Zpravodaj ČSCHMS 1/2021

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XXVIII. • B¤EZEN 2021 • âÍSLO 1

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu – XLXII. díl • Dotazníkové ‰etfiení ke zji‰Èování porodní hmotnosti • ·lechtûní na bezrohost u plemene belgické modrobílé • Dvojí osvalení v chovu masného skotu • Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ

Vážení chovatelky, vážení chovatelé, počasí jako na houpačce doprovázelo nedávno skončené výběry plemenných býků. Zatímco zpočátku bylo patnáct pod nulou, druhý týden výběrů probíhal za téměř jarního, často velmi slunného počasí, kdy teploměr místy ukazoval až 20 °C. Rychlé tání sněhové pokrývky však znamená velké rozbahnění areálů a zejména tam, kde telení pobíhá venku, nejsou takové podmínky zrovna ideální. Ale to je příroda...

Ačkoliv mediální covidová masáž a pokračující pandemická omezení unavují asi úplně všechny, a rád bych se jim aspoň v našem zpravodaji vyhnul, mají tak velký vliv na život kolem nás, že není možné se tomuto téma vyhnout.

Dopad měla omezení na nedávno skončené výběry býků, které se opět musely konat v neveřejném režimu bez účasti chovatelů. Kromě nemožnosti setkat se svými přáteli a kolegy to má vliv i na prodejní ceny. Ačkoliv se provozovatelé odchoven nepříjemné situaci postavili čelem a většina z nich začala dražit býky v online aukcích, nedůvěra části chovatelů k těmto metodám způsobuje, že ceny býků nejsou v průměru takové, jaké by byly v případě konání klasických dražeb. Jak to tak v životě bývá, co je negativem pro jednoho (v tomto případě producenty býků), z toho druhý těží (kupující jsou samozřejmě za nižší ceny rádi).

Covid měl dopad, a zřejmě ještě i bude mít, i na výstavnictví. Vloni zrušené TechAgro přeložené na letošní rok se konat nebude vůbec a národní výstava hospodářských zvířat, která letos měla být výjimečně jeho součástí, byla přesunuta na konec června. V polovině ledna, kdy bylo toto rozhodnutí přijato, jsme všichni pevně věřili, že do té doby se život už konečně vrátí do normálních kolejí a výstava normálně proběhne. Na konci února je optimismus ten tam a je neznámou, zda se brněnská výstava v avizovaném termínu uskuteční. Protože snad vůbec nic nejde podle plánů – pandemie nezpomaluje (spíše naopak), vakcinace vázne, nové mutace jsou agresivnější a některé vakcíny proti nim nebudou asi chránit tak dobře, jak jsme původně od odborníků slýchali a tak by se dalo ve výčtu pokračovat.

Pandemie má pochopitelně i vliv na naše odvětví. Ceny zástavu se propadly (zejména u méně intenzivních plemen), export plemenných jalovic se téměř zastavil... I z těchto důvodů intenzivně komunikujeme s vrcholnými představiteli ministerstva a hledáme možnosti, jak situaci aspoň zmírnit. Možností však není příliš mnoho, nebo jsou dlouhodobějšího charakteru. To ale samozřejmě neznamená, že se o to nepokusíme. Jako dobrou příležitost na podporu chovatelů masného skotu vidíme 12. kolo PRV, které bude spuštěno v polovině června. Napnuli jsme proto naše úsilí k tomu, abychom některé podmínky, které vnímáme jako diskriminační vůči chovatelům masného skotu, narovnali, aby naši chovatelé měli větší šanci si na peníze z PRV sáhnout. Jednali jsme v této věci opakovaně s náměstky, řediteli odborů a doslova „natlačili” svého zástupce do pracovní skupiny monitorovacího výběru PRV. Jedná se asi o poslední větší kolo, na které bude alokováno poměrně dost peněz. Je proto více než jasné, že tlak na úpravu podmínek bude ze všech stran velmi silný. Výsledek tedy nelze předjímat, ale můžeme garantovat, že pro obhajobu zájmu našich členů uděláme maximum.

Přeji vám do dalších dnů a měsíců pevné zdraví, bezproblémové telení a tolik potřebný optimismus.

Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 1/2021 – roãník XXVIII.

O B SAH Aktuálnû .............................................................................................................................

Aktivity âSCHMS 2020/21..................................................................................................

Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu: BELTEDGALLOWAY.CZ ........................................

Nov˘ web milujuhovezi.cz ................................................................................................

Dotazníkové ‰etfiení ke zji‰Èování porodní hmotnosti ..........................................................

Hlá‰ení porodní hmotnosti v rámci ÚE ...............................................................................

MaSkotBox a fakturace online – nová roz‰ífiení aplikace MaSkot........................................

Kvalitní kolostrum a dobrá kolostrální imunita základ zdraví telat ......................................

Pastviny bez much .............................................................................................................. ·lechtûní na bezrohost u plemene belgické modrobílé .......................................................

Dvojí osvalení v chovu masného skotu ...............................................................................

Pokles v poãtu vydan˘ch dokumentÛ PK ............................................................................

Standard na ochranu stád se promítá do projektÛ OPÎP .....................................................

Dostatek potravin a novodobé zdroje bílkovin....................................................................

Ohlédnutí za druh˘m rokem projektu „Monitoring pÛvodcÛ helmintóz v chovech masného skotu a anal˘za anthelmintické rezistence a genetické diverzity” ....................

Skot, kter˘ se u nás nepase: Buelingo.................................................................................. Úvaha – hodnocení zevnûj‰ku ............................................................................................

Domácí poráÏky skotu v âeské republice ...........................................................................

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2021 ...................................................................

Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – I. turnus 2021 .........................................................................

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2021...............................................................

Naskladnûní – OPB a OCH III. turnus 2020 – 2021............................................................

Recept – TRo‰tûnky s omáãkou a r˘Ïí .................................................................................

4 5 6 19 20 21 23 24 27 30 32 34 35 36 40 42 46 49 52 54 60 62 63

Adresa svazu: âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, z.s., Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903 Svaz je registrovan˘m spolkem zapsan˘m ve spolkovém rejstfiíku veden˘m Mûstsk˘m soudem v Praze oddíl L, vloÏka 207

Kontakty na pracovníky svazu: • pfiedseda: Ing. Václav Jungwirth ZD Brloh se sídlem v Brloze, Brloh 215, 382 06 Brloh e-mail: jungwirth@cschms.cz, tel.: 602 232 488 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová, Ph.D. Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: vydrova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Nina Honová e-mail: honova@cschms.cz, tel.: 724 073 641 OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 Lovosice Eva Pitnerová e-mail: pitnerova@cschms.cz, tel.: 737 433 598 • obchodní ãinnost: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny, e-mail: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863

• genetické hodnocení: Ing. Alena Svitáková, Ph.D. Pozovice 13, 582 53 ·toky, e-mail: svitakova@cschms.cz, tel.: 774 127 184 inspektofii svazu: • západní âechy Karel Melger, e-mail: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 • jiÏní âechy Ing. Karel ·imák, e-mail: simak@cschms.cz, tel.: 725 891 286 Ing. Vít âepelák, e-mail: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy e-mail: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 • Morava Bc. Radek Dobe‰, e-mail: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640 • severní a stfiední âechy Ing. Michal Janda, e-mail: janda@cschms.cz, tel.: 702 020 761 • stfiední a v˘chodní âechy Ing. Petra Pokorná, e-mail: pokorna@cschms.cz, tel.: 702 020 760

Titulní strana – hlavní fotka: Texas longhorn na chovu Agrosan s.r.o. Makov (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Charolaiský plemeník na chovu firmy Agricoltori Tachov (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Stádo aberdeen angus na chovu ZD Brloh (foto: Vít Čepelák)

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.

Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.

Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû ,Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat Brno 2021 Covidové zpravodajství se na nás valí doslova ze v‰ech stran a i ti, ktefií se ho snaÏí ignorovat, jsou dostateãnû obeznámeni s tím, jak vypadá aktuální pandemická situace. A tak je v‰em jasné, Ïe v lednu nastínûné plány vypadají ve svûtle dne‰ních dnÛ zase úplnû jinak. Tím naráÏím na lednovou zprávu hovofiící o tom, Ïe Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat se pfiesouvá z jarních mûsícÛ, kdy se mûla konat spoleãnû s v˘stavou zemûdûlské techniky TechAgro, na náhradní termín 27.–30. ãervna 2021. O definitivním osudu v˘stavy v tomto termínu bude rozhodnuto v prÛbûhu dubna, ale je vysoce nepravdûpodobné, Ïe by se mohla pfii souãasném tempu ‰ífiení nákazy a rychlosti (ãi spí‰e pomalosti) oãkování bez nûjak˘ch drastick˘ch omezení konat. Ve hfie jsou proto i diskuze nad dal‰ím pfiesunem v˘stavy do podzimu, kdy se snad v‰e uÏ skuteãnû vrátí k normálu. Zru‰en˘ch veletrhÛ, které by jejich organizátofii chtûli pfiesunout do tohoto období, je ale celá fiada, a tak najít nov˘ alternativní termín nebude úplnû snadné. Pokud se letos brnûnská národní v˘stava neuskuteãní, hrozí, Ïe dal‰í se bude konat aÏ v roce 2023, neboÈ za normální situace nemá smysl dûlat dvû velké zemûdûlské v˘stavy t˘Ï rok (a na rok 2022 bylo pfiesunuto i letos zru‰ené TechAgro). Jednáme proto i s V˘stavi‰tûm âeské Budûjovice o pfiípadné moÏnosti pfiesunu ãásti expozice masn˘ch plemen do âesk˘ch Budûjovic. Termín konání Zemû Ïivitelky je o dva mûsíce pozdûji, coÏ by mohlo v pfiípadû, Ïe podzimní termín v Brnû nevyjde, b˘t velkou v˘hodou.

,Informace ke zmûnû tisku PLS u importovan˘ch zvífiat âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a.s. oznamuje, Ïe poãínaje dnem 3. 3. 2021 dochází ke zmûnû vystavování ãesk˘ch prÛvodních listÛ skotu (dále jen PLS) u importovan˘ch zvífiat. Doposud se PLS vystavil a odeslal hned po zpracování hlá‰ení o importu zvífiat v ústfiední evidenci bez ohledu na to, jak dlouho zvífiata pob˘vají v âR. Novû bude PLS vystaven a odeslán aÏ po pfiijetí zahraniãního prÛvodního listu spolu s Ïádostí o vystavení PLS. Zvífiata, která budou bûhem nûkolika dní po importu dále exportována, mohou b˘t doprovázena pÛvodním zahraniãním prÛvodním listem (bovine passport) a není tfieba Ïádat o vystavení PLS. Stávající zpÛsob zápisu pÛvodu u importovan˘ch zvífiat se tímto nemûní. Pokud jsou importovaná zvífiata zavedena do plemenáfiské evidence pfied zpracováním hlá‰ení o importu, bude jejich pÛvod doplnûn z plemenáfiské evidence. Nebo je moÏné spolu se Ïádostí o tisk PLS zaslat i „hlá‰ení doplnûní pÛvodu”. Zahraniãní prÛvodní listy spolu se Ïádostí a pfiípadnû s hlá‰ením doplnûní pÛvodu zasílejte na adresu âMSCH, a.s.

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 18. 11. 2020 do 28. 2. 2021 Bio ZdoÀov s.r.o., ZdoÀov, ¤ádné + PK MS BlaÏek Zdenûk, Staré Hodûjovice, PK + MS DORO spol.s r.o. Rokytnice v Orl. h., Rokytnice v O. h., ¤ádné + PK CH Farma pod Blanskem s.r.o., Blansko, ¤ádné + PK MS Handlová Markéta, Mgr., Velké Albrechtice, ¤ádné + PK DX Helma Jakub, Kapsova Lhota, ¤ádné + PK LI Herbavita CZ, JindfiichÛv Hradec, Zájmové Holãák Lubomír, Jindfiichov, ¤ádné + PL AA Hrube‰ Vladimír, Vinary, ¤ádné + PK DX Chládek Luká‰, Cotkytle – Mezilesí, ¤ádné + PK LI CHOCA s.r.o., Havlíãkova Borová, ¤ádné + PK DX Josef Práza, RoÏmitál, ¤ádné + PK DX Kraml Adam, Jirkalov, ¤ádné + PK SA

4

Kfiemen Vojtûch, Vraãkovice, ¤ádné + PK MS Mgr. et Ing. Eva Heroldová, Praha, Zájmové Mikulenková Michaela, Bc., HefimaÀ, ¤ádné + PK AA Novák Petr, Okrouhliãka, ¤ádné + PK WA Ol‰ovsk˘ Martin, Bratfiejov, ¤ádné + PK DX Paták Zdenûk, Minartice, PK MS Poãepick˘ Jan, Bc., Vlãkovice, Zájmové Raszka Ale‰, Tfiinec, ¤ádné + PK PI Roith Matyá‰, Praha, ¤ádné + PK AA Samec Matûj, Krty-Hradec, ¤ádné + PK LI SITINY s.r.o., Nov˘ Smrdov, ¤ádné + PK LI Straka Cyril, Bratfiejov, ¤ádné + PK DX Strnad Jaroslav, Rejhotice, ¤ádné + PK SH ·ulcová Veronika, Ing., Trojany, ¤ádné + PK LI

Aktivity âSCHMS 2020/2021 Prosinec 1. 12.

2. 12.

9. 12.

11. 12.

14. 12.

16. 12.

16. 12.

jednání sboru poradcÛ ministra zemûdûlství, MZe (Malát) pracovní schÛzka k problematice welfare masného skotu ve vztahu k dotacím (Malát) spoleãné jednání dozorãí rady a pfiedstavenstva âMCH a.s., Hradi‰tko (Jungwirth, Malát) webináfi MZe zelená architektura (Jungwirth) pracovní schÛze inspektorÛ, Hradi‰tko online prezentace k certifikaci ICAR (Svitáková, Malát) pracovní skupina „Kazachstán” (Malát, Jungwirth)

Dal‰í prosincové aktivity: • Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje • Pfiíprava v˘poãtu plemenn˘ch hodnot • Administrace pfiihlá‰ek k odchovu u chovatele do 3. turnusu • Aktualizace webov˘ch databází • Pfiíprava metodického postupu na hodnocení utváfiení vemen • Informování o zru‰ení zákazu dovozu skotu z âR do Kazachstánu • Pfiíprava a programování nového systému pro správu faktur a urgencí pohledávek • Koordinace spoleãného dopisu âSCHMS a dal‰ích zemûdûlsk˘ch nevládních organizací ve vztahu k problémÛm v odvûtví chovu masného skotu adresovaného MZe

Leden 7. 1.

8. 1.

12. 1.

20. 1.

20. 1.

22.

26.

26.

28.

28.

1.

1.

1.

1.

1.

online meeting ICAR komise pro sbûr genomick˘ch informací o zdraví u masného skotu (Svitáková) koordinaãní schÛzka úãastníkÛ projektu „Monitoring parazitÛ v chovech masného skotu”, Brno (Malát) jednání sboru poradcÛ ministra zemûdûlství, MZe (Malát) pracovní schÛze inspektorÛ, Hradi‰tko jednání s MZe a dal‰ími nevládními organizacemi k problematice v˘vozu skotu a exportu hovûzího masa do tfietích zemí (Jungwirth) PS k SZP 2020+ – ANC oblasti a Natura 2000 (Jungwirth, Malát) PS k SZP 2020+ – ekoschémata (Jungwirth, Malát) jednání s odborem potravináfiÛ v otázce znaãení hovûzího masa a podpory prodeje (Malát) online meeting Interbeef (Svitáková) komoditní rada pro mléko a hovûzí maso (Jungwirth)

Dal‰í lednové aktivity: • Administrace vratky ãásti nákladÛ spojen˘ch s testací SNP • Administrativa spojená s BOZP a PO • Pfiíprava katalogÛ pro v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ v I. turnusu • Pfiíprava, zpracování a odeslání dat do mezinárodního hodnocení Interbeef • Testování nového programu na KUMP ve vztahu k pfiebírání dat z ÚE • Zvefiejnûny plemenné hodnoty a provedeny aktualizace databází • Dotazníkové ‰etfiení ke zji‰Èování porodní hmotnosti telat • Obhájení certifikátu kvality ICAR (âMSCH) • Pfiíprava a programování nového systému pro správu faktur a urgencí pohledávek • Revize ãlenské databáze MaSkot • Pfiíprava nového webu milujuhovezi.cz • Pfiíprava podkladÛ pro komisi zdraví ICAR

Únor 1. 2.

2. 2.

2. 2.

3. 2.

5. 2.

8. 2.

8. 2.

9. 2.

10. 2.

12. 2.

15.–27. 2.

18. 2.

19. 2.

22. 2.

22. 2.

charolais International online meeting (Malát) jednání sboru poradcÛ ministra zemûdûlství, MZe (Malát) PS k SZP 2020+ – biodiverzita (Jungwirth) jednání nevládních zemûdûlsk˘ch organizací s vedením SZIF (Malát) PS k SZP 2020+ – ekologické zemûdûlství (Jungwirth, Malát) online pracovní schÛze inspektorÛ online jednání Rady PK charolais a zástupcÛ Svazu PS k SZP 2020+ – o‰etfiování TTP (Jungwirth, Malát) Státní tiskárna cenin (Malát) online porada inspektorÛ âSCHMS k otázce naãítání dat z ÚE I. turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ webináfi Sbrsko (moÏnosti exportu) + individuální konzultace se zemûdûlsk˘m diplomatem Ing. VáÀou (Jungwirth, Malát) PS k SZP 2020+ – welfare (Jungwirth, Malát) jednání odborné platformy pro welfare hospodáfisk˘ch zvífiat ( Malát) jednání âSCHMS s NM Pavlem Sekáãem a jeho kolegy (Ing. Kuna, Ing. Bûlinová, Ing. Tabery) v otázce moÏností popdory chovu masného skotu v rámci PRV a budoucího nastavení VCS platby na masná telata (Jungwirth, Malát)

Dal‰í únorové aktivity: • Zvefiejnûní katalogÛ k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ v I. turnusu • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ a webKUMP • Pfiíprava podkladÛ do 1. ãíslo zpravodaje • Spu‰tûní nového ekonomického systém pro správu faktur a urgenci pohledávek • Dotazníkové ‰etfiení ke zji‰Èování porodní hmotnosti • Administrace dotací na kontrolu uÏitkovosti – informování o zpoÏdûní plateb • Administrace vratky ãásti nákladÛ spojen˘ch s testací SNP

5

REPORTÁŽ Z CHOVU: Chovatel: Miroslav Malý – BGA Černín Zaměstnanci: rodina Obec: Černín – Zdice Okres: Beroun (Středočeský kraj) Nadmořská výška: 350 m nad m.

Chované plemeno: galloway (GA) Členem svazu: od února 2015 V plemenných knihách: GA Základní stádo: 7 ks Plemenitba: inseminace i přirozená Zemědělská půda: 25 ha (16 ha TTP, 9 ha orná půda) V systému EKO zemědělství: ANO WEB: www.beltedgalloway.cz Miroslav Malý

Stará dobrá ruãní práce – místování ¤íká se, Ïe první dojem je velmi dÛleÏit˘. Pana Miroslava Malého vidím poprvé v Ïivotû a o jeho chovu jsem – pfied doporuãením udûlat zde reportáÏ – sly‰ela jen párkrát, ale hned po prvních pár minutách po seznámení se sympatick˘m chovatelem a jeho doslova vymazlen˘mi zvífiaty je mi jasné, Ïe se jedná o dal‰ího srdcafie, kter˘ bere chov masného skotu velmi váÏnû a to se v‰ím v‰udy vãetnû aÏ neobvyklého dÛrazu na ‰lechtûní. A dal‰í postfieh. Jeho svûfienci mají v otevfieném, ale ze tfií stran krytém zimovi‰ti s úÏasn˘m v˘hledem na Brdy aÏ neskuteãnû ãistû nastláno. Pan Miroslav Mal˘ se hned du‰uje, Ïe to není kvÛli mému pfiíjezdu, Ïe jsou zvyklí

6

BELTEDGALLOWAY.CZ Miroslav Mal˘: Pro nûkoho hraní s barviãkami, pro mû cílená ‰lechtitelská práce Leden utekl jako voda. Zaãátek února za dvefimi a bylo potfieba zaãít pfiem˘‰let nad tím, do kterého chovu zajet na první leto‰ní reportáÏ.

Které plemeno dlouho nebylo? Pátrat v pamûti jsem pfiíli‰ nemusela, protoÏe si vedu záznamy o tom, kde jiÏ reportáÏ probûhla, kdy byla ve Zpravodaji zvefiejnûna a jakého plemene se t˘kala. Mám tedy pomûrnû dobr˘ pfiehled. Po loÀském vzpomínání na zaãátky chovu „velk˘ch“ plemen pfied tfiiceti lety, by mûlo b˘t na fiadû nûjaké men‰í (co do poãetnosti) a rustikálnûj‰í. Jasno bylo pomûrnû rychle, ãerven˘ vykfiiãník jsem na‰la u plemene galloway. Naposled jsem o tomto plemeni psala v únoru 2014 reportáÏ z chovu souãasného pfiedsedy klubu, pana Mgr. Jindfiicha Terãe ze ·tûnovického Borku nedaleko Plznû. Volba byla tedy zfiejmá co do plemene, ale uÏ ne tak co do chovatele. Nápomocen mi byl ale právû pfiedseda klubu, kter˘ mi navrhl nûkolik chovatelÛ a mezi nimi byl i pan Miroslav Mal˘, nomen omen sedí v jeho pfiípadû z pohledu velikosti chovu, ale co nedoÏene poãtem kusÛ, to rozhodnû pfiedeÏene tím, jak nad sv˘mi zvífiaty, zpÛsobem chovu a zejména ‰lechtûním a v˘bûrem rodiãovsk˘ch párÛ pfiem˘‰lí. Aãkoliv pÛvodní profesí truhláfi, v této oblasti by mohl dávat kondice leckterému „velkému” chovateli. V˘bûr mi posvûtil také místnû pfiíslu‰n˘ inspektor, Ing. Michal Janda a bylo jasné, Ïe na první reportáÏ v novém roce se pojede (kdyÏ bude samozfiejmû chovatel souhlasi) do âernína nedaleko Berouna.

Volba byla pro mû pfiíjemná i vzhledem k dojezdové vzdálenosti, smûru (od hor, nikoli do hor) ve vztahu k nevyzpytatelnému zimnímu poãasí.

Paradoxem je, Ïe zaãátkem února, kdy se reportáÏ se svolením chovatele skuteãnû uskuteãnila, bylo témûfi jarní poãasí a v mikinû a holinách jsme si více jak tfii hodiny povídali u zimovi‰tû a to i navzdory pomûrnû vydatnému de‰ti. Kdo by tehdy tu‰il, Ïe t˘den po té pfiijdou silné mrazy a krajinu souvisle pokryje nûkolik centimetrÛ pra‰anu a ten Ïe vydrÏí i v níÏinách je‰tû dal‰ích ãtrnáct dní. Nádhera to byla. Ale od poãasí zpût ke gallowayÛm, pfiesnûji k belted gallowayÛm.

Pohled na krmnou chodbu na horní stáji

takto nast˘lat a mít zvífiata v naprostém suchu tak, jak je to bûÏné v chovu koní pfii místování: „Jsme v oãekávání zaãátku telení a to je také jeden z dÛvodÛ, proã

chceme, aby mûla zvífiata absolutní ãisto a sucho.” Îe to skuteãnû není jen kvÛli mnû je jasné uÏ pfii pohledu na zvífiata, která jsou na to, Ïe je to venku na

bahenní koupel, naprosto suchá a ãistá a nevidíte na nich ani kousek bláta nebo v˘kalÛ a to i pfies to, Ïe dlouhá zimní srst gallowayÛ by za normálních okolností k za‰pinûní rozhodnû inklinovala.

Na mou otázku, proã uplatÀují tento pracn˘ zpÛsob kydání, mi chovatel odvûtil, Ïe nemûli dobré zku‰enosti s hlubokou podest˘lkou v prÛbûhu telení a tak se rozhodli jít – na ruãní práci sice velmi nároãnou – cestou, která jim ale funguje. KaÏd˘ den tak tráví hospodáfi krmením a kydáním hnoje zhruba 1–1,5 hodiny ráno a stejn˘ ãas také veãer, je ale spokojen˘, Ïe jsou zvífiata v naprosté ãistotû.

Navíc stáj pro základní stádo je rozdûlená na lehárnu a krmnou uliãku tj. lehárna zÛstává ãist‰í a velká ãást hnoje se soustfiedí v krmné uliãce, která se samozfiejmû nenast˘lá. Dal‰í v˘hodou tohoto zpÛsobu je naprosto ãist˘ hnÛj bez semen trav, coÏ je v ekologickém zemûdûlství velká v˘hoda. Ve stáji je nezámrzná napájeãka, kterou ale chovatel vyuÏívá skuteãnû jen v dobû nejvût‰ích mrazÛ, protoÏe není úplnû ideálnû v prostoru malé stáje situována (uprostfied) a je pak zbyteãnû podmáãená pomûrnû velká ãást lehárny, coÏ se mu nelíbí: „Pfii nákupu se mi zdála dobrá, masivní, ale je dost mûlká a zvífiata z ní vodu vycákají.”

Mladí býci: Neandertal Campino (ZGA 614) a Emanuel z Černína (ZGA 615)

Krmné uliãky a zimní ustájení bez v˘bûhu „Osvûdãilo se mi právû krmení do krmn˘ch uliãek, kde rozbalím balík sena a balík vojtû‰ky s tím, Ïe té dávám tak 20 % krmné dávky. Oproti krmení „do kruhÛ”, které pouÏívám pouze k pfiíkrmu na pastvinách, jsou s krmnou uliãkou ve vztahu ke krmení minimální ztráty. Krmivo se zbyteãnû neroztahá, nerozdupe a neza‰lape do podest˘lky. Také se dá lehce regulovat mnoÏství krmiva,” pochvaluje si pan Mal˘: „V leto‰ním roce pfiikrmujeme vojtû‰kou z loÀské první seãe, kdy je‰tû nebyla (porost první rok) dostateãnû prokofienûná a zapojená a tak se v ní hodnû prosadily plevele. Jsme v reÏimu ekologického zemûdûl-

Po plemenném býkovi Neandertal Campino (ZGA 614) budou v chovu letos první telata

ství ãerstvû po pfiechodném období a tak u nás hubení plevelÛ chemickou cestou nepfiipadá v úvahu. I se zaplevelenou vojtû‰kou si ale zvífiata poradí, proberou a vyberou si co jim chutná a zabaví se v dobû, kdy jsou v otevfien˘ch stájích bez pfiístupu do v˘bûhu a na pastviny. V zimním období je ven vÛbec nepou‰tíme, aby se zabránilo zbyteãnému roz‰lapávání pozemkÛ.”

Nûco konãí, nûco zaãíná... „A jak jsem se k hospodafiení dostal? Pfied fiadou let jsme v nedaleké obci Bfiezová s manÏelkou zaãali stavût rodinn˘ dÛm. Do té doby jsme bydleli u rodiãÛ a tchán hospodafiil, dûlal v˘krm b˘kÛ, choval ovce a obdûlával pár hektarÛ. BohuÏel pfiedãasnû zemfiel a tak pfii‰la otázka, co udûláme s hospodáfistvím,

7

Telata po odstavu na horní stáji

které nám náhle „spadlo do klína”. Pfiem˘‰leli jsme, jak to uchopit a jak spí‰ zaãít jinak, neÏ pokraãovat. Rodina Ïeny tady hospodafiila jiÏ nûkolik generací, po revoluci její otec pfiikoupil okolní pozemky a hospodáfiství se rozrostlo na nûjak˘ 16 hektarÛ.

Pár dal‰ích hektarÛ se nám podafiilo pronajmout, takÏe v souãasné dobû obhospodafiujeme zhruba 25 hektarÛ. Problém s nákupem nov˘ch pozemkÛ se tady naz˘vá cena, protoÏe na tahu Praha – PlzeÀ se ani nic jiného ãekat nedá.

A volné pozemky uÏ v této lokalitû v podstatû nejsou. Umocnûné to je je‰tû tím, Ïe tady na Berounsku byla vÏdycky práce a to se také podepsalo na trhu s pozemky. Po revoluci nemûli lidé potfiebu brát si v restitucích pÛdu zpût do uÏívání a hospodafiit a tak vznikala druÏstva a do nich se nechtûné pozemky zase vkládaly. Zemûdûlská druÏstva je tenkrát buì „za hubiãku” odkoupila, nebo je mají v nájmech dodnes. Na druhou stranu mám s místními zemûdûlci dobré vztahy, takÏe nemám chuÈ ani sílu se s nimi nûjak o pozemky zbyteãnû pfietahovat. Od pfií‰tího roku by se nám ale mûla nav˘‰it v˘mûra o 7 ha polí, protoÏe bych rád roz‰ífiil polafiení. UÏ teì si pûstujeme vlastní brambory, na pomûrnû velké plo‰e zeleninu, rajãata a máme velk˘ chov slepic.

Ornou pÛdu tedy vyuÏíváme i dnes, právû aby se zajistilo krmivo pro slepice. Co se t˘ãe mechanizace, jsme aÏ na v˘jimky sobûstaãní. S roz‰ífiením plochy ale souvisí i potfieba strojÛ.”

8

Minulou sezónu pan Miroslav velmi krutû pocítil potfiebu vlastní mechanizace – konkrétnû lisu na balíky – na zaji‰tûní skliznû v ideálním období: „UÏ teì vím, Ïe mû v leto‰ním roce ãeká velká investice do mechanizace, protoÏe v loÀském roce jsem mûl problém se zaji‰tûním kvalitních sluÏeb.

Lisování v absolutnû nevhodnou dobu, dûkuji, uÏ nechci.”

Kolobûh penûz funguje Na mou otázku, zda rodinu Ïiví farma, se pan Mal˘ potutelnû usmívá s tím, Ïe vlastnû ani moc neví, Ïe má tolik v˘dûleãn˘ch i nev˘dûleãn˘ch aktivit (a manÏelku pracující ve ‰kolství), Ïe vlastnû netu‰í, ale zdá se b˘t naprosto spokojen˘ i navzdory dne‰ní dobû. Smûje se, Ïe vlastnû nûkde peníze generuje a nûkam teãou a Ïe kolobûh funguje a to mu staãí.

Pak ale také pfiiznává, Ïe zatím stále je‰tû chov do jisté míry dotuje, ale jen proto, Ïe se dal cestou opravdu toho nejlep‰ího a

za tím si jde pomûrnû tvrdohlavû a jak nákup kvalitních plemenic, tak inseminaãní dávek pfieci jen nûco stojí. Prodej kvalitních plemenn˘ch zvífiat by to mûl ale pomalu zaãít otáãet do ãern˘ch ãísel. „Na druhou stranu nemám velké ambice se nûjak v˘raznûji rozrÛstat, protoÏe upfiímnû, sehnat kvalitní zvífie plemene galloway belted, na které jsme dnes jiÏ striktnû zamûfiení, je velk˘ problém. Chceme drÏet laÈku vysoko a budovat kvalitní chov a jeho dobré jméno a to je opravdu nároãné. âlovûk se u tak malého stáda musí prát o kaÏd˘ kus a snaÏit se, aby byl co nejlep‰í, nejkvalitnûj‰í z pohledu genetické v˘bavy, aby b˘ãci plnili podmínky plemeníkÛ a jaloviãky pfiiná‰ely pokud moÏno nûco nového, co kupce nadchne. Takto mal˘ chov se musí snaÏit zpenûÏit zvífiata co nejvy‰‰í cenu a kvalita pfiiná‰í peníze, v to vûfiíme a doufáme,” odkr˘vá svÛj postoj chovatel. „V˘bûr zvífiat/telat vhodn˘ch do chovu je velmi nároãná a mravenãí práce. U ãerné varianty je to je‰tû docela jednoduché, ale v té ãervené formû je to mnohem sloÏitûj‰í. Z chovu se 30 telaty napfiíklad vyberete pût, která vám sedí z pohledu linií tak, aby mûlo smysl jejich zafiazení do domácího stáda, a kdyÏ si z nich vyberete jednu dvû, tak je to velk˘ úspûch.

Nákup je vÏdy sázka do loterie, protoÏe se mi nûkolikrát stalo, Ïe podle pÛvodu se jednalo o vynikající zvífie, na první pohled vypadalo také slibnû, ale pfiitom to pak ve finále nebyla Ïádná pecka.

Naopak jsem obãas dal na pÛvod,

Matka základního stáda Elizabeth s býčkem na pastvině

i kdyÏ se mi zvífie zase tak moc nelíbilo, ale narostl krásn˘ jedinec. Jedna z na‰ich nejvût‰ích a nej‰ir‰ích krav, Linda, nevypadala jako tele nic moc.

Rozhodoval jsem se dokonce, jestli ji neprodám. Dnes je to jedna z nejlep‰ích matek a dává nádherná telata. V loÀském roce jsem po ní uchovnil plemenného b˘ãka (EMANUEL Z âERNÍNA BB – ZGA 615), kter˘ mûl 73 bodÛ a to nebyl odchován na ‰rotu, ale jen na senû.

V‰echny na‰e matky, kromû jedné, jsme pofiídili v Nûmecku.

Díval jsem se i do dal‰ích okolních a evropsk˘ch státÛ, ale napfi. v Rakousku beltedi moc nejsou, ve ·v˘carsku nûco málo, pomûrnû hodnû jich je ve Francii (nad oãekávání) – obzvlá‰tû v ãervené variantû. Francie uÏ je pro nás na dojezd daleko, i kdyÏ jsme teì s kamarádem Pavlem dali dohromady pfiepravu zvífiat a jezdíme jak pro sebe tak sluÏbou a uvaÏujeme o licenci na typ 2 a o investici do lep‰ího pfiepravníku.

Dovoz jednoho plemenného b˘ka, nebo dvou tfiech kusÛ plemenn˘ch zvífiat napfi. ze Skotska by tak byl pro nás mnohem dosaÏitelnûj‰í. Náklady na pfiepravu kamionem jsou velmi vysoké a zvífiata kamionovou pfiepravou trpí kvÛli nutnosti dodrÏovat povinné pfiestávky. Tfieba Julie k nám z Detmondu jela dva dny, pfiitom bychom si ji byli schopní po vlastní ose pfiivézt za 8,5 hodiny,” odtajÀuje mi svÛj plán na roz‰ífiení pfiepravy zvífiat pan Miroslav.

Genetika zimovi‰tû v dolní stáji „Tady vidíte tfii telata, která jsem uÏ mûl odváÏet, ale posunul jsem to jednak kvÛli poãasí a pak také kvÛli Vám,” usmívá se chovatel. Na mÛj dotaz, jak to, Ïe jsou takto pomûrnû malá telata u matek v tomto období, se mi dostalo odpovûdi, Ïe se snaÏí napasovat telení do uωího intervalu, ale Ïe k rozprostfiení do celého roku do‰lo díky velk˘m problémÛm s inseminacemi v zaãátku chovu. Od té doby se pracuje na nápravû, která je ale pomalá: „Chtûl jsem si zajistit zvífiata podle sv˘ch pfiedstav, takÏe

První odchovaný býček Donchuán z Černína (ZGA 590)

jsem ‰el hned od zaãátku do inseminací, které se bohuÏel nedafiily tak, jak bych si pfiedstavoval.

