Zpravodaj ČSCHMS 3/2022

Z OBSAHU:

• Rekordní Jihoãeská beef show popáté

• Seriál: Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu – 58. díl

• Exkurze chovatelÛ plemene masn˘ simentál do Dánska

• Svûtov˘ kongres charolais jako pozvánka do âeské republiky

• Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ

SKOTU

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, letní měsíce jsou spojeny s dovolenými, relaxací a odpočinkem. To však rozhodně neplatí plošně a například zemědělci hospodařící na orné půdě by k tomu jistě mohli říci své. Totéž platí i o nás. V době, když píši tento úvodník, zbývá asi týden do zahájení letošní Země živitelky, v rámci níž se opět po čtyřech letech uskuteční Jihočeská beef show. Mottem letošní živitelky je, resp. byla Budoucnost české krajiny, a tak je jasné, že náš obor, který má k přírodě a krajině velice blízko, zde nemohl chybět. Novinkou letošní akce byla nejenom účast dexterů, ale také workshop spojený s přípravou zvířat na výstavu. V době, kdy budete mít v rukou tento magazín, bude už akce minulostí. Výsledky se můžete dočíst na začátku zpravodaje.

Celé léto také aktivně komunikovala pracovní skupina, která má nelehký úkol připravit vyvážený návrh úpravy stanov, který by mohl být předložen na nadcházející členské schůzi. Ta se uskuteční na obvyklém místě, tedy v hotelu Skalský dvůr, ve dnech 21.–22. září 2022. V předvečer vlastní schůze proběhne opět chovatelská debata a jednání klubů, dopoledne se pak uskuteční tradiční seminář. Věřím proto v hojnou účast chovatelů.

Po dlouhých měsících covidových restrikcí se život, pokud jde o cestování a setkávání lidí, vrátil do normálu. I proto je toto číslo z velké části věnováváno zajímavým reportážím ze zahraničních cest či poznatků ze zahraničí. Chovatelé plemene blonde d’Aqutaine s podporou svazu zavítali do kolébky chovu tohoto plemene, aby zde navštívili nejenom výstavu, ale také tamní farmy. O tom, jaké zde načerpali na informace, vás seznámí v jednom z článků. Jiný příspěvek se věnuje poznatkům z cesty po Kazachstánu či Velké Británii. Chovatelé aubraca zase pozvali významné francouzské specialisty do České republiky, aby zhodnotili, jak si stojí česká aubracká populace. I o tom vás seznámíme.

Před sebou máme jedno z chovatelsky nejhektičtějších období. Telata se budou odstavovat, vážit, prodávat, brakovat jalové matky a pozvolna začne období telení. Tyto měsíce vždy kladou na chovatele, ale i svazové inspektory, největší nároky. Prosím vás proto, abyste si vážení naplánovali s dostatečným předstihem, aby se vše stihlo, jak má. A pokud prodáváte zástavový skot, přeji vám, aby se vám podařilo vaší práci dobře ekonomicky zúročit. A nezapomeňte, se sledování cen zástavu vám umí pomoci aplikace MaSkot.

Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 3/2022 – roãník XXIX.

O O B B SAH SAH

Aktuálnû...................................................................................................................... 4

Aktivity âSCHMS 2022................................................................................................ 5 Rekordní Jihoãeská beef show popáté.......................................................................... 6 Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu: Angus SENECO z Polné.................................. 20 Chovatelé BlondÛ na Aquitanimû ............................................................................... 34 Hlavním cílem KazachÛ je nav˘‰ení produkce a exportÛ ........................................... 36 Exkurze chovatelÛ plemene masn˘ simentál do Dánska.............................................. 41 Svûtov˘ kongres charolais jako pozvánka do âeské republiky..................................... 44 ·kolení pro hodnotitele charolais ve Francii................................................................ 49 Vyhodnocení telat narozen˘ch v prvním ãtvrtletí kontrolních let 2021 a 2022 u plemene charolais................................................................................................ 52 Náv‰tûva francouzsk˘ch chovatelÛ plemene aubrac na farmách v âechách................ 56 PDF karta – v˘znamné usnadnûní pfii prodeji.............................................................. 58 Dejme masu pfiidanou hodnotu – díl druh˘................................................................. 59 Genomická selekce jiÏ klepe na dvefie......................................................................... 60 Spolehlivost plemenné hodnoty a ‰lechtitelská práce v chovech masného skotu......... 62 Sonografické vy‰etfiení plic – vãasná diagnostika respiraãního onemocnûní u telat..... 64 Cizojazyãné verze Online plemenné knihy................................................................. 65

Dotace na ovûfiení pÛvodu a pro stanovení GEPH....................................................... 66 Dotace na kontrolu uÏitkovosti masného skotu............................................................ 67

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2022............................................................ 68 Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – III. turnus 2022................................................................ 72

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2022....................................................... 75 V‰eobecné podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ vsezonû 2022–2023............... 76

Recept – Hovûzí s mrkví z Havlíkova dvora................................................................ 82

Adresa svazu: Adresa svazu: âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, z.s., Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Svaz je registrovan˘m spolkem zapsan˘m ve spolkovém rejstfiíku veden˘m Mûstsk˘m soudem v Praze oddíl L, vloÏka 207

Kontakty na pracovníky svazu: Kontakty na pracovníky svazu:

• pfiedseda: Franti‰ek Farka

Todnû 4, 374 01 Trhové Sviny, e-mail: farka@cschms.cz, tel.: 775 143 150

• fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860

• tajemník: Ing. Pavla Vydrová, Ph.D. Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: vydrova@cschms.cz, tel.: 724 229 094

• plemenná kniha, fakturace: Nina Honová e-mail: honova@cschms.cz, tel.: 724 073 641 OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 Lovosice Eva Pitnerová e-mail: pitnerova@cschms.cz, tel.: 737 433 598

• obchodní ãinnost: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny, e-mail: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863

Titulní strana – hlavní fotka: Vítězka soutěže Junior teamu Lucie Svobodová s angusskou jalovicí Borovka Ruby ET H931 (foto: Karel Melger)

• genetické hodnocení: Ing. Alena Birova‰, Ph.D. e-mail: birovas@cschms.cz, tel.: 774 127 184 inspektofii svazu:

• západní âechy Karel Melger, e-mail: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453

• jiÏní âechy Ing. Karel ·imák, e-mail: simak@cschms.cz, tel.: 725 891 286 Ing. Vít âepelák, e-mail: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861

• v˘chodní âechy Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy e-mail: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862

• západní a jiÏní Morava Bc. Radek Dobe‰, e-mail: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640

• severní Morava Ing. Olga Kovalová, e-mail: kovalova@cschms.cz, tel.: 724 384 951

• severní a stfiední âechy Ing. Michal Janda, e-mail: janda@cschms.cz, tel.: 702 020 761

• stfiední a v˘chodní âechy Ing. Petra Pokorná, e-mail: pokorna@cschms.cz, tel.: 702 020 760

Titulní strana – malá fotka: Jalovička plemene galloway na farmě pana Vacíka z Roupova (foto: Karel Melger)

Vnitřní obálka – Highland na farmě pana Wirtha, Štěpánovice (foto: Martin Žák)

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

,

Vyhledávaã inseminaãních b˘kÛ

Podzim je u neodmysli telnû spjat˘ s v˘bûrem vhodného inseminaãního b˘ka ãi b˘kÛ. Správné rozhodnutí má zásadní vliv na genetick˘ progres va‰eho chovu a proto se mu vyplatí vûnovat dostateãnou pozornost. Abychom vám v˘bûr a orientaci co nejvíce usnadnili, pfiipravili jsme speciální vyhledávaã inseminaãních b˘kÛ, jenÏ je souãástí online databáze plemenné knihy. Na jednom místû tak máte moÏnost vyhledávat, filtrovat a podle nûkolika kritérií inseminaãní b˘ky tfiídit a to vãetnû údajÛ o dostupnosti dávky k prodeji a následnû si k nim zobrazit detaily. Inseminaãní b˘ky, a to jak ãeské, tak i zahraniãní, je moÏné v základním reÏimu vyhledávat podle plemene, prodejce a také dostupnosti dávek (ID) k prodeji a ná slednû tfiídit podle plemenn˘ch hodnot. V roz‰ífieném modu pak lze kombinovat více prvkÛ najednou – napfiíklad b˘ky nûkolika plemen od vícero prodejcÛ atp.. Ve spolupráci s firmami, které s inseminaãními dávkami ob chodují, jsme do databáze zapracovali informaci o do stupnosti dávek pro prodej, aby bylo na první pohled zfiejmé, zda je moÏné je zakoupit ãi nikoliv. Pfies pfiím˘ odkaz se lze dostat na webové stránky prodejce k získání dal‰ích doplÀkov˘ch informací jako je napfiíklad prodejní cena, plemenné hodnoty ze zemû pÛvodu atd.

Sledování cen zástavu

,Sdílejte zvífiata z PK na Facebooku

Plemenná kniha âSCHMS si pfiipsala konce srpna drobné vylep‰ení, kdy kaÏdé zobra zitelné zvífie ve vyhledávaãi plemenné knihy je moÏné novû sdílet na Facebooku. Pochlubte se sv˘mi v˘sledky pfied pfiáteli ãi obchodními partnery, jde to na jediné kliknutí a to i v cizích jazycích.

,PGRLF otevírá programy pro prvov˘robce a potravináfie

PodpÛrn˘ a garanãní rolnick˘ a lesnick˘ fond, a.s. spou‰tí pfiíjem Ïádostí do dvou zcela nov˘ch programÛ: Provoz 2022 – sníÏení jistiny úvûru a Provoz – Potravináfii – sníÏení jistiny úvûru. Pfiíjem Ïádostí do tûchto programÛ byl zahájen 30. srpna 2022 v 9:00 hod. Tato forma podpory je urãena k jednorázové splátce ãásti jistiny provozního úvûru. V˘‰e podpory na sníÏení jistiny úvûru ãiní aÏ 250 000 Kã v pfiípadnû prvnû jmenovaného programu a aÏ 1 250 000 Kã v pfiípadû programu „potravináfii”. ZároveÀ ãástka nesmí pfiesáhnout 50 % z nesplacené v˘‰e jistiny úvûru.

Doba prodejÛ zástavového skotu pfiichází. Pfiipomínáme proto, se sledováním cen vám mÛÏe pomoci aplikace MaSkot. Úspûch a praktická vyuÏitelnost této sluÏby je zaloÏena na ochotû sdílení dat mezi chovateli. Bez tohoto principu nemÛÏe funkce plnohodnotnû fungovat. Tûm, ktefií se do systému zapojili aktivnû tím, Ïe se s ostatními chovateli podûlili o to, za jaké ceny se jim podafiilo zrealizovat prodej zástavového skotu, velmi dûkujeme. Pevnû vûfiíme, Ïe aktuální pfiehled cen a moÏnost jejich filtrování dle nejrÛznûj‰ích kritérií mÛÏe b˘t dobr˘m vodítkem pro ostatní chovatele, ktefií svÛj prodej teprve pfiipravují. Pokud jste zástav uÏ prodali a ceny je‰tû nenahlásili, buìte solidární a podûlte se s ostatními chovateli i Vy – pomáháte tím vzájemnû sami sobû. Vámi poskytnutá data jsou anonymní a vidíte je pouze Vy – v‰ichni ostatní uÏivatelé mohou zobrazit pouze v˘sledky bez konkrétních jmen chovatelÛ, které jsou zprÛmûrovány. V‰echna hlá‰ení zÛstávají v systému uloÏena a mÛÏete si zde tedy va‰e prodeje archivovat a kdykoliv se v prÛbûhu ãasu podívat, za kolik jste v minulosti svÛj zástav prodávali.

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 30. 5. 2022 do 30. 8. 2022

BartoÀ Roman, LeÏnice, ¤ádné + PK MS Brádka Jifií, Brodce, ¤ádné + PK WA DraÏovick˘ Agropol s.r.o., DraÏovice, PK MS Dufková Bohumila, Chodsk˘ Újezd, ¤ádné + PK CH, MS FARMA SEMICE s.r.o., Semice u Písku, ¤ádné + PK LI Hodina Franti‰ek, Horní Záblatí, PK CH Jakoubek Vladimír, Pocinovice, ¤ádné + PK PA Jakoubková Petra, Bc., Pocinovice, ¤ádné + PK PA Ja‰a Jakub, Pavlínov, ¤ádné + PK UCK KAFRA s.r.o., Kadov, ¤ádné + PK LI Konzalová Marta, Rychtáfiov, ¤ádné + PK LI

Kudûlka Jan, Bynina, ¤ádné + PK GA Látal Jan, Ing., Koclífiov, ¤ádné + PK WA Otruba Miroslav, Ing., Kráãalka, Zájmové POZEP s.r.o., PobûÏovice, ¤ádné + PK AA Rajchart Josef, Újezd u Svatého KfiíÏe, ¤ádné + PK PP Sikora Jan, Dolní Lomná, ¤ádné + PK HI Stefek Tomá‰, Návsí, ¤ádné + PK AA Václavíková Milada, ·ebanov, ¤ádné + PK AA Vafiejka Libor, Mezibofií, ¤ádné + PK PA Îák Martin, Javorek, ¤ádné + PK BA

A ktivity âSCHMS 2022

29. 5.–3. 6. ‰kolení inspektorÛ a chovatelÛ charolais na lineární hodnocení zevnûj‰ku, Francie 1.–2. 6. pfiedsednictvo âMSZP (Malát, Novotn˘) 8. 6. v˘stavní v˘bor Lysá nad Labem (Malát, Vydrová) 9. 6. v˘stavní v˘bor âeské Budûjovice (Malát, Vydrová, Rada Asociace AA, pfiedseda) 13.–24. 6. III. turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ 14.–20. 6. Kaza‰ská v˘stava Lepsy 2022 (Malát a zástupci Asociace AA) 23. 6. polní den Carboneg (Malát, Vydrová, Farka) 28. 6. jednání v˘boru âSCHMS, Hradi‰tko 28. 6. pracovní skupina pro legislativu âSCHMS – úprava Stanov, Hradi‰tko 28. 6.–1. 7. národní v˘stava v dánském Herningu (chovatelé MS) 30. 6. Wagyu International online meeting 30. 6. jednání spoleãné zdravotní komise chovatelsk˘ch svazÛ skotu, Rade‰ínská Svratka (Malát, Herman)

Dal‰í ãervnové aktivity: • Aktualizace databáze b˘kÛ a webKUMP • Pfiíprava a zvefiejnûní katalogÛ k základním v˘bûrÛm b˘kÛ III. turnus • Administrace Ïádostí o dotace 9.A. • Vydání Zpravodaje 2/2022 • Pfiíprava Jihoãeské beef show • Zvefiejnûní v˘sledkÛ tfietího turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ

âervenec

7.–18. 7. svûtov˘ kongres charolais 2022 v UK (Malát, Hatláková a chovatelé CH) 18. 7. roz‰ífiené jednání Rady PK Aubrac (Smolnice) 26.–27. 7. pracovní porada zamûstnancÛ (Poãepice) 26. 7. jednání Carboneg, Praha (Malát) 27. 7. dozorãí rada âMSCH, a.s. (Malát) 28. 7. jednání Algo, Hradec Králové (Malát, Farka, Novotn˘, Hru‰ka)

Dal‰í ãervencové aktivity: • Zvefiejnûny nové plemenné hodnoty a aktualizace databází • Pfiíprava semináfie a VâS na Hotelu Skalsk˘ dvÛr • Realizace reklamních pfiedmûtÛ, ocenûní a bannerÛ na Jihoãeskou beef show • Organizaãní zaji‰tûní Jihoãeské beef show – online pfiihla‰ování chovatelÛ • Pfiíprava, realizace a zpu‰tûní cizojazyãné verze online plemenné knihy

Srpen

1. 8. revizní komise âSCHMS (Brodce)

2. 8. jednání Algo, Hradec Králové (Malát, Kopeck˘) 9. 8. reportáÏ z chovu do Zpravodaje, Polná (Vydrová) 10. 8. online jednání se zástupci v˘stavi‰tû âB (Malát, Vydrová) 11. 8. pracovní skupina pro legislativu âSCHMS – úprava Stanov (Hradi‰tko) 16. 8. jednání Algo, Hradec Králové (Kopeck˘, âepelák Jan) 17.–18. 8. v˘stava Agrokomplex, Nitra (Kopeck˘, chovatelé) 21. 8. online jednání v˘boru âSCHMS 29. 8. jednání klubu chovatelÛ charolais (Hradi‰tko) 23. (25.)–30. 6. Jihoãeská beef show v â. Budûjovicích (ZÎ 2022)

Dal‰í sprnové aktivity:

• Organizaãní zabezpeãení mezinárodního setkání Charolais International 2023 • âinnosti spojené se zaji‰tûním VâS a semináfie na Hotelu Skalsk˘ dvÛr • Zvefiejnûní v˘sledkÛ Interbeef jako souãásti webové databáze PK • Pfiíprava materiálÛ pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje • Administrace dotací na kontrolu uÏitkovosti masného skotu (otevfiení e-Ïádosti) • Pfiíprava dotací na ovûfiení pÛvodu a pro stanovení GEPH • Pfiíprava kalendáfie na rok 2023 • Zvefiejnûní podmínek pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v nadcházející sezonû • Organizaãní zaji‰tûní Jihoãeské beef show 2022 • Pfiíprava, realizace a tisk katalogu na Jihoãeskou beef show 2022

Rekordní Jihoãeská beef show popáté Rekordní Jihoãeská beef show popáté

Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu

âtyfii roky ãekání na dal‰í roãník Jihoãeské beef show se vyplatily. Covidové restrikce v roce 2020 upofiádání v˘stavy znemoÏnily, chovatelé a vystavovatelé v‰ak na tento tradiãní agrární veletrh nezapomnûli, spí‰e naopak. Na leto‰ní v˘stavu se totiÏ pfiihlásilo rekordní mnoÏství chovatelÛ i zvífiat. Hned po uzávûrce pfiihlá‰ek jsme tak fie‰ili otázku veskrze hamletovskou: „kam s nimi?” Oproti akci v roce 2018 bylo totiÏ nahlá‰eno zhruba o padesát zvífiat více neÏ minule. Bylo to dáno zejména enormním zájmem ze strany angussk˘ch chovatelÛ, ale i tím, Ïe se masná expozice roz‰ífiila o zástupce plemene dexter. Kdo v˘stavu nav‰tívil, ví, Ïe prosto ru okolo pfiedvadi‰tû není bûhem beef show nazbyt, pfiesto se ale po nûkolika úpravách podafiilo volnou plochu pfieskládat a v‰echny po tfiebné kotce na ní vmûstnat.

JiÏ popáté se na této v˘stavû pfiedstavili zástupci plemene abredeen angus, chovatelé plemene limousine zde zaÏili své ãtvrté vystoupení. Chovatelé plemene dexter se na ãeskobudûjovickém v˘stavi‰ti prezentovali v minulosti v lich˘ch letech, letos se novû pfiidali i jako souãást Jihoãeské beef show. PfiipomeÀ me, Ïe premiérová Jihoãeská beef show se odehrála v roce 2012, tehdy pouze za úãasti plemene aberdeen angus.

V˘stavbu celé venkovní expozice – tedy kotcÛ pro zvífiata a pfiedvadi‰tû letos opût zaji‰Èovala firma V. Racek a nutno uvést, Ïe se tohoto úkolu zhostila opût na jedniãku. Z minulé akce se velice osvûdãilo nainstalované stínûní a rosení zvífiat v kotcích, které v horsk˘ch sluneãn˘ch dnech v˘raznû pomáhá sníÏit teplotu, a vzhledem tomu, Ïe i letos ‰plhaly teploty pfies den pomûrnû vysoko, byla tato „vychytávka” ãasto v permanenci. Teplé sluneãné dny byly v ostrém kontrastu s kvalitou pfiedvadi‰tû. To

bylo díky intenzivním de‰ÈÛm z minulého t˘dne a vysoké vrstvû písku podmáãené natolik, Ïe se v nûm nebylo témûfi moÏné pohybovat. Poté, co technika ãást písku z pfiedvadi‰tû odhrnula do krajÛ a voda mohla aspoÀ trochu odtéct, se vlhkost ãásteãnû zlep‰ila. Sluneãní paprsky následujících dní pak udûlaly ze soutûÏního ringu pfieci jen dÛstojnûj‰í plochu pro pfiedvádûní zvífiat.

Na leto‰ní roãník v˘stavy bylo pfiihlá‰eno celkem 185 kusÛ od celkem 44 chovatelÛ – z toho 96 angusÛ od 25 chovatelÛ a 74 limousinÛ pfiivezlo 15 chovatelÛ, dexterÛ bylo pfiihlá‰eno 15 od pûtice chovatelÛ. Jak to tak ale b˘vá, nûkterá zvífiata na v˘stavu nakonec nedorazila. I tak se ale jednalo o rekordní poãty pfiedveden˘ch kusÛ. AngusÛ se v soutûÏi pfiedstavilo 77, chovatelé limousinÛ neodhlásili dopfiedu ani jedno zvífie, nûkterá zvífiata se ale soutûÏe kvÛli drobn˘m zdravotním komplikacím neúãastnila.

Komentovaná pfiehlídka dexterÛ a ukázka práce pfiípravy na v˘stavu

První v˘stavní den jako první z masného programu probûhla komentovaná pfiehlídka dexterÛ a po ní i vyhodnocení divácké sou tûÏe o „nejsympatiãtûj‰ího dextfiíka”. Tu vyhla‰oval kaÏd˘ den po celou dobu konání Klub chovatelÛ

plemene dexter. Hlavní cenou bylo svazové triãko vlastnoruãnû podepsané Karlem Rodenem, kter˘ se sám první den v˘stavy osobnû zúãastnil. „Nejsympatiãtûj‰í dextfiík” byl poslední den v˘stavy ocenûn pohárem a kokardou a tento titul získal Chomout z Burkvízu (nar. v dubnu 2022), kat. ãíslo 172 z chovu pana Tichého Martina, RNDr., majitelem paní Matûjãková Jitka z Václavova.

Odpoledne pak probûhla na pfiedvadi‰ti velice zajímavá ukázka profesionální pfiípravy zvífiat pod vedením skotsk˘ch lektorek Seo naid McLaren a Stephanie Dick. Ti pfied zraky divákÛ na angusské jaloviãce a limousinskému b˘kovi demonstrovaly rÛzné typy profesionální úpravy zvífiat – stfiihání, foukání, vyãesávání, úpravy srsti, ocasÛ atd. Tato ukázka byla souãástí t˘denního pobytu obou mlad˘ch dam v âeské republice.

Expozici masného skotu ve ãtvrtek nav‰tívil rovnûÏ i ministr zemûdûlství Zdenûk Nekula, kter˘ zavítal i na svazov˘ stánek.

·ampionát plemene aberdeen angus

SoutûÏní pfiehlídka angusÛ se za povût‰inou slunné oblohy konala v tradiãní den, a to v pátek, 26. 8. Angus‰tí chovatelé si jako sudího pro leto‰ní rok pfiizvali velice sympatickou rakouskou chovatelku Danielu Wintereder ze známé a ús

❒ Přípravy zvířat pod vedením skotských lektorek Seonaid McLaren a Stephanie Dick (foto: Karel Melger)

v rámci elitních chovÛ charolaise a limousine spoleãnosti Evolu tion. Pro nûj byla ãeská v˘stava první zahraniãní zku‰eností v roli rozhodãího.

Kevin absolutním ‰ampionem plemene limousine vybral krávu na druhém teleti Ramiãka ze Svaté Katefiiny (otec ZLI 295 Malibu) z chovu pana Adolfa Loose. Tato, dle slov rozhodãího témûfi bezchybná, mladá kráva byla rovnûÏ zvolena národní vítûzkou své kategorie. Stejn˘ chovatel obdrÏel i druhé nejvy‰‰í ocenûní v podobû rezervního ‰ampiona. Tím se stal ve Francii narozen˘ plemenn˘ b˘k Nikon V (ILI 076) po otci Idalgo PP (ZIL 150). Nikon souãasnû vyhrál i kategorii b˘kÛ nad 3 roky stáfií.

Neménû úspû‰n˘ byl i pan Loos v soutûÏi telat. Jeho Rézi ze Sv. Katefiiny (otec Nikon V ILI 076) získala titul národní vítûzka v kategorii telat. SoutûÏ mlad‰ích jalovic vyhrála Gazella Agrochyt, jenÏ je dcerou Astora z Kali‰tû (ZLM 592). Ve star‰ích jalovicích se národní vítûzkou stala Daninka z Kali‰tû PP (otec Istra PP ZLM 885), jenÏ je v majetku spoleãnosti Agrochyt. SoutûÏ star‰ích krav ovládla

Amelie z Todnû P z chovu pana Farky. Otcem Amelie je b˘k Bonus P (ZLI 538) dovezen˘ pfied lety z Francie, jenÏ se sám stal ‰ampionem plemene na národních v˘stavách v Brnû v letech 2009 a 2011. Národním vítûzem letos vybran˘ch b˘kÛ sudí dekoroval b˘ka Horáãek ze Sv. Katefiiny (ILI 496), jenÏ je synem Luxora (ZIL 647).

Po vyhlá‰ení absolutního a re sevního ‰ampiona, pfiepr‰ce, koÀském programu a komentované pfiehlídce dexterÛ se do pfiedvadi‰tû vrátili chovatelé limousina, aby pfiehlídkou chovatelsk˘ch skupin dokonãili svÛj ‰ampionát. SoutûÏ ze ‰esti pfiihlá‰en˘ch skupin vyhrála pûtiãlenná skupina z chovu Loose. Druhé místo putovalo panu Farkovi, bronz brala skupina pana ·indlera. Farma Katefiina rodiny Loosov˘ch tak tímto vítûzstvím dovr‰ila svÛj velice úspû‰n˘ den. Dal‰ími úãastníky soutûÏe chovatelsk˘ch skupin plemene limousine, ktefií se nedostali na stupnû vítûzÛ, byli Jan Poruba, Jaroslav Velát a VFU ·ZP Nov˘ Jiãín.

To v‰ak nebylo z limousinského dne v‰e. Po zhruba hodinové pauze pfii‰la za fiadu druhá

vefiejná aukce tohoto plemene uspofiádaná na území âeské republiky. Jejího organizaãního zabezpeãení se stejnû jako v roce 2018 ujal Pavel Káãer ze spoleãnosti Jihoãesk˘ chovatel a.s. Do draÏby bylo pfiehlá‰eno 12 zvífiat, která se bûhem dne pfiedstavila bûhem soutûÏe. Z nich 3 byly jalovice, zbytek tvofiili plemenní b˘ci. Po úvodních slovech se role licitátora draÏby ujal Pavel Káãer a mo hlo se jít na vûc. Vysoká úroveÀ organizace a excelentní pfiedvedení kvalitních zvífiat znamenalo, Ïe se prodala témûfi v‰echna zvífiata, která se v aukci pfiedstavila. Nejvy‰‰í cenu dal zájemce o b˘ka Nepal P (ZIL 608), jehoÏ cena se z vyvolávací ãástky 115 tisíc korun vy‰plhala na 152 000 Kã. Neproda ní zÛstali pouze tfii b˘ci.

Nároãn˘ den pak chovatelé zavr‰ili na spoleãném chovatelském veãeru. Ten zaji‰Èoval ‰éfkuchafi Vladimír TÛma se sv˘mi spolupracovníky. Pokrmy z hovûzího masa byly uvafieny z masa z li mousinské jalovice a angusského b˘ãka dodané na‰imi chovateli. Kromû bohaté nabídky studen˘ch jídel v podobû nejrÛznûj‰ích pa‰tik, rostbífÛ, salátÛ, s˘rÛ atd. a sladkého bylo k dispozici hovûzí po burgundsku s ka‰í, hovûzí stfiíbrn˘ gulበs vídeÀsk˘m nádivkov˘m knedlíkem, flambovan˘ flank steak s pepfiovou omáãkou, sedlácká vepfiová krkoviãka ãi bylinkové brambory s peãen˘mi rajãaty. Kvalita rautu byla na velmi vysoké úrovni a patfií se podûkovat v‰em, ktefií na jeho organizaci a zaji‰tûní mûli podíl.

