Portfolio ateliéru LS 2016/17

LÁZNĚ ATELIER HLAVÁČEK - ČENĚK LETNÍ SEMESTR 2016/17

Fakulta architektury ČVUT v Praze Ústav navrhování II

02

FILOSOFIE ATELIÉRU Learning by doing Ateliér Hlaváček – Čeněk vede studenty k tomu, aby se v rámci architektonického návrhu propracovali od urbanistické koncepce až k detailu kliky a naučili se pracovat s konkrétními materiály. Výsledkem bývá třeba i kus domu v měřítku 1:1.

Cílem je naučit studenty týmové práci, která je pro profesi architekta nepostradatelná, získat cit pro prostor, konstrukci, materiál i detail. Na architekturu nahlížíme komplexně, včetně estetických, psychologických, sociálních a ekologických aspektů.

Inspirací pro náš ateliér jsou velikáni jako je Peter Zumthor nebo Juhani Pallasmaa, kteří ve své teoretické i architektonické tvorbě vědomě pracují se všemi lidskými smysly. Cílem je dosažení architektonické kvality, o které Peter Zumthor s oblibou hovoří jako o „atmosféře“. Studenti se snaží vytvářet prostory s nezaměnitelným charakterem, který má zásadní vliv na to, jak se člověk v interiéru cítí a jak nás inspiruje pro jeho používání.

Při práci v ateliéru klademe velký důraz na práci s modely v různých měřítcích, pomocí kterých ověřujeme jednotlivé aspekty návrhu – formu, prostor, materiál, světlo. K závěrečným prezentacím jsou přizváni externí kritici, před kterými musí studenti svůj projekt obhájit.

03

04

OBSAH ÚVODNÍ SLOVO 07 LÁZNĚ A LÁZEŇSTVÍ

09

REFERENCE 21 PROJEKTY 37 PRŮBĚH SEMESTRU 145

05

In balneis salus.

06

ÚVODNÍ SLOVO V letním semestru 2016/17 jsme se věnovali tématu lázní.

Zadáním byl návrh lázeňského provozu dle preferencí studenta – vzdušné lázně, slunečné, rašelinové, termální, vizuální...

Cílem bylo vytvořit atmosféry pro očistu těla i duše, vytvořit prožitek z prostoru vnitřního i vnějšího. Studenti volitelného ateliéru experimentovali s typologií sauny a bádali nad jejími blahodárnými účinky z pohledu zdravotního i sociálního.

Pro umístění návrhu byly zvoleny dvě panenské lokality – osada Jizerka v Jizerských horách a bývalý vojenský újezd Brdy. Cílem bylo ověřit možnosti využití klimaticky extrémního a zároveň fragilního území a iniciovat diskusi na téma, jak by měl architekt k takovýmto lokalitám přistupovat.

07

08

LÁZNĚ A LÁZEŇSTVÍ

09

Typy lázní a procedur

Mariánské lázně Lázně se dělí podle přírodních zdrojů na: Termální – Nejčastějším typem jsou lázně, které využívají horké prameny vyvěrávající ze země. Termální koupele slouží k celkovému uvolnění svalů, rozšíření cév, lepšímu prokrvování a hojení ran.

Některé léčivé prameny se kromě koupelí doporučují i k pití a jejich účinek se tím ještě násobí. Mezi nejznámější v Čechách patří lázně ve Velkých Losinách, nebo Teplicích nad Bečvou.

Typy procedur: Koupele – Existuje mnoho druhů koupelí, například minerální, uhličité, bylinné, sulfanové nebo perličkové. Využívá se k nim přirozeně léčivá vřídelní voda, do které se podle potřeby přidávají přísady, které mají na lidské zdraví pozitivní účinky.

Zábaly – Podobně jako u koupelí jich existuje mnoho druhů.

Nejznámější je asi bahenní zábal, ale poměrně běžné jsou i čokoládové, medové, růžové, nebo chmelové. Zbavují tělo nečistot a odumřelé pokožky, zlepšují hojení ran a jsou vhodné při bolestech kloubů.

Klimatické – Tyto lázně vynikají svou polohou a nadmořskou výškou a léčí se zde především dýchací potíže. Léčení podnebím tvoří zajímavou alternativu a mnohdy i doplněk k obvyklým procedurám termálních a minerálních lázní. Procedury využívají dezinfekční vlastnosti volných záporných iontů, které se vyskytují v atmosféře ve zvýšené koncentraci. Lázeňský program zahrnuje ale i individuální procházky pod dohledem fyzioterapeuta, dechová cvičení, prvky jógy, terénní chůzi a další sportovní aktivity, nebo třeba brouzdání v ranní rose.

Peloidní – Mezi peloidy patří rašeliny, slatiny a bahna. Jsou to přírodní látky vzniklé geologickými pochody. Účinky peloidních procedur jsou především tepelné. Díky své hustotě totiž vedou teplo až sedmkrát pomaleji než voda, proto se v ní organismus prohřívá intenzivněji. Před vlastním použitím se musí vytěžená slatina, nebo rašelina upravit, odstraní se hrubé příměsi, směs se rozdrtí na malé částečky a nakonec se přidává voda a vzniklá hmota se zahřívá na teplotu 37 – 39 stupňů Celsia. Používá ve formě zábalu nebo po přidání další vody ve formě koupele. Peloidy se tedy doporučují především osobám trpícím revmatickým onemocněním, poruchami pohybového systému, nervovými poruchami, vhodné jsou ale i k regeneraci a uvolnění duševního napětí.

Radonové – Léčí pomocí radonové vody, která nemá na rozdíl od jiných zdrojů účinky chemické, ale energetické. Absorbovaná energie stimuluje regeneraci tkání a likvidaci škodlivých oxydativních stresorů. Zvyšuje se tvorba hormonů, včetně těch protibolestivých, protizánětlivých a pohlavních. Aktivují se všechny složky imunitního systému.

Masáže – Jsou vhodným doplňkem při léčbě pohybového aparátu a lymfatického systému. Používají se v kombinaci se zábaly a koupelemi, které svaly nejdříve prohřejí a uvolní. Příznivý účinek mají na nervovou soustavu a napomáhají při celkovém uvolnění těla. Kromě tradičních masáží si můžete objednat i vodní, reflexní, nebo například masáže lávovými kameny a spoustu dalších.

Aromaterapie – Metoda je založená na vůních a jejich pozitivních účincích hlavně na psychiku člověka.

Vodoléčba – Při vodoléčbě se využívá tlaku i teploty vody v kapalném i plynném stavu. Mezi její druhy patří střiky, podvodní masáže, perličkové koupele i sauny a parní lázně. Je vhodná pro léčbu oběhových a revmatických onemocnění.

Světloléčba – Využívá světlo, jeho různou vlnovou délku nebo části spektra. Má pozitivní účinky na pokožku, léčí záněty, kožní onemocnění a pomáhá i při osteoporóze.

Oxygenoterapie – Vdechování zvlhčeného kyslíku pomocí nosní sondy je vhodné u onemocnění srdce, dýchacího ústrojí, dále ke zlepšení prokrvení a proti únavě.

Minerální – Vysoká koncentrace oxidu uhličitého a minerálních solí má blahodárný účinek na činnost srdce a ledvin, očištění organismu a celkově působí antistresově a relaxačně. Minerální látky obsažené v koupeli pomáhají uvolňovat svalové napětí a zároveň se dobře vstřebávají do pokožky, kde působí protizánětlivým účinkem.

Koupel pomáhá odkyselit organismus a udržuje přirozené pH pokožky.

Do koupele se přidávají také další bylinné extrakty nebo oleje.

Podle zvolené kombinace bylin může mít minerální koupel léčivé účinky také na ekzémy, hojení ran a záněty.

Elektroléčba – Zahrnuje mnoho metod pracujících s elektrickým proudem o různých frekvencích, který je do lidského těla vpravovaný pomocí elektrod.

Baňkování – Speciální technika využívající baněk aplikovaných na energetické dráhy těla, čímž se tok energie v těchto drahách harmonizuje. Používá se v kombinaci s masážními technikami.

Má významný účinek pro zlepšení celkové kondice a snižuje bolestivost v daných oblastech těla.

Lázně Velichovky

10

Sylvie Tesková, Hana Vymětalíková, Denisa Křepelková

Vývoj lázeňství

Lázeňství ve starověkých dobách nebylo úplně takové, jak ho známe dnes. Užívání vody – koupele, polévání vodou – sloužilo především k hygienickým účelům.

Ve starověkém Řecku byla očistná zařízení velmi prostá, mylo se v nevelkých nádobách či menších vanách. První vana na koupání pochází z Kréty. Veřejné lázně - balaneion - se v Řecku stavěly poblíž gymnázií a sportovních hřišť. K mytí sloužil dlouhý kamenný či mramorový žlab s přítokem a odtokem vody. Římské lázně nesloužily pouze k hygienickým účelům, ale staly se i společenským střediskem. Skládaly se z několika částí, byly zde čekárny, svlékárny, chladné lázně, potní lázně, masáže aj. Koupele a potní lázně se spojovaly hlavně se sportovními zařízeními. Součástí lázní byly i kosmetické salóny, kde se prováděla mimo jiné i depilace. Na začátku se jednalo o lázně společné, později byly odděleny na pánskou a dámskou část.

Voda pro koupele byla vytápěna v bronzových ohřívačích či kamnech. Převrat znamenalo horkovzdušné vytápění hypokaustem. Jeho centrem bylo topeniště, které ohřívalo kotel zavěšený nad ním. Teplý vzduch pak odcházel dutinou pod vyvýšenou podlahou a ohříval podlahu. Komínky se dostával dále do místností.

Důležité pro rozvoj lázeňství nejen v Říme bylo zřízení vodovodů a akvaduktů.

Největšími řeckými termy byly Diocletianovy a Caracallovy lázně.

V Řecku i v Římě byly provozovány i léčebné procedury, umisťované poblíž pramenů termálních vod. V řecké říši vznikaly posvátné léčebné okrsky, zasvěcené bohům léčení – mezi nejznámější patřily tzv. Asklépia. Tyto léčebné procedury byly placené a jednalo se o pití léčivých pramenů a následné odpočívání na lehátcích.

V Římské říši se k léčebným účelům využívali lázně mimo Řím. Mezi léčebné procedury patřily koupele, masáže, potní lázně, bahenní obklady aj.

V arabských zemích se luxusním veřejným lázním říkalo hammámy. Tato zařízení měla úlohu především společenskou. Byly podobně jako kavárna místem odpočinku a posezení s přáteli, polehávání po koupeli, místem pro pití kávy a kouření vodní dýmky.

Z antických lázní převzaly horkovzdušnou lázeň a vytápění hypokaustem. Od začátku se lázně budovaly jako symetrické objekty s částí pro muže a s částí pro ženy.

U menších lázní se střídal režim dne či týdne, kdy chodili pouze muži nebo jen ženy. Centrem arabských lázní byla tzv. harára, jakási odpočívárna zakončená kopulí, kde vzduch přesahoval přes 40°C a k odpočinku sloužily kamenné stupně.

O chod a kontrolu lázní se starali muhtasibové, kteří dohlíželi na čistotu vody, bazénků a podlah, kontrolovali vytápění, zda je dostatek ručníků, či zda jsou břitvy dostatečně nabroušené. Součástí arabských lázní byly stejně jako v Římě kosmetické procedury.

Arabské lázně nacházející se v blízkosti vývěrů teplé vody se nazývaly hema. Mezi nejproslulejší patřily v 16. století koupele v Brusse.

K rozšíření orientálních lázní přispěly

války, které do Evropy přinesly především tureckou lázeň – horkovzdušná lázeň se studenými a teplými sprchami. Tureckým zvykem bylo omývat se pod tekoucí vodou, nikoliv se mýt ve stojaté vodě.

Ve středověku byly léčebné koupele velmi oblíbené a dlouhé. Některé předpisy doporučovaly kúru na 100 až 200 hodin koupelí. Koupat se začalo ráno při svítání a pokračovalo s polední přestávkou až do večera. Chudí nemocní se koupali dokonce i v noci, aby ušetřily za ubytování, ale zároveň splnili předepsanou dobu koupelí. Bazény byly velmi mělké, nedalo se v nich plavat, pouze sedět na schodech při okraji bazénu.

Jelikož se jednalo o koupele velmi dlouhé, byli nemocní nuceni v bazénem pít i jíst.

To bylo zajištěno pomocí plovoucích stolů, na kterých se po občerstvení hrály společenské hry. Důsledkem dlouhých koupelí byla koupelová vyrážka.

Ne vždy byly lázně napojeny na termální prameny a proto bylo vodu nutné ohřívat.

Již se nevyužívalo ohřívání hypokaustem, jako tomu bylo v antice a arabských zemích, voda se ohřívala v kádích nad ohněm. V některých případech se do vany pokládaly rozpálené kameny či železné koule. Ve středověku se teplota vody odhadovala ponořením lokte. Teploměry se začaly v lázeňství objevovat od poloviny 18. století.

Kromě klasických koupelí byly rozšířeny i uhličité a plynové koupele. Uhličité koupele se začaly objevovat v druhé polovině 19. Století a jednalo se o koupel v přírodních kyselkách. Tyto koupele byly doporučeny pro léčbu cévního systému a léčení srdečních chorob. Plynové koupele měly vany či bazénky naplněny oxidem uhličitým či radonem. První zmínky o nich pochází z roku 1720 z Pyrmontu.

Veřejným lázním ve středověké Evropě se říkalo lazebny. Lazebny byly z venku označeny vyvěšeným ručníkem. Stavěly se poblíž potoků a řek, kvůli snadnějšímu přívodu vody. Mnohdy však byla voda donášena ve džberech. Pověst lazeben byla špatná, často byly označovány za místa neřestí a hříchů, hojně se v nich popíjelo.

Mezi doplňující procedury lazeben patřily – sázení baněk, pouštění žilou, klystýry aj.

Od 17. století dochází k úpadku a mizení lazeben.

Další léčebnou metodou byla tzv. vodoléčba.

Tato metoda využívá původně chladnou později i teplou vodu ve formě polevů, sprch, zábalů, norných lázní a později je spojena i se samotným pitím vody.

Mezi významná jména vodoléčby patří Vincenc Priessnitz a Sebastian Kneipp. Vincenc Priessnitz pocházel ze slezské horské osady Gräfenberg, dnešní Lázně Jeseník.

Priessnitzovým přínosem bylo zaměření se na léčení chronických chorob. Jeho léčebná kúra byla spojena se studenou vodou – studené zábaly, studené koupele či pití studené vody. Tato léčba se kombinovala s procházkami v přírodě a léčbou prací, například štípáním dřeva nebo v zimě odklízením sněhu. Podobně jako Priessnitz

11

měl v oblibě léčbu studenou vodou i Sebastian Kneipp.

Dalším typem lázní jsou lázně horkovzdušné a parní (též známe jako ruské lázně). Tyto lázně se užívali spíše jako preventivní či otužující a byly určeny zdravým lidem.

Nejstarší ruské lázně byly budovány jako polozahloubené objekty do země – zemljanky.

Později se budují jako samostatné dřevěné domky, které stávaly dál od obytných stavení, jelikož hrozilo nebezpečí požáru.

Potní lázně byly oblíbené i v Americe, na území dnešního Mexika a Guatemaly.

K pocení byli určeny malé kulaté či hranaté chatrče, s úzkým vchodem a vnějším topeništěm. U Indiánů v severní Americe se pro potní lázně budovaly kožené stany s dřevěnou kostrou. Často byla parní lázeň doplněna bičováním metlou a ukončena koupelí ve studené nebo termální vodě.

SOUČASNÝ STAV LÁZEŇSTVÍ VE SVĚTĚ A V ČR lázně vs. wellness Lázně a lázeňství nejsou rozloženy po celém světě rovnoměrně, a třebaže se využitelné zdroje odedávna vyskytovaly na mnoha místech, lázeňství v našem slova smyslu bylo vždy především evropskou záležitostí a zůstává jí i nadále, ačkoli když se rozvíjelo také např. v Číně, Japonsku, Indii. Nejstarší tradice lázeňství přetrvávající dodnes jsou dokumentovány v zemích středomořské oblasti, zejména v Itálii, Francii a Španělsku, odkud se lázeňská tradice šířila především do oblastí střední Evropy; do Německa, Rakouska, Česka, Polska i Ruska.

Mezi nejčastěji využívané léčivé síly patří především termální prameny, minerální vody, rašelina, bahno nebo i příznivé klimatické podmínky. V posledních dekádách nabývá na významu také prevence a podíl návštěvníků, kteří do lázní cestují za relaxací a regenerací, se neustále zvyšuje. Rozšířením klasických procedur nabídkou nejrůznějších wellness, beauty a fitness programů reagují lázeňská centra na rostoucí důraz, který lidé přikládají svému zdraví a aktivnímu trávení volného času.

Lázně jsou v kontextu České republiky vnímány jako nedílná součást zdravotního systému, kdy jsou pobyty v lázeňských zařízení s klasickými léčebnými procedurami doporučovány lékaři a hrazeny zdravotní pojišťovnou. Mimo to jsou zároveň nedílným podílem na cestovním ruchu, zejména v západních Čechách. Ze zahraničí i do Čech pronikají vlivy wellness spojených s volnočasovými aktivitami pro uvolnění a relaxaci (pohyb, hudba, gastronomie).

Mezi další trendy rozšiřující se v českém prostředí patří i medical wellness a medical beauty, preventivní a antiaging programy a obecně posun ke zdravému životnímu stylu.

Anna Dománková, Tereza Chvojková

12

Saunování Saunování má blahodárný vliv na klidnější činnost srdce, uvolňuje dýchací cesty, zmírňuje bolesti kloubů a svalů.

V sauně také dochází k navození duševní pohody, ustupuje nervozita či případná migréna. Dále dochází k okysličování těla, rozšíření kožních pórů a cév, kůže může lépe dýchat a končetiny se prokrvovat. Díky pocení z těla vylučujeme škodlivé látky.

Při pravidelných návštěvách sauny dojde k celkové otužilosti těla a vyšší odolnosti proti infekcím. Kosmetický účinek tkví v tom, že se zlepšuje vláčnost kůže, její svěžest i vzhled.

Historie saunování Sauna = pochází z finského slovníku a označovalo místnost, která se používala jako ohřívárna.Pravděpodobně již v pravěku naši předci zjistili, že pravidelným prohřátím těla mohou lépe odolat nepříznivým klimatickým podmínkám, zmírnit zimnice, revmatické obtíže a jiná onemocnění.

