Zpravodaj ČSCHMS 4/2021 by Kamil Malat

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XXVIII. • PROSINEC 2021 • âÍSLO 4

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu – 55. díl • Rozhovor s nov˘m pﬁedsedou svazu Martinem Tich˘m • Na velikosti záleÏí • Interbeef – V ãem vám mÛÏe pomoci ve va‰í ‰lechtitelské práci • Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, další rok se pomalu chýlí ke svému konci a s ním k vám přichází poslední letošní vydání svazového zpravodaje. V době, kdy jej dávám dohromady, se začíná zase stále častěji skloňovat slovo lockdown. Stoupající počty nakažených, kteří plní nemocnice, dělají vrásky kdekomu, a tak není divu, že politici opět uvažují o zpřísnění opatření. Nemá cenu, abychom zde spekulovali o tom, zda je to dáno primárně tím, že mnozí Češi, Moravané a Slezané ignorují doporučení epidemiologů, nebo za tím je nízká pročkovanost občanů či kombinace všeho dohromady. Tyto úvahy a analýzy přenechme povolanějším, my se budeme raději věnovat našim „věcem”. Pozvolna končící rok se částečně podobal tomu minulému – koronavirus ovlivňoval naše životy tak významně, že to mělo dopad i na chovatelské a svazové dění. Situace v prodeji plemenných jalovic se dosti podobá loňskému kritickému roku, ceny zástavového skotu jsou naštěstí vcelku dobré a většina chovatelů má svůj zástav zobchodovaný za ucházející peníze. Někteří chovatelé hlásí i velmi dobré ceny za jatečné masné krávy-kříženky, někdy dokonce přesahující hranici 50 korun za kilo v živém. Z pohledu svazu je pozitivem to, že se nám podařilo uspořádat hlavní plánované akce – ať už to byla národní výstava v Brně, svazový seminář a výroční členská schůze či jednání klubů nebo setkání grémia předsedů rad plemenných knih. Ačkoliv koronavirové restrikce svíraly republiku velmi dlouho, a ještě možná svírat budou, z pohledu svazového dění lze tento rok považovat za vcelku úspěšný. Podařilo se nám v život uvést nový projekt na hodnocení vemen, významně jsme rozšířili online plemennou knihu (dříve databázi býků), vytvořili jsme nový unikátní vyhledávač inseminačních býků, po více než třech letech vývoje jsme se posunuli dále v genetickém hodnocení plodnosti, řešíme přípravy na hodnocení končetin, rozvířila se chovatelská debata o dalším směřování svazu a v neposlední řadě máme nové vedení našeho spolku. Ačkoliv je tato zpráva už ze září, na členské schůzi, kde byl RNDr. Martin Tichý zvolen novým předsedou, byla jen menší část našich chovatelů, proto se hodí, abychom všem našim členům osobu doktora Tichého představili. Rozhovor s ním najdete v tomto zpravodaji. Do finále se také dostávají přípravy národních pravidel pro novou Společnou zemědělskou politiku, která bude platit od roku 2023. Klíčovým materiálem je v této oblasti Strategický plán, od kterého se odvíjí vše podstatné. Tento pětisetstránkový dokument musí být odeslán Evropské komisi do konce letošního roku, a i proto nabraly práce na jeho dokončení na intenzitě. I náš svaz se v této oblasti dlouhodobě aktivně angažuje a jsem rád, že mohu prohlásit, že jsme úspěšní. Naším hlavním úkolem bylo a je obhájit pokračování platby na masná telata a vytvoření podmínek, které budou více motivační a podpoří zejména ty chovatele, kteří to s chovem masných plemen myslí vážně a nedrží jen nějaké „ocasy”, aby splnili dotační pravidla spojená s minimálním zatížením. To se podařilo a nyní zbývá nově nadefinované podmínky už „jen” obhájit u Evropské komise. Vážené členky, vážení členové, i když do Vánoc ještě nějaký čas zbývá, dovolte mi, abych Vám už nyní touto cestou za celý kolektiv pracovníků svazu popřál hodně zdraví, pohody a nezbytného zdravého životního optimismu a energie do další práce. K tomu patří hodně štěstí, lásky a rovněž mnoho pracovních i osobních úspěchů v následujícím roce, který doufejme, už bude „normálnější”, než ten letošní. Kamil Malát

PF 2021 Příjemné prožití vánočních svátků, v novém roce mnoho zdraví, pohody a osobních úspěchů Vám přeje Český svaz chovatelů masného skotu

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 4/2021 – roãník XXVIII.

O B SAH Aktuálnû ...................................................................................................................... Aktivity âSCHMS 2021................................................................................................ Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu: HEREFORDI z P¤ÍLEPOVA............................. Rozhovor s nov˘m pfiedsedou svazu Martinem Tich˘m .............................................. Angusáci na náv‰tûvû za humny v Rakousku .............................................................. ·lechtûní na matefiskou plodnost, dal‰í ze zpÛsobÛ, jak si zlep‰it stádo....................... Veterinární ohlédnutí za v˘stavou Brno 2021 .............................................................. Na velikosti záleÏí ....................................................................................................... INTERBEEF – V ãem vám mÛÏe pomoci ve va‰í ‰lechtitelské práci.............................. Sledování vemen v aplikaci webKUMP – jednoduché a intuitivní ............................... Heterospermie = vy‰‰í fertlita....................................................................................... Skot, kter˘ se u nás (uÏ) nepase: Kravafisk˘ skot ........................................................... Importovaná zvífiata z pohledu v˘poãtu plemenn˘ch hodnot ...................................... Rib-eye-, flank-, rump- nebo striploin-steak: hmotnostní ztráty plátkÛ masa pfii tepelné úpravû v konvektomatu a vybrané senzorické a instrumentální vlastnosti ... O hovûzím vesele i váÏnû – díl 3. ............................................................................... Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2021 ............................................................ Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – IV. turnus 2021 ................................................................ Závûry z jednání Grémia pfiedsedÛ rad PK................................................................... Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2022 ....................................................... Naskladnûní b˘ãkÛ do I. a II. turnusu 2021–2022 ....................................................... Recept – Tataráãek (nejen) z Anguse............................................................................

4 5 6 16 18 20 23 24 26 30 32 34 37 40 44 48 52 53 54 54 55

Adresa svazu: âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, z.s., Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903 Svaz je registrovan˘m spolkem zapsan˘m ve spolkovém rejstﬁíku veden˘m Mûstsk˘m soudem v Praze oddíl L, vloÏka 207

Kontakty na pracovníky svazu: • pfiedseda: RNDr. Martin Tich˘ Jindfiichov ve Slezsku 541, 793 83 Jindfiichov e-mail: tichy@cschms.cz, tel.: 777 822 970 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová, Ph.D. Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: vydrova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Nina Honová e-mail: honova@cschms.cz, tel.: 724 073 641 OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 Lovosice Eva Pitnerová e-mail: pitnerova@cschms.cz, tel.: 737 433 598 • obchodní ãinnost: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny, e-mail: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863

• genetické hodnocení: Ing. Alena Svitáková, Ph.D. Pozovice 13, 582 53 ·toky, e-mail: svitakova@cschms.cz, tel.: 774 127 184 inspektofii svazu: • západní âechy Karel Melger, e-mail: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 • jiÏní âechy Ing. Karel ·imák, e-mail: simak@cschms.cz, tel.: 725 891 286 Ing. Vít âepelák, e-mail: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy e-mail: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 • Morava Bc. Radek Dobe‰, e-mail: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640 • severní a stfiední âechy Ing. Michal Janda, e-mail: janda@cschms.cz, tel.: 702 020 761 • stfiední a v˘chodní âechy Ing. Petra Pokorná, e-mail: pokorna@cschms.cz, tel.: 702 020 760

Titulní strana – hlavní fotka: Zimní radovánky aubrackých jalovic na chovu firmy Agricoltory Tachov (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Plemenný býk aberdeen angus Fox Red z Chodče (AAA 305) (foto: Vít Čepelák) Vnitřní obálka – Belted galloway na chovu Jana Zatloukala (foto: Karel Melger)

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pﬁíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

Aktuálnû ,Videa ze semináfie âSCHMS 2021 Na leto‰ní semináfi pofiádan˘ na‰ím svazem v hotelu Skalsk˘ dvÛr zavítala zhruba stovka posluchaãÛ z fiad ãlenÛ svazu. Spoleãn˘m tématem v‰ech pfiedná‰ek bylo ‰lechtûní a plemenáfiská práce. Stejnû jako vloni jsme cel˘ prÛbûh semináfie natáãeli, abychom vám pfiedná‰ky mohli nabídnout znovu, a vy jste si je mohli spolu se slovním doprovodem pfiedná‰ejícího prohlédnout v klidu svého domova ãi kanceláfie. KaÏdé z videí zachycuje kompletní pfiedná‰ku vãetnû vlastní prezentace a dotazÛ z publika a je zpracováno tak, abyste mûli pocit, Ïe jste Ïivou souãástí právû probíhajícího semináfie. Vûfiíme, Ïe se vám budou líbit. V‰echna videa najdete na na‰em youtube kanálu.

,SníÏení ceny za SNP a QTL testy Poãínaje 1. záfií 2021 do‰lo ke zmûnû ceny za testaci SNP pfii ovûfiování pÛvodu realizované v laboratofii imunogenetiky âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ a.s.. Díky úspû‰nému vyjednávání s âMSCH se podafiilo srazit nejenom cenu genotypování, ale i testování zájmov˘ch mutací u masn˘ch plemen. Finální cena za základní testaci byla pro chovatele namísto dosavadních 900 Kã sníÏena na 810 Kã. K trvalému poklesu ceny do‰lo také u v‰ech genetick˘ch mutací, tedy vãetnû ataxie. Ta stejnû jako dal‰í QTL znaky (bezrohost, myostatin, chondodysplazie, ataxie) stojí od záfií jen 80 Kã. Cena za vystavení protokolu o pÛvodu zÛstává stejná, tedy 200 Kã.

,Vzpomínkové video k v˘roãí 30-ti let âSCHMS âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu v loÀském roce oslavil 30 let od svého zaloÏení. Toto v˘roãí jsme si pfiipo mínali v prÛbûhu celého loÀského roku na webu svazu ãi ve zpravodaji formou rÛzn˘ch historick˘ch ohlednutí ãi vzpomínání pamûtníkÛ. Na‰ím zámûrem bylo uspofiádat rovnûÏ spoleãenské setkání a s ním spojené oslavy. To se kvÛli omezením zpÛsoben˘ch pandemií covid-19 nûkolikráte posouvalo, aÏ tato my‰lenka vzala za své zcela. Jedná se v‰ak o natolik v˘znamné jubileum, Ïe jsme se rozhodli pfiipomenout si ho alespoÀ videem, ve kterém jsou zachyceny nejdÛleÏitûj‰í okamÏiky tfiicetiletého fungování svazu. Patnáctiminutové vzpomínkové video je sestaveno s pomocí dobov˘ch a archivních dokumentÛ, fotek a videozáznamÛ mapujících v‰echny stûÏejní milníky uplynul˘ch 30 let. Pro vût‰í autentiãnost je doplnûno komentáfii nûkolika pamûtníkÛ, ktefií stáli u zrodu fungování svazu, ale i osob, které jsou se svazem stále spojené. Mezi hlasy nechybí ani oteczakladatel Josef Dufka – první pfiedseda svazu a ãlovûk, jehoÏ jméno zÛstane natrvalo spojeno s jeho vznikem. Video bylo premiérovû promítáno v rámci národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû, ale v klidu si ho poprvé mûli moÏnost vychutnat chovatelé teprve na v˘roãní ãlenské schÛzi na Skalském dvofie. Nyní je spolu s dal‰ími filmy volnû dostupné na na‰em youtube kanálu.

EU chce jednotná pravidla pro welfare zvífiat Pravidla pro dobré Ïivotní podmínky zvífiat musí b˘t zaloÏena na spolehliv˘ch vûdecky podloÏen˘ch poznatcích a musí b˘t uplatÀována stejn˘m zpÛsobem ve v‰ech evropsk˘ch ãlensk˘ch státech. S tûmito závûry pfiichází Zemûdûlsk˘ v˘bor Evropského parlamentu ve své zprávû o dobr˘ch Ïivotních podmínkách hospodáfisk˘ch zvífiat. ZároveÀ v reportu uvádí, Ïe principy welfare musí b˘t uplatÀovány podle druhÛ a vÏdy musí b˘t doprovázeny posouzením dopadÛ. Zpráva rovnûÏ konstatuje, Ïe chovatelé hospodáfisk˘ch zvífiat potfiebují dostatek ãasu, podpory a finanãních prostfiedkÛ, aby mohli do zlep‰ení podmínek investovat. V âeské republice jsou dobré Ïivotní podmínky hospodáfisk˘ch zvífiat finanãnû podporovány pfiedev‰ím z národních dotací z tzv. dvacítkov˘ch titulÛ. V pfiípadû chovatelÛ masného skotu jde zejména o program 20.D. welfare krav bez trÏní produkce mléka a 20.E welfare ve v˘krmu b˘kÛ.

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 1. 9. 2021 do 21. 11. 2021 Kostohryz Jakub, Svat˘ Jan nad Mal‰í, ¤ádné + PK CH FARMA CHVAL·INY s.r.o., Chval‰iny, ¤ádné + PK TL Bure‰ Josef, Buãina, ¤ádné + PK CH Farma Pojedy s.r.o., Pojedy, PK UU, PP, BB, DD, GS, BM, LI Dvoulet˘ Adam, Nedakonice, ¤ádné + PK AU

Chromek Jan, Pusté Îibﬁidovice, PK MS âERNùVESK¯ HÁJ s.r.o., âeské Budûjovice, PK UU, MS, CH Makovsk˘ Petr, Trojanovice, ¤ádné + PK DX Kettner Tomá‰, Klabava, ¤ádné + PK AA

Aktivity âSCHMS 2021 Záﬁí 2.–3 .9. 5.–8. 9. 14. 9. 15. 9. 21. 9. 23.–24. 9. 23. 9. 29. 9.

pﬁíprava a organizace NVHZ (Brno) NVHZ v Brnû jednání sboru poradcÛ ministra zemûdûlství, MZe (Malát) jednání Klubu chovatelÛ plemene piemontese (Zbynice) Charolais International online meeting (Malát) semináﬁ, chovatelská debata a volební VâS na Hotelu Skalsk˘ dvÛr jednání PS Interbeef (Svitáková) jednání âeskomoravského svazu zemûdûlsk˘ch podnikatelÛ (Tich˘, Malát)

Dal‰í záfiijové aktivity: • Spu‰tûn nov˘ vyhledávaã inseminaãních b˘kÛ • Zpracování a odeslání dat pro v˘poãet mezinárodních plemenn˘ch hodnot Interbeef • Pfiíprava, organizace a propagace NVHZ v Brnû • Pfiíprava semináfie a volební VâS na Hotelu Skalsk˘ dvÛr • Dokonãování, tisk a rozeslání III. Zpravodaje pro rok 2021 • Administrace dotací na kontrolu uÏitkovosti a ovûfiování pÛvodu • Pfiíprava kalendáfie pro rok 2022 • V˘zva k podávání pfiedbûÏn˘ch Ïádostí na welfare • Realizace a zvefiejnûní videí z NVHZ v Brnû • Pfiíprava a zvefiejnûní pfiedná‰ek ze semináfie pfii VâS • Pfiíprava a realizace vzpomínkového videa k v˘roãí 30ti let od zaloÏení âSCHMS • Informace a v˘sledky ze zahraniãních v˘stav a akcí • Jednání s âMSCH o sníÏení ceny za SNP a QTL testy • Zvefiejnûní naskladnûní b˘kÛ pfiihlá‰en˘ch do odchovu – I. turnusu 2022

¤íjen 1. 10. 4. 11. 5. 10. 10. 10. 12. 10. 8.–22. 10. 13.–14. 10. 18. 10. 18. 10. 18. 10. 19. 10. 20. 10. 20. 10. 20. 10. 28.–29. 10.

jednání v˘boru Svazu marginálních oblastí, Horomûﬁice (Malát) Charolais International pracovní skupina pro genomiku (Svitáková) jednání sboru poradcÛ ministra zemûdûlství, MZe (Malát) natáãení videa, Slavíkovi vyhlá‰ení v˘sledkÛ soutûÏe Zemûdûlec roku, âZU Praha (Malát) v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – IV. turnus ‰kolení inspektorÛ âSCHMS – konãetiny (Osík) schÛzka s âMSCH k doplÀování pÛvodÛ do ÚE (Malát, Kopeck˘, Svitáková) jednání s AOPK o Programu péãe o vlka + podmínky pro OPÎP MÎP, Praha (Malát) online jednání ICAR subgroup – Beef genetic traits (Svitáková) jednání Rady Asociace chovatelÛ aberdeen angus a âSCHMS na V˘stavi‰ti âeské Budûjovice (Tich˘, Malát) jednání v˘boru âSCHMS (Hradi‰tko) schÛzka s obchodním zástupcem T-mobile (Vydrová) jednání welfare pracovní skupiny pﬁi MZe (Malát) jednání s kandidátkou na pozici inspektor KUMP (Tich˘, Kopeck˘, Malát)

Dal‰í fiíjnové aktivity: • Pfiíprava a zvefiejnûní katalogÛ pro IV. turnus ZV plemenn˘ch b˘kÛ • Zvefiejnûny nové plemenné hodnoty a provedeny aktualizace databází • Pfiihlá‰ky k odchovu u chovatele do II. turnusu 2022 • Informování o dotaãní politice t˘kající se masného skotu • Administrace Ïádostí o dotace (vã. podání souhrnné Ïádosti o dotaci na KUMP) • Aktualizace databází plemenné knihy a webKUMP • Informace a v˘sledky ze zahraniãních v˘stav a akcí • Zvefiejnûní informací ohlednû testování ataxie u plemene charolais • Spu‰tûno rutinní sledování vemen v chovech • Nov˘ v˘poãet mezinárodní testace Interbeef zvefiejnûn • Zvefiejnûny v˘sledky v˘bûrÛ b˘kÛ za rok 2021 • Zvefiejnûna videa ze semináfie âSCHMS 2021 • Aktualizace databází o novû vybrané b˘ky

Listopad 1. 11. 2. 11. 3. 11. 4. 11. 5. 11. 9. 11. 9. 11. 15. 11. 16. 11. 19. 11. 24. 11. 24. 11. 25. 11. 25. 11. 25. 11.

porada zamûstnancÛ (Hradi‰tko) pracovní setkání k volbám do Unie chovatelÛ, Hradi‰tko (Tich˘) schÛzka s obchodním zástupcem O2 (Vydrová) konference k Programu péãe o vlka, Telã (Malát, Orlovsk˘) Rada plemenné knihy charolais (Kopeck˘, Svitáková) valná hromada âeskomoravského svazu zemûdûlsk˘ch podnikatelÛ, Vestec (Tich˘) reportáÏ v chovu bratrÛ BartÛÀkov˘ch – HE (Vydrová) – Pfiílepov jednání Grémia rad plemenn˘ch knih (Hradi‰tko) jednání Klubu chovatelÛ plemene charolais, Horní Slovûnice pracovní skupina k SZP pfii MZe ke Strategickému plánu (Malát) schÛzka se zástupcem Agentury Tah – propagace âSCHMS, Hradec Králové (Vydrová, Tich˘, Malát) schÛzka se zástupci firmy Algo – nov˘ program na KUMP, Hradec Králové (Tich˘, Malát) dozorãí rada âMSCH, a.s., Brno (Malát) komoditní rada pro mléko a hovûzí maso pfii AK, Praha (Jungwirth) online meeting Interbeef – pracovní skupina pro genomiku (Svitáková)

Dal‰í listopadové aktivity: • Zvefiejnûny v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ za rok 2021 • Pfiíprava materiálÛ pro IV. ãíslo svazového Zpravodaje • Administrace dotací – vyúãtování • Aktualizace databáze b˘kÛ a webKUMP • Videonávod ke sledování vemen v aplikaci webKUMP • Naskladnûní b˘ãkÛ I. a II. turnus 2022 • Zvefiejnûní pfiedná‰ek a prezentací z jednání Klubu chovatelÛ plemene charolais • Zvefiejnûní v˘sledkÛ kontroly uÏitkovosti ve Francii • Zvefiejnûní závûrÛ z jednání Grémia pfiedsedÛ rad PK • Kontrola PraÏské správy sociálního zabezpeãení • Obchodní aktivity spojené s prodejem zástavového skotu

REPORTÁŽ Z CHOVU: Chovatel/farma: Karel Bartůněk Zaměstnanci/pomocníci: bratři Karel

HEREFORDI z P¤ÍLEPOVA aneb tﬁicet let spolu

a Jiří a členové rodiny Obec: Přílepov Okres/kraj: Písek/Jihočeský Nadmořská výška: 460 m n m. Chované plemeno: hereford Členem svazu: od roku 2012 V plemenných knihách: HE Základní stádo: 40 matek Plemenitba: inseminace i přirozená Zemědělská půda: 102 ha (z toho 20 ha orné) V systému EKO zemědělství: NE Karel Bartůněk

Tfiicet let spolu Tak jako Svaz slavil v loÀském roce své tfiicáté narozeniny, které jsme si pfiipomnûli vzpomínkov˘m prÛfiezov˘m videem z ãinností, které ty tfii desítky let provázely, tak i celá fiada farem slavila v uplynul˘ch mûsících podobné v˘roãí. Zcela logicky, protoÏe nejvíc hospodáfiství vznikalo po Sametové revoluci, kdyÏ byly pozemky a nemovitosti vráceny pÛvodním vlastníkÛm v restitucích a ti se v mnoha pfiípadech pustili do podnikání. Podobnû tomu bylo také u BartÛÀkov˘ch. Karel a Jifií obhospodafiují pozemky sv˘ch pfiedkÛ po svém tatínkovi a právû po navrácení z podruãí místního Jednotného zemûdûlského druÏstva. Pan

Listopad, uÏ je tu zase, hraje v‰emi barvami. Tro‰ku ho kazí v‰udypfiítomná nákazová situace, která mi bohuÏel zhatila pÛvodnû domluvenou reportáÏ a bylo tfieba velmi rychle zaimprovizovat a vyjet nûkam, kde mû budou ochotní pfiijmout doslova ze dne na den. Uzávûrka posledního leto‰ního Zpravodaje se blíÏí a termín je tfieba dodrÏet, protoÏe v adventním ãase jsou tiskárny velmi vytíÏené a Zpravodaj by se k vám tak mohl dostat s velk˘m zpoÏdûním, coÏ bychom nechtûli. Hned pfii pondûlku absolvuji dopolední maraton telefonátÛ a koneãnû je na druhé stranû sly‰et „dvojit˘” smích: „No, co s Vámi máme dûlat, pfiece Vás v tom nenecháme, tak tedy zítra pfiijeìte, na devátou, snad to pfies tu Prahu k nám dobfie projedete.” Velká úleva. Úter˘ ráno – jede se na jih. Praha v pohodû, „strakonická” v pohodû, aÏ se ãlovûk diví. Mám dokonce 15 minut k dobru! Míjím ceduli s nápisem „Památník Lety” s typick˘m „logem” provázejícím ãlánky a reportáÏe z místa, na kterém stál za II. svûtové války koncentraãní tábor, kter˘ slouÏil jako sbûrn˘ a pracovní tábor pro ãeské obãany romské národnosti. KaÏdému naskoãí souvislost s vepfiíny, které byly postaveny v místû b˘valého tábora. Pietní místo je mimo areál u hromadn˘ch hrobÛ. Vepfiíny i památník jsou vidût ze silnice – dûsiv˘ artefakt na‰ich dûjin. ProjíÏdím pfies Îìákovsk˘ most – dominantu Orlické pfiehrady, je‰tû tak zahlédnout hrad, ale ten z mostu a auta vidût není. Lesy lemující pfiehradu h˘fií podzimem, sluneãní paprsky dopadají na hladinu a rozpou‰tûjí poslední zbytky mlhy, která se línû povaluje nad vodou. Bude krásnû. Nedá mi to. Za mostem zastavím, vezmu foÈák a lezu pod most. Kolega Karel Melger by mûl ze mû radost, fiíkám si, ale pak zjistím, Ïe zase taková nádhera to nebude, Ïe je to krásné na pohled, ale na zachycení fotoaparátem nejsou ideální podmínky. Nevadí, i tak jsem se pokochala. ·up do auta, na devátou mám b˘t v Pfiílepovû. V Kostelci nezapomenout odboãit doleva. Po krátké upfiesÀující nápovûdû po telefonu jsem na místû. Nûkolik stavení obepíná prostorn˘ dvÛr, velk˘ v˘bûh je pln˘ v‰emoÏné drÛbeÏe. Stodoly. V‰udezdej‰í ãernobíl˘ kocour. Cestiãka pfies potok a zkratka, po které se po pár metrech dostanete za vesnici a do areálu vlastní farmy, tû‰ím se. Nejdfiív si ale pÛjdeme povídat a pak podívat. S úsmûvem mi podávají ruku dva bratfii, Karel a Jifií BartÛÀkovi a vítají mû na jejich malé rodinné farmû s chovem herefordÛ, na které se – jak se brzy dozvíte – hospodafií velk˘m srdcem (vlastnû dvûma), selsk˘m rozumem a ãtyfima rukama.

Herefordské matky jsou nenáročné, nevybíravé, mají dobrý růstový potenciál i mateřské vlastnosti (foto: Pavla Vydrová)

Karel je vyuãen˘ opraváfi strojÛ a Jifií automechanik, protoÏe za minulého reÏimu se toho – dle jejich vlastních slov – moc studovat nedalo. Oni dva jsou dnes hlavními tahouny farmy, manÏelky obou bratrÛ mají od zaãátku svá vlastní zamûstnání a do chodu farmy nezasahují. O víkendech pomáhají dûti. Dcera pana Karla, Lenka, která se k na‰emu povídání pfiipojila, studuje ãtvrt˘m rokem magistersk˘ obor Zemûdûlské fakulty Jihoãeské univerzity. Syn nav‰tûvuje gymnázium, ãeká ho maturita a pravdûpodobnû technické zamûfiení (âVUT), hlavu na to pr˘ má. „S bratrem jsme zaãali hospodafiit hned po pfievratu. Hospodáfiství bylo z poãátku vedeno na otce, pozdûji na mû, ale v‰e dûláme celou dobu spoleãnû. Já jsem se vyuãil v ZVVZ Milevsko a pak pfie‰el do ZD Kováfiov. Pfied revolucí jsme pracovali s bratrem v druÏstvu v nedalekém Kostelci nad Vltavou v dílnû, ale kdyÏ si vzal otec pole zpût do vlastnictví, tak nás z podniku okamÏitû propustili a museli jsme se postavit na vlastní nohy,” vzpomínají stfiídavû Karel i Jifií. Jejich tatínek se v zemûdûlství pohyboval cel˘ Ïivot, a i kdyÏ nepracoval v Ïádném zemûdûlském podniku, tak se u BartÛÀkov˘ch vÏdy vykrmovala prasata, chovali ovce i drÛbeÏ a krávu drÏeli do sedmdesátého ‰estého roku. Rodiãe ze strany maminky byli pfii znárodÀování kolem roku 1952/53 vystûhováni z hospodáfiství v Kostelci nad Vltavou, ale protoÏe byli stafií, mohli se pfiestûhovat v rámci okresu a tak ode‰li do Kováfiova ke své dcefii. Mlad‰í sedláci byli vystûhováváni mimo okres, velmi ãasto i pfies nûkolik

Žďákovský most klenoucí se nad Orlickou přehradou (foto: Pavla Vydrová)

krajÛ. „Tatínek hospodafiil a já je‰tû dva roky pracoval ve vepfiínû pod AGPI Písek, která vlastnila areál v Letech,” vzpomíná je‰tû Karel: „Ale pak uÏ jsme se do toho pustili s bratrem v‰ema ãtyfima nohama. Od samého zaãátku se zab˘váme v˘krmem prasat, ale v leto‰ním roce opravdu prodûláváme tak jako nikdy. Tento obor je na tom je‰tû hÛfie neÏ chov masného skotu. V chovu prasat nejsou chovatelé schopni ãelit bezkonkurenãním cenám, za které je maso do âR dováÏeno. BohuÏel, taková je realita, je to likvidaãní, drÏíme jen z podstaty a ze setrvaãnosti, chov dotujeme a postupnû tlumíme.” Z dvaceti na sto „Na zaãátku jsme mûli 20 ha i s lesem, k tomu jsme si pronajali dal‰í 15 a s tím jsme zaãínali. Pozemky byly tvofieny jak ornou pÛdou, tak i loukami a pastvinami – padesát na padesát,”

Stáj sloužící (mimo jiné) pro výkrm skotu a odchov jalovic (foto: Pavla Vydrová)

zapátrá v pamûti Karel. „Dnes máme 102 hektarÛ,” doplÀuje Jifií s tím, Ïe ve vlastnictví mají kolem 40 hektarÛ. Druh˘ z bratrÛ pokraãuje: „S nákupem pozemkÛ se moc poãítat nedá, ceny se vy‰plhaly velmi vysoko a pfiitom bonita pÛdy tady není nijak valná. Na v‰echno má vliv pomûrnû dobrá dostupnost do Prahy a fakt, Ïe se nacházíme v oblíbené rekreaãní oblasti Orlické pfiehrady a nedalekého Tábora. To jsou faktory, které cenu pÛdy a aktivity pfiekupníkÛ jen umocÀují.” Odchov a v˘krm prasat a b˘kÛ „Zaãátek na‰eho spoleãného hospodafiení byl postaven˘ na odchovu a v˘krmu prasat a b˘kÛ. Budovu b˘valého vepfiína, kterou jsme jako jedinou dostali v restitucích zpût, jsme pfiebírali v naprosto neutû‰eném stavu. Tím, Ïe je ale stáj na vhodném místû za vsí, zaãali jsme

Ïe je vykrmíme a prodáme, ale byly ãistokrevné a líbily se nám a tak to v‰echno zaãalo.”

