Zpravodaj ČSCHMS 2/2022 by Kamil Malat

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XXIX. • âERVEN 2022 • âÍSLO 2

Z OBSAHU: • Rozhovor s nov˘m pfiedsedou svazu Franti‰kem Farkou • Seriál: Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu – 57. díl • Víkend na farmû Katefiina v Kru‰n˘ch horách • Den otevfien˘ch dvefií firmy REDU • Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, máme za sebou další mimořádnou schůzi, na které se volil předseda svazu. Výsledek té první mimořádné členské schůze konané v dubnu byl velkým zklamáním a nebojím se říci dokonce fiaskem. Bohužel ani následné debaty na úrovni členů výboru a revizní komise, mnoho světla, jak patovou situaci elegantně vyřešit, nepřinesly. Názory na to, jak se z labyrintu problémů postupně dostat ven, se diametrálně lišily a najít konsenzus, jenž by vyhovoval všem, nebo aspoň většině, bylo de facto nemožné. Pokud jsme se však neměli ve vlastních problémech utápět stále více a chtěli jsme se přestat točit v bludném kruhu, bylo nutné přijít s nějakým konkrétním řešením. Proto byl dán jednak návrh na vytvoření jednoduchého volebního řádu, který by umožnil neopakovat dubnový propadák a nezvolení předsedy, druhým bodem byl pak návrh na další dílčí úpravu stanov. Nechci ani s odstupem zabředávat do hodnocení, zda to byl návrh správný či naopak účelový, jak to mnozí nazývají. O tom jste hlasováním rozhodli sami. Přijetí návrhu umožnilo kandidovat Františkovi Farkovi, který se následně stal právoplatně zvoleným předsedou. Já mu tímto ještě jednou gratuluji a těším se na plodnou spolupráci ve prospěch všech členů našeho svazu. Nový předseda to nebude mít vůbec snadné. Bude čelit největší výzvě, jaké byl svaz za posledních 30 let vystaven. Začít co nejrychleji zakopávat stále se prohlubující příkopy, které se za poslední týdny a měsíce vytvořily. Pokud se mu to podaří, stoupne jeho kredit i u jeho kritiků a svaz to posílí, v opačném případě naopak bude pokračovat morální úpadek a ztráta důvěryhodnosti celého svazu, jenž může vyústit až v jeho rozpad. Nacházíme se totiž na zatím zřejmě nejsložitější názorové křižovatce, a proto považuji tuto volbu za důležitější, než jakékoliv předchozí, aniž bych chtěl roli předsedy v těchto otázkách přeceňovat. Sám totiž nezmůže nic – nemá-li pokračovat nervózní a napjatá atmosféra nedávné doby, musí se snažit najít si k sobě cestu všichni členové navzájem. Nepodaří-li se to každému z nás, nemůže uspět ani předseda. Schopnost Františka Farky naslouchat a komunikovat mne ale naplňuje nadějí, že to špatné postupně odezní a budeme zase všichni moci věnovat čas chovatelství namísto politikaření. Přeji Vám, abyste v dnešní nejisté a značně turbulentní době prosperovali co nejlépe a budeme věřit, že svět i náš svaz se zase začnou postupně vracet do normálu a rovnováhy. Hezké letní dny přeje Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 2/2022 – roãník XXIX.

O B SAH Aktuálnû ...................................................................................................................... Aktivity âSCHMS 2022................................................................................................ Rozhovor s nov˘m pfiedsedou svazu Franti‰kem Farkou .............................................. Smuteãní oznámení o úmrtí pana Karla ·eby .............................................................. Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu: Limousine, charolais a masn˘ simentál ze Selibova a ze Îìára ............................................................................................ V˘stava a oslavy maìarského svazu chovatelÛ plemene charolais .............................. Regenerativní pastva a její v˘hody pro chovatele masného skotu ............................... Víkend na farmû Katefiina v Kru‰n˘ch horách .............................................................. Den otevfien˘ch dvefií firmy REDU............................................................................... Dejme masu pfiidanou hodnotu ................................................................................... Návod (nejen) pro zaãínající chovatele jak postupovat pfii ‰lechtitelské práci.............. Genetické parametry pro v˘sledky ultrazvukového mûfiení MLLT a jejich korelace s vlastnostmi rÛstu a jateãn˘mi ukazateli ................................................................. Zmûny ve v˘poãtu plemenn˘ch hodnot pro lineární hodnocení zevnûj‰ku ................. Brazilsk˘ chov skotu a jeho vliv na niãení pralesÛ....................................................... Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2022 ............................................................ Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – II. turnus 2022 ................................................................. Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2022 ....................................................... Recept – Grilovan˘ steak (nejen) z anguse...................................................................

4 5 6 8 9 28 30 32 34 37 38 40 43 44 50 54 61 62

Adresa svazu: âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, z.s., Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903 Svaz je registrovan˘m spolkem zapsan˘m ve spolkovém rejstﬁíku veden˘m Mûstsk˘m soudem v Praze oddíl L, vloÏka 207

Kontakty na pracovníky svazu: • pﬁedseda: Franti‰ek Farka Todnû 4, 374 01 Trhové Sviny, e-mail: farka@cschms.cz, tel.: 775 143 150 • ﬁeditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová, Ph.D. Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: vydrova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Nina Honová e-mail: honova@cschms.cz, tel.: 724 073 641 OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 Lovosice Eva Pitnerová e-mail: pitnerova@cschms.cz, tel.: 737 433 598 • obchodní ãinnost: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny, e-mail: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863

• genetické hodnocení: Ing. Alena Birova‰, Ph.D. e-mail: birovas@cschms.cz, tel.: 774 127 184 inspektofii svazu: • západní âechy Karel Melger, e-mail: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 • jiÏní âechy Ing. Karel ·imák, e-mail: simak@cschms.cz, tel.: 725 891 286 Ing. Vít âepelák, e-mail: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy e-mail: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 • západní a jiÏní Morava Bc. Radek Dobe‰, e-mail: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640 • severní Morava Ing. Olga Kovalová, e-mail: kovalova@cschms.cz, tel.: 724 384 951 • severní a stfiední âechy Ing. Michal Janda, e-mail: janda@cschms.cz, tel.: 702 020 761 • stfiední a v˘chodní âechy Ing. Petra Pokorná, e-mail: pokorna@cschms.cz, tel.: 702 020 760

Titulní strana – hlavní fotka: Aubračtí plemenní býci na chovu firmy Agricoltori Tachov (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Gaston ze Zahrádky (ZBQ 441) (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Simentálské a limousinské matky na chovu pana Žáka (foto: Martin Žák)

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pﬁíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

Aktuálnû ,Svaz má nového pﬁedsedu i místopﬁedsedu

,Redistributivní platba se mûnit nebude

Chovatelé sdruÏení v âeském svazu chovatelÛ masného skotu si v pondûlí 16. kvûtna 2022 na mimofiádné volební ãlenské schÛzi zvolili nového pfiedsedu. Stal se jím Franti‰ek Farka, kter˘ porazil dal‰í dva kandidáty na tento post, kter˘mi byli MVDr. Ing. Anton Herman a také Karel Kamba (Firma Orelio), jenÏ svou kandidaturu oznámil aÏ a místû samém. Milan Nechvátal z kandidatury naopak odstoupil. Franti‰ek Farka se tak pro dal‰í období ujme nejvy‰‰í funkce v na‰em svazu, ve které nahradí zesnulého RNDr. Martina Tichého, kter˘ nás opustil v únoru leto‰ního roku. SloÏení pûtiãlenné revizní komise zÛstává nemûnné. Rozhovor s novû zvolen˘m pfiedsedou najdete ihned zkraje tohoto zpravodaje.

V rámci vypofiádání pfiipomínek Evropské komise ke Strategickému plánu spoleãné zemûdûlské politiky (SZP) se nebude mûnit navrÏená redistributivní platba ve v˘‰i 23 % na prvních 150 hektarÛ kaÏdého zemûdûlského podniku. Shodli se na tom konce kvûtna pfiedsedové stran vládní koalice. Ministr zemûdûlství Zdenûk Nekula (KDU-âSL) bude také dle dohody hledat dal‰í fie‰ení pro podporu mal˘ch a stfiedních podnikÛ ve v˘‰i aÏ 3 miliardy korun roãnû. JiÏ dfiíve prosadil ministr Nekula nav˘‰ení kofinancování Programu rozvoje venkova o 5 miliard korun roãnû, dal‰í 2 aÏ 3 miliardy korun mají novû smûfiovat do Ïivoãi‰né v˘roby a citliv˘ch sektorÛ.

Na následném jednání v˘boru âeského svazu chovatelÛ masného skotu byl o t˘den pozdûji zvolen i místopﬁedseda svazu. Ten se v souladu se stanovami volí z ﬁad ãlenÛ v˘boru svazu. NavrÏeni byli dva kandidáti, více hlasÛ v tajné volbû získal Milan Novotn˘, jenÏ ve v˘boru zastupuje Klub chovatelÛ francouzsk˘ch plemen. Sám je chovatelem plemene parthenaise. SvÛj chov nedaleko Chrudimi ãítající zhruba 80 kusÛ má postaven na francouzské a irské genetice. Je rovnûÏ pravideln˘m a úspû‰n˘m úãastníkem na národních v˘stavách.

,Nov˘ svûtov˘ rekord za limousinského b˘ka

Gratulujeme obûma pánÛm a pﬁejeme jim hodnû úspûchÛ.

Zatímco u nás jsme Ïádné extrémnû vysoké ãástky za plemenné b˘ky bûhem druhého turnusu v˘bûrÛ nezaznamenali, ve Velké Británii 7. kvûtna 2022 padl nov˘ svûtov˘ rekord za limousinského b˘ka. V listopadu 2020 narozen˘ syn Ampertaine Elgin z matky Sarkley Glorianne po Wilodge Vantastic Graiggoch Rambo byl na aukãním trhu v Carlisle prodán za 180 000 gns (£189 000, coÏ je v pﬁepoãtu cca 5,5 mil. Kã). Pﬁedchozí rekord drÏel od roku 2015 s cenou 140 000 gns Trueman Jagger. Graiggoch Rambo pochází z farmy, kterou v Conwy ve Walesu provozuje Gerwyn Jones. Není bez zajímavosti, Ïe se jednalo o jeho premiérovou úãast na v˘stavû a prodejním trhu.

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 25. 2. 2022 do 30. 5. 2022 Dohnal Matûj, Víska, ¤ádné + PK AA Farka Franti‰ek, Todnû, ¤ádné + PK LI Farma Josef Vanûk s.r.o., Meziﬁíãí, ¤ádné + PK AA Jura Joná‰, Blansko, Zájmové Kadeﬁávek Vojtûch, Vûcov, Zájmové Kalkus Michal, Trutnov, ¤ádné + PK DX Knotek Jan, Rozseã, ¤ádné + PK CH Král Josef, Vysoké, PK MS Kulhav˘ Jan, Statek U svatého Jána, Zájmové Moravcová Ivana, Mgr., Dobré, ¤ádné + PK AA Nátrová Monika Marie, Ing., âerná Voda, ¤ádné + PK LI

Pirkl Václav, Dlouhá Tfiebová, Zájmové Poruba Jan, ·enov u Nového Jiãína, PK PP Ra‰elina Hofiice s.r.o., ·ebanov, ¤ádné + PK GS Skfiivánek Miroslav, Ing., Branná, Zájmové Synková Tereza, BoÏíkov, ¤ádné + PK LI ·a‰ek Karel, Vlãí Pole, Zájmové U Hospodáfie s.r.o., Chynín, ¤ádné + PK AA Valihrach Franti‰ek, Krumvífi, PK LI Veverka Antonín, Nov˘ Jiãín, PK LI VH plains s.r.o., Hradové Stfiimelice, Zájmové

Aktivity âSCHMS 2022 Bﬁezen

2.–4. 3. 4. 3. 7. 3. 8. 3. 9. 3. 10. 3. 10.–11. 3. 14. 3. 16. 3. 17. 3. 18. 3. 21. 3. 21. 3. 23. 3. 23. 3. 24.–25. 3. 29. 3. 29. 3. 31. 3.

‰kolení inspektorÛ na lineární hodnocení (MS, CH), BáÀovice, Bfiilice jednání pfiedsednictva âMSZP, Praha Unie chovatelÛ, Hradi‰tko (Malát) ‰kolení a „ladûní oka” – lineární hodnocení u plemene AA, Ranãice online jednání Genomic Working Group Interbeef (Birova‰) jednání Klubu chovatelÛ francouzsk˘ch plemen, Farma Pojedy pracovní jednání a VâS Asociace chovatelÛ Aberdeen Angus, Medlov pracovní jednání v˘boru a grémia âSCHMS, Hradi‰tko online jednání Charolais International – genomika (Birova‰) semináfi Moneta Money Bank, Malá Morávka (Malát) v˘bor Svazu marginálních oblastí, Horomûfiice (Malát) online pracovní jednání v˘boru âSCHMS online jednání RPK LI komoditní rada pro mléko a hovûzí maso pfii AK, Praha (Jungwirth) prezentace na semináfii VUÎV – Aktuální smûry ve ‰lechtûní masného skotu (Birova‰) jednání Klubu chovatelÛ GA, HI, SH a TL, Perná semináfi Moneta Money Bank, Trutnov (Malát) jednání zástupcÛ Asociace AA a Klubu chovatelÛ AA, Hradi‰tko pfiíprava a tisk tabulek zvífiat na v˘stavu Silva Regina, Lovosice

Dal‰í bfieznové aktivity: • Tisk a rozeslání 1. ãísla svazového zpravodaje tohoto roku • Zpracování, zvefiejnûní a administrace v˘sledkÛ I. turnusu ZV • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ • Zvefiejnûní katalogÛ k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ II. turnusu ZV • Aktualizace databází o b˘ky vybrané v I. turnusu • Práce související s vylep‰ením nástroje webKUMP, v˘stup – PDF karta zvífiete • Pfiíprava a svolání mimofiádné ãlenské schÛze • Zvefiejnûní nov˘ch v˘sledkÛ mezinárodní genetické testace Interbeef • Pfiíprava a realizace návodu jak postupovat pfii ‰lechtitelské práci • Zvefiejnûní kalendáfie v˘bûrÛ b˘kÛ v II. turnusu • Pfiíprava úãasti chovatelÛ a ukázky masn˘ch plemen na veletrhu Silva Regina a Biomasa 2022

Duben

1. 4. 2.–6. 4. 4. 4. 5. 4. 6. 4. 8. 4. 11. 4. 12. 4. 13. 4. 19. 4. 19. 4. 21. 4. 21.–22. 4. 21. 4. 25. 4. 30. 4.

jednání pracovní skupiny k SZP na téma aktivní zemûdûlec (Malát) pfiíprava a úãast chovatelÛ a zamûstnancÛ na v˘stavû Silva Regina a Biomasa 2022 porada a ‰kolení zamûstnancÛ âSCHMS (BOZP a Excel) ‰kolení a „ladûní oka” – lineární hodnocení u plemene LI, Dolní Îukov jednání k problematice úpravy znaãení plemen v ÚE, âMSCH, a.s., Hradi‰tko (Kopeck˘, Birova‰) online pfiedvolební debata kandidátÛ na pfiedsedu 2. mimofiádná ãlenská schÛze âSCHMS, Hotel Skalsk˘ dvÛr pfiíprava Technical meeting Charolais International, CZ 2023 online pracovní jednání v˘boru âSCHMS zahájení v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ II. turnus otevfiené pracovní online jednání v˘boru a RK âSCHMS valná hromada âMSZP, Vestec (Malát) ãlenské shromáÏdûní ZCHMD, Slovensko (Malát) online jednání Genomic Working Group Interbeef (Birova‰) VâS Svazu marginálních oblastí, Horomûfiice (Malát) jednání Klubu chovatelÛ plemene dexter, Praha

Dal‰í dubnové aktivity: • V˘poãet plemenn˘ch hodnot a jejich spolehlivostí • Zvefiejnûní nov˘ch plemenn˘ch hodnot a aktualizace databází PK a webKUMP • Pfiíprava a zvefiejnûní katalogÛ k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ pro II. turnus • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ • Pfiíprava a svolání mimofiádné ãlenské schÛze • Pfiíprava a realizace odstranûní znakÛ a QTL ze jmen zvífiat v PK

Kvûten

2. 5. 2. 5. 4.– 7. 5. 7. 5. 7. 5. 5.–7. 5. 9. 5. 12. 5. 13. 5. 13. 5. 16. 5. 16. 5. 16. 5. 17. 5. 18. 5. 18.–22. 5. 20. 5. 21. 5. 29. 5.–3. 6.

jednání revizní komise âSCHMS komoditní rada pro mléko a hovûzí maso pfii AK, Praha (Jungwirth) v˘stava v HódmezŒvásárhely, Maìarsko (Malát, Hatláková) historicky první svod b˘kÛ (AA), Pûãín úãast na Dni zemûdûlské ‰koly v Lan‰krounû (Kovalová) úãast na v˘stavû k 30 letÛm od zaloÏení Maìarské asociace chovatelÛ (Malát, Hatláková) jednání Moneta Money Bank o spolupráci, Praha (Malát) online jednání Genomic Working Group Interbeef (Birova‰) ukonãení II. turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ úãast na dnu otevfien˘ch dvefií firmy Redu (zástupci âSCHMS a Klubu CH) jednání Klubu chovatelÛ plemene charolais, Vûtrn˘ Jeníkov jednání Klubu chovatelÛ plemene blonde d’Aquitaine, Vûtrn˘ Jeníkov 3. mimofiádná ãlenská schÛze âSCHMS, Vûtrn˘ Jeníkov reportáÏ v chovu (Vydrová) valná hromada âMSCH, a.s., Hradi‰tko (Farka, Malát) úãast chovatelÛ BA na v˘stavû Aquitanima, Francie poslední rozlouãení s Karlem ·ebou, Lovosice „Den otevfien˘ch faremních vrat” na Farmû Katefiina, Hora sv. Katefiiny (Farka) ‰kolení inspektorÛ a chovatelÛ charolais na lineární hodnocení zevnûj‰ku, Francie

Dal‰í kvûtnové aktivity: • Pfiíprava materiálÛ pro druhé ãíslo svazového zpravodaje • Zpracování a zvefiejnûní v˘sledkÛ II. turnusu základních v˘bûrÛ • Aktualizace databáze plemenn˘ch b˘kÛ • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ • Pfiíprava úãasti chovatelÛ BA na Aquitanimû 2022 • Pfiíprava mimofiádné ãlenské schÛze

Rozhovor s nov˘m pfiedsedou svazu Franti‰kem Farkou Chovatelé sdruÏení v âeském svazu chovatelÛ masného skotu si v pondûlí 16. kvûtna 2022 na mimofiádné volební ãlenské schÛzi zvolili nového pfiedsedu. Stal se jím Franti‰ek Farka, kter˘ porazil dal‰í dva kandidáty na tento post, kter˘mi byli MVDr. Ing. Anton Herman a také Karel Kamba (Firma Orelio), jenÏ svou kandidaturu oznámil aÏ a místû samém. Milan Nechvátal z kandidatury naopak odstoupil. Franti‰ek Farka se tak pro dal‰í období ujme nejvy‰‰í funkce v na‰em svazu, ve které nahradí zesnulého RNDr. Martina Tichého, kter˘ nás opustil v únoru leto‰ního roku. SloÏení pûtiãlenné revizní komise zÛstává nemûnné. Gratulujeme novû zvolenému pfiedsedovi a pfiejeme mu hodnû úspûchÛ v této funkci. Pfii pfiíleÏitosti jeho zvolení jsme mu poloÏili nûkolik otázek, jeho odpovûdi vám nyní pfiiná‰íme v tomto rozhovoru. 1. PfiestoÏe se chovu masného skotu vûnujete jiÏ del‰í dobu a jste ‰iroké chovatelské vefiejnosti dobfie znám, mÛÏete se ve struãnosti pfiedstavit na‰im ãlenÛm? Je mi 42 let. Se svojí manÏelkou a s na‰imi tfiemi dûtmi bydlíme na hospodáfiství v Todni u Trhov˘ch SvinÛ na jihu âech. Vystudoval jsem SZe· Veterinární v âesk˘ch Budûjovicích. S dobytkem jsem vyrÛstal od dûtství. Oba rodiãe se cel˘ Ïivot vûnovali chovu dojného skotu. Po absolvování ‰koly jsem pracoval v ZD Loãenice jako zootechnik, kde jsem se poprvé seznámil s chovem plemene limousine. V roce 2005 jsem udûlal své nejlep‰í Ïivotní rozhodnutí, samozfiejmû hned po svatbû se svou Ïenou, a se sv˘mi bratry Pavlem a Martinem jsme nakoupili první limousinská zvífiata a zaloÏili ãistokrevn˘ chov na statku v Bfiezí. V souãasnosti na více neÏ tfiech stech hektarech chováme 75 limousinsk˘ch matek, okrajovû se

Vût‰ina ãinností svazu je na v˘borné úrovni a to zásluhou zamûstnancÛ i velké ãásti chovatelÛ, které sdruÏujeme. K vyjmenovávání v‰ech tûch ãinností by nestaãil samostatn˘ ãlánek. âinnosti, jeÏ povaÏuji za nutné vyzdvihnout, je super úroveÀ tvorby na‰ich webov˘ch stránek a sluÏeb. A pravidelné vydávání na‰eho zpravodaje, na kterém mi vadí snad jen to, Ïe si v nûm uÏ nikdy nepﬁeãtu Ïádn˘ nov˘ ãlánek od Pana Karla ·eby. Chci tímto podûkovat v‰em, kteﬁí se na jejich tvorbû podílí a podíleli.

vûnujeme chovu plemene aubrac a v rostlinné v˘robû se specializujeme na mnoÏení trav, jetelovin a luskovin. V roce 2020 jsme zaloÏili v Bfiezí odchovnu plemenn˘ch b˘kÛ zamûfienou na plemena aubrac a limousine. Témûfi od poãátku své chovatelské dráhy se aktivnû angaÏuji ve v‰ech oblastech vefiejného chovatelského Ïivota. Po jednom volebním období v radû plemenné knihy jsem byl zvolen pfiedsedou klubu plemene limousine. Letos na podzim ukonãím své druhé pfiedsednické období a pfiedám ‰tafetu dal‰ím, protoÏe zastávám názor, Ïe by se chovatelé mûli ve funkcích stfiídat a pfiiná‰et nové pohledy. Se sv˘mi zvífiaty se aktivnû úãastním v‰ech chovatelsk˘ch v˘stav v âechách. Mezi na‰e nejvût‰í úspûchy povaÏuji úãast na v˘stavách ve Francii a Nûmecku. 2. Jakou máte pfiedstavu o ãinnosti a fungování svazu? Jaké jsou va‰e cíle pro nadcházející ãtyfileté volební období? Co podle vás funguje dobfie a na ãem je naopak potfieba zapracovat? Jsem vdûãn˘ v‰em m˘m pfiedchÛdcÛm, Ïe máme perfektní uznávanou organizaci a doufám, Ïe totéÏ budou moci fiíci mí následovníci.

Jsme organizací, která je uznávaná u nás i v zahraniãí. Doba se v‰ak od prvopoãátkÛ svazu v˘raznû zmûnila. Stále pfiib˘vá poãet nov˘ch ãlenÛ a také se roz‰ifiuje poãet masn˘ch plemen, které zastupujeme. Toto dûlá na‰i organizaci na venek silnûj‰í, ale musíme dávat velik˘ pozor na to, abychom neoslabovali zevnitfi. Tomu mÛÏeme pfiedejít pouze vzájemnou diskusí a snahou pfiem˘‰let nad názory druh˘ch. Slovem my myslím chovatele i pracovníky svazu. Jednotlivé kluby musejí mít moÏnost smûfiovat rozvoj sv˘ch plemen podle svého pfiesvûdãení. NemÛÏeme svazovat chovatele rÛzn˘ch plemen jednou univerzální ‰ablonou, podle které musejí pracovat v‰ichni. To popírá smysl chovu rÛzn˘ch plemen masného skotu. Jeden z cílÛ, které jsem si dal, je v co nejkrat‰í dobû pfiejít na nov˘ program na kontrolu uÏitkovosti. Tím ulehãit inspektorÛm od nesmyslného pfiepisování pofiízen˘ch dat na farmách. 3. Jaké v‰echny sluÏby by mûl podle Vás svaz zaji‰Èovat pro chovatele v âesku? Svaz je primárnû uznan˘m chovatelsk˘m sdruÏením. Mûl by se zab˘vat i dal‰ími nadstavbov˘mi ãinnostmi, nebo spí‰e rozvíjet ty stávající?

Na tuto otázku skvûle odpovûdûl mÛj bohuÏel zesnul˘ pfiedchÛdce Martin Tich˘. Je nezbytné rozvíjet stávající a udrÏet kvalitu na‰eho servisu. Je veliká ‰koda, Ïe mu nebylo umoÏnûno zlep‰it propagaci na‰eho svazu a chovu kvalitních masÀákÛ. Jedna z ãinností, na kterou se chci zamûfiit je zkusit rozjet ozdravování od BVD v na‰í republice a pomoci na‰im chovatelÛm fie‰it problematiku paratuberkulózy skotu. ProtoÏe zdravotní status na‰ich chovÛ je jeden z nejlep‰ích obchodních artiklÛ, kter˘ mÛÏeme na‰im zákazníkÛm nabídnout. Národní výstava hospodářských zvířat Brno 2017 (foto: Karel Melger)

4. Chov masného skotu je bohuÏel znaãnû závisl˘ na dotaãních podporách, bez nichÏ je toto odvûtví nerentabilní. Jejich v˘‰e ale zfiejmû v budoucí Spoleãné zemûdûlské politice pomûrnû znaãnû poklesne. Jak tuto situaci vnímáte a jak byste ji chtûl fie‰it? V tomto zastávám názor, Ïe dotace jsou bohuÏel nutné. Myslím, Ïe je potfieba pochopit spoleãenskou objednávku a smífiit se s tím, Ïe v budoucnu bude podpora smûfiovat stále více na mimoprodukãní funkce, pfiípadnû na zlep‰ení Ïivotních podmínek na‰ich zvífiat. Chovatelé jsou lidé, ktefií mají k pfiírodû rozhodnû blízko, a proto zde nevidím rozpor. Nová dotaãní opatfiení by v‰ak mûla b˘t srozumitelná, chovatel by mûl chápat jejich smysl a mûla by ho co nejménû zatûÏovat administrativou. ZároveÀ je ale zásadní, aby maso, které v tûchto pfiísn˘ch podmínkách produkujeme, bylo pro spotfiebitele zfietelnû odli‰ené od masa z tfietích zemí, kde nemusejí ani z daleka plnit tak pfiísné podmínky. 5. Masn˘ skot a kvalitní hovûzí maso. Jak vidíte toto spojení Vy? V ãem by mûla b˘t role svazu? V tomto jsou ve svazu mnohem fundovanûj‰í lidé neÏ jsem já, jako napfiíklad Pavla Vydrová s „jejím”

skvûl˘m webem milujuhovezi.cz a chovatelé, ktefií úspû‰nû produkují své hovûzí maso. Od kter˘ch si urãitû nechám poradit, jak na to. Napadá mû jedna vûc, která by v podpofie na‰eho hovûzího mohla pomoci. A to je ukázat na‰im spoluobãanÛm, jak funguje chov hovûzího dobytka v USA a jin˘ch tfietích zemích. Îivotní podmínky zvífiat v na‰ich chovech a vliv na Ïivotního prostfiedí jsou nesrovnatelné a na to dnes hlavnû mladí lidé dost sly‰í. Zab˘vám se i my‰lenkou, zda ãást svazov˘ch prostfiedkÛ neinvestovat do pfiímé reklamy v médiích a na sociálních sítích s vyuÏitím sluÏeb externích profesionálÛ. To je ale na velkou debatu s chovateli. 6. âást ãlenÛ svazu volá po potfiebû vlastního chovatelského zázemí v podobû haly, kde by svaz mohl organizovat v˘stavy, aukce zvífiat a nejrÛznûj‰í chovatelská setkání. Jak se k této my‰lence stavíte vy? Na samostatnou vlastní halu nemáme prostfiedky ani vyuÏití, ale mÛÏeme se pokusit vyuÏít plánovanou rekonstrukci areálu na V˘stavi‰ti v âesk˘ch Budûjovicích a stát se podílníky novû vystavûném objektu pro v˘stavy zvífiat. Nebál bych se jít do partnerství s V˘stavi‰tûm v âesk˘ch Budûjovicích, protoÏe jeho majite-

lem je Ministerstvo zemûdûlství âR. Zatímco v˘stavy jsou u nás na slu‰né úrovni, prodej plemenn˘ch i jateãn˘ch zvífiat na aukcích, tak jak ho známe napfi. z Francie nebo i sousedního Rakouska, u nás témûfi neexistuje a vhodná hala by mohla b˘t tím správn˘m spou‰tûãem. Není jisté, Ïe toto vyjde, ale pokud to nezkusíme, budeme stále tam, kde jsme nyní. 7. Svaz se za dobu svého fungování stal respektovanou organizací i v zahraniãí. Jak by mûla podle vás vypadat spolupráce se zahraniãním a v ãem by se mûl svaz nejvíce angaÏovat v této oblasti? To, jak se prezentuje ná‰ svaz v zahraniãí, nám mohou závidût i ty nejvût‰í i chovatelsky nejvyspûlej‰í zemû a svazy. Abychom s nimi udrÏeli krok, musíme do této ãinnosti zapojit i na‰e juniory a musíme poãítat s tím, Ïe nás to bude nûco stát.

Za rozhovor dûkuje a mnoho úspûchÛ, nejenom v roli pfiedsedy âSCHMS, pfieje Kamil Malát „Já také dûkuji za rozhovor a pfieji v‰em chovatelÛm i pracovníkÛm svazu pevné zdraví a aÈ nás na‰e práce tû‰í.”

Smuteční oznámení o úmrtí pana Karla Šeby S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o tom, že po vleklých zdravotních komplikacích nás v sobotu 14. května 2022 ve věku nedožitých 71 let navždy opustil Karel Šeba – jeden z největších odborníků, který „masňákům” věnoval celý svůj profesní život. V prostředí chovatelů masného skotu snad není nikdo, kdo by tuto ikonu chovu masného skotu neznal. Karel Šeba byl dlouholetým zaměstnancem svazu, později jeho první přímo voleným předsedou. Působil také jako předseda Klubu chovu chovatelů plemene blonde d’Aquitaine či jako předseda Grémia předsedů rad plemenných knih. Karel byl jedním z pilířů odborné svazové činnosti, z jehož práce dodnes těžíme a bez něhož si lze těžko představit svaz v dnešní úspěšné podobě. Původní profesí severočeský plemenář byl získán pro spolupráci se svazem hned po roce 1990, kdy se začal svaz formovat. Společně s Josefem Dufkou podchytili databázi masných krav a Karel Šeba se významně zasloužil o její počítačové zpracování. Na tomto základu stojí celý systém databázového zpracování dodnes. Pro svaz pracoval profesionálně nejprve na pozici inspektora, později jako ředitel a také ředitel plemenných knih. Po svém návratu k chovatelství milovaného plemene blonde d'Aquitaine na chovu farmy Vědlice zastával pozici předsedy svazu a až do roku 2017 byl aktivním členem výboru svazu a grémia. Za svůj profesní život napsal Karel Šeba stovky odborných článků, připravil desítky přednášek, které prezentoval nejenom v České republice, ale i za hranicemi. Jakkoliv byly jeho příspěvky vždy odborně zaměřené, snažil se chov masného skotu popularizovat také mezi ostatními chovateli či úředníky. Zejména v porevolučních letech, kdy byl chov masného skotu vnímán jako okrajová záležitost a libůstka pár excentrických chovatelů, věnoval nezměrné úsilí, aby se pohled na toto odvětví a jeho chovatele změnil. Nevynikal jenom jako erudovaný odborník, ale byl i výborným rétorem. Jeho poutavé a zasvěcené přednášky a komentáře zůstanou v naších pamětích už navždy. Dokázal mluvit dlouhé minuty, aniž by se opakoval nebo nudil. Byl to právě Karel Šeba, který společně s profesorem Přibylem stál za rozjezdem odhadu plemenných hodnot masného skotu v České republice. Působil rovněž jako dlouholetý člen výběrových komisí a rozhodčí na mnoha výstavách. Jako jeden z prvních českých sudích posuzoval masný skot za hranicemi, konkrétně na výstavě Agra 2011 v německém Lipsku. Díky Karlově nadšení se podařilo zrealizovat první národní výstavu masného skotu, která se konala v roce 1997 v severočeských Svinčicích. Inicioval také zapojení ČSCHMS do mezinárodní organizace FIEBRA, která sdružuje svazy a asociace plemene blonde d’Aquitaine. Masný skot byl Karlovou osudovou láskou. Jeho záběr byl však mnohem širší, působil také jako starosta obce. Karlovy zájmy se ale vždy točily zejména kolem přírody a chovatelství. Vedle drobnochovatelství králíků se celý život věnoval také kynologii, v posledních letech zejména chovu border collií, se kterými se zúčastnil nejednoho závodu pasteveckých psů. Karel byl rovněž znám svou archivářskou pečlivostí. Jeho sbírku časopisů jako je například „Náš chov” či „Pes přítel člověka” sahá až do padesátých let minulého století a její ucelenost možná předčí archívy samotných vydavatelů. Až do posledních okamžiků se zajímal o svazové dění a svými cennými postřehy, erudicí a dlouholetými zkušenostmi se podílel na jeho chodu aspoň na dálku. Bez Karla a jeho fundovaných komentářů, přednášek a osvětové činnosti bude život o dost prázdnější. Za jeho nezměrné zásluhy byl jmenován čestným členem našeho svazu. Jménem pracovníků svazu, stejně tak jako jeho všech členů, vyjadřujeme celé rodině naši nejhlubší soustrast a současně s úctou děkujeme za všechno dobré, co pro rozvoj chovu masného skotu v České republice Karel Šeba vykonal. Věnujme mu společně tichou vzpomínku.

