dagmar@vfn.cz

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ Mladá Boleslav, B. Němcové 482, 293 01 Mladá Boleslav, lucie.kopalova@seznam.cz, mobil: 607 258 338

MUDr. Margit Smatanová, Ph.D., tel.: 597 371 713

Monika Jindrová, řed. sekce zdravotnictví, monika.jindrova@centrumandragogiky.cz; tel: 773 695 301, http://vzdelavanizdravotniku.centrumandragogiky.cz/konference

Mgr. Hana Kramperová, hana.kramperova@ftn.cz, tel.: 261 082 411

grecova@centrum.cz, Bc. Anna Skalická, anna.skalicka@lfmotol.cuni.cz

Prim. MUDr. Kopačka, kopacka@nemcb.cz, tel.: 387 874 701

Registrace: www.ortopedicke-centrum.cz; program: www.unbr.cz, Prof. Dr. Peter Wendsche, PhD., Consultant, Traumatol. – Spine Surgery, Trauma Hospital (Úraz. nemocnice), Ponávka 6, 662 50 Brno; tel./fax: +420 545538276, p.wendsche@unbr.cz

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Mgr. Hana Kramperová, hana.kramperova@ftn.cz, tel.: 261 082 411

Milena Matysová, milena.matysova@fnhk.cz, Vlasta Míková, vlasta.mikova@fnol.cz

http://utpo.lf1.cuni.cz/, monika.hostalkova@lf1.cuni.cz, tel.: 261 083 395

Jana Vítková, vitkova@nucleus.cz, www.nucleus.cz

Kontakt

Odborný víkendový seminář

Konference: II. ostrav. transfúz. den

Ošetřovatelství v intenzivní péči

VIII. ročník konference Primár. prevence rizik. chování 2011: min. prev. program riz. chování v kontextu škol. prevence a meziobor. a meziresort. model prevence na školách

Odb. konference: Komunikace s handicap. pacientem. Právní odpovědnost zdravotníků

Konference: Cykl. Rok s výživou. Rozdíl. strav. ve světě – Afrika

Podzimní konference prezidia ČAS

Odborný kurs lymfo-tapingu

Seminář: Prevence a léčba obezity

ČAS: transfúzní sekce

Krevní centrum FN Ostrava

ČAS interní sekce

Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, Praha

ČAS: traumatol.-ortopedická sekce, VFN, Praha

FTNsP, Praha

Prezidium ČAS

Ústav patologie FN a LF UP Olomouc

ČAS: sekce nukleární medicíny a ČSNM

Slov. komora sestier a pôr. asist., region. komora sestier a pôr. asistentek Vys. Tatry, Sanatórium Tatr. Kotlina, n. o.

Prevence 2000, s. r. o.

Česká asociace zdrav. laborantů

10. 11.

10.– 11. 11.

10.–11. 11.

10.–12. 11.

11.–12. 11.

18. 11.

25.– 26. 11.

Konference: ČAS – profesní organizace sester

Celostátní konference ZL

Konference: Vánoční posezení. Výživa

ČAS: region Hradec Králové

ČAS: sekce zdravotních laborantů

FTNsP, Praha

1. sjezd Čes. asociace zdrav. laborantů

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

VFN, Praha

FN Hradec Králové

Brno

Londýnská 59, Praha 2

Sanatórium Tatranská Kotlina, n. o., Vysoké Tatry

Opava

Nutriční péče o nemocné vPraha průběhu jejich léčby Konference: Motivační prostředky v moderní ordinaci

II. celoslov. konf. s mezinár. účasťou Belianske dni ošetrovateľstva – Ošetrovateľstvo bez hraníc: Ošetrovateľ. medzi teóriou a praxou

Podzimní konference ČAS a ČSNM

Olomouc

Praha

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Na Bojišti 3, Praha 2 – velká zased. místnost v přízemí děkanátu 1. LF UK

Magistrát hl. m. Prahy, Mariánské náměstí

Kongresový sál Nem. Na Homolce

Domov sester FN Ostrava

Hotel Sklář, Harrachov

FNUSA, Brno

FN Ostrava

SZŠ a VOŠZ, učebna č. 2, Mladá Boleslav

Společnost byla oceněna Etickým fórem ČR:

Kontakt: Monika Jindrová, monika.jindrova@centrumandragogiky.cz; tel: 773 695 301, www.centrumandragogiky.cz

na celostátní odbornou konferenci pořádanou pod záštitou Magistrátu hl. města Prahy a pod záštitou České asociace sester do Velkého sálu Magistrátu hl. m. Prahy

5. října 2011, 12.00 hod - 17.30 hod, Mariánské nám. 2, Praha 1

Nutriční péče o nemocné v průběhu jejich léčby

POZVÁNKA

INZERCE

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Jana Farkačová, jana.farkacova@vfn.cz

Bc. Ivana Šlaisová, tel.: 495 832 610 slaisiva@fnhk.cz

Eva Grégrová, vrchní sestra STK, FN u sv. Anny v Brně, eva.gregrova@fnusa.cz

Miroslava Ondráková, tel.: 543 183 222

tel: 221 620 214, info@prevence2000.cz

Mgr. Lukáš Kober, tel.: +421 915 928 957, e-mail: rksksapa.tatry@gmail.com, Mgr. Danka Halečková, tel.: +421 905 176 329, email: haleckova@gmail.com

Vlasta Míková, vlasta.mikova@fnol.cz, Marie Muchová, marie.muchova@nemocnice.opava.cz

Danuše Kvapilová, tel.: 585 632 465, 585 639 565, d.kvapilova@post.cz

www.cnna.cz

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Mgr. Dagmar Škochová, dagmar.skochova@vfn.cz

www.pprch.cz

jana.hrusková@vfn.cz

oldriska.lakotova@fno.cz, tel.: 597 372 223

Zdeňka Drobníková, Zdena.drobnikova@nemtur.cz

Jana Veselková, jana.veselkova@fnusa.cz

Alice Gajdová, alicegajdova@seznam.cz

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ Mladá Boleslav, B. Němcové 482, 293 01 Mladá Boleslav, lucie.kopalova@seznam.cz, mobil: 607 258 338

Poznámka: podbarvené akce pořádá ČAS. Úplný přehled vzdělávacích akcí 2011 najdete na www.florence.cz. Vzdělávací akce IPVZ pro zdravotníky nelékaře, září 2011 – prosinec 2011, přihlášky a další informace najdete na www.ipvz.cz.

6. 12.

listopad

9. 11.

8. 11.

7.–8. 11.

5. 11.

2. 11.

říjen

ČAS: stomatologická sekce

4. svatoanenský den

ČAS: sekce zdravotních laborantů

19. sjezd Čes. spol. histol. laborantů: Vyšetř. metody v histol. a histopatol.

Celostátní konference ZL

ČAS: sekce zdravotních laborantů

říjen

Základy přednem. první pomoci

ČAS: region Mladá Boleslav

říjen

FLORENCE 9/2011 23

recenzovaný článek

Zkušenosti z praxe

Péče o hudební potřeby pacientů v Krajské nemocnici Liberec Souhrn: Článek pojednává o zkušenostech získaných při organizování hudebních koncertů pro pacienty Krajské nemocni ce Liberec, probírá možnosti jejich využití v ošetřovatelském procesu a na konkrétních případech demonstruje důležitost spolupráce se zdravotnickým personálem. Klíčová slova: dobrovolníci v nemocnici – hudební koncerty pro pacienty – dobrovolnický program – Krajská nemocni ce Liberec.

Mgr. Ing. Tomáš Hendrych, koordinátor dobrovolníků, Dobromysl – Dobrovolnické centrum Krajské nemocnice Liberec, a. s. 1999-2008: odborný asistent na Katedře geografie Technické univerzity v Liberci; 2004: projekt Dobrovolníci v nemocnici; 2007: obdržel nabídku od Krajské nemocnice Liberec profesionálně koordinovat dobrovolnický program v nemocnici. Tu v následujícím roce přijal.

Jana Petrová, DiS., ergoterapeutka, spinální jednotka Traumatologicko-ortopedického centra Krajské nemocnice Liberec, a. s.

(The Care of the Patients Musical Needs in Liberec Regional Hospital) Abstract: The paper deals with an experience of the musical concerts organizing for patients in Liberec Regional Hospital, discusses possibilities of its implementation in a nursing process and on concrete cases demonstrates the significance of the cooperation with the medical personnel. Key words: hospital volunteers – musical concerts for patients – volunteers program – Liberec Regional Hospital.

Úvod Hudba v nemocnici je název projek tu, který se stal nedílnou součástí dob rovolnického programu v Krajské ne mocnici Liberec. Projekt chce paci entům formou živé hudby nabídnout hudební vyžití v rámci jejich volné ho času během hospitalizace a záro veň přispívat k naplňování vize celého dobrovolnického programu – zpříjem nit pacientům pobyt v nemocnici. Organizaci hudebních vystoupení zajišťuje dobrovolnické centrum a je ho dobrovolníci, kteří pomáhají přede vším při doprovodu pacientů do/z pro vizorního „koncertního sálu“ (tím bý vá zpravidla jídelna oddělení). V rámci tohoto projektu se v průbě hu let 2009 a 2010 podařilo uskutečnit necelou třicítku koncertů. Do liberec ké nemocnice zavítaly dětské soubory z uměleckých škol, lidoví harmoniká ři, gospelový či amatérský umělecký soubor a dokonce někteří profesionál ní muzikanti. Pěvecké vystoupení dětí z psychiatrického oddělení s pásmem vánočních koled ukazuje, že do pro jektu se mohou zapojit i pacienti.

Ošetřovatelský proces a hudební vystoupení

26 FLORENCE 9/2011

Následující řádky navazují a rozvádějí úvahy prezentované dříve (Hendrych, 2009). Další zrealizované koncer ty přinesly nové zkušenosti a poznat ky. Na hudební vystoupení v nemocni ci můžeme nahlížet z mnoha aspektů, z nichž některé jsou významné mi mo jiné také pro ošetřovatelský pro ces. Podívejme se podrobněji na čtyři aspekty, které se významným způso bem uplatňují v rámci projektu Hudba v nemocnici.

Muzikoterapeutický aspekt Dobrovolnictví není kompetentní ak tivně zasahovat do terapie, přesto je v něm obrovský potenciál přispět k te rapii v nespecifikované formě. Hudeb ní vystoupení v nemocnici koncipuje me jako pasivní formu muzikoterapie. Hudbu necháváme působit v její ry zí podobě a spontánně. Dáváme po sluchačům naprostou svobodu vstou pit do intimního vztahu se skladbou, vnímat její hluboký příběh, otevřít se světu imaginací a načerpat chuť do uzdravení. Edukačně-kognitivní aspekt Koncerty v nemocnici jsou spíše ko morního rázu, a tak se často stává, že se mezi interpretem a posluchačem vytváří těsnější kontakt. Pacienti po koncertě pokládají různé otázky ne bo sám interpret doprovází vystou pení košatějším komentářem než obvykle. Takto bývá zvídavému po sluchači zprostředkováno poznání rázu organologického (dozvídá se ně co o nástrojích), hudebně-historické ho (dozvídá se něco o skladbách a je jich autorech) či hudebně-geografic kého (dozvídá se něco o zemi půvo du skladby). Aktivizační aspekt Koncert v nemocnici představuje zce la jednoznačně vytržení ze stereotypu.

Aktivizuje pacienta a nabízí mu pří jemné vyplnění volného času. Určitě se jedná o vhodnou alternativu ke sle dování televize. Pokud se s výběrem žánru strefíme do pacientovy noty, pak se aktivizace netýká pouze doby vlastního vystoupení. Pacient se může již předem těšit a setrvávat v příjem ném očekávání a po skončení předsta vení v sobě nechává doznívat libé zá žitky. Společenský aspekt Během koncertu se vytvářejí, či lépe řečeno mohou vytvořit tři kvalitativ ně velmi rozličné úrovně vztahů. Nej početnější bývá komunita poslucha čů – lidí sdílejících zájem o autorovy skladby. Velmi žádoucím je navázání vztahu mezi interpretem a poslucha čem. Za třetí nesmíme zapomenout na virtuální most mezi nemocni cí a vnějším světem. Koncert je totiž něčím, co je pro vnější svět napros to běžné a přirozené. Tím, že se ko ná v nemocnici, propojuje tento svět s nemocničním. V době televizních přijímačů pří mo na pokojích a donášky jídla pří mo k lůžkům může v některých pří padech docházet k ochuzení pacientů o potřebné sociální kontakty. Hudeb ní vystoupení může být vhodnou pří ležitostí tyto kontakty naopak rozšířit. Význam sociálního kontaktu spočívá především ve vzájemném sdílení. Po sluchači v nemocnici mohou vzájemně sdílet inspiraci („Ten pacient vedle na hlíží na svou chorobu takto, že mne to nenapadlo dříve?“), lidskost („Nemoc patří k lidskému údělu, nejsem v tom sám.“), sounáležitost („Neboj se, jsem tu s tebou.“).