Hluboká podestýlka ve stáji pro výkrm a odchov je pravidelně ošetřována přípravkem SOP (foto: Pavla Vydrová)

ji po nejnutnûj‰ích opravách vyuÏívat pro odchov a v˘krm prasat. Malá stáj na v˘krm skotu u rodinného domu byla z poãátku dostaãující, ale ruku v ruce s roz‰ifiováním farmy jsme v‰e postupnû smûfiovali k b˘valému vepfiínu, kter˘ je díky své poloze a pomûrnû rovinatému okolnímu terénu ideálním místem pro budování malé farmy. TakÏe zde bylo moÏné postavit dal‰í stáj, haly, pfiístfie‰ky a sklady pro techniku i krmení apod. Máme tedy v‰e na dosah i v‰echny na‰e a pronajaté pozemky jsou v rozumné dojezdové vzdálenosti odtud – v katastru obce a vedlej‰ího Kostelce v okruhu asi 3 km,” vypoãítávají klady nedalekého areálu oba bratfii a pokraãují: „B˘ãkÛ se roãnû vykrmovalo kolem deseti kusÛ. Prasnic jsme mûli kolem 30 a odchovávali jsme vlastní selata na v˘krm. To uÏ nás uÏivilo. JenÏe jak uÏ jsme fiíkali, s prasaty a jejich cenou to není Ïádná sláva uÏ fiadu let a tak jsme postupnû tuto aktivitu zredukovali na poloviãní poãet a dnes, protoÏe se situace nelep‰í – spí‰e naopak, máme uÏ jen osm prasnic a jednoho kaneãka, ale stále dûláme také inseminace.” Náhoda jménem hereford „Herefordi to byla jedna velká náhoda, aniÏ bychom uvaÏovali o nûjakém masném plemeni, nebo o chovu jako takovém,” fiíká popravdû pan Karel: „Nûkdy v roce 1999 se k nám náhodou dostala do v˘krmu první telata. V té dobû jsme na pozemcích

kolem starého vepfiína pásli uÏ asi pût let jalovice âESTR a s jedním zástavem pfiijely i herefordky a my jsme z nich byli nad‰ení. Po „strakách” se musely hodnû pfiesekávat pastviny a likvidovat nedopasky, protoÏe jsou vybíravé, ale hereford, ten spase v‰echno a je po nûm pomûrnû ãisto,” vzpomíná na první kontakt s masn˘m plemenem pan Karel a Jifií dodává: „CoÏ ale samozfiejmû neznamená, Ïe bychom pastviny nepfiesekávali, ale mnohem ménû neÏ po „ãestrech,” a je‰tû navazuje s povídáním druh˘ bratr: „Tenkrát tak velké povûdomí o chovu masného skotu nebylo. Ani jsme se o to moc nezajímali. Byla to velká náhoda, Ïe jsme kupovali b˘ãky na v˘krm a u toho byly k mání i jaloviãky a tak jsme si je také vzali. Vlastnû jsme poãítali s tím,

V‰echny matky z pÛvodních pûti „Ze zaãátku se vzhledem k nízkému poãtu plemenic jen ãistû inseminovalo. PfiiãemÏ v‰echny matky máme do dne‰ního dne pofiád z tûch pÛvodních pûti. Nikdy jsme Ïádné dal‰í nenakupovali. Máme uzavfien˘ obrat stáda a doplÀujeme jen a pouze z na‰eho odchovu. AÏ pozdûji jsme pfiikoupili prvního b˘ka do pfiirozené plemenitby na tehdy je‰tû fungující odchovnû v Roãovû. Jaloviãky pocházely z chovu pana Jindráka z Volenic z podhÛfií ·umavy. Deset let nám ale pfii tomto systému trvalo, neÏ jsme vybudovali kvalitnûj‰í stádo. S tím, co jsme mûli na zaãátku, to byl bûh na dlouhou traÈ. Uãili jsme se chovu masného skotu porozumût a dûlat to tak, aby se stádo neustále zlep‰ovalo, udrÏovaly se jeho vlastnosti, které potfiebujeme – snadné telení, klidná povaha, mléãnost a zvût‰oval se pomalu rámec. Dnes uÏ je to úplnû o nûãem jiném. Vlastnû nám trvalo skoro 20 let, neÏ jsme se dostali tam, kam jsme chtûli. Nauãili jsme se dívat a vybírat pûkná zvífiata, ale i kdyÏ si ãlovûk myslí, Ïe vybral to nejlep‰í, tak to je‰tû neznamená, Ïe se zvífie osvûdãí. Krásné matky, rámcové, líbivé na pohled, plnící barevn˘ standard a mající vysoké hodnocení za lineár a napfi. nemají mléko. Necháme je odcho-

Hereford spase všechno a je po něm poměrně čisto (foto: Pavla Vydrová)

vat dvû telata a pokud se to nezlep‰í, tak musejí chov opustit. Nikdo nemá celé stádo bezchybné, to je jasné, jsou to zvífiata a jsou mezi nimi rozdíly, stejnû jako v kaÏdé populaci,” shodují se bratfii. V souãasné dobû jsou BartÛÀkovi na ãtyfiiceti matkách v základním stádû s tím, Ïe se vyfiazuje roãnû pût aÏ osm kusÛ – jak je potfieba. Nejlep‰í jaloviãky si nechají na obnovu a ostatní prodají, pokud je o nû zájem. KdyÏ se prodat nepodafií, tak jdou do v˘krmu a prodají se pozdûji jako pfiipravené plemenice nebo na jatka. Takov˘ je faremní kolobûh: „KdyÏ se mûní b˘k v pfiirozené, tak si ten rok necháme na obnovu stáda více jeho dcer – tfieba deset a zbytek po inseminaci. KaÏd˘ rok inseminujeme pfies 50 % stáda (cca 25 plemenic), jednou dávkou a to od konce dubna do konce kvûtna a pak uÏ jdou na doskok pod b˘ka. Jaloviãky po inseminaci si zpravidla necháváme, ale samozfiejmû pouze pokud plní potfiebné parametry, jinak se vykrmí nebo prodají.” Stáj s otevfien˘m pfiístupem „Krávy mají v zimním období k dispozici otevfienou a nastlanou stáj s nezámrznou míãovou napájeãkou a je jejich volba, jestli budou trávit ãas uvnitfi nebo venku. Dle na‰ich dlouholet˘ch zku‰eností jsou ale radûji venku pod ‰ir˘m nebem a to vãetnû otelení, které se ve vût‰inû pfiípadÛ

Plemenní býci nabírají kondici na další sezónu: mladý Goliáš MZLU (HRP 755) a pětiletý Danny Z Drouhavče (HRP 715) (foto: Pavla Vydrová)

odehraje bez na‰í asistence. Ve stáji jsou dva boxy pro plemenné b˘ky a jeden voln˘ pro pfiípad komplikace pfii telení, aby bylo moÏné mít krávu s teletem po potfiebnou dobu pod kontrolou. ¤íje si hlídáme sami a zvífiata urãená na inseminaci oddûlíme od stáda do chvíle, neÏ dorazí inseminaãní technik, kter˘ na‰tûstí bydlí v nedalekém Kostelci, takÏe nám vychází maximálnû vstfiíc,” popisují proces inseminace bratfii a pochvalují si: „Míváme po první inseminaci úspû‰nost i pfies 70 %, coÏ je na na‰e podmínky hodnû slu‰né.” B˘k tfii, maximálnû ãtyfii sezóny „Plemenného b˘ka máme vÏdy maximálnû 3 aÏ 4 sezóny. První dva roky se nechávají do obratu stáda pouze jalovice po insemi-

První dva roky se nechávají do obratu stáda pouze jalovice po inseminaci a dcery býka, který aktuálně ve stádě působí, jdou z chovu pryč (foto: Pavla Vydrová)

naci a dcery b˘ka, kter˘ aktuálnû ve stádû pÛsobí, jdou z chovu pryã. Dal‰í rok aÏ dva si uÏ jeho dcery mÛÏeme nechat, protoÏe víme, Ïe neÏ dorostou, tak pÛjde ze stáda pryã a pofiídí se nov˘. VÏdy nakupujeme do stáda mladého b˘ka z odchovny. V leto‰ním roce máme b˘ka z odchovny na Cunkovû, která je nedaleko. Goliá‰ MZLU (HRP 755), se narodil na ·ZP Îabãice, Mendelovy univerzity v Brnû. Na chovu u nás je‰tû aktuálnû „dosluhuje” ani ne pûtilet˘ Danny z Drouhavãe (HRP 715) z chovu pana Zeleného, po kterém se za tûch pár let na chovu narodilo 47 telat a má pomûrnû slu‰né nadprÛmûrné PH v pfiímém efektu. ProtoÏe teì máme dva b˘ky soubûÏnû, mohli jsme si nechat loÀské jaloviãky a v leto‰ní sezónû je dát právû pod Dannyho a neinseminovaly se. Star‰í b˘k tak zÛstane na chovu je‰tû rok a na zimu uÏ pÛjde pryã, aby ne‰el na vlastní dcery,” vysvûtluje mi strategii pouÏívání b˘kÛ pan Karel a bratr Jifií pfiidává informaci k telení: „Sezóna zaãíná na na‰em chovu v únoru a telí se aÏ do konce kvûtna. Na zimu – kolem 10. záfií – se b˘k stahuje z pastviny a je umístûn v prostorném boxu ve stáji, kde se mu pfiilep‰í, aby se dostal do kondice na dal‰í sezónu. Po otelení se nejprve od dubna do kvûtna inseminuje, pak následuje tfiít˘denní pauza, aby vznikla proluka a oddûlilo se telení po inseminaci a v ãervnu se pfiivede do stáda b˘k na doskok. AÏ do té doby, neÏ se do stáda zafiadí b˘k, jsou krávy s telaty

Montovaná plechová hala slouží jako sklad krmných směsí a uzamykatelná garáž pro mechanizaci (foto: Pavla Vydrová)

v pastevním areálu u stáje, kter˘ má cca 13 hektarÛ. Spoleãnû s b˘kem se pak pfiehánûjí pfies cestu do vût‰ího pastevního areálu, kter˘ má rozlohu necel˘ch 40 hektarÛ a je rozdûlen na nûkolik blokÛ pevn˘mi ohradníky. Jednotlivé díly se sekají a spásají postupnû, aby se s trávou zbyteãnû nepl˘tvalo. Na ãásti pozemkÛ se první seã usu‰í nebo senáÏuje a pase se aÏ teprve na druhé trávû – otavû. Voda se na pastviny dováÏí cisternou s napájeãkami, pouze na jedné pastvinû jsme obnovili studánku a z ní napajedlo, ale je funkãní pouze pokud nejsou pfiíli‰ suché roky.” B˘ci jen v˘krm „Je‰tû pfied dvûma lety jsme dûlali odchov u chovatele, ale vzhledem k situaci a cenám na trhu s plemenn˘mi b˘ky se nám aktuálnû vyplatí b˘ãka vykrmit a prodat na jatka. TakÏe v souãasné dobû jdou v‰ichni na‰i b˘ci na v˘krm. Tfieba se k odchovu v budoucnu je‰tû vrátíme, teì to ale v plánu nemáme. A není to tím, Ïe by se na chovu nenarodili pûkní b˘ci, naopak, podmínky pro odchov jich plní kaÏd˘ rok hned nûkolik, ale není to na‰e cesta. Nûkteré roky jsme mívali i 2–3 b˘ky v kaÏdém turnusu. Na úplném zaãátku jsme dávali b˘ky do odchovny na Cunkov, ale i od této aktivity jsme postupnû upustili. Následoval právû odchov u chovatele a aktuálnû uÏ pouze v˘krm,” fiíká popravdû pan Karel a jeho bratr opût doplÀuje my‰-

lenku: „Vykrmená zvífiata prodáváme do masokombinátu do Kostelce u Jihlavy (Kostelecké uzeniny, a.s.), protoÏe v na‰em okolí Ïádná jatka nejsou. BohuÏel, „písecká” skonãila a jiná v rozumné dojezdové vzdálenosti nemáme. Cena je v souãasné dobû na úrovni 51 Kã/kg Ïivé hmotnosti. Jsme limitovaní prostorem, protoÏe máme omezenou kapacitu stáje a musíme tak vykrmené b˘ky prodat do konce fiíjna, aby na jejich místo mohl pfiijít nov˘ zástav. Zvífiata tak máme ve v˘krmu necel˘ rok. Prostor se vyãistí, vydezinfikuje a nová odstavená telata se naskladní do stáje s hlubokou podest˘lkou, ve které jsou oddûlené sekce podle pohlaví na b˘ãky ve v˘krmu, jaloviãky ve v˘krmu a plemenné jalovice. Vykrmená zvífiata mají kolem osmnácti mûsícÛ. HerefordÛm

tenhle vûk staãí na to, aby mûl slu‰nou poráÏkovou hmotnost. B˘ci mívají pfii opou‰tûní chovu i pfies 700 kg,” pochvaluje si pan Karel a doplÀuje spoleãnû s bratrem: „UÏ to není ten mal˘ hereford, kter˘ b˘val na chovech k vidûní v devadesát˘ch letech. Jen nás tro‰ku mrzí problém realizování zástavu, o kter˘ není v zahraniãí takov˘ zájem jako o nûkterá jiná masná plemena. Pfiitom se jedná o kvalitní a pfiizpÛsobiv˘ dobytek. My to uÏ ani nezkou‰íme a jdeme cestou v˘krmu a prodeje v rámci âeské republiky. AlespoÀ tak zÛstává kvalitní maso i doma.” Pfiíkrm jak kdy a jak komu „Krmení máme dostatek, takÏe se nemusíme bát, Ïe by nám pro v˘krm nevystaãilo. KdyÏ je pfiíli‰ such˘ rok, tak se samozfiejmû více ‰etfií. Leto‰ní byl na jafie a pfies léto pomûrnû bohat˘ na sráÏky, ale o to hor‰í byly teì ty první podzimní mûsíce (záfií a fiíjen) a sucho je v podstatû do teì a nedá se doorat poslední pole. Kvalitní krmení máme ale zaji‰tûné, coÏ je to nejdÛleÏitûj‰í. Co zbylo z loÀského roku se dávalo od fiíjna jako pfiíkrm. Do té doby jsme to letos zvládli bez pfiikrmování – na rozdíl od pfiedchozích let,” fiíká Jifií a vysvûtluje mi spoleãnû s bratrem dal‰í strategii: „Telata dostávají na pastvinách jádro „‰kolkov˘m” zpÛsobem, ale pouze malé mnoÏství, aby se nauãila na pfiíjem maãkaného, byla pfiipravená tento druh krmiva pfii-

Krávy mají v zimním období k dispozici otevřenou a nastlanou stáj s nezámrznou míčovou napáječkou, ale jsou raději venku (foto: Pavla Vydrová)

jímat a plynule pak pfie‰la buì do v˘krmu, nebo do odchovu jalovic. Telata, která nejsou na jádro zvyklá, mají pak s pfiechodem nûkolik t˘dnÛ problém. Jaloviãky na obnovu stáda se pfiitom krmí stejnû jako b˘ci, aby do doby, neÏ se zafiadí do reprodukce, hezky narostly. To b˘vá v patnácti ãi ‰estnácti mûsících a buì se inseminují, nebo ‰ly v leto‰ním roce pod b˘ka, kter˘ se bude vyfiazovat, kdyÏ jsme jiÏ koupili nového mladého. Jaloviãky jsou pfii roãním váÏení s na‰ím inspektorem, panem Ing. Jandou, uÏ velmi pûkné a díky pfiíkrmu mají kolem 450 kg, coÏ by pouze z objemu rozhodnû nemûly. KdyÏ by byly venku a bez pfiíkrmu, musely by se pfiipou‰tût pozdûji. Mají k dispozici seno, senáÏ, krmnou smûs a na‰e jádro.” Obnova luk se vrátí i s úrokama „Témûfi v‰echny louky se nám bûhem pár let podafiilo postupnû obnovit. Jednodu‰e jsme staré porosty rozorali, pÛdu upravili a nechali sluÏbou osít novou smûsí. Louky zásadnû nepfiisíváme, to jsou vyhozené peníze. KaÏd˘ rok jsme takto obnovili cca 10 ha a v˘sledek mluví za v‰e. Na neobnoven˘ch loukách bylo potfieba s pfiíkrmem zaãít mnohem dfiív, neÏ je tomu na novûj‰ích porostech. První rok po obnovû se sklidí píce na senáÏ a druh˘ rok uÏ se na nû vyÏene stádo. Travní smûs do na‰ich podmínek si necháváme míchat ve spolupráci s Osevem Písek, se kter˘m spolupracujeme uÏ tfiicet let. Nespekulujeme nad cenou nebo

Deset let se Bartůňkovi učili chovu masného skotu porozumět a dělat to tak, aby se stádo zlepšovalo (foto: Pavla Vydrová)

jin˘m dodavatelem, ale jdeme za osvûdãen˘m obchodníkem. Na‰e zadání je jasné – travní smûs do sucha a do kamenité pÛdy – jsme v oblasti, kde se v minulosti tûÏila Ïula a skála je mnohdy velmi mûlce pod povrchem. Jeden z b˘val˘ch kamenolomÛ je pfiímo v obci. Tady toho pfiíli‰ nevymyslíme,” fiíká popravdû pan Karel a já mohu potvrdit, Ïe mû pfiekvapil obfií Ïulov˘ kámen nebo skála vystupující pfiímo z prostfiedka pastviny: „Obnova zaruãila to, Ïe se mají na‰e krávy na ãem pást a mají toho dost. Letos jsme skuteãnû pásli aÏ do poloviny fiíjna bez pfiíkrmu,” libují si bratfii jednohlasnû. Mulãování a problém zvan˘ divoãáci „V dosahu faremního areálu se pase v‰ude. Na vzdálenûj‰ích pozemcích u Kostelce se pouze seãe a sklízí. První seãe by stádo

Všechny pastviny se průběžně mulčují, čímž se vyřeší nedopasky, kterých ale není po herefordech moc (foto: Pavla Vydrová)

nestaãilo kvalitnû vypást a tak se posekají, udûlají se senáÏe nebo seno a na obrostlé otavû se pak následnû pase. V‰echny pastviny se prÛbûÏnû mulãují, ãímÏ se vyfie‰í nedopasky, kter˘ch sice není po herefordech moc, ale pfieci jen je potfieba porost sjednotit. Mulãujeme ale na vy‰‰í strni‰tû. Máme na to vlastní stroj. Na jafie se louky pfievláãí a hnojí ledkem amonn˘m (27 %), pfiípadnû hnojem, kterého máme ale omezené mnoÏství, protoÏe ho kaÏdoroãnû smûníme za slámu na podest˘lku, ve které nejsme úplnû sobûstaãní,” fiíká popravdû Karel a Jifií se je‰tû svûfií s tím, co je trápí: „Máme problém s divok˘mi prasaty, která nám pozemky devastují a my je musíme na jafie pracnû rovnat, ãímÏ se zbyteãnû zvy‰ují náklady na údrÏbu a utuÏuje pÛda díky ãastûj‰ím pfiejezdÛm. Máme ale novou zku‰enost. Novû zaloÏen˘ch – obnoven˘ch –

Telata dostávají na pastvinách jádro „školkovým“ způsobem, aby se naučila na příjem mačkaného (foto: Pavla Vydrová)

pozemkÛ si prasata nev‰ímají, nemají tam zatím asi moc „co vyr˘t”. Divoãáci jsou také jedním z dÛvodÛ, proã vÛbec nepûstujeme kukufiici. Na men‰ích plochách by nám nezbylo vÛbec nic, o v‰echno se divoká prasata postarají.” Jednoduch˘, ale osvûdãen˘ osevní postup „Orné pÛdy máme kolem 22 ha, z toho na deseti hektarech pûstujeme obilí 1:1 jeãmen a p‰enici a na zbytku jetelotrávy na krmení. VÏdy po tfiech letech pole se smûsí zoráme a pfiipravíme pod obilí. Tam, kde bylo pfied tím obilí, se zasejí smûsky na dal‰í tfii roky a tak to pofiád toãíme. Jetelotrávy (také v pomûru 1:1) se nám osvûdãily, protoÏe se senáÏují lépe neÏ jednodruhov˘ jetel. I tuto smûs nakupujeme z Osevu Písek. Orné máme tedy na velikost farmy pomûrnû dost, ale pouze 10 ha obilovin,” vysvûtlují mi bratfii a je‰tû doplÀují, Ïe trávy se pfii

obnovû sejí spoleãnû s ovsem, kter˘ se poseãe pfii první seãi na senáÏ a pak obrÛstá tráva. Krmná dávka základ v˘krmu „Ve v˘krmu dostávají b˘ci seno, senáÏ, jetelotravní senáÏ a ‰rot. Maãkané jádro je z na‰ich obilovin plus nakupujeme krmnou smûs s vitamíny a minerální lizy. Vzhledem ke stále se zvy‰ujícím cenám smûsí postupnû upravujeme pomûr smûsi versus na‰e jádro v jeho prospûch. Krmné smûsi od spoleãnosti Primagra z Milína objednáváme jak pro prasata, tak do v˘krmu skotu. B˘kÛm musíme pfiilep‰it – jak uÏ jsme fiíkali – právû proto, abychom zvládli jejich v˘krm do doby, neÏ je potfiebujeme vyskladnit, aby se uvolnilo místo pro dal‰í,” znovu podot˘kají bratfii. Hereford se vyplatí „S herefordy jsme skuteãnû spokojení, je to nenároãné ple-

meno, nevybíravé, má dobr˘ rÛstov˘ potenciál i matefiské vlastnosti vã. bezproblémov˘ch porodÛ. Samozfiejmû se obãas stane, Ïe nûkteré tele nepfieÏije, nebo se musí krávû pfii porodu pomoci, ale je to velmi ojedinûlé. Ve vût‰inû pfiípadÛ je to tak, Ïe kdyÏ jdeme ráno stádo zkontrolovat, tak uÏ na své u‰ní známky ãekají pfies noc narozená telata,” smûje se pan Karel a Jifií dodává: „Také je zvlá‰tní, Ïe se krávy skuteãnû vût‰inou a zcela dobrovolnû otelí venku a ne uvnitfi stáje, jak by ãlovûk oãekával. KdyÏ vidíme, Ïe se nûkterá nemÛÏe otelit, zaÏeneme ji do nahánûcí uliãky a pomÛÏeme jí nebo zavoláme veterináfie. To je tak maximálnû jednou aÏ dvakrát za sezónu. S otelením nemívají ale zpravidla problém ani krávy ani jalovice.” Dva bratfii ãtyfii ruce „Nehádáme se, protoÏe to bychom to spolu tfiicet let nevydrÏeli,” shodují se vesele oba bratfii: „Cel˘ den chodíme spolu a v‰e dûláme spoleãnû. Na ‰estou hodinu se nejdfiíve poklidí a nakrmí prasata ve vepfiínû, bez mechanizace, v‰e ruãní práce. Pak se jde na snídani a kolem osmé ke kravám a na to co je aktuálnû potfieba – na pole, na louky ãi do lesa. Po obûdû pokraãujeme v rozdûlané práci je‰tû tak do tfií hodin – v seãích samozfiejmû i déle. Pak jdeme znovu uklízet a krmit do vepfiína abychom to stihli za svûtla. V noci nepracujeme, v‰e dûláme tak, aby se konãilo do tmy. Ctíme nedûli i svátky a nepracujeme, jen nakrmíme – to musíme – pak uÏ máme volno. Teda kdyÏ zrovna nejsou Ïnû nebo seã – to je potfieba udûlat

Základní stádo bratrů Bartůňkových čítá 40 kusů (foto: Pavla Vydrová)

kdyÏ je vhodn˘ ãas a poãasí. Ale práce, která poãká, ta se u nás v nedûli nedûlá,” smûjí se bratfii. Pfii tom se také dozvídám, Ïe ve‰kerou administrativu a v‰emoÏnou evidenci má na starosti Jifií. Kromû v˘poãtu dávky hnoje na hektar si v‰e ostatní fie‰í sami. Jak uÏ bylo fieãeno, manÏelky mají své vlastní zamûstnání, syn pana Karla se chystá na âVUT a tak snad Ïe by dcera Lenka, která je ãtvrt˘m rokem na Zemûdûlské fakultû byla nadûjí farmy? Diplomovou práci má zamûfienou na genomiku skotu pod vedením docenta Mojmíra Vacka, kterého fiada chovatelÛ masného skotu zná. Její smûr by se nám ale u Svazu mohlo do budoucna hodit, fiíkám si. „No, my tady ale potfiebujeme lidi na práci,” smûjí se oba bratfii tomu, Ïe potfiebují spí‰e lidi do provozu neÏ na pfiem˘‰lení a Ïe se v tomto smûru dûti „pfiíli‰ nepovedly” . To jsou starosti, Ïe? Prodej ze dvora ale na jatka „Upfiímnû, prodej masa ze dvora ani Ïádné dal‰í velké inovace a renovace neplánujeme. Zejména kvÛli vûku. MoÏná se do toho pustí nûkdy nûkdo z dûtí, ale to je dnes tûÏké odhadnout. Jsme stafií a to je neÏ práce navíc. Bourárna je investice, kterou si vzhledem k obratu farmy nemÛÏeme úplnû dovolit, na‰e hospodáfiství je malé a tak musíme stát nohama na zemi a pfiem˘‰let nad tím co je a není reálné. Také je to o dal‰ích lidech, o ‰ikovném fiezníkovi, ale to je asi kaÏdému jasné. TakÏe ne. Ani v˘hledovû zatím ne,” popravdû mi odpovídá na dotaz pan Jifií. Prasata „brzdou” v˘stavnictví „V˘stavnictví si nemÛÏeme dovolit. I kdyÏ se nás pokaÏdé – souãasn˘ pfiedseda klubu – pan Ing. Machaã ptá, jestli nedáme zvífiata do Brna, tak bohuÏel nemÛÏeme. Nemáme nikoho, kdo by nás na farmû zastoupil a k prasatÛm se prostû kaÏd˘ den musí. Ale b˘k, kter˘ pÛsobil na na‰em chovu a kterého jsme si pofiídili na OPB Roãov, zmiÀovan˘ MILOS PIASTR 41T V (HRF 377) z chovu M.I.L.O.S. Inc., se do Brna nûkoli-

Bratři Bartůňkovi jsou věrní české značce Zetor (foto: Pavla Vydrová)

krát podíval právû díky panu Machaãovi z Chfiibské, kter˘ ho od nás koupil a také se s ním umístil. V roce 2013 získal 1. místo napfiíã kategoriemi a v roce 2015 a 2017 poháry za 2. místo v kategorii star‰í plemenn˘ b˘k,” usmívají se chlapi spokojenû, jak se vlastnû úãastnili v˘stavy v zastoupení. Velké plány nejsou tfieba „Cel˘ Ïivot budujeme farmu a to co k Ïivotu potfiebujeme, máme, takÏe Ïádné dal‰í velké ambice nemáme. Poslední, co se nám podafiilo ‰ikovnû zrealizovat, byla montovaná plechová hala, která nám slouÏí jako sklad krmn˘ch smûsí a uzamykatelná garáÏ pro mechanizaci. Vylili jsme základovou desku a firma (polské garáÏe zprostfiedkované ostravskou firmou GaráÏujeme s.r.o. – garazujeme.cz) pfiijela na dvÛr, bûhem pár hodin smontovala halu na míru tak, jak jsme si pfiedem fiekli a bylo hotovo,” pochvalují si perfektní spolupráci oba bratfii. Vzhledem k nejisté dobû se jim teì ani do niãeho dal‰ího investovat nechce, poãkají, co se na trhu odehraje a v budoucnu moÏná pfiidají do areálu je‰tû

jeden pfiístfie‰ek na dal‰í stroje, které není kam v zimním období schovat. Vûrni ZetorÛm „Mechanizaci máme vlastní, pouze setí travních smûsí a sklizeÀ obilí fie‰íme sluÏbou. Sklízecí linku na seno a senáÏe, nûkolik ZetorÛ – jsme vûrní ãeské znaãce, i kdyÏ uÏ se jich vyrábí pomálu,” posteskne si nostalgicky pan Jifií a je‰tû doplÀuje: „Dfiív jsme si spoustu náfiadí a techniky vyrábûli sami. Máme tfieba vlastní podvozek pod rozmetadlo a sami jsme si svafiovali hrazení pro dobytek,” pochlubí se mi Jifií a Karel mi je‰tû dovysvûtlí jejich strategii: „Mechanizaci pravidelnû obmûÀujeme. Z pÛvodních strojÛ máme jen pár, tfieba zmiÀované rozmetadlo, ale jinak si staré stroje nenecháváme. Zetory pofiizujeme v Agrozetu v âesk˘ch Budûjovicích a po uplynutí záruãní doby si stroje opravujeme sami – do té doby samozfiejmû servisem. Traktory pouÏíváme ‰est/sedm let, pak je prodáme a koupíme nové, protoÏe pozdûji uÏ se opravy pfiíli‰ nevyplatí. Na staré stroje není spolehnutí

ale je to stále tûÏ‰í nûco „nového” najít. Nakonec to ale vÏdy nûjak zvládneme. Na‰tûstí Ïádn˘ konkrétní problém ve stádû fie‰it nemusíme. V‰e si opravdu hlídáme, aby nám nic neuteklo – ani maso ani mléko. Spí‰e jsou to jednotlivé problémy, které nás obãas potkávají, jako Ïe je krásná jalovice ze které je krásná kráva, ale nerostou po ní telata, protoÏe nemá dostatek mléka. Tu je potfieba bez milosti vyfiadit. Zrovna máme na chovu jednu krásnou matku, „osmdesáti” bodovou krávu za lineár, ale telata po ní nerostou a tak pÛjde na jatka.” MILOS PIASTR 41T V (HRF 377) získal v roce 2013 1. místo napříč kategoriemi a v roce 2015 a 2017 pak poháry za 2. místo v kategorii starší plemenný býk (foto: Karel Melger)

v tom smyslu, Ïe budou fungovat ve chvíli, kdy je budete nejvíc potfiebovat. V‰ak to v‰ichni znají. Kolikrát se nám stalo, Ïe jsme místo skliznû trávili ãas v dílnû opravou a to uÏ nechceme. Stroj musí b˘t spolehliv˘. ·koda jen, Ïe ãesk˘ch strojÛ ub˘vá a musíme nakupovat zahraniãní.” UÏitkovost, pfiírÛstky a plemenné hodnoty fie‰íme „U zvífiat, která zafiazujeme do plemenitby, si samozfiejmû hlídáme uÏitkovost, vlastnosti, pfiírÛstky a tedy i plemenné hodnoty. Vzpomínáme si, Ïe kdyÏ k nám za-

ãal jezdit dnes jiÏ inspektor ve v˘sluÏbû pan Ing. Hubert Herrmann, mûly na‰e krávy plemenné hodnoty v prÛmûru kolem 95. Dnes jsme se dostali nad prÛmûr populace a na úroveÀ nûkde mezi 112 a 120, coÏ pozitivnû vnímá a vidí i ná‰ souãasn˘ inspektor, pan Ing. Janda, kter˘ nám pfii nûkter˘ch rozhodnutích také pomáhá. BohuÏel, nabídka inseminaãních b˘kÛ je pomûrnû omezená, tak uÏ se tûÏko vybírá, kdyÏ musíme hlídat pfiíbuzenskou plemenitbu. Na‰e krávy jsou dnes uÏ po tfiinácti b˘cích a tak se musí pÛvody sledovat bedlivû. Inseminaãní b˘ky si vybíráme sami, projíÏdíme si katalogy z nabídky inseminaãních firem,

Do doby, než se do stáda zařadí býk, jsou krávy s telaty v pastevním areálu u stáje(foto: Pavla Vydrová)

Nad SOP není aneb v pravidelnosti je síla „UÏ nûkolik posledních let pouÏíváme pfiípravek SOP od firmy Progresgen (ABS cz), kter˘ zabraÀuje mnoÏení ‰kodliv˘ch mikrobÛ ve stáji a pfiitom vytváfií dobré podmínky pro rozvoj prospû‰n˘ch bakterií. PÛsobí v podest˘lce dlouhodobû a sniÏuje i koncentraci ãpavku, ãímÏ prospívá imunitû zvífiat a ta pak lépe odolávají infekcím. Dal‰ím dobr˘m dÛvodem pouÏití je urãitû zaji‰tûní lep‰í konzistence hluboké podest˘lky – zvífiata se nebofií a jsou ãist‰í a ve vût‰í pohodû. Je ale opravdu potfieba pravidelné pouÏívání (jednou za t˘den), protoÏe pfiípravek zaãíná skuteãnû pÛsobit aÏ tak za tfii t˘dny a funkãnost se udrÏí jen pfii pravidelném uÏívání. Dfiív jsme

museli vyhrnovat hlubokou podest˘lku ãtyfiikrát i pûtkrát za rok, ale v souãasné dobû je to maximálnû dvakrát. O poloviãní úspofie slámy ani nemluvíme,” shodují se bratfii. S pruhem, vÏdycky s pruhem Genetika se pouÏívá samozfiejmû bezrohá, jak je u herefordÛ zvykem, i kdyÏ i ve stádû BartÛÀkov˘ch mÛÏe ãlovûk zahlédnout rohatou krávu, která ale bude brzy vyfiazena, protoÏe není ideální pfiedstavitelkou svého plemene. Pfii v˘bûru zvífiat bratfii kladou dÛraz také na typick˘ bíl˘ pruh. Tento znak je Ïádoucí v populaci udrÏet a chovatelé se pfii aktualizaci ‰lechtitelského programu v roce 2019 dohodli na znûní standardu plemene v tom smyslu, Ïe bíl˘ pruh (sahající v ideálním pfiípadû od t˘lního hrbolu pfies kohoutek mezi lopatky a spodní ãást konãetin) je Ïádoucí. S tím se ztotoÏÀují také BartÛÀkovi a vybírají zvífiata i inseminaãní b˘ky „s pruhem” a to i pfies to, Ïe to není vÏdy jednoduché: „Zejména u inseminaãních dávek kanadského pÛvodu je zfiejmé, Ïe se jedná o zvífiata bez tohoto znaku. U britské a australské genetiky je situace o nûco pfiíznivûj‰í,” vysvûtlují mi na úpln˘ závûr povídání situaci bratfii. A ãím jin˘m zakonãit povídání

Bartůňkovi vybírají do chovu zvířata i inseminační býky „s pruhem” a není to vždy jednoduché (foto: Pavla Vydrová)

o herefordech, neÏ jejich typick˘m pruhem. VÏdyÈ právû podle tohoto znaku je pozná i nejeden laik. A právû proto bych herefordÛm pfiála, aby si ten svÛj krásn˘ „pruh” udrÏeli a nejen ten, ale také v‰echny dal‰í znaky a vlastnosti, pro které je toto plemene po celém svûtû tolik cenûno a díky kter˘m si ho oblíbili i bratfii BartÛÀkovi, ktefií vás dnes slovem provedli svou malou rodinnou farmou. Myslím, Ïe mi v‰ichni dáte za pravdu – kdyÏ si znovu pfieãtete poslední vûtu úvodního

ONLINE PLEMENNÁ KNIHA Pokud vás zajímají více pÛvody zvífiat chovan˘ch na chovu bratrÛ BartÛÀkov˘ch, mÛÏete si v‰echna zvífiata najít v databázi Plemenné knihy âSCHMS (http://www.db.cschms.cz/), staãí do vyhledavaãe zadat „z Pfiílepova” a filtrem projde aktuálnû 21 plemenn˘ch b˘ãkÛ a 29 krav. ZároveÀ si mÛÏete vyhledat b˘ky, ktefií pÛsobili na chovu v inseminaci (POSEIDON Z PODLESÍ – HRF 370, TERRY Z PODLESÍ – HRF 405, GOULDINGPOLL 1 CAPTAIN – HRF 406, WIRRUNA DAFFY D1 – HRF 420, LOWESMOOR 1 EXCEL – HRF 422, ROMANY 1 LAWBREAKER RE L23 – HRF 458, ALFONS Z PODLESÍ – HRF 464, WIRRUNA JUSTIN J13 – HRF 495, F. H. WILLIAM – HRF 514) a mÛÏete si i ovûfiit dostupnost inseminaãních dávek konkrétního b˘ka. V pfiirozené plemenitbû u BartÛÀkÛ v minulosti pÛsobil dnes jiÏ neÏijící MILOS PIASTR 41T V (HRF 377) zakoupen˘ na OPB Roãov, nûmeck˘ b˘k SURUS V (HRF 410) a úplnû prvním b˘kem byl ZAGRASSI Z PODLESÍ (HRP 633) vybran˘ na OPB Cunkov.

odstavce – Ïe je z povídání opravdu poznat, Ïe oba bratfii hospodafií srdcem, selsk˘m rozumem a Ïe si vystaãí se ãtyfima rukama. Já bych jim k tomu popfiála, aby je ty ruce nebolely, selsk˘ rozum vydrÏel, neopou‰tûla je jejich srdeãnost a aby jim jejich herefordské holky a kluci dûlali jen samou radost. Dûkujeme.