Junior team

Oproti pfiedchozím roãníkÛ, kdy se soutûÏ na‰ich nejmlad‰ích chovatelÛ sdruÏen˘ch v Junior teamu konala aÏ v pondûlí, se tato divác

eské limousine show

(foto: Karel Melger)

❒ Amelie z Todně se stala národní vítězkou starších krav plemene limousine (foto: Karel Melger)

ky velice atraktivní ãást programu dostala na pofiad uÏ v pátek odpoledne. DÛvod byl prost˘. I do posuzování této soutûÏe jsme chtûli zapojit zahraniãní odborníky. Tûmi se v‰ak nestali sudí z pfiedchozích dní, jak mohlo nûkoho rychle napadnout, ale dvû mladé Skotky –Seonaid McLaren a Stephanie Dick. Obû sympatické dámy po cházejí ze slavn˘ch chovatelsk˘ch rodin a nyní se kromû chovatelství aktivnû vûnují také fitérství – tedy profesionální pfiípravû zvífiat na v˘stavy. Jejich t˘denní pobyt zapoãal v âesku uÏ tfii dny pfied vlastní v˘stavou, neboÈ právû tyto dvû dámy byly lektorkami workshopu, kter˘ mûl za cíl pfiedat dovednosti spojené s odbornou pfiípravou zvífiat na‰im mlad˘m, ale i zaslouÏil˘m chovatelÛm. Workshop ve spolupráci s na‰í svazem zaji‰Èovala Asociace chovatelÛ plemene Aberdeen Angus, jmenovitû zejména pan ·a‰ek. A právû na rodinném statku v Rantífiovû u Jihlavy, kde hospodafií, se tento kemp odehrával.

Do soutûÏe Junior teamu âSCHMS bylo pfiihlá‰eno celkem 32 mlad˘ch chovatelÛ, ktefií byli rozdûleni do tfií vûkov˘ch kategorií. V kategorii nejmlad‰ích juniorÛ 6–9 let se pfiedstavilo 8 chovatelÛ, v prostfiední kategorii 10–15 let soutûÏilo 7 juniorÛ a v nejstar‰í kategorii nad 15 let mûli diváci moÏnost vidût 17 mlad˘ch chovatelÛ, pfiiãemÏ pro vût‰inu z nich ne‰lo o první zku‰enost. U nejstar‰í kategorie bylo leto‰ní novinkou krátké interview rozhodãích z kaÏd˘m ze sou tûÏících, aby posuzovatelky zjistily, zda a jak si jednotliví soutûÏící pfiipravovali zvífiata na soutûÏ. I to mûlo vliv na jejich rozhodování.

Jako tradiãnû se jednalo o velice zajímavou a diváci atraktivní podívanou. Star‰í juniofii zaujali publikum sv˘m profesionálním umem, mlad‰í zase pak svou odvahou a bezprostfiedností se kterou se do pfiedvádûní pustili. V‰ichni mladí chovatelé si poãínali velice profesionálnû, coÏ ocenily hlasit˘m potleskem zcela zaplnûné tribuny.

V nejmlad‰í vyhrála osmiletá Tereza Farková s limousinsk˘m b˘kem, v prostfiední kategorii první místo obsadila dvanáctiletá Mariana ·a‰ková s angusskou jalovicí a v nejstar‰í a nejpoãetnûj‰í kategorii juniorÛ dominovala Lucie Svobodová (19 let).

Ale ani ti, ktefií nakonec na stupnû vítûzÛ nedosáhli, neode‰li s prázdnou. Ve spolupráci s na ‰imi partnery a sponzory jsme pro kaÏdého z nich pfiipravili pûkné vûcné ceny a také diplomy. Zcela na závûr soutûÏe v‰ichni mladí chovatelé spoleãnû oslavili svÛj úspûch bouchnutím nûkolika lahví dûtského sektu.

Velké podûkování patfií vedle na‰ich mlad˘ch chovatelÛ také v‰em sponzorÛm, ktefií vûnovali do soutûÏe ceny. Jmenovitû to jsou: MONETA Money Bank a.s., Agrotrans s.r.o., Jihoãesk˘ chovatel a.s., ALM centrum s.r.o., Profipress (ãasopis NበChov), Natural spol. s r.o.. Dûkujeme za podporu, velmi si jí váÏíme! Vûfiím, Ïe vzpomínky na leto‰ní Jihoãeskou beef show budou jen pozitivní a Ïe si v˘stavu diváci uÏili.

V˘stavu Jihoãeská beef show, jejíÏ souãástí byla 5. jihoãeská angus show, 4. jihoãeská limousine show a expozice dexterÛ, organizaãnû zabezpeãoval âes k˘ svaz chovatelÛ masného skotu, Asociace chovatelÛ plemene Aberdeen Angus, Klub

chovatelÛ plemene limousine a Klub chovatelÛ plemene dexter ve spolupráci s dal‰ími organizacemi, partnery a sponzory, bez jejichÏ podpory by se nemohla uskuteãnit. Jsme velice rádi, Ïe se nám podafiilo spoleãn˘mi silami oslovit velké mnoÏství firem, které, aÈ uÏ materiálnû ãi finanãnû, pomohly s organizaãním zabezpeãením celé akce. Velk˘ dík patfií v první fiadû firmû V˘stavi‰tû âeské Budûjovice, a. s. za aktivní podporu a laskav˘ pfiístup, spoleãnosti Jihoãesk˘ chovatel a.s., která organizaãnû zabezpeãila limousinskou aukci a zajistila taktéÏ krmivo a stelivo pro vystavená zvífiata a dal‰í nezbytn˘ servis. Podû kování dále smûfiuje generálním sponzorÛm, kter˘mi letos byly MONETA Money bank a firma OLMIX GmbH. Podûkování patfií také poji‰Èovnû Generali âeská poji‰Èovna, která nám pfiipravila velmi vstfiícné podmínky pro poji‰tûní zvífiat. Nelze ale opomenout ani ostatní firmy a osoby, které se podílely na zdaru této akce. V‰em proto velice dûkujeme za spolupráci a za podporu! Kompletní v˘ãet v‰ech sponzorÛ a partnerÛ v˘stavy je souãástí toho ãlánku. NejdÛleÏitûj‰í podûkování zcela na závûr putuje k samotn˘m chovatelÛm, díky nimÏ se na v˘stavû prezentovala ta nejlep‰í kvalita, kterou v âeské republice máme.

Za dva roky v âesk˘ch Budûjovicích na vidûnou.

❒ Vítězové soutěže Junior teamu spolu s rozhodčími (foto: Karel Melger)

III.A. Mladé krávy 1. a 2. teleti Pořadičíslokat.ušníčíslojménochovatelmajitel 1. místo –NV135195471942 CZRAMIČKA ZE SV. KATEŘINY LoosAdolf,HoraSvatéKateřinyLoosAdolf,HoraSvatéKateřiny

4.JIHOČESKÉLIMOUSINESHOW

4.JIHOČESKÉLIMOUSINESHOW ŠAMPIONI ŠAMPIONI

Šampion plemene: RAMIČKA ZE SV. KATEŘINY kategorie: III.A. Mladé krávy na 1. a 2. teleti ušní číslo: 195471942 CZ chovatel a majitel: Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny

Rezervní šampion plemene: NIKON V kategorie: IV.C. Plemenní býci nad 3 roky státní registr: ILI 706 chovatel: import Francie majitel: Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny

Nejlepší chovatelská skupina: Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny

VÍTĚZOVÉ VÍTĚZOVÉ

5.JIHOČESKÉANGUS SHOW 5.JIHOČESKÉANGUS SHOW

4.JIHOČESKÉLIMOUSINESHOW 4.JIHOČESKÉLIMOUSINESHOW

Rézi ze Sv. Kateřiny, ušní číslo: 237704942 CZ kategorie: I. Telata chovatel a majitel: Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny

Gazela Agrochyt, ušní číslo: 783878961 CZ kategorie: II.A. Jalovice 12–24 měsíců chovatel a majitel: Agrochyt s.r.o., Mohelno

Daninka z Kaliště PP, ušní číslo: 466152953 CZ kategorie: II.B. Jalovice 25–36 měsíců chov.: Farma Kaliště, s.r.o., Č. Libchavy, maj.: Agrochyt s.r.o., Mohelno

Ramička ze Sv. Kateřiny, ušní číslo: 195471942 CZ kategorie: III.A. Mladé krávy na 1. a 2. teleti chovatel a majitel: Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny

Amelie z Todně P, ušní číslo: 530803931 CZ kategorie: III.B. Starší krávy na 3. a dalším teleti chovatel a majitel: Farka Martin, Todně

Horáček ze Sv. Kateřiny, státní registr: ILI 496 kategorie: IV.A. Plemenní býci registrovaní v roce 2022 chovatel a majitel: Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny

Golem z Todně PP, státní registr: ILI 086 kategorie: IV.B. Plemenní býci do 3 let chovatel a majitel: Farka Martin, Todně

Nikon V, státní registr: ILI 076 kategorie: IV.C. Plemenní býci nad 3 roky chov.: import Francie, maj.: Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny

JIHOČESKÁ JIHOČESKÁ

BEEF SHOW BEEF SHOW

Farma: SENECOs.r.o.

Zaměstnanci: 42

Obec: Polná

Okres/kraj: Jihlava/Vysočina

Nadmořská výška: 490mn.m.

Chované plemeno: aberdeenangus, křížencicharolais

Členem svazu od roku: 1993

V plemenných knihách: AA

Základní stádo: 155ks

Plemenitba: přirozená,inseminace

Zemědělská půda: 1280ha

Způsob hospodaření: konvenční

Angus SENECO z Polné Angus SENECO z Polné Ing. Jan Berka: Zemûdûlství je jen jedno Ing. Jan Berka: Zemûdûlství je jen jedno

Polnou najdete 14 km severov˘chodnû od Jihlavy, 17 km jihov˘chodnû od Havlíãkova Brodu, 20 km jihozápadnû od Îìáru nad Sázavou a 35 km severozápadnû od Tfiebíãe – prostû na Vysoãinû. Îije zde pfies 5 000 obyvatel. Historické jádro mûsta je mûstskou památkovou zónou a Polná byla vyhlá‰ena historick˘m mûstem roku 2006. Název mÛÏe mít podle jedné teorie spojitost s oznaãením „obdûlávan˘ pozemek”, ale jiné teorie ho odvozují od slov polní hlídka, polom (vym˘cení lesa) ãi plamen (Ïìáfiení), takÏe kdo ví. KaÏdopádnû od první zmínky v roce 1242 se objevuje pfieváÏnû název Polná, pouze v letech 1542 a 1547 je zaznamenána nûmecká podoba Polnau. Mûsto vzniklo nejdfiíve jako trhová ves a etapov˘ bod Haberské stezky v první ãtvrtinû 13. století. Podle ãetn˘ch archeologick˘ch nálezÛ lze ale usuzovat, Ïe je zdej‰í osídlení star‰í. Polná se dûlí na pût místních ãástí – Hrbov, Janovice, Nové Dvory, Polnou a Skr˘‰ov. Py‰ní se ãtyfimi kostely (Nanebevzetí Panny Marie, sv. Anny, sv. Barbory a sv. Katefiiny) a jednou synagogou (v Ïidovské ãtvrti), hradem a zámkem. Polná vás nadchne. Pfii pfiíjezdu od D1, na které se pfiíli‰ nepokocháte, je to pastva pro oko. Hned na zaãátku upoutá va‰i pozornost rozlehlá vodní plocha rybníku Peklo, ve které se zrcadlí udrÏované budovy místního zámku a hradu. Po absolvování nûkolika zatáãek v mírném stoupání míjíte jednu z místních dominant, kostel Nanebevzetí Panny Marie, za kter˘m se otevírá pomûrnû rozlehlé obdélníkové námûstí a navigace vám hlásí, Ïe jste v cíli. Jsme tu, sídlo firmy, kterou dnes jedeme nav‰tívit, je pfiímo na Husovû námûstí v jednom z nejvkusnûji opraven˘ch domÛ (hned po radnici). Na tom si dal nûkdo opravdu záleÏet, a tím ãlovûkem není nikdo jin˘, neÏ Ing. Jan Berka, spolumajitel firmy SENECO s.r.o., kterého fiada z vás zná jako zapáleného chovatele plemene aberdeen angus. Dnes se dozvíte, Ïe jeho zábûr je mnohem ‰ir‰í a názory a uvaÏování velmi zajímavé. Usadíme se na terase nad zadním dvorem domu s v˘hledem na dvû plody obsypané broskvonû (kdo by to tu ãekal) a jdeme si povídat...

Transformaãní projekty

„Na‰e spoleãnost byla zapsána do obchodního rejstfiíku 4. srpna 1992, ale její vznik byl pomûrnû komplikovan˘. Jsme tfii spoleãníci, ktefií pfied zaloÏením spoleãnosti pracovali v ZD Polná. Já byl velmi mlad˘ chvíli pfied vojenskou sluÏbou, ale po návratu z vojny pfii‰la za tfii mûsíce sametová revoluce a s ní zásadní zmûny. Situace tady byla velmi sloÏitá, protoÏe druÏstvo Polná bylo slouãeno pouhé ãtyfii roky pfied revolucí. Zaãalo pnutí mezi jeho ãleny, spekulovalo se, která vesnice je lep‰í a která hor‰í z pohledu podmínek k hospodafiení a schylovalo se k roz‰tûpení. A tak jsme hledali kompromis a v˘chodisko z této situace, protoÏe jsme povaÏovali za ne‰Èastné, v‰e zapomenout a zaãínat od nuly. Nerad bych, aby to vyznûlo tak, Ïe jsem byl pro kolektivizaci. Vyhánûní sedlákÛ z jejich statkÛ v padesát˘ch letech

a násilné pfiebírání jejich majetku to byla velmi zlá doba. Ale mûl jsem tehdy pocit, Ïe nûkteré vûci, které se bohuÏel tehdy staly, je rozumné plo‰nû nezatracovat a radûji vyuÏít v nበprospûch, napfi. nûkteré specializace ãi koncentrace v˘roby a Ïe má smysl zkusit vût‰í celek udrÏet. Prostû jsme se nechtûli vracet do bodu nula, a tak jsme nakonec podpofiili – pfii schvalování transformaãního projektu – rozdûlení druÏstva na tfii subjekty: jedno ZD (60 % v˘mûry) a dvû spoleãnosti s ruãením omezen˘m. Jednou

z nich byla právû ta na‰e, SENECO s.r.o. (za názvem pr˘ nehledejte Ïádn˘ hlub‰í v˘znam), pod kterou v dobû zaãátkÛ pfiipadlo asi 500 hektarÛ zemûdûlské pÛdy. V roce 2006 se nám podafiilo spojit je‰tû s jednou spoleãností, takÏe se v˘mûra zdvojnásobila.

Samozfiejmû za tím v‰ím bylo tenkrát hodnû práce pfii sjednávání nov˘ch nájemních smluv s vlastníky pÛdy apod., ale v rámci transformaãního procesu jsme mohli pronajmout nûjak˘ majetek z podílÛ druÏstevníkÛ, a tak bylo na ãem zaãít stavût. Ale aby ta

Spolumajitel firmy Ing. Jan Berka

❒ Hrad a zámek v Polné (foto: Pavla Vydrová)

situace nebyla tak jednoduchá, tak v poãátcích vzniku na‰í spoleãnosti v Polné hospodafiily je‰tû Státní statky a ty se v té dobû zaãaly privatizovat. UvaÏovali jsme nad tím, jak do tohoto procesu vstoupit, a tak jsme zároveÀ spolupracovali pfii tvorbû privatizaãního projektu. Pfies ten se nám podafiilo získat 200 ha v obci Skr˘‰ov, ve které Ïije jeden ze spoleãníkÛ, takÏe se nám zdálo logické zde hospodafiit. Zaãátek byl tedy trochu chaotick˘, ale podafiilo se. Vût‰ina budov byla tehdy v dost kritickém stavu, ale v jedné ze stájí bylo moÏné hospodafiit, a tak jsme zaãali a od té doby fungujeme uÏ tfiicet let. Ze statku pfie‰el majetek pod nás v listopadu 1992, z druÏstva aÏ k 1. lednu 1993,” popsal mi ne lehk˘ zaãátek vzniku spoleãnosti podrobnû Ing. Jan Berka.

Stádo hol‰t˘nsk˘ch krav

„I kdyÏ je to reportáÏ o masném skotu, musím fiíci, Ïe se vûnujeme i chovu dojeného, kter˘ byl dûdictvím minulosti, a my jsme chtûli v tomto smûru pokraãovat. Spoleãnû s pozemky a budovami jsme tedy získali i stádo hol‰t˘nek. A protoÏe jsme byli po otevfiení hranic zvûdaví, jak to dûlají jinde, podafiilo se mi velmi brzy dostat na krátkou náv‰tûvu Holandska a vidût na vlastní oãi volné ustájení a jak tento systém funguje. Díky nov˘m nápadÛm, které jsem v Holandsku pochytil, se nám podafiilo velmi brzy pfiestavût vazné stáje na volné s urãit˘m komfortem (welfare) pro zvífiata a ta se nám záhy odvdûãila vysokou uÏitkovostí. V poãátcích jsme se pohybovali na ‰piãce mezi nejlep‰ími chovy v âR, coÏ se dafiilo i díky tehdej‰í dotaãní politice, která nám umoÏnila nakoupit a finanãnû pokr˘t plemenn˘ ma teriál z Francie – dva kamiony jalovic, kter˘m se u nás dafiilo, a pa tfiily mezi nejlep‰í zvífiata v republice. Dvakrát jsme mûli dokonce nejlep‰í krávu v daném roce,” chválí si úspûchy v systému s trÏní produkcí mléka Honza.

Aberdeen angus z Kanady „Druh˘ program zamûfien˘ na chov masného skotu, kter˘ více zajímá ãtenáfie tohoto Zpra vodaje, vznikl díky kontaktÛm, které jsem mûl na brnûnské veterinární univerzitû. Dozvûdûl jsem se o rozvoji chovu masného skotu v âR a seznámil se s pleme-

nem aberdeen angus, které nás okamÏitû zaujalo, protoÏe jsme tady mûli ãást pozemkÛ, které bylo velmi tûÏké vyuÏít v klasické zemûdûlské v˘robû. Tak jsme se rozhodli zkusit chov skotu bez trÏní produkce mléka, a to ve spolupráci MVDr. Menhartem, kter˘ sem v té dobû dováÏel z Kanady plemenn˘ materiál. To se t˘kalo anguse i dal‰ích plemen. Na Mikulá‰e 1992 pfiiletûla zvífiata na staré ruzyÀské leti‰tû, ãímÏ zaãala na‰e éra angusÛ. Osmnáct vysokobfiezích jalovic z Kanady dalo základ na‰emu chovu. Na Vyso ãinû jsme byli urãitû jedni z prvních, kdo zde zaãal s chovem tohoto masného plemene, moÏ ná dokonce úplnû první. UÏ v lednu 1993 se u nás narodilo první angusské tele. Zaãínali jsme od píky a bez zku‰eností, ale plni oãekávání. Areál pro masn˘ dobytek byl vybudován na pozemcích jednoho ze spoleãníkÛ, které byly dost zdevastované, protoÏe zde Svazarm provozoval dráhu pro sportovní automobily a motorky, tak si to dovedete pfiedstavit. Bylo tfieba prostor nejdfiíve nûjak˘m zpÛsobem zu‰lechtit a zbavit se kopfiiv a dal‰ího neÏádoucího podrostu. Nicménû se ukázalo, Ïe v˘bûr plemene byl jednoznaãnû správnou volbou, protoÏe nás velmi pfiekvapilo, jak se s tímto prostorem angusové vypofiádali a jak se zaãala krajina zu‰lechÈovat jen díky pastvû. Od té doby jsem pfiesvûdãen, Ïe pastva je jednou z moÏností, jak krajinû pomoci a jak i hor‰í území vyuÏít a pozvednout a to velmi racionální cestou, nejen k dosaÏení

❒ Sídlo firmy (foto: Pavla Vydrová)

❒ SENECO má několik stád, jedno se pase na Podleském mlýně (foto: Pavla Vydrová)

uÏitkovosti zvífiat a zisku, ale také z pohledu udrÏitelnosti krajiny,” vyzdvihuje s potû‰ením chovatel pfiednosti chovu masného skotu pastevním zpÛsobem. Dnes uÏ by na zmiÀovaném pozemku jeho pÛvodní zamûfiení nikdo nepoznal.

Zemûdûlsk˘ inÏen˘r Jan Berka

KdyÏ vidím Honzovo nad‰ení z práce a zpÛsob jeho pfiem˘‰lení, nedá mi to se nezeptat na to, jak se k zemûdûlskému oboru sám dostal. Dozvídám se, Ïe vystudoval brnûnskou univerzitu – agronomickou fakultu v zootechnickém oboru a Ïe jeho rodiãe pocházejí oba ze selského stavu a i kdyÏ se otec odklonil k „elektrikafiinû” a mûl i jiné aktivity, pfiesto mûla celá rodina k zemûdûlství vztah: „Pokud si dobfie vzpomínám, tak se na to rodiãe dívali tak, Ïe je zemûdûlství obor, kter˘ zajistí ãlovûku Ïivobytí i ve ‰patn˘ch dobách. MoÏná to bylo dáno tím, Ïe se oba narodili pfied válkou, a tak v nich asi zÛstaly ty ãerstvé pováleãné zku‰enosti, kdy byl nedostatek potravin a hlad. Pamatují to, co my si jen tûÏko pfiipou‰tíme, Ïe by se nás to mohlo t˘kat, ale kdo ví, co nás v budoucnu ãeká. Myslím si, Ïe Ïivot uÏ nebude tak jednoduch˘, jako je‰tû do nedávna byl. A to nejen z pohledu nadbytku potravin.”

Podobojí

– maso i mléko

„V dne‰ní dobû máme asi 1280 ha zemûdûlské pÛdy a 155 plemenic v uzavfieném obratu stáda. Dále telata, jalovice a v˘krm, kter˘ finalizujeme aÏ na jatka. K tomu

tedy je‰tû tu dojenou ãást stáda, ve které je kolem 280 krav hol‰t˘nského plemene. Ve‰kerou na‰i produkci mléka (cca 8 000 l za den) prodáváme do místní mlékárny (www.mpolna.cz), která je povûstná v˘robou kvalitních s˘rÛ a kaÏd˘ den spotfiebovává pfies 40 tisíc litrÛ mléka. Jen je ‰koda, Ïe i takto velká mlékárna, která má dobré jméno a kvalitní v˘rob ky, se pot˘ká s odbytem, protoÏe poÏadavky supermarketÛ z pohledu objemu dodávek a ceny jsou takové, jaké jsou. Ani specializované s˘rafiské obchody a jejich zákazníci pfiíli‰ nesly‰í na kvalitní ãeské s˘ry a radûji sáhnou po zahraniãní produkci,” pootevírá dvefie do svûta mlékáren Honza.

Cestou pfies ET a 30 let úsilí „S masn˘m programem se za ãalo intenzivnû hned po tom, co se nám zaãaly telit dovezené jalovice. V prvních cca pûti letech jsme se striktnû zamûfiovali na roz‰ífiení stáda a na‰ím cílem bylo

maximálnû vyuÏít potenciál ka nadsk˘ch plemenic. Proto jsme se vûnovali embryotransferu, a to zejména díky nadstandartní spolupráci s veterinární univerzitou v Brnû a panem doc. Vinklerem, se kter˘m spolupracujeme do dnes a scházíme se jednou mû síãnû k fie‰ení reprodukãních problémÛ. Jako pfiíjemkynû nám tehdy dobfie poslouÏily hor‰í plemenice z dojeného stáda. V prvních letech to bylo opravdu velmi intenzivní a dovezenou kanadskou genetiku jsme vyuÏívali naplno. I kdyÏ s odstupem ãasu víme, Ïe se tenkrát dovezla zvífiata spí‰e prÛmûrná. Ne vÏdy se podafiilo dostat do âR opravdu kvalitní zvífiata, ale byla to také otázka ceny,” vzpomíná na za ãátky s masÀáky Honza a dodává: „Dnes jsem ale pfiesvûdãen˘, Ïe jsme po tûch tfiiceti letech na srovnatelné úrovni a v nûkter˘ch chovatelsk˘ch v˘sledcích i pfiekraãujeme úroveÀ zemí pÛvodu k nám dovezen˘ch plemen. AÈ uÏ bereme partnery západní nebo zámofiské. Dosahujeme velmi dobr˘ch v˘sledkÛ a rozhodnû se nemáme za co stydût, tedy za práci, kterou jsme tady 30 let dûlali. Pokrok byl obrovsk˘ a to jak v masném programu, tak i u dojen˘ch stád a nakonec i v rostlinné v˘robû. TakÏe v‰eobecnû povaÏuju pokrok v tomto odvûtví za mnohem rychlej‰í neÏ v kterémkoli jiném oboru v rámci ekonomické sféry. Skuteãnû do‰lo k mimofiádnému posunu a poãet pracovníkÛ je nesrovnatelnû niωí, takÏe se obrovsky zvedla

❒

Příkrm telat na pastvině (foto: Pavla Vydrová)

❒ Ing. Jan Berka s jedním ze svých spolupracovníků Janem Homolkou na pastvině v Hrbově (foto: Pavla Vydrová)

také produktivita práce,” chválí chovatel posun ãeského zemûdûlství obecnû a je‰tû se vrací na nelehk˘ zaãátek: „Od programu embryotransferu jsme uÏ upustili, protoÏe si myslíme, Ïe tato metoda je pomûrnû nákladná jak ekonomicky, tak i organizaãnû.

Nebyla to vÛbec jednoduchá cesta, kdyÏ se nám zvífiata telila v lednu a zimy byly opravdové s hromadami snûhu a teplotami hluboko pod bodem mrazu. V tom marastu jsme embrya vy plachovali venku, jen pod pfiístfie‰kem a zkfiehlé ruce jsme si ohfiívali pod tepelnou lampou, aby se dal proces vÛbec zvládnout. To si uÏ dnes nikdo nedovedeme pfiedstavit. Dobfie se na to vzpomíná, ale opakovat uÏ bych to nechtûl. S ET jsme konãili v do bû, kdy uÏ jsme také nemûli dostatek pfiíjemkyÀ z dojeného stáda, protoÏe i tam do‰lo k pokroku a „mínus varianty”“ (hor‰í zvífiata), které jsme pouÏívali jako pfiíjemkynû, uÏ jsme jednodu‰e nemûli k dispozici,“ uzavírá debaty o embryotransferu chovatel.

Nedostateãné vyuÏívaní inseminací

„Jako velkou bolest fiady stád v âR, a platí to i v na‰em pfiípadû, vnímám nedostateãné vyuÏívání inseminace. SnaÏíme se vyuÏívat ID zejména na jalovice, protoÏe je to z organizaãního hlediska o nûco jednodu‰‰í neÏ u krav, které je potfieba k tomuto úkonu dostat z pastvin do stájí, vyhledávat fiíje nebo je vyvolávat pomocí reprodukãního programu, coÏ je z pohledu na‰ich moÏností velmi sloÏité. TakÏe je nበprogram inseminací omezen˘, coÏ je urãitû ‰koda, protoÏe tato cesta je pro stádo velk˘m pfiínosem,” vysvûtluje mi Jan Berka, jak vnímá problematiku inseminací. V souãasné dobû se tedy na SENECU inseminují zejména jalovice a krávy jen velmi omezenû: „A to jen díky tomu, Ïe nejsme schopní mít v‰echny krávy po celou dobu na pastvinách, takÏe je ãást stáda celoroãnû ve stájích s pfiístupem do venkovních v˘bûhÛ, proto i tuto ãást krav jsme schopní inseminovat. I tímto jsme tedy do jisté míry atypiãtí, Ïe nemáme

ve‰ker˘ skot na pastvinách. V prÛbûhu léta a sucha nemáme dostatek pastvin, abychom udrÏeli stáda venku. Inseminací se dafií zapustit cca 50 % jalovic.”