REPORTÁŽ Z CHOVU: Farma: Zemědělské družstvo Selibov Zaměstnanci: 5 Obec: Selibov Okres/kraj: Písek/Jihočeský Nadmořská výška: 310 m n. m. Chované plemeno: limousine, charolais, masný simentál a kříženci dalších plemen Členem svazu: od roku 2011 V plemenných knihách: LI, CH, MS Základní stádo: 43 krav Plemenitba: 100% inseminace Zemědělská půda: 495 ha Systém hospodaření: konvenční

Ing. Martin Kouba, ředitel ZD Selibov

Jak ZD Selibov k FrancouzÛm pfii‰lo „Do Selibova jsem pfiestoupil z druÏstva, které je u nás ve Îìáfie, coÏ je vesnice pár kilometrÛ vzdálená, ze které pocházím a kde Ïiji s rodinou. To bylo v dobû, kdy jsem mûl dokonãené inÏen˘rské studium na Zemûdûlské fakultû Jihoãeské univerzity. Zaãal jsem na denním studiu, ale konãil dálkov˘m, pfii kterém jsem byl zodpovûdnûj‰í student. Donutil jsem se uãit, protoÏe se mi nechtûlo jezdit na zkou‰ky více neÏ jednou. Zaãalo mû to bavit, protoÏe jsem v tom najednou vidûl vût‰í smysl a souvislosti. V ZD Selibov se v té dobû dojilo, byly tu hol‰t˘nky, ale ‰lo to od desíti k pûti a nemûli nikoho, kdo by si to vzal za své a zkusil podnik zachránit. Pfii‰li za mnou a já jsem v té dobû uÏ váÏnû pfiem˘‰lel, Ïe bych ve Îìáfie skonãil, protoÏe jsem tam nebyl spokojen˘, nebyla tam Ïádná vÛle a chuÈ posouvat podnik dál a tak jsem mûl zajeãí úmysly. Na druhou stranu jsem si

Limousine, charolais a masn˘ simentál ze Selibova Ing. Martin Kouba: Na dvou Ïidlích to jde jedinû s rozumem a ‰ikovn˘mi zamûstnanci Ing. Martin Kouba, to jméno mi pfiipomíná b˘valého kolegu z doktorandského studia na Jihoãeské univerzitû, ale je to skuteãnû jen shoda jmen a pánové nemají nic spoleãného, i kdyÏ se na fakultû urãitû potkávali, aniÏ by o sobû vûdûli. KaÏdopádnû, na rozdíl od toho druhého Martina, o kterém jsem nesly‰ela fiadu let, jméno toho prvnû zmiÀovaného – také ve spojitosti se ZD Selibov – rezonuje mezi chovatelskou vefiejností velmi ãasto a to i pfiesto, Ïe se s ním napfi. na v˘stavách potkáte pouze v roli diváka, nikoli rivala pfii soutûÏních pfiehlídkách. Pfiitom nejen chovatelé a inspektofii z v˘bûrov˘ch komisí pro francouzská plemena charolais a limousne vûdí, Ïe zvífiata z jeho odchovu by na to popasovat se se souputníky uvnitfi corralu rozhodnû mûla. Budeme se ale muset zatím spokojit s tím, Ïe se s kvalitní genetikou ze Selibova a ze Îìára budeme dál potkávat na odchovnách nebo novû v odchovu u chovatele. I kdyÏ moÏná zbystfiíte, protoÏe obû farmy dosáhly své kapacity a kvalitní geny pÛjdou ven nejen po samãí ale uÏ i samiãí linii. A proã kupovat zajíce v pytli, kdyÏ je moÏnost si chovy proklepnout? Já se na osobní setkání moc tû‰ím, protoÏe jsem zatím mûla tu ãest jen pfii schÛzích a tam nikdy prostor na povídání nebyl a na jihoãeské Alma mater jsme se také minuli, kdyÏ Martin pfie‰el na dálkové studium. Tak si to teì vynahradíme . Nejdfiíve vás spoleãnû vezmeme do Zemûdûlského druÏstva Selibov a pak popojedeme na statek do Îìáru... nebo do Îìára...?

Areál ZD Selibov (foto: Pavla Vydrová)

tam pro‰el cel˘m provozem od brigádníka na traktoru a kombajnu aÏ po agronoma a zootechnika a to mi dalo hodnû moc. Je‰tû mi nebylo ani tfiicet, kdyÏ jsem pfii‰el do Selibova a dostal na starost cel˘ provoz – jak rostlinnou tak Ïivoãi‰nou v˘robu, mechanizaci i administrativu. A tak je to tady postavené, kromû úãetnictví, které vede externû pfiedseda pfiedstavenstva, je

v‰echno na mû. V dobách dojeného stáda tu byla je‰tû zootechniãka, ale ode‰la, kdyÏ se z finanãních dÛvodÛ dojení zru‰ilo, protoÏe jsme se i pﬁes pomûrnû slu‰nou dojivost pohybovali v ãerven˘ch ãíslech. Na obzoru se r˘sovaly nutné investice do nového vybavení a stájí, ale dojnice si na sebe jednodu‰e nevydûlaly, a tak dostalo tehdej‰í pﬁedstavenstvo odvahu do toho

„Chtûl jsem dobytek, nechtûl jsem dûlat jen rostlinku a tak jsem objel ·umavu s cílem zaloÏit uÏitkov˘ chov rÛzn˘ch masn˘ch plemen. V jednu chvíli jich tu bylo osm. Do toho se k nám ale shodou náhod pfiimotal Zbynûk Ha‰pl (chovatel, ãlen Rady PK CH, zamûstnanec Naturalu a srdcafi chovu intenzivních francouzsk˘ch plemen charolais a limousine v jedné osobû), kter˘ u nás byl na záskok za zootechniãku uÏ u dojeného stáda, a zÛstali jsme od té doby v kontaktu. KdyÏ jsem zaãal s chovem masÀákÛ a pfiem˘‰lel co dál, tak jsem to fie‰il právû se Zbynìou a pfii‰li jsme na to, Ïe nechceme jít jednoduchou cestou, ale Ïe se pustíme do pofiádné plemenafiiny. Chtûl jsem vy‰‰í level,” vybavuje si první kroky k masnému stádu M. Kouba.

pouÏili je‰tû charolais a masného simentála. Celkem jsme pfienesli 99 embryí s tím, Ïe na podniku se pfieneslo vy‰‰í procento limousine, ale na chovu doma (se kter˘m jsem v té dobû také zaãínal a o kterém si budeme povídat pozdûji) to uÏ bylo 50 na 50 s charolais. Absolutnû toho ale nelituju,” vysvûtluje mi Martin, jak se dostal k více plemenÛm a pokraãuje: „Embryotransfer se „otoãil” na ãestrech dvakrát a kdyÏ uÏ jsme mûli základní stádo dostateãnû poãetné, tak jsme straky zaãali postupnû vyfiazovat, ale je‰tû nám poslouÏily na inseminaci belgick˘m modr˘m. Poslední BM na chovu jsou vidût dodnes, ale uÏ s tím pomalu konãíme. B˘ka v pfiirozené plemenitbû vÛbec nemáme (ani na doskok), v‰e se pfiipou‰tí pouze inseminací. Tím, Ïe máme tfii plemena, by to bylo pfii tak malém poãtu matek od kaÏdého plemene nev˘hodné, drÏet tfii rÛzné b˘ky. Já vnímám inseminaci jako obrovsk˘ genetick˘ posun, vÛbec nemám strach pouÏít draÏ‰í provûfiené dávky, kdyÏ vím, Ïe se mi to opravdu vrátí. Teì uÏ jedeme ãistû na na‰ich matkách a na uzavfieném obratu stáda, nekoupili jsme jediné zvífie. Jsem za to rád také ze zdravotních dÛvodÛ. Ani b˘k, kter˘ jde na odchovnu a neprodá se (coÏ se na‰tûstí nestává tak ãasto), tak nejde domÛ, ale jde z odchovny rovnou na jatka,” popsal mi Martin svou filozofii chovu.

Cestou pfies embryotransfer „Padlo rozhodnutí, prodali jsme 3/4 kfiíÏenek, pofiídili 30 ãist˘ch ãesk˘ch strak a zaãali s embryotransferem. Byly dvû cesty – nakoupit jalovice nebo embrya – a já si vybral tu druhou. Nevûdûl jsem o tom skoro nic, ale ve spolupráci s Bovetem Sloupnice a Ing. Pavlem Kozákem jsme to rozjeli. Pofiídil jsem první balíãek dvaceti embryí a vybral si zcela intuitivnû plemeno limousine (pfii‰lo mi takové líbivé) a pfienosy nám zaji‰Èoval Ing. David Hru‰ka (dnes pfiedseda RK âSCHMS). BohuÏel, záhy do‰la embrya limousine, pfiíjemkynû jsme mûly nachystané a tak jsme na zbytek

Odchov na odchovnách má pfiednost „V základním stádû máme nyní 43 krav, 120 kusÛ je na stáji celkem. B˘ãci plní podmínky pro naskladnûní do odchovu témûfi bez v˘jimky a to jak ti co b˘vali po ET, tak nyní po inseminacích. Mûl jsem obavy, jestli nám budou fungovat pfiírÛstky, ale obava byla neoprávnûná. K dne‰nímu dni (17. 5.) máme prodan˘ch 70 plemenn˘ch b˘kÛ z toho jen 3 ks jsme zkusili v odchovu u chovatele, jinak v‰ichni pro‰li pfies OPB. Vût‰ina b˘kÛ byla odchována na odchovnû na Cunkovû u Ing. Kozáka, pár na OPB Osík, coÏ je pro nás hodnû daleko, ale chtûl

Bez pečlivé stájové evidence (po pravé straně) by se chov se 100% inseminací neobešel (foto: Pavla Vydrová)

fiíznout a stádo prodat. Vûdûl jsem, Ïe se hodnû posunu, kdyÏ nabídku pfiíjmu. Také jistotu, Ïe budu mít do znaãné míry volnou ruku, protoÏe pfiístup pfiedstavenstva a revizní komise byl od zaãátku úÏasn˘. V‰e se fie‰í velmi rychle, rozhodování je pruÏné a postavené na dÛvûfie. Vût‰í investice fie‰ím s pfiedsedou pfiedstavenstva, men‰í si mohou rozhodovat sám a za svá rozhodnutí nesu také odpovûdnost. A to mi vyhovuje... Dva mûsíce po tom, co odjela poslední dojnice, byl klid. V‰echny mouchy se odstûhovaly do vsi, coÏ nesli nelibû její obyvatelé,” vzpomíná Ing. Martin Kouba s úsmûvem na období, neÏ zaãala nová etapa ZD Selibov:

Na kvalitním mačkaném jádru si zakládají a dělají si ho výhradně z vlastních surovin (foto: Pavla Vydrová)

jsem zkusit zmûnu, zejména abych mûl porovnání. Teì uÏ vím, která odchovna je v˘hodnûj‰í v tom kterém období/turnusu,” usmívá se Martin, jak si odchovny „otestoval“ a je‰tû doplní sv˘m postojem: „Myslím, Ïe mÛÏu na svou ãest fiíct, Ïe jsem pfii realizaci plemenn˘ch b˘kÛ soudn˘, Ïe nikam netlaãím zvífiata, která by mohla mít nûjak˘ problém. KdyÏ se mi nelíbí nohy a nejsem si jist˘, Ïe to b˘k na OPB zvládne, tak ho radûji nechám na v˘krm doma a u‰etfiím si tak peníze i nervy. Sázím radûji na vût‰í jistotu, protoÏe vím, Ïe se mi v mase b˘k v pohodû zaplatí. Bez problémÛ, bez handrkování, bez zklamání a zbyteãn˘ch nákladÛ na krmné dny na OPB. Tro‰ku mû obãas mrzí komunikace s OPB v tom smyslu, Ïe kdyÏ se i tak stane, Ïe zaãne mít b˘k na odchovnû problémy s nohama, mûl by b˘t chovatel informován vãas, aby se pfiijel na zvífie podívat a zhodnotil situaci. Je velmi nepfiíjemné dívat se pfii samotném v˘bûru na vlastní zvífie se ‰patnou motorikou, ale to uÏ je zpravidla pozdû nûco fie‰it a b˘ci zbyteãnû vypadnou nebo dochází k reklamacím apod. Tfii b˘ky do ãtvrtého leto‰ního turnusu jsem se po ãase rozhodl udûlat doma v odchovu u chovatele, ale z kapacitních dÛvodÛ budu i nadále poãetnûj‰í turnusy fie‰it pfies OPB, protoÏe nemáme prostor na realizaci vût‰ího mnoÏství u nás ve

Na podniku můžete vidět i křížence wagyu ve výkrmu (foto: Pavla Vydrová)

stáji,” popsal mi svÛj pohled na odchov b˘kÛ Martin v roli zootechnika. Mají dle jeho vlastních slov ‰tûstí v tom, Ïe se jim povedlo vybudovat hodnû kvalitní stádo a tak nemají problém s prodejem zvífiat, ãímÏ se jim prostfiedky vynaloÏené na odchov na OPB vrací. Pochvaluje si také prodej jak limousine, tak charolais tak i simentálsk˘ch b˘kÛ zejména v posledních dvou letech. Jde na to i takticky, podle toho, jak˘ je zájem se nebojí cenu nasadit, ale kdyÏ je potfieba tak také sníÏit. Razí teorii, proã si nefiíct o více penûz, kdyÏ na to to zvífie má a kupci jsou ochotní si za kvalitu pfiiplatit. Bez b˘ka a kontinuálnû „Jak uÏ jsem naznaãil, na‰e cesta je jasná, 100% inseminace

Ve stádě jsou společně limuzínky, charolačky i masné simentálky (foto: Pavla Vydrová)

francouzskou a nûmeckou genetikou. Spolupracujeme s Naturalem a portfolio vyuÏívan˘ch b˘kÛ je opravdu velmi ‰iroké. Na to, Ïe máme pouze ãtyfiicet matek, tak pouÏíváme tfieba pût inseminaãních b˘kÛ od kaÏdého plemene na sezónu. V˘bûr je pestr˘, ale dûláme to tak, aby to mûlo logiku. Zbynìa Ha‰pl pfiipraví návrh jaké inseminaãní dávky pofiídit a pak diskutujeme, co se mi líbí a co ne. Vzhledem k bezproblémové reprodukci nemám absolutnû strach investovat do draÏ‰ích dávek. Se zabfiezáváním nemíváme problém, ale mÛÏe nastat v˘padek napfi. pfii velmi horkém létû, protoÏe – a tím se dostávám k na‰emu systému – tady se telí kontinuálnû, tedy celoroãnû. Jsme taková

Na plemenného býka ve stádě nenarazíte, využívá se výhradně inseminace (foto: Pavla Vydrová)

v˘jimka, nebo jedni z mála, ale nepotfiebujeme interval telení stáhnout do nûjakého konkrétního období. NesnaÏíme se ani o realizaci b˘kÛ do konkrétního turnusu, prostû jak to vyjde. Je to samozfiejmû pracnûj‰í systém, kdyÏ musíte neustále myslet na v‰echny kategorie, ale víc by mû „bolela” jalová kráva nûkolik mûsícÛ, ve snaze interval zúÏit, neÏ cokoli jiného. TakÏe jedeme furt,” usmívá se Martin a doplÀuje informací k systému zapou‰tûní: „Máme vlastní kontejner s tím, Ïe poprvé inseminujeme kvalitní dávkou, pokud plemenice nezabfiezne, tak se pouÏije je‰tû jedna

dávka vy‰‰í kvality, ale pokud jde na tfietí dávku, tak uÏ se vyuÏívají levnûj‰í b˘ci. Maximálnû jedna kráva za rok má problémy s reprodukcí aÏ do té míry, Ïe vÛbec nezabfiezne. Pfiirozené plemenitbû se nebráním do té míry, Ïe bych tfieba na doskok nezabfiezl˘ch pouÏil uchovnûného b˘ka z domácího odchovu, ale zatím jsme to nikdy nerealizovali.” Dream team, aneb kvalitní zamûstnanci nadev‰e Na své zamûstnance nedá Martin dopustit a nûkolikrát v prÛbûhu reportáÏe chválí jejich nasa-

Kvalitní výživa, klid ve stádě a mléčnost matek se pozitivně odráží na telatech (foto: Pavla Vydrová)

zení, pracovitost a spolehlivost. Lep‰í v˘bûr si nemohl pfiát. Jeden zamûstnanec je pÛvodní, ale ostatní si Martin do druÏstva pfiivedl sám a byla to dobrá volba, protoÏe jim spolupráce perfektnû funguje. T˘m se obmûnil témûfi kompletnû v dobû, kdy se prodalo dojené stádo, klesla potfieba patnácti zamûstnancÛ na pût a uÏ patnáct let fungují ve stejné sestavû: „Zamûstnance mám k sobû ãtyfii, z toho jeden je v Ïivoãi‰né v˘robû a tfii kluci z rostlinky mu pomáhají v pfiípadû potfieby. Ve stáji se vyhrnuje hnÛj jednou za t˘den a ze stáje mohou zvífiata volnû pfiecházet dle libosti na otevfienou 16-ti hektarovou pastvinu. Krmení a napájení probíhá striktnû ve stáji, kam si zvífiata dochází právû z dÛvodu toho, aby byla zvyklá na kaÏdodenní kontakt, abychom s nimi mohli dle potfieby bez problémÛ manipulovat, tfiídit je a inseminovat. Telata jsou pod matkami cca do ‰esti mûsícÛ vûku a pak se odstaví. Bfiezost se vy‰etfiuje ultrazvukem a telí se pod kamerov˘m systémem. Ve‰keré telení probíhá uvnitfi stáje a to proto, aby se pohlídala krmná dávka, protoÏe suchostojné krávy jsou nûkolik mûsícÛ na slámové dietû, ale k tomu se je‰tû dostanu.” Stará ale dobrá „Stáj – pÛvodnû OMD – slouÏí pfies zimu jako zimovi‰tû a otevíráme ji koncem dubna ãi zaãátkem kvûtna, aby mûla zvífiata pfiístup na zmiÀovanou pastvinu. KdyÏ jsme pfii‰li s my‰lenkou, Ïe se budeme vûnovat plemenafiinû a ãistokrevnému chovu, tak jsme se setkávali se skeptick˘mi názory, Ïe na to nemáme podmínky a od zámûru nás leckdo odrazoval. My jsme si ‰li ale tvrdû za sv˘m a vyplatilo se to. Tro‰ku jsme stáj zmodernizovali – opatfiili jí vûtrací ‰tûrbinu a novou stfiechu, vybudovali nové zábrany,” fiíká hrdû Martin a doplÀuje: „My v‰e doháníme péãí, takÏe ani v tomto „starém” prostoru nemáme problém udrÏet ãisté prostfiedí a tím zafiídit bezproblémov˘ odchov zdrav˘ch telat témûfi bez úhynÛ. V místnosti

navazující na stáj je umístûna fixaãní klec. Ná‰ zamûstnanec si ji „vytunil” tak, Ïe je „jednomuÏná” a poradí si tak pfii lehãích zákrocích i úplnû sám. Základem v‰eho je právû tahle klec, bez které si nedovedu bezpeãnou manipulaci se zvífiaty pfiedstavit. Jen paznehty se u nás dûlají dvakrát roãnû.” Bez kukufiice a na pohodu „V zaãátcích jsme si vystaãili se senem a jádrem, ale greening nás dotlaãil do jetele a vojtû‰ky, takÏe si necháváme dûlat sluÏbou klasické kulaté balíky senáÏe. Ve zbytku mechanizace jsme v podstatû sobûstaãní. Máme vlastní lis na hranaté balíky a tak si seno a slámu dûláme svépomocí. V souãasné dobû krmíme pÛl na pÛl seno a vojtû‰kovou senáÏ. Jádrem pfiikrmujeme pouze vybrané kategorie. Nemáme krmn˘ vÛz, ten jsme prodali spoleãnû s dojnicemi. Krmivo se do stáje dopravuje smykov˘m nakladaãem, kter˘m se krmení zaloÏí i pfiihrne. Tím, Ïe máme ve stáji spoleãnû více kategorií, které mají rÛzné krmné dávky, nebylo by krmení krmn˘m vozem ani dost dobfie moÏné,” vysvûtluje mi Martin a je‰tû dodává: „Víte, já nemám rád, kdyÏ se ve stáji neustále dûlá hluk, protoÏe si myslím, Ïe zvífiata chtûjí zejména klid. Tohle obãas lidem nedochází, ale je potfieba nechat zvífiata co

Fixační klec je zaměstnancem „vytuněná” tak, aby na její obsluhu stačil sám (foto: Pavla Vydrová)

Také kvalitní genetika je tu vidět na každém kroku (foto: Pavla Vydrová)

moÏná nejvíce na pokoji. Proto je u nás welfare zvífiat na prvním místû a od toho se odvíjí dobr˘ zdravotní stav, bezproblémová manipulace a Ïádné neadekvátní reakce na náhlé podnûty. A vidím to podle sebe, také mám rád klid a pohodlí,” smûje se Martin a je‰tû se zam˘‰lí nad konceptem krmení: „Docela rád bych se vrátil k systému seno a maãkané jádro, ale v souãasné dobû to není moÏné – vzhledem k loÀské nespotfiebované senáÏi, kterou je potfieba zkrmit. Seno je seno, na tom si trvám, to se nedá niãím nahradit. SiláÏ nedûláme vÛbec. Jednak to pro masÀáky není potfieba, její v˘roba je drahá a pak také z dÛvodu velkého pfiemnoÏení divok˘ch prasat, která tady kukufiici likvidují ve velkém. DokáÏeme to bez ní, tak proã se s ní trápit.” Jádro jak pro koho „Krávy pfied otelením dostávají v krmné dávce 80 % slámy a zbytek sena, takÏe pomûrnû ostrou dietu, kterou na nich ale nepoznáte, kdyÏ z jedné tuny spadnou na 920 kg, je to jako nic,” usmívá se spokojenû Martin a zavzpomíná na pfiíjemkynû embryí (ãestry), které takto „brutální” zasu‰ení sná‰ely velmi ‰patnû a s kondicí ‰ly velmi rychle dolÛ. „Na‰e zvífiata se mají dobfie, nûkdy asi aÏ moc,” pfiiznává chovatel, Ïe jsou nûkteré kategorie tro‰ku pfiekrmené, ale ospravedlÀuje se tím,

Ïe je to jen kvalitním objemem. Rádi jim prostû dopfiávají, kdyÏ mají z ãeho. Mlad‰í jalovice dostávají ‰rot, senáÏ a seno, ty vût‰í pfied pfiipu‰tûním jsou uÏ bez jádra jen na senáÏi a senû, b˘ci dostávají ‰rot, senáÏ a seno a matky s telaty jádro seno a senáÏ a mají pfiístup ven. V‰ichni jsou ve stáji hezky pohromadû – na pravé stranû, která navazuje na pastvinu, jsou matky s telaty a v ãásti bez pfiístupu ven suchostojné krávy. Na stejné stranû jsou také b˘ci a star‰í jalovice z dÛvodu maximálního omezení manipulace a pfiehánûní. Co se dûje ve stáji „Díky inseminaci známe velmi pfiesnû datum pfiedpokládaného otelení. Na tabulích ve stáji máme seznamy, podle kter˘ch krávy pfied otelením tfiídíme, a protoÏe telíme kontinuálnû v prÛbûhu celého roku, tak se nûkdy bûhem mûsíce otelí tfii a nûkdy také deset kusÛ. Krávy a jalovice jsou do krajního boxu umístûny cca deset dní pfied otelením, pod kamerov˘ dohled a to zpravidla tak tfii ãtyfii kusy najednou. Oznaãíme narozená telata a necháme je v tomto prostoru tak 3–4 dny, aby zesílila. Pak odcházejí s matkou na druhou stranu stáje mezi ostatní matky s telaty, kde jsou aÏ do odstavu, zhruba do ‰estého mûsíce vûku. B˘ky odstavujeme o nûco dfiíve, abychom zabránili nechtûnému

tak akorát a potﬁebuji mít pocit, Ïe odvádíme kvalitní práci, která je za námi vidût. Z vedoucích pracovníkÛ jsem tady sám a v tomto reÏimu si to zvládám v relativním klidu „o‰éfovat”, proto není dÛvod mûnit nûco, co funguje jiÏ ﬁadu let,” uvûdomuje si v˘hody aktuálního stavu Martin.

Masný simentál je sice chován okrajově, ale má zde své místo (foto: Pavla Vydrová)

zabfieznutí jaloviãek. U jalovic probíhá odstav podle prostoru, kter˘ máme aktuálnû ve stáji, nûkdy v ‰esti a nûkdy aÏ v osmi mûsících vûku. Také prostor jednotliv˘ch sekcí se zvût‰uje ãi zmen‰uje dle aktuálního poãtu zvífiat,” seznámí mû Martin s chodem ve stáji a doplÀuje: „Inseminace nám prování firma Reprogen, pfiijíÏdûjí na zavolání kolem pÛl desáté ráno, kdy uÏ máme v‰e, co se fiíjí vyvázané a pfiipravené k inseminaci a v deset uÏ holky bûhají po zákroku ve v˘bûhu.” Nadstandardní nast˘lání „Po tom, co se vypustí na pastvinu zvífiata po inseminaci, se naváÏí objem a maãkané jádro (dvakrát za den). V pátek je sanitární den, kdy se kydá stáj, zejména proto, aby se nemuselo nast˘lat pfies víkend a zamûstnanci mûli vût‰í klid. Pfiist˘lá se jednou, zpravidla v úter˘. I ãi‰tûní stáje se snaÏíme ãasovû minimalizovat právû z dÛvodu minimálního ru‰ení zvífiat, ale i tak to zabere cca 5 hodin. Stele se také velmi nadstandardnû, ale jsme sobûstaãní, takÏe víme, co si mÛÏeme dovolit,” fiíká popravdû Martin: „Dobytek musí mít ãisto a sucho, i to se pozitivnû odráÏí na jejich zdraví a pohodû.” Pût set hektarÛ staãí „V‰echny jaloviãky jsme si doposud nechávali na obnovu

stáda, kromû pár kusÛ, které se prodaly do ¤ecka a pár po âR. A uvidíte, Ïe to je skuteãnû materiál,” pochvaluje si Martin a pfiiznává: „Bude mi líto se tak krásn˘ch zvífiat zbavovat, ale pfiichází doba, kdy uÏ v‰echny nevyuÏijeme a budeme muset zaãít více prodávat. Nemáme totiÏ v plánu chov více roz‰ifiovat. Ne z dÛvodu nedostateãného prostoru – byla by to moÏnost vybudovat dal‰í stáj, ale chceme to dûlat dál v tomto poãtu lidí a na co nejvy‰‰í moÏné úrovni. A popravdû, ve stáji, která by mohla b˘t zvífiatÛm pfiizpÛsobena, skladujeme seno a to, Ïe ho máme pod stfiechou v bezprostfiední blízkosti stáje, nám hodnû ulehãí práci. Na 500 hektarÛ nám poãet lidí sedí

Pûstujeme leccos „Máme 340 ha orné pÛdy a 150 TTP. Nejvût‰í podíl mají obiloviny, protoÏe potfiebujeme slámu na nast˘lání a do krmné dávky – ozimá p‰enice (té je letos cca 100 ha) a jeãmen (cca 60 ha), dále fiepka (do 15 %, letos 42 ha – nepfieháníme to, ale je to zlep‰ující plodina), 15 ha jarní p‰enice, 3 ha ovsa, 40 ha hrachu, 9 ha sóji, 15 ha svazenky na semeno, 30 ha hofiãice na semeno a na greening je v leto‰ním roce jedno pole medonosného úhoru. Na úhoru je kombinace devíti plodin, které pokvetou postupnû a protoÏe se seli nadvakrát, budou i postupnû vzcházet. Do úhoru jsme ‰li i navzdory tomu, Ïe jsme to mohli letos (vzhledem k upraven˘m pravidlÛm) fie‰it jin˘m zpÛsobem. Jednak nemám tyhle krátkodobé hurá akce rád a pak, tohle pole si prostû potfiebuje odpoãinout. Plodiny jsme si pfied ãasem namnoÏili sami, protoÏe jsme dûlávali takové speciálky jako napfiíklad svûtlici barvífiskou, fiefiichu setou, svazenku (kterou dûláme ve velkém jiÏ fiadu let), lniãku setou i rÛzné druhy jetelÛ.

S odchovem kříženců belgického modrobílého plemene se pomalu končí (foto: Pavla Vydrová)

Na podzim se dle pravidel pole rozofie a oseje ozimou plodinou, pravdûpodobnû p‰enicí. Jsme zvyklí dûlat meziplodiny i po brzy sklizen˘ch plodinách, ãímÏ si také pomáháme k úrodnûj‰ím polím. Napfiíklad vyuÏíváme fiedkev, svazenku ãi nûkteré druhy jetele a necháme to aÏ do jara a pak sejeme jafiinu a nebo jen do podzimu a osejeme ozim. âastûji ale volíme jarní variantu, aby rostlina odvedla potfiebnou práci s pÛdou. Ze stejného dÛvodu velmi rád zafiazuji do osevního postupu právû zmiÀovanou svazenku, která ekonomicky na semínko není Ïádnou velkou v˘hrou, ale to co plodina udûlá díky kofienovému systému s pÛdou, to je velk˘ pfiínos, kter˘ funguje a je vyzkou‰en˘. Rozdûlování velk˘ch celkÛ pruhy nedûláme, vût‰í pole rozdûlím na pÛl a oseju dvûma plodinami a je to vyfie‰ené. Semena vypûstovan˘ch netradiãních druhÛ od nás jiÏ fiad let vykupuje Osev Písek spol.s r.o., pro nû dlouhodobû mnoÏíme i p‰enici, svazenku a hofiãici. Pak tu funguje je‰tû Pro seeds s.r.o. a pro nû dûláme jiné speciální plodiny. Minoritní druhy chce dûlat málo kdo, je to práce navíc, ale pro mû je to moÏnost vyzkou‰et si nûco nového a pestrého v osevním postupu a to mû baví. Jsou to ideální pfieru‰ovaãe obilních sledÛ a fiepky, kterou jsem uÏ omezil, protoÏe v˘nos nám

V místních podmínkách je potřeba upravovat paznehty dvakrát ročně (foto: Pavla Vydrová)

nahoru ne‰el, a i kdyÏ je to perfektní pfiedplodina, tak mû odrazují vysoké náklady na o‰etfiování (i kdyÏ teì je cena taková, Ïe si ãlovûk fiíká, proã to nedûlat). Z mé osobní zku‰enosti je ale dobré to s ní nepfiehánût, prostû 15 % a dost, protoÏe na vût‰í plo‰e nezvládáme porost v potfiebném ãase o‰etfiit. Jak jste asi pochopili, hospodafiíme v klasickém konvenãním zemûdûlství, ale s chemií to nijak nepfieháníme, vyuÏíváme jen to, co víme, Ïe je potfieba udûlat a pomáháme si zmiÀovan˘mi meziplodinami. Dusíkem pole nestrádají, snaÏíme se i pravidelnû vápnit, vyzkou‰eli jsme i moderní preparáty z mofisk˘ch fias, ale to spí‰e na pozemcích, na

které ne‰lo pustit tûÏkou techniku. Zkou‰eli jsme si i velmi zvlá‰tní plodiny, jako napfiíklad v loni pískavici fiecké seno, jejíÏ (nejen) semena se pouÏívají jako kofiení (napfi. je souãástí kari), ale protoÏe byl vlhãí rok, tak nám nevy‰la úplnû ideálnû. Jen pro zajímavost, kofienící sloÏka vlastnû vzniká rozemletím celé rostliny vã. semen a typicky voní i celé pole,” seznamuje mû Martin s pískavicí a podává mi sáãek jemného Ïlutého prá‰ku, abych mohla pfiivonût a pokraãuje ve v˘ãtu sv˘ch pûstitelsk˘ch zku‰eností: „Zkou‰eli jsme také pohanku. K sóje jsme se vrátili po deseti letech, kdy jsme ji mnoÏili pro jednu

Pastevní areál má „pouhých“ 16 ha, funguje jako velký výběr, zvířata jsou celoročně krmena ve stáji (foto: Pavla Vydrová)

v minulosti prodávali do Rakouska a to se jeden ãas vyplácelo víc, neÏ dûlat fiepku. Seno mám rád pod stfiechou a s rozumnou rezervou. Je úÏasné v tom, Ïe mÛÏe leÏet na Ïlabu, jak dlouho chce a svou kvalitu neztrácí, na rozdíl od senáÏe a i proto bych se k nûmu rád vrátil,” popravdû pfiiznává Martin.

nûco, co funguje. Se ‰rotem se to ale rozhodnû nepfiehání, resp. telata mají klasické adlibitum ve ‰kolkách, ale ostatní kategorie dostávají tak, aby s nimi byla jednodu‰‰í manipulace a aby mûly pravideln˘ reÏim, ale v˘kon musí pfiijít zejména z objemu,” fiíká rozhodnû Martin.

V˘bûh ala pastvina „Na stáj tedy navazuje pastvina o ‰estnácti hektarech – takov˘ velk˘ v˘bûh, kter˘ máme rozdûln˘ na men‰í celky. Aktuálnû paseme na pravé pÛlce a následnû se bude pást vlevo s tím, Ïe ta ãást pastviny je ãerstvû po obnovû. Obnovujeme pravidelnû, aby se udrÏela vysoká nutriãní kvalita porostu. Na tak malém prostoru samozfiejmû celou sezónu krávy neuÏivíme, ani to není cíl, zvífiata se dokrmují ve stáji, takÏe se sama rozhodnou jestli chtûjí b˘t venku na pastvinû nebo pod stfiechou.”