První popisy sauny se datují do 11. až 12. století. Ve středověku byla parní lázeň oblíbená v celé Evropě, avšak nikde nebylo saunování tak rozšířené jako v Evropě severní. Pro Finy byla sauna již tehdy součástí každodenního života a veřejnou

Fáze saunování:

příprava

-

Typy saun finská sauna nejrozšířenější 70 – 90 °C, vlhkost 80% zvlhčení vzduchu se provádí politím rozpálených kamenů vodou švédská sauna minimální vlhkost a vysoká teplota až 100 °C charakteristický dřevěný obklad: izolované stěny obložené dřevem vnitřní obklad - jen správně vysušené a kvalitní dřevo (Severský Smrk, Červený Cedr, Bezuzlová Borovice, Hemlock, z dřevin běžně dostupných v Česku je vhodná Lípa, Jasan, Olše nebo Osika)

Typickým znakem sauny je jednoduchost jak v interiéru, tak i exteriéru. Ta je dána základním a nenahraditelným stavebním materiálem – dřevem a kamenem. Každá sauna by měla poskytovat dokonalou čistotu, psychické uvolnění, radost z otužilosti, zlepšení tělesné a psychické kondice.

saunu měla téměř každá vesnice. Bez pochyby lze říci, že Finsko je kolébkou saunování.

Finská sauna v té době vypadala úplně jinak než ta dnešní, jednalo se o takzvanou kouřovou saunu. Celá místnost, kde sauna stála, byla typicky pokrytá sazemi. Kouř z kamen se valil do uzavřeného prostoru, dokud se kameny dostatečně nezahřály.

Poté Finové uklidili saze a mohli se jít saunovat.

Saunování bylo běžným denním chlebem i pro severoamerické indiánské kultury, i zde probíhala tato zdravotní procedura za pomoci vzájemného bičování metlami a následnou koupelí ve studené vodě.

prohřívárna

-

ochlazovna

na lavice a vnitřní vybavení sauny - dřevo africké vrby Abachi - je měkké a porézní, díky čemuž na dotyk nepálí, ale přitom se snadno udržuje čisté. všechny materiály použité v sauně musí být přírodní - izolaci z minerální nebo skelná vata dřevo se nesmí nijak povrchově chemicky upravovat často používaných saun - včelí vosk nebo parafínový olej na snížení nasákavosti lavic a vnitřního vybavení parní sauna 44-55 °C téměř 100 % vlhkost sklolaminátové panely (sedadla, stěny,

Typologie saun dle...

Ve střední Evropě se sauny začaly objevovat ve 20. až 30. letech 20. století. Masově se začaly rozšiřovat v 50. letech a u nás ve větší míře až na počátku let devadesátých.

Vývoj saun můžeme sledovat od vyhřátého koutku v jeskyni přes jámy zakryté surovými kůžemi, jednoduché zemljanky a sruby až k nejmodernějším baleným montovatelným prvkům z prvotřídního dřeva a vynikajících izolací z minerálních vláken, od kamenů rozpálených ohněm a polévaných vodou z kožených vaků až k dokonalým kamnům střeženým elektronikou, v nichž je i polévání vodou řízeno automaticky.

-

odpočívárna

střešní kupole) izolované dveře z bezpečnostního skla parní generátor a další technologie (automatické čištění generátoru, automatická dezinfekce saunové místnosti, dávkovač esence, úprava vody ...) obložení keramickými kachlíky infrasauna infračervené záření proniká přímo do tkání a do hloubky je prohřívá – při výrazně nižší teplotě než ve finské sauně od 50 °C biosauna nižší teplota než v tradiční finské sauně, zároveň je v ní ale vyšší vlhkost vzduchu

typu stavby -exteriérové (stojící samostatně) -interiérové (začleněné do objektu…)

konstrukce parní místnosti a dle teploty a vlhkosti -suchovzdušné, vlhké a ostatní

způsobu provozu -jednoprostorové (dělený provoz) -víceprostorové (zvlášť ženy a muži)

vytápění vzduchu -kouřové, komínové sauny, moderní typy saun

frekvence využívání -využívané nepřetržitě -využívané příležitostně (sezonně)

kapacity -malá:pro 2-6 os.,plocha:1,8–5,4 m2, potní místnost: 4 – 12 m3 -střední:do 15 os.,plocha:11,5–13,5 m2, potní místnost: do 30 m3 -velká:do 25 os.,plocha: 14–19 m2, potní místnost: do 40 m3

účelu využívání -regenerační -rehabilitační Karolína Pettíková, Kateřina Holubová

13

Materiály lázní

Smysly Jedním z nejdůležitějších aspektů při vytváření architektury je výběr správného materiálu. Materiál je prvek, který působí na všechny naše smysly, a proto je velmi důležité vybrat ten správný. V dnešní době internetu, barevných televizí, smartphonu a knih plných dokonalých obrázků, není divu, že zrak je považován za převládající smysl a většina materiálu se zaměřuje právě na vizuální složku.

Technické vlastnosti materiálu Další důležitá část při výběru materiálu je zvolení správného řešení z hlediska fyzikálních a konstrukčních vlastností.

Zejména ve stavbách, které jsou náročnější

na provoz, jako jsou například právě lázně, je velmi nutné vybrat materiál s dobrými technickými vlastnostmi.

Vliv materiálu na životní prostředí a jeho stárnutí Veškeré použití stavebního materiálu má své důsledky ve formě spotřeby energie, vybraných surovin a vlivu na životní prostředí. Těmto důsledkům není možné se zcela vyhnout, ale architekt by měl dělat vše pro to, aby je co nejvíce omezil.

Základní fáze životního cyklu, které by měl znát každý architekt jsou – získávání surovin, zpracování surovin, výroba stavebního materiálu, návrh a výstavba, užívání, recyklace, likvidace.

Měl by se používat obnovitelné a recyklované suroviny, které jsou oproti těžení neobnovitelných zdrojů z ekologického hlediska příznivější.

Materiál by měl být snadno dostupný, nejlépe v blízkém okolí výstavby, abychom snížili energii vynaloženou na dopravu.

Přírodní materiály jako kámen, cihla nebo dřevo mají své kouzlo v zobrazení procesu stáří. Ztělesňují svou historii, způsob vzniku, působení času a okolních vlivů.

Oproti materiálům, které jsou vytvořeny uměle a neprochází přirozeným procesem stárnutí, přírodní materiál tento prožitek zdůrazňuje dokonale.

Kámen Přírodní kámen je studený a těžký materiál. Navozuje pocit robustnosti, stáří a nadčasovosti. V lázeňství se kámen vyskytuje odedávna. Z fyzikálního hlediska je teplotně stálý a mechanicky odolný.

Nevyžaduje téměř žádnou údržbu. K záporům patří jeho vyšší objemová hmotnost a cenová dostupnost.

Země Od vepřovice k moderním stavebním materiálům obsahující hlínu uběhla dlouhá doba. Současné nepálené cihly jsou jen o málo horší kvality než ty pálené.

Na jejich výrobu se spotřebuje až 40x méně energie a je to příznivý stavební prvek pro filozofie udržitelného rozvoje. Poměrně novým použitím hlíny je kompozitní materiál o dobrých nosných vlastnostech. Jedná se o směs hlíny a cementu, která je udusávána do bednění.

14

Dřevo Dřevo nemá stálou charakteristiku vlastností. Záleží na druhu dřeva, a jakým podmínkám je materiál vystaven.

Lze zobecnit, že je to relativně pružný a snadno opracovatelný materiál. Jeho objemová velikost je v bez povrchové úpravy značně podřízena vlhkosti okolního vzduchu.

Mezi dřeviny s nejnižší objemovou hustotou patří smrk a lípa, na druhé straně tabulky je akát, habr, zimostráz.

Beton Beton je kompozitní stavební materiál sestávající z pojiva, plniva, vody, přísad a příměsí. Nejčastější je cementový beton, se stejnojmenným pojivem. Je to trvanlivý materiál se skvělými výsledky na namáhání v tlaku. Existuje celá řada betonů, odlišující se příměsemi, které mu zajišťují vodo-stálost, menší obrusnost.

Sklo a kov Moderní technologie současné doby dovolily i těmto materiálům se podílet na vzhledu města. Celoskleněné fasády a oplechované těžké pláště jsou běžným výrazovým prvkem.

Adéla Grůšová, Jan Chaloupek, Šárka Linhartová

15

Obnoviteľné zdroje v architektúre Súčasná doba kladie nároky na architektúru nielen estetického rázu ale taktiež je potrebné k návrhom pristupovať z hľadiska trvalej udržateľnosti a s ohľadom na životné prostredie. Jedná sa o využitie prírodných stavebných materiálov, minimalizovanie nárokov

na využitú energiu a tiež o spracovanie energie z obnoviteľných zdrojov. A čo sú to obnoviteľné zdroje? Jedná sa o také zdroje ktoré sa dokážu obnovovať v priebehu ich využívania a v teórií je ich spracovanie možné po dobu miliardy rokov.

Sú to nefosílne zdroje. V praxi sa jedná

o prírodné zdroje, ktorými sú energia veterná, slnečná, geotermálna, vodná či oceánijská a tiež energia získavaná z biomasy či biologických plynov. Využitie týchto zdrojov je nie len ekologické ale aj múdre.

Biomasa je biologický materiál pochádzajúci zo živých alebo nedávno žijúcich organizmov. Najčastejšie sa jedná o materiály na rastlinnej báze ako je drevo, drevný odpad (štepky, palety), energické

plodiny a ich modifikácie. Ďalej je to bioplyn zo poľnohospodárskeho odpadu (napr. hnoj), z kalov čističiek vôd a podobne. Energia sa predovšetkým získava zo spaľovania a a kompostovania. Pri spaľovaní

týchto palív nedochádza k zvyšovaniu emisií zo skleníkových plynov a emisie vznikajúc sú pohlcované pomocou procesu fotosyntézy.

Premenená energia je využívaná či už vo forme tepla alebo energie elektrickej.

obnovitelné rastlinné materliály

fermentor

elektrina a teplo

koncový užívatelia

Vodná energia Voda je látka ktorá sa na Zemi nachádza v najváčšom množstve. Využitie kinetickej energie vody pre výrobu elektrickej energie je ekologicky pomerne nezávadné bez vážnych

škôd na životné prostredie. Je tiež pomerne vysoko energetická látka a ľahko regulovateľná. Vodné elektrárne majú vysokú účinnosť a stabilnosť. Z architektonického hľadiska je vhodné vodou šetriť a snažiť

sa o spätné využitie vody odpadovej aby sa znížila celková energetická náročnosť budovy a celkovej úpravy surovej vody v čističkách.

vodný mlyn

vodná elektrárňa

koreňová čistička

Veterná energia má svoj pôvod v slnečnej aktivite. Zohrievaním vzduchu a jeho následným stúpaním do výšky totiž dochádza

k prúdeniu vzdušnej masy okolo Zeme.

Pred objavením parného stroja vol vietor dôležitým zdrojom mechanickej energie.

Vhodné areály pre výstavbu veterných elektrární sú také, kde je priemerná rýchlosť vetra okolo 3 m/s.

veterné turbíny

Green Prefab House –Mario Cucinella

16

turbína podľa Venturiho princípu

Slnečná energia prichádza na Zem vo forme elektromagnetických vĺn a je najčastejším obnoviteľným zdrojom využívaným priamo v architektúre. Jej využitie môže byt pasívne alebo aktívne. Pasívnym využitím sú chápané jednoduché stavebné triky ako je

správne natočenie okien a dverí, orientácia stien na svetové strany, tvar strechy, miera zasklenia či samotný tvar budovy.

Zložitejšími pasívnymi systémami sú potom príklady Trombeho stien či inteligentných fasád. Na aktívne využitie slnečnej energie

ateliér Home is land

aktívne systémy na Teryho chate

sa potom využívajú slnečné kolektory či fotovoltaické panely. Kolektory môžeme ďalej deliť na vzduchové alebo kvapalinové, alebo podľa typu konštrukcie na hadicové, ploché, trubicové a iné.

Baddington zero energy development Bed ZED Bell dunster Development sa nachádza vo Veľkej Británii a realizácia prebehla v roku 2002.

Jedná sa o unikátny projekt pasívneho súboru. Je navrhnutý tak aby neprodukoval emisie uhlíka. Objekt pasívne aj aktívne využíva solárnu energiu , teplo a energiu tiež získáva z biomasy.Veterné komíny na streche umožnujú rekuperáciu odpadového vzduchu do výšky obnovy až 70% tepla.

Feng Shuii swimin pool Mikou studio Budova sa nachádza vo Francúzsku a jej realizácia prebehla v roku 2015.

Využitie ekologických princípov je možné postrahnúť v umiestnení strešných otvorov ktoré smerujú na nerezové bazény a tým v nik prirodzene oteplujú vodu v týchto bazénoch.

Stavba má tiež dvojitý prietok vzduchu a v lete je prirodzene vetraná.

Magdaléna Piterková

17

Pasivní využití sluneční energie

Principem pasivního využití solární energie je zachytávání přímých slunečních paprsků během studených měsíců, v létě pak ochrana interiéru před přehříváním. Návrh domu by měl už ve fázi konceptu pracovat s níže jemnovanými principy.

1) dispoziční řešení, orientace ke světovým stranám Pasivní konstrukční systém zachytává sluneční energii především svou stavbou: je proto vhodné navrhovat co nejvíce prosluněných ploch na J a JV straně domu. Odchylky od jižní strany jsou vždy nepříznivé – za přípustný je považován úhel až 22,5° ve prospěch jihojihovýchodu.

Na jižní straně se také předpokládá co

3) prosklenné plochy Základním principem pasivního využití solární energie je využití skleníkového efektu. Okna a konstrukční prvky, které na ně navazují, musí být navrženy tak, aby i v zimě zajistily přísun nízkých zimních slunečních paprsků. tepla, produkovaného touto jednotkou.

4) stínění Stínění oken v létě je pro koncept pasivního domu stejně důležité, jako v zimě využití slunečních paprsků pro vytápění.

Správně navržené stínění kompenzuje různost podmínek během roku, v reakci na místní podmínky chrání interiér proti přehřívání.

Pro ochranu proti přehřívání je možno

největší podíl zasklení, na východní a západní straně pak menší až malá okna a na severní straně minimalizace okenních otvorů, které by znamenaly tepelné ztráty.

Dále je nutné, aby koncept zohlednil místní podmínky – svažitost a směr terénu, výskyt přírodních bariér (zeleň), a co nejvíce je využil ve svůj prospěch. K zajištění přístupu nízkých zimních slunečních paprsků musí být dodržena dostatečná odstupová vzdálenost od okolních stínících překážek.

2)tvar budovy Ideálně navržený pasivní dům by měl mít kompaktní, málo členitý tvar. Výstavba samostatně stojících pasivních domů je ve své podstatě energeticky nevýhodná

využít následující prvky: stínění (vnější žaluzie, rolety, přesah střechy - hlavně nad jižní fasádou), přirozené stínění (zeleň), odvod tepla akumulovaného v konstrukcích (příčné větrání - hlavně v noci), omezení produkce odpadního tepla a minimalizace počtu spotřebičů.

5) akumulace Akumulace tepla v konstrukci vzniká při dopadu paprsků na ozářenou plochu z masivního materiálu. Zachycením a uchováním tepla je možno dosáhnout dalších úspor dodávané energie. Teplo je pak využíváno především v době deficitu (zima, přechodné období, noc). Přispívá také k optimalizaci vnitřního klimatu. Mezi materiály vhodné pro akumulační konstrukce

18

ve srovnání s řadovou nebo bytovou zástavbou. U členitých staveb kromě problému s kompaktností také narůstá množství složitých detailů a napojení nosných konstrukcí komplikujících realizaci. Pro současný pasovní dům optimálně vyhovuje kvádr delší stranou otočený k jihu.

Z hlediska kompaktnosti stavby je výhodnější vícepodlažní varianta. Sklon střechy by se měl pohybovat od 0,5 do 20 stupňů. Střecha s malým sklonem vytváří menší ochlazovanou plochu, navíc nabízí možnost použití zelených vegetačních střech, které zpomalují odtok vody z krajiny a tím přispívají k ochlazování střech (vhodné do přehřátých měst), prodlužují životnost střešního pláště.

patří hlavně beton, cihla, kámen.

Pro racionální hodnoty akumulační schopnosti je důležité, aby plocha oken nepřesáhla ¼ podlahové plochy osvětlené části interiéru a zároveň ¼ plochy vnějších stěn. V rámci konceptu pak akumulační schopnost zvyšuje kompaktní tvar budovy nebo zvýšení teploty v okolí (terénní bariéry, zeleň).

Speciální konstrukcí pro akumulaci je Trombeho stěna.

6) ventilace

7) zónování

Moderní technologie výroby oken téměř dokonale odstranila netěsnosti, které dříve pro stavby znamenaly přirozenou ventilaci.

Pro vytvoření zdravého klimatu je nutno v interiéru zajistit řízenou ventilaci, přičemž podle tepelné ztrátovosti rozlišujeme mnoho variant. V reakci na přirozené proudění teplého vzduchu lze využít výhod komínového efektu. Pro chlazení je možné vzduch pro ventilaci vést přes ochlazovací potrubí, nádrže apod.

Teplotní zóny byly oblíbeným fenoménem zejména první a druhé generace nízkoenergetických domů (od začátku 70. let). Přestože však moderní technologie tepelných izolací toho nepožadují, soustředění místností do zón podle podobných tepelných požadavků je oblíbeným motivem i v současné architektuře.

Příklad 1: F. L. Wright, Jacobs House II, Wisconsin, USA, 1946-48 Když se Katherine a Herbert Jacobsovi rozhodli již podruhé svěřit návrh jejich domu právě F. L. Wrightovi, vznikl v té době zcela unikátí projekt, koncept s názvem solar hemicycle. Projekt poměrně malého měřítka a s omezeným rozpočtem se stal v architektově tvorbě a zkoumání nových forem velmi důležitým.Zahrada domu vyplňující prostor půlkruhu je zahloubena do země, z druhé strany dům obklopuje terén.Prosklená fadása směřující do zahrady je natočena na jih. V zimě Slunce prosluňuje obytné místnosti, v létě je sklo zastíněno převisem střechy.

Příklad č. 2: Hermann Kaufmann - KaufmannLenz-Gmeiner, Rakousko, 1999 Podlouhlý kvádr vznášející se nad subtilním přízemím je výjimečný nejen po materiálové a konstrukční stránce, ale také vzhledem k pasivnímu využití solární energie.

Dům vyhovuje požadavkům na jednoduchý tvar, velké prosklené plochy orientované na jih i dispoziční uzpůsobení vzhledem ke světovým stranám. V prvním nadzemním podlaží se nachází otevřené kancelářské prostory, ve druhém nadzemním podlaží jsou čtyři byty. Terasy bytů slouží jako stínící prvky, stíní kancelářím pod nimi na jižní straně, na severní straně slouží prostor pod terasou jako parkoviště chráněné před deštěm. Díky využití těchto principů se budvova řadí mezi objekty s velmi malou spotřebou energie. Budova využívá solární energie a prostřednictvím solárních panelů.

Kristýna Rejsková, Rozálie Domoráková

19

8) Ideální návrh: Sokratův dům Koncept Sokratova domu slučuje základní principy využívané solární architekturou.