Místní zootechnici jsou zvyklí na velká stáda, ve kter˘ch se dûlají synchronizace fiíjí, ale tady bylo potfieba sledovat velmi bedlivû kaÏdé zvífie a v prav˘ ãas odhalit fiíji a zajistit inseminaãního technika, coÏ se nám na zaãátku nedafiilo a tak se termín telení mnohdy posunul i o nûkolik mûsícÛ,” vysvûtluje mi popravdû pan Miroslav a dodává: „V zaãátcích jsme se v‰echno uãili za pochodu.

Dnes uÏ by to ãlovûk udûlal jinak, ale... SnaÏíme se období telení naplánovat tak, aby probíhalo v co moÏná nejkrat‰í dobû. UÏ letos to vypadá slibnû, Ïe se posuneme nejpozdûji do zaãátku kvûtna a za rok to snad bude zase je‰tû o nûco lep‰í.

Systém kontinuálního (celoroãního) telení má ale v˘hodu v tom, Ïe mÛÏete b˘ka nechat celou dobu u stáda – u nás jiÏ tfietím rokem. Teì uÏ ho ale budu muset oddûlit, protoÏe mám dvû plemenice tûsnû pfied otelením. KdyÏ je vrátím do stáda, hrozilo by, Ïe budou mít tele uÏ v prosinci a to by bylo pro nás pfiíli‰ brzy. MoÏná b˘ka zavfieme jen pfiechodnû, kdyÏ uhlídáme fiíje, je‰tû uvidíme.

Nikdy jsme nezaznamenali Ïádn˘ problém s tím, kdyÏ je b˘k ve stádû permanentnû, ani pfii telení ani ve vztahu k telatÛm, to spí‰ jsou na telata ostré cizí matky, neÏ Ïe by s nimi mûl nûjak˘ problém plemenn˘ b˘k,” dûlí se se mnou o svou zku‰enost pan

Miroslav a s chovatelsk˘m zápalem ukazuje na dal‰í plemenici v zimovi‰ti: „Ta je na prvním teleti a tu povaÏuji za typického belted gallowaye a mé nejlep‰í zvífie. Má slu‰né osvalení, ‰irok˘ hrudník – i kdyÏ rámec není takov˘, mû se ale obecnû líbí men‰í aÏ stfiední zvífiata. BohuÏel mi nezÛstala po inseminaci, takÏe bude mít tele po na‰em b˘kovi CAMPINO NEANDERTAL BGA (ZGA 614), kterého jsme si dovezli od nûmeckého chovatele Hartmuta Kindela z Erkrathu a matka b˘ka pochází ze známého anglického chovu Mochrum, o kterém se je‰tû zmíním.

Tohoto malého b˘ãka z loÀského telení bych chtûl zkusit uchovnit, protoÏe ten je po na‰em pfiedchozím plemeníkovi QUINCY VOM NORDWIND BGA (ZGA 584) coÏ je zvlá‰tní kombinace, protoÏe jeho matka nemá moc siln˘ red faktor, takÏe je spí‰ náhoda, Ïe se takto ãerven˘ narodil. UvaÏuji, Ïe bych si ho moÏná nechal jednu sezónu na jalovice, ale je‰tû uvidím, jak se povede.

Vzhledovû je to pûkné zvífie, tak snad bude splÀovat potfiebné parametry,” doufá pan Miroslav.

Základní stádo témûfi bez ãesk˘ch kofienÛ „Vzhledem k tomu, Ïe jsme témûfi v‰echna zvífiata zakoupili v zahraniãí (v Nûmecku) a uÏ s dobr˘mi pÛvody, které si bedlivû hlídáme, byla poãáteãní investice do stáda pomûrnû nákladná.

Napfi. plemeník Campino (ZGA 614)

9

Zvířata jsou v naprostém suchu a čistu tak, jak je to běžné v chovu koní při místování

nás pfii‰el na 3300 euro a to nepoãítám dopravu ze vzdálenosti 700 km,” pfiiznává ãástku za b˘ka chovatel a doplÀuje informace: „Jeho rodiãe jsou skotského pÛvodu. Zvífiata GA rostou do ‰esti let a jeho matka (Mochrum Rowanberry, v Nûmecku hodnocená 8-8-7) je rámcová plemenice, takÏe oãekávám, Ïe b˘k je‰tû poroste. Otec (Plaitford Charlie Red, v Nûmecku hodnocen˘ 9-8-8) je niωí, ale vyniká délkou a ‰ífikou, takÏe jsem zvûdav˘, co z nûho vyroste a hlavnû jakou genetickou v˘bavu bude pfiedávat telatÛm – to se uvidí po leto‰ní sezónû telení. Na b˘ka jsem ãekal dva roky, protoÏe jsem poÏadoval tele od jedné konkrétní matky.

Jak uÏ to tak b˘vá, mûla dvakrát po sobû jaloviãku. Jeho pfiedchÛdce, b˘k QUINCY VOM NORDWIND BGA (ZGA 584), pfiijel na nበchov je‰tû z vût‰í dálky, skoro od hranic s Dánskem. Koupil jsem ho od chovatele jménem Hauke Aye, kter˘ se sv˘m stádem Vom Nordwind patfií k prÛkopníkÛm RED barvy u belted galloway, a je znám jiÏ nûkolik desítek let po celém svûtû. Extrémnû extenzivní pfiístup Haukeho se bohuÏel projevil v hodnocení Quincyho krátce po importu, b˘k v‰ak hodnû dohnal a byla po nûm velmi pûkná telata. Prvního plemenného b˘ka pÛsobícího na na‰em chovu (VOYO – ZGA 472) jsem zakoupil od paní Brettové z Pavlina Dvora a tím se vracíme k my‰lence, jak jsem se dostal k chovu plemene galloway, respektive dnes jiÏ v˘hradnû galloway belted (BGA) –

10

tedy zvífiatÛm „opásán˘m” bíl˘m pruhem kolem trupu.”

Galloway vs. belted galloway „KdyÏ se tedy je‰tû vrátím na zaãátek, tak jsme se tenkrát se Ïenou shodli, Ïe chceme bezrohé plemeno spí‰e men‰ího vzrÛstu.

UvaÏovali jsme nad dextery i highlandy, ale odrazovala nás rohatost. TakÏe galloway byla nakonec dost jasná volba. Jel jsem se podívat na vyhlá‰en˘ chov pana Ing. Václava Vacíka do Roupova, a následnû jsem v roce 2014 koupil tfii ãerné jalovice z chovu pana Mgr. Jindfiicha Terãe. Po otelení z nich byly krásné krávy, které dávaly krásná telata, ale pak jsem nûkde v nûjaké publikaci zahlédl „beltedy”, ktefií mû naprosto uchvátili. O pomûrnû sloÏité genetice téhle barevné varianty jsem v té dobû nic nevûdûl a fiíkal jsem si, Ïe kdyÏ pouÏiju b˘ka s pruhem na ãerné krávy, Ïe to musí fungovat. Doãetl jsem se, Ïe je zbarvení belted dominantní a Ïe se v ãerné projeví, ale to jsem úplnû netu‰il, Ïe jakkoli, nikoli pravideln˘m pruhem a to to se mi bohuÏel záhy také dûlo. Na fb stránce Pavlina Dvora jsem vidûl v nabídce na prodej právû zmiÀovaného belted b˘ãka VOYO Z PAVLINA DVORA BB (ZGA 472), kter˘ mûl krásn˘ pruh, pfiesnû jak jsem si pfiedstavoval. B˘ãka jsem si od nich odkoupil a zafiadil doma do stáda. První rok po nûm bylo jedno tele, ãerná plá‰Èová jaloviãka a tak jsem byl v oãekávání dal‰ího roku. Pfii‰lo ale velké zklamání v podobû poloviãních

a nepravideln˘ch pruhÛ. Dnes uÏ se tomu smûju, protoÏe uÏ jsem si od té doby nastudoval velké mnoÏství zahraniãní literatury a popravdû dnes vnímám plemeno galloway (GA) a belted galloway (BGA) jako dvû odli‰ná plemena. Zdá se totiÏ, Ïe nemají spoleãn˘ základ. Odborná chovatelská vefiejnost se domnívá, Ïe byl pruh do populace GA cílenû zavleãen pfies dojené nizozemsko-belgické plemeno lakenvelder, ale tím vlastnû vzniklo plemeno úplnû nové. KdyÏ jsem se po neúspûchu s prvními telaty rozhodl jít cestou striktnû BGA, byl pan Terã natolik vstfiícn˘, Ïe ode mû jeho tfii krávy odkoupil zpût. Byl jsem za to rád, protoÏe to byly kvalitní rámcové matky, jen to nebyla má cesta.”

BGA a nic neÏ BGA „Tak jsem se ponofiil do studia beltedÛ a záhy mi bylo jasné, Ïe chci-li si udrÏet pruhované stádo, není jiná cesta, neÏ pouÏívání striktnû BGA populaci jak po matefiské tak otcovské linii a Ïe nelze ustoupit ani o krok. Je tfieba se dívat do pÛvodÛ a peãlivû vybírat ãistû BGA linie. Není to jen o tom, aby byl zaruãen pravideln˘ pruh, ale také o konstituci a vzhledu zvífiat. KdyÏ se na to zamûfiíte, tak BGA vypadají jinak neÏ klasiãtí GA. BGA jsou kulatûj‰í, krat‰í, hlub‰í, mají krat‰í hlavu, jsou to taková „prasátka” v dobrém slova smyslu. A dal‰í vûc je, Ïe jakmile se ãlovûk zafiadí sv˘m chovem mezi chovatele BGA, tak uÏ je mu velmi záhy jasné, Ïe se v chovu klasick˘ GA nepouÏívá, nedûlá se to, kvalitní chovy si hlídají pÛvody a striktnû nakupují BGA zvífiata. Taková je praxe v Nûmecku i dal‰ích evropsk˘ch státech. V Anglii je na‰tûstí otevfiená plemenná kniha, ve které lze najít pÛvody aÏ tam, kam sahá její zaloÏení, tedy aÏ nûkdy k roku 1900 a lze toho z ní vyãíst opravdu hodnû.”

Základ z nejkvalitnûj‰ích evropsk˘ch chovÛ „SnaÏím se nakupovat zvífiata z tûch opravdu úplnû pÛvodních linií a tak u nás najdete napfi. krávu pocházející z jednoho ze tfií

nejstar‰ích a nejznámûj‰ích BGA chovÛ na svûtû – Mochrum, kter˘ se nachází pár kilometrÛ od Newton Stewart v jihozápadním Skotsku.”

Dal‰í kvalitní – ãervená/red – plemenice, kterou se mÛÏe pan Mal˘ pochlubit, pochází z chovu pana Wilhelm Riecherse z nûmeckého Detmoldu, kter˘ se nachází zhruba na pÛl cesty mezi Hannoverem a Dortmundem.

Chovatel bez muãení pfiiznává, Ïe za ni, jako nebfiezí jalovici (roãní tele), nûmeck˘ chovatel utrÏil 2500 euro. Ale neÏ zaãneme pfiem˘‰let nad cenou, je potfieba si uvûdomit, Ïe otec téhle krásky Shelsleys Red bull pochází z nejlep‰ího skotského chovu BGA souãasnosti. âe‰tí chovatelé mûli tu ãest se s b˘kem seznámit na Nûmecké v˘stavû Galloway Bundesschau 2018, kde vyhrál druhé místo a pan Mal˘ na toto téma je‰tû dodává: „âervená zvífiata s pruhem jsou hodnû cenûná a v souãasné dobû také Ïádaná (moderní), takÏe ta cena opravdu odpovídá realitû. Základna je pfiitom u tûchto zvífiat opravdu mizivá a je vlastnû i záhadou, jak se dostala ãervená barva mezi ãerné BGA. KdyÏ ãlovûk sleduje podrobnû rodokmen ãerveného zvífiete, tak nejpozdûji v sedmdesát˘ch/osmdesát˘ch letech se v rámci jeho linie dostanete buì do Kanady, nebo do Austrálie.

Jako nejvíc pravdûpodobné se proto jeví pfiilití krve red anguse, ale i tak je v ãervené variantû prapÛvod linií stále sporn˘. Pravdou je, Ïe ãtyfii dostupní ãervení BGA inseminaãní b˘ci pocházeli buì z Kanady, nebo právû z Austrálie.

Stádo při letní pastvě

Plemenný býk Randy II vom Apenberg (ZGA 585) působil ve stádě v roce 2018

Jako nejvût‰í problém ale vnímám to, Ïe jsou tato zvífiata v populaci pouÏívána jiÏ velmi dlouho a v pÛvodech nûkter˘ch zvífiat (a není jich málo) se opakují a to nûkdy i více jak ãtyfiikrát.

DÛvodem je hlavnû fakt, Ïe ãervená je recesivní vÛãi ãerné variantû, takÏe pokud chce ãlovûk udûlat ãervené zvífie reálnû v nûjak˘ch tfiech ãtyfiech generacích, tak potfiebujeme minimálnû dvû linie. To byl velk˘ problém v Nûmecku, kam se dostal inseminaãnû zejména Major (HIDE A WAY HILL MAJOR RED), coÏ je krev pÛvodem dánského Odina (NORGÄRDS ODIN GALLOWAY RED BDG, ZGA 543), kter˘ pÛsobil na inseminaãní stanici na Naturalu.

Je to tedy velká alchymie napasovat zvífiat na sebe tak, aby u nich byla na pozadí minimální pfiíbuznost. Dávám si na to ale opravdu velk˘ pozor, proto jsem také dovezl Campina (ZGA 614), kter˘ je extrémnû nepfiíbuzn˘ ke v‰emu co máme na chovu i v rámci âR. KaÏdá na‰e matka je liniovû úplnû

nûkde jinde a kaÏdá má jiného otce,” pochvaluje si svÛj tah na bránu pan Mal˘.

Malé poãtem, velké genomem V souãasné dobû je na chovu ‰est plemenic s tím, Ïe dvû malé jaloviãky pomalu dorÛstají a jednu plemenici má chovatel vyhlídnutou v Nûmecku a pojede si pro ni v dohledné dobû: „To je dokonce dun BGA (tedy varianta pískovû ‰edá s bíl˘m pruhem). Já tuto variantu na chovu úplnû nechci, ale tahle je pro mû velmi zajímavá geneticky.

Nûmeck˘ kolega, Christian Michel – kterého uÏ mohu povaÏovat za svého kamaráda, a u kterého jsem vybíral ãervené matky pro jednoho ãeského chovatele – má na svém chovu neskuteãnû krásná rámcová a ‰iroká zvífiata. Po obhlédnutí stáda jsem si vytipoval dvû jalovice, které se mi skuteãnû líbily a to jednu ãernou a jednu právû dun.

A tam uÏ se tro‰ku projevilo, Ïe mám na nû natrénované oko, protoÏe jsem posléze zjistil, Ïe

11

Roční Julie, která přijela na chov z Německého Detmondu

jediné tyhle dvû mají stejného otce. Obû mi vyhovovaly délkou, na kterou bych se chtûl teì selekcí zamûfiit. Mám tfieba ve stádû plemenici, o které uvaÏuji, Ïe ji prodám právû kvÛli ne úplnû vyhovující délce tûla a osvalení zádû. No a aÏ se tro‰ku zlep‰í poãasí, tak si pojedu pro „dunku”,” tû‰í se chovatel na nov˘ a netradiãní pfiírÛstek do svého stáda.

Seno a nic neÏ seno „Teì nemají matky pfied otelením dokonalou kondici,” pfiiznává Miroslav: „Tím Ïe jsou na senû a jdou do poslední fáze bfiezosti, tak se pfieci jen tûlo a osvalení mûní a to pomûrnû v˘raznû.

S vyhnáním na pastvinu se zase v‰echny pûknû zakulatí a v ãervnu a ãervenci uÏ budou opût reprezentovat své plemeno,” míní dle zku‰eností pan Mal˘ a dokonãuje my‰lenku: „Vím, Ïe pomûrnû hodnû chovatelÛ dává zvífiatÛm senáÏe, ale já jsem pomûrnû hodnû proti tomu a zejména proto, Ïe galloway má b˘t zástupcem rustikálních plemen a mûl by tak b˘t i chován. I kdyÏ chápu, proã jdou vût‰í a komerãní chovy, které potfiebují na zvífiata nabalit maso, které je potom Ïiví, odli‰nou a intenzivnûj‰í cestou. KdyÏ se ale podívám za hranice, do Nûmecka, tak plemeno BGA je tam bráno jako taková „lep‰í ovce”. To jsou tak extrémnû extenzivní chovy, tam zvífiata skuteãnû nedostanou nic navíc.

Rozdíly ve zvífiatech jsou pak

12

obrovské,” míní chovatel a dodává: „Napfi. já to vidím na tom na‰em b˘ãkovi, kter˘ je na horní stáji, po inseminaãním CLIFTON HERCULES BB (ZGA 560), jehoÏ dávky (mi) dovezl z britsk˘ch ostrovÛ a registroval Natural.

Inseminaãní dávky si vût‰inou zaji‰Èuji právû ve spolupráci s Naturalem a jsem za souãinnost se ·tráfeldov˘mi velmi vdûãn˘,” odkloní se od tématu s povdûkem pan Mal˘ a pokraãuje v my‰lence: „Hercules je pûkn˘ b˘k se zajímav˘m rodokmenem zcela nepfiíbuzn˘ k tomu co je k dispozici v âR a co mám na chovu a telata po nûm velmi dobfie rostou.

Dokladem toho je i mlad˘ b˘ãek.

Já na nûm ale vidím, Ïe nemá to, co by potfieboval, protoÏe kdyÏ takhle rychle roste, tak by potfieboval bílkovinu, aby mûlo co narÛst a to se bojím, Ïe na tohle není galloway vhodn˘ adept, Ïe jsou tady intenzivní plemena, ale GA (nebo BGA) by mûl zÛstat GA,” vysvûtluje mi svÛj pohled na extenzivní plemeno chovatel a dodává: „Dávám pfiednost ‰ífice a osvalení, ale nefiíkám, Ïe se mi to vede, stále je co vylep‰ovat.

Teì jsem dovezl na zkou‰ku po jednom red b˘kovi dvû jaloviãky (na horní stáji) a na nûm se mi líbil právû rámec i osvalení zádû a tak uvidíme, jak se to projeví na dcerách a jestli to byla dobrá volba.”

Galloway do terénu „Nezdá se to, ale máme tady opravdu hodnû svaÏité pastviny.

Kopcovit˘ terén je nároãné i vyjít a tak sem galloway urãitû patfií, ale potfiebuji zvífiata, která nebudou zbyteãnû tûÏká a nebudou svahy niãit se‰lapáváním. Z mého pohledu je ideální matka stfiedního tûlesného rámce s dobr˘m osvalením a hmotností kolem 550 aÏ 600 kg. Naproti tomu stejnû osvalené zvífie, ale velkého tûlesného rámce bude mít uÏ k osmi metrákÛm a to je z mého pohledu a do na‰ich podmínek nevhodné.

Jsme sice ve stfiedních âechách, ale jsme uÏ v CHKO Kfiivoklátsko a pozemky jsou svaÏité, ãlenité a nároãné. Chápu ale, Ïe chovatelé, ktefií hospodafií na rovinách nebo ne na tak ãlenit˘ch a svaÏit˘ch pozemcích, hmotnost nefie‰í a ani fie‰it nemusí. Nechci se stavût do role nûjakého soudce, jsou velké chovy, které potfiebují velké rámce a na nû navûsit maso,” míní pan Mal˘ a dodává: „A opaãnû, ãasto mi sem chodí zájemci o dobytek, pro které jsou i na‰e krávy velké. Z mého pohledu je ideální kráva do 6 metrákÛ hmotnosti a vût‰ina na‰ich matek to i splÀuje, moÏná jen Linda (BOB LINDA BGA) má tro‰ku více.

PrÛmûrnû mají ale kolem 550 kg a pfiitom jsou i slu‰nû osvalené, coÏ vnímám pozitivnû. To co chceme, je produkovat kvalitní plemenná zvífiata. S pfiírÛstky u telat a hlavnû u plemenn˘ch b˘kÛ problémy nemám, naopak, s váhou jsou vût‰inou na úrovni 8–10 bodÛ.”

Jalovice z domu, ne na obnovu Velmi neobvyklé je, Ïe nejen plemenné b˘ãky, ale také v‰echny jaloviãky prodávají a Ïádné si nenechávají na obnovu základního stáda. Je mi to vysvûtleno takto: „ProtoÏe pro mû je lep‰í koukat po dal‰í genetice. KdyÏ si nechám vlastní doma, tak mû to nikam moc neposune a já se zatím chci posouvat a zkou‰et dal‰í nové kombinace. SnaÏím se kaÏd˘ rok koupit do chovu alespoÀ jedno nové zvífie ze zvlá‰È vytipovaného chovu se zajímav˘m pÛvodem. Postupnû bych chtûl chov je‰tû o pár kusÛ v základním stádû nav˘‰it, ale tak, abych stále zvládl genetiku hlídat a mít pfiehled. Z pohledu mnoÏ-

ství pozemkÛ a zaji‰tûní krmné dávky bych se mohl je‰tû roz‰ífiit i víc, ale nechci pfiíli‰ kvÛli sobû.

Mám dal‰í aktivity, které jsou ãasovû nároãné a tohle je práce, radost a koníãek v jednom a tak to chci dûlat jen do té míry, do jaké to zvládnu na co nejvy‰‰í úrovni. Vidûl bych to reálnû tak na 10 ks v základním stádû.”

Genetika na horní stáji „Na zaãátku jsem zkou‰el i inseminaãní dávky ãesk˘ch b˘kÛ a b˘kÛ, ktefií byli v âR jiÏ registrovaní, ale po pravdû to pro mû nebylo pfiíli‰ liniovû zajímavé.

I kdyÏ tfieba b˘k NORBERT Z RAMPU·E BB (ZGA 320) mû zaujal a mám po nûm tuhle plemenici, která se má kaÏd˘m dnem telit,” ukazuje pan Mal˘ na jedinou „âe‰ku” ve stádû: „Popravdû jsem tro‰iãku zklaman˘ v tom, Ïe bych po Norbertovi oãekával lep‰í záì.

I kdyÏ jako jalovice vypadala velmi dobfie, po prvním teleti nebyla ideální pfiedstavitelkou plemene.

Je ale pravdou, Ïe to se u jalovic GA prostû stává, Ïe po teleti potfiebují mnohem více ãasu dostat se zpátky do kondice.

Tahle kráva ale pÛjde na prodej tak jako tak,” pfiiznává chovatel a pokraãuje: „Tento b˘ãek po CLIFTON HERCULES BB (ZGA 560) vypadá velmi slibnû a myslím, Ïe z nûj bude pûkné zvífie, Ïe se ‰ífiky projeví klasicky aÏ tak po druhém roce Ïivota a na to, Ïe je pouze na základní krmné dávce (senu a vojtû‰ce), tak nevypadá vÛbec zle.”

Z vedlej‰ího boxu se na nás dívají dvû mladé jaloviãky: „Ty

U červené varianty beltedů je problém s dostupností nepříbuzných zvířat

jsem pfiivezl nedávno, v kvûtnu jim bude rok, obû jsou red beltedky, ale je na nich krásnû vidût, jak má kaÏdá jinak intenzivní to ãervené zbarvení. Obû mají v pÛvodu na stranû otce dvû generace zpátky dun zbarvení, které ãervenou „nafiedí”, i kdyÏ to není pravidlem. Jsou po stejném otci, kter˘ se mi líbí délkou a osvalením. Jejich matky byly také zajímavé krávy, takÏe jsem v oãekávání, co z nich naroste. Je ale pravdou, Ïe teì nevypadají nejlépe, protoÏe i po odstavu jdou GA dolÛ. Nejkrásnûj‰í zvífiata jsou podle mû jalovice tûsnû pfied pfiipu‰tûním,” míní chovatel: „Jak jsem uÏ fiekl, GA roste a dospívá pomalu. Je to extenzivní nenároãné plemeno a na dospûlá – hotová – zvífiata je potfieba si poãkat. Dokladem toho je zpûtná vazba od chovatelÛ, ktefií od nás mají zvífiata, nebo napfi. plemenného b˘ka. Jsou spokojení, Ïe jim

V popředí jedna z matek současného základního stáda, Linda, ještě jako jalovice

v jejich podmínkách „nezchudl” a naopak se je‰tû rozvinul v moc pûkné zvífie. Je to tím, Ïe jsou u nás opravdu drÏeni extenzivnû, pokud bychom tady b˘ky pfiikrmovali a drÏeli v intenzivnûj‰ím reÏimu, tak by se to na nich v extenzivním chovu velmi negativnû projevilo,” je pfiesvûdãen˘ pan Miroslav a je‰tû dodává: „Na‰e zvífiata neznají senáÏ, jádro ani nic podobného. Pfiitom mám obilí tolik, Ïe by ho mohli Ïrát od rána do veãera, ale nedûlám to.

Jediné, co mají na pfiilep‰enou, je zmiÀovan˘ch 20 % su‰ené vojtû‰ky k základní dávce sena.

Krávy pfied otelením jsou ale více ménû na senû, obãas jim vojtû‰kou jen pfiilep‰ím. Telení je absolutnû bezproblémové. Za celou dobu jsme mûli v loÀském roce jednou otoãené tele koncem pánevním, ale i tento porod probûhl samovolnû bez na‰eho pfiiãinûní.”

13

Plemenný býk Neandertal Campino (ZGA 614) ve stáří 18 měsíců

Spolupráce na ãeské, respektive nûmecké stranû „Rád bych vyzdvihl spolupráci s pfiedsedou klubu, panem Terãem. Myslím si, Ïe se snaÏí pomáhat chovatelÛm s realizací prodeje, nedûlá rozdíly mezi mal˘mi a velk˘mi chovy a s odbytem pomáhá i men‰ím chovatelÛm jako jsem já. T˘ká se to jak prodeje plemenn˘ch b˘kÛ, tak zvífiat obecnû, i zvífiat do v˘krmu. VáÏím si spolupráce s ním i s panem Ing. Jandou, inspektorem, kter˘ k nám na chov jezdí. Pan Janda mi z poãátku tro‰ku vyãítal, Ïe bych mohl klást vût‰í dÛraz na selekci a já bych s ním i souhlasil, ale jak jsem fiekl, zejména u red beltedÛ je to velmi tûÏké vzhledem k malé dostupnosti nepfiíbuzn˘ch zvífiat.

VáÏím si ale kaÏdé rady a pohledu zvenãí,” fiíká pan Mal˘ a je‰tû vyzdvihne jeden z nejznámûj‰ích a nejlep‰ích chovÛ v âR: „Sice se nejedná o chov s BGA, ale vÏdy se mi hodnû líbil chov pana Ing. Václava Vacíka z Roupova. Mûl jsem tu moÏnost tohoto chovatele osobnû poznat a byl jsem za to vdûãn˘. ·el napfiíklad také více cestou stfiedního rámce ale dobfie osvalen˘ch zvífiat skotského typu.

Jsem opravdu rád, Ïe jeho syn v chovu úspû‰nû pokraãuje a vûnuje se práci po svém otci. Vím, Ïe napfi. nyní pouÏívá na svém chovu inseminaãního b˘ka ze stáda britského chovatele A. Bella (Clifton Farm, Southwick, Dumfries) CLIFTON MAX (ZGA 571) a to si myslím, Ïe byla velmi dobrá volba, protoÏe ze zahraniãí vím,

14

Ïe jeho telata vypadají skvûle.

Vacíkovi také pfiivezli do âeské republiky plemenného b˘ka PASAT INNTAL (ZGA 435) od ‰piãkového nûmeckého chovatele Konrada Gernta z Neuöttingu. Tento b˘k se v TOPkách v maternálním efektu uÏ velmi dlouho drÏí na ‰pici. PÛsobí v souãasné dobû na chovu pana Tomá‰e Krose, kter˘ bydlí tady nedaleko, ale není v kontrole uÏitkovosti. Jedná se o opravdu krásného b˘ka a velmi suverénního z pohledu ‰ífiek i osvalení. Je to desetilet˘ b˘k, kter˘ se stále drÏí v naprosto perfektní kondici a pfiitom teì rozhodnû nemá na starost Ïádné malé stádeãko. Pan Kros má z chovu pana Vacíka také ãerné jaloviãky, které jsou men‰ího vzrÛstu ale velmi slibné – mají krásné ‰ífiky a perfektní utváfiení konãetin, moc se mi líbí,” pochva-

luje genetiku z Roupovského chovu pana Vacíka pan Miroslav. „PfiestoÏe jsem s nûkter˘mi ãesk˘mi chovateli v kontaktu, mám vût‰inu znám˘ch v Nûmecku, protoÏe tam je chov BGA pomûrnû roz‰ífien˘ a hlavnû se tam chovatelé hodnû vûnují ‰lechtûní. Mohu s nimi tedy konzultovat své zámûry, protoÏe se fiada z nich vûnuje liniím a v˘bûru vhodn˘ch rodiãovsk˘ch párÛ stejnû tak jako já. V âeské republice to zatím chovatelé tolik nefie‰í, alespoÀ co vím, i kdyÏ je tu pár chovÛ, které se chovu BGA vûnují aÈ uÏ paní Berkovcová z R˘zmburka ve v˘chodních âechách, nebo pan Karel Sopuch s jeho paní z Libho‰tû u Nového Jiãína. Pan Sopuch nechová jen BGA, ale také variantu white park (bílé s ãern˘mi znaky) a co vím, tak kaÏdé dva tfii roky pofiizuje nového b˘ka – red BGA. V roce 2013 dovezl vÛbec prvního red BGA b˘ka do âR (NEANDERTAL PEPE – ZGA 446), mûl uÏ i dva b˘ãky od nás a nyní u nûj na chovu pÛsobí zmiÀovan˘ QUINCY (ZGA 584). Vím, Ïe preferuje ãervené zbarvení, ale nefie‰í genetiku zase aÏ tak striktnû. Paní Brettová z Pavlina Dvora bohuÏel s kontrolou uÏitkovosti skonãila a dal‰í nad‰enci tu pfiíli‰ nejsou. Znám ale celou fiadu chovatelÛ BGA v âR, ktefií stojí mimo kontrolu uÏitkovosti, coÏ je jistû ‰koda, ale taková je jejich volba,” míní pan Mal˘.

Databáze b˘kÛ nadev‰e „Musím jednoznaãnû vyzdvihnout uÏiteãnost databáze b˘kÛ

Býček po inseminačním CLIFTON HERCULES BB (ZGA 560)

(www.db.cschms.cz), kterou pouÏívám velmi ãasto a sdílím informace z této databáze o konkrétních b˘cích i s chovateli z Nûmecka, ktefií jsou nad‰ení tím, k jak˘m informacím tady máme otevfien˘ pfiístup. Napfi. jsem jednomu nûmeckému kolegovi potfieboval pfiedstavit Norberta z Rampu‰e, protoÏe ho chtûl pouÏít na inseminaci a byl ohromen tím, co v‰echno se o b˘kovi mÛÏe dozvûdût a nemohl uvûfiit, jak podrobné informace o b˘kovi v databázi máme. Stejnû tak si velmi pochvaloval podrobné lineární hodnocení, které má velmi dobrou vypovídací hodnotu o tom, jak b˘k vypadá. KdyÏ koupíte jalovici nebo b˘ãka z Nûmecka, tak s ním dostanete tfii ãísla a musíte si vystaãit. Vidûl jsem dva „tfií osmiãkové” b˘ky a kaÏd˘ vypadal úplnû jinak.

A také tím, Ïe tam nejsou pevnû nastavené váhy a v˘‰ky, je v‰e na oku inspektora. U ·v˘carÛ mám tro‰ku lep‰í zku‰enost s aplikovatelností jejich systému pfii v˘bûru zvífiat, ale v Nûmecku se o jejich hodnocení pfiíli‰ opfiít nemÛÏu nebo neopírám. U na‰eho systému si pfiedstavíte, jak zvífie vypadá a k tomu úãelu má podle mû lineární hodnocení slouÏit, aby si kaÏd˘ zvífie pfiedstavil i bez toho, aby ho vidûl na vlastní oãi.

V Nûmecku si zvífie podle hodnocení prostû nepfiedstavíte.

Také odhady plemenn˘ch hodnot si myslím, alespoÀ podle toho jak to vychází u GA, Ïe jsou na velmi vysoké úrovni,” chválí ãesk˘

Plemenný býk Neandertal Campino (ZGA 614) má oba rodiče skotského původu (stáří 1 rok)

systém chovatel, coÏ mû samozfiejmû velmi tû‰í a o to více, Ïe on ho opravdu vyuÏívá, takÏe vûfiím, Ïe to myslí váÏnû a je‰tû to dokládá praktickou ukázkou a sv˘m pohledem na vûc: „V˘sledky jsou zjevné v mnoha pfiípadech. Napfi. u zmiÀovaného b˘ka CLIFTON MAX (ZGA 571), kdyÏ se podíváte na jeho potomky, tak na první pohled vidíte, co jim ze své genetiky pfiedal a je to pfiesnû to, co se objevuje i v jeho ãíslech: vût‰ina jeho telat má „osmiãkové” zádû, rámec mají na úrovni 7 a 8 bodÛ, ale za váhy uÏ jsou na 9 a 10. Kdyby takov˘ systém fungoval v Nûmecku, hodnû by mi to v˘bûr zvífiat usnadnilo.

Zvífiata si vybírám tak, Ïe vût‰inou uÏ dnes vím, kter˘ chovatel v Nûmecku pouÏívá jakého inseminaãního b˘ka (vût‰inou jdu po tûch pÛvodních liniích ze Skot-

Mladý plemeník Shelsleys Red Bull, otec Julie, na chovu W. Riecherse

ska), poÏádám o rodokmeny, nebo se rovnou pídím po matkách se zajímav˘m pÛvodem a s kofieny ve Skotsku a jsou-li m˘m zvífiatÛm nepfiíbuzné. KdyÏ se mi z pûti rodokmenÛ dvû zvífiata opravdu líbí, tak se na nû jedu podívat. Není ale pravidlem, Ïe si pak skuteãnû tahle vybraná zvífiata pfiivezu. Na druhou stranu, objeví-li se zvífie, které není na pohled nic moc, ale které má super zajímav˘ pÛvod, tak obãas zamhoufiím obû oãi a zkusím do toho jít a mohu jen doufat, Ïe se zvífie je‰tû rozvine. Respektive, ty dvû dovezené jaloviãky po stejném otci, na ty kdyÏ jsem se byl podívat v srpnu a byly obû je‰tû pod matkami, tak to byly krásné kuliãky. Teì pfieci jen vypadají jinak, jednak zimním obdobím a jednak utrpûly odstavem a pfievozem do nového prostfiedí.

Pfií‰tí rok by mûly b˘t zapojeny do reprodukce a popravdû bych je radûji inseminoval, neÏ dal pod b˘ka. Problém je ale v tom, Ïe není pfiíli‰ ãím, Ïe v tûch inseminaãních b˘cích RBG (red BGA) je velmi omezen˘ v˘bûr. Je tu MOCHRUM HUCKLEBERRY (GA 474), ale ten je tak hojnû pouÏívan˘ uÏ tolik let, Ïe jsou ho pÛvody zvífiat doslova nacpané. TakÏe buì se mi podafií je‰tû nûco nûkde „vy‰Èourat”, nebo pÛjdou jednodu‰e pod na‰eho Campina (ZGA 614). Mám je‰tû k dobru pár dávek Hercula (ZGA 560), kter˘ je sice ãern˘, ale moÏná Ïe nakonec pouÏiju jeho.

Musím si to je‰tû rozmyslet,” fiíká s úsmûvem pan Mal˘ a svÛj zámûr

15

Svažité pozemky – přirozené prostředí pro plemeno galloway

mi dovysvûtlí: „Potomci by po nûm byli stoprocentnû ãerní (s pruhem), ale red faktor by si nesli. Zase by to z mého pohledu byla hodnû zajímavá genetika.