SenáÏ má letos stopku „V‰e si zvládáme sklidit vlastní technikou, sluÏbou nám pomáhá pouze na ãtyﬁi dny v nejvût‰í ‰piãce Ïní druh˘ kombajn na základû dlouhodobé spolupráce. SenáÏ je také sluÏbou, ale v leto‰ním roce s ní nepoãítám, protoÏe máme velkou rezervu z loÀského roku. Ono prodat starou a nechat si novou by bylo fajn, ale není jistota, jak˘ bude rok a jestli se bude prodávat. Pﬁebytky sena jsme

Kvalitní veterináfi nadev‰e „Máme ‰tûstí na v˘borného místního doktora, MVDr. Tomá‰ Halouna, kter˘ nám vy‰etfiuje krávy ultrazvukem na bfiezost, ale kter˘ si také poradí s celou fiadou sloÏitûj‰ích zákrokÛ vã. zlomenin. Navázali jsme se na nûj v dobû, kdy konãil dojen˘ systém. Ve spolupráci s ním dbáme hodnû na prevenci, napfi. pfied odãervováním se nejprve odeberou vzorky, abychom odãervovali cílenû nikoli

Telata jsou jádrem přikrmována jak ve stáji tak na pastvině (foto: Pavla Vydrová)

ukrajinskou firmu a aktuálnû to beru jako zlep‰ující bílkovinnou plodinu, protoÏe její cena je v leto‰ním roce také velmi slu‰ná (po létech stagnace), takÏe jsem se k ní na pár hektarech vrátil. Cílem je prodat ji ne na mnoÏení, ale na zpracování. My ji pro na‰e úãely nepouÏijeme, protoÏe na zkrmování zvífiatÛm musí b˘t tepelnû upravená, ãímÏ se inaktivuje vût‰ina antinutriãních látek, které obsahuje. Proto si v tomto smûru pomáháme hrachem.” Nahrubo nebo najemno „SloÏení smûsi na maãkané jádro si pfiipravujeme sami zpÛsobem „kouknu a vidím” tak, aby tam byla obsaÏena p‰enice, jeãmen, triticale, oves a hrách. âást si namaãkáme sami – tu pro telata – a ãást necháváme sluÏbou (mobilní linkou), ale stojíme si na kvalitû na‰eho vlastního nahrubo namletého. SluÏbou je produkt na v˘stupu jemnûj‰í – víc ‰rot neÏ maãkanina, ale pro ná‰ systém, ve kterém dáváme jádro zvlá‰È (a nemíchá nám ho krmn˘ vÛz, ve kterém se jemnû namleté jádro nabalí na objem), lépe funguje hrub‰í varianta. Doma pouÏívám vlastní maãkaã a nemÛÏu si ho vynachválit a tak jsem ho pofiídil i sem, abych udûlal lep‰í jádro pro telata, protoÏe vloãky mají mnohem vy‰‰í vyuÏitelnost, neÏ jemn˘ ‰rot. JenÏe vût‰í objem pro v‰echny kategorie nezvládneme. Nefie‰íme ani Ïádné rozbory a pfiesné nastavení, dáváme na vlastní instinkt a opût, proã fie‰it

Ve stádě je již celá řada homozygotně bezrohých zvířat, ale rozdíl nepoznáte (foto: Pavla Vydrová)

plo‰nû. Jakmile se nám nûco nezdá a ve stádû se dûje nûco neobvyklého, tak hned voláme veterináfie na konzultaci, aby se problém neroz‰ifiovat a utnul dfiíve, neÏ se rozjede a zpÛsobí zbyteãné ztráty, kter˘m se dalo zabránit. UÏ máme za sebou rÛzné rozbory krví na hladiny vitamínÛ a minerálních látek, ale váÏnûj‰í problémy se nám na‰tûstí vyh˘bají nebo se utnou v zárodku,” pochvaluje si nadstandardní pfiístup veterináfie Martin a je‰tû k problematice o‰etfiování zvífiat doplÀuje: „Dále napfiíklad vyuÏíváme dotaãní titul na welfare a o‰etfiujeme pfiípravkem proti mouchám (Sputop Spot-on) a s ním jsme opravdu maximálnû spokojení, funguje perfektnû.” Porody absolutnû v klidu „Porody probíhají bez problémÛ jak u limuzínek tak u charolákÛ. Je mi líto, kdyÏ musím poslouchat, Ïe nûkdo nechce charolais protoÏe se rodí velká telata a limousine protoÏe je to divoké. Divoká zvífiata nemají ve stádû co dûlat. I tady se na to musíme zamûfiovat a dûlat selekci na temperament a opravdu se to vyplatí. Není mi líto celé rodiny, kdyÏ vidím, Ïe máma blbne a jalovice stejnû tak. Teì uÏ si to mÛÏeme dovolit, protoÏe máme z ãeho vybírat. Samozfiejmû Ïe pfii zakládání chovu to bylo sloÏitûj‰í. A není to jen o temperamentu, sám si selekãní parametry zpfiísÀuji a tím posouvám stádo dál. Dfiív jsme si mohli dovolit brakovat tak pût kusÛ za rok, ale dnes uÏ máme tolik jalovic na obnovu, Ïe to mÛÏe b˘t i tfiikrát více,” pochvaluje si Martin a k tomu dodává: „Hodnû se dívám také na konãetiny, právû na povahu a na reprodukci, i kdyÏ s ní jsou problémy minimální. Bezproblémové porody jsou hlavnû o krmení a o tom b˘t striktní. âlovûku je nûkdy aÏ líto, kdyÏ je vidí, jak pfieÏvykují slámu, ale mají dostateãnû „nasyslíno“ a nic ‰patného se jim nedûje, mÛÏe to mít jen pfiínos. I tak se stane, Ïe se nûkteré krávû narodí 50ti i 60ti kilov˘ kousek. Toho se ale nebojíme, krávy jsou narostlé, mají ‰iroké pánve a tak

Kvalitní matky, kvalitní stádo (foto: Pavla Vydrová)

pomáháme tak jednou za patnáct porodÛ,” popisuje své zku‰enosti s telením Martin a je‰tû doplÀuje: „Moje filozofie je taková, co nejménû se do toho montovat a nechat to na pfiírodû, ale k tomu, aby to probûhlo v pohodû, musí mít zvífiata hlavnû klid. Pfiilep‰ovat senem se zaãíná tak t˘den pfied porodem, aby naskoãilo mléko a start po porodu probûhl bez problémÛ.” Pfiechod b˘kÛ na siláÏ nese rizika „KdyÏ se podívám na odchov plemenn˘ch b˘kÛ, tak jsme prodali 55 limuzínÛ, 10 masn˘ch simentálÛ a pût charolákÛ „ze Selibova”. Na temperament sázíme i v této kategorii, vybíráme jen klidná zvífiata, ta problémová vÛbec do odchovu nejdou. Na‰i b˘ci na odchovnách Ïijí z toho, co si pfiivezli od nás, pfiechod na krmnou dávku na odchovnách je pro nû nároãn˘, protoÏe nejsou zvyklí na kukufiiãnou siláÏ, která s nimi v ãisté podobû nûkdy zacviãí. Poslední rok jsem se tomuto problému hodnû vûnoval. I kdyÏ chápu, Ïe na srovnání mají pfiípravné období, tak ne v‰echna zvífiata se s tím skuteãnû popasují. U nûkter˘ch dojde k acidóze a nastává problém, kter˘ vyfie‰í aÏ antibiotika. Spolupracujeme s OPB Cunkov a OPB Osík. KaÏdá z odchoven má své, na kaÏdé se

dafií nûco lépe a nûco hÛfie, takÏe fiíci, Ïe jedna je ‰patná a jedna dobrá nejde, ale je fajn si udûlat obrázek o tom, co kde a jak funguje. Cunkov je pro nás jednoznaãná jedniãka dojezdovou vzdáleností, protoÏe si rád jezdím zvífiata prÛbûÏnû kontrolovat, tím je pro mû Osík hodnû z ruky, tam mÛÏu jen doufat, Ïe je v‰e v pofiádku. Za sebe bych opravdu uvítal, kdyby se na odchovnách více dbalo na míchání krmn˘ch dávek – kdyÏ siláÏ, tak ale spoleãnû se senáÏí a senem, nikoli oddûlenû, protoÏe zvífiata z chovÛ, která nejsou na siláÏ zvyklá, by podle mû prospívala lépe. Je to ãistû mÛj názor a nûkdo s ním nemusí souhlasit. MoÏná je to námût do ‰ir‰í diskuse.” Adrenalin mám rád „Na odchovny rozhodnû nechci a nemÛÏu zanevfiít, srovnání s vrstevníky je velmi dÛleÏité, dûlá to jméno a ãest chovu, kdyÏ se povede pûkné zvífie a pfiedvede se pfied kupce. Odchov je stále více finanãnû nároãn˘, zcela logicky, takÏe si teì vÏdy rozmyslím, ktefií (nejlep‰í) b˘ci na odchovnu pÛjdou a které (kolik) zvládnu doma. Otázkou je, kolik se mi v˘hledovû vyplatí udûlat b˘kÛ za rok, vzhledem ke zvy‰ujícím se cenám v‰eho se asi zcela oprávnûnû zdvihne i cena za krmn˘ den na odchovnû, do toho rostou ceny masa, nûjak˘ v˘razn˘ nárÛst

ního inspektora, Ing. Karla ·imáka, i ﬁeditele plemenné knihy, pana Kopeckého, tak Zbyndi Ha‰pla, kter˘ nám tu dûlá poradenství i zahraniãních delegací. Podle nich je to ‰koda, Ïe se v˘stav neúãastníme a já to vím – zvíﬁata na to mají, ale my bohuÏel ne,” smutnû konstatuje Martin situaci: „Kladnou odezvu máme ale na‰tûstí i bez v˘stavnictví, kupci se vracejí a máme od nich zpûtnou vazbu, Ïe jsou s na‰imi b˘ky spokojení, to nás tû‰í.”

Stáj - bývalá OMD - dostala novou střechu, větrací štěrbinu a variabilní zábrany (foto: Pavla Vydrová)

poptávky po plemenn˘ch zvífiatech a b˘cích se pfiedpokládat nedá, takÏe se asi vyplatí zvífiata dokrmovat a realizovat na jatkách víc, neÏ je dávat do odchovny ve vût‰ích poãtech a ãekat na zázrak. Kupci urãitû nebudou akceptovat v˘raznû vy‰‰í ceny b˘kÛ, to oãekávat nelze,” zam˘‰lí se nad aktuální situací v odchovu Martin a uzavírá pozitivním doznáním: „Ale adrenalin na draÏbách mám rád a také jde o kontakt s chovateli – jde o setkávání se a diskutování a v tom jsou odchovny nenahraditelné, takÏe jim urãitû zÛ-

stanu do jisté míry vûrn˘ a na‰e nejlep‰í zvífiata také.” V˘stavnictví je na‰e Achillova pata „Vnímám to tak, Ïe by to bylo potfieba, Ïe by to bylo dobfie a Ïe by tím ãlovûk udûlal pro jméno chovu opravdu hodnû moc. JenÏe jsme tu v pár lidech, práce na sebe navazují a není prostor zvífiata dostateãnû pfiipravit, ani kam je na tu pfiípravu umístit. âímÏ se nechci vymlouvat, je to hol˘ fakt, tohle zatím nezvládáme. Pfiitom známe pohled jak na‰eho dvor-

Kolektiv zaměstnanců ZD Selibov (foto: archiv společnosti)

Inseminaãní b˘ci minulosti i souãasnost „Zmínit mohu je‰tû bezrohost, na kterou ‰lechtíme opravdu hodnû a velká ãást na‰ich jalovic i ãást krav je uÏ dnes geneticky bezroh˘ch homozygotÛ, ãímÏ ale rohatost rozhodnû nezatracuji, v‰e si bedlivû hlídám a jedeme oba smûry. Teì bezrohost táhne a tak jsme se pouze pfiizpÛsobili souãasnému trhu, je to Ïádané i lépe zaplacené, ale vracím mezi zvífiata rohatost – na homozygotky rohatého b˘ka apod. To se ostatnû mÛÏete podívat do tabulky vyuÏívan˘ch b˘kÛ, ktefií jsou bezrozí a ktefií rohatí. Máme tedy velk˘ v˘bûr rÛzn˘ch pÛvodÛ a kupec si u nás – troufám si fiíct – vÏdy najde to, co právû potfiebuje. Jestli je to vût‰í nebo men‰í rámec, mléko nebo maso. Vybírám inseminaãní b˘ky právû i podle tohoto klíãe, abych mûl v nabídce od kaÏdé varianty nûco. S dvorním guru Zbynìou Ha‰plem se v tomto ohledu docela shodneme,” pochvaluje si Martin spolupráci a rovnou vyzdvihne také aktivitu Karla ·imáka, kter˘ dûlá na chovu inspektora kontroly uÏitkovosti: „Jsem absolutnû spokojen˘, vyjdeme si navzájem se v‰ím vstfiíc, on má limuzíny v oku a i na ostatní plemena se umí podívat. Ale vzpomínám i na pana Ing. âepeláka, kter˘ sem jezdil na zaãátku a pomáhal nám to tu rozjet.” Nejsem typick˘ „masÀák” spí‰ polafi „Já si nepfiipadám jako typick˘ „masÀák”, neumím na první dobrou vyjmenovat pÛvody v‰ech zvífiat ve stádû, nemám na to

mozkovou kapacitu. Asi tam mám moc vûcí najednou, vzhledem k tomu, ãemu v‰emu se tady na podniku vûnujeme – polafiinû, speciálním plodinám i loukám. Se suchem bojujeme stejnû jako vût‰ina zbytku republiky, ale pomáháme si tím, Ïe dûláme cca po pûti letech pravidelné a totální obnovy. Nedesikujeme, pouze louku rozoráme, rozmetáme hnÛj a NPK, osejeme vyzkou‰enou travní smûsí, která do na‰ich podmínek funguje. Následnû je‰tû dohnojíme a vápníme (cca 1x za pût let) a staráme se o louky jako o na‰e zlato a stfiíbro. Stejnû tak dûláme pravidelnou údrÏbu meliorací, která se provádí kaÏd˘ rok a to také moc lidí nefie‰í. KaÏdoroãnû nás to pfiijde tak na 50 tisíc, ale vyplatí se to, lep‰í neÏ díky zanedbání údrÏby pfiijít o ãást úrody na postiÏen˘ch pozemcích,” popisuje své zku‰enosti s obnovou pozemkÛ i melioracemi „polafi” a dodává: „Obnovy jsou základ, bez nich podle mû nelze chovat masn˘ dobytek úspû‰nû. Pouh˘ pfiísev jsou vyhozené peníze, ale chápu, Ïe jsou pozemky, které rozorat nelze a jiné fie‰ení není. Za mû je velk˘ rozdíl, jestli mám z hektaru 15 balíkÛ nebo jeden.” B˘ci, b˘ci, b˘ci a b˘ci... „KdyÏ zavzpomínám na limuzínské b˘ky a vypíchnu ty, co si tady fakt sedli, tak to byl napfiíklad Mateo PP (ZIL 146) nebo Rex PP (ZLM 453) – po nûm byly nádherné

Ing. Martin Kouba – ředitel, zootechnik, agronom a mechanizátor v jedné osobě se stádem ZD Selibov (foto: Pavla vydrová)

jalovice, klasika v univerzálovi Bavardage (ZLM 057) a je‰tû Armoric (ZLM 056) ze star‰í francouzské genetiky. U charolais byl super Pinay (ZCH 809) – toho jsem pouÏíval hodnû doma na chovu, pak Virgil P (ZTI 085), Bastion (ZTI 889), Epernay (ICH 426). U simentálÛ bych vypíchl z minulosti Columba PP (ZSI 719) a v souãasnosti Jericha P (ISI 138) a Las Vegase PP (ISI 692). Ale z toho v˘ãtu, na kter˘ se mÛÏete podívat v tabulce, nebyl Ïádn˘ b˘k vyloÏenû propadák, v‰ichni si u nás nûjak˘m zpÛsobem sedli a pomohli chov dostat dál, nebo roz‰íﬁit nabídku. Na zaãátku tabulky vidíte jména prvních b˘kÛ, po kter˘ch byla embrya a tedy základ na‰eho stáda vybudovan˘ na trojlístku Neuf

(ZLI 400), Vertige (ZLI 834) a Diamant (ZLI 923),” vyjmenovává Martin b˘ky, ktefií odvedli na chovu nejvût‰í kus práce. Za mû je‰tû, pokud se chcete podívat na b˘ky podrobnûji, zadejte jejich jméno nebo státní registr do vyhledavaãe plemenné knihy na svazovém webu: https://db.cschms.cz/ Bez projektÛ aneb za své „Jsem rád, Ïe mám kolem sebe rozumné lidi v pfiedstavenstvu, vy‰li mi vstfiíc a nikdo nemá problém se soubûhem mé práce s chovem doma. Máme nastavená pravidla

Na ZD Selibov si zakládají na pravidelných obnovách TTP a je to znát (foto: Pavla Vydrová)

titulÛ jsem pomûrnû rád za welfare, toho jsme se fakt chytli a vychází nám to jak na ustájení a na ‰kolku pro telata, tak na „mouchy” i na odãervování a je to pﬁíjemn˘ bonus.”

Charolaiská matka s mladým býčkem (foto: Pavla Vydrová)

a ta fungují, ale uvûdomuji si, Ïe ne v‰ude by to bylo moÏné, sedût takto na dvou Ïidlích. Pfiitom dnes uÏ by mû asi uÏivil chov doma, ale nevidím zatím dÛvod, proã z druÏstva odcházet. Pomohl jsem tady tomu na nohy, je to takové moje dal‰í dítû (ãtyfii holky mám doma ), vypiplané a vymazlené a cítím odpovûdnost jednak vÛãi klukÛm, ale i vÛãi zvífiatÛm. Máme toho za sebou pomûrnû hodnû. Opravili jsme v‰echny stfiechy, stáje – nûkteré víc a nûkteré ménû, vyasfaltovala se ãást areálu a pfiíjezdov˘ch cest a v dal‰ích opravách chceme pokraãovat tak, aby to tu mûlo postupnû nûjakou kulturu. Pfiitom chceme je‰tû vracet lidem nároky vzniklé po revoluci, které nikdo nefie‰il, ale byl bych rád, aby se to i v tomto ohledu dalo

postupnû do pofiádku,” vysvûtluje mi svou vizi budoucnosti Martin a je‰tû upfiesÀuje: „V‰echny stroje a opravy máme za své, protoÏe nejsme v ekologii, tak jsme nikdy na nic moc nedosáhli – neposbírali potfiebné body. A kdyÏ jsem vidûl, jak daleko jsme pod ãarou, tak uÏ to poslední roky ani nezkou‰íme. Jsou to pro nás vyhozené peníze za projekt. Co si vydûláme, to mÛÏeme investovat zpût. Samozfiejmû obãas vyuÏíváme úvûry, kdysi nám vy‰el projekt na nákup pozemkÛ, ale ostatní je jen ze zisku. Na zaãátku, kdyÏ jsme se tro‰ku vyhrabali z mínusov˘ch ãísel, jsem uvaÏoval o vybudování vzdu‰né nové stáje, ale nikomu z pfiedstavenstva se do toho moc nechtûlo a tak radûji investujeme do polí neÏ do budov. Z národních dotaãních

Areál ZD Selibov z ptačí perspektivy (foto: archiv společnosti)

Karmínov˘ Kramer „Tfii ãtvrtiny úspûchu jsou kvalitní zamûstnanci, zbytek organizace práce a podpora ze strany pfiedstavenstva a revizní komise. SnaÏím se k polím v podniku chovat jako k vlastním a po tûch letech mÛÏu fiíct, Ïe kdyÏ se k nim ãlovûk chová slu‰nû a vûnuje se jim, tak se to úroãí a je z toho radost. A obãas je potfieba udûlat si je‰tû „vût‰í” radost. I kdyÏ je ná‰ vozov˘ park pomûrnû skromn˘ a nákup fie‰íme aÏ ve chvíli, kdy nûkter˘ stroj dosluhuje, tak aktuálnû jsme si pofiídili nov˘ manipulátor Kramer v netypické karmínovû ãervené barvû. Aneb, proã mít to co ostatní, kdyÏ si mÛÏu barviãku vybrat a to je‰tû uvidíte, co nám stojí pod stfiechou doma!” Usmívá se potutelnû Martin v roli mechanizátora a já jsem uÏ teì zvûdavá, co to bude... Martin Kouba má velké ‰tûstí v tom, Ïe se mÛÏe na své spolupracovníky stoprocentnû spolehnout a i kdyÏ není na podniku fyzicky pfiítomen, tak si práci sami najdou a fungují. Díky tomu si mÛÏe dovolit odjet i jednou za rok na dovolenou. V dobû, kdy dokonãujeme tuto reportáÏ autorizací textu, se uÏ chystá na zaslouÏenou dovolenou do Chorvatska. Ráda bych mu popfiála, aby si ji maximálnû uÏil, zrelaxoval a nabral sílu na dal‰í mûsíce a roky svého pÛsobení v ZD Selibov. Myslím si, Ïe na nûj mÛÏe b˘t pfiedstavenstvo podniku py‰né, protoÏe je obdivuhodné, co dokázal vytvofiit témûfi z niãeho jen pílí, chutí a zdrav˘m selsk˘m rozumem. V dobû, kdy budete ãíst tyto fiádky, bude uÏ zase v plném pracovním nasazení, obûma nohama ve sklizních sena a s netrpûlivostí a zvûdavostí oãekávat leto‰ní v˘nosy v‰ech tûch (neuvûfiiteln˘ch) plodin, které na podniku pûstují. TakÏe v˘nosÛm a pfiírÛstkÛm zdar a sílu!

REPORTÁŽ Z CHOVU: Chovatel/farma: Ing. Martin Kouba Pomocníci: rodina Obec: Žďár Okres/kraj: Písek/Jihočeský Nadmořská výška: 290 m n. m. Chované plemeno: LI, CH, MS Členem svazu: od roku 2009 V plemenných knihách: LI, CH, MS Základní stádo: 23 matek Plemenitba: 100% inseminace Zemědělská půda: cca 85 ha Systém hospodaření: konvenční

Otec a syn Koubovi

Dvû plus dvû na zaãátku „Na na‰em hospodáfiství, typickém jihoãeském statku obdélníkového pÛdorysu, mûli rodiãe i v dobách, kdy zde je‰tû operovalo Jednotné zemûdûlské druÏstvo, jednu krávu, která se klasicky dojila. KdyÏ jsem ale zaãal chodit na ‰kolu a otec byl v té dobû zvolen starostou obce, nebylo najednou ãasu nazbyt a tak jsme od hospodafiení upustili. Na vysoké ‰kole jsem se rozhodl zkusit to znovu a koupil jsem první dvû charolaiské krávy od Ing. Pavla Kozáka a k nim záhy pfiibyly dvû limuzínské jalovice. Jedna se moc nepovedla, to byla bfiezí Francouzka za velké peníze, která dala jen jedno tele a pak uÏ nic, takÏe musela b˘t vyfiazena. Zato druhá se povedla velmi, tu jsem vydraÏil na Cunkovû z chovu Farmy Kali‰tû Ing. Papáãka, ta nebyla zdaleka tak drahá jako Francouzka a je na na‰em chovu dodnes,” pochvaluje si Martin nákup konkrétního zvífie z jedné z nejznámûj‰ích limuzínsk˘ch farem v âechách a pokraãuje: „Je to veteránka na jedenácti telatech. Je men‰í, ale krásnû v mase – taková typická „Papáãkovka” po Cacaovi (ZLM 230), jehoÏ dávky dováÏela Bursia s.r.o. a myslím, Ïe

Limousine, charolais a masn˘ simentál ze Îìára Ing. Martin Kouba: Bez rodinného zázemí by to ne‰lo Po dopoledni stráveném na ZD Selibov se pfiesouváme do jen pár kilometrÛ vzdáleného Îìáru, odkud Ing. Martin Kouba pochází a kde hospodafií a Ïije spoleãnû s rodiãi, Ïenou a ãtyfimi dcerami. Poãasí nám pfieje, je krásn˘ sluneãn˘ den a i kdyÏ pfiedpovûì na odpoledne hlásí pfieháÀky, tajnû doufám, Ïe se pfiiÏenou aÏ ve chvíli, kdyÏ uÏ budu spokojenû s hromadou materiálu a fotek odjíÏdût smûrem k domovu. Je‰tû pfied tím ale pfiijímám milé pozvání na v˘teãn˘ obûd paní domu, která je velkou oporou svému manÏelovi. Mezi povídáním stihneme také v˘bornou kávu a nad˘chanou bábovku, jejíÏ recept je rodinn˘m stfiíbrem po babiãce. To se to povídá, kdyÏ panuje klid a pohoda, kterou pozdûji vidím i ve stáji a na pastvinû a je mi jasné, Ïe má své kofieny uÏ v kuchyni. V‰e má svÛj fiád, pravideln˘ rytmus a zdrav˘ stereotyp, díky kterému mÛÏe v‰e fungovat tak jak má a rodina si pak mÛÏe dovolit uÏívat i takové chvilky a radosti jako baletní ãi klavírní vystoupení dcer, spoleãnou dovolenou nebo tfieba závûr taneãních – vûneãek, na kter˘ se v‰ichni tû‰í a kter˘ je ãeká veãer – krásné ‰aty jsou uÏ pfiipravené a holky se evidentnû moc tû‰í. Tak pojìme na povídání, aÈ nezdrÏuji pfiípravy na takovou událost!

Pohled na statek a areál farmy rodiny Koubových (foto: archiv rodiny)

má na Kali‰ti dodnes vrstevnici po stejném otci. Jejich dlouhovûkost je neuvûfiitelná. A kdyÏ vezmu v úvahu, Ïe z tûch jedenácti telat desetkrát zabfiezla napoprvé, tak je to z její strany obdivuhodn˘ v˘kon. Naposledy zabfiezla napodruhé a asi bude mít seãteno, protoÏe po ní máme uÏ celou rodinu a potfiebuji omladit stádo. V zástupu na její místo ãekají dal‰í. Pfiitom kdyÏ se na ni ãlovûk dívá, tak by nefiekl, co v‰echno má za sebou, protoÏe na svÛj vûk nevypadá. Ta se prostû povedla.” Pade na pade „Dal‰í scénáfi byl hodnû podobn˘ tomu na podniku. K vybudování základního stáda jsem se dostal

také pfies embryotransfer, kter˘ probíhal dva roky na kfiíÏenkách a ãestrech a opût ve spolupráci s Bovetem a Ing. Kozákem. Ve chvíli, kdy uÏ jsem pfiíjemkynû nepotfieboval, prodal jsem je a pokraãoval v 100% inseminaci. Stádo je v souãasné dobû zcela bez kfiíÏenek, v‰echny matky jsou ãisté limuzínky, ‰arolaãky nebo masné simentálky. Obrat stáda je striktnû uzavfien˘. Tady je to ale pestfiej‰í, nepfievaÏují limuzínky jako v Selibovû, ale jsou v pomûru 50:50 s charolais. Poslední simentálské jalovice, která je na chovu, se nechci zbavovat, protoÏe její máma byla perfektní, a i kdyÏ si to zbyteãnû komplikuju, má tady její dcera své místo,” obhajuje posled-

pustil. A zmíní je‰tû obnovy TTP, kter˘m se také vûnují intenzivnû: „Tím pak ãlovûk zjistí, Ïe mu staãí tﬁetinová v˘mûra, kdyÏ se porostÛm vûnuje a pravidelnû obnovuje.”

Martin Kouba, jeho žena Jitka a dcery Míša, Nikolka, Karolínka a Andrejka (hádejte, kdo vybíral barvu vleku) (foto: archiv rodiny)

ní mohykánku MS ve stádû Martin a doplÀuje, Ïe je na chovu aktuálnû 55 ks z toho 23 matek a zbytek jsou jalovice, telata a dva mladí b˘ãci. Cunkov, Osík, doma „Doposud jsme dávali v‰echny b˘ky na odchov do odchoven a to z 90 % na Cunkov a z 10 % na Osík, ale v souãasné dobû jsme si nechali dva první b˘ky do ãtvrtého turnusu doma. Jednoho charoláka a jednoho limuzína. Je to na zkou‰ku, jestli to zvládneme pfiipravit a pfiedvést jak se má,” prozrazuje mi nov˘ zámûr Martin Kouba. Zatím odchovali s pfiídomkem „ze Îìára” 24 limuzínÛ, 15 charolákÛ a 3 simentály: „Já si stojím za inseminací, je to pracnûj‰í, ale opravdu se mi tato cesta vrací v podobû b˘kÛ prodan˘ch na odchovnách a vracejících se kupcÛ, ktefií chtûjí na‰e b˘ky, protoÏe si mohou vybrat z více variant a my jim to mÛÏeme nabídnout,” pochvaluje si Martin a pfiidá obavu: „Nûkdy mám tro‰ku strach, Ïe nebude o b˘ky zájem. KaÏdé plemeno si prochází jednou za ãas obdobím, kdy se prodává hÛfi, pak hodnû záleÏí na pÛvodu zvífiat.” Pozemky a plodiny „Farma hospodafií na cca 85 hektarech s tím, Ïe vût‰inu po-

zemkÛ máme v pronájmu. Dfiíve patfiilo ke statku necel˘ch tfiicet hektarÛ, nûco se nám podafiilo pfiikoupit, ale i tak je pfieváÏná ãást z nájmÛ. V reÏimu konvenãního zemûdûlství dûláme zejména p‰enici, fiepku, ozim˘ jeãmen a na‰e specialitka, kterou pûstujeme asi dva v republice, je fiefiicha setá. Klasicky jedeme svazenku – jako na Selibovû – a v leto‰ním roce je‰tû dal‰í specialitu a tou je ptaãí noha (seradela), coÏ je takov˘ zvlá‰tní druh luskoviny,” vysvûtluje mi nad‰en˘ pûstitel, do ãeho nového Ïe se to

Holky do tahu „I doma máme svÛj vlastní kontejner, dávky vybíráme také ve spolupráci se Zbynìou Ha‰plem (Naturalem) a inseminace probíhají pod taktovkou Reprogenu,” vyjmenovává aktivity chovatel a smûjeme se, Ïe v pÛl desáté dojede inseminaãní technik na podnik a ve tfii ãtvrtû uÏ inseminuje ve Îìáfie. Vy‰etfiení bfiezosti se provádí ultrazvukem – vût‰inou jednou za mûsíc a se stejn˘m doktorem jako v Selibovû: „I odchov je stejnû jako na podniku kontinuální. Tady na farmû mi se v‰ím pomáhá otec, kter˘ je dÛchodového vûku a tak si tady s tím spoleãnû hrajeme... TaÈka dostane plán dne, ãím a co se bude inseminovat a v‰e pohlídá, coÏ je k nezaplacení. Stejnû tak se stará o stáj – novou halu, kterou se nám podafiilo vybudovat za statkem – vyhrnování, nast˘lání i krmení, to v‰e dûlá pfieváÏnû on. Je to velká pomoc. V traktoru uÏ ho ale ze zdravotních dÛvodÛ moc pfietûÏovat nemÛÏu, takÏe za volantem velk˘ch strojÛ to musím zvládnout já nebo nejstar‰í dcera Michaela. Ta studuje tfietím rokem stfiední zemûdûlskou ‰kolu v Písku, v traktoru je jako doma a moc jí to baví. Mí‰a mi pomáhá odvá-

Ze stáje se zvířata přesouvají do pastevního areálu v bezprostřední blízkosti farmy (foto: Pavla Vydrová)

Ïet od kombajnu, obracet – prostû to, co uÏ nestíhám sám. Mlad‰í dcery jsou Nikolka, Karolínka a nejmlad‰í Andrejka. KdyÏ je potfieba, pomáhají mi v‰echny,” chválí hrd˘ tatínek a pokraãuje ve v˘ãtu zásluh rodinn˘ch pfiíslu‰níkÛ: „Holky se o chov a práce na nûm zajímají a baví je to. Táhneme za jeden provaz a jinak to na farmû ani nejde, je to na‰e Ïivobytí. O blaho rodiny se stará manÏelka Jitka, která udrÏuje takové zázemí, aby to mohlo v‰echno fungovat a v‰e se dalo stihnout. Potfiebuji jezdit s ãistou hlavou do práce a z práce zase domÛ, takÏe o ve‰ker˘ chod domácnosti a starost o ‰kolu a krouÏky dcer má pod palcem manÏelka. S dopravou to u nás není ideální, takÏe funguje jako taxíkáfi. ZároveÀ se stará o administrativu a vede úãetnictví farmy.” Organizace stáda „B˘ci jdou témûfi v‰ichni do odchoven, jalovice zÛstávají (zatím) do obratu stáda, i tady uÏ ale naráÏíme na kapacitní strop a ãeká nás v dohledné dobû první prodej. Do nedávna jsme tu mûli je‰tû pár kfiíÏenek a kombinovali jsme je s belgick˘m modr˘m nebo wagyu a právû k úãelÛm v˘krmu a realizace masa jsme si pofiídili zrací box. Máme ho ale zatím ãistû pro potfieby rodiny – maso dál neprodáváme. Nemáme na to ãas, ani to není vize blízké buducnosti,” vysvûtluje mi Martin a pokraãuje: „Maso zrajeme ve visu such˘m zráním kolem tfiiceti dnÛ. Rozbouráme a pak si uÏí-