Dispozice vychází z lichoběžného tvaru řezu i půdorysu. Nejrozměrnější jižní fasády je vyvýšena tak, aby pultová střecha umožňovala průnik slunečních paprsků v zimě hluboko do interiéru. Střecha je řešena tak, aby v létě fungovala jako stínící prvek a zabraňovala přehřívání interiéru.

V rámci konceptu se pak objevuje i přirozené zónování, u severní stěny jsou v nárazové zóně soustředěny prostory pro skladování.

20

REFERENCE PETER ZUMTHOR: THERME VALS 22 ISAAC PERAL CODINA: SPA+HOTEL LA ROMANA 23 A4 ESTUDIO: ENTRE CIELOS HOTEL+SPA 24 ISAY WEINFELD: FAZENDA BOA VISTA 25 MARIO BOTTA: TSCHUGGEN BERGOASE 26 SCHULZ ARCHITEKTUR: NARZISSENBAD AUSSEE SPA RESORT 27 YOD STUDIO: SPA IN RELAX PARK VERHOLY 28 KENGO UMA: YUNFENG SPA RESORT 29 AVANTO ARCHITECTS: LÖYLY 30 MURMAN ARKITEKTER: SAUNA SALTSJÖBADEN 31 JESCHKE ARCHITEKTUR &PLANUNG: JORDANBAD SAUNA VILLAGE 32 BLOUIN TARDIF ARCHITECTURE-ENVIRONNEMENT: BALNEA PAVILLON DES ARBRES 33 GERMÁN DEL SOL: TERMAS GEOMÉTRICAS 34

21

Peter Zumthor: Therme Vals

Teplota vody pramenící ze skal Valské kotliny, položené vysoko v horách okolo 1200 metrů nad mořem, dosahuje teploty 30°C. Jejich využívání pro lázeňské účely nejsou ve městě nové. Od roku 1893 zde byl menší dřevěný lázeňský komplex, který byl napájený stejnými prameny. Přes úpadek zájmu o lázeňství v první polovině století se lázeňství dočkalo obnovy. V 60. letech byl vytvořen hotelový komplex kolem lázní nových. Přestože byly lázně vystavěny zručně, vykazovaly mnoho architektonických a technických nedostatků. Nové termální lázně, které od konce roku 1996 nahrazují zastaralé a nedostačující budovy z 60. let, jsou vystavěny jako samostatná budova na západním cípu areálu. K novostavbě vede podzemní chodba přímo z hotelu.

Hlavní myšlenka konceptu lázní je vytvoření stavby, která by připomínala jeskyni či kamenný lom. Budova má působit jako místo, které tam existuje od pradávna a je starší než okolní hotely. Místo, které je vyhloubeno do podloží, do skály a má nadčasovou atmosféru. „Skála, kámen, voda - stavět v kameni, z kamene, zakomponovat do skály, vytvořit ze skály, být uvnitř skály.“ Na fasádě i v interiéru byl použit kamenný obklad z valské ruly, který je kladen v 15cm vrstvách skládajících se ze 3 různých výšek obkladových hranolků.

Materiálové řešení navazuje na místní geologické podmínky.

22

Vrstevnatost je principem použitým v kompozici prostoru. Po budově je mnoho dlouhých mírný schodišť a mnoho úrovní podlahy. Prostředí působí tajemně a mysticky. Temnota prostoru navozuje intimní atmosféru. Odraz prosvětlených vodních ploch se odráží na temných stěnách z ruly.

Denní světlo je přiváděno stropem skrze štěrbiny mezi jednotlivými konstrukčními segmenty stavby. Pochozí zelená střecha je přístupná pro vycházky rekreantů. Pod hlavním podlažím se nachází rozmanité procedury a technické zázemí.

Jan Chaloupek

Isaac Peral Codina: Spa + Hotel La Romana

Projekt hotelu doplněného lázeňským provozem v provincii Alicante na východním pobřeží Španělska je situován v místě původního statku z 19. století. Komplex tří budov semknutý do tvaru L se otevírá směrem na jih. Samotný objekt lázní je oddělen od hotelové části a jeho vnitřní dispozice je organizována formou koupelí. Skládá se ze dvou hlavních zón – v první část se vstupem se nachází recepce s kavárnou, ve druhé části pak šatny a lázně. Druhá zóna se uzavírá ve smyčce, kde jsou umístěny různé procedury – vířivka, tryska, bubliny,

aroma-terapie, barevná terapie a vodní postele. Měkká atmosféra v interiéru je v prostorách při obvodu stavby narušována světelnými paprsky vstupujícími do vnitřních prostor skrze mezery a průhledy ve vnějším mramorovém plášti budovy. Pro budovy byly použity především lokální materiály – kámen, dřevo, železo.

Nejdominantnějším materiálem v interiéru i exteriéru lázní je mramor Rojo Alicante se šarlatovými tóny, který na první pohled maximalizuje vizuální soulad mezi stavbou a jejím okolím. Přirozené osvětlení ve

23

všech prostorách je propouštěno skrz stropní světlíky a skleněnou fasádní stěnu krytou mramorovou schránkou zabraňující přímému vstupu silného slunce, takže i v teplých letní měsících není nutné zajišťovat klimatizaci. Energie získávaná ze solárních panelů ohřívá vodu v bazénu a vnitřních lázních a protože je mramor materiálem se skvělými tepelnými vlastnostmi, je schopen akumulovat a udržet teplo po mnoho hodin i v zimních měsících.

Anna Dománková

GSEducationalVersion

A4 Estudio: Entre Cielos Hotel + Spa

Hlavní myšlenkou pro vznik těchto lázní byl odpočinek a relaxace. Jejich výhodná poloha na předměstí velkoměsta Mendoza v Argentině s výhledem na vysoké kopce And tomuto prožitku napomáhá. Pozemek je obklopen ovocnými sady a vinicemi.

V rámci odpočinku a relaxu by se měl návštěvník také odstřihnout od okolního světa, proto je komplex navržen tak, aby jediná přístupová cesta byla po dlouhém chodníku pro pěší, který tvoří jakýsi předěl mezi budovou lázní a vzdáleným parkovištěm pro auta.

Prostory podél cesty, jsou dominantou celého komplexu a umocní nejen návštěvníkovy dojmy, ale připraví ho i na vnímání vnitřního prostoru lázní. Komplex se skládá z GSEducationalVersion

mnoha menších hmot, které se uskupují a tvoří nejasný soubor plný zákoutí a cest a nepravidelních místností. Návštěvníci mohou spatřit dva typy prostoru. Prostor, který je tvořen mezi těmito menšími hmotami a menší a intimnější protor, který se nachází v jejich vnitřku.

První typ protoru, který se nachází mezi hmotami je prázný a plyne okolo, často se rozšiřuje nebo naopak zužuje. Jsou zde místa, kde je člověk vystaven přímému slunečnímu světlu, ale také místa, kde není žádný kontakt s okolní přírodou. Proto vybízí k procházení a prozkoumávání jeho jednotlivých častí.

Druhý typ je naopak velmi často jasně vymezený okolními stěnami, je menší a velmi

24

intimní. Také to jsou místnosti s masážemi či zábaly, kde je již člověk o samotě nebo v páru.

Dominantními použitými materiály jsou pohledový beton, a šedočerné druhy kamenů, tím se umocňuje pocit intimnosti a člověk se zde cítí velmi uvolněn. Umělé osvětlení tvoří diody umístěné ve stropě či po obvodu stěn. Je to jemné velmi rozptýlené bílé světlo. Ve spojovacích chodbách mezi místnostmi s procedurami podporují osvětlení průzory či menší díry, které přivádějí denní světlo. Avšak neumožňují tolik průhledy ven do krajiny. Návštěvník lázní by měl být odstřihnut od okolního světa a soustředit se jen na sebe a svou relaxaci.

Adéla Grůšová

Isay Weinfeld: Fazenda Boa Vista

Lázně brazilského architekta Isaye Weinfelda patří do rozsáhlého komplexu pojmenovaného Fazenda Boa Vista, nacházejícího se poblíž brazilského městečka Porto Feliz. Mimo lázní se zde nachází hotel, golfový klub spolu s golfovým hřištěm, jezdecký klub, stáje, či soukromé rezidence. Všechny jmenované objekty, kromě soukromých rezidencí, jsou dílem Weinfelda.

Jeho objekty se snaží do okolí zapadnou, ve velkém množství využívá přírodních materiálů, zejména dřevo. To však neplatí u lázní. Ty se svým materiálovým řešením výrazně odlišují od ostatních staveb. Celá fasáda je čistě bílá, obložena keramickou mozaikou. Keramické obložení přechází i do interiéru, kde se vyskytuje také bílá barva, s výjimkou bazénků (ty jsou

obloženy modrou mozaikou). Autor dle svých slov používá tuto barevnou i materiálovou variantu pro dosažení „peace, quiet and purity“. Na mne tato kombinace v kontrastu s okolní přírodou působí až moc sterilně a chladně, možná je to způsobené přemírou bílé barvy. V interiéru mi tento čistý minimalismus přijde jako vhodné řešení pro lázně.

Velmi zajímavé je hmotové řešení stavby.

Jedná se o rovnoběžné stěny, různé délky a výšky, pouze s jedinou výraznou kolmicí. Tato dlouhá kolmice zároveň vede návštěvníka ke vchodu do budovy, který není nijak zvýrazněn. Lázně mají dvě podlaží.

V prvním, vstupním, se nachází tělocvična, kadeřník a místnosti pro masáže, ukryté podél „kolmice“. Masážních místností je celkem osm. Líbí se mi, že každá z nich

25

nabízí dostatečné soukromí, díky různě dlouhým stěnám mezi nimi a zároveň každá poskytuje otevřený výhled do krajiny.

Spodní patro patří „mokrým“ procedurám – je zde plavecký bazén, bazén se studenou vodou, vodoléčba aj.

Celkově stavba velmi dobře zapadá do mírně svažitého terénu, má silný a promyšlený koncept. Otázkou může být její řešení fasády, pokud ji nebudeme brát jako výrazný prvek krajiny, který svým řešením fasády podbízí funkci samotné budovy, což byl s největší pravděpodobností i architektův záměr. To ale kontrastuje s ostatními stavbami, které se ve Fazenda Boa Vista nachází.

Tereza Chvojková

Mario Botta: Tschuggen Bergoase

Ve švýcarském městě Arosa leží termální lázně Tschuggen Bergoase neboli „horská oáza“. Tyto lázně vznikly rozšířením grandhotelu Tschuggen.Nachází se ve svažitém terénu obklopené horami.

Velká část objektu je zapuštěna do země, aby co nejméně narušoval okolní krajinu a nedalekou vesnici. Na střeše lázní je umístěno 9 vysokých „světelných plachet“ z titanu, zinku a skla. Tyto světlíkové konstrukce jsou určeny k dennímu osvětlení interiéru a v noci naopak k příjemnému nasvícení okolí. Lázně a hotel jsou propojeny skleněnou lávkou, která vede do 3. nadzemního podlaží.

V prvním nadzemním podlaží se nachází fitness centrum, technické místnosti a vstup pro externí hosty. Ve druhém nadzemním podlaží se nachází prostory pro masážní a kosmetické procedury. Ve třetím nadzemním podlaží je umístěna již zmíněná skleněná lávka.V tomto patře se nachází recepce, šatny pro hosty a tzv. saunový svět.

Ve čtvrtém nadzemním podlaží je situován bazén, solárium a venkovní sauna.

Materiály jsou vybrané tak, aby se navzájem doplňovaly svým vzorem, barvou a texturou. Sklo, dřevo, kov a kámen, které jsou použité v těchto lázních, přináší do interiéru barvy přírody. Skleněné

26

prvky - světlíky vnáší světlo, vzdušnost a eleganci. Kámen a beton jsou na pohled velmi studené a naopak dřevo, které tyto materiály doplňuje, prostor zahřeje.

Prosklenou západní stěnou je možné přímo z lázní sledovat táhnoucí se alpské údolí.

Není divu, že se tento lázeňský komplex opět stal jeden z nejžádanějších ve Švýcarských Alpách. Propojení přírody, člověka, světla a odpočinku by měl navozovat příjemný pocit pro každého návštěvníka. Šárka Linhartová

Schulz Architektur: Narzissenbad Aussee Spa Resort

UP

UP

UP

Termální resort Narzissenbad Aussee se nacház v srdci Rakouska ve světoznámé rekreační oblasti Bad Aussee, která se nachází v oblasti zvané Salzkammergut známé pro těžbu soli a nádhernou krajinu Severních vápencových Alp. Architekti z kanceláře Schult Architektur při svém návrhu zkloubili starou tradiční architekturu s tou moderní.

Výšková členitost domu odkazuje na okolní vrcholy Alp.

Z jedmoho pohledu může působit jako součást pohoří, které ho obklopuje. Avšak z pohledu jiného působí jako samostatmě stojící monument a vyhlídkový bod.

Dalším významným motivem pro architekty byl motiv kryslalu. Nedeleko se totiž nachází solný důl . V srdci budovy se nachází solná jeskyně právě ve tvaru solného krystalu.

V přízemí se kromě již zmíněné solné jeskyně nachází taky bazény,jejichž prostor

27

je převýšen do dalších podlaží, šatny kavárna a administrativní zázemí. Sauny a odpočívárny se nacházejí v podzemním podlaží, wellness centrum a terapie v druhém ustupujícím podlaží a v třetím podlaží nalezneme pouze fitness centrum.

Resort byl zprovozněn v roce 2013 a je příkladem souznění tradiční architektury s moderními materiály.

Hana Vymětalíková

YOD studio: SPA in Relax Park Verholy

Budova lázní se nachází v borovém lese v regionu Poltava, Relax Park Verholy na Ukrajině. Budova byla navržena architektonickou kanceláří YOD studio a dokončena v roce 2016.

Lázeňský komplex nabízí různé druhy procedur a rekreačních aktivit. Jsou zde dva vyhřívané bazény zdající se být větší, než ve skutečnosti jsou díky optickým klamům. Jejich stěny se ze tří stran přímo zanořují do vody. K dispozici je

také vířivka s hydromasáží. Strávený čas v moderním lázeňském domě má přínos pro zdraví, ale přináší i estetický požitek.

Nabízí turecké lázně, ruské lázně, infračervenou saunu a saunu s aromaterapií, klasické i lázeňské masáže a fitness centrum.

Architektura budovy je moderní a decentní.

Hlavní myšlenkou je nechat přírodu jako hlavního aktéra scény. To je důvod, proč zde nejsou žádné zbytečné detaily. Použili

28

převážně ekologicky šetrné materiály a jemné barvy. Tlumené osvětlení dává pocit klidu a relaxace. Mezi použitými materiály jsou dýhové překližky, kov, sklo, laminátové panely a dlaždice. Architekti chtěli lázně maximálně integrovat do životního prostředí. V důsledku toho navrhli prostor, kde převládá jednoduchost a minimalismus, kde je příroda v popředí a odpočinek nic nerozptyluje.

Denisa Křepelková

Kengo Kuma: Yunfeng Spa Resort

Posvátná hora taoismu, Yunfengshan, se nachází na jihu Číny v provincii Yunnan. Právě u jejího úpatí byl v roce 2016 postaven nový rozlehlý spa resort.

Architekt Kengo Kuma při navrhování čerpal inspiraci z atmosféry svatého místa, přírody, jejích materiálů, harmonických tvarů a také zdejších tradic a kultury.

Resort se skládá z více než 200 jednotlivých chatek a 8 větších společných objektů, rozesetých podél vodního toku tak, že z vrchu uspořádáním připomíná původní čínské vesnice. Rozkládá se na ploše přibližně 59 000 metrů čtverečných, ale i přes svou rozlehlost zapadá do okolní krajiny.

Na fasády, střechy i chodníky byl použit kámen z místních zdrojů. Střídáním různých typů a odstínů kamene od tmavě šedých až po světle okrové vzniká mozaika, která všechny

stavby sjednocuje. Pro Kenga Kumu je svatá hora symbolem energie, která přichází z nebe, zatímco architektura reprezentuje sílu země. Tyto dva prvky mají splývat a fungovat spolu v harmonii.

Každá z malých chatek má svůj vlastní dvorek s bazénem a nevelkou terasou. Nabízí tak lidem odpočinek v úplném soukromí.

Všechny jsou podobně velké, jednopodlažní, se sedlovou střechou. Velké společné stavby jsou naopak každá úplně jiná jak tvarem, tak i velikostí.

Například centrální budova, ve které se nachází recepce, jídelna, nebo taneční sál má tvar kosodélníku, parkoviště je kruhové jako čínský symbol yin-yang a objekt, kde probíhají lázeňské procedury, je protáhlý a kopíruje tak tvar probíhajícího vodního toku. Na nejvzdálenějším místě od vstupu do areálu stojí hned vedle sebe restaurace

29

a obchod. Krajina se tam začíná zvedat a stavby tak shlíží z vyvýšeného místa na celý resort.

Pro zařízení a materiály použité v interiérech byla inspirací hlavně kultura a tradice původních obyvatel jihovýchodní Číny, jako například jejich velmi barevné kostýmy a šperky.

Strop v restauraci je složen z vrstev různých typů dřeva a má tak připomínat klobouk typický pro tuto kulturu. Na tapetách, povlečení i potazích na křesla se objevují stejné vzory jako na místních látkách. A nábytek, podlahy i stropy jsou dřevěné, převážně z bambusu, který roste hojně v okolních lesích.

Sylvie Tesková

Avanto Architects: Sauna Löyly

25m

5

Ve Finsku žije 5,4 milionů Finů, ale nalezneme tu 3,3 milionů saun. Většina z nich jsou sauny domácí a počet veřejných klesá. Z iniciace města Helsinki proto vznikla i tato veřejná sauna na pobřeží – Löyly od Avanto Architects. Samotné slovo löyly ve finštině znamená kouř, který vzniká při polití horkých kamenů vodou.

Vize sauny je, aby byla tradiční a proto se zde topí výhradně dřevem a najdeme tu i tradiční kouřovou saunu, která je už v dnešní době raritou.

Vnitřní černý kvádr, kde se nachází tři různé sauny, prostor spa s bazénkem se studenou vodou a odpočívárna pro relaxaci, je pokryt dřevěnými lamelami z tepelně opracované borovice. Lamely uchrání

soukromí návštěvníků sauny, kteří ale stále mají kontakt s okolním prostředím skrz mezery mezi nimi. Slouží také jako stínění skleněných stěn saun. Za lamelami se pak uvnitř odehrává hra světel a stínů.

Postupem času dřevo zešedne a bude tak barvou i tvarem budovy připomínat kameny na pobřeží. Zchladit se návštěvníci mohou i v moři, v zimě se pak koupou ve vysekané díře v ledu.