Tímto zpÛsobem se dá docílit velmi zajímav˘ch kombinací a právû proto, Ïe je u té ãervené varianty tak málo moÏností, pfiilitím ãerné krve a nafiedûním ãervené mohou vznikat velmi zajímaví jedinci a nové linie. Napfi. koncem minulého roku se na aukci Castle Douglas Sale October 2020 ve Skotsku fie‰il RBG Croft Red Admiral, kter˘ mûl ale ve své linii nûkde daleko hluboko jednoho ãerveného pfiedka a staãilo to na to, aby se u nûj ãervené zbarvení projevilo. Takové zvífie je pak velmi cenûné a pouÏití takového b˘ka na ãervené plemenice zaruãí velmi nepfiíbuzné potomky v‰em ostatním ãerven˘m liniím,” vysvûtluje mi se zapálením chovatel: „Genetiku a ‰lechtûní vnímám jako základ dobrého chovu.

Myslím si, Ïe tam, kde se po genetice pfiíli‰ nepídí – a mÛÏe to b˘t sebevût‰í stádo s moÏností velké selekce – a pouÏívají stále dokola stejné linie, tak se to na zvífiatech za pár let/generací velmi negativnû projeví a stádo nebude mít nikdy tak kvalitní zvífiata tako tam, kde se chovatelé vûnují cílenému v˘bûru párÛ a oÏivení krve v rámci jednotliv˘ch linií.”

Jaloviãky pfiipou‰tíme ve dvou letech „Je‰tû se vrátím k reprodukci.

16

Jaloviãky sice pfiipou‰tíme ve dvou letech, ale osobnû si myslím, Ïe by naprosto ideální ãas byl ve 2,5 letech. JenÏe to se pak zase posune telení do nevhodného intervalu a tak to necháváme na 24. mûsíc.

Tím, jak jsem se snaÏil zkrátit interval telení, tak jsem jednu jaloviãku nechal je‰tû témûfi o dal‰í rok navíc jalovou. Uvûdomuji si, Ïe to není ideální z pohledu filozofie „co rok to tele”, ale byl to nezbytn˘ krok. Na na‰em „zájmovém“ chovu si mohou obãas dovolit nûco „jen tak” vyzkou‰et. Popravdû, ta star‰í jaloviãka byla skuteãnû pfiipravená, pûknû narostlá a po porodu pak zdaleka nedala v‰e do telete tak, jako to b˘vá u dvoulet˘ch resp. tfiílet˘ch matek. Mám takov˘ pocit, Ïe obzvlá‰È BGA je hodnû pozdní a znám dost chovatelÛ, ktefií je skuteãnû pfiipou‰tûjí aÏ ve tfiech letech.”

Lehárna na dolní stáji v zimním období

Pastviny potfiebujeme roz‰ífiit „Pastviny se chystám roz‰ifiovat, protoÏe tady máme problém s druhou seãí (otavou), která ‰patnû obrÛstá. Vût‰inou prostû nenaroste a tak ji nechám vypást a zbytky se budou mulãovat.

Problém je tu také s „náletem” ‰ípkov˘ch kefiÛ, které se prosadí v‰ude a za jak˘chkoli podmínek a je problém se jich na pastvinách zbavit. I kdyÏ nenaroste tráva, ‰ípky si cestu najdou a musí nastoupit ruãní práce. Na to, Ïe se nacházíme ve stfiedních âechách, tak tu jsou pomûrnû nehostinné podmínky zejména z pohledu sucha. KdyÏ jsem s hospodafiením zaãínal, byly je‰tû roky pomûrnû hojné na sráÏky, ale posledních pár let bylo opravdu velké sucho. Musím ale popravdû fiíci, Ïe na na‰ich zvífiatech se to nijak negativnû neprojevilo a Ïe galloway díky perfektní konverzi sucho zvládá a pastvu si nachodí, kdyÏ má kde. Mám také srovnání s tím, jak na tom byli se sv˘mi zvífiaty jin˘ch extenzivních plemen a kfiíÏencÛ chovatelé tady kolem – doslova stáda kostlivcÛ.

Lidé z okolí se ãasto podivují nad tím, co jsou schopná na‰e zvífiata vypást. KdyÏ je tfieba, pustíme je na nové zarostlé pozemky a do nároãného terénu a nemají s tím absolutnû Ïádn˘ problém.

Seno mají ale k dispozici v podstatû celoroãnû. Na druhovû bohat˘ch pastvinách samozfiejmû nemohu pfiikrmovat, tam se snaÏím dávat minimální zatíÏení, aby jim pastva staãila, ale na ostatních senem pfiikrmuji. I kdyÏ zvífiata

vyháním na pastviny, tak mají k senu pfiístup, aby byl pfiechod pozvolnûj‰í, a mám takovou zku‰enost, Ïe se vût‰inou do pár dní je‰tû sami k senu ãásteãnû vrátí.

S pfiechodem ven nemíváme problém. BohuÏel u nás nelze aplikovat celoroãní pobyt venku tak, jako to má napfiíklad pan Sopuch.

U nás jsou tzv. „nulové” zimy, coÏ znamená vlhko, bahno a totálnû roz‰lapané pastviny, proto dáváme zvífiata radûji do zimovi‰tû.

Jak jsem jiÏ naznaãil, nበsystém je pracn˘ a nároãn˘ na ruãní práci, ale funguje a vyhovuje nám,” fiíká chovatel a je‰tû k tématu doplÀuje, Ïe na základní stádo je dostatek prostoru na pastvinách v dosahu hospodáfiství a jaloviãky se odváÏejí pfies kopec a to i proto, aby nebyly v dosahu plemenného b˘ka.

A tak rÛznû... „Paznehty neo‰etfiujeme, protoÏe to není potfieba. Dávám si ale pozor na to, abych nemûl v chovu zvífiata, která mají problém s jejich „ochozením” a tedy s pfierÛstáním, taková vyfiazujeme.

U b˘kÛ si hodnû v‰ímám tvaru paznehtÛ. Zvífiata by mûla mít paznehty pûknû ‰iroké u základny, aby ná‰lapná plocha byla co nejvût‰í a pastviny se tak ménû se‰lapávaly.

Odãervujeme pravidelnû. KdyÏ jsem s chovem zaãínal, lekl jsem se jarních prÛjmÛ a nechal udûlat rozbory, ale „zaãervení” bylo tehdy minimální. V leto‰ním roce jsem objevil prÛjem u jalovice a odhalil tasemnici a kamarád

Matka základního stáda Elizabeth v oploceném areálu zimoviště

veterináfi mû doporuãil oplotit pfiístup k rybníãkÛm a mokfiadÛm, které se na pozemcích nacházejí.

V leto‰ním roce se poprvé chystáme na senáÏe. Nejsem jejich zastáncem, ale mám nûkolik vlhãích pozemkÛ, kde nepasu a otava na nich naroste, ale neuschne a tak zkusím senáÏe. Také uvaÏuji, Ïe bych z vojtû‰ky, o které uÏ jsem mluvil, pfie‰el na jetele, konkrétnû inkarnát, kter˘ se seje na podzim a v na‰ich podmínkách je vût‰í pravdûpodobnost, Ïe dobfie vzejde a zapojí se pfied tím, neÏ pfiijdou kaÏdoroãní letní sucha.

Nad úãastí na v˘stavû uÏ jsem pfiem˘‰lel, ale ãasovû to bohuÏel nezvládám a také mám problém s tím, Ïe vystavím zvífiata zbyteãnému stresu, ale dopravu uÏ bych zvládl po vlastní linii. KdyÏ bych mûl mluvit sám za sebe, tak nejsem o v˘stavnictví úplnû pozi-

Julia s jalovicí po Norbertovi (ZGA 320) v zimovišti

tivnû pfiesvûdãen˘, ale spí‰e to vnímám tak, Ïe bych vy‰el vstfiíc souãasnému pfiedsedovi klubu, panu Terãovi, Ïe mu to trochu dluÏím. Také vím, Ïe beltedi na v˘stavû prostû chybí.

Webové stránky jsou aktuálnû v rekonstrukci a tûsnû pfied zpu‰tûním a tû‰ím se na jejich provoz, protoÏe bych na nich rád lidem fiekl jak na to a zamûfiil se na vysvûtlování problematiky ‰lechtûní belted gallowayÛ. Jen najít dostatek ãasu.

Jádro zvífiata vÛbec nedostávají, ale ze zaãátku, kdyÏ jsem se v‰e uãil, jsem mûl pocit, Ïe pokud chci uchovnit b˘ãka, tak ho také musím pofiádnû nakrmit. Tak jsem prvnímu adeptovi pfiilep‰oval.

Tím se snad ani nechci chlubit, byla to hloupost, ale tfieba se z mé chyby pouãí nûkdo dal‰í, takÏe se pfiiznám. B˘ãek dostával 3 kg ‰rotu na den a narostlo z nûj doslova monstrum. DONCHUÁN Z âERNÍNA BB (ZGA 590), kter˘ dnes pÛsobí na chovu spoleãnosti ARBOCOM s.r.o. mimo KUMP, mûl roãní hmotnost 484 kg! Po v˘bûru jsem si fiekl, Ïe tudy cesta u gallowayÛ nevede. Byl to pfiitom krásn˘ b˘k a plno chovatelÛ by si ho jistû povaÏovalo. Dostal za lineární hodnocení zevnûj‰ku 80 bodÛ, ale nebylo to to, co jsem chtûl. Za rok na to uchovnûn˘ EMANUEL Z âERNÍNA BB (ZGA 615) byl uÏ pouze na senû a mûl roãní hmotnost 351 kg. Dnes pÛsobí na chovu paní Ka‰ákové v Tisé, také mimo KUMP. V loÀském roce jsem uchovnil dva b˘ãky, jeden nemûl

17

Dolní stáj – vlevo krmná ulička, v pravo lehárna na konci s porodním boxem

jádro vÛbec a jeden byl z takové matky, která nebyla úplnû top, ten získal jen 59 bodÛ, ale zase si fiíkám bez jádra na senû je i to dobr˘ v˘sledek. Pán, kter˘ si ho vzal do chovu, mi nedávno volal a byl nad‰en˘, Ïe b˘k ve stádû krásnû roste a je z nûj moc pûkné zvífie. Podle mû by to mûla u gallowayÛ táhnout spí‰ genetika neÏ v˘Ïiva.”

Galloway, plemeno budoucnosti „KdyÏ se dnes ãlovûk podívá na celosvûtov˘ tlak na sniÏování poãtu kusÛ dobytka a argumenty vyznívající proti chovu i ve vztahu k pûstování plodin jako krmiva pro intenzivní v˘krm, tak se mi zdá, Ïe je galloway dobrá volba z pohledu vysoké konverze krmiva, malého vlivu na erozi pÛdy vzhledem k jeho velikosti a vzhledem k moÏnosti chovu v extrémnû nehostinn˘ch podmínkách. Argumentem proti „globálním v˘kfiikÛm zapfiisáhl˘ch vegetariánÛ” mÛÏe b˘t hnojení polí chlévskou mrvou, kdy

rozdíl mezi organicky hnojen˘m a nehnojen˘m polem je zfiejm˘ na první pohled.

Není mou cestou dûlat na orné pÛdû plodiny pro dobytek. Pro mû je logick˘m konceptem chovu masného skotu vyuÏívání takov˘ch pozemkÛ, na kter˘ch nic jiného ani dûlat nelze. To mi dává smysl a obzvlá‰tû v pfiípadû gallowaye. Jedinou pfiípustnou plodinou navíc – urãenou do krmné dávky stáda – je pro mû zmiÀovaná vojtû‰ka nebo pfiípadnû jetel. Ta je v osevním postupu velmi pfiínosná a zlep‰ující plodina. Obzvlá‰tû v ekologii má svÛj velk˘ v˘znam. Pfied vojtû‰kou bylo na poli 4 roky obilí a bylo jasné, Ïe do nekoneãna to tak nepÛjde. Sice jsem vyrÛstal ve mûstû, ale trávil jsem hodnû ãasu u prarodiãÛ na hospodáfiství a kofieny statkáfiÛ se i v na‰em rodû najdou. MoÏná právû proto se mi líbí model prvorepublikového hospodafiení – je logické, má návaznosti a jednodu‰e funguje.”

Striktní veganství nemá logiku „Co opravdu nemám rád, jsou názory veganÛ, Ïe by se nemûlo jíst maso. Jsou oblasti, které jsou vhodné na pûstování obilí – Polabí, jsou místa, jako tfieba i tady v okolí âernína, která jsou svou svaÏitostí vhodná pro chov extenzivního skotu nebo ovcí. Jak by asi dopadly národy, které jsou závislé na lovu a chovu zvífiat v oblastech, kde se ani nic vypûstovat nedá?

Vegetariánství a veganství nemá podle mû logiku. Pfiitom se pfiiznám, Ïe osobnû maso témûfi k Ïivotu nepotfiebuji, ale není to tak, Ïe bych ho nechtûl nebo nemohl jíst, ale pro mû je to potravina zbytná a ze sv˘ch zvífiat maso vlastnû vÛbec nemáme, spí‰ obãas dostaneme nûjaké od kamarádÛ,” popravdû pfiiznává chovatel: „Ale Ïijeme z vlastního vepfiového a z drÛbeÏe.”

Tak to vidím… „Já si na rozdíl od velk˘ch firem, které potfiebují mít zaruãen˘ zisk, mohu hrát a kdyÏ se mi stane, Ïe mi to moje hraní jeden rok nevyjde tak, jak bych si pfiedstavoval, tak to pokryju z jin˘ch aktivit. To fiíkám zcela otevfienû. Je ale pravdou, Ïe se dají za kvalitní zvífiata utrÏit slu‰né peníze, zejména v Nûmecku, ale na druhé stranû jsou i pomûrnû vysoké náklady na pofiízení kvalitní genetiky. Zatím se necítím jako „hotov˘” chovatel, stále je co se uãit a kam se posouvat a myslím, Ïe to mám na cel˘ zbytek Ïivota,” uzavírá na‰e povídání pan Miroslav Mal˘: „A kaÏdopádnû musím b˘t soudn˘ v tom, co je‰tû zvládnu.”

Soudnost a pokoru ve vztahu nejen k chovatelství, ale i v pfiístupu k Ïivotu, jsem ze slov pana Miroslava Malého z âernína pociÈovala po celou dobu na‰eho rozhovoru. Proto bych mu – a celé jeho rodinû – ráda popfiála pevné zdraví, chovatelské úspûchy a stejnû pokorné a soudné lidi kolem sebe.

Stádo s býkem na pastvině

18

Text: Pavla Vydrová, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Foto: archiv chovatele

Nov˘ web milujuhovezi.cz Vበjednoduch˘ nástroj pro propagaci prodeje ze dvora Webov˘ portál www.milujuhovezi.cz si od svého zpu‰tûní v roce 2016 na‰el své pfiíznivce a to jak z fiad zákazníkÛ, tak také z fiad chovatelÛ, ktefií prostfiednictvím tohoto webu nabízejí hovûzí maso (a v˘robky z nûj) ze sv˘ch farem a provozÛ. Na první pohled se se sice mÛÏe zdát, Ïe je web primárnû urãen zákazníkÛm a to aÈ tûm, ktefií se snaÏí dozvûdût pravdu o hovûzím mase, nebo se s ním chtûjí nauãit zacházet, nakupovat ho, pfiipravovat a kulinárnû upravovat – ãi tûm, ktefií jen hledají zajímav˘ recept, ale opak je pravdou.

I kdyÏ k uvedenému web jednoznaãnû pfiispívá, je velk˘m pfiínosem i chovatelÛm, ktefií potfiebují roz‰ífiit fiady sv˘ch odbûratelÛ, nebo tfieba jen chtûjí, aby se o nich více vûdûlo. Zejména je prospû‰n˘ tûm, ktefií nemají tolik ãasu na vedení vlastního webu ãi e-shopu, nebo nejsou velk˘mi pfiíznivci sociálních sítí. KaÏdopádnû, je lep‰í propagovat své sluÏby prostfiednictvím funkãního webu na internetu dlouhodobû zavedeném se slu‰nou sledovaností a náv‰tûvností, neÏ provozovat webové stránky, na jejich udrÏování a aktualizaci nemá nikdo z rodiny ãi firmy dostatek ãasu.

Nefunkãní web je ‰patnou reklamou, to je lep‰í Ïádn˘ nemít. V této situaci se ale bohuÏel ãásteãnû ocitl i web milujuhovezi.cz – ne Ïe by byl zcela nefunkãní, ale z pohledu dne‰ní doby pfieci jen neopl˘vá tak uÏivatelsky pfiíjemn˘m prostfiedím, zejména z pohledu vyhledávání a zvefiejÀování informací, jak by mohl. Zejména z tohoto dÛvodu pracujeme na nové verzi webu, která by mûla b˘t uÏivatelsky pfiívûtivûj‰í jak z pohledu zákazníkÛ, tak zejména farem, které chtûjí web vyuÏívat jako nástroj pro reklamu a prodej masa a hovûzích v˘robkÛ ze svého hospodáfiství.

Farmy, které jsou jiÏ na webu zavedeny – a je jich témûfi sedmdesát – budou do nového webu automaticky „pfieklopeny”. Pokud mezi nû nepatfiíte, ale provozujete prodej ze dvora, z farmy ãi farmáfiského obchodu, nabízíte maso jídelnám a restauracím (vûfime, Ïe v dohledné dobû to bude zase aktuální a bûÏné), nebo do fieznictví, máte jedineãnou moÏnost se do nového webu zapojit a kontaktovat nás jiÏ nyní. Kdo by ale zatím váhal a nechtûl kupovat zajíce v pytli a poãká si na to, jak bude nov˘ web skuteãnû vypadat a co nabízet, bude mít samozfiejmû moÏnost se do webu zaregistrovat kdykoli pozdûji. Není nic jednodu‰‰ího, neÏ si pfies jednoduché webové rozhraní zaloÏit profil a vloÏit ve‰keré informace, které chcete o svém provozu lidem sdûlit vã. napfi. odkazu do e-shopu ãi na sociální sítû. Pro ãleny âSCHMS je prezentace na webu bezplatná, jedinou podmínkou je tedy zájmové ãi fiádné ãlenství.

Novinkou webu bude mapa je‰tû mnohem podrobnûj‰ího bourání hovûzího masa a sofistikovan˘ mapov˘ prÛvodce âR, ve kterém si kaÏd˘ potenciální zákazník nalezne velmi jednodu‰e „toho

svého“ chovatele v dosahu bydli‰tû, na trase sluÏební cesty, na rodinné dovolené ãi toho, kter˘ mu pfiivezme masíãko na smluvené místo ãi ke dvefiím domu. Pro zvefiejÀování aktuálních akcí a prodeje budou i nadále slouÏit tzv. „bleskovky” velmi oblíbené krátké úderné zprávy, které se objevují na hlavní stranû webu a které upozorÀují náv‰tûvníky, co se na které farmû aktuálnû chystá.

V souãasné dobû je Ïádoucí více neÏ kdykoli v minulosti ukázat ãesk˘m spotfiebitelÛm, Ïe uÏ není tak sloÏité si kvalitní hovûzí maso z domácích chovÛ a specializovan˘ch masn˘ch plemen obstarat a pochutnat si na nûm! Vûfiíme, Ïe bude nov˘ web pfiínosn˘m nástrojem nejen jim, ale také vám, chovatelÛm masného skotu a Ïe vám pomÛÏe s reklamou a s odbytem v této nelehké dobû...

Hovûzímu zdar!

Pavla Vydrová, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu (vydrova@cschms.cz) SpolutvÛrci nového webu: TAH reklamní agentura, s.r.o. (www.tah.cz)

19

Dotazníkové ‰etfiení ke zji‰Èování porodní hmotnosti Alena Svitáková, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Porodní hmotnost je ãasto diskutovan˘m tématem nûkolika posledních let. Zejména pak ve vztahu k jejímu zji‰Èování.

V mnoha pfiíspûvcích (opakovanû i zde ve Zpravodaji) jsme upozorÀovali na velmi rozevfiené nÛÏky mezi chovateli, ktefií se snaÏí a svá telata poctivû váÏí (popfi. mûfií s pomocí páskov˘ch mûr na pazneht ãi hrudník) a tûmi, co nedûlají vÛbec nic, nebo pí‰í hmotnosti od boku v teple své kanceláfie.

Zmûna systému v˘poãtu PH a hlavnû pfiifiazování hvûzd chovatelÛm v rámci katalogÛ zvefiejÀovan˘ch pfii v˘bûrÛ b˘kÛ, v˘raznû pomohlo k tomu, Ïe data, která od vás chovatelÛ od té doby proudí, jsou na v˘raznû vy‰‰í úrovni, neÏ je‰tû v relativnû nedávné minulosti. Za to vám patfií obrovsk˘ dík a je vidût, Ïe tato vlastnost byla moÏná jen podceÀována.

Do dotazníkového ‰etfiení, které probíhalo na svazov˘ch stránkách na zaãátku února tohoto roku, se zapojilo 207 chovatelÛ, coÏ je dle mého názoru dostateãn˘ reprezentativní vzorek, abychom mohli data zodpovûdnû vyhodnotit a udûlat z nich nûjaké závûry. Více neÏ 50 % z vás ve sv˘ch odpovûdích uvádí, Ïe váÏí 80–100 % telat. K tomuto ãíslu bychom se dfiíve ani zdaleka nepfiiblíÏili. Ukázalo se, Ïe velmi oblíbené jsou i mûfiící pásky.

K mûfiení vût‰iny (v‰ech) telat pomocí pásky na pazneht se pfiihlásilo 35 % respondentÛ, pásku mûfiící obvod hrudníku to pouÏívá necel˘ch 6 % chovatelÛ. Porodní hmotnost odhaduje u vût‰iny telat pouze 19 % chovatelÛ.

Vût‰ina chovatelÛ pouÏívá odhad hmotnosti pouze jako doplnûk k nûkterému z váÏení (mûfiení) a to jen ve v˘jimeãn˘ch pfiípadech.

Co je pro nás velmi dÛleÏité, je to, Ïe pokud chovatel uvedl, Ïe

vÛbec neváÏí, jeho odpovûì byla ve skoro 45 % taková, Ïe alespoÀ v‰echna zvífiata mûfií pomocí pásky na pazneht ãi pásky na obvod hrudníku – 92 %. Zde je vidût, Ïe mûfiení se stává jistou alternativou k váÏení.

Zajímavé je také zji‰tûní, Ïe pokud chovatel uvedl, Ïe ani neváÏí, ale ani nemûfií, tak z 62,5 % hmotnost u vût‰iny telat odhaduje.

Jak moc je tento odhad reáln˘, je otázkou, ale alespoÀ jsou mezi jedinci rozdíly.

Z v˘‰e uvedeného vypl˘vá, Ïe pouh˘ch 9 chovatelÛ z celkového poãtu (4 %) napsalo, Ïe porodní hmotnost nesleduje Ïádn˘m zpÛsobem. I jim patfií dík, Ïe se dotazníkového ‰etfiení zúãastnili a poskytli do nûj i tento prvek.

Víme, Ïe pásky (aÈ uÏ paznehtní ãi hrudníková) mají oproti váÏení jistou odchylku. Pokud je tato odchylka stejná u v‰ech telat, není problém data dále vyuÏívat. Odchyl-

Vážení telat nevážím vůbec (0 %) vážím jen některá (21–50 %) vážím jen výjimečně (1–20 %) vážím nadpoloviční většinu (51–80 %) vážím všechna nebo téměř všechna (81–100 %) nevyplněno Celkový součet

Počet chovatelů 47 12 30 13 104 1 207

% 22,71 % 5,80 % 14,49 % 6,28 % 50,24 % 0,48 % 100,00 %

Měřící páska – pazneht pásku nepoužívám vůbec pásku používám jen občas pásku používám na všechna či většinu telat Celkový součet

Počet chovatelů 115 19 73 207

% 55,56 % 9,18 % 35,27 % 100,00 %

Měřící páska – hrudník pásku nepoužívám vůbec pásku používám jen občas pásku používám na všechna či většinu telat Celkový součet

Počet chovatelů 182 13 12 207

% 87,92 % 6,28 % 5,80 % 100,00 %

Odhad porodní hmotnosti hmotnost nesleduji nijak hmotnost odhaduji jen výjimečně, většinu telat měřím páskou na hrudník hmotnost odhaduji jen výjimečně, většinu telat měřím páskou na pazneht hmotnost odhaduji jen výjimečně, většinu telat vážím hmotnost odhaduji u všech či většiny telat Celkový součet

Počet chovatelů 19 7 65 76 40 207

% 9,18 % 3,38 % 31,40 % 36,71 % 19,32 % 100,00 %

20

ka je tím men‰í, ãím pfiesnûji se páska pouÏívá (napfiíklad je nutné ji pofiádnû pfii mûfiení stáhnout).

Trochu problém je, pokud se tato hmotnost odli‰uje náhodnû. Z praktick˘ch zku‰eností nûkter˘ch chovatelÛ, ktefií svolili a pouÏívají více metod (váÏení + nûjaké mûfiení) vypl˘vá, Ïe pro plemena vût‰ího tûlesného rámce je vhodnûj‰í páska mûfiící obvod hrudníku.

Naopak u plemene aberdeen angus a ostatních masn˘ch plemen, kde se rodí o trochu men‰í telata, je v˘raznû vhodnûj‰í páska mûfiící obvod paznehtu. Ta je mimochodem právû pro plemeno aberdeen angus originálnû ve Skotsku pouÏívaná. A z tamní angusské asociace pochází i ta, kterou âSCHMS v âR distribuuje (viz propagaãní pfiedmûty na webu âSCHMS).

Souãástí dotazníku byla i otázka hlá‰ení porodní hmotnosti telat do ústfiední evidence skotu. Jak jsme se jiÏ mnohokrát zmiÀovali, po mnohaletém vyjednávání na

v‰ech úrovních je moÏné od leto‰ní telící sezóny hlásit porodní hmotnost telat pfiímo do ÚE a my si jí odtud mÛÏeme stáhnout. Odpadá tak komunikace mezi chovatelem a inspektorem ohlednû hlá‰ení narozen˘ch telat. Co je opravdu dÛleÏité – hlaste pÛsobnosti b˘kÛ ve stádû. Pokud není otec identifikovan˘ jako masné plemeno, data se k nám nedostanou!

Co je pro mne docela pfiekvapující, je to, Ïe jiÏ 62 % chovatelÛ toto hlá‰ení vyuÏívá a porodní hmotnost do ÚE hlásí. Dal‰ích 28% zatím nehlásí, ale zaãne – dle komentáfiÛ je u vût‰iny z nich tím, Ïe jim je‰tû nezaãala telící sezóna a hlá‰ení je teprve ãeká. Pouh˘ch 10 % chovatelÛ uvedlo, Ïe se na to ani nechystají, protoÏe je to pro nû dal‰í zátûÏ. U mnoh˘ch je to zpÛsobeno nekompatibilitou pouÏívan˘ch programÛ, které pouÏívají pro hlá‰ení porodÛ.

Doufejme, Ïe i tento krok se nám podafií zmûnit a hlá‰ení porod-

ních hmotností bude nedílnou souãástí tûchto komerãních programÛ. Pro ty, ktefií toto hlá‰ení zatím nevyuÏívají, ale mají to v úmyslu, nabízíme návod, kter˘ najdete hned za tímto ãlánkem.

Co je tfieba závûrem fiíci je to, Ïe jakékoliv zji‰Èování je vÏdy lep‰í neÏ Ïádné. Je nutné hledat rozdíly mezi zvífiaty a zpûtnû promítnout do rodokmenov˘ch vazeb a zpfiesÀovat informace rodiãÛ – zejména b˘kÛ. Snadnost telení je jedním prvotních ukazatelÛ pro mnohé kupce (nejen z ãistokrevn˘ch stád). Proto se i nadále snaÏme systém vylep‰ovat a získávejme co nejvíce co nejvûrohodnûj‰ích dat.

Toto totiÏ nedûláte vy chovatelÛ pro nás, ale sami pro sebe.

Pokroky v podobû digitálního pofiizování z ÚE tomuto snaÏení jen napomáhají.

Zpracováno v rámci projektu NAZV QK 1910059.

Hlá‰ení porodní hmotnosti v rámci ÚE Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Digitalizace a elektronizace sluÏeb âSCHMS pokraãuje. Dal‰í oblastí, kde mÛÏeme hlásit úspûch, je rutinní naãítání dat z ústfiední evidence (ÚE) do poãítaãového programu, kter˘ âSCHMS vyuÏívá pro vedení kontroly uÏitkovosti masn˘ch plemen (KUMP). Pro chovatele tak odpadá dosavadní potfieba hlásit povûfienému pracovníkovi KUMP informace o novû narozen˘ch telat (vãetnû porodní hmotnosti a obtíÏnosti porodu). Po nûkolikaletém úsilí na‰eho svazu se podafiilo vyfie‰it byrokratické pfiekáÏky a následnû i technické problémy, z ãehoÏ budou chovatelé jednoznaãnû profitovat v podobû sníÏení administrativní zátûÏe.

V nedávno skonãeném dotazníkovém ‰etfiení, které se právû oblasti okolo porodní hmotnosti vûnovalo, se zhruba dvû tfietiny chovatelÛ zapojen˘ch do KUMP

vyjádfiili, Ïe hlá‰ení údajÛ o narození telat do ÚE, a s tím související porodní hmotnost ãi obtíÏnost porodu, jiÏ vyuÏívá ãi se k tomu chystá. Za to jsme pochopitelnû rádi, pfiesto bychom znovu apelovali na celou chovatelskou vefiejnost (nejenom na chovy v KUMP),

aby na tento zpÛsob hlá‰ení pfie‰la v co nejkrat‰í dobû. Pokud jste s tímto zpÛsobem zaãali aÏ v prÛbûhu telící sezóny a nûkterá telata do ÚE nahlásili bez tûchto údajÛ, tak prosíme, abyste je zmûnov˘m hlá‰ením do databáze doplnili.

21

Do formuláfie „Hlá‰ení o narození zvífiat, jejich úhynu, ztrátû a pfiemístûní” se zapí‰e: • do záhlaví registraãní ãíslo hospodáfiství kde se zvífie narodilo • do sloupce 03 se zapí‰e u‰ní známka telete, ke kterému se hlásí porodní hmotnost • do sloupce 04 se uvede kód události 10 • do sloupce 05 se zapí‰e datum narození (nepovinné, pokud nebude uvedeno, pak si systém ÚE datum narození pfii zpracování doplní) • do sloupce 07 se uvede porodní hmotnost v kg (jen celé ãíslo) âSCHMS do budoucna zvaÏuje, Ïe získávání dat o narozen˘ch telatech pfies ÚE bude jedinou cestou jejich pofiizování do KUMP a Ïe jiné formy hlá‰ení (email, telefon atd.) budou zpoplatnûny.

O tom budeme pochopitelnû s dostateãn˘m pfiedstihem chovatele informovat.

Tento zpÛsob hlá‰ení usnadní práci nejenom chovatelÛm zapojen˘m v KUMP, ale i inspektorÛm KUMP, ktefií se budou moct ve vy‰‰í mífie soustfiedit na terénní práci a poradenskou ãinnost. Pokud se do nûj v ‰ir‰ím mûfiítku zapojí i uÏitková stáda vyuÏívající v pfiirozené plemenitbû licentovaného plemenného b˘ka, umoÏní nám to vyuÏít získané údaje pro genetické hodnocení. Data z tûchto chovÛ nám pomohou zpfiesnit odhady v˘poãtÛ plemenn˘ch hodnot pro znaky telení, a proto i jejich zasílání má svÛj velk˘ v˘znam.

Urãit˘m omezením pro chovatele vyuÏívající k evidenci rÛzné externí poãítaãové programy (PC Chovatel, AG Info atd.) mÛÏe b˘t fakt, Ïe nûkteré z nich neumí hlá‰ení do ÚE zasílat. Jedinou cestou, jak toto zmûnit je, Ïe chovatelé, ktefií tyto programy vyuÏívají, budou na jejich dodavatele tlaãit, aby své programy této potfiebû pfiizpÛsobili. Tímto zpÛsobem docílí správného hlá‰ení o narození telat, bez nutnosti doplÀování hlá‰ení porodních hmotností. Pokud vás napadne nûjak˘ dotaz, zavolejte svému inspektorovi, problematiku zná, v rámci moÏností vysvûtlí a poradí, co bude vûdût.

A na úpln˘ závûr návod pro ty, ktefií zatím hlá‰ení porodních hmotností a obtíÏnosti porodÛ

22

do ÚE nevyuÏívají, protoÏe neví, jak na to. Ostatní mohou tuto technickou a ne pfiíli‰ záÏivnou pasáÏ pfieskoãit.

Jak na to?

MoÏnost hlá‰ení porodní hmotnosti a obtíÏnosti porodu vypl˘vá z § 35 vyhlá‰ky ã. 174/2019 Sb., kde je stanoveno, Ïe chovatel turÛ pfiedává povûfiené osobû spoleãnû s údaji o narození zvífiete také obtíÏnost porodu a novû i porodní hmotnost, jsou-li tyto údaje známé. Hlá‰ení porodní hmotnosti je tedy nepovinné, nicménû více neÏ Ïádoucí.

Porodní hmotnost se do ÚE pfiedává prostfiednictvím kódu události 10. Formuláfi „Hlá‰ení o narození zvífiat, jejich úhynu, ztrátû a pfiemístûní” se nemûní, do‰lo jen k úpravû pokynÛ k vedení ÚE skotu. Porodní hmotnost lze hlásit jak spoleãnû s hlá‰ením o narození telete, nebo i dodateãnû. Porodní hmotnost lze zaevidovat i ve Stájovém registru na Portálu farmáfie. Porodní hmotnost lze hlásit i prostfiednictvím WEB sluÏby IZR_OZT01B. V pfiípadû, Ïe do‰lo k nahlá‰ení porodní hmotnosti do ÚE k jinému zvífieti neÏ mûlo b˘ti, lze pÛvodnû nahlá‰enou porodní hmotnost odmazat zasláním hlá‰ení porodní hmotnosti s hmotností = 0. V pfiípadû, Ïe je tfieba do ÚE nahlá‰enou porodní hmotnosti opravit, za‰lete nové hlá‰ení se správnou porodní hmotností.

Porodní hmotnost se tím pfiepí‰e.

Kontroly pfii zpracování hlá‰ení s porodní hmotností: • hlá‰ení s kódem události 10 s ãíslem UZ které není v evidenci v ÚE bude odmítnuto na chybu

*07 (zvífie dosud neregistrováno) • hlá‰ení porodní hmotnosti mÛÏe b˘t jen k narozen˘m zvífiatÛm, pokud je hlá‰ení s kódem události 10 ke zvífieti, které není zaloÏeno kodem 21, nebo 22 pak systém vygeneruje tvrdou chybu 54: – Popis: Porodní hmotnost nelze hlásit k importovanému, nebo dohlá‰enému zvífieti – Oprava: Ovûfiit, zda nedo‰lo k chybû v ãísle UZ a pfiípadnû zaslat hlá‰ení s opraven˘m ãíslem UZ. • hlá‰ení porodní hmotnosti mÛÏe hlásit jen hospodáfistvím, které zvífie zavedlo do ÚE (tj. kde se narodilo i v pfiípadû, Ïe zvífie bude mít jiÏ jinou polohu,).