Na farmě je na rozdíl od Selibova poměr limousine ku charolais vyvážený (foto: Pavla Vydrová)

váme,” smûje se a popravdû pfiiznává: „Zatím nejvût‰í gurmánsk˘ záÏitek bylo 50% wagyu na ãeské strace. I kdyÏ si rádi pochutnáme na limousine i charolákovi, tak tohle musím fiíct zcela upfiímnû, Ïe byla zatím nejvût‰í pecka. Od té doby mám vzadu v hlavû zavrtaného malého ãervíka zkusit wagyu v ãistokrevné podobû. Jak jste asi poznali, rád zkou‰ím nové vûci a i to wagyu je okrajové a exotické, tak mi to nedá nad tím nepfiem˘‰let. Uvûdomuji si ale, Ïe je to dost odli‰né od chovu charolais, takÏe jde o to, aby to fungovalo i ve stáji. Zatím je to jen my‰lenka, se kterou si pohrávám, uvidíme v budoucnu. Bourárnu máme kaÏdopádnû koncipovanou tak, Ïe by se kdykoli dala vyuÏít i na komerãní úãely. Domácí poráÏku nedûláme, necháváme si kusy porazit na jatkách, ve ãtvrtích pak zrajeme doma a sluÏbou

Na farmě jsou rohatá i bezrohá zvířata (na snímku vpředu homozygotka po Indusovi PP, ZLM 881) (foto: Pavla Vydrová)

nám bourá maso fiezník. Doladit musím je‰tû dopravu ãtvrtí do boxu, protoÏe to je jen na muÏské síle a to není ideální.” Otevfiená vrata „Nejstar‰í Mí‰a, která se nebojí sednout do jakéhokoli stroje – i kdyÏ si pak dûlají sousedi legraci, Ïe nám jezdí stroj bez fiidiãe, protoÏe je drobné postavy – by ráda pokraãovala ve studiu na V·, tak uvidíme, jak jí to bude bavit dál. Holky do niãeho netlaãím. Tady mají vrata otevfiená, kdyÏ bude chtít nûkterá z nich pokraãovat, budu jedinû rád a v koutku du‰e doufám, Ïe to tak jednou bude. âlovûk na tom dûlá cel˘ Ïivot, opravuje, investuje a zvelebuje, takÏe zcela logicky by mi bylo líto, kdyby to mûlo zÛstat „ladem”. KdyÏ si vzpomenu na ten neutû‰en˘ stav po revoluci, kdyÏ nám statek vraceli do vlastnictví, to

Mačkané jádro, chlouba chovatele (foto: Pavla Vydrová)

byla skoro ruina, protoÏe se sem za komunistÛ neinvestovala ani koruna. âlovûk má ale o to vût‰í radost z toho co v‰echno se mu uÏ podafiilo opravit a vybudovat. Samozfiejmû Ïe je pofiád co zlep‰ovat, ale z nejhor‰ího uÏ jsme venku. Teì uÏ je to víceménû pro radost,” pochvaluje si spokojen˘ hospodáfi. Investice bez dotací „Krmení je také hodnû podobné systému v Selibovû, jen tady dáváme vy‰‰í podíl sena neÏ senáÏe a i tady bych se v budoucnu rád vrátil pouze k senu, protoÏe uÏ máme vyfie‰ené jeho skladování. KdyÏ se ale je‰tû vrátím na úpln˘ zaãátek, kdy tu byl jen star˘ chlév, ve kterém se v‰echno muselo dûlat ruãnû, bylo mi tenkrát jasné, Ïe buì budu dûlat pár kusÛ jen jako koníãka, nebo to musím vymyslet jinak. Tak jsme v roce 2014 postavili na úvûr zimovi‰tû, protoÏe jako ãtyfiista‰edesát˘ náhradník jsem rezignoval na projekty. Stáj je dimenzovaná na 50 ks a myslím si, Ïe má opravdu vysokou úroveÀ, takÏe holky se mají velmi nadstandardnû. No a v roce 2018 se podafiilo pfiistavût sklad na seno a slámu tak, aby bylo v‰e pod stfiechou a v bezprostfiední blízkosti stáje. Dfiíve jsem mûl sklad vzdálen˘ 8 km a to bylo velmi nároãné na manipulaci a pfiejezdy. Radûji vûnuji ãas rodinû, neÏ takov˘m zbyteãn˘m procesÛm,” vysvûtluje mi svÛj pohled na investice Martin a spokojenû doplÀuje: „Dnes uÏ je

cel˘ areál zveleben˘, ale ze zaãátku jsem mûl z velk˘ch investic logicky obavy, protoÏe kdyÏ se zaãíná na pár kusech, tak není jistota, Ïe se investice vrátí. Teì uÏ je pln˘ stav, stádo si na sebe vydûlá a tak uÏ vûfiím, Ïe to bylo správné rozhodnutí a Ïe to zvládne. A zase se vracím k tomu zázemí rodiny, bez toho by to ne‰lo. Jak ze strany mé Ïeny, tak ze strany obou rodiãÛ, zejména otce. Díky nim mÛÏeme v klidu a bez obav odjet na dovolenou a tu si uÏít. Samozfiejmû ãlovûk stále pfiem˘‰lí, jak si práci usnadnit, ale kdyÏ se vûnujeme je‰tû i rostlinné v˘robû, tak je to sloÏitûj‰í,” fiíká Martin, kter˘ uÏ se tû‰í na leto‰ní dovolenou, která ho ãeká v dobû, kdy se dokonãuje Zpravodaj pfied tiskem: „Kromû Ïní, které jsou u nás otázkou sluÏby, si v‰echno dûláme sami spoleãnû s nejstar‰í dcerou, údrÏbu okolí domu má pak na starost zbytek rodiny.”

Vozov˘ park „Stroje mám doma lehce pfiedimenzované, protoÏe tím, Ïe se v‰e dûlá po práci, tak to musí frãet a musím se na nû spolehnout, Ïe do nich sednu a nebudu fie‰it stále nûjaké opravy. Samozfiejmû jsem témûfi jako kaÏd˘ zaãínal na star˘ch strojích na inzerát, ale z toho jsem uÏ vyrostl, kdyÏ jsem neustále leÏel pod tím a nûco opravoval. Ale tak to prostû bylo, na nic jiného ani nebyly peníze a tehdy byla jednoznaãnou prioritou stáj. Na druhou stranu to s vozov˘m parkem nepfieháním, nepotfiebuji mít poslední v˘stfielky trhu a superstroje a „chlubit“ se nûãím, co si na sebe na farmû nevydûlá,” tvrdí Martin. Pfiísnûj‰í metr „Teì uÏ si mÛÏeme dovolit pfiísnûj‰í metr na matky z pohledu selekce. Ve stádû se setkáte s rohat˘mi i bezroh˘mi zvífiaty – je to tak pÛl na pÛl rohaté a bezrohé. Jedna kráva je potvrzená homozygotka a teì uÏ je provûfien˘ch asi pût nebo ‰est homozygotnû bezroh˘ch jalovic. Ale drÏím zámûrnû oba smûry, aby zÛstalo ve stádû maso, jak se fiíká. I kdyÏ já u tûch bezroh˘ch zvífiat (alespoÀ u nás na farmû) nevidím z tohoto pohledu problém,” míní Martin a já mohu potvrdit, Ïe v‰echna zvífiata jsou kapacitní a pûknû osvalené kuliãky: „U nás kdyby ãlovûk nevûdûl, která to jsou, tak je ve stádû na první dobrou nepoznáte. Nijak se to u nás neprojevuje. Proto na homozygotky dáváme rohaté b˘ky. Znám

Seno je podle Martina nedoceněné, zakládá si na jeho kvalitě i uskladnění v suchu (foto: Pavla Vydrová)

problémy, které mohou nastat, kdyÏ se ‰lechtí pfiíli‰ jednosmûrnû, takÏe si to opravdu hlídám a musím zaÈukat, zatím je to bez problémÛ.” V‰echny je umíme nakrmit „Mám rád jak charolais, tak limousine tak masného simentála, v‰echny je umíme nakrmit, v‰echny je umíme „udûlat”, nevidím Ïádné zásadní rozdíly, ve kter˘ch by bylo jedno plemeno v na‰ich podmínkách lep‰í neÏ druhé ãi tfietí. Nemáme problém u Ïádného z nich ani s povahou, ani s porody ãi reprodukcí. Charolské krávy mají vût‰í telata, ale matky mají o metrák víc neÏ limuzínky, takÏe mû to pfiijde adekvátní. Zase se bavíme o podobné dietû jako na podniku, takÏe problémy s telením nejsou. Dfiív jsem porody hodnû hlídal a mûl jsem strach je nechat bez dozoru, ale dnes uÏ to hodnû nechávám na nich. Pfiitom nepouÏíváme Ïádná ãidla, protoÏe v tom mnoÏství jaké máme, to musíme zvládnout i bez toho a je to jen o kvalitní pfiípravû. Máme podobn˘ systém vedení evidence ve stáji, kde je na tabulích vidût, co se chystá. Po inseminaci máme pfiehled o termínech, i kdyÏ zpravidla holky pfiená‰ejí – tak z 90 % urãitû. Jen jednou se nám stalo, Ïe musela jedna charolaiská jalovice podstoupit císafisk˘ fiez, protoÏe mûla problém s otevíráním porodních cest, ale pak uÏ dala v‰echny telata bez problémÛ. Zdravotní problémy se nám na‰tûstí vyh˘bají (musím zaÈukat). VyuÏíváme dotace na welfare – odãervujeme dvakrát do roka (také proti rozboru), dûláme ‰kolkov˘ systém odchovu telat i opatfiení proti hmyzu. Také tady vyuÏíváme v˘robek Spot on, kter˘ se aplikuje na kÛÏi (do oblasti pátefie) zvífiat a ze zku‰enosti vím, Ïe staãí o‰etfiit tak cca 50 % stáda a je klid a u‰etfií se náklady. Letos se muselo zaãít s tímto o‰etfiením pomûrnû brzy, asi mouchy nevymrzly pfies mírnou zimu. Garantuje se funkãnost zhruba mûsíc, ale vydrÏí déle, i kdyÏ po tfiech t˘dnech úãinnost zaãne klesat. U nás staãí aplikace dvakrát za sezónu, aby se prodlouÏila doba funkãnosti,” popi-

Senem a jádrem se krmí uvnitř, ale siláž do stáje nesmí, na tu si musí zvířata chodit do prostoru za stájí (foto: Pavla Vydrová)

suje mi Martin svou zku‰enost s pfiípravkem proti hmyzu a dodává: „Neklidná zvífiata nemám rád, co dovedou mouchy se stádem udûlat moc dobfie víme a uÏ to zaÏívat nechceme. Îádn˘ jin˘ v˘robek jsme nevyzkou‰eli, ale s tímto jsem maximálnû spokojen˘.“ SenáÏ se krmí mimo stáj „Telata mají k dispozici seno plus maãkané jádro a odchováváme je klasicky ‰kolkov˘m zpÛ-

Dva čekatelé na výběr do plemenitby ve čtvrtém turnusu (foto: Pavla Vydrová)

sobem. Také je vãas zvykáme na elektrick˘ ohradník i to i v zimû formou malého v˘bûhu tak, aby se hlavnû b˘ci v novém chovu chovali slu‰nû a nedûlali nám ostudu. SenáÏ se vybran˘m kategoriím nekrmí na krmnou chodbu ve stáji jako seno a jádro, ale mimo stáj, kam si na ní zvífiata musí dojít. Nechci, aby nám stáj vonûla senáÏí, chci zachovat vÛni sena a slámy, tak jak to bylo na zaãátku,” vysvûtluje mi zámûr krmení senáÏe mimo stáj Martin a je‰tû si pfiisadí: „Seno je podle mû naprosto nedocenûné. ZáleÏí jen na mnû, jak udûlám krmení kvalitní, jestli ho zvládnu v tu pravou chvíli tak, aby mûlo co nejvy‰‰í nutriãní hodnotu a to aÈ je to seno, senáÏ, nebo sloÏení jádra v dobrém pomûru. A základ? Zase se vracím ke klidu ve stáji, k ãistotû, dobfie vûtratelnému prostoru, dostateãném prostoru k odpoãívání, pak nastláno a pfiihrnuto a je to!” Míní Martin a je‰tû

I uvnitř stodoly, která je nad úrovní pastviny, stála v roce 2013 voda (foto: Pavla Vydrová)

mi nelíbí, Ïe se na odchovnách pfiedvede v‰echno i to, co k tomu evidentnû není. Je to pak ostuda chovatele, Ïe si to neohlídal a s odchovnou pfiedem nevyfiíkal, ale mûl by to b˘t i zájem ze strany odchoven chovatele informovat, Ïe má zvífie problém a Ïe to mÛÏe skonãit ‰patnû. Nyní si dûlám vût‰í kontrolu pfied v˘bûrem b˘kÛ a kdyÏ je dle mého názoru za hranou, tak ho vÛbec dál nepustím.”

Otec Martina se svými svěřenkyněmi – bez jeho pomoci by to šlo jen velmi těžko (foto: archiv rodiny)

doplÀuje: „I tady se kydá cca jednou za sedm dní s jedním pfiistláním. A staãí jeden den, pár hodin navíc, kdyÏ se to z nûjakého dÛvodu nestihne a krávy uÏ si nechtûjí lehat, pfie‰lapují a nejsou spokojené. KdyÏ se nastele, tak proleÏí cel˘ den. Mám je‰tû jeden zajímav˘ postfieh – kdyÏ se má kráva telit a je pfied kydáním, tak si poãká, aÏ bude stáj ãistá a pak se otelí. To platí tak v 80 % pfiípadÛ, jako kdyby si to uvûdomovala, Ïe kdyÏ to vydrÏí do druhého dne, tak se tele narodí do ãisté slámy. Pfiitom slámy máme dostatek, takÏe proã jim ãisto nedopfiát... Jádro si maãkám sám ve sloÏení p‰enice, jeãmen, oves, nah˘ oves a hrách, coÏ je „superkombinace”. Tím, Ïe se krmí kategorie zvlá‰È, tak ani tady nemáme krmn˘ vÛz a protoÏe se maãkané sype na objem a nepromíchává, je potfieba mít hrubou nikoli jemnou konzistenci – také z dÛvodu mnohem lep‰í vyuÏitelnosti.” V˘stavy hudbou budoucnosti „V˘stavnictví zatím nepfiipadá v úvahu. Teì si vyzkou‰íme odchov u chovatele na prvních

b˘cích a do budoucna se uvidí, jestli se úãasti na v˘stavách ujmou tfieba dcery, ale necháme tomu voln˘ prÛbûh,” popravdû pfiiznává Martin: „KdyÏ uÏ bych do toho mûl jít, tak na 100 % a s vûdomím, Ïe tomu dám ten ãas, kter˘ pfiíprava potfiebuje a i na v˘stavû Ïe budu po celou dobu osobnû a to zatím není moÏné. Dûlám to, na co staãím.” Start úplnû nevy‰el „Dnes uÏ se nám odchov b˘kÛ dafií a mÛÏeme si dovolit cenu pfiizpÛsobit a za kvalitní pÛvodová zvífiata si fiíci o nûco víc. KdyÏ si ale vzpomenu na tûÏké zaãátky, kdy mi ze tfií b˘kÛ po ET jednoho nepfiedvedli, druh˘ nepro‰el na nohy a tfietí pro‰el, ale neprodal se a skonãil na jatkách – to bylo tûÏké to zkousnout. Je‰tû hodnû dlouho jsem byl „zakyselenej”, ale fiekl jsem si, Ïe to pfieci nevzdám a od té doby uÏ jsme podobné fiasko na‰tûstí nezaÏili,” fiíká dnes uÏ s úsmûvem a úlevou Martin: „Problém b˘vá u nohou a to se znovu vracím k tomu, Ïe se

Doma je to relax „Vybírám si do dal‰ího chovu ta nejlep‰í zvífiata, ale i ta mohou nûkdy zklamat. Stále pracujeme s pfiírodou a ta si obãas s námi zahraje,” usmívá se chovatel: „Na inseminaãní b˘ky vyuÏívané v chovu se mÛÏete také mrknout do tabulky, protoÏe to v podstatû kopíruje to, co jsme pouÏívali za dávky v Selibovû. Doma je to pro mû relax, beru to pfieci jen jinak neÏ v práci. Jde o to si v‰e správnû vyladit. Dfiív jsem pfiijel z práce a rovnou skoãil do provozu tady. Dnes uÏ si dám káviãku a mezi moje holky jdu pak se zklidnûnou a ãistou hlavou.” Realistick˘ optimista nebo... „Jsem Ïivotní optimistick˘ realista nebo obrácenû, vitím vûci reálnû, ale s nadhledem. Dnes uÏ je pohled na v‰echno co jsme vybudovali mnohem veselej‰í, protoÏe uÏ nemusíme – uÏ jen mÛÏeme. KdyÏ budeme mít chuÈ a sílu nûco posunout dál, tak to udûláme. Jsem rád, Ïe se nám dafií prodej plemenn˘ch b˘ãkÛ a jsem i rád za pfiíjem z jateãn˘ch zvífiat. Konkrétnû z vyfiazen˘ch krav

mûla velkou radost, protoÏe se dle vlastních slov s tímto „pokladem” uÏ dlouho nesetkala a zavzpomínala na doby, kdy ho pod ¤ípem také pûstovali. Vajíãka jsem s díky odmítla a doufám, Ïe jsem Koubovi pfiíli‰ neurazila. DÛvodem byla aktuální vysoce nadprÛmûrná sná‰ková situace v podfiipském chovu. TakÏe dûkuji za pochopení, za pfiijetí, za krásné odpoledne a v‰em Koubov˘m pfieji pevné zdraví a aÈ se jich drÏí jejich Ïivotní síla i optimismus, bylo mi potû‰ením...

Text: Pavla Vydrová, âSCHMS

Stádo je velmi klidné a kontaktní (foto: Pavla Vydrová)

je to v mase paráda, jen ‰koda, Ïe je nikdo dostateãnû neocení i tady u nás a vozíme je do Nûmecka a do Rakouska. Rozdíl je dost v˘razn˘, kdyby to bylo pár korun, tak to oÏelím a nechám pfiidanou hodnotu tady, ale pût korun na kile je sakra dost. Na jatka v âR (v HoraÏìovicích) dáváme a necháváme si poráÏet jen pro vlastní potfieby – v pátek dûlají domácí poráÏky,” uzavírá téma finalizace zvífiat Martin, ãímÏ vlastnû udûlá pomyslnou teãku za na‰ím povídáním a celé to poetické odpoledne shrne moc hezk˘m pohledem na Ïivot: „No a zbytek ãasu si uÏíváme. Holky nám dûlají radost a tak jezdíme o víkendech na rÛzné soutûÏe, ãímÏ vypadne ze stereotypu. Je potfieba Ïít, mít se rád, uÏívat si Ïivot a nauãit se udûlat si ãas sám na sebe a své koníãky – a co nejvíc ãasu vûnovat rodinû. âlovûk by pfied deseti lety strhl svût, ale s vûkem zaãne v‰echno vnímat jinak. A tak to je.”

VyuÏívání inseminaãních b˘kÛ ET na začátku

bezrohost Minulost LI

rohatost

bezrohost Přítomnost rohatost

rohatost Minulost bezrohost

rohatost Přítomnost bezrohost

Za mû uÏ není témûfi co dodat, mohu jen podûkovat za MartinÛv ãas, kterého mû vûnoval opravdu hodnû, za milé pfiijetí, zajímavé povídání a v˘sluÏku v podobû bílého máku, kter˘ má typickou chuÈ po ofií‰cích. Na‰e babiãka, které jsem vûnovala ãást v˘sluÏky,

Minulost

bezrohost Přítomnost

ZLI 400

NEUF

ZLI 834

VERTIGE

ZLI 923

DIAMANT

ZLI 921

HINZ PP

ZLM 453

REX PP

ZLM 881 ZIL 146

INDUS PP MATEO PP

ZLM 056

ARMORIC

ZLM 057

BAVARDAGE

ZIL 653

ARON PP

ZIL 397

JAKOB PP

ZIL 934

LORENZO PP

ZIL 633

MALBEC

ZIL 973

NELOMBO

ZIL 933

IMPORT

ZTI 245

SUEDOIS

ZIT 336

FALCON

ZIT 100

VOLTAIRE

ZTI 889

BASTION

ZTI 085

VIRGIL P

ICH 056

ISIDOR PP

ZIT 787

ICEBERG PP

ICH 426

EPERNAY

ITI 500

MAXIMUS

ITI 791

REMIX

ITI 350

ONEDREAM P

ITI 770

PICKUP PP

ZSI 719

COLUMBUS PP

ZMS 277

C.SOUP PP

ISI 138

JERICHO P

ISI 406

HAMILTON PP

ISI 692

LAS VEGAS PP

ISI 936

KOLISI P

ISI 921

KOJACK P

Informace uvedené v této reportáÏi nejsou oficiálními postoji âSCHMS. Text reportáÏe vychází z osobních názorÛ chovatelÛ, jejímu zveﬁejnûní vÏdy pﬁedchází autorizace ze strany chovatele. âSCHMS tyto informace bez cenzury publikuje, aãkoliv se vÏdy nemusí s uveden˘mi názory a postupy odbornû ztotoÏÀovat.

V˘stava a oslavy maìarského svazu chovatelÛ plemene charolais Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Poãátkem kvûtna se ãe‰tí zástupci âeského svazu chovatelÛ masného skotu a Klubu charolais Kamil Malát a Jitka Hatláková se sv˘m manÏelem Vlastimilem vypravili na pozvání Maìarska. Nejednalo se v‰ak o pouhou zdvofiilostní náv‰tûvu, ale o nadmíru reprezentativní akci, jenÏ byla spojena s oslavami 30 let od zaloÏení maìarského svazu chovatelÛ plemene charolais (Magyar Charolais Tenyésztôk Egyesülete). PrÛvodcem nám byl ãesk˘m chovatelÛm dobfie znám˘ István Pomichal, jenÏ plynnû hovofií slovensky i maìarsky, a tak komunikace byla o to snadnûj‰í. Hlavním cílem na‰í tfiídenní cesty byla v˘stava v HódmezŒvásárhely. V tomto nádherném mûstû v jiÏním Maìarsku se kaÏdoroãnû koná v˘znamná chovatelská akce, na kterou se sjíÏdûjí chovatelé nejenom z celého Maìarska, ale taktéÏ zahraniãí. A to jak v roli náv‰tûvníkÛ a vystavovatelÛ, tak i sudích. Drtivou vût‰inu soutûÏních ‰ampionátÛ hodnotili totiÏ právû zahraniãní rozhodãí – zejména z Francie (limousine, charolais, blonde d’Aquitaine) ãi ·panûlska (hol‰t˘n). Mezi nimi letos nechybûla ani ãeská zástupkynû Jitka Hatláková, která se spolu s francouzsk˘m viceprezidentem Herd-Book Charolais

Jitka Hatláková při hodnocení soutěže jalovic (Foto: Kamil Malát)

France Dominique Loulergue ujala hodnocení plemene charolais. Sluneãné poãasí tvofiilo spolu s krásn˘m prostfiedním v˘stavního areálu nádhernou kulisu, a tak soutûÏe probíhaly v poklidném tempu a pfiíjemné atmosféfie. Na leto‰ní v˘stavû se v plemeni charolais pfiedstavilo 31 zvífiat nûkolika kategorií. Jak to tak b˘vá, nûkteré z nich byly obsazené pouze omezen˘m poãtem kusÛ, ale i tak se jednalo o velmi kvalitní velmi profesionálnû pfiedvedenou kolekci zástupcÛ charolais. Rolí Jitky Hatlákové, pro níÏ bylo soudcování na v˘stavû premiérou, bylo vybrat vítûze v kategoriích jalovic a krav. Celkovou vítûzkou zvolila z Francie doveze-

Jitka Hatláková dekoruje jednu z vítězek (foto: Kamil Malát)

Dominique Loulergue a Jitka Hatláková – sudí charolaiského šampionátu v Hódmezővásárhely (foto: Kamil Malát)

nou plemenici Parfait po francouzském Magistralovi. O poﬁadí v b˘cích rozhodoval zmínûn˘ Dominique Loulergue. Spoleãnû s francouzsk˘m sudím pak ãeská posuzovatelka vybrala i absolutního ‰ampiona v˘stavy, kter˘m vybyrali plemenného b˘ka po otci Marquis z chovu NPK Charolais Farm Kft. A jak hodnotila svou premiérovou úãast v roli posuzovatelky sama Jitka Hatláková a co si myslí o kvalitû maìarského charolais a v˘stavy samotné? „Dnes jiÏ mohu konstatovat, Ïe jsem velice ráda za dÛvûru a moÏnost hodnocení zvíﬁat na tak v˘znamné akci, kterou mi maìar‰tí chovatelé dali. Uvûdomovala jsem si zodpovûdnost, kterou

mám a do Maìarska jsem odjíÏdûla s urãit˘mi pochybnostmi. V‰e bylo odbouráno v okamÏiku, kdy do pfiedvadi‰tû vstoupila první charolaiská zvífiata. Silnou kategorií o vysoké kvalitû byly jalovice, které mûly velmi dobrou kapacitu tûla, dobré konãetiny a byly velice dobfie prezentovány. Pfiipravenost maìarsk˘ch chovatelÛ, prezentace, spolupráce v pfiedvadi‰ti byla opravdu na vysoké úrovni. V soutûÏním ringu panoval absolutní klid, coÏ mi umoÏnilo plnû se vûnovat hodnocení. Jedno nás s maìarsk˘mi chovateli v tuto chvíli spojuje, a to poãet pfiedvádûn˘ch zvífiat. Pfiála bych nám i na‰im kolegÛm vy‰‰í poãty vystavovan˘ch zvífiat. Ale i pfiesto byla tato v˘stava velmi dobfie prezentována, zavr‰ena pfiehlídkou v‰ech vítûzÛ jednotliv˘ch plemen na spoleãném pfiedvadi‰ti. Byla to pro mû velká zku‰enost a jsem za ní moc ráda.” Cestou do HódmezŒvásárhely jsme mûli moÏnost je‰tû zavítat na znám˘ chov pana Mártona Bujdosó nedaleko Lajosmizse. Právû zde se nachází jeho farma Charolais Kft. Jedná se o jeden z nejvût‰ích charolaisk˘ch chovÛ v celém Maìarsku s velmi dlouhou historií, kter˘ má navíc na âeskou republiku dlouholeté

Ocenění pro maďarské kolegy k výročí 30. let (foto: Kamil Malát)

Společné foto s šampiony (foto: Kamil Malát)

vazby. Právû odsud totiÏ pocházely jedny z prvních jalovic charolais, které byly do âeské republiky v porevoluãních letech importované. Pfii náv‰tûvû tohoto chovu jsme rovnûÏ spoleãnû zavzpomínali na rok 2008, kdy Maìarsko spoleãnû se Slovenskem a âeskou republikou byly hostitelsk˘mi zemûmi svûtového kongresu charolais, neboÈ jedna ze zastávek delegátÛ a náv‰tûvníkÛ vedla právû na tento vûhlasn˘ chov. Ten se v‰ak od doby konání této mezinárodní akce dost promûnil. Kvalita stáda plemene charolais, které ãítá zhruba 400 matek, ‰la opût nahoru (a to i díky genomické selekci), v pfiípadû sadÛ (zejména tfie‰Àov˘ch a vi‰Àov˘ch) a produkce jahod ãi feferonek, kterou se firma pana Bujdosa rovnûÏ zab˘vá, je tomu ale bohuÏel naopak. Ekonomické podmínky na trhu donutily farmáfie velkou ãást tûchto zemûdûlsk˘ch aktivit znaãnû utlumit, coÏ dokládaly prázdné fóliovníky urãené k demolici. Smutn˘ pohled... Pan Bujdosó nás provedl celou farmou a ochotnû nám vysvûtlil princip fungování chovu a jeho filozofii se kterou k hospodafiení pfiistupuje. Ta je oproti tradiãnímu ãeskému zpÛsobu pfieci jen mírnû odli‰ná, aÈ uÏ sloÏením krmné dávky, tak i dvûma obdobími telení ãi zpÛsobem napájení telat (ta k matkám pfiipou‰tí 4x dennû pouze na napití a poté opût matky od telat oddûluje). Ukázal nám rovnûÏ plemenné b˘ky, vãetnû z âeska dovezeného

b˘ka Gaudeamus PP (ITI 640), jalovice i krávy spolu se zázemím pro telení, ale i uÏitkové stádo postavené na vyfiazen˘ch plemenicích. Tyto matky, nejãastûji maìarského stepního skotu, které koupil víceménû ze soucitu, pfiipou‰tí chovatel charolaisk˘mi b˘ky a cel˘ komerãní chov si velmi pochvaloval. Bezproblémov˘ odchov, vysoká kvalita telat a vynikající pfiírÛstky z tohoto pro pana Bujdosa aÏ donedávna okrajového odvûtví dûlají ekonomicky zajímavou alternativu k ãistokrevnému chovu, kter˘ je samozfiejmû i nadále stûÏejní. Vrcholem oslav 30. v˘roãí zaloÏení maìarského svazu byl spoleãensk˘ veãer konan˘ v krásn˘ch prostorách historické budovy v centru HódmezŒvásárhely. Tento veãer jsme vyuÏili k opûtovnému podûkování za pozvání, ale také pogratulování k tomuto jubileu. Za tímto úãelem jsme zástupcÛm maìarského svazu pfiedali upomínkové sklenûné ocenûní jako upomínku na toto kulaté v˘roãí. Samozfiejmostí bylo i pozvání maìarsk˘ch kolegÛ a chovatelÛ na pfiipravovanou v˘stavu Charolais show, jenÏ se uskuteãní poãátkem fiíjna v Lysé nad Labem a také na mezinárodní technické zasedání Charolais International, které budeme hostit v dubnu pfií‰tího roku. Na‰e úãast pfiispûla k prohloubení jiÏ tak velice dobr˘ch vztahÛ, které s maìarsk˘mi kolegy máme a budeme se tû‰it na dal‰í spolupráci.

Regenerativní pastva a její v˘hody pro chovatele masného skotu ZpÛsobÛ, jak˘mi lze pást dobytek, je mnoho. Z pohledu zlep‰ení kvality pÛdy a pfiirozené zvy‰ování úÏivnosti pastvin se v‰ak velmi osvûdãuje pastva regenerativní. Jaké má pfiednosti a jak se li‰í napfiíklad oproti kontinuální nebo honové? Hlavním, a ne zcela jedin˘m benefitem regenerativní pastvy je prodlouÏení doby, kdy mají zvífiata dostatek rozmanité potravy a nemusí se pfiikrmovat. U nás se jí uÏ nûkolik let vûnuje majitel panství a farmáfi Wenzel Lobkowicz. Spoleãnû s projektem Carboneg pofiádá Polní den 23. ãervna 2022 na zámku v Drahenicích na Pfiíbramsku, kde chová masné plemeno Aberdeen Angus. Dobytek pfiehání kaÏd˘ den, pozoruje zvy‰ující se úÏivnost na sv˘ch pastvinách a hospodafiení prosperuje. PÛvod a smysl regenerativní pastvy Historicky nejúrodnûj‰í pÛdy vznikaly díky velk˘m stádÛm migrujících pfieÏv˘kavcÛ. Stáda se pásla v urãité oblasti, potom pokraãovala dál. Právû toto intenzivní, ale krátkodobé naru‰ení porostu vede k minimálnímu zhutnûní pÛdy a poskytuje dostateãnû dlouhé období pro obnovu rÛstu porostu. Intenzivní co do poãtu dobytka na malé v˘mûfie a krátkodobé, protoÏe se stádo ãasto pfiesouvalo na nové lokality. Regenerativní zemûdûlci se dnes tento prapÛvodní a pfiirozen˘ model chování zvífiat snaÏí napodobovat ve sv˘ch postupech A proã má smysl ji zavádût?