Hlavními použitými materiály v interiéru jsou černý beton, světlé skandinávské březové dřevo, zčernalá ocel a mineralní vlna. Všechny materiály jsou odolné a mají dlouhou trvanlivost. Novou udržitelnou inovací, kterou zde Finové použili, je použití zbytků z průmyslové překližky, které se jinak spalují, pro výrobu energie – tímto se odpad promění v recyklovaný materiál.

Saunu doplňuje restaurace, ve které se podává tradiční finská kuchyně. Interiér restaurace je minimalistický vzhledem k výraznému vzhledu budovy z exteriéru.

K budově přiléhají vykonzolované terasy nad hladinu moře. Po schodech se dá zároveň vystoupat na střechu, která slouží jako vyhlídka.

Energii budova čerpá z vodních a větrných zdrojů. Použité dřevěné materiály pocházejí z odpovědně spravovaných lesů a v restauraci se podává organické jídlo a ryby lovené udržitelným způsobem.

30

Karolína Pettíková

Murman Arkitekter: Sauna Saltsjöbaden Murman Arkitekter: Sauna Saltsjöbaden MurmanArkitekter: Arkitekter: Sauna Sauna Saltsjöbaden Saltsjöbaden Murman Murman Arkitekter:Sauna Sauna Saltsjöbaden Saltsjöbaden Murman Arkitekter:

Projekt sauny studia Murman ArkitekStavba svou formou a prosklenými ter seProjekt nácházísauny v blízkosti Švédského částmi se otevírá směrem k vodní studia Murman ArkitekStavba svou formou a prosklenými Stockholmu. komunituŠvédského hladině a výhledům, je doplněna ter se Navazuje náchází vna blízkosti částmi se otevírá kde směrem k vodní Projekt sauny studia Murman Arkitekter Stavba svou formou aZ prosklenými částmi Saltsjöbaden, která byla založena v seo dřevěnou palubu. příchozí stranyse Stockholmu.

Navazuje na komunitu hladině a výhledům, kde je doplněna Projekt sauny studia MurmanStockholmu.

ArkitekStavba svou formou ahladině prosklenými otevírá směrem k vodníaZ a výhledům, blízkosti Švédského letechnáchází 1890, v inspirující se přírodou je pohledům uzavřená zabezpečuje Saltsjöbaden, která byla založena v o dřevěnou palubu. příchozí strany ter se náchází v blízkosti Švédského se otevírá směrem k vodní kde je doplněna o dřevěnou palubu.

Navazuje na komunitu Saltsjöbaden, která takčástmi a lázeňstvím střední Evropy, s dostatek soukromí.

Střecha, přeletech 1890, inspirující se přírodou je pohledům uzavřená a zabezpečuje Stockholmu.

Navazuje na komunitu hladině a strany výhledům, kde jeuzavřená doplněna Z příchozí jea pohledům a byla založena v letech 1890, inspirující se Projekt sauny studia Murman ArkitekStavba svou prosklenými a lázeňstvím střední Evropy, s tak dostatek soukromí.

Střecha,je přemožností loďaření na moři a dalších cházející do formou zadní části fasády, Saltsjöbaden, která byla založena ozabezpečuje dřevěnou palubu.

Zprosklenými příchozí tak dostatek soukromí. strany přírodou a lázeňstvím střední Evropy, v Stavba Projekt sauny studia Murman Arkiteksvou formou a ter semožností náchází v blízkosti Švédského částmi se otevírá směrem k vodní loďaření moři apřírodou dalšíchtvořena cházející douzavřená zadní části fasády, je outdoorových aktivit. fošnami z místní borovice. s možností nana moři asedalších Střecha, přecházející do části 1890, inspirující je pohledům azadní zabezpečuje terStockholmu. seletech náchází vloďaření blízkosti Švédského částmi se otevírá směrem kdoplněna vodní Navazuje na komunitu hladině a výhledům, kde je outdoorových aktivit. tvořena fošnami z místní borovice.

Ostatní strany fasády jsou kryté fasády, je tvořena fošnami z místní outdoorových aktivit. a lázeňstvím střední Evropy, s tak dostatek soukromí.

Střecha, přeStockholmu.

Navazuje na komunitu hladině a výhledům, je doplněna Saltsjöbaden, která byla založena v o dřevěnou palubu.

Z kde příchozí strany Ostatní strany fasády jsou kryté borovice.

Ostatní strany fasády jsou kryté Sauna navazuje na blízké veřejné šindely kladené tradiční technikou – možností loďaření na moři a dalších cházející do zadní části fasády, je Saltsjöbaden, která byla založena vI o dřevěnou palubu.

Z a příchozí šindely tradiční technikou –strany Sauna navazuje na blízké veřejné lázně, letech 1890, inspirující se přírodou je pohledům uzavřená zabezpečuje Sauna navazuje na blízké veřejné šindelykladené kladené tradiční technikou – lázně, ve kterých se nenacházela.

Faltak. tvořena fošnami z místní borovice. outdoorových aktivit.

Faltak. ve kterých se nenacházela.

I její zalomená letech 1890, inspirující se přírodou je pohledům uzavřená a zabezpečuje lázně, ve kterých se nenacházela.

I Faltak. a lázeňstvím střední Evropy, s tak dostatek soukromí.

Střecha, přejejí zalomená forma částečně vychází Ostatní strany fasády jsou kryté forma částečně vychází zčástečně budovy ale a lázeňstvím střední Evropy, s z lázní, tak dostatek soukromí.

Střecha, přejejíloďaření zalomená forma vychází možností na moři a dalších cházející do zadní části fasády, je Design interiéru inspirován z budovy lázní, ale především Sauna navazuje na blízké veřejné šindely kladenéje technikou – Design interiéru jetradiční inspirován lodním především z okolní skalnaté krajiny.

Design interiéru je inspirován z budovy lázní, ale především z možností loďaření na moři a dalších cházející do zadní části fasády, je outdoorových aktivit. tvořena fošnami z místní borovice. podpalubím, provedeným ve okolní skalnaté Nachází se I lodním Faltak. lázně, vesekterých semístě, nenacházela.

Nachází nakrajiny. klidném z dohledu podpalubím, provedeným ve světlé borovici. lodním podpalubím, ve okolnímístě, skalnaté krajiny.

Nachází se Ostatní strany jsou kryté břifošnami zTamístní borovice. outdoorových aktivit. světlé jeprovedeným doplněná na klidném z dohledu hlavní Ta jeborovici. doplněná fasády břidlicí na podlahách hlavní budovy.

Na místě poskytujícím její zalomená forma částečně vycházítvořena světlé borovici.

Ta je doplněná břina klidném místě, z dohledu hlavní Sauna navazuje na blízké veřejné šindely kladené tradiční technikou – krásné výhledy na moře, krajinu a především a ve sprše.

Ostatní strany fasády jsou kryté dlicí na podlahách sprše. budovy.

Na místě poskytujícím krásné z budovy lázní, ale především z Design interiéru ajeveinspirován dlicí na podlahách a ve sprše. budovy.

Na místě poskytujícím krásné na zapadající slunce.

Což jsou hlavní prvky Koncept samotné stavby je jednoduchý, je lázně, ve kterých se nenacházela.

I Faltak.

Sauna navazuje na blízké veřejné kladené tradiční technikou – Koncept stavby je jednoduvýhledy na skalnaté moře, krajinu a především okolní krajiny.

Nachází se šindely lodnímsamotné podpalubím, provedeným ve Konceptnasamotné výhledy na moře, krajinu a především založen kvalitě stavby je jednodupotrhující příjemnou atmosféru. její zalomená forma částečně vychází Faltak. lázně, ve kterých se nenacházela.

I na zapadající slunce. jsou chý, je založen na kvalitě na klidném místě, zCož dohledu hlavní světlé borovici.

Ta je doplněná břipřírodních materiálůnaa kvalitě atmosféry na zapadající slunce.

Což zjsou chý,interiéru je založen je inspirován z budovy lázní, alečástečně především přírodních aa krajinu. atmosféry hlavní prvky potrhující budovy.

Na místě krásnéDesign dlicí na materiálů podlahách ve sprše. ze její zalomená forma vychází ze samotného pohledu na Budova se skládá zeposkytujícím třípříjemnou částí. přírodních materiálů a atmosféry ze hlavní prvky potrhující příjemnou lodním podpalubím, provedeným ve okolní skalnaté krajiny.

Nachází se sklad, výhledy na moře, krajinu aumístěn především Koncept samotné je stavby je jednodusamotného pohledu na krajinu. atmosféru. z budovy lázní, ale především z Design interiéru inspirován Ve středové vstupní části je samotného pohledu na krajinu. atmosféru. světlé jekvalitě doplněná břina klidném místě, z dohledu hlavní chý, borovici. je založenTanaprovedeným naskalnaté Což jsou Kateřina ve Holubová wczapadající a sprcha.

V slunce. pravé části je relaxační okolní krajiny.

Nachází se lodním podpalubím, dlicí na podlahách a ve sprše. budovy.

Na místě poskytujícím krásné místnost s malou kuchyňskou linkou a hlavní prvky potrhující příjemnou přírodních materiálů a atmosféry ze se místě, skládá tří Ve na Budova klidném zzedohledu hlavní Budova se V skládá ze částí. tří částí.

Ve světlé borovici. Ta je doplněná břiposezením. levé části se nachází tradiční Koncept samotné stavby je jednoduvýhledy na moře, krajinu a především atmosféru. samotného pohledu na krajinu. středové části části je umístěn středové jekrásné umístěn dlicí na podlahách a ve sprše. budovy.

Na vstupní místěvstupní poskytujícím stupnicová sauna. na zapadající slunce.

Což jsou chý, je založen na kvalitě sklad, wc a sprcha.

V pravé částičásti je je sklad, wc a sprcha. pravé výhledy na moře, krajinu aV především Koncept samotné stavby je jednodupřírodních materiálů a atmosféry ze hlavní prvky potrhující příjemnou Budova se skládá ze tří částí.

Ve relaxační místnost s Což malou kuchyňrelaxační místnost s jsou malou kuchyň- chý, je založen na kvalitě na atmosféru. zapadající slunce. samotného pohledu na krajinu. středové vstupní části je umístěn skou linkou a posezením.

V levé skou linkou a posezením.

V levé hlavnísklad, prvky potrhující příjemnou přírodních materiálů a atmosféry ze wc a sprcha.

V pravé části je části části se nachází tradiční stupnicová se nachází tradiční stupnicová atmosféru. samotného pohledu na krajinu. relaxační místnost malou kuchyňBudova se skládá ze třís částí.

Ve Kateřina Holubová sauna.

Kateřina Holubová sauna. skou linkou posezením.

V levé středové vstupnía části je umístěn Budova sewcskládá ze tří částí.

Ve je části se nachází stupnicová sklad, a sprcha.

Vtradiční pravé části Kateřina Holubová sauna. středové vstupní části je umístěn relaxační místnost s malou kuchyňsklad, wc a sprcha.

V pravé části je skou linkou a posezením.

V levé relaxační s malou stupnicová kuchyňčásti se místnost nachází tradiční Kateřina Holubová sauna. skou linkou a posezením. V levé

části se nachází tradiční stupnicová sauna.

Kateřina Holubová

31

Jeschke Architektur & Plannung: Jordanbad Sauna Village

Jordanbad Sauna Village je součástí hotelového komplexu, který se nachází v blízkosti bavorského města Biberach an der Riss. Lázeňství zde má dlouholetou tradici, první zmínka o místních termálních pramenech pochází z roku 1470. Postupem času zde byl postaven lázeňský hotel, jehož součástí byla i soustava saunových „chatek“, které se však brzy po dokončení dostaly do dezolátního stavu.

Architektka Christina Jeschke, která je autorkou obnovy saunové části, měla za úkol tyto nevyhovující chatky nahradit.

Svým konceptem „vesnice okolo jezera“ dokázala vytvořit moderní prostředí pro hotelové hosty, zároveň navázala na tradiční domy se sedlovou střechou (výrazným prvkem regionální tradice jsou hrázděné stavby). Kladla důraz na rozmístění hmot s odpovídající proporcí mezilehlých prostor, které formují kvalitu

komplexu.

Výsledkem jsou tři budovy s funkcí sauny a budova sprch, shluknuté kolem rybníka. V souladu s autorčiným tvrzením vytváří podmínky pro další vývoj lázní. Protější břeh rybníka dotváří půlkruhové terasy s lehátky. Budova suché a herbální sauny jsou propojeny společným vstupním prostorem. Aby autorka dokázala navýšit kapacitu budovy finské sauny a zároveň nenarušila zvolené měřítko vesnických stavení, vytvořila dostatek prostoru průnikem dvou hmot.

Po předchozí zkušenosti kladl investor požadavek především na trvanlivost chatek. Té Jeschke dosáhla použitím nosné konstrukce z betonu. Byla si vědoma klíčového významu správného výběru dřeva, které zvolila jako pohledovou vrstu fasády; zároveň dokázala užitím různých

32

konstrukčních vrstev vytvořit specifickou atmosféru v jednotlivých saunách (např. speciální vrstvené dřevo SaunaPly, které ve finské sauně tvoří podklad pro ořechové desky, je v herbální sauně ponecháno jako finální úprava). Ořechové desky navíc ve finské sauně zdůrazňují dramatickou geometrii, vytvořenou střešními rovinami. Zvenku je každá budova „obalena“ dřevěnými lamelami, jejichž horizontální a vertikální kladení vytváří vzor.

Design chatek je tak na první pohled jednotný, se zasklením v rozsahu celé čelní stěny.Sauny jsou napájeny úsporným a ekologickým systémem. CHP jednotka dokáže pokrýt veškeré nároky na ohřev vody a topení, sauny jsou pak vytápěny užitím odpadního tepla, produkovaného touto jednotkou.

Kristýna Rejsková

Blouin Tardif: Balnea Pavillon des arbres

Komplex kúpeľov Balnea sa nachádza v prírodnej rezervácií v okolí jazera Gale, v Quebecku, v Kanade. Kúpele umožňujú prežiť príjemný zážitok relaxu a wellnesu v srdci prírody.

V roku 2014 doplnené o budovu recepcie nazvanú Pavillon des arbres (čo v preklade znamená Pavilón stromov) spolu s napojením na hlavný pavilón a ubytovaciu jednotku.

Hmota pavilónu je navrhnutá tak, aby nenarúšala prírodný reliéf a topografiu pozemku. Je posadená na oceľových pilotoch ktoré sú štíhle, elegantné ale zároveň pevné. Pomocou tejto konštrukcie je budova

nenápadne zasadená do okolitého prostredia.

Prepojenie budov je vytvorené vyvýšenými vonkajšími chodníkmi ktoré rešpektujú umiestnenie stromov na pozemku a vyhýbajú sa im. Tieto prepojenia pomáhajú dodať intimitu komplexu a umožniť klientom príjemnejšie vychádzky z ubytovania k procedúram.

Budova je modulárna a jednoduchá. Ako materiál obkladu je zvolené tvrdé drevo, aby fasáda tematicky naviazala na stávajúce objekty. Okná sú smerované na juh, za účelom maximálneho využitia pasívnej solárnej energie.

33

Budova pavilónu okrem vstupnej a prechodovej časti obsahuje aj kancelárske priestory a tiež malý butik.

Interiér reflektuje materiály použité v exteriéry aby stavba pôsobila jednotne a ucelene. Malou premenou si prešiel aj hlavný objekt kúpeľov, aby prevádzka korešpondovala z novým prístupom cez drevenú lávku.

Magdaléna Piterková

Germán del Sol: Termas Géometricas

Lázeňský komplex Termas Géometricas se nachází zhruba 16 km od chilského města Coñaripe na cestě do národního parku Villarrica. Z města Pucón je komplex dostupný skrze národní park pouze v létě v autě s pohonem na všechny čtyři kola.

Lázně jsou vybudovány na základě jednoduchých geometrických elementů, které člověku umožní soustředit se na neočekávané hříčky přírody uprostřed chilské divočiny.

Ostré geometrické tvary a jasně červená barva striktně oddělují architekturu od přírody. Prameny nacházející se na tomto místě byly ke koupání využívány od nepaměti. Architektura se snaží dát místu nový poetický rozměr. Lávka následuje tok řeky, spojuje jednotlivé bazény, umožňuje pohybovat se po komplexu bez šlápnutí na trávu nebo keře a vytváří udržitelné užívání horkých pramenů. 450 m dlouhá lávka také umožnila přístup do dříve nepřístupné rokle. Dynamika lávky určuje rychlost

chůze, jsou zde rovné rychlejší pasáže v užší části rokle, a naopak pomalejší pasáže tam, kde lávka křižuje řeku napříč širší částí rokle. Návštěvníci se mohou procházet po dřevěné lávce, která křižuje celý komplex, nebo se rozptýlit do různých zákoutí, ve kterých se nacházejí skryté bazény. Mohou se tak vykoupat zcela sami obklopeni divokou přírodou nebo sdílet velkorysý prostor s dobrou společností.

Voda z horkých pramenů je do bazénů rozváděna dřevěnými žlaby, které vedou pod lávkou. Horká tekoucí voda lávku zahřívá a udržuje ji tak suchou a bezpečnou i v zimních měsících.

GSEducationalVersion

Komplex horkých pramenů je otevřený celoročně, každý den je vhodný k jeho návštěvě. Nachází se zde celkem šestnáct termálních bazénů o teplotě 35-42°C tvořených břidlicovým obkladem a přírodními horkými prameny, které hojně pramení kolem horského potoka uprostřed lesů národního

34

parku Villarrica, dále zde najdeme 4 bazény na ochlazení.

Poblíž každého bazénu se nachází pavilon s terasou k odpočinku postavený z lokálního dřeva. V pavilonu se nachází sociální zařízení, šatny s uzamykatelnými skříňkami.

Střechy pavilonů jsou osazeny divokou trávou. Největší pavilon vymezuje prostor sloužící k odpočinku kolem otevřeného ohně, k tichému pozorování okolní přírody nebo ke konverzaci nad šálkem čaje nebo sklenicí minerální vody z místních pramenů. Toto unikátní spojení vody a ohně je jedinečným zážitkem pro lidské tělo i duši, je to očista, která probouzí naše smysly a představivost. Neustálý pohyb těchto dvou základních přírodních elementů každého nabádá k uvolnění mysli a klidu duše.

V komplexu není zavedena elektřina, v noci lávku osvětlují pouze svíčky.

Rozálie Domoráková

35

36

PROJEKTY ANNA DOMÁNKOVÁ 38 ROZÁLIE DOMORÁKOVÁ 44 ADÉLA GRŮŠOVÁ 50 KATEŘINA HOLUBOVÁ 56 JAN CHALOUPEK 62 TEREZA CHVOJKOVÁ 68 DENISA KŘEPELKOVÁ 74 ŠÁRKA LINHARTOVÁ 80 MAGDALÉNA PITERKOVÁ 86 KAROLÍNA PETTÍKOVÁ 92 KRISTÝNA REJSKOVÁ 98 SYLVIE TESKOVÁ 104 HANA VYMĚTALÍKOVÁ 110 KLÁRA NOVOTNÁ 116 FORNŮSEK MARTIN 124 VILD JOSEF 138 VOŠMIK PETR 144

37

1

LÁZNĚ JIZERKA Anna Dománková | ATSS

Nekonečný boj nekonečný shon nekonečno otázek tisíc odpovědí a přitom žádná.