Genomika – hudba budoucnosti I „Dlouhodobû se snaÏím na angusské asociaci a dal‰ích místech poukazovat na potfiebu vûnovat se genomice a odhadu genomick˘ch plemenn˘ch hodnot, protoÏe tento smûr teì vládne svûtu. Je to vnímáno jako dal‰í nástroj ‰lechtûní a i chovatelé masného skotu by mûli váÏnû uvaÏovat o zlep‰ení sv˘ch stád vyuÏitím této cesty. Proto je tfieba apelovat neustále na sbírání potfiebného mnoÏství dat a zaji‰tûní referenãní populace, aby se zaãalo co nejdfiíve. Pfiiznávám se, Ïe kdyÏ se pfied lety zaãala genomika fie‰it u dojen˘ch stád, byl jsem k této novince skeptick˘, ale teì vidím velkou devizu. Asi tak jako se kdysi v‰ichni dívali skrz prsty na inseminaci a dnes nám pfiijde rutinní a nad jejím pfiínosem nikdo nespekuluje a stejnû je to nyní s genomikou,” nabádá Honza k vnímavosti vÛãi genomice.

Sexování – hudba budoucnosti II „Dal‰ím velk˘m potenciálem je z mého pohledu vyuÏívání sexovan˘ch inseminaãních dávek, a to i u masného skotu, protoÏe i tento chovatel se bude chtít v budoucnu rozhodnout, jestli chce jít cestou produkce kvalit-

ních jalovic nebo b˘kÛ do odchovu. V na‰í spoleãnosti je napfiíklad cesta zcela jasná. Pfied ãasem jsme smûr odchovu plemenn˘ch b˘kÛ minimalizovali, protoÏe na to nemáme lidi, dostatek ãasu a schopností vûnovat se tomuto odvûtví na vysoké úrovni, a proto se více zamûfiujeme na samiãí populaci a tedy odchov kvalitních jalovic. KaÏd˘ chovatel se musí dfiíve ãi pozdûji rozhodnout, jestli chce jít tfieba cestou v˘krmu b˘kÛ a realizaci na jatkách, nebo odchovu plemenn˘ch jalovic ãi jinému zamûfiení. Ne kaÏd˘ zvládne sedût na více Ïidlích a ukoãírovat v‰echny smûry ve stejné kvalitû. Je tfieba si vybrat. V‰echny varianty mají nûco do sebe, kdo se bude chtít striktnû zamûfiit, tak k tomu vede stejná cesta, jaká je dnes jiÏ intenzivnû vyuÏívána v chovu dojeného skotu – tedy vyuÏití sexovan˘ch inseminaãních dávek. U do jen˘ch stád se ve velké mífie vyuÏívá sexovan˘ch ID masn˘ch plemen na „mínus varianty” a tím se zajistí kvalitní kfiíÏenci do v˘krmu. Tady mÛÏe do budoucna vzniknout – moÏná oprávnûná –obava chovatelÛ masného skotu, protoÏe produkce v˘krmov˘ch zvífiat z dojen˘ch systémÛ mÛÏe do jisté míry masn˘m stádÛm konkurovat – zejména z pohledu velk˘ch a vyrovnan˘ch kolekcí zvífiat,” vypoãítává pfiínosy i nástrahy systému vyuÏívání sexovan˘ch inseminaãních dávek Honza a dodává: „Nedávno jsem mûl moÏ-

❒ ELVIS Z RANČIC z chovu pana Milana Šebelky z Rančic (ZAI 917) působí ve stádě na Podleském mlýně (foto: Pavla Vydrová)

nost nav‰tívit dojená stáda v USA a byl jsem velmi pfiekvapen, jak˘m zpÛsobem dokáÏí tyto chovy v urãitém pohledu konkurovat chovÛm masného skotu. Je dobré se zamyslet i nad touto „hrozbou“ i kdyÏ si myslím, Ïe prostor pro hovûzí maso je v âR je velik˘ a chovy bez trÏní produkce mléka by se nemusely cítit v ohroÏení.”

Prémiová znaãka ANGUS a soudnost „Je‰tû kdyÏ se vrátím na zaãátek a zamyslím se nad tím „proã angus”. KdyÏ jsem ve svûtû vidûl prémiové znaãky masa „angus“ tak jsem si uvûdomil, jak˘ má v sobû tohle plemeno potenciál, resp. jaké jméno mu uÏ bylo celosvûtovû vybudováno a Ïe je jen na

nás, jak to uchopíme. Je to velká deviza, kdyÏ se angus manifestuje jako nejroz‰ífienûj‰í plemeno severní i jiÏní Ameriky, ale také Austrálie a nûkter˘ch Evropsk˘ch státÛ jako Anglie, Skotsko a Dánsko. KdyÏ ãlovûk vidí v obchodech prémiové maso angus nebo narazí na angus steak house, tak si uvûdomí, Ïe volba byla správná. Nikdy jsem ale nebyl militantní, abych odmítal jiná plemena,” uvádí na pravou míru svÛj postoj chovatel angusÛ a dokonãuje my‰lenku: „KdyÏ jsem pfiem˘‰lel, jestli k˘vnout na tento rozhovor, tak jedním z dÛvodÛ, proã jsem si fiekl, Ïe do toho pÛjdu, byla z mého pohledu pfiíleÏitost vyzvat chovatele k soudnosti. Nûkdy se mi zdá, Ïe se zbyteãnû vymezuje jedna militantní

skupina vÛãi jiné, coÏ ‰kodí jednoznaãnû v‰em. Tím, Ïe mám i dojen˘ dobytek, tak na akcích dojeného skotu chráním a hájím masn˘ skot a na pfii setkání chovatelÛm masného skotu zase obhajuji dojn˘ systém. Stejnû tak to vidím mezi chovateli masného skotu – proã by nemûl mít nûkdo charolais nebo naopak dextera, kdyÏ mu v jeho podmínkách fungují? Myslím, Ïe je tu prostor pro v‰echny a nûkter˘mi prohlá‰eními, které dûláme na úkor jin˘ch plemen a systémÛ v koneãném dÛsledku po‰kozujeme sami sebe a cel˘ obor. Na‰e chování je dost ãasto hloupé tím, jak se vymezujeme a bylo by lep‰í soustfiedit síly a zasadit se o to, aby bylo zemûdûlství vnímáno jako jeden celek. Dlouhé roky pracuji jako místopfiedseda hol‰t˘nského svazu a fiadu let jsem v pfiedstavenstvu âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ a vnímám tuhle nesoudrÏnost uÏ fiadu let,” posteskl si Jan Berka a pfiidává jeden pohled za hranice: „Nedávno jsem se zúãastnil chovatelské akce v Polsku a dlouho jsem nesly‰el tak pfiesvûdãivou obhajobu zemûdûlství, jako právû zde. To, Ïe se Polsko nenechalo natlaãit do kolektivizace a vÏdy si zemûdûlci dokázali svá práva obhájit, je cítit. Také jsou na to patfiiãnû hrdí. Na druhou stranu mají ale také obrovskou podporu pfiedstavitelÛ státu to je hol˘ fakt, a to nám u nás do znaãné míry chybí.”

„Karel âapek (V˘let do ·panûl) Tak vidí‰, ãlovûãe: kdybys jel po zorané pampû nebo po kukufiiãn˘ch polích australsk˘ch, po Ïitn˘ch lánech Kanady nebo já nevím kde, ono by to bylo také takové jako u Kolína nebo u Bfieclavi. Nekoneãnû rozmanitá je pfiíroda, a pokud se lidí t˘ãe, li‰í se chlupem, jazykem a tisícer˘mi zvyky Ïivota; ale sedlákova práce je v‰ude táÏ a upravuje tváfi zemû ve stejné rovné a pravidelné brázdy. Jiné jsou domy a jiné kostely; ba i telegrafní tyãe jsou v kaÏdé zemi jiné, jen zorané pole je v‰ude stejné, u Pardubic jako u Sevilly. VãemÏ je nûco velikého a drobet jednotvárného.”

❒ Plemenný býk GEAR MURRAY BLUE V434 přijel do chovu z Anglie (foto: Pavla Vydrová)

❒ Na Hrbově je vzdušná stáj pro dojené stádo holštýnského skotu, na jehož chov se firma také zaměřuje (foto: Pavla Vydrová)

Ztráta základních hodnot „Rád cituji rÛzné autory pfii rÛzn˘ch pfiíleÏitostech, na kter˘ch by to osazenstvo ani neãekalo,” fiíká Jan s lehk˘m úsmûvem a kromû úryvku z V˘letu do ·panûl Karla âapka (kter˘m mû, která jsem vyrÛstala v rodi‰ti Karla âapka, opravdu potû‰il) pfiidává je‰tû zamy‰lení od Pavla Koláfie – nejznámûj‰ího ãeského fyzioterapeuta, z jeho knihy Posilování stresem – cesta k odolnosti: „Tím, Ïe se dne‰ní doba odklání od etick˘ch a mravních hodnot a biologické pfiirozenosti (coÏ souvisí se zemûdûlstvím) , ztrácí se v ní pevn˘ fiád, ten se postupnû rozpadá a tak se z nûj dá jednodu‰eji uhnout. K niãemu nás nezavazuje, ztrácíme ho v sobû i kolem sebe v‰echno vãetnû základních hodnot. Ve spoleãenském chování je tak zdÛrazÀován pohled nauãeného chování s ignorací vrozen˘ch vzorcÛ sociálního a právního chování a dochází tím ke zpochybÀování aÏ devastaci konstant na‰ich ÏivotÛ, tradic a zvyklostí aÏ základních fundamentálních hodnot, jako je pravda, rozum a lidská pfiirozenost, které udrÏí kulturu pohromadû. Ty se nahrazují nov˘mi ideov˘mi sociálními konstrukty a systémem nov˘ch norem sociálního chování...” Dodala bych – bez komentáfie (pfiípadnû více viz str. 41 této knihy).

Od âapka a Koláfie k plemenn˘m hodnotám

„U masného Svazu dlouhodobû bojuju s interpretací plemenn˘ch hodnot. Obzvlá‰tû u chovatelÛ plemene angus cítím takovou jakousi nedÛvûru v tyto hodnoty, coÏ je veliká ‰koda. S oblibou fiíkám, Ïe jsou skvûl˘m pomocníkem, ale lidé jim musí porozumût, pochopit, proã je mají vyuÏívat a musí jim dÛvûfiovat. Bez dÛvûry se problematika zbyteãnû relativizuje. Jednoznaãnû nám chybí odborné interpretace pfietavené do laiãtûj‰ího pojetí, potfiebujeme interpretaci uchopit tak, aby chovatelé pochopili (zejména ti, ktefií nemûli moÏnost hlub‰ího zemûdûlského vzdûlání nebo jsou odborníky v jin˘ch oborech) z laického vysvûtlení pfiínos plemenn˘ch hodnot jejich stádÛm.

Potom to bude fungovat. Pamatuji se ze svého vzdûlání, které mi bylo dopfiáno, Ïe je potfieba pracovat i se statistick˘mi hodnotami a interpretovat v˘sledky ve smyslu skupiny, na kterou hodnoty vypoãítáváme a neopomíjet opakovatelnost. To je u masného skotu obzvlá‰tû dÛleÏité, vzhledem k men‰í populaci, neÏ jaká je u dojen˘ch stád. Je tfieba se zamûfiit na to, aby se nevyfiazovala kvalitní zvífiata jen proto, Ïe pocházejí z malé skupiny,” zam˘‰lí se nad problematikou plemenn˘ch hodnot Honza ze svého pohledu ‰lechtitele a znovu se vrací k tématu genomiky: „A tady by nám mohla hodnû pomáhat právû genomika, protoÏe statistickou odchylku v˘znamnû zmen‰uje a díky tomu dokáÏeme mnohem lépe zpfiesnit odhady plemenn˘ch hodnot a budoucí oãekávání, které by nám mûla plemenná hodnota laicky fieãeno nastínit. Musíme se soustfiedit na budoucnost, na pokrok, ne jen na aktuální situaci – za kolik prodáme, jaká je cena na jatkách, cena jalovic apod. ale pfiem˘‰let v horizontu následujících let. To není nic nového pod sluncem, to vÏdy patfiilo k selskému stavu, Ïe dokázal b˘t dostateãnû konzervativní a pfiedvídav˘, protoÏe vût‰inou se v minulosti ukázalo, Ïe náhlé a nesmyslné posuny nepfiinesly nic dobrého – do zemûdûlství obecnû. Je tfieba si také uvûdomovat generaãní interval skotu, kter˘ je pomûrnû dlouh˘. KdyÏ nûco zmûníme, tak chvíli trvá, neÏ se to v populaci projeví. âili je

potfieba se nad v‰ím zam˘‰let a diskutovat, ale kdyÏ uÏ nûjak˘ krok udûláme, tak tomu dát také ‰anci, aby se to mohlo projevit. Tento fakt by se mûl brát v potaz, aÈ uÏ rozhodujeme na na‰í úrovni, nebo rozhodují o zemûdûlství ti na politické úrovni.”

B˘k – nositel genetického pokroku

„Plemenn˘ b˘k je vÏdy nositelem vût‰ího genetického pokroku, protoÏe má (mûl by mít) mnohem vût‰í poãet potomkÛ, neÏ plemenice, takÏe rozhodnû nelze jejich roli ve stádech opomíjet. Je potfieba ale vybírat nejlep‰í b˘ky v rámci populace a tím genetick˘ pokrok pojistit. Zase se vracím ke genomice, ale tím, Ïe dostaneme daleko více informací také o samiãí populaci, budeme moci vybírat matky s nejlep‰ím potenciálem a tím se nám genetick˘ pokrok podafií je‰tû zrychlit. âili je to cesta do budoucna, která pomalu pfiichází, a musíme se jí chopit. Nechci zatracovat cestu v˘bûru kvalitních plemenn˘ch b˘kÛ, to ne, ale i cesta pfies matky bude díky genomice mnohem ãitelnûj‰í a pak moÏná pro chovatele i uchopitelnûj‰í. Metoda embryotransferu, která jednoznaãnû genetick˘ pokrok také zaji‰Èuje, je pomûrnû znaãnû organizaãnû a finanãnû nároãná a ne kaÏd˘ chovatel si ji mÛÏe dovolit nebo je ochotn˘ podstoupit rizika s ní spojená a tak radûji volí jednodu‰‰í cesty. Genomické plemenné hodnoty se do znaãné míry efektu ET vyrovnají, a tak budou velk˘m pfiínosem v‰em

❒ Jalovičky připravené na obnovu stáda (foto: Pavla Vydrová)

Export plemenného skotu

„Obrat stáda je uzavfien˘, ale v posledních letech máme pfiebytek plemenn˘ch jalovic, a tak se je snaÏíme prodávat. Ne vÏdy se ale obchody podafií tak, jak bychom si pfiedstavovali. Situace ve svûtû je velmi tûÏce odhadnutelná, je cítit dal‰í omezení z pohledu pfiepravy zvífiat na del‰í vzdálenosti, coÏ bude asi v budoucnu problém, alespoÀ podle toho, jaké informace pfiicházejí z SVS. Pfiitom je tento tlak podle mû nesmysln˘, protoÏe z na‰eho „svazového” pohledu jde zejména o export plemenného materiálu. Nepodporuji pfieváÏení jateãn˘ch zvífiat na velké vzdálenosti, ale nemyslím si, Ïe by se mûl uzavírat transport pro plemenná zvífiata. To povaÏuji za ne‰Èastné pro v‰echny zúãastnûné strany,” vyjadfiuje jednoznaãnû svÛj postoj k transportÛm zvífiat Honza.

Bez odchovu

„Plemenné b˘ky, jak uÏ jsem naznaãil, v poslední dobû témûfi nedûláme, maximálnû jen pár kusÛ. Témûfi v‰ichni na‰i b˘ci jdou do v˘krmu. Je to dáno na‰ím „laxnûj‰ím” pfiístupem. Samozfiejmû vím, Ïe pokud prodám kvalitního b˘ka pfies odchovnu, tak dostanu zajímavou sumu penûz, ale odchovu je potfieba se vûnovat a my nemáme v souãasné dobû na tento smûr pracovní sílu a stejnû tak nemáme prostor ani

„chuÈ a víru“ v odchov u chovatele. Rozumím tomu, proã do toho chovatelé jdou a odchovávají plemenné b˘ky doma, ale z plemenáfiského pohledu nejsem zastáncem tohoto zpÛsobu odchovu. Chápu, Ïe je to finanãnû v˘hodnûj‰í neÏ realizace na odchovnách, ale domácí odchovy – z logiky vûci – sniÏují moÏnost konkurence mezi jednotliv˘mi zvífiaty. KdyÏ stáhnu zvífiata z více chovÛ, tak zv˘‰ím variabilitu, o tom nemÛÏe b˘t pochyb. âili ve smyslu provûfiení opravdové kvality plemeníkÛ je cesta pfies odchovny lep‰í. Zvífiata dostanou moÏnost se manifestovat v jednotném prostfiedí. U domácích odchovÛ úplnû nevím, jaké podmínky tam panují. A pokud zafiadím do domácího odchovu k pár kvalitnûj‰ím zvífiatÛm i velmi hraniãní, tak logicky pak lep‰í vypadají „mnohem lépe”, ale je to tro‰ku umûle vytvofiené. Do odchoven jdou zpravidla jen kvalitnûj‰í zvífiata s vût‰í ‰ancí na úspûch. V domácím odchovu se dá závûreãn˘ v˘sledek více ovlivÀovat a odchovna je tak z tohoto pohledu mnohem transparentnûj‰í. Nemûli bychom si sami lhát v tom, co dûláme. KaÏd˘ chceme dosáhnout co moÏná nejlep‰ího v˘sledku, ale nemûlo by to b˘t cestou oh˘bání pravdy (upravování porodních vah apod.). Jsou to tfieba drobnosti, ale v koneãném dÛsledku ovlivní celková data a lÏeme sami sobû. KaÏd˘ si musí sáhnout do svûdomí, jaká zvífiata a jak˘m zpÛsobem do

odchovÛ zafiazuje,” uzavírá chovatel zamy‰lení nad systémem odchovu plemenn˘ch b˘kÛ v âes ké republice.

V˘krm, v˘krm, v˘krm

„Poslední tfii roky uÏ neprodáváme ani zástav jalovic. Je to dáno na‰imi podmínkami (celoroãním telením), protoÏe v dobû, kdy se dobytek stahuje z pastvin a pfiipravuje na export, se nám ve stájích mísí zvífiata z rÛzn˘ch pastvin i se zvífiaty z dojného programu, a tak jsou zvífiata v tomto období pod velk˘m infekãním tlakem, kter˘ se ãasto projeví respiraãním ãi prÛjmov˘m onemocnûním. Chceme prodávat jen kvalitní a zdrav˘ dobytek, a proto jsme se rozhodli tuto kategorii kupcÛm nenabízet. Jsme schopní v‰e sami finalizovat buì do fáze plemenného, nebo jateãného zvífiete, takÏe zástav vÛbec nefie‰íme. Na jatkách je jiÏ lep‰í cena za jalovice, takÏe nás to ani tolik netrápí. I kdyÏ stále nerozumím tomu, proã jsou v âR jalovice pfii prodeji na jatkách znev˘hodÀovány cenou. Rozdíl i 10 Kã na kg Ïivé váhy je tristní, a tak je pak pro mû (bohuÏel) jasnou ekonomickou volbou realizace v Rakousku ãi Nûmecku, kde je cena mnohem atraktivnûj‰í,” popravdû mi odhaluje Honza svÛj postoj a boj s vûtrn˘mi ml˘ny z pohledu realizace jalovic na na‰ich jatkách. A je‰tû doplÀuje ãísly: „Na‰e jalovice mívají na konci v˘krmu v prÛmûru 580 kg (560–600 kg) Ïivé váhy, nad tuto hmotnost jiÏ nepovaÏuji v˘krm za efektivní. V tomto smûru se nám dafií a jsme schopní je prodávat na jatka ve vûku 18–19 mûsícÛ,” pochvaluje si Jan a je‰tû dodává, jak jsou na tom b˘ci: „U b˘kÛ je aktuálnû prÛmûrn˘ vûk jateãn˘ch zvífiat 21 mûsícÛ pfii hmotnosti kolem 720–740 kg v Ïivém. MoÏná je to aÏ zbyteãnû nadstandartní, ale v souãasné dobû máme dostatek krmiva a prostoru kde b˘ky vykrmit, takÏe si to mÛÏeme dovolit. Je ale tfieba najít optimální váhu ve spolupráci s odbûratelem,” doporuãuje Honza a je‰tû si spokojenû pfiisadí: „Vût‰inu b˘kÛ se nám dafií realizovat ve tfiídû „U” (zatfiídûní dle zmasilosti SEUROP) , coÏ je

chovatelÛm,” uvaÏuje nahlas Jan Berka.

❒ Ing. Jan Berka se zootechničkou Ing. Helenou Lackovou před stěnou senáže (foto: Pavla Vydrová)

dÛkaz, Ïe se u nás dûlá v˘krm dobfie. I tady ale vnímáme v˘hodu Rakouska, kam dáváme ãást produkce. U na‰ich jiÏních sousedÛ je zatfiídûní objektivnûj‰í. Na ãesk˘ch jatkách na nás obãas koukají jako by tfiída „U” ani neexistovala, pfiitom v˘tûÏnost jde v˘raznû ve prospûch masn˘ch plemen, a to by mûlo b˘t ze strany ãesk˘ch jatek akceptováno a zejména zaplaceno! Abych ale ãeské zpracovatele jen nehanûl, tak musím pfiiznat, Ïe máme v souãasné dobû pomûrnû dobrou spolu práci s jatky v Poliãce (Maso kombinát Poliãka a.s.), která se zamûfiují na masn˘ program. Reagujeme na jejich konkrétní poÏadavky na konkrétní partie a funguje to. Zpûtnou vazbou mi je kvalitnû zpracovan˘ balíãek masa jak po technologické, tak designové stránce. TakÏe i jatka u nás umí udûlat nabídku pro supermarkety nebo nároãnûj‰í klienty, ktefií vûdí, co chtûjí a jsou ochotní si pfiiplatit za kvalitu,” popisuje svou souãasnou zku‰enost s ãesk˘mi jatky chovatel, ãímÏ se dostáváme k diskusi, která probíhá na Asociaci chovatelÛ Aberdeen Angus na téma jak zajistit vyrovnanou kolekci zvífiat v pravideln˘ch dodávkách a tím naplnit vizi prémiové znaãky ãeského hovûzího masa pocházejícího z plemene aberdeen angus: „Není to jednoduché, protoÏe do toho musí jít chovatelé, ktefií

budou ctít pfiísná pravidla a musí b˘t nûkdo, kdo se tomu bude vûnovat na pln˘ úvazek. Je tfieba najít prostfiedky jak tohoto ãlovûka zaplatit. Pak ale pfiedpokládám, Ïe se investice vrátí. Staãí kdyÏ si vzpomenu na Angus Forum v Portugalsku, kde zaãali s chovem mnohem pozdûji neÏ my, a pfiedvedli nám jejich prémiovou znaãku AA, kterou dodávají do supermarketÛ. Dokázali to, o ãem my fiadu let jen mluvíme. Samozfiejmû beru, Ïe v dobû covidové se jednání pozastavila, ale nyní doufám bude prostor v‰e zkusit znovu rozbûhnout. Portugalci mûli dokonce svou restauraci, kterou dokázali pravidelnû zásobovat prémiov˘m masem. To by bylo nûco!”

Aberdeen angus a obãas charolais

„Ve stádech pÛsobí ãtyfii plemenní b˘ci aberdeen angus a jeden b˘k charolais. CoÏ je také taková na‰e specialita. Charolais v pozici otce je dominantní v barvû, takÏe se u v‰ech jeho potomkÛ projeví typické svûtlej‰í zbarvení (viz foto). Tohoto efektu vyuÏíváme v kritick˘ch obdobích, kdyÏ napfi. potfiebujeme ve stádû vymûnit b˘ka ze zdravotních dÛvodÛ. Tímto si sniÏujeme náklady na testování paternity (pÛvodu), kdyÏ pfiesnû víme, kter˘ b˘k ve stádû kdy pÛsobil. Svûtlej‰í telata mi pfiesnû urãí rozhraní pÛsobení b˘ka AA ãi CH. Za cel˘ch 30 let se mi nestalo, Ïe bych mûl pro-

blém s urãením otcovství,” pochvaluje si systém Honza ze zootechnického pohledu a je‰tû dodává: „Mou vizí do budoucna, aÏ se zaãne pracovat s genomick˘mi plemenn˘mi hodnotami, je vyuÏívání b˘kÛ charolais na „mínusové varianty”, tedy matky, se kter˘mi se nebude úplnû poãítat do základního stáda, a budou pouze produkovat v˘krm. To je dal‰í vûc, nad kterou by bylo dobré diskutovat. UÏ jsem to pfii nûkter˘ch zahraniãních cestách postfiehl, Ïe se mluví o hybridizaãních programech v rámci v˘krmu. Myslím si, Ïe to je rozhodnû zajímavá cesta, jak realizovat na jatkách kvalitní kfiíÏence masn˘ch plemen. VÛbec nechci spekulovat nad tím, kfiíÏenci kter˘ch konkrétních plemen by to mûli b˘t, ale z vlastní zku‰enosti nedám na variantu charolais (v pozici otce) x angus dopustit. Jednoznaãnû z pohledu zdravotního stravu i pfiírÛstkÛ je to velmi dobrá a provûfiená kombinace a mohu ji chovatelÛm jen doporuãit.”

Jednota v zemûdûlství

„Je‰tû se vrátím k my‰lence jednotného zemûdûlství: Díky tomu, Ïe se pohybuji v rÛzn˘ch jeho oblastech, tak mnohem více vnímám, jak hloupû se obãas chováme a jak postrádáme hrdost, kterou bychom mûli k oboru mít a cítit. Mûli bychom ‰ífiit povûdomí smûrem k vefiejnosti a to jednotnû a ne neustále vysílat ne gativní signály vyzdvihováním nûkterého z typu

sobí GEAR MURRAY (foto: Pavla Vydrová)

ãi systému hospodafiení a nepfiátelsky potírat ty ostatní, ale táhnout za jeden provaz. Spoleãnosti bychom se mûli prezentovat jako zemûdûlci, jako jeden stav bez ohledu na to, jestli má nûkdo z nás více ãi ménû zvífiat nebo bez ohledu na to, jestli je nûkdo soukrom˘ zemûdûlec nebo druÏstvo, akciová spoleãnost ãi s.r.o. – ve skuteãnosti jsme pfieci v‰ichni soukromí, i ta spoleãnost se pfieci skládá ze spoleãníkÛ a jednotliv˘ch fyzick˘ch osob. DruÏstvo je druÏstvo vlastníkÛ a to by si mûla vefiejnost umût pfiedstavit a uvûdomit. Mûli bychom se oprostit od invektiv, Ïe nûkdo je ménû nebo více dÛleÏit˘ a nûkdo takov˘ nebo makov˘. Uvûdomit si to, co uÏ vnímal Karel âapek, kter˘ nás sv˘m zpÛsobem nabádal v dobû dávno minulé k soudrÏnosti tím, Ïe si uvûdomil moÏná více neÏ my, Ïe je zemûdûlství v‰ude stejné a zaloÏené na podobn˘ch principech. Lidé by mûli mít dostateãnou míru nadhledu, aby pochopili, Ïe momentální krok nebo efekt, kter˘ podnikli ãi udûlali, mÛÏe mít ve svém dÛsledku negativní dopad v budoucnu. Je tfieba budovat jedno zemûdûlství a drÏet dÛleÏitost v‰ech oborÛ, které pod nûj spadají. AÈ jsou to prasata, drÛbeÏ nebo hovûzí. Eko nebo konvence, extenzivní nebo intenzivní chov,” vnímá situaci v zemûdûlském oboru Honza a je‰tû dodává: „Mrzí mû postoj oz˘vající se aktuálnû z Ministerstva zemûdûlství – proã vyvá-

Ïet, staãí b˘t sobûstaãní. Pfiitom jsme hrdí na v˘voz v rámci automobilového prÛmyslu a dal‰ích technologií, tak proã neb˘t hrdí také na v˘voz zemûdûlsk˘ch komodit ve chvíli, kdy je nበtrh nasycen˘? Zemûdûlci by mûli b˘t oceÀováni za to, Ïe se jim podafií vyrobit nûco navíc a prodat to v˘hodnû do zahraniãí. Obdobná situace jako s v˘vozem v rámci prÛmyslu. Nechápu, proã by to mûl b˘t u zemûdûlství problém.”