Regenerativní pastva, pfiedev‰ím v kfiehk˘ch prostfiedích, vede k obnovû pÛdy, neboÈ razantnû zvy‰uje obsah organické hmoty a poãet i stav mikroedafonu v pÛdû. Dále vede k vy‰‰ím v˘nosÛm, lep‰í zádrÏi vody a ke zv˘‰ení rozmanitosti rostlinného i Ïivoãi‰ného spoleãenstva. Tyto skuteãnosti zásadnû podporují zdraví daného ekosystému i okolní krajiny. Rozdíly a podobnosti rÛzn˘ch typÛ pastvy NejbûÏnûj‰í pastvou je v na‰ich podmínkách pastva kontinuální. Pfii ní jsou zvífiata ponechána ve velkém v˘bûhu znaãnou ãást sezóny. Tento typ pastvy je v‰ak znaãnû destruktivní jak pro produktivitu pastviny, tak v koneãném dÛsledku i pro pÛdu, neboÈ vede k utuÏení pÛdy, nerovnomûrné distribuci v˘kalÛ a moãi, vypasení porostu, obnaÏení povrchu pÛdy a mnohdy i k erozi pÛdy. O nûco lépe je na tom rotaãní pastva honová, u níÏ v‰ak nedochází k rovnomûrné distribuci v˘kalÛ. Ve vût‰inû pfiípadÛ je porost nadmûrnû spasen˘. Regenerativní pastva má velmi blízko k pastvû dávkové, pfiípadnû krátkodobé oplÛtkové. StûÏejním rozdílem je mnoÏství nespaseného porostu. Se zmen‰ováním v˘bûhu roste hustota zvífiat na plo‰e, ale zároveÀ klesá doba pobytu dobytka na dané plo‰e. Pastvina potom dlouhou dobu odpoãívá – tím se zvy‰uje nárÛst mnoÏství organické

hmoty, kter˘ se projeví v dal‰ích pozitivních dopadech na pÛdu, rostliny i ekosystém. Jedná se o vy‰‰í schopnost zadrÏovat vodu, vy‰‰í mikrobiální populace i aktivitu, vy‰‰í v˘nosy a vy‰‰í biodiverzitu. Správná míra spasení porostu je klíãová Nadmûrné spasení pfiípadnû pfiepasení rostlin nesouvisí s poãty kusÛ dobytka na pastvinû, ale s dobou, po kterou je porost dobytku vystaven. Pokud dobytek zÛstává ve v˘bûhu pfiíli‰ dlouho nebo se do nûho vrací moc brzy, urãité procento rostlin je oslabeno pfiepásáním. Rostlina na spasení reaguje tím, Ïe vyluãuje více kofienov˘ch exudátÛ do pÛdy, aby tak podpofiila symbiotickou pÛdní mikrobiotu, jeÏ jí na oplátku pomáhá se získáváním makro i mikro Ïivin. To pomáhá rostlinû opût obrÛst. V pfiípadû, kdy je rostlina spasena nadmûrnû, reaguje jinak. Je nucena tuto „spolupráci” pfieru‰it, aby zachovala energii na vlastní pfieÏití, a její obrÛstání pak trvá mnohem del‰í dobu. Obecnû platí, Ïe pro pfiimûfienou regeneraci porostÛ a del‰í pastevní období je nejlep‰í nedovolit dobytku, aby spásl více neÏ 50 % dostupné biomasy porostu. Napfiíklad pokud je prÛmûrná v˘‰ka porostu v momentu, kdy jsou zvífiata vpu‰tûna do oplÛtku 60 cm, tak by mûla oplÛtek opustit, kdyÏ je prÛmûrná v˘‰ka porostu 30 cm. Pro optimální opûtovn˘ rÛst a maximální v˘nosy porostu je doporu-

Regenerativní pastva na hospodářství Wenzela Lobkovicze

ãeno, aby dobytek nespásl porost pod 15–13 cm. Vyplatí se regenerativní pastva? KaÏdodenní pfiehánûní dobytka, zaji‰tûní oplÛtkÛ, podrobné plánování, pfii kterém je tfieba také nerotovat dobytek kaÏd˘ rok pfiesnû ve stejném schématu a mûnit v˘‰ku spasení porostu, se na první pohled mÛÏe zdát velmi nároãné. Samozfiejmû pfii pfiechodu je potfieba pfiedem v‰e fiádnû naplánovat s ohledem na poãet kusÛ i kapacity pro ãastûj‰í pfiehánûní dobytka.

Nutné je také zajistit vhodné podmínky pro zvífiata v kaÏdém z aktuálnû vyuÏívaném oplÛtku, zejména pfiístup k vodû. Zku‰enosti ze zahraniãí i u nás ukazují, Ïe se dá v˘znamnû zkrátit doba, kdy je nutné zvífiata na pastvû pfiikrmovat. Lze potom mnohonásobnû zv˘‰it úÏivnost pastvin. Pokud vás tento zpÛsob pasení zaujal, mÛÏete zavítat na Polní den Carboneg, kter˘ se právû tomuto tématu bude vûnovat. Akce probûhne v Drahenicích 23. ãervna

2022. Podrobn˘ program a registrace naleznete na stránce www.carboneg.eu ãi na webu svazu v sekci pozvánky. Do programu organizátofii zafiadili také napfiíklad téma vyuÏití zvífiat v agrolesnick˘ch systémech. Chybût pochopitelnû nebude ani ukázka regenerativní pastvy a v˘mûna zku‰eností s dal‰ími experty. Úãast je pro zemûdûlce a zástupce zemûdûlsk˘ch podnikÛ zdarma. KvÛli kapacitû je nutná registrace pfiedem, staãí vyplnit registraãní formuláfi.

Jakou zku‰enost má Wenzel Lobkowicz? Zeptali jsme se ho na jeho praxi.

„Zaãínal jsem s 19 kusy zvífiat na 35 hektarech a mûl jsem problém je uÏivit. Dnes mám 75 kusÛ na 63 hektarech, z toho 40 hektarÛ pastvin s vysokou úÏivností.” Jak u vás funguje regenerativní zpÛsob pastvy, mÛÏete pfiiblíÏit co to pfiesnû znamená? Chovám skvûlé plemeno Aberdeen Angus, mám pouze ãerné. Pro pfiíklad vezmu 10 ha a 40 kusÛ dobytka. Celou pastvinu máme ohrazenou elektrick˘m ohradníkem. KaÏd˘ den zvífiatÛm pfiidûlíme jen malou a pfiesnû napoãítanou plochu. BûÏn˘ zpÛsob je, Ïe necháte dobytek na celé plo‰e pastviny. JenÏe pfii tomto zpÛsobu se bohuÏel velmi brzy stane, Ïe krávy spasou cel˘ch 10 ha. Na zaãátku vypasou 30 % nejlep‰ích trav a bylin, které jim chutnají nejvíc. Potom se pustí do druhého a tfietího nejlep‰ího porostu, jsou mlsné. BohuÏel na konci na louce zÛstanou jen plevele a kyselé trávy, které uÏ dobytku tolik nechutnají. A to je problém. Místa, kde je plevel, se zvût‰ují, dobr˘ porost nemá prostor rÛst a tím se tvofií ztráty na v˘nosech. Jak velkou plochu je vhodné dobytku ponechat? Velikost pastviny se v prÛbûhu mûsícÛ mÛÏe mûnit. PrÛmûrnû poãítám s pÛl hektarem na 40 kusÛ dobytka. Pustíme celé stádo jen na pÛl hektaru, kde mají vodu, mobilní zastínûní a kolem je mobilní elektrick˘ plot, kter˘ kaÏd˘ den posouváme. V prostoru jsou krávy jen 24 hodin, druh˘ den plochu zmûníme. KdyÏ dobytek pustíte na takhle mal˘ prostor, zÛstávají ve skupinû a spasou prostor. Cílem je, aby oÏraly jen 30 % rostliny a ideálnû zbyl˘ch 70 % po‰lapaly na zem. Tento pÛl hektar potom necháme 60 dnÛ na pokoji zregenerovat. Nejdfiíve za 60 dnÛ se dobytek mÛÏe vrátit zpátky na stejnou pastvinu. Je potfieba vysledovat, kolik prostoru minimálnû potfiebuje, aby zbyteãnû nedostaly víc, neÏ je dobfie pro samotn˘ porost. Pro kofieny rostlin není dobré, kdyÏ dobytek spase trávu pfiíli‰. âím niÏ‰í rostlina na povrchu, tím krat‰í kofieny pod povrchem. Kofieny mají potom hor‰í moÏnost dostat se k minerálÛm, Ïivinám a vodû. Pokud dopfiejete trávû del‰í dobu klid, vyrostou vût‰í kofieny a tím se potom zaãne porost obnovovat mnohem rychleji. Pokud kráva spase víc neÏ 30 % rostliny, trvá víc neÏ 60 dnÛ, neÏ se zase obnoví. Pro nás to znamená, Ïe pak máme ménû produkce. A to je cel˘ princip. Kolik práce zabere pfiehánût stádo na pastvinû kaÏd˘ den a jak u vás mají zvífiata zaji‰tûn˘ pfiístup k vodû? KdyÏ jsme s regenerativní pastvou v roce 2017 zaãínali, bylo u nás velké sucho. UÏ v roce 2019 jsme tímto zpÛsobem pastvy pásli aÏ do 16. fiíjna bez pfiikrmování. Pfiekvapilo mû, Ïe soused, kter˘ má podobné stádo jako já a podobnou plochu jako já, zaãal tehdy pfiikrmovat uÏ na konci srpna. V roce 2021 jsem dokonce zaãal pfiikrmovat aÏ v polovinû listopadu. Samozfiejmû krmit senem jsou náklady navíc – nafta, stroje, práce. V na‰em zpÛsobu práce na pfievádûní dobytka jednou odpoledne zabere jednomu ãlovûku zhruba 45 minut. Navíc aÏ ãtyfiikrát dennû kontrolujeme zvífiata, zda mají dostatek vody. BohuÏel musíme vodu ãerpat. Po celé pastvinû máme navedené trubky, dostaneme se zhruba do osmdesáti pûti procent míst. Na zb˘vající ãásti, kam se s vodou nedostaneme, necháme zvífiatÛm mal˘ koridor zpátky k vodû. Není to ideální fie‰ení, ale funguje. âlovûk si musí nastavit na svoje vlastní podmínky. Mohl bych vodu vozit traktorem. Ale jezdím na pastviny co nejménû, protoÏe kaÏd˘ pojezd navíc zbyteãnû utlaãuje pÛdu a to nechci. Co byste rád poradil nûkomu, kdo chce s regenerativní pastvou zaãít? Hospodafiení je hodnû o zku‰enostech a ty mÛÏe ãlovûk zaãít nabírat, aÏ kdyÏ se do v‰eho pustí. Regenerativní pastva funguje v‰ude, protoÏe pfiíroda si také pfied tím vÏdycky poradila. V‰echno funguje na systémech, které jsou staré jako svût. Není potfieba v tom hledat nic sloÏitého. Musíme zaãít pfiestat proti pfiírodû bojovat a více s ní spolupracovat. Díky tomu bude na‰e hospodáfiství odolnûj‰í. Ekonomicky to funguje, je to cesta, po které se vyplatí vydat.

Víkend na farmû Katefiina v Kru‰n˘ch horách Nejlep‰í ekofarmou roku 2022 je Farma Katefiina rodiny Loosov˘ch z Hory svaté Katefiiny. Ocenûní, které udûluje PRO-BIO Svaz ekologick˘ch zemûdûlcÛ a Nadaãní fond Richarda Bartáka bylo chovatelÛm slavnostnû pfiedáno za úãasti ‰iroké vefiejnosti v rámci „Dne otevfien˘ch faremních vrat”, kter˘ se uskuteãnil 21. kvûtna pfiímo na vítûzné ekofarmû. Na nedûli 22. kvûtna pak organizátofii pfiipravili na témÏe místû Chovatelsk˘ den, kter˘ byl zamûfien na odbornou (zemûdûlskou) vefiejnost. Na programu byla prohlídka luk, pastvin a zvífiat, diskuze nad aktuálními tématy – sucho, obnova luk a pastvin, problémy se zvûfií a vlky, jak zafiazovat zvífiata do komerãních chovÛ a mnoho jiného. Vzhledem k tomu, Ïe chov Farmy Katefiina patfií mezi nejv˘znamnûj‰í chovatele plemene limousine, poÏádali jsme hospodáfie, aby pro ná‰ Zpravodaj sepsali pár fiádkÛ, jak celá akce probíhala. Pro úplnost pouze dodáme, Ïe chov Loosov˘ch se sice primárnû soustfiedí na chov ãistokrevného skotu plemene limousine, na jejich pastvinách ale najdete i zástupce dal‰ího pÛvodem francouzského plemene salers. Zvífiata chovají v souladu s pravidly pro ekologické zemûdûlství uÏ skoro tfiicet let. A nyní pfiedejme slovo paní Katefiinû Loosové, která spolu se sv˘m manÏelem Adolfem a dûtmi chov hospodáfiství zabezpeãuje a starala se v˘znamnou mûrou i o organizaãní zabezpeãení celé akce. Sobota a nedûle 21. a 22. 5. 2022 byl cíl po nezávidûním maratonu – odmûna v pravém slova smyslu. V‰e zaãalo telefonátem pfied-

sedy Nadaãního fondu BartákÛv hrnec Ing. KníÏka: „Rád bych se u Vás zastavil, jste nominováni na cenu, kterou udûluje PRO-BIO Svaz ekologick˘ch zemûdûlcÛ a Nadaãní fond Richarda Bartáka”. UÏ tohle byla velká zpráva a pro nás velká ãest. VÏdyÈ její historie zaãala uÏ v roce 1992. Zhruba za mûsíc bylo v‰e potvrzeno. Zaãal maraton schÛzek, plánování co kdo bude dûlat, jak akce bude vypadat... Spolu s PROBIO jsme oslovili MAS SdruÏení Západní Kru‰nohoﬁí a zaãal se postupnû realizovat obraz tohoto

v˘znamného dne. AÏ doteì to nûjak ‰lo. Pak jsme poznali sílu médií. PRO-BIO to má neskuteãnû „zmáknuté”. Exkluzivita Seznam, pfiítomnost âTK a místních medií. ·koda, Ïe takovou pozornost nemají na‰e v˘stavy a jiné akce. Mûli bychom si vzít z této propagace pfiíklad. Nervozita narÛstala a mnoÏily se otázky typu: kolik pfiijde lidí, bude v‰eho dost nebo málo, co je‰tû zlep‰it, jaké bude poãasí... Spoustu lidí úãast nepotvrdilo, to se pak ‰patnû plánuje. Pak se postupnû pfiivezly a smontovaly stánky. Postavily kotce pro zvífiata, která jsme vystavovali. Zaji‰Èovalo se obãerstvení – a i to tekuté. Na‰ím zámûrem bylo oslovit kromû ekologick˘ch producentÛ ty regionální. Patfiíme do na‰eho kraje a chceme podporovat a podporujeme ty co tady Ïijí a pracují. V den „D” jsme si fiekli – JDEME DO TOHO. Pomohli nám kamarádi nejen slovní podporou, ale

I tohle je dÛkaz, Ïe to dûláme dobfie. Za perfektní atmosféru velice dûkujeme v‰em, kdo pfii‰li a podíleli se na ní. Teprve pak pfii‰la úleva a zaãali jsme si to uÏívat. Byli tady kamarádi a pfiátelé, s kter˘mi spolupracujeme, hodnû jich zÛstalo i na druh˘ den. Na ten jsme se tû‰ili. Vût‰ina k nám jezdí, kdyÏ pofiái tím, Ïe byli tam, kde bylo potfieba. Na úvodní slova pfii‰lo hodnû lidí, stejnû tak i na komentované prohlídky, hodnû se ptali. Bylo vidût, Ïe svût, ve kterém se pohybujeme my a oni ne, je hodnû zajímá. Je tfieba o na‰í práci mluvit. Velk˘ dÛraz se kladl na styl hospodafiení a péãi o krajinu. Dfiíve mûly Kru‰né hory na Mostecku a Chomutovsku nálepku mûsíãní krajiny. Poslední dobou se v‰e mûní. Lesy jsou zase zelené, na louky a pastviny se vrátila zvífiata. UÏ nejsou zavfiená ve velkokapacitních halách. Pozorujeme, jak se vrací spoustu hmyzu a ptákÛ. Chceme si stát za tím co dûláme, ne hospodafiit ve stylu „po nás potopa”. Mûli jsme kromû farmáfiského trhu na farmû bio v˘robky – víno, mléãné v˘robky, mo‰ty, zeleninu, uzeniny, místní kavárnu a cukrárnu ãi regionální pivo. K vidûní byla také ukázka Mûstské policie Litvínov se sluÏebními psy, a chybût samozfiejmû nemohla na‰e vystavená zvífiata a technika. Bohat˘ program pro byl pfiipraven i pro dûti. Mezi vstupy hrála skupina Saphir. Hlavním tahákem byla jaloviãka, která se toãila na grilu pod dozorem na‰eho starosty a také show kuchafie Hugo Hromase. V pÛl jedné byla za velkého zájmu pfiedána putovní cena BartákÛv hrnec a symbolické zlaÈáky se pfiesypaly do na‰í nÛ‰e. Mûli jsme opravdu velkou radost.

lácké fieãi. V‰e probíhá volnou diskuzí, kaÏd˘ mÛÏe fiíct, jak to dûlá v jeho podmínkách a co u nûho funguje. Zábûr byl ‰irok˘, vÏdyÈ tady byli zemûdûlci z Teplicka, ·luknovska, Kru‰n˘ch hor i podhÛfií, Vysoãiny, stfiedních a západních âech. Teorie byla doplnûná prohlídkou luk a pastvin, obnov a samozfiejmû stád. Vût‰ina se shodla, tady jsme opravdu v Kru‰n˘ch horách po v‰ech stránkách. Moc si tûchto setkání váÏíme, nejen kvÛli získan˘m poznatkÛm, ale hlavnû kvÛli nov˘m pfiátelstvím. Na‰e hospodafiení zaãalo v 1995, ale stále se máme co uãit. Zaãali jsme doslova na zelené louce bez finanãního zázemí. Na‰e my‰lení je s ekologií v souladu, proto jsme do tohoto reÏimu vstoupili i oficiálnû. ·koda, Ïe ta administrativní zátûÏ roste exponenciální fiadou. Je fajn ohlédnout se a vidût co za námi stojí a hlavnû, Ïe máme co dûtem pfiedat. Ná‰ Luká‰ bude mít jinou startovací pozici neÏ jsme mûli my. Pfiejeme v‰em, co se vydají touto cestou, aby se jim dafiilo, aby na‰li lidi co je budou podporovat. A je‰tû jednou velké díky v‰em co k nám pfiijeli a udûlali fajn atmosféru. Zase nûkdy na vidûnou na Farma Katefiina nebo kdekoliv jinde.

Text: Katefiina Loosová Foto: PRO-BIO Svaz ekologick˘ch zemûdûlcÛ dáme „setkání sedlákÛ”. Pozveme Ing. Houdka, ze spoleãnosti DLF se kter˘m dlouhá léta spolupracujeme, kter˘ má vÏdy co fiíct. Odborné a sloÏité poznatky pfieloÏí do „na‰í” fieãi, aby v‰e bylo srozumitelné a dávalo smysl v souvislostech. Tak nûjak to dûlal v chovatelském prostfiedí Karel ·eba. SloÏitost ãísel dával do sed-

Den otevfien˘ch dvefií firmy REDU Spoleãnost REDU, spol. s r. o. pofiádala pro v‰echny pfiíznivce masného skotu, zvlá‰tû plemene charolais, v pátek 13. kvûtna 2022 Den otevfien˘ch dvefií. Jednalo se o velice zdafiilou akci, která udûlala dobré jméno ãeskému chovatelství i daleko za hranicemi, a proto se o ní slu‰í zmínit i ve svazovém Zpravodaji. PoÏádali jsme proto Ale‰e Pokorného z hostitelské farmy, aby s odstupem nûkolika málo dní od akce ãtenáfie seznámil s prÛbûhem, organizací a s tím, kde a proã se zrodila my‰lenka podobnou akci uspofiádat i v podmínkách âeské republiky. Kde vlastnû vznikla my‰lenka uspofiádat tento den? Kde jsme vzali inspiraci? V rámci získávání zku‰eností na farmách na‰ich pfiátel v zahraniãí jsme mûli moÏnost v uplynul˘ch letech nav‰tívit nûkolik podobn˘ch akcí. V rámci na‰eho „studijního pobytu” na jedné francouzské farmû jsme dokonce dostali za úkol pfiipravit na pastvinû sekce pro jednotlivé skupiny zvífiat. Nejprve jsme se tro‰ku zalekli zadaného úkolu, ale pak jsme pfiiloÏili ruku k dílu a v‰e jsme zvládli. Zadáním bylo plochu nûkolika hektarÛ rozdûlit podle pfiedem pfiipraveného plánku pfienosn˘mi elektrick˘mi ohradníky tak, aby velikost jednotliv˘ch ãástí odpovídala pfiedem pfiipravenému poãtu prezentovan˘ch zvífiat. KaÏdé skupinû zvífiat byla pfiipravena odpovídající ãást sekce v katalogu, kter˘ byl jak˘msi vodítkem náv‰tûvníka farmy. Program dne otevfien˘ch dvefií doplÀovala pfiítomnost spolupracujících firem, které dodaly sv˘m programem pfiirozenou nadstavbu pohledu na kaÏdodenní kolorit farmy. Chovatelé, ktefií potom farmu v dan˘ den nav‰tívili, mûli moÏnost pfiímo ve stáji ochutnat dobroty z místní farmy ãi okolí a rozvinout chovatelskou debatu. Souãástí dne pak byla aukce nûkolika málo zvífiat, které

Tým firmy FREDU jenž se podílel na organizaci akce

se na farmû narodily. Tehdy jsme se chystali poloÏit místním farmáfiÛm otázku, proã vlastnû pofiádají takovéto dny. KdyÏ jsme v den konání nasávali pfiítomnou atmosféru mezi chovateli, rychle jsme pochopili dÛvod jejich setkání a pozorné prohlídky narozeného potomstva. Právû tam jsme si pfii pohledu na chovatele procházející sekcemi v pastvinû uvûdomili, Ïe poznámky v katalogu kaÏdého z nich k jednotliv˘m telatÛm je vlastnû to, proã pfiijeli. Právû tam získávají pfiehled o tom, jaké potomstvo se v daném roce na farmû narodilo, právû tam mají moÏnost diskuse s ostatními kolegy, právû tam po oãku vybírají potomstvo, které by rádi vidûli na sv˘ch farmách, právû tam si mÛÏou prohlédnout potenciální potomstvo pro zlep‰ení krve na sv˘ch provozech, právû tam se tvofií základ úspû‰ného ‰lechtûní. Otevfiená pfiátelská komunikace a v˘mûna zku‰eností je to, co tehdy pfiivedlo na ãtyfii stovky chovatelÛ na místní farmu. Jak to zaãalo u nás Tato inspirace nás vedla k my‰lence uspofiádat nûco podobného na na‰í farmû. Oslovili jsme na‰e spolupracující firmy s otáz-

kou, zda by se zúãastnili a obohatili program takového dne v pfiípadû, Ïe bychom nûco podobného uspofiádali. Reakce na sebe nedaly dlouho ãekat a prakticky v‰echny námi oslovené spoleãnosti obratem potvrdily úãast s tím, Ïe se na tuto akci mimofiádnû tû‰í. V té chvíli bylo celkem jasno. I kdyÏ jsme ‰li do velkého neznáma, pustili jsme se na pfielomu roku 2021/2022 do plánování a pfiíprav Dne otevfien˘ch dvefií na na‰ich farmách. Asi nejvût‰ím ofií‰kem pfii plánování akce bylo vÛbec stanovit termín konání. Nakonec jsme zvolili pátek 13. kvûtna. Objednali jsme poãasí a pak uÏ nic nebránilo tomu, abychom se do pfiíprav vrhli naplno. Na‰i Ïádost o spolupráci pfii pofiádání této pro nás nové akce, pfiijal také francouzsk˘ odborník na plemeno charolais Simon Perrot, kter˘ v minulosti zaji‰Èoval na‰i praxi na farmách francouzsk˘ch chovatelÛ. S ochotou nav‰tívil na‰i farmu letos v dubnu a pomohl nám s plánováním akce a s v˘bûrem jednotliv˘ch skupin zvífiat a s v˘bûrem zvífiat pro aukci. Ale znáte to, ... „ãas letí jako blázniv˘, já nechytím ho, ani vy”. Jak se termín blíÏil, museli jsme

máknout a zrychlit i my. Pfiípravy nakonec vrcholily doslova závodním tempem. Nestíhali jsme pomalu ani vnímat, co je za den a byl pátek 9 hodin ráno, zaãal Den otevfien˘ch dvefií... Co v‰echno bylo k vidûní Na farmû Horní DubÀany se náv‰tûvníci mohli seznámit s provozem a technologick˘m zázemím Odchovny plemenn˘ch b˘kÛ. S prezentací nám pomohli kolegové ze spoleãnosti Jihoãesk˘ chovatel, a.s., se kter˘mi na provozu této stáje spolupracujeme. Velkou pozornost náv‰tûvníkÛ si vyslouÏilo zázemí vybudované pro manipulaci se zvífiaty. Hlavní program probíhal na farmû Re‰ice a pfiilehlém pastevním areálu, kde je zázemí pro na‰e základní stádo plemene charolais. Zde byla moÏnost zhodnotit nejen vlastní chovnou kvalitu b˘kÛ v pfiirozené plemenitbû, ãi b˘kÛ po testu vlastní uÏitkovosti, ale i dal‰í v˘sledky na‰í chovatelské ãinnosti. V jednotliv˘ch sekcích na pastvinách bylo moÏno shlédnout kolekce telat narozen˘ch v leto‰ní sezónû. K vidûní byly také roãní a dvouleté jalovice. Prohlídka farmy a pastevního areálu nebyla nijak organizovaná, a tak mûl kaÏd˘ moÏnost dle vlastního uváÏení vûnovat ãas dle vlastních priorit. Ve‰ker˘ program, kromû pastevního areálu, byl pfiipraven i pro pfiípad de‰ti-

Během akce nechyběla ani ukázka zemědělské techniky

vého poãasí v prostorách pro ustájení skotu. Na své si pfii‰li také milovníci techniky. Spolupracující firmy pfiipravily v˘stavní expozice nov˘ch technologií nejen v Ïivoãi‰né v˘robû. V prezentaãní ãásti bylo moÏno získat spoustu uÏiteãn˘ch rad a informací (péãe o pastviny, péãe o konãetiny skotu, krmivová základna, vlastní management chovného stáda). Pamatováno bylo i na nejmen‰í náv‰tûvníky, pro které byl pfiipraven bohat˘ doprovodn˘ program. V prÛbûhu putování po farmû získali nejen náhled na

Představení firmy REDU formou videoprojekce

to, jak se masn˘ skot chová, ale z dal‰ích, na‰im dûtem blízk˘ch atrakcí, mohli vyzkou‰et oblíbenou obfií nafukovací skluzavku, ãi pfiímo mezi pastvinami opéct „‰pekáãek” na otevfieném ohni. Velkou pozornost náv‰tûvníkÛ pfiilákala praktická ukázka v˘roby pastevního oplocení. S napûtím bylo moÏno sledovat, s jakou lehkostí sladila vlastní tvofiivost a pfiesné oko parta ‰ikovn˘ch „borcÛ od fochu”. Po celou dobu konání akce bylo zaji‰tûno obãerstvení, v kulináfisk˘ch dobrotách bylo moÏno ochutnat hovûzí z na‰í farmy. PfiibliÏnû od 9 do 13 hodin bylo moÏné nav‰tívit v blízkosti farmy v pfiipraveném pastevním areálu pfiehlídku potomstva po b˘cích pÛsobících v pfiirozené plemenitbû, ale i potomstva po inseminaãních b˘cích. Zlat˘ hfieb programu StûÏejním bodem celodenního programu byla prezentace spoleãnosti REDU, spol.s r.o a následná aukce. Pfiedstavení firmy probûhlo v hlavní hale za vyuÏití velkoplo‰né obrazovky formou videoprojekce, které pfiedcházelo i do anglického jazyka pfiekládané detailní vysvûtlení historie chovu vãetnû filozofie práce (pokud byste mûli zájem shlédnout toto video, tak je dostupné na

YouTube kanálu na‰í spoleãnosti pod názvem „Redu Charolais” – h t t p s : / / w w w. y o u t u b e . c o m / c h a n n e l / U C Z z N QHTe2RRub0OefiDqfQ). V následující pÛlhodince pak pozornosti náv‰tûvníkÛ neuniklo malé „pfiekvapení” na‰í zootechniãky, která se úãastnila leto‰ního roãníku televizní soutûÏe amatérsk˘ch pekafiÛ a cukráfiÛ. Ve 14 hodin probûhla v pfiedvadi‰ti velice úspû‰ná aukce pûti zvífiat z chovu vybran˘ch ve spolupráci s francouzskou spoleãností Simon Genetic. Aukci fiídili spoleãnû francouzsk˘ odborník Simon Perrot a Pavel Káãer z firmy Jihoãesk˘ chovatel. Atmosféra celého dne gradovala právû pfii této ãásti, která byla pro v‰echny náv‰tûvníky asi nejoãekávanûj‰í. Jako první se pfiedstavil v arénû plemenn˘ b˘k Origan (ITI 164), kter˘ pÛsobil na na‰í farmû po tfii sezóny. V aukci jej vydraÏil za boufilivého potlesku jeden z pfiítomn˘ch francouzsk˘ch chovatelÛ za 15 100 euro. Mlad˘ pÛlroãní b˘ãek Horac REDU P po tomto otci putuje rovnûÏ do Francie a to za ãástku 6700 euro. Do kolébky plemene pojedou taktéÏ dvû rok a pÛl staré jaloviãky. První z nich byla vydraÏená za 3800 po Chicovi (ZIT 827), druhá po Oceanovi (ITI 072) v pofiadí pak za 4300 euro. B˘ãek po Neversovi

Ukázka cukrářského umění Jany Pokorné

Origan pojede zpět do své domoviny

(ITI 076) zÛstává jako jedin˘ z nabízen˘ch v âeské republice – pÛsobit bude v chovu na farmû na Jesenicku. Úãastí na tomto dni otevfien˘ch dvefií jsme byli pfiíjemnû pfiekvapeni pfiítomností pfiibliÏnû ãtyfiiceti chovatelÛ z Francie, Maìarska, ãi Slovenska. Mezi poãetnou delegací z Francie nechybûl ani prezident Herd Book Charolais Sébastien Cluzel. Potkat jsme v‰ak mohli mnoho dal‰ích osobností spojen˘ch nejen s chovem masného skotu. Zakonãení na zámku Za nás celkem úspû‰n˘ maraton

Dne otevfien˘ch dvefií doplnil a zároveÀ zavr‰il chovatelsk˘ veãer na Zámku Valeã u Hrotovic. Veãera se zúãastnili jak na‰i ãe‰tí kolegové, tak chovatelé ze zahraniãní. Diskuse probíhala ve velmi pfiátelské atmosféfie, své místo mûlo samozfiejmû téma genetiky a ‰lechtûní charolais. V rámci jednotliv˘ch rozhovorÛ bylo cítit to, co bylo vlastnû cílem celé akce. Setkat se se sv˘mi kolegy, se spolupracujícími partnery a posunout tro‰iãku moÏnosti spolupráce také za hranice âeské republiky. Celkem se na dni otevfien˘ch dvefií prostfiídalo vãetnû dûtí na 450 obdivovatelÛ. Domníváme se, Ïe to vysoká náv‰tûvnost potvrdila zájem o tuto akci. Dá se tak trochu fiíci, Ïe nás v‰echny chovatele podvûdomû popostrãila k pokraãování v prezentaci masného skotu v dal‰ích obdobích. Vzhledem k zájmu a vesmûs kladnému hodnocení jak náv‰tûvníkÛ, chovatelÛ, obchodních partnerÛ, ale i ‰iroké vefiejnosti, jsme se rozhodli pro pokraãování v roce 2023. Dal‰í roãník této vydafiené akce bychom rádi pfiipravili jako souãást svûtového technického zasedání mezinárodní organizace Charolais International, které se uskuteãní v pfií‰tím roce na konci dubna na území na‰í republiky. Bude nám ctí pfiivítat delegáty z celého svûta, ktefií se této v˘znamné akce úãastní, i na na‰í farmû. Tû‰íme se na setkání.

Dejme masu pfiidanou hodnotu Obecnû se nám svût, jak ho známe po desetiletí, hroutí. Îivot na nás má nové a nové poÏadavky. Je nezbytné se mu pfiizpÛsobit. DÛkladnû pfiem˘‰let, co bude zákazník v nedaleké budoucnosti akceptovat a za co bude ochoten vydat své peníze. Osobnû se domnívám, Ïe cena hovûzího masa dost poroste a uÏ na zv˘‰en˘ch cenách zÛstane. Tím se sníÏí ochota kupovat ãerstvé maso strãené do mikroténu. Je to i neúcta k vlastní nároãné práci. Je tfieba pfiidat benefit, za kter˘ si s úsmûvem mohu fiíct o zv˘raznûnou cenu. Zrání hovûzího masa a polotovary Valná vût‰ina z nás ví, Ïe existují dva postupy – mokré a suché zrání. Pokud chci zv˘‰it benefit ze zvífiete, které jsem vychoval a staral se o nûj a chci produkovat vyzrálé maso, musím vûdût, kterou formu chci preferovat. Ov‰em je tfieba si uvûdomit, Ïe zrání masa není hra. Je to práce navíc. Nejen fyzická, ale i du‰evní. V‰e by mûlo zaãít a vycházet z konceptu, je‰tû pfiedtím, neÏ zadám projektantovi úkol – zpracovat návrh na bourárnu nebo kuchyni. Je tfieba vzít v potaz rychle se mûnící poÏadavek zákazníka. Z farmy koupû tzv. ãerstvého masa nestaãí a nejedná se pouze o steakové partie. Zákazník chce kvalitu nejen chuÈovou, ale i ãasovou nenároãnost na zpracování. Tedy, Ïe vyzrálé maso potfiebuje fiádovû o 50 % ménû

ãasu na pfiípravu neÏ ãerstvé maso. To je velmi v˘razn˘ benefit, kter˘ zaãal nastupovat fiádovû pfied pûti roky. Zvy‰ování povûdomí zákazníka o vyzrálém masa a v˘voj technologií vede k dal‰ím postupÛm. Polotovary, ale to uÏ jsme trochu jinde, neÏ je zrání masa. To v‰e je nároãné na finanãní prostfiedky. Doba skuteãnû nepfieje zlevÀování. Zastupujeme spoleãnost, která nás „potû‰ila” dvojím zdraÏením bûhem ãtyfi mûsícÛ. A podobnû je to i u dal‰ích v˘robcÛ pokroãil˘ch technologií. Mokré zrání Mokré zrání je nejjednodu‰‰í cesta kupfiedu. Kvalitní chladící skfiíÀ, která udrÏí teplotu v rozmezí 0–3°C. Kvalitní chladící skfiíÀ mÛÏete prohlédnout na na‰em webu. SkfiíÀ doporuãuji doplnit kvalitním datalogerem. Takov˘ dataloger sleduje teplotu a relativní vlhkost. Pfii pfiekroãení zadan˘ch krizov˘ch dat posílá na telefon, tablet ãi PC krizov˘ signál. Ukládá prÛbûh dat, které lze snadno tisknout. Dal‰í nezbytností je vakuovaãka se slu‰n˘m v˘konem pumpy, dvojit˘m svárem. Dále etiketovací váha s tiskem. S tiskem a schopností tfiídit a ukládat data pro va‰i kontrolu a ekonomick˘ pfiehled a pro kontrolní orgány a HACCP. VÏdy jsme dûlali a dûláme s japonsk˘mi váhami. Dokonale vyzraju za maximálnû 20 dnÛ. Je vhodné pro zákazníka zrát i jednotlivé porce tfieba po dvou kusech. Vakuovat a pfiesnû popsat – datum, druh masa, plemeno, Kã. To je nároãnûj‰í na pracovní ãas a nákup etiketovací váhy, která pfienese data do PC. Balíãky vakuovaného masa v chladící skfiíni nemají leÏet na sobû a tady je snadné pouÏít nízké cukrárenské pfiepravky, které je‰tû oznaãím datem vloÏení. V prÛbûhu zrání nedochází k Ïádn˘m ztrátám, coÏ je velká v˘hoda pro zpracovatele. Poté chladící vitrína, pfiípadnû samoobsluÏná.

s masem dûlat. Nedochází k Ïádn˘m ztrátám a zákazník mÛÏe pfii dodrÏení teploty maso skladovat tfieba i dal‰í mûsíc ãi dva. Pfied zpracováním je ov‰em nezbytné, aby zákazník vyjmul maso z igelitu a nechal vûtrat. PfiibliÏnû 30 minut a to je doba neÏ maso dostane teplotu prostfiedí. A nepfiíjemné odéry zmizí. Kyselina mléãná a dal‰í balastní kyseliny vzniklé pfii zrání musí mít ãas vyprchat a odér zmizet. Co dûlat napfi. se steakem po dohotovení a pfied vloÏením na talífi. Zabalit do alobalu a ponechat asi 5 minut, aby se ‰Èávy stáhly zpût do masa. A vysvûtlit zákazníkovi, Ïe gulá‰ bude dûlat max 50 minut a nikoliv 2,5 hodiny, Ïe rajskou omáãku nikdy nejedl lep‰í. Ve chvíli, kdy se vám tato praxe zabûhne je pfiípadnû ãas pfiem˘‰let o postupu na vy‰‰í úroveÀ a také nad nákupem sofistikované technologie, která vám umoÏní se vûnovat polotovarÛm, jejichÏ ãas opût nade‰el. Zákazník nemá ani ãas ani chuÈ se vûnovat dlouhému vafiení. Pfiiplatí si za polotovar nebo hotov˘ pokrm. Takov˘ ‰panûlsk˘ ptáãek nebo ovarové Ïebro, kliÏka, hovûzí peãenû nemá konkurenci. Pfií‰tû bychom se mohli vûnovat vy‰‰í úrovni zrání. Suché zrání ve zrací skfiíni.