Navrhuji lázně na Jizerce, lázně se zaměřením na komplexní očistu organismu, na duševní i tělesnou stránku člověka. Lázně jsou místem pro koncentraci místem pro oproštění od stresu, místem pro harmonizaci těla a duše.

V kontextu romantické přírody horské osady Jizerka lázně navazují na lázeňskou tradici Jizerských hor. Stávají se novým centrálním bodem, zároveň si však zachovávají intimitu a soukromí, chrání se před okolím. Hmoty vyrůstající ze společné podnože formují polosoukromý dvůr pro lázeňské hosty, inspirovaný klasickými lázeňskými kolonádami. Hmoty objektů uzavírají prostor a rámují výhledy do krajiny. Rytmus kolonády doplňuje dynamika výškového členění hmot odvíjející se od funkce vnitřních dispozic. Půdorysné řešení nadzemních objektů se propisuje do dispozic a členění podlaží podzemního.

Materiálové řešení využívá lokálních zdrojů a je inspirováno tradicí horské architektury. Tmavá břidlice přichází z exteriéru do interiéru lázní. Potemnělá atmosféra podzemních prostor věnovaných očistnému procesu fyzickému podporuje plné soustředění na proces samotný - koupele, masáže, cvičení. Uvolnění a očista psychická v průběhu procedury je završena odpočinkem v prostorách s prostupujícím světlem a soukromými výhledy na krajinu.

koncept

centrum / blok

situace

exteriér centrální dvůr

volný pohyb

výhledy / orientace

členění na objekty

20

100m

půdorys 2. NP 01 ubytování 02 zásobování 03 restaurace

/společenská místnost 04 kancelář 05 kancelář

02 03 01 04

a‘

půdorys 1. NP

05

06 07

05

08 09

05 ubytování 06 zásobování 07 restaurace 08 recepce 09 vstup do lázní 10 čekárna 11 vyšetřovna - lékař 12 vyšetřovna - psycholog 13 odpočívárna 14 cvičení

14

11 13

10

a

12

půdorys 1. PP

16 15

17

22 20

19

21

18

23

39 40

41

42 43

37

38

48

47

46

44 24 45

26

27

31 36

35

32

34 33

25

30

28 29

15 technické zázemí 16 zásobování 17 sklad kuchyně 18 sklad kuchyně 19 kuchyně 20 šatna zaměstnanci 21 wc zaměstnanci 22 wc veřejnost 23 vstupní prostor lázní 24 odpočívárna 25 masážní místnost 26 masážní místnost 27 koupelová místnost 28 koupelová místnost 29 koupelová místnost 30 odpočívárna koupele 31 šatna sauna 32 odpočívárna sauna 33 sauna 34 bazén 35 sprchy bazén 36 wc hosté 37 fyzioterapie 38 fyzioterapie (bezbar.)

39 sklad 40 šatna (bezbar.)

41 šatna ženy 42 šatna muži 43 úklidová místnost 44 sklad 45 masážní místnost 46 masážní místnost 47 masážní místnost 48 centrální prostor

5

20m

pohled jv

pohled sv

pohled jz

řez

a-a‘ 5

20m

interiér centrální chodba

interiér průhled na bazén

exteriér průhled na Bukovec

detail použitých materiálů

fotografie modelu

2

LÁZNĚ BRDY Rozálie Domoráková | ATOS

Jarní detox, tak zněl název zadání letního ateliéru Hlaváček-Čeněk. Vydala jsem se tedy cestou do přírody najít klid a odpočinek od rušného města.

Nacházíme se v chráněné krajinné oblasti Brdy na místě bývalého vojenského újezdu, v přírodě tak zachované a přesto v područí člověka. Typickým rysem tamější tiché krajiny jsou nekonečně dlouhé cesty protínající hluboké lesy v pravidelném rytmu. Místy asfaltové, místy nezpevněné silnice vytvářejí průhledy daleko vpřed, nad hlavou vidíme jen úzkou spáru dovolující vniknout světlu až na samé dno, na červeně zbarvenou půdu. Když se vydáme od Teslín směrem na sever stezkou vedoucí kolem pozůstatků Teslínského kláštera, po chvíli se vymaníme z útrob lesa a rozprostře se před námi pohled na Padrťské rybníky. Během chůze po hrázi rozdělující hořejší a dolejší rybník můžeme spatřit místo, kde se nachází hledané útočiště, odpočinkové lázně. Místo na západním břehu hořejšího rybníka, místo na pomezí hustého jehličnatého lesa a vzrostlého březového háje.

Budova lázní prorůstá lesním porostem, cesta tvořící hlavní osu domu začíná ve stínu korun stromů a vrcholí pohledem na vodní hladinu. Tato trasa je protkána kolmými stezkami, které nás dovedou k jednotlivým procedurám. Ty probíhají jednotlivě, zcela odděleně od ostatních prostor budovy, pouze v kontaktu s okolní přírodou.

Možnosti lázeňských procedur jsou rozmanité. Ze zdrojů nedalekého rašeliniště si můžeme dopřát rašelinové koupele a zábaly, můžeme se oddat masážím, ohřát se ve výřivé vaně nebo vypotit starosti v sauně. Součástí lázní je i tělocvična zaměřená na fyzioterapii zad a posilovna.

25

100m

3 2

4

1

7

5

9

10

8

6

15

14

17

18

11

13

13

12

16

16 19

19

20 21

22

28

21 23

23

23

23

21

21

21

23

22

28

23

21

23

24

26

28

28 29

26

27

30

27

25

1 vstupní hala 2 kavárna 3 kancelář 4 obchod 5 zázemí zaměstnanců 6 šatny zaměstnanců 7 recepce 8 sklad 9 toalety 10 zázemí kavárny

11 zásobování 12 sklad rašeliny 13 šatna ženy/muži 14 technická místnost 15 čekárna 16 vyšetřovna 17 tělocvična 18 posilovna 19 sprchy,toalety ženy/muži 20 zpracování rašeliny

21 rašelinové procedury 22 zázemí zaměstnanců 23 masáže 24 sprchy ženy/muži 25 toalety ženy/muži 26 výřivá vana 27 sauna 28 odpočívárna 29 pára 30 studená koupel 5

20m

pohled SV

pohled SZ

řez

řez 5

20 m

hutněná hlína

dřevo

leštěný beton

fotografie modelu

3

LÁZNĚ OSADA JIZERKA Adéla Grůšová | ATZBP

Osada Jizerka v Jizerských horách je velmi křehká struktura, složená z tradičních roubených domů. Snaží si zachovat vzhled dobové zástavby s přizpůsobením se okolní krajině. Nachází se zde velká rašeliniště, která jsou památkově chráněná. Zdejší přírodní podmínky jsou velmi drsné - sníh je zde většinu roku, Jizerka překonává nejnižší teplotní rekordy.

V Jizerských horách je silná tradice lázeňství, ale bohužel mnoho lázní se již nedochovalo. Koncept lázní se snaží citlivě doplnit prostor hlavních budov, na pozemku již zbořené staré sklárny. Moderním pojetím vzhledu fasád navazuje na okolní tradiční fasády. Použité opálené dřevo vizuálně ladí s tmavým dřevem. Tvar budovy vychází z myšlenky rozčlenit velkou hmotu lázní na menší domky v průčelí. Koncept je také založený na výhledech ven z budovy na hlavní místa osady a na průhledech skrz budovu z centrálního prostoru ven.

Po celý rok slouží osada Jizerka s turistickým návštěvám, v zimě tudy vedou běžecké tratě včetně závodu Jizerská 50, v létě je to naopak pěší turistika.

Proto lázně slouží především k léčbě pohybového aparátu a relaxaci těla.

koncept

situace

střechy a stěny z opáleného dřeva betonová jádra s procedurami

výhledy po stranách

30

150m

půdorys přízemí

1 kavárna pro veřejnost 2 kavárna pro lázeňské hosty 3 zázemí kavárny 4 bazénová hala 5 sauny 6 menší bazén 7 zázemí saun 8 relaxační prostor 9 masáže a zábaly 10 sprchy 11 vyšetřovna 12 relaxační protor 13 rašelinové koupele 14 recepce

1 2

13 3

14

9 a

a‘

12

10 11

8 4

7 6 5

řez a-a‘

pohled západní

5

20m

půdorys suterénu

b 15 recepce lázní 16 šatny 17 sprchy 18 toalety 19 sklad 20 úklid 21 tech. zázemí bazénu 22 bezbariérová toaleta 23 bezbariérová sprcha 24 tech. zázemí sauny a bazénu 25 šatna pro zaměstnance 26 sklad 27 sklad rašeliny

15

27 19 20 26

16

25

b‘ 18

22

23

17

21

24

řez b-b‘

pohled východní

5

20m

centrální prostor

sauna s bazénem

použité materiály

fotografie modelu

4

SAUNA KARLOVA STUDÁNKA Kateřina Holubová | ATV

Jeseníky, Karlova studánka - horská lázeňská oblast v jejíž blízkosti je sauna navržena. Koncept návrhu sauny je založen na linii potoka, jeho směru, jehož se stává nedílnou součástí. Se snahou zapojení se do samotného organismu lesa a splynutí s okolní karajinou. Tak jak se potok zařezává do krajiny,stejně tak i navrhovaný dům.

Tři hmotové části jsou uspořádány způsobem oddělujícím přístupovou komunikaci od části potoka s nerušícím pohledem do hlubin lesa. Vstupní část je situována v prostředním dílu domu, spolu s kavárnou a přístupem do šaten. Horní díl, oddělující komunikaci od samotného provozu sauny, slouží jako technická část, spolu se zázemím pro zaměstnance, skladem a toaletami. Spodní díl, na hraně potoka, je věnován samotnému saunovému provozu. S výhledy orientovanými na protékající vodu a okolní les. V horní části toku je situována odpočívárna, finská sauna a parní lázeň, navazující na venkovní terasu s bazénem. Ve spodní části toku je situována zóna zákoutí, s orientovaným pohledem na vodopád, kde se nachází další sauna s odpočívárnou a přístupem do venkovní tůně pod vodopádem.

koncept

situace

5

10

20m

půdorys 1.NP

7

8

5

9

4

6

1

2 3

11

13

12

10

b‘

10

a‘

14

a

b

půdorys 1.PP

6

10 14

1 vstup 2 sklad 3 úklid 4 šatna 5 šatna

s kavárnou kavárna muži ženy

6 odpočívárna 7 technologie 8 zázemí zaměstnanci 9 wc 10 sprchy

11 parní lázeň 12 terasa 13 bazén 14 sauna

5

10

20m

pohled jv

pohled jz

pohled sz

pohled sv

řez a-a´

řez b-b‘

5

10

20 m

kavรกrna

sauna

model

materiรกly

5

BÍLÉ LÁZNĚ BRDY Jan Chaloupek | ATZBP

Brdská vrchovina byla v roce 2016 zbavena ochranného režimu vojenského újezdu.

Málo probádaná krajina s neobhospodařovanou a divokou přírodou začala přitahovat zájem. V jižní části Brd se nachází soustava dvou velkých rybníků – Hořejší a Dolejší padrťský rybník. Nedaleko odtud se nacházejí rozvaliny středověkého kláštera. Byl vypálen v 15. století a nikdy nebyl obnoven. Po kolonizační činnosti kláštera zbyly kromě rozvalin dva hospodářské rybníky. Přestože byl klášter dávno pryč, rybníky byly nadále značeny do map jako krajinný prvek.

Po přelomu tisíciletí proběhla obnovovací akce a oba rybníky byly znovu napuštěny.

Jedinečná poloha Brd mezi velkými městy Prahou - Plzní - Příbramí mě přivedla na myšlenku lázní v divoké přírodě, ale zároveň v dosahu velkoměsta. Jsou určené lidem, kteří hledají únik před stresem a monotónností městského života.

Lázně jsou zasazeny do prostoru mezi rybníky a dávají mu nový smysl. Přístupová cesta k budově lázní vede po hrázi dolního rybníka a je napojena na jižní lesní cestu.

Na vstup do budovy navazuje recepce a kavárna. Ta je určena jak návštěvníkům lázní, tak výletníkům jdoucím po nedaleké turistické značce. Návštěva lázní probíhá ve třech krocích. Na první úrovni se nachází bazén a vířivka pro očištění těla. Na další úrovni je uvolňována a uzdravována fyzická schránka člověka. Na předposlední úrovni je koncipována meditační místnost pro hledání psychické rovnováhy. Cesta lázněmi pokračuje ven do prostoru horního rybníka, který je obklopen lesem. Po absolvování procedur má člověk možnost vyjít na čerstvý vzduch a sednout si k vodě.

koncept

pohled od horního rybníka

situace

20

100m

A1

GSEducationalVersion

+2,800

29

+2,240

28

27 26 +1,680

29 28 27 26

venkovní předprostor meditační místnost sklad zázemí zaměstnanců

25 21

20

22 19 23 24 18 17 17

A2

25 odpočívárna 24 zázemí zaměstnanců 23 infrasauna 22 technická místnost 21 temná akustická místnost 20 solná jeskyně 19 parní lázeň 45°C 18 finská sauna 60°C 17 masážní místnost

+0,560

14

16 vířivka 15 bazén s protiproudem 14 odpočívárna

15

16

09

13 11

10

12 A2

09

08

±0,000

02

03

01 07

04

13 12 11 10 09 08 07 06 05 04 03 02 01

bazénové technologie technická místnost sklad šatna hendikepovaní šatna WC a úklidová místnost kanceláře sklad přípravna kuchyně restaurace recepce vstupní zádveří

06

A1

05

půdorys

2

10m

pohled jih

pohled sever

pohled východ

řez A1-A1‘

řez A2-A2‘

5

25m

odpočívárna

rampová chodba

fotografie modelu

použité materiály

omítka

beton

bílý obklad

litá podlah. stěrka

6

LÁZNĚ OSADA JIZERKA Tereza Chvojková | ATVZ

V osadě Jizerka, protkané mnoha turistickými trasami pro pěší turistiku, cyklistiku či bežkování, navrhuji malé lázně se zaměřením právě na pohybový aparát člověka. Lázně by měly sloužit nejen pro léčbu, ale i pro relax a odpočinek kolemjdoucích turistů. Zameření lázní navazuje i na tradiční lázně Jizeských hor - rašelinové lázně. Poblíž osady se nachází dvě naleziště rašeliny - Rašelinitě Jizerka a Rybí loučky. Dnes se již k lázeňským účelům nevyužívají a jsou chráněné.

Koncept domu vychází ze dvou hlavních desek, které svírají vnitří jádro.

Celý komplex je pak navázán na osu k hoře Bukovec a tvoří protipól na konci Jizerky. Tento princip v objektu samotném zdůrazňují dlouhé chodby s průhledem na Bukovec. Lázně jsou rozděleny do dvou budov. První budova je určena lázeňským procedurám, v druhé se nachází ubytování hostů a restaurace.

V návrhu je využito tradičních materiálů, s blízkou dostupností - břidlice a dřevo.

koncept

situace

hlavnĂ­ chodba

25

100m

půdorys 1NP

16

20

21

15

24 19

17

22

23

18

5

4

3

1

a

b

2

8

a‘

7

9

10

11

12

13 14

b‘

6

půdorys 1PP

-4

-1 -5 -2

1 vstup s recepcí - lázně 2 chodba 3 šatna muži 4 šatna ženy 5 plavecký bazén 6 sauna 7 infračervená komora 8 vyšetřovna 9 zázemí zaměstnanců 10 sklad prádla 11 masážní místnost

12 masážní místnost 13 masážní místnost 14 rašelinové zábaly 15 vstupní prostor s recepcí 16 kancelář 17 sklad 18 ubytování 19 toaleta invalida 20 toaleta zaměstnanci 21 toalety muži 22 toalety ženy

-3

23 restaurace 24 kuchyně

-1 chodba -2 toalety zaměstnanců -3 šatny zaměstnanců -4 sklad -5 technická místnost

4

16m

pohled SZ

pohled JV

řez podélný

řez příčný

4

16 m

plavecký bazén

vstup do lázní

fotografie modelu

materiály

břidlice

dřevo

beton

7

LÁZNĚ VE HVĚZDÁCH OSADA JIZERKA Denisa Křepelková | ATOS

Jizerské hory skrývají na svých hřebenech malou horskou osadu jménem Jizerka.

V údolí řeky Jizerky a údolí hraničního úseku Jizery se nachází takzvaná „rezervace tmy“. Je to místo bez pouličního osvětlení a bez světelného smogu, a proto je zde možné vidět pouhýma očima pětkrát více hvězd než ve městech.

Koncept lázní je založen na relaxaci, která je doplněna o vizuální vjem této noční oblohy.

Lázně jsou určeny především lidem, kteří žijí v uspěchaném světě velkoměsta.

Díky procedurám se člověk prohřeje, zpomalí a postupně rozpohybuje své tělo a naučí se ho správně ovládat, předcházet stresu a chorobám. Pobyt v lázních zahrnuje i letní a zimní turistiku.

Parcela je umístěna na jižním cípu osady, na svahu kopce Bukovec. Budova lázní z jižní strany splývá s krajinou a ze severozápadní se otevírá do prostoru a umožňuje výhled na celé údolí.

Prostor lázní stojí na betonových kvádrech, kde se odehrávají všechny procedury, masáže a rehabilitace. Člověk se tak může nerušené soustředit jen sám na sebe a relaxovat na lehátku s výhledem na modré nebe či noční oblohu. Tyto kvádry nesou stropní desku, která volně přechází v krajinu. Obálka budovy je tvořena z lehkého skleněného pláště umožňující široký výhled do údolí.

koncept

situace

fotografie modelu

30

100m

1.20

1.20

1.19

1.20

1.23

1.19

1.13

1.11

1.11

1.11

1.11

1.01 1.02 1.03 1.04 1.05 1.06 1.07 1.08 1.09 1.10 1.11 1.12 1.13 1.14 1.15 1.16 1.17 1.18 1.19 1.20 1.21 1.22 1.23 1.24

1.19

vstupní hala, recepce zázemí recepce šatny kavárna zázemí kavárny kuchyň sklad wc ženy wc muži fyzioterapie a rehabilitace peloidní masáže a zábaly masáže a perličkové koupele bazén chladný bazén masážní fontány vířivka pítko venkovní bazén odpočívárny zaměstnanci prádelna technická místnost sklad úklidová místnost

1.19 1.14

1.12

1.12

1.12

1.12

1.18

1.19

1.19

1.21

1.15 1.17

1.10

1.05 1.16

1.10

1.10

1.10

1.22 1.13

1.02

1.07 1.06

1.23 1.03

1.03 1.04

půdorys přízemí

1.08

1.09

1.01 1.19

1.24

5

20m

pohled severní

pohled západní

řez a-a‘

3

10m

použité materiály

pohledový beton

žulový kámen

kamenné dlaždičky

8

LÁZNĚ OSADA JIZERKA Šárka Linhartová | ATZBP

Lázně se nachází v chráněné krajinné oblasti Jizerských hor v Osadě Jizerka.