Pavla Vydrová, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu P¤ÍLEPOV První písemná zmínka o obci pochází z roku 1488. Ves byla ve stfiedovûku v majetku Bfievnovského klá‰tera, pozdûji byla prodána a pfie‰la ke královskému hradu Orlík pod patronátní právo krále Václava II. V roce 1436 byl Pfiílepov zastaven králem Zikmundem Janu a Václavu Zmrzlíkov˘m ze Svoj‰ína. V 17. století pfie‰la obec do panství rodu SchwarzenbergÛ. Po‰tou, farou, ãetnictvem a ‰kolou náleÏel Pfiílepov ke Kostelci nad Vltavou. V nedalekém Kováfiovû byl lékafi.

Informace uvedené v této reportáÏi nejsou oficiálními postoji âSCHMS. Text reportáÏe vychází z osobních názorÛ chovatelÛ, jejímu zveﬁejnûní vÏdy pﬁedchází autorizace ze strany chovatele. âSCHMS tyto informace bez cenzury publikuje, aãkoliv se vÏdy nemusí s uveden˘mi názory a postupy odbornû ztotoÏÀovat.

Rozhovor s nov˘m pfiedsedou svazu Martinem Tich˘m Na leto‰ní v˘roãní ãlenské schÛzi âeského svazu chovatelÛ masného skotu si jeho ãlenové zvolili nové vrcholné pfiedstavitele. Volil se jednak pfiedseda, ale také nové sloÏení pûtiãlenné revizní komise. V té byl do ãela opûtovnû zvolen Ing. David Hru‰ka. Spolu s ním uspûli i Ing. Vladimír ·a‰ek a Adolf Loos ãi Ing. Jan Hromas a Ing. Lubo‰ ·ilhav˘, ktefií jiÏ v revizní komisi svazu pracovali. Hlavní pozornost se pfii volbách ale upínala na zvolení nového pfiedsedy. Dosavadní pfiedseda Ing. Václav Jungwirth, kter˘ stál v ãele organizace poslední ãtyfii roky, mûl nového vyz˘vatele o tento post, kter˘m byl RNDr. Martin Tich˘. Ten v tajné volbû uspûl a ujme se tedy na dal‰í ãtyfileté období pfiedsednického kfiesla. Jaké jsou jeho priority a jak si vedení svazu pfiedstavuje, se doãtete v následujícím rozhovoru. 1. I kdyÏ se chovu masného skotu vûnujete jiÏ del‰í dobu, pfieci jen nejste mezi nûkter˘mi ãleny tak dobfie znám. MÛÏete se ve struãnosti pfiedstavit na‰im ãlenÛm? Od roku 2003 jsem soukrom˘ zemûdûlec v okrese Bruntál a nyní obhospodafiuji cca 500 ha zemûdûlské pÛdy. Hospodafiím v ekologickém reÏimu a kromû chovu skotu pûstuji na orné pÛdû ekologické osivo, zeleninu a obilí pro rodinn˘ ml˘n, souãástí statku jsou i sady a vinice. Spoleãnû s manÏelkou, dûtmi a spolupracujícími spoleãnostmi budujeme rodinnou firmu Statek Tich˘. Její souãástí je i ml˘n a pekárna. Dal‰í cesta pro mne není ve zvût‰ování v˘mûry, ale ve zvy‰ování kvality. Ale hlavnû chci ve svém okolí vybudovat spokojené zázemí spolupracující se sousedy, krajinou, obcemi a lidmi. Pokud by mne má práce netû‰ila, tak by bylo lépe dûlat nûco jiného.

2. Jakou máte pfiedstavu o ãinnosti a fungování svazu? Jaké jsou va‰e cíle pro nadcházející ãtyfileté volební období? Co podle vás funguje dobfie a na ãem je naopak potfieba zapracovat? Svaz funguje dobfie. Povedlo se vybudovat ‰piãkovou organizaci, která pomohla a pomáhá chovatelÛm v âR. Za to musím podûkovat v‰em sv˘m pfiedchÛdcÛm, odvedli kvalitní práci. Pokud nûco budujeme a víme, co chceme a kam máme jít, je to práce jednoduchá a jasná. Tak to bylo v na‰em svazu dosud. Nyní jsme v‰ak skoro na vrcholu a objevují se nové v˘zvy, nové otázky, kam svaz smûfiovat. Objevují se rÛzné názory, a logicky z toho vypl˘vají spory. MÛj úkol vidím v tom, abych pomohl v této diskuzi. Nesmíme rezignovat na potfiebu profesionálního servisu, spoãívajícího ve sbûru dat a hodnocení kvality jednotliv˘ch zvífiat. Tím

umoÏÀujeme jednotliv˘m chovatelÛm dosahovat nejvy‰‰í kvality ve ‰lechtûní. Tato kvalita se pak má promítnout do ekonomické realizace jejich zvífiat. Musíme poskytnout klubÛm prostor k tomu, aby smûfiovaly rozvoj sv˘ch plemen k nejvy‰‰í kvalitû. Není v‰ak smyslem svazu, aby urãoval, jak má tato kvalita vypadat; to je práce jednotliv˘ch chovatelÛ a klubÛ. Mûli bychom podpofiit co nejvût‰í komunikaci a mûli bychom b˘t pfiipraveni pomoci, pokud ov‰em budou chovatelé pfii této diskuzi pomoc svazu potfiebovat. 3. Jaké v‰echny sluÏby by mûl podle Vás svaz zaji‰Èovat pro chovatele v âesku? Svaz je primárnû uznan˘m chovatelsk˘m sdruÏením. Mûl by se zab˘vat i dal‰ími nadstavbov˘mi ãinnostmi, nebo spí‰e rozvíjet ty stávající? Urãitû rozvíjet stávající. UdrÏení kvality na‰eho servisu je nezbytná

podmínka dal‰ího fungování. Ale mÛÏeme pomoci i pfii prosazování zájmu na‰ich ãlenÛ. Pfiece jen hlas organizace zastupující zájmy sv˘ch ãlenÛ je ve státních institucích lépe sly‰et. PovaÏuji i za dÛleÏité intenzivnûji vstoupit do propagace na‰ich ãinností. Odbornû jsme na v˘‰i, ale mediální dopad jsme dosud podceÀovali. Je to dlouhodobá práce. 4. Chov masného skotu je bohuÏel znaãnû závisl˘ na dotaãních podporách, bez nichÏ je toto odvûtví nerentabilní. Jejich v˘‰e ale zfiejmû v budoucí Spoleãné zemûdûlské politice pomûrnû znaãnû poklesne. Jak tuto situaci vnímáte a jak byste ji chtûl fie‰it? BohuÏel dotace se staly souãástí na‰í ekonomiky. Myslím si, Ïe vhodná cesta by byla propagace kvality ãeského masného skotu a tedy ãeského masa. ProtoÏe jsou dotace realitou a bez nich i ten nejlep‰í ztrácí náskok, udûlejme v‰e pro to, aby co nejvût‰í díl dotací smûfioval do podpory a propagace masného skotu. Budoucí Spoleãnou zemûdûlskou politiku asi sami neovlivníme, tady spí‰e máme moÏnost spolupracovat s ostatními zemûdûlsk˘mi nevládkami, se kter˘mi sdílíme spoleãn˘ zájem, a to podporu na‰eho zemûdûlství. Spolu jiÏ mÛÏeme nûkteré parametry, které nás zajímají, snáze ovlivnit.

TakÏe nadûji na prosazování na‰ich zájmÛ vidím ve vysvûtlování a ve spolupráci. Tûmito nástroji se pokusme zajistit co nejvût‰í objem dotací pro chov masného skotu. 5. Masn˘ skot a kvalitní hovûzí maso. Jak vidíte toto spojení Vy? V ãem by mûla b˘t role svazu? ·lechtûní a chov skotu jednoznaãnû souvisí s produkcí masa. Nebude-li odbyt masa, nebudou prosperovat chovy a nebude dÛvod ‰lechtit ‰piãková zvífiata. Skoro vÏdy souvisí na‰e práce s talífiem. Má oblíbená vûta „Máme rádi na‰e zvífiata a rádi je jíme“ je pravdivá. Role svazu by mûla b˘t opût v propagaci a spolupráci s tûmi, kdo mají stejné zájmy. 6. âást ãlenÛ svazu volá po potfiebû vlastního chovatelského zázemí v podobû haly, kde by svaz mohl organizovat v˘stavy, aukce zvífiat a nejrÛznûj‰í chovatelská setkání. Jak se k této my‰lence stavíte vy? Volání po vlastním zázemí chápu. Ale bál bych se vût‰ích investic. Smysl na‰eho svazu není v drÏbû majetku, ale ve sdruÏování osob zainteresovan˘ch na chovu a ‰lechtûní, a samozfiejmû v participaci na rozvoji chovu skotu. Máme zaji‰Èovat souãinnost ãlenÛ na‰eho svazu pfii

‰lechtûní, plemenitbû, reprodukci, v˘robû i odbytu, propagaci masn˘ch plemen. V˘stavnictví bych doporuãil nechat komerãním subjektÛm. NemÛÏeme ani vzdálenû dovolit, aby komerãní ãinnosti ohrozily základní funkce svazu. Nejsme tu k vytváfiení zisku. Ale pokud nûkdo jin˘ bude pofiádat v˘stavy, akce a setkání, mÛÏeme se zúãastnit a spolupracovat. Je velmi správnû, Ïe svaz má Národní v˘stavu masného skotu v Brnû, ale nebudeme proto kupovat v˘stavi‰tû. 7. Svaz se za dobu svého fungování stal respektovanou organizací i v zahraniãí. Jak by mûla podle vás vypadat spolupráce se zahraniãním a v ãem by se mûl svaz nejvíce angaÏovat v této oblasti? Na‰e zapojení je kvalitní; máme dlouhodob˘ styk se svûtov˘mi ‰piãkami a sami se v této konkurenci neztrácíme. Máme b˘t na co hrdí. Sám chci podporovat co nejbohat‰í komunikaci na‰ich chovatelÛ se zahraniãním a svûtov˘mi trendy. Sledujme svût a nezapomeÀme na to, Ïe mnohé na‰e chovy patfií k tûm nejlep‰ím a i my máme co prezentovat.

Za rozhovor dûkuje a mnoho úspûchÛ, nejenom v roli pﬁedsedy âSCHMS, pﬁeje Kamil Malát

Angusáci na náv‰tûvû za humny v Rakousku Ing. ·tûpán ·ebelka, Angufarma Ranãice Po dvouleté pauze se poslední záfiijov˘ den angus‰tí chovatelé opût odhodlali vyrazit na skok do sousedního Rakouska, tentokrát na farmu BOA. Farma je snad na nejbliÏ‰í moÏné adrese vÛãi poloze s âeskou republikou, protoÏe se nachází nedaleko Mikulova pfiímo u ãesko-rakouské hranice, kde krávy okusují hraniãní kfioví. Vynikajícím gulá‰em z anguse a chlebem z pekárny Öfferl nás pfiivítali majitelé Daniela Wintereder a Fred Zehetner, ktefií farmu na b˘valém ‰lechtickém majetku pfied 20 lety zaloÏili. Daniela má mnohaleté zku‰enosti ze severoamerick˘ch farem a v Evropû je respektovanou chovatelkou. Fred pochází z velké fieznické rodiny a na farmû tak má na starosti v‰e kolem masa. Po obûdû pro nás pfiipravili malou ukázku kolekce zhruba patnácti krav s telaty a dvûma plemenn˘mi b˘ky. Dobytek byl klidn˘, harmonick˘, vyrovnan˘, stfiedního rámce, ve velice dobré kondici a pouze jen v ãerné barvû. Abychom nemuseli chodit po 300 hektarové farmû pû‰ky, zafiídili pro nás hostitelé odvoz

Po rozlehlé farmě nás vozil motorový vlak, který na cestu vypravila paní Daniela (vpravo) (foto: V. Šašek ml.)

formou motorového vlaku s dvûma vagony, do kterého se nacpala na‰e ãeská ekipa spoleãnû s na‰imi star˘mi znám˘mi kolegy angusáky z Rakouska. Pan Zehetner nás provádûl farmou a vedl exkurzi. Dovedl nás k padesátihlavému stádu pÛlroãních zvíﬁat, které se skládalo z jalovic a volÛ. Zajímavost, která mi utkvûla v pamûti, byla, Ïe pan Zehetner tvrdil, Ïe zhruba 80 %

svûtové samãí populace skotu urãené na v˘krm, jsou voli. Maso z volÛ je podobné masu z jalovic a je kvalitativnû lep‰í, neÏ maso vykrmen˘ch b˘kÛ. V˘krm volÛ trvá sice o nûkolik mûsícÛ déle, ale nevyÏaduje jadrná krmiva a v˘bornû se tak hodí do systému ekologického zemûdûlství. Zde na farmû kastrují b˘ãky v prvním mûsíci vûku a to nekrvavou metodou. ProtoÏe se farma

Česká výprava a rakouští přátelé na farmě BOA u Wildendürnbachu (foto: V. Šašek ml.)

nachází v oblasti, ve které panují suché podmínky, aplikuje se zde celá fiada originálních fie‰ení, napfi. je zde hodnû vyuÏívan˘ systém obnovy porostÛ a to v primárním zastoupení vojtû‰kou. Na BOA nemají Ïádnou rostlinnou v˘robu, aãkoliv se nachází ve velmi úrodné oblasti a se sv˘m dobytkem jsou zde v˘jimkou. HnÛj s certifikací „bio“ je tu tedy cenné platidlo a smûnou s okolními pûstiteli si zajistí slámu, vojtû‰kové úsu‰ky, ‰paldové otruby a cukrovarské fiízky, které dohromady s vlastními objemn˘mi krmivy tvofií ideální krmnou dávku pro 250 krav a jejich potomky. Telení je rozdûleno do podzimního a zimního období, aby si chovatelé zajistili co nejrovnomûrnûj‰í produkci jateãn˘ch zvífiat. Zimovi‰tû, kde byly rÛzné vûkové kategorie zvífiat, mi pfiipomínalo systémtechnologie

Na cestě vláčkem po farmě panovala dobrá nálada. V pozadí zimoviště farmy (foto: Štěpán Šebelka)

chovu podobn˘ Severní Americe. Velik˘ plac obehnan˘ prkny proti poryvÛm vûtru, zástûny z balíkÛ, pﬁístﬁe‰ek typu V,

zvífiata v bohatû nastlané podest˘lce a stfiedem nûkolika tûchto sekcí vedla dlouhá krmná uliãka. Jako tfie‰niãkou na dortu se farma mohla pochlubit moderními jatky, kde se pan Zehetner py‰nil, Ïe uÏ 11 let nedal Ïádné zvífie jinam na poráÏku, ale v‰echny své kusy zpracoval na sv˘ch jatkách. Za tu dobu se jim podafiilo zásobovat vyzrál˘m hovûzím nejlep‰í rakouské restaurace i nároãné fiezníky v nedaleké Vídni. Specializují se tu i na v˘robu trvanliv˘ch v˘robkÛ jako jsou salámy, párky, bufity, taliany, uzené maso, hovûzí pa‰tiky i hovûzí sádlo, v‰e je vyrobeno z plemene Angus + vepfiové maso a sádlo z prasat chovan˘ch zde na farmû. Celá farma je vedena v systému ekologického zemûdûlství a v‰echny její v˘robky jsou vedeny jako BIO. Skot je poráÏen stfielnou zbraní bez jakékoliv manipulace pfiímo ve v˘bûhu mezi ostatními zvífiaty.

Český odborník přes zpracování masa Jiří Roubínek byl s kvalitou výrobků spokojen (foto: V. Šašek ml.)

JelikoÏ jsme se nacházeli ve vinafiské oblasti, ná‰ veãerní program se nemohl odehrávat jinde, neÏ ve sklípku pfiímo nedaleko Znojma ve vinafiství pana Josefa Reisingera, kter˘ se o nás znamenitû staral a poctivû nás hostil.

·lechtûní na matefiskou plodnost, dal‰í ze zpÛsobÛ, jak si zlep‰it stádo Brzáková, M., Veselá, Z., Svitáková, A. V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i. Vlastnosti plodnosti se fiadí mezi nízce dûdivé vlastnosti. To je jeden z dÛvodÛ, proã na nû nelze efektivnû ‰lechtit jen na základû fenotypu (vlastní uÏitkovosti). Celkovou promûnlivost uÏitkové vlastnosti (vûk prvního otelení, mezidobí, dlouhovûkost) totiÏ ovlivÀují genetické faktory zhruba z 5–20 %, zbytek variability znaku je ovlivnûn prostfiedím. Efekty prostfiedí mÛÏeme rozdûlit na systematické a nesystematické. Systematické efekty pÛsobí na skupinu zvífiat (vrstevníkÛ) stejnû a jejich vliv proto mÛÏeme ãíselnû vyjádfiit a zohlednit pfii pfiedpovûdi PH. Nesystematické efekty pÛsobí na zvífiata individuálnû a jejich vliv nedokáÏeme v˘poãetnû podchytit (napfi. probíhající infekce). Nûktefií chovatelé se ptají, zda preferencí pozdûj‰ího zpÛsobu telení ran˘ch plemen dochází ke znev˘hodnûní jedincÛ v rámci genetického hodnocení vûku prvního otelení. V pfiípadû, Ïe se chovatel rozhodne pro pozdní telení velké vût‰iny nebo v‰ech jalovic ve stádû, je toto rozhodnutí podchyceno v rámci systematického efektu stáda. Pokud máme chov A, ve kterém chovatel preferuje telení ve 2 letech a chov B, ve kterém chovatel preferuje pozdní telení ve tfiech letech, tak v˘poãet dokáÏe zohlednit efekt stáda zahrnující efekt chovatele. Data jsou o efekt stáda oãi‰tûna, a v˘poãet porovnává plemenice tak, jako by vliv chovatele vÛbec neexistoval. Problém nastává, pokud má chovatel nesystematické chování, tj. ãást zvífiat telí ve dvou letech, ãást ve tfiech letech. Tady v˘poãet pracuje tak, Ïe rozdûlí zvífiata na „lep‰í” a „hor‰í”. Z hlediska pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot je nejednotn˘ pfiístup chovatelÛ pro jedno plemeno problematick˘. Pfii v˘voji genetického hodnocení pro vûk prvního otelení se vycházelo

ze ‰lechtitelského cíle konkrétních plemen. Mezi raná plemena byl zafiazen masn˘ simentál, aberdeen angus a hereford. Nejednotná preference vûku prvního otelení mezi chovateli tûchto plemen je patrná i z grafu rozdûlení ãetností v letech 1993 aÏ 2020 (Graf 1–6). Pokud se podíváme na rozloÏení vûku prvního otelení u plemene aberdeen angus v letech 1993–1999, je zde patrná jednoznaãná preference raného telení (Graf 1). Bûhem let 2000–2009 (Graf 2) vidíme, Ïe poãet jalovic otelen˘ch ve vûku tfií let narÛstá, av‰ak stále dosahuje men‰inového zastoupení. VzrÛstající tendence telit anguské jalovice ve tfiech letech je viditelná i bûhem posledních deseti let (Graf 3). Stejn˘ trend lze pozorovat i u plemene masn˘ simentál (Grafy 4–5), s tím rozdílem, Ïe v prÛbûhu let 2010–2020 do‰lo uÏ k viditelné pfievaze pozdûji se telících jalovic (Graf 6).

Graf ã. 2: RozloÏení ãetnosti vûku prvního otelení ve dnech za roky 2000–2009 pro plemeno aberdeen angus

Graf ã. 1: RozloÏení ãetnosti vûku prvního otelení ve dnech za roky 1993–1999 pro plemeno aberdeen angus

Graf ã. 4: RozloÏení ãetnosti vûku prvního otelení ve dnech za roky 1993–1999 pro plemeno masn˘ simentál

Graf ã. 3: RozloÏení ãetnosti vûku prvního otelení ve dnech za roky 2010–2021 pro plemeno aberdeen angus

Graf ã. 5: RozloÏení ãetnosti vûku prvního otelení ve dnech za roky 2000–2009 pro plemeno masn˘ simentál

Graf ã. 6: RozloÏení ãetnosti vûku prvního otelení ve dnech za roky 2010–2021 pro plemeno masn˘ simentál

Otázkou zÛstává, proã nûktefií chovatele raného plemene nevyuÏívají ekonomicky v˘hodnûj‰í moÏnosti telení jalovic ve dvou letech. Pokud je dÛvodem to, Ïe jalovice nejsou v pfiipou‰tûcí sezónû dostateãnû pohlavnû nebo tûlesnû vyvinuté, je Ïádoucí se zamûfiit na selekci jalovic podle PH pro vlastnosti rÛstu a PH pro vûk prvního otelení, které budou brzy uvedeny do praxe. Selekce jalovic podle PH na vûk prvního otelení umoÏÀuje mít ve stádû jalovice s genetick˘m potenciálem pro dfiívûj‰í telení bez ohledu na to, zda tento potenciál bude nakonec vyuÏit nebo ne. Nicménû selekce by mûla sníÏit poãet jalovic, které nebudou schopny zabfieznout v Ïádoucím období. Absolutní PH je vyjádfiena v jednotkách konkrétní uÏitkové vlastnosti jako odchylka od prÛmûru populace. Pro lep‰í pfiehlednost se PH ãasto pfiepoãítávají do tzv. relativních plemenn˘ch hodnot (RPH). Pro v˘‰e uvedenou vlastnost se jako nejlep‰í jeví vyjádfiení vûku prvního otelení jako odchylka od dvoulet˘ch nebo tfiílet˘ch jalovic (v závislosti na plemeni). Situace kolem zvefiejnûní

PH je v‰ak stále pfiedmûtem diskuzí v rámci tzv. grémia rad PK. Pfiipravované genetického hodnocení plodnosti se zab˘vá v˘vojem pfiedpovûdi PH pro vlastnosti vûk prvního otelení, první mezidobí a produkãní dlouhovûkost. Pokud bychom chtûli selektovat na znaky plodnosti jako celek, ideální vlastností je produkãní dlouhovûkost. Tato vlastnost vyjadfiuje poãet otelení do 78 mûsícÛ vûku plemenice (6,5 let) a tudíÏ v sobû zahrnuje vûk prvního otelení, první mezidobí, následující mezidobí, a vypovídá i o ekonomické rentabilitû krávy. Produkãní dlouhovûkost v‰ak dokáÏeme s pfiesností urãit pouze u plemenic star‰ích 78 mûsícÛ. U jalovic mlad‰ích 78 mûsícÛ ji

musíme pfiedpovûdût na základû pravdûpodobností pozorovan˘ch u star‰í populace plemenic. Pro plemena charolais, aberdeen angus, masn˘ simentál, hereford, limousin a blonde dáquitaine lze vzhledem k dostateãnému poãtu pfiípadÛ v jednotliv˘ch oteleních pouÏít konkrétní pravdûpodobnosti pro konkrétní plemeno. Pro ostatní plemena jsou pravdûpodobnosti pfieÏitelnosti z jednoho otelení do dal‰ího pfievzaty z pravdûpodobností vypoãítan˘ch na základû celého datového souboru v‰ech plemen. Pravdûpodobnosti pfieÏitelnosti jsou zobrazeny v tabulce ã. 1. Pokud je hodnota pfieÏitelnosti 70 %, znamená to, Ïe z 10 krav se

Tab. ã. 1: Pravdûpodobnosti pﬁeÏitelnosti nejpoãetnûj‰ích plemen a celé populace Plemeno celá populace charolais aberdeen angus masný simentál hereford limousine blonde d’Aquitaine

Pr1/2 68,9 % 70,4 % 77,3 % 69,6 % 73,7 % 67,0 % 63,8 %

Pr2/3 75,3 % 75,1 % 79,2 % 73,5 % 76,8 % 76,4 % 69,7 %

Pr3/4 75,8 % 74,1 % 80,4 % 75,9 % 77,3 % 78,7 % 69,1 %

Pr4/5 74,6 % 74,2 % 78,3 % 73,1 % 75,1 % 75,4 % 72,3 %

Tab. ã. 2: Poãet otelení do 78 mûsícÛ u nejpoãetnûj‰í plemen Plemeno charolais aberdeen angus masný simentál hereford limousine blonde d’Aquitaine

Průměr 3,03 3,63 3,16 3,00 3,06 2,70

Sm. Odch. 1,24 1,43 1,42 1,45 1,26 1,26

Min 1 1 1 1 1 1

Max 5,92 6,30 6,12 6,10 6,00 5,76

Tab. ã. 3: Popisná statistika prvního mezidobí ve dnech pro vybraná plemena Plemeno masný simentál aberdeen angus charolais hereford limousine blonde d’Aquitaine galloway gasconne highland belgické modrobílé

Průměr 420 406 430 415 427 447 421 425 426 501

Medián 382 373 394 377 396 408 376 385 379 469

do následujícího otelení dostane pouze 7, tedy 3 krávy jsou vyfiazeny z rÛzn˘ch dÛvodÛ (‰patná plodnost, prÛbûh telení, zdravotní stav, rozhodnutí chovatele, aj.). Pokud je hodnota pfieÏitelnosti niÏ‰í, mÛÏe to také znamenat tvrd‰í selekci v tomto období. PrÛmûrné hodnoty pfieÏitelnosti jsou znázornûny v tabulce ã. 2. Z tabulky je patrné, Ïe nejvy‰‰ího poãtu otelení za 78 mûsícÛ dosahují raná plemena aberdeen angus a masn˘ simentál. Av‰ak u v‰ech plemen lze pozorovat rostoucí tendenci genetického potenciálu pro vy‰‰í produkãní dlouhovûkost. MÛÏe za to ekonomick˘ v˘znam vlastnosti. Z toho dÛvodu, i kdyÏ dosud nebyly PH pro dlouhovûkost aplikovány, mÛÏeme u v‰ech plemen pozorovat nepfiímou selekci na tento znak.

Sm. Odch. 109 105 109 111 102 109 123 112 120 121

Min 281 281 281 281 281 298 281 288 283 318

Max 799 798 799 798 799 799 799 799 799 780

Poslední hodnocenou vlastností je první mezidobí. Vlastnost poukazuje na genetick˘ potenciál plemenice regenerovat po pfiedchozím otelení, dosáhnout nástupu fiíje a schopnosti vyrovnat se s deficitem Ïivin po pfiedchozím otelení. První mezidobí je v‰ak do velké míry ovlivnûno rozhodnutím chovatele. Z toho dÛvodu dosahuje vlastnost také nejniÏ‰ího koeficientu dûdivosti ze v‰ech tfií hodnocen˘ch vlastností. Z tabulky ã. 3 je patrné, Ïe s touto vlastností nemá vût‰ina chovatelÛ problém. PrÛmûrné mezidobí sice dosahuje vy‰‰ích hodnot, nicménû vy‰‰í prÛmûr je ovlivnûn rozmezím 280 aÏ 800 dní, jak je vidût na grafu ã. 7. Závûr V chovu bez TPM je narozené tele hlavním zpenûÏiteln˘m pro-

Graf ã. 7: RozloÏení ãetností prvního mezidobí ve dnech pro celou populaci masného skotu

duktem. Plemenné hodnoty pro znaky plodnosti pfiinesou efektivní moÏnost selekce na dÛleÏité reprodukãní ukazatele. To pfiinese lep‰í konkurenceschopnost na‰ich chovatelÛ na evropském trhu. Znalost genetick˘ch parametrÛ a PH pro znaky plodnosti umoÏní také tvorbu selekãního indexu, ve kterém reprodukãní ukazatele hrají dÛleÏitou roli. V souãasné dobû probíhá v rámci tzv. grémia rad PK posuzování kvality pfiedpovûzen˘ch PH a diskutuje se jejich forma a moÏnosti zvefiejnûní.