NepodceÀujte vzdûlávání zákazníkÛ Nezbytné je edukaãní vysvûtlení prodávajícího zákazníkovi – co a jak

Karel Svoboda svoboda@gastronox.cz www.gastronox.cz

Návod (nejen) pro zaãínající chovatele jak postupovat pfii ‰lechtitelské práci 1. V˘bûr správného rodiãovského páru ·lechtûní je dlouhodobá mravenãí práce, proto v˘bûr správného rodiãovského páru je jejím základem. U masného skotu se do jisté míry upou‰tí od individuálního pfiipafiovacího plánu, protoÏe inseminace je pro mnohé chovatele organizaãnû nároãná. Inseminace je pfii správném v˘bûru otce (kter˘ podpofií dobré vlastnosti matky a pomÛÏe vylep‰it ty hor‰í), nejúãinnûj‰í metodou ke zlep‰ení stáda. I pokud není vyuÏívána, je moÏné dosáhnout zlep‰ení ve stádû správn˘m v˘bûrem geneticky dobr˘ch b˘kÛ, ktefií zajistí pokrok i v dal‰í generaci. DÛleÏité je dbát nejen na pfiím˘ rÛst potomstva, ale také na matefiské vlastnosti dcer tûchto b˘kÛ. 2. Nahlá‰ení porodní hmotnosti (pravdivé, nejlépe váÏené) a prÛbûhu porodu Ztráta telete pfii narození je v systému krav BTPM ekonomicky fatální. Tele je jedin˘ produkt na zpenûÏení a matka je mnohdy ze stáda vyfiazena. Pravdivé nahlá‰ení porodní hmotnosti pomáhá nejen danému chovateli, ale také celému systému. Pfii nákupu nového plemeníka je pak moÏné se opfiít o relevantní informaci, která chovatele upozorní, Ïe by mohl nastat v období telení problém. Také se na základû plemenn˘ch hodnot mÛÏe rozhodnout, kterého b˘ka pustí na jalovice a kterého na krávy. Velmi v˘znamnou roli v tomto období v‰ak hraje i v˘Ïiva a celkov˘ management chovu. V souãasné dobû je pro chovatele obrovskou v˘hodou a ulehãením administrativní zátûÏe stahování informací o narozen˘ch telatech z centrální evidence skotu. MoÏností zadání je nûkolik. Pfiímé v podobû portálu farmáfie ãi nûkter˘ch softwarÛ ãi pfies hlá‰ení zmûn s kódem události „10”. Jedinou podmínkou stáhnutí telete je, Ïe otec telete je masného plemene. Proto kontrolujte do‰lé karty a opravujete otce. Telata narozená v harému (neznám˘ otec známého plemene) se do na‰í databáze také dostanou. 3. Správn˘ odchov + vãasné zapu‰tûní plemenic Pouze správnû narostlé a zdravé zvífie je schopno dobré reprodukce a bezproblémového porodu. Mnoho chovatelÛ se zab˘vá odchovem plemenn˘ch b˘ãkÛ a jalovice jsou aÏ druh˘m produktem. Pfiitom odchov matefiské populace je pro chovatele základem stáda a potenciálním zdrojem pfiíjmÛ. Poporodní péãe pak velmi ovlivní návrat krav zpût do reprodukãního cyklu a znovu zabfieznutí. 4. ZváÏení 120 denní hmotnosti – zváÏená do následujícího ãtvrtletí Dobr˘m ukazatelem mléãnosti matky a zvládnutého poporodního období nejen pro matku, ale i pro tele je hmotnost ve 120 dnech. Ta je váÏena v intervalu od 90. do 170. dne vûku telete. Termín váÏení si domlouvá chovatel s místnû pfiíslu‰n˘m inspektorem.

5. UdrÏení správného odchovu V tomto období velmi záleÏí na podmínkách (stáfií a kvalita pastvy, nadmofiská v˘‰ka, ãlenitost terénu, plemeno). Chovatel na nû musí umût vãas a efektivnû zareagovat tak, aby telata mohla plnû vyuÏít svÛj rÛstov˘ potenciál. 6. ZváÏení 210 denní hmotnosti vãetnû lineárního popisu zevnûj‰ku telete a matek – zváÏení tak, aby bylo moÏné spoãítat PH pfied rozhodn˘m obdobím Stejnû jako u pfiedchozí hmotnosti, i zde je urãeno období, ve kterém lze 210denní hmotnost stanovit. Hmotnost je zji‰Èována v intervalu od 171. do 290. dne vûku telete. ZároveÀ s tím probíhá lineární hodnocení zevnûj‰ku telat a matek na prvním a tfietím teleti. Ostatní kategorie se popisují v souladu se ‰lechtitelsk˘mi programy jednotliv˘ch plemen (jalovice pfied pfiipu‰tûním). Tyto údaje mohou chovateli slouÏit jako jeden z podkladÛ pro selekci zvífiat. Jako dal‰í zdroj informací se pak nabízí plemenné hodnoty. Ty vycházejí z namûfien˘ch údajÛ, ale dokáÏí díky zpÛsobu v˘poãtu oãistit nejen chovatelské podmínky, ale i dal‰í vlivy pÛsobící na zvífie. V˘sledkem je pak hodnota, která vyjadfiuje potenciál (napfi. rÛstov˘), kter˘ dan˘ jedinec pak pfiedává sv˘m potomkÛm. U nûkter˘ch plemen je plemenná hodnota jedním ze selekãních kritérií pro v˘bûr b˘kÛ do testu vlastní uÏitkovosti / odchovu u chovatele. Zde je nutné si pohlídat, aby v‰echny informace o zvífieti byly zji‰tûny pfied v˘poãtem plemenn˘ch hodnot. Napfi. pro b˘ky, ktefií se narodili v prvním ãtvrtletí kontrolního roku (fiíjen – prosinec) je rozhodn˘m v˘poãtem následující ãerven. Proto by tato zvífiata mûla b˘t zváÏena a popsána do konce ãervna. 7. V˘bûr jedincÛ vhodn˘ch do testu vlastní uÏitkovosti / odchovu u chovatele Odchov budoucích plemeníkÛ je dal‰ím stupnûm v chovatelském Ïebfiíãku. Na b˘ãky jsou kladené vût‰í nároky neÏ na jalovice (i kdyÏ kvalitní odchov jalovic je naprost˘m základem plemenáfiské práce).

Rady plemenn˘ch knih jednotliv˘ch plemen stanovují selekãní kritéria (dostupná na webov˘ch stránkách âSCHMS), která jsou zaloÏena buì na namûfien˘ch údajích, nebo také na plemenn˘ch hodnotách daného jedince. V tomto období velmi záleÏí na správnû zvládnutém odstavu od matky. KaÏd˘ úkon má svojí administrativu a v tomto pfiípadû tomu není jinak. Termíny pro podání pfiihlá‰ek jsou zvefiejnûny spolu s podmínkami pro naskladnûní b˘ãkÛ. 8. Jak efektivnû vyuÏít ve ‰lechtûní plemenné hodnoty Na‰í snahou by mûlo b˘t vybrat do chovu co nejlep‰í zvífie. Proto je tfieba správnû identifikovat to nejlep‰í zvífie, respektive vlastnosti zvífiete, se kter˘m pracuju. A pak kombinovat vlastnosti otce a matky, abych dostal pro mû nejlep‰ího jedince. Ale stejnû jeho vlastnosti jsou vÏdy dány jeho genetick˘m zaloÏením, ale mohou se rÛznû projevit dle konkrétních podmínek. Leto‰ní nejlep‰í zvífie (dle namûfien˘ch hodnot) mÛÏe b˘t geneticky hor‰í neÏ loÀské prÛmûrné, protoÏe letos bylo mnohem lep‰í krmení. Plemenná hodnota fiíká, jaká je genetické zaloÏení zvífiete v dané vlastnosti v rámci urãité populace. Vût‰inou se vyjadfiuje jako relativní plemenná hodnota a leÏí na ‰kále od 60 do 150 bodÛ. âím více tím lépe. V˘hody plemenn˘ch hodnot (PH): • vám umoÏní lépe poznat Va‰e zvífiata, jejich hodnotu v rámci stáda, ale hlavnû v rámci populace • umoÏní Vám lépe sestavit rodiãovské páry s ohledem na cíl, kter˘ chcete dosáhnout a zkrátí Vám cestu k lep‰í uÏitkovosti a ekonomice Je tfieba si uvûdomit, Ïe kaÏd˘ systém má svá pravidla a náleÏitosti, proto je tfieba si pfiipomenout, Ïe: • musíte vûdût, Ïe PH je jen dal‰í zdroj informací pro Va‰e rozhodnutí, vût‰inou nelze komplexnû zhodnotit zvífie jen dle PH • PH není dogma, neustále se zpfiesÀuje s tím, jak pfiib˘vá dat o zvífieti a jeho pfiíbuzn˘ch – je tfieba sledovat nejen její hodnotu, ale i její v˘voj • plemenná hodnota je jen odhadem skuteãného

Datum narození 1. 10. 1. 1. 1. 4. 1. 7.

Turnus 1. turnus 2. turnus 3. turnus 4. turnus

2021 2022 2022 2022

– – – –

31. 31. 30. 30.

12. 2021 3. 2022 6. 2022 9. 2022

genetického zaloÏení jedince a je stejnû jako kaÏd˘ v˘poãet zatíÏena nûjakou chybou – má vypoãtenu spolehlivost, kterou je tfieba znát a pracovat s ní • pro nûkterá zvífiata nebo pro nûkteré dÛleÏité vlastnosti nemusí b˘t k dispozici • nûkteré vlastnosti daleko víc ovlivníte tím, jak se o zvífiata budete starat, neÏ tím jakou budou mít plemennou hodnotu Vy sami mÛÏete ale v˘raznû pfiispût k tomu jak spolehlivû bude PH u Va‰eho stáda a jeho zvífiat spoãtena. • PH je závislá na mnoÏství a pfiesnosti dat, které do v˘poãtu vstoupí – pracujte s inspektorem na tom, abyste data dodali k co nejvût‰ímu poãtu zvífiat – pracujte na tom, aby data byla správnû a pfiesnû zji‰tûná – na druhou stranu vyfiaìte data extrémnû ovlivnûná prostfiedím – napfiíklad nemoc, úraz, odstav atd. • PH se vÏdy poãítají k urãitému datu, proto k tomuto datu smûfiujte kontrolu uÏitkovosti. Je to dÛleÏité tam, kde je v˘poãet PH limitní k urãitému datu – typicky u nûkter˘ch plemen pro selekci b˘kÛ do OPB. Schváleno na jednání Grémia pfiedsedÛ Rad PK 14. 3. 2022

Ideální rozmezí vážení pro výpočet PH Vážení 120 d Vážení 210 d 90–170 d věku 171–290 d věku 1. 1. 2022 – 31. 5. 2022 1. 4. 2022 – 30. 6. 2022 1. 4. 2022 – 31. 8. 2022 1. 7. 2022 – 30. 9. 2022 1. 7. 2022 – 30. 11. 2022 1. 10. 2022 – 31.12. 2022 1. 10. 2022 – 28. 2. 2023 1. 1. 2023 – 31. 3. 2023

Ideální rozmezí vážení pro výpočet PH Rozhodný Vážení 120 d Vážení 210 d výpočet PH 90–170 d věku 171–290 d věku 1. 10. 2021 – 31. 12. 2021 1. 1. 2022 – 31. 5. 2022 1. 4. 2022 – 30. 6. 2022 30. 6. 2022 1. 1. 2022 – 31. 3. 2022 1. 4. 2022 – 31. 8. 2022 1. 7. 2022 – 30. 9. 2022 30. 9. 2022 1. 4. 2022 – 30. 6. 2022 1. 7. 2022 – 30. 11. 2022 1. 10. 2022 – 31. 12. 2022 31. 12. 2022 1. 7. 2022 – 30. 9. 2022 1. 10. 2022 – 28. 2. 2023 1. 1. 2023 – 31. 3. 2023 30. 3. 2023 Datum narození

Rozhodný výpočet PH 30. 6. 2022 30. 9. 2022 31. 12. 2022 30. 3. 2023

Datum vážení Začatek OCH Konec OCH (+/– 15 dní) (– 15 dní) 31. 8. 2022 30. 9. 2022 31. 1. 2023 31. 10. 2022 30. 11. 2022 30. 3. 2023 31. 12. 2022 31. 1. 2023 30. 5. 2023 30. 4. 2023 31. 5. 2023 26. 9. 2023 Uzávěrka přihlášek

Měsíc zákl. výb. II–III/2023 IV–V/2023 VI/2023 X/2023

Genetické parametry pro v˘sledky ultrazvukového mûfiení MLLT a jejich korelace s vlastnostmi rÛstu a jateãn˘mi ukazateli Veselá Z., Brzáková M., Novotná A., Svitáková A., Vostr˘ L., V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i. Úvod Kvalita masa je pro masn˘ skot jedním z nejdÛleÏitûj‰ích ukazatelÛ. PfiestoÏe se v âeské republice stále kvalita masa neodráÏí v jeho cenû, mnoho chovatelÛ masného skotu upfiednostÀuje zvífiata s lep‰ími kvalitativními ukazateli. Jedná se pfiedev‰ím o producenty jateãn˘ch zvífiat, ktefií realizují systém prodeje masa ze dvora. Zde si zákazník ãastûji Ïádá kvalitní maso plné chuti. Pro dal‰í selekci je pro tyto chovatele tedy velmi dÛleÏité zamûfiit se nejenom na intenzitu rÛstu zvífiat, ale také na správn˘ podíl jednotliv˘ch partií a jejich správnou tuãnost, která napomáhá pfii dal‰ím zpracování masa a zlep‰uje jeho chuÈové vlastnosti. Sbûr dat pro selekci na jateãnou kvalitu zvífiat je problematick˘. Mnoho chovatelÛ vykrmená zvífiata realizuje na zahraniãních jatkách, nebo na domácích poráÏkách. Proto je nespornou v˘hodou moÏnost sledování je‰tû Ïijících zvífiat a vyhodnocení znakÛ, které jsou na nich zjistitelné pomocí ultrazvuku. Z toho dÛvodu bylo v roce 2019 v rámci fie‰ení projektu QK1910059 a na základû zájmu ze strany chovatelÛ plemene aberdeen angus spu‰tûno pravidelné roãní ultrazvukové mûfiení vlastností souvisejících s kvalitou masa. Od roku 2019 byly provedeny tfii roãníky mûfiení (2019, 2020 a 2022). V roce 2021 bohuÏel nebylo moÏné mûfiení provést z dÛvodu pandemie koronaviru. V leto‰ním roce na‰tûstí mûfiení probûhlo a díky tomu se podafiilo nasbírat údaje o jiÏ druhé generaci jedincÛ. Ultrazvukové mûfiení Ultrazvukové mûfiení MLLT u nás probíhá podle mezinárodnû uznávané metodiky Breedplanu. V˘hodou tohoto pfiístupu je to, Ïe máme k dispozici standardizované v˘sledky, které lze v budoucnu vyuÏít i v pfiípadû mezinárodního genetického hodnocení. Do povûdomí vefiejnosti dostaly zejména dvû nejdÛleÏitûj‰í vlastnosti – tedy plocha nejdel‰ího zádového svalu (MLLT) a jeho mramorování (podíl intramuskulárního tuku). Pfii vlastním mûfiení jsou ale zji‰Èovány celkem ãtyfii hodnoty – tlou‰Èka tuku na zádi, tlou‰Èka tuku nad ro‰tûncem, plocha ro‰tûnce a podíl intramuskulárního tuku. Dále jsou pfii mûfiení zaznamenávány také dvû dal‰í vlastnosti, a to je hmotnost pfii mûfiení a obvod ‰ourku u b˘kÛ. Mûfiení tlou‰Èky tuku na zádi – místo mûfiení je uprostfied pomyslné spojnice mezi stfiedem kfiíÏové kosti a sedacím hrbolem. Ve vût‰inû pfiípadÛ bûhem mûfiení je sonda pfiiloÏena svou podélnou osou na tuto spojnici. V pfiípadû hor‰ího pfiístupu k mûfienému zvífieti je moÏné pfiiloÏit sondu i kolmo k této

spojnici, ov‰em tak, aby ji sv˘m stfiedem protínala v místû mûfiení. Vrstva tuku je v této oblasti pomûrnû rovnomûrná a mûfiení se dobfie provádí. Mûfiení plochy svalu – plocha svalu je mûfiena za posledním Ïebrem. Sonda je pfiikládána nikoliv zcela kolmo k podélné ose tûla, ale tak, aby kopírovala úhel Ïebra vzhledem k pátefii. PouÏitá sonda (18 cm, 3,5 MHz) umoÏÀovala zobrazení celého prÛfiezu svalu u vût‰iny hodnocen˘ch zvífiat. Tam, kde je sval ‰ir‰í, pfiístroj umoÏÀoval mûfiení pomyslného konce svalu i mimo zobrazovanou oblast. Obãas je pro lep‰í zobrazení celého obvodu svalu dobré vyuÏít obrazy uloÏené v obrazové smyãce pfied zmrazením obrazu. Obecnû je ohraniãení svalu dobfie rozeznatelné a umoÏÀovalo celkem pohodlné mûfiení jeho plochy. Mûfiení tlou‰Èky tuku nad ro‰tûncem – místo mûfiení je za posledním Ïebrem ve 2/3 ‰ífiky ro‰tûnce stejnû jako je tomu u plochy svalu. Vrstva tuku je v této oblasti pomûrnû rovnomûrná a mûfiení se dobfie provádí. Hodnocení mramorování (podílu intramuskulárního tuku) – provádí se na podélném prÛfiezu MLLT v oblasti na rozhraní hrudní a bederní ãásti. Sonda se pfiikládá rovnobûÏnû s pátefií zhruba nad místem nejvût‰í hloubky MLLT kolmo k povrchu tûla zvífiete. Po zmrazení obrazu se aktivuje mûfiení mramorování. Na obrazovce se objeví obdélník, kter˘ ohraniãuje oblast mûfiení. Tento obdélník lze pfiesouvat nebo mûnit jeho rozmûry. Hodnota mramorování je stanovena pomocí vnitfiního softwaru, pfii jehoÏ v˘voji byly pouÏity snímky zvífiat pfied a po poráÏce. Právû správné a standardizované urãení podílu intramuskulárního tuku je nejproblematiãtûj‰í, jelikoÏ zmínûn˘ software je pfiipravován na míru daného zákazníka.

Tab. ã. 1: Poãty jedincÛ se zaznamenanou uÏitkovostí (na diagonále a pod diagonálou) a korelace mezi uÏitkovostmi (nad diagonálou)

HM-MLLT OŠ TUK-ZÁĎ TUK-ROŠT PLOCHA IM-TUK HM-JUT ZMAS PROT HM-210 HM-365

HM-MLLT 1947 1019 1947 1947 1945 1947 111 111 111 1857 1498

OŠ 0,73 1021 1020 1020 1018 1020 101 101 101 987 793

TUK-ZÁĎ 0,46 0,55 1948 1948 1946 1948 112 112 112 1858 1499

TUK-ROŠT 0,49 0,55 0,84 1948 1946 1948 112 112 112 1858 1499

PLOCHA 0,85 0,63 0,43 0,46 1946 1946 112 112 112 1856 1498

IM-TUK 0,44 0,43 0,58 0,58 0,42 1948 112 112 112 1858 1499

HM-JUT 0,37 –0,07 0,06 –0,03 0,40 0,11 7672 7672 7672 4128 1057

ZMAS 0,14 –0,08 –0,01 –0,12 0,22 0,00 0,72 7672 7672 4128 1057

PROT –0,06 –0,22 0,19 0,22 0,09 0,20 0,30 0,27 7672 4128 1057

HM-210 0,64 0,36 0,25 0,29 0,55 0,23 0,38 0,27 0,13 36 958 13 455

HM-365 0,85 0,51 0,30 0,33 0,75 0,30 0,54 0,35 0,08 0,77 15 572

Tab. ã. 2: Koeficienty dûdivosti (na diagonále), genetické korelace (mimo diagonálu) a jejich smûrodatné odchylky (v závorkách)

HM-MLLT OŠ TUK-ZÁĎ TUK-ROŠT PLOCHA IM-TUK HM-JUT ZMAS PROT HM-210 HM-365

HM-MLLT 0,69 (0,05)

OŠ 0,38 (0,08) 0,76 (0,06)

TUK-ZÁĎ 0,52 (0,07) 0,18 (0,15) 0,51 (0,07)

TUK-ROŠT 0,57 (0,07) 0,19 (0,15) 0,99 (0,01) 0,45 (0,07)

PLOCHA 0,89 (0,05) 0,40 (0,07) 0,35 (0,06) 0,41 (0,06) 0,72 (0,01)

Tab. ã. 2: Základní statistiky souboru pro odhad genetick˘ch parametrÛ HM-MLLT OŠ TUK-ZÁĎ TUK-ROŠT PLOCHA IM-TUK HM-JUT ZMAS PROT HM-210 HM-365

N 1947 1021 1948 1948 1946 1948 7672 7672 7672 36 958 15 572

Průměr 463,42 35,32 5,31 3,99 75,34 5,30 348,21 2,91 2,40 280,48 431,709

SO 96,68 3,47 2,34 1,76 16,47 1,80 85,05 0,74 0,75 42,76 96,0679

Min 220 25 1 1 36 0,4 98 1 1 150 195

Max 766 51 13 9 126 8,9 590 5 5 427 734

IM-TUK 0,68 (0,06) 0,61 (0,11) 0,87 (0,04) 0,88 (0,03) 0,50 (0,08) 0,26 (0,03)

HM-JUT 0,99 (0,01) 0,99 (0,01) 0,61 (0,13) 0,80 (0,07) 0,99 (0,01) –0,17 (0,01) 0,57 (0,10)

ZMAS 0,44 (0,19) 0,95 (0,01) 0,28 (0,27) 0,79 (0,12) 0,98 (0,01) 0,23 (0,02) 0,41 (0,15) 0,37 (0,12)

PROT 0,21 (0,23) 0,94 (0,04) 0,98 (0,01) 0,98 (0,01) 0,03 (0,29) 0,60 (0,13) 0,92 (0,03) 0,19 (0,24) 0,37 (0,12)

HM-210 0,95 (0,01) –0,23 (0,17) 0,17 (0,06) –0,23 (0,17) 0,45 (0,05) –0,69 (0,17) 0,49 (0,04) 0,21 (0,01) 0,27 (0,01) 0,44 (0,02)

HM-365 0,99 (0,01) 0,64 (0,04) –0,11 (0,11) 0,00 (0,13) 0,40 (0,09) –0,07 (0,05) 0,77 (0,04) 0,12 (0,01) 0,18 (0,01) 0,88 (0,02) 0,36 (0,02)

Tab. ã. 3: Prostﬁeìové efekty zohlednûní v modelové rovnici

HM-MLLT OŠ TUK-ZÁĎ TUK-ROŠT PLOCHA IM-TUK HM-JUT ZMAS PROT HM-210 HM-365

SRO

POHL*DVOJ

VEK

VEK2

VEKM

HET

HM-MLLT – hmotnost při ultrazvukovém měření, OŠ – obvod šourku, TUK-ZÁĎ – tloušťka tuku na zádi, TUK-ROŠT – tloušťka tuku nad roštěncem, PLOCHA – plocha svalu MLLT, IM-TUK – podíl intramuskulárního tuku (mramorování), HM-JUT – hmotnost jatečně upraveného těla, ZMAS – třída zmasilosti, PROT – třída protučnělosti protučnělost, HM-210 -odstavová hmotnost, HM-365 – roční hmotnost SRO – skupina vrstevníků, POHL*DVOJ – sdružený efekt pohlaví x dvojčata, VEK – věk, VEK2 – druhá mocnina věku, VEKM – věk matky v rocích, HET – heteroze

Odhad genetick˘ch parametrÛ Cílem na‰í práce bylo odhadnout genetické parametry pro vlastnosti ultrazvukového mûfiení a dále zjistit hodnoty genetick˘ch korelací k vlastnostem rÛstu a jateãn˘m ukazatelÛm SEUROP. Pro vyhodnocení byly vyuÏity v˘sledky ultrazvukového mûfiení, dále data z polního testu a data z komerãních jatek v âeské republice. V˘sledky ultrazvukového mûfiení zahrnovaly ãtyfii ukazatele jateãné kvality zji‰Èované na Ïiv˘ch zvífiatech – tlou‰Èka tuku na zádi (TUK-ZÁë), tlou‰Èka tuku nad ro‰tûncem (TUK-RO·T), plocha svalu MLLT (PLOCHA), podíl intramuskulárního tuku – tzv. mramorování (IMTUK). Dále byla v rámci mûfiení zaznamenávána také

hmotnost (HM-MLLT) a obvod ‰ourku (O·). Z polního testu byly pro vyhodnocení vybrány dvû vlastnosti – odstavová hmotnost (HM-210) a roãní hmotnost (HM-365). Data z komerãních jatek zahrnovala tfii vlastnosti – hmotnost jateãnû upraveného tûla (HM-JUT), tfiídu zmasilosti (ZMAS) a tfiídu protuãnûlosti (PROT). Pfied vlastním vyhodnocením bylo nutné data oãistit o chybné a odch˘lené údaje. Dále byla vyfiazena ultrazvuková mûfiení provedená ve vûku niÏ‰ím neÏ 250 dní a vy‰‰í neÏ 500 dní. Ze souboru polního testu a souboru SEUROP byla vyuÏity údaje o jedincích plemene aberdeen angus (podíl krve AA od 50 %) od roku 2006. Ze souboru SEUROP byli

vybíráni pouze jedinci, ktefií mají záznamy zároveÀ v kontrole uÏitkovosti a dále byli vyfiazeni jedinci poraÏení ve vûku niÏ‰í neÏ 250 dní a vy‰‰ím neÏ 1080 dní. Po o‰etfiení souborÛ bylo k dispozici 1949 jedincÛ s mûfiením MLLT, 1021 b˘kÛ s obvodem ‰ourku získan˘m pfii mûfiení MLLT, 7672 jedincÛ s hodnocením SEUROP, 36 958 jedincÛ s odstavovou hmotností a 15 572 s roãní hmotností. V tabulce 1 jsou uvedeny poãty jedincÛ podle zaznamenan˘ch vlastností. V tabulce jsou dále nad diagonálou uvedeny korelace mezi namûfien˘mi uÏitkovostmi. Základní statistiky uÏitkovostí v souboru pro odhad genetick˘ch parametrÛ jsou uvedené v tabulce 2. Hodnocení SEUROP u zmasilosti bylo pfievedeno na ãíselné hodnoty od 1 do 6, kdy S je 6 a P je 1. Hodnocení S v‰ak nebylo v souboru zaznamenáno. Pfii odhadu genetick˘ch parametrÛ byl zohlednûn prostfieìov˘ efekt skupiny vrstevníkÛ (SRO), sdruÏen˘ efekt pohlaví x dvojãata se ãtyfimi úrovnûmi – b˘k jedináãek, b˘k z dvojãat, jalovice jedináãek, jalovice z dvojãat (POHL*DVOJ), kvadratická regrese na vûk pfii mûfiení, resp. poráÏce (VEK + VEK2), vûk matky v rocích (VEKM) a lineární regrese na heterozi (HET). Podrobnûj‰í informace o zohlednûn˘ch prostfieìov˘ch efektech podle jednotliv˘ch vlastností jsou uvedeny v tabulce 3. Dále byl zohlednûn pfiím˘ genetick˘ efekt jedince (plemenná hodnota) a reziduální chyba. Genetické parametry Získané koeficienty dûdivosti (na diagonále) a genetické korelace (nad diagonálou) jsou uvedené v tabulce 2. Statisticky prÛkazné v˘sledky jsou zv˘raznûné tuãn˘m písmem. Jak je z tabulky patrné koeficienty dûdivosti pro vlastnosti jateãné kvality mûfiené ultrazvukem na Ïiv˘ch zvífiatech jsou stfiední aÏ lehce vy‰‰í. Dûdivost pro plochu MLLT byla pomûrnû vysoká (0,72), naopak dûdivost mramorování (podíl intramuskulárního tuku) je v˘raznû niÏ‰í 0,26. Nejvy‰‰í genetické korelace mezi jednotliv˘mi vlastnosti hodnocen˘mi pfii ultrazvu-

kovém mûfiení jsou oãekávatelnû mezi tlou‰Èkou tuku na zádi a tlou‰Èkou tuku nad ro‰tûncem (0,99). V tomto pfiípadû se jedná z genetického hlediska v podstatû o jednu vlastnost. Vysoké genetické korelace byly získány také mezi tlou‰Èkami tuku na zádi a nad ro‰tûncem s mramorováním (0,87 a 0,88). Vysoká genetická korelace je také mezi hmotností pfii ultrazvukovém mûfiení a plochou MLLT (0,89) a o nûco niÏ‰í, ale stále v˘znamná je korelace mezi hmotností a mramorováním (0,68). Zajímavostí je také relativnû vysoká korelace mezi obvodem ‰ourku a mramorováním (0,61), i kdyÏ zde je nutné dodat, Ïe se jedná pouze o obvody ‰ourku mûfiené pfiímo pfii ultrazvukovém hodnocení. Co se t˘ãe genetick˘ch korelací mezi vlastnostmi ultrazvukového mûfiení a jateãn˘ch vlastností z komerãních jatek, ukazuje se pfiedev‰ím vysoká korelace mezi hmotnostmi (0,99), obvodem ‰ourku a hmotností JUT (0,99) a plochou MLLT a hmotností JUT (0,99). Zmasilost je vysoce korelována s obvodem ‰ourku (0,95) a plochou MLLT (0,98), protuãnûlost naopak logicky s tlou‰Èkou tuku na zádi (0,98) a nad ro‰tûncem (0,98). Mezi mramorováním a protuãnûlostí JUT je genetická korelace 0,60. Velmi zajímavé jsou genetické korelace mezi vlastnosti mûfiení ultrazvukem a hmotnostmi ve vûku 210 a 365 dní. Pfiedev‰ím genetická korelace –0,69 mezi odstavovou hmotností a mramorováním naznaãuje, Ïe selekce na vy‰‰í PH pro odstavové hmotnosti mÛÏe zároveÀ vést k selekci na niÏ‰í podíl intramuskulárního tuku. Závûr Závûrem je nutné zdÛraznit, Ïe se jedná o první v˘sledky získané na základû pouze tfií roãníkÛ mûfiení MLLT a lze pfiedpokládat, Ïe po zahrnutí dal‰ího roãníkÛ mÛÏe dojít k lehk˘m zmûnám. Nûkteré genetické korelace (pfiedev‰ím mezi polním testem a mûfiením MLLT) prozatím vycházejí jako statisticky neprÛkazné (v tabulce korelace, které nejsou zv˘raznûny). Pfiesto jiÏ nyní v˘sledky leccos napovídají a stanou se podkladem pro v˘voj genetického hodnocení a odhad plemenn˘ch hodnot. DÛleÏité je, aby i v dal‰ích letech bylo zachováno pokraãování hodnocení v jiÏ zapojen˘ch chovech. To znamená, pokud probûhlo hodnocení MLLT v konkrétním chovu v minul˘ch letech (2019 a 2020), je dÛleÏité, aby v nûm probûhlo také hodnocení i v leto‰ním nebo alespoÀ následujícím roce. Tím budou získána hodnocení od matek i jejich potomkÛ, dojde k provázání souboru a vy‰‰í spolehlivosti pfiedpovídan˘ch plemenn˘ch hodnot. Je samozfiejmû také uÏiteãné roz‰ifiovat hodnocení na dal‰í novû zapojené chovy, prioritou by v‰ak mûlo b˘t zachování hodnocení v chovech jiÏ zapojen˘ch z pfiedchozích let.

