Zpravodaj ČSCHMS 1/2017

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XXIV. • B¤EZEN 2017 • âÍSLO 1

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu – XXXVI. díl • Simagena 2017 – Veni, vidi, vici • Mezinárodní plemenné hodnoty a jejich vyuÏití ve ‰lechtûní masného skotu • Na co se zamûfiuje souãasn˘ v˘zkum • Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2017

Vážení chovatelé, nejnáročnější část roku chovatelů masného skotu – období telení – u většiny farmářů vrcholí. Právě v této době se z velké části rozhoduje o tom, jak úspěšná sezóna letos bude. Letošní poměrně tuhá zima, kdy hlavně v lednu teploty málokdy přesáhly nulové hodnoty, byly pro zdraví čerstvě narozených telat rozhodně příznivější než vlhko, které panovalo v minulých zimách. Zejména chovatelé intenzivnějších plemen, kde je dohled nad telením nezbytný, velmi dobře znají probdělé noci při očekávání nových přírůstků. I zde ale dokáže částečně pomoci technika. Velkými pomocníky při telení jsou jim často kamerové systémy, které jsou díky dobré cenové dostupnosti stále běžnějšími a využívanějšími. Pokrok jde ale mílovými kroky dopředu a nevyhýbá se ani technologiím pro chov skotu. Na trhu jsou tak dnes dostupné i jiné „vychytávky“, které umí detekovat čas telení a pomáhají tak chovatelům předejít případným komplikacím či dokonce ztrátám telat během neasistovaného porodu. Většina z nich funguje na obdobném principu, jedné z těchto novinek se věnuje i článek v tomto zpravodaji.

Většina plemenařících chovatelů je již v očekávání další národní výstavy hospodářských zvířat, která se uskuteční v Brně. Letošní akce bude již pátou, která se bude konat v moravské metropoli. Celkově se však bude jednat o jubilejní desátou „masňáckou národku“ což už jistě stojí za malou oslavu. Věřím, že posun termínu na polovinu května už všichni chovatelé zaregistrovali, uvedu tedy jiné důležité datum – 31. března. Právě do tohoto data je nutno poslat přihlášku k účasti. Ta se nově posílá výhradně elektronicky, formulář je k dispozici na našem webu. Tam chovatelé najdou i další praktické informace týkající se objednávky ubytování, veterinárních zkoušek či rozpis soutěžních přehlídek po jednotlivých dnech.

Jiné dvě akce budou v době, kdy píši tento úvodník už za námi. Tou první je první turnus výběrů býků. Pokud všechno stihneme, objeví se výsledky a také fotky nejlépe hodnocených býků i v tomto zpravodaji. Druhou, bez přehánění historickou událostí, je potom účast českých chovatelů plemene limousine na výstavě SIMAGENA v Paříži.

V termínu od 26. února do 2. března tohoto roku se tři čeští chovatelé za asistence našeho svazu poprvé v historii vypravili se svými zvířaty do Francie, aby porovnali kvalitu naší genetiky s francouzskými kolegy. Až budete číst tyto řádky, bude už jasné, jak to celé dopadlo. Já jsem teprve v očekávání… I z této akce samozřejmě přineseme reportáž a stejně jako u článku o výběrech býků se budeme snažit stihnout to do tohoto čísla zpravodaje.

Zanedlouho tady máme jaro a národní výstava je tak blíž, než by se mohlo zdát. Budu se na ní s vámi všemi těšit na viděnou!

Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 1/2017 – roãník XXIV.

O B SAH Aktuálnû................................................................................................................

Aktivity âSCHMS 2016/17 ....................................................................................

Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu: Charolais z âisté .........................

Simagena 2017 – Veni, vidi, vici ...........................................................................

Josef Dufka slaví v˘znamné Ïivotní jubileum ........................................................

Mezinárodní plemenné hodnoty a jejich vyuÏití ve ‰lechtûní masného skotu .......

Hodnocení ‰lechtitelského programu plemene Charolais ......................................

Jubilejní desátá národní v˘stava masn˘ch plemen.................................................

Jak ãíst hodnocení GD Scan aneb jak pracovat s v˘sledky genomické anal˘zy.....

V˘voj a zavádûní odhadu genomick˘ch plemenn˘ch hodnot u masn˘ch plemen skotu ve svûtû ....................................................................................................

Na co se zamûfiuje souãasn˘ v˘zkum....................................................................

Metody a faremní fie‰ení pro urãení ãasu telení u skotu ........................................

V˘sledky monitoringu rentability chovu krav bez trÏní produkce mléka v âR v letech 2013 aÏ 2015 ......................................................................................

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2017 .....................................................

Nejlépe hodnocení b˘ci – I. turnus 2017 ..............................................................

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus ......................................................

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2017 .................................................

Recept – Hovûzí fiízek s celerov˘m pyré a zadûlávan˘m hrá‰kem.........................

4 5 6 14 18 20 23 26 28 31 36 40 42 46 48 50 52 54

Adresa svazu: âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, z.s., Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903 Svaz je registrovan˘m spolkem zapsan˘m ve spolkovém rejstfiíku veden˘m Mûstsk˘m soudem v Praze oddíl L, vloÏka 207

Kontakty na pracovníky svazu: • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny e-mail: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: vydrova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Nina Honová OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 Lovosice e-mail: honova@cschms.cz, tel.: 724 073 641

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger, Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda e-mail: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – Ing. Michal Janda, Do Klecánek 490, 250 67 Klecany e-mail: janda@cschms.cz, tel.: 702 020 761 âenûk Horáãek, Bofietice 8, 280 02 Kolín e-mail: horacek@cschms.cz, tel.: 702 020 760 • jiÏní âechy – Ing. Vít âepelák, Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov e-mail: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 Ing. Karel ·imák (externista), ¤íãní 209, 387 11 Katovice e-mail: simak@cschms.cz, tel.: 725 891 286 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le e-mail: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰, Voskovcova 2, 779 00 Olomouc e-mail: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640

Titulní strana – hlavní fotka: Shorthornská kráva s teletem na chovu pana Žaloudka z Ptenína (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Charolais na chovu pana Eisena (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Limousine na chovu firmy Nečtinská zemědělská a.s. (foto: Karel Melger)

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.

Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.

Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû Chov masného skotu pro odborníky jin˘ch profesí Na sklonku loÀského roku jsme vydali aktualizované a roz‰ífiené znûní publikace Chov masného skotu pro odborníky jin˘ch profesí s podtitulem „i pasení krav má své zákonitosti“. Tato broÏura je urãena zaãínajícím chovatelÛm, ktefií o chovu masného skotu nemají dostatek informací ãi zku‰eností a pfiesto se rozhodli s chovem zaãít.

Publikace si neklade za cíl vyãerpávajícím zpÛsobem podat v‰echny informace o chovu masného skotu, ale odlehãenou a místy snad i humornou formou pfiinést základní orientaci v nejpodstatnûj‰ích aspektech spojen˘ch s pastevním zpÛsobem chovu skotu bez trÏní produkce mléka. K dispozici je jak v ti‰tûné formû, tak vám ji nabízíme volnû ke staÏení na webov˘ch stránkách svaz v sekci âSCHMS/propagaãní pfiedmûty. Vûfiíme, Ïe nové vydání se setká se stejnû velk˘m úspûchem jako pÛvodní verze z roku 2010.

,Uzávûrky kontroly uÏitkovosti

,První praktické informace k zelené naftû

Pfied nûkolika t˘dny byla v‰em ãlenÛm zaslána ti‰tûná verze publikace Uzávûrky kontroly uÏitkovosti masného skotu mapující v ãíslech kontrolu uÏitkovosti za uplynulé kontrolní období s nejnovûj‰ími v˘sledky KUMP. Zvefiejnûné uzávûrky byly v pofiadí jiÏ ãtyfiiadvacát˘m vydáním publikovan˘m na‰ím svazem. Kromû ti‰tûné verze zvefiejÀujeme tyto v˘sledky také v elektronické podobû na na‰ich webov˘ch stránkách, kde si je podle jednotliv˘ch plemen máte moÏnost stáhnout. V sekci ‰lechtûní a PK/uzávûrky KUMP najdete zde v‰echny pubblikace od roku 2001.

Na konci prosince byla ve Sbírce zákonÛ pod ã. 453/2016 Sb. publikována novela zákona o spotfiebních daních na základû které budou moci chovatelé uplatnit nárok na vrácení danû v rámci Ïivoãi‰né prvov˘roby, lidovû oznaãované jako zelená nafta. Datum úãinnosti první ãásti novely je stanoveno na 1. bfiezen 2017. Hlavní informace t˘kající se vratky spotfiební danû, vãetnû aktualizovan˘ch normativÛ pro vykazování spotfiebované motorové nafty, vám pfiiná‰íme na na‰ich webov˘ch stránkách (v sekci novinky – www.cschms.cz/index.php?page=novinka&id=1941). Dal‰í informace budou postupnû doplÀovány na internetov˘ch stránkách Celní správy.

Aplikace pro chytré telefony chytr˘ch chovatelÛ V dobû tzv. chytr˘ch telefonÛ rychle pfiib˘vá nejrÛznûj‰ích aplikací pro v‰echno moÏné (ãasto i nemoÏné).

Tûch, které by byly vyuÏitelné ve spojitosti s chovem masného skotu zase tak moc není, ale pfiesto nûjaké existují. Drtivá vût‰ina z nich je ale dostupná pouze v angliãtinû, nûkteré jsou navíc placené. MilovníkÛm moderních technologií v‰ak mohou pfiijít i pfiesto uÏiteãné, neboÈ umoÏÀují mít v‰echny podstatné informace stále pfii ruce ve svém mobilu bez nutnosti nosit s sebou neustále nûjaké se‰ity s poznámkami. Struãné pfiedstavení nûkter˘ch aplikací pfiiná‰í nበãlánek webu: www.cschms.cz/index.php?page=novinka&id=1922.

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 24. 11. 2016 do 22. 2. 2017 Hodina Jakub, Horní Záblatí, ¤ádné + PK LI a MS Soukupová Martina, Pojedy, ¤ádné + PK LI Zikmundová Eva, Levínské Petrovice, ¤ádné + PK AA KNB CB s.r.o., Srubec, ¤ádné + PK AA, CH, MS Novák Petr, Sirá, ¤ádné + PK CH Márová Nikola, Rudolfov, ¤ádné + PK GA Ryne‰ Jan, Vysoké Jamné, PK PP Jalowiczorz Roman – MARTA, âesk˘ Tû‰ín, ¤ádné + PK MS Lysák Pavel, Bylnice, ¤ádné + PK LI Pansk˘ Stanislav, Hrachovi‰tû, ¤ádné + PK CH Merhaut Josef, Bavorynû, Zájmové Zídek Stanislav, Bofianovice, Zájmové FARMA CHVAL·INY s.r.o., Zájmové Zapletal Luká‰, Hvozdeãko, ¤ádné + PK PA ·vec Miroslav, Ing., Doma‰ov, ¤ádné + PK MS ZEBRE a.s., Losiná, ádné + PK AA Nováková Hana, Sirá, PK MS Pachtová Ludmila, Dolní Újezd, Zájmové

4

·tûpánek Jifií, Záhornice, ¤ádné + PK LI a BM ·tûchmıller Jan, Ing., Ostrov, PK SH Kovoobrábûní s.r.o., Fulnek, ¤ádné + PK MS WM – AGRO s.r.o., Pravãice, Zájmové AGRO PRADùD TOP s.r.o., Zájmové AGRA âesk˘ ráj a.s., V‰eÀ, Zájmové Krippnerová Hana, Hladná, PK CH Marek Tomá‰, âastonín, ¤ádné + PK LI FARMA EGERT, ING., s.r.o., Lásenice, ¤ádné + PK AA a HI Ryne‰ Jan, Vysoké Jamné, PK CH FARMA PAPÒVKA s.r.o., PÀovice, Zâ

âlenská základna k 23. 2. 2017 ¤ádn˘ch ãlenÛ: 676 Zájmov˘ch ãlenÛ: 265 âestn˘ch ãlenÛ: 14 Celkem ãlenÛ: 955

Aktivity âSCHMS 2016/17 Prosinec 1. 12.

8. 12.

12. 12.

13. 12.

14. 12.

14. 12.

15. 12.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) pracovní jednání k problematice nového programu na KUMP (Malát) jednání PS k plemenn˘m hodnotám (Hradi‰tko) spoleãné jednání dozorãí rady a pfiedstavenstva âMSCH a.s. (Malát, Vráblík) v˘stavní v˘bor NVHZ Brno 2017 (Kopeck˘, Malát) jednání úzkého vedení âMSZP, Praha (Vráblík) vánoãní v˘bor âSCHMS, Hradi‰tko

Dal‰í prosincové aktivity: • Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje • Administrace a vyplácení dotací na kontrolu uÏitkovosti • Obchodní ãinnost – export skotu • World Angus Forum 2017 – pfiíprava zájezdu

Leden 3. 1.

11. 1.

11. 1.

18. 1.

18. 1.

19. 1.

20.–21. 1.

23. 1.

23. 1.

26. 1.

27. 1.

31. 1.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko) jednání âeská poji‰Èovna ohlednû spolupráce v roce 2017 (Malát) jednání se SVS ohlednû veterinárních podmínek exportu do Turecka a Ruska na plemenné jalovice (Vráblík) jednání úzkého vedení âMSZP, Praha (Vráblík) semináfi k problematice tzv. zelené nafty (Malát) semináfi „Aktuální problémy v chovech masného skotu“, hotel Tfii vûÏiãky, StfiíteÏ u Jihlavy hodnocení b˘kÛ a draÏba – Kopeck˘ (Ansbach, Nûmecko) jednání pracovní skupiny k plemenn˘m hodnotám (Hradi‰tko) zasedání pracovní skupiny k problematice redefinice LFA (ANC) oblastí, MZe (Vráblík) pracovní jednání k problematice nového programu na KUMP (Malát, Kopeck˘) jednání v˘boru SMO, Horomûfiice (Malát) jednání v˘robu a pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko)

Dal‰í lednové aktivity: • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2017 • Administrativa spojená s BOZP a PO • Pfiíprava katalogÛ pro v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ v I. turnusu 2017 • Pfiíprava zájezdu do PafiíÏe na veletrh SIMA (SIMAGENA) • Pomoc pfii zaji‰tûní úãastni chovatelÛ LI na v˘stavû SIMAGENA • âinnosti spojené s pfiípravou NVHZ v Brnû • Nabídka cesty na World Angus Forum 2017 – Skotsko • Pfiíprava, zpracování a odeslání dat do mezinárodního hodnocení Interbeef

Únor 3. 2.

6. 2.

6. 2.

9. 2.

10. 2.

14. 2.

15. 2.

16. 2.

20. 2.

26. 2.

27. 2.–3. 3.

jednání SZIF k problematice rozpoãtu LFA plateb, Vráblík jednání pracovní skupiny k novele plemenáfiského zákona (Malát) jednání pfiedsednictva âMSZP, Praha (Vráblík) Klub chovatelÛ plemene charolais, Hradi‰tko pracovní jednání t˘kající se webov˘ch sluÏeb svazu (Malát) v˘stavní v˘bor NVHZ 2017 v Brnû (Malát, Kopeck˘) jednání se zástupci GE Money Bank ohlednû spolupráce v roce 2017 (Malát) oslava jubilea Ing. Josefa Dufky, Ml˘nce (zástupci âSCHMS a chovatelÛ) zahájení I. turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ Klub chovatelÛ plemene gasconne (Pojedy) veletrh SIMAGENA (PafiíÏ) – úãast chovatelÛ LI + zájezd

Dal‰í únorové aktivity: • Pfiíprava materiálÛ pro první ãíslo svazového zpravodaje 2017 • Aktualizace databází na webu âSCHMS • Zvefiejnûní nového v˘poãtu plemenn˘ch hodnot na webu âSCHMS • Zvefiejnûní katalogÛ k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ v I. turnusu 2017 • âinnosti spojené s pfiípravou NVHZ v Brnû • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2017 • Pfiíprava podkladÛ do Zpravodaje 1/2017

5

REPORTÁŽ Z CHOVU: Jméno/název: UFARMA spol.s r.o.

Zaměstnanci: 6 stálých Obec: Čistá u Rovné (Horní Slavkov) Okres: Sokolov (Karlovarský kraj) Nadmořská výška: 800 m nad m.

Chované plemeno: charolais (CH) Členem svazu: od roku 2003 V plemenných knihách: CH Základní stádo: 160 ks Plemenitba: přirozená x inseminace Zemědělská půda: cca 563 ha TTP V systému EKO zemědělství: ANO

Jak se zrodil plán na charolskou farmu v tak vysoké nadmofiské v˘‰ce?

Farma vznikla v podstatû velmi jednodu‰e. Majitel odkoupil místní pozemky a jeden z pÛvodních spolumajitelÛ, kter˘ je vlastníkem komerãních stád v Itálii a na Slovensku, pfii‰el s nápadem, vybudovat na pozemcích farmu. Charolais je jeho oblíben˘m plemenem, proto byl v˘bûr v podstatû dan˘ i bez ohledu na vysokohorské podmínky. Zaãalo se pfied 15 lety. Nakoupilo se 70 % zvífiat z Francie a zbytek v âeské republice. Farma vyrÛstala na zelené louce, pozemky byly státní, takÏe se pfiikupovalo soutûÏí. V souãasné dobû má farma 563 ha a hospodafiíme prÛmûrné nadmofiské v˘‰ce 800 m. Otevfiená krajina a ãast˘ siln˘ vítr dûlají své, zima je zde opravdu extrémní.

Nejdfiíve bylo nutné vybudovat zázemí, zimovi‰tû se seníkem a zpevnûnou plochou. První zima hned v‰e pofiádnû otestovala, na druhou uÏ se dûlaly pfiípravy v dostateãném pfiedstihu. Zadûlaly se ve‰keré otvory a ponechaly pouze prÛjezdy, aby po zku‰enostech z pfiede‰lého roku nebylo nutné zase hledat telata ve snûhov˘ch návûjích.

Z poãátku se v plemenafiinû ani odchovu pfiíli‰ nedafiilo, protoÏe na farmû nebyl dostateãn˘ lidsk˘

6

Charolais z âisté Ing. Hana Chlupáãková: I charolais se umí pfiizpÛsobit drsnému podnebí Nádherné prostfiedí CHKO âesk˘ les, úmorné teplo, které suÏuje lidi a o to více dobytek, v‰udypfiítomn˘ obtûÏující hmyz, teploty pfiesahují komfortní hranici 30 °C, kaÏd˘ tvor hledá stín a vodu. Takové léto bylo v ãervenci loÀského roku v dobû, kdy se tato reportáÏ odehrávala. âlovûku se to zdá jako velmi vzdálená minulost, zejména proto, Ïe máme za sebou po letech pravou zimu se v‰ím v‰udy. Pfiíroda si, doufejme, dostateãnû odpoãinula a rozkvete nám do krásného jara, na které se uÏ v‰ichni pomalu tû‰íme. Kolobûh funguje nejen v pfiírodû, ale také na farmách a za více jak pÛl roku od chvíle, kdy jsem na tuhle reportáÏ pfiijela, uplynulo mnoho vody a jistû se mnohé zmûnilo, základ ale zÛstává stejn˘. V dobû mé náv‰tûvy byla farma ãerstvû po rozdûlení matek s telaty na stádo „kluãiãí“ a „holãiãí“ a v dobû, kdy ãtete tyto fiádky, uÏ mÛÏe paní Ing. Hana Chlupáãková, která je zootechniãkou a vedoucí UFARMY spol.s r.o. v jedné osobnû, pomalu ale jistû vyhodnocovat prÛbûh dal‰í sezóny telení. I k tomuto tématu se jistû dostaneme, ale vezmûme to pûknû od zaãátku... potenciál, napfi. se velmi neuváÏenû naváÏela nová zvífiata a to i v dobû, kdy uÏ se nûkteré matky telily. První roky byly opravdu nároãné a pro‰kolily v‰echny pfiítomné, jak zvífiata, tak personál.

S pfiib˘vajícími zku‰enostmi se ale stav mûnil pomalu k lep‰ímu.

Podmínky pro intenzivní plemeno charolais zde tedy rozhodnû nebyly a nejsou ideální, ale i pfies velmi tûÏké zaãátky se ãasem pfiizpÛsobila zvífiata a nároãn˘m podmínkám pfiivykli také lidé. Dnes se mÛÏeme py‰nit velmi odoln˘mi zvífiaty, která nemají problém pfiizpÛsobit se prostfiedí.

Musela se nauãit intenzivnû pást,

objem si musí doslova „vychodit“.

Krávy nedostávají vÛbec Ïádné jádro, telata dostávají pfiíkrm a musí se nauãit brzy pást. Pfied otelením dostávají matky seno a po otelení senáÏ, kterou se snaÏíme sklízet v co nejvy‰‰í kvalitû, vyuÏíváme konzervanty a nበvlastní lis s baliãkou.

Aby se udrÏelo mléko, tak musí b˘t zabezpeãeno kvalitní krmivo a kvalitní pastva, to je u tohoto plemene základem úspûchu. První krávy z Francie se nedokázaly prostfiedí pfiizpÛsobit a to pfiineslo komplikace, dnes uÏ je na‰tûstí v‰e jinak. Z pÛvodního stáda zbylo asi posledních pût Fran-

❒ Roční jalovičky charolais (Ufarma) a masného simentála (z chovu manželů Chlupáčkových) se oficiálně a spokojeně pasou společně (foto: Pavla Vydrová)

couzek ve vûkovém rozpûtí 15–16 let a postupnû odcházejí na jatka.

Dokázali se nakonec adaptovat na prostfiedí a jejich dcery uÏ jsou v naprosté pohodû, dokáÏí se „nabalit“ i pfies zimu, bez jádra, jen díky kvalitnímu objemu.

Na‰tûstí mám pomûrnû dobr˘ cit pro to, jak zvífiata pást, dokáÏu odhadnout nejvhodnûj‰í chvíli na to je pfiehnat jinam, a proto jsou také na‰e pastviny v dobré kondici.

Byla jste od zaãátku pfii tom v‰em?

Nebyla, ale doslechla jsem se, Ïe ode‰el zootechnik, a tak jsem se o jeho místo ucházela, ale to uÏ mezi tím bohuÏel pfiijali nûkoho jiného. Ozvali se mi za pÛl roku, jestli nechci pfiijít na brigádu na telení, souhlasila jsem.

Osvûdãila jsem se a po tfiech mûsících jsem jiÏ pracovala jako plnohodnotn˘ zootechnik.

Mám stfiední stavební prÛmyslovku a pak jsem si dodûlávala dálkovû âZU, v podstatû uÏ pfii práci zde na farmû, kdyÏ mû pfiijímali, mûla jsem za sebou tfii semestry na Suchdole. Prarodiãe mûli krávy a já jsem po práci zootechniãky vÏdycky touÏila, ale rodiãe mû od toho zrazovali a fiíkali: „Uã se, jinak bude‰ pást krávy.“ A tak pasu, na Ufarmû uÏ

12 let. Zku‰enosti jsem získala na chovu masného simentála, které má mÛj otec a od roku 2006 je chováme také spoleãnû s manÏelem. Na Ufarmu to z domova nemám na‰tûstí pfiíli‰ daleko, zamûstnavatel mi vychází vstfiíc a do jisté míry funguje vzájemná spolupráce. Napfiíklad na‰e simentálské jaloviãky odchováváme spoleãnû s charolsk˘mi na Ufarmû a na oplátku zase pfiipravujeme doma zvífiata z Ufarmy na v˘stavy.

Jak je nastaven˘ management stáda?

V souãasné dobû máme 160 krav v základním stádû. Sezóna zaãíná telením od prosince do konce bfiezna, zaãátkem dubna pfiijde na svût maximálnû pár telat, proto také musíme pomûrnû brzy rozdûlit stáda podle pohlaví. Zpravidla vyuÏíváme ãervencového váÏení ve 120 dnech a pfii té pfiíleÏitosti se stáda rozdûlí na matky s b˘ãky a matky s jaloviãkami. Jaloviãky si necháváme pro vlastní potfieby, na zástav jde do 10 ks roãnû.

Z pohledu porodÛ odhaduji 80 % spontánních, cca 10 % s lehkou pomocí a 10 % tûωích. Zásah veterináfie je ale potfieba pouze v pfiípadû císafiského fiezu, ostatní pro-

❒ V bezprostřední blízkosti farmy se pase stádo matek s jalovičkami (foto: Pavla Vydrová)

blémy dokáÏeme vût‰inou vyfie‰it sami.

Pastviny a napajedla v luxusním pofiádku...

Pozemky byly v této oblasti v minulosti opatfieny melioracemi, kter˘ch farma vyuÏila a na pastvinách, kde není pfiirozen˘ zdroj vody ani v dosahu vodovodní fiád, zahloubila retenãní nádrÏe o objemu 12 m3 a z nich je voda vedena samospádem do napajedla. Pfiepady vedou zpût do pÛvodní meliorace. Tímto zpÛsobem fungují na Ufarmû jiÏ tfii napajedla a díky nim se nemusíme bát, Ïe zvífiatÛm dojde voda.

CHKO po vlastnících pozemkÛ vyÏaduje, aby se provádûla v˘sadba stromÛ do krajiny, takÏe i tímhle smûrem fungujeme.

V‰echny na‰e pastviny jsou obehnány tzv. novozélandsk˘m systémem oplocení s vyuÏitím akátového dfieva, kter˘ se nám ve zdej‰ích podmínkách a vzhledem k velikosti pastvin, velmi osvûdãil.

Díky tomuhle oplocení odpadá nutnost jednoho ãlovûka navíc, kter˘ by se staral pouze o budování a údrÏbu ohrad. Oplocení se osvûdãilo jak vÛãi zvûfii, tak vÛãi vandalÛm na ãtyfikolkách. Tam kde není v dosahu elektrick˘

7

❒ Krávy bez telat se spolehlivě postarají o vypasení náletů krátce obhospodařovaných pastvin v CHKO Český les (foto: Pavla Vydrová)

proud, funguje ohradník na solární panel s dvûma bateriemi.

Pastviny, respektive zvífiata, se kontrolují kaÏd˘ den, takÏe se na pfiípadnou závadu pfiijde vãas a vyfie‰í se. Dobytek je na ohradníky zvykl˘ a bez problémÛ ho respektuje, díky dostateãnému prostoru nemá potfiebu nûkam utíkat. Díky funkãnímu systému nahánûcích prostor a záchytn˘ch ploch je manipulace se stádem velmi komfortní a omezuje stres na minimum.

Na odlehl˘ch pozemcích, o které se fiadu let nikdo nestaral a je potfieba je dostat zpût do kondice, se pasou krávy pfied vyfiazením. Nûkteré zanedbané louky, na kter˘ch CHKO Slavkovsk˘ les doslova lpí, se „ãistí“ tak, Ïe se postupnû oplocují a vyÏene se na nû pár kusÛ dobytka, kter˘ má na krajinu velmi dobr˘ vliv. Na jednom z pozemkÛ jsme se ale bohuÏel s CHKO ohlednû managementu (obhospodafiování) nedohodli, a tak byl cca hektar pastviny vyjmut z AEKO opatfiení.

PoÏadavek na ruãní sklizeÀ bez moÏnosti spasení dobytkem jsme odmítli, protoÏe se z na‰eho pohledu jedná o tzv. propojovací pastvinu, pfii pfiehánûní se zde dají zvífiata seskupit, necháme je zde odpoãinout a zase je Ïeneme dál. Je to dÛleÏitá souãást místních pastvin, která plní velmi dobfie svÛj úãel a bez ní nemÛÏe nበsystém ideálnû fungovat.

První „novozélandské“ ohrady jsme budovali ve spolupráci s fir-

8

mou Agrotrans v rámci rozsáhlé investice, kterou jsme pokryli dotací. Na‰i zamûstnanci jsou ale velmi ‰ikovní a jeden z nich dokázal velmi rychle systém okouknout a v souãasnosti si jiÏ budujeme pastviny sami a to od ‰típání kÛlÛ aÏ po natahování drátÛ a nutno uznat, Ïe velmi zdafiile.

Od roku 2015 se kontinuálnû budují dal‰í ohrady, na jafie se zatluãou kÛly a pak se postupnû montují ohradníky. Práce se vÏdy pfiizpÛsobí dal‰ím potfiebám farmy tak, aby nebyly stroje obsazeny napfi. v dobû, kdy jsou potfieba pro jiné práce. V‰ichni zamûstnanci se postavili ke stavbû ohrad ãelem, protoÏe si sami uvûdomují, Ïe jim ubylo starostí a zbyteãn˘ch nervÛ. Pastviny jsou opravdu funkãní a potfiebám farmy naprosto vyhovující.

Ra‰elina versus paznehty...

Jedin˘m negativním dopadem místních pastvin, respektive ra‰elinov˘ch pÛd, je potfieba dvakrát roãnû o‰etfiovat (strouhat) paznehty, protoÏe na mûkkém podkladû nemají zvífiata ‰anci pfiirozenû si paznehty obrousit a ty jim pfierÛstají. Jeden nበzamûstnanec má paznehtáfisk˘ kurz, takÏe i paznehty si dûláme sami. K tomu nám slouÏí jedna fixaãní klec, druhá pak pro potfieby fixace zvífiat v porodnû, napfi. pfii napájení telat atd. Bezpeãnost zamûstnancÛ je na pfiedním místû. Paradoxnû jsem zaãala mít vût‰í respekt z krav aÏ na podniku, do té doby jsem strach nikdy nepociÈovala. âlovûk by se mûl mít neustále na pozoru, pfieci jen jsou to Ïivá zvífiata, a pokud se jedná o novopeãené maminky, je ostraha dvojnásob na místû.