Tato Osada leží na malebném klidném místě s názvem Malá Jizerská louka, nedaleko rašelinové rezervace.

Lázně jsou situovány v horní části Jizerky směrem do údolí. Svažitost terénu umožňuje částečné zapuštění objektu, a tak vytváří patřičné splynutí s okolní zástavbou, a zárověň poskytuje dokonalý výhled do údolí a na hlavní dominantu Osady – vrch Bukovec. voda – oheň – země – vzduch Koncept lázní je založen na 4 hlavních přírodních živlech,které byly už od starověku považovány za základní složky života. Živly jsou schopné se navzájem ničit, a zároveň se i proměňovat, dohromady však tvoří dokonalou harmonii potřebnou pro život a celkový životní cyklus.

Tato myšlenka je vnesena do objemového i funkčního řešení lázní.

Jako dalším prvkem při tvorbě návrhu je zde promítnuta představa hrajícího slunečního světla a stínu při procházce lesem. Tento prvek je vytvořen pomocí dřevěných trámů obklopující hlavní spojovací hmotu konceptu. dřevo - beton - kámen - sklo Použité materiály jsou navržené v přírodních odstínech, které se vzájemně doplňují svým vzorem, barvou a texturou.Skleněné plochy vnáší do interiéru hru se světlem, vzdušnost a eleganci.Kámen obohacuje prostory pouze v interiéru.

Jednotlivé betonové objemy používají základní stavební materiál, který podtrhuje jejich surovost, čistotu a jednoduchost.Tyto části jsou spojené protáhlou dřevěnou “stodolou”, která odlehčuje celkový dojem.

koncept

situace

25

125m

10

13 11

1

2

3

4

12 5

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

rampa šatní hala šatny toalety,sprchy koridor bazén oxygonoterapie sauny rašelinové zábaly sklad sklad rašeliny zázemí zaměstnanců toalety

7

9

6

8

půdorys 1.pp

18

20

19

14

14 15 16 17 18 19 20

1 lisovna 2 příjem hroznů 3 fermentace rmutu 4 toalety zaměstnanců 5 šatna zaměstnanců vstupní hala 6 šatna zaměstnanadministrativa kyň terasa 7 denní místnost kavárna 8 kancelář sklad 9 expedice zázemí zaměstnanců 10 sklad chemie toalety

17

15 16

půdorys 1.np

řez a-a‘

řez c-c‘

3

15m

3

15m

řez b-b‘

venkonvnĂ­ vizualizace

pohled jz

pohled jv

pohled sv

3

15m

fotografie modelu

koridor s mĂ­stem na odpoÄ?inek

sauny

bazĂŠn

foto modelu

dřevo

beton

kĂĄmen

sklo

9

MĚSTSKÁ SAUNA JAKO KLUBOVNA OSTROV ŠTVANICE Karolína Pettíková | ATV

Městská sauna jako klubovna, kde trávím volný čas. Sauna se nachází na Vltavě a je připojena lávkou k ostrovu Štvanice. Ostrov ve středu Prahy vždy poskytoval prostor pro trávení volného času, sport a relaxaci. Tyto aktivity se budou prolínat i celou saunou-klubovnou a podpoří tak funkci a atraktivitu ostrova. Kompozičně dokončí podélnou osu, na kterou jsou navěšeny současné kulturní a sportovní objekty.

Koncept sauny vychází z fází saunovacího procesu: prohřívárna – ochlazovna – odpočívárna. K tomu se přidávají nabídky aktivit jako jóga, paddleboard, plavání a osvěžovna v podobě klubovny.

Prostorově je sauna složena z modulu čtverců. Každý čtverec a jejich spojení mají svou funkci a vnitřní prostory se tak různě proplétají. K orientaci slouží atrium s květinami ve středu objektu, odkud se jednotlivé funkce rozvětvují - možnost vybrat si klubovnu jako osvěžovnu - místo, kde se můžu bavit nebo tichou odpočívárnu pro relaxaci či samotné prostory se saunami a ochlazovnami nebo aktivnější část na okraji.

koncept

situace 20

100m

10

09

11

07

07 06 08

04

03

04

04

12

08

02

05

05

05

02

13

14 01

půdorys 1:200

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15

recepce šatny atrium klubovna s barem klidná odpočívárna oddych sauny finské a parní ochlazovna plovárna paddleboard cvičení zázemí baru zázemí zaměstnanců prádelna a sklad technická místnost

15

řez 1:200

pohled severní

pohled východní pohledy 1:200

model a materiály

atrium klubovna

pohled z ostrova odpočívárna

10

LÁZNE OSADA JIZERKA Magdaléna Piterková | ATSS

V Jizerských horách neni tradýcia kúpeľníctva nič novým. Nachádzajú sa tu liečivé pramene, čerstvých vzduch a vzácne liečivé rašeliniská, nachádzajúcesa priamo v osade Jizerka.

Koncept návrhu je založený na myšlienke trojdimenziálnosti človeka. Duša je vnímaná ako voľné priestranstvo, okolitá krajina Jizerky, telesná schránka je hmotou, pevným základom a dimenzia myseľ, je cestou, zážitkom a prípravou počas putovania ku kompletnej očiste. Kúpele sú zamerané na pohybový aparát.

Koplex je rozdelený do dvoch častí, na kúpele a hotel. Pričom spojnicou, spomínanou cestou, je dvor ktorým je potrebné prejsť pri začiatku každej dennej procedúry liečebných kúpeľov. Budova hotela je prvá ktorú návštevník uvidí a je orientovaná k hlavnej ceste. Kúpele sa nachadzajú v zadnej časti a sú čiatočne zakopané. Orientácia v zadnej časti dovoluje zachovať potrebnú intimitu, no vďaka zalomeniu je možné vo verejnejšej časti, pri bazéne, vnímať krásne výhľady na okolie a kopec Bukovec. Budovy sa materálovo líšia. Hotel je obloženým tmavým farbeným drevom ktoré je prítomné na okolitých budovách.

Lázne sú naopak kamenné aby sa podtrhla ich dôležitosť.

koncept

situácia

duša krajina

telo hmota

myseľ cesta

200

1000m

pôdorys 1NP b

9

2

9

9

9

10

9

9

8

2

7

11 1 a

12

3 6

14

13

14 4 5 14 14 15 14

16

14

b´ a´

pôdorys 2NP b

17 a

19

18

3 21

2

20

b´ a´

1 recepcia 2 šatňa zamestnancov 3 lekár 4 ubytovanie 5 kuchyňa 6 reštaurácia

7 sklad prádla 8 odpočinak 9 liečivé kúpele 10 pítko 11 šatne 12 sauna

13 bublinková kúpeľ 14 masáže a zábaly 15 prípravňa 16 plavecký bazén 17 upratovacia miestnosť 18 kancelária hotelu

19 zázemie k baru 20 bar

5

20m

pohľad

vtup

pohľad na hotelovú česť

rez a-a´

rez b-b´

5

20m

plavecký bazén

oddychová časť

reĹĄtaurĂĄcia

fotka modelu

11

LÁZNĚ BRDY Kristýna Rejsková | ATOS

Příroda v Brdech se od jiných lesů liší zvláštním způsobem ochrany, jež jí donedávna poskytoval status vojenského újezdu. Od začátku pro mě bylo klíčové vstoupit do této krajiny s respektem, který jí jako dlouho nepřístupnému území náleží.

Samotné procedury jsou zvoleny tak, aby do Brd přilákaly konkrétního návštěvníka, člověka, který se zde pak bude pohybovat s pokorou. Slatinné koupele a zábaly jsou doplněny suchou a podvodní masáží. V souladu s konceptem jsem zvolila lineární řazení procedur a prostor pro odpočinek. Návštěva lázní je zde procesem, tedy cestou.

Pro stavbu jsem zvolila lokalitu Teslínských rybníků, ze které koncept vychází a opět se k ní vrací. Dům je jako těleso vložen do prostředí tak, aby mohl co nejvíce čerpat jeho atmosféru a zároveň jej nenarušit. Otevírá se směrem k rybníku a lesu, z druhé strany celé místo chrání. Samotný tvar je výsledkem reakce na konkrétní terén, jež probíhá po horizontále (dům terén nekopíruje, naopak je nad něj vyzdvižen).

Lázeňská část domu se pomalu noří do jehličnatého lesa, zatímco exponovaná strana s kavárnou vybíhá podél mohutných buků až nad rybník, aby návštevníkovi nabídla cestu, která je k lázním připoutána “druhou kůží” z dřevěných lamel.

Ta jej pak povede z otevřeného prostoru až do úplného srdce místa, nad hladinu menšího z rybníků.

koncept

řez a-a‘

2

10m

situace

20

100m

půdorys

12 8 3 1

4 2

5

7

10 11

6 9

13

14

15

16

17

18

20

pohled severovýchodní

32

19

0

30 21

22

23

24

27 25

26

28

31

29

2

1 kavárna 2 bar 3 šatna zaměstnanců 4 zázemí kavárny 5 sklad potravin 6 technická místnost 7 sklad slatiny 8 toalety

9 toalety 10 sklad prádla 11 kancelář 12 vstupní hala 13 šatna zaměstnanců 14 denní místnosti 15 šatna 16 šatna

17 toalety 18 toalety 19 sprchy 20 sprchy 21 podvodní masáž 22 podvodní masáž 23 odpočinek 24 suchá masáž

10m

25 suchá masáž 26 suchá masáž 27 odpočinek 28 slatinná koupel 29 slatinná koupel 30 odpočinek 31 slatinný zábal 32 slatinný zábal

2

10m

cesta

odpoฤ inek

slatinnรก koupel

cesta podél lázní

dřevo

beton

fotografie modelu

12

RAŠELINNÉ LÁZNĚ BRDY Sylvie Tesková | ATOS

Odpočinek, klid, ticho, soukromí.

Slova charakterizující lázně a také atmosféra, kterou jsem chtěla při svém návrhu vytvořit uprostřed brdských lesů. Mým cílem bylo navrhnout funkční stavbu umožňující léčbu pohybového ústrojí pomocí rašlinných koupelí, zábalů a masáží. Stejně tak důležité pro mě ale bylo, aby napomáhala i psychickému zdraví, aby samotný prostor působil pozitivně a klidně.

Brdy jsou místem mnoha tváří. Na jedné straně hluboké a neprozkoumané lesy, které byly téměř sto let skryté očím turistů. Na druhé snaha lidí si toto území ve středu Čech přizpůsobit svým potřebám, která těmi zdánlivě neproniknutelnými lesy prostupuje skrz na skrz. Největším takovým lidským zásahem jsou Padrťské rybníky a skoro nekonečné, dokonale rovné cesty, které se křižují v pravidelném rastru.

Své lázně jsem se rozhodla umístit nedaleko většího ze dvou rybníků právě na jednu z těchto cest. Nosné zdi vybíhají kolmo z ní, tvoří tak další menší rastr a každý z modulů nabízí jinou aktivitu. Ve vodoléčebné části to jsou bazény, vířivky a sauna, v rašelinné části se střídají procedury s odpočinkovými místy a krajní moduly zabírá kavárna. Všechny jsou na konci prosklené, zůstávají tak v neustálém kontaktu s okolní přírodou, některými se dá vyjít ven a odpočívat pod širým nebem a jeden v podobě další cesty vede až k rybníku.

Povrchovým materiálem je jak v interiéru, tak i exteriéru omítka probarvená stejně jako okolní cesty místním červeným hematitem, kterou doplňuje dlažba a dřevěný nábytek.

koncept

situace

10

40m

22 21

20

19 18

17

24 23

25 26 27

16

28

32

29 33

15

30 14 31

01 13

02

12 03

04

05

06

07

11

09

10

08

36

34

35

půdorys

2

10m

01 vstupní prostor 02 recepce 03 šatna ženy 04 šatna muži 05 sprchy ženy 06 sprchy muži 07 WC ženy 08 WC invalidé 09 WC muži 10 venkovní bazén 11 sauna 12 tělocvična 13 terapeutický bazén 14 vířivka 15 relaxační bazén 16 masážní bazén 17 rašelinná koupel 18 rašelinná koupel 19 odpočívárna 20 rašelinný zábal 21 masáž 22 odpočívárna 23 časování procedur 24 úklidová místnost 25 sklad špinavého prádla 26 prádelna 27 sklad čistého prádla 28 zázemí zaměstnanců 29 šatna pro zaměstnance 30 kancelář 31 výdej prádla 32 sklad 33 technické zázemí 34 kavárna 35 venkovní prostor kavárny 36 zázemí kavárny

řez terapeutickým

bazénem

řez podélný

pohled severovýchodní

pohled jihozápadní

2

10m

předprostor procedur

vířivka a terapeutický bazén

dřevo

probarvená omítka

dlažba

13

LÁZNĚ BRDY Hana Vymětalíková | ATOS

V tomto semestru jsme se zabývali lázněmi. Pro své lázně jsem si vybrala lokalitu pohoří Brdy, konkrétně oblast Padrťských rybníků.

Při návštěvě místa na mě nejvíce zapůsobily pravidelně uspořádané přímé dlouhé cesty, kterými jsem bloudila na cestě k rybníkům na rozlehlé pláni ukrytých v hlubokých smrkových lesích.

Dnes toto místo působí nedotčeně, čistě. V minulosti zde však bylo živo.

Probíhala zde těžba rudy, proto zde byly vybudovány rybníky. V minulém století zde byl zřízen a postupně dále rozšiřován vojenský újezd. Několik zdejších vesnic zaniklo, obyvatelé byli vystěhováni. Před několika lety bylo toto místo znovu zpřístupněno lidem. Stalo se místem vyhledávaným za účelem rekreace a odpočinku lidí z nedalekých velkých měst.

Dala jsem si za úkol vytvořit lázně sloužící k odpočinku a zotavení lidí přepracovaných a unavených z uspěchaného života ve velkoměstě. Umožnit jim zpomalit, nadechnout se a začít vnímat krásu i maličkosti kolem sebe.

Inspiraci jsem hledala na místě samotném. Má bohatou minulost. Ač se to na první pohled nemusí zdát, je člověkem již dlouhou dobu utvářené. Nechtěla jsem zde proto přinášet nic nového. Hlavním motivem pro mě byly již zmíněné dlouhé pravidelné cesty vzniklé v době, kdy se zde nacházel vojenský újezd.

Jsou tvořeny výrazně cihlově zabarvenou horninou těženou v nedalekém lomu.

Lázně jsem umístila na břeh Dolejšího padrťského rybníka, který zde vznikl již za průmyslového rozmachu oblasti, s výhkledy na okolí.

Pohyb chůzí je zdravý nejen pro tělo, ale i pro duši. Návštěvníci lázní budou moci bloumat sítí cest, odpočívat, užívat si výhledů na zdejší přírodu. Daleko od svých starostí a obav.

skica konceptu

situace

18

18

18

18

17

16

16

35 16 10

12 12

12

10

15 16

15

16

19

21

9 8

11

12

14

13

34

14

9

23 22

36

20

19 13 20

10

23

24

8

37

10 7 10 10

25

26

25

26

32

7

38

33

28 6

28

28

28

5

29 30

29

30

4 3 31

2

27

1

1 kancelář 2 recepce a zázemí recepce 3 šatny muži 4 šatny ženy 5 venkovní bazén 6 sprchy bazén 7 toalety u bazénu 8 zázemí rašelinné lázně 9 předprostor masáží r. l.

10 masáže rašelinné lázně

11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

předprostor koupelí r. l. koupele rašelinné lázně toalety rašelinné lážně zázemí bylinné lázně předprostor masáží b. l. masáže bylinné lázně předprostor koupelí b. l. koupele bylinné lázně toalety bylinné lázně toalety kavárna pro lázně

21 kancelář dietologa 22 kavárna 23 toalety kavárna pro hosty 24 kuchyně 25 zázemí kuchyně 26 zázemí zaměstnanců kuchyně 27 sklad a přípravna rašeliny 28 ostatní skladovací prostory 29 denní místnost

pro zaměstnance

30 toalety pro zaměstnance 31 vstupní prostor 32 centrální společenský prostor 33 prostor rekreační části 34 prostor rašelinných lázní 35 prostor bylinných lázní 36 prostor kavárny v lázních 37 exteriér kavárny 38 prostor zázemí zaměstnanců

půdorys

řez příčný

5

20 m

řez podélný

5

20 m

5

20 m

hlavní centrální prostor

dřevo

probarvený pohledový beton

koupele

koupele

model

odpočinkové zákoutí

chodby

exteriér

14

VINAŘSTVÍ LESKOUN OLBRAMOVICE Klára Novotná | ATRN

Koncept návrhu vinařství je založen na inspiraci vinicí, uprostřed které je umístěn, jejím řádem, pravidelností, délkou a štíhlostí linií jejích řádků.

Tři řádky vinařství vyrůstají ze země jako řádky vinné révy. Reprezentativní prostory – ubytování, restaurace, vstupní hala a prezentační místnost jsou situovány ve spodním a prostředním řádku a jsou orientovány tak, aby skýtaly výhled na panorama Pálavy a Olbramovic. V horním řádku se nachází provozní prostory – prostor pro příjem a zpracování vinné révy, zázemí zaměstnanců, expedice a garáže. Pod zemí víno zraje v sudech, lahvích a nerezových tancích.

Tyto prostory jsou vizuálně propojeny s prostory reprezentativními tak, aby návštěvník mohl nahlédnout do procesu výroby vína, které právě ochutnává.

Idea materiálového řešení je založena na důležitosti půdy v procesu růstu vinné révy. V zemi se odehrává to nejdůležitější, z půdy víno získává specifické vlastnosti, půda ovlivňuje jeho chuť. Vinařství je vystavěno systémem rammed earth wall. Stěny jsou tvořeny vrstvami hutněné hlíny.

vstupní hala

degustační místnost

koordinační situace RŠ

10 ,2

RŠ

VŠ RŠ

SO 07

5

9

,07

+9

RŠ

5,9 ,2

10

11

RŠ

RŠ

SO 05

.