PouÏitá literatura na poÏádání u autorÛ. Financováno z projektu: QK1910059 a MZE-RO0719

Veterinární ohlédnutí za v˘stavou Brno 2021 MVDr. Ing. Anton Herman, chovatel BM a veterináfi Varnsdorf Je tradicí, Ïe v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû jsou doprovázeny jin˘mi akcemi s pfiíbuznou tematikou. Souãástí té leto‰ní byl také 10. stfiedoevropsk˘ veterinární kongres. Organizátorem tohoto jubilejního roãníku byly spoleãnû âeská a Slovenská veterinární komora. Pofiadatelé ãelili obdobn˘m organizaãním potíÏím jako svazy zaji‰Èující Národní v˘stavu zvífiat, pfiedev‰ím z dÛvodu ‰ibeniãního termínu od rozhodnutí o konání do vlastní akce. V úter˘ 7. záfií se se‰la veterinární ‰piãka obou státÛ, prezidenti obou komor, fieditelé obou Státních veterinárních správ, zástupci v˘zkumn˘ch a kontrolních veterinárních ústavÛ a univerzit s tûmi nejdÛleÏitûj‰ími z pohledu chovatelÛ, s praktick˘mi veterináfii v na‰ich chovech. Navzdory tomu, Ïe vût‰ina veterinární praxe se dnes vûnuje pet zvífiatÛm (domácí mazlíãci), leto‰ní kongres byl vûnován v˘luãnû hospodáfisk˘m zvífiatÛm, zjeména skotu a prasatÛm. Jako chovatel masÀákÛ a veterináfi v jedné osobû jsem se této akce úãastnil i za cenu toho, Ïe jsem pfii‰el o komentovanou pfiehlídku mého oblíbeného belgického modrobílého skotu. Holt, nelze b˘ti na dvou místech souãasnû. Dopolední program zahrnoval obecná, legislativní témata. Prof. MVDr. Jozef Bíre‰, fieditel SVPS SR nás informoval o v˘voji nákazové situace v Evropû a na Slovensku, MVDr. Zbynûk Semerád, fieditel SVS âR seznámil pfiítomné s novinkami v oblasti nov˘ch legislativních zmûn t˘kajících se zdraví zvífiat a MVDr. Jifií Bure‰, fieditel ÚSKVBL, se vûnoval v˘voji lékové politiky. Odpolední program byl jiÏ rozdûlen na dvû odborné sekce, medicína skotu a medicína prasat. Pro veterináfie v chovech skotu byly pfiipraveny pfiedná‰ky na chirurgické témata t˘kající se dislokace

slezu, chirurgické fie‰ení macerovaného plodu, pupeãního abscesu a paral˘zy nervus peroneus. Jaké jsou závûry kongresu, které jsou v˘znamné pro chovatele skotu? Obecn˘ trend k humanizaci a ekologizaci pfiístupu k zvífiatÛm se bude nadále prohlubovat jako politika EU. BohuÏel, nejenom v té dobré stránce, ale také v nárÛstu nov˘ch, ãasto ãistû administrativních opatfiení. Nejvût‰í hrozba a v˘zva se t˘ká pouÏití antibiotik. Podle návrhu parlamentu EU by mûlo dojít k v˘raznému omezení mnoÏství a spektra antibiotik pouÏívan˘ch ve veterinární praxi. A to nejenom u hospodáfisk˘ch zvífiat, kde jejich produkty vstupují do potravinového fietûzce, ale i u spoleãensk˘ch zvífiat. Smyslem má b˘t bohulib˘ cíl ponechat nûkterá léãiva v˘luãnû pro terapii v humánní medicínû jako opatfiení k zamezení vzniku rezistentních kmenÛ patogenních mikroorganizmÛ. Oproti tomu stojí ale potfieba úspû‰nû léãit a hlavnû vyléãit zvífiata. Pozitivním momentem je pfiesouvání prevence nemocí do popfiedí pfied léãbu. Dobr˘ chovatel v‰ak samozfiejmû tento pfiístup praktikuje aniÏ by k tomu potfieboval zásah státu resp. legislativní úpravu. Vzhledem k systému chovu KBTPM je téma ATB daleko vût‰í problém pro chovatele dojnic a prasat, kde je jejich pouÏívání násobnû vy‰‰í. To, Ïe se nevyhneme vykazování a statistice

spotfieby léãiv jiÏ na úrovni farmy, je nutné brát jako hotovou vûc. Je to jenom otázka ãasu a nastavení legislativy, kdo (chovatel nebo veterináfi), komu a jak ãasto to bude vykazovat a jaké motivaãní (donucovací) opatfiení se k tomu vyuÏijí. To bude pfiedmûtem dal‰ích debat. Na závûr si dovolím je‰tû jedno zamy‰lení ke vztahu veterináfi – chovatel. Oba jsou na jedné lodi, pro oba je zdraví zvífiat prioritou. Obecn˘ trend dÛrazu na prevenci se zákonitû musí projevit i v tomto vztahu. Jak˘ máte vy, chovatelé, vztah se sv˘m veterináfiem? Pracujete spoleãnû na zdraví zvífiat? Je pro vás veterináfi spí‰e „hasiã”, kter˘ hasí vznikl˘ problém, nebo naopak více partner, se kter˘m problémÛm spoleãnû pfiedcházíte? Veterináfi také Ïije z penûz. Platíte mu víc, kdyÏ u vás léãí nemocná zvífiata a vy máte náklady a ztrátu produkce, nebo kdyÏ vám dohlíÏí na zdravé stádo a fie‰í pouze tzv. ne‰Èastné náhody, státní objednávku a s odbornou radou pfiijede nejãastûji jen na kafé a exkurzi v stádû? Nebo jste rádi, Ïe k vám pfiijede vÛbec nûjak˘ veterináfi, co je je‰tû ochotn˘ vymûnit pohodlí ordinace mal˘ch zvífiat za terén a stáj? Má vÛbec vá‰ veterináfi motivaci drÏet zdraví u va‰eho stáda, nebo je to pro nûj kontraproduktivní? Zkuste si to zodpovûdût.

Na velikosti záleÏí Michaela Brzáková, Alena Svitáková, ZdeÀka Veselá V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i. Plodnost je jednou z ekonomicky nejdÛleÏitûj‰ích vlastností vût‰iny produkãních systému. Vût‰í pozornost je obecnû vûnována plodnosti krav a jalovic, nicménû neménû v˘znamnou roli hraje i plodnost b˘kÛ, jenÏ má vliv na celou pfiipou‰tûcí sezónu. ·patn˘ v˘bûr b˘ka mÛÏe zásadním zpÛsobem ovlivnit poãet narozen˘ch telat a tím zpÛsobit znaãné ekonomické ztráty. Kvalita b˘ka by proto mûla b˘t ovûfiena je‰tû pfied vypu‰tûním do stáda. Jeho v˘bûr je zaloÏen pfiedev‰ím na jeho genetickém potenciálu, kter˘ je vyjádfien pomocí plemenné hodnoty pro uÏitkové a exteriérové vlastnosti. Mezi dal‰í dÛleÏité ukazatele patfií napfi. kvalita a mnoÏství spermatu, libido b˘ka a jeho schopnost pfiipou‰tût. Jedním z indikátorÛ plodnosti b˘ka je obvod ‰ourku. Jeho správn˘m mûfiením lze relativnû rychle a levnû získat pfiedstavu o reprodukãním potenciálu a zdraví b˘ka. Obvod ‰ourku je korelován s kvalitou a mnoÏstvím denní produkce spermatu, které je nezbytné k pfiipu‰tûní dostateãného poãtu krav nebo jalovic v prÛbûhu pfiipou‰tûcí sezóny. Vlastnost tak mÛÏe b˘t pouÏita jako jedno z kritérií pro selekci mlad˘ch b˘kÛ.

tfií let. Po tuto dobu totiÏ dochází k nejvût‰ím zmûnám v jeho velikosti. Velikost obvodu ‰ourku se mÛÏe mírnû mûnit i v prÛbûhu roku, nejvíce od jara do podzimu. Jedná se o normální sezónní efekt. Pokud by do‰lo k v˘razné zmûnû objemu ‰ourku z roku na rok, mÛÏe se jednat o známku moÏn˘ch probíhajících obtíÏí ve varlatech nebo poukazovat na jejich probíhající degenerativní zmûny. Normální zdravá varlata by mûla mít jednotnou konzistenci, velikost a b˘t pevná na dotek. NeÏádoucí jsou varlata mûkká umoÏÀující v˘razné stlaãení a pfiítomnost nepravidelností v konzistenci tohoto orgánu. DÛleÏité je tak ‰ourek nejenom mûfiit, ale také vy‰etfiit pohmatem.

Obvod ‰ourku je spojen s tûlesn˘m v˘vinem b˘ka a uvádí se, Ïe je lep‰ím ukazatelem dosaÏení pohlavní dospûlosti b˘ka neÏ jeho vûk ãi tûlesná hmotnost. Pokud b˘k pfiekroãí prÛmûrnou hodnotu obvodu ‰ourku pro svÛj vûk a plemeno, dá se pfiedpokládat, Ïe bude mít dobr˘ reprodukãní potenciál a bude v chovu pfiínosem. U mlad˘ch b˘kÛ, ktefií jsou pfiedvybráni do chovu, by mûfiení obvodu ‰ourku mûlo ideálnû probíhat kaÏd˘ rok po dobu dvou aÏ

Obvod ‰ourku je stfiednû dûdivou vlastností (h2=0,26–0,53). Zahraniãní literatura uvádí, Ïe obvod ‰ourku je vysoce korelovan˘ (0,72–0,92) s denní produkcí spermatu b˘kÛ ve vûku 12 aÏ 18 mûsícÛ. Velikost má pozitivní vliv i na pohyblivost spermií a procento normálních spermií. Dále byla zji‰tûna korelace mezi obvodem ‰ourku roãního plemeníka a vûkem jeho dcer pfii dosaÏení pohlavní dospûlosti. V pfiípadû, Ïe obvod ‰ourku plemenného b˘ka

dosahoval mírnû nadprÛmûrn˘ch hodnot v rámci jeho vûkové kategorie a plemene, jeho dcery byly pohlavnû dospûlé dfiíve neÏ dcery b˘kÛ s prÛmûrn˘m nebo podprÛmûrn˘m obvodem ‰ourku. RovnûÏ nástup fiíje tûchto dcer po otelení byl rychlej‰í. Nûkteré zemû mají stanoven minimální povolen˘ obvod ‰ourku (tab. 1–3). RovnûÏ extrémní obvody ‰ourku nejsou Ïádoucí. Vût‰ina odborníkÛ se shodla na tom, Ïe obvod ‰ourku vût‰í neÏ 40 cm by mohl indikovat urãité abnormality a b˘t varovn˘m signálem moÏn˘ch obtíÏí. Neexistuje v‰ak konkrétní hranice, která pfiedstavuje zv˘‰ené riziko pro plodnost b˘ka. Obvod ‰ourku by tak mûl slouÏit jen jako indikátor a na b˘ka, jehoÏ obvod ‰ourku nedosahuje „normálních” hodnot by se mûlo pohlíÏet s podezfiením, neboÈ je pravdûpodobné, Ïe bude dosahovat hor‰ích reprodukãních vlastností. ÚroveÀ reprodukce podezfiel˘ch zvífiat by v‰ak mûla b˘t doplnûna o kvalitativní vy‰etfiení spermatu pro potvrzení nebo vyvrácení hypotézy. Jako vût‰ina produkãních i reprodukãních vlastností, i obvod ‰ourku je ovlivnûn plemennou

pfiíslu‰ností b˘ka. Nûkterá plemena a jednotliví b˘ci pohlavnû dospívají pozdûji, to ov‰em nemusí znamenat, Ïe b˘k dosahuje niÏ‰í kvality. Jedná se pouze o fakt, kter˘ je potfieba vzít v úvahu, pfii hodnocení obvodu ‰ourku, na kter˘ má pohlavní dospívání b˘ka v˘znamn˘ vliv. MÛÏe se stát, Ïe roãní b˘k nedosáhne minimálních poÏadavkÛ na obvod ‰ourku, zatímco o dva mûsíce pozdûji bude obvod jeho ‰ourku na stejné úrovni jeho vrstevníkÛ. Na druhou stranu, pokud nesplÀuje minimální poÏadavky na obvod ‰ourku ani ve vûku 18 mûsícÛ, s nejvy‰‰í pravdûpodobností je nesplní nikdy. Pfii studii zahrnující 13 plemen masného skotu bylo zji‰tûno, Ïe obvod ‰ourku rÛzn˘ch plemen se li‰í v rozmezí kolem 5–7 cm, a to bez ohledu na hmotnost ‰ourku, která se pohybovala v rozmezí od 250 do 750 kg. V Austrálii probíhá genetické hodnocení obvodu ‰ourku b˘kÛ a pfiedpovídají se plemenné hodnoty pro tuto vlastnost. Obvod ‰ourku se v této zemi mûfií v jeho

nej‰ir‰ím místû u b˘kÛ ve vûku mezi 300 aÏ 700 dny vûku s korekcí na 400 dnÛ vûku. Nejãastûji mûfiení probíhá u b˘kÛ ve vûku 400 dnÛ, tedy v období chovatelské dospûlosti zvífiete. V Kanadû dochází k mûfiení velikosti obvodu ‰ourku buì ve vûku 13–14 nebo 16–20 mûsícÛ. âasová období jsou stanovena s ohledem na nejvy‰‰í rÛst obvodu ‰ourku ve vûku od 10 do 15 mûsícÛ.

Tab. ã. 1: Minimální doporuãen˘ obvod ‰ourku v závislosti na vûku Věk Méně než 15 měsíců 15–18 měsíců 18–21 měsíců 21–24 měsíců Více než 24 měsíců

Obvod šourku (cm) 30 31 32 33 34

Tab. ã. 2: Minimální akceptovatelná velikost obvodu ‰ourku podle Ïivé hmotnosti pro plemeno Aberdeen Angus (Austrálie) Živá hmotnost 300 kg 400 kg 500 kg 600 kg 700 kg 800 kg 900 kg

Obvod šourku 27,5 cm 31,0 cm 33,5 cm 35,0 cm 36,0 cm 36,5 cm 37,0 cm

Tab. ã. 3: Minimální akceptovatelná velikost obvodu ‰ourku podle vûku pro plemeno Aberdeen Angus (Austrálie) 12 15 18 21 24 27

Věk měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců

Obvod šourku 24 cm 28 cm 30 cm 32 cm 34 cm 35 cm

V âR jiÏ nûkolik let probíhá mûfiení obvodu ‰ourku pfii testu vlastní uÏitkovosti mlad˘ch b˘kÛ. Vzhledem k dostateãnému mnoÏství namûfien˘ch údajÛ je datov˘ soubor nyní pfiipraven pro statistické vyhodnocení a následnému v˘voji genetického hodnocení této vlastnosti. Závûr Plemenní b˘ci jsou vybírání na základû nûkolika selekãních kritérií. Obvod ‰ourku mÛÏe b˘t pouÏit k prvotnímu posouzení reprodukãního potenciálu b˘ka. Obvod ‰ourku niÏ‰í nebo vy‰‰í, neÏ je doporuãené rozmezí mÛÏe znamenat sníÏenou plodnost b˘ka. DÛleÏit˘ je v‰ak i správn˘ tvar ‰ourku. V nûkter˘ch zemích genetické hodnocení obvodu ‰ourku probíhá a ukazuje se ekonomick˘ potenciál této vlastnosti. Vlastnost je totiÏ pozitivnû korelována s mnoÏstvím vyprodukovaného spermatu, dcery nadprÛmûrn˘ch b˘kÛ mají rychlej‰í rÛst a dfiíve pohlavnû dospívají. âSCHMS dlouhodobû sbírá data o mûfiení obvodu ‰ourku v rámci odchovu b˘kÛ a tím se otevírají moÏnosti pro v˘voj genetického hodnocení této vlastnosti i u nás.

PouÏitá literatura na poÏádání u autorÛ. Financováno z projektu: QK1910059.

INTERBEEF – V ãem vám mÛÏe pomoci ve va‰í ‰lechtitelské práci Veselá Z., Brzáková M., Svitáková A., Vostr˘ L. V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i. V tomto ãlánku se budeme vûnovat informacím o mezinárodním genetickém hodnocení masného skotu Interbeef. Text ãlánku vychází z pfiedná‰ky prezentované dne 23. záfií na tradiãním svazovém semináfii konaném v hotelu Skalsk˘ dvÛr. Plemenná hodnota Opakování je matkou moudrosti, a tak si na úvod na‰eho textu v rychlosti shrÀme, co je to vlastnû plemenná hodnota. Jedná se o základní parametr ‰lechtûní. Plemenná hodnota je pfiedpovûdí skuteãného genetického zaloÏení jedince. Cílem pfiedpovûdi plemenné hodnoty je na základû co nejvût‰ího mnoÏství dostupn˘ch informací o jedinci a jeho pfiíbuzn˘ch a za vyuÏití nejvhodnûj‰ích matematick˘ch postupÛ pfiedpovûdût genetickou kvalitu daného jedince. Plemenná hodnota je relativní ãíslo a jako takové se vztahuje k prÛmûru populace, se kterou pracujeme. Není tedy moÏné porovnávat napfiíklad plemenné hodnoty pfiedpovûzené pro francouzskou populaci s plemenn˘mi hodnotami pfiedpovûzen˘mi pro populaci ãeskou. Se stále vzrÛstající v˘mûnou genetického materiálu mezi zemûmi vzrÛstá poptávka chovatelÛ po objektivních ukazatelích genetického zaloÏení jedince, na jejichÏ základû si mohou vybírat zahraniãní genetick˘ materiál. Jak jsme si jiÏ uvedli, nelze srovnávat plemenné hodnoty pfiedpovûzené v rámci rÛzn˘ch populací. Nabízelo by se tedy jednoduché fie‰ení a to, Ïe pokud si vybírám b˘ka napfiíklad z francouzské populace, vyberu si prostû a jednodu‰e toho, kter˘ má nejvy‰‰í plemenné hodnoty pfiedpovûzené pro Francii. BohuÏel takto snadné to není. Ve v˘‰e uvedené úvaze nám totiÏ chybí jeden dÛleÏit˘ faktor, kter˘ situaci kompli-

kuje. A tím je interakce mezi genotypem a prostfiedím. Interakce mezi genotypem a prostfiedím Interakce mezi genotypem a prostfiedím se projevuje ve chvíli, kdy rÛzné genotypy reagují odli‰nû na rozdílné podmínky prostfiední. Napfiíklad genotyp b˘ka A mÛÏe b˘t vhodnûj‰í v podmínkách francouzského chovu a ménû vhodn˘ pro podmínky chovu ãeského. Tato interakce se s vy‰‰í pravdûpodobností projeví mezi zemûmi, jejichÏ podmínky chovu se v˘raznû li‰í. V praxi to znamená, Ïe pokud si vybíráte francouzského b˘ka podle plemenné hodnoty pfiedpovûzené ve Francii, nemusí se jednat vÏdy o ideálního otce telat chovan˘ch v âeské republice. A právû tento problém fie‰í mezinárodní genetické hodnocení Interbeef, které v rámci pfiedpovûdi mezinárodních plemenn˘ch hodnot interakci mezi genotypem a prostfiedím zohledÀuje pomocí genetické korelace mezi zemûmi. To je také dÛvod, proã jsou pro kaÏdou zemi pfiedpovídány samostatné plemenné hodnoty a pofiadí v Ïebfiíãcích b˘kÛ podle plemenn˘ch hodnot je pro kaÏdou zemi specifické (viz schéma).

Interakce mezi genotypem a prostﬁedím Národní genetické hodnocení ZEMĚ A 1. BÝK A1 2. BÝK A2 3. BÝK A3 …

ZEMĚ B 1. BÝK B1 2. BÝK B2 3. BÝK B3 …

Mezinárodní genetické hodnocení ZEMĚ A 1. BÝK A1 2. BÝK A2 3. BÝK B2 4. BÝK B1 5. BÝK A3 6. BÝK B3 …

ZEMĚ B 1. BÝK B1 2. BÝK A2 3. BÝK B2 4. BÝK B3 5. BÝK A1 6. BÝK A3 …

Genetické korelace mezi zemûmi Jak jiÏ bylo fieãeno, interakce mezi genotypem a prostfiedím je v mezinárodním genetickém hodnocení zohlednûna pomocí genetické korelace mezi zemûmi. Obecnû lze fiíci, Ïe ãím niÏ‰í je tato korelace, tím vût‰í jsou rozdíly v Ïebfiíãcích b˘kÛ mezi zemûmi a tím dÛleÏitûj‰í je b˘ky pro inseminaci vybírat podle mezinárodních plemenn˘ch hodnot, a nikoliv národních plemenn˘ch hodnot pfiedpovûzen˘ch v jejich domovsk˘ch zemích. Genetické korelace jsou v rámci Interbeefu odhadovány vÏdy pro

Tab. ã. 1: Genetické korelace pro odstavové hmotnosti (pﬁím˘ efekt) u plemene charolais IRL CZE DFS FRA DEU CHE ZAF AUS SVN LVA EST ITA

IRL

CZE

DFS

FRA

DEU

CHE

ZAF

AUS

SVN

LVA

EST

0,78 0,80 0,77 0,77 0,79 0,77 0,75 0,72 0,86 0,71 0,73

0,82 0,81 0,75 0,77 0,76 0,75 0,80 0,76 0,70 0,72

0,79 0,78 0,75 0,79 0,76 0,72 0,75 0,71 0,73

0,74 0,76 0,75 0,75 0,72 0,75 0,71 0,73

0,77 0,75 0,74 0,71 0,75 0,81 0,72

0,78 0,75 0,72 0,76 0,71 0,73

0,75 0,72 0,75 0,71 0,73

0,72 0,75 0,71 0,72

0,72 0,85 0,76

0,71 0,73

0,71

ITA

Tab. ã. 2: Genetické korelace pro odstavové hmotnosti (pﬁím˘ efekt) u plemene limousine CZE DFS ESP GBR IRL FRA DEU CHE AUS SVN LVA EST ITA

CZE

DFS

ESP

GBR

IRL

FRA

DEU

CHE

AUS

SVN

LVA

EST

0,82 0,78 0,77 0,80 0,77 0,75 0,82 0,76 0,69 0,74 0,70 0,77

0,80 0,80 0,79 0,84 0,82 0,81 0,78 0,68 0,73 0,68 0,69

0,87 0,84 0,79 0,75 0,77 0,77 0,69 0,74 0,70 0,70

0,86 0,82 0,77 0,76 0,77 0,76 0,74 0,69 0,69

0,78 0,75 0,77 0,76 0,69 0,74 0,70 0,70

0,79 0,76 0,77 0,72 0,74 0,70 0,70

0,75 0,75 0,69 0,73 0,74 0,70

0,76 0,69 0,74 0,70 0,70

0,69 0,74 0,70 0,70

0,69 0,70 0,69

0,70 0,70

0,70

Tab. ã. 3: Genetické korelace pro odstavové hmotnosti (pﬁím˘ efekt) u plemene masn˘ simentál DEU DEU DFS CHE IRL CZE

0,79 0,73 0,75 0,73

DFS

0,75 0,76 0,74

CHE

0,75 0,74

IRL

ITA

Tab. ã. 4: Genetické korelace pro odstavové hmotnosti (pﬁím˘ efekt) u plemene aberdeen angus CZE CZE DEU DFS IRL CHE EST

0,72

CZE DEU

DFS

IRL

CHE

0,79 0,76 0,70 0,70 0,72

0,70 0,76 0,72

0,70 0,70

0,70

0,77 0,70 0,75 0,69

EST

kaÏdou novou zemi a vÏdy pfii zmûnû národního genetického hodnocení zemû. V následujících tabulkách uvádíme genetické korelace pro pfiím˘ efekt u odstavov˘ch hmotností v‰ech pûti masn˘ch plemen, pro která jsou mezinárodní plemenné hodnoty pfiedpovídány. Z tabulek je patrné, Ïe genetické korelace mezi âeskou republikou a dal‰ími zemûmi se pohybují mezi hodnotou 0,69 a 0,82. Tak ‰el ãas v Interbeefu Snaha o vytvofiení mezinárodního genetického hodnocení masného skotu zapoãala jiÏ v roce 2001 projektem EUropean BEef EVALuation project (EUBEEVAL). V roce 2006 byla provedena první pilotní studie odhadu genetick˘ch korelací pro odstavové hmotnosti mezi Francií, Irskem a Velkou Británií u plemene charolais a limousine. O tfii roky pozdûji byly odhadnuty genetické korelace mezi Francií, Velkou Británií, Irskem, ·védskem a Dánskem. V roce 2008 byla v rámci ICARu (The International Committee for Animal Recording) zaloÏena pracovní skupina Interbeef a vytvofiena databáze IDEA pro zasílání a kontrolu rodokmenÛ masného skotu. V roce 2013 byly odhadnuty genetické korelace mezi osmi ãlensk˘mi zemûmi Interbeefu vãetnû âeské republiky a ãlensk˘m zemím byly pfiedány první mezinárodní plemenné hodnoty. Od roku 2015 jsou mezinárodní plemenné hodnoty pfiedpovídány rutinnû

Tab. ã. 5: Genetické korelace pro odstavové hmotnosti (pﬁím˘ efekt) u plemene hereford CZE DEU DFS IRL CHE EST

CZE

DEU

DFS

IRL

CHE

0,73 0,80 0,70 0,74 0,72

0,72 0,77 0,69 0,70

0,71 0,66 0,72

0,60 0,70

0,70

EST

CZE – Česká republika, DFS – Dánsko + Finsko + Švédsko, EST – Španělsko, GBR – Velká Británie, IRL – Irsko, FRA – Francie, DEU – Německo, CHE – Švýcarsko, AUS – Austrálie, SVN – Slovinsko, LVA – Lotyšsko, EST – Estonsko, ITA – Itálie

Tab. ã. 6: Tak ‰el ãas v Interbeefu Odstavová hmotnost Vlastnosti telení Hodnocení JUT LIM CHA SIM AAN HER LIM CHA SIM AAN HER CHA LIM SIM GBR 2015 2018 FRA 2015 2015 2018 2018 IRL 2015 2015 2017 2019 2019 2018 2018 2018 2021 2021 2021 2021 2021 DFS 2015 2015 2017 2019 2019 2018 2018 2018 2021 2021 2021 2021 2021 DEU 2015 2015 2017 2019 2019 CHE 2015 2015 2017 2019 2019 2021 2021 2021 CZE 2015 2015 2018 2019 2019 2018 2018 2018 2021 2021 ZAF 2018 2018 AUS 2019 2019 SVN 2020 2020 2020 2020 LVA 2020 2020 ITA 2021 2021 EST 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 2021 GBR – Velká Británie, FRA – Francie, IRL – Irsko, DFS – Dánsko + Finsko + Švédsko, DEU – Německo, CHE – Švýcarsko, CZE – Česká republika, ZAF – Jihoafrická republika, AUS – Austrálie, SVN – Slovinsko, LVA – Lotyšsko, ITA – Itálie, EST – Estonsko LIM – limousine, CHA – charolais, SIM – masný simentál, AAN – aberdeen angus, HER – hereford

a pravidelnû pfiedávány chovatelÛm v zapojen˘ch zemích. Z osmi zakládajících zemí zbylo zemí sedm, ·panûlsko svou ãinnost v Interbeefu bohuÏel muselo ukonãit z finanãních dÛvodÛ. Od té doby se v‰ak Interbeef roz‰ífiil o dal‰í zemû, plemena i uÏitkové vlastnosti a nyní poskytuje servis pro pût plemen (charolais, limousine, masn˘ simentál, aberdeen angus a hereford), tfii skupiny uÏitkov˘ch vlastností (odstavové hmotnosti, vlastnosti telení a hodnocení JUT) a tfiináct zemí (tabulka 6).

Princip mezinárodního genetického hodnocení Interbeef Pfiedpovûì mezinárodních plemenn˘ch hodnot je postavena na stejn˘ch matematick˘ch postupech jako na‰e národní genetické hodnocení. Plemenné hodnoty jsou pfiedpovídány pomocí animal modelu s pfiím˘m a maternálním efektem a efektem trvalého prostfiedí matky. Jedná se o víceznakov˘ model, ve kterém je kaÏdá zemû brána jako samostatná vlastnost. Modelové rovnice a genetické parametry jsou shodné jako v národním genetic-

kém hodnocení a jsou vÏdy specifické pro kaÏdou populaci. Pro zajímavost a srovnání uvádíme v tabulce 7 tfii nejznámûj‰í genetické parametry pro odstavovou hmotnost podle zemí – dûdivost pro pfiím˘ efekt (h2d), dûdivost pro maternální efekt (h2m) a genetická korelace mezi pfiím˘m a maternálním efektem (rg). Jak je z tabulky patrné, genetické parametry se mezi jednotliv˘mi zemûmi pomûrnû v˘raznû li‰í. Jejich hodnota totiÏ závisí na aktuálním sloÏení dané populace (vût‰í zemû s velk˘mi populacemi jako je Francie a Austrálie pouÏívají odli‰né genetické parametry pro rÛzná plemena), kvalitû a kvantitû dostupn˘ch informací a zvolen˘ch postupech pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot. Stejnû tak, jako jsou genetické parametry specifické pro konkrétní populaci, jsou také ãasovû omezené. Jejich hodnota je vztaÏena na konkrétní populaci v konkrétním ãase. S dal‰ími generacemi a zmûnou sloÏení populace se mÛÏe mûnit. Proto jsou národní genetická hodnocení jednotliv˘mi zemûmi (a tedy i âeskou republikou) pravidelnû aktualizována a na kaÏdou takovou zmûnu národního genetického hodnocení poté navazuje aktualizace hodnocení mezinárodního.