Agresivní a rabiátní kusy se ale vyfiazují, aby se nebezpeãné situace omezily na minimum. Na ‰etrnou manipulaci se dbá, pokud ale nûjaké zvífie uÏ v mladém vûku vykazuje známky agresivity, mÛÏe jít o sebelep‰í genetiku, pfiesto je zvífie z chovu vyfiazeno.

Kolik lidí se tedy stará o farmu?

Na Ufarmû je nás ‰est stál˘ch zamûstnancÛ, sedm˘ ãlovûk nám vypomáhá pfies sezónu na ãásteãn˘ úvazek na vzdálenûj‰í 80 ha pastvinû, kde hlídá jalovice, ohradníky, dostatek vody apod.

Pfiímo na farmû je zároveÀ neustále pfiítomen hlídaã, kter˘ zde

❒ Novozélandský systém oplocení již staví zaměstnanci svépomocí (foto: Pavla Vydrová)

také Ïije, protoÏe farma je na samotû a zcela odfiíznuta od civilizace.

Zamûstnanci mají pau‰ální platy a odmûny dostávají jen za ty nejdÛleÏitûj‰í úkony jako je telení a skliznû. Nejedeme na Ïádné pfiíplatky, za odpracované hodiny navíc si vybíráme zaslouÏené volno. Domluva se zamûstnanci je velmi dobrá, v‰ichni jsou velmi pracovití a fungují jako t˘m, kter˘ drÏí pfii sobû a tím je za nimi také vidût dobrá práce, kterou lze patfiiãnû ohodnotit. S jednatelem spoleãnosti, panem Mgr. Martinem Hanzalem, pravidelnû komunikujeme zejména kvÛli investicím, které samozfiejmû musíme konzultovat, ale jinak máme, co se chodu farmy t˘ãe, v podstatû volnou ruku. Nikdo toho nesmí zneuÏívat, to by nefungovalo a pohoda by brzy skonãila.

Musíme se snaÏit, protoÏe napfi. na investice prostfiedky z jin˘ch zdrojÛ nedostáváme, farma si na nû musí vydûlat vlastní ãinností.

Kluci na Ufarmû jsou opravdu ‰ikovní a umûjí se postavit ke kaÏdé práci, není nic, co by ne‰lo, pokud to nejde, tak se to nauãí a pfií‰tû uÏ to jde. V‰ichni umí telit a postarat se o narozené tele.

V‰ichni dûlají skliznû. V podstatû jsme díky nim ve v‰ech smûrech sobûstaãní.

Inseminace a spolupráce s Tfarmou...

V˘bûr vhodn˘ch inseminaãních b˘kÛ konzultujeme v souãasné dobû s Ing. Pavlem Káãerem z Jihoãeského chovatele. Co se t˘ãe odchovu b˘ãkÛ, tak na odchovny dáváme poslední dobou nejãastûji na Moravu do Bene‰ova a také do Kundratic k ZatloukalÛm, coÏ je pro nás v˘hodné co do dojezdové vzdálenosti. B˘ky do pfiirozené plemenitby si ãasto kupujeme i pÛjãujeme z na‰í „sesterské“ spoleãnosti, napfi. od loÀské sezóny (2015) je ve stádû b˘k, kter˘ pÛsobil na Tfarmû sedm let a protoÏe uÏ po nûm mûli hodnû telat a osvûdãil se, byl zapÛjãen do na‰eho stáda. Tento systém funguje také v pfiípadû, Ïe se nám nûkter˘ z b˘kÛ napfiíklad zraní.

Spolupracujeme také pfii prodeji zástavu, vût‰í nabídka co do poãtu kusÛ má lep‰í ‰anci na úspûch a v˘hodnûj‰í zpenûÏení.

Vût‰inu prodeje, a to se t˘ãe i plemenn˘ch jalovic, realizujeme také pfies firmu Jihoãesk˘ chovatel.

A zpenûÏení jateãn˘ch zvífiat?

Témûfi ve‰kerá zvífiata vozíme na jatka do nedalekého Nûmecka. Zejména vyfiazené krávy, které v âR zatím nelze realizovat pfiijatelnûj‰ím zpÛsobem. Za krávu je v Nûmecku lep‰í cena, peníze zpravidla do t˘dne na úãtu, naprosto perfektní spolupráce. Zpravidla ale nevyfiazujeme krávy

❒ Býci již mají pro letošní sezónu (2016) odpracováno, na fotce Francouz...(foto: Pavla Vydrová)

❒ Napajedlo jímá vodu samospádem z vodní nádrže, která je napájena díky všudypřítomné melioraci (foto: Pavla Vydrová)

hned na podzim, jen kvÛli zdravotním dÛvodÛm, ale ponecháváme je ve stádû, protoÏe krmení máme dostatek. Na jafie se vypásají vzdálené plochy a bez problému se dostanou váhou pfies jednu tunu.

Tento systém se nám osvûdãil jak z pohledu údrÏby krajiny tak lep‰ího zpenûÏení za minimálního úsilí.

Pro toho, kdo bojuje s krmením, je ale tento zpÛsob samozfiejmû nerealizovateln˘.

Farma hospodafií pouze na trval˘ch travních porostech?

Z 90 % jsou ve‰keré námi obhospodafiované plochy pastviny, které se ale samozfiejmû dle potfieb sklízí, aby byla zaji‰tûna dostateãná krmivová základna pro zimní období. Vût‰ina píce se nechává do senáÏí, pouze ãást se usu‰í. Obilí nakupujeme od místních ekologick˘ch farem, stejnû tak slámu, kterou si ale lisujeme a odváÏíme sami. Ve‰keré „otevfiené“ balíky, seno a sláma, jsou uskladnûny v seníku, nic nenecháváme pod ‰ir˘m nebem.

9

❒ Mobilní příkrmiště: na farmě znají jádro pouze telata (foto: Pavla Vydrová)

Slámu pouÏíváme pouze jako stelivo do hluboké podest˘lky v zimním období. Na‰e krávy nejsou Ïiveny slámou, pouze senem, protoÏe vydávají hodnû energie na udrÏení tûlesné pohody pfii nároãn˘ch zimních mûsících. Kvalitní ãervencové seno je základem krmné dávky pfied otelením. Funguje to celé roky a mléãnost matek je dostateãná.

Pastviny jsou na‰tûstí pomûrnû bohaté a velmi dobfie obrÛstají, protoÏe je zde dostateãn˘ sráÏkov˘ úhrn a to i v dobû, kdy je v‰ude extrémní sucho. V‰ichni pamatujeme suché léto 2015, na Ufarmû se k pfiíkrmÛm vÛbec nemuselo pfiistoupit, ale vzdu‰nou ãarou deset kilometrÛ, na pastvinách na‰í rodinné farmy jsme museli zaãít s pfiíkrmem senáÏí uÏ od ãervence.

Bol‰evník a jaloviãky na vzdálenûj‰ích pastvinách...

Odlehlé pozemky na „Starém Dvofie“ slouÏí farmû teprve pár let. V‰echny pastviny byly do té doby situovány u farmy, coÏ bylo z pohledu odchovu jalovic neúnosné, takÏe se pak udûlaly takové odlouãené ohrady a je pohoda. Jen bylo potfieba zane-

10

dbané území dobfie vyãistit, nejen od bohuÏel do nedávna v‰udypfiítomného bol‰evníku obecného.

Na jafie 2016 jsme mûli v Mariánsk˘ch Lázních ‰kolení na to, jak bol‰evník zlikvidovat. Nejnovûj‰í poznatek, jak se ho jednou pro vÏdy zbavit, je pfied kvûtem useknout nahofie tak, aby uÏ nemohl b˘t kvût vyÏiven ze zbytku stonku. KdyÏ se utne u zemû, tak ty uÈaté stonky dokáÏí doÏivit semena v kvûtech, která dozrají a kolobûh se tak nepfieru‰í. Na nûkter˘ch pastvinách jsme ho mûli aÏ 70 %, ale to uÏ je na‰tûstí minulostí a údrÏbou a pasením se nám ho podafiilo eliminovat.

S jalÛvkami je na pastvinû jedna vyfiazená kráva, která funguje jako velitelka a stádo vodí a hlídá.

V této ãásti je fie‰eno napájení jednak pfiírodním napajedlem, ale také napojením na vodovodní fiád.

Kolik b˘kÛ vám staãí do pfiirozené plemenitby?

V pfiirozené plemenitbû míváme 5–6 b˘kÛ. Velmi ãasto si pofiizuji do stáda b˘ky od své kolegynû z Tfarmy, Marcely Velkové. PouÏívá tro‰iãku jinou genetiku, má pûkná zvífiata, provûfiená a na na‰e stádo se mi velmi dobfie osvûdãila. B˘ãci, které si z Tfarmy bereme, projdou klasicky pfies odchov na odchovnû plemenn˘ch b˘kÛ, protoÏe na Tfarmû nemají dostateãné podmínky pro odchov u chovatele. Dle v˘bûrov˘ch protokolÛ si b˘ka pfiedvyberu.

Vybraní b˘ci nejdou do draÏby, na cenû se domlouváme pfiedem, ale na vlastní v˘bûry se vÏdy podívat jezdím. Je pravda, Ïe nûktefií

obzvlá‰tû povedení, by se v draÏbû prodali moÏná i za vy‰‰í ãástky, ale takhle zÛstává dobrá genetika v rámci podniku, coÏ také není k zahození. Na mé krávy její b˘ci fungují perfektnû, coÏ se také odráÏí na kvalitû na‰ich zvífiat, mÛÏu se pochlubit krásn˘mi b˘ãky i jaloviãkami. V roce 2016 jsme dovezli pfies Jihoãeského chovatele jednoho b˘ka z Francie (Leadman, ZIT 796). PÛvodní Francouzky mají tro‰ku jiné utváfiení tûla, je to úplnû jiná linie neÏ klasické „Charolais optimal“ a tento b˘k by mi mohl – díky své konstituci – pomoci tento typ genetiky vrátit. PÛvodní stádo bylo vÏdy hodnû v mase a velmi klidné povahy.

Mlad˘ roãní b˘ãek byl na chvíli ve stádû jen na „zacviãení“ a pak jsme ho samozfiejmû stáhli, aby se nestrhl. PÛvodnû jsem mûla v plánu pfiidûlit mu pár jaloviãek, ale dostal se nám do stohlavého stáda, ve kterém se svého úkolu zhostil s velkou chutí a o to více bylo tfieba vãas zasáhnout a od stáda ho oddûlit.

Bez zji‰Èování paternity se neobejdou...

Vzhledem k poãtu b˘kÛ, jak˘ je na tak velké stádo potfieba vyuÏít, se u telat provádûjí testy paternity na prokázání pravého pÛvodu odstaven˘ch telat. Paternita se zji‰Èuje pouze u tûch jedincÛ, ktefií vykazují parametry pfiedurãující je do dal‰ího odchovu (b˘ãci do testu a jaloviãky na obnovu stáda). âasto se nám napfi. v prÛbûhu sezóny stane, Ïe se b˘k zraní a je tfieba dát do stáda na ãtrnáct dní jiného, nebo spojit stáda z dÛvodu nedostatku

❒ Matky s býčky: stáda byla v červenci rozdělena podle pohlaví (foto: Pavla Vydrová)

b˘kÛ apod. Testy se samozfiejmû prodraÏí, ale lep‰í cestu aplikovatelnou na nበchov jsme zatím nena‰li. NemÛÏu si dovolit nechat ãtrnáct dní stádo bez b˘ka jen kvÛli tomu, abych nemusela fie‰it paternitu, to je hned ekonomická návratnost fuã. U jaloviãek se snaÏíme dûlat paternitu dfiíve, u b˘ãkÛ aÏ kdyÏ splÀují v‰echna kritéria pro zafiazení do testu vlastní uÏitkovosti.

Jak jdete na telení a na reprodukci?

Telíme zpravidla od zaãátku prosince do konce bfiezna. U prosincov˘ch telat jsme si jistí, Ïe jsou po b˘cích z inseminace, ta narozená po novém roce jsou uÏ z pfiirozené plemenitby. Cílem je telit co nejdfiíve, chytit první fiíje a hned inseminovat. Je‰tû bych chtûla dobu telení zkrátit, ale vzhledem velkému mnoÏství inseminací nevím, jestli je to v na‰ich podmínkách reálné.

Zhruba 45 % telat se narodí po inseminaci. Inseminace nám samozfiejmû cyklus automaticky prodlouÏí. Pfiesto je inseminace na‰í prioritou, díky ní dochází k velkému genetickému posunu ve stádû a to potfiebujeme, stále jít dopfiedu. Vybíráme inseminaãní dávky velice peãlivû s dÛrazem na konkrétní poÏadované vlastnosti a toho v pfiirozené plemenitbû nemÛÏeme nikdy tak rychle dosáhnout. Inseminací si ãlovûk jednodu‰e a relativnû rychle pfiinese do chovu to, co potfiebuje. Osobnû si ale myslím, Ïe i b˘ãek po pfiirozené plemenitbû mÛÏe b˘t díky kvalitnímu otci a dobré matce nádhern˘m zvífietem s dobr˘mi plemenn˘mi hodnotami.

Odrohovávání na v˘jimku z ekologie...

Odrohováváme klasicky kauterem, máme na to samozfiejmû v˘jimku, protoÏe hospodafiíme v reÏimu ekologického zemûdûlství. Maximální moÏné mnoÏství zvífiat se snaÏíme mít odrohovan˘ch. Rohaté jsou ve stádû zpravidla jen ty kusy, které se buì odrohovat z nûjakého dÛvodu nepodafiilo, nebo se s nimi nepoãítá do dal‰ího chovu, napfi. rÛz-

nopohlavní jaloviãky jdou samozfiejmû automaticky na v˘krm.

Dobré zku‰enosti s „kompostérem“...

I kdyÏ se telí do konce bfiezna a pastva je moÏná v na‰ich podmínkách aÏ od kvûtna, vyhání se zvífiata ze zimovi‰tû ven dfiíve a to zejména z toho dÛvodu, aby se nepohybovaly matky s telaty pfiíli‰ dlouhou dobu v patogeny zatíÏeném prostfiedí stáje s hlubokou podest˘lkou. HnÛj se vyhrnuje najednou aÏ po vyhnání zvífiat na pastviny. Do stelivové slámy pfiidáváme „kompostér“ SOP, kter˘ dlouhodobû pozitivnû ovlivÀuje prostfiedí ve stáji, omezuje mikrobiální zatíÏení a sniÏuje mnoÏství uvolnûného ãpavku. Díky tomuto preparátu kaÏd˘ rok pouze jednou „pfieházíme“ hnÛj uskladnûn˘ na zpevnûné plo‰e a pak uÏ ho mÛÏeme rovnou aplikovat na pastviny a louky, není potfieba ho del‰í dobu skladovat, pouÏijeme ho jako organické hnojivo v ten sam˘ rok, kdy ho vyhrneme ze stáje. Toto je zároveÀ jedin˘ krok, na kter˘ vyuÏíváme sluÏeb, pronajmeme si na tfii dny v roce rozmetadlo, ale obsluhu si zaji‰Èujeme opût vlastními silami.

Farma je velmi ãistá, uklizená, plochy zpevnûné, nikde Ïádné zbyteãné bláto. Pfiíjezdová cesta je fie‰ená betonov˘mi panely, které velmi dobfie odolávají tûÏké technice a v zimním období se dobfie udrÏují. Nové haly, dokonalé ohrady, funkãní mechanizace. Je vÛbec je‰tû nûco, co vám tu chybí k naprosté spokojenosti?

Jediné, co chlapÛm chybí je dílna, která by slouÏila pro opravy strojÛ a techniky. V souãasné dobû se zpracovává po dohodû s jednatelem a majitelem firmy projekt na vybudování nové haly, která bude slouÏit právû jako dílna. Zázemí, aby si mohli zamûstnanci maximum moÏn˘ch oprav zabezpeãit sami. Zatím mají ve‰keré náfiadí uloÏené ve stacionární maringotce, která je také v naprosto luxusním pofiádku, ideální prostor to ale samozfiejmû není. K projektu se bude vyjadfiovat také CHKO Slavkovsk˘ les,

❒ Ženská ruka je znát, všude na farmě panuje až neskutečný pořádek (foto: Pavla Vydrová)

doufejme, Ïe bez v˘razn˘ch pfiipomínek a zamítavého rozhodnutí. Hala bude z ãásti koncipována jako pfiístfie‰ek pro jalovice, kter˘ nám je‰tû ke spokojenosti také chybí. Pak by mohla pfiijít na fiadu hala pro stroje, ale ta nás zase aÏ tak netrápí, spí‰e potfiebujeme oplotit je‰tû asi 30 ha pastvin.

11

❒ 35. světový kongres plemene charolais (České charolais dny v Přerově 2008) (foto: Karel Melger)

Jak si rozumíte s bezrohou genetikou?

Bezrohou genetiku v podobû b˘kÛ pouÏíváme pouze proto, Ïe si to Ïádá trh. Dle m˘ch zku‰eností se na kravách podepí‰e bezrohost min. o 150 kg niωí hmotností a to se pfii zpenûÏování projeví. Preferuji klasického „‰aroláka“ a rohatost by si mûl kaÏd˘ chovatel umût vyfie‰it sám vhodnou metodou.

Z mého pohledu je to jen lenost.

Odrohováváme telata uÏ pfii navû‰ování u‰ních známek, máme na to malou fixaãní klec, tzv. baby box. Tele musí b˘t samozfiejmû naprosto zdravé, musí mít zahojen˘ pupek, aby se mohlo odrohovat, ale dá se to zvládnout

❒ IV. Charolais show 2016: Manželé Chlupáčkovi, Acadia z Čisté a francouzský sudí Patrick Reverse (foto: Karel Melger)

v jednom kroku. Jak uÏ jsem fiíkala, Ïiví nás i jateãné krávy a ta, která má pfies tunu, se zpenûÏuje daleko lépe. Také rohat˘ zástav má daleko lep‰í konstituci. A asi je to mÛj subjektivní pocit, ale osobnû si myslím, Ïe rohatá zvífiata jsou mnohem „chytfiej‰í“ neÏ bezrohá, která mi pfiijdou, Ïe jim nûkdo „ubral“ nejen na rozích.

Na farmû nám teì pÛsobí jeden bezroh˘ b˘k, Bazelier z T˘ni‰tû P (ZIT 949), je to poprvé co jsme do pfiirozené plemenitby pofiídili bezrohé zvífie, tak uvidíme, co to s na‰í genetikou udûlá. Úspûchy na v˘stavách se jiÏ párkrát dostavily, naposledy na Charo-

lais show 2016. V plánu by teì mûla b˘t pfiíprava zvífiat na Národní v˘stavu v Brnû, která se koná v kvûtnu a uzávûrka pfiihlá‰ek je jiÏ koncem bfiezna. MÛÏeme se tû‰it na to, jak si povede Acadia z âisté, která se na podzim v Lysé umístila v mlad‰ích jalovicích na 3. místû?

Teì uÏ do soutûÏe naskoãí jako ostfiílená závodnice a bude se ucházet o umístûní v kategorii star‰ích jalovic. K ní se moÏná pfiidají i dal‰í zástupci Ufarmy, tak hodnû ‰tûstí, aÈ se Ufarmû dafií nejen ve v˘stavnictví, ale i v‰ech dal‰ích ãinnostech, které dûlají, protoÏe potenciál, hybnou sílu chuÈ i prostor na to rozhodnû mají. Tak hodnû ‰tûstí!

Výstavní úspěchy IV. Charolais show 2016 (Lysá nad Labem) Jalovice 12–24 měsíců 3. místo: č. kat. 012: ACADIA Z ČISTÉ (uš. číslo: 175556941 CZ), * 20. 12. 2014, matka: 151356941 CZ – ULMA Z ČISTÉ, otec: ZIT 087 – UWE BOVET ET 35. světový kongres plemene charolais (České charolais dny v Přerově 2008) Mladší jalovice Šampion: kat. č. 12: uš. číslo 115139941 CZ (* 23. 1. 2007), otec ZCH 704 NATUR, matka 8977774173 FR ULTRA (OM HABIT) 1. místo: kat. č. 11: uš. číslo 115136941 CZ (* 11. 1. 2007), otec ZCH 947 ANANAS, matka 103853309 CZ (OM GRETZKY) Telata 2. místo: kat. č. 114: uš. č. 120789941 CZ (* 23. 1. 2008), otec ZCH 812 IJOUFFLU, matka 123327502 CZ (OM HEUREKA) NVHZ v Brně 2011 Jalovice 25–36 měsíců – 3. místo: kat. č. 129: uš. číslo 128859941 CZ Uzávěrky KUMP (kontrolní rok 2015) 13. místo mezi nejlepšími chovateli čistokrevných telat (genotyp „A“): 131 telat, 195 kg prům. hmotnost ve 120 dnech (zváženo 87 %), 299 kg prům. hmotnost v 210 dnech (zváženo 85 %).

Průměrné hodnoty žijících krav a žijících jalovic narozených po 1. 1. 2007 – oddíl PK „A“: 43 ks jalovic: PEpp 91, PEru 109, MEpp 101, MEru 96 • 125 ks krav: PEpp 94, PEru 104, MEpp 99, MEru 97

12

TOP 50 býci PH: 22. místo SOLISTA Z ČISTÉ St. reg.

Jméno ZTI 629 SOLISTA Z ČISTÉ

Naroz.

01.01.09

Plem.

T100

sirphru 126

sirmatru 79

Celkem 74

teo120 244

teo210 359

teo365 617

Výběr 29.04.10

Počty vybraných býčků do plemenitby Rok Býci

2008 5

2009 4

2010 10

2011 11

2012 6

2013 2

2014 5

2015 9

2016 13

Celkem 65

Býci, kteří při základním výběru získali vysoké bodové ohodnocení St. reg.

Jméno ZIT 702 ANDĚL Z ČISTÉ P ZIT 741 ABBELIX Z ČISTÉ ZIT 975 BOLEK Z ČISTÉ ZIT 984 BILLY Z ČISTÉ ICH 124 BOY Z ČISTÉ ICH 137 BECAUD Z ČISTÉ

Naroz. sirphru sirmatru Celkem teo120 teo210 25.01.14 129 98 80 233 391 28.02.14 118 97 80 273 435 15.03.15 113 101 80 267 382 29.03.15 127 87 80 246 343 15.12.15 129 99 83 248 377 28.12.15 128 105 83 228 364 Celkem 29 býků z Ufarmy získalo více jak 69 bodů při základním výběru.

Počet narozených telat podle roku narození (ks) Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Celkem

Býčci 55 62 46 44 63 63 66 63 62 68 64 656

Jalovičky 62 64 56 57 65 66 62 57 59 67 75 690

MN 1 8 6 5 9 10 4 2 4 1 3 53

❒ Stádo krav s jalovičkami(foto: Pavla Vydrová)

Celkem 118 134 108 106 137 139 132 122 125 136 142 1399

teo365 613 669 672 660 667 647

Zákl. výběr 06.05.15 27.04.15 02.05.16 02.05.16 22.2.17 22.2.17

Počty narozených telat podle otců (nad 15 ks) v přirozené plemenitbě i inseminací* Jméno býka TAQUIN LANG MAČETA OSINA SU LAKOMÝ ET TRDLÍK Z TÝNIŠTĚ OPER SOLISTA Z ČISTÉ VELEK Z TÝNIŠTĚ RUSS* PUPP CHPS P* TADEÁŠ Z ČISTÉ AMIRAL* TABOU URBANEK Z TÝNIŠTĚ MARKÝZ OD BÍLÉHO DOMU VERDEL ZE SIRÉ P* NATUR* PISTACIE ET* RAMSES*

Státní registr CHP 705 ZCH 731 ZCH 873 ZTI 303 ZCH 794 ZTI 825 ZTI 197 ZTI 629 ZIT 282 ZTI 088 ZTI 390 ZTP 889 ZCH 948 CHP 704 ZIT 048 ZCH 855 ZIT 193 ZCH 704 ZTI 375 ZTI 444

ks 76 72 53 43 39 34 31 31 31 28 27 26 25 25 23 21 19 17 17 17

13

Simagena 2017 – Veni, vidi, vici Kamil Malát, âSCHMS Pfii‰el, vidûl, zvítûzil – i tak by se dal s pomocí slavného Césarova v˘roku s mírnou dávkou nadsázky struãnû charakterizovat úspûch, kterého dosáhli ãe‰tí chovatelé plemene limousine na pafiíÏském ‰ampionátu Simagena. Ti se totiÏ zcela poprvé v historii vypravili se sv˘mi zvífiaty na zahraniãní v˘stavu, navíc na prestiÏní Simagenu, a hned dvakrát uspûli. Jsem na nû nesmírnû hrd˘ a souãasnû jsem velice rád, Ïe jsem mohl b˘t u toho a mohu vám nyní tyto nezapomenutelné okamÏiky pfiiblíÏit.

Jak to v‰echno zaãalo „Pojeìme vystavovat ãeské limousiny do kolébky chovu masn˘ch plemen“, fiekli si jednoho dne na‰i chovatelé. Tak jednodu‰e znûl zprvu aÏ blázniv˘ plán, pfii jehoÏ vyslovení mnozí jen nevûfiícnû kroutili hlavami. Není to skoro jako nosit dfiíví do lesa? A to si myslíte, Ïe máte ‰anci uspût? Takové a podobné otázky museli chovatelé ãasto sl˘chat. Jen oni a pár dal‰ích nad‰encÛ ale vûfiilo, Ïe to mohou dokázat. A také to dokázali. Nejenom Ïe do PafiíÏe se sv˘mi zvífiaty odjeli, ale pfiivezli domÛ hned dvû bronzová místa! Úspûch v‰ak samozfiejmû nepfii‰el sám od sebe, stálo za ním mnoho osob, bez jejichÏ úsilí by zÛstalo jen u plánÛ. VraÈme se tedy o nûkolik mûsícÛ a t˘dnÛ zpátky a pfiibliÏme si prÛbûh celé události – od pfiíprav aÏ po vlastní ‰ampionát.

My‰lenku úãastnit se pafiíÏské v˘stavy Simagena nosili na‰i chovatelé v hlavách jiÏ dlouho. Ale teprve loni po ãeskobudûjovické v˘stavû Jihoãeská limousine show se zaãal tento nápad jevit vcelku reálnû. Na konci srpna po skonãení limousinské speciální v˘stavy totiÏ pfiední francouzsk˘ odborník JeanLuc Kress ze spoleãnosti KBS-Genetic osobnû nav‰tívil vybrané ãeské chovy a na nich pfiedvybral nûkolik zvífiat, která byla kvalitativnû (a i pÛvodovû) na takové v˘‰i, aby se mohla této francouzské v˘stavy zúãastnit. V˘bûr se od poãátku soustfiedil na tfii chovatele:

14

❒ Čeští vystavující chovatelé v Paříži (foto: Karel Melger)

Adolf Loos, Hora sv. Katefiiny (Farma Katefiina) Franti‰ek Farka, Todnû (rodinná farma bratrÛ Farkov˘ch) Ing. Josef Papáãek ml., âeské Libchavy (Farma Kali‰tû) Na tûchto tfiech chovech vybral Jean-Luc Kress celkem ãtyfii zvífiata – tfii b˘ky a jednu jalovici. Detailní pfiedstavení jednotliv˘ch zvífiat najdete v boxu.

BOREC z Kali‰tû – CZ 744558 053, * 30. 11. 2015 dosaÏené hmotnosti: 40–207–342– 58 kg (naroz.–120–210–365 d.) otec: inseminaãní plemeník Bavardage (ZLM 057) otec matky: Cacao (ZLI 539) – dovezen˘ z Francie, pÛsobil v pfiirozené plemenitbû chovatel a majitel: Farma Kali‰tû, s.r.o., âeské Libchavy Pozn. Borec z Kali‰tû se jako doprovod matky zúãastnil v˘stavy J ihoãeská limousine show v âesk˘ch Budûjovicích, která se zde stala rezervní ‰ampionkou plemene limousine MICKA z Kali‰tû P – CZ 342980 953, * 4. 12. 2014 dosaÏené hmotnosti: 31–168–269–405 kg (naroz.–120–210–365 d.) otec: inseminaãní plemeník Hinz PP (ZLI 921) otec matky: inseminaãní plemeník Neuf (ZLI 400) chovatel a majitel: Farma Kali‰tû, s.r.o., âeské Libchavy BLÁHA ze sv. Katefiiny – CZ 571260 042 (ZLM 820), * 1. 1. 2015 dosaÏené hmotnosti: 44–211–345–565 kg (naroz.–120–210–365 d.) otec: Gigolo (ZLM 055) otec matky: inseminaãní b˘k Malibu (ZLI 295) chovatel a majitel: Loos Adolf, Hora sv. Katefiiny Pozn. Bláha ze sv. Katefiiny je absolutní ‰ampion v˘stavy Jihoãeská limousine show âeské Budûjovice 2016 BERTRAN z Todnû – CZ 923782 031, * 22. 11. 2015 dosaÏené hmotnosti: 48–217–350–588 kg (naroz.–120–210–365 d.) otec: inseminaãní plemeník Ecrin P (ZLI 823) otec matky: inseminaãní plemeník Ionesco (ZLI 268) chovatel a majitel: Farka Martin, Todnû

❒ Česká podpora byla opravdu fantastická (foto: Karel Melger)

❒ Dva čeští býci Borec z Kaliště a Betran z Todně v soutěžním ringu (foto: Karel Melger)

Bez pomoci dal‰ích osob by to ne‰lo Velmi dÛleÏitou roli sehrál zejména v zaãátcích pfiíprav Ing. Jaroslav Burda ze spoleãnosti Bursia Praha, kter˘ díky dlouholet˘m kontaktÛm a pfiátelsk˘m vazbám úãast ãesk˘ch zástupcÛ pfiedjednal. V té dobû se zdálo, Ïe uÏ nic nebrání tomu, aby ãeská zvífiata na francouzsk˘ veletrh Sima, pofiádan˘ ve dvoulet˘ch cyklech na pafiíÏském v˘stavi‰ti Nord Villepinte, vyrazila. Teprve postupem doby se zaãalo ukazovat, Ïe ne v‰echno bude tak snadné.

