4 minute read
NÁSLEDUJTE SVOU BLAŽENOST
Jen málokterá filmová scéna si na Wikipedii vyslouží vlastní heslo. „Věříš v osud, Neo?“ ptá se Morpheus těsně předtím, než svému chráněnci dá na výběr mezi dvěma pilulkami. „Řeknu ti, proč jsi tady. Jsi tady, protože něco tušíš. Neumíš to vysvětlit, ale cítíš to. Celý život. Se světem není něco v pořádku.“ Pokud Neo spolkne modrou pilulku, příběh skončí — hrdina, jenž měl spasit svět, se ráno probudí v posteli a udělá si cereálie. Jestliže si však vezme červenou pilulku, přijme svůj osud. „Zůstaneš v říši divů a ukážu ti, jak hluboko ta králičí díra vede,“ říká Morpheus v narážce na Alenku v říši divů.
Samozřejmě že Neo zapije červenou pilulku. Změna je náhlá a nevratná. Z naprogramované reality matrixu se poprvé probudí do skutečného světa.
Advertisement
Matrix bratrů — nyní sester — Wachovských vytušil leccos z nálad, obav a nadějí přelomu tisíciletí. Fosforově zelené číselné řady, na něž se svět před Neovýma očima rozpadá, nerezonovaly jen mezi programátory a hackery. Měly co říct také zastáncům konspiračních teorií nebo hledačům absolutní skutečnosti. Dokonce i přednášející na univerzitách začali Matrix zmiňovat, když hledali metaforu pro to, že realita je sociálně konstruovaná. Všichni jsme zkrátka měli pocit, že skutečnost je jenom korálkový závěs a stačí ho rozhrnout. Hollywoodští producenti, scenáristé a režiséři moc dobře vědí jednu věc. Kultovní film musí vyprávět příběh, který si diváci v nějaké podobě nesou v sobě, už když přicházejí do kina. Právě tak by se dalo shrnout hlavní poselství knihy Christophera Voglera Scenáristova cesta, kterou právě vydalo Nakladatelství Akademie múzických umění. Vogler se v ní snaží ukázat, že Hollywoodu by se vedle přímětku „továrna na sny“ mohlo klidně říkat třeba „detašované pracoviště na recyklaci mýtů a pohádek“.
Byla to jen náhoda, že se Matrix v kinech objevil právě na Velikonoce roku 1999?
Není to totiž jen Alenka v říši divů a za zrca dlem nebo platónský mýtus o jeskyni, na něž film odkazuje. Fanoušci si záhy všimli, že Matrix je také něco jako Bible přestříhaná střihorukým Edwardem. Neo a Ježíš vedle sebe: také Neův příchod byl předpovězen, také Neo má být ten vyvolený, dokonce i Neo přišel na svět skrze neposkvrněné početí, byť tentokrát za to nemohl Duch svatý, ale stroje. Na konci filmu postupně projde smrtí, zmrtvýchvstáním a v úplně poslední scéně se vznese na nebesa, pokud by to ještě někomu nedošlo.
SÍLA MÝTU
Scenáristova cesta Christophera Voglera vyšla poprvé už v roce 1992 a za těch třicet let se stala jednou ze standardních příruček pro vypravěče. Český překlad vychází ze čtvrtého vydání a řadí se k několika dalším podobným titulům dostupným česky, jako jsou výborný Scénář pro 21. století Lindy Aronsonové (Nakladatelství Akademie múzických umění, 2014) nebo populární příručka Jak napsat dobrý scénář Syda Fielda (Rybka, 2007).