Tab. ã. 7: Genetické parametry pro odstavové hmotnosti

Austrálie CHA Austrálie LIM Česká republika Německo Dánsko + Finsko + Švédsko Estonsko Francie CHA Francie LIM Velká Británie Švýcarsko Irsko Itálie Lotyšsko Slovinsko Jihoafrická republika

h2d 0,28 0,23 0,40 0,23 0,39 0,51 0,25 0,36 0,34 0,31 0,54 0,24 0,16 0,42 0,24

Interbeef v praxi Pfiedpovûì mezinárodních plemenn˘ch hodnot v rámci Interbeefu je provádûna dvakrát roãnû. Nejnovûj‰í v˘sledky Interbeefu byly na svazov˘ch stránkách zvefiejnûny v fiíjnu 2021, dal‰í v˘sledky budou k dispozici v bfieznu a fiíjnu 2022. Publikace v˘sledkÛ mezinárodního genetického hodnocení se fiídí pravidly schválen˘mi Interbeefem. KaÏdá zemû

h2m 0,15 0,13 0,10 0,19 0,10

rg –0,44 –0,13 –0,38 –0,30 –0,16

0,10 0,09 0,07 0,08 0,06

–0,44 –0,39 –0,15 –0,25 –0,19

0,22 0,15

–0,72 –0,19

dostane k dispozici plemenné hodnoty pro v‰echny své jedince a s tûmito údaji mÛÏe nakládat dle svého uváÏení. Co se t˘ãe jedincÛ z dal‰ích ãlensk˘ch zemí, jsou distribuovány pouze plemenné hodnoty jedincÛ s minimálním poãtem 25 potomkÛ s uÏitkovostí a zároveÀ minimální hodnotou spolehlivosti pﬁedpovûdi plemenné hodnoty 0,5 alespoÀ pro jednu zemi. Vzhledem k tomu, Ïe z mezinárodního

genetického hodnocení jsou vyfiazeny uÏitkovosti telat z embryotransferÛ, splÀují podmínky pro zvefiejnûní zahraniãních jedincÛ pouze b˘ci. Publikaci mezinárodních plemenn˘ch hodnot stanoven˘ch pro konkrétní zemi zaji‰Èuje povûfiená organizace kaÏdé ze zapojen˘ch zemí. Plemenné hodnoty pfiedpovûzené pro âeskou republiku naleznete na webov˘ch stránkách âeského svazu chovatelÛ masného skotu. Podobnû jako ãeské plemenné hodnoty jsou i ty mezinárodní zvefiejÀovány jako relativní plemenné hodnoty s bází 100 a smûrodatnou odchylkou standardizovanou na hodnotu 10. PrÛmûrná hodnota je stejnû jako u ãesk˘ch PH vztaÏena k populaci narozené v letech 2000–2010. Mezinárodní a ãeské plemenné hodnoty jsou v tomto tedy srovnatelné a kombinovatelné. K ãemu vyuÏívat mezinárodní plemenné hodnoty Interbeef? Jak jsme jiÏ v tomto ãlánku nûkolikrát zmínili mezinárodní plemenné hodnoty jsou urãeny pfiedev‰ím pro v˘bûr zahraniãních inseminaãních b˘kÛ. V‰ichni b˘ci vyuÏívaní k inseminaci ze zapojen˘ch zemí, jsou zvefiejÀováni, a právû díky mezinárodním plemenn˘m hodnotám mají chovatelé k dispozici Ïebfiíãky tûchto b˘kÛ podle plemenn˘ch hodnot pfiedpovûzen˘ch pro konkrétní zemi. V˘sledky mezinárodního genetického hodnocení lze samozfiejmû také vyuÏít pro propagaci ãeského plemenného materiálu v zahraniãí. Samotná skuteãnost, Ïe se âeská republika zapojila do tohoto mezinárodního projektu, vede ke zv˘‰ení prestiÏe na‰eho chovu. Podobnû, jako âSCHMS zvefiejÀuje plemenné hodnoty pfiedpovûzené pro âeskou republiku, zvefiejÀují i ostatní zemû zapojené do Interbeefu plemenné hodnoty pfiedpovûzené pro jejich zemi.

Zpracováno v rámci projektu NAZV QK1910059 a MZE-RO0719.

Sledování vemen v aplikaci webKUMP – jednoduché a intuitivní Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu S novou telící sezónou, která se na mnoha farmách jiÏ rozbûhla, pfiichází rutinní sledování vemen a na to navazujících znakÛ temperamentu a Ïivotaschopnosti telat. Sledování tûchto charakteristik je ryze dobrovolné, pfiesto budeme rádi za co nejvy‰‰í míru zapojení chovatelÛ. Pro zadávání znakÛ vemene a temperamentu byla spu‰tûna nová funkcionalita v aplikaci webKUMP, která slouÏí k zadávání údajÛ a dal‰ímu filtrování a vyhodnocení získan˘ch údajÛ. Jak se do sledování zapojit a jak údaje do aplikace webKUMP zadávat, názornû ukazuje tento struãn˘ ãlánek. • Tip: instruktáÏní video s návodem, jak data do aplikace webKUMP zadávat najdete na youtube kanálu âSCHMS (ikona v pravém horní menu na webové stránce âSCHMS) Základní v˘chodiska Sledování charakteristik vemen a na to zavazující temperament krávy a Ïivotaschopnost telete je, a do budoucna i bude, na ryze dobrovolné bázi. Ze sledovan˘ch znakÛ se nikdy nestanou selekãní kritéria na celopopulaãní úrovni, a proto vám posbíraná data poskytnou tak dobrou sluÏbu, jak vûrnû údaje zapí‰ete. âSCHMS bude data zpracovávat pouze na základû poÏadavkÛ chovatelÛ a to vÏdy pouze na úrovni plemene/populace. Pokud se do sledování dobrovolnû zapojíte, je Ïádoucí (ne v‰ak povinné) sledovat v‰echny charakteristiky, tedy nejenom ãtyfii znaky pro vemena, ale i tfii navazující hodnoty pro temperament (2x) a Ïivotaschopnost telete. K prvotní evidenci mÛÏete pouÏít buì deník narozen˘ch telat (ke staÏení na webu svaz nebo vám jej poskytne vá‰ inspektor) a následnû zji‰tûné údaje pfiepsat do aplikace webKUMP, nebo data mÛÏete zapisovat rovnou do webKUMP Pokud do ní je‰tû nemáte pfiístup, na úvodní stránce webKUMP se dozvíte, jak pfiístupové údaje získat. Struãn˘ pfiehled hodnocen˘ch vlastností • Chovatelem, max. do 48 hod po porodu • Sledují se 4 hlavní charakteristiky: stupÀovitost (tvar) vemene – délka strukÛ – ‰ífika a tvar strukÛ – hloubka (velikost) vemene • Hodnotí se v‰echny kategorie krav, s dÛrazem na plemenice po 1. a 3. otelení • Vyskytují-li se, evidují se vady vemene (trvalé – pastruky, nefunkãní struk ãi doãasné – mastitida atd.) • Na stupnici 1 aÏ 5 se hodnotí vztah matka – ãlovûk a matka – tele • Na stupnici 1 aÏ 5 se hodnotí Ïivotaschopnost telete

Detailní popis a ãlenûní stupnice najdete v pfiiloÏené metodice (ke staÏení níÏe). Názorné vysvûtlivky i s obrázky jsou doplnûny i ve formuláfii bezprostfiednû pfii zaná‰ení údajÛ. Jak vypadá stupnice hodnocení? • V‰echny posuzované charakteristiky se hodnotí na stupnici od 1 do 9 bodÛ: – známka 5 je povaÏována za optimum – známky 4 a 6 je pouze malou odchylkou od optima, tato zvífiata jsou zcela vhodná pro chov – známky 3 a 7 jsou vût‰í odchylkou od optima, ve vût‰inû komerãních chovÛ dostateãné, ãistokrevní chovatelé by mûli b˘t opatrnûj‰í – známky 2 a 8 jsou povaÏovány za problematické, u komerãních chovÛ nutná obezfietnost, ãistokrevní chovatelé by se takto utváfien˘ch vemen mûli zcela vyvarovat – známky 1 a 9 jsou naprosto neÏádoucí, jejich v˘skyt by mûl b˘t dÛvod k vyfiazení plemenice • Existuje-li velká rozdílnost v kvalitû jednotliv˘ch strukÛ, je tfieba pfiifiadit známku podle utváfiení toho nejhor‰ího z nich. • Je dÛleÏité zajistit dostateãnou variabilitu hodnocení na kaÏdém chovu. Ohodnocení vemen matek v rámci jednoho chovu stejnou nebo velmi podobnou známkou neumoÏÀuje urãit rozdíly a takové hodnocení je pro následné zpracování nevyuÏitelné. • Kompletní Metodika hodnocení vemen masného skotu a souvisejících znakÛ (manuál pro chovatele) je dostupná na webu svazu v sekci Legislativa/âSCHMS Jak sledování vemen v aplikaci webKUMP provést? Po pfiihlá‰ení do sluÏby webKUMP vyberete v levém menu poloÏku vemena a temperament. V pravém horním rohu kliknete na ikonu nové hlá‰ení. Krávu, ke které chcete sledované znaky nahlásit, máte moÏnost vybrat nûkolika zpÛsobu. Tím nejjednodu‰‰ím je zadat její u‰ní ãíslo. Poté se zobrazí

stránka, na které se zadávají vlastní údaje. Nejprve vyberete pofiadí otelení, zvolíte datum porodu a pak uÏ jen staãí zadat známky za jednotlivé charakteristiky vemen. KaÏd˘ ze ãtyfi hodnocen˘ch znakÛ vemene se pfiifiazuje známka jedna aÏ devût, kdy hodnota 5 je povaÏována za optimum. Postupnû pfiifiadíte známky za tvar vemene, délku strukÛ, ‰ífiku strukÛ a hloubu vemene. Vyskytují-li se, volitelnû mÛÏete vybrat i vadu ãi vady vemene – ty jsou rozdûleny na trvalé a doãasné. Ke kaÏdému otelení mÛÏete pfiidat i libovolnou textovou poznámku. DoplÀkov˘mi údaji jsou pak temperament a Ïivotaschopnost, které se hodnotí na ‰kále 1 aÏ 5. U temperamentu se posuzuje jednak vztah matky k chovateli a také vztah plemenice ke svému teleti. Poslední charakteristikou je pak Ïivotaschopnost telete. Pokud temperament a Ïivotaschopnost nesledujete, mÛÏete tuto ãást pfieskoãit. Celé hlá‰ení od zadání u‰ního ãísla krávy aÏ po zaloÏení záznamu vám zabere zhruba minutu. Jakmile údaje zadáte, mÛÏete se vrátit na hlavní stránku s pfiehledem v‰ech hlá‰ení. Kliknutím na ‰ipku u dané plemenice zobrazíte pfiehled v‰ech sledování spojen˘ch s danou plemenicí. Pokud jste se pfii zadávání údajÛ spletli, nebo chcete hlá‰ení editovat ãi úplnû smazat, kliknete na písmeno U a data upravíte. Editovat mÛÏete cokoliv, v na‰em pfiíkladu to je pfiesnûj‰í znûní poznámky. Opûtovn˘m rozklikem dané plemenice se mÛÏete pfiesvûdãit o tom, Ïe zmûny byly do databáze zaneseny. Vrátíte-li se zpût na hlavní stránku, máte moÏnost si zadaná hlá‰ení rÛznû tfiídit a fiadit. Podle toho, jaké volíte v˘stupy, mûní se o obsah a rozloÏení tabulky s údaji. Filtrovat záznamy mÛÏete napfiíklad podle poãtu otelení. Stejnû tak moÏností fiazení v˘sledkÛ je nûkolik. Chováte-li více plemen, tak obdobû jako v jin˘ch ãástech webKUMP, máte moÏnost pracovat jen s nûkter˘mi a ty dále je‰tû pfiesnûji filtrovat podle podílu krve. V novém webovém nástroji jsme si poloÏili dvû základní otázky: • Jak chovateli usnadnit tuto evidenci, kdyÏ je pro mnohé problematika zcela nová? Pfiidání hlá‰ení je usnadnûno tak, Ïe kaÏd˘ sledo-

van˘ znak je doprovázen obrázky (tvaru, ‰ífiky, hloubky a délky vemene) ãi velice popisn˘m textem v pfiípadû temperamentu a Ïivotaschopnosti. Samotné dohledání telete ãi krávy, ke které chcete hlá‰ení pfiipojit je pak moÏné na základû vyhledávaãe, kter˘ reflektuje pouze va‰e zvífiata ve stavu. • Peãliv˘ chovatel má „odpracováno”, kdy mi ta data budou ku prospûchu? AÈ uÏ na va‰e v˘sledky díváte v období pfiipou‰tûní a zajímají vás údaje z posledního otelení anebo máte prostor si v klidu rozmyslet dlouhodobûj‰í smûfiování genetiky va‰eho stáda, ná‰ nástroj vám umoÏní rÛzné pohledy na evidovaná data. Na jedno kliknutí mÛÏete zobrazit v˘hradnû souhrn nûkolika hodnocení jen v problematice vemene, ale mÛÏete prozkoumat i detailní konkrétní hlá‰ení, zaevidovat si vady vemene ãi zadat obecnou poznámku ke zvífieti (Ïlut˘ lísteãek u ãísla zvífiete). Potenciálnû problematická zvífiata jsou v celém v˘pisu barevnû vyznaãena a celkovû chovatel odmûnou za peãlivû sesbíraná data získá maximálnû pfiehledné v˘stupy.

Pozn.: U příkladu u náhodně vybrané krávy byly zadány smyšlené údaje, které neodpovídají skutečnosti a slouží pouze pro představení služby.

V‰e je velmi intuitivní a ani poãítaãovû ménû zku‰ení chovatelé nebudou mít problém se rychle zorientovat. Nápovûdu a vysvûtlivky najdete vÏdy na hlavní stránce.

Heterospermie = vy‰‰í fertlita Petr Zajíãek, Inplem s.r.o. Chovatelé skotu odnepamûti fie‰í, jak zv˘‰it úspû‰nost zabfiezávání jejich plemenic. O tom, Ïe je velmi dÛleÏit˘ zdravotní, v˘Ïivn˘ a psychick˘ stav krávy není pochyb, ale také na stranû plemeníkÛ jsou velké rozdíly. Jednou z moÏností, jak si pomoci k jistûj‰ímu zabfieznutí, je také heterospermie, tedy souãasné vyuÏití spermatu více neÏ jednoho b˘ka pfii jedné inseminaci. Pfii pouÏití spermatu více b˘kÛ totiÏ dochází k nestejnomûrnému dozrávání spermií v pohlavním aparátu plemenice, coÏ zvy‰uje ‰anci na jejich zabfieznutí. Této skuteãnosti si v‰imli jiÏ dávno chovatelé v Anglii, USA nebo Argentinû. UÏ v 18. a 19. století vyuÏívali v rámci pfiirozené plemenitby vícero b˘kÛ ve stádû. Takto dosahovali lep‰ího zabfiezávání neÏ jejich sousedé, ktefií ve stádû pfiipou‰tûli jedním b˘kem. Vysvûtlovali si to tak, Ïe mezi b˘ky je vût‰í konkurence a tak jsou aktivnûj‰í a trochu víc se snaÏí. To je urãitû pravda, ale je zajímavé, Ïe k podobnému efektu dochází i mezi samotn˘mi spermiemi rÛzn˘ch plemeníkÛ v pohlavních orgánech samice. V˘‰e uvedené se nakonec net˘ká jen skotu, ale i dal‰ích

Býčci charolais x holštýn (foto: Jana Brodská)

savcÛ. MÛÏe to souviset také s pﬁítomností protilátek proti spermiím (ASA – Antisperm Antibodies), které se mohou tvoﬁit v tûlech samic po kontaktu se spermiemi. Jde o jednu z ãast˘ch poruch plodnosti jako dÛsledek poruchy funkce imunitního systému. Snad kaÏd˘ nûkdy sly‰el vyprávûní o dámách, které po letech usilovného snaÏení o poãetí s manÏelem neãekanû otûhotnûly po jednom nahodilém záÏitku s jin˘m muÏem. Brzy po objevení metody inseminace se uskuteãÀovaly pokusy s heterospermií, tedy inseminaci smûsnou inseminaãní dávkou.

Fertilita se sice zv˘‰ila, byl v‰ak problém s urãením paternity. Proto se, napfiíklad v âeskoslovensku v 60. a 70. letech minulého století, pouÏívala pro vyvolání konkurenãního vztahu mezi spermiemi interspecifická heterospermní dávka, tedy smûs ãerstvého ejakulátu b˘ka a berana. I tato metoda pfiinesla efekt zv˘‰ení fertility, ale ne tak vysok˘ (Petelíková, 1972). V dobû inseminace zmrazen˘mi inseminaãními dávkami (ID) vyuÏívali nûktefií inseminaãní technici efektu heterospermie tak, Ïe krávy v jedné fiíji inseminovali dvûma ID rÛzn˘ch b˘kÛ. Také na‰i technici to s vûdomím chovatele nûkdy dosud dûlají, ale vyuÏívají dva plemeníky barevnû kontrastních plemen (napfi. hol‰t˘n + brown swiss, hol‰t˘n + jersey, hol‰t˘n + charolais apod.), aby dle barvy narozeného telete bylo otcovství zjevné. Heterospermie se téÏ vyuÏívá pfii embryotransferu, kdy jsou dárkynû inseminovány dvûma b˘ky. V prÛmûru je potom dosahováno vy‰‰ího poãtu oplozen˘ch embryí a u potomstva se rutinnû udûlá test paternity.

Jalovička belgické modrobílé x jersey (foto: Jana Brodská)

Systematická ﬁe‰ení zaãaly nabízet nûkteré svûtové plemenáﬁ-

individuální a proces sexace tyto individuální rozdíly je‰tû zv˘razÀuje a proces kapacitace zrychluje, proto je tak dÛleÏité inseminovat sexovan˘mi ID aÏ v druhé polovinû ﬁíje. U heterospermní sexované ID dochází ke kapacitaci spermií jednotliv˘ch b˘kÛ v rÛzn˘ ãas a prodluÏuje se tím ãas, kdy jsou v pohlavním aparátu samice pﬁítomné oplozeníschopné spermie. V kaÏdém stádû masného skotu se najde nemal˘ podíl matek, od kter˘ch nemá smysl produkovat plemenné potomstvo. Právû u nich se heterospermie velmi hodí. Zvlá‰tû heterospermie s vysokou pravdûpodobností narození b˘ãka.

ské firmy jako jsou Semex, Swissgenetics, Aberekin aj. od roku 2005, kdy zaãaly produkovat heterospermní inseminaãní dávky, vût‰inou kombinaci ejakulátu tfiech b˘kÛ. V âR v‰ak takové inseminaãní dávky dlouho nebylo moÏno registrovat a legálnû pouÏívat. Zásadní prÛlom nastal s masivním vyuÏíváním sexovan˘ch inseminaãních dávek a souãasného intenzivního rozvoje programÛ „beef on dairy”, tedy zeefektivnûní v˘roby mléka i zástavov˘ch telat pfiipou‰tûním podprÛmûrn˘ch krav dojn˘ch plemen masn˘mi b˘ky. Zde uÏ není dÛleÏit˘ otec, ale jeho plemeno. Není tedy problém inseminovat rÛzn˘mi b˘ky téhoÏ masného plemene. A tato praxe je nyní legální uÏ i v âR – potomstvo narozené po takové heterospermní inseminaãní dávce má v kartû uveden podíl krve plemen a v místû registru otce je uveden ãíseln˘ kód registrované ID. V tomto systému jsou, pro je‰tû lep‰í efekt, vyuÏíváni b˘ci, ktefií jsou sami uÏ tak sami vysoce plodní. Nicménû heterospermní inseminaãní dávky dobfie vyuÏijí i chovatelé masného skotu, ktefií dokáÏí organizovat inseminace. Kromû vysoké plodnosti dávky jim totiÏ pfiijde vhod také potenciální vysok˘ heterózní efekt. Pokud chovatel navíc pouÏije heterospermní inseminaãní dávku sexovanou na b˘ãky, pfiedstavuje to pro nûj dal‰í finanãní benefit.

Jalovičky belgické modrobílé x holštýn (foto: archiv firmy Inlem)

V‰ichni dobfie víme, jak˘ velk˘ je rozdíl ve zpenûÏování jalovic a b˘kÛ, bez ohledu na to, zda jde o zástav nebo jateãné zvífie. Zvlá‰tû u sexovan˘ch inseminaãních dávek má heterospermní sloÏení vysok˘ v˘znam. PrÛbûh kapacitaãní kfiivky je pro jednotlivé plemeníky do urãité míry

VyuÏívání smûsn˘ch inseminaãních dávek sice zfiejmû nikdy nebude dosahovat poãtÛ klasick˘ch inseminací, ale jak bylo zmínûno, je to zajímavá alternativa pfiiná‰ející benefit v podobû lep‰í bfiezosti. První smûsná dávka masn˘ch plemen byla v âR registrována v záfií 2019. Poprvé ‰lo o ID obsahující dvojici belgick˘ch b˘kÛ. V dal‰ích pfiípadech ‰lo o smûsné dávky opût b˘kÛ plemene belgické modrobílé av‰ak obsahující sperma hned trojice plemeníkÛ. Na konci loÀského roku pak byla zaregistrována první smûsná dávka aberdeen angus se spermatem trojice agussk˘ch plemeníkÛ.

Kříženci 50 % plemeno Z (ostatní masná plemena) a 50 % holštýn (foto: Jana Brodská)

Skot, kter˘ se u nás (uÏ) nepase Kravafisk˘ skot Ing. Franti‰ek Va‰ek KdyÏ v roce 1854 vy‰la v Novém Jiãínû jedna z prvních publikací, vûnovaná dûjinám regionu Kuhländchen, známému pod ãesk˘m názvem Kravafisko, pfieloÏil autor pfiiloÏené ocelorytiny nûmeck˘ název jako „Kravská krajina”. MoÏná ani nevûdûl, jak je pfiesn˘. Pozdûji pfiijat˘ název Kravafisko totiÏ nemá nic spoleãného ani s obcí Kravafie ve Slezsku, ani se starobyl˘m rodem pánÛ z Kravafi, ale souvisí se staletou tradicí chovu skotu. V souvislosti s osidlováním a kultivací Moravské brány se chov skotu a ovcí stal brzy v˘znamn˘m odvûtvím zemûdûlství. Ovce byly chovány pfiedev‰ím v podhorsk˘ch oblastech na okraji Beskyd a Odersk˘ch vrchÛ, skot byl chován více v oderské níÏinû. O v˘chozích plemenech chovan˘ch do první poloviny 18. století a jejich pÛvodu máme jen málo informací. Víme, Ïe tento skot byl malého tûlesného rámce, velmi pozdní, tj. k prvnímu otelení docházelo aÏ od tfií let a pozdûji. Mléãná uÏitkovost byla nízká. Zbarvení pravdûpodobnû plá‰Èovû ãervené, v nûkter˘ch oblastech spí‰e okrovû Ïluté. ÚroveÀ chovÛ byla limitována nuznou krmivovou základnou i nezku‰eností chovatelÛ. První import skotu v˘konnûj‰ích plemen z ciziny je zaznamenán v roce 1636. Na kunínské panství byly dovezeny dvû krávy a tfii telata „Tyrolského” plemene (nákup není blíÏe charakterizován, takÏe se neví, ze které oblasti, ani z jakého konkrétního plemene pocházel). Tento jednorázov˘ a z genetického hlediska mal˘ pfiísun cizí krve ovlivnil stávající populaci skotu na panství nejspí‰e jen nepatrnû. Znamená v‰ak zaãátek v˘znamn˘ch zmûn v chovatelské i pûstitelské práci. Tyto zmûny, vedoucí od primitivního trojpolního hospodáfiství k modernímu zemûdûlství, vycházejí v regionu Poodofií ze tfií stfiedisek. Z nich urãitû nejv˘znamnûj‰í je jiÏ zmínûn˘ velkostatek na panství Kunín.

Býk kravařského plemene

V roce 1723 zdûdila Kunín hrabûnka Eleonora, provdaná za hrabûte Harracha. S pfiíchodem HarrachÛ do Kunína nastal mimofiádn˘ rozvoj v‰ech odvûtví zemûdûlství. Na polích bylo zavádûno pûstování nov˘ch plodin, mj. vojtû‰ky, jetele, pozdûji brambor jako náhradního krmiva pro prasata. Tím do‰lo k úspofie obilovin. RovnûÏ byly provádûny pokusy s hnojením polí kompostem a moãÛvkou. V oderské nivû byly upravovány podmáãené pozemky na louky, jejichÏ unikátní promy‰len˘ melioraãní systém umoÏnil získat z tûchto dfiíve bezcenn˘ch a hospodáfisky nevyuÏiteln˘ch ploch aÏ trojí sklizeÀ sena. Tyto pokrokové metody zavádûli zvlá‰tû Ferdinand Bonaventura a Franti‰ek Xaver Harrachové. Zmûnami polního a luãního hospodafiení zásadnû zlep‰ili podmínky pro chov skotu a mohli tak zaãít v˘raznû mûnit jeho uÏitkové vlastnosti ‰lechtûním. Rokem 1761 zaãal tentokrát systematick˘ a cílevûdom˘ import pfiedev‰ím plemenn˘ch b˘kÛ z rakousk˘ch a ‰v˘carsk˘ch chovn˘ch oblastí. Jako první byli dovezeni dva plemenní b˘ci a nûkolik krav. Bernského plemene z kantonu Aargau ve ·v˘carsku. Následnû jsou doloÏeny nákupy b˘kÛ bernsk˘ch, siemensk˘ch, zillerthalsk˘ch, duxsk˘ch, salzbursk˘ch. Ve stádech na

panství se pak uplatÀovaly takové plemenáfiské metody, jaké známe i dnes. Pfiilití krve, zu‰lechÈovací ãi pfievodné kfiíÏení. Zásadnû se vylep‰ovala i chovatelská péãe, obsluhující personál byl odbornû pro‰kolován. V˘znamnou pokraãovatelkou procesu ‰lechtûní skotu byla i dcera Franti‰ka Xavera Harracha – Marie Walburga, hrabûnka z TruchsessZeilu. Na pfielomu 18. a 19. století, v dobû její „vlády“ nad panstvím, byl import b˘kÛ z ciziny jiÏ omezován a k plemenitbû byli pfiednostnû vybíráni plemeníci z vlastní chovatelské základny. Zaãal tak proces genové stabilizace stáda, v nûmÏ pak pokraãovali potomci hrabûnãina adoptivního syna a Ïáka Emila Schindlera, Fürstenberkové i Bauerové – Chlumeãtí. Mnozí z nich patfiili k chovatelské elitû, která v˘raznû ovlivÀovala rozvoj zemûdûlství nejen na Moravû. Druh˘m centrem, povaÏovan˘m rovnûÏ dÛvodnû za kolébku kravafiského skotu, byl Fulnek. Majitelé zdej‰ího panství zaãali s dovozy b˘kÛ bernsk˘ch a tyrolsk˘ch v letech 1780–1790. Od roku 1821 jsou doloÏeny nákupy plemeníkÛ z Tyrolska – oblasti Mürzthall – také pro chovy velkostatku vídeÀské Tereziánské akademie se sídlem v Novém Jiãínû. Ten je tfietím rodi‰tûm kravafiského skotu. Pro ‰lechtitelské úãely zde

byli pozdûji vyuÏíváni témûfi v˘hradnû b˘ci bernského plemene, jak dokládá zachovalá plemenná kniha skotu, vedená kdysi v této instituci. Vzhled a vlastnosti kravafiského skotu v˘raznû ovlivnilo také plemeno pincgavské. To bylo pozdûji vyuÏíváno pfiednostnû ãesk˘mi chovateli a urãilo tak barevnou charakteristiku ãeského rázu plemene. Tak jako v Kunínû, omezily se kolem let 1790–1800 dovozy z ciziny a v˘bûrem vlastních plemeníkÛ, selekcí na uÏitkové a exteriérové vlastnosti ve stádech, docházelo ke stabilizaci plemenného typu. Tento proces vyvrcholil rokem 1878. Úfiedním zásahem byly âechy a Morava rozdûleny na chovatelské oblasti, pro které byli pfiidûlováni a povolováni jen ãistokrevní b˘ci za „úãelem konsolidace plemen”. ·iroké chovatelské vefiejnosti bylo poprvé pfiedstaveno jiÏ dostateãnû morfologicky a uÏitkovû stabilizované „kravafiské“ plemeno na zemûdûlsko-lesnické v˘stavû ve Vídni v roce 1866. Roku 1873, opût ve Vídni na svûtové v˘stavû, bylo jiÏ prezentováno jako plemeno s vynikajícími ukazateli uÏitkovosti. V roce 1885 na uherské zemské v˘stavû v Budape‰ti získala kolekce kravafiského skotu první cenu. Za pût let, na dal‰í zemûdûlsko-lesnické v˘stavû v roce 1890 ve Vídni, získal kravafisk˘ skot nejen první cenu, ale v‰echny dal‰í udûlené státní ceny za chov skotu. Za nejlep‰í dojnici monarchie zde byla vyhlá‰ena kravafiská rekordmanka z Blahutovic s prÛmûrn˘m denním nádojem 18,83 l o prÛmûrné tuãnosti 5,18 %! V roce 1894, opût na v˘stavû ve Vídni, pfiedal „sám císafi pán” Franti‰ek Josef I. osobní dar – stfiíbrn˘ pohár zástupcÛm spolku chovatelÛ kravafiského skotu za pfiedvedenou kolekci. Z podaného pfiehledu je patrné, Ïe v Ïilách kravafiského skotu kolovala krev celé fiady plemen a v první polovinû 19. století musela b˘t stáda velmi nesourodá a roztfií‰tûná. Urãujícím plemenem pro exteriérové a uÏitkové vlastnosti se záhy stalo plemeno bernské a pozdûji i pincgavské. V nûmeck˘ch chovech se pincgav‰tí b˘ci vyuÏívali mnohem ménû neÏ v ãesk˘ch vesnicích na Pfiíborsku,

Kráva kravařského plemene

Hodslavsku, v Petfivaldu, Petfivaldíku ãi Albrechtiãkách, proto se od poãátku 20. století zaãaly rozli‰ovat plemenné rázy nûmeck˘ a ãesk˘. Jednu z nejstar‰ích charakteristik kravafiského plemene, která je‰tû tyto plemenné rázy nezaznamenává, najdeme ve vzácné publikaci „Moravské Kravafisko“ z roku 1898. Pro úplnost ji uvádím v plném znûní: „Plemeno kravafiské poznati lze dle tûchto znakÛ: Hlava jest pomûrnû nad oãima ‰iroká, pod rohama úzká, celkem, zvlá‰tû pak v ãástech obliãejov˘ch, krátká. Tím, Ïe hlava jest krat‰í a pfii tom úzká, rozeznává se od plemene bernského, kdeÏto ostatní stavba tûla úplnû na toto plemeno pfiipomíná. Válcovité, stranou postavené a ãistû bílé rohy jsou na ‰picích mírnû vzhÛru a ku pfiedu zahnuty, barvy rohovité; tmavé nebo ãerné ‰pice rohÛ nejsou oblíbeny, aã se téÏ vyskytují. Tlama u zvífiat ãistokrevn˘ch jest barvy rÛÏové jako maso beze skvrn. Krk jest krátk˘ a ‰irok˘, lalok na nûm prostfiední. Krátk˘ trup jest jako stlaãen˘; ocas b˘vá u kofiene ãasto vyv˘‰en˘ a hfibet mírnû prohnut˘, coÏ v‰ak u ãistokrevn˘ch kusÛ vyskytnouti se nemá. Pfiedek b˘vá ‰irok˘, plece dobfie postavené a tûsnû pfiiléhající+ bfiich nechÈ nikdy dolÛ nevisí. Zadek vyznaãuje se dosti znaãnou ‰ífikou a krásnû vyvinut˘mi svaly na nohou. Vemeno jest prostfiednû velké, mléãné Ïíly pak plné a velmi znatelné. Paznehty mají barvu rohovou. KÛÏe jest tlustá a mûkká, ohmatáme-li ji; dá se snadno od tûla

odtáhnouti tvofiíc záhyby. SrsÈ je na tûle mûkká jako hedvábí, na hlavû zvlá‰tû u b˘kÛ kudrnatá, na dlouhém chvostu ocasním vlnitá; dobytek-li dobfie o‰etfiován, nab˘vá srsÈ krásného lesku. Jsou to ãerveno-bílé straky; bílá barva pfievládá obyãejnû na hlavû, laloku, hfibetû, bfii‰e a na nohách, kdeÏto po bocích tûla spatfiujeme ‰iroké pásy nebo skvrny spolu v‰elijaké souvislé barvy ka‰tanovû ãervené. U‰i jsou vÏdy barvy ãervené; nûkdy kolem oãí spatfiujeme kulaté ãervené skvrny, zvané brejle. B˘vají v‰ak skvrny bílé a ãervené i jinak po tûle rozloÏeny, av‰ak ãistû bílou hlavu a ãervené u‰i kupci vÏdy u ãistokrevného dobytka kravafiského hledají. Nûkdy barva ãervená b˘vá svûtlá nebo pfiechází do Ïluta, coÏ b˘vá znakem zvrhlosti plemenné. VelikosÈ krav obná‰í 1,3 m, u b˘kÛ pak 1,4 m; Ïivá váha b˘vá 400–600 kg”. Na‰el jsem nûkolik dal‰ích charakteristik kravafiského skotu od rÛzn˘ch odbornû erudovan˘ch autorÛ z rÛzn˘ch dob, ale neuvádím je, neboÈ Ïádná z nich není tak úplná, jako tato od neznámého autora. Poãátek 20. století pfiinesl kravafiskému skotu stagnaci a pozvoln˘ ústup a úpadek. Co v‰ak bylo pfiíãinou tohoto nezdaru po pfiede‰lé explozi chovatelsk˘ch úspûchÛ? Byly to právû ony úspûchy. Kravafisko je geograficky nepatrné území, vymezené trojúhelníkem, v jehoÏ vrcholech leÏí mûsta Nov˘ Jiãín, Fulnek a Pfiíbor. Byl to témûfi zázrak, Ïe se na tak malém území,