Asi nejvût‰í pfiekáÏkou byla pfiedev‰ím rozdílná nákazová situace, zejména v˘skyt katarální horeãky ovcí (bluetongue) na území Francie. Zatímco zemû galského kohouta je této nemoci doslova plná a vakcinace tam jede naplno, u nás se toto onemocnûní jiÏ del‰í dobu na‰tûstí neobjevilo a oãkování je naopak legislativou zakázáno. Bylo proto nutné oslovit nejvy‰‰í

zástupce obou veterinárních správ a najít nûjaké fie‰ení. Jedinou alternativou bylo povolit mimofiádnou vakcinaci. Tím ale problém zdaleka nekonãil. Vakcína proti sérotypu 8 v âeské republice nebyla k dispozici, a tak se musela dopravit aÏ z Francie. V‰e navíc muselo probûhnout velmi rychle, aby zvífiata mohla b˘t navakcinována v pfiesnû dan˘ch termínech.

I to se s vypûtím v‰ech sil a notné dávky ‰tûstí pfii expresní pfiepravû vakcíny podafiilo zvládnout.

SoubûÏnû s jednáními t˘kajících se veterinárních poÏadavkÛ se zaãala pfiipravovat logistika dopravy, mediální podpora a také hledání zdrojÛ na financování celé v˘pravy. Díky spoleãnému úsilí zainteresovan˘ch chovatelÛ a na‰eho svazu pfii získávání sponzorÛ dostával plán postupnû stále jasnûj‰í obrysy. Nervy pak pfii‰ly znovu tû‰nû pfied nakládkou, kdyÏ jsme fie‰ili vystavení veterinárních osvûdãení a v‰echny detaily kolem

❒ Čeští chovatelé spolu s českým ambasadorem pro Francii (foto: Jana Velechovská)

dopravy. Kdo nûkdy nûco podobného organizoval, dobfie ví, Ïe skloubit v‰echny vûci ideálnû dohromady není nic jednoduchého. Dilema, zda radûji platit t˘den stání prázdného kamionu, ubytování a stravování fiidiãÛ na v˘stavi‰ti, ãi poslat prázdn˘ náklaìák zpátky do âech, nebylo jednoduché. Ani snahy zkombinovat dopravu s jin˘mi transporty a co nejlépe tak dopravní prostfiedek vytíÏit, nebyly z poãátku pfiíli‰ úspû‰né. Ale i to nakonec klaplo a mohli jsme se soustfiedit uÏ jen na vlastní v˘stavu.

Zájezd na podporu ãesk˘ch chovatelÛ Od poãátku jsme si fiíkali, Ïe akce takového formátu by si zasluhovala patfiiãnou podporu od dal‰ích ãesk˘ch chovatelÛ. VÏdyÈ pokud by tam na‰i uspûli, dozvûdûli by se to v‰ichni jen zprostfiedkovanû.

A to jsme nechtûli. Rozhodli jsme se proto do Francie vypravit autobus ãesk˘ch farmáfiÛ. Zájem byl velk˘ a zájezd se podafiilo zaplnit do posledního místa. Zhruba padesátka ãesk˘ch kolegÛ tak pfiipravila na‰im chovatelÛm na v˘stavi‰ti vynikající, velmi hlasitou a skoro

15

❒ Jean-Luc Kress s Josefem Papáčkem ml. při předávání ceny (foto: Karel Melger)

aÏ domácí kulisu. KaÏd˘ si asi umí pfiedstavit, Ïe pfii úspûchu pak byla hluãnost více neÏ dvojnásobná.

S tak masivní podporou ze zahraniãí se doposud asi nesetkali ani organizátofii, neboÈ na‰í delegaci opakovanû do mikrofonu chválili (nebo Ïe by nás spí‰e klidnili, abychom tak nehluãeli? ). Drtivou vût‰inu vystavujících chovatelÛ tvofiili pochopitelnû Francouzi.

Mezi vystavovateli v‰ak nechybûli ani chovatelé z Itálie, Nûmecka ãi Lucemburska. Nikdo z nich v‰ak nemûl takovou podporu fanou‰kÛ jako ti na‰i. Za to patfií v‰em ãesk˘m úãastníkÛm zájezdu velk˘ dík.

Bronz zacinkal hned dvakrát Vlastní ‰ampionát plemene limousine, organizovan˘ francouz-

skou spoleãností KBS-Genetic, zaãal 1. bfiezna tû‰nû pfied desátou hodinou. V˘stavy se zúãastnila zhruba stovka zvífiat rozdûlen˘ch do nûkolika kategorií dle vûku a pohlaví. Pfiedvádûná zvífiata byla hodnocena dohromady bez ohledu na to, zda jsou geneticky bezrohá ãi nikoliv. Hodnotitelem soutûÏe byl britsk˘ chovatel Richard Bartle.

Jako první z ãesk˘ch zástupcÛ se v soutûÏním ringu pfiedstavila jalovice Micka z Kali‰tû Pp. Nutno pfiiznat, Ïe tato dvouletá bezrohá dcera Hinze nemûla mezi ostatními jalovicemi, mnohdy cílenû odchovávan˘mi pod náhradními kojn˘mi matkami (coÏ ostatnû sami francouz‰tí chovatelé pfiiznali), pfiíli‰ ‰ancí se prosadit. To

❒ Šťastná chovatelka Kateřina Loosová s plackou za třetí místo (foto: Karel Melger)

16

se v pfiedvadi‰ti také potvrdilo.

Klidu a pohody Micce nepfiidalo ani oddûlení od Borce, na kterého byla z farmy zvyklá a se kter˘m byla na v˘stavu také spoleãnû pfiipravována. Borec byl ale zafiazen do draÏby, a tak musel b˘t dle pravidel organizátora vyvázán na jiném místû. To se negativnû podepsalo na chování Micky, která byla po cel˘ zbytek v˘stavy neklidná. I proto ji bûhem soutûÏe nepfiedvádûl sám chovatel Josef Papáãek ml., ale Franti‰ek Farka.

Sázka na tuto jalovici tedy pfiíli‰ nevy‰la a jak sám chovatel Josef Papáãek ml. fiíkal, on by byl b˘val na ‰ampionát vybral jinou, ale neuãinil tak, neboÈ ctil pfiání a v˘bûr Jean-Luca Kresse.

V kategorii b˘kÛ narozen˘ch v období od 12. 11. 2015 do 12. 1.

2016 se z pÛvodnû pfiihlá‰en˘ch 11 b˘kÛ do soutûÏe dostavilo b˘kÛ devût. Mezi nimi nechybûli

❒ Kategorie býků ve které soutěžili i čeští býci Borec z Kaliště a Betran z Todně (foto: Karel Melger)

ãe‰tí b˘ci Borec z Kali‰tû z Bertran z Todnû. JiÏ po nûkolika minutách hodnocení bylo znát, Ïe Borec se britskému sudímu líbí.

To ho v ostré konkurenci nakonec vyneslo na úÏasné tfietí místo a âeská republika mohla slavit první bronz. Borec zaujal rozhodãího sv˘m osvalením natolik, Ïe jej nominoval i do speciální soutûÏe o nejlépe osvalenou záì. V ní ale uÏ ze v‰ech nominovan˘ch zvífiat vybíral pouze jednoho nejlep‰ího jedince, coÏ uÏ bylo nad Borcovy síly. Ostudu rozhodnû neudûlal ani Bertran, kter˘ se sice neumístil na stupních vítûzÛ, ale skonãil pfied nûmeck˘m b˘kem, coÏ se také cení.

Zanedlouho bylo je‰tû veseleji.

Dal‰ího úspûchu dosáhla Katefiina Loosová, která pfiedvádûla dvouletého b˘ka Bláhu ze sv. Katefiiny.

Ten sice v loÀském roce u nás získal titul absolutního ‰ampiona Ji-

❒ Micka z Kaliště P při předvádění s náhradním vodičem (foto: Karel Melger)

hoãeské limousine show, ale zda na tento úspûch naváÏe i v mezinárodním mûfiítku, jasné nebylo. Ale stalo se a Bláha v kategorii star‰ích b˘kÛ získal dal‰í bronz! ·Èastnou chovatelku, kterou z domova podporoval stejnû spokojen˘ manÏel Adolf Loos, v mÏiku zaplavil hlouãek pfieváÏnû ãesk˘ch fotografÛ. Z hledi‰tû se souãasnû oz˘val hlasit˘ aplaus na‰ich fanou‰kÛ, ktefií stejnû jako u Borce, odvraceli pozornost od vítûzného chovatele.

Z jeho oãí se dalo vytu‰it nûco ve smyslu „haló, vítûz jsem já, pojìte si vyfotit mû“. Marnû. Hlavní pozornost v tu chvíli znovu patfiila tfietímu místu.

Cel˘ v˘stavní úspûch pak byl korunován úspû‰nou draÏbou Borce, kter˘ byl jako jedin˘ ãesk˘ zástupce zafiazen do prestiÏní aukce, která se pfii pfiíleÏitosti této v˘stavy tradiãnû koná.

Historick˘ úspûch Na to, co se událo v PafiíÏi první bfieznov˘ den, budou chovatelé masného skotu vzpomínat je‰tû dlouhá léta. Takov˘ úspûch neãekal na zaãátku snad ani ten nejvût‰í optimista. Získat mezi stovkou zúãastnûn˘ch zvífiat dvû placky ze ãtyfi pfiedveden˘ch zvífiat, to je vynikající v˘sledek, kter˘ se na dlouhou dobu vryje do pamûti nejenom chovatelÛ plemene limou-

sine, ale udûlá dobrou reklamu celému ãeskému chovatelství. Vítûzství se cení o to víc, ãeská zvífiata mûla za sebou ze v‰ech zúãastûn˘ch zdaleka nejdel‰í cestu, která na pohodû nikdy moc nepfiidá.

I kdyÏ v budoucnu moÏná pfiijdou dal‰í a lep‰í triumfy, poprvé mÛÏe b˘t jen jednou. A to byla v˘stava Simagena 2017. I proto se tato událost zapí‰e do dûjin ãeského

chovatelství masného skotu zlat˘m písmem. Zní to skoro jako pohádka, zvlá‰tû uvûdomíme-li si, Ïe ve Francii se chová více neÏ 1 milión ãistokrevn˘ch krav plemene limousine, zatímco u nás to je pouze necel˘ch 2500 plemenic.

Ve ãtvrtek odpoledne byla zvífiata, jiÏ bez prodaného Borce, naloÏena a po men‰ím zdrÏení pfii vystavování Traces se v podveãer vydala na cestu zpût do âeské republiky. V pátek krátce po poledni úspû‰nû dorazila zpût domÛ do jim dobfie známého prostfiedí a cel˘ pfiíbûh s krásn˘m koncem se uzavfiel.

Podûkování na závûr Hlavní zásluhy na úspûchu mají samozfiejmû zúãastnûní chovatelé. Na organizaci celé akce se v‰ak podílelo více osob a firem, na které nesmíme zapomenout. AÈ to byl nበsvaz ãi celá fiada sponzorÛ a partnerÛ, ktefií se rozhodli tuto

❒ Bláha ze sv. Kateřiny během převádění (foto: Karel Melger)

v˘jimeãnou událost podpofiit.

Jim smûfiuje podûkování nejenom od nás, ale také v‰ech zúãastnûn˘ch chovatelÛ.

Jak jsem jiÏ uvedl, za spolupráci pfii organizaci této akce je nutno v první radû podûkovat Ing. Jaroslavu Burdovi ze spoleãnosti Bursia, kter˘ stál u zrodu této akce a v˘raznou mûrou pomohl k tomu, Ïe se chovatelsk˘ sen stal reálnou skuteãností. Podûkování smûfiuje i celé fiadû sponzorÛ a partnerÛ: Zajímavou finanãní ãástkou ãeskou v˘pravu podpofiila krmiváfiská firma VKS Pohled‰tí Dvofiáci. Dal‰í z v˘Ïiváfisk˘ch spoleãností, která se stala sponzorem ãesk˘ v˘pravy, je firma Trewit. Podûkování patfií taktéÏ dodavateli veterinárních léãiv – spoleãnosti Mevet, která bezplatnû poskytla vakcínu proti bluetongue.

Poji‰tûní zvífiat pak zabezpeãila âeská poji‰Èovna. Akci finanãnû podpofiily rovnûÏ inseminaãní spoleãnosti Natural a Jihoãesk˘ chovatel. Za mediální podporu akce dûkujeme vydavatelství Profipress a jeho odborn˘m periodikÛm Zemûdûlec, NበChov a Farmáfi. S propagací pomohlo také Ministerstvo zemûdûlství. Podûkování patfií také pracovníkÛm Státní veterinární správy, ktefií byli nápomoci s fie‰ením veterinárních problematiky. V neposlední fiadû je nutné zmínit velké zásluhy francouzské spoleãnosti KBSGenetic, která za ãeské chovatele uhradila finanãní náklady spojené s ustajovacími místy.

17

Josef Dufka slaví v˘znamné Ïivotní jubileum Leto‰ní rok oslavil guru chovu masného skotu Ing. Josef Dufka v˘znamné Ïivotní jubileum.

23. února mûl totiÏ tento nad‰en˘ propagátor chovu masn˘ch plemen a první ãestn˘ ãlen na‰eho svazu na svém narozeninovém dortu rovn˘ch 80. svíãek! Jeho jméno je, a jiÏ navÏdy bude, neodmyslitelnû spjato se zavedením chovu masn˘ch plemen v âeské republice. Byl prÛkopníkem a propagátorem „masÀákÛ“ uÏ v dobû, kdy se to pfiíli‰ nenosilo a kdy masná plemena skotu byla povaÏována spí‰e za nepfiítele. Josef Dufka patfií k nejv˘znamnûj‰ím osobnostem, díky nimÏ má dnes âeská republika konkurenceschopn˘ masn˘ program a je jednou z mála postkomunistick˘ch zemí, která chov nadále intenzivnû rozvíjí. Na práci tohoto nestora dodnes stojí základy ‰lechtûní masného skotu u nás.

Ing. Josef Dufka se narodil v Hluku u Uherského Hradi‰tû na sklonku února roku 1937. Absolvoval zemûdûlskou ‰kolu v RoÏnovû pod Radho‰tûm se specializací na pasení. Vysokou ‰kolu zaãal studovat v Brnû, po prvním roãníku v‰ak pokraãoval v Praze, kde ji také úspû‰nû dokonãil. Po vojnû pracoval deset let jako technik odbûru na inseminaãních stanicích v Malejovû a ve Vlaãicích. V roce 1964 odepsal na inzerát a zaãala se psát dal‰í desetiletá kapitola jeho Ïivota, tento-

18

kráte v Roudnici. V roce 1975 v‰ak pÛsobení v Roudnici skonãilo, neboÈ Dufkovi zakoupili na Tachovsku dÛm. Josef Dufka nastoupil jako zootechnik na státní statek v Tachovû, kde se poprvé seznámil s chovem masného skotu. Tím byl de facto poloÏen základní kámen rozvoje chovu masn˘ch plemen v âesku.

V minulosti Josef Dufka na své první zku‰enosti s masn˘m skotem vzpomínal takto: „V roce 1974 se dovezlo do b˘valého socialistického âeskoslovenska 1054 bfiezích jalovic plemene hereford a 51 plemenn˘ch b˘kÛ.

Zvífiata ‰la na tfii rÛzné lokality, 325 plemenic a 16 b˘kÛ také na Tachovsko. Zpoãátku se nám v‰ak pfiíli‰ nedafiilo. Z 284 Ïivû narozen˘ch telat jich 64 uhynulo. Vypadal jsem jako sabotér.“ Problém v‰ak byl v technice chovu. Pas-

tevní odchov masného skotu a sezónní telení tu v té dobû nikdo pofiádnû neznal. Co zvífiata potfiebují a jak je optimálnû chovat, to zaãal teprve pracnû studovat. Nejdfiíve vzal pÛvody jalovic, studoval data narození, coÏ potvrdilo první my‰lenky na porody v turnusech. „Deset let jsem si zkou‰el rÛzné varianty, napfiíklad kolik krav patfií na jednoho b˘ka, srovnával jsem si telení“, vzpomíná na první zaãátky. Postupnû systém chovu zdokonaloval a zároveÀ se zaãal zaobírat my‰lenkou na systematick˘ sbûr dat a jejich vyuÏívání pro lep‰í organizaci chovu. To následnû vyústilo ve vypracování systému kontroly uÏitkovosti, kter˘ s dílãími obmûnami funguje dodnes.

O masném skotu se v dobách socialismu mluvilo jako o libÛstce excentrick˘ch zootechnikÛ bez jakékoliv ‰ance na vût‰í roz‰ífiení.

Masná plemena nebyla zafiazena mezi oficiálnû uznaná a povolená a jejich vyuÏití bylo podmínûno souhlasem Ministerstva zemûdûlství, navíc pouze k experimentálnímu ovûfiení. Pfiesto v rámci tehdej‰í organizace VTS vznikla odborná skupina, jejímÏ pfiedsedou byl Ing. Jan ·tráfelda a která prosazovala systémy chovu masného skotu. Na svá jednání si zvali odborníky nejenom od nás, ale i ze zahraniãí. JiÏ v pfiedrevoluãní dobû tak tehdej‰í âeskoslovensko nav‰tívil napfiíklad pfiedseda kanadské asociace aber-

❒ Herefordské stádo Státního statku Velké Dvorce na fotce z roku 1981 (foto: archiv ČMSCH, a.s.)

deen angus M. J. Wilms. „Vytváfieli jsme know-how pro chovatele, vûdûli jsme, Ïe je to dobrá a potfiebná vûc ke zdokonalování práce“, vzpomíná Josef Dufka dál. V té dobû zaãala uÏ fungovat i první odchovna b˘kÛ na Javorné. V roce 1983 produkovali dvacet b˘kÛ a konãili na ‰edesáti. Zpoãátku si na cesty na VTS musel brát Dufka dovolenou, „pozdûji jsem uÏ mûl i cesÈák“, pokraãuje ve vzpomínání. Sám Josef Dufka se dostal poprvé do Kanady v roce 1987. Ne, Ïe by ho dfiíve nezvali, ale byl povaÏován za „nepohodlného“. „Nesmûl jsem ani do pohraniãního pásma, nemûl jsem ani propustku na 40 ha pastvin, které jsme tam mûli“, hodnotí útrapy socialismu.

Po roce 1989 nabral chov masn˘ch plemen dynamick˘ start.

V kvûtnu roku 1990 byl zaloÏen âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu a nebyl to nikdy jin˘, neÏ Ing. Josef Dufka, kter˘ spolu s dal‰ími osobami stál u jeho zrodu.

Stal se rovnûÏ jeho prvním pfiedsedou a souãasnû i prvním profesionálním pracovníkem. Posléze Ministerstvo zemûdûlství udûlilo svazu oprávnûní ke ‰lechtûní masn˘ch plemen skotu a od té doby svaz zahájil v˘kon kontroly uÏitkovosti, registraci a v˘bûry

❒ Zootechnik Státního statku Velké Dvorce Ing. Josef Dufka (vpravo) při odborné diskuzi s Ing. Janem Štráfeldou na dobovém snímku z roku 1981 (foto: archiv ČMSCH, a.s.)

b˘kÛ do plemenitby a dal‰í odborné ãinnosti. Byly rovnûÏ stanoveny první standardy a chovné cíle jednotliv˘ch masn˘ch plemen. âinnost zahájily taktéÏ plemenné knihy masn˘ch plemen skotu. Zakládání svazu v Luhaãovicích se úãastnilo devût chovatelÛ, na prvním zasedání svazu do Vûtrného Jeníkova pfiijelo 15 lidí, po dvou letech jich jezdilo uÏ kolem 150. Dnes má nበsvaz více neÏ 950 ãlenÛ a kaÏd˘ mûsíc jich nûkolik pfiib˘vá. Odkaz Josefa Dufky tedy stále Ïije a spo-

leãn˘mi silami se jej snaÏíme co nejúspû‰nûji dále rozvíjet.

I pfies svÛj vûk a zdravotní problémy zÛstává Ing. Dufka i nadále aktivní. Na rodinné farmû stále vypomáhá, a i kdyÏ jeho fyzická síla není na takové úrovni jako dfiív, stále je platn˘ minimálnû dobrou praktickou radou. Jménem v‰ech pracovníkÛ svazu, stejnû tak jako jeho ãlenÛ, mu proto do dal‰ích let pfieji mnoho zdraví, spokojenosti a Ïivotního optimismu!

Kamil Malát

19

Mezinárodní plemenné hodnoty a jejich vyuÏití ve ‰lechtûní masného skotu Veselá ZdeÀka., Brzáková Michaela, Svitáková Alena, Vostr˘ Lubo‰ Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu pod hlaviãkou Interbeef (International Beef Evaluation Service) bylo do praxe spu‰tûno v roce 2013. JiÏ od poãátku tohoto hodnocení je âeská republika jednou ze zapojen˘ch zemí, a tak jsou mezinárodní plemenné hodnoty k dispozici také ãesk˘m chovatelÛm.

V souãasné dobû se systému mezinárodního genetického hodnocení aktivnû úãastní devût zemí.

Francie, Irsko, Dánsko, ·védsko, Finsko, âeská republika, Nûmecko a ·v˘carsko jsou zapojeny do hodnocení u plemen Charolais i Limousine. Devátou zemí je Velká Británie, která je zapojena pouze do hodnocení u plemene Limousine. V plánu je v budoucnu vytvofiit systém pro mezinárodní genetické hodnocení u dal‰ích plemen masného skotu. Jako dal‰í bylo zvoleno plemeno masn˘ Simentál.

Mezinárodní plemenné hodnoty jsou pfiedpovídány dvakrát roãnû prozatím pro jednu vlastnost – odstavovou hmotnost. Nejnovûj‰í mezinárodní plemenné hodnoty budou Interbeefem pfiedány na konci bfiezna 2017. Stejnû jako u seznamu plemen, také u vlastností je v plánu roz‰ífiení jejich poãtu.

V souãasnosti je nejvût‰í pozornost vûnována uÏitkov˘m vlastnostem souvisejícím s prÛbûhem porodu. Pfiedev‰ím obtíÏnost telení a porodní hmotnost. Ale také na dal‰í v˘znamn˘ ukazatel – pfieÏitelnost telat po porodu. V plánu je spu‰tûní rutinního hodnocení pro obtíÏnost telení a porodní hmotnost jiÏ v tomto roce. Do

20

v˘zkumu je prozatím zapojeno osm zemí. U plemene Charolais i Limousine je to âeská republika, Dánsko, ·védsko, Finsko, Francie, ·v˘carsko a Irsko.

Velká Británie pak doplÀuje sestavu pouze u plemene Limousine. V˘zkum mezinárodního genetického hodnocení vlastností telení probíhá ve spolupráci s Interbeefem ve V˘zkumném ústavu Ïivoãi‰né v˘roby v Uhfiínûvsi.

Základním principem mezinárodního hodnocení Interbeef je pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot specifick˘ch pro kaÏdou ze zapojen˘ch zemí. KaÏd˘ jedinec má tedy pfiedpovûzeno nûkolik plemenn˘ch hodnot. Korelace mezi tûmito plemenn˘mi hodnotami není rovna jedné. To znamená, Ïe pofiadí zvífiat dle plemenn˘ch hodnot v rÛzn˘ch zemích není shodné. Projevuje se zde takzvaná interakce genotypu a prostfiedí (v tomto pfiípadû zemû), kterou lze ãíselnû vyjádfiit jako genetickou korelaci mezi zemûmi. Tyto genetické korelace jsou prÛbûÏnû odhadovány a zpfiesÀovány, tak aby odráÏely aktuální situaci v chovu masného skotu v jednotliv˘ch zemích. V souãasné dobû se pohybují od 0,59 do 0,91 a pro zajímavost je uvádíme v tabulce 1 a 2. Z v˘‰e zmínûného vypl˘vá, Ïe francouzsk˘ b˘k, kter˘ vykazuje vysokou plemennou hodnotu ve Francii, nemusí b˘t nejvhodnûj‰ím kandidátem pro produkci telat napfiíklad v âeské republice, kde jsou chovatelské a prostfieìové podmínky do jisté míry odli‰né a naopak. Stejnû jako plemenné hodnoty, jsou pro kaÏdou zemi odli‰né i spolehlivosti pfiedpovûzen˘ch plemenn˘ch hodnot pfiedev‰ím v závislosti na tom, ve které zemi jsou získány uÏitkovosti jedincÛ a jejich pfiíbuzn˘ch.

Tabulka č. 1: Korelace pro přímý genetický efekt u plemene Charolais

CZE DEU DNK FIN FRA CHE IRL SWE

CZE

DEU

DNK

FIN

FRA

CHE

IRL

0,78 0,78 0,83 0,90 0,78 0,78 0,79

0,82 0,78 0,78 0,78 0,78 0,78

0,89 0,78 0,65 0,78 0,59

0,78 0,65 0,77 0,68

0,78 0,77 0,89

0,78 0,79

0,78

SWE

Tabulka č. 2: Korelace pro přímý genetický efekt u plemene Limousine

CZE DEU DNK FIN FRA GBR CHE IRL SWE

CZE

DEU

DNK

0,75 0,71 0,70 0,59 0,73 0,83 0,81 0,73

0,77 0,76 0,82 0,78 0,71 0,66 0,76

0,78 0,9 0,8 0,71 0,88 0,72

FIN

0,78 0,78 0,86 0,73 0,76

FRA

0,84 0,71 0,78 0,76

GBR

0,73 0,91 0,8

CHE

0,74 0,65

IRL

SWE

0,77

Rozdíly mezi ãesk˘m národním a mezinárodním genetick˘m hodnocením Pfii vyuÏití mezinárodních plemenn˘ch hodnot si musíme uvûdomit, Ïe mezi mezinárodním a ãesk˘m národním systémem genetického hodnocení je nûkolik rozdílÛ.

Vstupní data Zatímco do ãeského národního hodnocení vstupují data o v‰ech jedincích masn˘ch plemen vãetnû kfiíÏencÛ, Interbeef prozatím vyuÏívá pouze data ãistokrevn˘ch zvífiat samostatnû pro plemeno Charolais a plemeno Limousine. MnoÏství uÏitkovostí z âeské republiky vstupujících do mezinárodního hodnocení je tak men‰í, neÏ dat vstupujících do národního genetického hodnocení. ZároveÀ pfiib˘vá velké mnoÏství dat o pfiíbuzn˘ch jedincích, jejichÏ uÏitkovost byla získána v dal‰ích zemích zapojen˘ch do Interbeefu a jejichÏ informace se do na‰eho národního systému hodnocení nedostanou.

Poãet spoleãnû hodnocen˘ch korelovan˘ch znakÛ V âeské republice jsou plemenné hodnoty pfiedpovídány pomocí takzvaného víceznakového animal modelu, kdy je spoleãnû hodnoceno 5 vlastností z polního testu (obtíÏnost porodu, porodní hmotnost, hmotnost ve vûku 120 dní, odstavová hmotnost a roãní hmotnost), které jsou navzájem korelované. Pfii pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot Interbeefem je vyuÏívána pouze jedna vlastnost (odstavová hmotnost) v takzvaném jednoznakovém animal modelu.

Modelová rovnice a zohlednûné prostfieìové efekty jsou v pfiípadû národního i mezinárodního genetického hodnocení shodné. Stejnû tak je shodná metoda pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot pomocí animal modelu, tedy pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot pro v‰echny pfiíbuzné jedince se zohlednûním vzájemn˘ch pfiíbuzensk˘ch vztahÛ.

Publikování mezinárodních plemenn˘ch hodnot Publikace v˘sledkÛ mezinárodního genetického hodnocení se fiídí pravidly schválen˘mi Interbeefem. KaÏdá zemû dostane k dispozici plemenné hodnoty pro v‰echny své jedince. S tûmito údaji mÛÏe nakládat dle svého uváÏení. Co se t˘ãe jedincÛ z dal‰ích ãlensk˘ch zemí, jsou distribuovány pouze plemenné hodnoty jedincÛ s minimálním poãtem 25 potomkÛ s uÏitkovostí a zároveÀ minimální hodnotou spolehlivosti pfiedpovûdi plemenné hodnoty 0,5 alespoÀ pro jednu zemi. Vzhledem k tomu, Ïe z mezinárodního genetického hodnocení jsou vyfiazeny uÏitkovosti telat z embryotransferÛ, splÀují podmínky pro zvefiejnûní zahraniãních jedincÛ pouze b˘ci.

Publikaci mezinárodních plemenn˘ch hodnot stanoven˘ch pro konkrétní zemi zaji‰Èuje povûfiená organizace kaÏdé ze zapojen˘ch zemí. Plemenné hodnoty pfiedpovûzené pro âeskou republiku naleznete na webov˘ch stránkách âeského svazu chovatelÛ masného skotu. Podobnû jako ãeské plemenné hodnoty jsou i ty mezinárodní zvefiejÀovány jako relativní plemenné hodnoty s bází 100 a smûrodatnou odchylkou standardizovanou na hodnotu 10.