Skrz prsty

„TûÏce nesu také to, kdyÏ se mluví o zemûdûlcích hanlivû, pokud vykazují zisk. Jsme podnikatelskou sférou jako ostatní obory a bez zisku pfieci nemÛÏe Ïádn˘ podnikatel dlouhodobû fungovat. V prvním paragrafu Obchodního zákoníku se fiíká, Ïe „podnikání je ãinnost zaloÏená za úãelem dosaÏení zisku” a bez toho se nemÛÏe nikdo nikam dál posunout, protoÏe jsem-li ve ztrátû nûkolik let, tak zkrachuji. Jestli celé zemûdûlství udûlá zisk jako jedna banka, na coÏ uÏ nûjak˘ ãas upozorÀuji, tak bych fiekl, Ïe národ potfiebuje víc zemûdûlství neÏ velkou banku, kter˘ch máme hned nûkolik. Zisk zemûdûlci reinvestují v domácím prostfiedí – do sv˘ch firem a farem, zamûstnancÛ, do venkova, kter˘ se leckde vylidÀuje a proto je potfieba aby tam nûjaká ãinnost probíhala a lidi pfiitáhla zpût, diverzifikují krajinu, tak kdo dûlá víc? Nejvíc mû trápí zemûdûlské skupiny,

které svoje portfolio upfiednostÀují pfied ostatními a vyuÏívají ho k propagandistické ãinnosti, jako kdyby oni byli lep‰í neÏ ti, co hospodafií v jiné formû zemûdûlství. Ani názory „co je mi do prasat“ se mi nelíbí, protoÏe to se mÛÏe rázem zmûnit a do podobné krize se mÛÏe dostat dal‰í odvûtví ze mûdûlství. KdyÏ se to stane na‰e mu oboru, budeme potfiebovat podporu ostatních my, proto by chom se mûli chovat a jednat tak, jakoby ten problém t˘kal i nás, protoÏe nikdy nevíme, co mÛÏe budoucnost pfiinést. Takové po stoje vnímám velmi negativnû a mám s tím osobní problém.

Máme zákon o zemûdûlství, kter˘ fiíká, Ïe „pokud poklesne produkce v hlavní komoditû pod únosnou míru, tak má stát uãinit potfiebné kroky a zasáhnout” v pozitivním slova smyslu, ale mám pocit, Ïe toto se nedûje –nepomáhá se. Dûje se to prasatÛm a za pár let, se to mÛÏe t˘kat nás, chovatelÛ masného skotu. A Ïe se to v prÛbûhu uplynul˘ch tfiiceti let rÛznû pfielévalo, to je hol˘ fakt. Pamûtníci si mohou vz pomenout na ‰patn˘ odbyt hovûzího masa a krávy realizované za 5 Kã/kg v Ïivém apod. PfieÏili jsme jen díky vytrvalosti a vífie, Ïe se to obrátí k lep‰ímu. Obrátilo se. Ale postrádám vÛli pomoci ze strany státu. Na druhou stranu, proã by pomáhali nûkomu, kdo není jednotn˘, a kdo se není schopen respektovat. A pfiitom jde o zájmové skupiny na spoleãném rynku. Z „rynku” se bohuÏel nûkdy stává „ring”, názory se vymûÀují pfies média, a to povaÏuji za obzvlá‰tû ne‰Èastné a nebezpeãné. Nevrhá to dobré svûtlo na zemûdûlsk˘ obor z pohledu vefiejnosti. Toto oddûlení zemûdûlství od spoleãnosti vnímám jako nejvût‰í riziko budoucnosti zemûdûlství. Staãí, kdyÏ se podíváme, jak reaguje vefiejnost na zemûdûlce na sociálních sítích a v mé diích. Mají nás za pfiíÏivníky a „po bíraãe” dotací s neustále nataÏenou rukou. Sociální smír probíhá zatím jen díky tomu, Ïe jsou pfiíjmy zemûdûlcÛ extrémnû podhodnoceny oproti ostatní spoleãnosti. Pojìme to zmûnit!” vybízí Jan k pospolitosti.

❒

Stádo na Podleském mlýně (foto: Pavla Vydrová)

Síla zemûdûlství

„Moc bych si pfiál, aby se vÛãi nám spoleãnost vymezovala pozitivnû, ale tomu musíme jít sami naproti,” uvûdomuje si Honza, kter˘ si i toto téma pfiál v rámci na‰eho rozhovoru otevfiít a sdûlit: „Kdyby to jen pár lidí nakoplo k tomu tro‰ku jinak pfiem˘‰let. SENECO není nijak velká spoleãnost, ale ve svém portfoliu máme jak rostlinnou i Ïivoãi‰nou v˘robu v rÛzn˘ch odvûtvích, to ale není dÛvod, abychom byli vnímáni jinak. Bylo by fajn se navzájem podporovat a tím zemûdûlství posilovat. ZmiÀoval jsem prasata z toho dÛvodu, Ïe jsme je sami na zaãátku na‰í podnikatelské éry chovali, ale z ekonomick˘ch dÛvodÛ jsme od nich museli bohuÏel upustit. Stáje byly v nevyhovujícím stavu a ãekala by nás velká investice, která by se nám pfii dne‰ních cenách jen velmi tûÏko vracela. Osobnû to ale cítím jako prohru, Ïe se nám je nepodafiilo udrÏet. Chov prasat do âR patfií. Stále sly‰íme mluvit ekologické aktivisty rÛznû mluvící o kvalitû pÛdy atd., ale kvalita pÛdy je do velké míry závislá na mnoÏství organické hmoty do pÛdy vstupující. Bez tûchto vstupÛ se úrodnost pÛdy zhor‰uje a nevím jak jinde – mohu mluvit za Vysoãinu – ale v‰echny okolní podniky, které mají silnou Ïivoãi‰nou v˘robu, dosahují lep‰ích v˘sledkÛ (s men‰ím objemem vkládan˘ch prÛmyslov˘ch hnojiv) v rostlinné v˘robû neÏ ostatní, coÏ dokazuje, Ïe není moÏné se vzdát vstupÛ pocháze-

jících z Ïivoãi‰né v˘roby,” uzavírá nároãné téma Honza jednoznaãn˘m postojem k Ïivoãi‰né v˘robû.

Vysoãina = brambory, jak jinak Krásn˘m „oslím mÛstkem” jsme se dostali k tomu, jaké plodiny se na podniku pûstují: „Jsme do znaãné míry bramboráfii a tento status si dlouhodobû drÏíme. V souãasné dobû máme 130 ha brambor a z toho cca jsou konzumní a druhá sadbové a na 140 ha pûstujeme fiepku. To jsou tedy dvû na‰e hlavní komerãní plodiny. ¤epka je dlouhodobû diskutovaná plodina, ale je ekonomicky atraktivní a také zlep‰uje pÛdní úrodnost, takÏe je nûkdy neprávem hanûna. Na zbytku v˘mûry pûstujeme obiloviny. Nemáme Ïádné speciální plodiny, coÏ je dáno hlavnû tím, Ïe hospodafiíme v oblastech s pomûrnû siln˘m ekologick˘m ohroÏením a brambory jsou plodinou spada-

jící do kategorie „ohroÏujících”, takÏe je potfieba vhodnû vybírat pozemky, aby nedocházelo k ero zi pÛdy. Tak uÏ není pfiíli‰ prostor na dal‰í improvizaci. Do této kategorie patfií také kukufiice, které dûláme v prÛmûru zhruba 160 ha – siláÏní kukufiici potfiebujeme pro v˘krm skotu a pro dojené stádo. Obiloviny jsou na plo‰e kolem 500 ha: p‰enice, jeãmen. Louky a pastviny máme na 140 ha. Mezi dal‰í plodiny pûstované na orné pÛdû se fiadí jeteloviny.”

Krmivová základna aneb jalovice umíme

„Telata pfiikrmujeme maãkan˘mi obilovinami ve „‰kolkách” na pastvinách i ve stájích, ale plo‰nû to máme vyfie‰ené aÏ poslední dva roky. Pfiitom b˘valo znát, kde dostávala telata pfiilep‰eno a kde ne,” pfiiznává Honza a pokraãuje dal‰í kategorií: „Jaloviãky urãené do obratu stáda (po odstavu ve vûku 6–7 mûsícÛ) drÏíme pouze na objemn˘ch krmivech, tûm uÏ se Ïádn˘ pfiíkrm aÏ do otelení nedává. Ze 70–80 % dostávají se náÏ a z maximálnû 20 % kukufiiãnou siláÏ. Odchov je postaven˘ na objemn˘ch krmivech a tak to má b˘t.

Musím si pochválit kategorii, kterou opravdu umíme – roãní jalovice pfied zafiazením do reprodukce. Jsem zastáncem vãasného pfiipou‰tûní. Vím, Ïe jsou v angusské Asociaci dlouholeté diskuse na toto téma a nûktefií chovatelé odloÏili pfiipou‰tûní aÏ na 24 mûsícÛ vûku, já ale s tímto nesouhlasím a jsem pfiíznivcem

❒ Tyto bedny se za pár týdnů začnou plnit letošní produkcí brambor (foto: Pavla Vydrová)

❒ Pastvina, na které bývala závodní dráha - dnes už by to nikdo nepoznal (foto: Pavla Vydrová)

absolutního vyuÏití ranosti plemene angus. KdyÏ je odchov v pofiádku a správnû nastaven˘, tak se ãasto dostáváme i na pfiipou‰tûní pod vûkovou hranicí 12 mûsícÛ. Ale obecnû si myslím, Ïe do 14 mûsícÛ vûku by mûly b˘t v‰echny jalovice bfiezí tak, aby ve 22 ãi 23 mûsících daly první tele. Pfiiznávám, Ïe pfii tomto systému míváme vy‰‰í ztráty telat, ale i pfiesto nám to ekonomicky vychází lépe – kdyÏ se vût‰ina otelí do 24 mûsícÛ vûku a smífiíme se ztrátou do 15 %. Je to stále o 85 % telat v prvním roce více, neÏ kdyÏ budu nûkolik mûsícÛ ãekat. Velkou v˘hodou angusÛ a dal‰ím dÛleÏit˘m tématem jsou porody a velikost telat pfii narození. Je asi na pofiadu dne se zamûfiit na velikost telat a otevfiít diskusi nad moÏnostmi sníÏení hmotnosti telat pfii narození, i kdyÏ jsem si vûdom toho, Ïe je to velmi sloÏité téma. VlivÛ na porodní hmotnost telat je tolik, Ïe je velmi tûÏké vybrat hlavní dÛvody. Jako asi nejdÛleÏitûj‰í vnímám krmení v posledních 2–3 mûsících pfied porodem, na restrikci by se nemûlo zapomínat u Ïádn˘ch plemen,” stojí za systémem Honza a je‰tû se vrátí ke krmivové základnû: „V˘krm dûláme intenzivnû a vstupují do nûj objemná krmiva v opaãném pomûru neÏ u jalovic do obratu stáda – tedy 80 % kukufiiãné siláÏe a 20 % se náÏe. Dále vyuÏíváme smûs maãkan˘ch obilovin a vût‰inou pfiidá-

váme i bílkovinn˘ komponent –fiepku nebo sóju (podle ceny na trhu) nebo vyuÏíváme vlastní hrách. Jsem ale pfiesvûdãen˘, Ïe tady máme rezervy, protoÏe za mofiem jsou specializované v˘krmové stáje na mnohem lep‰í úrovni.”

DrÏíme se konvence

„Hospodafiíme zatím v konvenãním zpÛsobu hospodafiení, protoÏe si myslíme, Ïe je u nás tento zpÛsob obdûlávání pÛdy na ta kové úrovni, Ïe ho mÛÏeme povaÏovat za ‰etrn˘ vÛãi pfiírodû. Ne Ïe bychom o pfiechodu do ekologie nikdy neuvaÏovali, ale vnímá me to jako komplikovanou a komplexní záleÏitost a myslíme si, Ïe nበzpÛsob hospodafiení je v po fiádku a vybalancovan˘. Dne‰ní situace nás ale nutí tfieba uvaÏovat nad tím, jestli neudûlat z jedné firmy tfii men‰í, coÏ mû pfiijde jako jakési lhaní si do kapsy a tomu jít naproti rozhodnû nechceme a snad vezmou lidé rozum do hrsti,” pfiál by si Honza.

Kontinuální/celoroãní telení

„Jak jste asi v prÛbûhu povídání pochopili, na rozdíl od vût‰iny chovÛ v âR uplatÀujeme v chovu v podstatû kontinuální/celoroãní telení. Je to dáno mou fobií z toho, Ïe by mûlo nûjaké zvífie zÛstat del‰í dobu jalové (kdyÏ by se sjednocoval interval telení) a tak za pou‰tíme bez ohledu na to, jaké je období. Vzniklo to také tím, Ïe

jsme jeden ãas provozovali vlastní jatka a bylo tfieba zajistit celoroãní pravideln˘ pfiísun jateãních zvífiat, proto se nám telení roztáhlo do celého roku. S vlastními jatkami jsme museli skonãit, ale kontinuální telení nám uÏ zÛstalo. Jak jsem uÏ naznaãoval, díky tomuto systému (a nedostatku pastevních ploch), pfii kterém jsou ve stájích neustále zvífiata, a nikdy není prostor na pfieru‰ení cyklu, je tlak infekãního prostfiedí pfieci jen vy‰‰í, neÏ kdyby byly stáje na pár mûsícÛ v roce prázdné. Má to tedy své v˘hody i nev˘hody, kaÏd˘ si musí sám vyhodnotit co je pro nûj pfiínosnûj‰í,” obhajuje celoroãní telení chovatel.

Zdá se, Ïe nás je dost „Není pfiíli‰ jednoduché u nás rozklíãovat, kolik lidí se konkrétnû stará o masn˘ program, protoÏe se ãinnosti ãásteãnû prolínají. Celkem má ale podnik 42 zamûstnancÛ, z toho 40 je v zemûdûlství a dva zabezpeãují na‰i pfiidruÏenou v˘robu, kterou je kamenolom nacházející se nedaleko Polné. Nejnároãnûj‰í ãinností z pohledu pracnosti a potfieby zamûstnancÛ je jednoznaãnû bramborárna a produkce brambor z pohledu chovu zase dojen˘ systém. V chovu masného skotu jsou dejme tomu asi 3 lidi.” uzavírá Jan Berka téma poãtu spolupracovníkÛ.

Sobûstaãnost jak v ãem „Jsme sobûstaãní z pohledu obsluhy Ïivoãi‰né v˘roby, ale to neplatí v rostlinné v˘robû a zaji‰Èování krmivové základny. Silá Ïování a senáÏování si s v˘jimkou sváÏení zaji‰Èujeme sluÏbou, stejnû tak i sklizeÀ obilovin. Mívali jsme i prodejnu masa na námûstí v Polné, ale nemûli jsme ‰anci konkurovat nízk˘m cenám konkurenãního fieznictví a pfiitáhnout zákazníky ke kvalitnûj‰ímu hovûzímu, tak byl provoz uzavfien. Stejnû jako zmiÀovaná jatka, která pro nás pfiestala b˘t ekonomicky a organizaãnû zvládnutelná. Sku teãnû oceÀuji v‰echny chovatele, kter˘m se podafií zrealizovat domácí poráÏku a prodej ze dvora alespoÀ pro bezprostfiední okolí.

❒ Charolais v pozici otce je dominantní v barvě, proto je býk EMU z Cunkova používán v kritických obdobích, kdy je potřeba ve stádě vyměnit býka (foto: Pavla Vydrová)

Obdivuji to, protoÏe je to spojené s velk˘m objemem finanãních prostfiedkÛ, úsilí i rizik,” s respektem fiíká Honza, vûdom si nároãnosti tohoto smûru.

Není v˘stavnictví jako v˘stavnictví

„V˘stavnictví jednoznaãnû podporuji. V minulosti jsme se úãastnili nûkolika v˘stav, ale uÏ to bohuÏel nezvládáme, takÏe se snaÏím jezdit alespoÀ pasivnû z pozice náv‰tûvníka. Je to tro‰ku dluh, kter˘ máme z pohledu propagace na‰í Ïivoãi‰né v˘roby. Na druhou stranu dlouhodobû vedu vnitfiní boj s tím, jak mají vlastnû v˘stavy vypadat, protoÏe cítím, Ïe jsou dva hlavní smûry: jedna ãást je ta specializovaná, kdy se chovatelé sejnou a uspofiádají ‰ampionáty, vysvûtlí si odborné vûci a motají se kolem toho lidé, ktefií tomuto oboru rozumí. Druh˘ pohled je ten, Ïe v˘stava je prostor, kter˘ slouÏí pro propagaci zemûdûlství v rámci ‰ir‰í spoleãnosti – pro rodiny s dûtmi, pro ‰koly, prostû pro vefiejnost a na‰ím úkolem by mûlo b˘t tyhle lidi pfiesvûdãit, Ïe je pro nû zemûdûlství dÛleÏité, Ïe se bez nûj neobejdeme a Ïe bychom si lidí v zemûdûlství a jejich práce mûli váÏit. Tro‰ku proto váhám, jak by mûla b˘t v˘stava koncipována... Otázka, zda jít cestou odborn˘ch v˘stav, nebo tûch zamûfien˘ch na spotfiebitele, se táhne napfiíã v‰emi svazy. Ideální by bylo, kdyby bylo obé, ale je mi jasné, Ïe je to velmi sloÏité jak z pohledu pfiípravy zvífiat, tak zaji‰tûní atraktivity ve vztahu k vefiejnosti. V zahraniãní je to je‰tû o aukcích, které do systému pfiiná‰ejí pe níze, resp. díky aukcím a oãekávané kupní síle pfii nich jsou chovatelé v zahraniãí ochotní na

v˘stavy jezdit i pfii vy‰‰ích nákladech. Proto bych byl pro, nav˘‰it obchodní ãást v˘stavnictví aÈ uÏ z pohledu aukcí zvífiat, nebo nabízení produktÛ apod.,” konãí své zamy‰lení nad v˘stavami Jan Berka.

Svazy odvedly za 30 let své existence obrovsk˘ kus práce „Svazy obecnû udûlaly pro chovatele velk˘ objem práce, nûkdy moÏná ani ne dost docenûné, protoÏe mnohdy není ta práce tolik viditelná. Svazy by mûly slouÏit chovatelsk˘m zájmÛm a tady vnímám dva pohledy: je zde ãást vzdûlávací – vydávání zpravodajÛ, webové stránky (nejsem pfiíli‰ velk˘m fanou‰kem digitálního prostfiedí, ale vût‰ina chovatelsk˘ch událostí se tam objeví a pomáhají pfii hlídání termínÛ, které utíkají a které nûkdy úplnû nestíháme sledovat), takÏe vzdûlávací a od borná stránka se mi líbí. Na druhou stranu vnímám potfiebu chovatelÛ na sebe pfievzít urãitou ãást pravomocí. Vnímám rozpolcenou situaci mezi chovateli aberdeen angus, která se bohuÏel

pfietavila do velmi osobní roviny a nemá uÏ tolik spoleãného s odborností. To povaÏuji za velkou ‰kodu, Ïe se kompatibilita tohoto sdruÏení chovatelÛ, které bylo velmi progresivní (a v dobré vífie bylo zaloÏeno jako asociace s právní subjektivitou, coÏ by nemûlo zakládat dÛvod rozdûlovat chovatele na kluby a asociace), bohuÏel nyní díky vnitfiním „rozbrojÛm” pokulhává. Toto mû netû‰í, protoÏe akce AA chovatelÛ byly vÏdycky pfiátelské a nyní zji‰Èujeme, Ïe nûkteré názorové rozdíly vedou aÏ k naru‰ení pevn˘ch vazeb, které mezi chovateli vznikly v prÛbûhu 30 ti uplynul˘ch let. Chci vûfiit tomu, Ïe se to zase srovná, protoÏe jsou hor‰í a lep‰í doby. KaÏd˘ z nás by si mûl sáhnout do svûdomí a hledat cestu, jak najít shodu, neboÈ je to o kompromisu. Chápu názorovou rozdílnost, protoÏe jsem sám nûjak˘ ãas pracoval v Radû PK AA a vím, Ïe to není jednoduché. PohledÛ chovatelÛ na v˘voj plemene mÛÏe b˘t více, ale nemûl by to b˘t zásadní dÛvod k nûjak˘m rozchodÛm, kdyÏ je prostor pro

❒ Kříženci s charolais mají velmi zajímavé „žemlové“ zbarvení (foto: Pavla vydrová)

kompromis. Platí, Ïe nûkdy se musí men‰ina podfiídit vût‰inû, ale není nic ‰patného na tom, aby se i nad men‰inov˘mi názory diskutovalo. Za rok dva tfii se mÛÏe ukázat, Ïe men‰ina mûla pravdu, protoÏe tak to ãasto v dûjinách bylo, Ïe men‰ina byla chytfiej‰í neÏ vût‰ina. Máme ale demokratick˘ systém, takÏe je dobré se jím fiídit a snaÏit se hledat cesty a naslouchat si navzájem. Vût‰ina by mûla sly‰et na men‰inu a men‰ina respektovat vût‰inu. Tak to je. Z dne‰ního pohledu je tûÏké fiíci, kdo je men‰ina a kdo vût‰ina, kdyÏ je obecnû spoleãnost rozdûlena na dva témûfi identicky velké tábory, pak je tûÏké prosadit názor vût‰iny, kdyÏ je men‰ina témûfi stejnû velká. To je pak o tom hledání kompromisÛ a je na nás, abychom se v‰ichni tro‰ku brzdili a vysly‰eli toho druhého. To platí i mezi svazem a asociací. Chovatelé by si také mûli umût fiíci nahlas, co chtûjí od Svazu, to se také ãasto nedûje a pak jen proudí kuloáry polopravdy a na balují se na to dal‰í nepravdy. ¤íkat vûci na rovinu a nahlas a pak je to pfiedmût k diskusi. Je alibistické nadávat na v‰echno u piva

v zákulisí, ale nemít odvahu na to vystoupit a fiíci co si opravdu myslím a co bych chtûl, aÈ uÏ na klubech nebo na ãlensk˘ch schÛzích – mûl by tam b˘t na to prostor. Na druhou stranu se pokrok vÏdy dûje revolucí, tak to historicky bylo a emoce k tomu patfií a Ïe nou ãlovûka dopfiedu,” uzavírá Honza téma pohledu na „souÏití” chovatelÛ pod stfiechou Svazu.

Pravomoce rady PK

Ptám se, jak˘ je pohled Ing. Jana Berky na souãasn˘ zájem z fiad nûkter˘ch zástupcÛ chovatelÛ/ KlubÛ o posílení pravomocí Rad plemenn˘ch knih: „Ty jsi zemûdûlsk˘ obor vystudoval a rozumí‰ mu, protoÏe v nûm pracuje‰ velmi dlouho, mበpfiehled a ãlovûk tû bere jako odborníka na chov masného skotu, protoÏe mበletité zku‰enosti. Pokud ãlovûk tvého typu, sm˘‰lení a zamûfiení je v Radû PK a získá nûjakou „vy‰‰í” pravomoc, tak ji uchopí a ãlovûk pfiedpokládá, Ïe díky tv˘m zku‰enostem a nadhledu bude‰ Radû velk˘m pfiínosem. Ne vÏdy se ale mÛÏe Rada PK skládat z lidí s takov˘mi

zku‰enostmi, pfiicházejí napfi. „nová” plemena a chovatelé se teprve v systému rozhlíÏejí a uãí se (pokud nemají zku‰enosti z chovu jin˘ch plemen) a jejich rozhodnutí mÛÏe ovlivnit „start” plemene hned na zaãátku a pod... Jak se na to dívá‰?”

„Nechci dûlat jednoznaãn˘ závûr, protoÏe sám nevím, jaká cesta je ta úplnû správná. Ale z mého pohledu a zku‰eností z mého pÛsobení i v dal‰ích organizacích si myslím, Ïe nûjaká pravidla by mûla b˘t nastavena a dodrÏována. Zcela odmítnout nûkteré vûci, které se podafiilo v systému ukotvit, jako napfiíklad plemenné hodnoty apod., není správné. Na druhou stranu ale opravdu hledejme statistickou vûrohodnost dat a bavme se o nich a vysvûtlujme. Vût‰ina lidí si je vûdoma toho, Ïe jsou pravidla dÛleÏitá, jen ten závûreãn˘ arbitr má b˘t chovatel sám. Jestli pravidla nebo v˘sledky vyuÏije ve svém chovu nebo ne je do jisté míry správné. Urãité smûfiování populace by mûlo b˘t vût‰inovû posvûcené, protoÏe pokud je to jedno plemeno, tak by mûlo mít nûjak˘ chova-

❒ Chovatelské úspěchy na výstavách i ve šlechtění (foto: Pavla Vydrová)

MURRAY (foto: Pavla Vydrová)

telsk˘ cíl a ráz. Mantinely by b˘t mûly, ale tûÏko se mi o tom mluví a tûÏko se mi to specifikuje. Nechci, aby to vyznûlo vytrÏené z kontextu a je potfieba si toto velmi bedlivû rozdiskutovat z pohledu toho, do jaké míry to mÛÏe b˘t pfiínosné a do jaké míry „nebezpeãné”. Obecnû mám ale dÛvûru v orgány, které mantinely stanovují, a vûfiím tomu, Ïe nad tím pfiem˘‰lejí a jsem ochotn˘ se nûjak˘m pravidlÛm podfiídit. Napfiíklad v tom smyslu, Ïe kdyÏ se shodneme, Ïe má b˘t nûjaká minimální váha k vûku, tak by mûla b˘t respektována a kdyÏ mi dvû zvífiata neprojdou, tak to není Ïádná tragédie. Pfiikláním se k tomu, Ïe by pravidla mûla b˘t. KaÏd˘ tu totální svobodu má, kdyÏ se rozhodne, ale potom to nemÛÏe dûlat v rámci „jednoho“ plemene, bude tfieba v plemenné knize, ale nebude v odborném klubu. Vlastnû by ten klub nemûl Ïádn˘ smysl, kdyby nestanovil Ïádná pravidla. KdyÏ si nefiekneme, jak má plemeno vypadat a co od nûj oãekáváme do budoucna, tak se mÛÏeme rozpustit. K ãemu by takov˘ spolek byl? Sejít se a vypít pivo mÛÏeme bez posvûcení úfiedního. Ale kdyÏ jsme zaloÏili spolek, tak bychom v tom zaloÏeném celku mûli hledat cesty, které vedou k vylep‰ení plemen. KaÏdé vylep‰ení sebou nese urãitá pravidla. Bez pravidel

ZAI

Vybraní inseminaãní b˘ci:

ZAI

Více na www.db.cschms.cz

není následnû co vyhodnocovat a kdyÏ si nedám cíle, aÈ uÏ z po hledu osvalení, dlouhovûkosti, zdravotní problematiky apod., tak ztratí na‰e sdruÏení v˘znam. Asociace nebo kluby by mûly fungovat jako sdruÏení v˘bûrov˘ch chovatelÛ, ktefií se dohodli na nûjak˘ch pravidlech, jejichÏ dodrÏování respektují. Pro na‰e zvífiata je optimální dosaÏení nûjak˘ch parametrÛ a exteriéru, kter˘ se nám líbí a kter˘ do budoucna zajistí, Ïe budeme ti, ktefií budou urãovat smûr a budoucnost. Spí‰ bych si toho váÏil, Klub/Asociace by mûla b˘t unikátní organizací s cílem sdruÏit ty nejlep‰í z nejlep‰ích, ktefií budou ukazovat ostatním cestu. Ale pokud zjistím, Ïe mi to z nûjakého dÛvodu nevy-

hovuje, tak to je v pofiádku, pojedu si svou cestou a nemusím v klubu b˘t – vyfie‰ím to jinak (tfieba vstupem do jiné PK). Plemeno je ale definované a je tfieba dodrÏovat definici, protoÏe jinak by to nemûlo smysl. I u nás se tfieba najde skupina chovatelÛ, která se rozhodne jít jin˘m smûrem. NebraÀme jim. Dnes jsme v situaci, kdy je potfieba si fiíci, co se dûlalo ‰patnû a snaÏit se to napravit, aby angus neztrácel kredit. Napfi. se zamûfiit na osvalení a kvalitu jateãn˘ch partií, to je to, co dûlá plemeno angus angusem. Dûláme to pfieci pro spotfiebitele a pro sebe, aby kdyÏ si dáme dobr˘ steak, tak jsme z nûho mûli radost. TakÏe i to by mûl b˘t cíl lidí ve sdruÏení, aÈ se jmenují klub nebo asociace. Hledejme obsah a smysl té vûci a pfiestaÀme se zaobírat formálníma záleÏitostmi.”