Zpracováno v rámci projektu NAZV QK1910059 a MZE-RO0719.

Zmûny ve v˘poãtu plemenn˘ch hodnot pro lineární hodnocení zevnûj‰ku Ing. Alena Birova‰, âSCHMS Program vyuÏívan˘ pro v˘poãet plemenn˘ch hodnot je vyvíjen v rámci skupiny spolupracovníkÛ kolem prof. Misztala v americké Atlantû. Tato skupina rutinnû vyvíjí a pfiedpovídá plemenné hodnoty pro mnoho Ïivoãi‰n˘ch druhÛ v rámci celosvûtové produkce. Jedním, pro nás z nejznámûj‰ích klientÛ, je USDA (americké min. zemûdûlství) a americk˘ aberdeen angus. Stejnû jako jin˘ software, tak i tento program je skupinou v˘vojáfiÛ pravidelnû aktualizován v návaznosti na poÏadavky uÏivatelÛ a nové moÏnosti v˘poãetní techniky. V rámci pravidelné aktualizace jsou v âR náhodnû vybrány rutinní v˘poãty plemenn˘ch hodnot pro porovnání v˘sledkÛ ze starého a nového programu. Hlavním cílem autorÛ je rychlej‰í, ale i pfiesnûj‰í stanovení PH za souãasného zachování kontinuity v˘sledkÛ pro na‰e chovatele. Pro leto‰ní porovnání v rámci aktualizace v˘poãetního programu byly vybrány také v˘poãty pro masn˘ skot. Nejvût‰í posun je moÏn˘ u plemenn˘ch hodnot pro lineární popis zevnûj‰ku. Novûj‰í, a co se t˘ká poÏadavkÛ na pfiípravu dat také pfiísnûj‰í program pro v˘poãet plemenn˘ch hodnot ukázal, Ïe je tfieba pfiepoãítat genetické parametry a také pfiezkoumat v‰echny efekty zahrnuté v modelové rovnici. Je také moÏné realizovat cel˘ v˘poãet najednou a mnohem pfiesnûji neÏ tomu bylo u pfiedchozích verzí programu. Bez stanovení genetick˘ch parametrÛ nelze odhady plemenn˘ch hodnot realizovat. Stanovení nov˘ch genetick˘ch parametrÛ je rutinní krok a dûlají ho v‰echny organizace zab˘vající se pfiedpovûdí plemenn˘ch hodnot. U polního testu se tak stalo v roce 2016. Práce na odhadu nov˘ch genetick˘ch parametrÛ trvají mnoho mûsícÛ. Pro lineární hodnocení zevnûj‰ku zapoãali jiÏ v minulém roce. Nyní máme k dispozici pouze hodnocení mlad˘ch zvífiat do 720 dnÛ vûku, údaje o star‰ích kategoriích se doposud pouze sbírají, ale plemenné hodnoty se nevyhodnocují (pfii sta-

novení v˘poãtu PH bylo málo dostupn˘ch údajÛ). Proto je tfieba genetické parametry pfiepoãítat, a to s ohledem na to, Ïe i anal˘za ukázala, Ïe ve v˘poãtu plemenn˘ch hodnot jsou urãité rezervy, které spoãívají pfiedev‰ím v moÏnosti efektivnûj‰ího vyuÏití nasbíran˘ch dat. Nynûj‰í databáze umoÏÀuje zohlednûní trvalého prostfiedí jedince, hodnotitele a hlavnû vyuÏití údajÛ star‰ích zvífiat, kter˘ch bylo pfii minulém odhadu genetick˘ch parametrÛ velmi málo. Tento systém je tfieba zdokonalit v co nejkrat‰ím ãase. S tím, Ïe by se tedy jednalo o hodnocení nejen mlad˘ch, ale i star‰ích zvífiat. Vzhledem k tomu, Ïe jsme si jiÏ pfiepoãtem genetick˘ch parametrÛ a jejich zavedením do praxe jiÏ pro‰li u polního testu, budeme postupovat obdobn˘m zpÛsobem, aby dopad na chovatele byl co nejmen‰í. JiÏ nyní je v‰ak nutné upozornit na fakt, Ïe plemenné hodnoty z nového systému nebudou s tûmi pÛvodními pfiímo porovnatelné. To je zpÛsobeno pfiedev‰ím pfiedpokládanou rozdílnou dûdivostí jednotliv˘ch vlastností. Nepfiedpokládáme v‰ak, Ïe by do‰lo k naru‰ení zafiazení zvífiat v rámci populace. Jin˘mi slovy pokud bylo zvífie nadprÛmûrné, mûlo by zÛstat nadprÛmûrné, ale na jiné ‰kále plemenn˘ch hodnoty. Pro chovatele je pfiedev‰ím dÛleÏité to, aby nedocházelo k v˘kyvÛm bûhem ãasu, coÏ bude pohlídáno rozborem nûkolika po sobû jdoucích pfiedpovûdí PH. Také se lépe vypofiádáme se skuteãností, Ïe do‰lo k úpravû pfiepoãtov˘ch tabulek u jednotliv˘ch plemen. V novém systému se pfied-

pokládá, Ïe bude pouÏita skuteãnû zváÏená hmotnost a namûfiená v˘‰ka zvífiete a to pouze proto, Ïe zaãlenûní do jednotliv˘ch bodov˘ch tfiíd se mûnilo pfii úpravû ‰lechtitelsk˘ch programÛ, které si chovatelé ustanovili. Harmonogram prací zahrnuje následující práce: 1. Pfiíprava databáze pro v˘poãet 2. Pfiíprava jednotliv˘ch efektÛ do modelové rovnice 3. Stanovení modelové rovnice / modelov˘ch rovnic 4. Odhad genetick˘ch parametrÛ 5. V˘bûr nejlep‰ího modelu (dle standardu ICAR, Interbull) 6. Stanovení plemenn˘ch hodnot pro 4 ãtvrtletí zpûtnû a porovnání zmûn v ãase 7. Pfiipravení podkladÛ pro Grémium Rad PK 8. Odsouhlasení nového zpÛsobu v˘poãtu Abychom na‰im chovatelÛm i nadále poskytovali co nejpfiesnûj‰í v˘sledky pro jejich dal‰í rozhodnutí a zároveÀ vzhledem k tomu, Ïe nejnovûj‰í program pro v˘poãet plemenn˘ch hodnot je nynûj‰ím svûtov˘m standardem a de facto nevyhnutelnou nutností, je nezbytné reagovat na moÏné vylep‰ení na‰eho systému neprodlenû. Proto bylo v rámci konzultací na Grémiu pfiedsedÛ Rad PK odsouhlaseno, Ïe v ãervnu jiÏ nebudou plemenné hodnoty pro lineární hodnocení zevnûj‰ku poãítány podle starého systému, ale zvefiejníme hodnoty bfieznové. Do dal‰ího poãítání by mûly b˘t chovatelÛm k dispozici plemenné hodnoty jiÏ podle nového odhadu genetick˘ch parametrÛ.

Brazilsk˘ chov skotu a jeho vliv na niãení pralesÛ Ing. Milu‰e Abrahamová, Ústav zemûdûlské ekonomiky a informací Stavy skotu ve svûtû dlouhodobû stoupají a roste také globální obchod s hovûzím a telecím masem, kter˘ byl v posledních dvou letech podpofien zejména zv˘‰enou poptávkou âíny. Svûtové produkci vévodí Spojené státy, následované Brazílií, která je zároveÀ nejvût‰ím v˘vozcem hovûzího a telecího masa. Brazilsk˘ podíl na globálním v˘vozu stoupl bûhem posledních pûti let z 18 % na 23 %. Expanze sektoru hovûzího masa v této jihoamerické zemi v‰ak sebou nese i nûkterá negativa, neboÈ roz‰ifiování v˘roby v zemi souvisí s poÏadavky na dal‰í plochy zemûdûlské pÛdy, která je získávána odlesÀováním amazonsk˘ch pralesÛ. To vzbuzuje u mnoh˘ch odborníkÛ na Ïivotní prostfiedí velké obavy, kdy upozorÀují na rizika, která jsou s touto ãinností spojena a pfiispívají ke globální klimatické zmûnû. Jednou z takov˘ch iniciativ, která se celou problematikou odlesÀování podrobnûji zab˘vá je Trase. Charakteristika zemû Brazílie spolu s Argentinou, Uruguayí a Paraguayí patfií v oblasti JiÏní Ameriky k zemím, kde je chov skotu velmi v˘znamn˘m ãlánkem zemûdûlské v˘roby. Tyto ãtyfii zemû spolu tvofií od poãátku devadesát˘ch let dvacátého století integraãní seskupení Mercosur, které reprezentuje v souãasnosti v˘znamného aktéra svûtového agrárního trhu. Seskupení se v‰ak pot˘ká s problémem velmi nerovnomûrné velikosti zemí. Brazílie reprezentuje v tomto svazku hlavního hráãe, neboÈ v rámci zemí Mercosur zde Ïije 79 % obyvatel, plocha zemûdûlské pÛdy zaujímá 61 % a plocha lesÛ dokonce 91 %. Brazílie je v souãasnosti devátou nejvût‰í ekonomikou svûta. Brazílii tvofií celkem 26 spolkov˘ch státÛ a 1 federální distrikt s hlavním mûstem Brazília. Spolkové státy jsou soustfiedûny do 5 regionÛ: Severního, Severov˘chodního, Stfiedozápadního, Jihov˘chodního a JiÏního (viz obrázek). Více neÏ polovinu rozlohy Brazílie (zhruba 57 %) zaujímají lesy, louky a pastviny tvofií 22 % a orná pÛda více neÏ 7 %.

Územní ãlenûní Brazílie na regiony a biomy

Pramen: Wikipedia https://cs.wikipedia.org/

Zemûdûlská produkce patfií k nejvût‰ím na svûtû s pfievládajícím monokulturním velkov˘robním systémem. Hlavními pûstovan˘mi plodinami jsou káva, sisal a pomeranãe, a dále cukrová tfitina, sója, kukufiice, rÛzné druhy ovoce, zeleniny a ofiechÛ. Îivoãi‰ná v˘roba je zamûfiena pfiedev‰ím na chov skotu, ale velk˘ v˘znam má také chov prasat a drÛbeÏe. Brazílie je nejvût‰ím svûtov˘m v˘vozcem produktÛ z hovûzího masa. I kdyÏ je tento obchod dÛleÏit˘ pro brazilskou ekonomiku, zemû platí vysokou cenu za úbytek lesÛ, místních a tradiãních národÛ a biologické rozmanitosti. V oblastech Amazonky a Cerrada – dvou z nejdÛleÏitûj‰ích brazilsk˘ch biomÛ (pozn.: biom je spoleãenstvo Ïiv˘ch organismÛ ob˘vajících urãité území vyznaãující se charakteristickou tváfiností. (pfi. tropick˘ de‰tn˘ les, pou‰È...), a to jak z hlediska biologické, tak sociální rozmanitosti – jsou dvû tfietiny odlesÀování zpÛsobeny pastvinami. Obecnû se odhaduje, Ïe ubude asi 460 000 aÏ 580 000 hektarÛ lesa vlivem kaÏdoroãního roz‰ifiování stavÛ hospodáfisk˘ch zvífiat. Sektor je také spojován s pfiípady pozemkov˘ch konfliktÛ, otrocké práce a vysídlení tradiãních komunit.

Ekonomická situace v zemi není pfiíli‰ dobrá. Podle OECD dosáhla v roce 2021 míra inflace v Brazílii 10,7 % a byla tfietí nejvy‰‰í (po Turecku a Argentinû) mezi hlavními rozvinut˘mi a rozvíjejícími se ekonomikami tvofiící Skupinu 20. K inflaci pfiispûlo také velké sucho, neboÈ vlivem nedostatku vody pro vodní elektrárny do‰lo ke zv˘‰ení poptávky po draÏ‰í energii z tepeln˘ch elektráren. Prudké znehodnocení brazilského reálu, kter˘ za poslední dva roky ztratil asi 25 % své hodnoty vÛãi US dolaru, do‰lo ke zv˘‰ení ceny dováÏeného zboÏí vãetnû pohonn˘ch hmot. Brazilská ekonomika byla znaãnû ovlivnûna také koronavirovou pandemií, která pfiispûla v roce 2020 ke zhor‰ení situace v zemi a ke zv˘‰ení míry nezamûstnanosti na 14,3 %. Chov skotu a v˘roba hovûzího masa Hovûzí maso pfiedstavuje pro brazilské obyvatelstvo v˘znamnou a tradiãní potravinu, kdy roãní spotfieba v roce 2019 dosahovala 33 kg/obyv. (v Argentinû ãiní spotfieba hovûzího 54 kg/obyv./ rok). V posledních letech v‰ak dochází v Brazílii ke zmûnû spotfiebitelsk˘ch preferencí smûrem od hovûzího masa k levnûj‰ímu masu drÛbeÏímu. Zatímco pfied tfiiceti lety se podílelo hovûzí maso na celkové brazilské spotfiebû více neÏ polovinou (56 %), v roce 2001 to bylo jiÏ jen 46 % a pro rok 2021 se odhaduje, Ïe tento podíl klesne na 34 % na úkor pfiedev‰ím masa drÛbeÏího (podíl 51 %). Hlavním dÛvodem niÏ‰ího zájmu spotfiebitelÛ o hovûzí maso je mj. v posledních dvou letech pomûrnû rychle rostoucí inflace, která jeho dostupnost pro obyvatelstvo zhor‰uje. V roce 2020 brazil‰tí spotfiebitelé zaznamenali meziroãní nárÛst maloobchodních cen hovûzího masa v prÛmûru o 18 % a oãekává se, Ïe tyto ceny zÛstanou vysoké aÏ do poloviny roku 2022. Nûktefií analytici uvádûjí, Ïe vzhledem k vysok˘m tuzemsk˘m cenám, omezené nabídce jateãného skotu a velké exportní poptávce by domácí spotfieba mohla v roce 2022 klesnout pod úroveÀ 90. let. Po USA reprezentuje Brazílie druhého nejvût‰ího svûtového producenta hovûzího a telecího masa. V prÛmûru let 2017 aÏ 2021 bylo roãnû v zemi vyrobeno témûfi 10 mil. tun j. hm. a podíl na svûtové v˘robû dosáhl v prÛmûru tohoto období témûfi

17 %. Poãty poraÏeného jateãného skotu se pohybovaly v rozmezí 40 aÏ 44 mil. kusÛ. V roce 2020 bylo na jatkách poraÏeno 41,5 mil. ks, coÏ bylo meziroãnû o 4,2 % (o 2 mil.) ménû. Chovem skotu se v Brazílii zab˘vá pfiibliÏnû 2,5 mil. farmáfiÛ. Stavy skotu v Brazílii dlouhodobû rostou, od roku 2011 do roku 2021 se zv˘‰ily témûfi o 34 % (o 66 mil. ks) na 263,8 mil. ks, z toho témûfi 46 mil. ks pfiedstavují dojnice. V rámci brazilsk˘ch státÛ je z hlediska poãtu chovaného skotu nejvût‰í region Mato Grosso, kde se nachází 15 % z celkového brazilského stáda. K dal‰ím pûti nejv˘znamnûj‰ím státÛm patfií Goiás (19,7 mil. ks), Minas Gerais (19,7 mil. ks), Pará (18,1 mil. ks) a Mato Grosso do Sul (17,0 mil. ks). Naproti tomu nejmen‰ím, co do poãtu chovan˘ch zvífiat, je stát Amapá se 47 tis. ks skotu. Brazilská v˘roba hovûzího masa vykazuje znaãné roãní v˘kyvy. Je to v‰ak z velké ãásti zpÛsobeno místními produkãními systémy, které jsou zaloÏeny pfiedev‰ím na pastevním v˘krmu zvífiat, to znamená, Ïe krmivová základna je v˘raznû závislá na dostatku sráÏek. PfiibliÏnû 84 % brazilského skotu je vykrmováno extenzivnû, tj. na pastvinách, zatímco 16 % je chováno jak ve velkov˘krmnách, tak v polouzavfien˘ch chovech, kde se jedná o kombinaci pastvy doplnûné dal‰ími krmivy. Polouzavfien˘ systém je trendem, kter˘ se v posledních letech v zemi roz‰ifiuje, a kter˘ se ukazuje pro chovatele skotu témûfi ve v‰ech regionech Brazílie jako úãinn˘ a ekonomicky zajímav˘. NiÏ‰í provozní náklady a vût‰í flexibilita nabídky, kterou polouzavfien˘ v˘krm umoÏÀuje, se farmáfiÛm velmi osvûdãily zejména bûhem období pandemické koronavirové krize. Z celkového populace skotu, kter˘ byl v roce 2020 vykrmován ve velkov˘krmnách (uzavfien˘ chov) a v polouzavfieném chovu, bylo umístûno asi 60 % zvífiat ve v˘krmnách (uzavfien˘ch chovech) a zb˘vajících 40 % v polouzavfien˘ch chovech s doplÀkov˘m krmivem. Podle v˘zkumu poradenské firmy DSM dosáhl celkov˘ poãet skotu ve velkov˘krmnách v roce 2020 rekordních 6,19 mil. ks, coÏ bylo meziroãnû o 6 % více. Regionem, kter˘ zaznamenal nejvy‰‰í meziroãní nárÛst stavÛ u takto vykrmovaného skotu, byl Severov˘chod, a to o 17 %. Naproti tomu region Stfiedozápad mûl v roce 2020 z hlediska objemu vyprodukovaného hovûzího masa nejvût‰í uzavfiené stádo skotu s 8 % roãním nárÛstem. Graf ã. 1: V˘voj brazilské v˘roby hovûzího masa a stavÛ skotu v letech 2011–2021

Pramen: USDA-FAS, January 12, 2022

V˘voz hovûzího masa Brazílie je nejvût‰ím svûtov˘m v˘vozcem hovûzího masa a tento sektor vykazuje ekologickou stopu, která je spojena s jednou pûtinou ve‰kerého odlesÀování zpÛsobeného komoditami v tropech. V˘voz hovûzího masa dlouhodobû dynamicky roste a zvy‰uje se také jeho podíl z domácí v˘roby. V roce 2020 zaznamenala Brazílie rekordní objem prodaného hovûzího a telecího masa na globální trhy ve v˘‰i 2,58 mil.t v hodnotû 8,05 mld. USD. To pfiedstavuje 13% nárÛst hodnoty oproti pfiedchozímu roku. Zatímco v roce 2011 podíl objemu vyvezeného hovûzího masa pfiedstavoval 14 % z produkce, do roku 2018 stoupl na 20,4 % a v roce 2020 vyvezla Brazílie jiÏ 25 % z ve‰keré jeho v˘roby. Nejv˘znamnûj‰ími odbûrateli brazilského hovûzího masa byly âína, Hongkong a Spojené státy. Pokud vezmeme v úvahu Evropskou unii jako blok, pfiedãí v nákupu je‰tû Spojené státy americké, neboÈ zaujímá tfietí místo s celkov˘m brazilsk˘m dovozem ve v˘‰i 96 tis. t v hodnotû 526,7 mil. USD a tvofií 6,5 % ve‰kerého brazilského v˘vozu hovûzího masa. âína spolu Hongkongem v roce 2020 odebraly více neÏ 60 % celkového brazilského exportu v hodnotû 4,8 mld. USD, a Spojené státy se na nûm podílely 5 % (hodnota 412 mil. USD). Podle pfiedpokladu USDA-FAS se v roce 2021 opût mírnû zv˘‰il brazilsk˘ v˘voz (o 4 %), a souãasnû meziroãnû stoupl jeho podíl z celkové v˘roby na 27 %. Pro rok 2022 se odhaduje dal‰í meziroãní nárÛst exportu o 3 % na 2,7 mil t. OdlesÀování jako zdroj nové pÛdy pro chov skotu Pomûrnû dynamické zvy‰ování brazilské populace skotu je spojené s expanzí v˘vozu hovûzího masa, coÏ pfiiná‰í zemi z tohoto obchodu znaãné pfiíjmy, zároveÀ v‰ak s sebou nese urãitá negativa zasahující do Ïivotního prostfiedí. S roz‰ifiováním v˘roby v zemi rostou poÏadavky na dal‰í plochy zemûdûlské pÛdy, která je získávána pfieváÏnû odlesÀováním v oblasti amazonsk˘ch pralesÛ. To vzbuzuje u mnoh˘ch zahraniãních odborníkÛ na Ïivotní prostfiedí velké obavy, a proto upozorÀují na rizika, která jsou s touto ãinností spojena, a která pfiispívají ke globální klimatické zmûnû. OdlesÀování ohroÏuje nejen les a klima, ale i samotnou brazilskou zemûdûlskou v˘robu. Podle zástupcÛ divize tropick˘ch lesÛ a ze-

Graf ã. 2: V˘voj v˘vozu hovûzího a telecího masa Brazílie a jeho podíl z v˘roby

Pramen: USDA-FAS, 12. 1. 2022

Graf ã. 3: Nejv˘znamnûj‰í trhy Brazílie pro hovûzí maso v roce 2020 v %

Pramen: https://beef2live-com.translate.goog/, 31. 1. 2022

mûdûlství neziskové organizace National Wildlife Federation je oblast Amazonky zodpovûdná za vût‰inu de‰ÈÛ v produktivní oblasti jiÏní Brazílie, zatímco v oblasti Cerrado zase pramení mnoho fiek. V posledních letech tamní federální vláda situaci smûrem k Ïivotnímu prostfiedí je‰tû zhor‰ila. V roce 2019 byl poãet pokut udûlen˘ch za nezákonné odlesÀování vládní agenturou pro ochranu Ïivotního prostfiedí Ibama nejniÏ‰í za posledních 15 let. S v˘skytem pandemie koronaviru jsou kontroly jsou je‰tû ménû ãasté. Brazilské jatecké a masné zpracovatelské podniky pfiijaly v roce 2009 dva závazky zamûfiené proti odlesÀování zpÛsobeném roz‰ifiováním chovu skotu: Prvním byla dohoda nazvaná beef TAC ve které se fiada brazilsk˘ch masn˘ch zpracovatelsk˘ch podnikÛ zamûfien˘ch na balení masa zavázala nenakupovat jateãná zvífiata pocházející z nelegálnû

odlesnûn˘ch oblastí v biomu Amazon (tato oblast zahrnuje devût státÛ tvofiících povodí Amazonky). Druh˘m podepsan˘m závazkem byla dohoda G4, kterou uzavfiely tfii nejvût‰í spoleãnosti na balení masa (JBS, Minerva a Marfrig), o nenakupování jateãného skotu ze zemûdûlsk˘ch farem nacházejících se v biomu Amazon, které po roce 2009 získávali pÛdu odlesÀováním. Asi dvû tfietiny brazilského v˘vozu hovûzího masa jsou realizovány právû tûmito tfiemi spoleãnostmi: Spoleãnost JBS, náleÏí k nejvût‰ímu zpracovateli masa na svûtû a je také pfiedním v˘vozcem hovûzího masa s podílem 29 % z jeho celkového objemu (rok 2017). Av‰ak je‰tû vût‰í podíl (36 %) zaujímá tato spoleãnost na celkovém riziku odlesÀování ve vztahu k v˘vozu v˘robkÛ z hovûzího masa. Hlavním dÛvodem je, Ïe velká ãást hovûzího masa vyváÏeného spoleãností JBS pochází z biomu Amazon, kde má spoleãnost jatka ve státech Mato Grosso, Rondônia, Pará a Acre. Druh˘m nejvût‰ím v˘vozcem v roce 2017 byla spoleãnost Minerva s 15,8% podílem objemu v˘vozu a s 15,5 % rizikem odlesÀování spojeného s tímto prodejem. Tfietí pozici, pokud jde o brazilsk˘ v˘voz, zaujímá spoleãnost Marfrig. Ta zaznamenala mezi lety 2015 a 2017 nárÛst podílu na objemu v˘vozu z 12 % na 15 %, coÏ bylo zároveÀ spojeno s 10–15% rizikem odlesÀování. V roce 2018 pfiedstavoval podíl trÏeb z exportu hovûzího masa na celkov˘ch trÏbách odvûtví u spoleãností JBS, Marfrig a Menerva v Brazílii pfiibliÏnû 45 %, 50 % a 65 %. Graf ã. 4: Nejv˘znamnûj‰í brazilské v˘vozní spoleãnosti hovûzího masa a objem jejich roãního v˘vozu v tis. t v roce 2017

Pramen: http://resources.trase.earth/documents/infobriefs/ TraseInfobrief8PT.pdf

Institute a Global Canopy. Její ãlenové úzce spolupracují s vûdeck˘mi pracovníky, v˘zkumn˘mi ústavy, mnoha univerzitami a dal‰ími partnery z celého svûta (ãleny Trase jsou napfi. Humboltova univerzita v Berlínû, Univerzita v Yorku, Universita v Bonnu Univerzita v León, Univerzita Calmes a dal‰í). Iniciativa zpracovala jedineãn˘ pfiístup mapování dodavatelského fietûzce hovûzího masa, kter˘ propojuje rÛzná vefiejnû dostupná data spojující spotfiebitelské trhy s odlesÀováním a dal‰ími dopady. Zpravodajství spoleãnosti Trase jsou dostupné on-line a umoÏÀují spoleãnostem, finanãním institucím, vládám a nevládním spoleãensk˘m organizacím podniknout praktické kroky k fie‰ení odlesÀování. Iniciativa Trase mapovala brazilsk˘ v˘voz hovûzího masa a Ïivého skotu za období 2015–2017 a identifikovala vazby chovu skotu ve vztahu k odlesÀování. Pfiedev‰ím byly ve studii oznaãeny hlavní brazilské exportní trhy s hovûzím masem a byl popsán vztah mezi v˘vozem a roãní odlesnûnou plochou (detailní informace lze nalézt lze nalézt na www.trase.earth). Údaje o riziku odlesÀování zahrnují pouze roz‰ifiování pastvin, nejsou v‰ak zapoãítávány jiné zdroje krmiv pro skot (napfi. potfieba plochy pro ostatní krmiva). PfiibliÏnû 12 % skotu je dokrmováno ve velkov˘krmnách. Tyto systémy se roz‰ifiují do pfiíhraniãních oblastí Brazílie, stále v‰ak pfiedstavují mal˘ podíl na celkové poptávce po krmivu, pokud se vezme

Po deseti letech v‰ak federální státní zastupitelství v Pará uvedlo, Ïe ani jedna ze spoleãností, které nakupovaly jateãn˘ skot z biomu Amazon, nemohly potvrdit, Ïe tato zvífiata pocházela z oblastí bez odlesnûní. Podle údajÛ brazilské federální vlády a spoleãnosti Imazon niãení pralesÛ v Amazonu nadále roste. Hlavní obtíÏnost sledovatelnosti pÛvodu poráÏen˘ch zvífiat spoãívá v tom, Ïe v Brazílii není skot oznaãován, jako je tomu napfi. v Evropské unii nebo v Uruguay. Posuzováním rizika odlesÀování ve vztahu k produkci hovûzího masa a sóji se zab˘vá nûkolik let nezávislá mezinárodní iniciativa Trase (Transparency for Sustainable Economies). Tato iniciativa vznikla jako partnerství mezi Stockholm Environment

v úvahu, Ïe zvífiata stráví ve velkov˘krmnách pfied poráÏkou nanejv˘‰ nûkolik mûsícÛ. Údaje o brazilském hovûzím mase, které spoleãnost Trase uvefiejnila také mapují dodavatelské fietûzce a kvantifikují riziko odlesÀování u 152 exportních jatek, kde byl skot poraÏen, pfies 204 exportních a 3383 importních spoleãností, které se zab˘vají obchodem s hovûzím masem nebo Ïiv˘m skotem, a nakonec u 152 importujících zemí. V˘sledky uvefiejnûné ve studii Trase naznaãují, Ïe v˘voz uveden˘ch pûti nejvût‰ích brazilsk˘ch spoleãností (viz graf 5) byl v letech 2015 aÏ 2017 spojen celkem s více neÏ 140 tis. ha odlesÀování. Aãkoli tyto spoleãnosti pfiijaly opatfiení ke sledování sv˘ch pfiím˘ch dodavatelÛ, a mohou se teoreticky vyhnout nákupu zvífiat z farem spojen˘ch s odlesÀováním, Ïádná dosud nesleduje nepfiímé dodavatele (napfi. farmy s odchovem telat a mladého skotu), ktefií tvofií vût‰inu dodavatelského fietûzce. Trase odhaluje dfiíve vyãíslená rizika spojená s v˘vozem skotu kaÏdé spoleãnosti a v pfiípadû, Ïe to bylo moÏné, zohlednila také jejich nepfiímé dodavatele i regionální pfiístup k mûfiení rizika odlesÀování. Bylo zji‰tûno, Ïe 45 % aÏ 54 % rizika odlesÀování tûchto spoleãností pochází z nákupu jateãného skotu pocházejícího mimo oblast Amazon, tedy z Cerrada, kde se v‰ak pÛvodní vegetace (pfiedev‰ím pampy) rovnûÏ pfiemûÀuje na pastviny. ProtoÏe se dohoda G4 vztahuje pouze na region Amazon, nevede k odstranûní rizika odlesÀování a ochranû spoleãností pfied rizikem odlesÀování. Mezi dováÏejícími zemûmi brazilského hovûzího masa jsou v riziku odlesÀování patrné v˘razné rozGraf ã. 5: Riziko odlesÀování u nejv˘znamnûj‰ích brazilsk˘ch v˘vozních spoleãností hovûzího masa (odlesÀování v tis. ha/rok) 30

odlesňování v tis. ha/rok

24 20

JBS

MINERVA

MARFIG

Pramen: http://resources.trase.earth/documents/infobriefs/ TraseInfobrief8PT.pdf

IRMÄOS GONCALVES COOPERATIVA DOS COMÉRCIO E PRODUTORES DE INDÚSTRIA CARNE E DERIVADOS DE GURUPI

díly. Za nejvíce rizikové byly oznaãeny ãínské dovozy, neboÈ pfiedstavovaly 21,7 % aÏ 31,1 % ve‰kerého rizika odlesÀování souvisejícího s brazilsk˘m exportem. Tato rizika se ale mûní, neboÈ v ãervnu roku 2019 âína povolila více neÏ 20 dal‰ím brazilsk˘m jatkám dováÏet hovûzí maso. U tûchto jatek bylo zji‰tûno dvojnásobné riziko odlesÀování neÏ u jatek, která dfiíve âínu zásobovala. Evropská unie nakupuje v souãasné dobû hovûzí maso z mnoha regionÛ Brazílie, pfiiãemÏ nejvût‰í mnoÏství pochází z pampy na extrémním jihu zemû; tedy z jiÏní oblasti Cerrada; a ze zóny Amazon-Cerrado na západû. V letech 2015 aÏ 2017 byl dovoz hovûzího masa do EU kaÏdoroãnû spojen s 2 900 3 600 ha rizika odlesÀování. Údaje spoleãnosti Trase, kaÏdoroãnû aktualizované, nabízejí úãinn˘ zpÛsob, jak sledovat pÛvod v˘vozu hovûzího masa z Brazílie do EU a jakoukoli zmûnu rizika odlesÀování, které jsou evropské dovozní spoleãnosti a spotfiebitelé vystaveny. Aãkoli tfii nejvût‰í exportní trhy, âína, Egypt a Rusko nakupovaly hovûzí maso z rozsáhlé oblasti Brazílie (pfies 16, 14 a 11 státÛ), dovoz do USA a Velké Británie pocházel pouze ze státÛ Mato Grosso do Sul, São Paulo a Rio Grande do Sul. Spojené státy a Velká Británie dováÏely z více neÏ 90 % zpracované masné v˘robky, které se historicky vyrábûly v podnicích na konsolidovaném stfiedozápadû a na jihu Brazílie poblíÏ hlavních brazilsk˘ch mûst, tedy z oblastí s nízk˘m podílem odlesÀování. Rizika rÛzn˘ch zemí vznikají v i dal‰ích importních regionech. Tak napfi. dovozy halal produktÛ, (napfi. z Egypta, Íránu a Spojen˘ch arabsk˘ch emirátÛ a dal‰ích zemí), pocházely z 30,8 % aÏ 39,5 % z farem v regionu Amazonie, které byly zodpovûdné za 60,9 % aÏ 64,5 % rizika odlesÀování (tj. 15,0–20,7 tis. ha/rok, resp. 24,6–32,1 tis. ha/rok). V˘sledky studie Trase také upozorÀují na brazilsk˘ export Ïivého skotu. Tento obchod je pomûrnû málo prozkoumán, a to navzdory jeho znaãné velikosti, neboÈ kaÏd˘ rok se vyveze ze zemû více neÏ 200 tis. ks zvífiat v hodnotû více neÏ 200 mil. USD. V˘voz Ïivého skotu, kter˘ je soustfiedûn v amazonském státû Pará a tvofií 3,9 % hodnoty celkového exportu brazilského skotu, je spojen s 11,6% rizikem odlesÀování. V˘vozem se zab˘valo 17 spoleãností, z nichÏ nejv˘znamnûj‰í byla Minerva s 47,3% podílem z celkového v˘vozu Ïivého skotu. Nejv˘znamnûj‰ím odbûratelem brazilského skotu je Venezuela. Dal‰ími, ale znaãnû vzdálenûj‰ími hlavními trhy, jsou Turecko, Libanon, Jordánsko a Irák, kam je dodáván chovn˘ skot i zvífiata na v˘krm. Obchod s Ïiv˘mi zvífiaty na tak velké vzdálenosti sebou v‰ak nese urãitá rizika, zejména z hlediska zachování dobr˘ch Ïivotních podmínek zvífiat. Vlastní brazilsk˘ trh byl v letech 2015 aÏ 2017 zásoben z 80,9 % 82,4 % hovûzím masem vyroben˘m pfiímo v zemi. Tuzemská nabídka hovûzího masa v‰ak pochází z oblastí, kde je jeho produkce spojena s vysok˘m rizikem odlesÀování, které pfiedstavuje 85,8 % aÏ 86,8 %. Prudk˘ nárÛst cen hovûzího masa v Brazílii od konce roku 2019, kter˘ z velké ãásti

vypl˘vá z nárÛstu poptávky na ãínském trhu, zpÛsobuje, Ïe zmûny ve v˘vozu vytváfiejí na domácím trhu dominov˘ efekt. V rámci odvûtví chovu skotu je totiÏ plocha pastvin v Brazílii od roku 2005 relativnû stabilní, prakticky se témûfi nemûní a zaujímá rozlohu pfiibliÏnû 180 mil. ha. Naproti tomu zemûdûlská pÛda, na které se pûstuje zejména sója a cukrová tfitina, se v letech 2005 aÏ 2017 zvût‰ila o 19,2 mil. ha, pfiiãemÏ k jejímu roz‰ifiování dochází pfiedev‰ím pfiemûnou stávajících pastvin v ornou pÛdu. Následnû jsou pak pastviny pfiesouvány do lesÛ, které jsou vym˘ceny. Tato komplexní dynamika dûlá z relativní role orné pÛdy a expanze pastvin spojen˘ch s úbytkem vegetace v Brazílii oblast v˘zkumu a zpÛsobuje rozsáhlé debaty. Riziko odlesÀování kaÏdého úãastníka trhu (zpracovatel, v˘vozce) pfiedstavuje riziko získávání produktÛ ze skotu z nedávno odlesnûné pÛdy, to ale neznamená, Ïe odlesÀování bylo vÏdy pfiímo „zpÛsobeno” produkcí, kterou nakupují. Tak napfiíklad v˘voz hovûzího masa pochází spí‰e z oblastí s niÏ‰ím rizikem odlesÀování, neÏ tomu je v pfiípadû domácí spotfieby. Brazilsk˘ v˘voz od roku 2010 do roku 2017 stoupl o 30 % a mÛÏe b˘t hlavním podnûtem pro roz‰ifiování v˘roby v pfiíhraniãních regionech, tím se produkce pro domácí spotfiebu pfiesune do jin˘ch oblastí s vy‰‰ím rizikem odlesÀování. Celkovû bylo za sledované období (2015–2017) zji‰tûno riziko odlesÀování spojené s v˘vozem skotu o plo‰e 73 tis. ha aÏ 74,7 tis. ha/rok. Celková odlesnûná plocha spojená s chovem skotu v Brazílii pfiedstavuje 480–520 tis. ha roãnû. Z odlesÀování souvisejícího s v˘vozem skotu pocházelo roãnû 40,2–41,9 tis. ha (55,0 aÏ 56,6 %) z obcí v Amazonii, 30,1–32,2 tis. ha/rok (40,7 aÏ 43,0 %) v Cerradu a 100 aÏ 130 ha/rok (0,1 aÏ 0,2 %) v Atlantském lese.