Ohlédnutí za hudebním vystoupením Pavla Fajta Dne 2. prosince 2010 se v liberecké nemocnici uskutečnil koncert vyni kajícího brněnského bubeníka a per kusisty Pavla Fajta. Během zhruba hodinového vystoupení zazněly in strumentální skladby a improvizace pro pestrou škálu rytmických nástro jů – šamanský buben, drobné idiofo ny a bicí soupravu doplněnou o zce la originální generátor tónů. Koncert vyvrcholil závěrečnou korpofonní im provizovanou skladbou. Po vystoupe ní následovala krátká neformální dis kuze pacientů s hudebníkem. Atmosféru koncertu velmi dobře vystihuje zpětná vazba, kterou jsem obdržel od pacientů psychiatrického oddělení: „Koncert pana Fajta byl pro spoustu z nás velmi příjemným pře kvapením. Bubny a bubínky a i jiné bicí nástroje, pro většinu z nás nezná mé, nemusí jen ,tvrdit muziku‘, ale při notné dávce talentu, citu a vědě ní dokážou pohladit po duši a příjem ně naladit. Stejně tak rozbušit srdce a dodat energii. Ačkoli motiv skladeb byl i z jiných kultur a mnohdy i svě tů, většinou v nich zazněla nahlas

i potichoučku ta nejkrásnější melo die, tlukot srdce. Je velmi záslužné, co dělá dobrovolnické centrum pro pacienty.“

Spolupráce se zdravotnickým personálem Spolupráce se zdravotnickým perso nálem především se sestrami a sanitá ři na uvedeném projektu se uskuteč ňuje dvěma způsoby: Doprovod na hudební vystoupení Jak již bylo řečeno, většinou pacien ty na koncerty doprovázejí dobrovol níci. V mimořádných případech lze však umožnit návštěvu koncertu i pa cientovi ve vážnějším stavu, jak do kládá následující příklad. Dne 7. říj na 2009 se uskutečnil převoz pacienta spinální jednotky na vystoupení flét nového souboru. Personál uvedeného oddělení doprovázel a přepravoval pa cienta plně nehybného a závislého na dýchacím přístroji na oddělení v jiném pavilonu, kde se koncert konal. Bylo potřeba hlídat životní funkce, upra vovat polohu na vozíku nebo kontro lovat ventilátor či celkový stav pacien ta. Pacient byl spokojen a jeho spoko

jenost byla tou největší odměnou pro personál.

recenzovaný článek

Pozvání na hudební koncert Dvouletá zkušenost s pořádáním kon certů v nemocnici ukazuje, že nejú činnější pozvánkou na takovou akci je osobní sdělení a pozvání z úst sest ry. Ona nejlépe ví, kdo na oddělení po slouchá hudbu a koho by návštěva kon certu potěšila. Zkušenost též ukazuje, že pacient má v pozvání od ní větší dů věru a jí také spíše uvěří, že mu kon cert může prospět.

Literatura: 1. Hendrych T. Nemocnice jako místo uzdravení. Sestra č. 12/2009.

Recenzovaly: PhDr. Lada Cetlová, Ph.D, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra zdravotnických studií PhDr. Iveta Ondriová, Ph.D. Fakulta zdravotníckych odborov PU v Prešove

(tomas.hendrych@nemlib.cz) Foto T. Hendrych

INZERCE

FLORENCE 9/2011 27

recenzovaný článek

výzkumná zpráva

Monitoring self-managementu zdravia sestier Súhrn: Hlavnou témou tejto práce je monitorovanie self-managementu zdravia slovenských a českých sestier a ich kompa rácia. Na základe analýzy výsledkov výskumu poukazujeme na súčasný stav zdravotného uvedomenia sestier a navrhuje me odporúčania pre prax. Kľúčové slová: sestra – zdravie – prevencia.

Doc. PaedDr. PhDr. Viera Simočková, Ph.D. Fakulta zdravotníctva, Katolícka univerzita, Ružomberok, Katedra pôrodnej asistencie 1976: gymnázium, Sečovce; 1978: nadstav. štúd. SZŠ, Michalovce – pôr. asist.; 1978–1982: 2. gyn.-pôr. klinika FN, Bratislava; 1982–1994: Gyn.-pôr. klinika FN LP, Košice, stanič. sestra; 1985: PSŠ – inštrum. v oper. sále; od 1994: učit. na SZŠ sv. Alžbety, Košice; 1995: ukonč. štúdia na LF UPJŠ Košice – ošetrov.; 2000: ukonč. štúdia na FF PU, Prešov – učit. – pedag.; 2001: FZ TU, Trnava, rigor. sk. – ošetrov.; od 2003: odb. asist., KU Ružomberok, prac. Košice; 2008: FZ TU, Trnava, obhaj. dizert. práce – ošetrov.; 2009: VŠ ZaSP sv. Alžbety, Bratislava, habil. – ošetrov.; od 2009: doc., KU Ružomberok, kat. pôr. asist.

Mgr. Mária Zamboriová, Ph.D., Univerzita P. J. Šafárika, Lekárska fakulta, Ústav ošetrovateľstva, Košice

(Monitoring of the self-management of nurses’ health) Summary: The main topic of this paper is the monitoring of the self-management of nurses’ health and its comparison between Slovak and Czech nurses. We point out the current status of nurses, based on an analysis of the research results. Health awareness and propose recommendations for practice are included too. Key words: nurse – health – prevention.

Úvod V systéme starostlivosti o zdravie tvo ria sestry najpočetnejšiu skupinu zdra votníckych profesionálov, ktorá v pod statnej miere zabezpečuje fungovanie zdravotníctva. Sestry sú predstavi teľkami povolania, prostredníctvom ktorého môžu významne vplývať na široké skupiny klientov všetkých ve kových kategórií od narodenia až po smrť v oblasti prevencie a podpory zdravia. Na druhej strane sestry nesú zodpovednosť aj za svoje vlastné zdra vie. V rámci vykonávania svojej profe sie sa denne stretávajú s celým radom fyzikálnych, emocionálnych a psycho sociálnych stresorov, ktoré majú ne gatívny dopad na ich zdravie. Ony sa motné sa tak stavajú prijímateľkami zdravotnej a tým aj ošetrovateľskej starostlivosti na všetkých úrovniach. Cieľ práce: Hlavným cieľom prá ce je monitorovanie self-managemen tu zdravia sestier.

Metodika výskumu Pre uskutočnenie výskumu bola pou žitá dotazníková metóda. Na zisťova nie potrebných údajov bol vypracovaný neštandardizovaný dotazník, ktorý bol určený sestrám pracujúcim v zdravot

Slovenské sestry boli zastúpené v 98 % ženským pohlavím, 2 % tvorili muži. Priemerný vek bol 37,3 roka, na jviac boli zastúpené sestry vo veku od 31 do 35 rokov (18 %). Priemerná dĺžka praxe v zdravotníckom zariadení bola 16,9 roka, najviac bola zastúpená sku pina sestier s dĺžkou praxe od 11 do 20 rokov (31 %). Modus súboru 1 rok pra xe predstavoval 5,8 % respondentov. Vysokoškolské vzdelanie malo ukon čené 26 % sestier. 62 % bývalo v meste, 38 % udávalo bydlisko na vidieku. České sestry boli zastúpené v 97 % ženským pohlavím, 3 % tvorili muži. Priemerný vek bol 37,7 roka, najviac boli zastúpené sestry vo veku od 21 do 25 rokov a od 31 do 35 rokov (po 17 %). Priemerná dĺžka praxe v zdravotníc kom zariadení bola 16,7 roka, najviac bola zastúpená skupina sestier s dĺž kou praxe od 11 do 20 rokov (26 %). Modus súboru 1 rok praxe predstavo val 7,5 % respondentov. Vysokoškol ské vzdelanie malo ukončené 11 % se stier. 70 % bývalo v meste, 30 % udáva lo bydlisko na vidieku.

níckych zariadeniach. Bol zameraný na zisťovanie self-managementu zdravia sestier. Zber dát sa uskutočnil na prelo me rokov 2008 – 2009. Rozdaných bolo spolu 2000 dotazníkov sestrám pracu júcim v zdravotníckych zariadeniach. 1300 dotazníkov bolo distribuovaných do jednotlivých zdravotníckych zari adení v Slovenskej republike (SR), 700 dotazníkov bolo distribuovaných do zdravotníckych zariadení v Českej re publike (ČR). Pre štatistické spracova nie bolo použitých 1397 dotazníkov, čo je 69,9 %. Pre hodnotenie štatistických jednotiek a vzťahov medzi nimi sme využili metódy jednorozmernej a dvoj rozmernej deskriptívnej a induktívnej štatistiky. Na porovnanie výskytu sle dovaného znaku medzi skupinami bol použitý Chí-kvadrát test. Za významné sme pokladali hodnoty na hladine vý znamnosti p < 0,05.

Charakteristika súboru Výberový súbor tvorilo spolu 1397 ses tier. 97 % sestier bolo ženského pohla via, 3 % boli zastúpené mužským po hlavím. 943 respondentov malo trva lé bydlisko v SR a 454 respondentov v ČR. Vysokoškolské vzdelanie malo ukončené 21 % sestier.

Diskusia Predmetom nášho záujmu bolo skú manie self-managementu zdravia slo

Analýza získaných výsledkov Tab. 1. Vybrané charakteristiky slovenských sestier Položka dotazníka Vek v rokoch

28 FLORENCE 9/2011

Absolútny počet

Priemer

Medián

Modus

Minimum

Maximum

Smerodajná odchýlka

943

37,33

± 9,80

Dĺžka praxe v rokoch

943

16,92

± 10,46

Výška v cm

909

165,61

165

147

192

± 6,15

Hmotnosť v kg

905

65,73

120

± 12,16

Obvod pása v cm

663

77,65

140

± 11,68

BMI

905

23,96

± 4,21

venských a českých sestier. V tab. 1, 2 uvádzame vybrané charakteristiky slo venských a českých sestier. Príkladom skúmania self-managementu zdravia sestier sú štúdie realizované v Kanade a v Severnej Amerike, ktoré v pravidel ných intervaloch mapujú uvedené fak tory (National Survey …, 2008). V Čes kej republike sa otázkam zdravia sesti er venuje Sovová et al. (2005). V našich podmienkach bola problematika po stojov sestier k svojmu zdraviu rieše ná v štúdiách Simočková, Zamboriová (2006, 2009), Dimunová (2009). Pri vnímaní svojho zdravia sest rami sme zistili, že 1/3 sestier nášho výberového súboru sa cíti byť zdra vá, 16 % sestier udáva chronické cho roby (graf 1). Z celkovej škály chro nických chorôb udávanej sestrami do minujú poruchy pohybovej sústavy a dýchacieho systému. Pri komparácii zdravotného stavu slovenských a čes kých sestier (graf 1) sa české sestry cí tia zdravšie (45 %), podobne udávajú aj menej chronických ochorení (12 %). V odbornej literatúre sa dokumen tuje, že so stúpajúcim vekom sa zvyšu je prevalencia chronických chorôb a po lymorbidita (Hegyi, 1996). Pri zisťovaní vzťahu medzi chorobnosťou a vybraný mi premennými sa v našom súbore po tvrdil signifikantný vzťah medzi zdra votným stavom sestier a vekom (graf 2). 41 % sestier uvádza, že sú dispenzarizo vané u niektorého z odborných lekárov (graf 3). Najčastejšie uvádzaným od borným lekárom je endokrinológ (7 %). Pri zisťovaní štatistickej významnosti medzi dispenzarizáciou sestier a vybra nými premennými sa potvrdil signifi kantný vzťah medzi vekom (graf 4). Ako zvyknú postupovať sestry pri nezávažných akútnych ochoreniach monitoruje graf 5. Priemerne 64 % se stier ide do práce, iba 7 % navštívi le kára. Dôkazom toho je aj pomerne níz ky počet kalendárnych dní pracovnej neschopnosti v rezorte zdravotníctva v porovnaní s inými rezortmi (EQUAL, 2008). Sestry sa často liečia samy. 18 % sestier uvádza, že na každý problém má