Howgh, chce se mi fiíci... co dodat... kaÏd˘ si to zpracuje po svém. V‰ichni máme prostor k zamy‰lení, snad nás k nûmu dne‰ní reportáÏ popostrãí, zapomeneme na uplynulé mûsíce a zaãneme se posouvat dál. Díky za tvÛj pohled na vûc, Honzo... nezb˘vá neÏ podûkovat a popfiát, aby se spoleãnosti SENECO dafiilo na v‰ech frontách, na kter˘ch pÛsobí!

Text: Pavla Vydrová, âSCHMS

❒ Firma má neočekávatelnou přidruženou výrobu v podobě vlastního kamenolomu (foto: Pavla Vydrová)

Chovatelé BlondÛ na Aquitanimû Chovatelé BlondÛ na Aquitanimû

Martin

Havlas

Ve druhé polovinû kvûtna pro bûhla ve mûstû Bordeaux na jiho západû Francie tradiãní meziná rodní zemûdûlská v˘stava Aquita nima, konající se doslova v kolébce plemene Blonde d’Aquitaine – v re gionu Nouvelle-Aquitaine (Nová Akvitánie, která je rozlohou vût‰í neÏ âeská republika).

Aquitanima, patfiící k nejv˘znamnûj‰ím v˘stavám ve Francii, je za mûfiena pfieváÏnû na chov skotu, zejména plemen jiÏ zmínûného regionu Nová Akvitánie (Limousi ne, Blonde d’Aquitaine, Bazadaise). Pfiesto se jí kaÏdoroãnû úãastní kromû chovatelÛ a pûstitelÛ také v˘robci potravin a ‰iroká vefiejnost. A po nûkolikaleté pauze jsme byli u toho také my – ãe‰tí chovatelé BlondÛ.

Souãástí v˘stavy je i doprovodn˘ program – tzv. „Aquitanima Tours“, jejichÏ prostfiednictvím mohli nav‰tívit vybrané chovy se speciálním programem ke kaÏdému plemeni zájemci z celého svûta. BohuÏel vzhledem k epidemiologické situaci se letos kromû nás zúãastnili pouze chovatelé z Francie a ·panûlska. Chovatelé z Afriky navzdory pÛvodnímu plánu nakonec ne mohli dorazit.

Na základû pozvání organizace Interco a podpory plemenáfisk˘ch firem Blonde d’Akvitaine, Blonde Genetique, Auriva a Evolution In ternational jsme se i my rozhodli prostfiednictvím tohoto programu

seznámit s chovem a nejnovûj‰ími trendy ve ‰lechtûní pfiímo v zemi pÛvodu plemene. V na‰em pfiípadû se jednalo o dva dny cesty a pûtidenní poznávaní odli‰n˘ch typÛ farem, které v závûru programu vyvrcholilo pfiehlídkou a soutûÏí „BlondÛ“ v nûkolika kategoriích.

Nበprogram zaãínal slavnostním obûdem ve mûstû Saint Palais, jen kousek od ‰panûlsk˘ch hranic. Zde jsme byli pfiivítáni organizátory a také se poprvé setkali s francouzsk˘mi a ‰panûlsk˘mi chovateli. Následnû jsme vyrazili na první z vybran˘ch farem.

Celkovû jsme mûli moÏnost nav‰tívit ‰est farem, jednu odchovnu

plemenn˘ch b˘kÛ a testaãní stanici jalovic a krav. Je nutno podotknout, Ïe v˘bûr farem byl velice zajímav˘. V urãit˘ch faktorech se v‰echny shodovaly. Jednalo se o rodinné farmy, které spojoval chov stejného ple mene a také ãlenství v odbytov˘ch organizacích (vlastnûn˘ch a fiízen˘ch farmáfii), prostfiednictvím kter˘ch finalizovali prodej zástavu, jateãn˘ch zvífiat a samozfiejmû i prodej rostlinn˘ch komodit.

Velmi rozmanitá v‰ak byla sa motná zamûfiení jednotliv˘ch provozÛ. Farmy o velikosti 50 aÏ 120 ha se prezentovaly rÛzn˘m zamûfiením chovu (‰lechtûní, v˘krm) a ta ké pestr˘m finálním produktem (zvífiata do chovu, produkce plemenn˘ch/inseminaãních b˘kÛ, b˘ci/krávy na v˘krm, pfiím˘ prodej vakuovaného telecího masa do gurmánsk˘ch obchodÛ).

Pfiekvapivou se pro nás ukázala problematika reprodukce. Pfiiro zená plemenitba je zde pouze okrajovou záleÏitostí, protoÏe pfiipou‰tûní z 80 % probíhá formou inseminace, ãásteãnû v kombinaci s vyuÏitím embryotransferu. Jalo vice jsou pfiipou‰tûny ve vûku 20–22 mûsícÛ, za pfiedpokladu Ïe dosahují hmotnosti 620 kg. Také systém telení se rÛzní, nicménû pfievládá telení v období od února do konce dubna, pfiiãemÏ prÛ

❒

Dvoufázové napajení telat (foto: Martin Havlas)

❒ Česká skupina chovatelů na Aquitanimě (foto: Martin Havlas)

mûrná porodní váha zvífiat se po hybuje okolo 44 kg u jalovic a 48 kg u b˘ãkÛ. Zvífiata jsou odstavována v 5–6 mûsících pfii prÛmûrném pfiírÛstku 1,7 kg/ks u b˘ãkÛ a 1,5 kg/ks u jaloviãek.

Zaujal nás také systém v˘Ïivy te lat. Jak jsme mûli moÏnost vidût, napájení telat od matek po otelení zde probíhá dvakrát dennû, a to ve stáji ráno pfied pastvou a veãer po pastvû. Mimo tuto dobu jsou telata od matek izolována a krávy se bû hem dne pasou samostatnû bez telat.

Brakace krav je na úrovni 25 %, pokud se nejedná o v˘krm krav, kde se vyfiazuje jiÏ po prvním aÏ tfietím otelení. V˘krm krav a jalovic je ukonãen po dosaÏení prÛmûrné hmotnosti 570 kg/ks v JUT za cenu 5,5 €/kg a prodej probíhá pfies od bytové druÏstvo. V˘tûÏnost pûti aÏ ‰estilet˘ch krav je na úrovni 62 %.

Jednou z nav‰tíven˘ch farem byla Earl Cadriou, která se zcela vû nuje v˘krmu. S kapacitou 180 kusÛ realizuje v˘krm telat odstaven˘ch od krav z horsk˘ch oblastí. NaskladÀovací hmotnost zvífiat je okolo 250 kg o prÛmûrné cenû 1000–1100 €/kus. Pfii naskladnûní jsou v‰echna zvífiata ãtrnáct dní pod antibiotickou clonou. Farmáfi má pfiesnû vypoãítanou spotfiebu sena, slámy, kukufiiãného zrna a proteinov˘ch krmiv (fiepkov˘, sojov˘ a sluneãnicov˘ ‰rot). KaÏdé dva mûsíce zvífiata váÏí, a pokud zvífie neroste, je pfieléãeno. V pfiípadû, Ïe i pfii následném váÏení má zaznamenán nízk˘ pfiírÛstek, je po té vyfiazeno. PrÛmûrn˘ denní pfií-

rÛstek ãiní 1,55 kg/ks/den. Po de víti mûsících v˘krmu zvífiata váÏí v Ïivém prÛmûrnû 700 kg, tzn. 450 kg/ks v JUT pfii prÛmûrné cenû 5–5,2 €/kg. Jateãná zvífiata jsou exportována do Itálie nebo Belgie. Ve‰ker˘ nákup, prodej zvífiat i po tfiebn˘ch komodit probíhá prostfiednictvím odbytového druÏstva, vlastnûného farmáfii, které má pfiibliÏnû 600 ãlenÛ a „zobchoduje“ roãnû 18 000 ks „blondÛ“ v‰ech kategorií.

Velice specifická byla náv‰tûva odchovny plemenn˘ch b˘kÛ, vlastnûné chovateli, a s ní sousedící testaãní stanice jalovic, provozované spoleãností Auriva v Casteljaloux. Probíhá zde odchov plemenn˘ch b˘kÛ a test jalovic na matefiské vlastnosti v raném vûku pfiipou‰tûní. Odchovna vlastní dvû stfiediska (v Casteljaloux probíhají 3 turnusy, v Doux jen 2 turnusy) o celkové kapacitû 300 odchovan˘ch b˘kÛ roãnû, tzn. 60 ks v testu. Systém doby testu, váÏení pfii na rození, 120 a 210 dnech je stejn˘ jako v âR. Zvífiata váÏí kaÏd˘ch 28 dní, prÛmûrn˘ pfiírÛstek je 1,6 kg/den, pokud zvífie roste ménû neÏ 1,3 kg/den, je vyfiazeno. PrÛmûrnû se vyfiadí 4–5 % zvífiat, hlavnû z dÛvodu ‰patn˘ch konãetin a agresivního chování. Z vybran˘ch b˘kÛ je 70 % vyuÏito k ãistokrevné plemenitbû a zb˘vajících 30 % je vyuÏito ke kfiíÏení s jin˘mi plemeny.

Narazili jsme zde i na pár odli‰ností oproti na‰emu systému –napfi. kaÏdému b˘kovi je pfied testem kontrolováno postavení zubÛ

a v pfiípadû jak˘koliv anomálií je vyfiazen. KrouÏky jsou zvífiatÛm nasazovány pouze na v˘stavy a zvífiata jsou pfii draÏbû pfiedvádûna ve v˘bûhu bez vodûní na ohlávce.

Test jalovic dûla firma Auriva na 160 ks jalovic, které nakoupí od chovatelÛ po odstavu. Jedná se o dcery 8 plemenn˘ch b˘kÛ. Zvífia ta jsou mûfiena a váÏena v 6, 18 a 30 mûsících. Zkou‰í pfiipou‰tût jalovice ve vûku 15 mûsícÛ váÏící 500 kg. Cílem je zkrácení doby prvního telení, snadnost porodu, Ïivotaschopnost, dostateãná mléãnost a kvalita mleziva, stejnû tak zkrácení doby bfiezosti ze souãasn˘ch 295 na 284 dnÛ. Jalovice, respektive prvotelky jsou ve 30 mûsících zafiazeny do intenzivního v˘ krmu a po ãtyfiech mûsících jsou prodány na italská jatka.

Ve Francii se roãnû narodí 400 ti síc telat plemene Blonde d’Aquitai ne a je vyprodukováno 1500 plemenn˘ch b˘kÛ se zamûfiením na dvû hlavní linie – ‰lechtûní na maso a genetická reprodukce a mléãnost.

Závûrem bych chtûl podûkovat pracovníkÛm âeského svazu chovatelÛ masného skotu za kvalitnû pfiipravené materiály, prostfiednictvím kter˘ch jsme mûli moÏnost pfiedstavit nበsvaz a na‰e aktivity na úvodní konferenci v˘stavy za pfiítomnosti prezidenta Nové Ak vitánie Alaina Rousseta. Tato prezentace se setkala s kladn˘mi ohlasy, zejména v návaznosti na v˘sledky testování na‰ich b˘kÛ a v neposlední fiadû také na vysok˘ veterinární status ãesk˘ch chovÛ.

❒ Výkrm akvitánského skotu na farmě EARL CADRIOU M. LAPORTE (foto: Martin Havlas)

❒ Plemenný býk na farmě GAECA

CASAMAYOU (foto: Martin Havlas)

Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu

V polovinû ãervna zástupci âeského svazu chovatelÛ masného skotu a chovatelÛ plemene angus zavítali na nûkolikadenní pracovní cestu do Kazachstánu. Hlavními cíli mise bylo sdílení zku‰eností a restart obchodní spolupráce s touto velice slibnû se rozvíjející zemí. Program, kter˘ organizátofii pfiipravili, se skládal z náv‰tûvy nejvût‰ího chovu s masn˘m skotem v Kazachstánu, mezinárodní konference a také chovatelské v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat LEPSI 2022. Jednalo se o mezinárodnû pojatou akci, které se kromû domácích KazachÛ úãastnili rovnûÏ zástupci z rumunské angusské asociace, Kyrgystánci, Rusové, Bûlorusové a reprezentanti ze Spojen˘ch státÛ americk˘ch, ktefií byli souãasnû pfiizváni jako sudí na v˘stavû.

Nûco málo slov o Kazachstánu

Kazachstán je s rozlohou více neÏ 2,7 mil km2 devát˘m nejvût‰ím státem svûta. Jedná se o perspektivnû se rozvíjející ekonomi ku, která je z velké ãásti postavena na prÛmyslu a zemûdûlství. Kazachstán disponuje obrovsk˘ mi zdroji ãerného uhlí, Ïelezn˘ch a chromov˘ch rud, ropy, uranu a dal‰ích nerostn˘ch surovin. Díky vlastním zásobám ropy je zde ce na benzínu a nafty pro Evropana na extrémnû nízké úrovni – pohybuje se mezi 12 a 13 Kã/litr. V oblasti zemûdûlství je rozhodující pûstování p‰enice, ve které Kazachstán patfií do desítky celosvûtovû nejv˘znamnûj‰ích expor-

térÛ. Vedle toho produkuje velké mnoÏství ovoce a zeleniny, vepfiového a hovûzího masa, které vy váÏí zejména do sousední âíny. Právû export do této nejlidnatûj‰í zemû svûta je hlavním hnacím motorem pro dal‰í rozvoj kaza‰ského zemûdûlství. To patfií k tradiãnímu odvûtví, coÏ chce tamní vláda demonstrovat masivní do taãní podporou do jeho rozvoje. AÏ do roku 2030 mají Kaza‰i v plá nu kaÏdoroãnû do zemûdûlství nainvestovat 1,3 miliardy dolarÛ. Není proto divu, Ïe se v této stfiedoasijské zemi snaÏí obchodnû uchytit cel˘ vyspûl˘ svût. âeská republika patfiila aÏ do doby, kdy do‰lo díky podvodnému jednání skupiny podnikavcÛ k uzavfiení tohoto trhu, k jednûm ze zemí, které do této republiky svÛj plemenn˘ skot dodávaly. PfiestoÏe hlavní boom z hlediska importÛ zvífiat má Kazachstán uÏ za sebou, z pohledu âeské republiky, kde je poãet plemenného skotu pfieci jen v˘znamnû niωí, se stále bude jednat o atraktivní stát, kter˘ má pro nás velk˘ potenciál.

Na‰e cesta po Kazachstánu za poãala v nejvût‰ím mûstû Almaty, které bylo aÏ do roku 1997 hlavním mûstem Kazachstánu. Pfies toÏe Almaty s více neÏ 1,8 miliony obyvatel ztratilo po pfienesení pravomocí do Nur-Sultanu (dfiíve Astana) politickou moc, stále jde

o hlavní centrum kaza‰ské kultury a financí. Vliv sovûtské architektury je zde velice patrn˘ dodnes, od konce devadesát˘ch let je v‰ak mûsto masivnû zastavováno nov˘mi moderními budovami.

Nesnadné cestování

Almaty bylo v‰ak pouze v˘chozím bodem, odkud se úãastníci pfiesouvali autobusy do Alakolu a následnû na v˘stavu do Lepsi. Vzdálenost, kterou bylo z Almaty tfieba pfiekonat, ãinila více neÏ 600 km. Pro Kazachy je to co by kamenem dohodil, z pohledu Stfie doevropanÛ ‰lo o hodnû dalekou cestu. A to se nakonec potvrdilo. Cesta, která by v na‰em pojetí silniãní infrastruktury zabrala osobákem nûco okolo 8 hodin, jsme autobusem jeli více neÏ 14 hodin. DÛvod je prost˘ – kvalitní asfaltové silnice po ujetí nûkolika desítek kilometrÛ od mûsta skonãí a následnû se cesta odehrává pfieru‰o-

❒ Česká delegace na výstavě v Lepsi (foto: Milan Šebelka)

(foto: Kamil Malát)

vanû po asfaltu a ãásteãnû po pra‰n˘ch cestách v lep‰ím pfiípadû vysypan˘ch ‰tûrkem, po kter˘ch se na dlouhé kilometry prÛmûrná rychlost sníÏí na 30–50 km/hodinû. Víc se prostû jet nedá. PfiestoÏe jsou silniãní úseky aspoÀ ãásteãnû pfiipravené na dostavbu, nikde nebylo vidût Ïádn˘ stavební ruch ani stroje. TûÏko tedy odhadovat, jak dlouho tento stav trvá. Na místo urãení jsme se dopravovali star‰ími autobusy, protoÏe nápor na tlumiãe a nápravy pfii dopravû po tûchto pra‰n˘ch cestách, které obsahují znaãné mnoÏství nerovností, dûr a v˘tlukÛ, je skuteãnû enormní a nasadit nové autobusy by na podobné cesty bylo zbyteãn˘m luxusem...

Díky zpoÏdûní zpÛsobeném mj. i opakovan˘mi opravami autobusu u krajnice vozovky, jsme na první zastávku pfiijeli se znaãn˘m zpoÏdûním aÏ tûsnû pfied setmûním. Krátce jsme si tak prohlédli pouze prázdn˘ feedlot, kter˘ ãe kal na své naskladnûní. Kaza‰i se v chovu masného skotu a jeho finalizaci dost ãasto inspirují americk˘m zpÛsobem, ãemuÏ odpovídalo i uspofiádání feedlotu. Ten mûl kapacitu 5000 hlav. V˘krm na bázi kukufiice trvá 6 mûsícÛ, v˘ krmna se turnusovû naskladÀuje 2x roãnû. B˘ãci mají pfii naskladnûní cca 250 kg, pfii odsunu na jatky pak minimálnû 500 kg. Ne mûli jsme v‰ak moÏnost vidût kvalitu vykrmovan˘ch zvífiat, a proto nelze sdûlit dal‰í podrobnosti k jeho provozu.

Mezinárodní konference a získané poznatky

Do Alakolu, které bylo na‰ím místem pfiespání, jsme i díky v˘‰e uveden˘m technick˘m problémÛm dorazili s velk˘m zpoÏdûním ve 2 hodiny ráno. Odtud jsme se brzy ráno pfiesunuli do konferenãních prostor, kde se odehrával mezinárodní workshop na téma masného skotu. Propojení s politikou je v této zemi tradicí, a tak nikoho nepfiekvapilo, Ïe za hájení konference se ujali místní politici z regionu. Cel˘m dnem provázel a konferenci moderoval b˘val˘ ministr zemûdûlství Ka zachstánu, kter˘ se sv˘mi otázkami a doplÀující dotazy umnû

snaÏil na evropsk˘ch pfiíkladech demonstrovat nutnost dal‰ího zv˘‰ení podpor do zemûdûlství, aby byl Kazachstán je‰tû silnûj‰í a konkurenceschopnûj‰í.

V pfiíspûvcích domácích delegátÛ zaznûlo, Ïe aktuálnû se v té to zemi chová 20,9 milionÛ ovcí a 8,2 milionÛ kusÛ skotu. Vût‰í polovina chovaného skotu je na hospodáfistvích mal˘ch farmáfiÛ (52,4 %), zbytek patfií velk˘m chovatelÛm, jejichÏ podíl se i s podporou státu stále zvy‰uje (v roce 2011 bylo 76,7 % skotu v drÏení drobnochovatelÛ). V lednu 2022 bylo z celkového poãtu 8,2 milio nÛ kusÛ skotu 1,065 mil. ãistokrevn˘ch plemenn˘ch zvífiat (dojená a masná plemena), z toho 758 300 bylo masn˘ch plemen, coÏ je více neÏ 70 %. Chov pro produkci masa je postaven primárnû na plemenech Qazaq Aqbas (Kaza‰sk˘ bûlohlav˘ skot),

evropsk˘ch plemenech Aberden angus a Hereford a pÛvodem ruském skotu Kalmyk. Qazaq Aqbas ãítá 438 tisíc ãistokrevn˘ch jedin cÛ, coÏ je 57,6 %; angusÛ je v procentuálním vyjádfiení 15,8 %, na herefordy pfiipadá 10,4 %. Není bez zajímavosti, Ïe nárÛst stavÛ ãistokrevn˘ch zvífiat za posledních 5 let pfiesáhl 600 % a i nadále se má zvy‰ovat. Více informací o kaza‰sk˘ch plemenech najdete níÏe.

Vysoká obliba feedlotÛ

V zemi funguje 148 specializovan˘ch v˘krmen (feedlotÛ) s kapacitou 350 tisíc míst. Ekonomika provozovatelÛ feedlotÛ je bez zapoãtení dotací v prÛmûru 11 %, s dotacemi je to 22 %. PrÛmûrn˘ denní pfiírÛstek ve v˘krmu je na na‰e pomûrn˘ nízk˘ – pohybuje se v rozmezí 0,5 aÏ 1 kg/den. Dotace v zemûdûlství tvofií znaãnou ãást pfiíjmu – na koneãném ekonomickém v˘sledku se podílejí ze 36 %. Subvence ale na rozdíl od evropské zemûdûlské politiky smûfiují témûfi v˘hradû na podporu produkce. Právû její zv˘‰ení ve spojení s v˘razn˘m nárÛstem exportÛ do sousední âíny je hlavním cílem KazachÛ. Environmetální opatfiení ãi nûjaké ekologické ambice zde nikdo nefie‰í.

Zaznûlo, Ïe v souãasné dobû kaza‰ské feedloty neumoÏÀují udrÏiteln˘ pfiíjem jejich provozovatelÛ kvÛli pfietrvávajícím potíÏím, mezi které patfií nedostatek plemenn˘ch zvífiat, nekonzistence v dodávkách b˘kÛ na v˘krm, nedostatek transparentního trhu pro

❒ Kamil Malát na přednášce během mezinárodní konference (foto: Milan Šebelka)

❒ I takto se dopravovat býk na výstavu (foto: Kamil Malát)

správné trÏní oceÀování zvífiat (aukce), omezené exportní trhy kvÛli nedostatku mezivládních do hod ãi chybûjící jednotná daÀová politika v rámci celého fietûzce (napfiíklad DPH). Velk˘m problém je aktuálnû kaza‰sk˘m ministerstvem zemûdûlství vyhlá‰en˘ zákaz v˘vozu Ïivého skotu do zahraniãí, kter˘ by mûl platit minimálnû do února 2023. Toto opatfiení se chovatelÛ hospodáfisk˘ch zvífiat v Kazachstánu velmi citelnû dot˘ká, protoÏe náklady na kr miva, veterinární léãiva a zemûdûlské stroje rostou rychleji neÏ v˘kupní ceny masa. Závody na zpracování masa pfiitom zÛstávají nevytíÏené a souãasnû s tím roste dovoz uzenin a hotov˘ch masn˘ch v˘robkÛ do Kazachstánu.

PrÛmûrná hmotnost pfii nákupu zvífiat do v˘krmen je 320–490 kg, doba v˘krmu ãiní 120 aÏ 180 dní pfii denním pfiírÛstku na úrovni pouh˘ch 0,5 aÏ 1,2 kg. PrÛmûrná prodejní hmotnost je potom 360 aÏ 630 kg. Spotfieba hovûzího ma sa 27 kg/osoba/rok je v porovnání s na‰imi cca 8,5 kily hodnû vysoká. Hlavní kuchyÀskou úpravou hovûzího je vafiení, na steaky si zde pfií-

li‰ nepotrpí. Vedle hovûzího je oblíbené také skopové maso a ko nina. Své místo má i drÛbeÏí, kte ré se ale v Kazachstánu vÛbec ne fiadí mezi masa. Asi vûdí proã .

V pfiípadû chovu patfií k nejvût‰ím pfiekáÏkám nedostatek kvalitních pastevních ploch, nedostateãnû rozvinutá struktura spojená s chovem masného skotu (problémy s napájením aj.) a také drsné Ïivotní podmínky pro personál zabezpeãující chovy. Valná vût‰ina stád se pohybuje zcela volnû, systém oplocení zde prakticky neexistuje. Je tak zcela bûÏné vidût uprostfied komunikací pohybující se zvífiata ãi celá stáda a fiidiãi musí b˘t proto velmi obezfietní.

Nízká natalita je pro Kazachy v˘zvou

Hlavní problém kaza‰ského chovu masÀákÛ je nízká natalita. Ta se podle pfiednesen˘ch údajÛ pohybuje jen na úrovni 65 odchovan˘ch telat na 100 krav. I proto je v Kazachstánu velké téma vakcinace proti nejrÛznûj‰ím chorobám. Pfii na‰ich diskuzích na toto téma jsme se snaÏili vyzdvihnout

oblast prevence a systematick˘ch ozdravn˘ch programÛ, s nûjak˘m vût‰ím pochopením jsme se ale úplnû nesetkali. Bylo vidût, Ïe americká ‰kola byla v tomto smûru úspû‰ná . SvÛj hendikep ohlednû nízké natality si ale Kaza‰i uvûdomují, i proto byly souãástí pfiedná‰ek velmi názor né tabulky s vyãíslením ekonomick˘ch rozdílÛ pfii dosahování rÛzn˘ch v˘sledkÛ. Cílem by mûlo b˘t v kaza‰sk˘ch podmínkách dosaÏení minimálnû 80 odchovan˘ch telat na 100 krav.

Na konferenci vedle domácích pfiedná‰ek zaznûly také pfiíspûvky kolegÛ z USA, Rumunska, Ka zachstánu a také na‰e prezentace. Ta obsahovala kompletní v˘ãet na‰ich aktivit, systému práce, dosahovan˘ch v˘sledkÛ a úspûchÛ, kter˘mi se na‰e zemû v chovu masného skotu s dÛrazem na plemeno aberdeen angus mÛÏe pochlubit. Kaza‰‰tí kolegové jí pfieloÏili do ru‰tiny a kaza‰tiny, takÏe byla dobfie srozumitelná v‰em úãastníkÛm konference. Z na‰í strany nechybûlo ani pozvání na svûtové angusské setkání, které se uskuteãní v záfií 2023 v âeské republice. Z reakcí bylo vidût, Ïe se pfiedná‰ka i následná video-pozvánka setkala s velk˘m zájmem.

Náv‰tûva nejvût‰ího chovu v Kazachstánu Odpoledne bylo vûnováno náv‰tûvû chovu spoleãnosti Arkharly Maybuyrek LLP, která patfií k nejvût‰ím farmám s ãistokrevn˘mi zvífiaty v celém Kazachstánu. Na nûkolika hospodáfistvích se zamûfiují na chov angusÛ a herefordÛ. Rozsáhl˘ je i chov ovcí a koní. Celkovû chovají cca 15 000 kusÛ masÀákÛ, ãistokrevn˘ angus s 13 000 kusy pfieva-

❒ Angusské jalovice na chovu společnosti

Arkharly Maybuyrek LLP(foto: Kamil Malát)

❒ Kamion pro hromadnou dopravu skotu na výstavu (foto: Kamil Malát)

Ïuje, zbytek pfiipadá na herefordy. Vût‰ina angusÛ pochází z importÛ z Ameriky, herefordy pak chovatel dovezl zejména z Austrálie. Nutno podotknout, Ïe vût‰ina velk˘ch podnikÛ je vlastnûna zámoÏn˘mi podnikateli, ktefií se primárnû vûnují zcela jin˘m oblastem podnikání (energetika, prÛmysl, finanãnictví atd.) a zemûdûlství je pro nû zpravidla vedlej‰í aktivitou a ãásteãnû i koníãkem.

Na druhovû velmi bohat˘ch pastvinách, na nichÏ se vyskytuje cca 2000 rÛzn˘ch bylin, jsme v nadmofiské v˘‰ce 1300 m n. m. mûli moÏnost obdivovat stádo angussk˘ch jalovic, které bylo ve velmi slu‰né kondici a dále herefordské matky s telaty. Herefordi se zde chovají jak v bezrohé, tak i rohaté formû. Farmáfi v‰ak pfiiznal, Ïe angusské jalovice byly na tyto pastviny pfievezeny jen kvÛli na‰í náv‰tûvû, normálnû se chovají v jiné oblasti, kde naopak panuje sucho a kvalita pastevního porostu je o dost hor‰í, neÏ jsme mûli moÏnost vidût zde. O stáda se permanentnû stará skupina jezdcÛ na koních. Starají-li se o skot, naz˘vají se v místním jazyce „Baktashy“, zatímco pokud peãují o ovce, pouÏívá se pro nû v˘raz „Shopan“. Reprodukce je zaji‰Èována pouze pfies b˘ky, inseminace v celém Kazachstánu u masného skotu prakticky neexistuje, a totéÏ platí o embryotransferu.