Aãkoli se uvedené studie pokusily propojit vzestup brazilského v˘vozu hovûzího masa s odlesÀováním, vût‰ina anal˘z je omezena pouze na konkrétní regiony, zejména na Amazonii. Je v‰ak obtíÏnû zjistitelné, z jaké brazilské oblasti v˘voz hovûzího masa skuteãnû pochází a v ãem se li‰í od domácího trhu, jaká je role exportu vÛãi domácímu trhu pfii odlesÀování a odstraÀování pÛvodní vegetace napfiíã brazilsk˘mi biomy, a v koneãném dÛsledku, ktefií aktéfii (spoleãnosti a spotfiebitelské trhy) mají nejvût‰í podíl a odpovûdnost za odlesÀování. Trase uvádí, Ïe brazilsk˘ masn˘ prÛmysl dosud nebyl v rámci snahy o zlep‰ení transparentnosti brazilského chovu skotu schopen fie‰it problém nepfiím˘ch dodavatelÛ. Zpracovatelsk˘ prÛmysl sice vyvinul urãité úsilí, ale pfiijímal fie‰ení pomalu a v souãasné dobû sleduje pouze nízké procento sv˘ch dodavatelÛ. Napfiíklad spoleãnost JBS uvádí, Ïe investuje do ãtyfi projektÛ souãasnû, aby sledovala nepfiímé dodavatele, vãetnû sledování pomocí tranzitního certifikátu, a oãekává fie‰ení ve stfiednûdobém horizontu bez uvedení data. Jednou z moÏností, jak zlep‰it transparentnost pÛvodu jateãn˘ch zvífiat by bylo zavedení jejich oznaãování. V souãasné dobû je oznaãováno pouze 2 % z celkové brazilské populace skotu. Dal‰í moÏností by bylo sledování pohybu prostfiednictvím prÛvodního osvûdãení pro zvífiata (GTA), coÏ je v Brazílii poÏadovan˘ dokument. GTA (Guia de Trânsitonimal) jsou záznamy podobné na‰í ústfiední evidenci podrobnû sledující pfiesuny skotu, kdy je zaznamenáván datum kaÏdého pfiesunu, farmy nebo jatka odesílající a pfiijímající zvífiata, poãet zvífiat, jejich vûk a pohlaví aj. Je v‰ak otázkou, jak rychle se budou navrhovaná fie‰ení realizovat a zda vÛbec budou mít v˘sledn˘ efekt ve vztahu k roz‰ifiování plochy zemûdûlské pÛdy na úkor brazilsk˘ch lesÛ.

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2022 Druh˘ kvûtnov˘ t˘den skonãil druh˘ turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ. âtenáfii svazového magazínu jsou jiÏ zvyklí, Ïe na konci kaÏdého ãísla je k dispozici detailní pfiehled v˘sledkÛ základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ doprovázen˘ fotogalerií. Nejinak tomu bude i nyní kdy máme za sebou uÏ i druh˘ leto‰ní turnus. Z 1523 naskladnûn˘ch b˘kÛ bylo do plemenitby letos celkovû vybráno uÏ 1267 plemeníkÛ. Za oba turnusy spoleãnû bylo nejpoãetnûj‰ím plemenem limousine, kter˘ch z 372 naskladnûn˘ch bylo vybráno 322. PrÛmûrná prodejní cena b˘kÛ v draÏbách byla bez ohledu na plemeno 95.353 Kã. Pfies sto tisíc korun se v prÛmûru vy‰plhaly ceny u tfií plemen. V draÏbách se prodalo necel˘ch 40 % b˘kÛ. Toliko nápoãtová ãísla za oba leto‰ní turnusy. V samotném druhém kole v˘bûrÛ se pfiedstavilo chovatelÛm a v˘bûrov˘m komisím 1073 b˘ãkÛ (loni 1049), z nichÏ 903 bylo vybráno (vloni 926) a dal‰ích 11 b˘kÛ zÛstává z nejrÛznûj‰ích dÛvodÛ odroãeno. Prodejnost b˘kÛ se v draÏbách v druhém kroku bohuÏel propadla, aukãní ceny zÛstaly podobné. Souãástí v˘sledkÛ je opût i fotogalerie b˘kÛ. Vnímejte ji, prosím, jako prÛfiezovou obrazovou pfiílohou k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ s tím, Ïe fotky nemají za cíl vyzdvihovat konkrétní plemeníky. Ani na jejich základû nelze usuzovat za celkovou kvalitu b˘ka, neboÈ zevnûj‰ek je pouze jedním z mnoha parametrÛ pro posuzování celkové kvality. Kompletní údaje o b˘cích proto hledejte vÏdy na www.db.cschms.cz, popisované vady zevnûj‰ku jsou potom souãástí v˘bûrov˘ch protokolÛ.

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za II. turnus 2022 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE BAZADAISE – na OPB Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Saler – OPB Salers – u chovatele SALERS Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC CELKEM Stav k 27. 5. 2022

V testu

Do plem.

94 190 284 10 2 12 0 1 1 2 1 2 3 14 8 22 183 52 235 104 135 239 138 91 229 6 2 8 12 6 18 2 7 9 7 5 12 1073

89 158 247 8 2 10 0 1 1 2 1 1 2 13 5 18 138 41 179 87 122 209 122 76 198 5 2 7 11 6 17 2 3 5 5 4 9 903

II. turnus 2022 Vyřazeno Před Při 3 1 21 9 24 10 1 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 1 3 0 3 1 8 36 8 3 16 39 7 10 7 2 14 12 9 6 11 2 20 8 0 1 0 0 0 1 1 0 0 0 1 0 0 0 4 0 4 0 0 2 0 1 0 3 84 75

Odročeno

% vyb.

1 2 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 4 4 1 2 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 11

95,7 % 84,0 % 87,9 % 80,0 % 100,0 % 83,3 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 50,0 % 66,7 % 92,9 % 62,5 % 81,8 % 75,8 % 78,8 % 76,5 % 83,7 % 93,1 % 88,9 % 89,1 % 85,4 % 87,6 % 83,3 % 100,0 % 87,5 % 91,7 % 100,0 % 94,4 % 100,0 % 42,9 % 55,6 % 71,4 % 80,0 % 75,0 % 85,0 %

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen – nápoãet 2022 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE BAZADAISE – na OPB Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Saler – OPB Salers – u chovatele SALERS Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC CELKEM

V testu

Do plem.

116 211 327 20 2 22 2 1 1 2 1 2 3 28 9 37 286 95 381 195 177 372 193 127 320 7 4 11 14 7 21 2 8 10 7 8 15 1523

107 174 281 16 2 18 1 1 1 2 1 1 2 25 6 31 223 73 296 165 157 322 175 105 280 6 4 10 13 7 20 2 3 5 5 7 12 1280

rok 2022 Vyřazeno Před 5 25 30 3 0 3 0 0 0 0 0 1 1 2 3 5 13 15 28 15 11 26 11 17 28 0 0 0 1 0 1 0 5 5 0 0 0 127

Při 3 10 13 1 0 1 1 0 0 0 0 0 0 1 0 1 49 7 56 15 5 20 6 3 9 1 0 1 0 0 0 0 0 0 2 1 3 105

Odročeno

% vyb.

1 2 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 4 4 1 2 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 11

93,0 % 83,3 % 86,7 % 80,0 % 100,0 % 81,8 % 50,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 50,0 % 66,7 % 89,3 % 66,7 % 83,8 % 78,2 % 76,8 % 77,9 % 84,6 % 90,8 % 87,5 % 91,1 % 84,0 % 88,3 % 85,7 % 100,0 % 90,9 % 92,9 % 100,0 % 95,2 % 100,0 % 37,5 % 50,0 % 71,4 % 87,5 % 80,0 % 84,7 %

Stav k 27. 5. 2022

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2022 dle plemen za II. turnus Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC

ks 94 190 284 10 2 12 1 1 2 1 2 3 14 8 22 183 52 235 104 135 239 138 91 229 6 2 8 12 6 18 2 7 9 7 5 12

Býci v odchovu II. turnus 2022 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 207 340 570 1732 1492 133 136 201 327 545 0 1400 133 135 203 331 554 1732 1430 133 135 197 330 544 1695 1396 139 143 212 335 532 0 1377 135 139 200 331 542 1695 1393 139 143 229 380 538 1008 1334 131 131 167 256 442 0 1092 127 127 198 318 490 1008 1213 129 129 206 346 605 1633 1552 134 137 196 316 458 0 1130 131 129 199 326 507 1633 1270 133 132 191 309 540 1643 1390 133 137 186 322 497 0 1215 132 133 189 313 524 1643 1326 133 136 215 352 598 1779 1538 137 141 220 352 562 0 1408 136 137 216 352 590 1779 1509 137 140 204 323 535 1564 1368 136 140 208 325 529 0 1343 136 138 206 324 532 1564 1354 136 139 221 365 617 1785 1578 140 143 224 363 592 0 1497 139 140 222 364 607 1785 1546 140 142 203 311 521 1569 1328 136 137 207 319 504 0 1265 133 133 204 313 516 1569 1312 135 136 196 312 508 1526 1317 133 138 194 309 494 0 1241 134 135 195 311 504 1526 1291 133 137 0 317 537 1442 1367 139 142 0 305 507 0 1226 136 142 0 308 514 1442 1257 136 142 196 316 525 1553 1371 128 133 171 295 490 0 1237 129 130 185 307 511 1553 1315 128 131

ks 89 159 248 8 2 10 1 1 2 1 1 2 13 5 18 138 41 179 87 124 211 122 76 198 5 2 7 11 6 17 2 3 5 5 4 9

Býci vybraní do plemenitby II. turnus 2022 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 205 338 571 1737 1491 133 137 202 329 554 0 1424 133 135 203 332 560 1737 1448 133 136 197 332 542 1730 1401 139 144 212 335 532 0 1377 135 139 200 333 540 1730 1396 138 143 229 380 538 1008 1334 131 131 167 256 442 0 1092 127 127 198 318 490 1008 1213 129 129 206 346 605 1633 1552 134 137 201 330 490 0 1234 131 131 204 338 548 1633 1393 133 134 191 308 538 1651 1388 133 137 184 324 530 0 1299 136 136 189 312 536 1651 1363 133 137 215 351 598 1802 1541 137 141 219 352 566 0 1422 136 138 216 351 591 1802 1513 137 140 204 323 534 1553 1364 136 140 208 325 531 0 1351 135 138 206 324 532 1553 1356 136 139 222 365 620 1806 1585 140 143 225 367 603 0 1524 140 141 223 366 613 1806 1561 140 142 198 303 513 1533 1304 136 137 207 319 504 0 1265 133 133 200 308 510 1533 1293 135 136 196 314 511 1555 1325 133 138 194 309 494 0 1241 134 135 195 312 505 1555 1295 133 137 0 317 537 1442 1367 139 142 0 311 530 0 1326 135 142 0 313 533 1442 1342 137 142 199 324 528 1566 1382 129 134 173 294 487 0 1229 129 130 188 311 510 1566 1314 129 132

Stav k 27. 5. 2022

PrÛmûrné ceny dle plemen II. turnus 2022 Plemeno

Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci „Odchovny/statistika“

Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Parthenaise Salers Aubrac Průměr II. turnus 2022

Do dražby ks 65 8 1 1 11 107 70 78 2 7 2 2 354

Vyv. cena Kč 83 262 89 500 99 000 79 000 76 636 84 009 85 914 80 654 84 000 83 857 76 500 79 000 83 359

Dražba a ceny Prodáno ks 22 7 1 0 8 24 35 13 0 1 0 0 111

Prodejní Kč 104 727 91 000 100 000 0 80 875 93 250 99 029 84 846 0 96 000 0 0 95 414

% prodaných 33,8 % 87,5 % 100,0 % 0,0 % 72,7 % 22,4 % 50,0 % 16,7 % 0,0 % 14,3 % 0,0 % 0,0 % 31,4 %

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2022 dle plemen – nápoãet 2022 Plemeno

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Bazadaise – OPB Bazadaise – u chovatele BAZADAISE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC

116 211 327 20 2 22 2 0 2 1 1 2 1 2 3 28 9 37 286 95 381 195 177 372 193 127 320 7 4 11 14 7 21 2 8 10 7 8 15

Býci v odchovu – nápočet 2022 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 206 338 567 1699 1472 133 136 201 329 546 0 1398 132 135 203 332 554 1699 1425 132 135 205 334 547 1570 1384 139 145 212 335 532 0 1377 135 139 205 335 546 1570 1383 139 144 186 312 480 1350 1209 127 132 0 0 0 0 0 0 0 186 312 480 1350 1209 127 132 229 380 538 1008 1334 131 131 167 256 442 0 1092 127 127 198 318 490 1008 1213 129 129 206 346 605 1633 1552 134 137 196 316 458 0 1130 131 129 199 326 507 1633 1270 133 132 194 309 536 1546 1364 134 137 187 318 493 0 1197 132 133 192 311 525 1546 1323 134 136 218 353 597 1738 1529 137 141 219 347 555 0 1389 136 138 218 352 586 1738 1494 137 140 204 327 537 1490 1356 136 140 207 325 532 0 1343 135 138 205 326 534 1490 1350 136 139 222 363 617 1776 1574 140 143 221 359 591 0 1489 139 141 222 362 607 1776 1541 139 142 205 313 525 1597 1334 136 138 196 306 498 0 1258 135 136 202 310 516 1597 1306 136 137 193 307 504 1482 1294 132 138 196 312 494 0 1245 134 135 194 309 500 1482 1278 133 137 0 317 537 1442 1367 139 142 0 304 493 0 1190 136 141 0 307 502 1442 1226 136 141 196 316 525 1553 1371 128 133 183 305 491 0 1227 130 131 189 310 507 1553 1294 129 132

ks 107 175 282 16 2 18 1 0 1 1 1 2 1 1 2 25 6 31 223 73 296 165 159 324 175 105 280 6 4 10 13 7 20 2 3 5 5 7 12

Býci vybraní do plemenitby – nápočet 2022 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 205 337 568 1707 1476 133 136 202 330 555 0 1423 133 135 203 333 560 1707 1443 133 136 205 337 551 1628 1402 140 145 212 335 532 0 1377 135 139 205 336 549 1628 1399 139 144 184 320 519 1558 1310 133 139 0 0 0 0 0 0 0 184 320 519 1558 1310 133 139 229 380 538 1008 1334 131 131 167 256 442 0 1092 127 127 198 318 490 1008 1213 129 129 206 346 605 1633 1552 134 137 201 330 490 0 1234 131 131 204 338 548 1633 1393 133 134 194 309 535 1562 1369 134 138 186 319 520 0 1258 136 136 192 311 532 1562 1348 134 137 218 353 598 1756 1532 137 141 219 346 561 0 1408 136 138 218 351 589 1756 1501 137 141 203 326 536 1492 1355 136 140 207 326 534 0 1353 135 138 205 326 535 1492 1354 136 139 222 363 618 1790 1577 140 143 223 362 601 0 1513 139 141 222 362 612 1790 1553 139 142 201 307 520 1572 1316 136 138 196 306 498 0 1258 135 136 199 306 511 1572 1292 136 137 193 308 505 1503 1299 133 138 196 312 494 0 1245 134 135 194 309 501 1503 1280 133 137 0 317 537 1442 1367 139 142 0 311 530 0 1326 135 142 0 313 533 1442 1342 137 142 199 324 528 1566 1382 129 134 186 306 490 0 1221 130 131 192 314 506 1566 1288 130 132

Stav k 27. 5. 2022

PrÛmûrné ceny dle plemen – nápoãet 2022 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Belgické modrobíle Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Parthenaise Salers Aubrac Průměr 2022

Do dražby ks 81 15 1 1 23 179 128 119 3 8 2 2 562

Vyv. cena Kč 82 568 87 400 99 000 79 000 75 696 83 950 85 070 80 866 84 333 83 250 76 500 79 000 83 073

Dražba a ceny Prodáno ks 25 14 1 0 10 63 73 36 1 1 0 0 224

Prodejní Kč 102 840 106 643 100 000 0 81 400 91 635 98 781 89 306 86 000 96 000 0 0 95 353

% prodaných 30,9 % 93,3 % 100,0 % 0,0 % 43,5 % 35,2 % 57,0 % 30,3 % 33,3 % 12,5 % 0,0 % 0,0 % 39,9 %

HERKULES REDU R (ITI 929), OPB Horní Dubňany, 19. 4. 2022, 91 b.

HEGEMON REDU R (ITI 937), OPB Horní Dubňany, 19. 4. 2022, 88 b.

HEKTOR Z TÝNIŠTĚ (ITI 935), OPB Horní Dubňany, 19. 4. 2022, 86 b.

HROMAS Z MEZIHOŘÍ (ZPA 157), OPB Osík, 5. 5. 2022, 86 b.

MEWIL HENDRIX 7K (AAA 922), OPB Osík, 12. 5. 2022, 86 b.

HERALD LEŽNICKÝ R (PSI 967), OCH Chlupáčková H., Ing., Ležnice, 26. 4. 2022, 85 b.

HOLD ZE STVOLÍNEK (AAA 757), OPB Horní Dubňany, 25. 4. 2022, 85 b.

HORAL Z ČISTÉ (ITI 982), OPB Benešov, 21. 4. 2022, 85 b.

Tato fotogalerie je průřezovou obrazovou přílohou k výběrům plemenných býků a nemá za cíl vyzdvihovat konkrétní plemeníky. Na základě publikovaných fotek nelze usuzovat za celkovou kvalitu býka, neboť zevnějšek je pouze jedním z mnoha parametrů pro posuzování celkové kvality býka. Kompletní údaje o býcích hledejte vždy na www.db.cschms.cz • Foto: ČSCHMS a provozovatelé OPB

Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – II. turnus 2022

HALCO RED Z RANČIC 30K (AAA 763), OPB Horní Dubňany, 25. 4. 2022, 84 b.

HAVEN REDU R (ITI 948), OPB Horní Dubňany, 19. 4. 2022, 84 b.

HOLBA Z LIBOCHOVÉ P (ISM 056), OPB Benešov, 26. 4. 2022, 84 b.

HOMER Z PROSÍČEK (ZBM 501), OPB Cunkov, 4. 5. 2022, 84 b.

MEWIL HEFRON 2K (AAA 748), OPB Horní Dubňany, 25. 4. 2022, 84 b.

HAMEL Z TÝNIŠTĚ (ITI 918), OPB Horní Dubňany, 19. 4. 2022, 83 b.

HAWARD PP (ISM 066), OPB Benešov, 26. 4. 2022, 83 b.

HEGEMON ZE ŽIŠOVA PP (ISM 049), OPB Horní Dubňany, 20. 4. 2022, 83 b.

HERRIOT Z ČERNÉ VODY V (ISM 019), OPB Horní Dubňany, 20. 4. 2022, 83 b.

HIPP Z LIBOCHOVÉ P (ISM 062), OPB Benešov, 26. 4. 2022, 83 b.

HOBIT Z LIBOCHOVÉ P (ISM 132), OPB Osík, 12. 5. 2022, 83 b.

HOPÍK RED OLŠAVA EKO (AAA 773), OPB Horní Dubňany, 25. 4. 2022, 83 b.

HROM ZE ŽÍŠOVA P (ISM 029), OPB Horní Dubňany, 20. 4. 2022, 83 b.

MEWIL HOKAIDO 23K (AAA 926), OPB Osík, 12. 5. 2022, 83 b.

HÁDES AVENA (ILI 541), OPB Osík, 5. 5. 2022, 82 b.

HALK Z NOVÉ VODY PP (ISM 073), OPB Benešov, 26. 4. 2022, 82 b.

Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – II. turnus 2022

HARRY ZE STATKU (IIT 020), OPB Osík, 27. 4. 2022, 82 b.

HECTOR LEŽNICKÝ PP (ISM 080), OCH Chlupáčková H., Ing., Ležnice, 26. 4. 2022, 82 b.

HENRY Z JALOVČÍ ET P (ISM 140), OPB Osík, 12. 5. 2022, 82 b.

HENRY Z LUDVÍKOVIC (ILI 536), OPB Osík, 5. 5. 2022, 82 b.

HEZOUN Z KROMĚŠÍNA V (ISM 131), OPB Osík, 12. 5. 2022, 82 b.

HLEDÍK P (ITI 952), OPB Horní Dubňany, 19. 4. 2022, 82 b.

HON Z HODSLAVIC (ITI 946), OPB Horní Dubňany, 19. 4. 2022, 82 b.

HORIZON REDU PP (ITI 947), OPB Horní Dubňany, 19. 4. 2022, 82 b.

Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – II. turnus 2022

HRABĚ DAŇHEL R (ITI 928), OPB Horní Dubňany, 19. 4. 2022, 82 b.

HROM Z BYNOVCE (ILI 507), OPB Cunkov, 2. 5. 2022, 82 b.

MEWIL HOLYWOOD 4K (AAA 751), OPB Horní Dubňany, 25. 4. 2022, 82 b.

HANZ Z CHOTČE R (IIT 029), OPB Osík, 27. 4. 2022, 81 b.

HARLEY REDU V (ITI 926), OPB Horní Dubňany, 19. 4. 2022, 81 b.

HAUER Z CHOTČE R (IIT 018), OPB Osík, 27. 4. 2022, 81 b.

HAZARD Z HLÍNY (IIT 010), OPB Osík, 27. 4. 2022, 81 b.

HEKTOR CS P (ISM 042), OPB Horní Dubňany, 20. 4. 2022, 81 b.

Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – II. turnus 2022

HERAKLES Z NOVÉ VSI P* (ISM 083), OCH Šilhanová Marie, 26. 4. 2022 ,81 b.

HERO Z NOVÉ VODY P (ISM 057), OPB Benešov, 26. 4. 2022, 81 b.

HEROS ZE SV. KATEŘINY R* (ILI 498), OCH Loos Adolf, 28. 4. 2022, 81 b.

HERY Z JALOVČÍ PP (ISM 135), OPB Osík, 12. 5. 2022, 81 b.

HICO DAŇHEL P (ISM 138), OPB Osík, 12. 5. 2022, 81 b.

HIDALGO AVENA (ILI 462), OPB Benešov, 21. 4. 2022, 81 b.

HOLLY Z TODNĚ P (ILI 471), OPB Todně-Březí, 22. 4. 2022, 81 b.

HORÁČEK ZE SV. KATEŘINY (ILI 496), OCH Loos Adolf, 28. 4. 22, 81 b.

HROM RED ZE ZÁHOŘÍ (AAA 769), OPB Horní Dubňany, 25. 4. 2022, 81 b.

HYKA REDU V (ITI 944), OPB Horní Dubňany, 19. 4. 2022, 81 b.

MOVIS GÁBI P (ISM 063), OPB Benešov, 26. 4. 2022, 80 b.

HALIFAX Z MEZIHOŘÍ (ZPA 155), OPB Osík, 5. 5. 2022, 80 b.

HAR OD BÍLÉHO DOMU R (IIT 050), OPB Kundratice, 28. 4. 2022, 80 b.

HASAN ZE SLAVKOVIC (ZBQ 462), OPB Osík, 5. 5. 2022, 80 b.

HELIODOR LEŽNICKÝ P (ISM 082), OCH Chlupáčková H., Ing., Ležnice, 26. 4. 2022, 80 b.

HERKUL Z VESELÍČKA (ITI 967), OCH Bouda Petr, Ing., 20. 4. 2022 80 b.

Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – II. turnus 2022

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2022 III. turnus – B˘ci narození 1. 4. 2021 – 30. 6. 2021 Den Pondělí

Datum 13.6.2022

Úterý

14.6.2022

Středa

15.6.2022

Čtvrtek

16.6.2022

Pátek

17.6.2022

Sobota Neděle Pondělí

18.6.2022 19.6.2022 20.6.2022

Úterý

21.6.2022

Středa

22.6.2022

Čtvrtek

23.6.2022

Pátek

24.6.2022

Začátek* 8,00 9,00 9,00 9,00 10,00 10,00 12,00 12,00 13,00 9,00 10,00 14,00 15,00 9,00 14,00 15,00 15,00 17,00 9,00 13,00 16,00 9,00 9,00 13,00 15,00 15,00 9,00 9,00 9,00 9,00 11,00 12,00 8,00 9,00 9,00 9,00 9,00 10,00 10,30 10,00 12,00 13,30 14,00 14,00 8,00 9,00 9,00 9,00 9,00 10,00 10,00 10,30 11,30 11,00 12,00 13,00 8,00 9,00 9,00 10,00 10,30 11,00 11,00 13,00 14,00 9,00

OPB, chovatel Kubal Radek, Albrechtice OPB Kundratice Marosz Josef, Vendryně Sach s.r.o, Olešná Niemiec Czeslaw, Dolní Žukov Ouředník Karel, Kolinec Vet. univerzita Brno – ŠZP N. Jičín Birovash Pavlo, Hříběcí Měcholupská zemědělská a.s. OPB Benešov Habr František ml., SZ, Báňovice K+K Břilice Klusáček Stanislav, Suchdol nad Lužnicí OPB Cunkov Farma Karel Dvořák s.r.o. Farma Kozák, s.r.o. Heráň Jan, Radíč Daňhel Miroslav, s.r.o. OPB Osík Bouda Petr, Ing., Voděrádky Převrátil Jiří, Ing., Vacíkov OPB Horní Dubňany ZD Brloh Kříbalová Marie, Černá Polák Jiří, Dolní Libochová Poláková Zdeňka, Dolní Libochová x x OPB Todně – Březí Družstvo vlastníků Libeň – Vtelno Hromas Jan, Stvolínky Tájek Jaroslav, Zvíkov Pecka Vladimír, Libětice ZD Agroholding Bernartice Valihrach František, Krumvíř Vlček Martin, Proruby BREZE a.s., Výsluní Nátr Daniel, Černá Voda Nátr Jiří, Černá Voda AGRO Jinín, a.s. Valenta Petr, Budyně Minaříková Hana, Hluk Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny Placanda Jakub, Křenovice Sobolík Martin, Krč Mendelova univerzita Brno-ŠZP Žabčice Pěnkavová Jana, Hranice u Aše Talafous Jaroslav, Krč Sumega Petr, Heřmanice u Oder Procházka Jiří, Dubí Samohejlová Andrea, Malešice Bystrianská Jana, Melč Bystrianský Jan, Melč Černěveský Háj s.r.o. Karban Kamil, Lhenice Tichá Tereza, Mgr., Jindřichov Kofroň Jan, Ing., Radhostice Líkař Jan, Hracholusky Nováková Hana, Sirá Starý Karel, Žernovice Hodina František, Ing., Záblatí Hodina Jakub, Kratušín Prima Energo s.r.o. Nečtinská zemědělská a.s. Fidler Božetěch, Škarez Káňa Petr, Mlynářovice Denk Jaroslav, Hodousice

ks 3 11 1 2 2 3 4 1 11 35 13 2 2 40 3 2 3 2 44 3 1 32 4 1 2 1 0 0 11 2 2 10 2 2 2 3 9 2 1 11 2 1 1 2 1 1 2 2 3 1 2 8 1 28 1 1 1 1 1 1 2 4 3 11 1 2 4

Plemena LI CH,MS LI BA LI LI LI AA CH,MS LI,CH,GS,PP,PI MS CH,LI LI LI,MS,AA,BA,UU,CH,HE,SA,PG LI BA,CH CH CH,MS CH,BA,LI,AA,MS,PI CH CH CH,MS,AA AA MS MS MS x x LI,UU CH AA CH,LI,PP MS PI MS CH AA MS CH MS,LI MS BA LI MS SA LI BA MS MS AA MS LI LI LI CH MS AA MS MS MS CH,MS MS,LI CH,MS LI PP MS LI

Dražba x hodinu po skončení x x x x x x x hodinu po skončení x x x hodinu po skončení x x x x hodinu po skončení x x hodinu po skončení x x x x x x hodinu po skončení x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

* začátky ZV u chovatelů jsou orientační

Grilovan˘ steak (nejen) z anguse Oblíbený kulinářský pořad České televize „Kluci v akci” zavítal pod taktovkou Ondry Slaniny – jehož pozvání přijal kuchař Petr Láznička – na Farmu Havlíkův dvůr, která se nachází nedaleko Sobotky a je členem ČSCHMS od roku 2015. Koncept „Kluků v akci” se v tomto díle zaměřil na kulinářské cestování po regionech Česka za kvalitními potravinami. Soutěž „Regionální potravina”, každoročně vyhlašuje Ministerstvo zemědělství a mohou se do ní přihlásit všichni malí výrobci a producenti se svými výrobky v různých kategoriích. Po tataráčku, který jsme zde již zveřejnili v minulém roce, se můžete těšit na grilovaný steak z prémiového hovězího angus doplněný sladkokyselým salátem z krup, římského hrachu, červené čočky a pečené cukety. INGREDIENCE:

na 4 porce

• 800–1000 g steakové hovězí maso (nízká roštěná, vysoká roštěná, květová špička, pavouček, husička, svíčková,...) • 100 g červené čočky • 100 g ječných krup (střední velikost) • 100 g cizrny • 4 šalotky

• 1 cuketa • 1 svazek hladkolisté petržele • 1dcl panenského olivového oleje • sůl • čerstvě mletý černý pepř • vinný ocet • bílé víno • bylinky dle chuti

POSTUP: Z hovězího masa si připravíme 4 pěkné steaky, namarinujeme si je bylinkami, drceným černým pepřem a potřeme olivovým olejem. Necháme je při pokojové teplotě, aby maso na grilu nedostalo teplotní šok. Steaky opečeme z obou stran na rozpáleném grilu, stáhneme oheň a dopečeme na mírné teplotě 6–10 minut, podle toho, jak máme rádi maso propečené. Osolíme dle chuti. Den předem namočené kroupy si uvaříme ve slané vodě do měkka, scedíme a propláchneme. To samé provedeme s římským hrachem. Červenou čočku si den předem namočíme, před restováním scedíme a propláchneme. Začneme tak, že si nakrájíme šalotku a cuketu na kostičky, orestujeme na olivovém oleji, přidáme čočku, také zarestujeme a zastříkneme bílým vínem a trochou vody. Osolíme a opepříme. Stáhneme z ohně, přidáme uvařené kroupy, římský hrách, dle chuti olivový lej, vinný ocet a na konec nasekanou hladkolistou petržel. Videorecept: https://www.milujuhovezi.cz/KLUCI-v-AKCIJak-na-steak-a-tataracek-z-kvalitniho-hoveziho

Dobrou chuť vám přejí www.klucivakci.cz a www.havlikuv-dvur.cz

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 110 00 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: INFO@CSCHMS.CZ WWW.CSCHMS.CZ