Pokud je hlá‰ení s kódem události 10 od jiného hospodáfiství, neÏ které hlásilo narození pak systém vygeneruje tvrdou chybu 55: – Popis: Hlá‰ení je z hospodáfiství, na kterém se zvífie nenarodilo – Oprava: Zaslat hlá‰ení se správn˘m ãíslem hospodáfiství • validace hmotnosti: hlá‰ení porodní hmotnosti se bude odmítat, pokud bude hmotnost mimo interval: 10 aÏ 99 kg (pozor: Hmotnost 0 znamená její vymazání!), generuje se tvrdá chyba 53: – Popis: Porodní hmotnost je mimo interval 10 aÏ 99 kg – Oprava: Zaslat hlá‰ení se správnou porodní hmotností.

MaSkotBox a fakturace online – nová roz‰ífiení aplikace MaSkot Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu MaSkotBox – to je nové datové úloÏi‰tû pro v‰echny va‰e dÛleÏité dokumenty. Jak jiÏ název napovídá, je souãástí na‰í webové aplikace MaSkot a postupnû v nûm najdete v‰echny dÛleÏité svazové dokumenty, které se váÏí k va‰emu subjektu. Nejnovûji je to napfiíklad sdûlení k dotaci na kontrolu uÏitkovosti za rok 2020 ãi seznamy u‰ních ãísel zvífiat, které jste nechali testovat v laboratofii imunogenetiky.

Tyto seznamy budeme mûsíãnû pravidelnû doplÀovat. MaSkotBox je sejfem, ve kterém budete mít v‰e podstatné vÏdy po ruce a nikdy to neztratíte.

Webová aplikace MaSkot se stále rozrÛstá a nabaluje nové funkce.

Vedle moÏnosti zobrazení a editace údajÛ, které o vás v na‰í databáze evidujeme je to pfiedev‰ím moÏnost sledování cen zástavového skotu ãi pfiihla‰ování do obchodních poptávek.

Poãátkem února byla spu‰tûna i dal‰í nová funkcionalita aplikace MaSkot – nov˘ systém evidence faktur nazvan˘ fakturace online.

Registrovaní uÏivatelé aplikace MaSkot (nejen ãlenové) nyní mají moÏnost spravovat si v ní své faktury a i kdyÏ jde o novinku, v systému jiÏ nyní naleznete faktury za více neÏ 3 roky nazpût. Kromû samotného potvrzení o platbû si mÛÏete faktury stáhnout a zobrazit jejich kompletní historii.

Chovatelé vyuÏívající testace SNP (genomika) ocení i vãasné varování, Ïe tyto faktury jsou po splatnosti, neboÈ platební disciplína tûchto faktur je zohlednûna pfii v˘poãtu vratky za tyto sluÏby. Novû vysta-

vené faktury v systému naleznete nejpozdûji s mûsíãním zpoÏdûním, bankovní operace jsou pfiipisovány nûkolikrát t˘dnû.

Fakturaãní systém hned do úvodu získal témûfi 18 000 faktur z historie od doby, kdy jsme pfie‰li na plnou digitalizaci úãetních dokladÛ. V dne‰ní turbulentní dobû nejeden podnikatel ocení jednoduch˘ pfiehled a pohled do minulosti, a tfiebaÏe jsou na‰e pracovi‰tû rozeseta napfiíã republikou, chytrá, online internetová fie‰ení jsou dnes klíãová více, neÏ jindy.

Faktury dobírkové zásilky, pfies které vybavujeme zejména zootechnická osvûdãení (ZO) a potvrzení o pÛvodu (POP), mají nastavenu standardní splatnost a upomínání se praktikuje na‰ím zamûstnancem jiÏ na základû nepfievzaté a navrácené dobírky.

V tomto pfiípadû tedy urgujeme pouze chovatele, ktefií nechápou, Ïe ZO je povinná dokumentace kaÏdého plemenného zvífiete a pfievzetí dobírkové zásilky je tak pro chovatele závazné.

Faktury ze testaci SNP (genomiku) i nadále chovatelÛm vstfiícnû vystavujeme s prodlouÏenou dobou splatnosti. Zde je ale velice uÏiteãné, Ïe pfiípadné prodlení vám nahlásíme v co nejkrat‰ím ãase, abyste mûli je‰tû prostor na to, fakturu co nejrychleji po upozornûní uhradit, aniÏ by to mûlo nepfiíjemn˘ dopad do krácení vratky za tyto sluÏby. Zejména tûmto ãlenÛm velice doporuãujeme si v aplikaci MaSkot aktualizovat-ovûfiit aktuálnost kontaktních informací v sekci „Kdo je Kdo”, v nûmÏ naleznete pfiesnou adresu, kam vám faktury ãi pfiípadné rané upomínky posílat.

Kromû úpravy emailové adresy pro

zasílání faktur zde mÛÏete rovnûÏ pfiifiadit role dal‰ích osob ve va‰em podniku, coÏ zejména u vût‰ích firem, kde je agenda rozdûlena mezi více lidí, umoÏní pfiesnûj‰í zacílení komunikace konkrétním osobám.

Pfiesto, Ïe se âSCHMS neustále rozvíjí a modernizuje, za konkrétní agendou se i nadále nenachází automat, ale skuteãní lidé, se kter˘mi mÛÏete v‰e podstatné dofie‰it. Vnímáme to tak, Ïe internetové nástroje pomáhají rutinní úkoly vyfie‰it efektivnû, ale osobní ãi telefonick˘ kontakt je stále nenahraditeln˘. Z toho pramení základní v˘hody i nev˘hody. Pfiíchozí úhrady zjistíme prakticky do druhého dne, novû vystavené faktury v systému naleze chovatel ale aÏ s pfiibliÏující se splatností. To je cena za to, Ïe jádrem âSCHMS jsou lidé a ne roboti.

Do aplikace MaSkot se pfiihlásíte pfies hlavní stránku vpravo, kam mají v‰ichni ãlenové âSCHMS s emailem pfiístup zfiízen. Nepamatujete si heslo, neregistrujte se znovu, ale pouze si heslo obnovte. Jak na to, najdete na webu. Pokud si ani tak nevíte rady, kontaktujte tajemnici svazu Ing. Vydrovou (tel: 724 229 094, vydrova@cschms.cz).

Nové u‰ní známky K laserování u‰ních známek ZeeTag pro oznaãování skotu, které dnes patfií mezi chovateli jednoznaãnû k nejoblíbenûj‰ím, bude pouÏíván nov˘ font. Ten by mûl b˘t zejména na za‰pinûn˘ch známkách ãitelnûj‰í a to nejenom díky fontu samotnému, ale i vût‰ímu rozestupu mezi jednotliv˘mi ãíslicemi. Rozdíl si mÛÏete prohlédnout na pfiiloÏené fotce (nov˘ font na obrázku vlevo). Dojde rovnûÏ k postupnému pfiechodu od známek ZeeTag Z1 na typ SuperZ. SuperZ známky mají stejnou velikost a dají se aplikovat se stejn˘mi aplikaãními kle‰tûmi. Mají v‰ak jin˘ typ hrotu a hlad‰í povrch, na kterém by mûlo ulpívat ménû neãistot.

23

Kvalitní kolostrum a dobrá kolostrální imunita základ zdraví telat Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc., Dipl. ECBHM. Fakulta veterinárního lékafiství VFU Brno Kolostrum je sekret mléãné Ïlázy, kter˘ je po chemické stránce velmi sloÏitou tekutinou bohatou na Ïiviny, protilátky a rÛstové faktory. Ve svém komplexu je bovinní kolostrum nezbytné pro zabezpeãení v˘Ïivy a zdraví telete. Obsahuje proteiny, aminokyseliny, sacharidy, tuky, mastné kyseliny, vitaminy, minerální látky a fiadu biologicky aktivních látek, které jsou nezbytné pro specifické funkce neonatálních telat. Z hlediska biologického a zdravotního v˘znamu je to na prvním místû obsah imunoglobulinÛ, které zabezpeãují ochranu telat proti infekcím v prvních t˘dnech jejich Ïivota. Na antimikrobiálním pÛsobení kolostra se vedle imunoglobulinÛ podílí i dal‰í faktory jako je laktoferin, lyzozym, antimikrobiální peptidy, defenziny a laktoperoxidáza. DÛleÏitou souãástí kolostra jsou i rÛstové faktory jako jsou inzulinu podobné faktory (IGF-beta1 a IGF-beta2), epidermální rÛstov˘ faktor (EGF), imunoregulaãní faktory (TGF-beta 1 a TGF-beta2). Kolostrum obsahuje i hormony T3 a T4, inzulin, somatotropin a enzymy gama-glutamyltranserázu, fosfatázy, glutathionperoxidázu a dal‰í. V˘znamnou sloÏkou kolostra je i antitrypsin.

SloÏení a kvalita kolostra je závislá na fiadû faktorÛ, jako je zdravotní stav a v˘Ïiva vysokobfiezí krávy, obsah vitaminÛ a stopov˘ch prvkÛ v krmné dávce i obsah mykotoxinÛ a dal‰ích látek – produktÛ hnilobn˘ch procesÛ konzervované píce. Kolostrum se tvofií v mléãné Ïláze jiÏ 3 aÏ 5 t˘dnÛ pfied porodem, pfiiãemÏ jeho nejintenzivnûj‰í tvorba je v posledních 5 dnech pfied porodem. Skladba kolostra se v prÛbûhu doby od otelení v˘znamnû mûní. Nejkvalitnûj‰í kolostrum je první kolostrum získané do dvou hodin po porodu. První kolostrum obsahuje vysokou koncentraci bílkovin, pfiiãemÏ její nejvy‰‰í podíl (80–90 %) tvofií imunoglobuliny, dále má vysok˘ obsah tuku, minerálních látek a vitaminÛ. I dal‰í biologicky aktivní sloÏky jsou v prvním kolostru obsaÏeny ve vysok˘ch koncentracích. V prÛbûhu doby od porodu koncentrace uveden˘ch sloÏek v˘znamnû klesá. Nepfiijme-li tele první kolostrum vãas (do 2 hodin po narození), nevytvofií se dostateãná kolostrální imunita a zároveÀ tele nedostane potfiebné mnoÏství dal‰ích nutrientÛ a faktorÛ, které jsou pro rÛst, zdraví a optimální v˘voj nezbytné.

U telat masn˘ch plemen je ve srovnání s dojen˘mi plemeny situace sloÏitûj‰í. Produkce kolostra u krav masn˘ch plemen je men‰í neÏ u krav dojen˘ch plemen. MnoÏství prvního kolostra je malé. Zatímco mnoÏství kolostra z prvního nádoje ãiní u hol‰t˘nské krávy 3 aÏ 8 litrÛ, v˘jimeãnû i 10 litrÛ, u krávy plemene aberdeen angus (AA) to je pouze 1 aÏ 2 litry.

U plemen limousine (LI) a charolais (CH) je produkce prvního kolostra zpravidla o 1 litr vy‰‰í. Nejvy‰‰í mnoÏství mívají krávy plemene masn˘ simentál (MS).

24

Kromû v˘‰e uveden˘ch faktorÛ ovlivÀuje kvalitu a mnoÏství kolostra stres zvífiat v okoloporodním období. Zv˘‰ená stresová zátûÏ kolem porodu mnohdy v˘znamnû produkci kolostra omezí aÏ zastaví. Zvlá‰tû citlivé jsou prvotelky. Nepfiíznivû na produkci kolostra se uplatÀují i nevhodné podmínky prostfiedí a skupinové telení. Kvalita kolostra u krav masn˘ch plemen b˘vá ve vût‰inû pfiípadÛ dobrá – mlezivo obsahuje dostateãné mnoÏství imunoglobulinÛ. U krav dojen˘ch plemen tomu tak vÏdy neb˘vá a v nûkter˘ch chovech aÏ 35 % prvních koloster má hor‰í kvalitu. Chovatelé v‰ak fie‰í tuto situaci napájením telat kvalitním kolostrem, které mají v zásobû ve zmraÏené formû a mohou tak tele napojit vãas a v dostateãném mnoÏství.

Jiná situace je u masného skotu. I kdyÏ má kráva kvalitní kolostrum, tele je pfiijímá sáním. Zde v‰ak dochází k rÛzn˘m problémÛm, které ãasto neumoÏní dostateãn˘ pfiíjem. B˘vá to nervozita krávy, která odmítá tele, ãastûji v‰ak sníÏená Ïivotaschopnost a slabost telete, které vãas nesaje nebo nepfiijme dostateãné mnoÏství kolostra. Kontrola pfiíjmu kolostra teletem je problematická, protoÏe kráva chrání svoje tele a pouhé posouzení pfiíjmu kolostra na základû objemu bfiicha pohledem je nedostateãné. I kdyÏ je kolostrum kvalitní, jeho pfiíjem teletem je mnohdy mal˘, ãasto nedosahuje ani 0,5 litru v prvním napití. To nestaãí na vytvofiení dostateãné kolostrální imunity. Tele by mûlo do 2 hodin pfiijmout 100 g imunoglobulinÛ, coÏ odpovídá 1 litru kvalitního kolostra nebo 2 litrÛm kolostra prÛmûrné kvality a to za pfiedpokladu, Ïe vstfiebatelnost kolostra bude vysoká. V prÛbûhu 24 hodin by tele mûlo pfiijmout dal‰í mlezivo rovnající se minimálnû 10 % jeho hmotnosti. Takové mnoÏství zabezpeãí kolostrální imunitu i imunitu lokální. Tele je pak odolné vÛãi rÛzn˘m patogenÛm. Je tfieba si uvûdomit, Ïe v porodních prostorách nejsou zpravidla vhodné hygienické podmínky. To platí zvlá‰tû pfii skupinovém telení. V takové prostfiedí je i pfii kvalitním podest˘lání prostfiedí zamofieno fiadou patogenÛ (zvlá‰tû kryptosporidyemi, napfi. Criptosporidium parvum je pro neonatální telata velmi nebez-

Graf ã. 1: Dynamika resorpce imunoglobulinÛ v prÛbûhu 24 hod.

Tab.: Parametry kolostra zdrav˘ch krav plemene AA v závislosti na dobû porodu Čas P.P. CB h g/l 1 130,5 6 80,4 12 65,2 18 42,5 24 36,3

Graf ã. 2: V˘voj pasivní (kolostrální) a aktivní imunity telat

peãn˘ patogen). Pokud tele není vãas napojeno a je v prostfiedí, kde je vysoká zátûÏ tímto patogenem (hluboká podest˘lka), pfiíjme ho trávicím ústrojím dfiíve, neÏ kolostrum a tak tento patogen velmi rychle naru‰í stfievní sliznici (viz obrázek). Spoleãnû s dal‰ími patogeny následnû vyvolá rozsáhlou zánûtlivou reakci a vznikají tak prÛjmová onemocnûní, která vyvolávají dehydrataci, nechutenství a celkovou slabost telete. Takto postiÏené tele leÏí, nejeví zájem o sání a ãasto konãí úhynem telete do 10 dnÛ stáfií. âasto se pfiidávají i dal‰í patogeny (E. coli, klostridie a viry). V takovém pfiípadû dochází k sepsi a rychlému úhynu, aniÏ by prÛjem vÛbec vznikl. Vãasn˘ pfiíjem kolostra je nejvhodnûj‰í prevencí. U málo Ïivotn˘ch telat, které nejsou schopna spontánnû sát, je moÏné hned pfii základním o‰etfiení narozeného telete aplikovat per os Kolostran pastu. Tento pfiípravek obsahuje imunoglobuliny, probiotika, vitamin A, E, C, dále selen, mûì a mangan. Pfiípravek je snadno aplikovateln˘ a zabrání infekci kryptosporidiemi. ¤ada chovatelÛ má s tímto pfiípravkem v˘borné zku‰enosti. Vãasn˘ pfiíjem kolostra je dÛleÏit˘ i z dÛvodu rychle se sniÏující schopnosti stfievní sliznice propou‰tût imunoglobuliny do krve (viz tabulka). Nejvy‰‰í vstfiebatelnost imunoglobulinÛ je v prvních 4 hodinách Ïivota telete. V dal‰ím období schopnost stfieva propou‰tût imunoglobuliny rychle klesá a po 12 hodinách je zcela minimální. Imunoglobuliny sice plní jistou funkci na povrchu stfievní sliznice – jedná se o takzvanou lokální imunitu, ale ta nestaãí pro udrÏení zdraví telat a velk˘ poãet telat onemocní (prÛjmy, respiraãní syndrom) a uhyne. Nezanedbateln˘ v˘znam kolostra spoãívá i v jeho nutriãní hodnotû.

Jedná se pfiedev‰ím o obsah tuku jako zdroje energie a v tuku rozpustné vitaminy (vit. A, E, D). Pfii sezonním telení, které v na‰ich podmínkách probíhá zpravidla od poloviny prosince do konce bfiezna,

IgG g/l 102,6 70,6 44,3 32,5 24,8

Tuk % 7,6 5,2 4,8 4,2 4,2

La % 1,6 2,2 2,8 3,3 3,8

Vit. A Vit. E μmol/l μmol/l 22,8 32,1 16,4 28,4 11,6 22,6 8,4 16,4 7,8 12,7

SE μg/l 56,2 42,5 28,3 20,8 16,5

Zn μg/l 17,3 15,5 12,4 8,2 6,8

jsou novorozená telata v prvních hodinách Ïivota ãasto podchlazena. Pro krytí potfieby energie je vyuÏívána krevní glukóza, jaterní a svalov˘ glykogen a dále tak zvan˘ hnûd˘ tuk. Pro zvládnutí této situace jsou zásoby glykogenu spotfiebovány do 2 hodin.

Hnûd˘ tuk je v˘znamn˘m zdrojem energie, ale jeho mnoÏství je u narozeného telete malé (20 gramÛ na 1 kg Ïivé hmotnosti). Pfii nízk˘ch teplotách je tento zdroj energie rovnûÏ bûhem nûkolika hodin vyãerpán a u telete dojde ke sníÏení tûlesné teploty, slabosti a neschopnosti pfiijímat kolostrum a mléko.

Dal‰ím problémem b˘vá, Ïe pro vyuÏití energie ze zásobního tuku je nezbytn˘ hormon tyroxin.

JestliÏe má kráva nedostatek jodu a selenu v krmné dávce, je omezena ãinnost ‰títné Ïlázy telete a energie z tohoto tuku tak není vyuÏitelná. Proto adekvátní pfiíjem kolostra, které má vysokou koncentraci tuku, je pro udrÏení energetického metabolizmu telete zásadní. V tuku rozpustné vitaminy A, E jsou v˘znamn˘mi antioxidanty, chrání bunûãné membrány pfied po‰kozením a jsou nezbytné pro nástup aktivní imunity. Vlastní tvorba imunoglobulinÛ má jisté zpoÏdûní a nastupuje pomalu. Pro její optimální rozvoj je nezbytn˘ dostateãn˘ pfiíjem bílkovin a aminokyselin, které tele dostane kvalitním kolostrem i mlékem a dále pfiíjem selenu, zinku, mûdi, manganu, Ïeleza a hofiãíku. U telat je kolostrum a mléko hlavním zdrojem tûchto minerálních látek nepostradateln˘ch pro zdraví a dobr˘ imunitní stav. Uvedené minerální látky sice prostupuji bariérou placenty do plodu, ale dal‰í pfiíjem kolostrem a mlékem je nezbytn˘. Pro fie‰ení zdravotních problémÛ telat v nûkter˘ch chovech se neobejdeme bez vakcinace krav a to pfiedev‰ím proti coli infekcím a infekcím vyvolan˘m rota a corona viry.

Vakcinací bfiezích krav se podpofií tvorba specifick˘ch protilátek, které se napfiíklad u virov˘ch patogenÛ vyluãují nejen kolostrem ale i mlékem a to po dobu nûkolika t˘dnÛ. V indikovan˘ch pfiípadech je nutná i vakcinace telat.

V souãasné dobû je na trhu dostatek vhodn˘ch vakcín.

Refraktometr pro stanovení celkové bílkoviny v krevním séru telat

25

koncentraci bílkovin krevního séra. Optimální koncentrace by mûla b˘t vy‰‰í neÏ 55 g/l. Tento test je dostaãující. Pro podrobnûj‰í posouzení imunitního stavu telat a pfiíjmu kolostra lze stanovit koncentraci imunoglobulinÛ (IgG), laktoferinu, vitaminÛ A, E a enzymu GMT. Tato vy‰etfiení lze provádût pouze v laboratofii a b˘vají indikována pfii fie‰ení váÏn˘ch zdravotních problémÛ v chovu. Klinická laboratofi pro velká zvífiata FVL VFU Brno (https://fvl.vfu.cz/ cz/klinicka-laborator-pro-velka-zvirata) tato vy‰etfiení bûÏnû provádí a poradenskou ãinností se podílí na prevenci onemocnûní telat.

Atrofie klků tenkého střeva telat vyvolané C. Parvum (foto: Koudela)

V chovech masného skotu lze provádût kontrolu kvality kolostra jednoduch˘m zpÛsobem a to pomocí refraktometru, kter˘m stanovíme hustotu, která je pfiedev‰ím determinována koncentrací imunoglobulinÛ. Kvalitní kolostrum má hodnotu 23 % Brix. U telete, u kterého si nejsme jisti, zda pfiijalo dostateãné mnoÏství kolostra, zhodnotíme úroveÀ kolostrální imunity refraktometrem tak, Ïe na hranol refraktometru naneseme kapku krevního séra telete odebraného ve stáfií 2 aÏ 7 dnÛ. Tak zjistíme

Závûr Základním pfiedpokladem úspû‰ného a rentabilního chovu skotu masn˘ch plemen je dobr˘ zdravotní stav. Nejrizikovûj‰í období u telat jsou první 3 t˘dny Ïivota. V tomto období hraje v˘znamnou roli dobrá úroveÀ kolostrální imunity. Není-li dobfie zvládnut management o‰etfiení telat v prvních hodinách jejich Ïivota vãetnû správného a dostateãného napojení kolostrem, nelze oãekávat, Ïe budou telata zdravá a prosperující. Nedostateãná kolostrální imunita zpÛsobuje vysokou morbiditu i mortalitu a dochází tak k vysok˘m ekonomick˘m ztrátám. KaÏd˘ chovatel ví, Ïe tele od krávy masného plemene je jedin˘m profitem tohoto odvûtví.

Certifikát kvality ICAR úspû‰nû obhájen âeská republika úspû‰nû obhájila Certifikát kvality ICAR pro masná plemena skotu.

ObdrÏen˘ certifikát zahrnuje oblast kontroly uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu (KUMP) a identifikace masného skotu. Systém KUMP, kter˘ v âeské republice od svého zaloÏení provádí âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, byl tímto prestiÏním Certifikátem kvality vydan˘m Mezinárodním v˘borem pro kontrolu uÏitkovosti (ICAR) poprvé ocenûn v roce 2010. V prosinci 2020 do‰lo po provedeném auditu k opûtovnému obhájení tohoto certifikátu, kter˘ je nyní platn˘ do roku 2023.

Za âeskou republiku jej obdrÏela âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a.s., která zastupuje âR v této mezinárodní organizaci.

K úspû‰nému obhájení certifikátu kvality do‰lo na základû detailního auditu na‰eho systému kontroly uÏitkovosti, kterému pfiedcházelo zpracování kompletní dokumentace obsahující v‰echny podobnosti t˘kající se oblasti KUMP vãetnû softwarového rozhraní a systému identifikace. S potû‰ením mÛÏeme konstatovat, Ïe ze strany ICAR nebyly bûhem hloubkové kontroly shledány Ïádné nedostatky a ani nebyla dána doporuãení na zlep‰ení, a tak byla platnost certifikátu kvality prodlouÏena na dal‰í tfiíleté období.

V roce 2023 probûhne dle pravidel ICAR kontrolní revize, dal‰í detailní audit pak je naplánován na konec roku 2025 resp. zaãátek roku 2026.

Podûkování za spolupráci s pfiípravou podkladÛ pro audit a jeho zabazepeãením patfií âMSCH, a.s.

Kamil Malát

26

Pastviny bez much Ing. Petr ·vingr, Biocont Laboratory spol.s r.o.

Stáda masn˘ch plemen skotu jsou na pastvinách vystavena útokÛm celé fiady druhÛ otravného synantropního hmyzu.

Kromû znatelného naru‰ení welfare byla prokázána napfiíklad sníÏená konverze Ïivin bûhem krmení ãi pfieÏvykování u zvífiat, která byla bûhem tûchto ãinností obtûÏována hmyzem.

Druhy, které sají krev, mohou sniÏovat uÏitkovost aÏ o 20 % a mohu b˘t také dÛvodem poãátku koÏní infekce. V ne poslední fiadû se také ãasto jedná o pfiena‰eãe celé fiady patogenÛ, zpÛsobující celou fiadu zdravotních komplikací.

Zatímco ve stájích dominují pfieváÏnû moucha domácí a bodalka stájová, pastviny navíc okupují je‰tû dal‰í druhy jako je moucha dobytãí, ovádi, stfieãci, muchniãky, komáfii a dal‰í. Proto je boj proti tûmto ‰kÛdcÛm na pastvinách znaãnû sloÏitûj‰í.

Stále více pfiírodû vzdálené lidské poãínání má vliv i na zvy‰ování mu‰ích populací. Mnohé studie prokazují v posledních letech stále vût‰í úbytek druhÛ bezobratl˘ch, které rozkládají trus hospodáfisk˘ch zvífiat.

Tento úbytek pravdûpodobnû zpÛsobují hlavnû pfiípravky, které jsou pouÏívány na odãervení hospodáfisk˘ch zvífiat.

V˘sledkem je jedovat˘ trus, kter˘ hubí celou fiadu prospû‰n˘ch bezobratl˘ch druhÛ, které by normálnû pÛsobily na jeho rozloÏení. Z tohoto fenoménu, kter˘ má v koneãném dÛsledku vliv na cel˘ ekosystém, naopak tûÏí napfiíklad právû mouchy, které potfiebují trus zvífiat pro svÛj v˘voj. Diskutuje se o tom, zda podobn˘ vliv na sniÏování poãtÛ Ïádoucích druhÛ bezobratl˘ch na pastvinách nemohou mít také hojnû vyuÏívané nejrÛznûj‰í repelentní a insekticidní pfiípravky, které jsou vût‰inou chemického charakteru.

Navzdory tomu jsou chemické metody boje proti obtíÏnému

Obtěžující hmyz je častý problém pastevního chovu masného skotu (foto: Karel Melger)

Muscidifurax raptorellus na kukle mouchy domácí (foto: archiv firmy Biocont)

hmyzu obecnû chápány jako jediné úãinné. Toto tvrzení se v‰ak díky nov˘m poznatkÛm nyní zaãíná otfiásat v základech.

Na‰tûstí existují úãinnûj‰í „zbranû”, reprezentované moderními biologick˘mi metodami. Ty jsou stále více oblíbené pro svou vysokou úãinnost, snadnou aplikaci a minimální zátûÏ na Ïivotní prostfiedí. To je pak podstatnû zdravûj‰í, bez ãern˘ch oblak much a otráven˘ch vla‰tovek.

Biologické metody si jiÏ témûfi 10 let nekompromisnû razí cestu

27

napfiíã celou Evropou, a pfiedev‰ím chovatelé dojeného skotu je stále ãastûji volí jako lep‰í variantu k ces tû chemické.

DÛvod je jasn˘. Pfiirozenost metody, snadná aplikace a Ïádná rezistence. Právû díky úspûchÛm a poznatkÛm získan˘ch v podmínkách chovÛ dojeného skotu ve stájích, se biologické metody pomalu pfiesouvají i na pastviny do chovu masn˘ch plemen skotu.

Biologické metody jsou dobfie známé napfiíklad v Holandsku, Be l gii, Francii, Dánsku, Nû mecku, ·pa nûlku a dal‰ích evropsk˘ch zemích. Tû‰í se také velké oblibû na africkém kontinentu, kde byla metoda poprvé ozkou‰ena jiÏ témûfi pfied pÛl stoletím. Je tak jen otázkou ãasu, neÏ tato biologická alternativa pfievládne i v âR. Kromû chovÛ masného skotu má metoda ob rovsk˘ potenciál také v chovu koní, aÈ jiÏ v zájmov˘ch chovech, tak ve velk˘ch hfiebãínech, kde se vyuÏívá prakticky stejn˘ch principÛ. Stejn˘ potenciál je v‰ak také v chovech ovcí ãi koz. Nutno poznamenat, Ïe zatímco v pastevních systémech chovu jsou biologické metody v pod statû novinkou, ve stájov˘ch chovech dojeného skotu a prasat chovan˘ch na ro‰tech jsou dnes jiÏ standardem.

28

Existují obavy ze zavleãené neÏádoucích patogenÛ do chovu. To je v‰ak vylouãeno, protoÏe ve‰keré vyuÏívané bioagens jsou chovány v laboratorních podmínkách a bûhem pfiepravy jsou celou dobu v uzavfien˘ch nádobách. Po aplikaci do chovÛ jsou zcela závislé na poãasí a v˘skytu much, díky kter˘m se samy mnoÏí a pfieÏívají.

Na mouchách parazitují a tím sniÏují jejich v˘skyt. Také obavy z nekontrolovatelného mnoÏení nepÛvodních organismÛ jsou liché. Jakmile mouchy zmizí vlivem ochlazení, zmizí i ve‰keré vyuÏívané bioagens, které pfiijdou o dostatek potravy, v pfiípadû vosiãky dokonce o moÏnost se rozmnoÏovat. Bioagens pochází z oblastí z vy‰‰ími celoroãními prÛmûrn˘mi teplotami, i z tohoto dÛvodu nejsou schopny pfieÏít na‰e zimy.

Základní princip je, Ïe po celou dobu aplikace (vût‰inou kvûten aÏ záfií), dovedou konstantnû udrÏet populace mouchy domácí, bodalky stájové a dal‰ích druhÛ pod urãitou hranici únosnosti. V˘sledkem je pomyslná pfiímka (hranice) pod kterou se drÏí poãty neÏádoucích much. Na rozdíl od chemick˘ch metod, pfii kter˘ch se v˘skyt much na farmách ãasto projevuje ve vlnách, které se vÏdy srazí dolÛ pomocí rÛzn˘ch pfií-

pravkÛ, av‰ak za krátkou dobu opût pomyslná kfiivka vybûhne smûrem vzhÛru.

Princip biologick˘ch metod spoãívá v aplikaci nûkolika druhÛ pfiirozen˘ch antagonistÛ. Vy uÏívají se dobfie známé a ozkou‰ené druhy, mezi které patfií draví roztoãi (likvidují vajíãka a larvy v prvním stádiu), parazitické vosiãky (parazitují na kuklách) a speciální lapáky (na dospûlce). Biologická ochrana tak pÛsobí na v‰echny stádia v˘voje. V posledních letech se stále více objevuje my‰lenka vyuÏití bránûnky Hermetica illucens neboli black soldier fly, která má jedineãnou schopnost efektivnû rozkládat organické materiály, jako dal‰ího organismu potenciálnû vyuÏitelného v biologické ochranû. Takovéto vyuÏití bránûnek je ale zatím spí‰e ve fázi v˘zkumÛ, které v‰ak jiÏ teì oznamují velk˘ potenciál tohoto v mnoha ohledech jedineãného druhu i v tomto odvûtví.

Drav˘ roztoã Macrocheles robustulus se Ïiví pfiedev‰ím vajíãky a larvami v 1. instaru mouchy domácí a dal‰ích druhÛ.

Tito draví roztoãi se i v chovech dovedou velice dobfie adaptovat a díky jejich vysoké reprodukãní schopnosti a Ïivotaschopnosti

Kráva s mouchou v oku (foto: archiv firmy Biocont)

není potfieba opakovat jejich aplikaci pfiíli‰ ãasto. Jedná se o stfiednû velkého roz toãe (1 mm) svûtle hnûdé barvy, kter˘ nijak neobtûÏuje chovaná zvífiata. V chovech se aplikuje do pfiístfie‰kÛ, zimovi‰È a dal‰ích míst, kde se líhne vût‰ina much, které se následnû rozletí na pastviny.

Základním prvkem v biologické metodû je parazitická vosiãka Muscidifurax raptorellus, která se dodává do chovÛ v podobû kukel mouchy domácí, které jsou parazitované touto vosiãkou. Vosiãka po vylíhnutí aktivnû vyhledává kukly mouchy domácí a klade do nich svá vajíãka, ãímÏ ji likviduje. Aplikuje se v pravideln˘ch intervalech do stejn˘ch míst jako drav˘ roztoã. Vosiãka má svÛj pÛvod v JiÏní Americe, ale v souãasnosti se komerãnû vyuÏívá celosvûtovû.

Dospûlá oplozená samice naklade do kukly much zpravidla 1–4 va jíã ka. Uvnitfi kukly se pak vyvíjí larvy, které postupnû zahubí svého hostitele. Pfii vy‰‰ích teplotách na 25 °C trvá v˘voj od vajíãka po dospûlce okolo 2 t˘dnÛ. Pfii teplotû 20 °C mÛÏe b˘t v˘voj o poznání del‰í a bylo zji‰tûno, Ïe trvá 31–35 dní. Samice naklade 16–20 vajíãek za den a za cel˘ Ïivot okolo 150.

V urãit˘ch situacích a vhodn˘ch podmínkách lze i na pastvinách vyuÏít je‰tû dal‰í organismus, kter˘m je moucha s dravou larvou Ophyra aenesces. Ta jiÏ po nûkolika aplikacích pfievezme dominantní roli nad populací mouchy domácí. Úspû‰nost se v‰ak dá pfiedpokládat samozfiejmû za sou ãasného vy nechání chemické insekticidní ochrany.

Ophyra aenescens se komerãnû dodává ve stádiu kukel, které se ve speciálních nádobách umísÈují do ãástí chovÛ

se zv˘‰en˘m v˘skytem obtûÏujících much. Z dodan˘ch kukel se líhnou dospûlé mouchy, které kladou vajíãka do stejn˘ch míst jako moucha domácí. Jejich larvy se tak vyvíjí ve stejn˘ch organick˘ch substrátech. Zde se vyuÏívá znalosti, Ïe larva mouchy Ophyra (po dosaÏení 3. instaru) je velice dravá a je schopna poÏírat larvy neÏádoucích much v 1. instaru. Jedním z faktorÛ, kter˘ pfiedurãuje mouchu druhu O. aenescens k tomu, aby byla úspû‰n˘m bioagens je její rozmnoÏovací schopnost. Jedna samice mÛÏe mít více jak 300 potomkÛ v první generaci. Má rovnûÏ pomûrnû rychl˘ v˘voj a pfii 26 °C se jedna generace vyvine za 14 dnÛ.

PfiestoÏe larvám O. aenescens se pro jejich drav˘ zpÛsob Ïivota a uzpÛsobení ãelistí se siln˘mi kusadly pfiezdívá jmaggot killer (larva zabiják), dospûlci upfiednostÀují rostlinnou stravu. V˘zkumy prokázaly, Ïe její dospûlci jsou mnohem ménû aktivnûj‰í neÏ dospûlci mouchy domácí a vyhledávají spí‰e stinná místa. Tyto jejich vlastnosti spoleãnû se zpÛsobem potravy vlastnû vysvûtlují, proã nesedají na zvífiata a neobtûÏují ani sv˘m poletováním v prostoru, na rozdíl od neÏádoucí mouchy domácí. V˘zkumy také ukázaly dlouhovûkost samiãích jedincÛ a vysokou reprodukãní schopnost.