UN . m KO m n ES Í L 71,0 TV = 2 ŘS ,000 A VIN P ±0 SO 02 1.N

RŠ

VŠ

V BP

,1

87

5

,07

+5

SO 07 SO 01

RŠ RŠ

VŠ

SO 02 SO 03

RŠ

SO 04

SO 03

SO 04

NÍ

NČ

TE

RE

Ž

DR

NÁ

SO 07

SO 06

20m

5

13600

18800

3050

99

D3 P

D16

18700

300

3050

3200

3200

3200

3200

900 1800 50

600 50 D6 L

600

1350

900

D L

50 900

700

1510

N.0

D P

2350

2450

28

700

2850

K3

3200

3200

3200

32

O2

54100

9000

13300

700

3150

6250

D10 L

9300

O4

67700

O5

3300

800

18700

300

300

100

8900

300 700

5200

700

N.19

2000 2100

7400 D7 P

100

4400

4400

450 1450

600 2100

150 D7 P

300

18500

N.20

D14

2000 2100

±0,000 s.v. 3820

800 2100

D14

D8 L O3

700

D13

5210

120

D11 L

2850

3200

3200

3200

3200

2850

700

2850

3200

2850

700

2850

32

750

29500

47300

87100

B

125

C

3000

2200 300 700

9100

600 2100

600 2100

300

1850

300 700 2100 700

N.16

700

250

4700

D4 L

1200 2100

D6 L

950

1750 700 2100

2100

700 2100

450

300

300

D4 L

N.17

D8 L

N.18

2150

2800

800 2100

2725

D4 L

700 2100

D6 L

3300

D6 L

D6 L

600 2100

150 1800

900 50 900 50

D4 L

675

600 2100

600 2100

600 2100

900 50 900 50 900 50 900 50 900 200

600 2100

7750

D7 P

450

450

8800

1500

D7 P

1500

D7 P

1350

D7 P

D6 L

1850

300

D7 P

600 2100

1600

9300

D7 P

950

450

300

D7 P

950

1100 50

D6 L

950

200

1500

N.15

950

600 2100

950

450

450

1350

3050

1100

450

3200

600 2100

600 2100

200

3050

450

300

600 2100

1400

1

6x280/166,7

N.14

1650

50

3150

600 2100

600 2100

50 900 50 900

D7 P

450

600 2100

D7 P

2500

300

50 D7 P

1350

2300 450

1100

600 2100

300

6

700 1350

200

600 2100

N.13

+1,000

3700

N.12

1850

450

1800

1100 2100

700

K3

2900

615

10200

29400

D6 L

700

2850

650

700

3050

D L

650

300 3050

600 2100

4830

D2

29

600 2100

N.04

2000

600 18700 12600

200

50 900 50 900 50

940 600 2100 50 450 1800

450

D6 L

650

700

1600 2100

D6 L

600 2100

1750

1750

+3,980 s.v. 3820

+2,458

4270

600 2100

1100

2950 700 2100

50

1100 600

300

63

9x280/169,1

D6 L

950

600

58

72

D6 L

600 2100

450 D4 L

N.03

2200

D

D7 P

300 1700

1400

1900

V.01

7750

+3,980 s.v. 3820

300

64

8850

D1

6x280/169,1

4400 8800

10200

N.02

2000 2250

N.01 +3,980 s.v. 3820

1750

600 2100 50

1800

49

300

57

300

1400

2200

4970

1060

2240 9x280/169,1

1510

1890 +1,443

450

700 700

6500

18700

8850

300

1750

18700

1750

700

2800 2100

700

700

D16

B'

12750

C'

půdorys přízemí

koncept

řez a-a‘, řez b-b‘

1275

1025

1275

445 580 250

6255

3820

3820 2100

1275

1025

410 615 3820

250 4390

1025

1275

410 615 3820

250 3820

3820

4250

5095

2200

750

320

180 430

430

250

1000

1430

Ž 5220

3570

4110

3710

3710

4250

290 800

800

600 490

-4,630

600 200

P6

290

2710

2250

2710

-4,140

600 200

5760

5760

6300

290

800

600 490

T

P -4,430

600 200

290

800

600 490

250

1620

1620 3510

180 430 250 4120

3630

ZHUTNĚNÝ ZÁSYP

±0,000

R

-0,430

P7

600 200

PĚNOVÉ-4,630 SKLO

P4

-1,820

4970

2100

PŘÍČKY,-4,430 OBOUSTRANNÉ PLECHOVÉ OPLÁŠTĚNÍ, VNITŘNÍ NOSNÝ ROŠT, PUR JÁDRO

LEGEN ±0,000

D9

P6

-4,140

2475 250

250

950

1200

250

4060

3630 2100

-0,510

ŽELEZOBETON

-5,230

S2

-0,180

TEPELNÁ IZOLACE PIR/EPS

PROSTÝ BETON

+3,820

+1,620

430

RAMMED EARTH WALL

+3,820 D5

P4

-0,080

1530

9205

-0,260

+2,820

950

1530

250

±0,000

2725

910

430

250 430 180

430

250

200

1600

LEGENDA MATERIÁLŮ

+0,750

600

+1,250

+3,550

+2,730

+5,095

5% S1

P4

+3,980

290

290

+3,800

+2,350

+2,850 1500

490

P1

+3,340 +3,050

1300

1100

600 500 200

250 1600

+1,750

4250

5100

6475

6725

4460

4460

5000

+3,975

D3

D6 5%

D2

+3,340

+7,800

1720

+7,800

+7,800

+9,075

5% S1

+8,495

1025

1275

250

455 570

5%

+8,505

5475

5725

D1

+9,075

+9075

5% S1

3820

5%

4850

+9,075

D4

P V -5,230

P

Z

-5,765

P

PŮVODNÍ TERÉN

P

PRANÉ ŘÍČNÍ KAMENIVO ± 0,000 = 271,00 m n.m. BPV Název: Vinařství Leskoun Lokalita: Vrch Leskoun, Olbramovice Vypracovala: Bc. Klára Novotná Vedoucí projektu: Ing. arch. Dalibor Hlaváček, Ph.D. Stupeň: DPS Číslo výkresu: D.1.2.5 Výkres:

Měřítko:

Formát:

1:100

2xA4

ŘEZ A-A'

13600

17850

O1

A'

115900

900

13600

D16

12750

D16

300

6800

12050

37700

700

N.11 +3,340 s.v. 4460

D'

1600 2100

V.02

D2

300

5850

300

2950

700

500

3050 700

3200

650

3200

2400

2350

1250

D5 P

1800

D4 L

300

700 2100

300

700 2100

2000

19200

3200

N.10

8800

N.09 +3,980 s.v. 3820 3050

8300

200

6800

700

6100

N.08

D7 P

D4 L

2950

1600 2100

6500

N.07

N.06

D5 P

320

320

700

A

48500

600 2100

450

3000

1950

450

50 900

N.24

200

1850

950 600 2100

D6 L

D6 L

950 2800

450

1600 D7 P

600 2100

D6 L

600 2100

600 2100

50

D6 L

600 2100

1100

200 900 50 900 50 900 200

600 2100

600 2100

1800

150

1400

450

300 D6 L

750

D7 P

900 50 900 50

2850

2500

600 2100

1600

3200

300 700 2100

1450

3200

1600 D5 P

D12 P

1

600 2100

D7 P

150

5210

4900

2850

N.23

450

3200

3360

600 2100

D7 P

D9 P

500

7300

1740

D7 P

700

13x280/166,9

13

700

1830

5520 250 1360 14

1280

3360

250

13x280/166,9

1830

8900 D9 P

800 2100

26

N.22

700 800 2100

N.21

3600

1470 300

1290

18500

6740 1100

300

350

1100

1860

V.03

1200 2100

200

12050

5850

8800

900 600 2100

1500

2100

1500

300

600 2100

2100

05

50 D7 P

1500

6250

1500 2000

2500

D6 L

3000

D2

700 2100

200

200

D7 P

50

1500

6100

1350

2100

1500 2000

1800

D6 L

3050

300

1250

2950

700

3050 200

200 800 50

950

600 2100

800

650

700

D17

450

10300

38400

5500

2

10m

D6 L

600 2100 50 450

950 600 2100

50 900 50 900 50 900

940

1250

D6 L

300

D6 L

50

2000

600

1800

-0,080

600 2100

D6 L

1510

1800

M.02

600 2100

2200

700 2100 450

50

600

300

D4 L

-0,080 s.v. 3630

+2,458

50 900

700

9000

29400

19200

700

2300

2400

37700

D6 L

50 600 2100

2950

M.01 1750

D

600 2100

450

48

9x280/169,1

1750

8800

40

S.01 -4,140 s.v. 7690

4830 1100

300 1700

1900

V.01

D7 P

600

34

300

39

1400

6x280/169,1

1750

1650

25

300

33

300

1400

2200

4970

1060

2240 9x280/169,1

1510

1890 +1,443

6500

700

1750

37700

1750

700

450

700

77500

B'

C'

půdorys mezipatra

S.07 -4,140 s.v. 7690

700 D10 L

800

700

D7 P

4400

300 700

N.19

2000 2100

±0,000 s.v. 3820

800 2100

300

100

8900

300 700

N.20

D14

2000 2100

±0,000 s.v. 3820

D14

D8 L

2100

18700

D13

250 2850

5210

3080 2100

O3

120

D11 L

1200 2100

600 2100

100

300

D7 P

300

18500

8100

150 1800

D4 L

5200

1750

700

300

4400

450 1450 150

600 2100 600 2100

O7

N.18

700 2100

300 3300

2200

N.16 9100

600 2100

600 2100

600 2100

4700

1850

300 700 2100

3000

600 2100 ±0,000 s.v. 3820

O6

D8 L

3300

700 2100

D6 L

950

800 2100

2725

D4 L

450

D6 L

300

1600

700 2100

N.17

600 2100

2150

2800

450

D4 L

D4 L

675

D7 P

2500

600 2100

D6 L

D6 L

7750

D7 P

D6 L

900 50 900 50 900 50 900 50 900 200

900 50 900 50

8800

D7 P

1500

D7 P

1350

D7 P

600 2100

1850

300

D7 P

950

450

9300

450

1350 300

450

300

600 2100

D6 L

D7 P

950

1100 50

600 2100 1500

N.15

950

200

200

950

600 2100

450 450

1100

450

1650

950 600 2100

50

N.14

600 2100

D7 P

1350

3150

50 D7 P

600 2100

D7 P

450

600 2100

1400

1

6x280/169,1

1100 50 900 50 900

600 2100 300

450

1500

10200

700

700 2300

6

300

3700

N.13

+1,000 700 1350

200

450

1800

1100 2100

N.12

1850

2900

615

47300

O4

3200

3200

3200

3200

2850

700

2850

3200

2850

700

2850

750

29500

47300

B

C

87100

4970

600 2100 50 450

1100

1250

D6 L

600 2100

D6 L

50 600 2100

600

2000

D6 L

1510

D6 L

1800

1800

600 2100

50

S.03

1060

-4,140 s.v. 4120

1510

1750

9x280/169,1

700 2100 450

1400

600

300

D4 L

24

-1,602

50 900

700 1600 2100

2400

37700

D6 L

50 600 2100

450

S.02

2200

8800

4830

600 2100

2950

16

S.01 -4,140 s.v. 7690

D

300 1700

1900

V.01

D7 P

600

10

300

15

1400

6x280/169,1

1750

1650

1

300

9

300

50 900 50 900 50 900

2200

9x280/169,1

940

2240

-2,617

950

1890

1750

700

1750

37700

1750

700

450

700

77500

B'

C'

půdorys sklepa

700

D2

D2

1600 2100

1600 2100

19900

D2

1700

1700

1600 2100

D2

-4,140 s.v. 7690

1700

2175

1600 2100

47300

D2

700

700

700

1600 2100

4650

9000

29400

D2

S.07

1600 2700

D15

170

3110

9500

700

5210

2790

47650

B

C

77150

300

A' 700 9300

M.03

M.04

-0,080 s.v. 3630

-0,080 s.v. 3630

9100

700

M.05 -0,080 s.v. 3630

1400

D2

D2

300

2950

V.02

4350

A

700

700

500

2300

1800

34450

2300

D2

300

1600 2100

D'

300

1600 2100

1400

1600 2100

4650

300

6200

300

6200

6050

S.08

9000

300

-4,140 s.v. 7690

S.10

4350

-4,140 s.v. 7690

S.09 -4,140 s.v. 7690

700

8900

700

320

320

700

700

18500

5520

1100

300

600 2100

450

450

3000

1950

1400 150

N.24

200 950 600 2100

D6 L

950

1600

450

2800

D7 P

600 2100

D6 L

600 2100

1100 50

D6 L

600 2100

600 2100

150

600 2100

D6 L

200 900 50 900 50 900 200 D6 L

750

450

50 900

600 2100

2850

D7 P

900 50 900 50

3200

2500

600 2100

1850

1800

300 700 2100

D5 P

600 2100

D7 P

1600

3200

1600

D12 P

1450

3200

5210 1

500

250

3360

450

3200

700

13x280/166,9

13

4900

1360 14

1200 2100

3360

1280

13x280/166,9

600 2100

D7 P

D9 P

N.23

2850

250

800 2100

26

700

D7 P

1740

7300

N.21 ±0,000 s.v. 3820

±0,000 s.v. 3820

8900 D9 P

1830

700 800 2100

1830

18500

6740

N.22

3600

1290

300

V.03

350

1100

300

1470

1860

O6

450

700

A'

10300

9300

S.04

S.05

-4,140 s.v. 4120

-4,140 s.v. 4120

9100

700

S.06 -4,140 s.v. 4120

1400 1600 2100

D'

D2

D2

300

2950

V.02

500

700

2300

1800

34450

2300

D2

300

300

1600 2100

1400

1600 2100

4650

300

6200

300

6200

6050

4350

A

1600 2100

700

D2

S.08

9000

300

-4,140 s.v. 7690

S.10

4350

-4,140 s.v. 7690

S.09 -4,140 s.v. 7690 18500

700

8900

700

1600 2100

320

3600

600 2100

300 450

3000

1950

S.14

200 D6 L

950 2800

450

1600 D7 P

600 2100

600 2100

D6 L

600 2100

950 600 2100

D6 L

900 50 900 50

1450

600 2100

50

D6 L

450

700 29500

D6 L

450

200 900 50 900 50 900 200 1100

2500

D7 P

50 900

600 2100

450 1400 150

300 700 2100

600 2100

D5 P

1850

2790

1500

12920

1600

600 2100

1600

5210 1

600 2100

D7 P

150

4350

3360

500

700

13x280/167

13

4900

250

S.13

1280 250

1360 14

600 2100

D7 P

D9 P

1800

8800

800 2100

-1,969 3360

700

D7 P

1740

S.11

13x280/167

D9 P

1830

8900 800 2100

-4,140 s.v. 3710

26

S.12

700 1830

1290

5520

18500

5540 6740

350

300 300

1860

15220

1100

V.03

1100

O8

1470

320

700

700

D2

450

N.01 lisovna N.02 příjem hroznů N.03 chodba N.04 toalety N.05 šatna N.06 šatna N.07 denní místnost N.08 kancelář N.09 expedice N.10 sklad N.11 garáž N.12 chodba N.13 kancelář N.14 šatna N.15 toalety N.16 sklad N.17 kuchyně N.18 toalety N.19 restaurace N.20 vstupní hala N.21 prezentační místnost

N.22 sklad N.23 toalety N.24 šatna M.01 byt správce M.02 toalety zaměstnanců M.03 technická místnost M.04 technická místnost M.05 technická místnost S.01 zrání vína v lahvích S.02 chodba S.03 toalety S.04 umývárna sudů S.05 sklad kartonů S.06 sklad prázdných lahví S.07 tanková hala S.08 lahvovna S.09 zrání vína v sudech S.10 sklad hotového produktu S.11 degustační místnost S.12 sklad/přípravna S.13 toalety

2

10m

detail atiky OPLECHOVÁNÍ ATIKY PŘÍPONKOVÝ PLECH

5% OSB DESKA TL. 25 mm

300

100 10 40 575

410

575

40

MALTOVÉ LOŽE

XPS KLÍN

250

4

200

2%

697

130 10 3 100

MODIFIKOVANÝ ASFALTOVÝ PÁS S POSYPEM

S1 PRANÉ ŘÍČNÍ KAMENIVO TL. 100 mm 300

100

OCHRANNÁ GEOTEXTILIE

300

2x MODIFIKOVANÝ HIZ ASFALTOVÝ PÁS

700

S3

SPÁDOVÉ KLÍNY EPS TL. 210-20 mm, SPÁD 2% TEPELNÁ IZOLACE EPS TL. 200 mm

HUTNĚNÁ HLÍNA TL. 300 mm

PAROZÁBRANA

S3

TEPELNÁ IZOLACE PIR TL. 100 mm

MONOLITICKÁ ŽLB STROPNÍ DESKA TL. 250 mm

HUTNĚNÁ HLÍNA HLÍNA TL. TL. 300 300 mm mm HUTNĚNÁ TEPELNÁ IZOLACE PIR TL. 100 mm

300

HUTNĚNÁ HLÍNA TL. 300 mm

100

300

700

detail soklu

PRANÉ ŘÍČNÍ KAMENIVO UKONČOVACÍ L-PROFIL

OCELOVÁ OBRUBA

250

430

100

80

PÁSEK ISOVER

P4 300

90

10

300

700

KLETOVANÝ POVRCH S DISPERZNÍM PROTIPRAŠNÝM NÁTĚREM BETONOVÁ MAZANINA, VYZTUŽENÁ KARI SÍTÍ TL. 80 mm TOPNÁ ROHOŽ ELEKTRICKÉHO PODLAHOVÉHO VYTÁPĚNÍ AKUSTICKÁ IZOLACE TL. 100 mm MONOLITICKÁ ŽLB STROPNÍ DESKA TL. 250 mm

DUTINOVÉ ZDÍCÍ TVAROVKY BETONOVÉ, VERTIKÁLNĚ A HORIZONTÁLNĚ ARMOVANÉ, VYLITÉ BETONEM TL. 300 mm TIZ PIR TL. 100 mm

detail základů

400

300 700

2x MODIFIKOVANÝ HIZ ASFALTOVÝ PÁS VERTIKÁLNĚ A DUTINOVÉ ZDÍCÍ TVAROVKY BETONOVÉ, SAMONIVELAČNÍARMOVANÉ, STĚRKA + PENETRAČNÍ NÁTĚRTL. TL.400 5mm HORIZONTÁLNĚ VYLITÉ BETONEM mm HUTNĚNÁ HLÍNA TL.HIZ 300ASFALTOVÝ mm 2x MODIFIKOVANÝ PÁS PENETRAČNÍ NÁTĚR SAMONIVELAČNÍ STĚRKA TL. 5 mm HUTNĚNÁ HLÍNA TL. 300 mm

P6 KLETOVANÝ POVRCH S DISPERZNÍM PROTIPRAŠNÝM NÁTĚREM BETONOVÁ MAZANINA, VYZTUŽENÁ KARI SÍTÍ TL. 100 mm TOPNÁ ROHOŽ ELEKTRICKÉHO PODLAHOVÉHO VYTÁPĚNÍ TEPELNÁ IZOLACE EPS TL. 180 mm 2x MODIFIKOVANÝ HIZ ASFALTOVÝ PÁS PENETRAČNÍ NÁTĚR DUTINOVÉ ZDÍCÍ TVAROVKY BETONOVÉ, VERTIKÁLNĚ A 400

300

PODKLADNÍ BETON, DVOJITĚ VYLITÉ VYZTUŽENÝ KARI TL. SÍTÍ400 TL. mm 200 mm HORIZONTÁLNĚ ARMOVANÉ, BETONEM

100

XPS KLÍN 50/50 mm

490 600

200

10

180

OCHRANNÁ BET. MAZANINA

princip překladů u velkých interiérových otvorů

RAMMED EARTH

BETONOVÝ PŘEKLAD OCELOVÝ PŘEKLAD

Název: Vinařství Leskoun

Lokalita: Vrch Leskoun, Olb

Vypracovala: Bc. Klára Nov

Vedoucí projektu: Ing. arch.