Kromû vlastní plemenné hodnoty je dále zvefiejÀo-

21

vána i její spolehlivost a poãet potomkÛ s uÏitkovostí zafiazen˘ch do mezinárodní pfiedpovûdi plemenné hodnoty. Publikovány jsou pouze plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt. Mezinárodní plemenné hodnoty pro maternální efekt nejsou stanoveny s dostateãnou spolehlivostí, a proto prozatím publikovány nejsou.

VyuÏití mezinárodních plemenn˘ch hodnot ve ‰lechtûní masného skotu Mezinárodní plemenné hodnoty z Interbeefu lze vyuÏít pfiedev‰ím pro v˘bûr b˘kÛ pro potfieby inseminace a pfiípadnû importÛ. V˘hodou mezinárodního genetického hodnocení Interbeef je zohlednûní interakce genotyp x zemû. Získané plemenné hodnoty jsou tedy stanovené pfiímo pro podmínky konkrétní zemû a pro kaÏdou zemi zafiazenou do mezinárodního genetického hodnocení jsou pfiedpovûzeny specifické plemenné hodnoty.

To znamená, Ïe b˘ci, ktefií se nachází v Ïebfiíãku mezinárodních plemenn˘ch hodnot pro âeskou republiku (tj. plemenn˘ch hodnot publikovan˘ch na webov˘ch stránkách âSCHMS) na ‰piãce, jsou b˘ci s nejlep‰ím pfiedpokladem dát u nás nadprÛmûrné potomky co se t˘ãe odstavové hmotnosti.

Dále platí, Ïe ãím více mají tito b˘ci potomkÛ a ãím vy‰‰í je spolehlivost pfiedpovûdi plemenné hodnoty, tím vy‰‰í je pravdûpodobnost, Ïe pfiedpovûzená plemenná hodnota odpovídá skuteãné (a neznámé) plemenné hodnotû jedince. Vysoké spolehlivosti pfiedpovûdi plemenné hodnoty dosahují provûfiení b˘ci s vysok˘m poãtem potomkÛ. Naopak mladí

22

neprovûfiení ãe‰tí b˘ci budou mít spolehlivost nízkou a lze oãekávat, Ïe v budoucnu s mnoÏstvím informací u jejich potomkÛ, se bude jejich pfiedpovûzená plemenná hodnota mûnit (aÈ uÏ smûrem nahoru, ãi dolu).

V˘sledky mezinárodního genetického hodnocení lze samozfiejmû také vyuÏít pro propagaci ãeského plemenného materiálu v zahraniãí. Samotná skuteãnost, Ïe se âeská republika zapojila do tohoto mezinárodního projektu, vede ke zv˘‰ení prestiÏe na‰eho chovu. Podobnû, jako âSCHMS zvefiejÀuje plemenné hodnoty pfiedpovûzené pro âeskou republiku, zvefiejÀují i ostatní zemû zapojené do Interbeefu plemenné hodnoty pfiedpovûzené pro jejich zemi. âe‰tí chovatelé si tak mohou ovûfiit, jak si vedou jejich odchovy v Ïebfiíãcích jin˘ch zemí.

Z v˘‰e uveden˘ch rozdílÛ mezi národním a mezinárodním genetick˘m hodnocením vypl˘vá, Ïe mezinárodní plemenné hodnoty poskytují velmi uÏiteãn˘ nástroj pro v˘bûr zahraniãních b˘kÛ do plemenitby. Pro úãely národního genetického hodnocení a tedy ‰lechtûní v rámci âeské republiky v‰ak nejsou pfiíli‰ vhodné. Pro tyto úãely zÛstávají stále vhodnûj‰í a spolehlivûj‰í národní plemenné hodnoty, do jejichÏ pfiedpovûdi vstupuje mnoÏství dÛleÏit˘ch informací (kfiíÏenci a dal‰í korelované vlastnosti), které se do mezinárodního hodnocení nedostanou.

Zpracování v rámci projektu NAZV QJ1310184 a MZERO0714.

Hodnocení ‰lechtitelského programu plemene Charolais Karel ·eba ·lechtitelsk˘ program (dále jen „·P“) kaÏdého plemene stanoví základní poÏadavky na dosahované reprodukãní v˘sledky, uÏitkovost a exteriér. Toto pravidlo samozfiejmû platí i pro masná plemena skotu, charolais nevyjímaje.

Pfii hodnocení plnûní parametrÛ, které jsou v pfiíslu‰ném ·P stanoveny, záleÏí pouze na tom, jsou-li stanoveny jako minimální poÏadavek anebo jako cíl celého ‰lechtûní. Proto je tfieba ãas od ãasu udûlat urãitou inventuru plnûní cílÛ ‰lechtûní a na základû dosahovan˘ch v˘sledkÛ pfiijmout pfiípadnû korekturu ·P. Rozbor plnûní ·P Charolais byl proveden na jednání klubu dne 9. 2. 2017.

V˘sledky rozboru jsou uvedeny v prezentaci, která je k dispozici ke staÏení na internetov˘ch stránkách âSCHMS (záloÏka v˘stavy/akce – klub chovatelÛ charolais). V následujícím pfiíspûvku se pokusím tabulkovou ãást doplnit slovním komentáfiem anebo i vysvûtlit.

V chovu krav masného skotu tvofií základ ekonomiky chovu optimální produkce a odchov telat. Ve ·P je stanoven cíl – 95 % odchovan˘ch telat na 100 krav.

Tento cíl je trochu nadsazen˘.

Tato hodnota se vyskytuje i ve ·P dal‰ích masn˘ch plemen. Pfii dosahované ãisté natalitû u plemene CH v posledních letech na úrovni 87 aÏ 89 % je to poÏadavek i dosti nereáln˘. Bylo by tfieba se nad tímto ukazatelem zamyslet a upravit ho do reálné podoby.

U ostatních hodnocen˘ch ukazatelÛ ve ·P je provedeno srovnání v˘sledkÛ kontroly uÏitkovosti za rok 2015 u nás a ve Francii.

Hodnocení prÛbûhu telení PoÏadavek ·P je 95 % snadn˘ch porodÛ (porody bez pomoci 1 a s lehkou pomocí chovatele 2).

V porovnání se zemí pÛvodu vykazujeme v˘raznû vy‰‰í podíl porodÛ bez pomoci (86 % proti 67 %). To ovlivÀuje i podíl snadn˘ch porodÛ u nás (98,5 %). Zde

❒ (foto: Karel Melger)

by asi bylo moÏno vzít i v souãasné dobû v úvahu to, Ïe zhruba 1,5 aÏ 2 % z Ïivû narozen˘ch telat uhyne do 48 hodin po narození.

U 70 aÏ 80 % tûchto telat je vykazován chovatelem prÛbûh porodu 1. Îe se kráva otelí bez pomoci, je rozhodnû dobfie, ale Ïe ãást tûchto telat následnû uhyne, jiÏ pfiiná‰í ekonomickou ztrátu.

Délka mezidobí ·P stanoví prÛmûrnou délku mezidobí na 360–400 dní. Na stranû 3 (viz prezentace) je graficky znázornûna variabilita dosaÏeného prÛmûrného mezidobí v roce 2015. V âR stanovené kriterium plní 67 % krav, zatímco ve Francii je to 76 % krav. V˘razn˘ rozdíl ve Francii a u nás je i u podílu krav s mezidobím nad 430 dní. Rozdíly ve variabilitû mezidobí zpÛsobuje i dosahovan˘ rozdíl v prÛmûrném mezidobí v obou zemích. Ve Francii ãinilo v roce 2015 v prÛmûru 385 dní a u nás 430 dní. Délka mezidobí se negativnû promítá i v celkové natalitû a ovlivÀuje ekonomiku chovu. Tyto reprodukãní v˘sledky u nás ale nejsou typické jen pro plemeno CH. MÛÏeme je pozorovat i u dal‰ích masn˘ch plemen. Jedním zmoÏn˘ch dÛvodu mÛÏe b˘t vyuÏití sezonního telení u nás, které je takto organizováno z dÛvodÛ prodeje zástavu

na podzim a dosahovan˘m cenám za tato telata v tomto období.

Rozdíly v prÛbûhu telení bûhem roku, dokumentují grafy na stranû 5. U nás se narodí v prÛbûhu mûsícÛ prosinec aÏ duben celkem 89 % v‰ech telat. Ve Francii je to za del‰í období záfií aÏ bfiezen jen 80 % telat. V grafu za âR je navíc uvedeno telení po inseminaci (ãervená) a po pfiirozené plemenitbû (zelená). Rozdíl mezi vrcholem telení po inseminaci a pfiirozené plemenitbû je cca 60 dní. Pfii zcela pfiirozeném stfiídáni inseminace a pfiirozené plemenitby se tak mÛÏe prodluÏovat automaticky i délka mezidobí. Rozsah vyuÏití inseminace v obou zemích je v souãasné dobû zhruba stejn˘ a pohybuje se kolem 30 %. Dal‰í vliv na prÛmûrnou délku mezidobí mÛÏe mít i vûková struktura krav (viz graf na stranû 7). V âR je podíl krav do 5 let 44 %, ve Francii je to 60 %.

Naopak krav ve vûku 6 aÏ 10 let je u nás 46 % a ve Francii 36 %.

V˘raznû se li‰íme i u podílu krav star‰ích 10 let. To v‰e dokumentuje dlouhovûkost plemene u nás.

Na druhé stranû pfii pohledu do „Uzávûrek KUMP za rok 2015“ (strana 70, tabulka 7 – dostupné taktéÏ na webu âSCHMS) zjistíme, Ïe krávy do vûku 5 let dosahují velice pfiíznivou délku mezidobí.

Star‰í krávy jiÏ mají prÛmûrné

23

mezidobí pfies 430 dní. Délka pfiipou‰tûcího období, které je v chovech ovlivnûno sezonním telením patrnû i ovlivÀuje celkové zabfiezávání. To dokumentují tabulky na stranû 4. V roce 2014 se po prvé otelilo 1112 jalovic a v roce 2015 to bylo 1231 jalovic.

V tabulce je uvedeno, kolik se jich otelilo následující rok po druhé a dal‰í rok po tfietí. Obû tabulky dokumentují rozdíl v zabfiezávání podle období telení. Jalovice, které se po prvé otelily v roce 2014 a 2015 v období fiíjen aÏ únor, vykazují vy‰‰í procento zabfiezávání, proti otelen˘m v kvûtnu aÏ srpnu.

V tomto pfiípadû se jedná o v˘sledek, kter˘ zji‰Èujeme u dal‰ích masn˘ch plemen. âást, která se t˘ká délky mezidobí, nevyÏaduje asi zmûny ve ·P, ale jsou uvedeny spí‰ pro zamy‰lení chovatelÛ nad dosahovan˘mi v˘sledky.

Vûk pfii prvním otelení ·P stanoví prvním otelení do vûku 40 mûsícÛ. V grafu na stranû 6 je provedeno opût porovnání roku 2015. Ve Francii se do 40 mûsícÛ otelí 95 % jalovic, zatímco u nás jen 84 %. Souãasnû se ale ve Francii jalovice telí o nûco dfiíve neÏ u nás. 62 % se jich otelí do vûku 35 mûsícÛ a u nás jen 39 %.

Zkrácení odchovu jalovic do I. otelení, je opût pfiedev‰ím ekonomická záleÏitostí a souvisí také s úrovní odchovu.

Vûková struktura krav Vûková struktura není ve ·P nijak pfiesnûji popisována a graf na stranû 7 jsme si jiÏ rozebrali.

Vy‰‰í prÛmûrn˘ vûk krav u nás

24

v porovnání se zemí pÛvodu má nûkolik dÛvodÛ. Ten první ovlivÀuje pfiedev‰ím vysok˘ zájem o plemeno (charolais je u nás nejpoãetnûji zastoupené masné plemeno). Dle ústfiední evidence je k 30. 6. 2016 evidováno 73259 krav (vãetnû kfiíÏencÛ). Z tohoto poãtu je 8258 krav ãistokrevn˘ch.

V posledních pûti letech se poãetní stavy krav meziroãnû zvy‰ují o 6 aÏ 8 %. Na druhé stranû je uplatÀovaná velice nízká míra brakace. Roãní podíl se v posledních letech pohybuje na úrovni 15 aÏ 20 %. Je‰tû niωí je úroveÀ brakace u prvotelek. V tomto pfiípadû se pohybuje na úrovni 5 aÏ 8 %.

RÛstová schopnost Na stranû 8 je porovnání dosahované hmotnosti telat v roce 2015. Z pohledu do tabulky je zfiejmé, Ïe hmotnost v obou zemích je srovnatelná. Jedin˘ rozdíl je u porodních hmotností.

U nás uvádûné hmotnosti se zdají b˘t jako podhodnocené v porovnání s Francií. Problematiku porodních hmotností upfiesÀuje i prezentace vûnovaná plemenn˘m hodnotám. V˘sledky dosaÏené za âR je moÏné srovnat i se standardem plemene. Hmotnosti ve 210 dnech odpovídají hodnocení za 6 bodÛ (b˘ci) a 7 bodÛ (jalovice). Hmotnosti v 365 dnech jsou hodnoceny 9 body. V tomto pfiípadû ale musíme brát v úvahu, Ïe u b˘kÛ se vesmûs jedná o v˘sledky plemenn˘ch b˘kÛ a jalovice patfií k tûm nadprÛmûrn˘m. Podíl váÏen˘ch telat v 365 dnech je také nejniωí ze v‰ech váÏení (viz strana 10). Následující

tabulky (strana 9) jen dokumentují stabilitu rÛstové schopnosti telat v posledních letech.

V˘‰ka v kfiíÏi a hmotnost jalovic a krav Hodnocení tûchto tûlesn˘ch rozmûrÛ je ve ·P popsáno jednak jako cíl ‰lechtûní (v tabulce 4.5.), ale v rámci lineárního hodnocení je hodnoceno v tabulkové ãásti pfiíslu‰n˘m poãtem bodÛ. Na stranû 12 jsou prÛmûrné v˘‰ky a hmotnosti podle vûku pfii hodnocení a pfiidûlené pfiíslu‰né body. Hodnocení podle bodÛ je dle tabulek vesmûs nadprÛmûrné. To dokumentují i následující tabulky ve kter˘ch je uvedena variabilita podle bodÛ a vûku pfii hodnocení.

Z tûchto tabulek je patrné, Ïe zvífiata hodnocena ménû jak 5 body se v hodnocené populaci vyskytují minimálnû. To je ostatnû moÏné doloÏit jiÏ dle tabulky ve ·P (4.5. Cíle ‰lechtûní). U prvotelek je zde uvedena v˘‰ka 141 cm.

Dle skuteãnosti (strana 14 rozboru) je dosahovaná skuteãnost 144 cm. Cílová hmotnost je ve ·P uvedena 655 kg, ale skuteãnost (strana 16) ãiní 750 kg. To samé platí i pro krávy po tfietím otelení.

Proti cílové v˘‰ce 142 cm je skuteãnost 146 cm. U cílové hmotnosti 700 kg je skuteãnost 800 kg.

V˘‰ka v kfiíÏi a hmotnosti ostatních b˘kÛ a plemenn˘ch b˘kÛ V tabulce na stranû 20 jsou prÛmûrné v˘‰ky a hmotnosti podle vûku pfii hodnocení a jsou zde opût uvedeny pfiíslu‰né body.

V porovnání plemenn˘ch b˘kÛ a ostatních b˘kÛ hodnocen˘ch do reálného vûku, kter˘ odpovídá

❒ (foto: Karel Melger)

❒ (foto: Karel Melger)

odstavu, coÏ je cca 260 dní, vykazují vût‰í rozdíly. Ty ale jdou pfiedev‰ím na vrub genetickému rozdílu mezi vybran˘mi plemenn˘mi b˘ky a ostatními b˘ky. Ostatní b˘ci ale v tomto období vykazují prÛmûrné bodové hodnoty 5 aÏ 6 bodÛ, coÏ by mûlo odpovídat i prÛmûru populace. S vy‰‰ím vûkem ale u nich klesá poãet hodnocen˘ch a pfiedev‰ím se u nich zvy‰ují body za hmotnost. U této kategorie se ale mÛÏe jednat o b˘ky, ktefií nepro‰li pfii v˘bûrech do plemenitby. Pfii hodnocení variability podle bodÛ se ale se zvy‰ováním bodového hodnocení úmûrnû zvy‰uje i podíl zatfiídûn˘ch.

Jak u jalovic a krav, tak i u b˘kÛ by asi bylo tfieba pfiehodnotit stávající systém bodového hodnocení. Pfii normálním rozdûlení populace by prÛmûrné bodové hodnocení 5 aÏ 6 body mûlo odpovídat prÛmûru populace.

Tomu v souãasné dobû v˘sledky hodnocení neodpovídají a to zejména u star‰ích kategorií.

Je ale tfieba také zjistit, do jaké míry odpovídají hodnocená zvífiata vzorku z celé populace CH v chovu.

V˘sledky základního v˘bûru Za období roãníku v˘bûrÛ 2011 aÏ 2016 jsou uvedeny poãty zafiazen˘ch b˘kÛ a jejich podíl. V roce 2012, kdy byl pfiírÛstek v testu zru‰en jako selekãní kriterium, se zv˘‰il podíl vybran˘ch b˘kÛ. Na druhé stranû pfietrvává relativnû

vysok˘ podíl vyfiazen˘ch b˘kÛ pro hrubé vady konãetin. Vady konãetin jsou ale také znaãeny u 27 % vybran˘ch b˘kÛ. Nebyly ale hodnoceny jako váÏné a vyluãující.

Pfiíãinou tûchto vad by se klub mûl urãitû zab˘vat a hodnotit je.

Podklady z lineárního hodnocení jsou k dispozici. Jako jednu z moÏn˘ch pfiíãin dokumentuje tabulka na stranû 19. V této tabulce je uveden celkov˘ poãet b˘kÛ s registrovanou vadou konãetin v souvislosti s dosaÏen˘m pfiírÛstkem v testu. Podle tohoto rozboru se zvy‰uje s pfiírÛstkem i podíl b˘kÛ s vadou konãetin.

Nebude to asi ale jediná pfiíãina.

Hodnocení masné uÏitkovosti Nezmínit se pfii hodnocení ‰lechtitelského programu charolais o masné uÏitkovosti by asi nebylo správné. Vlastní ‰lechtitelsk˘ program tuto problematiku ale taktnû pfiechází. Jako podklad tohoto rozboru poslouÏily v˘sledky odhadu plemenn˘ch hodnot za období let 2010 aÏ 2015.

Plemenné hodnoty jsou v âR odhadovány od roku 2005 pro hmotnost JUT, zatfiídûní jateãních tûl dle SEUROP a protuãnûní. Do zpracování jsou zahrnuty v˘sledky v âR a to pouze za jatky, na kter˘ch je hodnocení SEUROP provádûno. Na stranû 26 jsou uvedeny poãty poráÏen˘ch zvífiat v hodnoceném souboru. Pro plemeno CH je docela typické, Ïe poãty zvífiat v tomto hodnoceném souboru kaÏdoroãnû klesají.

Zcela zfiejmé je to u kategorie krav. V roce 2015 bylo napfiíklad exportováno 5x více krav, neÏ se porazilo dle této databáze u nás.

To ale urãitû souvisí i s realizaãní cenou tûchto krav na na‰em trhu.

Potû‰itelné ale je, Ïe se meziroãnû zvy‰uje podíl zvífiat, která jsou zatfiídûná ve tfiídách S+E+U (viz strany 27, 28, 29). To platí jak pro krávy, tak i pro b˘ky (ãistokrevné a kfiíÏence). Druhá tabulka na stránce dokumentuje, jaká je dle zatfiídûní SEUROP i prÛmûrná hmotnost JUT. I v podmínkách âR pfiiná‰í odpovídající zatfiídûní dle SEUROP odpovídající ekonomick˘ efekt. To ostatnû lze zjistit z tabulky, která dle zdroje SZIF dokumentuje v˘sledky poráÏek v t˘dnu od 16. do 22. 1. 2017 v âR. Mladí býci do 24 měsíců – kategorie A třída Kč za SEUROP 1 kg JUT E 94,29 U 91,29 R 87,79

JUT kg 522 433 380

cena za 1 kus 49 219 39 529 33 360

podíl % z poraž.

1,4 % 17,0 % 50,2 %

cena za 1 kus 28 846 22 519

podíl % z poraž.

1,7 % 20,6 %

Krávy – kategorie D třída Kč za SEUROP 1 kg JUT U 66,01 R 64,71

JUT kg 437 348

Hodnocení poráÏek je za v‰echna plemena. Za pov‰imnutí stojí podíl poraÏen˘ch zvífiat ve tfiídách E a nebo U. Zde jsou rozhodnû znaãné rezervy a to platí i pro plemeno CH. Podíl mlad˘ch ãistokrevn˘ch b˘kÛ ve tfiídû E 9,4 % je na toto plemeno velice nízk˘.

Závûr Hodnocení ‰lechtitelského programu plemene v urãitém ãasovém horizontu mÛÏe pfiinést jak inspiraci pro nûkteré chovatele, tak mÛÏe b˘t i návodem kam zamûfiit pozornost v dal‰ím období. Porovnání s v˘sledky kontroly uÏitkovosti ve Francii v roce 2015 by mûlo ukázat, jak se na‰e populace li‰í se zemí pÛvodu ãi v ãem je naopak podobná. Ukazuje se v‰ak, Ïe ve Francii je daleko vût‰í tlak na ekonomiku chovu. To patrnû i nová zemûdûlská politika EU pfiinese na‰im chovatelÛm.

25

Jubilejní desátá národní v˘stava masn˘ch plemen Není jiÏ Ïádnou novinkou, Ïe letos v kvûtnu se v Brnû uskuteãní dal‰í roãník národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat. První spoleãná národní v˘stava v‰ech druhÛ hospodáfisk˘ch zvífiat, jejíÏ souãástí byla i „národka“ masn˘ch plemen, se v moravské metropoli konala v roce 2009. Leto‰ní akce tedy bude jubilejní pátou v˘stavou konanou v tomto mûstû.

V˘stavnictví masného skotu v‰ak má del‰í historii.

Sahá aÏ do roku 1997, kdy se v severoãesk˘ch Svinãicích konala pod otevfien˘m nebem úplnû první národní v˘stava masného skotu. Letos si tedy pfiipomínáme 20. let od první „masÀácké národky“.

1. národní v˘stava masného skotu – Svinãice 1997 Svinãice byly první, jedineãné, ale také jediné. Vedle mnoha dal‰ích specifik byly jedinou národní v˘stavou, která se nekonala v kryté hale, ale ve venkovním prostfiedí. Místem konání byl totiÏ pfiírodní areál nedaleko Svinãic leÏící v podkru‰nohorské oblasti, která je dodnes vnímána spí‰e jako prÛmyslov˘ region. Snaha organizátorÛ byla ukázat tuto oblast i z jiné stránky jako místo, které je ideální pro pastevní zpÛsob chovu specializovan˘ch masn˘ch plemen. A to se, myslím, povedlo. Na v˘stavû se poãátkem záfií roku 1997 (4.–7. 9.) pfiedstavili zástupci devíti z tehdy dvanácti u nás chovan˘ch masn˘ch plemen. Z katalogu této v˘stavy, kter˘ je spolu s fotkami a videem ke staÏení na webu svazu, lze vyãíst, Ïe na v˘stavu bylo pfiihlá‰eno celkem 255 kusÛ, coÏ je i na dne‰ní pomûry celkem vysoké ãíslo. Zvífiata tehdy je‰tû nebyla pfiedvádûna, ale byla do pfiedvadi‰tû nahánûna a to velmi stylovû – s pomocí kovbojÛ na koních. Pfiedvádûní na ohlávce se zaãalo poprvé praktikovat aÏ na speciální Charolais show uspofiádané v roce 2008 v Pfierovû pfii pfiíleÏitosti konaní svûtového charolaiského kongresu.

2.–5. národní v˘stava masného skotu – Praha 1999 aÏ 2005 Po Svinãících se v˘stavnictví pfiesunulo do praÏsk˘ch LetÀan do v˘stavního areálu PVV, kde se ve dvoulet˘ch cyklech uskuteãnily dal‰í ãtyfii roãníky národních v˘stav masn˘ch plemen skotu – první v roce 1999, poslední v roce 2005. Plánována byla i pátá „národka“, celkovû jiÏ ‰está, ta v‰ak byla krátce pfied konáním z veterinárních dÛvodÛ zru‰ena (tehdy se na na‰em území objevil poprvé bluetongue). Organizace praÏsk˘ch v˘stav byla plnû na bedrech zamûstnancÛ svazÛ – od stavûní kotcÛ aÏ po mediální propagaci v˘stavy. Enormní úsilí vloÏené do pfiíprav se v‰ak neprojevilo v dostateãném zájmu vefiejnosti a i pfies podporu státu tak v˘stavy ãasto konãily s v˘raznou ztrátou. Slabá náv‰tûvnost byla velk˘m zklamáním, a byÈ byly v˘stavy organizovány s maximální mírou profesionality, ukázalo se, Ïe právû kvÛli nezájmu praÏanÛ nebylo hlavní mûsto ideálním místem pro konání podobn˘ch akcí. V‰e je ale nutné hodnotit v ‰ir‰ích souvislostech a v té dobû lep‰í zázemí pro konání tak rozsáhlé akce pro-

26

stû v na‰í zemi nebylo. Pfies v‰echna negativa, kdy nejvût‰ím byl právû nízk˘ zájem ze strany náv‰tûvníkÛ (zejména laické vefiejnosti), ale je hodnocení v‰ech ãtyfi roãníkÛ veskrze pozitivní.

6.–10. národní v˘stava masného skotu – Brno 2009 aÏ 2017 Po prodeji pfierovského v˘stavi‰tû, které mûlo dlouholetou tradici v pofiádání zemûdûlsk˘ch v˘stav, bylo jako nové místo po pofiádání v˘stav na Moravû zvoleno Brno. Záhy se plán pfiesunout pfierovskou v˘stavu do Brna pfietavil na my‰lenku uspofiádat zde velkou spoleãnou národní v˘stavu. Snaha o propojení v‰ech druhÛ hospodáfisk˘ch zvífiat do jedné spoleãné akce se pfies v‰echny kritické hlasy, které zejména zpoãátku nebyly nijak ojedinûlé, nakonec podafiilo dotáhnout do úspû‰ného konce. Ani v fiadách na‰ich chovatelÛ nebyla my‰lenka pofiádat v˘stavu v Brnû zpoãátku pfiijata zdaleka jen pozitivnû. Mám dodnes v Ïivé pamûti nesouhlasné reakce nûkter˘ch chovatelÛ, ktefií pfiesun do Brna odmítali. Kritika padala na excentricitu Brna, nevhodn˘ termín i dal‰í vûci. Hned první roãník v‰ak ukázal, Ïe Brno je, i pfies ne pfiíli‰ ideální termín, v souãasnosti jednoznaãnû nejlep‰í volbou, kde podobn˘ typ v˘stavy pofiádat. Jistû, ani Brno není zcela bezchybné a nevyhovuje v‰em, ale faktem je, Ïe dnes v âeské republice neexistuje reprezentativnûj‰í zázemí, kde bychom mohli v takovém rozsahu a na takové úrovni soutûÏní pfiehlídky v‰ech masn˘ch plemen skotu uspofiádat.

V roce 2009 se tedy zaãala psát novodobá historie v˘stavnictví masného skotu, která s úspûchem trvá aÏ dodnes. První brnûnská národní v˘stava se do historie zapsala také tím, Ïe to bylo právû zde, kdy zcela poprvé byla v‰echna masná plemena pfiedvedena na ohlávce. Vûfiím proto, Ïe jubilejní pátá brnûnská a celkovû jiÏ desátá národní v˘stava masn˘ch plemen skotu bude opût vynikající a Ïe na ní na‰i chovatelé toto v˘roãí spoleãnû dÛstojnû oslaví.

Pfiihlá‰ka k úãasti na 10. národní v˘stavû masného skotu je jiÏ otevfiena, vyplnit ji mÛÏete aÏ do 31. bfiezna 2017 prostfiednictvím on-line formuláfie, kter˘ je dostupn˘ na této adrese: http://www.cschms.cz/index.php?page=abt_prihlaska&prid=45.

Program a rozhodãí 10. národní v˘stavy masného skotu Brno 2017 U vût‰iny hlavních plemen, která budou na v˘stavû mít svÛj ‰ampionát, jiÏ máme potvrzené zahraniãní rozhodãí. Zahraniãní sudí dodává soutûÏi vÏdy patfiiãnou váÏnost a je rovnûÏ zárukou nezaujatého pfiístupu k hodnocen˘m zvífiatÛm. Jsem rád, Ïe se nám letos podafiilo pfiizvat vût‰inou nové tváfie, ktefií zároveÀ patfií k absolutní ‰piãce, pokud jde o mezinárodní zku‰enosti s hodnocením na v˘stavách.

âtvrtek 11. kvûtna 2017 Ve ãtvrtek se v soutûÏním ringu pfiedstaví tfii plemena. Jako první to bude aberdeen angus, jehoÏ hodnocení se ujme velezku‰en˘ PJ Budler z USA, kter˘ má bohaté zku‰enosti z mnoha akcí po celém svûtû.

Dodnes soudcoval na témûfi ‰edesátce zahraniãních v˘stav ve v‰ech koutech zemûkoule. Jeho jméno je rovnûÏ spojeno s pofiádáním virtuálních soutûÏí masného skotu – Champion of the World. Po angusech bude probíhat ‰ampionát plemene masn˘ simentál na kter˘ je jako sudí pfiizván zapálen˘ nûmeck˘ chovatel Thomas Eydner. Tento velk˘ pfiíznivec ãeské genetiky mûl soudcovat simentálskou soutûÏ jiÏ pfied dvûma lety, ale z rodinn˘ch dÛvodÛ musel cestu do âeské republiky tehdy zru‰it. Tfietím plemenem bude hereford, které bude hodnotit taktéÏ PJ Budler.