Graf 1. Zdravotný stav slovenských a českých sestier

recenzovaný článek

60 % 53 % 50 %

45 %

40 %

50 % 43 %

34 % 29 %

30 %

18 %

20 % 10 %

16 % 12 %

0% cíti sa zdravá

občasné problémy SR

ČR

chronické choroby

spolu

Graf 2. Vzťah medzi zdravotným stavom sestier v závislosti od veku 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% do 25

26–30

31–35

cítí se zdravá

36–40

41–45

46–50

občasné problémy

51–55 viac ako 56

chronické choroby

Štatisticky významný rozdiel medzi chorobnosťou sestier a vekom sa potvrdil. (χ2=122,4107, p<0,05). Graf 3. Dispenzarizácia sestier u lekára – špecialistu 70 % 58 %

60 %

62 %

59 %

50 % 42 %

40 %

38 % 41 %

30 % 20 % 10 % 0% je dispenzarizovaná

nie je dispenzarizovaná SR

ČR

spolu

Tab. 2. Vybrané charakteristiky českých sestier Položka dotazníka

Absolútny počet

Priemer

Medián

Modus

Minimum

Maximum

Smerodajná odchýlka

Vek v rokoch

454

37,75

± 11,25

Dĺžka praxe v rokoch

454

16,69

± 11,40

Výška v cm

427

167,74

168

170

150

192

± 6,31

Hmotnosť v kg

412

67,28

125

± 11,72

Obvod pása v cm

317

77,47

120

± 10,11

BMI

412

23,87

± 3,74

FLORENCE 9/2011 29

recenzovaný článek

Graf 12. Samovyšetrovanie prsníkov sestrami 69 %

69 %

68 %

70 %

viteľkami povolania, prostredníctvom ktorého môžu významne vplývať na ši roké skupiny klientov v oblasti preven cie a podpory zdravia. Považujeme za veľmi dôležité, aby sestry nielen dekla rovali preferovanie zdravého životného štýlu, ale aby išli príkladom a aktívne sa starali o svoje zdravie.

60 % 50 % 40 % 30 %

24 %

20 %

15 %

10 % 0%

21 %

16 %

10 %

ČR áno

spolu

občas

nie

Graf 13. Očkovanie sestier proti vírusovej hepatitíde B (VHB) 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0%

91 %

85 %

82 %

18 %

15 %

9% SR

ČR je očkovaná

spolu nie je očkovaná

Graf 14. Očkovanie sestier proti chrípke 80 %

77 %

73 %

75 %

70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 %

27 %

25 %

23 %

10 % 0%

ČR

SR je očkovaná

spolu nie je očkovaná

Graf 15. Riešenie psychických problémov sestrami 60 % 50 % 40 %

47 % 45 % 40 %

30 %

35 % 30 % 27 %

20 %

4% 6%

5%6% 5%

0% rodina 32 FLORENCE 9/2011

priatelia

psychológ SR

ČR

kňaz spolu

1. Dimunová L. 2009. Práca na zmeny u sestier a jej dopad na výskyt kardiovaskulárnych rizikových faktorov. In Cesta k profesionálnímu ošetřovatelství IV. Opava : Slezská univerzita v Opavě, 2009. 188 s. ISBN 978-80-7248-521-5, s. 29-32. 2. EQUAL, 2008. Profil rezortu zdravotníctva a sociálnej starostlivosti. [online]. [cit. 2008-07-02]. Dostupné na internete: <http://www.szubb.sk/06_projekty/ EQUAL/03 Zdravotnictvo_a_socialna_starostlivost.ppt.>. 3. Hegyi L. 1996. Vybrané kapitoly zo sociálnej gerontológie a geriatrie. Bratislava: IVZ, 1996. 64 s. ISBN 80-8063-123-8. 4. Horanská V, Kalanin P, Simočková V. 2010. Vplyv vedomostí na zlepšenie zdravia. In Sestra a lekár v praxi. ISSN 1335-9444. Roč. 9, č. 11-12 (2010), s. 32-34. 5. National Survey of the Work and Health of Nurses. 2008 [online]. [cit. 2008-04-02]. Dostupné na internete: <http://secure.cihi.ca/cihiweb/en/ zion_20070815_e.html>. 6. Simočková V, Zamboriová M. 2006. Možnosti ovplyvňovania zdravého životného štýlu u sestier. In Deficit starostlivosti o seba a jeho vplyv na zdravie. Bratislava: Slovenská zdravotnícka univerzita, 2006. 366 s. ISBN 80-969611-884-0-1, s. 236-240. 7. Simočková V, Zamboriová M. 2009. Chorobnosť sestier vo vzťahu k vybraným faktorom. In Ošetrovateľstvo 21. storočia v procese zmien III. [CD-ROM]. 1. vyd. Nitra: UKF Nitra; FSZ, Katedra ošetrovateľstva, 2009. 1189 s. ISBN 978-80-8094554-1, s. 844-853. 8. Sovová E. et al. 2005. Výskyt rizikových faktoru kardiovaskulárních onemocnění u ošetřovatelského personálu. In Pracovní lékařství. 2005, roč. 57, č. 4, s. 149-152. 9. Valovičová E. 2007. Správna výživa nielen v prevencii, ale aj pri komplexnej liečbe onkologických pacientov. In Via practica. ISSN 1336-4790, 2007, roč. 4, č. 2, s. 18-23.

(simocko@internetkosice.sk)

24 % 23 % 24 %

10 %

Literatura:

Recenzovaly: Mgr. Vlasta Dvořáková, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra zdravotnických studií

iné PhDr. Iveta Ondriová, Ph.D. Fakulta zdravotníckych odborov PU v Prešove

recenzovaný článek

Výzkumná zpráva

Terénní péče v porodní asistenci Z recenzního posudku PhDr. Ivety Ondriové, Ph.D: Z prieskumu vyplynulo, že väčšina žien návštevnú službu pôrodnou asistentkou vôbec nepozná. Vo väčšine získaných dotazní kov by šestonedieľky návštevnú službu uvítali len v prípade preplácania poisťovňou. Problém je, že väčšina súkromných pôrod ných asistentiek za službu určitý poplatok vyberá v dôsledku zlej spolupráce s poisťovňami. Rozpracovaná problematika v uve denom príspevku je vysoko aktuálna, vzhľadom na skutočnosť, že ženy v šestonedelí sú zraniteľné, potrebujú poradiť v sta rostlivosti o dieťa v otázkach výživy, dennej starostlivosti o novorodenca a v neposlednom rade aj v otázke selfmanagementu. Na základe analýzy výsledkov prieskumu autorky poukazujú na súčasnú situáciu v oblasti postavenia pôrodnej v kompará cii s kompetenciami pôrodnej asistentky v Nemecku. Výsledky prieskumu sú prehľadne spracované. Vysoko pozitívne hodnotím praktický prínos práce s osobitným dôrazom na veľmi kvalitnú diskusiu. Souhrn: Cílem práce bylo zjistit, zda ženy znají pojem návštěvní služba v šestinedělí a zda by o ní měly zájem. K průzkumu byla použita metoda dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořilo 100 žen na odděleních šestinedělí Fakultní nemocnice v Plzni a Mulačově nemocnici a. s. Šetřením bylo zjištěno, že většina žen návštěvní službu v šestinedělí vůbec nezná. Ve větši ně získaných dotazníků by návštěvní službu využily jen v případě proplácení pojišťovnou. Porodní asistentky pracující v ná vštěvní službě jsou vzdělávány také v oblasti psychologie a sociologie. Jsou schopny vyřešit všechny problémy trápící ženy a je jich děti v šestinedělí. Jejich péče je komplexní a v domácím prostředí bezprostředně navazuje na péči nemocniční. Tuto péči nemůže zastoupit žádný jiný zdravotnický pracovník. Dnes, kdy jsou matky propouštěny domů z porodnice po 72 hodinách po spontánním porodu a pátý den po operativním porodu, má návštěvní služba své opodstatnění. (Hofer, 2006.) Klíčová slova: porodní asistentka – návštěvní služba – komunitní péče – šestinedělí. (Field care in midwifery) Summary: The aim of this work was to find out whether the women in childbed of Teaching Hospital Pilsen and Mulač Hospital are acquainted with the concept of visiting service in the puerperium, and whether they would be interested in this kind of service. A questionnaire was used as a survey method. The research sample consisted of one hundred postpar tum women in the department of Teaching Hospital Pilsen and Mulač Hospital. The survey showed that most of the women know nothing at all about this service. In most of the questionnaires the women would welcome and use the service only in case of insurance reimbursement.The midwifes that work in visiting service are also educated in psychology and socio logy. They are able to solve all kinds of problems that women and their children may encounter in the puerperium. The ir care is complex and in the home environment it immediately follows the hospital care. This care can not be practised by any other medical professional. Visiting service is of a high importance and justification, especially nowadays, when the mothers are sent home from hospitals seventy-two hours after the spontaneous delivery and the fifth day after the opera tive delivery.(Hofer, 2006) Key words: midwife – community care – visiting service – puerperium.

Úvod

„Komunitní péče je spektrem zdra votních, sociálních a dalších služeb, poskytovaných nemocným a zdra vým občanům, rodinám, skupinám určité komunity. Tyto služby doplňu jí primární péči, jsou určitou alterna tivou specializované a institucionální péče poskytované v regionální úrov ni. Komunitní péče je orientovaná ví ce na skupiny a celé komunity, čin nosti vycházející z potřeb komunity. Cílem je poskytovat péči v domácím prostředí, umožnit co nejdelší setrvá ní v komunitě, a to i při zdravotním postižení, závislosti a chronické ne moci.“ (Jarošová, 2007.) Šestinedělí je stav, kdy se organis mus ženy vrací zpět do původního sta vu před porodem. Žena přijímá novou roli matky. Všechna pozornost se točí kolem nově narozeného dítěte. Mnoh

dy pak ženy zapomínají i na své vlast ní potřeby. Mnoho žen, převážně pr vorodiček, má problémy s péčí o novo rozence. (Hofer, 2006.)

Bc. Kristina Stichenwirthová Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni 2003–2007: SZŠ Klatovy; 2007–2010: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta zdravotnických studií, obor porodní asistentka; 2010–2012: Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, obor Komunitní péče v porodní asistenci; Nemocnice Klatovy: interní, chirurgické a dětské oddělení. 2007–2008: Kardiologická ambulance; Dětská ordinace; 2008–dosud: Gynekologická ambulance; 2008–2010: Orsay – Olympia Plzeň.

PhDr. Jana Ajglová ředitelka Vyšší odborné školy zdravotnické Dr. Ilony Mauritzové, Plzeň

Porodní asistentka je nelékařský zdravotnický pracovník specializu jící se na období těhotenství, poro du a šestinedělí. Mezi její kompeten

FLORENCE 9/2011 33

recenzovaný článek

ce patří také návštěvní služba v šes tinedělí, která probíhá v domácím prostředí a navazuje na péči nemoc niční. V dřívějších dobách byla návště va porodní asistentkou u šestineděl ky zcela běžnou. Porodní asistent ka měla svůj vlastní „obvod“, o který se starala. Patřila mezi velmi vážené osoby. V dnešní době o sobě dávají porod ní asistentky znovu hodně vědět a bo jují za své kompetence. Návštěvní služ ba porodní asistentkou v šestinedělí se znovu dostává do povědomí lidí. Hlav ně na Moravě. Cíl Cílem práce bylo zjistit, zda ženy znají pojem návštěvní služba porodní asis tentkou v šestinedělí a zda by o ni mě ly zájem. Soubor respondentek Vzorek respondentek tvořilo 100 žen bez rozdílu věku a parity. Vzorek tvo řily ženy na odděleních šestinedělí po rodnicko-gynekologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni a Mulačo vy nemocnice, a. s. Plzeň. Metodika K získání požadovaných informací by la použita metoda dotazníkového še tření. Nestandardizovaný dotazník tvořilo 24 otázek. 23 otázek bylo uza vřených a 1 otázka polootevřená. Prv ní otázky byly filtrující na získání zá kladních informací, jako je věková ka tegorie, nejvyšší ukončené vzdělání a počet porodů. Další otázky se vzta hují k danému tématu. Výzkum pro bíhal v období října a listopadu 2009. Dotazníky byly rozdávané v tištěné formě. Bylo rozdáno 115 dotazníků, návratnost byla 87 %, tedy 100 dotaz níků.