Na pastvinách se v‰ak objevuje i urãité procento neÏádoucího

Dravá larva O. aenescens požírající larvu mouchy domácí (foto: archiv firmy Biocont)

hmyzu, kter˘ se rodí i na jin˘ch místech, neÏ jsou zimovi‰tû a pfiístfie‰ky. MÛÏe to b˘t trus zvífiat, okolní vodní plochy a dal‰í tûÏko identifikovatelná místa. Pro tyto pfiípady se vyuÏívá speciální lapaã, kter˘ efektivnû vábí a zachytává velké mnoÏství mnoha druhÛ ‰kÛdcÛ.

Jedná se o speciální nádoby opatfiené jednosmûrn˘mi vstupy a úãinnou návnadou, ve které se mouchy, ovádi a dal‰í druhy utopí, protoÏe se po vlétnutí dovnitfi nedovedou dostat ven. Návnada neobsahuje Ïádné toxické látky ani Ïádné komponenty Ïivoãi‰ného pÛvodu a po vyprchání její úãinnosti je pfiírodnû rozloÏitelná. Skládá se napfiíklad z kvasnic, jedlé sody, pfiírodních barviv a dal‰ích sloÏek. Nádobu staãí umístit na slunné místo ideálnû pfiibliÏnû 20 m od stáje nebo pastviny. Jeden lapaã má rádius 30 m a dokáÏe zachytit aÏ 100 000 jedincÛ hmyzu na jednu náplÀ, kterou je potfieba vymûnit zhruba za dva mûsíce.

V loÀském roce byla popsaná metoda ozkou‰ena v podmínkách âeské republiky v nûkolika chovech masného skotu pfii rÛzn˘ch poãetnostech stád a velikostech pastvin.

Vût‰ina chovatelÛ byla s metodou spokojena a bude se k ní vracet i v následující sezonû. Navíc, v‰echny tyto organismy mohou b˘t vyuÏity v rámci národního dotaãního programu 20. D. Zlep ‰ení Ïivotních podmínek v chovu krav bez trÏní produkce mléka.

Využívaný lapač hmyzu (foto: archiv firmy Biocont)

29

·lechtûní na bezrohost u plemene belgické modrobílé Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Chov a ‰lechtûní plemene belgické modrobílé bylo v Belgii vÏdy postaveno na dosti konzervativních postupech. Obavy ze ztráty zmasilosti, která je základní charakteristikou a devizou plemene, vedly Belgiãany k tomu, Ïe dlouhá léta odmítali nastoupit na evropsk˘ trend bezrohosti. To se zmûnilo teprve pfied zhruba ãtyfimi lety, kdy inseminaãní firma BBG nasadila do nabídky prvního geneticky bezrohého plemeníka pÛvodem z Kanady. Od té doby zapoãala cesta tvorby vlastního bezrohého programu postaveného na bezroh˘ch zahraniãních otcích a typov˘ch matkách plnû odpovídajících standardu plemene.

Podobnû jako u jin˘ch pÛvodem evropsk˘ch masn˘ch plemen, zapoãalo ‰lechtûní na bezrohost mimo domovinu plemene. V pfiípadû belgického modrobílého to bylo v Kanadû a souãasnû, ale zcela nezávisle rovnûÏ v sousedním Nûmecku.

Bezrozí b˘ci jako Astral, Atlas, Extra, Blueprint ãi Burul byli ãi stále jsou v nabídkách nûkolika nûmeck˘ch inseminaãních spoleãností jiÏ fiadu let (prvním byl

Bezrohá jalovice po otci Fleuron de Maffe (ZBM 272) (foto: BBG)

Atlas narozen˘ v roce 2008).

Jedná se v‰ak o b˘ky urãené v˘hradnû ke komerãnímu kfiíÏení, ktefií byli zapisováni do vedlej‰ího oddílu plemenné knihy, coÏ prakticky znamená, Ïe tito b˘ci nemají Ïádn˘ vliv na ãistokrevnou populaci. V pfiípadû Kanady, kde se v‰ak plemeno belgické modrobílé chová ve velmi omezen˘ch poãtech, byla prÛkopníkem bezrohosti farma Ideale, která dlouhá léta experimentuje nejenom s bezrohostí, ale i ãerven˘m zbarvením ãi dokonce kombinací obou znakÛ. Právû tento kanadsk˘ chov stojí za nasazením prvního

Ideale Dehorner Pp byl prvním bezrohým býkem v nabídce BBG (foto: BBG)

30

bezrohého b˘ka do inseminace v Belgii.

PfiestoÏe zÛstává bezroh˘ program v Belgii u tohoto plemene i nadále okrajovou záleÏitostí, nabídka bezroh˘ch b˘kÛ se postupnû roz‰ifiuje. Na rozdíl od jin˘ch zemí, kde byl nástup bezrohosti postupn˘, nabral bezroh˘ program v posledních letech na dynamiãnosti a to i za cenu ústupkÛ pokud jde o pravidla zápisÛ do plemenn˘ch knih. Historicky prvním bezroh˘m b˘kem, kter˘ byl nabízen na belgickém trhu, byl kanadsk˘ heterozygot Ideale Dehorner Pp narozen˘ v roce 2014. PfiestoÏe v jeho pÛvodu najdeme v páté generaci bezrohou kfiíÏenku s limousinem, je v Kanadû tento b˘k povaÏován za ãistokrevného, a tak byl i v Belgii na sklonku roku 2016 zapsán do hlavního oddílu belgické plemenné knihy. Tímto krokem si Belgiãané otevfieli cestu k relativnû rychlému nástupu bezrohého programu.

Dehorner zaãal b˘t nabízen na jafie roku 2017 za cenu 25 EUR/ID. Zhruba o rok pozdûji, v prÛbûhu roku 2018, zafiadila firma BBG do nabídky Dehornerova kanadského syna, dokonce jiÏ homozygotnû bezrohého b˘ka Ideale Black Beard PP. Právû jeho otec – b˘k Dehorner – sehrál klíãovou roli

v zaãátcích belgického bezrohého programu. Od jeho rodokmenu se odvozuje pÛvod vût‰iny dnes v Belgii nabízen˘ch bezroh˘ch b˘kÛ. Ten firma BBG realizuje na vybran˘ch farmách, na nichÏ jsou vytipovány kvalitní belgické krávy, které jsou pfiipu‰tûny bezroh˘mi b˘ky s cílem vyprodukovat bezrohé potomky, ktefií se exteriérovû budou co nejvíce blíÏit pfiedstavám o tom, jak má vypadat belgick˘ modrobíl˘ skot.

Aktuálnû belgická spoleãnost BBG nabízí vedle jiÏ zmínûného Dehornera a jeho homozygotnû bezrohého syna Ideale Black Beard PP dal‰í tfii heterozygoty tzv. druhé generace: modrobílého Boy Scout de Biourge Pp, tmavû modrého Nils van het Caloenhof Pp (kter˘ je dle fotek zfiejmû b˘kem s voln˘m rohem) a bíle zbarveného b˘ka Daim du Bois Esneux Pp. Jak jiÏ bylo zmínûno, matkami v‰ech tûchto b˘kÛ jsou belgické fenotypovû kvalitní plemenice.

Vedle této pûtice je pak pro belgick˘ trh dostupn˘ i z Nû mecka dovezen˘ Koreas P ãi Future de Boulogne P ãi z Velké Bri tánie Top Side Rashford Pp, jehoÏ otcem je Kubitus de Bray.

V‰ichni tito tfii b˘ci jsou urãeni v˘hradnû pro kfiíÏení.

U Daima se krátce zastavíme, neboÈ inseminaãní dávky to hoto b˘ka byly zkraje února dovezeny i do âeské republiky.

Primárnû bude sice nabízen do uÏitkového kfiíÏení, ale vzhledem k tomu, Ïe je v zemi pÛvodu zapsán do hlavního oddílu plemenné knihy, nic nebrání tomu, aby byl v pfiípadû zájmu ãesk˘ch chovatelÛ vyuÏit i v ãistokrevné plemenitbû.

Státní registr tohoto b˘ka je ZBM 477. Jedná se o bíle zbarveného syna Dehornera, jenÏ na rozdíl do svého otce typovû

Daim du Bois Esneux Pp (ZBM 477) (foto: BBG-MacGregor)

odpovídá modernímu standardu plemene. Za exteriér byl ocenûn celkem 82 body, nejslab‰í známkou (60) je právû uÏitkov˘ typ. Rámec, osvalení, masná uÏitkovost jsou lehce nadprÛmûrné, konãetiny pak jsou vedle bezrohosti nejvût‰í pfiedností b˘ka.

Tradiãní belgické chovatele, ktefií mají ekonomiku sv˘ch farem postavenu na produkci masa, sice asi bezroh˘ program pfiíli‰ neosloví. Je ale zají-

mavou alternativou pro uÏitkové chovy kam smûfiuje stále více inseminaãních dávek. Právû v této oblasti pozice plemene v celoevropském mûfiítku kaÏdoroãnû posiluje a je dobfie, Ïe na to inseminaãní firmy reagují.

Za zvy‰ující se popularitou belgick˘ch b˘kÛ v dojen˘ch stádech stojí zejména stále ãastûj‰í vyuÏívání sexovan˘ch inseminaãních dávek v hol‰t˘nsk˘ch chovech, které zaãaly belgické b˘ky masivnû pouÏívat v‰ude tam, kde nechtûjí produkovat jalovice do obratu stáda ãi k dal‰ímu prodeji. Podobnû jako u jin˘ch masn˘ch plemen, je jen otázkou ãasu, kdy se nabídka bezroh˘ch b˘kÛ roz‰ífií natolik, Ïe jejich kvalita z hlediska osvalení bude na srovnatelné úrovni jako u geneticky rohat˘ch plemeníkÛ.

Dvouměsíční bezrohé tele po otci Daim du Bois Esneux Pp (ZBM 477) (foto: BBG)

31

Dvojí osvalení v chovu masného skotu Ing. Alena Svitáková, Ph.D., âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, Ing. Michaela Brzáková, V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby PrahaUhfiínûves, Ing. ZdeÀka Veselá, Ph.D., V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby Praha-Uhfiínûves Problematikou dvojího osvalení se na stránkách Zpravodaje opakovanû zab˘valo jiÏ nûkolik autorÛ. Vzhledem k tomu, Ïe se jedná o znak, kter˘ je sledovan˘ dnes jiÏ u nûkolika plemen plo‰nû v rámci testace vlastní uÏitkovosti mlad˘ch b˘kÛ – tedy b˘kÛ odchovan˘ch na odchovnû ãi u chovatele – pojìme si nûkolik základních informací shrnout je‰tû jednou.

V genu pro dvojí osvalení mÛÏe dojít k mnoha mutacím, které s sebou nesou zmûnu fenotypu.

Chovatele tak zajímá devût z nich.

Na‰tûstí je to tak, Ïe ne v‰echny se projevují u v‰ech plemen a ãasto platí, Ïe co plemeno, to jeho specifická mutace. Napfiíklad u plemene aberdeen angus, belgické modré se vyskytuje mutace oznaãovaná jako nt281. To je vûdeck˘ popis místa, které je geneticky zmûnûno. Dal‰í mutací, která zhor‰uje reprodukãní ukazatele je pak u plemen charolais

Fosirez Redu F/+ R* (ITI 485) je heterozygotem pro dvojí osvalení v genu F94L (foto: Jihočeský chovatel, a.s.)

mutace Q204X. U plemene gasconne je to pak mutace C313Y. Kdo je nositel mutace?

Vût‰inou se jedná o zvífie, které má jednu kopii mutované alely – tedy heterozygot. Fenotypovû jde o zvífie s v˘raznûj‰ím osvalením neÏ je viditelné na jeho vrstevnících. Intenzita rÛstu (pfiírÛstek) mÛÏe b˘t niωí, není to v‰ak podmínkou. Jeho potomci mají 50% ‰anci, Ïe budou také nositeli této alely. Proto i v dûloze pfii

dobr˘ch v˘Ïivn˘ch podmínkách matky mÛÏe dojít k vût‰ímu rÛstu svalové hmoty a tedy ztíÏenému porodu. Nebo u matky, která je sama nositelkou této alely, dochází k pfiíli‰nému rÛstu svalÛ v pánevní oblasti a problém s telením je opût ve hfie. Tûωí porody jsou u rÛzn˘ch plemen v rÛzné intenzitû. NárÛst u heterozygotÛ je tak kolem 10-20% oproti zvífiatÛm bez mutace. Zvífie nesoucí obû mutované alely – tedy homozygot je k vidûní v chovu u mnoha mutací jen zfiídka pokud je mutace z první skupiny. Zvífie b˘vá pfiíli‰ osvalené, ale s nev˘raznou intenzitou rÛstu a ãasto to b˘vá spojeno s niωí tûlesnou velikostí a také jemnou kostrou.

Proã je dobré vûdût, o které místo se jedná?

ProtoÏe existují dvû skupiny mutací. Jedna skupina je kromû pfiínosné vy‰‰í masné uÏitkovosti spojená také s problémy pfii porodu a proto je tfieba hlídat, se kter˘m zvífietem bude nositel mutace spojen. Do této skupiny patfií jiÏ zmínûná mutace nt281 a nositelé mutace by mûli b˘t pouÏiti ve zvlá‰tním reÏimu.

Fax z Mokrýšova MH/MH P* (ITI 479) je homozygotem pro dvojí osvalení v genu Q204X (foto: Jihočeský chovatel, a.s.)

32

Jak je my‰len zvlá‰tní reÏim?

U mutací z první skupiny nedo-

poruãujeme pouÏití heterozygotního zvífiete v plemenafiícím chovu. Pokud si ho v‰ak chovatel pro jeho ostatní kvality vybere, mûl by mít na pamûti, Ïe by nikdy nemûl spojovat dva heterozygoty mezi sebou. To tedy s sebou nese nutnou znalost o genotypu matek. JestliÏe známe genotypy rodiãÛ a jsme schopni cílenû vytvofiit páry, které povedou pouze ke vzniku heterozygotÛ (tedy dojde ke spojení jedince bez mutace a heterozygota), bere na sebe chovatel sice riziko, které je v‰ak niωí neÏ nefiízené pouÏití v neprovûfieném stádû – kde by se mohly matky heterozygotky vyskytovat. Pfieci jenom je hlavním produktem tele – plemenná jalovice ãi b˘k a ztráty spojené s komplikovan˘m porodem by mohly b˘t pro chovatele aÏ pfiíli‰ veliké.

VyuÏití heterozygotÛ do kfiíÏení je naopak velmi dobrou cestou, jak si zv˘‰it masnou uÏitkovost ve svém stádû. Mnoho matek kfiíÏenek bude mít jinou plemennou skladbu neÏ pouÏit˘ b˘k a pfii jiÏ zmínûném principu, Ïe kaÏdé plemeno má svou mutaci, nemusí nutnû dojít k homozygotnosti u potomkÛ a pouÏití b˘ka s mutací je pak opravdu bezpeãnûj‰í a finální produkt – zástavové tele ãi jateãn˘ jedinec – je realizován v mnohem lep‰ích ãíslech.

U nûkter˘ch plemen a zemí dochází k selekci heterozygotÛ (samozfiejmû i homozygotÛ nesoucích 2 mutované alely) a tito jedinci (zejména b˘ci) nejsou buì vÛbec pfiipu‰tûni do dal‰í plemenitby, nebo jejich potomstvo je ve zvlá‰tním oddíle plemenné knihy.

Mohlo by se zdát, Ïe dvojí osvalení má pouze zápory a klady se pojí s pfiíli‰n˘m rizikem. Není tomu tak. Na‰tûstí totiÏ existuje je‰tû druhá skupina mutací, která zatím není prokazatelnû spojena s tûωími porody. Klasick˘m zástupcem je pak mutace F94L, která se pojí s plemenem limousine. Zde dochází k lep‰í v˘tûÏnosti spojené s vy‰‰ím podílem kvalitních masov˘ch ãástí. VyuÏití jedincÛ majících mutované alely

Flover z Měziboří MH/+ V* (ITI 461) je heterozygotem pro dvojí osvalení v genu Q204X (foto: Jihočeský chovatel, a.s.)

• +/+ ãi WT/WT -> není nositelem alely pro dvojí osvalení • MH/+ -> u plemene charolais jde o heterozygota v genu Q204X • F/+ -> jedinec je heterozygot v genu F94L • WT/del21 -> jedinec je heterozygot v genu nt281 (aberdeen angus) pro dvojí osvalení nemusí b˘t ve zvlá‰tním reÏimu, mnoho chovatelÛ v‰ak stále dává pfiednost chovu v heterozygotní sestavû (vy‰‰í pfiírÛstek a ãasto vy‰‰í tûlesn˘ rámec oproti homozygotní). Do chovu se pak zapojují i homozygotní zvífiata, která produkují potomstvo vÏdy s minimálnû jednou kopií mutované alely.

Je v‰e takto jednoduché?

Není. Jsme v pfiírodû a tak máme v na‰em pofiádku hned nûjakou v˘jimku – zatím tedy plemeno charolais. V˘‰e jsme se zmínily o tom, Ïe pro toto plemeno je typickou mutací Q204X, ale není jedinou. Druhou zatím ménû ãetnou mutací je i ta „pozitivní” F94L, která není spojená s tûÏk˘mi porody. Díky plo‰nému genotypování pomocí ãipÛ, které obsahují testy v‰ech znám˘ch v˘znamn˘ch mutací, do‰lo k identifikaci jedincÛ i s tímto genotypem.

I v âeské republice je nyní moÏné testovat rutinnû v‰echny typy mutací. Vzhledem k tomu, Ïe ve vût‰inû pfiípadÛ je mutace spojená pouze s plemenem,

dostane chovatel pouze v˘sledek, kter˘ se t˘ká jeho zmínûné mutace. Ostatní alely jsou v nezmutovaném genotypu.

U plemene charolais chovatel dostane v˘sledky obou zmiÀovan˘ch mutací.

Jak poznám v˘sledek?

U nûkter˘ch plemen dochází povinnû k testování mlad˘ch b˘kÛ pfied jejich nástupem do testu. Îádn˘ genotyp není vylouãen˘ (kromû plemene gasconne, kde dochází k selekci jiÏ mnoho let). V˘sledky mají nejen b˘ci (i testované jalovice) uvedeny ve jménû: Dvojí osvalení je velmi atraktivním a víceménû jednoduch˘m nástrojem na zlep‰ení masné uÏitkovosti. Jako kaÏd˘ v‰ak vyÏaduje uvûdomûlé a nenáhodné pouÏití a pak mÛÏe b˘t i velmi efektivní. V opaãném pfiípadû mÛÏe znamenat pro chovatele mnoho starostí a to spojen˘ch zejména s vy‰‰ím podílem komplikovan˘ch porodÛ.

Zpracováno v rámci projektu QK1910059.

33

Pokles v poãtu vydan˘ch dokumentÛ PK Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu

Graf ã. 4: Celkové poãty pfiijat˘ch faktur

Zatím rekordní, pokud jde o poãet vystaven˘ch potvrzení o pÛvodu (POP) a zootechnick˘ch osvûdãení (ZO), byl rok 2019. Naopak loÀsk˘ rok do‰lo k prudkému propadu, kter˘ byl dán problémy s odbytem, zejména ve vztahu k v˘vozu plemenn˘ch jalovic. Zatímco v roce 2019 jsme vystavili celkovû 4725 ZO a POP, vloni pouze 3605. Poãty dokumentÛ vydan˘ch na export klesly meziroãnû o více neÏ polovinu. Oproti tomu byl loÀsk˘ rok rekordní v mnoÏství vydan˘ch faktur. Tûch jsme celkovû vytvofiili 5445 a dal‰ích 598 jich pfiijali. Jakkoliv to není nikde znát, ekonomická agenda a s ní spojená administrativa se za posledních nûkolik let témûfi ztrojnásobila. Detaily ukazují následující grafy.

Graf ã. 1: Celkové poãty vystaven˘ch POP a ZO

Graf ã. 2: Celkové poãty pfiijat˘ch nov˘ch ãlenÛ âSCHMS (fiádní i zájmoví) za jednotlivé roky

Pokud jde o propad v poãtech vystaven˘ch POP a ZO, tak ten je nejcitelnûj‰í u plemene aberdeen angus. Aãkoliv poãet domácích prodejÛ zÛstal témûfi nemûnn˘, dramaticky poklesl v˘voz, na nûmÏ byla dosavadní vysoká ãísla AA postavena. U ostatních tfiech hlavních masn˘ch plemen nebyl propad v poãtech vydan˘ch POP a ZO tak dramatick˘. V pfiípadû exportních certifikátÛ si plemena charolais a limousine naopak polep‰ila. U tûchto dvou plemen do‰lo meziroãnû k nárÛstu, zvlá‰tû u CH pomûrnû v˘raznû.

Detailní údaje dokumentuje následující tabulka: Plemeno

Typ POP

AA

výpis export ČR AA

Graf ã. 3: Celkové poãty vystaven˘ch faktur

výpis export ČR

CH CH

výpis export ČR

LI LI

výpis export ČR

MS MS

34

2018 35 273 619 927 47 107 1098 1252 1 81 585 667 8 107 664 779

Rok 2019 14 793 560 1367 12 71 892 975 13 95 663 771 265 615 880

2020 25 188 547 760 7 124 691 822 19 138 604 761 10 135 493 638

CELKEM 74 1254 1726 3054 66 302 2681 3049 33 314 1852 2199 18 507 1772 2297

Standard na ochranu stád se promítá do projektÛ OPÎP Na konci loÀského roku byl schválen dokument t˘kající se standardÛ ochrany stád hospodáfisk˘ch zvífiat pfied útoky velk˘ch ‰elem, kter˘ definuje základní parametry doporuãené ochrany chovÛ (materiál je staÏení na webov˘ch stránkách svazu). V této fázi slouÏí zejména jako podklad pro financování optimálních preventivních opatfiení z vefiejn˘ch prostfiedkÛ (primárnû dotaãní program Operaãního programu Îivotní prostfiedí OPÎP). To má pfiispût k tomu, aby chovatelé více vyuÏívali finanãní prostfiedky, které jsou na Ministerstvu Ïivotního prostfiedí (MÎP) pro tyto úãely vyãlenûny. V pondûlí 8. února 2021 byla spu‰tûna upravená 110. v˘zva právû v rámci OPÎP, která potrvá aÏ do 30. ãervna 2021.

DÛvodem této modifikace je právû zmûna Doporuãen˘ch optimálních opatfiení na ochranu hospodáfisk˘ch zvífiat pfied vlky v souladu se zvefiejnûn˘m standardem „Ochrana hospodáfisk˘ch zvífiat pfied útoky velk˘ch ‰elem”.

Detaily k této v˘zvû najdete na stránkách www.opzp.cz.

Standard pfiedstavuje doporuãená ochranná opatfiení pro zabezpeãení hospodáfisk˘ch zvífiat pfied útoky velk˘ch ‰elem, které se navracejí do ãeské krajiny.

Doporuãení vycházejí z dosud

praxí provûfien˘ch a úspû‰nû realizovan˘ch opatfiení u nás i v Evropû. Definuje parametry a typy vhodn˘ch oplocení, klade dÛraz na elektrické ohradníky, pfiítomnost správnû socializovan˘ch pasteveck˘ch psÛ, ochranu proti podhrabání, navrhuje také optické bariéry jako doplnûk oplocení ãi ko‰áry. Standard zahrnuje ochranu pasen˘ch zvífiat (ovce, kozy, skot) pfied vlkem obecn˘m a medvûdem hnûd˘m a také zabezpeãení vãelstev proti medvûdÛm. Je doplnûn nákresy a popisuje moÏné kombinace opatfiení, které chovatel hospodáfisk˘ch zvífiat mÛÏe aplikovat a které ve svém dÛsledku mohou stáda úãinnû ochránit.

Je dÛleÏité upozornit, Ïe standard aktuálnû není nutn˘m pfiedpokladem pro uznání nároku náhrady ‰kody na domestikovan˘ch zvífiatech vlkem, rysem a medvûdem podle zákona ã. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad ‰kod zpÛsoben˘ch vybran˘mi zvlá‰tû chránûn˘mi Ïivoãichy. MÎP ale v prÛbûhu roku 2021 zaãne s pfiípravou novely tohoto zákona, kde se jiÏ se zahrnutím této podmínky pfiedbûÏnû poãítá.

Diskuze nad novelou zatím je‰tû ani nezaãala a bude trvat je‰tû nûkolik let, neÏ upraven˘ zákon vejde v platnost. Nበsvaz bude úãastníkem fiízení (bude k tomu zfiízena pracovní skupina) a bude

dÛslednû dbát na to, aby pfiijatá omezení nemûla na chovatele masného skotu negativní dopad.

V tuto chvíli máme s AOPK dohodu, Ïe pokud se bude v novele zákona podmínka pro náhradu ‰kod na skotu upravovat, pak to bude v duchu standardÛ pro místa, kde se plemenice telí (viz ãást 2.1.2. na str. 8 standardÛ).

Jedná se v principu o shromáÏdûní bfiezích matek na lépe zabezpeãené zimovi‰tû/zimní v˘bûhy/pastviny ãi do stájí, kde matky zÛstanou s telaty po dobu, kdy jsou mláìata nejzranitelnûj‰í.

Opatfiení se realizují vÏdy s ohledem na podmínky a organizaci konkrétního chovu. Pfii ochranû stád skotu pasteveck˘mi psy je nutné pfiihlédnout k plemeni skotu a k socializaci psÛ se stádem. Jin˘mi slovy z toho plyne, Ïe u skotu není smyslem standardu definovat oplocení cel˘ch pastevních areálÛ, ale ochranu pfied predátorem fie‰it tak, Ïe matky s telaty budou po urãitou zranitelnou dobu chránûny s vyuÏitím prvkÛ organizace chovu.

35

Dostatek potravin a novodobé zdroje bílkovin Na stranû jedné máme snahy o produkci dostatku potravin pro celé lidstvo. Na stranû druhé máme bojovníky s klimatick˘mi zmûnami, ktefií aÏ pfiíli‰ ãasto poukazují na to, Ïe nejvût‰í zlo na‰í planetû pÛsobí zemûdûlství, pfiesnûji Ïivoãi‰ná produkce.

Zemûdûlství a jeho vliv na stav té na‰í modré planety je Ïhav˘m tématem, které je diskutováno na v‰ech úrovních. Kdo ví, proã se tak moc nefie‰í doprava a energetika, které k emisím pfiispívají mnohem vût‰ím dílem neÏ ty proklínané krávy. Existuje fiada prÛmyslov˘ch odvûtví, která ãerpají omezené zdroje, vytváfií nebezpeãné odpady a jejichÏ produkty jsou spí‰ „pro oko“ a jako známka urãitého statutu, neÏ aby je ãlovûk nezbytnû potfieboval k zachování Ïivota. Ale stále se prstem ukazuje hlavnû na ty „zlé zemûdûlce”. Umí si vÛbec ti zarputilí aktivisté pfiedstavit, jak by to vypadalo, kdyby najednou v obchodech nebyly ani základní potraviny? Kdyby se ti uvûdomûlí pozem‰Èané museli vypofiádat s tím, Ïe ani peníze nepomohou, kdyÏ za nû není co kupovat? Nebo kdyby se daly pofiídit jen nûjaké univerzální „amarouny”, protoÏe proã se „zbyteãnû zab˘vat detaily” jako je vzhled, vÛnû a chuÈ, kdyÏ dÛleÏitá je pfiece v˘Ïivná hodnota? A co víc, vyfie‰ilo by se tím vÛbec nûco? Nasytil by se kaÏd˘ ãlovûk na Zemi a zvrátily klimatické zmûny? TûÏko fiíct...

I kdyÏ se globální poãty hladovûjících sniÏují, tak je stále je‰tû kaÏd˘ devát˘ ãlovûk na planetû podvyÏiven˘, více neÏ 30 miliónÛ dûtí mlad‰ích pûti let má nebezpeãnou podváhu a ‰patná v˘Ïiva zabíjí roãnû témûfi 3,1 miliónÛ dûtí. Jedním z pfiístupÛ k naplnûní dietních potfieb rostoucí populace je zvy‰ování produkce potravin s pomocí intenzifikace a expanze zemûdûlství. CoÏ s sebou mÛÏe pfiinést negativní vlivy na Ïivotní prostfiedí, jako je napfiíklad odlesÀování, zneãi‰tûní vody, ztráty biodiversity a zv˘‰ené emise skleníkov˘ch plynÛ. Na dru-

36

hou stranu je také velmi dobfie známo, Ïe hlad v nûkter˘ch ãástech svûta je spí‰e dÛsledkem nerovného pfiístupu k potravinám neÏ kvÛli nízké zemûdûlské produkci.

UdrÏiteln˘ rozvoj zemûdûlství k dosaÏení potravní bezpeãnosti, zlep‰ení v˘Ïivy rostoucí populace a pomoc hladovûjícím patfií mezi cíle globálních strategií, nad jejichÏ podobou hloubají mnohá vûdecká pracovi‰tû. Jsou mezi nimi i vûdci z International Institute for Applied Systems Analysis (IIASA), ktefií na své studii spolupracovali s kolegy z Ritsumeikan University a National Institute for Environmental Studies (NIES) v Japonsku. Zkoumali rÛzné zpÛsoby boje s nedostatkem potravin, kter˘ je spojen spí‰e s redukcí nerovnosti v pfiístupu k potravinám, neÏ se zvy‰ující se zemûdûlskou v˘robou, protoÏe by se tak daly omezit potenciální konflikty s ochranou Ïivotního prostfiedí.

Jejich anal˘zy ukazují, Ïe zlep‰ení distribuce potravin je doprovázeno redukcí nadmûrné spotfieby a men‰ím pl˘tváním potravinami, stejnû jako promy‰lenou intenzifikací zemûdûlství.

Nové pfiírodní zdroje Ale nejen efektivnûj‰í intenzivní zemûdûlství mÛÏe zv˘‰it dostupnost potravin. MoÏnou cestou je i hledání nov˘ch pfiírodních zdrojÛ.

Pfiehodnocení toho, co lidé ve

velké mífie konzumují, je základem úvah o udrÏitelnost jejich v˘Ïivy a stavu klimatu. Na stranû jedné máme tradiãní prvov˘robce potravin, ktefií jsou stále ãastûji regulováni rÛzn˘mi nafiízeními.

Na stranû druhé jsou stoupající nároky na mnoÏství a kvalitu potravin, které lidstvo potfiebuje.

Lze to vÛbec zvládnout bez zvy‰ování zátûÏe planety?

MoÏnou variantou je zmûna stravovacích zvyklostí. Stále více lidí si volí vegetariánství nebo dokonce je‰tû striktnûj‰í veganství. Nicménû, podle profesora Ole G. Mouritsena z University of Copenhagen si naprostá vût‰ina lidí neumí pfiedstavit, Ïe by se mûla vzdát té jedineãné chuti masa, a to ani ve jménu nápravy ãi aspoÀ omezení klimatick˘ch zmûn. Mnohem realistiãtûj‰í zmûnou je varianta tzv. „flexitariánství” (ãásteãného vegetariánství), kdy je strava zaloÏena na rostlinn˘ch produktech a doplnûna mal˘m mnoÏstvím tûch Ïivoãi‰n˘ch, jako jsou maso, mléko a vejce. Profesor Mouritsen a doktorandka Charlotte Vinter z Department of Food Science se zamûfiili na souãasné stravovací trendy. Pfiedstavili alternativní zdroje bílkovin a zdraví prospû‰n˘ch mastn˘ch kyselin a poukazují na to, jak by mohlo vypadat budoucí udrÏitelné stravování.

Mimo jiné vûdci doporuãují, aby se pfii hledání nov˘ch zdrojÛ

potravin více pozornosti vûnovalo mofiím. Pfiesnûji fieãeno mofiskému dnu, kde Ïijí nûkteré „vedlej‰í” druhy, které jsou nutriãnû kvalitní a „hlavnû” uvolÀují ménû CO2 neÏ tradiãní chovy hospodáfisk˘ch zvífiat. Mezi tyto „klima-friendly” ryby, které jsou v souãasnosti vyuÏívány k produkci rybí mouãky a oleje pro v˘robu krmiv pro prasata, i kdyÏ se jedná o chutné ryby, patfií napfi. smaãkovití, ‰proty, hlaváãi. Z toho tfieba právû ty ‰proty, kter˘ch se v mofiích kolem Dánska nachází hojné poãty, by samy zvládly zabezpeãit 20 % dánské spotfieby bílkovin a mohlo by se „ulevit” treskám, plat˘sÛm a lososÛm.

Mofiské fiasy a chaluhy jsou také pfiehlíÏen˘m a klimaticky pfiízniv˘m zdrojem potravin, kter˘ je doslova nabit˘ zdrav˘mi Ïivinami, vitamíny a minerály. Navzdory tomu je v souãasnosti v potravináfiství pouÏíváno pfiibliÏnû 500 z 10 000 druhÛ. Podobnû jsou na tom hlavonoÏci, u kter˘ch je loveno cca 30 druhÛ z pfiibliÏnû 800.

Faktem je, Ïe jako schÛdná (a udrÏitelná) varianta to pfiichází do úvahy v oblastech, které nejsou od mofie pfiíli‰ vzdálené.

KdyÏ si ãlovûk pfiedstaví pfiepravu tûch super zdrav˘ch a „klima-friendly” mofisk˘ch darÛ k nám do âech, tak si nemyslím, Ïe by to emisnû byla nûjaká velká v˘hra.

Ale ani v samotném Dánsku, není zafiazení „nov˘ch” mofisk˘ch druhÛ na jídelníãek nic snadného.

Mimo jiné to má co do ãinûní s kulturou a tradicemi. Zmûna stravovacích zvyklostí – a zejména pfiechod ke zdravûj‰ím variantám – totiÏ neb˘vá nikdy snadná.

Stejnû tak u národÛ, které si svá tradiãní jídla a jejich pfiípravu pfiedávají z generace na generaci celá

staletí. Z toho vypl˘vá, Ïe aãkoliv je známo, Ïe mofiské fiasy, olihnû a mûkk˘‰i obsahují mnoho zdraví prospû‰n˘ch látek a mohou v˘bornû chutnat, tak ne kaÏd˘ je ochotn˘ pfiijmout je do svého jídelníãku, a to i tam kde jsou ryby a mofiské plody konzumovány zcela bûÏnû. Lze se tedy divit, Ïe vût‰ina lidí hledí s nedÛvûrou na potraviny pocházející tfieba z hmyzu, kter˘ v na‰ich zemûpisn˘ch ‰ífikách platí v lep‰ím pfiípadû za opylovaãe ãi okrasu pfiírody, v hor‰ím za ‰kÛdce a pfiena‰eãe onemocnûní? A co teprve potraviny, které vznikají kompletnû v laboratofiích. „Maso” z laboratofie Asi uÏ se kaÏd˘ setkal s informací, Ïe chov hospodáfisk˘ch zvífiat niãí na‰i planetu a je hlavní pfiíãinou degradace pÛdy, zneãi‰tûní a úbytku vody, ztrát biodiverzity, kysel˘ch de‰ÈÛ, degenerace korálov˘ch útesÛ a odlesÀování – a samozfiejmû v‰ech s tím souvisejících klimatick˘ch zmûn.

Autorka studie Natalie Rubio z Tufts University uvádí, Ïe vzhledem k aktuální situaci v chovech hospodáfisk˘ch zvífiat z pohledu jejich welfare, vefiejného zdraví a Ïivotního prostfiedí, je potfieba vyvinout udrÏitelnûj‰í metody produkce potravin. Jako fie‰ení jsou navrhovány pfiechod na ãistû rostlinnou stravu, chov hmyzu, laboratorní produkce masa a GMO zvífiata. Po pravdû, nûjak se mi nechce vûfiit, Ïe nûkdo navrhuje jako alternativu GMO hospodáfiská zvífiata, kdyÏ v‰ichni víme, jak si stojí krmiva s GMO plodinami.