Pátek 12. kvûtna 2017 Pátek bude patfiit francouzsk˘m plemenÛm.

K hodnocení charolaiského ‰ampionátu je pozván maìarsk˘ sudí Márton Bujdosó. Tento chovatel patfií k prÛkopníkÛm chovu charolais nejenom v Maìarsku, ale v celé v˘chodní Evropû (plemeno charolais chová od 70. letech minulého století).

Kromû toho je dlouholet˘m ãinovníkem v maìarské asociaci chovatelÛ plemene charolais. Soudcovat soutûÏ limousinÛ pfiijede specialista masného programu britské plemenáfiské spoleãnosti Cogent Boomer Birch, kter˘ má rovnûÏ zku‰enosti s hodnocení masného skotu na mnoha evropsk˘ch v˘stavách. U dal‰ích francouzsk˘ch plemen zatím není jasné, zda se bude soutûÏní pfiehlídka konat, rozhodãí tedy budou fie‰eni aÏ po uzávûrce pfiihlá‰ek, která je nastavena na 31. bfiezna.

Sobota 13. kvûtna 2017 Sobotní ‰ampionát plemene belgické modrobílé pfiijde hodnotit dlouholet˘ chovatel a místopfiedseda belgické plemenné knihy Michel Wallays, u ostatních plemen s hledáním vhodn˘ch rozhodãích rovnûÏ vyãkáváme aÏ podle skuteãnû pfiihlá‰en˘ch zvífiat.

Kamil Malát

PROGRAM SOUTùÎNÍCH P¤EHLÍDEK MASN¯CH PLEMEN na NVHZ Brno 2017 (pavilon P/VP)

âtvrtek 11. 5. 2017 10,00 11,00 14,00 16,00

– – – –

11,00 14,00 16,00 17,00

Zahajovací ceremoniál (pfiedstavení masn˘ch b˘kÛ) Národní ‰ampionát plemene Aberdeen angus Národní ‰ampionát plemene Masn˘ simentál Národní ‰ampionát plemen Hereford

Pátek 12. 5. 2017 10,00 – 13,00 13,00 – 15,00 15,00 – 17,00

Národní ‰ampionát plemene Charolais Národní ‰ampionát plemene Limousine Národní ‰ampionáty ostatních francouzsk˘ch plemen: Blonde d’Aquitaine, Aubrac, Gasconne, Parthenaise a Salers

Sobota 13. 5. 2017 10,00 11,00 12,00 13,00

– – – –

11,00 12,00 13,00 17,00

Národní ‰ampionát plemene Belgické modrobílé Národní ‰ampionát plemene Piemontese Národní ‰ampionát plemen Dexter Pfiehlídka a prezentace ostatních masn˘ch plemen, která nebudou mít vlastní soutûÏní ‰ampionát (Highland, Galloway, Shorthorn, Texas Longhorn, Vosgienne, Wagyu, Bazadaise, Rouge des Prés…)

Nedûle 14. 5. 2017 10,00 – 11,00 11,00 – 12,30 12,30 – 14,30

soutûÏní pfiehlídka plemenn˘ch b˘kÛ soutûÏ chovatelsk˘ch skupin soutûÏ Junior teamu âSCHMS Praha

27

Jak ãíst hodnocení GD Scan aneb jak pracovat s v˘sledky genomické anal˘zy Ing. Katefiina Weiszová, Ph.D. Genomické hodnocení GD Scan vyuÏívá moderní biotechnologie aplikované v hodnocení zvífiat a následnou selekci a umoÏní chovateli poznat genetické zaloÏení zvífiete jiÏ v raném vûku.

Chovatelé plemene charolais si na klubovém jednání konaném dne 9. února 2017 mohli vyslechnout pfiedná‰ku pana Patricka Reversé, která se t˘kala pfiedstavení genomického hodnocení zvífiat GD Scan (pfiedná‰ka vãetnû pfiekladu je volnû ke staÏení na webov˘ch stránkách âSCHMS). GD Scan je jiÏ od minulého roku dostupn˘ i pro chovatele v âR, tudíÏ jsme se rozhodli pfiipravit pro vás ãlánek tématicky navazující na v˘‰e zmínûnou pfiedná‰ku a pfiiblíÏit vám, jak vlastnû pracovat s v˘sledky, které chovatel pro svou plemenici obdrÏí. KaÏd˘ v˘sledek obsahuje informace o genetickém zaloÏení bezrohosti, dvojím osvalení, ovûfiení pÛvodu zvífiete a 21 hodnocen˘ch ukazatelÛ, genomick˘ch markerÛ.

NíÏe si tyto konkrétní v˘sledky rozebereme.

K porovnání jsme vybrali dvû konkrétní zvífiata – jalovici, která je na poãátku reprodukce, a krávu, o jejímÏ potomstvu jiÏ nûjaké informace máme. Obû jsou v chovu pana Ing. Jana Zuzánka z Bernartic, prvního chovatele z âR, kter˘ genomické hodnocení zvífiat GD Scan vyzkou‰el a dále vyuÏívá ve ‰lechtûní a selekci jalovic ãi v˘bûru budoucích dárkyní embryí.

28

❒ Anděla ze Statku ET, chovatel – Ing. Jan Zuzánek, Bernartice

Zaãneme dvouletou jalovicí Andûla ze Statku ET. Jalovice pochází z embryotransferu, kombinace Ciel x Impair, tedy kombinace b˘kÛ, jejichÏ geny velice v˘raznû ovlivnily mléãnost francouzské charolaiské populace (matkou jalovice a jejích 3 sester v chovu pana Ing. Zuzánka je Ravissante, plná sestra b˘ka Pinay). Jalovice Andûla ze Statku ET vyhrála kategorii dvoulet˘ch jalovic na Charolais show v Lysé nad Labem v fiíjnu 2016. Její kompletní genomické hodnocení je uvedeno v tabulce ã. 1 a rovnûÏ znázornûno v grafickém zobrazení.

Jalovice mûla prÛmûrn˘ denní pfiírÛstek od narození do 120 dnÛ 1449 g, do 210 dnÛ 1263 g, do 365 dnÛ 1241 g. Její hmotnosti byly

následující: 39 kg pfii narození, 213 kg ve 120 dnech, 319 kg ve 210 dnech a 494 kg v roce. Pfii lineárním hodnocení byla hodnocena celkem 70 body (10 za hmotnost, 8 za v˘‰ku tûla, 7 za délku). BûÏnû bychom o této jalovici mûli na poãátku reprodukce pouze v˘‰e uvedené informace. Po genomickém hodnocení GD Scan v‰ak mÛÏeme pracovat s údaji, které bychom bûÏnû získali aÏ po nûkolika letech, napfi. mléãnost, schopnost porodu apod.

Rozeberme-li si jednotlivé v˘sledky, zamûfiíme se nejprve na genetick˘ status – jedná se o rohaté zvífie, coÏ zde znaãí +/+ (+ znamená, Ïe zvífie nepfiená‰í

Tab. č. 1: Kompletní genomické hodnocení jalovice Anděla ze Statku ET

Tab. č. 2: Kompletní genomické hodnocení krávy Eyale

Anděla ze Statku ET (Ciel x Impair)

Eyale (Pinay x Populair)

Genetický status Sans Cornes (bezrohost) +/+ (R) Culard (dvojí osvalení) mh/+ Produkční indexy Nai g (telení) 7,4 Cr g (přírůstek) 6,7 Vel g (schopnost porodu) 3,3 Lai g (mléčnost) 8,1 DM g (rozvoj osvalení) 5,5 DS g (rozvoj kostry) 4,1 Morfologické indexy při odstavu DMDos g (osvalení hřbetu) 4,6 DMarM g (osvalení kýty) 5,1 DSLon g (délka těla) 4 DSLar g (šířky těla) 5,9 DSGab g (celkový rámec) 4,1 Mufle g (mulec) 5,8 AAv g (vyváženost předních končetin) 2,7 AAr (vyváženost zadních končetin) 2,6 Rec g (horní linie zad) 5,6 Indexy chování Comp g (chování k člověku) 7,4 IM g (mateřský instinkt) 4,7 Morfologické indexy po odstavu LoM g (vemeno v průběhu života) 5 FoT g (funkčnost struků) 6,3 SolAr g (funkčnost zadních končetin) 3,6 Loc g (pohyblivost) 4,2

Genetický status Sans Cornes (bezrohost) +/+ (R) Culard (dvojí osvalení) mh/+ Produkční indexy Nai g (telení) 6,9 Cr g (přírůstek) 6,6 Vel g (schopnost porodu) 5,8 Lai g (mléčnost) 7,3 DM g (rozvoj osvalení) 7,6 DS g (rozvoj kostry) 6,1 Morfologické indexy při odstavu DMDos g (osvalení hřbetu) 7,1 DMarM g (osvalení kýty) 6,9 DSLon g (délka těla) 6,2 DSLar g (šířky těla) 7 DSGab g (celkový rámec) 7,2 Mufle g (mulec) 6,9 AAv g (vyváženost předních končetin) 4,7 AAr (vyváženost zadních končetin) 4,9 Rec g (horní linie zad) 4,8 Indexy chování Comp g (chování k člověku) 5,8 IM g (mateřský instinkt) 6,2 Morfologické indexy po odstavu LoM g (vemeno v průběhu života) 4,8 FoT g (funkčnost struků) 2 SolAr g (funkčnost zadních končetin) 5,4 Loc g (pohyblivost) 5,9

❒ Grafické znázornění genomických indexů jalovice Anděla ze Statku ET

❒ Grafické znázornění genomických indexů krávy Eyale

alelu zpÛsobující dan˘ znak, aÈ uÏ se jedná o bezrohost ãi dvojí osvalení), ale rovnûÏ vidíme, Ïe jalovice je heterozygotního genotypu pro dvojí osvalení a tudíÏ bychom se pfii tvorbû pfiipafiovacího plánu mûli vyhnout b˘kÛm, ktefií dvojí osvalení rovnûÏ pfiená‰ejí.

V produkãních indexech jí nejlépe vy‰la mléãnost, excelentní hodnota 8,1 (její plná sestra má v genomickém hodnocení dokonce hodnotu 10), vynikající te-

lení 7,4, nadprÛmûrn˘ pfiírÛstek 6,7 (coÏ potvrzují i její vlastní v˘sledky), ov‰em v neutrálních hodnotách zÛstal rozvoj osvalení a kostry (5,5, respektive 4,1), schopnost porodu potom na úrovni 3,3, coÏ je pomûrnû nízká hodnota. V morfologick˘ch indexech pfii odstavu zÛstala jalovice opût v hodnotách neutrálních, o nûco lépe jí

potom vy‰ly ‰ífiky tûla, osvalení k˘ty a horní linie. Zamûfiíme-li se pouze na konãetiny, potom vyváÏenost pfiedních a zadních konãetin a jejich solidnost zÛstala na nízk˘ch hodnotách 2,6 a 2,7.

V indexech chování vy‰la vynikající hodnota 7,4, coÏ ostatnû mohl chovatel potvrdit i na v˘stavû, jalovice je extrémnû klidná, snadno ovladatelná, zúãastnila se i soutûÏe junior t˘mu, coÏ její v˘sledek z genomiky jen potvrzuje. Matefisk˘ index je na úrovni 4,7, tedy prÛmûrná hodnota. Morfologické indexy po odstavu potvrzují opût o nûco hor‰í konãetiny: 3,6 funkãnost zadních konãetin, 4,2 pohyblivost. Na druhé stranû funkãnost strukÛ je mírnû nadprÛmûrná.

Shrneme-li si tyto údaje, které o jalovici máme, do návrhu pfiipafiovacího plánu, potom hledáme b˘ka, kter˘ nepfiená‰í dvojí osvalení, zlep‰uje rámec a dal‰í charakteristiky rozvoje kostry jako je délka tûla, dále zlep‰ovatele konãetin a pfiedev‰ím takového b˘ka, kterého mÛÏeme bez obav pustit na jalovice. Jen pro zajímavost, v leto‰ní sezonû byla jalovice pfiipu‰tûna Calogerem, sexovan˘m na jalovice. Díky svému genetickému zaloÏení mléãnosti s ní chovatel rovnûÏ poãítá jako s moÏnou budoucí dárkyní embryí.

Druh˘m dnes hodnocen˘m zvífietem je kráva Eyale, která byla importována z Francie jako jalovice, kombinace Pinay x Populair, v souãasné dobû je na ãtvrtém teleti. Tuto krávu jsme vybrali i pfiesto, Ïe nepochází pfiímo z chovu pana Ing. Zuzánka, ale je moÏné u ní demonstrovat, jak genomika skuteãnû potvrzuje i produkãní vlastnosti krávy, o které jiÏ díky jejím telatÛm nûjaké informace máme; pfii roz-

29

boru genomického hodnocení se oproti jalovici mÛÏeme zamûfiit pfiedev‰ím na matefiské vlastnosti. Jak jiÏ bylo zmínûno v˘‰e, kráva je nyní na ãtvrtém teleti (1 b˘ãek, 3 jaloviãky), prÛmûrné hodnoty z odchovan˘ch telat jsou: 51 kg porodní hmotnost, 214 kg 120 dní, 330 kg 210 dní, 524 kg v roce. Pfii posledním váÏení váÏila kráva 964 kg, mûfiila 156 cm, byla hodnocena celkem 76 body (10 v˘‰ka tûla, 10 hmotnost, 7 délka tûla). Její kompletní genomické hodnocení naleznete v tabulce ã. 2 taktéÏ v grafickém znázornûní.

Opût si rozebereme v‰echny její v˘sledky. Genetick˘ status je stejn˘ jako u jalovice, tedy jedná se opût o rohaté zvífie, coÏ samozfiejmû chovatel jiÏ ví, neboÈ bezrohost je dominantní vlastností a tudíÏ nelze pfiedávat skrytou vlohu (kaÏdé zvífie s alespoÀ 1 alelou pro bezrohost je skuteãnû fenotypovû bezrohé). Kráva je pfiena‰eãkou dvojího osvalení, oznaãení mh/+.

U krávy Eyale nalezneme ve v˘sledcích produkãních indexÛ velice pfiíznivou hodnotu mléãnosti 7,3 (coÏ uÏ máme potvrzeno i hmotnostmi jejích telat na 120ti dnech pfiesahujícími 200 kg), rovnûÏ je vynikající rozvoj osvalení 7,6 (tuto vlohu pak kráva pfiedává dál, v‰echny její dcery v chovu jsou velice dobfie osvalené), mírnû nadprÛmûrn˘ rozvoj kostry 6,1, stejnû jako nadprÛmûrné telení 6,9 a pfiírÛstek 6,6 (potenciál dobrého pfiírÛstku je opût potvrzen i na jejím potomstvu, kdy jalovice bez pfiíkrmu dosahují

30

naprosto bez problémÛ hodnot 1300–1400 g dennû). Schopnost porodu je mírnû nad prÛmûrem 5,9. Morfologie pfii odstavu se obecnû pohybuje ve vynikajících hodnotách kolem 7, pfiedev‰ím celkov˘ rámec 7,2 (opût potvrzeno i z vlastního mûfiení a 156 cm v kfiíÏi), ale i v ‰ífikách 7 ãi 7,1 osvalení hfibetu. Opût naráÏíme na prÛmûrné konãetiny 4,7 a 4,9.

V indexech chování najdeme hodnotu 5,8 za chování k ãlovûku a 6,2 za matefisk˘ instinkt. Morfologické indexy po odstavu potvrzují i pozorování chovatele, tedy prÛmûrné vemeno bûhem Ïivota (hodnota 4,8), a velice nízkou funkãnost strukÛ 2 (kráva má opravdu silné, pomûrnû dlouhé struky). Funkãnost zadních konãetin je prÛmûrná 5,4 a pohyblivost lep‰í, 5,9.

Shrneme-li v‰echny tyto znalosti, do pfiipafiovacího plánu hledáme b˘ka s dobr˘mi konãetinami, se slu‰n˘m mlékem, lehãími porody, nepfiena‰eãe dvojího osvalení, kter˘ v‰ak podpofií velk˘ rámec a slu‰n˘ pfiírÛstek. Opût pro zajímavost, letos byl vybrán Fronsac.

Na tûchto dvou konkrétních pfiípadech jsme se snaÏili pfiedev‰ím vyzdvihnout informaãní hodnotu, kterou GD Scan pro Vás, pro chovatele, má a jak˘m zpÛsobem mÛÏe zjednodu‰it tvorbu pfiipafiovacího plánu se zamûfiením na konkrétní vlastnosti.

V dobû, kdy jsme obdrÏeli první GD Scany ãesk˘ch zvífiat, bylo nesmírnû zajímavé porovnávat jiÏ známé v˘sledky u krav s konkrétními hodnotami genomick˘ch markerÛ. Ov‰em u jalovic tato

informaãní hodnota je‰tû vzrÛstá – podle GD Scanu mÛÏete vybrat jalovice vhodné do obratu stáda, mÛÏete je mezi s sebou porovnávat dle vybran˘ch vlastností, je moÏné se vyvarovat budoucích problémÛ – viz napfi. u Andûly ze Statku nízká hodnota indexu pro schopnost porodu 3,3, nebo problémÛ s dvojím osvalením v homozygotním genotypu.

Tvorba pfiipafiovacích plánÛ je poté o to jednodu‰‰í, Ïe v‰ichni b˘ci z produkce Genes Diffusion, a to nejen ti nové generace genomiky, ale i star‰í, na potomstvu provûfiení, mají v˘sledky GD Scanu hotové, a tedy zamûfiení a v˘bûr správného b˘ka mÛÏe b˘t naprosto pfiesnû zacílen dle Ïádoucí vlastnosti. U star‰ích b˘kÛ jsou pak genomické hodnoty zaãlenûny do v˘poãtu klasick˘ch plemenn˘ch hodnot jako je IFNAIS, ISEVR, IVMAT apod. ZáleÏí na mífie provûfiení b˘ka, zda jiÏ má narozené potomstvo, b˘ky ve v˘krmu, otelené dcery apod.

GD Scan v‰ak v této podobû opût nezÛstane, jen v posledních 2 letech byl roz‰ífien o nové vlastnosti (morfologické indexy pfii odstavu, DM a DS) a jeho v˘voj stále pokraãuje, neboÈ ve Francii jiÏ pracují na dal‰ích ukazatelích pfiedev‰ím ve vztahu ke zdraví zvífiete ãi reprodukci, která má nepopirateln˘ dopad na ekonomiku chovatele.

Více informací k jednotliv˘m markerÛm, co která vlastnost shrnuje, jak se odebírají vzorky apod. naleznete na na‰ich ãesk˘ch webov˘ch stránkách www.gdscan.cz. Cena za kompletní GD Scan (tedy 21 markerÛ, status bezrohosti a dvojího osvalení, ovûfiení pÛvodu pomocí SNP, které by od poloviny roku 2017 mûlo b˘t plnû vyuÏitelné i zde v âR) ãiní pro chovatele 2000 Kã. Máte-li jak˘koliv dotaz ãi pfiipomínku, neváhejte se na nás obrátit.

V˘voj a zavádûní odhadu genomick˘ch plemenn˘ch hodnot u masn˘ch plemen skotu ve svûtû Ing. Pavel Bucek, âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a.s.

Pfiíspûvek se zab˘vá pfiehledem aktuálních problémÛ t˘kajících se genomické selekce u masn˘ch plemen skotu. Vychází z diskusí a publikací z poslední doby, zejména ze studie Berryho a kol., 2016. Produkce hovûzího masa má vliv na ekonomiku, potravinovou bezpeãnost a na Ïivotní prostfiedí. V˘voj pfiesn˘ch odhadÛ genomick˘ch plemenn˘ch hodnot u masn˘ch plemen skotu je komplikovanûj‰í neÏ u dojen˘ch plemen. Existuje velké mnoÏství masn˘ch plemen a rozsah kontroly uÏitkovosti je u masn˘ch plemen men‰í neÏ u dojeného skotu. Problémem je i nízk˘ podíl inseminace, propojenost stád a nûkteré dal‰í problémy. Produkci hovûzího masa zaji‰Èuje tur domácí, zebu a jejich kfiíÏenci.

Nejvy‰‰í stavy zvífiat jsou v Indii, Brazílii a âínû. BûÏné je vyuÏívání feedlotÛ nebo pastvy. Produkce hovûzího masa je charakterizována velk˘mi rozdíly a rozmanitostí produkãních systémÛ. To vede k rozdíln˘m cílÛm selekce a k ‰iroké ‰kále vyuÏívan˘ch znakÛ. Vût‰ina ‰lechtitelsk˘ch cílÛ není úplnû optimálních, protoÏe existují problémy pfiesného odhadu plemenn˘ch hodnot u nûkter˘ch vlastností a znakÛ. Zejména se jedná o efektivnost pfiíjmu krmiva, atributy kvality

masa a zdraví. BûÏné je vyuÏívání pfiirozené plemenitby. V nûkter˘ch zemích existují problémy s identifikací a nûkteré dal‰í problémy, které komplikují v˘voj pfiesného odhadu genomick˘ch plemenn˘ch hodnot a jsou bariérou pro jeho zavedení do praxe.

Odhad genomick˘ch plemenn˘ch hodnot byl zaveden do praxe pozdûji neÏ u dojeného skotu. Je uÏiteãné a nutné diskutovat tyto problémy spojené s odhadem genomick˘ch plemenn˘ch hodnot a jejich moÏné fie‰ení. V˘voj a zavádûní oficiálních odhadÛ genomick˘ch plemenn˘ch hodnot pro masná plemena skotu nastal pozdûji neÏ v roce 2009, kdy byl zavádûn u dojen˘ch plemen skotu. Je potfieba diskutovat dÛvody a také moÏná fie‰ení k pfiekonání tûchto bariér v zavádûní odhadu genomick˘ch plemenn˘ch hodnot. Genomické informace se vyuÏívají u masn˘ch plemen ve ‰lechtitelsk˘ch programech dlouhodobû, napfiíklad pfii ovûfiování pÛvodÛ, detekci vrozen˘ch defektÛ nebo letálních mutací. Existují zku‰enosti s vyuÏitím panelÛ komerãních markerÛ s nízkou hustotou.

Odhad genomick˘ch plemenn˘ch hodnot u masn˘ch a dojen˘ch plemen skotu U masného skotu existuje celá fiada problémÛ pfii zavádûní odhadu genomick˘ch plemen-

n˘ch hodnot v porovnání s dojen˘m skotem. Jedním z problémÛ je existence velkého mnoÏství plemen a kfiíÏencÛ v porovnání s dojen˘m skotem. Znaãné rozdíly mezi plemeny a zejména u kfiíÏencÛ komplikují odhad genomick˘ch plemenn˘ch hodnot. Pfiesnost genomického odhadu plemenn˘ch hodnot je ovlivnûna velikosti efektivní populace, poãtem zvífiat s fenotypem a s genomick˘mi plemen˘mi hodnotami a pomûrem genotypovan˘ch zvífiat a zvífiat s fenotypem. Odhad genomick˘ch plemenn˘ch hodnot u nûkterého plemene mÛÏe b˘t negativnû korelován s v˘sledky kontroly uÏitkovosti, pokud toto plemeno není dostateãnû zastoupeno v referenãní populaci.

Podobnû odhad genomick˘ch plemenn˘ch hodnot vyvinut˘ pro plemeno vyuÏívající referenãní populaci, která reprezentuje selekci v dané zemi, mÛÏe b˘t negativnû korelována s uÏitkovosti zvífiat stejného plemene z jiné zemû. To je dáno efektem substituce alely a interakcí genotyp x prostfiedí.

Nízk˘ podíl inseminace Pfiedpokladem pro úspû‰n˘ odhad genomick˘ch plemenn˘ch hodnot jsou pfiesné informace o fenotypech v referenãní populaci, které vedou k vy‰‰í pfiesnosti odhadu plemenn˘ch hodnot.

31

Pfiesnost imputace (metoda pro práci s chybûjícími dat) u nízkonákladov˘ch ãipÛ s nízkou hustotou na vysokou hustotu, je vy‰‰í, pokud jsou k dispozici blízcí pfiíbuzní zvífiat, u kter˘ch bude provedena imputace. Velk˘ podíl telat dojen˘ch plemen jsou potomci nûkolika otcÛ z inseminace. U masn˘ch plemen je poãet telat po jednom otci niωí z dÛvodu nízkého podílu inseminace. Nízk˘ podíl inseminace má za následek men‰í poãet b˘kÛ s vysoce spolehliv˘mi genomick˘mi plemenn˘mi hodnotami. To je dÛvodem na poÏadavek na vy‰‰í referenãní populaci, coÏ je pomûrnû obtíÏné a drahé zajistit.

Nízk˘ podíl inseminace má za následek nízké propojenosti mezi stejn˘mi plemeny v rÛzn˘ch zemích.

Relativnû nízká mezinárodní propojenost u masn˘ch plemen Interbull je zodpovûdn˘ za mezinárodní genetickou evaluaci u celé fiady dojen˘ch plemen skotu. Pfiesná mezinárodní genetická evaluace je závislá na silném genetickém propojení mezi zemûmi. U dojen˘ch plemen je v˘hoda, Ïe ‰lechtitelské programy a cíle jsou v podstatû více ménû podobné. Existují tedy podobné a pfiíbuzné rodiny v celé populaci. Fenotypy u dojen˘ch plemen vyuÏívan˘ch pfii odhadu genomick˘ch plemenn˘ch hodnot u hol‰t˘nského plemene jsou k dispozici v celé fiadû zemí a vyuÏívané pfii národním a mezinárodním odhadu plemenn˘ch hodnot v Interbull. To znamená, Ïe i u zvífiat samiãího pohlaví bez potomkÛ s fenotypy v dané zemi mÛÏou b˘t k dispozici v˘sledky odhadu plemenn˘ch hodnot s relativnû vysokou pfiesností na základû mezinárodní genetické evaluace v Interbull zaloÏené na MACE. Velice zajímavou moÏností je i sdílení genotypÛ u dojen˘ch plemen mezi jednotliv˘mi zemûmi.

U masn˘ch plemen existují mezinárodní genetické evaluace u masného skotu (BREEDPLAN a INTERBEEF). Poãet zemí je v souãasnosti omezen˘ a nejsou zahrnuty v‰echny znaky. Existují

32

i podobné koncepty v Severní Americe v Kanadû a USA, kde ale nejsou zahrnuté dal‰í zemû.

Obecnû existuje malé propojení mezi zemûmi. V projektu Interbeef, je ale propojenost mezi Francii a dal‰ími zemûmi.

Relativnû omezené informace a úroveÀ fenotypování Pfiesné odhady genomick˘ch plemenn˘ch hodnot jsou zaloÏené na pfiístupu k velkému mnoÏství informací o fenotypech.

Napfiíklad vût‰ina krav dojen˘ch plemen v rozvinut˘ch zemích má zaznamenanou informaci o produkci mléka. BûÏné je, Ïe jsou k dispozici data o produkci mléka a data o otelení. K dispozici jsou i údaje o zdravotním stavu mléãné Ïlázy, s vyuÏitím poãtu somatick˘ch bunûk, které jsou dostupné v kontrole uÏitkovosti.

Pfiístup k tûmto datÛm usnadÀuje dosaÏení pfiesného odhadu genomick˘ch plemenn˘ch hodnot pro velké populace zvífiat samiãího a samãího pohlaví pro ‰irokou ‰kálu vlastností a znakÛ.

U masn˘ch plemen jsou k dispozici údaje pro men‰í poãet vlastností a znakÛ. Tento problém je patrn˘ zejména v komerãních chovech. V nûkter˘ch zemích jsou problémy s identifikací.

Ekonomické aspekty V˘voj ‰lechtitelsk˘ch programÛ na základû odhadu genomick˘ch plemenn˘ch hodnot vyÏaduje poãáteãní investice do genotypování a fenotypování. K dispozici musí b˘t i nutná infrastruktura pro zaji‰tûní rutinního odhadu genomick˘ch plemenn˘ch hodnot. U masn˘ch plemen je tempo zavádûní odhadu genomick˘ch plemenn˘ch hodnot pomalej‰í neÏ u dojeného skotu. Investiãní strategie pro zaloÏení referenãní populace u masného skotu se v jednotliv˘ch oblastech li‰í. Jednou z moÏností je financování chovatelsk˘mi asociacemi (napfiíklad USA) nebo komerãními organizacemi (napfiíklad USA a Brazilie). V nûkter˘ch pfiípadech byly k dispozici dotace, které pfiispûly k vytvofiení referenãní populace v nûkter˘ch zemích (napfiíklad Irsko a Brazílie).

Národní odhady genomick˘ch plemenn˘ch hodnot u masného skotu • Evropa, Irsko Genomické odhady plemen˘ch hodnot jsou v souãasné dobû ve vût‰inû evropsk˘ch zemí neoficiální. BûÏn˘ je v˘zkum v této oblasti a pfiístup k neoficiálním v˘sledkÛm v celé fiadû zemí.

Velk˘ pokrok v této oblasti byl dosaÏen v Irsku. Irsko zavedlo oficiální odhad genomick˘ch plemenn˘ch hodnot v roce 2016.

Jedná se o jednokrokovou metodu pro odhad genomick˘ch plemenn˘ch hodnot (multibreed). K dispozici je nûkolik desítek tisíc zvífiat s fenotypy a genotypy. Projekt odhadu genomick˘ch plemenn˘ch hodnot v Irsku patfií mezi nejrozsáhlej‰í. Je k dispozici pro v‰echna plemena a vyuÏívá se jednokroková metoda. Zahrnuje kombinaci otcÛ a krav z komerãních chovÛ (pfieváÏnû kfiíÏencÛ).