Výsledky

34 FLORENCE 9/2011

V tabulce č. 1 jsou uvedeny výsled ky – odpovědi na otázku, zda by že ny využily návštěvní službu porodní asistentkou, i kdyby nebyla pojišťov nou hrazena. Výsledky jsou porovna né s paritou žen. Z tabulky je zřejmé, že by návštěvní službu využily nejví ce primipary. V tabulce č. 2 je uvedeno, kolik by ženy byly za návštěvní službu ochot ny připlatit. V tabulce jsou uvede ny výsledky podle závislosti na pari tě žen. Tabulka č. 3 představuje, kde že ny získaly informace o návštěvní službě porodní asistentky v období

Tab. 1. Využití návštěvní služby v případě neproplácení pojišťovnou

Primipara Multipara Celkem

Ano

Nevím

Celkem 53

30 %

18 %

53 %

14 %

13 %

20 %

47 %

100

44 %

18 %

38 %

100 %

Tab. 2. Ochota žen připlatit si za návštěvní službu v šestinedělí Přispívání pojišťovnou

≤ 100 Kč

100–200 Kč

200–400 Kč

≥ 400 Kč

Celkem

23 %

18 %

53 %

20 %

10 %

47 %

100

43 %

17 %

38 %

12 %

100 %

Primipara Multipara Celkem

Tab. 3. Informovanost žen o návštěvní službě v šestinedělí Z internetu

Počet

Procenta

5,00 %

Z literatury

2,00 %

V porodnici

10,00 %

U gynekologa

5,00 %

Od porodní asistentky

4,00 %

Od známých

15,00 %

Neznám

59,00 %

šestinedělí. Z tabulky je zřejmé, že informace o návštěvní službě jsou minimální. Dílčím cílem práce bylo zjistit, zda byly ženy v porodnici seznámeny s ná vštěvní službou porodní asistentky. Na tuto otázku odpovídaly jen vícero dičky. Ze 47 multipar bylo s návštěv ní službou seznámeno jen 7 žen. 40 re spondentek s návštěvní službou po rodní asistentky v porodnici nikdo neseznámil.

Diskuse

Kdo může vykonávat návštěvní službu Kompetentní osobou, která návštěvní službu vykonává, je porodní asistent ka. Na základě registrace u zdravot ního odboru krajského úřadu může pracovat jako soukromá porodní asi stentka. Pokud má smlouvu se zdra votní pojišťovnou, může pracovat na tzv. vyžádanou péči, kdy žena od své ho gynekologa obdrží formulář č. 06. Tuto péči může vykonávat také po rodní asistentka pracující u obvodní ho gynekologa, pokud má lékař kód návštěvní služby nasmlouvaný. Kód uplatňující se v návštěvní službě má být nasmlouvaný s poskytovateli této služby, to je odbornost 921 – porodní

asistentka. Pak se v případě poskyto vání této péče stanovuje hodnota bodu ve výši 1 Kč. Pro výkony dopravy v ná vštěvní službě se hodnota bodu stano ví na 0,91 Kč (telefonická konzultace MZ ČR). Rozdíly dvou krajů Z průzkumu bylo zjištěno, že návštěv ní služba porodní asistentkou u šesti nedělek není v Plzeňském kraji využí vána. Podle všeho nejsou ani porodní asistentky, které tuto službu vykoná vají. Výsledky průzkumu byly srovná ny s výsledky bakalářské prace E. Sed láčkové ze Zlína. Jako jeden z mála krajů se ve Zlínském kraji návštěvní služba dodnes zachovala a ženy ji pra videlně využívají. Ze zjištěných infor mací mají také porodní asistentky ve Zlínském kraji lepší spolupráci s pojiš ťovnami a tyto služby jim proplácejí. (Sedláčková, 2009.) Jak je to u sousedů – v Německu Srovnejme systém terénní péče po rodních asistentek v České republice a Německu. V České republice: výkon 06211 – Návštěva těhotné nebo matky v šestinedělí ženskou sestrou – je uve dena ve vyhlášce č. 439/2008 Sb., kte

rodní asistentky spíš jako konkurenci a ne jako partnera, který zkvalitní péči.

Nedostatek informací? Z průzkumu také vyplynulo, že informa ce žen o návštěvní službě v šestinedělí jsou minimální. Výsledky byly srovnány s vý sledky bakalářské práce E. Sedláčkové ze Zlína. Ve Zlíně je systém terénní péče vel mi propracovaný a lékaři a porodní asi stentky spolu spolupracují. (Sedláčková, 2009, s. 37.) U nás si mnoho lékařů myslí, že je tato služba zbytečná. Spolupráce s lé kaři je minimální. Mnoho lékařů bere po

Recenzovaly:

Závěr V práci byly zpracovány informace získané dotazníkovým šetřením. Hlavním cílem by lo zjistit, jestli ženy návštěvní službu porod ní asistentkou v šestinedělí znají, a pokud ano, zda by o ni měly zájem. Z průzkumu vy plynulo, že většina žen návštěvní službu vů bec nezná. Ve většině získaných dotazníků by šestinedělky návštěvní službu uvítaly jen v případě proplácení pojišťovnou. Problém je, že většina soukromých porodních asistentek za službu určitý poplatek vybírá v důsledku špatné spolupráce s pojišťovnami. V jakém rozměru se obor porodní asis tentka bude vyvíjet dál? To záleží především na porodních asistentkách. Budou ochotny plně převzít své kompetence a zodpověd nost? Budou hrdé na to, že vykonávají jed no z nejkrásnějších a nejradostnějších povo lání na světě?

Doporučení pro praxi V dnešní době je informovanost žen o ná vštěvní službě minimální. Většina žen služ by porodní asistentky vůbec nezná a jen ma lá část získala informace od známých nebo v porodnici. Proto byl navržen informační leták, který by mohl posloužit ženám k zís kání informací o terénní péči porodních asi stentek. Letáky by byly umístěny v gyneko logických ambulancích a porodnicích.

Literatura: 1. Hanzlíková A. a kol. 2007. Komunitní ošetřovatelství. 1. České vydání. Martin SR: Vydavateĺstvo Osveta, 2007, 272 s. ISBN 978-80-8063-257-1. 2. Harder U. 2005. Wochenbettbetreuung in der Klinik und zu Hause. 2., überarbeitete Auflage. Stuttgart: Hippokrates Verlag in, 2005, 284 s. ISBN 978-3-8304-5330-7. 3. Hofer S, Sázs N. 2006. Hebammen gesund heitswissen für Schwangerschaft, Geburt und die Zeit danach. Munchen: Grafe und unzer verlag GMBH, 2006, 304 s. ISBN 978-3-7742-7463-1. 4. Jarošová D. 2007. Úvod do komunitního ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, 2007, 99 s. ISBN 978-80-247-2150-7. 5. Sedláčková E. 2009. Problematika žen v šestinedělí v péči porodní asistentky v terénu, bakalářská práce, 2009.

PhDr. Iveta Ondriová Ph.D. Fakulta zdravotníckych odborov PU v Prešove Mgr. Vlasta Dvořáková, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra zdravotnických studií

(Stichenwirthovakristina@seznam.cz) Ilustrační foto jš

INZERCE

rou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kte rou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů. Výše uvedený výkon je plně hra zen ze zdravotního pojištění a je prováděn za splnění uvedených podmínek 1krát v tě hotenství a 3krát v šestinedělí. Podmínkou úhrady zdravotní péče z veřejného zdravot nictví je, že zdravotnické zařízení má uza vřenou smlouvu s příslušnou zdravotní po jišťovnou, u které je žena pojištěna, a dále tato návštěva musí být indikována registru jícím gynekologem (telefonická konzultace MZ ČR). V Německu má žena možnost také am bulantního porodu. K dispozici má po moc v domácnosti, která může být vyžádá na pomocí speciální žádanky u pojišťovny. Porodní asistentky mohou tuto žádanku potvrdit na prvních šest dní po porodu. Pro více dní potřebuje šestinedělka potvr zení od lékaře. Doma se pak může vyvíjet nový rodinný život nerušený nemocniční rutinou. (Harder, 2005, s. 212.) Dále může porodní asistentka navštěvo vat šestinedělku v prvních dnech i dvakrát denně. Tyto návštěvy jsou pojišťovnou pro placeny. Mladým rodičům to přinese hod ně jistoty. Je pro ně příjemné, že nemusí být všechny jejich otázky zodpovězeny na jednou. Kvůli náročnému časovému plánu porodní asistentky a delším dojezdovým vzdálenostem se tyto dvě návštěvy den ně příliš nevyužívají. Podle revize záko níku o porodních asistentkách v Německu z 1. 7. 1996 mohou porodní asistentky v ča sovém úseku od 11. dne do konce 8. týdne po porodu provést až 16 návštěv nebo pora denství, které jim pojišťovna proplatí. Po rodní asistentky k těmto návštěvám nepo třebují žádná lékařská doporučení. Záleží jen na ženě a porodní asistentce, jak se na návštěvách podle potřeby domluví. (Har der, 2005.) Po dokončení 8 týdnů je návštěva porod ní asistentkou jen na lékařský předpis. Že na ale může využít do ukončení kojení dvě telefonické konzultace nebo dvě domácí ná vštěvy za účelem rady ohledně kojení. Tyto služby jsou také pojišťovnami propláceny. Proto se doporučuje ženu na konci šestine dělí o těchto službách informovat. (Harder, 2005.)

Odborné téma

péče o stomiky praxe

Stoma a sexualita I když zavedení stomie dnes patří ke standardním zákrokům, mívá dalekosáhlé dopady na každodenní život pacienta. To platí zvláště tehdy, je-li postižený ještě poměrně mladý.

vila během času rostoucí touha po partnerově blízkosti. Tato potřeba, případně potřeba sexu, se může v souladu s odpovídající diagnózou je vit jako velmi významná a nelze ji podceňovat, protože návrat sexuality může znamenat i ná vrat k životu. Nemoc a smrt nabývají menší vá hy a ztrácejí v tomto kontextu na své děsivosti. Existence stomie pro pár však znamená nesrov natelně složitější a zároveň nepředpojaté zachá zení se sexualitou. Heilberufe č. 2/2010

Může se ještě vůbec třeba žena se stomií naučit žít? Jak s následky po takovém zákroku zachá zet? A jak najde svou cestu ke změněné sexua litě? Sexualita je více než jen samotný pohlav ní akt. Existuje v úzkém propojení s naší osob ností, s tělesným stavem a životními prožitky. Je chápána jako základní potřeba a ústřední součást rozvoje osobnosti a společenské iden tity. Onemocnění se stomií ale vytváří nové priority.

Kazuistika Pacientka, 45 let, žije v heterosexuálním part nerském svazku. Pro karcinom rekta byla jeho část odňata a řitní otvor chirurgicky uzavřen, aby se zabránilo spontánnímu odchodu stoli ce. Pacientka byla proto opatřena stomickým vývodem. Tím byla postavena současně před několik velmi těžkých problémů. Za prvé by la konfrontována s život ohrožující diagnózou a jako další, ne nepodstatný problém, se obje 36

FLORENCE 9/2011

Moje cizí tělesná část Pro mnoho pacientů se stává jejich další život se stomií a jejími následky velmi těžký. Změna vlastní tělesnosti se bude doživotně projevovat a připomínat. Představa a vědomí vlastní těles nosti je součástí osobnosti a závažná proměna, deformace či znetvoření mají často za následek strach, ostych a sociální izolaci. První setkání partnera se stomickým vývo dem může vyvolat obavy ze ztráty přitažlivosti a následně fóbii z vlastní nahoty. Ale také kaž dodenní život je spojen s obavami, například když je stomický vývod pro jiné lidi rozpozna telný na první pohled. Mnoho pacientů vní má své vlastní tělo jako něco odpuzujícího, ne už úplně kompletního. Rozvíjejí se pocity stu du a hanby, protože střeva i jejich obsah se „ne přístojně připomínají“ a může dojít až k nepří jemným čichovým vjemům. Stomie znamená, že vyměšování od chvíle jejího zavedení bude tvořit významnou součást života. Také účast na společenském životě staví před pacienta stále nové a nové situace. Oby čejná návštěva plaveckého stadionu, víkend

s kempinkem nebo jednoduše návštěva u přátel se může nečekaně stát výzvou. Partnerský vztah a sexualitu mohou na rušovat také úniky pachů, přičemž zde hrají svou roli i pocity odporu. Stolice už není ně co, čeho se rychle zbavíme, takže přistupu je pocit ztráty čistoty. Separace stolice z bři cha může působit nepřirozeně, podivně jak pro pacientku, tak pro jejího partnera, což ješ tě může být komplikováno nekontrolovaným únikem exkrementu. Dalším významným faktorem je strach z bolesti. Na prvním místě je zde třeba uvést bolesti v operační oblasti. Rána po operaci se hojí pomalu a při pohlavním aktu je možné se obávat bolestí, zvláště když při uzavření střev ního vývodu sahá terén rány až k poševnímu vchodu. Totéž platí pro rány na břiše, které bý vají až do uzdravení velice citlivé na bolest. Ta ké zažívací potíže a proměnlivá stolice mohou vést k bolestem, neboť nové stravovací návyky se musí nejprve ustálit a zažít.