Pfiesto vûdci tvrdí, Ïe geneticky modifikovaná zvífiata, která napfi. produkují ménû metanu nebo jsou odolnûj‰í vÛãi onemocnûním, mohou b˘t jednou z variant, i kdyÏ se tím nijak v˘raznû neovlivní degradace pÛdy a vody, odlesÀování a ztráty biodiverzity.

To takové laboratornû pûstované hmyzí tkánû a hmyzí farmy, doplnûné tûmi GMO hospodáfisk˘mi zvífiaty, laboratorní produkcí masa a rostlinn˘mi náhraÏkami masa uÏ by vycházely jako „klimafriendly” zdroje bílkovin mnohem lépe. Vûdci z Tufts University tvrdí, Ïe laboratornû produko-

van˘ hmyz – krmen˘ rostlinami a geneticky modifikovan˘ na maximální rÛst a nutriãní hodnotu – by mohl b˘t tím „nejzelenûj‰ím” zpÛsobem obrovské produkce v˘Ïivn˘ch potravin. Pominu-li, Ïe stále tak nûjak zapomínají na skalní odpÛrce GMO potravin, tak milovníky masa opravdu sójové nebo houbové (a natoÏ hmyzí) náhraÏky nejen nenadchnou, ale nejspí‰ ani neuspokojí.

Krom toho nûkteré zemûdûlské plodiny, které jsou základem tûchto náhraÏek, mají podobnou spotfiebu vody jako zvífiata o potfiebû hnojiv, která bez zvífiat budou nejspí‰ muset b˘t pouze umûlá, nemluvû.

Hmyz a jeho tkánû Snahy o laboratorní produkci masa by sice mohly sníÏit potfiebu vody, zemûdûlské pÛdy i emise skleníkov˘ch plynÛ. JenÏe nelze zapomínat na to, Ïe kultivace hovûzích, vepfiov˘ch nebo kufiecích bunûk by mohla vyÏadovat mnohem více energie a zdrojÛ, neÏ klasick˘ chov hospodáfisk˘ch zvífiat – coÏ je ve svém dÛsledku podobnû pfiínosné, jako jízda elektromobilem, kter˘ se nabíjí elektfiinou z tepelné elektrárny.

Chov hmyzu má sice mnohem men‰í poÏadavky na vodu a prostor – tvz. vertikální hospodafiení – a z pohledu v˘tûÏnosti je toho ze cvrãka k jídlu dvakrát tolik, neÏ z krávy s velk˘m bfiichem a mohutn˘mi kostmi. Ale urãitû nikoho z nás nepfiekvapí, Ïe není mnoho tûch, ktefií by byli ochotní tato malá lezoucí stvofiení s chutí „schroupnout” místo své oblíbené „flákoty”.

Dal‰í variantou je kultivace hmyzích tkání, které v porovnání s kultivací tkání savcÛ, ptákÛ a dal‰ích obratlovcÛ vyÏadují ménû zdrojÛ a energeticky ná-

37

roãné regulace, jelikoÏ potfiebují ménû glukózy a mohou prosperovat v ‰irokém rozsahu teplot, pH, kyslíku a osmolarity. Úpravy nezbytné pro produkci ve velkém jsou také snadnûj‰í u hmyzích bunûk, které jsou v souãasnosti pouÏívané pro biov˘robu insekticidÛ, léãiv a oãkovacích látek. ÚÏasné vyhlídky, Ïe? A jak to bude chutnat? Po pravdû fieãeno, to zatím nikdo neví. Navzdory obrovskému potenciálu není hmyzí „maso” je‰tû pfiipraveno ke konzumaci. Vûdci musí zvládnout nûkolik dÛleÏit˘ch procesÛ, jako je napfi. tvorba svalÛ a tuku z hmyzích bunûk do 3D struktur, které budou mít texturu podobnou masu. Jednou ze slibn˘ch moÏností je vyuÏití chitosanov˘ch vláken z hub, kter˘ je také pfiítomn˘ v exoskeletu hmyzu.

Pravdûpodobn˘m v˘sledkem tohoto tkáÀového inÏen˘rství by mohly b˘t tkánû podobné kor˘‰Ûm, jako jsou humfii, krabi, krevety, protoÏe jsou hmyzu v˘vojovû blízcí. A tak se moÏná jednoho dne budeme rozhodovat mezi „krabími” tyãinkami z tresky a ze cvrãka (ãi jiného hmyzu).

a pak koncentrovány na rÛstov˘ch deskách pfied tím, neÏ jsou sloupnuty a skládány na sebe, kde se pfiirozenû spojí pfied tím, neÏ buÀky odumfiou.

Tyto tkáÀové listy mohou b˘t skládány do pevn˘ch „blokÛ” libovolné tlou‰Èky a mohou i mramorováním imitovat v podstatû jak˘koliv kus masa, coÏ je oproti jin˘m náhraÏkám bezesporu v˘hodou.

Díky tomu je moÏné vytvofiit maso s takov˘m obsahem tuku, kter˘ si zákazník bude pfiát.

Vûdci sice zatím popsali tuto v˘robu masa jen z my‰ích bunûk, které ov‰em nekonzumovali. Ale vyrobili jiÏ i vzorky masa z králiãích bunûk, které pak zkusili uvafiit a uvedli, Ïe v˘sledn˘ produkt vypadal i chutnal jako maso.

Neexistuje pr˘ Ïádn˘ dÛvod si myslet, Ïe by stejná technologie, nemûla fungovat pfii pûstování hovûzího, vepfiového nebo kufiecího masa, a to i ve velkém.

Selvaganapathy uvádí, Ïe souãasná produkce masa není udrÏitelná a musí b˘t nalezena nûjaká alternativní cesta. Taková laboratorní produkce masa, tedy bez „staromódního” chovu a poráÏky zvífiat, by mohla b˘t udrÏitelná, hygienická a s mnohem men‰í produkcí odpadÛ. I kdyÏ uÏ byla provedena fiada rÛzn˘ch pokusÛ s laboratorní produkcí masa, tak vûfií tomu, Ïe právû jejich metoda by mohla dát vzniknout produktu, kter˘ by spotfiebitelé pfiijali, uÏili si a mohli si dovolit.

ZaloÏili tedy start-up ke komercializaci této technologie.

„Steak” na míru Dále vûdci v laboratofiích vytváfií i tkáÀové „listy” z bunûk savcÛ a ptákÛ, které vcelku dobfie snesou srovnání s jejich pfiirozen˘mi protûj‰ky. Ravi Selvaganapathy and Alireza Shahin-Shamsabadi z fakulty biomedicínského inÏen˘rství pfii‰li s nov˘m zpÛsobem produkce masa technikou, která byla pfiizpÛsobená z metody vyuÏívané k produkci tkání pro transplantace v humánní medicínû. „Maso” vzniká vrstvením tenk˘ch plátkÛ laboratornû kultivované svaloviny a tukov˘ch bunûk. Tyto vrstvy Ïiv˘ch bunûk o síle listu papíru jsou pûstovány v kultufie

Bude k nabídce i poptávka?

Na jedné stranû se stále hledají nové zdroje potravin a vyvíjí nové a lep‰í technologie v˘roby masa i „masa”, ale bude na stranû druhé spotfiebitel ochotn˘ tyto nové produkty konzumovat a tedy i kupovat? Propagace náhrady masa rostlinn˘mi produkty je v plném proudu a vegetariánství ãi veganství je „trendy”. Ale co tfieba ten hmyz?

Potraviny vyrobené z hmyzu mají relativnû nízkou ekologickou stopu a díky jejich vysoké nutriãní hodnotû by mohly b˘t udrÏiteln˘m doplÀkem existujících zdrojÛ bílkovin. JenÏe problémem by mohlo b˘t, Ïe

38

v tom na‰em „západním svûtû” se na hmyz nepohlíÏí jako na tradiãní souãást jídelníãku a ochota spotfiebitelÛ konzumovat hmyzí potraviny je vskutku nevelká.

Nicménû, pravdûpodobnost pfiijetí hmyzu mezi potraviny by se mohla zvy‰ovat spoleãnû s tím, jak bude stoupat povûdomí o dopadu tradiãní produkce potravin na Ïivotní prostfiedí. Opravdu je to reálné, nebo je to jen zboÏné pfiání vûdcÛ a klimatologÛ?

Vûdci z University of Eastern Finland a University of Helsinky testovali spotfiebitelsk˘ pfiístup ke konzumaci potravin z hmyzu u veganÛ, vegetariánÛ a „bûÏn˘ch v‰eÏravcÛ”. Studie se celkem zúãastnilo 567 respondentÛ, ktefií vyplnili online anketu. Z tûchto osob bylo 73 % v‰eÏravcÛ, 22 % vegetariánÛ a 5 % veganÛ.

Vegani se k moÏné konzumaci potravin z hmyzu stavûli nejstriktnûji, odhodlaní nekonzumovat tyto potraviny ani za pfiedpokladu, Ïe budou v˘Ïivné, bezpeãné a dostupné. âímÏ je také vyjádfien jejich odli‰n˘ postoj ke stravování oproti vegetariánÛm a v‰eÏravcÛm. Dokonce povaÏovali konzumaci hmyzu za nezodpovûdnou a nemorální. Naopak vegetariáni byli ke konzumaci hmyzu pfiístupnûj‰í a spoleãnû se v‰eÏravci vyjadfiovali názor, Ïe by se mohlo jednat o cestu k fie‰ení svûtov˘ch problémÛ s v˘Ïivou.

Profesorka Anna-Liisa Elorinne z University of Eastern Finland komentovala v˘sledky jako oãekávané. Dalo se pr˘ pfiedpokládat, Ïe vegani budou vyjadfiovat negativní postoj ke konzumaci hmyzu, protoÏe jsou to také Ïivé bytosti.

Mimo jiné bylo poukázáno na to, Ïe konzumace hmyzu v tzv. západním svûtû nejspí‰ nevyfie‰í nedostatek potravin v zemích tzv. tfietího svûta, zejména kdyÏ tolik

potravin, a to i tûch je‰tû vhodn˘ch ke konzumaci, konãí v odpadech.

Generace Z a alternativní potraviny Ale nejenom lidé s rÛzn˘mi stravovacími zvyklostmi nejsou z alternativních zdrojÛ potravin nad‰ení. Ani tzv. Generace Z není pfiipravená na konzumaci masa z laboratofie a témûfi tfii ãtvrtiny z nich ho odmítá. Do Generace Z je poãítáno pfiibliÏnû pût miliónÛ lidí narozen˘ch v letech 1995–2015 pokr˘vajících pfiibliÏnû 20 % australské populace. V globálním mûfiítku se jedná pfiibliÏnû o dvû miliardy konzumentÛ, se kter˘mi je tfieba poãítat.

Vûdci z University of Sydney a Curtin University v rámci své studie zjistili, Ïe navzdory velkému zájmu o Ïivotní prostfiedí a welfare hospodáfisk˘ch zvífiat není 72 % této Generace Z pfiipravena vymûnit „bûÏné“ maso jateãn˘ch zvífiat za laboratornû produkované náhraÏky z bunûãn˘ch kultur. Navzdory nedostatku nad‰ení pro alternativy masa, tak 41 % z nich vûfií, Ïe by mohlo jít o pouÏiteln˘ zdroj Ïivin, a to kvÛli potfiebû pfiechodu na udrÏitelnûj‰í zpÛsob získávání potravy a lep‰í welfare zvífiat. I kdyÏ by maso produkované „in-vitro” a dal‰í alternativy mohly pfiispût k redukci emisí skleníkov˘ch plynÛ a vést k lep‰ímu welfare chovan˘ch zvífiat, tak aby laboratornû produkované tkánû dokázaly aspoÀ z ãásti nahradit maso jateãn˘ch zvífiat, bude tfieba úãinnû zapÛsobit na spotfiebitele z Generace Z. MÛÏe to b˘t tfieba díky jeho vzhledu, ale pfiedev‰ím by mûl b˘t zcela transparentní jeho vliv na Ïivotní prostfiedí a dal‰í benefity.

Dr Diana Bogueva z fakulty chemického a biomolekulárního inÏen˘rství na University of Sydney uvedla, Ïe 59 % úãastníkÛ studie bylo znepokojeno environmentálním vlivem tradiãního chovu hospodáfisk˘ch zvífiat, i kdyÏ fiada z nich nemá aÏ tak úplnû jasno v tom, o jaké dopady vlastnû jde nebo jak to souvisí s vyãerpáním zdrojÛ. Úãastníci studie zvaÏovali fiadu aspektÛ

„laboratorního masa”, mezi kter˘mi byla oãekávaná chuÈ ãi pachuÈ, zdraví a bezpeãnost a samozfiejmû i to, zda se skuteãnû jedná o udrÏitelnou variantu. Obavy z toho, jak˘ to bude mít vliv na jejich „spoleãensk˘ status” také získaly znaãn˘ podíl, kdyÏ se velké mnoÏství respondentÛ vyjádfiilo ve smyslu, Ïe by konzumace „laboratorního masa” mohla b˘t v rozporu s vnímáním pohlaví a národní identity. Podle Dr. Bougeva si Generace Z velice cení australské reputace jako producenta ‰piãkového dobytka a masa. Mnoho z nich vidí tradiãní konzumaci masa jako znak maskulinity a australské kulturní identity. Jiní se zab˘vali otázkou welfare chovan˘ch zvífiat. Ale na‰ly se i názory, Ïe produkce masa v laboratofiích je spiknutím, které organizují bohatí a mocní, a byli rozhodnutí v Ïádném pfiípadû toto „maso” nekonzumovat.

Nûktefií z úãastníkÛ si nebyli jisti, zda jsou laboratornû kultivované potraviny opravdu environmentálnû udrÏitelnou variantou.

Respondenti tak vytvofiili dvû skupiny: Ti, ktefií by „proti”, popisovali takto vyrábûné maso jako „dal‰í vûc, které by se na‰e generace mûla obávat“ a zpochybÀovali jeho v˘voj. Na stranû druhé stáli jeho pfiíznivci tvrdící, Ïe se jedná o „peníze investované do dobré vûci” nebo „chytré fie‰ení” od lidí, kter˘m to myslí.

Podíváme-li se na rozdûlení v tûchto skupinách, tak 17 % respondentÛ odmítlo v‰echny alternativní zdroje bílkovin, vã. labora-

torního masa, jelikoÏ je vnímají jako pfiíli‰ zpracované a chemicky produkované. Dal‰ích 11 % odmítlo v‰echny alternativy ve prospûch vy‰‰í konzumace ovoce a zeleniny, tj. zamûfií se spí‰e na vegetariánskou stravu. Nejvût‰í skupinu tvofiilo 35 % úãastníkÛ, ktefií odmítli laboratornû produkované maso a jedl˘ hmyz, ale akceptovali by rostlinné náhraÏky, protoÏe „vypadají pfiírodnûji” a jsou „normální”. Druhou nejvût‰í skupinou bylo 28 % respondentÛ vûfiících, Ïe by laboratorní maso bylo pfiijatelné nebo spí‰e pfiijatelné, pokud se podafií skuteãnû zvládnout technologii jeho v˘roby. Nejmen‰í, pátá skupina (9 %) akceptovala konzumaci hmyzu, ale odmítla laboratorní maso jako pfiíli‰ umûlé a oproti hmyzu nepfiirozené.

Není sporu o tom, Ïe Generace Z má na dosah ruky obrovské mnoÏství informací, ale také se stále obává „kapitalistického odkazu”, kter˘ charakterizují obrovské v˘hody pro nûkolik „jedincÛ” na úkor ostatních. ZaÏívají zmûny klimatu v dÛsledku „vykofiisÈování planety” a mají obavy z toho, Ïe dojde k nûãemu podobnému i v souvislosti s potravinami.

Zejména kdyÏ investofii tak tlaãí na roz‰ífiení a pfiijetí laboratornû pûstovaného masa. Kde je skrytá pravda, ukáÏe aÏ ãas. A dokud to je‰tû jde, uÏívejme si poctivé steaky z kvalitnû a s láskou chovaného skotu.

S vyuÏitím zahraniãních materiálÛ pfiipravila Anna Marcinková.

39

Ohlédnutí za druh˘m rokem projektu „Monitoring pÛvodcÛ helmintóz v chovech masného skotu a anal˘za anthelmintické rezistence a genetické diverzity” Za t˘m fie‰itelÛ Ilona P‰enková a Barbora Pafão, Veterinární a farmaceutická univerzita v Brnû Projekt „Monitoring pÛvodcÛ helmintóz v chovech masného skotu a anal˘za anthelmintické rezistence a genetické diverzity” zavr‰il druh˘ rok své existence.

Jin˘mi slovy, uÏ dva roky spoleãnû s vámi pracujeme na tom, abychom napravili naprost˘ nedostatek dat z CR cestou plo‰ného monitoringu helmintóz. Neménû dÛleÏit˘m cílem je zmenit prístup chovatelu k helmintózám, zlep‰it zdravotní stav stád masného skotu tam, kde je to tfieba, vyvolat spoleãnou diskuzi a zjistit, jaké problémy chovatelé spojené s parazity skotu mají a najít cestu, jak situaci dále fie‰it.

Do projektu se mohou chovatelé zapojit prostfiednictvím webov˘ch stránek www.parazitozyskotu.cz, kde najdou rovnûÏ v‰echny potfiebné informace. NíÏe pfiiná‰íme struãn˘ pfiehled hlavních v˘sledkÛ.

Projekt a jeho v˘sledky jsme ãásti z vás prezentovali na workshopu: Strategie terapie a diagnostiky pÛvodcÛ helmintóz v chovech masného skotu, koordinovaného âSCHMS, kter˘ probûhl dne 9. 9. 2020 v hotelu Skalsk˘ ml˘n nedaleko Bystfiice nad Pern‰tejnem. Semináfie se úãastnili pfiedev‰ím chovatelé masného skotu, farmáfii a veterináfii nûkter˘ch chovÛ. Workshop mûl za cíl pfiedstavit úãastníkÛm v˘sledky projektu a aktuální parazitologickou situaci v chovech masného skotu na území âR a jak s nálezy dále nakládat. âtyfii pfiedná‰ky (parazitózy skotu obecnû, monitoring pÛvodcÛ helmintóz v chovech masného skotu, rostoucí v˘skyt bachorov˘ch motolic u skotu na pastvinách a strongylidní hlístice a jejich pfiípadné rezistence na anthelmintickou léãbu) jsou k dispozici na youtube kanálu âSCHMS (pfiístupn˘ pfies hlavní svazovou stránku www.cscshms.cz). Bûhem praktické ãásti se úãastníci mohli sami pfiesvûdãit o krásách parazitÛ skotu pod mikroskopem a bûhem pane-

40

Mezihostitelem bachorových motolic C. daubneyi je drobný vodní plž bahnatka.

Na pastvinách se vyskytuje v trvale zamokřených místech (foto: archiv VFU Brno)

lové diskuze probrat dotazy pfiímo s fie‰iteli projektu, vznést pfiipomínky a moÏnosti zlep‰ení projektu.

PfieváÏnû díky ochotû chovatelÛ se nám podafiilo dosáhnout cílÛ stanoven˘ch pro druh˘ rok projektu.

Do dal‰ího roku zÛstává na‰ím hlavním cílem roz‰ífiit plo‰n˘ a aktuální pfiehled o v˘skytu helmintóz v chovech masného skotu na území âR a zapojení co nejvût‰ího mnoÏství chovatelÛ/hospodáfiství/stád. I nበv˘zkum zasáhla pandemie Covid19, která znesnadnila plánovanou práci v terénu, ale i tak si váÏíme ochoty chovatelÛ, ktefií v této komplikované situaci nadále zasílali vzorky a aktivnû komunikovali.

Bûhem trvání projektu bylo vy‰etfieno témûfi 5000 vzorkÛ (2700/první rok, 2300/druh˘ rok). Do projektu se celkovû zapojilo 177 chovÛ, 44 z nich v roce 2020. Projekt se tak stává jednoznaãnû nejvût‰í diagnostickou akcí zacílenou na parazitózy skotu na pastvinách v historii âR. Bûhem druhého roku projektu byl vy‰etfien skot z novû pfiihlá‰en˘ch chovÛ a opakovanû vzorkované chovy, které byly do projektu zapojeny jiÏ v prvním roce. Distribuce sledovan˘ch chovÛ odpovídá distribuci chovu masného skotu v âR, jedin˘m krajem, kde z dÛvodu minimálních poãtÛ chovatelÛ chybí data, je kraj jihomoravsk˘. Tímto bychom rovnûÏ rádi poÏádali chovatele z jihomoravského kraje o za-

pojení se do projektu. Pfiihlásit se ale stále mÛÏou i chovatelé z ostatních oblastí âR. Stejnû jako v prvním roce byly v‰echny vzorky vy‰etfieny tfiemi diagnostick˘mi metodami, pokud to umoÏnila kvalita a kvantita zaslaného vzorku (flotace, sedimentace, larvoskopie). Kombinace tûchto metod není bûÏnû provádûna, av‰ak zaruãuje záchyt nejvût‰ího mnoÏství stfievních parazitÛ.

Prevalence parazitÛ ze v‰ech vy‰etfien˘ch chovÛ získan˘ch za oba dva roky projektu je následující: strongylidní hlístice celková prevalence 56,2 %, kokcidie (Eimeria) 49 %, bachorové motolice 31 % (73 pozitivních stád, prevalence 41,2 % v pozitivních stádech), tasemnice (Moniezia) 2,6 %. Ostatní parazité se objevili v minimálním mnoÏství vzorkÛ. Porovnání situace mezi jednotliv˘mi regiony neukázalo rozdíly ve sloÏení parazitÛ ãili je konstantní na celém území âR. Projekt byl pÛvodnû zamûfien pfieváÏnû na strongylidní hlístice (mûchovce), ktefií nejen Ïe mohou mít v chovech masného skotu v˘znamn˘ dopad na zdraví a ekonomiku chovu, ale navíc rychle získávají rezistenci k anthelmintikÛm.

Pozitivem je, i pfiesto Ïe se jedná o parazita s nejvût‰ím zastoupením ve studovan˘ch stádech skotu, je intenzita infekcí (poãet nalezen˘ch vajíãek v trusu) nízká v naprosté

Prevalence nejãastûji diagnostikovan˘ch parazitÛ skotu v jednotliv˘ch krajích Kraj C E H J K L M P S+A T U Z

počet registr. chovatelů 20 6 7 8 19 30 2 17 5 16 12 3

Strongylida 61 % 46 % 51 % 77 % 48 % 59 % 83 % 50 % 43 % 60 % 74 % 59 %

vût‰inû stád. V souãasné dobû tak nepfiedpokládáme, Ïe by strongylidní hlístice zpÛsobovaly plo‰né problémy ve stádech masného skotu. Situaci nadále budeme monitorovat. Pro zji‰tûní pfiesného spektra strongylidních hlístic (pomocí klasick˘ch metod se vy‰etfiují vajíãka v trusu, která v‰ak nelze dále klasifikovat do jednotliv˘ch rodÛ ãi druhÛ) jsme pouÏili pokrokovou metodu hloubkového sekvenování DNA (NGS – next generation sequencing). Díky tomu dnes uÏ víme, Ïe nejroz‰ífienûj‰í strongylidní hlístice patfií do rodu Ostertagia a Oesophagostomum, dále Trichostrongylus a Cooperia, ménû potom Bunostomum, Nematodirus a úplnû minoritnû je zastoupen rod Chabertia. SloÏení strongylidních hlístic ve stádech masného skotu na území âR se zdá b˘t homogenní.

Bûhem diagnostiky jsme identifikovali pfiekvapivû vysok˘ v˘skyt bachorov˘ motolic u stád na celém území âR. Zpoãátku byly tyto motolice oznaãovány v na‰ich protokolech jako Paramphistomum, následné anal˘zy DNA identifikovaly bachorové motolice ve v‰ech pfiípadech jako Calicophoron daubneyi, patfiící rovnûÏ do stejné ãeledi. Tato motolice C. daubneyi je nov˘m a v˘znamn˘m patogenem skotu kter˘ se v Evropû rychle ‰ífií.

V âR nebyl parazit dosud znám.

Na‰e v˘sledky dokazují nedávnou invazi na území âR, zfiejmû s importy zvífiat. Z diskuzí s chovateli v rámci náv‰tûv do chovÛ i na organizovaném workshopu je zfiejmé, Ïe vût‰ina chovatelÛ vnímá bachorové motolice jako nejv˘znamnûj‰í helmintózu. K této situaci pfiispívá i fakt, Ïe v âR není registrované Ïádné anthelmintikum s prokáza-

Strongyloides 1,85 % 1,14 % 0 2,67 % 0,96 % 0,31 % 0,46 % 1,09 % 0 0 3,66 % 3,06 %

Paramphistomatidae 45 % 23 % 8,15 % 21 % 49 % 29,16 % 7,76 % 27 % 17 % 30 % 24 % 10 %

Moniezia sp. Trichuris sp. Capillaria sp. Eimeria sp.

4,41 % 1,59 % 0,97 % 54 % 5,70 % 0 0 38 % 1,88 % 2,51 % 0,31 % 49 % 1,33 % 0 0 36 % 0,64 % 0,80 % 0,32 % 48 % 2,14 % 0,15 % 1,53 % 39 % 8,22 % 0,46 % 1,83 % 76 % 1,75 % 0,66 % 1,31 % 41 % 0,87 % 0 0,87 % 73 % 3,77 % 2,51 % 1,67 % 51 % 1,83 % 4,27 % 0,61 % 53 % 0 0 0 45 %

n˘m úãinkem na tyto parazity, coÏ chovatelé vnímají také negativnû.

Z tûchto dÛvodÛ bude v˘skytu a genetické diverzitû bachorov˘ch motolic a jejich moÏnému dopadu na zdraví stád vûnovaná intenzivní pozornost i v roce 2021.

I pfies nepfiíznivou situaci jsme uskuteãnili v˘jezdy do nûkolika chovÛ s vysok˘mi intenzitami strongylidních hlístic ãi bachorov˘ch motolic s cílem odebrat vzorky pro úãely detekce rezistence k anthelmintikÛm. Bûhem podzimních mûsícÛ se nám podafiilo vy‰etfiit 8 stád pfied a po pravidelné aplikaci anthelmintik pfied zahnáním na zimovi‰tû. Uskuteãnûní opakovan˘ch odbûrÛ a zejména aplikace léãby je moÏná jen se zapojením veterináfiÛ jednotliv˘ch chovÛ.

Z na‰ich dotazníkov˘ch zji‰tûní v prÛbûhu let 2019–2020 vypl˘vá, Ïe v˘hradnû pouÏívan˘m antiparazitikem jsou preparáty s ivermectinem. Z toho dÛvodu jsme testovali rezistenci právû na tuto látku.

Anthelmintika na bázi benzimidazolÛ se v chovech pastevního skotu v âR dnes témûfi nepouÏívají, zfiejmû pfiedev‰ím z dÛvodu perorální aplikace. Z dÛvodÛ zmiÀovaného v˘skytu bachorov˘ch motolic jsme ve spolupráci s chovateli vy‰etfiovali stáda s vy‰‰í intenzitou bachorov˘ch motolic a to pfied a po aplikaci Closamectinu (kombinace closantelu a ivermectinu) a ovûfiovali vliv na intenzity infekcí (resp. vyluãování vajíãek) bachorov˘ch motolic. Pilotní studie sice naznaãila pokles helmintÛ po podání léãby, nikoli av‰ak 100% vymizení.

Doporuãitelnou léãbou nadále zÛstávají importované preparáty s oxyclosanidem (Zanil, Douvistome). Touto problematikou se bu-

deme aktivnû zab˘vat ve tfietím roce projektu.

V jarních mûsících 2021, kdy probíhá (nebo by aspoÀ mûlo probíhat) odãervení pfied vyhnáním na pastvu, provedeme sbûr vzorkÛ pro odhalení rezistencí strongylidních hlístic a dal‰í detekci bachorov˘ch motolic. Nûkolik chovatelÛ vyjádfiilo o studii zájem a pro nû jiÏ pfiipravujeme harmonogram vzorkování. Do studie rádi zafiadíme dal‰í chovy.

U stád s vysok˘mi intenzitami infekcí, kdy budeme ve spolupráci s chovateli sledovat úãinnost Closamectinu, jednoho z mála preparátÛ diskutovan˘ch v souvislosti s efektem na bachorové motolice.

Tímto bychom rovnûÏ rádi oslovili dal‰í chovatele, ktefií mají zájem se do studie zapojit (více informací na webu projektu).

Rok 2021 je prozatím asi posledním rokem intenzivního vzorkování hrazeného z prostfiedkÛ MZe. VyuÏijte to! Zapojením do projektu zcela bezplatnû získáte aktuální informaci o tom, jestli se va‰ich stádech vyskytují parazité, ktefií to jsou a v jakém poãtu. Samotná tato informace by vám mûla fiíci, jak úãinn˘ je vበdosavadní antiparazitární program a jestli je úãelné v nûm nûco mûnit. V tûch chovech, kde se helminti vyskytují v mnoÏstvích ovlivÀujících zdraví zvífiat, spoleãnû s vámi zanalyzujeme podávání anthelmintik v posledních letech a tam, kde v˘sledky budou ukazovat na moÏnost rezistence k léãivÛm, provedeme jednoduché testy.

Na závûr bychom chtûli upfiímnû podûkovat v‰em zapojen˘m chovatelÛm a rovnûÏ veterináfiÛm, ktefií pomáhají pfii studii rezistencí pfii odãervování zvífiat.

41

Skot, kter˘ se u nás nepase Buelingo je americké moderní kompozitní plemeno, pojmenované po úspû‰ném chovateli Russelu Buelingovi. V jeho krvi koluje to nejlep‰í z celé fiady jin˘ch plemen. Jednoznaãnû mÛÏe b˘t povaÏováno za velmi zvlá‰tní a atraktivní plemeno, které je, se sv˘m typick˘m bíl˘m pruhem ve stfiední ãásti tûla, rozeznatelné na první pohled.

Buelingo Historie plemene Buelingo je velmi mladé plemeno, za jehoÏ stvofiením stojí, jak je jiÏ v˘‰e zmínûno, úspû‰n˘ chovatel Russel Buelingo, kter˘ mûl jasnou pfiedstavu o novém plemeni splÀujícím nároãné poÏadavky souãasného masného prÛmyslu. Této my‰lenky se spolu s ním pevnû chytila skupina oddan˘ch chovatelÛ, vãetnû Alfreda Ostruma a Russa Danielsona.

Chovatelé se pfii formování nového plemene zamûfiili hlavnû na peãliv˘ v˘bûr zvífiat a zároveÀ vûnovali velkou pozornost v‰em chovatelsky v˘znamn˘m detailÛm.

Poãátky vzniku plemene v˘znamnû ovlivnili potomci plemenic s bíl˘m pruhem ze tfií základních chovÛ – Sieker, Spykerboer a Ostrum. Mnoho takto získan˘ch jalovic bylo pfiipou‰tûno b˘kem Freightrain, jehoÏ rodiãe byli registrovaní pfiíslu‰níci plemene Lakenvelder (The Dutch belted). Vliv tohoto b˘ka na plemeno je zfiejm˘ jiÏ jeho pÛvodem a to hlavnû z pohledu upevnûní konzistent-

42

ního vzoru bílého pruhu – pásu – v populaci, stejnû jako ukotvení dobr˘ch rÛstov˘ch a matefisk˘ch vlastností. Freightrain pfiiná‰el skvûlou genetiku, mûl dlouhé tûlo, hladké plece, velká varlata a klidnou povahu. Jeho první telata se narodila v chovu Bueling v roce 1983. Jeho potomci vykazovali dobré reprodukãní vlastnosti, minimální potíÏe s otelením, bezproblémové zabfiezávání, ideální vemena a velká varlata.

V roce 1987 bylo zaregistrováno 88 jeho potomkÛ. Navzdory tomu

bylo ale brzy jasné, Ïe pouze tyto vlastnosti nestaãí pro splnûní nároãn˘ch poÏadavkÛ masného prÛmyslu a bude nutné u zvífiat budoucího plemene zlep‰it jejich osvalení a obecnû budou muset zesílit. K tomuto úãelu bylo pouÏito sperma b˘ka Yuma plemene Chianina. Spoleãn˘m vlivem obou b˘kÛ byla pfiipravena pÛda pro

koneãnou podobu plemene a roz‰ifiování chovu, protoÏe to vypadalo, Ïe disponují v‰emi potfiebn˘mi vlastnostmi. Nepochybnû i dal‰í chovatelé v pozdûj‰ích letech poskytli plemeni pozitivní smûr prostfiednictvím selektivního pfiipafiování a dal‰ími nezbytn˘mi postupy pfii v˘bûru zvífiat.

Buelingo je kompozitní plemeno, pfiestoÏe nejde o pfiesnou procentuální „smûs”, jako je napfi.

Brangus nebo Santa Gertrudis a není ani produktem ‰lechtûní jako vzniklo plemeno Murray

Gray. V˘razn˘ bíl˘ pruh je z velké ãásti pfienesen z dojeného skotu Dutch besed (Lakenvelder), dal‰í genetická v˘bava pochází od Skotského náhorního skotu, Belted Gallowaye, Anguse, Limousina a Shorthorna. Prominentní ran˘ vliv Anguse, Li-

mousinÛ a ShorthornÛ pfietrvává dodnes.

A kde se vlastnû bíl˘ pruh u zvífiat vzal? JiÏ od poãátku vzniku první my‰lenky na nové plemeno mûl Russel Bueling jasno v tom, Ïe chce vy‰lechtit plemeno skotu s bíl˘m pruhem na tûle. A tak se

musel pfii svém pátrání po genu bílého pruhu hodnû vrátit do minulosti. Pro nás bude jistû nejzajímavûj‰í fakt, Ïe nejstar‰í zmínku o skotu s bíl˘m pruhem na‰el v âechách. Jist˘ pan Casmos Pregensis, kter˘ Ïil v letech 1045–1125, uvedl, Ïe tento dobytek existoval jiÏ v 9. století a právû v âechách. Ve zmínce je uvedeno, Ïe neznám˘ vévoda oral se dvûma voly, z jeden z nich mûl bíl˘ pruh, bílou hlavu a nohy a druh˘ zase bíl˘ pruh podél pátefie a bílé nohy.

Z popisu není jasnû zfietelné, zda základní barva byla ãerná nebo ãervená, obû varianty v‰ak u Buelinga dnes existují. Dal‰í pátrání po bílém pruhu ho zavedlo aÏ do Mongolska, na Sibifi, ale i do ·v˘carska, kde dvûma hlavními plemeny jsou Simmental a Braunvieh. Témûfi u 30 % ve‰kerého skotu Simmental se vyskytuje nûjaká forma bílého pruhu. Dal‰í dobytek s bíl˘m pruhem objevil u plemen Welsh Black, Shemerset, Belted Galloway, atd. KdyÏ se na sv˘ch cestách po rÛzn˘ch farmách po celém svûtû dostal k holandskému plemeni Lakenvelder, vûdûl, Ïe je to to pravé a koupil plemenného b˘ka. Nûkterá plemena nesou gen pro bíl˘ pruh, ale u nûkter˘ch je tento gen zafixován více – jedná se o dominantní gen, kter˘ pfietrvává po celé generace. Russel Bueling nakonec vybíral mezi dvûma plemeny – Belted Galloway a Lakenvelder. Rozhodnutí nakonec padlo na plemeno Lakenvelder. Hlavním dÛvodem bylo to, Ïe Belted Galloway mûl pfiíli‰ krátké nohy, coÏ se mu nelíbilo.