Genomick˘ odhad plemenn˘ch hodnot je v Irsku zaji‰Èován Irskou federací chovatelÛ skotu.

• Velká Británie U plemene limousin ve Velké Británii je hojnû diskutována genomická evaluace pro hodnocení jateãn˘ch tûl pomocí anal˘zy snímkÛ pofiízen˘ch ze skenování jateãn˘ch tûl videem. VyuÏívá se kombinace referenãní populace zvífiat genotypovan˘ch s vysokou hustotou a dodateãná zvífiata genotypovaná se stfiední hustotou. Pro odhad genomick˘ch plemenn˘ch hodnot se vyuÏívá jednokroková metoda.

• Francie Oficiální odhady genomick˘ch plemenn˘ch hodnot jsou k dispozici od roku 2016 pro plemena charolais, limousine a Blonde d’Aquitaine.

• Severní Amerika Národní genetické evaluace masného skotu v Severní Americe jsou zaji‰Èovány celou fiadou chovatelsk˘ch asociací. Asociace plemene angus mûla první národní genetickou evaluaci zahrnující informace o SNP z celého geno-

ciaci plemene hereford vyvinout referenãní populaci s vyuÏitím sv˘ch vlastních fondÛ. Dal‰í chovatelské asociace postupnû následují, coÏ vede k rÛzné fázi zavádûní genomické selekce u jednotliv˘ch svazÛ. Genetická evaluace pro mnoho dal‰ích plemen je vykonávána International Genetic Solutions. Pfiístupy ke genomické predikci vyuÏívan˘ americk˘m herefordem a International Genetic Solutions zahrnuly MBV do sv˘ch v˘stupÛ pro chovatele. Obû spoleãnosti American Hereford a Genetic Solutions pracovali na genomickém odhadu plemenn˘ch hodnot s vyuÏitím jednokrokové metody, která by mohla zahrnout 20 000 respektive 50 000 genotypÛ. mu. DÛvodem pro tento znaãn˘ pokrok byla investice spoleãností Pfizer Animal Genetics a Merial Igenity do referenãní populace. U plemene angus je ‰iroce roz‰ífiená kontrola uÏitkovosti. Angus tedy byl logickou volbou pro úvodní investici. V tomto období bylo oãekáváno, Ïe odhad genomick˘ch plemenn˘ch hodnot vyvinut˘ pro jedno plemeno mÛÏe b˘t vyuÏit pro celou fiadu dal‰ích plemen. Igenity vyvinula panel s nízkou hustotou, zatímco Pfizer Animal Genetics uvedl na trh konkurenãní produkt se stfiední hustotou (54,000 SNPs).

Patentované molekulární plemenné hodnoty (MBV) od obou spoleãností byly zahrnuty, jako korelované vlastnosti do genetické evaluace plemene angus.

V pozdûj‰í fázi byla spoleãnost Igenity zakoupena GeneSeek/ Neogen a Pfizer Animal Genetics byl restrukturalizován do spoleãnosti Zoetis. Individuální chovatelé mohou provést genotypování s vyuÏitím panelu s redukovanou hustotou nabízen˘ch firmami Zoetis nebo GeneSeek.

Pfiíslu‰né genotypy mohou b˘t imputovány na 54,000 SNPs jednou predikãní rovnicí a vyuÏity ke generování molekulárních plemenn˘ch hodnot (MBV), které mohou b˘t následnû zahrnuty do národní genetické evaluace jako korelovaná vlastnost pro kaÏdou uvádûnou EPD (oãekávané rozdíly

potomstva, expected progeny differences, nebo EPD). Prototypy vyuÏívané v souãasné dobû na základû 50 000 genotypovan˘ch zvífiat jsou pfiíslibem pro v˘voj jednokrokové metody GBLUP pro plemeno angus.

Asociace chovatelÛ hereford byla schopna zajistit pfiístup ke genotypÛm z malého datasetu z vefiejnû financovaného v˘zkumu. To ukázalo, Ïe pfiedpovûdní rovnice, které jsou nabízené pro plemeno angus nejsou vhodné pro genomickou evaluaci u plemene hereford. Problémem je pravdûpodobnû referenãní populace. To pfiinutilo Americkou aso-

• Austrálie Genomické informace se vyuÏívají v australském odhadu plemenn˘ch hodnot celou fiadu let.

Zaãínalo se s vyuÏitím malého panelu komerãních markerÛ pro kfiehkost masa. V souãasné dobû je u plemene angus genetická evaluace pro celou fiadu vlastností a znakÛ, která byla doplnûna post BLUP blendingem pro genotypovaná zvífiata s genomick˘mi plemenn˘mi hodnotami vyvinut˘mi spoleãnostmi Pfizer/ Zoetis pro plemeno angus. To bylo doplnûno genomick˘mi plemenn˘mi hodnotami od komerãní spoleãnosti Geneseek a geno-

33

mick˘mi odhady z australského v˘zkumného grantu. Genomické plemenné hodnoty pro samiãí reprodukãní v˘konnost a hmotnost ve 200 dnech pro plemeno brahman jsou také generovány s vyuÏitím BREEDPLANu, kde se vyuÏívá referenãní populace více neÏ 1 000 krav. V Austrálii také existují specializovaná stáda na fenotypování k získání objektivní, pfiesné genetické a genomické pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot mlad˘ch b˘kÛ zejména pro obtíÏnû mûfiitelné vlastnosti a znaky.

• JiÏní Amerika Zavádûní genomick˘ch informací u genetické evaluace masn˘ch plemen skotu v JiÏní Americe zaãalo v roce 2008, s pomocí spoleãností Igenity a Pfizer Animal Health. U plemene angus, tyto spoleãnosti prosazovaly stejn˘ pfiístup, kter˘ byl vyuÏit v Severní Americe. Úspûch nebyl velk˘. DÛvodem bylo, Ïe zemû jako Brazílie a Argentina mají své vlastní ‰lechtitelské strategie, které se li‰í od Severní Ameriky.

Kombinace genomick˘ch a fenotypov˘ch informací ke zlep‰ení v˘stupÛ nebyla uvaÏována. V˘zkum genomické evaluace spoleãností Igenity a Pfizer Animal

34

Health v Brazílii zaãal v roce 2010.

Podobnû jako v USA Igenity prosazoval panel s nízkou hustotou, zatímco Pfizer panel se stfiední hustotou pro genotypování.

Genetická evaluace plemene Nellore v Brazílii je zaloÏena na základû nûkolika velk˘ch uskupení, která zaji‰Èují odhad plemenn˘ch hodnot nezávisle ve spolupráci se servisními spoleãnostmi nebo konzultanty zab˘vajícími se kvantitativní genetikou.

Genomická evaluace byla limitována na jeden z nûkolika ‰lechtitelsk˘ch programÛ a tím pádem omezena na frakci potenciálních uÏivatelÛ. Jeden z dÛvodÛ pro limitované vyuÏití genomické selekce u plemene Nellore by mohl b˘t trh, kde je extrémní konkurence a chovatelé jsou skeptiãtí, ve v‰em co se t˘ká nov˘ch technologií. Od roku 2010 do‰lo k roz‰ífiení zavádûní vûdeck˘ch poznatkÛ o odhadu genomick˘ch plemenn˘ch hodnot a souvisejících technologií v brazilsk˘ch ‰lechtitelsk˘ch programech u masného skotu. Byla prokázaná moÏnost vyuÏití genomické evaluace a validaãních metod pro genomickou selekci u plemene nellore. Diskutována byla moÏnost imputaãní strategie

z panelu s 15 000 SNP na panel s více neÏ 700 000 SNP. Diskutuje se v˘voj odhadÛ genomick˘ch plemenn˘ch hodnot u plemene brahman, které je v˘znamné v celé fiadû tropick˘ch oblastí ve svûtû. Souãasná mezinárodní iniciativa Svûtové federace plemene brahman obhajuje zavedení genomické evaluace pro více zemí.

MoÏnosti fie‰ení problémÛ pfii zaji‰tûní pfiesného odhadu genomick˘ch plemenn˘ch hodnot u masn˘ch plemen skotu Jednou z moÏností je vyuÏití modelÛ s více plemeny (Multibreed genomic prediction model) a zv˘‰ení spolehlivosti. Tento pfiístup mÛÏe b˘t vhodn˘, pokud jsou zvífiata kfiíÏenci. Pokud porovnáme genomickou evaluaci s více plemeny s pfiístupem, kdy je zaji‰Èována pro jedno plemeno, pak zjistíme, Ïe u evaluace s více plemeny je bûÏn˘ velk˘ poãet haplotypÛ (setÛ alel).

Haplotypy jsou sety alel nedaleko jednoho místa, které mají sklony b˘t dûdûny spoleãnû. ProtoÏe pfiíãinné mutace zodpovûdné za rozdíly nejsou je‰tû zahrnuty v souãasné dobû pouÏívan˘ch panelÛ SNP, existují problémy v zachycení efektÛ vari-

mÛÏe b˘t pfiínosné u strategií kfiíÏení), nebo odhad pfiínosu pfiedka pro genom zvífiete. K tomu je ale nutné mít speciální ãipy.

ance skrze spoleãné haplotypy.

KaÏdé plemeno mÛÏe mít celou fiadu haplotypÛ, z nichÏ nûkteré jsou spojené s pfiíznivou alelou a dal‰ími nepfiízniv˘mi alelami.

Plemena bez pfiíbuzenského vztahu nesdílí stejné haplotypy, to znamená, Ïe zku‰enosti u jednoho plemene nejsou vyuÏitelné pro jiné plemeno. VyuÏití více plemen zv˘‰í poãet haplotypÛ, jejichÏ efekt musí b˘t odhadován.

Je nutné mít více dat u referenãní populace z více plemen neÏ kdyÏ je odhad genomick˘ch plemenn˘ch hodnot pro jedno plemeno.

Frekvence alel SNP se li‰í mezi plemeny.

VyuÏití informací z dal‰ích populací Existují projekty, jako napfiíklad INTERBEEF, BREEDPLAN a PanAmerická evaluace pro plemeno hereford (Hereford Pan-American Cattle Evaluation), které zaji‰Èují mezinárodní genetickou evaluaci.

Zahrnutí informací z dal‰ích zemí by mohlo pomoci zv˘‰ení pfiesnosti genomické evaluace, pokud byla zvífiata ze zahraniãí pfiíbuzná s domácí populací. Sbûr dat z více zdrojÛ není bez komplikací, kter˘mi mohou b˘t rozdílné definice vlastností a znakÛ, rozdíly v zastoupení jednotliv˘ch plemen a interakcí mezi genotypem a prostfiedím. U dojen˘ch plemen jsou zku‰enosti dobré. Propojenost mezi zemûmi umoÏÀuje

odhad genetick˘ch korelací mezi zemûmi. Ke zlep‰ení propojenosti mezi zemûmi u masn˘ch plemen skotu je moÏné vyuÏít sdílení inseminaãních dávek mezi zemûmi. To je dÛleÏité u vlastností a znakÛ, které se obtíÏnû mûfií, nebo kde záznamy tûchto vlastností a znakÛ mohou b˘t omezeny na malé populace, jako jsou experimentální v˘zkumné farmy nebo nukleová stáda.

Specializovaná stáda pro fenotypování Do úvahy by se mûla vzít moÏnost v˘voje specializovan˘ch masn˘ch stád, která jsou finanãnû stimulována k pfiesnému fenotypování nebo genotypování zvífiat, ale také vyuÏívání inseminaãních dávek k zaji‰tûní propojenosti na národní úrovni u masn˘ch plemen skotu. Tento systém existuje v nûkter˘ch zemích, napfiíklad v Austrálii. Testovací stanice pro pfiíjem krmiva a dal‰í vlastnosti jsou také relativnû bûÏné.

Genomické informace s pfiidanou hodnotou Celá fiada chovatelÛ nemá zájem o genomické plemenné hodnoty ale má zájem o informace z genomiky, jako je ovûfiování pÛvodÛ, variant myostatinu nebo genetick˘ch defektÛ. Dal‰ími moÏnostmi jsou odvozené informace z genotypu, pro urãení kompozice plemen u zvífiete (coÏ

PfiíleÏitosti pro genomiku u masn˘ch plemen Pfiínos stád s masn˘m skotem pro potravinovou bezpeãnost a vliv na Ïivotní prostfiedí je velice dobfie zdokumentován. V˘stupem je tele nebo vyfiazená kráva.

Zlep‰ení efektivnosti produkce, skrze exploataci genomick˘ch technologií je vefiejné zboÏí.

Tento fakt byl jedním z argumentÛ pro finanãní podporu genotypování u masn˘ch plemen v Irsku.

Vhodné vyuÏití genomick˘ch informací je klíãem k zaji‰tûní jejich pfiesnosti selekce. Úspûch dan˘ mezinárodní spoluprácí u dojen˘ch plemen nemÛÏe b˘t ignorován. Technologie a postupy odhadÛ genomick˘ch plemenn˘ch hodnot jsou neustále zlep‰ovány a inovovány.

Náklady na genotypování se sniÏují a nebudou pfiedstavovat bariéru. V˘voj nízkonákladov˘ch senzorÛ a informaãních technologií pro sbûr fenotypÛ ukazují, Ïe ingredience pro v˘voj genomick˘ch plemenn˘ch hodnot u masn˘ch plemen skotu jsou k dispozici.

I pfies to, Ïe náklady na ãipy klesají, existuje potenciál pro dal‰í pokles nákladÛ. V˘voj pfiístupÛ pro zefektivnûní anal˘z v laboratofii a nûkter˘ch procesÛ mÛÏe pfiinést dal‰í redukci nákladÛ.

Nové technologie (sekvencování) mohou dále zredukovat náklady na genotypování.

Shrnutí Celá fiada faktorÛ pfiispívá k pomalej‰ímu v˘voji odhadÛ genomick˘ch plemenn˘ch hodnot u masného skotu v porovnání s dojen˘mi plemeny. Genomická evaluace v rámci plemene je dostupná nebo je blízko k oficiálnímu statutu v celé fiadû zemí.

Existuje celá fiada problémÛ, napfiíklad pfiístup ke zvífiatÛm s fenotypem a ‰kála fenotypÛ, ze kter˘ch je generován odhad genomick˘ch plemenn˘ch hodnot.

35

Na co se zamûfiuje souãasn˘ v˘zkum Pokrok nezastavíme a vûdci musí neustále pátrat po tématech, kter˘m vûnují ãas a peníze, aby zjistili, co nového se dá aplikovat v chovech masného skotu.

V dobách minul˘ch chovatele zajímalo pfiedev‰ím zvy‰ování produkce. Skot urãen˘ pro produkci masa byl vybírán hlavnû podle toho, jak rychle dokázal narÛst do poráÏkové hmotnosti.

Postupem ãasu chovatelé pfii‰li na to, Ïe rychle rostoucí osvalení nesmí b˘t tím jedin˘m kritériem, které by je mûlo zajímat. Bez odpovídajícího utváfiení zevnûj‰ku se neobejde ani zvífie ve v˘krmu natoÏ matka v základním stádû, odchovávaná jalovice ãi budoucí plemeník. S roz‰ifiujícími se moÏnostmi pfiepravy, jak Ïiv˘ch zvífiat, tak pfiedev‰ím masa se do popfiedí zájmu zaãaly dostávat i kvalita masa a dal‰í ekonomické ukazatele produkce mající vliv na konkurenceschopnost chovatelÛ na otvírajícím se trhu. S roz‰ifiující se nabídkou zaãala rÛst také nároãnost spotfiebitelÛ a tím pádem i poptávka po vy‰‰í kvalitû masa, ale samozfiejmû za pfiijatelnou cenu. Chovatelé mûli a mají zájem vyrábût stále kvalitnûj‰í maso, aby je mohli nabídnout spotfiebitelÛm,

36

a mohou si tento „luxus“ ‰piãkové produkce dovolit tehdy, kdyÏ bude na druhé stranû zpracovatel ãi spotfiebitel, kterému nebude dûlat problém za vy‰‰í kvalitu lépe zaplatit. A v tu dobu nastal ãas zmûnit systém hodnocení jateãn˘ch zvífiat pfii jejich zpenûÏování a pro klasifikaci jateãn˘ch tûl byl zaveden systém SEUROP, kter˘ pfii stanovení ceny zohledÀuje nejen osvalení, ale také podíl a uloÏení tuku. Ale ani vy‰‰í kvalita masa nebyla posledním stupínkem pokroku. ¤adu souãasn˘ch spotfiebitelÛ spojil zájem o to, v jak˘ch podmínkách zvífiata byla chována a jak s nimi bylo zacházeno na jejich poslední cestû, a tak se vûdeck˘ a chovatelsk˘ svût zaãal zab˘vat otázkou welfare nejen pfii chovu, ale také pfii pfiepravû zvífiat a také pfii jejich manipulaci pfied poráÏkou.

A nesmíme zapomenout na v‰udypfiítomné „environmentalisty“, coÏ je jakási novodobá náboÏenská sekta vyznaãující se tím, Ïe je zajímá doslova kaÏd˘ kravsk˘ prd, tedy pfiesnûji produkce skleníkov˘ch plynÛ a tzv. uhlíková stopa.

Není tuk jako tuk Profesor Brad Johnson se dlouhá léta zab˘vá studiem rÛstu kos-

terní svaloviny u skotu. Rozhodl se pfiispût k produkci kvalitnûj‰ího hovûzího masa a zorganizoval studii, jeÏ se zab˘vala moÏnostmi zv˘‰ení mramorování, aniÏ by do‰lo k nárÛstu celkového ztuãnûní. Proã takov˘ zájem o vnitrosvalov˘ tuk a je‰tû k tomu o zvy‰ování jeho podílu? Tuto otázku by mohl poloÏit snad jen vegetarián, kter˘ nemá rád maso, nebo ten, kdo nikdy neochutnal pofiádn˘, ‰Èavnat˘ a dokonale pfiipraven˘ hovûzí stejk.

Vnitrosvalov˘ tuk je prokazateln˘m nositelem fiady dÛleÏit˘ch senzorick˘ch vlastností, jenÏe v dobû, kdy vefiejnost sleduje kaÏd˘ gram tuku, kter˘ se v mase nachází (a na pultech obchodních fietûzcÛ se objevují takové paradoxy jako libov˘ bÛãek ãi kladenka bez charakteristického prouÏku tuku), není vÛbec snadné stanovit a vytvofiit tu správnou kombinaci libovosti a chuti, kterou prostû bez urãitého mnoÏství tuku neudûláte. Je vÛbec moÏné nûãeho takového dosáhnout? A pokud ano, nebude to chovatele i milovníky masa stát majlant? Na univerzitû v Texasu (kde taky jinde neÏ v srdci chovu masného skotu a milovníkÛ ‰Èavnat˘ch stejkÛ) se tohoto komplikovaného úkolu ujali a podle

❒ (foto: Pavla Vydrová)

❒ Maso z japonského plemene wagyu obsahuje až 35 % vnitrosvalového tuku (foto: internet)

v‰eho to vypadá, Ïe se jim na tuto zapeklitou otázku podafiilo najít uspokojivou odpovûì.

Mramorování vs. podkoÏní tuk Aãkoliv si asi vût‰ina z nás myslí, Ïe tuk je pofiád jenom tuk, aÈ uÏ je kdekoliv, tak vûdci se pfiesvûdãili, Ïe tomu tak není. Po fiadû experimentÛ s tukov˘mi buÀkami, které odebrali z Ïilek mramorování a z podkoÏí zjistili, Ïe je mezi nimi velmi podstatn˘ rozdíl. Ten první je ve velikosti, kdy buÀky mramorování jsou mnohem men‰í neÏ buÀky podkoÏního tuku. Navíc je rozdíl i v jejich metabolickém pÛvodu. PodkoÏní tukové buÀky vznikají z tûkav˘ch mastn˘ch kyselin tvofiících se v bachoru.

Zatímco tukové buÀky mramorování potfiebují pro svÛj vznik energii, tedy glukózu.

Vûdci (a gurmeti dávno pfied nimi) pfii‰li na to, Ïe klíã k tomu, jak objevit ten nejchutnûj‰í a nejoblíbenûj‰í kus masa se skr˘vá v jeho mramorování. Vûdci ov‰em, na rozdíl od bûÏn˘ch smrtelníkÛ milujících hovûzí, objevili také zpÛsob, jak toto mramorování zlep‰it a zároveÀ nezv˘‰it mnoÏství vnûj‰ího – podkoÏního – tuku. Tajemství se údajnû skr˘vá v izolování receptoru v tukov˘ch buÀkách tvofiících mramorování mezi svalov˘mi vlákny. Aktivací tohoto receptoru, kter˘ se naz˘vá G-párov˘ proteinov˘ receptor 43 (GPR 43), se tvofií právû ty tuky, které jsou základním stavebním prvkem mramorování.

Vûdci se domnívají, Ïe pokud zvládnou regulovat tento recep-

tor pro mramorování, tak mohou tuto vlastnost masa zlep‰it, aniÏ by skot více ztloustl. DÛvod, proã limitovat tvorbu podkoÏního tuku je ãistû ekonomick˘. KdyÏ skot tloustne, tak dochází k poklesu konverze Ïivin a nadbyteãn˘ tuk je pak stejnû tfieba odstraÀovat, protoÏe zákazníci ho prostû nechtûjí. Ale mramorování je úplnû o nûãem jiném. To je pfiesnû tím, co zku‰ení konzumenti poÏadují a vûdci tvrdí, Ïe lze jeho tvorbu podpofiit v jiné fázi v˘krmu, tudíÏ bez toho, aby se skot obaloval podkoÏním tukem. To by bylo nepochybnû obrovsk˘m pfiínosem nejen chovatele masného skotu.

Prostor na trhu Tlak spotfiebitelÛ po mramorovanûj‰ím mase a men‰ím podílu podkoÏního tuku vychází mimo jiné i z toho, Ïe do‰lo k odhalení pfiítomnosti zv˘‰eného mnoÏství zdravé mastné kyseliny – kyseliny olejové – v mramorování. Tato kyselina je spojována se schopností sniÏovat hladinu ‰kodlivého cholesterolu a naopak zvy‰ovat ten dobr˘. Navíc je jí také pfiiãítána schopnost sniÏovat krevní tlak. Díky tomu lze pûknû mramorované hovûzí povaÏovat za potravinu prospû‰nou pro lidské zdraví.

Vûdci v souvislosti s tûmito objevy poukazují na asijská plemena skotu, která jsou chována v Japonsku, Koreji a âínû a vyznaãují se vysok˘m stupnûm mramorování. Tak zatímco v USA se podíl vnitrosvalového tuku pohybuje kolem 6 %, tfieba japon-

ské wagyu má ve sv˘ch svalech tfieba aÏ 30–35 % tohoto tuku.

A jak známo asijské národy se vyznaãují v˘born˘m zdravím a dlouhovûkostí (takÏe pouze konzumací ryb a r˘Ïe to zdá se nebude).

Co se skr˘vá za tajemstvím v˘razného mramorování asijského skotu? Je to nûco, s ãím si chovatelé v západním svûtû asi jen tak neporadí. Asijsk˘ jateãn˘ skot totiÏ b˘vá krmen v˘raznû del‰í dobu – bûÏnû aÏ tfii roky – zatímco v USA a Evropû se poráÏkov˘ vûk pohybuje kolem 18–22 mûsícÛ. Johnson k tomu uvádí, Ïe ãím déle je skot vykrmován, tím více je schopen nahradit nasycené tuky tûmi nenasycen˘mi, podílejícími se právû na mramorování. Je to díky enzymu, kter˘ se naz˘vá stearoyl-CoA denaturáza pfiemûÀující nasycenou stearovou kyselinu na nenasycenou olejovou kyselinu. Teoreticky by tedy staãilo krmit americk˘ a evropsk˘ skot déle a on by sám vytvofiil více kyseliny olejové.

JenÏe kter˘ chovatel si to mÛÏe v dne‰ní uspûchané dobû dovolit? A kdo by to pak dokázal zaplatit?

Jak jinak na mramorování?

Johnson také objevil jinou zajímavost – pro lep‰í mramorování a více olejové kyseliny je vhodnûj‰í v˘krm skotu s vyuÏitím obilí a kukufiice. Pastva ãi krmení objemn˘mi krmivy pÛsobí pfiesnû opaãnû. KdyÏ skot konzumuje trávu a dal‰í objemná krmiva, tak

❒ Maso z anguse je pro mnoho lidí synonymem pro kvalitní steakové maso (foto: internet)

37

❒ Pro dosažení lepšího mramorování je vhodnější výkrm skotu s využitím obilí a kukuřice (foto: Kamil Malát)

dochází k redukci mramorování.

JenÏe jít touto cestou také nemÛÏe kaÏd˘. Pfiece jen je tfieba hledût na ekonomiku a kupní sílu konzumentÛ a jejich ochotu zaplatit vy‰‰í cenu za maso, aby se chovatelÛm pokryly zv˘‰ené náklady, které by stájov˘ v˘krm koncentrovan˘mi krmivy pfiinesl.

Dal‰í moÏností, jak podpofiit lep‰í tvorbu mramorování, je ‰lechtûní, coÏ je bûh na opravdu hodnû dlouhou traÈ. Krom toho má Johnson v plánu dal‰í studii, ve které se chystá testovat vliv úãinnûj‰ího krmení na mnoÏství olejové kyseliny ve vnitrosvalovém tuku. DÛleÏit˘m aspektem je zda se aspoÀ v tomto pfiípadû prokáÏe efektivnost pro chovatele. Pokud by na lep‰í mramorování bylo potfieba vynaloÏit hromady penûz, pak to není tou správnou cestou.

Pro lep‰í Ïivotní prostfiedí Pastva skotu sice nemá dobr˘ vliv na v˘voj mramorování, ale zato má pozitivní vliv na Ïivotní prostfiedí. KdyÏ tedy pomineme neustálé obviÀování skotu z nebezpeãné produkce skleníkov˘ch plynÛ a „hlavního pachatele“ v kauze globálního oteplování na‰í planety.

Vûdci na Arizonské státní univerzitû testovali, zda pastevní chov skotu mÛÏe pomoci zachytit a uloÏit uhlík v pÛdû. Mohl by chov skotu opravdu pomoci pfii

38

ozdravování ekostystémÛ? Odpovûì na tuto otázku hledali vûdci, poradci a dal‰í specialisté, kdyÏ zkoumali, zda ranãerství mÛÏe pomoci ozdravit pÛdu, vodní zdroje a pfiirozené podmínky pro divoká zvífiata, zatímco doãasnû zadrÏí atmosférick˘ oxid uhliãit˘.

T˘m z Arizonské státní univerzity testoval pastevní systém, pfii kterém je vyuÏíváno k pasení skotu více oplÛtkÛ s men‰í plochou pastevního porostu a jejich spásání je pouze krátkodobé s následující del‰í dobou pro obnovení porostu. Tato metoda napodobuje pfiirozené chování divoce Ïijících b˘loÏravcÛ, jako jsou losi, bizoni a jeleni. Vûdci studovali úãinnost této metody v porovnání s tradiãním systémem kontinuálního pasení.

Profesor Peter Byck pomáhal pfii organizaci tohoto projektu, pfii kterém probíhalo mûfiení uloÏeného uhlíku, zadrÏené vody, sledování spoleãenstev hub bakterií, hmyzu a dal‰ích zvífiat, ale také prospívání skotu a ranãerÛ.

V této práci byly porovnávány uvedené dva systémy pasení a jejich vliv na ekosystémy na 36 ranãích ve ãtyfiech rozdíln˘ch ekoregionech napfiíã USA a jiÏní Kanadou.

Vûdci si rozdûlili práci a kaÏd˘ z t˘mu se vûnoval nûkterému z aspektÛ a dÛsledkÛ odli‰n˘ch pastevních technik. Byck se zamûfiil na problematiku zadrÏo-

vání uhlíku v pÛdû a pátrání po tom, která z metod je v tomto úspû‰nûj‰í. Pfiedchozí v˘zkum veden˘ Richardem Teaguem z Texas A&M University ukázal, Ïe praktikování krátkodobé pastvy na men‰ích plochách dokázalo za 10 let zachytit o 30 tun uhlíku na hektar více neÏ konvenãní zpÛsoby pastvy. Pfiedchozí studie, i kdyÏ jich nebylo mnoho, poskytly Byckovi solidní rámec pro dal‰í studie. Krom toho se rozhodli do celého projektu více zapojit moderní média. Byck sám sebe nazval vypravûãem komentujícím prÛbûh projektu, jenÏ byl od poãátku zachycován na kameru, aby bylo moÏné kaÏdému názornû pfiedvést, o co vlastnû jde. Dodává, Ïe souãasné metody k zachycení a uloÏení uhlíku v pfiírodních podmínkách jsou v podstatû prÛmyslové.

Zatímco krátkodobá pastva je od základu pfiírodní technologií. Ranãefii, ktefií tuto techniku pouÏívají, vydûlávají více a posilují své finanãní zdraví.

Efektivní sloÏení porostu Hledání efektivních zpÛsobÛ produkce má mezi sv˘mi projekty pfieváÏná vût‰ina vûdeck˘ch institucí. I u nás se ãasto snaÏíme získat tzv. „hodnû muziky za málo penûz“. Snaha o produkci vût‰ího mnoÏství potravin na men‰ím prostoru a s ménû zdroji je dÛvodem usilovné práce vûdeck˘ch t˘mÛ.