Převzato z knihy Moravské Kravařsko – politický okres Novojický, 1898, Příbor

tedy v malé populaci podafiilo bûhem asi 150 let kfiíÏením a selekcí vytvofiit plemeno skotu s genofondem stabilním v exteriérov˘ch i uÏitkov˘ch vlastnostech. Na konci 19. století a na poãátku 20. století mûla b˘t chovatelská oblast tohoto plemene roz‰ifiována. To bylo nezbytnou podmínkou pro roz‰ífiení v˘bûrové základny, potfiebné pro dal‰í ‰lechtûní v rámci ãistokrevného plemene. Na Kravafisko v‰ak pfiijíÏdûli obchodníci se skotem z monarchie, ale i z Polska ãi Ruska. Za „v˘hodné” ceny skupovali od místních sedlákÛ ty nejlep‰í dojnice pro takzvaná v˘dojná hospodáfiství v okolí velk˘ch mûst, zejména Vídnû. Dojnice nebyly na tûchto statcích dále chovatelsky vyuÏívány, nebyly pfiipou‰tûny a po ukonãení laktace, po „vydojení”, byly prodávány na jatka. Hlad kravafisk˘ch sedlákÛ po rychlém zisku postavil nadûjné plemeno, v˘sledek chovatelské práce nûkolika pfiede‰l˘ch generací, na zaãátek konce. V roce 1936 vydal Zemsk˘ v˘zkumn˘ ústav v Brnû „V˘sledky kontroly uÏitkovosti a dûdiãnosti skotu na Moravû” za léta 1923–1928. Autorem kniÏního zpracování v˘sledkÛ kontroly uÏitkovosti je prof. MVDr. Josef Taufer. S kontrolou uÏitkovosti se zaãalo na Moravû jiÏ v dubnu r. 1909 (v âechách r. 1903, v Nûmecku r. 1894, v Dánsku 1895). Roz‰ifiovala se jen pozvolna

a vût‰ího rozsahu nabyla aÏ po roce 1923 (kontrolní asistent pro kravafiskou oblast byl ustaven aÏ v roce 1928 na TauferÛv popud; stav fiady zdej‰ích chovÛ byl jiÏ varující). Prof. Taufer byl zakladatelem, iniciátorem a propagátorem kontroly uÏitkovosti v âeskoslovenské republice. V uvedené publikaci, ve II. Kapitole – „Chovné cíle a smûry v chovu skotu na Moravû” napsal: „...Chovné obvody skotu hfibíneckého a kravafiského jsou pfiíli‰ malé a tudíÏ moÏnost biologicky a hospodáfisky úãeln˘ch kombinací vloh men‰í ... Dosavadní izolace plemena hfibíneckého a kravafiského udrÏovala se spí‰e z tradiãních dÛvodÛ národnostních pfiíslu‰n˘ch chovn˘ch obvodÛ, neÏ z dÛvodÛ plemenáfisk˘ch ... Je tudíÏ skot bernskohanáck˘, jenÏ je geneticky pfiíbuzn˘ se skotem hfibíneck˘m a kravafisk˘m, jedin˘m moÏn˘m regenerátorem skotu hfibíneckého a kravafiského, kteráÏto plemena nedají se regenerovati z vlastních populací pro nedostatek vhodn˘ch plemenn˘ch b˘kÛ u skotu hfibíneckého a také pro zfiejmé degeneraãní jevy u skotu kravafiského...” V dal‰ích kapitolách pak prof. Taufer hovofií otevfienû o tom, Ïe obû krajová plemena (hfibínecké pocházelo z v˘chodních âech) budou pfiedev‰ím z praktick˘ch dÛvodÛ asimilována plemenem bernsko-hanáck˘m. Znal dobfie pfiíãiny nízk˘ch poãetních stavÛ u tûchto plemen a vûdûl, Ïe pfii ekonomicky v˘hodnûj‰ím chovu bernsko-hanáckého skotu bude jen málo dÛvodÛ k pokusÛm o záchranu a roz‰ífiení tûchto plemen. V roce 1932 svolala Zemûdûlská rada v Brnû poradu zástupcÛ chovatelÛ a odborníkÛ. Jejím tématem byly dal‰í postupy ‰lechtûní chovu skotu na Moravû. Zde bylo pfiijato usnesení zahájit unifikaci moravského skotu. Plemena hfibínecké a kravafiské tak mûla splynout s plemenem bernsko-hanáck˘m. Novû stanoven˘m chovn˘m cílem byl „u‰lechtil˘ moravsk˘ ãervenostrakat˘ skot”. Mnoho pfiítomn˘ch se zde vyslovilo pro hledání cesty, jak alespoÀ kravafisk˘ skot zachovat, neboÈ zvlá‰tû pro podhorské oblasti se jevil v˘hodnûj‰í, neÏ rámcovû vût‰í a tûÏ‰í skot bernskohanáck˘, ale zfiejmû jiÏ bylo pozdû.

Pfies tyto pesimistické v˘hledy z let dvacát˘ch a tfiicát˘ch se na Kravafisku udrÏela fiada vynikajících ãistokrevn˘ch chovÛ aÏ do konce druhé svûtové války. Údaje o tûchto stádech, o jejich rekordmankách v ãesk˘ch i nûmeck˘ch stájích, celé generace nad‰en˘ch chovatelÛ, vzpomínky pamûtníkÛ, fotografie, medaile a diplomy z v˘stav, to by mûlo na tomto místû dokreslit podobu fenoménu, kter˘ ode‰el do dûjin na‰eho zemûdûlství s hrd˘m jménem kravafisk˘ skot. O tom nûkdy pfií‰tû. Plemenáfiské programy z padesát˘ch aÏ sedmdesát˘ch let minulého století jiÏ s kravafisk˘m skotem nepoãítaly. Nebylo s ãím. Zbylé potomstvo bylo zu‰lechÈováno plemenem Ayshire anglického nebo finského pÛvodu, pozdûji pak plemeny MRI a ãervenou variantou ãernostrakatého hol‰t˘nského skotu. âást zmizela v programu pfievodného kfiíÏení s ãernostrakat˘mi plemeny. Pfiesto se je‰tû dlouho vracela krev kravafiského skotu do na‰ich chovÛ v nûkolika liniích plemenn˘ch b˘kÛ. Byli to Targo‰, Turek, Valdgráf a Venas. V první polovinû 80. let jsme se coby mladí plemenáfii pokusili vyhledat ve stádech na‰eho regionu v‰e, co ze staré chovatelské slávy zbylo. Podafiilo se nám najít jednu jedinou dojnici, která nesla v‰echny plemenné znaky uvedené zde v opisu z Moravského Kravafiska. Odpovídala ãeskému rázu. DoÏívala právû svÛj dlouh˘ dvanáctilet˘ Ïivot v jednom z chovÛ JZD Tichá. Jejím otcem byl Valdgráf – Vd 9. Byla poslední svého druhu? Kdo znal krásná, vyrovnaná a zdravá stáda zu‰lechtûného ãeského ãervenostrakatého skotu v Polance nad Odrou, Klimkovicích, Albrechtiãkách, Petfivaldíku, ve ‰lechtitelském chovu v Nové Horce, v nûkter˘ch chovech VFU Brno a jinde, ten ví, Ïe zde bylo stavûno na dobr˘ch a poctiv˘ch základech...

Se souhlasem autora pﬁevzato z ãasopisu Poodﬁí 3/2002 (www.casopispoodri.cz) Seznam pouÏité literatury dostupn˘ u autora.

Importovaná zvífiata z pohledu v˘poãtu plemenn˘ch hodnot Alena Svitáková, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Problematikou importovan˘ch zvífiat se v poslední dobû zab˘vá pfiedev‰ím plemeno charolais. JiÏ v minulosti se toto téma velmi skloÀovalo, pojìme si tedy probrat nûkolik základních aspektÛ, které jsou s ním spojeny. Nákup cizí krve, která osvûÏí ãeskou populaci, je vÏdy pfiínosn˘. Má ale svá úskalí. Chovatel si vybírá na základû toho, jak zvífiata vypadají a podle „ãísel” ze zemû dovozu. Mnohdy se jedná o zemi pÛvodu daného plemene, kolébku a pro mnohá plemena také z té nejlep‰í svûtové populace. To, Ïe by si chovatel vybral dle exteriéru ‰patné zvífie, nepfiepokládejme. Úkolem tohoto ãlánku je se zamûfiit na „ãísla” a moÏné problémy z nich plynoucí. Chovatelská úroveÀ v âR je vysoká, to dokazují údaje i z mezinárodního genetického srovnání Interbeef, kterého je âeská republika ãlenem (viz ãlánek na jiném místû tohoto zpravodaje). Hlavním produktem je odstavové tele a proto je intenzita rÛstu hlavním selekãním kritériem. Proto je dÛleÏité mít na pamûti, jak˘ je prÛmûr mého plemene v âR a jak˘ v zemi nákupu. I kdyÏ mnohá ãísla mohou vypadat obstojnû, nûkdy nedosahují ani prÛmûru v âR. NatoÏ chovu, pro kter˘ se má nákup uskuteãnit nebo kde by chovatel chtûl pomocí tûchto nov˘ch jedincÛ b˘t – to se t˘ká pfiedev‰ím nakoupen˘ch jalovic. To si nûktefií chovatelé ne vÏdy uvûdomí a mohou tak mylnû pfiedpokládat, Ïe nakoupí-li v zahraniãí kvalitní zvífiata, budou automaticky v na‰ich podmínkách nadprÛmûrná. Ne vÏdy ale tomu tak nutnû musí b˘t. U b˘kÛ je situace jiná, zde se jedná také o selektovanou populaci. To je jeden pohled, ten jednodu‰‰í. Samozfiejmû je na kaÏdém chovateli jakou zvolí

strategii a rÛst nemusí b˘t hlavním selekãním kritériem pro v˘bûr daného jedince. Import jalovic i b˘kÛ je v‰ak provádûn proto, aby se u nás zapojili úspû‰nû do plemenitby. Proto mnoho chovatelÛ kouká na to, zda dané zvífie má i genetické pfiedpoklady pro pfienos sv˘ch pfiedností na dal‰í generaci. A zde uÏ je mnohem vût‰í problém. Genetické vyhodnocení je vÏdy ‰ité na míru danému státu a jeho chovatelsk˘m podmínkám. Chtû nechtû se pfiizpÛsobuje hlavnímu zpÛsobu prodeje (u nás odstavové tele, jinde tfieba jateãné zvífie). Prodej plemenného materiálu je pro kaÏd˘ tento systém jen pfiíjemn˘m zpestfiením, nikoliv hlavním produktem. Práce s údaji ze zemû pÛvodu Jak tedy na „cizí” ãísla nahlíÏet? V první fiadû je nutné si velmi dobfie nastudovat, co dané ãíslo znamená a na základû jaké uÏitkovosti bylo stanoveno. Jak se stanovuje prÛmûr a jak˘ je prÛmûr daného roãníku, ve kterém si chci zvífiata koupit. Toto dává chovateli obrovskou v˘hodu orientace. Dal‰í nutná vûc je to, Ïe je tfieba si uvûdomit, Ïe zvífie, které vychází nejlépe v jednom systému, tak

nemusí ani zdaleka vycházet v systému druhém. Jin˘mi slovy, co je nûkde topka, nemusí b˘t top i v âR. Proã tomu tak je? Je to tím, Ïe plemenná hodnota (PH) je stanovena na základû porovnání genetiky s vrstevníky v urãitém prostfiedí, ale v jiném daná genetická v˘hoda (vysoká PH) v˘hodou b˘t nemusí. Jak to vysvûtlit prakticky? Je rozdíl, zda zvífiata chováte ve velk˘ch skupinách nebo v mal˘ch. Nûkteré rÛstové schopnosti se ve velk˘ch skupinách nemusí projevit, protoÏe zvífie si tfieba neumí vybudovat pozici u krmného Ïlabu a proto, i pfies velk˘ genetick˘ potenciál rÛstu, neporoste. Proto v zemi, kde se tradiãnû chovají zvífiata v men‰ích stádech na tuto vlastnost (umûní se prosadit vÛãi vrstevníkÛm) neprovádí Ïádná nepfiímá selekce a zvífie jí nemá pfiirozenû zakofienûnou a pfii importu do podmínek, kde je tato vlastnost nutná, prostû neobstojí. Tento pfiíklad je trochu tûÏkopádn˘, má v‰ak nastínit vliv interakce genotypu a prostfiedí. Proto pro efektivnûj‰í porovnání rÛzn˘ch genotypÛ vzniklo mezinárodní genetické vyhodnocení. Svût dojen˘ch plemen na tomto postavil cel˘ obchod

a ten se stal prakticky bezhraniãní. U masn˘ch plemen je to díky men‰ímu mnoÏství inseminace problémem, ale napfi. projekt Interbeef ukazuje, Ïe je tato my‰lenka proveditelná i v praxi a má své opodstatnûní. Zde se na základû genetick˘ch korelací mezi zemûmi = ãíselnû vyjádfienou odchylkou zemí, vypoãítávají PH pro jednotlivá zvífiata tak, jako by byla pfiímo v dané zemi. Proã to tu zmiÀuji. Pro nákup mlad˘ch zvífiat je bohuÏel díky striktním pravidlÛm pro publikaci v˘sledkÛ Interbeef nevhodn˘. Zde si mÛÏeme pouze zkontrolovat otce zvífiete a to taky jen tehdy, pokud má dostateãnou spolehlivost nebo byl v âR pouÏit˘. Co, ale z tûchto v˘poãtÛ mÛÏeme pouÏít skoro vÏdy, je právû hodnota genetické korelace mezi zemûmi. U v˘‰e zmiÀovaného plemene charolais je mezi âR a FR na hodnotû 0,8. Pfiesnost hodnocení ve Francii pro âR je tedy 0,8*0,8 = 0,64. TakÏe kaÏdé ãíslo, které chovatel vidí, je nutné brát s touto pfiesností. JenÏe problém je, Ïe ani v zemi pÛvodu nejsou PH stanovovány se 100% spolehlivostí. Proto v˘sledná spolehlivost je 0,64 * daná spolehlivost. A zde uÏ se dostáváme k zajímavému faktu, Ïe pokud se

jedná o nepfiíbuzné jedince, tak i pfii krásn˘ch a vysok˘ch ãíslech ze zemû pÛvodu, mÛÏe dojít k tomu, Ïe se dan˘ genotyp v âR neuchytí a nemusí nutnû b˘t pfiínosn˘ pro na‰e podmínky. Pokud má zvífie v na‰ich podmínkách „znám˘” pÛvod (= má zde pfiíbuzné jedince), je samozfiejmû jednodu‰‰í urãit, jestli bude pro na‰e podmínky zlep‰ovatelem nebo ne a to na základû zku‰enosti s pfiíbuzn˘mi jedinci. Jak geneticky hodnotíme importovaná zvífiata v âR Importovan˘ jedinec se do ãeského genetického hodnocení dostane aÏ na základû uÏitkovosti svého potomstva (váÏení telat). Pfiejímání vlastní uÏitkovosti se nedûje, protoÏe ji nejsme schopni správnû oãistit. Neumíme správnû nastavit chovatelské a genetické podmínky zemû pÛvodu zvífiete. K tomu bychom museli zopakovat cel˘ v˘poãet zemû pÛvodu a k tûmto datÛm samozfiejmû nemáme pfiístup. Proto zvífie vstupuje do na‰eho systému jako prÛmûrné. Tento princip uplatÀují v‰echny zemû a nejsme v tom tedy Ïádnou v˘jimkou. To, jestli se zvífie od prÛmûru posune a jak˘m smûrem, záleÏí pfiedev‰ím na

dvou faktorech. Prvním z nich je, jestli máme pfiíbuzné jedince v na‰í populaci a jak˘ je tento vztah. Pfii v˘poãtu PH zohledÀujeme 4 generace pfiedkÛ a kaÏdá dal‰í generace ovlivÀuje tu v˘chozí ménû a ménû. Po dobnost otce a potomka je 50 %, u dûda je to jiÏ jen 25 % atd. Druh˘m faktorem je uÏitkovost vlastního potomka a její porovnání k prÛmûru vrstevníkÛ. JiÏ mnohokrát se stalo, Ïe pfii porovnání potomstva dvou plemeníkÛ jedno bylo o mnoho lep‰í neÏ druhé. PH plemeníka, kter˘ se „neudrÏel” v konkurenci, se pak sniÏuje. To se mÛÏe klidnû stát i u inseminaãních b˘kÛ, ktefií nemají potomky v mnoha stádech a b˘k v pfiirozené plemenitbû má prostû v˘sledky lep‰í. Nepochopení tûchto zákonitostí pak mÛÏe vést ke zpochybÀování plemenn˘ch hodnot. Je to ale skuteãnû chyba v˘poãtu jak leckdy sl˘cháme? Nikoliv, pro dané podmínky je prostû jedna genetika v˘hodnûj‰í neÏ druhá. Pojìme ale k praktick˘m v˘sledkÛm. Pro plemeno charolais vzniklo v poslední dobû nûkolik rozborÛ na toto téma (prezentace v˘sledkÛ jsou dostupné jako pfiílohy zápisÛ

z jednání klubu). Jaké z nich jsou závûry? Genetické hodnocení importovan˘ch zvífiat závisí s jejich propojeností na ãeskou populaci. Pokud je niÏ‰í, plemenná hodnota je vztaÏná k prÛmûru a je ovlivnûna uÏitkovostí potomka. Nesprávnû oãi‰tûná uÏitkovost ze zemû pÛvodu nepfiiná‰í do na‰eho hodnocení Ïádné validní informace. Naopak by jejich vyuÏitím pro v˘poãty PH docházelo ke srovnání importovan˘ch zvífiat mezi sebou v nûkolika málo skupinách vrstevníkÛ. To pfiiná‰í zase jen „‰um” do v˘poãtu a znaãnû ho to znepfiesÀuje, coÏ by ve svém dÛsledku nadûlalo více ‰kody, neÏ uÏitku. Jak ovlivÀuje importovan˘ rodiã svého potomka? Toto je zcela zásadní otázka. Zvífiata neimportujeme proto, abychom získali poznatky o jejich vlastní uÏitkovosti. Na základû její znalosti jsme je pfieci jiÏ nakoupili a zvífie jí nemá ‰anci jakkoliv ovlivnit. Je jen otázka, jestli se povedlo koupit zvífie, které svÛj genetick˘ potenciál dokáÏe uplatnit v na‰ich podmínkách. Druhou vûcí je, Ïe jsme mohli vybrat zvífie, které bylo jen v˘bornû pfiipravené a nakrmené, a koupil se obrázek, kter˘ nemá faktické dal‰í genetické pokraãování. Po mnoha náhledech do situace importovan˘ch zvífiat a jejích rozborech, mÛÏeme jen konstatovat nûkolik základních pravidel. Spolehlivost PH po tomka více ovlivÀuje poãet jeho vlastních váÏení, neÏ spolehlivost PH rodiãÛ. I potomek importované prvotelky má v prÛmûru spolehlivost 0,5, pokud je do daného v˘poãtu 2x zváÏen. To, jestli je PH vysoká ãi nízká pak ovlivÀuje jeho pfiímé porovnání s vrstevníky na chovu, kde pÛsobí. Zde se vracím k pÛvodní my‰lence. Je nesmírnû dÛleÏité umût odfiltrovat úroveÀ chovu, ve kterém byla dosaÏena uÏitkovost. V nûkterém je 210denní hmotnost pro b˘ãky charolais 315 kg vysoce nad prÛmûrem, pro jiné

je to úpln˘ podprÛmûr. Je první zvífie geneticky ‰patné? Moje odpovûì je NEVÍM, na to by mi pfiesnou odpovûì pfiinesl aÏ v˘poãet. Na základû sv˘ch zku‰eností tvrdím, Ïe není. âasto se jedná o zvífie, které rostlo v ménû energeticky v˘hodn˘ch podmínkách, a pfiesto se uplatnilo. Proto je nutné si poloÏit základní otázku. Jakou chceme mít dal‰í generaci? Pokud lep‰í neÏ tu stávající, coÏ by mûlo b˘t cílem kaÏdého chovatele, tak je nutné oãistit jednotlivé managementy chovÛ a hledat zvífiata, která se dokáÏou oproti sv˘m vrstevníkÛm prosadit. To nikdy na základû vlastní uÏitkovosti nepÛjde. Spolehlivost PH na úrovni 0,5 je dostateãná Z úst ãásti chovatelÛ obãas zaznívá, Ïe spolehlivost plemenn˘ch hodnot na úrovni 0,5 je nízká a Ïe se podle ní tedy nedá fiídit. Opak je ale pravdou. Mnoho let byla chovatelská rozhodnutí u dojeného skotu ãinûna na základû mnohem niÏ‰í spolehlivosti (0,35) a ãekalo se mnoho let, neÏ se b˘kÛm zaãaly telit dcery, aby se jejich v˘sledky dostaly na tuto hranici. Na‰e obrovská v˘hoda (oproti dojenému systému) je, Ïe první selekce (v˘bûr b˘ãka do odchovu, testu) pfiichází na základû spolehlivosti 0,5–0,6. Pfii dokonãení testu se je‰tû spolehlivost mírnû zv˘‰í. Je totiÏ zvá-

Ïená i roãní hmotnost a zde dochází k porovnání genotypÛ tûch lep‰ích jedincÛ. Vrstevníky si totiÏ dûlají právû b˘ci v testu, odchovu. Zde je potfieba znovu pfiipomenout potfiebu pravidelného váÏení telat v dan˘ch termínech, které je klíãové pro dosaÏení této úrovnû spolehlivosti PH. Navíc pro mnoho zemí je hodnota 0,5 hranicí pro publikaci v˘sledkÛ chovatelské vefiejnosti a bere se jako zlat˘ standard. Urãitû je tedy moÏné s plemenn˘mi hodnotami na úrovni této spolehlivosti pracovat a vyuÏívat je k úãinné selekci. Závûr Závûrem je nutné fiíct, Ïe import zvífiat je vÏdy dobr˘m poãinem. Je v‰ak tfieba se pfiipravit, Ïe nûkterá zvífiata nesplní oãekávání chovatele a pfiínosem pro jeho chov nebudou. I pfies vynaloÏené prostfiedky tak musí pfiijít správná a nekompromisní selekce, která bude posouvat dané plemeno (chovatele) dopfiedu. Je na zváÏení kaÏdého z vás, kter˘m smûrem a v jaké intenzitû bude provádûna. Nastavení tûchto mantinelÛ je plnû v rukou chovatelÛ daného plemene jako celku, protoÏe pokrok je spoleãn˘m dílem v‰ech. Proto ‰Èastnou ruku pfii v˘bûru toho nejlep‰ího.

Zpracováno v rámci projektu NAZV QK 1910059.

Rib-eye-, flank-, rump- nebo striploin-steak: hmotnostní ztráty plátkÛ masa pfii tepelné úpravû v konvektomatu a vybrané senzorické a instrumentální vlastnosti Macharáãková, B., Bednáfi, J., DoleÏalová, J., JeÏek, F., Kameník, J. Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární univerzita Brno Souhrn Celkem bylo tepelnû o‰etfieno a analyzováno 144 vzorkÛ plátkÛ hovûzího masa (nízk˘ ro‰tûnec, vysok˘ ro‰tûnec, kvûtová ‰piãka, flank). Byly zji‰Èovány hmotnostní ztráty plátkÛ masa o síle 20–25 mm a s podílem 1 % soli pfii tepelné úpravû opékáním v konvektomatu. Maso ztratilo v prÛmûru od 13,6 % do 32,7 % své váhy v závislosti na pouÏité teplotû, délce tepelné úpravy, druhu masa a úpravû (s tenderizací, nebo bez). Vy‰‰í podíl ztrát byl spojen s vy‰‰í teplotou pfii opékání. Tenderizace pozitivnû ovlivnila kfiehkost masa. Nízk˘ ro‰tûnec z jalovic byl kfiehãí neÏ z b˘kÛ. Bûhem tepelné úpravy masa do‰lo k zv˘‰ení hodnot pH masa. Úvod V âR se pohybovala spotfieba hovûzího masa v minulé dekádû mezi 7,5–9,4 kg na osobu a rok (âSÚ, 2021). Dominantní podíl spotfieby pfiipadá v souãasnosti na kulinárnû upravené hovûzí. Kromû mletého masa v podobû hamburgerÛ, které nabízí zejména systémová gastronomie, se velké oblibû spotfiebitelÛ tû‰í plátkovaná masa pfiipravená v krátkém ãase grilováním nebo opékáním. Pfii konzumaci hovûzího masa hraje velkou roli kfiehkost, i kdyÏ v mnoh˘ch studiích dávají hodnotitelé vût‰í v˘znam chuti a vÛni (Liu et al., 2020). Zmûny kfiehkosti masa pfii tepelné úpravû vypl˘vají z modifikace pojivové tkánû a myofibrilárních bílkovin (Ismail et al., 2019). Na kfiehkost má ale vliv fiada dal‰ích faktorÛ, jako je zejména struktura kosterních svalÛ, ze kter˘ch maso

Flank steak na řezu. Tepelná úprava na 60 °C nestačí kompletně denaturovat myoglobin a ve středu masa tak ještě zůstává náznak narůžovělé barvy

pochází, nebo zrání masa (Bednáfi et al., 2020). Zrání masa souvisí s proteol˘zou hlavních bílkovin udrÏujících strukturální integritu myofibril, proto se oznaãuje také jako fáze kfiehnutí masa (Nair et al., 2019). Mezi oblíbené a ãasto pfiedkládané plátky hovûzího masa patfií vysok˘ ro‰tûnec (rib-eye steak), nízk˘ ro‰tûnec (striploin steak) nebo kvûtová ‰piãka (rump steak). V posledních letech se v nabídce restaurací objevuje také tzv. flank steak. Anatomicky jde o libovou ãást svalu m. rectus abdominis (Kameník et al., 2014). V profesionálních kuchyních se stal nepostradateln˘m pomocníkem kuchafie konvektomat. Toto v‰estranné zafiízení dokáÏe tepelnû upravit potraviny bûÏn˘mi postupy (peãení, du‰ení, grilování, opékání ad.) s vyuÏitím úspory energie i ãasu, ale s dodrÏením a pfiíp. i záznamem dat pro systém HACCP. Cílem pfiedkládané studie bylo srovnat hmotnostní ztráty rÛz-

n˘ch plátkÛ hovûzího masa upravovan˘ch opékáním v konvektomatu, posoudit kfiehkost masa mezi jednotliv˘mi druhy steakÛ a zpÛsobech úpravy (s tenderizací nebo bez tenderizace) vãetnû zohlednûní doby zrání (21 vs. 42 dní). Materiál a metody V období bfiezen 2019 – únor 2021 bylo v laboratofiích Ve terinární a farmaceutické univerzity Brno (od 1. 4. 2021 Veterinární univerzita Brno, VETUNI) tepelnû o‰etfieno a analyzováno celkem 144 vzorkÛ plátkÛ hovûzího masa (nízk˘ ro‰tûnec, vysok˘ ro‰tûnec, kvûtová ‰piãka, flank). Vysok˘ ro‰tûnec sestával z m. longissimus thoracis a pfiilehl˘ch svalÛ mezi 8. a 12. hrudním obratlem, nízk˘ ro‰tûnec (striploin) je m. longissimus lumborum mezi 13. hrudním obratlem a posledním bederním obratlem, kvûtovou ‰piãku (rump) pfiedstavuje sval m. gluteus medius). Maso pocházelo ze skotu poraÏeného v jednom jateãním provozu vzdáleném do 50 km od VETUNI.