Voglerův přístup je specifický předpokladem, že všechny příběhy, které jen můžeme vyprávět, vycházejí z mytologie a obměňují omezený počet základních prvků. Na úrovni postav se jedná o různé archetypy, v případě děje vždy jde o určitou variantu struktury, které Vogler říká cesta hrdiny. Už z termínů je patrné, že tento přístup hodně dluží Carlu Gustavu Jungovi a ještě více Josephu Cambellovi. Cambell svou nejslavnější knihu Tisíc tváří hrdiny vydal už v roce 1949. Když je někdo profesor literatury a celý život se zabývá srovnávací mytologií, není velká šance, že se stane celebritou. Cambellovi se to podařilo — jeho televizní pořad Síla mýtu na konci osmdesátých let sledovaly miliony Američanů. A jen o pár let dříve si Tisíc tváří hrdiny přečetl jistý George Lucas. Psal právě druhou verzi scénáře k prvnímu dílu Hvězdných válek a uvědomil si, že před sebou má klíč k celé třídílné — dnes už devítidílné — sérii.
Co Lucase tak zaujalo? Tisíc tváří hrdiny představuje kontroverzní tezi, že všechny mýty světa jsou součástí jednoho velkého příběhu. Ten Campbell označuje slovem monomýtus a domnívá se, že v jeho centru stojí zmíněná cesta hrdiny. V nesčetných podobách se zde vypráví o tom, že každý musíme opustit bezpečný svět domova, abychom prošli ohnivým křtem života. Je to příběh, v němž zápasíme s nepřáteli, překonáváme nástrahy démonů, ale na své straně máme moudré rádce a po svém boku věrné druhy a družky. V nejtěžších chvílích se možná ocitáme úplně sami a v boji s nestvůrou utrpíme vážná zranění, takže pohlédneme do obsidiánových očí smrti. Ale jsou to právě rány, které se stávají úrodnými brázdami, z nichž vyraší nové chápání života a jeho velkých tajemství. Domů se vracíme natolik proměněni, že ti, kdo se na cestu nevydali, nás možná už ani nepoznají a nebudou nám rozumět. Cambell tento příběh vypráví na stovkách stran a bohatě ho ilustruje příklady
Vychází 99. číslo revue tentokrát na téma
NEVIDITELNÉ / SKRYTÉ / TAJNÉ d a J. Sk F ja S O inzeraty.qxp_host 05.04.2023 10:15 Stránka 1
Neviditelný muž; B. Schmitt: Malý úvod k Velkým průzračným; G. Rosolato: Velcí průzrační: Od primární scény k mýtu o stvoření; B. Roger: Příbytky neviditelného; R. Caillois: Mimetismus a legendární psychastenie; San: Návrat domů aneb Velká destilace; M. Stejskal: M(í)sta; R. Gutierrez: Znovuobjevení pojmu etiky: Slavoj Žižek o neviditelném násilí kapitalismu; R. Schérer: Gýgův prsten – mezi neviditelným a nepřiznatelným; F. Dryje: Z horizontu zdání; V. Bounoure & J. Camacho: Talismany; J. Gabriel: Od skrytého k viditelnému; J. Gabriel: Dialog tajemství a barev; G. Hugnet: Skrývačky; O. Sekanina: Slunce a La; A. Breton: Všední magie; J. Typlt: Během vaření; J. Řehák: Bytosti veliké jako dům; J. Typlt: Kdo vidí do stromů; R. Kanócz: Fenomenologický obskurantismus; M. Jůza: 11 zmizení ; V. Smolík – Portrét umělce jako zapomenutého muže; J. Kohout: Nefritová bachna; B. Schmitt: Thierry Tremblay (1970–2022); T. Tremblay: Negativní společenství od Bataille k Tiqqunovi ; M. Stejskal: Jan
Gabriel – Zrcadla i pavučiny; Neviditelný autor píše Janu Švankmajerovi
Vydává: Sdružení Analogonu, Mezivrší 31, 147 00 Praha 4 Vydavatel + redakce: tel.: 725 508 577; dryje@surrealismus.cz
Distribuce: KOSMAS, s. r. o., Lublaňská 34, 120 00 Praha 2 (222 510 749; www.kosmas.cz);
Trávníček / Křesťan
Auden / Buddeus
Tranströmer / Hruška
Málková / Roleček
Vaněk / Kadlec / Mano
Amiel / Doležal / Paleyová
Ulmanová / Zizler / Nodl
Bednářová / Med
Chlíbec / Kundera
Ljubková / Šulc www.souvislosti.cz
1/23