Interdisciplinární tým a jeho formulace řešení Adekvátní a celistvá péče o pacientku může být zajištěna jen v součinnosti všech zúčast něných profesí v týmu. Komplexní způsob po hledu může vzniknout jen pravidelnou výmě nou informací. Jestliže je například optimálně do procesu ošetřování zapojena psycholož ka, může pacientku lépe provázet, když ob drží zpětné informace o probíhající péči. Už plánování aplikace stomie by se nemělo obe jít bez stomasestry, která může už v předope

Odborné téma

rační fázi působit proti následujícím možným těžkostem: • Stomii pokud možno zavést tak, aby netlačila. • Zohlednit zvyklosti oblékání pacientky. • Umožnit příznivější náhled na stomii. Pa cientka snáší problémy s vývodem lépe, když má na ně co nejzasvěcenější pohled. • Podráždění kůže a bolestem z otlaků lze předcházet, když se pacientka už před ope rací seznámí se stomickými pomůckami a s „ lokálním terénem“ povrchu těla.

Zacházení se stomií Přístup k věci je pro pacientku i její rodinné příslušníky jednodušší, když jí veškeré potřeby a pomůcky budou předem představeny a bude jí vysvětlena jejich funkce. Postupné, malé krůč ky při seznamování se se stomií usnadňují uče ní. Nejlepší je, když pacienti sami určují tem po edukace. Vedení zkušenou stomasestrou tak může eliminovat i strach z doteků. Zkušená od bornice se orientuje také v problematice spod ního prádla a poučí pacientku, jak oblečením stomii co nejlépe zakrýt. Především ale platí, že je nutné zvládat nejis totu a strach z každodenních úkonů. Když se pa cientka cítí v těchto situacích bezpečná, je pro ni lehčí přejít na intimnější kontakty. Například se

může neoblečená pozorovat v zrcadle a ohodno tit, co je na jejím těle přitažlivé. Tím může stabi lizovat vědomí vlastní ceny. V partnerském vzta hu je společné seznamování se s tělesnými změ nami a se stomií prvním nezbytným krokem.

Jak překonávat stud a odpor Změněné návyky vyprazdňování stolice, ja ko např. střídání průjmu se zácpou, flatulence atd., posilují pocity hanby. Konzultace o způso bu stravování zde mohou hodně pomoci. Také při přehnané stydlivosti je hlavní ces tou řešení komunikace. Je třeba hledat slova, kterými se člověk vyjadřuje, bez nějakého po citu závažnosti. Pocity studu startují většinou ruku v ruce s obavami a nejistotou. Výrazně zde pomáhá zamyšlení, z čeho konkrétně po cit studu pramení. Je to strach z uvolnění po můcky, z unikání pachu nebo z různých akus tických efektů? Pak jsou tu také pomocné pro středky, které vznik pachů potlačují: do sáčku například můžeme přidat tablety černého uh lí nebo umělého sladidla.

Jak zacházet s bolestmi Při bolestech musí být především dbáno na do statečné dávky medikamentů. Ústředním bo dem je ale adekvátní zaopatření stomie: příliš

těsný sáček může způsobit bolesti, může dojít k podráždění pokožky v okolí stomie. Také mu sí být dbáno na průchodnost vývodu, což zna mená především vyhnout se zácpám vhodnou výživou. Při bolestech mohou být také nápo mocna alternativní opatření (např. břišní zába ly). Při zácpě je třeba dbát na použití mírněj ších laxativ. Objevují-li se bolesti při samotném koitu, může pomoc přinést změna pozice. Jestliže je poševní vchod z důvodu následného léčení ne bo operace příliš úzký, může pomoci dilatace. Také trénink svalstva pánevního dna může bo lesti při pohlavním aktu potlačit, případně eli minovat.

Zapojení partnerů Partneři by měli být zapojováni do celé záleži tosti co nejvíce, podle možností svých i part nerky. Proto je třeba odbourávat zábrany a dá vat zúčastněným čas, aby se se změněnou situa cí mohli vyrovnávat. Jestliže pacientka odmítá partnerovo zapojení, je nutné to respektovat. Zde záleží hodně na taktu ošetřujících. (Anita Senf, odborná sestra pro onkologii, Dia konie-Klinikum, Stuttgart, SRN. Text a foto: Heilberufe č. 2/2010. Překlad jš)

INZERCE

FlairXtra® představuje průlom technologie výroby sáčků a umožňuje Vám zlikvidovat sáček diskrétně – kdykoliv a kdekoliv!

Sáček Curvex® je vybaven 3D okrajem, který se přirozeně formuje okolo tělesných kontur, kožních záhybů a nerovností. Zajišťuje bezpečné přilnutí okolo vývodu, které zabrání podtékání. Tento jemný, unikátně tvarovaný okraj se přizpůsobí všude a zabraňuje vzniku otlaků, modřin a defektů.

Hydrokoloidní rozšíření okraje HydroFrame® je 100% hydrokoloid, který je šetrný a příjemný vůči pokožce. Snadno se přizpůsobí tvaru kýly, záhybů, prolapsů a jizev Velmi výrazné zvýšení doby používání sáčku Ideální pro používání u jednodílných i dvoudílných sáčků Může být používán při léčbě hojení ran

Je to rychlé, jednoduché, prosté Po sejmutí vnějšího sáčku odlepíte vnitřní vložku a spláchnete včetně lepící plochy v jakékoliv toaletě, která je schopná pojmout toaletní papír.

Odborné téma

dekubity praxe

Sledování výskytu dekubitů v ÚvN Vizitkou dobré práce sestry u ležících či částečně nesoběstačných pacientů je mimo jiné i to, zda dokázala zabránit vzniku dekubitu.

Bc. Martina Finková staniční sestra Intenzivní péče ICU B ÚVN, koordinátorka Šetření dekubitů na národní úrovni za ÚVN

Je pravdou, že v některých případech, jako je například poranění pánve nebo páteře, nelze pacienta polohovat. V dnešní době, kdy se prů měrný věk pacientů (i polytraumatizovaných) zvyšuje, se k traumatu obvykle přidávají závaž ná chronická onemocnění, jako diabetes mel litus nebo ateroskleróza. U těchto pacientů je pak pro ošetřovatelský personál velmi těžké vzniku dekubitu zabránit.

Kontrolní mechanismus k zabránění vzniku dekubitu Každé zdravotnické zařízení má k dispozici mi nimálně dva kontrolní mechanizmy, které mají za úkol snížit riziko vzniku dekubitu. V Ústřed ní vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze se elektro nické sledování dekubitů provádí od roku 2004. Prvním kontrolním mechanizmem je vstupní ošetřovatelské vyšetření, jehož nedíl nou součástí je jedna z hodnoticích škál rizika vzniku dekubitu. V ÚVN používáme rozšíře nou stupnici dle Nortonové. V této fázi lze vel mi snadno zachytit rizikové pacienty a v rám ci prevence zamezit vzniku dekubitu zvýše nou péčí. 38

FLORENCE 9/2011

Druhým kontrolním mechanizmem je sle dování výskytu dekubitů v rámci jednotlivých zdravotnických zařízení. Toto lze provádět me todou incidenční nebo prevalenční. Díky tomu to mechanizmu lze zjistit, jak si na tom dané pra coviště stojí s výskytem vzniklých dekubitů, a na tyto výsledky reagovat změnou, navýšením či zlepšením preventivních opatření, jako jsou ná kup dalších antidekubitních pomůcek, změna kontrolních kritérií či změna organizace práce na pracovišti. V ÚVN jsme měli možnost praco vat s oběma metodami sledování výskytu deku bitů. Obě mají své výhody, ale i negativa.

Incidenční šetření Incidenční šetření je metoda vyžadující průběžné hlášení rizikových pacientů i všech vzniklých de kubitů. Je náročná na čas ošetřovatelského perso nálu a nese s sebou riziko častějších chyb v zadá vání dat. Příčinou je přístup velkého množství za dávajících osob do systému i velké množství dat, která se do systému vkládají. Naopak nespornou výhodou je neustálý přehled o všech rizikových pacientech a dekubitech přítomných ve zdravot nickém zařízení. Ten je kdykoli k dispozici. Další výhodou může být pro nutričního terapeuta mož nost průběžně sledovat nejrizikovější pacienty, kontrolovat pacienty s dekubitem III. a IV. stupně a jeho případná okamžitá nutriční intervence.

Prevalenční šetření Prevalenční šetření, o kterém jste si mohli pře číst ve Florence v číslech 3 až 7/8, je daleko méně náročné na čas, ošetřovatelský personál a mé ně rizikové v chybovosti zadávání dat. Způsob prevalenčního šetření vzniku dekubitů využívá

ÚVN v rámci projektu řízeného Národním re ferenčním centrem (dále jen NRC). Přístup pro zadávání dat mají v ÚVN pouze pověřené osoby s přiděleným loginem a heslem, nejčastěji staniční a vrchní sestry. Ty mohou za dávat a editovat data pouze pro svoje oddělení, a to po určitou dobu, než je šetření ukončeno. Data se zadávají jednou měsíčně. Koordinátorka sběru dat v ÚVN má díky systému NRC možnost přístupu do všech oddělení a má možnost kontro lovat, zda jsou data zadána správně, případně vy zvat dané oddělení k jejich doplnění či opravě. Po kud jsou zadána všechna požadovaná data, šetře ní uzavírá, a tím odesílá ke zpracování do NRC. Po zpracování dat v NRC je výstup zveřejněn na intranetu ÚVN, který je přístupný pro všechny zaměstnance. Pro zadávající osoby to znamená maximálně jednu hodinu práce měsíčně, věnova nou sbírání a vkládání dat do programu. Další výhodou prevalenčního šetření je rych lé zpracování dat v NRC a jejich přehlednost v systému. Umožňuje nám to pružně a rychle re agovat na případné negativní výsledky, hledat je jich příčiny, a tím neustále zlepšovat kvalitu péče o pacienty a zvyšovat jejich bezpečí. Přínosem prevalenčního šetření koordino vaného NRC je také možnost anonymně porov nat naše výsledky s jinými zdravotnickými zaří zeními, které jsou do programu zapojeny. Není problém po předchozí domluvě s NRC si vyžádat zpracování jiných než běžně dostupných výstu pů cestou koordinátora NRC, jako například po čet pacientů s dekubitem vzniklým na pracovišti v grafické úpravě za uplynulý rok a jiné. Mezi nevýhody prevalenčního šetření patří fakt, že získaná data jsou pouze z jediného oka

Odborné téma

mžiku v měsíci, proto se v nich někteří pacienti nebo dekubity neobjeví. ÚVN Praha se v rámci přípravy na akreditační proces JCI zapojila do tzv. Mezinárodní knihovny klinických indikátorů. Jedním ze sledovaných in dikátorů je prevalence získaných dekubitů v prů běhu hospitalizace. Metodika JCI je ve své podsta

tě shodná s metodikou NRC, což nám umožňuje jednoduše požadavek JCI naplňovat.

pacienta v nemocnici, a tím i zvýšení nákladů na jeho péči. Řada klinických studií ukazuje, že za hájení včasných klinických preventivních opatře ní výrazně snižuje riziko vzniku dekubitů a zvy šuje kvalitu života pacientů během hospitalizace.