Hmotnostní ztráty pfii tepelné úpravû byly zji‰Èovány opékáním plátkÛ masa o síle 20–25 mm v konvektomatu Rational SCC 61E. Zrání masa probûhlo pfii teplotû 2 °C po dobu 21 nebo 42 dnÛ v provozovnû dodavatele, kter˘ souãasnû provozuje i jatky, kde byl skot poraÏen. Vzorky masa byly pfiipraveny s podílem soli 1,0 %. Vybrané plátky masa (viz tab. 2) byly pfied tepelnou úpravou tenderizovány s pouÏitím ruãního tenderizéru Jaccard Super 3 (dodavatel Maso-profit s.r.o., Brno). Pfied tepelnou úpravou byly vzorky masa zváÏeny jednotlivû s pfiesností na 0,001 g (váhy Radwag PS 3000; Radwag váhy s.r.o., ·umperk, âeská republika). Po tepelné úpravû následovala 5minutová temperace pfii 22 °C a opûtovné zváÏení s pfiesností na 0,001 g. V závislosti na hmotnosti jednotliv˘ch vzorkÛ mas byla na laboratorních vahách odváÏena pfiíslu‰ná mnoÏství soli. Plátky masa byly soleny pfied tepelnou úpravou s prodlevou 10 min mezi solením a poãátkem tepelné úpravy. Pro kaÏd˘ druh úpravy a dan˘ typ

Použití tenderizéru u flank steaků před tepelnou úpravou

masa bylo analyzováno vÏdy 8 dílãích vzorkÛ. Mûﬁení hodnot pH, stanovení podílu su‰iny, obsahu tuku a bílkovin, instrumentální anal˘za (W-B test) a senzorická anal˘za byly provedeny postupy uveden˘mi ve studii Macharáãková et al. (2021). V˘sledky a diskuze V experimentu byly pouÏity 4 rÛzné druhy plátkÛ hovûzího masa, které se od sebe li‰í struk-

Tab. ã. 1: Chemické sloÏení ãtyﬁ druhÛ hovûzího masa pouÏit˘ch v experimentu Druh masa flank steak rump steak rib-eye striploin

Voda [%] 71,3 74,0 68,2 72,4

Celk. bílkoviny [%] 20,9 22,8 20,1 23,3

Kolagen [%] 1,1 0,8 1,0 1,0

Tuk [%] 6,4 2,0 9,6 1,8

turou, chemick˘m sloÏením (tab. 1) a dal‰ími vlastnostmi ãerstvého masa. Sullivan a Calkins (2011) zafiadili svaly tvofiící flank steak, rib-eye nebo striploin mezi stfiednû kfiehké svaly, v pfiípadû rump steaku je jeho hlavní sval (m. gluteus medius) povaÏován za tuh˘. JestliÏe porovnáme v˘sledky stfiiÏní síly (Warner-BratzlerÛv test) vzorkÛ masa vyzrálého 21 dní a upraveného s teplotou v jádfie 60 °C (u rib-eye 65 °C), potom hodnota u rump steaku (47,3 N) byla skuteãnû vy‰‰í, neÏ v pfiípadû dal‰ích druhÛ mas (flank 30,3 N; rib-eye 32,3 N; striploin 36,08 N). Nejvût‰í rozdíly v chemickém sloÏení pfiedstavoval podíl tuku (tab. 1). Nejtuãnûj‰ím druhem byl vysok˘ ro‰tûnec, kde se tuk ukládá v podobû intermuskulárního tuku, coÏ pfiispívá podstatnou mûrou k oblibû rib-eye steaku u konzumentÛ. Flank steak byl v pofiadí druh˘m nejtuãnûj‰ím druhem hovûzího masa. V tomto pfiípadû se ale jednalo o tuk intramuskulární (flank steak tvofií na rozdíl od vysokého ro‰tûnce jen jeden sval), kter˘ se v˘raznû zasluhuje o ‰Èavnatost a chuÈ tohoto steaku. Jen je tfieba zajistit správnou tepelnou úpravu, která by mûla b˘t v pfiípadû flank steaku na úrovni „medium-rare”, tj. s vnitfiní teplotou 55–60 °C (Grabowski, 2019). Vliv struktury a chemického sloÏení jednotliv˘ch druhÛ steakÛ se projevil i v senzorick˘ch

vlastnostech po tepelné úpravû (tab. 4). Hmotnostní ztráty plátkÛ hovûzího masa po rÛzn˘ch reÏimech tepelné úpravy jsou zaznamenány v tab. 2. Maso ztratilo v prÛmûru od 13,6 % (reÏim 55 °C/9 min) do 32,7 % (60 °C/12 min, s tenderizací) své váhy. Vy‰‰í podíl ztrát byl spojen s vy‰‰í teplotou, jak názornû ukazují v˘sledky plátkÛ nízkého ro‰tûnce (striploin) upraven˘ch v reÏimu teplot 55; 65 nebo 75 °C. Tato závislost je podmínûná strukturou masa (kosterní svaloviny), která se vlivem vy‰‰ích teplot mûní. Pfii teplotách mezi 40 a 60 °C nastává v˘raznûj‰í smr‰Èování v pfiíãném smûru svalov˘ch vláken, v teplotním rozsahu 60 aÏ 80 °C je naopak vût‰í smr‰tûní v podélném smûru (Purslow et al., 2016). Se zvy‰ující se teplotou tak nastává intenzivnûj‰í smr‰tûní masa, v dÛsledku ãehoÏ vznikají vy‰‰í hmotnostní ztráty vypuzením ãásti volné vody spolu s obsaÏen˘mi rozpu‰tûn˘mi sloÏkami. Podíváme-li se na ztráty jednotliv˘ch druhÛ masa pfii vnitfiní teplotû 60 °C, nejniÏ‰í vykázal rump steak (23,65 %), následoval nízk˘ ro‰tûnec (26,22 %) a flank steak (27,30 %). Vysok˘ ro‰tûnec byl opracován na vnitfiní teplotu 65 °C, pfiesto vykázané prÛmûrné ztráty byly daleko men‰í (14,62 %). U plátkÛ masa flank, rump a striploin byla pouÏita také tenderizace, tj. naru‰ení celistvé struktury masa tenk˘mi ãepe-

Tab. ã. 2: Hmotnostní ztráty ãtyﬁ druhÛ hovûzích steakÛ vãetnû hodnoty stﬁiÏní síly po tepelné úpravû v konvektomatu v rÛzn˘ch reÏimech (prÛmûr±smûrodatná odchylka, ve v‰ech reÏimech n=8) Druh masa flank steak rump steak rib-eye

Vyzrálost 21 42 21 42 21 21 21 42

dní dní dní dní dní dní dní dní

21 dní

striploin

21 dní, býk* 21 dní, jalovice*

Hmotnostní ztráta (%) 27,30 ± 3,49a1 31,96 ± 4,14a 30,43 ± 3,312,b 32,68 ± 1,86b 23,65 ± 3,27c 25,89 ± 6,71c 14,62 ± 2,63d 21,53 ± 2,89e 26,22 ± 2,55f,3 27,12 ± 1,43f,5 32,12 ± 1,81g,4 15,45 ± 2,33h,6 17,35 ± 4,70 18,25 ± 2,38 24,76 ± 1,31 13,61 ± 2,57 20,36 ± 3,77 25,64 ± 1,44

Střižní síla – WB (N) 30,33 ± 2,56 51,94 ± 9,75 47,72 ± 7,96 36,55 ± 7,49 47,34 ± 10,31 27,16 ± 7,28 32,33 ± 4,78 53,33 ± 5,88 36,08 ± 6,10 30,02 ± 6,98 35,11 ± 7,33 32,22 ± 5,59 33,92 ± 7,01 43,44 ± 8,49 56,64 ± 8,14 29,86 ± 6,34 30,00 ± 4,17 40,94 ± 4,19

Režim (dosažená vnitřní teplota/délka tepelné úpravy) 60 °C/9 min 60 °C/12 min 60 °C/11 min/tenderizace 60 °C/12 min/tenderizace 60 °C/8 min 60 °C/8 min/tenderizace 65 °C/13 min 65 °C/15 min 60 °C/11 min 60 °C/8 min/tenderizace 70 °C/14 min 70 °C/7 min/tenderizace 55 °C/10 min 65 °C/9 min 75 °C/12 min 55 °C/9 min 65 °C/12 min 75 °C/13 min

Pozn.: pro sloupec s výsledky hmotnostních ztrát platí: a,a P > 0,05; b,b P > 0,05; c,c P > 0,05; f,f P > 0,05; d,e P < 0,05; g,h P < 0,05; 1,2 P < 0,05; 3,4 P < 0,05; 5,6 P < 0,05; hodnoty střižní síly ve stejné barvě označují plátky masa ošetřené stejným tepelným režimem, ale s, nebo bez tenderizace. * skupina býk, jalovice navzájem vyhodnoceny pomocí dvoufaktorové analýzy variance s nerovností rozptylů na hladině významnosti α = 0,05, (F = 4,35; Fkrit = 2,01). Samotná skupina býk a samotná skupina jalovice byla vyhodnocena pomocí jednofaktorové analýzy variance na hladině významnosti α = 0,05. Býk F = 11,65, jalovice F = 33,36; Fkrit = 3,47.

Tab. ã. 3: Hodnoty pH masa pﬁed a po tepelné úpravû (prÛmûr±smûrodatná odchylka) Druh masa flank steak rump steak rib-eye striploin steak

pH syrového masa 5,80 ± 0,17 5,58 ± 0,07 5,55 ± 0,05 5,50 ± 0,09

lemi. Tím se oslabí stah masa pfii tepelné úpravû s potenciálním vlivem na hmotnostní ztráty a kfiehkost masa. V pfiípadû flank steaku po 21 dnech zrání tenderizace zv˘‰ila hmotnostní ztráty (P < 0,05), ale na kfiehkosti se nijak pozitivnû neprojevila. Ve v‰ech ostatních pfiípadech mûlo pouÏití tenderizéru za následek vy‰‰í kfiehkost masa, tj. niÏ‰í hodnotu W-B stfiiÏní síly (tab. 2). Vy‰‰í kfiehkost masa byla zaznamenána také hodnotiteli pfii senzorickém posouzení. Na druhou stranu naru‰ení struktury plátkÛ masa tenderizací vedlo k vy‰‰ím hmotnostním ztrátám, patrnû dÛsledkem vy‰‰ího vypuzení vody otvory po ãepelích tenderizéru. PouÏití tenderizéru lze doporuãit jen u masa s vysokou mikrobiální kvalitou. JestliÏe je maso na svém povrchu kontaminováno bakteriemi, ãepele

pH < po tepelné úpravě 6,12 ± 0,13 5,61 ± 0,08 5,81 ± 0,19 5,71 ± 0,11

Hodnota P < 0,05 > 0,05 < 0,05 < 0,05

tenderizéru mohou bakterie vná‰et dovnitfi, coÏ znesnadÀuje jejich devitalizaci pfii tepelné úpravû. V pfiípadû pouÏití tenderizéru by mûly b˘t plátky masa o‰etfieny na vnitfiní teplotu minim. 70 °C. JestliÏe se porovnávaly hmotnostní ztráty plátkÛ masa vyzrálého 21 nebo 42 dnÛ, tak v pfiípadû flank steakÛ ztráty nebyly statisticky v˘znamné, i kdyÏ po 42 dnech byly v ãíselném vyjádfiení ztráty vy‰‰í. V pfiípadû vysokého ro‰tûnce (rib-eye) v‰ak byly rozdíly statisticky v˘znamné (tab. 2). Vliv pohlaví se projevil na kfiehkosti masa. Maso jalovic vykázalo niÏ‰í hodnoty stfiiÏní síly, neÏ tomu bylo u masa b˘kÛ ve v‰ech reÏimech tepelné úpravy. Plátky nízkého ro‰tûnce b˘kÛ a jalovic byly opékány v reÏimu vnitfiní teploty

úprava masa má za následek zv˘‰ení hodnoty pH. Tato zmûna hodnoty pH patrnû reprezentuje zmûny v proteinovém náboji. Zv˘‰ení hodnot pH pfii tepelné úpravû masa pfii normálních hodnotách pH vysvûtlili autofii Hamm a Deatherage (1960) poklesem koncentrace acidogenních skupin v mase.

Plátek nízkého roštěnce tepelně upravený na teplotu v jádře 60 °C. V porovnání s flank steakem je růžová barva v centru masa výraznější

55 °C (medium rare), 65 °C (medium well) nebo 75 °C (well, McGee, 2004). Vy‰‰í teploty mûly pfiitom vliv nejen na v˘‰i hmotnostních ztrát (pfiímo úmûrnû), ale také na tuhost masa (pfiímo úmûrnû) vyjádfienou v N jako hodnota stfiiÏní síly (tab. 2). V tab. 3 jsou uvedené hodnoty pH masa mûfiené vpichovou

elektrodou ve vzorcích ãerstvého (tj. syrového) masa a masa po tepelné úpravû. Z v˘sledkÛ je zﬁejmé, Ïe u Ïádného vzorku nebyla zaznamenána vada typu DFD (pHu > 6,20). Po tepelné úpravû ve v‰ech pﬁípadech do‰lo k zv˘‰ení hodnot pH, s v˘jimkou rump steaku byl rozdíl statisticky v˘znamn˘ (P < 0,05). popsali, Ïe tepelná

Tab. ã. 4: Vybrané deskriptory senzorick˘ch vlastností plátkÛ hovûzího masa po tepelné úpravû Druh masa

flank steak

rump steak rib-eye

21 dní 42 dní

Vzhled na povrchu 8,35 ± 1,14 8,43 ± 0,71

Příjemnost vůně 7,88 ± 1,33 8,03 ± 0,29

7,43 ± 1,78 6,90 ± 0,79

Celkový dojem 6,70 ± 2,18 7,70 ± 1,00 7,50 ± 1,24 5,07 ± 2,11 7,57 ± 1,40 7,50 ± 1,15

21 dní

8,73 ± 0,69

8,75 ± 0,62

8,18 ± 1,77

7,80 ± 1,96 9,43 ± 0,33 8,83 ± 0,33

42 dní

8,97 ± 0,81

7,60 ± 1,43

3,30 ± 1,57

2,67 ± 2,38 6,93 ± 0,12 5,73 ± 0,90

21 dní

7,38 ± 1,15

7,65 ± 1,43

7,80 ± 1,55

6,08 ± 3,45 6,30 ± 3,02 6,85 ± 2,30

21 dní

8,35 ± 0,75

8,63 ± 0,69

8,38 ± 1,71

7,98 ± 2,59 8,00 ± 1,41 8,03 ± 1,36

21 dní 42 dní

8,00 ± 0,57 7,90 ± 1,71 7,06 ± 1,25

7,80 ± 1,70 5,87 ± 2,49 6,80 ± 1,21

5,85 ± 1,91 7,17 ± 0,65 5,84 ± 2,77

5,20 ± 3,54 7,65 ± 1,06 7,75 ± 1,91 6,87 ± 0,76 7,30 ± 2,52 7,23 ± 2,45 5,56 ± 2,65 6,96 ± 1,91 6,48 ± 2,37

7,56 ± 0,85

6,89 ± 0,95

5,74 ± 2,65

5,21 ± 2,87 6,93 ± 1,54 6,36 ± 1,61

7,80 ± 0,65

6,77 ± 1,27

6,32 ± 0,77

5,88 ± 1,50 6,53 ± 0,94 7,15 ± 0,83

8,00 ± 0,64

7,52 ± 1,06

6,75 ± 1,75

6,47 ± 2,20 7,40 ± 1,35 7,23 ± 0,92

8,13 ± 0,81 8,37 ± 0,25 8,03 ± 0,55 8,08 ± 0,61 8,35 ± 0,38 8,10 ± 0,91

7,93 ± 0,21 8,03 ± 0,55 7,13 ± 0,15 7,55 ± 1,29 6,95 ± 1,84 7,03 ± 1,46

7,40 ± 0,87 6,67 ± 1,70 5,67 ± 2,20 7,73 ± 1,28 6,08 ± 1,11 4,60 ± 1,98

7,03 ± 1,46 6,03 ± 2,29 5,17 ± 2,57 7,23 ± 1,49 6,05 ± 1,58 4,18 ± 1,82

Vyzrálost

21 dní

striploin 21 dní, býk 21 dní, jalovice

Šťavnatost

Křehkost

Chuť

7,87 ± 0,60 7,63 ± 0,87 7,77 ± 1,24 7,83 ± 1,24 6,98 ± 0,97 6,55 ± 1,69

8,13 ± 1,06 7,40 ± 1,31 7,70 ± 0,70 8,30 ± 1,63 6,68 ± 1,43 6,18 ± 1,79

Režim 60 °C/9 min 60 °C/12 min 60 °C/11 min/ tenderizace 60 °C/12 min/ tenderizace 60 °C/8 min 60 °C/8 min/ tenderizace 65 °C/13 min 65 °C/15 min 60 °C/11 min 60 °C/8 min/ tenderizace 70 °C/14 min 70 °C/7 min/ tenderizace 55 °C/10 min 65 °C/9 min 75 °C/12 min 55 °C/9 min 65 °C/12 min 75 °C/13 min

Pozn.: Jednotlivé deskriptory byly hodnoceny pomocí 100 mm nestrukturované přímky, která byla transformována do numerické stupnice (0–10)

Jak zjistili ve své studii Macharáãková et al. (2021), hodnoty pH nemají vliv na v˘‰i podílu hmotnostních ztrát pfii tepelné úpravû masa. Platí to v pfiípadû, kdy maso vykazuje známky standardního prÛbûhu postmortálního metabolismu (tzv. RFN z angl. reddish-pink, firm, non-exudative, tj. rÛÏovûãervené, pevné, nevodnaté). V pfiípadû odchylek jako je maso DFD, nebo PSE jsou hmotnostní ztráty ovlivnûné abnormálním prÛbûhem glykogenol˘zy/gly kol˘zy a niÏ‰í hodnoty pH zpÛsobují vy‰‰í ztráty pfii tepelné úpravû. Závûr Plátky ãtyfi druhÛ hovûzího masa byly tepelnû o‰etfieny s do saÏením vnitfiních teplot 55–75 °C, coÏ odpovídá stupÀÛm medium-rare (55 °C) aÏ well (75 °C). V˘‰e teploty ovlivnila u plátkÛ nízkého ro‰tûnce pfiímo úmûrnû v˘‰i hmotnostních ztrát a rovnûÏ kfiehkost masa. Tenderizace ãerstvého masa pozitivnû ovlivnila kfiehkost masa po tepelné úpravû, negativnû se ale promítla do hmotnostních ztrát, které byly u tenderizovaného masa vy‰‰í. Ne vÏdy byly ale ztráty statisticky v˘znamné. Na základû dfiívûj‰ích experimentÛ a anal˘z lze jednoznaãnû doporuãit v kulinárním zpracování hovûzího masa pouÏití zrání po dobu 21 dní. Del‰í zrání (42 dní) se v pfiedkládané studii promítlo negativnû do v˘‰e hmotnostních ztrát, coÏ nebylo podloÏeno niÏ‰ími hodnotami stfiiÏní síly. Seznam literatury je dostupn˘ u autorÛ. Pfiíspûvek pÛvodnû vy‰el v ãasopise Maso odkud byl se svolením autorÛ pfievzat.

O hovûzím vesele i váÏnû – díl 3. Propagace hovûzího masa a jeho konzumu je sice trochu nad rámec na‰ich povinností, ale souãasnû je nedílnou ãástí na‰í práce. Dûláme ji rádi a povaÏujeme za dÛleÏité seznamovat vefiejnost s novinkami v této oblasti a ostfie bojovat proti nepodloÏen˘m argumentÛm, které hustû plní mediální prostor a které jsou hojnû a s oblibou pouÏívány pfii taÏení proti potravinám Ïivoãi‰ného pÛvodu, hovûzího masa v první fiadû. S polopravdami ãi mnohdy dokonce zcela lÏiv˘mi tvrzeními se snaÏíme bojovat s pomocí argumentÛ odborníkÛ, ktefií se tomuto tématu dlouhodobû vûnují a vnímají ho nezaujatû a v ‰ir‰ích souvislostech. Mnohdy se ale takové názory a argumenty nehodí „nûkomu do krámu”, protoÏe nejsou dostateãnû „in” a tak jsou ãasto pfiehlíÏeny. Ná‰ b˘val˘ kolega Hubert Herrmann patfií mezi ty, ktefií se s osobit˘m humorem snaÏí jako misionáfii hlásat pravdu o hovûzím a masném skotu v‰ude, kde je to jen moÏné – velmi ãasto i tam, kde by to ãekal jen málokdo (viz napfiíklad jeho facebookové komentáfie na nejrÛznûj‰ích stránkách vûnující se Ïivotu celebrit atd.). Vytrvalost jeho úsilí je naprosto úÏasná, a i proto se pustil do sepsání dlouhého pojednání o masném skotu a kvalitním hovûzím mase z masn˘ch plemen pocházejícím, které ale pojal velmi odli‰nû, neÏ jak jsme zvyklí. S pomocí odborn˘ch informací, ale souãasnû velmi ãtivou a zábavnou formou pro nás sepsal následující text, kter˘ budeme postupnû zvefiejÀovat v následujících zpravodajích jako seriál na pokraãování. V minulém ãísle jsme se zamûfiili na vyvrácení m˘tÛ o ‰kodlivosti konzumace masa, které se s postupujícím snahám o ozeleÀování oz˘vají stále ãastûji, a naopak jsme pfiipomnûli jeho nezastupitelnou roli z hlediska v˘Ïivy lidí. V tomto posledním díle se podíváme na „zoubek” rÛzn˘m náhraÏkám hovûzího masa, které jsou

jejich v˘robci ãasto prezentovány jako plnohodnotná alternativa a struãnû zmapujeme cestu hovûzího masa na ná‰ stÛl. Tak se pohodlnû usaìte a nechte se vzdûlat, ale i pobavit. Tfieba vám tyto argumenty nûkdy poslouÏí pfii obhajování postojÛ k chovu a produkci hovûzího masa. Pfiejeme pfiíjemné ãtení. Není „maso” jako MASO... Nebudu jíst maso ze zvífiat, protoÏe ta je nutné zabíjet a maso lze vyrobit z rostlin. Vyvrátíme-li jeden argument, zastánce alternativní v˘Ïivy vymyslí jin˘. A zcela urãitû tento není poslední. Tak pfiedev‰ím, jak uÏ bylo uvedeno, lze vyrobit pouze náhraÏku masa. Maso jinak neÏ chovem hospodáfisk˘ch zvífiat ãi lovem volnû Ïijících zvífiat a jejich následnou poráÏkou/odstfielem získat nelze. O nutnosti zabíjet jiÏ fieã byla. Ano, i ãlovûk kvÛli tak nízkému pudu jako je zaji‰tûní potravy musí zabíjet. Îivé organismy – zvífiata a rostliny. Takov˘ je potravní fietûzec a ãlovûk jako nejvy‰‰í predátor je na samém vrcholu. Tak jsme se vyvinuli. Ale vraÈme se k té náhraÏce masa a pokusme se najít odpovûì na to, zda mÛÏe maso plnohodnotnû nahradit. Témûfi v‰ichni známe „maso” sójové, témûfi v‰ichni jsme ho,

byÈ jen ze zvûdavosti, ochutnali. Z hlediska moderní v˘Ïivy má nespornû jedno pozitivum – neobsahuje tuk, jeho energetická hodnota je mizivá. Toho lze efektivnû vyuÏívat v nízkokalorick˘ch dietách. Druh˘m pozitivem je i obsah urãitého mnoÏství vlákniny. Negativem sójového „masa” je fakt, Ïe Ïelezo v nûm obsaÏené je chemicky vázáno tak, Ïe ho lidsk˘ organismus není schopen vyuÏít. Jak bylo uvedeno v pfiedchozích ãástech na‰eho seriálu, Ïelezo je pro na‰e tûlo nepostradatelné. Jeho vyuÏitelnost lze zv˘‰it souãasn˘m podáváním vitaminu C. K plnohodnotné v˘Ïivû je proto nutné kombinovat sójové „maso” a maso Ïivoãi‰ného pÛvodu. Druh˘m negativem je absence kobalaminu (vitamin B12) v sójovém „mase”. Prostû je to potravina rostlinného pÛvodu. Úplné nahrazení masa „masem” sójov˘m tedy mÛÏe vést k poruchám krvetvorby a jin˘m zdravotním poruchám popsan˘m v˘‰e. Vyrobené sójové maso je prakticky bez chuti a zápachu a v tomto stavu jako potravina ne pfiíli‰ vábná. Aby toto „maso” získalo na atraktivitû, jsou do nûj pfiidávána rÛzná dochucovadla. Kofiení, sÛl, glutaman sodn˘. A aby to chutnalo, tûchto aditiv

se pouÏívá opravdu hodnû. Samozfiejmû to vede zatíÏení lidského organismu, které mÛÏe u citliv˘ch jedincÛ vést k velk˘m potíÏím. Je znám syndrom ãínsk˘ch restaurací, kter˘ má na svûdomí pfiedev‰ím poslednû uvedená ingredience. Proto se ve ‰kolním stravování glutaman sodn˘ nedoporuãuje a v matefisk˘ch ‰kolách dokonce zakazuje. Z hlediska chutnosti a v˘Ïivné hodnoty se pfii pfiípravû jídla ze sójového „masa” doporuãuje pfiidávat maso Ïivoãi‰ného pÛvodu. Tfietím negativem sójového „masa” je pfiítomnost pfiirozen˘ch rÛznû stabilních toxick˘ch a antinutriãních látek (látek sniÏujících vyuÏitelnost Ïivin). Jsou to inhibitory proteas (trypsinu a chymotripsinu), která v˘raznû sniÏují vyuÏitelnost bílkovin. A nejen tûch ze sóji. Lektiny v sóji obsaÏené zpomalení rÛstu. Gointrogenní látky zpÛsobují zdufiení ‰títné Ïlázy. V sójov˘ch bobech byly detekovány antivitamíny. V‰echny tato látky jsou tepelnû nestabilní, lze je deaktivovat dostateãnou tepelnou úpravou. Máme v‰ak jistotu, Ïe k tomu opravdu do‰lo? Kyselina fytová (ano i ta je v sóji) v˘raznû sniÏuje vyuÏitelnost minerálních látek. VáÏe je do komplexÛ, které lidsk˘ organismus není pak schopen zpûtnû rozvázat a minerálie pouze projdou zaÏívacím traktem. Nabízí se otázka, jak je moÏné, Ïe sója je pro zvífiata tak v˘born˘m krmivem a pro ãlovûka zrovna ne. Je to tím, Ïe my nemáme bachor, kter˘ by v˘‰e uvedené látky odfiltroval, pfiípadnû rozloÏil na vyuÏitelné fragmenty. „Maso” lze vyrobit i z jin˘ch obilovin. I tato „masa” mají svá pozitiva jako je obsah vlákniny a nízk˘ obsah energie. Mají rovnûÏ obdobná negativa v˘‰e popsaná. Navíc se pfiidává podstatnû niÏ‰í v˘Ïivová hodnota jejich bílkovin. O prospû‰nosti i ‰kodlivosti masa bylo popsáno mnoho tisíc stránek, byla by toho plná knihovna. Mûjme za to, Ïe to podstatné z nich bylo vybráno a tady uvedeno. ShrÀme to. Maso je z pohledu souãasného poznání pro lidskou v˘Ïivu dÛleÏité. Pokud se rozhodneme Ïivit se

pfiirozenou stravou bez konzumace umûle vyroben˘ch potravinov˘ch doplÀkÛ a hrstí tabletek, je pro nás maso nepostradatelné. Vyrobené náhraÏky nejsou schopné plnohodnotnû maso nahradit, nûkteré jsou naopak pro ná‰ organismus ‰kodlivé. Ukazují to rÛzné testy provedené renomovan˘mi vûdeck˘mi pracovi‰ti. Tyto testy prokázaly v náhraÏkách napfiíklad burgerÛ vysok˘ obsah nasycen˘ch mastn˘ch kyselin z pouÏitého kokosového oleje, mnoho „éãek” a zahu‰Èovadla. Tyto látky byly detekovány rovnûÏ ve vegetariánsk˘ch „kufiecích” fiízcích. Naopak „burgery” ani „fiízky” neobsahovaly vitamin B12. Jídelníãek sestavovan˘ striktnû z rostlinné stravy je bohat˘ na vlákninu a dost moÏná i pfiekraãuje doporuãené mnoÏství pfiijaté vlákniny i nûkolikrát, ale má svá negativa. Zv˘‰í se pfiíjem toxick˘ch a antinutriãních látek. O nûkter˘ch jiÏ byla fieã. Ale existují i dal‰í. Napfiíklad brukvovitá zelenina obsahuje goitrogeny, které mohou ve vût‰ích dávkách zpÛsobit hypofunkci ‰títné Ïlázy se v‰emi dÛsledky. Nûkomu se bude líbit, jinému ne. Prostû pokud chceme Ïít zdravû a vystfiíhat se v‰ech v˘‰e uveden˘ch komplikací spojen˘ch s absencí masa v na‰í v˘Ïivû, musíme maso konzumovat. V rozumné dávce a ve vyváÏené stravû. Ale musíme. Proã tedy ne hovûzí.

Na závûr kapitoly. Je velice pravdûpodobné, Ïe i maso se bude vyrábût. Kultivací Ïivoãi‰n˘ch bunûk v Ïivném roztoku. Z jednoho bifteku bude vykultivován druh˘. UÏ se na tom pracuje. Vûfime, Ïe bude stejnû chutn˘ a stejnû hodnotn˘ jako ten první. Navíc v souvislosti s tímto produktem vyvstávají dal‰í otázky: Kolik to seÏere energie, kolik to spotfiebuje vody, jaká bude uhlíková stopa? Opakování matka moudrosti. Proto v bodech shrneme... 1. Hovûzí maso obsahuje 14 esenciálních prvkÛ a látek, které ná‰ organismus potfiebuje. 2. Je perfektním zdrojem bílkovin dÛleÏit˘ch pro stavbu na‰í svalové soustavy. 3. Je libové! Obsah tuku je témûfi stejn˘ jako u kufiecího masa bez kÛÏe a tuk v hovûzím pÛsobí spí‰e blahodárnû. 4. Je jedním z nejlep‰ích zdrojÛ Ïeleza bez kterého se neobejde Ïádná buÀka v na‰em tûle krvetvorba je bez nûj nemoÏná. 5. Je doslova nacpané vitaminy skupiny B, které jsou dÛleÏité nejen pro správné fungování mozku. 6. Je excelentním zdrojem selenu a zinku, které jsou nenahraditelnou oporou nejen imunitního systému. 7. Vzhledem k obsahu kalorií a proteinÛ je správnou volbou pfii udrÏování tûlesné hmotnosti.

8. Je dÛleÏitou souãástí zdravé diety pﬁi sniÏování cholesterolu. 9. Po kvalitní kulinární úpravû je ve vyváÏené stravû jídlem, které doporuãují odborníci na v˘Ïivu. 10. Je chuÈovû v˘razné, proto není nutné pﬁidávání nadmûrného mnoÏství aditiv.