43

aÏ tfii ãtvrtiny stfiední ãásti trupu aÏ ke kyãelní kosti. Ocas a nohy jsou v barvû, která odpovídá základní barvû zbytku tûla (plá‰ti).

KÛÏe vãetnû mulce, strukÛ a vemene je buì ãerná, nebo tmavû rÛÏová. Plemeno je geneticky rohaté.

Dospûlí b˘ci váÏí pfiibliÏnû 630 aÏ 820 kg, plemenice 450 aÏ 550 kg. Samice jsou extrémnû plodné a dospívají v raném vûku. Jsou známé sv˘m klidn˘m temperamentem, vynikajícími matefisk˘mi vlastnostmi a kvalitním mlékem.

Porodní hmotnosti telat se pohybuje v rozmezí 22–34 kg. Jaloviãky Samotn˘ základ plemene sahá 10–12 let pfied ustanovením chovatelské asociace. Na poãátku byla zaregistrována skupina 14 plemenic, narozen˘ch v letech 1970–1979, na nichÏ se velmi silnû odráÏel vliv plemene Shorthorn.

Jejich budoucí pfiínos pro plemeno byl znaãnû omezen˘, jak je patrné ze záznamÛ, protoÏe pouze dvû plemenice poskytly celkem pût telat, která mohla b˘t zaregistrována. Zaãátky chovu tedy nebyly aÏ tak jednoduché, ale první zápisy do plemenné knihy díky tomu vznikly hned po zaloÏení The Buelingo Beef Cattle Society, jejíÏ stanovy byly pevnû ukotveny na zasedání 13. prosince 1988 16 prvními ãleny a zároveÀ bylo zvoleno sedmiãlenné pfiedstavenstvo.

Takto tedy vzniklo plemeno Buelingo, a to na základû jednoduchého dÛvodu jednoho velmi chytrého a ‰ikovného chovatele odcházejícího na penzi. Russel Bueling pronesl památnou vûtu, která v‰e odstartovala: „Tû‰ím se na odchod do dÛchodu, nemám rád golf a nemám rád rybafiení, chci proto vy‰lechtit jedineãné plemeno hovûzího dobytka, které vyplní mÛj Ïivot ve stáfií a bude pfiínosem pro odvûtví chovu masného skotu.”

Charakteristika plemene Buelingo je atraktivní plemeno stfiedního rámce. Zatímco jeho zajímav˘ vzhled pfiitahuje pozornost, z hlediska konzumentÛ je dÛleÏitûj‰í jeho chutné a libové maso s jemn˘m mramorováním.

44

Jateãná v˘tûÏnost je u tohoto plemene velmi vysoká s minimálním ofiezem. Buelingo je také extrémnû odolné vÛãi teplu i chladu, coÏ pfiitahuje pozornost jak hobby, tak komerãních i ekologicky hospodafiících farmáfiÛ.

Plemeno se chová ve dvou základních barevn˘ch odstínech: s tmavû ãernou nebo tmavoãervenou srstí se symetrick˘m bíl˘m pruhem, kter˘ obepíná polovinu

pfii odstavu mívají v 205 dnech hmotnost mezi 180–275 kg a b˘ãci 225–320 kg. Samice jsou velmi plodné a jejich telata jsou velmi Ïivotaschopná. B˘ci jsou co do zbarvení, které pfiená‰ejí pfii jejich vyuÏití v kfiíÏení na své potomky (ãerné x ãervené), nepfiedvídatelní. âasto se po nich narodí tele s bíl˘m pruhem a dal‰ími vlastnostmi dle plemenné pfiíslu‰nosti matky. Standardy plemene co do

v˘‰ek a vah jednotliv˘ch kategorií jsou dány, ale nejdÛleÏitûj‰í a nejcenûnûj‰í je jejich zabarvení vãetnû symetrického pruhu.

Zvífiata jsou mírné povahy, pfiátelská, ovladatelná a poslu‰ná.

Plemeno Buelingo je dobfie pfiizpÛsobeno chovu na rozsáhl˘ch planinách stejnû jako na uzavfiené farmû. Plemeno je perfektní volbou pro chovatele, kter˘ potfiebuje ziskovou farmu, ale pfiitom nemusí mít nebo nemá k dispozici rozlehlé pastviny. Zvífiata vynikají tfiemi chovatelsky nejpotfiebnûj‰ími vlastnostmi: matefisk˘m instinktem, rÛstovou schopností a dobr˘mi tûlesn˘mi proporcemi.

V˘sledkem je zv˘‰ená produkce hovûzího masa na kus pfii zachování v‰ech jejich cenûn˘ch vlastností na vysoké úrovni.

Souãasn˘ chov plemene Toto plemeno se roz‰ífiilo do 28 americk˘ch státÛ a tfií kanadsk˘ch provincií. Obecnû je dobfie pfiijímáno po celé Severní Americe.

Zakladatelé tohoto plemene následovali ‰lechtitelsk˘ program, kter˘ vyhovuje dne‰ním potfiebám nízk˘ch porodních hmotností telat, rychlému rÛstu a poÏadované kvalitû jateãnû opracovaného tûla. Cílem bylo vÏdy produkovat dobytek, kter˘ by nebyl nároãn˘ na chov, ale byl odoln˘ a ekonomicky nenároãn˘ s vysokou produktivitou. Krávy tedy musí pravidelnû zabfiezávat a rodit telata, která pfii odstavu vykazují vysok˘ podíl své hmotnosti vÛãi hmotnosti matky.

Buelingo je plemeno, které je vhodné pro chovatele, ktefií chtûjí pouÏít inseminaãní dávky plemenn˘ch b˘kÛ na plemenice jin˘ch plemen. Jejich potomci,

mají-li správnou kresbu bílého pruhu, jsou potom zpÛsobilí k registraci. Podobnû tak mohou b˘t vyuÏity i plemenice. âlenové The Buelingo Cattle Beef Society jsou z tohoto okázalého a mladého plemene skotu nad‰eni, zejména proto, Ïe mohou b˘t v ran˘ch fázích svého vlastního chovu velmi kreativní.

Je to jedineãná smûs plemen, která dodává ostatním dÛleÏit˘m rysÛm atraktivní a poutav˘ vzhled. Tajemství jejich chovu netkví v jejich velikosti, ani ve skóre hodnocení, ale spoãívá ve schopnosti odstavovat kvalitní potomky a celkovû chovat zvífiata dobfie prospívající a zlep‰ující se hmotnost od hmotnosti. Hmotnosti se zji‰Èují a zaznamenávají od narození pfies váhu v 205 dnech, roãní váhu, v 15 mûsících a 48 mûsících vûku.

The Buelingo Cattle Beef Society si dala za hlavní cíl rozvoj, registraci a propagaci plemene ve Spojen˘ch státech a na celém svûtû. Vûfií, Ïe plemeno Buelingo mÛÏe v˘znamnû pfiispût ke zlep-

‰ení masného prÛmyslu. Svaz je otevfien˘ v‰em chovatelÛm, ktefií se chtûjí zapojit do programu ‰lechtûní a pfiijmou zásady pro dodrÏování systému registrace a evidence. Zámûrem asociace je udrÏování vysok˘ch standardÛ s dÛrazem na efektivitu produkce.

Russ Bueling se jednoznaãnû ukázal jako chytr˘ a úspû‰n˘ chovatel, kter˘ si zakládal na peãlivém v˘bûru zvífiat, zejména pfii kladení velkého dÛrazu na v‰echny moÏné detaily. A jeho dÛvod k vytvofiení nového plemene je jednoznaãnû unikátní.

V podstatû, a s trochou nadsázky mÛÏeme fiíct, Ïe plemeno Buelingo vzniklo díky tomu, Ïe jeden pán, kter˘ se chystal na odchod do penze, nemûl rád golf a rybafiení. Z jeho energie a chuti tvofiit nûco nového si mÛÏe vzít inspiraci kaÏd˘.

Text s pomocí zahraniãních informací sestavila Ing. Katefiina ·tanclová, Ph.D. Foto: Dickinson Cattle Co.

45

Úvaha – hodnocení zevnûj‰ku Karel ·eba Koncem loÀského roku jsem si opût marodil. KdyÏ jsem byl v lednu 2021 propu‰tûn z nemocnice, zjistil jsem, Ïe v prosinci diskutovali na‰i inspektofii o hodnocení zevnûj‰ku. Konkrétnû se jednalo o pfiidûlení bodÛ za hmotnost u plemene PP100. Docela mnû to udûlalo radost, protoÏe o chovatelství je tfieba diskutovat. Nûkteré vûci si je tfieba vysvûtlit. Proã vlastnû hodnotíme zevnûj‰ek? KaÏdé plemeno má svÛj standard, ale také poÏadavky na dosahovanou uÏitkovost. Garanci za stanovené parametry proto musí nést pfiíslu‰ná plemenná kniha (dále jen PK).

Nemûlo by se proto stávat, Ïe si zájemce o urãité plemeno koupí zvífie, které vykazuje nestandardní znaky. V bûÏné praxi jsem se s tím ale jiÏ setkal.

PouÏívaná praxe pfii hodnocení zevnûj‰ku v jednotliv˘ch zemích je ale rozdílná. U nás jsme zvyklí mít poÏadavky na exteriér a uÏitkovost propracovanou dost podrobnû. To nûkdy na nûkoho mÛÏe pÛsobit dojmem, Ïe v zahraniãí se tûmto ukazatelÛm nepfiikládá aÏ tak velk˘ v˘znam. Je tfieba si ale uvûdomit, Ïe u hodnocení exteriéru se fiídíme nejen podle hodnocení zevnûj‰ku nûjakého bonitéra. Napfiíklad ve Francii se v rámci plemen pofiádá kaÏdoroãnû tak kolem 20 v˘stav. Pochopitelnû nemÛÏeme poãítat rok 2020, kter˘ ovlivnila opatfiení proti ‰ífiení covid19. V pfiedcházejících letech ale vlastní pfiihlá‰ka zvífiete na vrcholnou v˘stavu neznamenala automatické pfiijetí. O tom, zda bude zvífie vystaveno, ãasto rozhodl bonitér PK je‰tû pfied v˘stavou. Mohu doloÏit, Ïe finalisté napfiíklad národních v˘stav v jednom roce byli následující rok na jiné vrcholné v˘stavû vybráni jen jako náhradníci. To si u nás nedovedu dost dobfie pfiedstavit. My máme problém v˘stavu 1x za dva roky obsadit dostateãnû reprezentativnû.

Zvlá‰tû u nûkter˘ch plemen. To není specifické jen pro Francii. Ve Velké Britanii bude v roce 2021 napfiíklad u plemene galloway 25 v˘stav (pokud to nákazová situace dovolí). Je to pfiehlídka konkrétních chovÛ, ale pochopitelnû i plemene. Takhle mÛÏeme pokraãovat i u dal‰ích plemen a zemích. Z tûchto dÛvodÛ také existuje ponûkud nejednotn˘ systém hodnocení zevnûj‰ku. Máme zde jednotn˘ vzor hodnocení podle ICAR (mezinárodní organizace jejíÏ je i âR ãlenem). Tato organizace mimo jiné metodicky fiídí kontrolu uÏitkovosti, hodnocení zevnûj‰ku, plemenné hodnoty (Interbeef).

Mezinárodní hodnocení zevnûj‰ku zahrnuje hodnocení vybran˘ch partií 1 aÏ 9 body. Existují ale i systémy ve kter˘ch se hodnotí 1 aÏ 10 body (vãetnû âR). Maximální poãet bodÛ pfii hodnocení nemusí b˘t vÏdy ideálním hodnocením. V nûkter˘ch systémech je ideálním hodnocením prÛmûr (tedy 5 bodÛ). Musíme proto vûdût, ãeho vlastnû chceme dosáhnout. Uvedu svoje zku‰enosti z v˘stav ve Francii. Je zajímavé dlouhodobû sledovat pÛvody vystavovan˘ch zvífiat. V pozici napfiíklad otce se

46

vyskytují b˘ci, ktefií se moc nepouÏívají v bûÏn˘ch komerãních chovech. Na kaÏdé vrcholné v˘stavû ve Francii na závûr bojují plemenice a b˘ci o rÛzné tituly, mimo jiné o titul Prix synthese viande a nebo Prix de qualités bouchéres. Je jedno jak se tato soutûÏ jmenuje, ale vÏdy jde o masnou uÏitkovost na Ïivém zvífieti. Je docela zajímavé sledovat, Ïe jedinci, ktefií jsou úspû‰ní v tûchto soutûÏích, jsou jen prÛmûrní v soutûÏích o nejlep‰í plemenici, nebo b˘ka.

Tato zvífiata jsou prostû jiná v porovnání s ideálem.

Potom si mÛÏete odpovûdût na otázku, proã chovatel, kter˘ se zamûfiuje na chov jateãních zvífiat, si do vlastního chovu nakupuje jalovice z jin˘ch chovÛ.

U jalovic z jeho chovu by bylo moÏno asi oãekávat problémy s telením, ale v masné uÏitkovosti jsou perfektní. K tomu rozhodnutí je tfieba mít vhodné informace a zku‰enosti. U nás pfiedstavuje stav krav v kontrole uÏitkovosti zhruba 10 aÏ 15 % ze v‰ech krav v chovu bez trÏní produkce mléka. Ve Francii bylo v roce 2019 do kontroly uÏitkovosti zapojeno 31 % ze v‰ech krav. Napfiíklad ve Velké Britanii si dala asociace chovatelÛ plemene limusin za cíl zapojit 75 % z celkového stavu ãistokrevn˘ch krav do roku 2024 do jejich asociace. Do plemenné knihy je u nás v souãasné dobû zapojeno asi 10 % krav. A to je u nás plemenná kniha vedena uÏ pro 25 rÛzn˘ch plemen.

Pfiehled o poãtu zapojen˘ch krav k 15. 1. 2021 podle plemen a pfiíslu‰ném oddílu PK je uveden v tabulce 1. V zahraniãí je stav podobn˘. Pfii podrobnûj‰ím pohledu se v posledních letech zvy‰uje v chovatelsk˘ch organizacích tlak na uspofiádání vstupních dat, organizaci kontroly uÏitkovosti a zpracování dat pro potfieby kontroly dûdiãnosti. Touto cestou by se asi mûla ubírat ãinnost i v rámci âSCHMS. JiÏ byla fieã o tom, Ïe v rámci PK svazu je v souãasné dobû 25 plemen (viz tab. 1), zatímco v letech 1995 aÏ 2010 jich bylo jen 12. Mûní se tak poÏadavky na exteriér a uÏitkovost jednotliv˘ch plemen. Jsme tak opût na zaãátku tohoto pfiíspûvku. Tou je jiÏ zmínûná diskuse o problematice chovatelství a v‰e co s tím souvisí. Pfii 12 plemenech v PK a 25 plemenech mÛÏe docházet k znaãn˘m názorov˘m rozdílÛm.

Napfiíklad 10 bodÛ pfiidûlen˘ch za v˘‰ku u plemene

Tab. ã. 1: Stavy krav v plemenné knize podle oddílu PK plemeno B100 BB100 DD100 DX100 E100 G100 K100 MM100 P100 PG100 PP 50 – 74 PP100 Q 88 97 Q100 S 96 – 97 S100 SS100 T 75 – 87 T 88 – 94 T 96 – 98 T100 TT100 U 88 – 97 U100 UC100 UU100 VV100 W100 WA100 Y100 D100 celkem

A 26 23 9 197 245 4474 412 1 269 22 4 218 557 2981 53 1 1 5408 17 568 17 308 3 287 20 2598 217 18 936

B

C

1

50

1

3 9 1 8

1

13 21 92

2 1 5 6

1 27

2

1

13 1

228

31

celkem 26 23 9 198 245 4474 462 1 269 23 4 218 3 567 1 2990 53 2 15 27 5506 17 1 597 17 321 3 288 20 2598 217 19 195

dexter nebude mít stejn˘ v˘znam jako 10 bodÛ u plemene blonde d´ aquitaine. Tak bych mohl pokraãovat u dal‰ích ukazatelÛ zevnûj‰ku, nebo plemen. Pokud budeme hodnotit poãty potomkÛ na krávu v PK, zjistíme v rámci plemen urãité rozdíly.

Nejedná se vût‰inou ale o meziplemenné rozdíly, tedy rozdíly které jsou charakteristické pro jednotlivá plemena, ale rozdíly evidenãní. Je to ale pravda?

V prÛmûru vychází na krávu 1,6 otelen˘ch dcer.

U plemene wagyu je to ale 2,6 (u tohoto plemene se vyuÏívá ãasto embryotransfér). Na jednu krávu vychází v prÛmûru 3,2 zváÏen˘ch telat. U plemene wagyu ale vychází 4,1 telete. 2,6 telat u matek v PK má lineární hodnocení, ale u plemene shorthorn to je 3,5 telete.

Na základû namûfien˘ch hmotností, tûlesn˘ch rozmûrÛ a hodnocení rÛstové schopnosti a porodÛ získáme informace o vlastní uÏitkovosti. Je tfieba vzít v úvahu, Ïe do odhadu plemenné hodnoty vstupuje jedinec, sourozenci a polosourozenci, rodiãe a vlastní potomstvo. Pfiedmûtem tohoto pfiíspûvku ale není rozebírat postup pfii odhadu plemenné hodnoty. DÛleÏité ale je, jak s tûmito v˘sledky pracovat. Proto si musíme uvûdomit co vlastnû plemenná hodnota je. Jedná se o odhad genetického zaloÏení jedince, kter˘ je vyjádfien v uÏitkové vlastnosti odchylkou od prÛmûru vrstevníkÛ. Obecnû se

ale pfii prezentací v˘sledkÛ zvefiejÀují relativní plemenné hodnoty. Ty vychází z prÛmûru populace daného plemene a promûnlivosti dané vlastnosti uvnitfi plemene, která je vyjádfiena smûrodatnou odchylkou. Pokud jsem nûkdy v minulosti ukazoval vztah relativní plemenné hodnoty a uÏitkovosti, tak jsem vÏdy pouÏíval rÛstové schopnosti jedince v pfiímém a maternálním efektu, ale také prÛbûh porodu a porodní hmotnosti. V tûchto pfiípadech to funguje aÈ se to komu líbí, nebo ne. V tomto pfiíspûvku se ale zamûfiujeme na hodnocení zevnûj‰ku. Podíváme se nyní na vztah relativní plemenné hodnoty pro jednotlivé ukazatele a vlastním hodnocení zevnûj‰ku.

Tyto v˘sledky mohou b˘t pro nûkoho inspirativní.

Doporuãuji proto v‰em zájemcÛm, aby si pustili z nûjaké OPB on-line v˘bûry b˘kÛ a ty aby porovnali s hodnocením zevnûj‰ku komisí. V katalogu je podkladÛ dost. Dostaneme se nûkdy asi k zajímavému závûru. V následující tabulce 2 se mÛÏeme podívat na v˘sledky na‰eho nejpoãetnûj‰ího plemene charolais (CH). V tabulce je porovnání relativní plemenné hodnoty matek pro tûlesn˘ rámec (rphphTR), zahrnuje odhad RPH za v˘‰ku, délku a hmotnost a bodové hodnocení potomstva.

Z pohledu do tabulky 2 je zfiejmé, Ïe pfii zvy‰ování RPH pro tûlesn˘ rámec matek, rostou u potomstva body za v˘‰ku, délku a hmotnost. Pfii posuzování tûchto vztahÛ musíme vzít v úvahu, Ïe RPH krav pfii v˘poãtu bere v úvahu v‰echny pfiíbuzenské vztahy, ale body jsou pouze za hodnoceného jedince. Lze ale porovnávat také relativní plemenné hodnoty rodiãÛ a potomkÛ. V˘sledky jsou v tabulce 3. Jedná se o hodnoty krav v PK za plemeno CH. Otcové tûchto krav mají u tûlesného rámce (TR), kapacity Tab. ã. 2: Porovnání RPH matek pro tûlesn˘ rámec a hodnocení potomstva TR krávy 90 a méně 91–95 96–100 101–105 106–110 111–115 116–120 121 a víc průměr

počet 290 473 857 1137 1018 604 266 84 4729

body kříž 6,8 7,0 7,2 7,3 7,5 7,6 7,7 8,0 7,3

body délka 7,0 7,2 7,2 7,3 7,5 7,5 7,6 7,7 7,3

body hmot.

7,4 8,0 8,2 8,5 8,7 8,8 9,0 8,7 8,5

47

Tab. ã. 3: PrÛmûrné v˘sledky RPH krav v PK a jejich otcÛ a matek Tûlesn˘ rámec matky rphTR 90 a méně 91–95 96–100 101–105 106–110 111–115 116–120 121 a víc

počet 155 184 327 356 258 119 39 11

krávy PK 95,7 97,4 101,2 104,9 107,2 110,3 112,6 117,0

počet 185 172 221 289 186 102 28 7

krávy PK 93,5 98,1 101,0 104,2 107,2 110,6 114,4 116,3

počet 208 140 196 215 123 74 22 5

krávy PK 92,2 98,5 100,2 104,3 106,2 110,5 113,5 118,6

Kapacita tûla matky rphKT 90 a méně 91–95 96–100 101–105 106–110 111–115 116–120 121 a víc

Osvalení matky rphOS 90 a méně 91–95 96–100 101–105 106–110 111–115 116–120 121 a víc

tûka (KT) a osvalení (OS) vÏdy pásmo 101–105.

Podrobnûj‰í informace o hodnocení zevnûj‰ku jsou v metodice. Relativní plemenná hodnota rodiãÛ a dcer v PK spolu opût korespondují. Na druhé stranû je zfiejmé, Ïe chovatelé v rámci ‰lechtûní tito vztahy pfiíli‰ nevyuÏívají.

V chovu CH pfievládají jedinci spí‰ podprÛmûrní, nebo prÛmûrní. To je zfiejmé jiÏ z katalogÛ plemenn˘ch b˘kÛ, ale o tom jiÏ byla fieã. Dokumentuje to i tabulka 3 a poãet hodnocen˘ch krav dle pásem.

Oãekávat, Ïe z prÛmûrn˘ch rodiãÛ získáme nadprÛmûrné zvífie, je spí‰ jen sen neÏ realita. Hodnû chovatelÛ si to ale nemyslí a je to zfiejmé z v˘sledkÛ.

Potom mÛÏe b˘t chovatel i nespokojen˘ s v˘sledkem hodnocení napfiíklad vlastního b˘ka pfii základním v˘bûru. Pokud se pustíme napfiíklad do hodnocení frekvence relativních plemenn˘ch hodnot matek (viz tabulka 3) za jednotlivé chovy v PK, tak zjistíme urãitû velké rozdíly (myslím poãty jedincÛ podle pásem). Ty odráÏí v˘sledky ‰lechtûní v pfiedcházejících letech. Co je vlastnû to ‰lechtûní?

V‰echny uãebnice hovofií o tom, Ïe pilífiem ‰lechtûní je systematické sestavování rodiãovsk˘ch párÛ. To musí respektovat urãit˘ cíl ‰lechtûní. I v rámci jednoho plemene mÛÏeme mít cílÛ ‰lechtûní celou fiadu. Na druhé stranû chováme masná plemena a tak cílem ‰lechtûní je asi hovûzí maso. Cesta

48

k finálnímu produktu mÛÏe b˘t ale dlouhá. ZáleÏí na tom, jak˘ postup budeme volit.

JiÏ byla fieã o produkci masa. Rozdíln˘ postup pfii ‰lechtûní budeme volit v pfiípadû, Ïe finálním produktem na‰eho chovu má b˘t jalovice urãená na poráÏku, nebo to bude jalovice k dal‰ímu chovu, která by mûla zvífiata na poráÏku dávat. Na oba typy jalovic budeme mít zcela jiné poÏadavky. MoÏností máme pochopitelnû víc a záleÏí jen na tom, jak chov masného skotu vychází u nás ekonomicky. Vût‰ina rozborÛ zab˘vajících se ekonomikou chovu masného skotu nepÛsobí pfiíli‰ optimisticky. Pro podrobnûj‰í studium doporuãuji Chov skotu 2019 (âMSCH Hradi‰tko). Podle v˘sledkÛ SZIF za rok 2019 je rozdíl mezi mlad˘m b˘kem v jateãné tfiídû A (b˘k poraÏen˘ do vûku 24 mûsícÛ), kter˘ byl zatfiídûn ve tfiídû U a b˘kem v R pfii prodeji na poráÏku cca 6000 Kã. U b˘ka v E a R je tento trÏní rozdíl jiÏ 12000 Kã.

Nechce se ani vûfiit, Ïe chovatelé o tyto cenové rozdíly nestojí. V grafu 1 jsou rozdíly mlad˘ch b˘kÛ A u plemene CH v roce 2019. Zvolil jsem opût plemeno charolais, protoÏe u ostatních masn˘ch plemen jsou dosahovány obdobné v˘sledky jako u CH. Graf ã. 1: Zatfiídûní b˘kÛ A (do 24 mûs.) u plemene CH podle RPH otce pro osvalení – poráÏky rok 2019

Hodnotit produkci hovûzího masa je pochopitelnû ponûkud sloÏitûj‰í. PoráÏky u nás nejsou pouze za b˘ky A. Nejpoãetnûj‰í je kategorie krav. Podle zvefiejÀovan˘ch rozborÛ je u nás zaji‰tûna produkce hovûzího masa na 121 %. Na argument, Ïe u nás klesá v posledních letech úroveÀ zatfiídûní jateãních zvífiat, je tfieba ãelit okamÏitû názoru, Ïe to lep‰í vyvezeme. Proã ale v posledních letech pfii hodnocení zahraniãního obchodu s hovûzím masem dosahujeme záporné ekonomické saldo? Asi by bylo vhodné se touto problematikou podrobnûji zab˘vat.

Domácí poráÏky skotu v âeské republice Vo‰merová, P., Ústav ochrany a welfare zvífiat a vefiejného veterinárního lékafiství, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Domácí poráÏka neboli zabijaãka je upravena ve veterinárním zákonû, kde jsou uvedeny podmínky této poráÏky. PoráÏka je zde definována jako usmrcení jateãného zvífiete za úãelem vyuÏití produktÛ, a to zpÛsobem, kter˘ není v rozporu s pfiedpisy na ochranu zvífiat proti t˘rání. Za jateãná zvífiata jsou podle tohoto zákona povaÏována hospodáfiská zvífiata, která jsou urãena k poráÏce a jateãnému zpracování a jejichÏ maso je urãeno k v˘Ïivû lidí.

Podle aktuálního znûní veterinárního zákona mohou b˘t domácí poráÏkou v âeské republice poraÏena ve vlastním hospodáfiství chovatele jateãná zvífiata s v˘jimkou skotu star‰ího 72 mûsícÛ, koní, oslÛ a jejich kfiíÏencÛ. V pfiípadû domácí poráÏky skotu star‰ího 12 mûsícÛ a mlad‰ího 72 mûsícÛ mÛÏe chovatel porazit nejv˘‰e tfii kusy roãnû. Maso a orgány z jateãného skotu z domácí poráÏky jsou urãeny pro spotfiebu osoby tvofiící domácnost chovatele a nesmí b˘t dále uvádûny trh.

Oznámení domácí poráÏky skotu Chovatel má povinnost podle veterinárního zákona domácí poráÏku skotu písemnû nebo prostfiednictvím informaãního systému Státní veterinární správy oznámit krajské veterinární správû nejménû tfii dny pfied jejich konáním. Chovatel má také povinnost stejn˘m zpÛsobem neprodlenû oznámit, pokud se domácí poráÏka neuskuteãní. Povinnost oznámit pfiedem domácí poráÏku skotu neplatí v pfiípadû domácí poráÏky jinak zdravého skotu, pokud utrpûlo zranûní, které z dÛvodu respektování dobr˘ch Ïivotních podmínek zvífiat brání jeho pfiepravû na jatky. V tomto pfiípadû chovatel musí zajistit prohlídku skotu soukrom˘m veterinárním

lékafiem, od kterého si vyÏádá prohlá‰ení o zdravotním stavu skotu a domácí poráÏku oznámí krajské veterinární správû neprodlenû po jejím provedení. V oznámení domácí poráÏky skotu chovatel uvede vedle náleÏitostí podle správního fiádu (jméno a pfiíjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popfiípadû jinou adresu pro doruãování) adresu a registraãní ãíslo hospodáfiství, datum a ãas provedení domácí poráÏky skotu, poãet, druh a identifikaãní ãíslo poráÏeného skotu a také datum narození skotu a zpÛsob zacházení se vznikl˘mi vedlej‰ími Ïivoãi‰n˘mi produkty.

Pokud chovatel nebo osoba provádûjící domácí poráÏku skotu zjistí jakékoliv zmûny, které by mohly nasvûdãovat podezfiení z v˘skytu nebezpeãné nákazy nebo nemoci pfienosné ze zvífiat na ãlovûka, jejichÏ seznam je uveden ve veterinárním zákonû v pfiíloze ã. 2, má povinnost o tom neprodlenû informovat pfiíslu‰nou krajskou veterinární správu nebo zajistit její uvûdomûní o tomto podezfiení.

Dal‰í povinnosti Pfii domácí poráÏce skotu musí b˘t dodrÏovány i dal‰í právní pfiedpisy. Co se t˘ká ochrany zvífiat proti t˘rání tak je to zákon ã. 246/1992 Sb. na ochranu zvífiat proti t˘rání a jeho provádûcí vyhlá‰ky a nafiízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ã. 1099/2009 o ochranû zvífiat pfii usmrcování. Skot nesmí b˘t

usmrcen zpÛsobem pÛsobícím nepfiimûfienou bolest nebo utrpení. Zvífie se usmrcuje pouze po omráãení, na které by mûlo bezprostfiednû navazovat vykrvení.

Zvífie mÛÏe b˘t omráãeno pouze metodami omraãování stanoven˘mi v pfiíloze I nafiízení Evropského parlamentu a Rady ã. 1099/2009.

Co se t˘ká domácí poráÏky skotu tak se nejãastûji vyuÏívá penetraãní pfiístroj s upoutan˘m projektilem. V prÛbûhu domácí poráÏky skotu je zakázáno zvífiata bít a kopat, vykonávat tlak na zvlá‰tû citlivá místa tûla, jenÏ by zvífieti mohl zpÛsobit zbyteãnou bolest nebo utrpení, dále je zakázáno je zvedat nebo vléci za hlavu, u‰i, rohy, konãetiny, ocas ãi srst nebo s nimi manipulovat takov˘m zpÛsobem, kter˘ jim pÛsobí bolest nebo utrpení, nesmí se kroutit, drtit nebo lámat zvífieti ocas, nebo se dot˘kat jeho oãí. Nesmí se pouÏívat bodce nebo jiné nástroje se ‰piãat˘mi konci. Skot nesmí b˘t pfiivázán za rohy, krouÏky v nose ani za svázané konãetiny. Vyhlá‰ka ã. 418/2012 Sb. o ochranû zvífiat pfii usmrcování stanoví nákresy a popis stanoven˘ch míst na hlavû skotu pro vedení omraãovacího úderu a umístûní mechanického omraãovacího nástroje. U skotu mimo b˘ky a telata se ústí umístí v pravém úhlu k ãelní kosti v místû, které je v polovinû vzdálenosti mezi nejvy‰‰ím bodem lebky a spojnicí oãí. U b˘kÛ se umístí stejnû jako u skotu, navíc je ve vy-

49

Místa na hlavě skotu pro vedení omračovacího úderu a umístění mechanického omračovacího nástroje (Vyhláška č. 418/2012 Sb.)

hlá‰ce uvedeno, Ïe se pfiikládá velmi pevnû k ãelu, maximálnû jeden centimetr od okraje valu probíhajícího stfiedem lebky. U telat se ústí umístí v pravém úhlu k ãelní kosti blíÏe ke spojnici oãí neÏ u skotu.

Pokud jde o nakládání s vedlej‰ími produkty Ïivoãi‰ného pÛvodu, tak to musí b˘t provádûno v souladu s poÏadavky nafiízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ã. 1069/2009 o hygienick˘ch pravidlech pro vedlej‰í produkty Ïivoãi‰ného pÛvodu a získané produkty, které nejsou urãeny k lidské spotfiebû a o zru‰ení nafiízení (ES) ã. 1774/2002 (nafiízení o vedlej‰ích produktech Ïivoãi‰ného pÛvodu). Vedlej‰í produkty Ïivoãi‰ného pÛvodu se podle tohoto nafiízení zafiazují do tfií specifick˘ch kategorií, které odpovídají úrovni rizika pro zdraví lidí a zvífiat, a to do materiálu kategorie 1, materiálu kategorie 2 a materiálu kategorie 3. Tyto materiály musí b˘t podle veterinárního zákona uloÏeny v nepropustn˘ch, dobfie ãistiteln˘ch, dezinfikovateln˘ch a uzavírateln˘ch kafilerních boxech, a musí b˘t po kaÏdém vyprázdnûní vyãi‰tûny a vydezinfikovány. Tyto nádoby s vedlej‰ími produkty Ïivoãi‰ného pÛvodu musí b˘t umísÈovány tak, aby nedocházelo k jejich zcizení, a musí b˘t pfiedány oprávnûné osobû, která zajistí ne‰kodné odstranûní nebo dal‰í zpracování tûchto produktÛ.

Pfii pfiedání vedlej‰ích produktÛ Ïivoãi‰ného pÛvodu oprávnûné osobû musí b˘t vystaven obchodní doklad, kter˘ musí b˘t chovatelem uchováván po dobu nejménû dva roky.

50

Z domácí poráÏky skotu do materiálu kategorie 1 zafiazujeme specifikovan˘ rizikov˘ materiál (dále „SRM“), jehoÏ definici najdeme v nafiízení Evropského parlamentu a Rady ã. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci nûkter˘ch pfienosn˘ch spongiformních encefalopatií. Mezi SRM ze skotu pocházejícího z âeské republiky, vzhledem ke statusu na‰í zemû jako zemû se zanedbateln˘m v˘skytem rizika v˘skytu bovinní spongiformní encefalopatie podle rozhodnutí Komise ã. 453/2007, kter˘m se stanoví status BSE ãlensk˘ch státÛ nebo tfietích zemí nebo jejich oblastí vzhledem k riziku v˘skytu BSE, se fiadí lebka kromû dolní ãelisti, ale vãetnû mozku a oãí, a mícha zvífiat star‰ích neÏ 12 mûsícÛ. SRM se tedy vloÏí do kafilerního boxu oznaãeného jako „kategorie 1“ a musí se potfiísnit barvou popfiípadû jinak oznaãit okamÏitû po odstranûní a dále musí b˘t pfiedán povûfiené osobû k ne‰kodnému odstranûní.

Krev, kÛÏe, vyprázdnûná stfieva a pfiedÏaludky a ofiezy nebo dal‰í ãásti poraÏeného skotu, které vznikají pfii jeho opracování (napfi. paznehty, nûkteré orgány nevyuÏité k lidské spotfiebû) pokud nejsou vyuÏity v domácnosti chovatele, tak musí b˘t uloÏena do nádoby oznaãené jako „kategorie 3“ a poté pfiedána oprávnûné osobû k dal‰ímu zpracování nebo k likvidaci ve schváleném podniku.

Obsahy stfiev a pfiedÏaludkÛ mohou b˘t vyuÏity v hospodáfiství chovatele k pfiímému hnojení pozemku, pokud nejsou, tak patfií do materiálu kategorie 2. V pfiípadû Ïe pfiedÏaludky a stfieva nejsou vyprázdnûny, tak s nimi musí b˘t nakládáno jako s materiálem kategorie 2. Pokud chovatel uvedené vedlej‰í produkty Ïivoãi‰ného pÛvodu nerozdûlí a obsahují SRM, tak v‰e patfií do materiálu kategorie 1, bez obsahu SRM a s nevyprázdnûn˘mi pfiedÏaludky a stfievy se zafiadí do materiálu kategorie 2, v ostatních pfiípadech do materiálu kategorie 3.