Závěr V době restriktivních ekonomických opatření je komplikace vzniklého dekubitu během hospita lizace jedním z důvodů prodloužení doby pobytu

(finkomar@uvn.cz)

INZERCE

Studentské, roční Balíček 1 + 1, roční *

550,- Kč 440,- Kč 1220,- Kč

s. 3

Flo re

ča so pis mo de rn íh s. 8 o Ka

Tém a: s ele Jak se pr ktr doku onickou acuje men tací

* speciální nabídka kombinace předplatného Florence a Zdravotnických novin.

zu Rotav istika: průjm irové y u dě tí

Flo nce rence

ča so pis mo de rn íh s. 15 o

oš et řo va

s. 16

Prax e: dítěte Diskom erupc v obdo fort e prvn bí í dent ice

s. 29

Výzk um: pádů Sledo pacie hospitaliz vání ntů ovan ých

Předplatné zahrnuje 11 čísel časopisu Florence včetně příloh.

ODBĚRATEL:

s. 7

Kazu skler istika: Ro óz u 14 a mozko ztroušená leté dívky míšní

Prax e:

Onem souv ocnění ise

jící s te obez itou ls tv í

s. 26

oš et řo va

Výzk um čas vrc : Prac ovní a sta hních ničníc h se ster

Vyc ház í pod Čes ké aso pat ron ací ciac 60 Kč/ září e ses 201 2,90 ter €, ww 0, ročn w.fl oren ík VI, ce.c z

Spec iál Inkon 1: moč tinence i

te ls tv í

7–8

Vyc ház í pod Čes ké aso pat ron ene ací ciac 60 Kč/ c–sr pen e ses 201 2,90 ter €, ww 0, ročn w.fl oren ík VI, ce.c z

červ

FAKTURAČNÍ ÚDAJE:

(nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

Titul:......................................................................................................................................................... Organizace:....................................................................................................................................... Jméno a příjmení:........................................................................................................................ Adresa:................................................................................................................................................... Organizace:....................................................................................................................................... PSČ a město:..................................................................................................................................... Obor činnosti:.................................................................................................................................. IČ:................................................................................................................................................................ fina l_FL O_7 -10. indd

Adresa:................................................................................................................................................... DIČ:............................................................................................................................................................ FLO

FLO

RENC

E 7–8

/2010

PSČ a město:..................................................................................................................................... Telefon:.................................................................................................................................................. 1

2.7. 201 0 11:0 8:10

Telefon:.................................................................................................................................................. E-mail:..................................................................................................................................................... E-mail:..................................................................................................................................................... Způsob úhrady:

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu predplatne@ambitmedia.cz. Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.periodik.cz.

složenka

faktura

Na které akci jste kupón získali? ......................................................................................... Datum:...................................................................... Podpis:......................................................................

OBJEDNACÍ KUPÓN

Standardní, roční

Vyplněním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shromažďovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů v platném znění osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úplným poučením o ochraně osobních údajů jsem se seznámil na webových stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovolně.

Objednávám předplatné časopisu Florence

zpravodaj ČAS

zpravodaj čas Plné sály Dáši Škochové Neformální rozhovor o tom, jak se dělá konference Nejprestižnější a nejtradičnější chirurgickou konferencí v Česku, známou i ve světě, jsou Pražské chirurgické dny, zvané Jiráskovy dny. Setkávají se na nich odborníci z celého světa, kteří tu prezentují a diskutují novinky v oboru. To, že od roku 2005 se jejich součástí stala sesterská sekce, je zásluhou Mgr. Dagmar Škochové, vrchní sestry I. chirurgické kliniky 1. LF UK Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze a dlouholeté předsedkyně traumatologicko-ortopedické sekce ČAS. V kterém roce se traumatologickoortopedická sekce ČAS připojila k Jiráskovým dnům? Vzpomínám si, že první Jiráskovy dny se konaly v listopadu 1982 u příleži tosti 100. výročí založení Chirurgické kliniky Všeobecné fakultní nemocni ce v Praze. Až do r. 2005 byly výhrad ně lékařskou akcí. Poprvé měly ses terskou sekci v r. 2005. Odehrálo se to v pražském hotelu Olšanka. Čí to byl nápad? Já jsem tenkrát už vedla traumatologic ko-ortopedickou sekci ČAS a napadlo mě, že by to byl dobrý příspěvek ke spo lupráci lékařů a sester. Obrátila jsem se s tím na bývalou přednostku naší chi rurgické kliniky Prof. MUDr. Marii Pe škovou, DrSc. Ta naše vzdělávací akce znala, zúčastňovala se konferencí sekce a byla jimi nadšená. U ní jsem tedy pod poru snadno našla.

40 FLORENCE 9/2011

Dagmar Škochová na letošních Jiráskových dnech

A co lékaři-muži? V té době ještě nebylo tak častým jevem, aby „doktorské konference“ měly sesterské sekce. Lékaři příliš nevěřili, že sestry budou schopny připravit tak velký počet vlast ních sdělení. Bylo třeba jim to doká zat. Pochopení jsem našla u tehdejší ho přednosty Doc. MUDr. Jana Švá ba, CSc., a organizátora Jiráskových dnů a Prof. MUDr. Zdeňka Kršky, CSc., sou časného přednosty kliniky, kteří mi řek li, že mě podpoří, když budeme schopni naplnit sál. To jsem jim slíbila a oni tedy účast sekce na konferenci podpořili. Poprvé to muselo být dost napínavé, když jste slíbila plný sál. Měli jsme už zkušenosti s mnohými úspěšnými konferencemi v ošetřova telství, a tak to zase tak moc napína vé nebylo. Sál jsme podle předpokla du v roce 2005 naplnili a navíc se sest ry ještě blýskly vysokou úrovní. Takže od té doby se sesterská sekce stala sa mozřejmou součástí Jiráskových dnů, které nyní probíhají každoročně. Účast sester na nich se pohybuje stabilně mezi 300–600 účastníky, podle velikosti sálu. Jaký je postup přípravy takové velké akce? Ihned po skončení jednoho ročníku shromažďujeme hodnoticí dopisy, kte ré nám přicházejí. Jsou to v podstatě po chvalné listy, často obsahují i náměty a témata na příště. Současně se zajímá me, jaký program chystají lékaři, a z to hoto materiálu vycházíme. Témata zpra cujeme ve vedení sekce a pak je mailem pošleme všem členům, kterých dnes má me více než tři stovky, a předáme na we

bové stránky ČAS. Očekáváme odezvu, korektury, nápady. Vedle témat také dis kutujeme, kdo a co bude přednášet. Máte přednášející, témata... a co dál? Provádíme generálku. Po směně sezvu všechny sestry, které mají volno, aby si poslechly přednášky svých kolegyň a kolegů. Přednášející přednášejí, ostat ní dělají oponenty, říkají, co se jim líbí, co nelíbí, uvažují, o čem asi budou do tazy, měří se čas, aby přednáška nebyla příliš dlouhá nebo krátká. A já získám podrobný a zcela konkrétní přehled, jak celá akce bude vypadat. Taková generál ka přednášejícím i mně hodně pomůže. Jaké téma jsme měla vy osobně na letošních Jiráskových dnech? Letos jsem měla historické téma: 800. výročí narození sv. Anežky Čes ké. Mezinárodní dějiny ji znají, u nás už je to horší – málokdo o této pat ronce ošetřovatelství něco ví. Která jsou další frekventovaná témata na Jiráskových dnech v režii vaší sekce? Je stále více samostatných témat – ta kových, která nám rádi lékaři přene chávají a do kterých téměř nezasahu jí. K nim patří například edukace, pro blematika ošetřování stomií a ran. Byla jste u všech ročníků od r. 2005. Zpozorovala jste nějaké změny v erudici přednášejících? Roste úroveň přednášek, sestry se ne bojí mluvit, nebojí se už diskusí, doká ží prodat to, co si připravily. jš, Foto Václav Kříž

Projekt Konference a semináře pro nelékařské obory se rozbíhá do měst V rámci projektu Prohlubování vzdělá vání zdravotníků získalo Ministerstvo zdravotnictví z Evropské unie finanč ní prostředky na vzdělávání nelékař ského personálu. Hlavním koordináto rem projektu byl ustanoven Institut pro postgraduální vzdělávání zdravotníků (IPVZ), který následně vypsal celostát ní tendr na pořádání odborných kon ferencí a seminářů pro nelékařské obo ry ve třinácti krajích. Ve dvanácti z nich uspěla Aesculap Akademie (AA), která se domluvila na spolupráci a odborné garanci s Českou asociací sester (ČAS).

Konference – o čem budou?

V rámci projektu Konference a semináře pro nelékařské obory bude uspo řádáno nejméně padesát konferencí a stovky odborných seminářů ve čtyři ceti městech České republiky. Všechny konference budou mít povinnou část tvořenou přednáškami o dětské trau matologii, nutrici, právním povědo mí, etických normách, bezpečnosti pa cientů, řízení kvality a dále dílčí odbor ná témata, jako jsou cerebrovaskulární onemocnění, onkologie, nutriční pé če, kardiovaskulární onemocnění ne bo péče o seniory. Pilotní konference se uskutečnila již v červnu letošního roku

v Chebu a poslední by měla proběhnout nejpozději v lednu 2013. Celkem tak v průběhu osmnácti měsíců proškolí AA více než 18 600 zdravotníků. Konference a semináře se budou konat nejméně ve čtyřiceti městech s více než patnácti tisíci obyvateli. Ško lení je určeno pro zdravotníky z nelé kařských zdravotnických oborů, kte ré sdružuje Česká asociace sester, buď v samostatných sekcích, nebo v sekcích společných. Jedná se tedy o všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotnic ké asistenty, nutriční terapeuty, zdra votně-sociální pracovníky, zdravotní laboranty, laboratorní asistenty, far maceutické asistenty, asistenty ochra ny veřejného zdraví, zdravotnické zá chranáře, fyzioterapeuty, radiologické asistenty a ortoptisty.

Jak se na konference přihlásit? Každý zdravotník, který splní kritéria účasti, se bude moci přihlásit na webo vých stránkách Institutu pro postgra duální vzdělávání zdravotníků ve spe ciální sekci určené výhradně pro tento projekt (www.vzdelavani-zdravotniku. cz), na stránkách AA (www.aesculapakademie.cz) a také na stránkách ČAS (www.cnna.cz).

zpravodaj ČAS

Konference i odborné semináře bu dou pro zdravotníky, kteří splní regis trační podmínky, bezplatné. Příjem ci podpory jsou pracovníci s výkonem práce mimo území hl. města Prahy. Podmínky pro účast na školeních jsou definovány na oficiálních webových stránkách projektu: www.vzdelavanizdravotniku.cz nebo i na každé naší po zvánce. Zúčastnit školení se ale pocho pitelně mohou i zdravotníci, kteří ne splní kritéria pro bezplatnou účast. Ti už však musí počítat se vstupním po platkem v řádu stovek korun. Školení bude vždy začínat čtyřho dinovou konferencí a po přestávce bu dou následovat dva paralelní dvouho dinové semináře. Každý účastník ško lení si pak bude moci zvolit, na který ze dvou odlišně zaměřených seminá řů půjde. Účast na školeních bude sa mozřejmě pro zdravotníky bodově hodnocena a započítá se jim do celo životního vzdělávání. Hodnocení se minářů bude probíhat formou ofici álních formulářů IPVZ a po skončení celého projektu, v roce 2013, bude ná sledovat velice náročné administrativ ní vyhodnocení všech konferencí a se minářů. Red.

INZERCE

Témata, termíny a místa konání v roce 2011

KONFERENCE A SEMINÁŘE PRO NELÉKAŘSKÉ OBORY Pořádá Aesculap Akademie ve spolupráci a pod záštitou České asociace sester v rámci projektu MZ ČR v koordinaci s IPVZ*

Přihlášky a podrobný program konferencí a seminářů na

www.aesculap-akademie.cz +420-271 091 666, aesculap-akademie.cz@bbraun.com

* Účastnické poplatky jsou při splnění podmínek hrazeny ze zdrojů MZ ČR a ESF EU. Příjemci podpory jsou všichni zdravotničtí pracovníci v ČR s výkonem práce mimo území hl. města Prahy.

Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením na odborně profesní vzdělávání a na vzdělávání v manažerských dovednostech. e-mail: info@vzdelavani-zdravotniku.cz, www.vzdelavani-zdravotniku.cz

Role nelékařských povolání v léčbě pacientů s onkologickým onemocněním 16. 9. 2011, Olomouc 5. 10. 2011, Mladá Boleslav 3. 11. 2011, Hradec Králové 2. 12. 2011, Brno 7. 12. 2011, Liberec Možnosti nelékařských profesí v péči o pacienty s kardiovaskulárním onemocněním 13. 9. 2011, České Budějovice 21. 9. 2011, Kladno 23. 9. 2011, Jablonec 27. 9. 2011, Náchod 4. 10. 2011, Jihlava 11. 10. 2011, Zlín 26. 10. 2011, Most 16. 11. 2011, Znojmo 30. 11. 2011, Ostrava Cerebrovaskulární onemocnění jako výzva pro nelékařská povolání 6. 9. 2011, Havířov 20. 10. 2011, Pardubice 1. 11. 2011, Přerov 23. 11. 2011, Tábor 14. 12. 2011, Kolín FLORENCE 9/2011 41 Vzdělávací akce zahrnuje konferenci a dva odpolední semináře

zpravodaj ČAS

Poděkování kolegyním ARIP V dňoch 3. až 4. júna 2011 sa konala v Ružomberku na Slovensku IV. ce loslovenská konferencia sestier pra cujúcich v anestéziológii a intenzív nej starostlivosti s medzinárodnou účasťou. Konferencie, ktorá mala té mu Súčasná ošetrovateľská starost livosť v anestéziológii a intenzívnej

starostlivosti sa zúčastnilo viac ako 400 účastníkov. Medzi päťdesiati mi zahraničnými účastníkmi z Čes ka, Poľska, Srbska a Rakúska bo li Bc. Lenka Neumanová, podpred sedníčka sekcie ARIP ČAS i viaceré kolegyne z Ostravy, Brna a Karvi nej. V mene slovenských sestier sa

im chceme poďakovať za účasť na konferencii s „piatimi vlajkami“, hodnotné príspevky, neformálne rozhovory i pozvania na podob né odborné podujatia sestier v Čes ku. Fotoprezentácia a podrobnej šie zhodnotenie konferencie je na www.sksapa.sk.

Zvýhodněný očkovací program Ve Florence č. 6 jsme na str. 1 zveřej nili dopis prezidentky České asocia ce sester (ČAS) Mgr. Dany Juráskové členkám, kde jim sděluje, že společ nost pro ně zajistila slevu v očkovacím preventivním programu zaměřeném na rakovinu děložního čípku a dalších HPV onemocnění. Od 26. dubna, tedy ode dne, kdy byla akce zahájena, se programu zú častnila řada sester a jejich rodinných

příslušnic. Zájem o očkování však ne ustává. Proto ČAS vyjednala pro ty, které nestačily do programu vstoupit a měly by o to zájem, prodloužení do konce roku. Prosí zájemkyně, aby po stupovaly podle instrukcí na přilože ném voucheru. Očkování se skládá celkem ze tří vakcín. Cena tří dávek vakcíny, po třebných pro kompletní očkování, se na trhu pohybuje okolo 11 000 Kč. Pro

členky ČAS a jejich rodinné příslušní ky je v rámci tohoto programu uplat něna sleva, díky níž každý zájemce zaplatí pouze 6 626 Kč. Členky ČAS a jejich rodinné příslušnice ve věku do 25 let mohou zároveň využít i vý hody programů zdravotních pojišťo ven. Třetí dávka je zdarma (příspě vek na očkování ze strany zdravotní pojišťovny). jš, Zdroj: www.cnna.cz

INZERCE

Jedinečná nabídka pro avotních sester členky České asociace zdravotních a jejich rodinné příslušníky. níky.

SILGARD® injekční suspenze v předplněné injekční stříkačce. Vakcína proti lidskému papilomaviru [typy 6, 11, 16, 18] (rekombinantní, adsorbovaná). Vakcína Silgard se podává injekčně ve 3 dávkách. Tak jako všechny očkovací látky, ani vakcína Silgard nemusí plně ochránit každého a nezabrání vzniku všech typů rakoviny děložního čípku. Očkování nenahrazuje pravidelné gynekologické prohlídky.

Očkování proti rakovině děložního čípku a dalším HPV onemocněním vakcínou Silgard ve třech dávkách při schématu 0 – 2 – 6 měsíců získáte s tímto voucherem pouze za 6 626 Kč.

PŘÍPRAVEK JE VÁZÁN NA LÉKAŘSKÝ PŘEDPIS A NENÍ HRAZEN Z PROSTŘEDKŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ. PŘEČTĚTE SI PEČLIVĚ PŘÍBALOVOU INFORMACI O LÉČIVÉM PŘÍPRAVKU. ® Registrovaná ochranná známka Merck & Co., Inc., Whitehouse Station, N.J., U.S.A. © Copyright Merck & Co., Inc., Whitehouse Station, N.J., U.S.A., 2009. Všechna práva vyhrazena. Merck Sharp & Dohme IDEA, Inc., org.sl.*, Křenova 5, 162 00 Praha 6, tel.: 233 010 111, www.msdi.cz * Affiliate of Merck & Co., Inc., Whitehouse Station, N.J., U.S.A.

VOUCHER NA ZVÝHODNĚNÉ OČKOVÁNÍ JMÉNO: PRACOVIŠTĚ: ČLENSKÉ ČÍSLO:

Pro objednání na očkování nebo na konzultaci 42 FLORENCE 9/2011 volejte bezplatnou linku 800 123 321 nebo využijte on-line objednávku na www.ockovacicentrum.cz.

Platnost do: 30. 6. 2011

OČKOVACÍ CENTRA SPOLEČNOSTI AVENIER: BRNO, POLIKLINIKA MASARYKOVA, MASARYKOVA 31 • BŘECLAV, POLIKLINIKA BŘECLAV, BRATŘÍ MRŠTÍKŮ 38 • ČESKÉ BUDĚJOVICE, POLIKLINIKA SEVER, NA SADECH 23 • ČESKÉ BUDĚJOVICE, BUDOVA KHS, L. B. SCHNEIDERA 32 • HAVLÍČKŮV BROD, PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA HAVLÍČKŮV BROD, PAVILON Č. 10, ROZKOŠSKÁ 2331 • HRADEC KRÁLOVÉ, ŽELEZNIČNÍ POLIKLINIKA, VEVERKOVA 1631/5 • JIHLAVA, POLIKLINIKA DORADUS, MRŠTÍKOVA 1133/30 • KARLOVY VARY, SANGLAB, BEZRUČOVA 1098/10 • KLADNO, I. VŠEOBECNÁ POLIKLINIKA, K NEMOCNICI 2814/4 • LIBEREC, PODJEŠTĚDSKÁ POLIKLINIKA, NA BOJIŠTI 84/7 • OLOMOUC, POLIKLINIKA OLOMOUC, TŘÍDA SVOBODY 32 • OSTRAVA, HORNICKÁ POLIKLINIKA, SOKOLSKÁ TŘÍDA 81 • OSTRAVA, POLIKLINIKA HRABŮVKA, DR. MARTÍNKA 7 • PARDUBICE, POLIKLINIKA HELP, KARLA ŠÍPKA 282 • PLZEŇ, POLIKLINIKA DENISOVO NÁBŘEŽÍ, DENISOVO NÁBŘEŽÍ 4 • PRAHA 1, POLIKLINIKA REVOLUČNÍ, REVOLUČNÍ 765/19 • PRAHA 2, 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA, STUDNIČKOVA 7 • PRAHA 4, POLIKLINIKA BUDĚJOVICKÁ, ANTALA STAŠKA 80 • PRAHA 6, POLIKLINIKA DAM, STAMICOVA 1968/21 • ÚSTÍ NAD LABEM, POLIKLINIKA DOCTUS, MASARYKOVA 94 • ZLÍN, ZLÍNSKÁ POLIKLINIKA, TŘÍDA T. BATI 3705 • ZNOJMO, KHS ZNOJMO, MUDR. JANA JÁNSKÉHO 15

Bezpečná nemocnice V letošní Florence č. 7–8 jsme vás informovali o vítězném projektu soutěže Bezpečná nemocnice Bezpečnostní pás – prevence pádu pacienta, realizovaném v Nemocnici Havlíčkův Brod, p. o. Na četné dotazy čtenářů zveřejňujeme podmínky této soutěže, její termíny a informační kontakty. Kraj Vysočina ve spolupráci se Spoje nou akreditační komisí, o. p. s., spo lečností Johnson & Johnson s. r. o., společností Project HOPE – Česká re publika, o. p. s., a Českou asociací ses ter, o. s., vyhlásil v červnu letošního roku 4. ročník celostátní soutěže Bez pečná nemocnice.

Podmínky soutěže Soutěž je určena pro lůžková zdravot nická zařízení, která mají sídlo na úze mí naší republiky. Do soutěže jsou při jímány jak projekty již realizované, tak i projektové záměry. Projekty je možné přihlašovat do dvou sekcí, a to technicko-provozní a ošetřovatelsko-

medicínské. Poslední termín pro podání projektu je 15. 10. 2011.

Z historie projektu

První ročník soutěže Bezpečná ne mocnice (o cenu hejtmana kraje Vyso čina) byl vyhlášen v září 2008. Přihlá silo se do něj 8 nemocnic. Nejvyšší oce nění získal projekt Fakultní nemocnice Ostrava s projektem na téma „Zvyšová ní bezpečnosti zdravotnického zařízení na základě systémového řízení rizik“. Do druhého ročníku bylo přihlá šeno celkem 9 projektů. Nejvyšší oce nění získal projekt Nemocnice Svitavy, a. s. Bezpečí pacientů souvisí s bezpe čím zdravotníků.

Do třetího ročníku bylo při hlášeno celkem 16 projektů, z nichž hodnoticí komise ocenila v každé sekci nejlepší projekt. Nejvyšší oce nění v technicko-provozní oblasti získal projekt Všeobecné fakultní ne mocnice v Praze Elektronické sledo vání nežádoucích událostí, v ošetřo vatelsko-medicínské oblasti projekt Nemocnice Havlíčkův Brod, p. o., Bezpečnostní pás – prevence pádu pacienta. O tomto projektu a jeho au torech jsme vás detailně informovali ve Florence č. 7–8/2010. Celkovým vítězem soutěže byl vyhlášen projekt Nemocnice Havlíč kův Brod. Vítězné projekty byly ohodnoceny cenou hejtmana kraje Vysočina, cel kový vítěz byl oceněn i finanční cenou spolupracujícího partnera firmy John son & Johnson, s. r. o., ve výši 100 tis. Kč, částky určené na vzdělávání.

zpravodaj ČAS

Více informací: Podrobnější podmín ky soutěže jsou zveřejněny mj. na we bových stránkách kraje Vysočina. Z: Soňa Měrtlová, oddělení zdravot ní správy, tel.: 564 602 457, e-mail: mert lova.s@kr-vysocina.cz, www.cnna.cz. INZERCE

personální inzerce Tarkett France SAS tel.: 271 001 603 e-mail: info.prague@tarkett.com www.tarkett.com

Domov pro seniory v Praze přijme pracovníky na tyto pozice: • staniční sestra s praxí v oboru geriatrie a se zkušenostmi s vedením kolektivu; • nutriční terapeut/ka. Tel.: 271 198 409.