Stupeň: DPS Číslo výkresu:

S3 - NOSNÁ OBVODOVÁ STĚNA SIREWALL

Formát

D.1.2.20 Výkres:

D10 - DETAIL

rammed earth wall, nosná obvodová stěna

HUTNĚNÁ HLÍNA TL. 300 mm TEPELNÁ IZOLACE PIR TL. 100 mm HUTNĚNÁ HLÍNA TL. 300 mm

15

LÁZNĚ TESLÍN BRDY Martin Fornůsek | DP

Hmotové řešení objektu umožňuje, aby se nejednalo jen o dům v přírodě, ale aby mohla příroda proniknou do domu samotného. Prvně byl dle stavebního programu stanoven objem, který je potřebný pro veškerý provoz lázní a ten byl dále rozčleněn na menší objekty, přičemž důraz byl kladen především na zachování logických vazeb jednotlivých provozů.

Dalo by se říct, že se objekt dělí na čtyři části - vstupní hala s administrativou, ubytovací část s přiléhající venkovní „kolonádou“, hospodářská část s kuchyní a jídelnou a hlavní část s bazény a procedurami. Tyto čtyři části jsou propojeny ústředním prostorem, který je zasklen a temperován. Snahou bylo vpustit přírodu do domu, proto byly v této části ponechány stávající stromy, které jsou zároveň přirozeným stíněním proti přehřívání prostoru v létě.

Inspirací pro vnitřní prostory a fasádu se stala vertikalita okolního lesa.

Vysoké kmeny stromů obklopují člověka a jejich koruny celý prostor uzavírají a vytváří dojem gotické katedrály. Tohoto pocitu bylo dosaženo především v prostoru bazénů. Samotné bazény by měly pak evokovat malé tůně a mokřady.

Parkování u objektu je pouze pro zaměstnance. Návštěvníci zanechají auto v obci Teslíny, kde jsou jim odebrány zavazadla a sami se vydávají na pěší cestu do lázní. Zhruba 3 km procházka je první procedurou jejich pobytu.

Materiálem, který charakterizuje celý objekt, je načervenalý kámen, který se těží v nedalekém lomu pod Červeným vrchem. Tento kámen je v současnosti používán především na povrchovou úpravu lesních cest. Ty jsou díky tomu rovněž načervenalé a spolu se svou pravidelnou geometrií vytváří charakteristický rastr. Tento kámen je použit jak na fasádu vnější, tak vnitřní. To umocňuje celkový záměr prolnutí exteriéru s interiérem. Tento kámen je doplněn dřevem a betonem.

situace

schéma kuchyně garáž zázemí zaměstnanců bydlení správce prádelna sklad kotelna

vstupní hala recepce konzultační místnosti

procedury pokoje pro jednu osobu

pokoje pro dvě osoby

kolonáda

externí procedury

koncept materiál

vertikalita

hmota

geometrie cest

lázně

jídelna

půdorys 1NP

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

recepce konzultační místnost atrium zázemí pro zaměstnance šatna bydlení správce sklad prádla prádelna sklad kotelna jídelna kuchyně sklad sklad sklad

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

sklad odpadky garáž zázemí procedur šatna nožní koupel masáže tmavá odpočívárna střiky světlá odpočívárna vanová koupel parní sauna plavací bazén odpočívárna s výhledem sedací bazén

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

umělý déšť tmavý bazén pokoje pro jednu osobu kolonáda pokoje pro dvě osoby sauna chodník Priessnitzovy sprchy kancelář kancelář ředitele tmavá odpočívárna světlá odpočívárna venkovní odpočívárna pokoje pro jednu osobu

36.

37.

38.

28.

29.

30.

31.

25.

27.

24.

26.

32.

22.

21.

22.

23.

22.

20.

11.

19.

33.

12.

34.

18.

17.

16.

15.

14.

3.

13.

35.

7.

10.

9.

6.

8.

4.

2.

5.

1.

2.

5

25m

5

25m

půdorys 2NP

41.

42.

44.

40.

39.

příčný řez

podélný řez

5

25m

5

25m

východní pohled

západní pohled

jižní pohled

severní pohled

vizualizace

detail fasรกdy

16

RAŠELINNÉ LÁZNĚ OSADA JIZERKA Josef Vild | DP

TEZE - HORSKÉ LÁZNĚ Prací se snažím znovuobjevit již téměř zapomenutý fenomén horských lázní na našem území. Nalézám dávný věhlas lázeňství Jizerských hor a navazuji na tuto tradici pohledem dnešním. Navrhuji lázně jako místo odpočinku, navrhuji lázně tiché. Navrhuji lázně rašelinné, jizerské.

RITUÁL Navrhuji rituál lázní, založený na bohatství těchto tichých hor.

Navrhuji lázeňský proces, cestu, inspirovanou historickou zkušeností.

Země - Voda - Vzduch / Rašelina - pramenitá železitá voda - horské klima.

Základní princip odpočinku v lázních napříč kontinenty, kulturami i dobou je téměř identický. Prvotní temperace organismu směřuje k uvolnění napětí ve svalech, k celkové relaxaci těla. Následující postupné navrácení do běžného stavu je způsobem odpočinku, hlavně duševního. Jasným příkladem jsou takzvané Římsko-Irské lázně, kde k temperaci je využíváno vzduchu-Irský princip a k navrácení princip římský-vody. Tento proces zahrnuje přesně definovaná zastavení.

Dělím postup do složky ČERNÉ-očisty těla působením rašeliny, a složky MODRÉočisty duše působení světla, vody a vzduchu. Symbolismus barev jasně definuje dělení dole-v zemi, rašelině a nahoře, na povrchu, světle, světě. Černá cesta je striktně stanovena vzhledem k regulaci zátěže organismu, zatímco modrá je čistě volnou volbou, pocitem, nezávislým na čase.

RAŠELINIŠTĚ-VRCHOVIŠTĚ Situuji lázně na vzdálený konec osady, na místo v kontaktu s vodou a významnými rašeliništi, na místo, kde kdysi stávala poslední chalupa osady, obkroužená meandrem Jizerky, na místo tiché, jen voda zde šumí, na místo rozlehlé, nekonečné, vzdálené, na místo tajemné, jedinečné.

40 m

VZDUCH

Sudatorium-parní lázeň 40°C, 70-100% vlhkosti

Frigidarium-studená koupel 14°C

Bylinná koupel 33 °C / Smrk, Jetel, Heřmánek

Očista DUŠE

Modrá složka

VODA

Tepidarium-vlažný bazén 27°C

5. Odpočinek, procházka

4. Němá masáž zad a šíje + doznění / 15’+15’

2. Rašelinná koupel 37-38°C / 15’ Očista TĚLA

Černá složka

RAŠELINA

3. Suchý zábal / 15’

1 Rašelinná koupel 2 Suchý zábal, masáž 3 Palaestrum 4 Vodní koupel 5 Odpočívárna 6 Zázemí

1. Sprcha 35°C / +-3’

5 m

RAŠELINNÉ SPRCHA 35 °C Izotermní voda-teplota povrchu kůže / 3 minuty Již samotnou cestou do jádra hor, na konec Jizerky se vzdalujete vašemu každodennímu bytí. Vaše smysly jsou záměrně potlačeny šerem, aby fyzická očista černé složky byla ještě intenzivnější. Lázeňský rituál začíná sprchováním, kdy teplá voda padající z velké mosazné hlavice z vás smyje zbytky starostí a po celém těle se vám rozlije uklidňující pocit čistoty.

Každému návštěvníkovi je nachystán bílý župan s ručníkem, jako symbol očisty.

RAŠELINNÁ KOUPEL 37-38°C / 15 minut Pod zaklenutým stropem je umístěn blok čedičové kádě napuštěné zahřátou rašelinou. Celý prostor je spoře osvětlen a černý beton stěn umocňuje atmosféru pod povrchem, v rašelině. Ponořte se do hluboké relaxace, teplota vašeho těla bude pozvolně temperována a vaše svaly pomalu do hloubky prohřívány. Následným rychlým osprchováním se zbavíte zbytků rašeliny.

SUCHÝ ZÁBAL / 15 minut Při zvýšení tělesné teploty dochází zároveň k dočasné únavě vašeho organismu, proto dalším krokem je odpočinek. Zábal prostěradlem a dekou zabraňuje rychlé ztrátě zvýšené teploty. Klidná atmosféra ticha vám umožní uvědomit si uvolnění a lehkost všech svalů.

NĚMÁ MASÁŽ / 15+15 minut doznění Největší tíhu si nosíme v zádech a zvláště pak v šíjí, a proto masáž je soustředěna právě takto. Komunikace je ponechána v co největší tichosti.

Při doznívání většina návštěvníků dřímá.

1 2 3

Sklad rašeliny + garáž Rašelinná jímka Vzduchotechnika / vytápění

4 5 6

Čistírna použité vody z koupelí Nádrž použité vody Jímání, úprava a ohřev vody

10 m

VODNÍ Tato část rituálu již není přesně určována, dává volnost volby, jak bude váš pobyt dále pokračovat. Po absolvování rašelinné černé části a zrození se na světlo se můžete rozhodnou pro odpočinek na světle, v šeru, či slunci. Nechte doznít rašelinou koupel a masáž podle svých pocitů a odpojte se od své mysli, třeba uklidňujícím pohledem do žlutě rozkvetlých luk Jizerky, zapomeňte na čas, lázně zavírají až hluboko po setmění. Volbou můžou být tři koupele bylinné, tak aby si každý vybral, jsou inspirované právě okolními loukami a lesy, jejich flórou a barevností.

SMRK /Picea Koupel s typickým aroma lesů, smůly stromů, koupel plná jehličí.

Proti vyčerpanosti, nervozitě, bolesti kloubů a zad, poruchám prokrvení či kašli.

JETEL /Trifolium Koupel méně aromatická, však s blahodárnými účinky zvláště pro kůži, koupel plná lístků.

Proti nespavosti, návalům horka, ztrátě pružnosti kůže, ekzémům, či akné. Čtyřlístek jako symbol štěstí.

HEŘMÁNEK /Matricaria Koupel inspirována hlavně fenoménem jedinečných žlutých luk Jizerky, upolínů a narcisů.

Proti bolesti, křečím, zánětům, aroma pro celkové uklidnění, koupel plná květů.

1 Zpracování rašeliny 7 Bezbariérová šatna a koupelna 2 Závětří 8 Obsluha lázní a první pomoc 3

Vstupní hala 9 Palaestrum 4

Šatna 10 Tepidarium-vlažná koupel 27°C 5 Make-up room 11 Bylinná koupel 33 °C-Smrk 6

Kancelář 12 Bylinná koupel 33 °C-Jetel

1 Zpracování rašeliny 7 Filtr I 2 Cirkulační rozvod rašeliny, dílna 8 Rozvaděč elektřiny 3 Rašelinná jímka 9 Nádrž použité vody 4 Vzduchotechnika / vytápění 10 Šatna, kuchyňka a hygienické zázemí pro personál 5 Čistírna odpadní vody 11 Toalety F 6 Čistírna použité vody z koupelí 12 Toalety H

13 14 15 16 17 18

Bylinná koupel 33 °C-Heřmánek Sudatorium-parní lázeň 40°C, 75-100 % vlhkosti Frigidarium-studená koupel 14°C Odpočívárna I Odpočívárna II Turecké sprchy

19 20 21

Sprchy F/H Toalety F/H Pítko pramenité vody

13 Sklad pro úklid 19 Suchý zábal, masáž 14 Sklad prádla 20 Filtr II 15 Prádelna 21 Jímání, úprava a ohřev vody 16 Sklad přísad 22 Nádrž čerstvé jizerské vody 17 Provoz lázeňských 18 Rašelinné koupele I-V

5 m

17

LÁZNĚ TESLÍN BRDY Petr Vošmik | DP

Návrh je umístěn v hustém lese u Hořejšího Padrťského rybníka na křížení 2 nově vytvořených lineárních cest, které jsou prodloužením stávajících cest. První je cesta vedoucí kolem zbytků Teslínského kláštera, druhou je cesta vedoucí podél západního břehu Hořejšího Padrťského rybníka. Toto umístění odkazuje na vojenské lineární cesty, kterými jsou zdejší lesy protkány. Z důvodu omezení automobilové dopravy v území nemohou návštěvníci dojet vlastním autem až k lázním. Svá auta musejí zaparkovat na parkovišti v obci Teslíny, odkud mohou dojít do lázní pěšky nebo pro ně může dojet automobil lázní.

Lázně Teslín patří do lázeňských zařízení spravovaných příspěvkovou organizací VOLAREZA, která spadá pod Ministerstvo obrany ČR. Tím je zachován odkaz využívání území Armádou ČR. Zařízení je veřejně přístupné s přednostím právem rezervace vojáků, válečných veteránů a zaměstnanců Ministerstva obrany.

Provoz lázní je zaměřen na léčbu pohybového ústrojí, která je nejčastěji vyhledávanou léčbou organizace VOLAREZA. Léčba není postavena na nejmodernějších přístrojích, ale na ověřených léčebných postupech a čistotě architektonického řešení. Důležitou složkou léčby je příroda v okolí lázní. Její divokost a krása působí pozitivně nejen na psychiku návštěvníků, ale je vhodná i k ozdravným procházkám.

Navrhuji lázně jako místo očisty těla i duše, jako místo odpočinku a relaxace, jako místo prolnutí s přírodou. Návrh není založen na nejmodernějších léčebných technologiích, ale na architektonické jednoduchosti a čistotě. Už sama kvalita prostředí může mít léčivé účinky. Stejné léčivé účinky může mít i propojení vnitřního prostředí s divokou a nedotčenou okolní přírodou, která je nedílnou součástí návrhu.

hmotový koncept

1.

2.

3.

4.

situace širších vztahů

přízemí 1. vstupní lobby 2. venkovní terasa 3. restaurace 4. kuchyně 5. kolonáda 6. molo 7.

WC ženy 8.

WC muži 9. bezbarirérové WC 10. CHÚC 11. sklad 12. kancelář 13. vyšetřovna 14. šatna zaměstnanců 15. prádelna 16. sklad kol + lyžárna 17. technická místnost 18. chodba 19. sprchy 20. pohybové aktivity 21. koupele a zábaly 22. meditační bazén 23. venkovní terasa lázní

5 17

16

15

10

14

13

12

3

1

11 10

18

6

9

8

9

7

2 4

7 20

8 19

21 21

21

23

21

22

1.NP 1. bezbariérový pokoj 2. vnitřní část kolonády 3. společenský prostor 4. sezení / hlediště 5. denní místnost 6. koupelna zaměstnanců 7. sklad 8. CHÚC 9.

WC muži 10.

WC ženy 11. bezbariérové WC 12. venkovní meditační prostor 13. parní lázeň 14. studený bazének 15. finská sauna 16. odpočinkový prostor

2

8 1 1

1 1

8 1 1

1 1

3

6

5

1 1

7

4

8

9 7 5

10

6

11

12

13

14

16

15

2.NP 1. pokoj 2. knihovna 3. sezení / hlediště 4. přístupová lávka 5. CHÚC

4 5 1 1

1 1

5 1 1

1 1

1 1

2

3

5 10

20m

prostor lázní

výhled z odpočinkové části

knihovna

knihovna

pohled východní

pohled jižní

podélný řez

příčný řez

5

20 m

budova lázní

budova lázní

vstupní část

pokoj

144

PRŮBĚH SEMESTRU

145

WORKSHOP KRUH 19.-21.BŘEZNA 2017 Workshop v Kruhu je už ateliérovou tradicí. Snažíme se ho organizovat vždy na začátku semestru, aby se studenti stmelili a projekt nabral na obrátkách.

Každý student navrhl 3 varianty lázní včetně pracovního modelu, třídenní úsilí bylo zakončeno první prezentací.

146

PŘÍPRAVA VÝSTAVY 26. KVĚTNA 2017 Závěrečná výstava je vyvrcholením půlroční práce našich studentů. Při příprave letošní expozice jsme se inspirovali slavnou ložnicí od Adolfa Loose.

Ten věřil, že architekt má vytvářet neutrální prostředí, aby lidem umožnil vlastní vyjádření.

Stejně tak koncept naší výstavy odruší všechny vnější vlivy a umožní návštěvíkovi soustředit se na studentské projekty.

148

SEZNAM STUDENTŮ ATOS DOMORÁKOVÁ ROZÁLIE KŘEPELKOVÁ DENISA REJSKOVÁ KRISTÝNA TESKOVÁ SYLVIE VYMĚTALÍKOVÁ HANA

ATSS DOMÁNKOVÁ ANNA PITERKOVÁ MAGDALÉNA ATVZ HOLUBOVÁ KATEŘINA PETTÍKOVÁ KAROLÍNA

ATZBP CHALOUPEK JAN LINHARTOVÁ ŠÁRKA GRŮŠOVÁ ADÉLA

ATVZ CHVOJKOVÁ TEREZA

BP ČECHOVÁ TEREZA HAJŠMANOVÁ ADÉLA HRUŠKOVÁ DENISA KAŠPAR JAN PEVNÝ TOMÁŠ RAIN TOMÁŠ REHBERGER LUKÁŠ SEDLICKÁ JANA STRUHAŘ PAVEL ŠTYSOVÁ DEBORA TICHÁ VERONIKA ZÁKOPČANÍKOVÁ ANEŽKA

ATRN NOVOTNÁ KLÁRA DSN BUREŠ ONDŘEJ PŇAČKOVÁ LUCIE VOLENTIČ JAKUB DP FORNŮSEK MARTIN NEDBALÁ JANA VILD JOSEF VOŠMIK PETR

Rádi bychom za celý ateliér poděkovali Honzovi Žemličkovi a Pavlu Hlavovi za jejich ochotu, čas a přínos.

A našim diplomantům za pomoc při přípravě semestru.

150

© 2017 Atelier Hlaváček-Čeněk Fakulta architektury ČVUT v Praze Koncept portfolia Dalibor Hlaváček Martin Čeněk Karolína Kripnerová Sazba a grafická úprava Karolína Kripnerová studenti ateliéru Koncept závěrečné výstavy Martin Čeněk Příprava závěrečné výstavy studenti atelieru

Tisk Voala 1. vydání, 151 stran

151