Základní pfiedstava je sice velmi lákavá, ale provést ji není vÛbec nic snadného. R. Howard Skinner, odborník na fyziologii a ekologii rostlin z Pensylvánské univerzity zji‰Èoval, zda existuje moÏnost jak uskuteãnit my‰lenku „více za ménû“ i v rostlinné v˘robû. Zkoumal jak zv˘‰it mnoÏství píce vyprodukované na pastvinách, aniÏ by se enormnû zvy‰ovaly náklady. JiÏ pfiedchozí studie naznaãovaly, Ïe mnohodruhové pastviny jsou velmi efektivním zpÛsobem, jak získat co nejvy‰‰í mnoÏství píce na dané plo‰e. Nicménû, tyto studie se dost li‰ily v délce pokusného období, a tak nebylo moÏné s jistotou fiíci, jak˘ je skuteãn˘ dlouhodob˘ vliv. Skinner

proto strávil dlouh˘ch 9 let sledováním toho, jak vícedruhové pastviny prospívají, aby se o jejich potenciálu dozvûdûl více. Se sv˘m t˘mem testovali smûsi pícnin na osmi pokusn˘ch parcelách. Na ãtyfiech z nich pûstovali srhu laloãnatou a jetel plaziv˘. Dal‰í ãtyfii plochy oseli kombinací sloÏenou z ãekanky, srhy, kostfiavy rákosovité, jetele plazivého a vojtû‰ky.

Vzorky píce byly z porostÛ odebrány pfied a po spasení. To jim pomohlo pomûrnû pfiesnû odhadnout mnoÏství vyprodukované píce a urãit, které rostlinné druhy se v ní po celou dobu pokusÛ vyskytovaly. ZváÏením pasen˘ch zvífiat na zaãátku a na konci pokusného období ukazovalo také na kvalitu vypûstované píce. Navíc vûdci odebrali také pÛdní vzorky, aby zkontrolovali i kofienové systémy rostlin a urãili, kolik uhlíku bylo zachyceno v pÛdû.

Aãkoliv oãekávali, Ïe nûkteré druhy z vícedruhové smûsi v prÛbûhu ãasu zmizí, rozhodnû neãekali pokraãování skvûlé produkce pÛvodnû pûtidruhové smûsi. Na poãátku se domnívali, Ïe ztráta nûkterého z druhÛ v komplexnûj‰í smûsi bude mít na produkci hmoty negativní vliv, ale jejich v˘zkum ukázal prav˘ opak. Poãá-

❒ (foto: Karel Melger)

teãní pouÏití vícedruhové smûsi mûlo také dlouhodob˘ pozitivní efekt na zlep‰ení pÛdních podmínek, zejména z hlediska obsahu organické hmoty v pÛdû, kter˘ do znaãné míry kompenzuje ztrátu zpÛsobenou vymizením nûkter˘ch druhÛ. Pûtidruhová smûs za devût let vyprodukovala prÛmûrnû o 31 % více píce neÏ ta dvojdruhová. DÛvodem mohlo b˘t i to, Ïe pûtidruhová smûs dokázala v pÛdû zadrÏet více uhlíku neÏ ta dvojdruhová.

Jde o povzbudivé v˘sledky a jejich v˘znam sahá dále neÏ jen k poãtu rostlin a mnoÏství vyprodukované píce. Vy‰‰í produkce krmiva znamená nejen více mléka a masa. Znamená také vût‰í mnoÏství zadrÏeného uhlíku a lep‰í schopnost pÛdy zadrÏovat vodu.

To je dÛleÏité pfii souãasn˘ch klimatick˘ch zmûnách, které se dûjí nejen na severov˘chodû Spojen˘ch státÛ, kdy jsou nejvût‰í problémy nejãastûji spojeny s dostupností vody (a to jak s jejím nedostatkem, tak s jejím pfiebytkem) spí‰e neÏ s horkem.

Zakládání vícedruhov˘ch travních porostÛ na pastvinách mÛÏe znamenat pomoc pfii ochranû pÛdy pfied záplavami po prudk˘ch boufiích a také proti nedostatku vody v such˘ch rocích.

Struãnû fieãeno, tato devítiletá studie potvrdila pfiedchozí poznatky, Ïe pastviny s vícedruhov˘m sloÏením porostu mohou produkovat více píce. Ale stále jsou pfied vûdci je‰tû celé dekády studií, které je tfieba provést pro lep‰í pochopení je‰tû dlouhodobûj‰ích zákonitostí v˘voje pastevních porostÛ. Zatím se dá na základû dosavadních v˘sledkÛ doporuãit v‰em, co mají s pastvinami a dal‰ími trval˘mi travními porosty co do ãinûní, aby vybírali pár druhÛ, které budou nejlépe vyhovovat jejich zámûrÛm. To skuteãnû není Ïádn˘ pfiekvapiv˘ objev.

Co dodat závûrem? MoÏností, jak se v moderním zemûdûlství dostat k poÏadovanému v˘sledku je celá fiada. ZáleÏí na kaÏdém, kterou z moÏn˘ch cest si zvolí a jak dobfie se mu po ní pÛjde ke k˘Ïenému cíli. V kaÏdém pfiípadû je to v zemûdûlské praxi cesta velmi dlouhá a nesmíme zapomenout na v˘rok, kter˘ je pfiipisován Oscaru Wildeovi: Naleznete-li v Ïivotû cestu bez pfiekáÏek, tak obvykle nikam nevede.

S vyuÏitím zahraniãních materiálÛ zpracovali Anna Marcinková a Ota Beran

39

Metody a faremní fie‰ení pro urãení ãasu telení u skotu Moderní farmy stále ãastûji vyÏadují pouÏívání nejrÛznûj‰ích technologií pro mûfiení fyziologick˘ch, behaviorálních a produkãních ukazatelÛ individuálních zvífiat. Primárním cílem tûchto technologií je maximalizace individuálního v˘konu zvífiete, vãasná detekce zdravotních problémÛ a minimalizace pouÏívání antibiotik pomocí preventivních zdravotních opatfiení.

Pfiíkladem precizních chovatelsk˘ch technologií mohou b˘t systémy na monitorování pfieÏvykování ãi pfiíjmu krmiva, automatickou detekci fiíjí, monitoring telení apod.

Predikce ãasu telení, zásah chovatele, dystokie Pfiesná predikce ãasu telení je pro chovatele dobytka klíãov˘m elementem a pomáhá zv˘‰it ‰anci telete na pfieÏití díky tomu, Ïe v obtíÏn˘ch pfiípadech jsme schopni mu poskytnout adekvátní asistenci a po narození podat neprodlenû kolostrum. AÏ u 17 % porodÛ u masného a 51 % dojného skotu je zapotfiebí lidské asistence. BohuÏel, 24 hodinové pozorování je nepraktické a ãasovû nároãné.

Dystokie, definovaná jako zpoÏdûn˘ nebo obtíÏn˘ porod, je z jedné poloviny aÏ ze dvou tfietin pfiíãinou úmrtí telete objevující se v období telení. Dystokie nebo mrtv˘ plod mají v˘znamn˘ dopad na produkci zvífiete z dÛvodu vysok˘ch veterinárních v˘dajÛ, ztráty za u‰l˘ zisk z prodeje telat, sníÏen˘ poãet jalovic nebo niωí mléãnou uÏitkovost, coÏ mÛÏe vést k pfiedãasnému vyfiazení. Jedná se o bolestivou záleÏitost, která pfiedstavuje problém pro welfare zvífiat. Asistence pfii porodu, je-li vyÏadována, vede ke sníÏení pfiípadÛ úmrtnosti telat, zadrÏení placenty a poporodní dûloÏní infekce spolu se zkrácením mezidobí.

Pfiedpovûì ãasu telení umoÏÀující vãasn˘ zásah chovatele je tak kriticky dÛleÏitá pro rentabilitu chovu a welfare zvífiat. Aktuálnû nejpfiesnûj‰í a nejcitlivûj‰í metody pro pfiedpovûì telení do 24 hodin pfiedstavuje mûfiení

40

❒ Informovanost o čase a průběhu telení jsou pro chovatele masného skotu vždy velkou pomocí a přínosem (foto: Karel Melger)

uvolnûní pánevních vazÛ a testy na cirkulaci progesteronu a estradiolu-17ß. Naopak, absence telení bûhem následujících 12–24 hodin mÛÏe b˘t pfiesnû pfiedpovûzena mûfiením kumulativního denního poklesu vaginální teploty a kombinací uvolnûní pánevních vazÛ s naplÀujícími se struky. Kontinuální monitorovací zafiízení mohou rozeznat zmûny v chování objevující se ve skuteãn˘ den porodu, kdy nûkteré z nich jsou zv˘raznûny jen nûkolik hodin pfied porodem; zmûna polohy leÏení/ stání, zvedání ocasu, ãas pfiíjmu krmiva, su‰iny a vody, doba pfieÏvykování, rozdíl mezi krávami s dystokií a eutokií. Sledováním tûchto zmûn v chování lze zlep‰it management telení.

Aktuálnû dostupné systémy pro automatickou detekci telení Technologie posunuje moÏnost monitoringu krav v období telení na zcela novou úroveÀ. Stále více chovatelÛ se v souãasné dobû spoléhá na pokroãilé bezdrátové technologie pro automatickou detekci blíÏícího se porodu.

Na trhu jsou aktuálnû dostupné ãtyfii druhy zafiízení navrÏené pro automatickou detekci blíÏícího se telení: 1. inklinometry a akcelerometry detekující zvedání ocasu, hyperaktivitu a zmûny v chování;

2. bfii‰ní pásy sledující dûloÏní kontrakce; 3. intra-vaginální sondy sledující pokles tûlní teploty a/nebo vypuzení alantochorionu; 4. zafiízení, která jsou umísÈována do pochvy nebo na vulvální pysky detekující vypuzení telete.

Tato zafiízení fungují na podobném principu: poté, kdy senzor umístûn˘ na krávû nebo uvnitfi krávy rozpozná prediktivní znamení, je generován rádiov˘ signál, jenÏ je následnû odeslán do kolektoru/pfiijímaãe umístûného na farmû. Ten následnû analyzuje data (pfiijímaã mÛÏe b˘t v nûkter˘ch pfiípadech napojen na poãítaã) a po‰le na mobilní telefon chovatele zprávu pomocí GSM technologie (Globální Systém pro Mobilní komunikace) poskytující mu tak upozornûní na blíÏící se telení.

Behaviorální zmûny pfied otelením Aãkoli nûkteré zmûny v chování mohou b˘t viditelné jiÏ nûkolik dní pfied porodem, v˘razné zmûny jsou nejãastûji pozorovány právû v den porodu v porovnání s 4–10 dny pfiedcházejícími telení. V den telení potom kráva pfied porodem se zv˘‰enou intenzitou hledá místo, aby se izolovala od ostatních zvífiat ve stádû. Toto je vypozorováno u masn˘ch i mléãn˘ch

plemen v rÛzn˘ch stájích, ale jen pfii niωí hustotû ustájení.

V den telení kráva tráví ménû ãasu leÏením, vykazuje více intervalÛ stání a je obecnû aktivnûj‰í v porovnání s pfiede‰l˘mi dny.

Bûhem 12 hodinového období pfied telením je nejãastûj‰í polohou krávy stání (49 %) a odpoãinek v polo-leÏe (41 %), jak bylo pozorováno bûhem posledních 12 hodin pfied porodem. âas stráven˘ v poloze na boku s uvolnûnou hlavou rovnûÏ v˘raznû vzrostl bûhem posledních 4 hodin pfied porodem. Pfii zaznamenání na hodinovém mûfiítku v posledních 12 nebo 24 hodinách pfied telením se namûfiilo automatick˘mi systémy pro monitorování aktivity a/nebo kontinuálním video záznamem, Ïe poãet zmûn polohy leÏení/stání, úseky neklidu a znaky podráÏdûní (pfie‰lapování, mávání ocasem, otáãení hlavou) vykázal v˘znamn˘ nárÛst v posledních 2–6 hodinách pfiedcházejících telení.

Zmûny v pohybech ocasu lze rovnûÏ rozpoznat pfied telením.

JiÏ 5 dnÛ pfied telením zvedají krávy ocas pro defekaci a moãení ãastûji a na del‰í dobu neÏ v pfiede‰l˘ch dnech. Od první fáze porodu s postupn˘m projevem dûloÏních kontrakcí vykazují v‰echny krávy zvedání ocasu bez ohledu na jakékoli vypou‰tûní moãi nebo v˘kalÛ.

Pfii nepfietrÏitém monitorování u dojn˘ch krav a jalovic se v˘raznû zv˘‰ila doba zvedání ocasu od 6 do 2 hodin pfied telením.

❒ Jednoduchá a nenáročná technologie je vhodná i pro venkovní použití na pastvách (foto: archiv autora)

Stejnû tak bylo i pfieÏvykování vyhodnoceno jako indikátor blíÏícího se telení. S prÛmûrn˘m poklesem doby pfieÏvykování o 70 % v den telení ve srovnání s dobou pfieÏvykování v dobû stání na sucho. V hodinovém mûfiítku poklesl ãas ruminace nejv˘raznûji v období 4–6 hodin pfied porodem a v prÛmûru krávy pfiestanou pfieÏvykovat 123 ± 58 minut (standardní odchylka) pfied otelením a znovu zaãnou 355 ± 194 minut po skonãení. Senzory sledující dobu ruminace tak jsou do budoucna slibn˘m indikátorem ãasu telení, ale v tomto konkrétním ohledu je stále je‰tû ãeká dal‰í v˘voj.

CalveSense od SCR Jedním z novû pfiedstaven˘ch fie‰ení je i CalveSense od izraelského v˘robce SCR, kter˘ pÛsobí na trhu jiÏ více neÏ 35 let a v oblasti monitorování zvífiat je jasn˘m leaderem. V âeské republice

❒ Chovatel dostává informace o telení obratem a má možnost podle potřeby či uvážení včas reagovat (foto: Karel Melger)

jej zastupuje spoleãnost Eurofarm systems s.r.o.

CalveSense je pohybov˘ senzor umístûn˘ u kofiene ocasu urãen˘ pro detekci telení u dojn˘ch i masn˘ch krav. 3D akcelerometr rozpozná kontrakce a specifickou aktivitu krávy v období pfied telením.

Posílá textovou a/nebo zvukovou zprávu s upozornûním na zaãátek telení. Systém umoÏní chovateli v pfiípadû potfieby vãas zasáhnout.

Jedná se o jednoduch˘ nástroj s rychlou instalací. V‰echna nastavení jsou provádûna SMS pfiíkazy do kolektoru a cel˘ proces trvá jen pár minut. Toto fie‰ení jiÏ prokázalo svÛj pfiínos u více neÏ 3200 chovatelÛ ve Francii.

Závûr Na trhu aktuálnû dostupná zafiízení pro monitoring a predikci telení jsou navrÏena pro sledování malého poãtu behaviorálních a fyzick˘ch parametrÛ, které se mûní bûhem 2-48 hodin pfied porodem.

Doposud není Ïádné z tûchto zafiízení speciálnû urãeno pro detekci dystokie, ale nedávné studie navrhují, Ïe nûkteré rysy chování lze pouÏít jako prediktory telení vyÏadující asistenci chovatele.

KaÏdopádnû lze fiíci, Ïe senzory monitorující telení a zafiízení citlivá na zmûnu teploty mohou v˘raznû sníÏit riziko úmrtí telete, jeho zdraví a zdraví krávy a rentabilitu farmy. Jedná se o efektivní manaÏersk˘ nástroj, ale stejnû jako u kaÏdé precizní technologie i zde platí, Ïe lidsk˘ faktor stále hraje velmi dÛleÏitou roli.

Podle zahraniãních zdrojÛ zpracoval Ing. Vladimír Musil (Eurofarm systems s.r.o.)

41

V˘sledky monitoringu rentability chovu krav bez trÏní produkce mléka v âR v letech 2013 aÏ 2015 V letech 2013 aÏ 2015 byly získány údaje od 20, resp. 22 podnikÛ s chovem krav bez trÏní produkce mléka (KBTPM) z rÛzn˘ch oblastí âR. V prÛmûru bylo v podniku chováno 108, 126 a 124 krav a na jednoho pracovníka (o‰etfiovatele) pfiipadalo 26, 35 a 40 krav (tabulka 1). V prÛbûhu tfií let se zv˘‰ila natalita z 88 na 92 Ïivû narozen˘ch telat na 100 krav, coÏ se promítlo ve vût‰ím poãtu odchovan˘ch telat a má to pozitivní dopad do v˘‰e v˘nosÛ (pfiíjmÛ) za telata. Mezidobí se v roce 2015 zkrátilo o 8 dní a niωí ve srovnání s roky pfiede‰l˘mi byl i vûk pfii prvním zapu‰tûní a tím i vûk pfii prvním otelení. V porovnání s v˘sledky KUMP v âR vychází v souboru podnikÛ krat‰í mezidobí, niωí vûk pfii prvním otelení a vy‰‰í natalita. U souboru podnikÛ se v letech 2013 aÏ 2015 zv˘‰ily prÛmûrné denní pfiírÛstky telat, coÏ se promítá ve vy‰‰í hmotnosti ve 120. a 210. dnu.

Tabulka ã. 1: V˘robní ukazatele chovu KBTPM v âR v letech 2013 aÏ 2015 Ukazatel/rok počet podniků průměrný počet krav ve stádě (ks) na ha zemědělské půdy (ks) počet krav na pracovníka (ks) podíl přirozené plemenitby (%) počet narozených telat (ks/100 krav/rok) úhyny telat do odstavu (%) počet odchovaných telat (ks/100 krav/rok) obměna stáda (%) podíl obtížných porodů (%) podíl dvojčat (%) mezidobí (dny) věk při prvním otelení (dny) věk při prvním zapuštění (měsíce) věk při odstavu telat (měsíce) býčci přírůstek hmotnosti telat (g/den) jalovičky býčci hmotnost při narození (kg) jalovičky býčci hmotnost ve věku 120 dnů (kg) jalovičky býčci hmotnost ve věku 210 dnů (kg) jalovičky

42

2013 20 108 0,31 26 91 88 4,3 84 14,9 0,4 0,6 388 944 27 7,5 1177 925 38 33 168 148 289 233

2014 20 126 0,36 35 87 89 5,5 84 15,1 2,2 0,3 388 936 22 7,6 1199 953 42 36 179 150 294 234

2015 22 124 0,40 40 79 92 4,9 87 13,5 2,7 0,8 380 924 21 8,3 1221 1019 42 38 190 167 311 267

Tabulka ã. 2: Ekonomické ukazatele chovu krav bez trÏní produkce mléka v âR v letech 2013 aÏ 2015 Ukazatel/rok počet podniků krmiva pracovní náklady veterinární výkony odpisy majetku odpisy zvířat energie a PHM režie vnitropodnikové náklady ostatní náklady (plemenářské výkony, opravy, pojištění, aj.) náklady celkem statková hnojiva náklady po odpočtu1) tržby za prodej telat (využití ve vlastním podniku) výsledek hospodaření bez dotací rentabilita bez dotací (%) Dotace2) výsledek hospodaření s dotacemi rentabilita s dotacemi (%) 1)

2013 20 7949 5638 467 1369 1332 1285 3410 4136 3917 29 502 2814 26 689 14 542 –12 147 –45,5 12 720 573 2,1

Kč/krávu/rok 2014 20 7171 4664 526 1551 2311 1447 3311 3921 5299 30 200 2813 27 388 14 829 –12 558 –45,9 14 826 2268 8,3

2015 22 7510 5111 455 1981 2382 1219 3967 3888 4013 30 525 2216 28 309 16 279 –12 030 –42,5 14 483 2453 8,7

náklady snížené o ocenění statkových hnojiv, 2) do dotací se započítává platba na plochu, na tele masného typu, PVP a platby PRV (LFA, AEKO, EZ a Natura)

Celkové náklady na chov KBTPM za rok 2013 ãinily 29,5 tis. Kã na krávu a rok, vy‰‰í byly za rok 2014 (30,2 tis. Kã) a nejvy‰‰í hodnoty dosáhly v roce 2015, kdy se zv˘‰ily meziroãnû o 325 Kã na úroveÀ 30,5 tis. Kã na krávu a rok (tabulka 2). Mezi sledovan˘mi roky nejsou patrné znaãné odchylky mezi jednotliv˘mi poloÏkami.

Nejvût‰í náklady jsou v kaÏdém roce krmiva (25 %), pracovní náklady (17 %), ostatní náklady (15 %) a reÏie (12 %). V˘nosovou stranu chovu tvofií pfiíjmy za prodej telat (k dal‰ímu chovu ãi na jatka v âR nebo v zahraniãí) a ocenûní telat vyuÏit˘ch v rámci vlastního chovu. V˘nosy byly nejvy‰‰í v roce 2015, ãemuÏ odpovídá i nejvy‰‰í poãet odchovan˘ch telat od 100 krav v tomto roce. Bez zapoãítání dotací vychází v chovu ztráta ve v‰ech sledovan˘ch letech (rentabilita –43 aÏ –46 %), coÏ hovofií o nutnosti státní podpory tohoto sektoru. Pfii zohlednûní dotací (pfiím˘ch plateb a plateb programu rozvoje venkova) bylo dosaÏeno v kaÏdém roce kladného v˘sledku hospodafiení (rentabilita +2,1 aÏ +8,7 %).

Pomûrnû mal˘ vzorek respondentÛ neumoÏÀuje vytváfiet nûkteré závûry platné pro celou populaci. Navíc se do tûchto ‰etfiení zapojili ti „lep‰í“ chovatelé (zpravidla plemenafiící chovy v KU), jejichÏ v˘sledky chovu KBTPM jsou z ekonomického hlediska obvykle nad prÛmûrem zbytku âR. K tûmto faktÛm je proto nutné pfii prezentování v˘sledkÛ pfiihlíÏet.

Ing. Jan SyrÛãek, V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v. v. i.

Pfiátelství 815, 104 00 Praha-Uhfiínûves, http://www.vuzv.cz, tel.: +420 267 009 529, e-mail: syrucek.jan@vuzv.cz

43

Dotazník pro sledování ukazatelÛ chovu krav bez trÏní produkce mléka za rok 2016 1. Základní údaje chovu KBTPM 1 2 3 4 5 9 10 11 12 16 18 20 22 24 26 28 29 30 31

36 38 40 42 43

46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67

44

Název podniku, adresa Kontaktní osoba, telefon, e-mail Zemědělská půda (ha) Trvalé travní porosty (ha) Pastviny (ha) Chované plemeno masného skotu Začátek pastevního období (měsíc) Konec pastevního období (měsíc) Zimní ustájení (stáj / venku)

6 7 8

Průměrný počet KBTPM za rok Počet krmných dnů KBTPM za rok Počet ošetřovatelů KBTPM

13 Celkový přírůstek hmot. telat za rok (kg) 14 Přirozená plemenitba (%) 15 Telení (zimní / jarní) 2. Reprodukce ve stádě KBTPM Prům. věk při prvním zapuštění (měsíce) 17 Průměrný věk při prvním otelení (dny) Průměrná délka mezidobí (dny) 19 Podíl obtížných porodů (%) Počet živě narozených telat (kusy) 21 Počet mrtvě narozených telat (kusy) Podíl dvojčat (%) 23 Úhyny a nutné porážky telat do odstavu (kusy) Počet odchovaných telat (kusy) 25 Průměrný věk při odstavu telat (měsíce) Počet odstavených telat – býčci (kusy) 27 Počet odstavených telat – jalovičky (kusy) 3. Hmotnost a hmotnostní přírůstky stáda KBTPM Hmotnost při narození 32 Hmotnost při narození býčků ve věku 120 dnů 33 jaloviček ve věku 120 dnů (kg) ve věku 210 dnů 34 (kg) ve věku 210 dnů Přírůstek od narození do odstavu Přírůstek od narození do odstavu 35 – býčci (g/den) – jalovičky (g/den) 4. Obrat stáda KBTPM Obměna stáda krav (%) 37 Počet vyřazených krav ze stáda (kusy) Vyřazeno z důvodu poruch plodnosti (kusy) 39 Vyřazeno z důvodu poruch končetin (kusy) Vyřazeno z důvodu vysokého věku (kusy) 41 Ostatní důvody vyřazení (kusy) Doplnění Doplnění počet kusů 44 počet kusů stáda stáda vlastními cena jalovicemi cena 45 jalovicemi (Kč/kus) nákup (Kč/kus) 5. Tržby a dotace chovu KBTPM Počet kusů Průměrná Prodej (využití) telat Věk (měs.) ČR export hm. kg/kus k výkrmu býčci na jatka vlastní chov k výkrmu jalovičky na jatka vlastní chov Prodej krav na jatka Počet kusů Průměrná hmotnost kg/kus třída S + E třída U třída R třída O třída P Ostatní prodej krav Ostatní tržby (Kč/rok) Statková hnojiva (Kč/rok) Dotace Jednotka Počet jednotek Platba na plochu (SAPS) ha Greening ha Mladý zemědělec ha Platba na masná telata VDJ Přechod. vnitrost. podpory (KBTPM, z. půda) VDJ, ha Méně příznivé obl. (LFA) ha PRV (AEKO, EZ, Natura, ...) ha další ...

Průměrná cena Kč/kg

Průměrná cena Kč/kg

Dotace v Kč/celkem

68 70 72 74 76 78 80 82

84 85 86 87 88 89

Jadrné a minerální směsi Krmiva celkem Pracovní náklady (mzdy) Plemenářské výkony, přirozená plemenitba

6. Náklady chovu KBTPM v 69 71 73

Kč za podnik a rok Objemná krmiva (pastva) Sláma Veterinární výkony

75 Odpisy majetku 77 Opravy a udržování 79 Voda 81 Režie 83 Náklady celkem 7. Vliv vybraných faktorů na úspěšnost chovu – subjektivní hodnocení Faktor Známka Faktor Plemeno 90 Reprodukce Management 91 Pracovníci Přírodní podmínky 92 Tržby Výživa a krmení (zimov.)

93 Dotace Pastva 94 Ceny vstupů Zimní ustájení 95 další ... hodnocení 1 až 5: 1 = malý (nepatrný) vliv, 5 = výrazný vliv. Jednotlivé faktory mohou mít stejnou známku.

Odpisy zvířat Pojištění majetku a krav Energie a PHM Ostatní náklady

Známka

Vykázané podklady budou využity k analýze výsledků chovu KBTPM a ke specifikaci hlavních faktorů, které je ovlivňují. Výsledky za váš podnik a průměrné údaje vám budou zaslány. Výsledky budou využitelné ke zvyšování úrovně chovu KBTPM, k porovnání výsledků mezi podniky a k případným jednáním na nadpodnikové úrovni. Samozřejmostí je zachování anonymity respondentů. Výzkum je podpořen z projektu MZERO0714 a projektu NAZV QJ1510191. S dotazy se prosím obracejte na kontaktní osobu.

Kontaktní osoba: Ing. Jan SyrÛãek V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v. v. i.

Pfiátelství 815, 104 00 Praha-Uhfiínûves http://www.vuzv.cz tel: +420 267 009 529 e-mail: syrucek.jan@vuzv.cz

45

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2017 První turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ na odchovnách i u chovatelÛ je u konce, a tak vám mÛÏeme pfiedloÏit tradiãní tabulky obsahující v‰e podstatné.

Mrazivé lednové dny v únoru pominuly, a tak poãasí v˘bûry nikterak negativnû neovlivnilo. V prvním kole v˘bûrÛ se pfiedstavilo 393 b˘kÛ a 357 z nich bylo vybráno (úroveÀ selekce 92,7 %), coÏ je v˘raznû více neÏ v roce pfiedcházejícím (266 resp. 241 b˘kÛ). I z pohledu na tabulku s termíny a poãty b˘kÛ zafiazen˘ch v druhém kroku v˘bûrÛ, kterou taktéÏ najdete v tomto zpravodaji, se dá vytu‰it, Ïe leto‰ní rok bude, co se poãtu b˘kÛ t˘ká, patrnû rekordní. Je vysoce pravdûpodobné, Ïe celkov˘ poãet b˘kÛ pfiesáhne hranici 2000. Na to je ale nyní je‰tû pfiíli‰ brzy, nyní se soustfieìme na zhodnocení prvního turnusu.

Jak dokládá pfiiloÏená tabulka a fotogalerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ, tak kvalita plemeníkÛ byla na velmi slu‰né úrovni. Na rozdíl od pfiedchozích let jsme v‰ak v tomto turnusu nebyli svûdky Ïádn˘ch rekordních sum, za které by se b˘ci prodávali. PrÛmûrná prodejní cena vydraÏen˘ch b˘kÛ oproti stejnému období loÀského roku klesla o cca 10 000 Kã. RovnûÏ zájem kupcÛ byl v aukcích o nûco niωí, kdy letos pfiímo v draÏbách bylo prodáno necel˘ch 60 % b˘kÛ. To v‰ak samo sobû ale je‰tû nic nevypovídá o skuteãném zájmu o b˘ky. Velká ãást je totiÏ prodávána mimo aukce ãi bezprostfiednû po nich. Pfiesto jsou stále b˘ci k dispozici. Pokud jste tedy v prvním turnusu b˘ka nesehnali, nav‰tivte buì nav‰tívit na‰í burzu zvífiat na webov˘ch stránkách svazu, kde jsou vÏdy nejaktuálnûj‰í nabídky a poptávky, nebo kontaktujte provozovatele odchoven. Dal‰í moÏností je pak poãkat do 10. dubna, kdy zaãíná druh˘, poãetnû nejsilnûj‰í, turnus v˘bûrÛ.

Termíny najdete dále v textu. V‰echny ostatní informace o v˘bûrech najdete na na‰em webu www.cschms.cz.