Poslední den ve znamení v˘stavy

Závûreãn˘ den programu byl ve znamení náv‰tûvy nejvût‰í kaza‰ské v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat LEPSI 2022. Ta se odehrávala v rozhlehlém areálu na nepokosené travnaté plo‰e v údolí obklopeném horami. Na ní byly rozesety jurty, které slouÏily zejména jako místa pro obãerstvení a také jako „stánky“ jednotliv˘ch firem, které se na ní prezentovaly. Ty se ale daly spoãítat na jedné ruce. Prezentovaly se zde pouze svazy a firmy zabezpeãující identifikaci zvífiat a distribuující veterinární pfiípravky. Pfiekvapující bylo, Ïe zde nebyla vystavena vÛbec Ïádná zemûdûlská technika a ani

se na ní její v˘robci/prodejci nijak neprezentovali. Kromû v˘stavy b˘kÛ masn˘ch plemen, se v rámci programu konaly soutûÏe ve wrestlingu (obdoba juda) a za velkého zájmu publika také závody koní. Ty byly rozdûleny do nûkolika soutûÏních disciplín, závûreãná – královská – byla vytrvalostní závod na 15 km. I pro nefandy koÀsk˘ch dostihÛ bylo zajímavé sledovat, jak se jezdci, kter˘mi byly zpravidla dûti odhadem okolo 12–15 let, bez sedel a jakékoli ochrany d˘chacích cest fiítí za velkého povzbuzování publika v oblacích prachu po ringu.

Expozice zvífiat

Expozice hospodáfisk˘ch zvífiat se skládala z asi padesátky masn˘ch b˘kÛ, nûkolika ovcí a koz a také velbloudÛ. Dojená plemena ãi jalovice a krávy masn˘ch plemen na v˘stavû nebyly zastou-

peny vÛbec. SoutûÏ masn˘ch b˘kÛ, jenÏ zaãala po skonãení koÀsk˘ch závodÛ, se odehrávala uÏ za komornûj‰ího zájmu náv‰tûvníku. K vidûní byli b˘ci plemen Qazaq Aqbas, Aberden angus a Hereford, která vstupoval do soutûÏe. Okrajovû na ukázku byli k vidûní b˘ci plemen Kalmyk, po dvou kusech zde bylo zastoupeno plemeno limousine a také bílo‰edû zbarvení b˘ci syntetického plemene Auliekol. Do pfiedvadi‰tû byli postupnû dle jednotliv˘ch plemen nahánûni ãi ãásteãnû pfiedvádûni jednotliví b˘ci, kdy na konci byl vyhlá‰en vÏdy vítûz za dané plemeno. Poté byl vyhlá‰en ‰ampion napfiíã v‰emi plemeny. Tím se stal angussk˘ b˘k jménem Baron z chovu firmy KT Mambetov a Kompania. Vítûz dostal hlavní cenu, osobní auto, které vûnoval jeden z chovatelÛ. Nutno podoktnout, Ïe pouze nû-

❒ Býk plemene Kalmyk, které patří v Kazachstánu mezi velice oblíbená (foto: Kamil Malát)

❒ Na výstavě byli k vidění i velbloudi (foto: Kamil Malát)

kolik b˘kÛ, mezi nimiÏ byl i Baron, bylo na v˘stavu aspoÀ nûjak pfiipraveno (umytí a aspoÀ ãásteãnû pfiedvedení). Valná vût‰ina b˘kÛ byla staÏena z chovu, pfievezena na v˘stavu a bez jakékoliv pfiípravy pfiihnána ro ringu. Nebylo by na místû kaza‰ské chovatele jakkoliv kritizovat, protoÏe pfies nû neznáme zákulisí konání v˘stav ani dal‰í okolnosti, ale z pohledu EvropanÛ ‰lo vût‰inou o velmi podprÛmûrná zvífiata. To demonstroval nejenom jejich ãasto velmi slab˘ zevnûj‰ek, ale také dosahované v˘sledky, jeÏ byly rovnûÏ pomûrnû nevalné. Na v˘stavních tabulkách byly u kaÏdého b˘ka uvedeny jeho údaje o rodokmenu a hmotnostech (narození, odstav, rok a aktuální hmotnost v dobû v˘stavy). Roãní hmotnosti se pohybovaly nejãastûji mezi 350–400 kg, vítûzn˘ Baron dosáhl roãní hmotnosti 452 kg. Genetika angusÛ byla ãasto zámofiská.

Jediné masné plemeno pÛvodem z Kazachstánu

Qazaq Aqbas (Kaza‰sk˘ bûlohlav˘ skot) bylo vy‰lechtûno skupinou vûdcÛ ze SSSR v letech 1930 aÏ 1950 na státních farmách v Kaza‰ské republice a na PovolÏí kfiíÏením herefordsk˘ch b˘kÛ s místním kaza‰sk˘m a kalmyck˘m dobytkem. Plemeno je zevnûj‰kovû témûfi k nerozeznání od hereforda, toho pfiipomíná barvou a tûlesnou stavbou, pfii-

ãemÏ ale zahrnuje odolnost místních plemen. Ta je velmi dÛleÏitá, protoÏe v Kazachstánu se stfiídají velmi horká léta s tuh˘mi zimami, kdy teploty v severnûj‰ích ãástech zemû padají aÏ k –40 °C. Hmotnost telat pfii narození je 27–30 kg, pfii odstavu ve vûku 8 mûsícÛ dosahují telata zpravidla hmotnosti 220 aÏ 270 kg. Dospûlé krávy váÏí mezi 540–580 kg, nûkteré aÏ 700 kg, b˘ci aÏ 950 kg. Jateãní v˘tûÏnost je na úrovni 53 aÏ 55 %, u dobfie Ïiven˘ch b˘kÛ mÛÏe dosahovat i pfies 60 %. Maso je ‰Èavnaté s dobr˘m intramuskulárním mramorováním.

Jak jiÏ bylo zmínûno, pÛvod Qazaq Aqbas sahá aÏ do doby Sovûtského svazu, a proto je za jediné skuteãnû domácí masné plemeno povaÏován Auliekol. To bylo vy‰lechtûno v roce 1992 v Kazachstánu a dnes se chová zejména v jihov˘chodní oblasti této zemû. Jedná se o kompozitní plemeno vytvofiené z plemen Angus, Charolais a Qazaq Aqbas. Hlavními cenn˘mi rysy jsou raná

zralost, vysoká rÛstová schopnost a snadné porody. Maso zvífiat Auliekol je chuÈovû i vlastnostmi podobné masu plemene Angus –tzv. je jemnû mramorované, kdy tuk tvofií tenké vrstvy v blízkosti svalové tkánû. Krávy mají svûtle ‰edou barvu po Charolais a ranou zralost od Anguse. B˘ci a krávy jsou dobfie osvalené, mohutné a s pevnou kostrou. Mají velkou hlavu na krátkém krku, 70 % jedincÛ je bezroh˘ch. V˘‰ka v kohoutku je u b˘kÛ 140 cm, u krav +/–130 cm. Hmotnost dospûl˘ch krav se pohybuje mezi 700–900 kg, b˘ci mají tunu i více. Hmotnost telat pfii narození je 25 kg, denní pfiírÛstek je u jalovic 1,5 kg, u b˘kÛ pak okolo 1,7 kg. Ve vûku 15 mûsícÛ váÏí 540 kg, v˘tûÏnost je pak 60–63 %. Plemeno je v‰ak intenzivnûji zamûfiené a není tedy do drsn˘ch podmínek, které panují na znaãné ãásti území Kazachstánu, pfiíli‰ vhodné. I to je dÛvod, proã se v této zemi prakticky vÛbec nevyskytuje plemeno charolais a limousine se chová pouze velmi okrajovû.

Závûreãné podûkování

V Kazachstánu jsme sice strávili jen nûkolik dní, ale díky osobnímu kontaktu s pracovníky svazÛ a místními chovateli jsme mûli moÏnost nahlédnout do zpÛsobu chovu, na vlastní oãi vidût podmínky, kde chovatelé hospodafií, z ãásti pochopit hlavní problémy tamního v˘robního fietûzce a také se vcítit do kaza‰ské perspektivy, která je od té evropské pfieci jen ãasto pomûrnû odli‰ná. Rádi by chom podûkovali za pozvání, starostlivost a péãi, kterou nám organizátofii poskytli. Vûfiíme, Ïe pfiím˘ osobní kontakt se brzy pfietaví v dal‰í náv‰tûvy a obchodní spolupráci.

❒ Nakládka býků po skončení výstavy (foto: Kamil Malát)

❒ Baron byl nejlepší angusský býk výstavy Lepsi 2022 (foto: Milan Šebelka)

❒ Tradiční koňské závody jako součást výstavy Lepsi 2022 (foto: Kamil Malát)

Exkurze chovatelÛ plemene masn˘ simentál

Exkurze chovatelÛ plemene masn˘ simentál do Dánska do Dánska

Martina Kopáãková, CRV Czech Republic, spol.s r.o.

Ve dnech 28. 6. – 30. 6. 2022 nav‰tívila skupina chovatelÛ, ãlenÛ Klubu plemene masn˘ simentál, Dánsko. Na‰ím cílem byla prohlídka nûkolika farem a oblíbená zemûdûlská v˘stava Landskuet Dyrskuet v Herningu. Program pro nás pfiipravoval v âechách dobfie znám˘ chovatel simentálÛ Hening Hansen.

Farma Lykke

Farma, kterou vede Kim Lykke gaard spolu se svou manÏelkou, byla pfied lety první simentálskou farmou v Dánsku, kterou jsem mûla moÏnost nav‰tívit. A myslím, Ïe si stále drÏí svÛj vysok˘ standard, stále ji povaÏuji za jednu z nejlep‰ích, které jsem nav‰tívila. V âechách jsou známí inseminaãní b˘ci z této farmy, napfi. Iceman, Nelson, Le Mans, ale z poãátkÛ na‰í spolupráce s tûmito chovateli to byli b˘ci, ktefií jsou dnes jiÏ témûfi legendami – Lykke Sirius a Lykke Atlantis. Je jistû zajímavé vidût, jak malé stádo farma vlastní (cca 20 krav), a kolik úspû‰n˘ch zvífiat (nejen b˘kÛ) vyprodukovali. Zajímavá byla i jakási zpûtná vazba, kdy jsme mûli moÏnost vidût potomky po b˘cích dovezen˘ch do âR zpût v prostfiedí farmy, odkud pocházeli. Tady, na prvním místû, které jsme v Dánsku nav‰tívili, se rozvinula debata kolem

srovnání na‰í a dánské simentálské populace – kam aÏ jsme schopni se se zvífiaty dostat, jak vypadají na‰e chovy. Mûli jsme moÏnost prohlédnout si na pastvû stádo krav s telaty. Z minulosti vím, Ïe jednou z vûcí, na které si Kim zakládá, je prezentace stáda. Po kud jsme tuto farmu nav‰tûvovali v zimû, bylo to jednodu‰‰í. Na pastvinû je toto sloÏitûj‰í, navíc pro skupinu 16 chtiv˘ch chovatelÛ. Ale pro tyto chovatele není problém vyãlenit pro stádo ãást pastviny s mladou trávou, tak aby zvífiata zaujala tráva a my jsme si je mohli témûfi neru‰enû prohlíÏet a porovnávat a diskutovat nad kvalitou. Zdánlivû moÏná maliãkost, ale pro pfiedvedení stáda dÛleÏitá.

Farma Stenbakken

Druhá farma, kterou jsme 28. 6. nav‰tívili, byla farma Stenbaken, v severní ãásti Jutlandského polo-

ostrova. Zajímavostí této farmy je velmi kvalitní genetika a zajímavá zvífiata. Dal‰í zajímavostí je, Ïe tento farmáfi nepouÏívá inseminaci, ale pouÏívá jen b˘ky v pfiirozené plemenitbû. I proto jsme mûli moÏnost vidût na farmû 3 b˘ky, u dvou skupin krav rozdûlen˘ch podle pÛvodu, a u jalovic. Cílenû vybírá b˘ky s co nejvût‰í roãní hmotností, v minulosti se jednalo o b˘ky po odbûru v inseminaãní stanici. Na této farmû jsem mûla v minulosti moÏnost vidût b˘ka Hedetoft United, kter˘ se v âR prodával a dlouhodobû patfiil k dánské TOPce. Ani zde se nejedná o velkou farmu, majitel má jiné zamûstnání a chov krav je pro nûj koníãkem, kterému se ale vûnuje intenzivnû.

Farma Rossas simental

Farma Rossas simental patfiila na‰emu hostitelovi Henningovi. Tato farma se ponûkud vymyká ostatním plemenafiícím farmám v Dánsku, protoÏe Henning odváÏí pfies léto krávy na v˘pas do rezervace, proto má trochu posunuté telení a nyní na farmû byly jen jalovice a odstavená telata. Bfiezí krávy se pasou v pfiírodní rezervaci, kterou jsme mûli moÏnost nav‰tívit následující den. Díky tomuto sys tému je moÏné vyuÏít více pÛdy pro napfi. pûstování obilí. Henning v minulosti pouÏíval v inseminaci b˘ka Zentrum VodÀansk˘. Po prohlídce farmy jsme pfiijali pozvání na krátké posezení a obãerstvení, kdy jsme diskutovali o systému chovu masného skotu v Dánsku.

❒ Stádo krav s telaty na farmě Stenbaken (foto: Pavel Kozák)

❒ Stádo krav na farmě Lykke (foto: Pavel Kozák)

Velmi nás napfiíklad zarazilo, Ïe je zavfiená a nevyuÏitá testaãní stáj pro masné b˘ky v Aalestrupu. Jedním z hlavních dÛvodÛ jsou finance, nicménû je pro mû velmi smutné a zaráÏející, Ïe pfii souãasné situaci je zavfiená testaãní stáj, kde se jiÏ pfied 10 lety sledovala konverze Ïivin.

Biosférická rezervace – Nadace Aage V. Jensena

Díky na‰emu prÛvodci Henningu Hansenovi nebyla na‰e cesta ku podivu zamûfiena jen na zemûdûlské farmy, ale dostali jsme moÏnost udûlat si názor na ochranu pfiírody v Dánsku. Ve stfiedu 29. 6. se na‰e skupina pohybovala na severu Jutlandského poloostrova, v místech, kde asi 6000 ha pÛdy vlastní soukrom˘ nadaãní fond, zamûfien˘ na ochranu pfiírody. My jsme nav‰tívili místo Vejlerne, kde jsou i pozorovací domeãky, odkud mÛÏete sledovat Ïivot v rezervaci pfied vámi, pfiípadnû mÛÏete vyuÏít rÛzné chodníãky, ale s ohledem na zaji‰tûní klidu hnízdícího ptactva. Podle slov na‰eho prÛvodce se v této ãásti Dánska jiÏ od roku 1866 lidé snaÏili pfiemûnit místní baÏiny na zemûdûlskou pÛdu, která je v Dánsku stále velmi cenûná. V této oblasti do‰lo k pfiehrazení fjordov˘ch ramen a voda se dále pfieãerpávala zpût do mofie. Po skonãení této nákladné ãinnosti se za vytvofienou hrází vytvofiila jezera a baÏiny porostlé rákosem. V roce 1960 byla tato oblast prohlá‰ena za rezervaci bez pfiístupu vefiejnosti, v souãasné dobû je toto místo jednou z nejv˘znamnûj‰ích oblastí pro vodní ptactvo v severní Evropû. Fond Nadace Aage V. Jensena tyto pozemky získal v roce 1993 a nadále velmi in tenzivnû pracuje na ochranû tohoto území a na ochranû ptactva, nicménû se snaÏí i o zaji‰tûní souladu mezi pfiírodou a náv‰tûvníky, tedy snaÏí se o vytvofiení kompromisu, aby lidé mohli pozorovat Ïi voãichy v rezervaci a nedocházelo k jejich ru‰ení. Souãástí pozemkÛ jsou i pastviny, kde se v letní sezónû pase i skot, mimo jiné i ãást stáda na‰eho hostitele. Pro mû byl velk˘ záÏitek, kdy jsme v jednom z pozorovacích stanovi‰È mohli pozorovat i stádo skotu. Musím

fiíct, Ïe mnû to velmi nadchlo, protoÏe zde je vidût soulad nejen v pfiírodû, ale pro nás v âechách stále málo obvykl˘ nekonfliktní zájem laické vefiejnosti o zemûdûlství. Zajímavá je i péãe o skot v re zervaci, pokud jsou nutné nûjaké veterinární zákroky, v‰e se provádí v preciznû vybudovan˘ch dfievûn˘ch manipulaãních ohradách, na náklady Nadace.

V˘stava Landsskuet Dyrskuet in Herning Historie v˘stavy Mûsto Herning je centrem Jutlandského poloostrova a v˘ stavi‰tû, Messecentrum Herning, které se rozkládá na plo‰e 53 ha je (podle Wikipedie) nejvût‰ím v˘stavi‰tûm ve Skandinávii. Konají se zde nejen v˘stavy, ale i veletrhy, pfiehlídky a koncerty,tûsnû vedle je umístûn˘ fotbalov˘ stadion. Roãnû v˘stavi‰tû nav‰tíví cca 900 tisíc lidí. Zemûdûlská v˘stava, v podobû, ve které je dnes, pod názvem Landsskuet Dyrskuet in Herning se poprvé konala v roce 1992. Stala se nejvût‰í zemûdûlskou v˘stavou v severní Evropû.

Landsskuet 2022

Po nucené dvouleté pauze zavinûné coronavirem se letos 30. 6. 2022 opût otevfiely brány v˘stavi‰tû. I kdyÏ zemûdûlská vefiejnost patfiila zfiejmû k vût‰inû z témûfi 15 000 náv‰tûvníkÛ, ktefií spolu s námi v˘stavi‰tû tento den nav-

‰tívili, na své si zde pfii‰el opravdu kaÏd˘. Na v˘stavi‰ti se pohybovalo velké mnoÏství dûtí a program pro nû byl bohat˘. KaÏd˘, nejen dûti, mûl moÏnost vidût, jak vypadá farmafiení v praxi. Ale ne jen to, prostor zde dostala i v˘ stava koãek, králíkÛ, drÛbeÏe. Ale pfiedev‰ím konû a skot v‰ech plemen, prasata, ovce.. V˘stavu za hajoval ministr v˘Ïivy, zemûdûlství a rybolovu Rasmus Prehl.

Na‰e kroky vedly jednoznaãnû do expozice masného skotu. I kdyÏ se v˘stavi‰tû oficiálnû otvíralo aÏ v 9 hodin, posuzování masn˘ch plemen zaãínalo uÏ v 8:30 hodin. Na‰tûstí jsme mûli trochu protekci a mohli jsme posuzování sledovat od zaãátku. Trochu netradiãní pojetí v˘stavy, kdy se zvífiata hodnotí na venkovní otevfiené plo‰e v nûkolika kruzích a hodnotitelé se stfiídají o mikrofon. Pro na‰i skupinu bylo pochopitelnû nejzajímavûj‰í hodnocení plemene masn˘ simentál, ve které bylo cca 40 zvífiat a my jsme zde mûli nûkolik „Ïelízek v ohni”. Jednalo se o potomky ãesk˘ch b˘kÛ, jejichÏ ID byly vyvezeny i do Dánska. Proto jsme se soustfiedili na potomky b˘kÛ ALIS LEÎNICK¯ (ZMS 407), DRAK AGROCHYT (ISI 182), MAJOR SKY (byl vy vezen z chovu p. Koláfie do Nûmecka jako tele) a ZENTRUM VOD≈ANSK¯ (ZMS 201). Velmi zajímavé bylo sledovat i potomky b˘kÛ jako Lykke Iceman a Lykke Le Mans, ktefií byli v âR odebíráni

❒ Býk Rambo po českém otci Zentrum Vodňanský (foto: Pavel Kozák)

a jejich ID byly v Dánsku pouÏity. Dal‰í zajímavostí bylo rozdûlení zvífiat do 16 kategorií, podle vûku a pohlaví. Hodnocení se ujal uznávan˘ rozhodãí ze ·v˘carska, Mathias Gerber. V dopoledních hodinách tedy do‰lo k hodnocení zvífiat, finální hodnocení zaãínalo ve 14:30 hodin, opût venku na pfiedvadi‰ti . Na velmi malém prostoru byly nejdfiíve pfiedvedeny chovatelské skupiny. K na‰í radosti se nejlep‰í skupinou stala ta z farmy Pilegard, kde byl zároveÀ i b˘k Rambo P, syn Zentruma VodÀanského. Tento b˘k dostal v závûreãném hodnocení maximum 24 bodÛ a stal se tak nejlep‰ím b˘kem v˘stavy! Dal‰í ocenûní pro tuto farmu získala jalovice Rikke , která byla vyhlá‰ena nejlep‰í jalovicí a získala také 24 bodÛ. Tfietí ve skupinû byla kráva Mette, jejímÏ otcem byl Lykke Iceman. Tato kráva byla v hodnocení na 2. místû s 23 body. Dal‰í úspûchy ãeské genetiky zaznamenala farma Sneumgaard, odkud pochází mezinárodnû uznávan˘ otec b˘kÛ Sneumgaard Imperátor PP, v jehoÏ pÛvodu

najdeme rovnûÏ stopy ãeské genetiky, protoÏe jeho otcem je Major Sky. Tuto farmu na v˘stavû reprezentovali 3 b˘ci, pro nás byl velmi zajímav˘ Sneumgaard Sputnik P, syn ãeského b˘ka Alise LeÏnického PP. Tento b˘k získal titul Reservní ‰ampion v kategorii b˘kÛ a jeho hodnocení bylo také 24 bodÛ (tzn. perfektní/vyni kající). A posledním úspûchem ãeské genetiky byla jalovice Kni Sille P po b˘kovi Drak Agrochyt PP z farmy Agrochyt Mohelno.Tato jalovice byla první ve své kategorii (jalovice 12–15 mûsícÛ) a od rozhodãího získala 23 bodÛ (excelent). Po skonãení v˘stavy jsme poÏádali dánské chovatele o spoleãné foto s nimi a s úspû‰n˘mi zvífiaty. Velmi nás potû‰il i text, kter˘ t˘den po v˘stavû zvefiejnili na svém profilu chovatelé z farmy Sneumgaard a nazvali jej: Obrov sk˘ úspûch ãesk˘ch simentálÛ na dánské národní show.

V˘stava v‰ak pochopitelnû nebyla jen o masném skotu. Na v˘ stavi‰ti bylo i velké mnoÏství koní, jejichÏ pfiedvádûní bylo velmi profesionální, neskuteãné mnoÏství

techniky a v hale Q se pfiedvádûl dojn˘ skot. Velmi dobfie jsme hodnotili i trend, kter˘ se po stupnû objevuje ve v‰ech evropsk˘ch státech, a to je snaha pfiiblíÏit zemûdûlství dûtem a laické vefiejnosti. I pfies svou velikost na mnû v˘stavi‰tû vÏdy pÛsobilo témûfi pfiátelsk˘m dojmem, je to zfiejmû i tím, Ïe chovatelé zvífiat mají hned vedle stájí postavené své karavany a tráví zde 3 dny se sv˘mi rodinami. Trochu lituji, Ïe jsme nestihli projít v‰echny expozice, zdaleka jsme nevidûli ani pfiedvádûní v‰ech masn˘ch plemen, protoÏe na‰ím cílem byla expozice simentálÛ, která ale opravdu stála za to.

Co fiíci závûrem? Chtûla bych podûkovat v‰em chovatelÛm, ktefií se této akce se mnou zúãastnili. Stalo se totiÏ nûkolik zajímav˘ch vûcí, které simentálÛm mÛÏou ostatní plemena závidût. Jednoznaãn˘ úspûch a uznání na‰í genetiky v Dánsku. Celkem nevídaná vûc, je‰tû jednou bych chtûla podûkovat k úspûchu panu Koláfiovi, manÏelÛm Chlupáãkov˘m a rodinû Chytkov˘ch. Jméno tûchto farem je dnes v Dánsku opravdu známé a uznávané. Uznání patfií i firmám Jihoãesk˘ chovatel a.s a Natural, spol.s r.o. za to, Ïe se jim podafiilo ID do Dánska vyvézt. A ta druhá vûc, na kterou jsem také za chovatele simentálÛ velmi py‰ná: byli jsme dobrá parta, která se skvûle bavila a tfiídenní exkurzi jsem si v‰ichni uÏili v klidu a v pohodû. A já vûfiím, Ïe si tuto náladu pfienesou chovatelé i do klubového dûní.

chovatel

po CZ

Zentrum, Alis a Drak (foto: Lars Nielsen)

❒ Simentálský šampionát v Herningu (foto: Hana Nemleinová)

Svûtov˘ kongres charolais jako pozvánka Svûtov˘ kongres charolais jako pozvánka do âeské republiky do âeské republiky

Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu

Leto‰ní svûtov˘ kongres Cha rolais 2022 se i za úãasti ãtyfi ãesk˘ch zástupcÛ konal ve Spojeném království. Jedenácti denní akce zaãala 7. ãervence a zahrnovala v‰echny ãtyfii zemû Spojeného království. Jednalo se o první akci svého druhu od roku 2018, kdy se ve ·védsku konalo zatím poslední mezinárodní setkání. Akci naplánovanou na rok 2020 bohuÏel covid-19, resp. omezení spojená s cestováním, zru‰il. V roce 2023 se hostitelskou zemí technického zasedání Charolais International stane âeská republika.

Leto‰ní akce se zúãastnilo zhruba 100 registrovan˘ch delegátÛ a hostÛ z 12 zemí svûta, kte ré doplnili místní chovatelé, producenti hovûzího masa a zákazníci farem, které jsme nav‰tívili.

Uvítací recepce a veãefie se ko nala 7. ãervence veãer v hotelu Hilton Heathrow nedaleko od le ti‰tû. Druh˘ den jsme po snídani nasedli do dvou autobusÛ a vydali se na sever asi 60 mil na farmu Cayler, kterou vlastní rodina Bar kerÛ. Chovem charolais se rodina Davida a Louise Barkerov˘ch zab˘ vá jiÏ témûfi 50 let. David je také ãlenem pfiedstavenstva British Charolais Society. Na farmû, která kromû chovu masného skotu a pastvin obhospodafiuje také 1000 akrÛ orné pÛdy (1 akr = cca 0,4 ha), na nás ãekalo asi 40 krav. Souãástí pfiedávan˘ch informací o chovu byla také obsáhlá broÏura, v níÏ mûlo kaÏdé zvífie vlastní stránku se základními údaji, plemenn˘mi hodnotami a rodokmenem dopl-

nûném QR kódem. Pfies nûj se bylo moÏné dostat k doplÀkov˘m informacím na webu plemenné knihy britské charolais asociace.

Po obûdû jsme nasedli do autobusÛ na dvouhodinovou jízdu do Kenilworth Castle & Elizabethan Garden. Kdysi jedna z nejimpozantnûj‰ích stfiedovûk˘ch pevností v zemi byla pozdûji pfiemûnûna na velkolep˘ alÏbûtinsk˘ palác. Tato náv‰tûva byla jedin˘m kulturním programem v rámci celého kongresu. Odtud jsme cestovali do Telfordu, kde jsme pfieãkali dvû noci.

V 8 hodin ráno zaãala dvouhodinová jízda na farmu Oakchurch poblíÏ Staunton na Wye, kterou vede Jeremy Price, dal‰í ãlen pfiedstavenstva britského charolais svazu. Kromû ne pfiíli‰ poãetn˘ch ãistokrevn˘ch stád charolais a angus se farma vûnuje i dal‰ím do plÀkov˘m ãinnostem. Provozují farmáfisk˘ obchod, na rozloze 100 akrÛ se vûnují pûstování ovoce, vãetnû jahod a sadÛ, kde pro dukují tfie‰nû a maliny. Jeremyho bratr provozuje rovnûÏ maloob

chodní farmáfisk˘ obchod s fieznictvím, ovocem, a stánkem s domácí zmrzlinou a dal‰ím sortimentem. Pfii starostech, které má Jeremy s pfiibliÏnû 100 sezónními pfiistûhovaleck˘mi pracovníky, je pro nûj chov skotu odpoãinkovou ãinností a bere ho jako relax, kdyÏ si potfiebuje odpoãinout od hlavního smû ru podnikání. V chovu charolais je pro nûj prioritou snadnost otelení, a proto si pochvaloval b˘ka jménem Blelak Digger, kter˘ byl v posledním desetiletí úspû‰nû prodáván po celém svûtû.