Z pastviny aÏ na talífi Víme, co jíme? PfiipusÈme si, Ïe o tom jak vznikají potraviny, které se dostávají na ná‰ stÛl, toho víme málo. Setkáváme se i s tím, Ïe nûktefií nevûdí vÛbec nic. A nejsou to jen dûti, které klidnû namalují fialovou krávu. Nikoliv v‰ak ve spojitosti s mlékem, ale ve spojitosti s ãokoládou. Prostû Milka. Mléko je pfiece z krabice, kterou máma donesla z marketu. Témûfi v‰ichni si spojí pivo s chmelem. Jsme pfiece národem pivafiÛ a chmele. Ale najde se hodnû takov˘ch, ktefií si pivo uÏ nespojí s jeãmenem a je‰tû ménû tûch, ktefií by si ho spojili s p‰enicí. Ano jsou i piva p‰eniãná. MÛÏeme si koupit hummus (ãti chumus), ale víme, z ãeho je vyroben? Víme, z ãeho se vyrábûjí medvídci – gumídci? Jistû, v‰echno si mÛÏeme vygÛglit, ale zajímá nás to? Moc ne, hlavnû Ïe nám to chutná. A tady se dopou‰tíme velké chyby. Mûli bychom vûdût, co jíme, co na‰e pokrmy obsahují a jaká je cesta

v‰ech ingrediencí na ná‰ stÛl. To proto, abychom jedli a Ïili zdravû. Jak to v‰echno zaãalo… Tento seriál je o hovûzím. Osvûtleme si tedy jeho dlouhou cestu na ná‰ stÛl. A zaãnûme pûknû od prvopoãátku. S chovem skotu zaãal ná‰ dávn˘ pfiedek asi tak pfied jedenácti tisíci lety. Tehdy uÏ byl v‰eÏravcem a maso získával lovem. Nûkdy mûl masa dost, jindy strádal a byl jen o kofiínkách. Zaãal uvaÏovat o tom, zda je nutné honit se za zvífiaty, zda by nebylo moÏné zvífiata udrÏovat v dostupné vzdálenosti tak, aby byla k dispozici vÏdy, kdyÏ ho pfiepadne hlad. Tady hledejme zaãátek domestikace a zaãátek chovu hospodáfisk˘ch zvífiat. Na okraj – v‰imnûme si, Ïe zvífiata jsou chována, nikoliv pûstována. Pro odborníka samozfiejmá vûc, pro laika uÏ ménû. Lze moÏná je‰tû tolerovat to, Ïe chovatel pûstuje zvífiata. S tím se obãas v médiích setkáváme. Moc dobfie v‰ak nezní spojení pûstitel chová p‰enici. Pravidla ãeského pravopisu umoÏÀují obû varianty, ale drÏme se toho, Ïe chovatel zvífiata chová, pûstitel pûstuje zeleninu. Má to logiku. Nejprve byly domestikovány ovce a kozy. KdyÏ se to povedlo s mal˘mi zvífiaty, pokusil se ná‰ vzdálen˘ pfiedek domestikovat zvífie vût‰í. Podstatnû vût‰í. Pratura (Bos primigenius). Zvífie vysoké 2 metry s hmotností

kolem tuny, s velk˘mi rohy a velice ‰patnû ovladatelné. Chovem v zajetí se rámec pÛvodního skotu zmen‰il asi tak na polovinu. Zfiejmû proto, Ïe v zajetí nemûl dostatek potravy. Positivem této zmûny byla lep‰í ovladatelnost a ta ve svém dÛsledku umoÏnila koãování. PÛvodní pratur byl vyhuben nûkdy v polovinû 17. století, domestikované kravky zÛstaly. Zfiejmû do této doby mÛÏeme datovat zaãátek té krásné, nároãné a nekoneãné práce se stádem, které dnes fiíkáme ‰lechtitelství. Chovatel si zaãal vybírat zvífiat, která se mu nejvíc líbila, která se nejlépe pfiizpÛsobila podmínkám chovu v dané oblasti a nejlépe splÀovala dal‰í poÏadavky na nû kladené. V té dobû se choval skot, jehoÏ pfiedkem byl Bos taurus, prakticky v celé Evropû, tedy v rÛzn˘ch pfiírodních podmínkách. Tím vzniklo mnoÏství pÛvodních plemen a rázÛ vázan˘ch na pomûrnû malou oblast. Prakticky v‰echna tato plemena byla chována pro mléko, maso a tah. Tomu fiíkáme trojstranná uÏitkovost. Kravka dávala mléko, byla zapfiahána do tahu, dávala telata a na konci bylo i to maso. Tento trend vydrÏel aÏ do nástupu mechanizace. Ale nepfiedbíhejme. AÏ do poãátku 19. století docházelo k fieknûme nefiízenému kfiíÏení mezi primitivními plemeny. Do stáda se dostala kravka od sousedÛ ãi z vût‰í dálky. PomiÀme, zda byla odchycena jako toulavá, ukradena pfii ozbrojeném konfliktu ãi vymûnûna za dvû ovce. Dne‰ní odbornou mluvou bychom fiekli, Ïe se do stáda dostaly nové geny. Kravka mûla tele. Bylo trochu jiné a pokud se vyvíjelo lépe neÏ ostatní telata, bylo vy‰krtnuto z jídelníãku a zafiazeno do chovu. A byl-li to b˘ãek, zanechal ve stádû nezanedbatelnou stopu. Cílen˘ v˘bûr jedincÛ = ‰lechtûní... Nûkdy od poãátku 19. století mÛÏeme mluvit o cíleném ‰lechtûní v rámci jednoho plemene. Chovatelé zaãali do chovu vybírat nejlep‰í zvífiata, která v‰ak vykazovala charakteristické znaky daného plemene – velikost rámce, zbarvení, uÏitkovost.

V polovinû 19. století se chovatelé zaãali sdruÏovat a zaãali si zapisovat pÛvody jednotliv˘ch zvífiat – kter˘ b˘k s kterou krávou a jaké z toho vzniklo tele. A na svûtû jsou první plemenné knihy. Tím zaãala vznikat moderní plemena. Stále s trojstrannou uÏitkovostí. S nástupem mechanizace v zemûdûlství je krávû sejmuto jho, uÏ nemusí tahat. Je nastartována dal‰í etapa ‰lechtûní – vznikají specializovaná plemena. Mléãná, masná a ne aÏ tak specializovaná – kombinovaná. Chovatelé si v‰imli, Ïe ãím více kráva dojí, tím je na ní a na jejích telatech ménû masa. âím je na krávû a jejích potomcích více svalÛ, tím ménû mléka dává. Taková je pfiíroda, taková je genetika. Chovatelé kombinovan˘ch plemen se snaÏí ‰lechtit na zvy‰ování obou tûchto uÏitkovostí. Jde to ztuha a velmi pomalu. Optimista tvrdí – maso i mléko, pesimista – ani maso, ani mléko. V západní Evropû, ale i za oceánem jsou specializovaná masná i mléãná plemena samozfiejmostí uÏ skoro 100 let. Ve‰keré mléko od krav mléãn˘ch plemen, ve‰keré maso z mlad˘ch zvífiat masn˘ch plemen. Tak je zaruãena kvalita obou tûchto produktÛ, tak to vyÏaduje trh. Pfied revolucí... V na‰í krásné kotlinû byl aÏ do sametové revoluce chován prakticky jen skot s kombinovanou uÏitkovostí – ãesk˘ ãervenostrakat˘ skot a na kombinovanou uÏitkovost byl také ‰lechtûn. Tu pfiilitím krve dánské ãervinky (mléãné plemeno), tu ayshire (mléãné plemeno), tu ãerven˘ hol‰t˘n (mléãné plemeno). V poslední dobû montbeliard (kombinované plemeno). Pfies v‰echnu snahu se dosud nepovedlo, aby jeho mléãná uÏitkovost byla srovnatelná napfi. s hol‰t˘nem a masná uÏitkovost napfi. s limousinem. V chlévech JZD a Státních statkÛ stálo hodnû pfies milión krav a obãas se stávalo, Ïe masa ãi mléka bylo na trhu málo. Po revoluci... Velmi brzy po sametové revoluci, uvolnûní hranic a uvolnûní trhu se k nám zaãala dováÏet zví-

fiata specializovan˘ch plemen – jak mléãn˘ch, tak masn˘ch. Trh vyÏaduje kvalitu a bez specializovan˘ch plemen to nejde. Specializace chovÛ a narovnání trhu po sametové revoluci vedlo k v˘znamnému sníÏení stavu krav. Masná plemena k nám byla dováÏena ze zemí, kde tato plemena mají dlouhou tradici. A nejen tradici chovu, ale také tradici kulinární úpravy masa. Charolais a Beaujalais (ãti ‰arolé a boÏolé). Kde jinde neÏ ve Francii mohlo tohle spojení vzniknout. Kde jinde by zanikla civilizace bez burgerÛ a steakÛ? V USA a v Kanadû. Dovozem genetického materiálu z tûchto státÛ byly poloÏeny základy chovu specializovan˘ch masn˘ch plemen, kter˘ se velmi úspû‰nû a velmi rychle rozvíjel. Dovozem specializovan˘ch mléãn˘ch plemen spolu ukonãením nutnosti Ïivit i Velkého bratra z v˘chodu, jsme zjistili, Ïe tolik dojn˘ch ani kombinovan˘ch krav nepotfiebujeme. Proto jich velká ãást byla pfievedena do tak zvaného systému bez trÏní produkce mléka. Systému, ve kterém se kráva nedojí a ve‰keré její mléko je pfiirozenû spotfiebováno jejím teletem. Ke zplození potomstva jim byl vÏdy vybrán b˘k specializovaného masného plemene. Tele bylo v produkci masa nûkde uprostfied. B˘ãky – kfiíÏence – není moÏné zafiadit do chovu, konãí ve v˘krmu. Jaloviãky

je moÏno vyuÏít k produkci dal‰í generace. Jsou pfiipu‰tûny b˘kem vût‰inou stejného specializovaného masného plemene jako byl jejich otec. Jejich telata budou tak nûkde na tfii ãtvrtû cesty. Ani v dal‰í generaci z toho nebude ãistokrevn˘ pfiíslu‰ník specializovaného masného plemene. Stále to bude kfiíÏeneãek, ale pûknej. Specializovan˘ch plemen skotu, pfiípadnû o kombinovan˘ch, je celá fiada. Jsou mezi nimi ãasto velké rozdíly ve vzhledu, uÏitkovosti, temperamentu a dal‰ích znacích. K detailnímu popisu jednotliv˘ch masn˘ch plemen bychom ale potfiebovali nûkolik zpravodajÛ. Navíc, tyto informace najdete na mnoha jin˘ch místech – napfiíklad na webov˘ch stránkách svazu – a proto na tomto místû ná‰ seriál ukonãíme s tím, Ïe jsme na nic zásadního pfii popisu cesty pfiemûny trávy na chutné hovûzí maso snad nezapomnûli. Toliko tfietí a souãasnû poslední díl z na‰eho vûdecko-zábavného seriálu Hurberta Herrmanna o hovûzím mase. Vûfiíme, Ïe splnil svÛj úãel a Ïe vás nejenom vzdûlal, ale i pobavil. V dne‰ní dobû intenzivního taÏení proti konzumaci hovûzího a chovu skotu obecnû je tfieba b˘t argumentaãnû „vybaven” .Snad k tomu tento tfiídíln˘ seriál alespoÀ ãásteãnû pfiispûl.

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2021 V polovinû fiíjna byl zakonãen ãtvrt˘ turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ a s ním i celá leto‰ní sezóna v˘bûrÛ, a tak mÛÏeme bilancovat. Slovem, ale zejména pak ãísly, neboÈ ta jsou v tomto pfiípadû v˘stiÏnûj‰í. V fiíjnovém kroku se pfied ãleny v˘bûrov˘ch komisí pfiedstavilo celkem 146 mlad˘ch b˘kÛ, z nichÏ 124 dostalo pfiidûlen˘ státní registr. Tento turnus, stejnû jako tfietí, probûhl za úãasti chovatelské vefiejnosti, takÏe v tabulkách najdete i prÛmûrné prodejní ceny. Nápoãtové v˘sledky t˘kající se prodejních cen za cel˘ rok jsou v‰ak v˘znamnû ovlivnûny nekonáním vefiejn˘ch draÏeb v prvním a druhém turnusu. Vzhledem k tomu, Ïe máme za sebou celou sezónu, shrÀme si hlavní ãíselné údaje v kontextu historick˘ch dat. Ze 2002 do odchovu zafiazen˘ch b˘ãkÛ jich bylo vybráno 1765, coÏ je selekce na úrovni 88,4 %. Pro porovnání: za loÀsk˘ rok bylo z 1908 naskladnûn˘ch b˘kÛ vybráno 1550. PÛjdeme-li je‰tû dále do historie, zjistíme, Ïe pfiedloni bylo do plemenitby vybráno 1531 b˘kÛ z 1718 naskladnûn˘ch, v roce 2018 1654 b˘kÛ z 1998 naskladnûn˘ch, v roce 2017 pak dokonce 1739 b˘kÛ z 2042 naskladnûn˘ch. V˘sledky za 4. turnus, stejnû jako nápoãty za cel˘ rok najdete v tradiãních pfiehledech. Pokud jste v‰ak i pfies bohatou nabídku b˘ka nesehnali, nav‰tivte buì na‰í burzu zvífiat na webov˘ch stránkách svazu, kde jsou vÏdy nejaktuálnûj‰í nabídky a poptávky, nebo kontaktujte provozovatele odchoven. Dal‰í moÏností je pak poãkat do 14. února, kdy zaãíná první turnus v˘bûrÛ. Termíny pro první turnus pfií‰tího roku a také poãty naskladnûn˘ch b˘ãkÛ podle jednotliv˘ch míst pro 1. i 2. turnus 2022 najdete na konci zpravodaje. V‰echny informace o v˘bûrech najdete taktéÏ na na‰em webu www.cschms.cz.

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za IV. turnus 2021 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Bazadaise – OPB Bazadaise – u chovatele BAZADAISE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS CELKEM Stav k 22. 10. 2021

V testu

Do plem.

7 1 8 4 10 14 1 0 1 2 1 3 0 15 15 17 5 22 20 33 53 20 9 29 1 0 1 146

6 6 3 7 10 1 0 1 2 1 3 0 11 11 14 4 18 17 32 49 19 6 25 1 0 1 124

IV. turnus 2021 Vyřazeno Před Při 1 0 1 0 2 0 1 0 1 1 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 3 2 1 1 0 3 1 0 2 0 1 0 3 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 8 8

Odročeno

% vyb.

0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 1 0 1 1 2 3 0 0 0 6

85,7 % 0,0 % 75,0 % 75,0 % 77,8 % 76,9 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 0,0 % 78,6 % 78,6 % 82,4 % 80,0 % 81,8 % 89,5 % 97,0 % 94,2 % 100,0 % 85,7 % 96,2 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 88,6 %

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen – nápoãet 2021 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Bazadaise – OPB Bazadaise – u chovatele BAZADAISE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE ROUGE des PRÉS – u chov. Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS Shorthorn – OPB Shorthorn – u chovatele SHORTHORN UCKERMARKER – na OPB Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC CELKEM Stav k 22. 10. 2021

V testu

Do plem.

186 216 402 43 18 61 3 1 4 6 3 9 0 21 21 26 4 30 370 142 512 270 257 527 1 239 130 369 10 6 16 7 4 11 4 3 7 1 8 9 4 13 6 19 2002

173 166 339 38 14 52 3 1 4 5 2 7 0 15 15 25 3 28 321 122 443 251 225 476 1 221 115 336 10 6 16 7 4 11 4 3 7 1 7 8 4 13 5 18 1765

Rok 2021 Vyřazeno Před 10 48 58 2 1 3 0 0 0 0 1 1 0 2 2 0 0 0 23 10 33 12 26 38 0 9 12 21 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 1 1 158

Při 3 2 5 3 2 5 0 0 0 1 0 1 0 3 3 1 1 2 26 10 36 6 6 12 0 8 1 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 73

Odročeno

% vyb.

0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 1 2 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6

93,0 % 76,9 % 84,3 % 88,4 % 82,4 % 86,7 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 83,3 % 66,7 % 77,8 % 0,0 % 75,0 % 75,0 % 96,2 % 75,0 % 93,3 % 86,8 % 85,9 % 86,5 % 93,3 % 87,5 % 90,5 % 100,0 % 92,9 % 89,8 % 91,8 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 87,5 % 88,9 % 100,0 % 100,0 % 83,3 % 94,7 % 88,4 %

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2021 dle plemen za IV. turnus Plemeno

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE BAZADAISE – OPB Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS

7 1 8 4 10 14 1 2 1 3 0 15 15 17 5 22 20 33 53 20 9 29 1 0 1

Býci v odchovu IV. turnus 2021 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 206 338 566 1546 1426 132 136 196 317 597 0 1348 0 135 204 335 570 1546 1417 132 136 214 334 567 1589 1452 141 145 201 348 580 0 1423 144 142 204 344 576 1589 1431 142 143 175 281 486 1200 1210 129 132 211 338 578 1546 1430 127 131 206 332 464 0 1134 130 130 209 336 540 1546 1331 128 130 0 0 0 0 0 0 0 169 313 539 0 1346 135 143 169 313 539 0 1346 135 143 208 338 582 1721 1488 133 137 223 357 572 0 1418 137 138 211 342 580 1721 1472 134 137 205 334 560 1532 1420 136 140 197 325 551 0 1391 135 140 200 328 554 1532 1402 136 140 227 370 614 1622 1543 137 140 215 345 561 0 1416 133 135 224 362 597 1622 1504 136 139 169 288 515 1525 1309 132 135 0 0 0 0 0 0 0 169 288 515 1525 1309 132 135

ks 6 0 6 3 7 10 1 2 1 3 0 11 11 14 4 18 17 32 49 19 6 25 1 0 1

Býci vybraní do plemenitby IV. turnus 2021 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 207 343 585 1689 1487 133 137 0 0 0 0 0 0 0 207 343 585 1689 1487 133 137 206 317 579 1864 1492 139 145 201 331 574 0 1404 143 142 203 327 575 1864 1430 141 143 175 281 486 1200 1210 129 132 211 338 578 1546 1430 127 131 206 332 464 0 1134 130 130 209 336 540 1546 1331 128 130 0 0 0 0 0 0 0 169 316 554 0 1370 133 143 169 316 554 0 1370 133 143 211 340 586 1725 1500 132 136 228 361 581 0 1435 137 138 214 345 585 1725 1486 133 137 204 334 563 1533 1427 136 140 197 325 552 0 1390 135 140 199 328 556 1533 1403 136 140 227 371 616 1625 1548 137 141 219 349 570 0 1432 134 135 225 366 605 1625 1520 136 139 169 288 515 1525 1309 132 135 0 0 0 0 0 0 0 169 288 515 1525 1309 132 135

Stav k 22. 10. 2021

PrÛmûrné ceny dle plemen IV. turnus 2021 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Bazadaise Charolais Limousine Masný simentál Salers Průměr IV. turnus 2021

Do dražby ks 2 3 1 13 15 16 1 51

Vyv. cena Kč 72 000 91 333 79 000 84 000 86 600 77 625 70 000 82 353

Dražba a ceny Prodáno ks 0 2 0 13 9 6 0 30

Prodejní Kč 0 106 500 0 90 692 93 222 82 167 0 90 800

% prodaných 0,0 % 66,7 % 0,0 % 100,0 % 60,0 % 37,5 % 0,0 % 58,8 %

PrÛmûrné ceny dle plemen – nápoãet 2021 (I. a. II. turnus se draÏby nekonaly) Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Bazadaise Belgické modrobíle Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Salers Aubrac Průměr 2021

Do dražby ks 15 8 1 3 2 31 32 24 2 1 2 121

Vyv. cena Kč 80 133 86 500 79 000 94 667 69 500 81 516 84 125 77 667 78 500 70 000 79 000 81 521

Dražba a ceny Prodáno ks 2 6 0 1 1 22 20 8 1 0 0 61

Prodejní Kč 94 000 97 000 0 100 000 75 000 87 773 95 800 81 125 85 000 0 0 89 033

% prodaných 13,3 % 75,0 % 0,0 % 33,3 % 50,0 % 71,0 % 62,5 % 33,3 % 50,0 % 0,0 % 0,0 % 50,4 %

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2021 dle plemen – nápoãet 2021 Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Bazadaise – OPB Bazadaise – u chovatele BAZADAISE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE ROUGE des PRÉS – u chov. Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS Shorthorn – OPB Shorthorn – u chovatele SHORTHORN UCKERMARKER – na OPB Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC

ks 186 216 402 43 18 61 3 1 4 6 3 9 0 21 21 26 4 30 370 142 512 270 257 527 1 239 130 369 10 6 16 7 4 11 4 3 7 1 8 9 4 13 6 19

Býci v odchovu – nápočet 2021 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 211 339 578 1723 1487 134 137 206 333 540 0 1389 132 134 208 336 558 1723 1435 133 135 211 328 555 1571 1396 139 143 203 340 561 0 1384 139 141 209 332 557 1571 1392 139 143 178 303 495 1378 1254 130 135 157 262 509 0 1304 125 125 173 293 498 1378 1267 129 133 187 313 526 1487 1302 127 129 178 286 436 0 1044 125 125 184 304 496 1487 1216 127 128 0 0 0 0 0 0 0 168 309 520 0 1291 134 140 168 309 520 0 1291 134 140 192 309 543 1589 1383 134 139 198 328 509 0 1277 135 135 193 311 538 1589 1369 134 138 218 352 598 1772 1527 137 141 216 347 574 0 1449 135 138 217 351 591 1772 1505 136 140 205 328 539 1514 1370 136 140 203 326 536 0 1351 135 137 204 327 537 1514 1361 135 139 191 309 607 0 1594 0 139 226 369 620 1748 1578 139 143 223 359 595 0 1495 137 139 225 366 611 1748 1549 139 141 204 305 501 1576 1277 132 137 166 287 470 0 1205 136 135 190 298 489 1576 1250 133 136 191 322 536 1650 1373 134 136 189 310 495 0 1211 130 133 190 318 521 1650 1314 133 135 185 324 523 1479 1339 135 141 0 310 532 0 1373 140 141 185 318 527 1479 1354 137 141 178 306 544 1575 1409 130 136 220 340 556 0 1394 132 135 215 336 555 1575 1396 132 135 213 332 590 1875 1551 136 140 203 321 536 1591 1360 130 133 193 328 558 0 1369 132 134 200 324 543 1591 1363 131 133

ks 173 165 338 38 14 52 3 1 4 5 2 7 0 15 15 25 3 28 321 122 443 250 225 475 1 221 115 336 10 6 16 7 4 11 4 3 7 1 7 8 4 13 5 18

Býci vybraní do plemenitby – nápočet 2021 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 211 339 581 1744 1497 134 137 209 337 556 0 1431 133 134 210 338 569 1744 1465 133 136 211 330 560 1619 1410 139 143 204 331 559 0 1377 138 141 209 330 559 1619 1401 139 143 178 303 495 1378 1254 130 135 157 262 509 0 1304 125 125 173 293 498 1378 1267 129 133 186 313 520 1451 1294 126 129 189 300 482 0 1164 128 128 187 309 509 1451 1257 127 128 0 0 0 0 0 0 0 170 313 536 0 1320 133 141 170 313 536 0 1320 133 141 192 310 544 1569 1383 134 139 200 339 505 0 1263 136 135 193 313 540 1569 1370 135 139 218 353 600 1789 1534 137 141 216 347 578 0 1460 135 138 218 351 594 1789 1514 137 140 205 329 542 1522 1377 136 141 204 327 543 0 1373 135 138 205 328 543 1522 1375 136 139 191 309 607 0 1594 0 139 227 370 622 1754 1585 139 143 224 361 603 0 1521 137 139 226 367 616 1754 1563 139 142 204 305 501 1576 1277 132 137 166 287 470 0 1205 136 135 190 298 489 1576 1250 133 136 191 322 536 1650 1373 134 136 189 310 495 0 1211 130 133 190 318 521 1650 1314 133 135 185 324 523 1479 1339 135 141 0 310 532 0 1373 140 141 185 318 527 1479 1354 137 141 178 306 544 1575 1409 130 136 220 342 561 0 1420 133 136 215 337 559 1575 1419 132 136 213 332 590 1875 1551 136 140 203 321 536 1591 1360 130 133 197 332 558 0 1376 132 133 201 324 542 1591 1364 131 133

Stav k 22. 10. 2021

Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci „Odchovny/statistika“

GRÁ́ZL Z CHÝŠTĚ ET (ZBM 492), OPB Osík, 22. 10. 2021, 90 b.

GEŇA ZE SLAVKOVIC (ZBQ 429), OPB Osík, 22. 10. 2021, 86 b.

GERRY PÍSECKÝ R (ILI 315), OCH Kotalík Milan, Semice, 18. 10. 2021, 85 b.

GEROJ ZE ŽĎÁRA P (ITI 784), OPB Osík, 22. 10. 2021, 82 b.

GIMLI PÍSECKÝ R (ILI 341), OPB Horní Dubňany, 21. 10. 2021, 82 b.

GALANT ZE SLAVKOVIC (ZBQ 428), OPB Osík, 22. 10. 2021, 80 b.

GANDALF Z CHÝŠTĚ ET (ZBM 491), OPB Osík, 22. 10.2021, 80 b.

GIMMINY PISECKÝ R (ILI 347), OPB Osík, 22. 10. 2021, 80 b.

Tato fotogalerie je průřezovou obrazovou přílohou k výběrům plemenných býků a nemá za cíl vyzdvihovat konkrétní plemeníky. Na základě publikovaných fotek nelze usuzovat za celkovou kvalitu býka, neboť zevnějšek je pouze jedním z mnoha parametrů pro posuzování celkové kvality býka. Kompletní údaje o býcích hledejte vždy na www.db.cschms.cz • Foto: ČSCHMS a provozovatelé OPB

Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – IV. turnus 2021

G POINT HUNTER Z HLÍNY (ITI 786), OPB Osík, 22. 10. 2021, 79 b.

GENOM Z MELČE R (ILI 340), OPB Horní Dubňany, 21. 10. 2021, 79 b.

GEORGE PÍSECKÝ V (ILI 344), OPB Horní Dubňany, 21. 10. 2021, 78 b.

GERY Z RAKOVÉ (ILI 342), OPB Horní Dubňany, 21. 10. 2021, 78 b.

Závûry z jednání Grémia pfiedsedÛ rad PK Na polovinu listopadu bylo svoláno jednání Grémia pfiedsedÛ rad plemenn˘ch knih. Nosn˘mi tématy bylo genetické hodnocení plodnosti a dílãí doplnûní metodiky pro odchov plemenn˘ch b˘kÛ pokud jde o svody. Na tuto moÏnost v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ sice metodika pamatovala, ale spí‰e v obecné rovinû. V návaznosti na zámûr angussk˘ch chovatelÛ, ktefií v druhém turnusu 2022 plánují ãást elitních b˘kÛ odchovávan˘ch u chovatelÛ formou svodÛ pfiedvést a vybrat na jednom místû, byly podmínky pro svody více rozpracovány. Jedná se zejména o princip skládání v˘bûrov˘ch komisí a také zpÛsob pfiihla‰ování ke svodu (body 4.1. a 4.2. metodiky). Ostatní ustanovení Metodiky pro odchov a zkou‰ky vlastní uÏitkovosti b˘kÛ masn˘ch plemen skotu nejsou jinak dotãena. Nové znûní metodiky najdete na webu svazu v sekci legislativa/âSCHMS. Po realizaci prvního svodu budou v pfiípadû potfieby podmínky pro svody v metodice upraveny, dále rozvedeny ãi zpfiesnûny. Kromû svodÛ pfiedsedové jednotliv˘ch rad plemenn˘ch knih dále pfiijali závûry t˘kající se nového projektu genetického hodnocení plodnosti, které je zavr‰ením zhruba tfiílet˘ch prací. ChovatelÛm byla tato ãinnost prÛbûÏnû pfiedstavována formou ãlánkÛ ve svazovém zpravodaji, na grémiu a pracovních skupinách ãi naposledy na záfiijovém semináfii na Skalském dvofie (videopfiedná‰ka je k dispozici na youtube kanálu). Téma genetického hodnocení plodnosti je pfiedmûtem samostatného ãlánku, kter˘ najdete na jiném místû tohoto zpravodaje. Dal‰í informace jsou pak dostupné i na webu svazu v sekci novinek/‰lechtûní.

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2022 I. turnus – B˘ci narození 1. 10. 2020 – 31. 12. 2020 Den

Datum

Začátek*

Pondělí

14.2.2022

9,00

Úterý

15.2.2022

Středa Čtrvtek

OPB, chovatel

Plemena

Dražba

OPB H. Dubňany

hodinu po skončení ZV

9,00

OPB Todně – Březí

hodinu po skončení ZV

16.2.2022

9,00

OPB Benešov

MS,LI,AA,PI

hodinu po skončení ZV

17.2.2022

9,00

OPB Osík

CH,BA,PP

hodinu po skončení ZV

Pátek

18.2.2022

9,00

OPB Janovice

HE,MS,AA,CH,BA

hodinu po skončení ZV

Sobota

19.2.2022

9,00

Neděle

20.2.2022

9,00

Pondělí

21.2.2022

9,00

OPB Cunkov

LI,MS,PP

hodinu po skončení ZV

Úterý

22.2.2022

9,00

OPB Cunkov

CH,AA,BA,BB,HE

hodinu po skončení ZV

Středa

23.2.2022

9,00

Čtrvtek

24.2.2022

9,00

Pátek

25.2.2022

9,00

OPB Osík

LI,MS,HE,AA

hodinu po skončení ZV

Sobota

26.2.2022

9,00

Neděle

27.2.2022

11,00

* začátky ZV u chovatelů jsou orientační

Naskladnûní b˘ãkÛ do I. a II. turnusu 2021 – 2022 Místo odchovu

Plemeno

Turnus

OPB Benešov

OPB Benešov OPB Cunkov OPB Cunkov OPB H. Dubňany

132

130 212

137 186

107

132

213

OPB Osík OPB Todně

OPB Janovice OPB Osík

OPB H. Dubňany OPB Janovice

CELKEM

OPB Todně OPB H. Jadruž

OPB Kundratice

103

302

189

110

141

593

292

201

197

895

153

139

536

Odchov na OPB na OPB celkem

121

odchov

u chovatele

210

u chovatele celkem

232

181

127

689

CELKEM 2022

353

389

382

324

1584

CELKEM 2021

362

419

366

288

1580

–9

–19

–1

–7

–30

rozdíl 2022/2021

Tataráãek (nejen) z Anguse Oblíbený kulinářský pořad České televize „Kluci v akci” zavítal pod taktovkou Ondry Slaniny – jehož pozvání přijal kuchař Petr Láznička – na Farmu Havlíkův dvůr, která se nachází nedaleko Sobotky a je členem ČSCHMS už od roku 2015. Koncept „Kluků v akci” se tentokrát zaměřil na kulinářské cestování po regionech Česka za kvalitními potravinami. Soutěž „Regionální potravina”, každoročně vyhlašuje Ministerstvo zemědělství a mohou se do ní přihlásit všichni malí výrobci a producenti se svými výrobky v různých kategoriích. Těšit se můžete na lahodný tataráček se zauzenou paprikou, hrubozrnnou hořčicí, opečeným žitným chlebem, bramborovými chipsy, majonézou z pečených paprik a škvarečky z hovězího loje.

na škvarečky • 500 g hovězího loje

INGREDIENCE: na 4 porce • 400 g hovězího zadního válečku • 1 šalotka • 1 chilli cayenská paprička • 1 polévková lžíce zauzené mleté červené papriky • čerstvě mletý černý pepř • 1 polévková lžíce hrubozrnné hořčice • 1 polévková lžíce dijonské hořčice • 2 polévkové lžíce panenského olivového oleje • pár kapek worcesterské omáčky • majoránka, sůl, pažitka • 2 žloutky

na podávání • žitný chléb • brambory • klíčky na zdobení majonéza z pečených paprik • 1 červená paprika (klasická nebo kapie) • 2 polévkové lžíce majonézy • 1 vařený brambor • 1 velký stroužek česneku • 1 citron • sůl, čerstvě mletý černý pepř Očistíme hovězí a nameleme jej najemno. Ochutíme všemi výše uvedenými ingrediencemi a přeneseme do nějakého oblíbeného tvaru na talíř. Hovězí lůj nakrájíme na malé kostičky a vyškvaříme jej na pánvi. Na vypečeném tuku po škvarečkách zlehka opečeme chlebové topinky a brambory nakrájené na tenké plátky, které lehce osolíme. Škvarky a čerstvými klíčky zdobíme tataráček. Topinky a chipsy používáme jako přílohu. Podáváme s majonézou z pečených paprik (viz dále). Papriku opečeme zprudka na grilu, nebo v troubě na 220°C, dokud slupka nezčerná. Poté ji vyjmeme a dáme pod fólii zapařit, aby se lépe oloupala. Oloupeme a papírem očistíme, přidáme jeden vařený oloupaný brambor, majonézu, sůl, pepř, trochu šťávy z citronu, nasekaný stroužek česneku a důkladně rozmixujeme. Přidáme pár kapek hotové majonézy na každou porci tataráčku.

Dobrou chuť vám přejí www.klucivakci.cz a www.havlikuv-dvur.cz

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 110 00 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: INFO@CSCHMS.CZ WWW.CSCHMS.CZ