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za I. turnus 2017 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Bazadaise – OPB Bazadaise – u chovatele BAZADAISE WAGYU – u chovatele VOSGIENNE – u chovatele Andorrský hnědý – OPB DEXTER – u chovatele ROUGE DÉS PRES – OPB CELKEM

46

V testu

Do plem.

26 0 26 2 6 8 0 6 6 0 1 9 10 7 0 7 111 11 122 50 40 90 88 12 100 5 0 5 5 1 6 0 1 8 9 3 0 3 0 0 0 0 0 0 0 1 393

21 0 21 1 6 7 0 6 6 0 1 6 7 7 0 7 99 11 110 47 38 85 85 11 96 4 0 4 4 1 5 0 1 4 5 3 0 3 0 0 0 0 0 0 0 1 357

I. turnus 2017 Vyřazeno Před 3 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 2 0 2 1 1 2 1 1 2 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 11

Při 2 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 0 7 0 7 1 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 4 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 17

Odročeno

% vyb.

0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 3 1 1 2 2 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8

80,8 % 0,0 % 80,8 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 66,7 % 70,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 91,7 % 100,0 % 92,4 % 95,9 % 97,4 % 96,6 % 98,8 % 91,7 % 98,0 % 80,0 % 0,0 % 80,0 % 80,0 % 100,0 % 83,3 % 0,0 % 100,0 % 50,0 % 55,6 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 92,7 %

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2017 dle plemen za I. turnus Plemeno

ks

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Bazadaise – OPB Bazadaise – u chovatele BAZADAISE VOSGIENNE – u chovatele WAGYU – u chovatele ROUGE DÉS PRES – OPB Andorrský hnědý – u chovatele

26 0 26 2 6 8 0 6 6 0 1 9 10 7 0 7 111 11 122 50 40 90 88 12 100 5 0 5 5 1 6 0 1 8 9 3 0 3 0 0 0 0 0 1 0

Býci v odchovu I. turnus 2017 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 197 320 546 1528 1381 133 138 0 0 0 0 0 0 0 197 320 546 1528 1381 133 138 212 324 461 1400 1209 132 140 204 331 544 0 1323 139 143 206 329 523 1400 1294 137 142 0 0 0 0 0 0 0 202 311 477 0 1090 0 129 202 311 477 0 1090 0 129 0 0 0 0 0 0 0 190 326 524 1400 1322 132 136 174 283 474 0 1193 131 135 175 287 479 1400 1206 131 136 175 285 511 1526 1288 134 138 0 0 0 0 0 0 0 175 285 511 1526 1288 134 138 217 342 573 1685 1468 134 139 205 334 542 0 1368 132 136 216 341 570 1685 1459 134 139 189 322 521 1476 1335 134 139 201 317 535 0 1367 135 138 201 320 527 1476 1349 135 139 207 337 586 1734 1494 138 141 214 345 586 0 1454 137 139 208 338 586 1734 1489 138 141 186 281 470 1553 1236 130 137 0 0 0 0 0 0 0 186 281 470 1553 1236 130 137 157 310 487 1339 1242 133 141 188 303 488 0 1156 132 135 195 309 487 1339 1228 133 140 0 0 0 0 0 0 0 230 387 613 1800 1596 127 134 194 300 504 0 1252 125 129 198 310 516 1800 1290 125 130 189 297 488 1308 1228 125 131 0 0 0 0 0 0 0 189 297 488 1308 1228 125 131 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 211 340 581 1841 1552 139 149 0 0 0 0 0 0 0

ks 21 0 21 1 6 7 0 6 6 0 1 6 7 7 0 7 99 11 110 47 38 85 85 11 96 4 0 4 4 1 5 0 1 4 5 1 0 1 0 0 0 0 0 1 0

Býci vybraní do plemenitby I. turnus 2017 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 201 326 557 1585 1415 134 139 0 0 0 0 0 0 0 201 326 557 1585 1415 134 139 232 355 488 1558 1284 137 143 204 331 544 0 1323 139 143 208 334 536 1558 1317 139 143 0 0 0 0 0 0 0 202 311 477 0 1090 0 129 202 311 477 0 1090 0 129 0 0 0 0 0 0 0 190 326 524 1400 1322 132 136 178 285 482 0 1218 131 136 180 291 488 1400 1233 131 136 175 285 511 1526 1288 134 138 0 0 0 0 0 0 0 175 285 511 1526 1288 134 138 218 343 574 1705 1475 134 139 205 334 542 0 1368 132 136 217 342 571 1705 1464 134 139 201 322 524 1493 1345 135 140 201 317 534 0 1365 134 138 201 320 528 1493 1354 135 139 207 338 587 1736 1498 138 142 217 349 596 0 1475 137 140 208 339 588 1736 1495 138 141 186 288 481 1616 1266 132 138 0 0 0 0 0 0 0 186 288 481 1616 1266 132 138 197 318 498 1291 1258 133 140 188 303 488 0 1156 132 135 195 315 496 1291 1237 132 139 0 0 0 0 0 0 0 230 387 613 1800 1596 127 134 199 298 508 0 1257 126 132 205 315 529 1800 1324 126 132 187 293 466 1375 1232 120 128 0 0 0 0 0 0 0 187 293 466 1375 1232 120 128 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 211 340 581 1841 1552 139 149 0 0 0 0 0 0 0

PrÛmûrné ceny dle plemen I. turnus 2017 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Bazadaise Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Rouge dés Pres Masný simentál Piemontese Parthenaise Salers Aubrac Průměr I. turnus 2017

Do dražby ks 20 1 0 0 1 7 94 46 1 77 4 3 4 1 259

Vyv. cena Kč 81 000 71 000 0 0 70 000 68 857 83 404 83 848 79 000 77 273 78 750 78 333 76 250 89 000 80 745

Dražba a ceny Prodáno ks 11 0 0 0 0 2 55 33 0 48 3 2 0 0 154

Prodejní Kč 86 091 0 0 0 0 63 500 90 018 97 091 0 88 375 95 667 81 000 0 0 90 390

% prodaných 55,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 28,6 % 58,5 % 71,7 % 0,0 % 62,3 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 59,5 %

Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci „Odchovny/statistika“

47

Nejlépe hodnocení b˘ci I. turnus 2017 – bez rozdílu plemene Pořadí

1

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

OPB Benešov

BOLS Z MEZIBOŘÍ P

ICH 114

RPH prT Celkem bodů

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

T100

ZIT 520

2033

109

84

22.02.17

898498061 CZ

Hatlák V., Ing., Meziboří

24.11.15

344612961 CZ

1661

145

135 000

u chovatele

BOLESLAV Z DUBNICE ET

ZBM 384

B100

ZBM 273

0

0

83

02.03.17

606008051 CZ

Herman Anton, MVDr., Ing., Varnsdorf

8.11.15

923699776 NL

1194

132

x

OPB Benešov

BOY Z ČISTÉ

ICH 124

T100

ZIT 521

2016

102

83

22.02.17

589595041 CZ

UFARMA spol s.r.o., Čistá u Rovné

15.12.15

128849941 CZ

1666

142

96 000

OPB Benešov

BECAUD Z ČISTÉ

ICH 137

T100

ZIT 521

1833

100

83

22.02.17

589606041 CZ

UFARMA spol s.r.o., Čistá u Rovné

28.12.15

159736941 CZ

1650

140

x

u chovatele

BLONĎÁK ZE LHOTKY P

ZLM 899

Y100

ZLM 057

0

0

83

26.02.17

740216053 CZ

Fišar Filip, Lhotka

21.12.15

254545953 CZ

1610

142

x

u chovatele

BARITON Z TODNĚ

ZAU 073

UU100

ZAU 009

0

0

83

07.03.17

967256031 CZ

Farka Martin, Todně

8.11.15

1531116822 FR

1416

135

x

OPB Benešov

BARITON Z TÝNIŠTĚ

ICH 132

T100

ZIT 338

2183

116

82

22.02.17

588491041 CZ

TFARMA spol.s r.o., Týniště

22.12.15

149732941 CZ

1605

140

x

OPB Benešov

BENJAMÍN ZE SKOROŠIC

ICH 118

T100

ZIT 516

2050

106

82

22.02.17

692866071 CZ

AGROPARKL spol.s r.o., Skorošice

6.12.15

501853961 CZ

1639

145

x

OPB Benešov

BEN Z NOVE VODY PP

ZMS 661

S100

ZMS 201

2066

115

82

23.02.17

702131071 CZ

Reinold Manfred, St. Červená Voda

25.11.15

168027972 CZ

1754

143

x

OPB Cunkov

BOBAN AGROCHYT V

ICH 174

T100

ZIT 337

1758

101

82

28.02.17

964133061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

10.12.15

543916961 CZ

1592

140

114 000

u chovatele

BENVENUTO Z TODNĚ

ZLM 936

Y100

ZLM 164

0

0

82

07.03.17

923775031 CZ

Farka Martin, Todně

2.10.15

326219931 CZ

1419

144

x

OPB Osík

BOBO Z LUKAVICE ET

ZAU 069

UU100

ZAU 018

1800

94

81

21.02.17

727983053 CZ

Paďour Leopold, Lukavice

30.11.15

1211001609 FR

1596

134

x

OPB Osík

BARIL Z MOKRÝŠOVA V

ICH 093

T100

ZIT 088

2083

115

81

21.02.17

738926053 CZ

Slavík Leoš, Mokrýšov

25.11.15

256231953 CZ

1757

145

94 000

OPB Osík

BALZAC Z MOKRÝŠOVA

ICH 107

T100

ZIT 520

1491

96

80

21.02.17

738932053 CZ

Slavík Leoš,Mokrýšov

31.12.15

213554953 CZ

1571

144

91 000

OPB Osík

BIG Z PROSÍČEK ET P

ICH 084

T100

ZTI 558

1975

106

80

21.02.17

912733061 CZ

Velát Jaroslav, Horní Prosíčka

9.10.15

542607961 CZ

1707

151

93 000

OPB Cunkov

BLIZZARD LIPONOVA

ICH 151

T100

ZIT 349

1808

106

80

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

28.02.17

741447053 CZ

Liponova a.s., Lipoltice

31.10.15

296328953 CZ

1535

145

x

u chovatele

BEDUIN ZE DVORA

ZLM 892

Y100

ZLI 666

0

0

80

26.02.17

765976053 CZ

Šeda J., Helvíkovice

12.12.15

104461953 CZ

1506

139

x

OPB Cunkov 01.03.17 OPB Janovice 24.02.17 OPB Janovice 24.02.17

BUICK Z CUNKOVA ET 914994031 CZ BORG RED Z JANOVIC 680744081 CZ BUGAR RED Z JANOVIC 680755081 CZ

ZAI 462 Farma Kozák, s.r.o.

ZAI 460 Hořák Jan, SHR, Janovice u R. ZAI 461 Hořák Jan, SHR, Janovice u R.

G100 22.10.15 G100 5.11.15 G100 14.11.15

ZAI 177 527762931 CZ ZAI 039 208758981 CZ ZAI 039 176403981 CZ

1533 1557 1808 1594 1608 1487

98 143 114 147 117 142

79 x 77 81 000 76 81 000

BUSTER Z HLUKU 642413072 CZ BINGO Z HLUKU 642415072 CZ BLIZARD Z HLUKU 642412072 CZ

ZBQ 126 Minaříková Hana, Hluk ZBQ 128 Minaříková Hana, Hluk ZBQ 125 Minaříková Hana, Hluk

Q100 25.11.15 Q100 28.12.15 Q100 23.11.15

ZBA 749 209898972 CZ ZBA 826 155074972 CZ ZBA 826 418198961 CZ

0 1315 0 1448 0 1367

0 143 0 145 0 143

72 x 72 x 69 x

17

TOP AA 1 2 3

TOP BA 1 2 3

48

u chovatele 22.02.17 u chovatele 22.02.17 u chovatele 22.02.17

TOP BM Pořadí 1 2 3

Místo odchovu Datum ZV u chovatele 02.03.17 u chovatele 02.03.17 u chovatele 02.03.17

Jméno býka Přidělen státní registr Plemeno ušní číslo Chovatel Dat. nar.

BOLESLAV Z DUBNICE ET ZBM 384 B100 606008051 CZ Herman Anton, MVDr., Ing., Varnsdorf 8.11.15 BORNEO Z DUBNICE ET ZBM 383 B100 606007051 CZ Herman Anton, MVDr., Ing., Varnsdorf 7.11.15 BOOK Z DUBNICE ET ZBM 386 B100 606010051 CZ Herman Anton, MVDr., Ing., Varnsdorf 13.11.15

Otec Př. test RPH prT Celkem bodů Matka Př. od nar. kříž ZV Prodej. cena ZBM 273 0 0 83 923699776 NL 1194 132 x ZBM 316 0 0 73 923699916 NL 1137 131 x ZBM 316 0 0 72 923699916 NL 1164 132 x

TOP GS 1 2 3

u chovatele 26.02.17 OPB Cunkov 01.03.17 u chovatele 26.02.17

BEND MOF +/+ 801583021 CZ BAJZA MZLU MH/+ 642214062 CZ BERGAMO MOF MH/+ 801582021 CZ

ZGS 279 K100 Montážně obchodní firma s.r.o., B. M. 11.11.15 ZGS 284 K100 Mendelova univerzita Brno-ŠZP Žabčice 2.12.15 ZGS 278 K100 Montážně obchodní firma s.r.o., B. M. 11.11.15

ZGS 214 3150127969 FR ZGS 210 262290921 CZ ZGS 214 317569921 CZ

0 1323 1400 1322 0 1296

0 139 98 136 0 137

69 x 66 x 66 x

TOP HE 1 2 3

OPB Cunkov 01.03.17 OPB Janovice 24.02.17 OPB Janovice 24.02.17

BINGO Z CUNKOVA 914995031 CZ BIBER Z JANOVIC 680752081 CZ BAXA Z JANOVIC R 680786081 CZ

HRF 499 Farma Kozák, s.r.o.

HRP 688 Hořák Jan, SHR, Janovice u R. HRF 498 Hořák Jan, SHR, Janovice u R.

U100 22.10.15 U100 12.11.15 U100 4.12.15

HRF 456 149969942 CZ HRP 627 192529981 CZ HRF 436 260068981 CZ

1633 1479 1533 1248 1525 1237

103 139 106 140 104 132

75 x 66 x 62 x

OPB Benešov 22.02.17 OPB Benešov 22.02.17 OPB Benešov 22.02.17

BOLS Z MEZIBOŘÍ P 898498061 CZ BOY Z ČISTÉ 589595041 CZ BECAUD Z ČISTÉ 589606041 CZ

ICH 114 Hatlák V., Ing., Meziboří ICH 124 UFARMA spol.s r.o., Čistá u Rovné ICH 137 UFARMA spol.s r.o., Čistá u Rovné

T100 24.11.15 T100 15.12.15 T100 28.12.15

ZIT 520 344612961 CZ ZIT 521 128849941 CZ ZIT 521 159736941 CZ

2033 1661 2016 1666 1833 1650

109 145 102 142 100 140

84 135 000 83 96 000 83 x

u chovatele 26.02.17 u chovatele 07.03.17 u chovatele 26.02.17

BLONĎÁK ZE LHOTKY P 740216053 CZ BENVENUTO Z TODNĚ 923775031 CZ BEDUIN ZE DVORA 765976053 CZ

ZLM 899 Fišar Filip, Lhotka ZLM 936 Farka Martin, Todně ZLM 892 Šeda J., Helvíkovice

Y100 21.12.15 Y100 2.10.15 Y100 12.12.15

ZLM 057 254545953 CZ ZLM 164 326219931 CZ ZLI 666 104461953 CZ

0 1610 0 1419 0 1506

0 142 0 144 0 139

83 x 82 x 80 x

BEN Z NOVE VODY PP 702131071 CZ BARON Z BÁNOVA V 636026072 CZ BENE Z NOVÉ VODY PP 673725071 CZ

ZMS 661 Reinold Manfred, St. Červená Voda ZMS 670 ZEAS Bánov, a.s.

ZMS 655 Reinold Manfred, St. Červená Voda

S100 25.11.15 S100 26.12.15 S100 17.11.15

ZMS 201 168027972 CZ ZSI 769 801421334 SK ZMS 264 665407732 DE

2066 1754 2350 1694 1975 1655

115 143 112 144 109 145

82 x 79 95 000 79 116 000

ZAU 073 UU100 Farka Martin, Todně 8.11.15 ZAU 069 UU100 Paďour Leopold, Lukavice 30.11.15 ZAU 072 UU100 Montážně obchodní firma s.r.o., B. M. 10.11.15

ZAU 009 1531116822 FR ZAU 018 1211001609 FR ZAU 001 335555921 CZ

0 1416 1800 1596 0 1223

0 135 94 134 0 129

83 x 81 x 69 x

TOP CH 1 2 3

TOP LI 1 2 3

TOP MS 1 2 3

OPB Benešov 23.02.17 OPB Benešov 23.02.17 OPB Benešov 23.02.17

TOP UU 1 2 3

u chovatele 07.03.17 OPB Osík 21.02.17 u chovatele 26.02.17

BARITON Z TODNĚ 967256031 CZ BOBO Z LUKAVICE ET 727983053 CZ BRISTOL MOF 801579021 CZ

49

BOLS Z MEZIBOŘÍ – ICH 114 (OPB Benešov, 22. 2. 2017, 84 b.)

BARITON Z TODNĚ – ZAU 073 (Farka M., Todně, 7. 3. 2017, 83 b.)

BLONĎÁK ZE LHOTKY P – ZLM 899 (Fišar F., Lhotka, 26. 2. 2017, 83 b.)

BOY Z ČISTÉ – ICH 124 (OPB Benešov, 22. 2. 2017, 83 b.)

BOLESLAV Z DUBNICE ET – ZBM 384 (Herman A., Dubnice, 2. 3. 2017, 83 b.)

BENVENUTO Z TODNĚ – ZLM 936 (Farka M., Todně, 7. 3. 2017, 82 b.)

BEN Z NOVÉ VODY PP – ZMS 661 (OPB Benešov, 23. 2. 2017, 82 b.)

BARITON Z TÝNIŠTĚ – ICH 132 (OPB Benešov, 22. 2. 2017, 82 b.)

50

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus

BOBAN AGROCHYT V – ICH 174 (OPB Cunkov, 28. 2. 2017, 82 b.)

BARIL Z MOKRÝŠOVA V – ICH 092 (OPB Osík, 21. 2. 2017, 81 b.)

BEDUIN ZE DVORA – ZLM 892 (Šeda J., Helvíkovice, 26. 2. 2017, 80 b.)

BALZAC Z MOKRÝŠOVA – ICH 107 (OPB Osík, 21. 2. 2017, 80 b.)

BIG Z PROSÍČEK V – ICH 084 (OPB Osík, 21. 2. 2017, 80 b.)

BLIZZARD LIPONOVA – ICH 151 (OPB Cunkov, 28. 2. 2017, 80 b.)

BAVOR PISECKÝ – ZLM 915 (OPB Cunkov, 27. 2. 2017, 79 b.)

BENE Z NOVÉ VODY PP – ZMS 655 (OPB Benešov, 23. 2. 2017, 79 b.)

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus

51

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2017 II. turnus – B˘ci narození 1. 11. 2016 – 31. 3. 2017 Den Pondělí Úterý

Datum 10.4.2017 11.4.2017

Středa

12.4.2017

Čtrvtek

13.4.2017

Pátek Sobota Neděle Pondělí Úterý

14.4.2017 15.4.2017 16.4.2017 17.4.2017 18.4.2017

Středa

19.4.2017

Čtrvtek

20.4.2017

Pátek

21.4.2017

Sobota

22.4.2017

Neděle

23.4.2017

Pondělí

24.4.2017

Úterý

25.4.2017

Středa

26.4.2017

Čtrvtek

27.4.2017

Pátek

28.4.2017

52

Začátek* 8,00 9,00 15,00 16,00 16,30 9,00 14,00 15,00 16,30 17,30 9,00 15,00 16,00 17,00 17,30 x x x x 9,00 15,00 16,00 17,00 9,00 15,30 17,00 9,00 15,30 16,30 17,30 9,00 15,00 16,00 17,30 8,00 9,00 10,30 12,30 14,30 15,30 8,00 11,00 12,00 16,00 8,00 9,00 14,30 15,00 15,30 9,00 15,00 16,00 8,00 9,00 13,00 16,00 19,00 9,00 14,30 16,30 18,00 9,00 14,30 17,00

OPB, chovatel OPB Benešov OPB Benešov Niemiec Czeslaw, Dolní Žukov Ševčík Jiří, Jerlochovice VFU Brno ŠZP Nový Jičín OPB Benešov Vsacko Hovězí, a.s.

Olšava eko s.r.o., Sehradice ZEMASPOL odbyt s.r.o., Uherský Brod Dolňácko a.s., Hluk OPB Osík Lux Jiří, Vlkov Šeda J., Helvíkovice Avena s.r.o., Dlouhá Třebová Fišar Filip, Lhotka Statní svátek x x Statní svátek OPB Osík Slavík Leoš, Mokrýšov Hrubý Vítězslav, Luže Mimra Pavel, Mgr., Slatina OPB Cunkov Farma Karel Dvořák s.r.o.

Bartůněk Karel, Přílepov OPB Cunkov Žížala Josef ml., Úročnice Pokorný Martin, Postupice IMOBA, a.s., Olbramovice OPB Cunkov Heráň Jan, Radíč Bouda Petr, Ing., Voděrádky Zobal Vlastimil ml., Bor u Březnice Mendelova univerzita Brno-ŠZP Žabčice Agrochyt s.r.o., Mohelno Hatlák Vlastimil, Meziboří Statek Mitrov, a.s.

Hrtús Miroslav, Mírovka ZD Pozovice TEGRO s.r.o., Těšenov Šašek Vladimír, Ing., Rantířov Dvořák Josef, Ing., Telecí VETLABFARM s.r.o., Jakubovice FARMA VAJGLOV, a.s., Vajglov OPB Janovice AGRO A.R.W., s.r.o., Stará Červená Voda Reinold Manfred, Stará Červená Voda Nátr Jiří, Černá Voda OPB Osík Paďour Leopold, Lukavice Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy Nejdl Martin, Kvaslice OPB Měcholupy Krompaský Hubert, Kratice Šumavský angus spol.s r.o., Soběsuky Kubík Dušan, Třebčice OPB Kundratice OPB H. Jadruž Chlupáčková Hana, Ing., Ležnice Vaňousek Vladimír, farma Javorná OPB Kundratice OPB H. Jadruž Nečtinská zemědělská a.s.

ks** 73 33 3 2 6 24 10 8 7 2 49 3 4 2 3 x x x x 26 1 1 3 50 3 3 46 5 1 1 44 1 3 5 1 1 11 11 2 14 15 16 9 12 2 27 3 2 3 33 2 10 4 58 1 24 1 34 21 3 6 37 9 42

Plemena CH LI LI MS LI AA,BA MS AA MS BA CH CH LI LI LI x x x x AA,HE,PP,GS CH AA MS CH,LI LI HE AA MS LI UU MS,BA,PP,UU,SA,HE,BM CH CH CH PP MS CH AA BA CH AA AA AA AA MS MS,CH,HE,AA MS MS CH LI,BA,MS BA LI AA MS,AA,BA,CH MS AA HE CH CH MS MS,SA MS,AA,MS,LI MS LI

Dražba hodinu po skončení hodinu po skončení x x x hodinu po skončení x x x x hodinu po skončení x x x x x x x x hodinu po skončení x x x hodinu po skončení x x hodinu po skončení x x x hodinu po skončení x x x x x x x x x x x x x x hodinu po skončení x x x hodinu po skončení x x x hodinu po skončení x x x hodinu po skončení hodinu po skončení x x hodinu po skončení hodinu po skončení x

ZV ZV

ZV

ZV

ZV

ZV

ZV

ZV

ZV

ZV

ZV

ZV ZV

ZV ZV

Den Sobota

Datum 29.4.2017

Neděle

30.4.2017

Pondělí

1.5.2017

Úterý

2.5.2017

Středa

3.5.2017

Čtrvtek

4.5.2017

Pátek

5.5.2017

Sobota

6.5.2017

Neděle

7.5.2017

Pondělí Úterý Středa Čtrvtek Pátek Sobota Neděle Pondělí Úterý

8.5.2017 9.5.2017 10.5.2017 11.5.2017 12.5.2017 13.5.2017 14.5.2017 15.5.2017 16.5.2017

Středa

17.5.2017

* začátky ZV u chovatelů

Začátek* 9,00 10,30 12,00 13,00 15,00 17,00 9,00 11,00 13,30 8,00 9,00 10,00 10,30 16,00 8,00 18,00 9,00 11,30 15,00 16,00 17,00 18,00 19,00 8,00 11,00 12,30 13,30 14,30 15,00 17,00 9,00 9,30 11,00 14,00 16,00 9,00 13,00 15,00 16,00 16,15 18,00 8,00 9,30 11,00 13,00 14,00 15,00 x 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 x 9,00 11,00 13,00 15,00 9,00 11,00 12,30 13,00 15,30 16,00 jsou orientační,

OPB, chovatel Placanda Jakub, Křenovice Šebelka Milan, SZ, Rančice Statek Branná spol.s r.o.

Tájek Jaroslav, Zvíkov Farka Martin, Todně Lepša Vladimír, Pěčín Lainka B., farma Zdoňov Zuzánek J., Ing., Bernartice Karsit Agro a.s., Dubenec Antoš Jiří, Kopidlno LOUDY s.r.o., Seletice Farma Limousin s.r.o., Rožďalovice Montážně obchodní firma s.r.o., B. Mlýn Hodboď Gustav, Libštát OPB Kamenná Konvalinka Libor, J. Pavlovice DV Batelov Habr František ml., SZ, Báňovice Egert Jiří, Ing., Lomnice n. Lužnicí Klusáček Stanislav, Suchdol nad Lužnicí Faktor Jaroslav, Rychnov nad Malší Šedivý Jan, Smrhov Opekar Jan, Chodeč ZD Brloh Hodina František, Ing., Záblatí Vondrušková Věra, Protivec Valenta Petr, Budyně Krejcar David, Těšínov Kofroň Jan, Ing., Radhostice Statek Kašperské Hory s.r.o.

Kubal Petr, Podmokly Kubal Radek, Albrechtice Zelený Jiří, Drouhaveč Maletická farma s.r.o.

Diviš Miroslav, Láz Skalický J., Libnov Danko Jan – DASO spol.s r.o.

Dvorská Pavlína, Teplá Tůma Oldřich, Marianské Lázně Tůmová Anna, Ing., M. Lázně Šuranský Jaroslav, Otín, Planá u M. L. Valenta Jiří, Ing., Tuněchody Vacík Václav ml., Roupov Žaloudek Roman, Ptenín Karpenková Natalija, Dubský Mlýn Agrospol Holding s.r.o. Černý Josef ,Ing., Raková x Národní výstava Brno Národní výstava Brno Národní výstava Brno Národní výstava Brno Národní výstava Brno Národní výstava Brno x Šilhanová Marie, Nová Ves Šťastný Antonín, SZ, Vědlice Hromas Jan, Stvolínky Picek Milan, Pavlin Dvůr Zemědělská společnost Blšany Kejř Jiří, Všestudy Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny Karban Kamil, Lhenice Družstvo vlastníků Libeň – Vtelno Pauzr Bohuslav, Osinalice ** počty býků na začátku odchovu

ks** 8 6 1 1 13 10 13 5 5 2 1 3 30 2 72 3 7 14 4 1 2 1 5 19 5 3 8 1 21 4 3 6 9 3 4 20 13 2 1 1 8 6 12 6 1 1 3 x

Plemena MS AA LI CH LI,UU AA MS CH,MS CH CH PI LI LI,GS,PP,UU GS MS,PI CH CH MS AA LI CH MS AA AA,MS LI,MS SA MS SA AA MS MS LI MS,HE CH LI,MS AA CH CH AA AA MS,CH AA GA,SS SS BA SA CH x

x 1 11 3 2 8 2 1 3 5 2

x MS BA AA AA MS CH LI CH CH AA

Dražba x x x x x x x x x x x x x x hodinu po skončení ZV x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu www.cschms.cz (sekce odchovny PB).

53

Hovûzí fiízek s celerov˘m pyré a zadûlávan˘m hrá‰kem (4 porce)

Řízky • 800 g hovězí svíčkové nebo nízkého roštěnce • sůl • mletý pepř • hladká mouka • 2 vejce • 4 stroužky česneku • 2 hrnky neochucených kukuřičných lupínků • 150 g sádla • 1 citron Maso naporcujeme a řízky přes folii tence naklepeme, osolíme, opepříme, obalíme v mouce a poté v rozšlehaných, drceným česnekem ochucených vejcích a na závěr v drcených kukuřičných lupíncích (corn flakes) a smažíme na sádle dozlatova. Podáváme s citronem.

Celerové pyré • • • • •

350 g celeru 350 g brambor 30 g másla 150 ml smetany sůl

Očištěný celer a brambory společně uvaříme doměkka, slijeme vodu, zeleninu rozmixujeme nebo rozšťoucháme, smícháme s máslem a smetanou, podle chuti osolíme.

Zadělávaný hrášek • • • • • • •

400 g hrášku 20 g másla 2 lžičky francouzského másla (poměr přibližně 20 g másla a lžíce mouky) 100 ml smetany muškátový oříšek špetka cukru sůl

Hrášek orestujeme na másle, zahustíme francouzským máslem (máslo smícháme s moukou, poměr přibližně 20 g másla a lžíce mouky), zředíme smetanou, okořeníme a necháme projít varem a dochutíme muškátovým oříškem, špetkou cukru, solí.

Přejeme vám dobrou chuť! www.klucivakci.cz

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 110 00 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: INFO@CSCHMS.CZ WWW.CSCHMS.CZ