Po obûdû jsme zamífiili do Teme Charolais tûsnû za vel‰sk˘mi hranicemi, kde jsme nav‰tívili chov rodiny Corbettov˘ch. Tato farma se nachází pfiímo na hranici, kdy polovina pozemkÛ je ve Walesu a druhá pÛlka v Anglii. Stádo charolais na tomto chovu ãítalo dohromady asi 20 ãistokrevn˘ch matek doplnûn˘ch pfiíjemkynûmi, mal˘m chovem limousinÛ a naopak poãetn˘m stádem ovcí, které je pro rodinu hlavním zdrojem pfiíjmÛ. Dûti manÏelÛ Corbetto v˘ch patfií mezi náruÏivé vystavo-

❒ Delegáti AGM Charolais International

vatele, a tak se mohli pochlubit mj. i úspûchem v podobû absolutního ‰ampiona na Royal Welsh Show v roce 2018, která spolu s dal‰ími tfiemi v˘stavami patfií k nejprestiÏnûj‰ím v celé Velké Británii. Jejich v˘stavní úspûchy dávali náleÏitû najevo – nekoneã né fiady kokard z desítek v˘stav obdivovali v‰ichni pfiítomní delegáti. Po odpoledním ãaji jsme se vrátili do autobusu a cestou zpût do hotelu v Telfordu jsme se z ok na autobusu mohli sledovali velkolepou scenérii tamní pfiírody.

V nedûli ráno jsme se pfiesunuli do Twemlows Stud & AI Center, které provozují bratfii Edward a Richard Matsonovi. Jedná se primárnû o rozsáhl˘ chov koní a inseminaãní stfiedisko pro chov koní, ale neménû dÛleÏitou roli

Druh˘ den ráno a odpoledne se konalo shromáÏdûní delegátÛ Charolais International, po nûmÏ následovalo nûkolik pfiedná‰ek. Zbytku skupiny byla nabídnuta procházka historick˘m Yorkem. První pfiedná‰ející byla Romy Mor rin O’Donnell z firmy Weatherbys,

Británii dlouhodobû klesá, ale díky masivní expanzi programu „dairy on beef” (pfiipou‰tûní masn˘ch b˘kÛ na dojené plemenice) poãty kusÛ vhodn˘ch pro produkci masa naopak rostou. Ve své pfiedná‰ce zmínil, Ïe oãekává, Ïe ve velmi brzké budoucnosti bude drtivá vût‰ina britského hovûzího nabízeného v supermarketech pocházet z tûchto zvífiat a maso z masn˘ch plemen budou prodávat pouze specializovaná fieznictví a toto maso bude patfiit mezi ménû dostupné, ale prodávané za prémiové ceny. Na grafech de monstroval, Ïe vyuÏívání inseminaãních b˘kÛ charolais a limousine u dojnic klesá kvÛli potíÏím s telením. B˘ky tûchto plemen nahrazují plemeníci British Blue (britské modré – belgické modrobílé) a Angus kvÛli krat‰í délce bfiezosti.

má jejich záchrann˘ program Nature’s SAFE zab˘vající se ochranou ohroÏen˘ch druhÛ a tvorbu genetické banky pro v‰echny tyto druhy. Bûhem prohlídky jsme mohli sledovat odbûry hfiebcÛ, procházeli jsme stájemi a sledovali v‰echny kroky spojené s chovem, pfies ultrazvukové vy‰etfiení bfiezosti aÏ po embryotransfer. Sperma hfiebcÛ odtud putuje do celého svûta, ãerstvé i zmrazené. Rozsáhl˘ je chov klisen. Vybaveni jsou zde i na klonování, a to i na komerãní bázi. Za naklonování koãky dáte 35 000 liber, klonování psa vyjde na 55 000 liber, za klon konû zaplatíte zhruba 75 000 liber.

Odtud jsme vyrazili do Yorku, abychom se zde ubytovali na dvû noci a mûli trochu volného ãasu na prohlídku tohoto krásného mûsta.

která pracuje v oblasti anal˘zy DNA. Gavin Hill ze Scottish Agricultural College hovofiil o v˘zvách a fie‰eních, která vidí pro chovatele hospodáfisk˘ch zvífiat s charolaissk˘m skotem ve Spojeném království. Z pfiedstaven˘ch dat plynulo, Ïe poãet masn˘ch krav ve

V úter˘ 12. ãervence brzy ráno jsme se odhlásili z hotelu a uÏ v 6:30 jsme vyráÏeli na Great York shire Show, abychom se vyhnuli dopravní ‰piãce a nekoneãn˘m fiadám aut pfiijíÏdûjících náv‰tûvníkÛ. Jedná se o obrovskou ãtyfidenní show rozkládající se na

❒ Hodnocení jalovic na Great Yorkshire Show

❒ Tradiční způsob návštěv farem

❒

Malebná krajina Severního Irska

mnoha hektarech s expozicemi v‰eho moÏného, co má nûjakou spojitost s venkovem a potravináfistvím, kterou nav‰tíví více neÏ 80 000 lidí. Z hospodáfisk˘ch zvífiat byli k vidûní konû, skot, prasata, nespoãet plemen ovcí, kozy i prasata. Vzhledem k probíhajícímu kongresu nesla v˘stava charolais pfiídomek národní – British Charolais National Show. Bylo zajíma vé sledovat, Ïe zvífiata, jeÏ chovatelé pfiivezli a pfiedvedli na v˘stavû, byla typovû velmi odli‰ná od toho, na co se soustfiedí na sv˘ch farmách. Drtivá vût‰ina zvífiat byla geneticky rohat˘ch (ale odrohova n˘ch) s dÛrazem na rámec a osvalení. Kvalita konãetin byla variabilní. Vítûze kaÏdé kategorie dekorovali zahraniãní delegáti a zástupce âeské republiky, jenÏ byl zvolen prezidentem Charolais International pro nadcházející období (Kamil Malát), mûl tu ãest pfiedat ocenûní chovateli absolut-

ního ‰ampiona. Tím se stal ãtyfilet˘ b˘k Seawell Olympian z chovu P M & S M Donger po otci Maerdy Jumbuck. Po formální veãefii jsme na sedli na autobus a pokraãovali do dal‰ího hotelu ve Woolsingtonu.

Na‰e první zastávka následujícího dne byla v Kersknowe Charolais poblíÏ Kelso, pfiímo na skotsk˘ch hranicích. John Jeffrey

a jeho rodina zde provozují farmu hospodafiící na 1700 akrech pastvin a orné pÛdy, na které pûstují obilí, brambory a fiepku. V chovu hospodáfisk˘ch zvífiat se vûnují chovu skotu a ovcí. âást farmy je pronajatá od vévody z Rox burghe, stejnû jako mnoho dal‰í pÛdy v této oblasti. JohnÛv táta, Jimmy, zaloÏil chov Charolais na konci 60. let, takÏe toto stádo 90 krav patfií k jednûm z nejstar‰ích v celé Velké Británii (Britové si v roce 2022 pfiipomínají 60-ti leté v˘roãní vzniku). V‰echny dÛleÏité informace o tomto chovu byly souãástí obsáhlého plnû barevného katalogu se seznamem

celého stáda s rodokmeny, PH, historií otelení u krav a QR kódem, kter˘ po naskenování vedl k dal‰ím informacím.

Po obûdû jsme zamífiili do Swalesmoor Charolais vlastnûného Dannym Sawrijem. Danny je primárnû obchodník s mnoha dal‰ími aktivitami nesouvisející se zemûdûlstvím. Chovatelství je jeho velkou vá‰ní, ale k zemûdûlství pfiistupuje ryze ekonomicky. Na farmách ve tfiech oblastech o rozloze 3 500 akrÛ chová 30 krav plemene Charolais, 25 limousinÛ, 100 krav plemene Luing, 420 komerãních krav a 1200 ovcí plemene texel. Danny chod farmy fie‰í v˘hradnû pfies peníze a jeho styl fiízení chovu se od mnoha „tradiãních“ chovatelÛ dost li‰í. Krávy telí ve 24 mûsících a pokud plemenice nezabfiezne, okamÏitû se jí nekompromisnû zbavuje. Ohlídka jeho stáda byla velice detailní, ukázal nám v‰echny typy kfiíÏencÛ, jenÏ na farmû chová

chovu Kersknowe Farm

❒ Absolutní a rezervní šampioni na Great Yorkshire Show

❒ Absolutní šampion Great Yorkshire Show – Seawell Olympian

a vysvûtlil filozofii jakou uplatÀuje u komerãního stáda. Ta je po platná britsk˘m ekonomick˘m podmínkám, u nás by pfiíli‰ po chopení nena‰la. Kromû skotu bylo moÏné obdivovat také preciznû zpracované ustájení pro plemenné b˘ky vãetnû navazujících v˘bûhÛ. Komfort pro plemeníky byl velmi vysok˘ a stavební uspofiádání se blíÏilo tomu, co lze vidût na nejmodernûj‰ích inseminaãních stanicích.

Po noci v Peebles jsme vyrazili do Roscoe Charolais poblíÏ Go rebridge, kde hospodafií Mark a jeho bratr Michael Ross. Podobnû jako na jin˘ch farmách, i zde chov ãistokrevn˘ch charolais byl pouze okrajovou doplÀkovou ãinností a hlavní pozornost se soustfiedila na chov 350 komerãních kfiíÏenek. Ty se telí ze 2/3 na podzim, zbytek pfiipadá na jarní telení. Komerãní krávy zde byly zaloÏené na kfiíÏenkách Holstein x British Blue, které následnû chovatel zapou‰tí b˘ky plemene Limousine. Jako terminální b˘k se na tyto potomky následnû pouÏíván plemeník Charolais.

Po obûdové pauze jsme vyrazili do Allanfauld Charolais v Kilsyth. Archie MacGregor a rodina spolu se synem Johnem zde provozují farmu s chovem Charolais, nûkolika Limousiny, desítkami komerãních krav a ovcemi plemen Scottish Blackfaced, Texel a Bluefaced Leicester. Historie chovu Cha rolais, kter˘ provozuje rodina slavné fotografky Cathrine MacGregor, sahá 50 let nazpût. MoÏná vût‰ích úspûchÛ, neÏ v chovu skotu dosahují MacGregorovi s ovcemi, kdy se mohou py‰nit prodejem berana plemene Scot

tish Blackfaced za 13 000 liber. V chovu Charolais byli jedin˘mi z nav‰tíven˘ch, ktefií své jalovice telili ve 24 mûsících. Skotská hrdost byla v‰ude pfiítomná, vãetnû uvítání dudákem. Po prohlídce na‰e cesty vedly do Gretna Green, které bylo dal‰ím místem pro nocování.

Toto mûsteãko poblíÏ anglick˘ch hranic patfií k vyhledávan˘m místÛm pro sÀatky. V 18. století se stala vesnice populární díky anglick˘m zamilovan˘m dvojicím, které do vesnice utíkali uzavfiít sÀatek bez souhlasu rodiãÛ, neboÈ ve Skotsku bylo moÏné uzavfiít manÏelství bez souhlasu rodiãÛ jiÏ od 16 let, zatímco v Anglii to bylo aÏ od 21 let. Tady staãilo mít odpovídající vûk a dva svûdky, kter˘mi se za poplatek rádi stávali místní obyvatelé. Îe tu sÀatky byly pomûrnû frekventovanou záleÏitostí, dokazuje napfi. fakt, Ïe jen kováfi Richard Rennison vykonal nad kovadlinou 5147 obfiadÛ. Vysnûn˘ cíl anglic-

k˘ch zamilovan˘ch párÛ, kter˘m rodiãe nechtûli povolit sÀatek, ztratil na popularitû aÏ v roce 1940, kdy parlament na nátlak církve rozhodl o neplatnosti tûchto obfiadÛ. Dodnes je v‰ak Gretna Green jednou z nejpopulárnûj‰ích svatebních destinací nejenom ve Spojeném království. KaÏd˘ rok se tu koná kolem pûti tisíc sÀatkÛ.

Z Gretna Green jsme cestovali na farmu Solwayfirth Charolais vlastnûnou Ianem a Dot Goldie a jeho rodinou. Stádo má 30 plemenn˘ch krav Charolais, které bylo obnoveno v roce 2001 poté, co pfii epidemii slintavky a kulhavky pfii‰li o v‰ech 80 plemenn˘ch krav Charolais a 400 ovcí. Kromû ãitokrevn˘ch krav Charolais provozují komerãních chov ãítající 120 matek. Ty jsou mixem plemen Charolais/Shorthorn a Limousi ne/Salers. Kromû toho na 280 akrech pûstují 50 akrÛ jeãmene a 80 akrÛ slouÏí na v˘robu senáÏe, zbytek ploch tvofií pastviny.

spolu s charolaiským býkem na Solwayfirth Farm

❒ Ustájení plemenných býků na farmě Swalesmoor Charolais

❒ Allanfauld Farm

Odtud na‰e cesta pokraãovala trajektem do Severního Irska. ZpoÏdûní a ru‰ení spojÛ je doménou nejenom v letectví, a tak i my jsme namísto pÛvodnû naplánované cesty krátce po 20 hodinû, vyjeli aÏ o pÛlnoci a na hotel do Belfastu dorazili aÏ okolo tfietí hodiny ranní.

V sobotu jsme po pár hodinách spánku vyrazili do mûsteãka Castlewellan asi hodinu vzdáleného od Belfastu. Zde se pod ‰ir˘m nebem konala jednodenní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat a v‰eho, co souvisí se Ïivotem na venkovû. Na v˘stavû se vedle dal‰ích plemen skotu a koní prezentovala také padesátka zástupcÛ plemene Charolais, kterou posuzovali renomovaní chovatelé

Charolais z Walesu vãetnû souãasného prezidenta British Charolais Society Garetha Robertse. V˘stava byla pojata jako národní ‰ampionát Charolais pro Severní Irsko. Kvalita zvífiat byla velmi vysoká a díky pfiímému kontaktu se zvífiaty byla velice zajímavá. Z v˘stavního katalogu bylo moÏné vyãíst nejednu zajímavost jako napfiíklad to, Ïe pfii vystavování zvífiat star‰ích 10 mûsícÛ musí mít v‰ichni b˘ci nasazen nosní krouÏek a jalovice a krávy musí b˘t pfiedvádûny s pomocí klipsu. Bez toho nejsou vÛbec vpu‰tûny do v˘stavního ringu. Bezpeãnost je na tûchto v˘stavách prioritou, ale organizátofii ji fie‰í víceménû jen velice obsáhl˘m právním textem, jenÏ na nûkolika stranách vyjmenovává, co v‰echno je zakázáno,

resp. co v‰echno jsou vystavovatelé i náv‰tûvníci naopak povinni dodrÏovat. Jedná o se velmi propracovan˘ zpÛsob zfieknutí se zodpovûdnosti prakticky za v‰ech okolností, které mohou v prÛbûhu v˘stavy vyvstat.

Nበposlední den turné byl spojen s náv‰tûvou chovu Davida Connollyho a jeho rodiny poblíÏ Ballynahinsh. V˘stavnictví patfií k oblíben˘m ãinnostem chovatele, a tak nebylo velk˘m pfiekvapením, Ïe den pfiedtím získal na v˘stavû v Castlewellan se sv˘m b˘kem titul Junior Champion Bull. Historie chovu se datuje do roku 1979, provozuje 30 krav a mÛÏe se py‰nit mnoha v˘stavními úspûchy, ale také desítkami prodan˘ch plemenn˘ch b˘kÛ po celé Velké Británii.

Závûreãná slavnostní galaveãefie se konala v muzeu Titanicu, které jsme si krátce pfied veãefií mohli prohlédnout. Po ní následovala video prezentace nadcházející technické konference v âes ké republice a po ní i svûtového kongresu Charolais 2024 v Kana dû. Po nich pfii‰lo na fiadu podûkování hostitelÛm za bezchybnou organizaci kongresu. Za âeskou republiku jsme zástupcÛm z fiad British Charolais Cattle Society pfiedali stylovou sklenûnou plaketu a v‰echny pfiítomné pozvali do âeské republiky na nadcházející setkání, jenÏ se bude konat na konci dubna 2023 v Praze a ze jména Brnû a okolí. Veselím na taneãním parketu cel˘ kongres skonãil a úãastníci se druh˘ den ráno rozlétli do celého svûta do sv˘ch domovÛ. V dubnu v âR na shledanou!

❒ Absolutní šampion Castlewellan Show

❒ Čeští zástupci předávají dar orga nizátorům z British Charolais Society

❒

Hodnocení charolais na Castlewellan Show

·kolení pro hodnotitele charolais ve Francii ·kolení pro hodnotitele charolais ve Francii

Ing. Petra Pokorná, Ing. Alena Birova‰, PhD. âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu

âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu vyslal své inspektory spolu s pûti zástupci z fiad chovatelÛ ple mene charolais do Francie, aby se lépe seznámili s parametry lineár ního hodnocení a popisu zvífiat pfiímo v kolébce tohoto plemene. Organizaãní zaji‰tûní na francouz ské stranû zabezpeãovala na Ïá dost âSCHMS Herd Book Charolais. Rádi bychom se o tyto poznatky podûlili s na‰imi chovateli.

První den na‰e kroky smûfiovaly do sídla Plemenné knihy v Magny Cours (Herd Book Charolais), kde jsme byli seznámeni se systémem fungování plemenné knihy v rámci celého systému, kter˘ zahrnuje chovatele samotné, oblastní tech niky, vy‰kolené inspektory, firmy navazující a zpracovatelské, ‰lechtitelské. Detailnû jsme mohli po znat rozdûlení chovÛ na Ïebfiíãku dle kontroly uÏitkovosti, jeÏ se na nich provádí. Na‰ím ‰kolitelem byl po celou dobu pobytu pan Sté phan Billoux, kter˘ jiÏ 27 let prová dí kontrolu uÏitkovosti, ‰kolí a také b˘vá rozhodãím na v˘stavách.

Herd Book Charolais

Herd Book Charolais (HBC) je první, nikoliv v‰ak jedinou, plemennou knihou ve Francii. Systém ve Francii je zcela odli‰n˘ od na‰eho. Charolais France je organizace, která zastfie‰uje jednotlivé segmenty podílející se na úspûchu charolais nejen na francouzském trhu a HBC je jedním ze základních pilífiÛ tohoto soukolí. Aktuálnû je ve Francii chováno kolem 1,25 milionu charolaisk˘ch krav, coÏ je základna pomyslné pyramidy ‰lechtûní. Dal‰ím stupnûm jsou zvífiata s certifikovan˘m pÛvodem (364 tisíc jedincÛ). Nejde o ovûfiení pÛvodu, ale doloÏení pÛvodu tak, jak to známe z Ústfiední evidence. Zde se hlásí pfiirozená plemenitba, inseminace a mÛÏe se ovûfiovat pÛvod zvífiete. Dal‰ím stupnûm je kontrola uÏitkovosti. Ta se provádí

u 191 tisíc krav. Chovatel se k ní zavazuje smlouvou a je nutné, aby dodrÏel v‰echny její náleÏitosti. Zde se zvífiata váÏí – to mají na starosti místní organizace, které spadají pod Charolais Fran ce. Lineární hodnocení mlad˘ch zvífiat je také v gesci místních organizací, pouze u star‰ích zvífiat je provádûno zamûstnanci Herd Book Charolais. Vrcholem pyramidy je pak HBC registrace, tedy zapsání zvífiete do plemenné knihy. Nyní se jedná o 109 tisíc krav, tedy necel˘ch 9 % z celkové populace. U tûchto krav je pro vádûno lineární hodnocení a následné zafiazení do jednotliv˘ch kvalifikaãních tfiíd. Na nû je také moÏno vydat zootechnick˘ certifikát a chovatelé mají pln˘ pfiístup k nástrojÛm ‰lechtûní. Jedná se zejména o plemenné hodnoty a selekãní indexy.

Hlavní náplní práce HBC je správa a fiízení plemenné knihy pro ãistokrevná zvífiata. Dále do hlíÏejí na plnûní chovného cíle, jeho aktualizace a vyhodnocování. Terénní zamûstnanci se specializují na lineární hodnocení zevnûj‰ku po odstavu a u dospûl˘ch jedincÛ. Dále stanovují kvalifikaãní tfiídy u krav i b˘kÛ podle cíle domluveného v rámci Cha rolais France. Celou agendu má na starosti fieditel, 8 terénních pracovníkÛ, 8 pracovníkÛ v administrativû, 2 IT zamûstnanci, 2 in Ïen˘fii. Pro chovatele nabízí ze jména tyto sluÏby: zastoupení chovatelÛ v Charolais France –

pfiedev‰ím v nov˘ch projektech, kontrolu a správu testaãních zafiízení, pomoc pfii v˘bûru plemenného b˘ka, anal˘zy genomick˘ch údajÛ, osobní pomoc na jednotliv˘ch chovech, zaji‰tûní v˘stav.

Systém hodnocení zvífiat podrobnû

UÏ základní pfiístup v hodnocení zvífiete je mírnû odli‰n˘ od na‰eho. Hodnocené znaky jsou rozdûlené do 4 hlavních skupin: znaky popisující osvalení, znaky popisující kostru, funkãní znaky a doplÀkové vlastnosti, roz‰ífiené o zhodnocení aktuální kondice popisovaného jedince. JiÏ pfii prvním pohledu na zvífie, je tfieba u nûj rozhodnout, co je jeho nejsilnûj‰í stránka – zda osvalení ãi kostra. Pokud ani jedno, jedná se o mix typ a koneãné hodnocení tomu musí odpovídat. Celé hodnocení je pak „podfiízeno” tomu, aby si kaÏd˘, kdo ho ãte, umûl v hlavû vytvofiit obrázek – sestavit fotku z jednotliv˘ch komponentÛ. Nûkdy je nutné vypíchnout rozdíl mezi dvûma partiemi nûkolika bodov˘m rozdílem, aby se upozornilo na kvality ãi nedostatky v daném znaku. Bodová ‰kála je u v‰ech sledovan˘ch znakÛ stejná, tedy od 1 do 10, a kopíruje v˘vin znaku mezi dvûma biologick˘mi extrémy. Hodnotitel se pohybuje na celé ‰kále a musí ji umût vyuÏít. Ve Francii se zásadnû nic nemûfií, hodnotitel má nûkolik základních ukazatelÛ, které mají velmi dobfie

❒ Česká skupina spolu s Stéphanem Billoux před sídlem HBC (foto: Karel Melger)

rozpracované v metodice, a není tak tfieba zvífie mûfiit.

První skupinou znakÛ jsou zna ky popisující osvalení zvífiete. Mezi nû patfií ‰ífika kohoutku, ‰ífika hfibetu pfii pohledu shora, klenutí k˘ty, ‰ífika zádû, v˘‰ka ro‰tûnce. Druhou skupinou vlastností jsou znaky popisující rámec zvífiete. Zde se sleduje ‰ífika holenû, délka tûla, délka pánve a ‰ífika kyãlí v kosti a celkov˘ v˘voj, ve kterém se zohledÀuje nûkolik dal‰ích vlastností, a to: délka holenû, dél ka ocasu k pomûru k délce konãetiny, velikost u‰í, pfiítomnost zaãínajícího osvalení krku u samcÛ. U funkãních znakÛ se popisuje: ‰ífika mulce, postavení pfiedních a zadních konãetin, utváfiení hfibetní linie. Dále jsou popisovány: hloub ka hrudníku, klenutí Ïeber, ‰ífika pánve a délka k˘ty. Také se hodnotí kondice zvífiat.

Existuje nûkolik zásad pfied vlastním popisem jednotliv˘ch znakÛ. První z nich je to, jestli je zvífie jako takové symetrické a v‰echny ‰ífiky jsou z pohledu shora na stejné úrovni nebo je mezi nimi pfiechod a to je pak nutné zohlednit v bodování. Pokud v jednom souboru vlastností (osvalení vs. rámec) zvífie vyniká, je stále moÏné b˘t podprÛmûrn˘ ve vlastnostech ostatních. Nezfiídka jsme pfii praktické ukázce vidûli zvífie s rámcem kolem 8 bodÛ, za osvalení dostávalo klidnû i 2 body a obrácenû. Neznamená to, Ïe by zvífie nebylo

kvalitní, ale jeho kvalita je právû ve vlastnostech více bodovan˘ch. Hodnocení mlad˘ch zvífiat má na starosti terénní pracovník oblastní chovatelské organizace. U dospûl˘ch zvífiat pak zamûstnanec HBC. Na kvalitu jednotliv˘ch pracovníkÛ dohlíÏí Institute de l’élevage, kter˘ organizuje pfiezkou‰ení. Pro mladé hodnotitele je zkou‰ka povinná kaÏdé 3 roky, u zku‰en˘ch hodnotitelÛ pak kaÏd˘ch 5 let. V rámci zkou‰ky se posuzuje opakovatelnost, se kterou dan˘ pracovník hodnotí (30 telat se hodnotí opakovanû ve dvou dnech). Dále pak homogenita v rámci skupiny hodnotitelÛ a vyuÏití celé bodové ‰kály.

PrÛbûh ‰kolení den za dnem Po teoretické ãásti následovala náv‰tûva prvního chovu, kde probíhalo ‰kolení. Chov pana Fassiera Valentina v Gimouille patfií vÛbec k nejstar‰ím chovÛm plemene charolais ve Francii, jejich rodina zaãala s chovem jiÏ v roce 1867. Hospodafií na 230 ha pÛdy, z nichÏ je 30 ha orné a 200 ha pastvin. V souãasné dobû chovají 115 plemenic. Soustfiedí se na rámcová zvífiata, ‰lechtí dle plemenn˘ch hodnot pro prÛbûh porodu. Právû na PH pro prÛbûh porodu se v souãasné dobû soustfiedí cel˘ systém odchovu plemenn˘ch b˘kÛ ve Francii. Pan Fassier Valentin inseminuje cca 30 % krav, zbytek tvofií pfiirozená plemenitba. KaÏd˘ rok prodává 10 ple-

menn˘ch b˘ãkÛ a 10 jalovic, nechává si pouze to nejlep‰í z chovu. Zbytek zvífiat v roãníku prodává jako zástav do Itálie.

Druh˘ den zaãal hodnocením dvoulet˘ch jalovic ‰kolního statku zemûdûlské ‰koly v Challuy. Jalo vice byly 30 mûsícÛ staré. V loÀském roce se zúãastnily pokusu v souvislosti s konverzí Ïivin. ·kolní statek ãítá 80 krav, neinseminují, mají pouze pfiirozenou plemenitbu, kde pouze druh˘m rokem pouÏívají bezrohé b˘ky. Urãitou zajímavostí bylo, Ïe co se t˘ãe minerálních doplÀkÛ, tak ty si pfiipravují sami, neboÈ komerãní preparáty jim nevyhovují.

Ten sam˘ den odpoledne jsme nav‰tívili farmu rodiny Charetier v Anlezy. Tato rodinná farma má pouze tfii ãleny, Ïádné dal‰í za mûstnance. Hospodafií na 360 ha, zhruba 165 ha obdûlávají jako ornou pÛdu, na zbytku jsou pastviny, na kter˘ch chovají 180 plemenic. 8 aÏ 10mûsíãní b˘ãky prodávají do Itálie, kam smûfiují v‰echny vyfiazené kusy. Plemenice jsou rámcové, funkãní, se skvûl˘mi konãetinami. Bylo zde dobfie patr né, Ïe si ve stádû nechávají pouze plemenice s bezproblémov˘mi vemeny; nevidûli jsme zde jedinou matku, která by mûla sebemen‰í problém s odchovem svého po tomka. V jednom stádû jsme mûli moÏnost vidût 2letého b˘ka, kter˘ se umístil na druhém místû na národní v˘stavû. Tento mlad˘ plemeník má pro tento rok 40 krav ve stádû. Dále chov rodiny Charetier má nûkolik plemenn˘ch b˘kÛ, chovatel nám opût potvrzuje, Ïe si vybírá otce hlavnû podle plemenn˘ch hodnot pro prÛbûh porodu. Plemenní b˘ci jsou pfiedev‰ím funkãní se skvûl˘mi konãetinami a nadprÛmûrn˘m osvalením.