Dále má také chovatel povinnost podle vyhlá‰ky ã. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti oznaãování zvífiat a jejich evidence

a evidence hospodáfiství a osob stanoven˘ch plemenáfisk˘m zákonem, zaslat povûfiené osobû vedením ústfiední evidence ãást B prÛvodního listu skotu a nahlásit jí provedení domácí poráÏky skotu a to do sedmi dnÛ od jejího uskuteãnûní. Obsahem hlá‰ení je registraãní ãíslo hospodáfiství, identifikaãní ãíslo zvífiete a datum domácí poráÏky.

Za nesplnûní nebo poru‰ení povinnosti nebo poÏadavku na zabezpeãení zdravotní nezávadnosti Ïivoãi‰n˘ch produktÛ pfii domácí poráÏce skotu mlad‰ího 72 mûsícÛ dle veterinárního zákona se chovatel dopustí pfiestupku, za kter˘ mÛÏe krajská veterinární správa uloÏit pokutu aÏ 50 000 Kã.

Historie domácí poráÏky skotu v âR Domácí poráÏka skotu vãetnû telat byla do 31. prosince 2011 v âeské republice zakázána veterinárním zákonem. Novelou veterinárního zákona ã. 308/2011 Sb., která nabyla úãinnosti dnem 1. ledna 2012, byla povolena domácí poráÏka skotu mlad‰ího 24 mûsícÛ a mohla b˘t provádûna pouze v hospodáfiství chovatele, kterému bylo krajskou veterinární správou na základû písemné Ïádosti povoleno provádûní domácí poráÏky skotu. Doba povolení byla na tfii roky. Dále bylo potfieba kaÏdou domácí poráÏku skotu nejménû sedm dnÛ pfied jejím provedením nahlásit na krajskou veterinární správu. PoÏadavky na povolení a hlá‰ení domácí poráÏky skotu

Graf ã. 1: Poãet domácích poráÏek skotu v âeské republice v období let 2012 aÏ 2019

Graf ã. 2: Poãet domácích poráÏek skotu v jednotliv˘ch krajích âeské republiky v období let 2012 aÏ 2019

byly uvedeny ve vyhlá‰ce ã. 2/2013 Sb. o obsahov˘ch náleÏitostech Ïádosti o povolení domácí poráÏky skotu mlad‰ího 24 mûsícÛ nebo jelenovit˘ch z farmového chovu a obsahov˘ch náleÏitostech jejího ohla‰ování. Tato vyhlá‰ka byla zru‰ena 1. listopadu 2017 vyhlá‰kou ã.

356/2017 Sb., kterou se zru‰uje vyhlá‰ka ã. 2/2013 Sb., o obsahov˘ch náleÏitostech Ïádosti o povolení domácí poráÏky skotu mlad‰ího 24 mûsícÛ nebo jelenovit˘ch z farmového chovu a obsahov˘ch náleÏitostech jejího ohla‰ování.

Od 1. listopadu 2017 novelou veterinárního zákona ã. 302/2017 Sb. do‰lo ke zv˘‰ení vûkové hranice domácí poráÏky skotu na 72 mûsícÛ. Podle dÛvodové zprávy k této novele ke zv˘‰ení do‰lo díky

tomu, Ïe byl âeské republice v kvûtnu 2015 uznán status zemû se zanedbateln˘m rizikem v˘skytu bovinní spongiformní encefalopatie. Novela také omezila v pfiípadû domácí poráÏky skotu mnoÏství poráÏeného skotu star‰ího 24 mûsícÛ a mlad‰ího 72 mûsícÛ na tfii kusy roãnû. Dále byla zru‰ena povinnost Ïádat o povolení domácí poráÏky skotu a obsahové náleÏitosti hlá‰ení byly pfiesunuty a stále jsou uvedeny pfiímo ve veterinárním zákonû. Co se t˘ká povinnosti písemného ohlá‰ení domácí poráÏky skotu krajské veterinární správû, tak byla zkrácena doba nahla‰ování na tfii dny z dosavadních sedmi dnÛ. Navíc byla stanovena v˘jimka z ohla‰ovací povinnosti, a to v pfiípadech, kdy by

z ãasové prodlevy mohlo dojít k poru‰ení poÏadavkÛ na pohodu zvífiat.

Poslední novela veterinárního zákona ã. 368/2019 Sb. s úãinností od 15. ledna 2020 zpfiísnila poãet domácích poráÏek skotu na tfii kusy roãnû uÏ od vûku 12 mûsícÛ.

A dále byla pfiidána povinnost chovateli nahlásit krajské veterinární správû také, Ïe ohlá‰ená domácí poráÏka nebude provedena, nebo Ïe provedena nebyla, a to neprodlenû poté, co tuto skuteãnost chovatel zjistil. Tato povinnost podle dÛvodové zprávy k této novele byla pfiidána proto, aby byla zaji‰tûna hospodárnost v˘konu státního veterinárního dozoru. V pfiípadû, Ïe se nahlá‰ená poráÏka neuskuteãní, tak je potom kontrola zmafiena.

Poãet domácích poráÏek skotu v âeské republice Z dat získan˘ch ve spolupráci se Státní veterinární správou âeské republiky vypl˘vá, Ïe v letech 2012 aÏ 2019 do‰lo k v˘raznému nárÛstu mnoÏství proveden˘ch domácích poráÏek skotu. Jak je vidût z grafu 1 v roce 2012, kdy u nás byly domácí poráÏky skotu poprvé veterinárním zákonem povoleny, jich bylo provedeno 1105. KaÏd˘ dal‰í rok docházelo ke zvy‰ování poãtu proveden˘ch domácích poráÏek skotu a v roce 2019 to bylo celkem 5264. Nejvíce domácích poráÏek skotu v celém sledovaném období bylo provedeno v Moravskoslezském kraji a to celkem 6619 poraÏen˘ch kusÛ skotu a nejménû pouze 18 poraÏen˘ch kusÛ v Hlavním mûstû Praha. Graf 2 znázorÀuje poãet poráÏek skotu v jednotliv˘ch krajích âeské republiky ve sledovaném období.

Závûr Domácí poráÏka skotu je v na‰í republice povolena od roku 2012 za dodrÏení podmínek stanoven˘ch veterinárním zákonem a dal‰ími národními a evropsk˘mi právními pfiedpisy upravujícími ochranu zvífiat, zacházení se Ïivoãi‰n˘mi produkty a evidenci zvífiat.

Originální pfiíspûvek byl oti‰tûn v ãasopise Maso 6/2020.

51

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2021 I v tomto ãísle svazového Zpravodaje vám pfiiná‰íme tradiãní souhrny v podobû statistick˘ch údajÛ o poãtech a hlavních údajích o vybran˘ch b˘cích z prvního leto‰ního turnusu, kter˘ skonãil tûsnû pfied vyhlá‰ením celkové uzávûry âeské republiky.

Zaãátek v˘bûrÛ b˘kÛ byl velmi mraziv˘ (první dny padaly denní teploty i pod –10 °C), závûr pak naopak ve znamení slunce a jarních teplot. V˘bûry byly kvÛli pandemické situaci opût nevefiejné, coÏ má pochopitelnû negativní dopad i prodejnost b˘kÛ. Ti nejkvalitnûj‰í plemeníci se sice prodávají za velmi slu‰né ceny, ale pfieci jen moÏnost prohlédnutí b˘ka pfii osobní náv‰tûvû sebelep‰í fotka ani video nenahradí. Je samozfiejmû ale velmi pozitivní, Ïe se odchovny dokázaly souãasné situaci rychle pfiizpÛsobit a snaÏí se zájemcÛm o b˘ãky pfiedat maximální moÏností vizuálních podkladÛ, které jim umoÏní na dálku co nejlépe zhodnotit kvality nabízen˘ch b˘kÛ. Mnohé z nich pak nabízí b˘ky i pfies internetové aukce.

V prvním kole v˘bûrÛ se pfiedstavilo 479 b˘ãkÛ, z nichÏ 421 bylo vybráno. ÚroveÀ selekce byla tedy na úrovni 89,4 %. Pokud bychom tyto poãty porovnaly s pfiedchozími lety, jednalo se o v˘razn˘ nárÛst: v roce 2020 bylo v prvním testu vybráno 372 b˘kÛ z 325 naskladnûn˘ch, v roce 2019 to bylo 380 resp. 313 b˘kÛ.

Souãástí v˘sledkÛ je opût i fotogalerie b˘kÛ. Vnímejte ji, prosím, jako prÛfiezovou obrazovou pfiílohou k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ s tím, Ïe fotky nemají za cíl vyzdvihovat konkrétní plemeníky. Ani na jejich základû nelze usuzovat za celkovou kvalitu b˘ka, neboÈ zevnûj‰ek je pouze jedním z mnoha parametrÛ pro posuzování celkové kvality. Kompletní údaje o b˘cích proto hledejte vÏdy na www.db.cschms.cz, popisované vady zevnûj‰ku jsou potom souãástí v˘bûrov˘ch protokolÛ.

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za I. turnus 2021 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE BAZADAISE – na OPB Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Shorthorn – OPB Shorthorn – u chovatele SHORTHORN Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC CELKEM

52

V testu

Do plem.

46 18 64 10 2 12 2 0 3 3 10 0 10 110 52 162 96 37 133 56 26 82 3 0 3 1 2 3 1 0 1 1 3 4 479

41 12 53 9 2 11 2 0 2 2 10 0 10 99 41 140 92 30 122 50 20 70 3 0 3 1 2 3 1 0 1 1 3 4 421

I. turnus 2021 Vyřazeno Před 4 5 9 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 3 5 8 3 4 7 2 5 7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 32

Při 1 0 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 5 5 10 1 1 2 3 1 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 18

Odročeno

% vyb.

0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 1 4 0 2 2 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8

89,1 % 70,6 % 84,1 % 90,0 % 100,0 % 91,7 % 100,0 % 0,0 % 66,7 % 66,7 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 92,5 % 80,4 % 88,6 % 95,8 % 85,7 % 93,1 % 90,9 % 76,9 % 86,4 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 89,4 %

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2021 dle plemen za I. turnus Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE BAZADAISE – OPB Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Shorthorn – OPB Shorthorn – u chovatele SHORTHORN Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC

ks 46 18 64 10 2 12 2 0 3 3 10 0 10 110 52 162 96 37 133 56 26 82 3 0 3 1 2 3 1 0 1 1 3 4

Býci v odchovu I. turnus 2021 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 198 331 558 1494 1393 132 136 209 351 542 0 1368 131 134 201 337 554 1494 1386 132 135 198 314 536 1414 1328 137 144 198 327 568 0 1437 138 144 198 316 541 1414 1346 137 144 180 315 499 1467 1277 130 137 0 0 0 0 0 0 0 170 304 473 0 1122 130 133 170 304 473 0 1122 130 133 182 296 530 1509 1317 133 137 0 0 0 0 0 0 0 182 296 530 1509 1317 133 137 218 356 596 1610 1501 136 142 218 346 566 0 1421 134 139 218 353 586 1610 1475 136 141 206 327 536 1422 1348 136 142 207 336 549 0 1387 135 140 206 330 540 1422 1359 135 141 223 367 613 1609 1555 139 144 222 360 597 0 1468 136 140 223 365 608 1609 1527 138 143 192 299 462 1438 1206 131 138 0 0 0 0 0 0 0 192 299 462 1438 1206 131 138 198 333 533 1358 1327 130 135 181 291 496 0 1175 131 133 186 305 508 1358 1225 130 134 178 306 544 1575 1409 130 136 0 0 0 0 0 0 0 178 306 544 1575 1409 130 136 210 395 623 1250 1495 131 136 196 339 538 0 1286 130 132 199 353 560 1250 1339 130 133

ks 41 12 53 9 2 11 2 0 2 2 10 0 10 100 41 141 92 30 122 50 20 69 3 0 3 1 2 3 1 0 1 1 3 4

Býci vybraní do plemenitby I. turnus 2021 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 199 331 561 1515 1405 133 136 215 354 566 0 1430 132 134 202 336 562 1515 1410 132 136 199 316 533 1391 1319 136 144 198 327 568 0 1437 138 144 199 318 540 1391 1340 137 144 180 315 499 1467 1277 130 137 0 0 0 0 0 0 0 171 314 498 0 1174 133 134 171 314 498 0 1174 133 134 182 296 530 1509 1317 133 137 0 0 0 0 0 0 0 182 296 530 1509 1317 133 137 218 356 598 1629 1509 137 142 220 345 571 0 1428 134 139 219 353 590 1629 1485 136 141 206 327 537 1421 1349 136 142 208 338 560 0 1414 136 141 206 330 543 1421 1365 136 142 223 367 616 1628 1566 139 144 218 358 604 0 1514 135 142 221 364 612 1627 1549 138 144 192 299 462 1438 1206 131 138 0 0 0 0 0 0 0 192 299 462 1438 1206 131 138 198 333 533 1358 1327 130 135 181 291 496 0 1175 131 133 186 305 508 1358 1225 130 134 178 306 544 1575 1409 130 136 0 0 0 0 0 0 0 178 306 544 1575 1409 130 136 210 395 623 1250 1495 131 136 196 339 538 0 1286 130 132 199 353 560 1250 1339 130 133

53

FARAH LEŽNICKÝ PP (ISI 695), OCH Chlupáčková H., Ing., Ležnice, 15.2.2021, 90 b.

FRANK Z KUNÍNA (ILI 011), Poruba Jan, 17.2.2021, 89 b.

FLAWER AGROCHYT PP (ISI 738), OPB Osík, 25.2.2021, 88 b.

FENCL ZE ZVÍKOVA R (ITI 441), OPB Cunkov s.r.o., 22.2.2021, 86 b.

FRANČESKO PÍSECKÝ (ILI 052), OCH Kotalík Milan, Semice, 19.2.2021, 86 b.

FURES REDU (ITI 484), OPB Horní Dubňany, 26.2.2021, 85 b.

FARAON NA3 P (ITI 393), OPB Osík, Nátr Jiří, Černá Voda, 17.2.2021, 84 b.

FAX Z MOKRÝŠOVA P (ITI 479), OPB Horní Dubňany, 26.2.2021, 84 b.

54

Tato fotogalerie je průřezovou obrazovou přílohou k výběrům plemenných býků a nemá za cíl vyzdvihovat konkrétní plemeníky. Na základě publikovaných fotek nelze usuzovat za celkovou kvalitu býka, neboť zevnějšek je pouze jedním z mnoha parametrů pro posuzování celkové kvality býka. Kompletní údaje o býcích hledejte vždy na www.db.cschms.cz • Foto: ČSCHMS a provozovatelé OPB

Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – I. turnus 2021

FRANCIMOR DAŇHEL P (ITI 422), OCH Daňhel Miroslav, s.r.o., 19.2.2021, 84 b.

FANY Z BYNOVCE (ILI 074), OPB Osík, 25.2.2021, 83 b.

FARAON LEŽNICKÝ P (ISI 696), OCH Chlupáčková H., Ing., Ležnice, 15.2.2021, 83 b.

FAVORITE REDU P (ITI 466), OPB Horní Dubňany, 26.2.2021, 83 b.

FAX Z PROSÍČEK (ITI 397), OPB Osík, Velát Jaroslav, Horní Prosíčka, 17.2.2021, 83 b.

FENDT KD R (ILI 050), OCH Farma Karel Dvořák s.r.o, 18.2.2021, 83 b.

FLOUTEK ZE LHOTKY P (ILI 059), OPB Osík, 25.2.2021, 83 b.

FURENO REDU R (ITI 482), OPB Horní Dubňany, 26.2.2021, 83 b.

Tato fotogalerie je průřezovou obrazovou přílohou k výběrům plemenných býků a nemá za cíl vyzdvihovat konkrétní plemeníky. Na základě publikovaných fotek nelze usuzovat za celkovou kvalitu býka, neboť zevnějšek je pouze jedním z mnoha parametrů pro posuzování celkové kvality býka. Kompletní údaje o býcích hledejte vždy na www.db.cschms.cz • Foto: ČSCHMS a provozovatelé OPB

Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – I. turnus 2021

55

FABIAN Z HLÍNY P (ILI 071), OPB Osík, 25.2.2021, 82 b.

FARAON Z TÝNIŠTĚ (ITI 491), OPB Horní Dubňany, 26.2.2021, 82 b.

FAX AGROCHYT P (ISI 740), OPB Osík, 25.2.2021, 82 b.

FEBUS REDU (ITI 488), OPB Horní Dubňany, 26.2.2021, 82 b.

FELIX Z ČERNÉ VODY P (ISI 739), OPB Osík, 25.2.2021, 82 b.

FILIP Z ČERNÉ VODY PP (ISI 702), OPB Benešov, 16.2.2021, 82 b.

FABRICIO Z MOKRÝŠOVA (ITI 398), OPB Osík, Slavík Leoš, Mokrýšov, 17.2.2021, 81 b.

FÉNIX PÍSECKÝ R (ILI 038), OPB Cunkov s.r.o., 18.2.2021, 81 b.

56

Tato fotogalerie je průřezovou obrazovou přílohou k výběrům plemenných býků a nemá za cíl vyzdvihovat konkrétní plemeníky. Na základě publikovaných fotek nelze usuzovat za celkovou kvalitu býka, neboť zevnějšek je pouze jedním z mnoha parametrů pro posuzování celkové kvality býka. Kompletní údaje o býcích hledejte vždy na www.db.cschms.cz • Foto: ČSCHMS a provozovatelé OPB

Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – I. turnus 2021

Tato fotogalerie je průřezovou obrazovou přílohou k výběrům plemenných býků a nemá za cíl vyzdvihovat konkrétní plemeníky. Na základě publikovaných fotek nelze usuzovat za celkovou kvalitu býka, neboť zevnějšek je pouze jedním z mnoha parametrů pro posuzování celkové kvality býka. Kompletní údaje o býcích hledejte vždy na www.db.cschms.cz • Foto: ČSCHMS a provozovatelé OPB

Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – I. turnus 2021

FIDEL ZE STATKU P (ITI 405), OPB Osík, Zuzánek J. Ing., Bernartice, 17.2.2021, 81 b.

FILIP NEČTINSKÝ P, OCH Nečtinská zemědělská a.s., 16.2.2021, 81 b.

FIX MĚCHOLUPSKÝ R (ITI 454), OPB Měcholupy, 23.2.2021, 81 b.

FORET REDU P (ITI 480), OPB Horní Dubňany, 26.2.2021, 81 b.

FOSIREZ REDU R (ITI 485), OPB Horní Dubňany, 26.2.2021, 81 b.

FRAM MĚCHOLUPSKÝ R (ITI 456), OPB Měcholupy, 23.2.2021, 81 b.

FRED ZE STATKU V (ITI 400), OPB Osík, Zuzánek J. Ing., Bernartice, 17.2.2021, 81 b.

FABIO Z MLADOŠOVIC (ITI 410), OPB Osík, Podolák Jiří, Mladošovice, 17.2.2021, 80 b.

57

FABION Z BÁNOVA V (ISI 704), OPB Benešov, 16.2.2021, 80 b.

FEBIO REDU (ITI 475), OPB Horní Dubňany, 26.2.2021, 80 b.

FELINNI KNB CB WT WT (AAA 331), OPB Cunkov s.r.o., 19.2.2021, 80 b.

FLASH ZE STATKU (ITI 414), OPB Osík, Zuzánek J., Ing, Bernartice, 17.2.2021, 80 b.

FLOVER Z MEZIBOŘÍ (ITI 461), OPB Horní Dubňany, 26.2.2021, 80 b.

FLYN ZE STATKU (ITI 448), OPB Cunkov s.r.o., 22.2.2021, 80 b.

FORMAN Z KALIŠTĚ P (ILI 068), OPB Osík, 25.2.2021, 80 b.

FRODO Z CUNKOVA (ZAU 143), OPB Cunkov s.r.o., 22.2.2021, 80 b.

58

Tato fotogalerie je průřezovou obrazovou přílohou k výběrům plemenných býků a nemá za cíl vyzdvihovat konkrétní plemeníky. Na základě publikovaných fotek nelze usuzovat za celkovou kvalitu býka, neboť zevnějšek je pouze jedním z mnoha parametrů pro posuzování celkové kvality býka. Kompletní údaje o býcích hledejte vždy na www.db.cschms.cz • Foto: ČSCHMS a provozovatelé OPB

Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – I. turnus 2021

FUGAS Z CUNKOVA R (ITI 436), OPB Cunkov s.r.o., 22.2.2021, 80 b.

FENIX Z ADRŠPACHU (ITI 404), OPB Osík, Vlček Martin, Proruby, 17.2.2021, 79 b.

FLYNN Z ČÁSTKOVIC PP (ILI 042), OPB Cunkov s.r.o., 18.2.2021, 79 b.

FOŘT Z HLÍNY (ITI 413), OPB Osík, K+K Břilice, 17.2.2021, 79 b.

FREDERIC Z MOKRÝŠOVA (ITI 395), OPB Osík, Slavík Leoš, Mokrýšov, 17.2.2021, 79 b.

FAMETIS REDU P (ITI 464), OPB Horní Dubňany, 26.2.2021, 78 b.

FANT MĚCHOLUPSKÝ PP (ISI 730), OPB Měcholupy, 23.2.2021, 78 b.

FEND Z NOVÉ VODY P (ISI 733), OPB Měcholupy, 23.2.2021, 78 b.

59

Tato fotogalerie je průřezovou obrazovou přílohou k výběrům plemenných býků a nemá za cíl vyzdvihovat konkrétní plemeníky. Na základě publikovaných fotek nelze usuzovat za celkovou kvalitu býka, neboť zevnějšek je pouze jedním z mnoha parametrů pro posuzování celkové kvality býka. Kompletní údaje o býcích hledejte vždy na www.db.cschms.cz • Foto: ČSCHMS a provozovatelé OPB

Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – I. turnus 2021

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2021 II. turnus – B˘ci narození 1. 1. 2020 – 31. 3. 2020 na OPB a OCH Den Pondělí

Datum 19.4.2021

Úterý

20.4.2021

Středa

21.4.2021

Čtvrtek

22.4.2021

Začátek* 9,00 9,00 9,00 9,00 11,00 12,00 12,00 13,00 13,00 13,00 14,30 16,00 16,00 9,00 9,00 9,00 9,00 11,00 11,30 12,00 12,30 13,30 14,30 14,30 15,00 15,00 16,30 9,00 9,00 9,00 9,00 11,00 12,00 12,30 12,30 13,00 13,00 14,30 14,30 15,00 15,30 16,30 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 10,30 12,00 12,00 12,00 12,00 12,30 13,00 13,30 14,00 14,30 15,30

60

OPB, chovatel OPB Todně – Březí Minaříková Hana, Hluk Šuranský Jaroslav, Otín, Planá u M. L. IMOBA a.s., Olbramovice Bouda Petr, Ing., Voděrádky Pěnkavová Jana, Hranice u Aše K+K Břilice Zítek Jaroslav, Pechova Lhota Placanda Jakub, Křenovice Klusáček Stanislav, Suchdol nad Lužnicí Šulcová Veronika, Ing., Trojany Tájek Jaroslav, Zvíkov Zobal Vlastimil ml., Bor u Březnice OPB Benešov AGRO Huzová s.r.o.

ZD Podlesí Ročov Pecka Vladimír, Libětice Bystrianská Jana, Melč Bystrianský Jan, Melč Zemědělská společnost Blšany AGRO Jinín, a.s.

Družstvo Velký Újezd DOKOMAK s.r.o., Mašťov Kubal Petr, Podmokly Nátr Jiří, Černá Voda Kubal Radek, Albrechtice BREZE a.s., Výsluní ZD Agroholding Bernartice OPB Horní Dubňany Skalický J., Libnov Valenta Petr, Budyně Loos Adolf, Hora Sv. Kateřiny Černěveský Háj s.r.o.

Chlupáčková Hana, Ing., Ležnice Ufarma s.r.o.Čistá – Ležnice Karban Kamil, Lhenice ZOD „BLATA” Sedlec Habr František ml., SZ, Báňovice Náš Dvůr s.r.o., Držovice Agrochyt s.r.o., Mohelno Farma EGERT (ING) s.r.o., Lásenice Polák Jiří, Dolní Libochová Poláková Zdenka, Dolní Libochová Hatlák V., Ing., Meziboří OPB Benešov Křižánek Petr, Karpentná Družstvo vlastníků Libeň – Vtelno Šumavský angus spol.s r.o., Soběsuky ZD Brloh Niemiec Czeslaw, Dolní Žukov Nováková Hana, Sirá Sklář Miroslav, Brloh Poruba Jan, Šenov u N./J. ZEA - PROBIO, s.r.o., Žernov VFU Brno ŠZP Nový Jičín Novák Petr, Sirá Borovka Daniel, Chlum Borovková Petra, Chlum Stebelský Michal, Rynoltice Kubata Zdeněk, Vrábče Synek Vladimír, Božíkov

ks 18 1 4 2 2 3 1 4 6 2 3 4 2 37 7 4 4 4 2 4 8 2 1 1 2 4 13 2 51 9 4 6 4 4 1 3 2 9 4 1 5 2 4 5 34 2 4 12 22 5 2 2 1 2 7 2 1 1 1 7 1

Plemena LI BA CH CH,LI CH BA CH AA MS LI LI CH,LI CH CH CH HE,MS MS LI LI MS LI,MS CH AA MS CH LI AA PI AA,MS AA MS LI LI MS CH CH MS MS AA MS AA MS MS CH LI,PI PP CH AA AA,MS LI MS AA LI CH LI CH AA AA AA AA LI

Dražba hodinu po skončení x x x x x x x x x x x x hodinu po skončení x x x x x x x x x x x x x x hodinu po skončení x x x x x x x x x x x x x x x hodinu po skončení x x x x x x x x x x x x x x x x

ZV

ZV

ZV

ZV

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2021 II. turnus – B˘ci narození 1. 1. 2020 – 31. 3. 2020 na OPB a OCH Den Čtvrtek

Datum 22.4.2021

Začátek* 16,00

Pátek

23.4.2021

Sobota

24.4.2021

Neděle

25.4.2021

Pondělí

26.4.2021

Úterý

27.4.2021

Středa

28.4.2021

Čtvrtek Pátek Sobota Neděle Pondělí

29.4.2021 30.4.2021 1.5.2021 2.5.2021 3.5.2021

9,00 9,00 9,00 10,30 11,00 13,00 13,30 14,00 16,00 9,00 11,00 14,00 9,00 11,00 13,00 15,00 16,30 17,30 8,00 11,00 9,00 9,00 10,30 13,30 15,00 9,00 15,00 17,00 9,00 9,00 x x 9,00 9,00

Úterý

4.5.2021

Středa Čtvrtek

5.5.2021 6.5.2021

Pátek

7.5.2021

Sobota Neděle Pondělí Úterý

8.5.2021 9.5.2021 10.5.2021 11.5.2021

* začátky ZV u chovatelů

10,30 11,00 12,00 9,00 16,00 9,00 9,00 13,00 14,30 16,00 9,00 11,00 13,00 x x 9,00 9,00 10,30 13,00 14,30 16,00 jsou orientační

OPB, chovatel Šebelka Milan, SZ, Rančice Šebelka Štěpán, Ing., Rančice OPB Osík Kraml Eduard, Stachy Sokol František, Poběžovice Denk Jaroslav, Hodousice Kofroň Jan, Ing., Radhostice Hodina František, Ing., Záblatí Hodina Jakub, Kratušín Prima Energo s.r.o.

Káňa Petr, Mlynářovice Karsit Agro, a.s., Dubenec Zuzánek J., Ing., Bernartice Lainka Bernard, SZ, farma Zdoňov P.F.B.TRANSPORT, spol.s r.o.

TEGRO s.r.o.,Těšenov Šašek Vladimír ml., Ing., Rantířov ZD Pozovice Hrtús Miroslav, Mírovka Dvořák Josef, Ing., Telecí OPB H. Jadruž OPB Kundratice OPB Janovice Žaloudek Roman, Ptenín Vacík Václav ml., Roupov Šeda J., Helvíkovice VETLABFARM s.r.o., Jakubovice OPB Cunkov Farma Karel Dvořák s.r.o.

Daňhel Miroslav, s.r.o.

OPB Cunkov OPB Cunkov x x OPB Osík Angusfarma Mýto, Milan Šusta Šusta Michal, Mýto Farma Besednice s.r.o. Řehout Martin, Besednice Šedivý Jan, Smrhov OPB Horní Dubňany Mendelova univerzita Brno-ŠZP Žabčice OPB Benešov OPB Měcholupy Nejdl Martin, Zbyslav Nejdl Zdeněk, Kvaslice Trantírková Eva, Chlum Nečtinská zemědělská a.s.

Lepša Vladimír, Pěčín Stříbrný Petr, Nečtiny x x OPB Osík Štěpánek Jiří, Záhornice Montážně obchodní firma s.r.o., B. Mlýn LOUDY s.r.o., Seletice Farma Český ráj s.r.o.

Hodboď Gustav, Libštát

ks 5 1 52 3 2 12 10 1 1 7 2 6 3 2 2 13 14 2 1 3 20 30 45 5 1 5 12 44 3 6 42 36 0 0 45 4 1 2 1 4 50 3 35 31 7 4 4 36 15 1 0 0 42 1 4 1 1 3

Plemena AA AA CH,UC SA LI AA,LI AA MS MS LI,MS MS CH CH AA HE AA AA CH BA AA MS,CH CH,MS,AA,LI MS,AA,CH,HE,BA SS SS LI AA LI LI CH,MS AA,BA,UU CH,MS,SA x LI,MS AA AA LI CH MS CH,UC BB,BM,MM MS,HE AA,MS,CH AA AA LI LI AA LI x BA,AA,PP,UU,HE,SA BM LI PI UU GS

Dražba x x hodinu po skončení x x x x x x x x x x x x x x x x x hodinu po skončení hodinu po skončení hodinu po skončení x x x x hodinu po skončení x x hodinu po skončení hodinu po skončení x x hodinu po skončení x x x x x hodinu po skončení x hodinu po skončení hodinu po skončení x x x x x x x x hodinu po skončení x x x x x

ZV

ZV ZV ZV

ZV

ZV ZV

ZV

ZV ZV ZV

ZV

Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu www.cschms.cz (sekce odchovny PB).

61

Naskladnûní – Odchovny plemenn˘ch b˘kÛ a odchov u chovatele III. turnus 2020 – 2021 Místo odchovu OPB Benešov OPB Cunkov OPB Dubňany OPB Janovice OPB Kundratice OPB Osík OPB Celkem AGRO Jinín, a.s.

Borovková Petra, Chlum Bouda Petr, Ing., Voděrádky BREZE a.s., Výsluní Bystrianská Jana, Melč Bystrianský Jan, Melč Černěveský Háj s.r.o.

Denk Jaroslav, Hodousice Dolňácko a.s., Hluk Družstvo vlastníků Libeň – Vtelno Farka Martin, Todně Farma Český ráj s.r.o.

Farma Karel Dvořák s.r.o.

Habr František ml., SZ, Báňovice Hodina František, Ing., Záblatí Hodina Jakub, Kratušín Chalupský Kamil, Řásná K+K Břilice Kadlecová Olga, Zliv Karban Kamil, Lhenice Klusáček Stanislav, Suchdol nad Lužnicí Kubal Petr, Podmokly Kubal Radek, Albrechtice Lepša Vladimír, Pěčín Měcholupská zemědělská a.s.

Náš Dvůr s.r.o, Držovice Nečtinská zemědělská a.s.

Novák Petr, Sirá Opekar Jan, Chodeč Ouředník Karel, Kolinec Pěnkavová Jana, Hranice u Aše Polák Jiří, Dolní Libochová Poláková Zdenka, Dolní Libochová Prima Energo s.r.o. Řehout Martin, Besednice Sahula Josef, Běleč Statek Branná spol.s r.o.

Stříbrný Petr, Nečtiny Šebelka Milan, SZ, Rančice Šebelka Štěpán, Ing., Rančice Tájek Jaroslav, Zvíkov Talafous Jaroslav, Krč Trantírková Eva, Chlum TRUSINA s.r.o., Velká Lhota Vacík Václav ml., Roupov Vachtfeitl Josef, Zábrdí VETLABFARM s.r.o., Jakubovice ZD Agroholding Bernartice ZD Brloh Zítek Jaroslav, Pechova Lhota u chovatele celkem CELKEM III. turnus

62

AA 0 11 10 0 0 6 27 0 1 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 1 0 0 0 0 0 0 1 0 5 1 22 49

BA 0 0 0 0 0 9 9 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 12

BM 0 0 0 0 0 4 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4

HE 0 1 0 0 0 2 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3

Plemeno CH LI 7 0 5 13 13 20 0 0 7 0 18 5 50 38 0 3 0 0 3 0 0 0 0 6 0 3 0 10 0 4 0 0 4 0 0 2 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 1 3 0 0 1 3 0 0 6 0 0 0 3 0 1 5 0 0 0 0 11 1 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 4 1 0 0 2 0 3 0 1 0 0 0 0 7 2 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 27 71 77 109

MS 0 9 6 3 7 3 28 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 13 2 1 0 0 0 0 0 1 0 0 7 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 5 0 0 0 0 34 62

PI 0 0 1 0 0 2 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 3 6

SS 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 2 2

UU 0 3 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 5

CELKEM 7 42 50 3 14 49 165 3 1 3 3 6 3 10 4 1 4 3 1 4 13 2 1 1 3 1 3 6 1 3 2 12 1 11 1 5 2 2 1 1 4 1 2 3 1 3 1 9 3 1 1 2 5 1 3 5 1 164 329

Ro‰tûnky s omáãkou a r˘Ïí INGREDIENCE: 8 ks plátků z roštěné nebo z květové špičky 4 větší cibule l lžíce sádla nebo oleje hrstička sušených hub 2 lžičky plnotučné hořčice 2 lžíce hladké mouky sůl, pepř

PŘÍPRAVA: 10 minut a 25 minut vaření POSTUP: Plátky masa na okrajích nakrojíme, naklepeme, osolíme a opepříme a lehce obalíme v hladké mouce. Na pánvi maso orestujeme na sádle nebo oleji z obou stran (asi 3 minuty z každé strany).

V otevřeném tlakovém hrnci osmahneme na tuku drobně nakrájenou cibuli do zlata. Na cibulku vložíme orestované maso, hrstičku sušených hub, 2 lžičky hořčice a vše zalijeme vývarem podle požadovaného množství omáčky. V uzavřeném tlakovém hrnci připravujeme asi 20 minut.

Nakonec podle potřeby omáčku zahustíme trochou hladké mouky rozmíchané ve vodě a krátce provaříme.

Lehce si poradíme i bez tlakového hrnce, jen upravíme/prodloužíme dobu přípravy na pánvi nebo v troubě, dokud maso dostatečně nezměkne.

PŘÍLOHA: Roštěnky podáváme s vařenou rýží, alternativou může být i bramborová kaše.

Dobrou chuť přeje www.biomasicko.cz autorem receptu je spokojený zákazník Luboš Kába

Máte ve svém gastro-repertoáru zajímavý recept z hovězího masa?

Pošlete nám ho společně s fotografiemi na email vydrova@cschms.cz a my ho v této rubrice velice rádi vaším jménem/farmou otiskneme!

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 110 00 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: INFO@CSCHMS.CZ WWW.CSCHMS.CZ