CHYBÍ VÁM LIDI? Homogenní PVC PodlaHy se značkou

ta nejlePší Volba do zdraVotnICkýCH ProVozů

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

face

iQ U ni

ur Res eS to povrch, který se nemusí nikdy pastovat qu speciální elektrovodivé podlahy do operačních sálů skvrny od jodu jsou z podlahy odstranitelné iQ PUR možnost vytažení soklů na zeď nízké náklady na údržbu – o více než 30% nižší než u běžných podlahovin i po 20 letech je podlaha jako nová široká škála barev a barevných kombinací

n tio ra

Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

• • • • • • •

FLORENCE 9/2011 43

Errare humanum est

kauza 4

neschopenky z lásky „Vážená paní ředitelko,

v posledních 3 měsících, a to vždy v pondělí, měl být celkem 5krát na chirurgické ambulanci ve Va šem zařízení na kontrole zaměstnanec naší firmy pan (křestní jméno, příjmení, r. č., bydliště). Ošetře ní vždy dokládá potvrzením o návštěvě lékaře. Z přiložených potvrzení je zřejmé, že jsou skutečně vy stavena na chirurgické ambulanci, pravděpodobně zaměstnancem ambulance. Podle informací, které máme, zaměstnanec s ničím nestůně a ošetřen na ambulanci nebyl. Žádáme Vás proto o přešetření podvodného jednání Vašeho zaměstnance, v jehož důsledku byla naše firma poškozena, neboť uvedených 5 dnů náš zaměstnanec přicházel do práce až ve 13 hodin, a o sdě lení, jaká péče byla účtována zdravotní pojišťovně.“ Šetření pak prokázalo, že potvrzení vystavila jedna z mladších sester, která pacienta zná. Svoje jednání vysvětlila tak, že pacient na kontrolu přišel, proto vyhledala a připravila kartu, ale pacient pak nechtěl čekat a odešel. Potvrzení o návštěvě ambulance pacientovi na jeho žádost dávala hned při příchodu, protože mu chtěla vyhovět, neboť ho dobře zná. Kolikrát potvrzení vystavila, nevěděla. O tom, že vystavuje potvrzení o přítomnosti pacienta na chirurgické ambulanci, nikoho neinformovala, i když se jednalo o činnost na ambulanci nezvyklou.

Může sestra vystavit pacientovi potvrzení o návštěvě lékaře?

JUDr., MUDr. Lubomír Vondráček

názor právníka

Skutkový stav

Na předložených potvrzeních bylo napsáno:„Pacient byl dnes od 7.30 hodin na chirurgické ambulanci na ošetření.“ Potvrzení obsahují otisk razítka chirurgického oddělení nemocnice, jmenovka ošetřujícího lékaře není, místo podpisu je pouze nečitelná parafa. V ambulantní kartě pacienta je vždy uvedeno pouze datum a rukou psaný zápis „KO“ a nečitelný podpis. Mimo tyto záznamy v ambulantní kartě jiný záznam není. Nikdo z lékařů, kteří se na ambulanci střídají, žádný takový záznam neprovedl a pacienta nevyšetřoval a nezná.

Vystavit pacientům potvrzení o návštěvě lékaře je v kompetenci sestry. Musí se tak však dít v souladu s postupy, které jsou pro tuto činnost sestře stanoveny, a nesmí tak činit sestra bez vědomí svého nadřízeného, staniční sestry ambulance a lékaře, a již vůbec ne opakovaně. Záznamy v ambulantní kartě, které psala také tato sestra, opět bez vědomí svých nadřízených, působí neprofesionálně. Fakt, že ze zápisu není možné identifikovat autora zápisu, nesvědčí ve prospěch sestry. Její vysvětlení, že vše udělala jen ve snaze vyhovět a pomoct známému, také nepůsobí příliš přesvědčivě, pokud k vystavení potvrzení bez vyšetření a k záznamu v ambulantní kartě došlo celkem 5krát. Lze připustit, že poprvé mohlo jít sice

o náhodu, a to, že pacient nečekal na ošetření a odešel dříve, ale v dalších případech si už sestra musela být všech skutečností, včetně rizik, vědoma.

Řešení

Ředitel poškozené firmy požadoval exemplární potrestání sestry a náhradu škody s tím, že při osobním jednání s vedením zdravotnického zařízení chování sestry označoval jako trestný čin padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu podle § 350 trestního zákoníku. Lze připustit, že sestra jednala v dobrém úmyslu, tedy ve víře, že svému známému pomáhá. Činila tak vědomě a úmyslně. Je pravděpodobné, že si závažnosti toho, co dělá, nebyla vědoma. Zřejmě si plně neuvědomila, jaké následky může její jednání vyvolat a jaké sankce mohou následovat. Bylo obtížné vyvracet, že sestra nevěděla, že dělá něco špatného. Za škodu způsobenou firmě odpovídá v prvé řadě sám zaměstnanec, který si pro potvrzení chodil a který sám škodu firmě způsobil. Proto zdravotnické zařízení odškodnění firmě odmítlo. Sestra se ovšem skutečně dopustila protiprávního jednání tím, že vědomě vystavovala nepravdivá potvrzení. Aby se však jednalo o trestný čin, musela by potvrzení vystavovat s vědomím toho, že mají být použita v řízení před orgánem sociálního zabezpečení nebo v soudním řízení. O nic takového se v tomto případě nejednalo, a tak sestra za trestný čin stíhána nebyla. Problém se sankcí v rámci pracovněprávního vztahu vyřešila tím, že po opakovaném jednání s vedením zdravotnického zařízení sama požádala o ukončení pracovního poměru dohodou, na kterou zaměstnavatel přistoupil. Ředitel poškozené firmy toto řešení akceptoval. Svému zaměstnanci však zaslal vytýkací dopis a snížil motivační příplatek. Pracovní poměr s ním i nadále trvá. JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Mgr. Z. Volejníková (lubomir.vondracek@fnmotol.cz)

INZ

INZERCE

LEKCE ANGLIČTINY

FIRST AID The most important thing to remember is that anyone can save a life. What to do in an emergency –a description of what to do before an expert help arrives:  At first check if the injured person is conscious – shake his/ her shoulders and ask loudly, ‘Are you all right?’  If the person is unconscious, check his/ her breathing - look for chest movement, listen at his/ her mouth for breath sounds; feel for air on your cheek.  If the person is not breathing or not breathing normally and you cannot feel his/ her pulse, begin chest compressions. Place your hands on the centre of his/ her chest. Give 30 chest compressions pressing down 4-5 cm. Open the airway and block the person’s nose. Place your mouth over their mouth and blow for one second. Give two breaths. Continue this cycle of 30 compressions and two breaths until help arrives or the person starts breathing normally.  If the person is breathing normally, place him/ her in the recovery position. The airway must be open so put the person’s head back.

Bleeding: Look at the wound to see if there are any objects in it (if so, don’t take them out!). Press to the wound, raise the injured part and put a dressing and bandage firmly on the wound. If a person has a nosebleed, he/ she should put their head forwards and block his/ her nose for about ten minutes. Burns: Cool the burn under cold water for 10 minutes. Put a sterile dressing on the injury. Do not put any cream on the burn! Broken bones: If you think the person can have some broken bones, do not move him/ her unless he/ she is in danger. Support the injured part - you can use blankets, cushions, clothes etc. Eye injury: If there is something in the eye, wash out the eye with clean water or sterile fluid. Do not take any objects out from the eye! Asthma attack: The symptoms of an asthma attack are usually problems with breathing, wheezing and distress. Help the person to relax, ask him/ her to breathe slowly and deeply and tell him/ her to use an inhaler (if available).

SLOVNÍ ZÁSOBA

to save = zachránit emergency = nehoda, nouzová situace injured = zraněný injury = zranění conscious = při vědomí x unconscious = v bezvědomí to shake = zatřást breathing = dýchání to breathe = dýchat; breath = dech chest = hruď cheek = tvář, líce compression = stlačování to press down = stlačit, zatlačit dolů airway = dýchací cesta to blow = fouknout recovery position = stabilizovaná poloha to bleed = krvácet wound = rána to raise = zvednout dressing = obvaz bone = kost unless = pokud ne to support = podepřít blanket = přikrývka cushion = polštář to wheeze = sípat distress = vyčerpání, utrpení available = k dispozici

KanadsKý ibuprofen APO-ibuPrOfen 400 mg • uleví od bolesti hlavy, zubů, zad, kloubů i menstruační bolesti • léčí kloubní choroby (např. artritida, osteoartróza) • snižuje horečku, léčí záněty • neobsahuje laktózu

zip Švédský inženýr Gideon Sundback, který žil v Kanadě a následně v USA, přišel roku 1913 s jednoduchým, ale geniálním řešením zipu, který se používá dodnes. ZKRÁCENÁ INFORMACE O PŘÍPRAVKU Ibuprofen je nesteroidní antirevmatikum, antiflogistikum, analgetikum a antipyretikum. Je inhibitorem cyklooxygenázy a inhibuje biosyntézu prostaglandinů. Název přípravku: APO-IBUPROFEN 400 mg. Složení: Ibuprofenum 400 mg v 1 potahované tabletě. Indikace: Mírné až střední menstruační bolesti (dysmenorea), bolesti zubů, mírné bolesti svalů, kostí a kloubů, bolesti hlavy. Snížení teploty a bolestí při horečce. Mírné bolesti při revmatoidní artritidě a osteoartritidě. Přípravek může být podáván dospělým a dětem starším než 12 let s tělesnou hmotností vyšší než 50kg. Dávkování a způsob podání: Mírné až střední bolesti nebo horečka: 400 mg ibuprofenu (1 tableta) 1 až 3krát denně s odstupem mezi jednotlivými dávkami nejméně 4 hodiny. Bez doporučení lékaře nesmí být překročena dávka 1200 mg ibuprofenu za den. Bez porady s lékařem by neměl být užíván k mírnění bolestí déle než 5 dní a mírnění horečky déle než 2 dny. Revmatoidní artritida a osteoartritida: Úvodní dávka je 1200 mg/den ve 3-4 dílčích dávkách. Dávku je možné zvýšit až na 2400 mg/den. Udržovací dávka je 800-1200 mg/den. Kontraindikace: Přecitlivělost na složky přípravku, systémové lupus erythematodes s rizikem vzniku anafylaktoidní reakce s horečkou, peptické vředy, krvácení do trávicího ústrojí a další poruchy funkce trávicího ústrojí. Podávání pacientům, u nichž kyselina acetylsalicylová nebo jiné NSA vyvolaly akutní astmatický záchvat, kopřivku, rinitidu, angioedém nebo jiné projevy alergie. Děti mladší než 12 let a jedince s tělesnou hmotností nižší než 50 kg. Upozornění: U pacientů se známou přecitlivělostí vůči kyselině acetylsalicylové se vyskytly anafylaktoidní reakce. Při užívání ibuprofenu se vyskytly záněty žaludeční sliznice, peptické vředy, perforace trávicího ústrojí nebo krvácení do něj. Ibuprofen může inhibovat agregaci destiček, prodlužuje dobu krvácení. Opatrnost je nutná při podávání pacientům s poruchami koagulace, pacientům léčeným antikoagulancii a pacientům se srdeční dekompenzací nebo onemocněním ledvin. Při používání se vyskytly tinitus, rozmazané a nebo snížené vidění, skotómy, a poruchy barevného vidění. Při současné dlouhodobé léčbě kortikoidy je při nutnosti přerušit léčbu kortikoidy nutné tyto látky vysazovat pomalu, aby nedošlo k exacerbaci onemocnění nebo insuficienci nadledvin. Ibuprofen by neměl být podáván v posledních fázích těhotenství. Interakce: kumarinová antikoagulancia, kyselina acetylsalicylová, další antiflogistika, paracetamol, diuretika, látky s vysokou afinitou k vazebným místům, glukokortikoidy, další nesteroidní protizánětlivé látky, alkohol, dioxinu, lithium. Nežádoucí účinky: Trávicí - nauzea, pálení žáhy, bolesti v epigastriu, zvracení, průjem, zácpa, abdominální křeče nebo bolesti, dyspepsie, meteorismus, žaludeční nebo duodenální vřed. Neurologické - bolesti hlavy, nervozita, deprese, nespavost. Smyslové - tinitus, poruchy vidění. Kožní vyrážka, pruritus. Laboratorní - leukopénie, retence tekutin, edémy. Ibuprofen inhibuje syntézu prostaglandinů v ledvinách, což může vyvolat snížení funkce ledvin a retenci sodíku. U pacientů s mírným zhoršením funkce ledvin, kteří užívali týden denně 1200 mg ibuprofenu, došlo ke snížení průtoku krve ledvinami a ke snížení glomerulární filtrace. Velikost balení a druh obalu: 100 potahovaných tablet v HPDE lahvičce. Datum poslední revize textu: 4. 7. 2007. Registrační číslo: 29/171/92-C. Přípravek je volně prodejný i na lékařský předpis a je plně hrazen z prostředků veřejné zdravotní pojišťovny. Předtím, než přípravek předepíšete, pročtěte si pozorně úplnou informaci v Souhrnu údajů o přípravku. Držitel registračního rozhodnutí: Apotex Europe BV, Leiden, Nizozemsko.