❒ Průdvocem a školitelem české skupiny byl velezkušený Stéphan Billoux (foto: Karel Melger)

❒ Hodnocení ve Francii je podrobnější než praktikujeme v České republice (foto: Karel Melger)

Tfietí den byl ve znamení náv‰tûvy dvou vynikajících chovÛ. Jedním z nich byla farma Gordat Dussambly ve Volesvres. Majitel této farmy nám pfiedem stádo zavfiel do men‰ího prostoru, abychom matky sloÏené pfiedev‰ím z prvotelek s telaty nenahánûli po celé pastvinû a zbyteãnû je nevystavovali nadmûrnému stresu. Farma hospodafií na 360 ha pastevního porostu, kde chovají 170 matek, ze 70 % inseminují, b˘ky mají pfiedev‰ím na doskok. KaÏd˘ rok dávají nejlep‰ího b˘ãka do odchovny plemenn˘ch b˘kÛ v Chamonix.

Ten sam˘ den odpoledne jsme mûli tu ãest nav‰tívit farmu pana Didier Metrop (ELEVAGE METROP) v Grandvaux. Pan Metrop má 60–70 plemenic, chová ve velkém taktéÏ kufiata. Dále spolupracuje se sv˘m bratrem, kter˘ chová dal‰ích cca 100 krav. Je to pomûrnû mladá chovatelská rodina, teprve druhou generací chovají masn˘ skot. Tato farma se rozkládá na 94 ha pastvin, krmení pouze nakupují, vlastní neprodukují. Tato rodina také nemá jiné zamûstnance, v‰e si obhospodafiují sami. Chovatel má tfii dûti. Syn dokonãuje ‰kolu, po ‰kole se chystá vrátit zpátky na farmu a pomáhat rodiãÛm. Dal‰í syn a dcera pracují v jiném oboru. Pan Metrop dûlá manaÏera aukcí. Spolu s dal‰ími 59 chovateli se spojil, obãas koupí dohromady plemenného b˘ka, toho dají na inseminaãní stanici a semeno pak prodávají. Podobné spolupráce jsou ve Francii bûÏné. Chovatel je majitelem plemenice jménem Lajka, jeÏ se stala vítûz-

kou národní v˘stavy Sima v PafiíÏi v roce 2019. Tuto vysoce cenûnou plemenici pravidelnû vyplachuje a získal z ní jiÏ 72 embryí z vynikajících spojení. Sama odchovala tfii telata.

Pan Metrop vÏdy vyfiazuje telata s dvojím osvalením, aÈ je to mutace F94L nebo Q204X. Ani jedna z tûchto mutací pro nûj není pfiekvapivû Ïádoucí.

Poslední den jsme zakonãili na farmû De la Condemine ve Vendenesse sur Arroux. V chovu mají 190 kusÛ, hospodafií na 250 ha, z toho 20 ha zabírá obilí a zbytek pastviny. 30 % b˘ãkÛ od chovají jako plemenné, zbytek prodávají do Itálie. Jalovice zÛstávají do 9 mûsícÛ, pak je prodávají jako plemenné. KaÏd˘ rok potfiebují 45 jalovic na obnovu stáda. Farma De la Condemine je majitelem 5letého plemenného b˘ka Neroli, jenÏ se stal národním vítûzem. Tento b˘k mûl 51 kg pfii narození a nyní váÏí úctyhodn˘ch 1641 kg, má impozantní osvalení a perfektní konãetiny. Majitel má od tohoto b˘ka odebrané se meno, ale také pfiipou‰tí v omezené mífie pfiirozenû.

Na tomto chovu se z 20 % inseminuje, jinak se pouÏívá pfiirozená plemenitba. Inseminuje se pouze vlastními dávkami, nenakupují se. Ve Francii existují pojízdné laboratofie pro odbûr semene. V‰e, co se u chovatele odebere, se musí pouÏít na tom samém chovu, nesmí se pfieprodávat dál.

Závûrem

Náv‰tûva Francie z pohledu ‰lechtûní a lineárního popisu zevnûj‰ku byla velice inspirativní, nበ‰kolitel Stéphan Billoux byl velmi trpûliv˘ a na v‰echny na‰e otázky ãi pochybnosti tolerantnû odpovídal bez jakéhokoliv afektu ãi nelibosti. Ukázal nám rÛznou úroveÀ chovÛ s odli‰n˘mi cíli chovu plemene charolais. Cílem lineárního popisu zevnûj‰ku ve Francii je ukázat, v jaké konkrétní vlastnosti zvífie vyniká a naopak popsat detailnû vlastnost ãi do konce vadu, kterou zvífie nese a mohla by mu do budoucna zpÛsobovat znaãné funkãní potíÏe. Na konkrétních chovech jsme mûli moÏnost vidût rozdílné typy zvífiat a tím jsme si jistû v‰ichni roz‰ífiili obzory v kolébce tohoto impozantního plemene. Pfii pohledu na potomky na jednotliv˘ch chovech bylo zcela zjevné, jak˘m smûrem se jednotlivé chovy ubírají. Nûktefií preferují dvojí osvalení pro produkci zástavov˘ch zvífiat, jiní jdou naopak cestou produkce kvalitních plemenn˘ch zvífiat bez mutací v genech pro dvojí osvalení, prostí ataxie. Ani jeden z cho vÛ, které jsme nav‰tívili, nemá vlastní bourárnu a nedûlá finální úpravu JUT. Jak bylo fieãeno na zaãátku, mají zcela odli‰n˘ systém navazujících oborÛ, proto je toto zaji‰tûno dal‰ími dcefiin˘mi spoleãnostmi.

❒ Debaty se školitelem Stéphanem Billoux (foto: Karel Melger)

❒ Debaty se školitelem Stéphanem Billoux (foto: Karel Melger)

Alena Birova‰, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu David Tau‰ek, chovatel, ãlen Rady plemenné knihy charolais

·lechtûní je mravenãí práce, pro kterou jsou tfieba podklady. KaÏdé rozhodnutí jimi musí b˘t podloÏeno a je nutné i zpûtnû hodnotit jejich úãinnost. Proto byla na Ïádost Rady plemenné knihy charolais provedena anal˘za dvou po sobû jdoucích roãníkÛ telat, která byla narozena 1. 10. do 31. 12. let 2020 a 2021. Cílem této práce bylo zhodnotit stav populace plemene charolais pfiedev‰ím ve vztahu ke kvalifikaci mlad˘ch b˘kÛ do odchovu.

V kontrolním roce 2021 (jedná se o telata narozená od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2020) se za sledované období narodilo 1084 telat, v le to‰ním kontrolním roce 2022 (telata narozená od 1. 10. 2021 do 31. 12. 2021) zaznamenáváme po kles o 300 ks (viz tabulka), coÏ je dané nûkolika faktory najednou.

V KUMP skonãil jeden velk˘ chov, dal‰í dÛvod mÛÏe b˘t nenahlá‰ení otce – u nás v databázi se zvífie neobjeví (není posláno automaticky z CE) a také, Ïe se mohlo u nûkter˘ch chovatelÛ pfiesunout telení do ledna.

hmotnosti = H210, kdy v roce 2021 bylo zváÏeno pouh˘ch 19 % zatímco v kontrolním roce 2022 to bylo 47 % v‰ech telat bez ohledu na to, zda mají zváÏenou pfiedchozí hmotnost.

Zhodnocení kandidátních b˘ãkÛ a pravidel pro naskladnûní do testu vlastní uÏitkovosti

ZváÏení H120 a H210

Pokud se zamûfiíme na samãí populaci, tak i zde je promítnut˘ velk˘ skok v poãetnosti váÏen˘ch telat. V kontrolním roce 2021 bylo 177 ks b˘kÛ (20 %) zváÏeno na H120 i H210 a jednalo se tedy o moÏné kandidáty, ktefií splnili první podmínku obojího váÏení (bez ohledu na hmotnost!).

co nejvíce zv˘‰ila pfiesnost od hadu genetického zaloÏení jedincÛ.

Selekce na hmotnost

Pro splnûní dal‰í podmínky je nutné mít vlastní uÏitkovost v H120 vy‰‰í neÏ 177 kg a H210 vy‰‰í neÏ 310 kg. Toto pravidlo splÀuje pro leto‰ní rok zatím 119 b˘kÛ. PrÛmûrná H120 pro b˘ky v leto‰ním roce je 195 kg, bez ohledu na pohlaví je to pak 191 kg. Pro H210 je prÛmûr zvífiat zváÏen˘ch do 30. 6. bez ohledu na pohlaví 307 kg a pro b˘ky je to pak 315 kg.

Selekce na PH

• v kontrolním roce 2021 plnilo 57 % b˘kÛ pfiím˘ efekt (PeRU) a 51 % maternální efekt (MeRU)

Velmi potû‰ující zprávou je v‰ak to, Ïe co se t˘ká váÏení, je, po mnoha debatách, rozborech a sezeních, vidût pozitivní dopad právû na poãty zváÏen˘ch telat. V kontrolním roce 2021 bylo do 30. 6. zváÏeno 768 ks zvífiat na 120denní hmotnost = H120 (70,8 %), v roce 2022 je to pak 78,7 %. Obrovsk˘ nárÛst pak zaznamenáváme u 210 denní

Vzhledem k intervalu, ve kterém je moÏné H120 váÏit, zmínûní b˘ci jiÏ vûkovû pfiekraãují její hranici. Pokud b˘k nemá zváÏenou H120, není moÏné ho jiÏ do testu pfiihlásit. V kontrolním roce 2022 je tûchto kandidátÛ 186 ks, coÏ pfiedstavuje 48% narozen˘ch b˘ kÛ leto‰ního roãníku. Plemenné hodnoty spoãítané k 30. 6. jsou pro b˘ky narozené v prvním ãtvrtletí kontrolního roku limitní, je proto v zájmu kaÏdého chovatele do tohoto v˘poãtu dodat co nejvíce relevantních údajÛ, aby se

• v kontrolním roce 2022 plní 65 % b˘kÛ PeRU a 55 % b˘kÛ MeRU –bez ohledu na to zda a jak jsou zváÏeni, minimální hodnoty pro leto‰ní rok jsou RPH 110 PeRU a RPH 105 MeRU

Zhodnocení pravidel

• 2021: plnilo 65 ks vlastní uÏitkovost – pouze 2 ks neplnili PH

• 2022: plní 119 ks vlastní uÏitkovost – pouze 3 ks neplní PH –jedná se o podprÛmûrné jedin ce v rámci sv˘ch chovÛ (i se zapoãítáním jalovic)

Pohled ãlena RPK charolais

Rád bych z pozice ãlena RPK Charolais zhodnotil ãerstvû zpracovanou anal˘zu prvních turnusÛ let 2021 a 2022. Tûchto anal˘z pro nás Svaz zpracoval na na‰e zadání jiÏ mnoho a my jsme se s Vámi, chovateli, dûlili o jejich v˘sledky a zároveÀ jsme se snaÏili je promítnout do nastavování budoucích cílÛ. Na‰e chovy mají dva základní rozmûry – chovatelsk˘ a ekonomick˘. Chovatelství je to, co nás baví a ekonomika zase to, co nás Ïiví. Já bych teì rád z pozice ekonoma dal do ‰ir‰í souvislosti oba tyto pfiedpoklady s tím, co nám ze zmínûné anal˘zy vyplynulo.

V‰ichni z nás se momentálnû nacházíme ve sloÏitém období a fiada z nás ãeká, jak se budou vyvíjet ceny na trhu s dobytkem. Ty budou jako vÏdy ovlivnûné mnoha faktory. Jaké trhy budou pro na‰e chovatele otevfiené, jaké budou ceny vstupních komodit a krmiv, jaká bude cena pultového masa pro koncového zákazníka atd. V˘voj cen vstupních komodit uÏ víceménû známe a kaÏd˘, kdo je sle-

duje, ví, Ïe není v˘jimkou nárÛst cen v fiádu stovek procent. Nejv˘raznûji se to projevilo v chemickém prÛmyslu – u hnojiv je nárÛst i 300%! Zdaleka ne kaÏd˘ má jak Ïivoãi‰nou tak i rostlinnou v˘robu, ale v koneãném dÛsledku to ovlivní nás v‰echny, protoÏe krmiva produkovaná z rostlinné v˘roby tímto nárÛstem budou ovlivnûna a dojde nebo uÏ do‰lo k v˘raznému zdraÏení. Stejn˘ efekt má nárÛst cen pohonn˘ch hmot. Doufat, Ïe i v˘kupní ceny zástavového skotu budou rÛst proporãnû k tûmto ãíslÛm, by zfiejmû bylo naivní a rozhodnû se tak zatím nedûje. Pokud se razantnû nezv˘‰í maloobchodní ceny masa, nebudou ani v˘krmy schopné nabídnout v˘raznû vy‰‰í v˘kupní cenu. Nehledû na to, Ïe i jim náklady v˘krmu vzrostly na základû v˘‰e uveden˘ch skuteãností. âili jsme v situaci, kdy ceny vstupÛ skokovû rostou a ceny v˘stupÛ spí‰e stagnují. Pro nás chovatele to znamená jediné – niωí zisky. Nesmíme zapomenout ani na to, Ïe v dÛsledku zdraÏení energií poklesne kupní síla koncového zákazníka a tudíÏ se dá oãekávat, Ïe klesne i poptávka po pultovém hovûzím mase. To se paralelnû vztahuje i na celou gastronomii.

Stejnû jako my tedy budou i ostatní ãlánky produkãního fietûzce hledat zpÛsoby,

jak produkci zefektivnit a nespadnout do hlubok˘ch ztrát. Pfiedpokládám, Ïe díky tomu je‰tû zesílí trend, jehoÏ jsme svûdky uÏ nûkolik sezón – pfiekupníci a od bûratelé budou vyhledávat plemena, u nichÏ je v˘tûÏnost ve vztahu k produkãním nákladÛm co nejvy‰‰í. A nejde jen o to, zda bude cena zástavového skotu taková nebo onaká, ale o to, zda budou zvífiata vÛbec prodejná.

Preference plemen charolais a li mousine je tedy nasnadû a ãím lep‰í ãísla daná plemena budou vykazovat, tím lep‰í je ‰ance odbytu a udrÏení pfiízniv˘ch cen. Proto je dÛleÏité, abychom dále pokraãovali v zapoãaté práci a po souvali kvalitu smûrem nahoru.

Nejde jen o to, aby kaÏdé narozené zvífie aspirovalo na titul ‰ampiona, dÛleÏité je to, aby populace jako celek vykazovala zdrav˘ nárÛst ukazatelÛ a plemenn˘ch hodnot. V poslední dobû je ãasto skloÀován fenomén dvojího osvalení. Nicménû bych varoval pfied tím, abychom se upnuli na jeden faktor a pozapomnûli a rezignovali na v‰e ostatní. V koneãném dÛsledku by to mohlo mít úplnû opaãn˘ efekt. Tím v Ïádném pfiípadû nechci moÏn˘ pfiínos genu F94L podceÀovat, ale stejnû jako v ekonomice, i zde platí pravidlo diverzifikace rizik. Je to mnohokrát provûfiené pravidlo vztahující se k investování do finanãních instrumentÛ a jeho úãelem je minimalizace rizika ztrát. My zde sice neinvestujeme do finanãních

aktiv, ale do genetického fondu na‰ich stád. Princip a v˘sledek je stejn˘. KaÏd˘ máme moÏnost se rozhodnout, zda k tomu budeme pfiistupovat jako spekulanti na burze s vidinou vysokého zisku pfii vysokém riziku nebo zda bude na‰ím cílem dlouhodob˘ a stabilní rÛst.

Zde bych rád vyzdvihl poslední anal˘zu, kterou nám vypracovala paní Ing. Birova‰ a která se dá pouÏít jako reference pro na‰i bu doucí práci. Jsou z ní patrné dvû zásadní vûci. Abychom mohli vyhodnocovat v˘sledky, je tfieba mít co nejvût‰í objem dat. Díky tomu budou v˘stupy spolehlivûj‰í a pfiínosnûj‰í pro dal‰í práci. A zde bych rád vyzdvihl to, Ïe se v˘raznû zv˘‰ily poãty váÏen˘ch zvífiat a je vidût, Ïe chovatelé chápou dÛleÏitost váÏení a to, Ïe pokud nebudeme mít tvrdá data, tûÏko mÛÏeme dûlat spolehlivá vyhod-

nocení nebo stanovovat nûjaké cíle. âili zde ti chovatelé, co svûdomitû váÏí, zaslouÏí pochvalu, aãkoli to samozfiejmû dûláme hlavnû sami pro sebe. Druh˘m aspektem, kter˘ si zaslouÏí pozornost, je to, Ïe do‰lo k nárÛstu PH a tudíÏ i kvality populace. Jsou to moÏná pro mnohé údaje nezáÏivné, ale jejich vypovídací schopnost je neoddiskutovatelná. Nenechme se tedy odradit men‰í srozumitelností a spoleãnû pracujme na tom, aby se z nich staly ãísla, se kter˘mi umíme a chceme pracovat. I pfies nedÛvûru a negativní kampaÀ se ukázalo, Ïe pokud jsou zvífiata kvalitní sami o sobû, nejsou PH jejich nepfiítelem, pouze potvrzují jejich kvalitu. Naopak u tûch nûkolika málo jedincÛ, ktefií plnili vlastní uÏitkovost, ale na základû PH byli diskvalifikováni, se jednalo o je dince podprÛmûrné v rámci sv˘ch chovÛ.

Je pouze a jen na chovatelské komunitû, jak˘m smûrem se bude to které plemeno ubírat, a rozdílné pfiístupy jsou jiÏ teì jasnû vidût. Na jedné stranû je zde nûco, co bych oznaãil za liberalizaci, aãkoli anarchie by nejspí‰ bylo trefnûj‰í. Îádná pravidla, Ïádné omezení, kaÏd˘, aÈ si dûlá, co chce. Osobnû se domnívám, Ïe to rozhodnû není cesta, která by zv˘‰ila kvalitu a tím pádem i konkurenceschopnost jakéhokoli plemene. Aãkoli se debaty o chovatelsk˘ch cílech ãasto omezují na odchov plemenn˘ch b˘kÛ, coÏ je obrovská ‰koda, právû na tomto tématu je jasnû vidût v‰e, co zde bylo v˘‰e zanalyzováno. Ceny plemenn˘ch b˘kÛ se dlouhodobû drÏí na stejné úrovni, zatímco cena od chovu momentálnû v˘raznû stoupá. ZároveÀ je díky nastavení podmínek odchovu poptávka a nabídka víceménû v rovnováze. Pokud probûhne liberalizace a do jde tím pádem k pfievisu nabídky odchovan˘ch b˘kÛ nad poptávkou, dojde logicky ke sníÏení jejich trÏní ceny. Jin˘mi slovy náklady stoupnou, v˘nosy naopak klesnou a cel˘ odchov tak mÛÏe skonãit finanãní ztrátou. Vûfiím, Ïe to skuteãnû není cílem nikoho z nás. Ekonomika zná samozfiejmû mechanismy, které nastolí zpût trÏní rovnováhu, ale zpÛsobené ‰kody jiÏ nikdo zpûtnû nevykompenzuje.

TakÏe buìme zodpovûdní, ne nechme se zlákat „jednoduch˘mi fie‰eními“ a hlavnû pracujme spoleãnû. Jen to je cesta, jak uspût v dne‰ní sloÏité dobû. âím lep‰ích a stabilnûj‰ích v˘sledkÛ spoleãnû dosáhneme, tím populárnûj‰ím se plemeno charolais mÛÏe stát, a to je to, z ãeho budeme mít pfiínos my v‰ichni. I v zahraniãí se na‰e chovy díky dlouhodobé práci tû‰í dobrému jménu a úspûchy na v˘stavách dokonce i ve Francii, odkud na‰e plemeno pochází, jsou toho jasn˘m dÛkazem. Jsou to pevné základy, na kter˘ch se dá dál stavût a jejich bofiení by bylo jen a pouze krokem zpût.

Zpracováno v rámci projektu NAZV QK 1910059.

Náv‰tûva francouzsk˘ch chovatelÛ plemene aubrac Náv‰tûva francouzsk˘ch chovatelÛ plemene aubrac na farmách v âechách na farmách v âechách

Petr Bernard, pfiedseda Rady plemenné knihy aubrac

V druhé polovinû ãervence do âeské republiky zavítali pfiední francouz‰tí chovatelé plemene aubrac, ktefií za asistence Petra Bernarda nav‰tívili tfii v˘znamné ãeské chovy, aby zde nejenom zhodnotili, kam se ãesk˘ chov aubraca posouvá, ale rovnûÏ sdíleli své chovatelské zku‰enosti a poznatky.

Pfiedstavení náv‰tûvy: Francis Nolorgues, Guillaume Nolorgues – SARL NOLORGUES

Rodina Nolorgues chová plemeno aubrac ve Francii jiÏ nûkolik století. Patfií mezi nejstar‰í a nejuznávanûj‰í chovy, které se podílejí na v˘voji a moderním pojetí plemene aubrac. Francis Nolor gues je pfiední chovatel a ‰lechtitel plemene, kter˘ exportuje svá zvífiata do celého svûta. Je uznávan˘ a licencovan˘ rozhodãí na svûtové v˘stavní scénû a spolu se svojí rodinou patfií k základním pilífiÛm chovu, ‰lechtûní a propagace plemene aubrac ve Francii. Jeho syn Guillame Nolorgues je pokraãovatel rodinné tradice a mimo jiné mlad˘ chovatel ‰piãkové úrovnû, kter˘ si získává uznání a vûhlas díky svému nad‰ení pro plemeno a profesionální organizací v˘stav a aukcí plemenn˘ch zvífiat.

Seznámení s rodinou Nolorgues probûhlo v loÀském roce na Sommet De L’Elevage 2021. LoÀ sk˘ roãník nejvût‰í evropské zemûdûlské v˘stavy zamûfiené na hospodáfiská zvífiata byl ve znamení plemene aubrac. I pfies komplikace s pravidly a nafiízeními související s Covid19, se pfiedseda plemenné rady aubrac Petr Bernard vypravil do Francie, aby naãerpal poznatky o chovu, smûru ‰lechtûní v zemi pÛvodu a v neposlední fiadû získal kontakty na chovatele plemene pro dal‰í spolupráci v âR.

Tristní stav nepfiíbuzn˘ch plemenn˘ch zvífiat v âeské republice

nahrával k nákupu vysoce kvalitních zástupcÛ plemenn˘ch je dincÛ pfiedvybran˘ch francouzsk˘mi bonitéry na dvou aukcích, které byly souãástí Sommet De L’Elevage. Nakonec se podafiilo vydraÏit a nakoupit nûkolik desítek zvífiat pro chovatele a inseminaãní stanici v âR. Tento mimofiádn˘ poãin zaregistrovaly v‰ech ny hlavní chovatelské organizace aubrac i francouzská media, která o tom informovala.

Tímto okamÏikem zapoãala úzká a pfiátelská spolupráce mezi Petrem Bernardem a Guillaume Nololrgues, která vyústila náv‰tûvou na plemenn˘ch chovech aubrac v âeské republice.

Náv‰tûva farem v âR

Organizací náv‰tûvy po diskusi a dohodû na roz‰ífiené plemenné radû aubrac povûfiili chovatelé Petra Bernarda. Ten zajistil ubytování, dopravu, pfiekladatelku a v neposlední fiadû program a ãasov˘ harmonogram náv‰tûvy.

Po dopoledním pfiíletu francouzské náv‰tûvy ve stfiedu 20. 7. do Prahy, se chovatelé pfiesunuli na první farmu, které je spjatá s chovem plemene aubrac v âes ké republice jako Ïádná jiná. Farmy Pojedy, jako první chov plemenn˘ch aubracÛ v âR, jsou

❒ Francouzští chovatelé na návštěvě v Pojedech (foto: Petr Bernard)

❒ Chov společnosti Agricoltori Tachov (foto: Jaroslav Vogeltanz)

rodinû Nolorgues dobfie známy, neboÈ se spoleãnû podíleli na prvním importu plemene aubrac do âR ve spolupráci s Jifiím Peter síkem, kter˘ byl i první a v˘razn˘ popularizátor tohoto plemene. Po prohlídce farmy do‰lo na hodnocení zvífiat ve v‰ech chovatelsk˘ch kategoriích. Nutné je zmínit, Ïe pfiedvedeni byli i mladí plemenní b˘ci, kter˘m byl krátce pfied náv‰tûvou udûlen státní registr. U nich do‰lo k velice podobnému hodnocení zvífiat, které dostali od pracovníkÛ âMSCHS, coÏ podtrhuje vysokou odbornost svazov˘ch pracovníkÛ a kvalitní orientaci v trendu ‰lechtûní plemene aubrac. Následovala spoleãná veãefie, kde se probírala jak obecná, tak odborná témata spojená se zemûdûlstvím a chovem hospodáfisk˘ch zvífiat v obou evropsk˘ch zemích.

Dal‰ím den byl cel˘ ve znamení farem a pastevních areálÛ Agricoltori Tachov a.s., kde chov plemene aubrac ãítá 400 kusÛ zvífiat, coÏ dûlá z této spoleãnosti nejvût‰í chov tohoto plemene v âR. Krásné scenerie a prostfiedí âeského lesa, nápadnû pfiipomíná domovinu náv‰tûvníkÛ. Spoleãnû s fieditelem Agricoltori Tachov a.s., Petrem Bernardem se pos tupnû francouzská náv‰tûva zorientovala v rozsahu chovu a systému ‰lechtitelské práce. Poté pfii‰lo na fiadu zhodnocení

potomstva a detailní studium pÛvodÛ zvífiat, a to jak za pomocí webov˘ch nástrojÛ âSCHMS, tak v rozhraní, které má k dispozici francouzská organizace UPRA. Do‰lo k vytipování progresivních a uãebnicov˘ch zástupcÛ plemene i popisu negativních a neÏádoucích prvkÛ lineáru. Na konci dlouhého a horkého dne byla pfiedstavena kolekce 70 kusÛ dvoulet˘ch jalovic, kterou oba francouz‰tí chovatelé oznaãují jako excelentní a naprosto homogenní populaci, která je odchována v âechách. Pfii spoleãné veãefii byly posléze vybrány fotografie, které jsou prezentovány na facebookové stránce pod názvem Czech Aubrac Club. Tyto fotografie budou následnû pou-

Ïity jako propagaãní materiál plemene aubrac ve Francii. Francis Nolorgues byl rovnûÏ poÏádán o úãast na národním ‰ampionátu plemene aubrac v roli soudce, kterou bez zaváhání pfiijal a nabídkou byl velice potû‰en.

Poslední den se náv‰tûva pfiesunula zpût do centrální ãásti âeské republiky. Hostitelem byl DvÛr TouÏetín, resp. Miloslav Luká‰, kter˘ se sice v chovu plemene aubrac pohybuje krátce, ale o to s vût‰ím nad‰ením a intenzitou. I zde byl pfiedstaven ‰lechtitelsk˘ program zaloÏen˘ na odchovu ‰iroké ‰kály nepfiíbuzn˘ch rodin plemene aubrac, ale i projekt „Îivá krajina“, kter˘ pfies pastevní ãinnost vrací do ãistû agrotechnické krajiny a pÛdy Ïivot. Kvalita plemenn˘ch zvífiat na farmû v TouÏetínû je nezpochybnitelná a pÛvodní francouz‰tí chovatelé dostávají okamÏitou zpûtnou vazbu pfies mobilní a so ciální sítû. Následovala prohlídka historického zázemí farmy, které patfií mezi barokní skvosty âeské republiky a seznámení s vizí a rozvojem areálu smûrem k chovu a prezentaci plemenn˘ch zvífiat. Po spoleãném obûdû, diskuzi a v˘mûnû dárkÛ se náv‰tûva pfiesunula do Prahy na leti‰tû.

Závûrem se slu‰í podûkovat v‰em zainteresovan˘m chova telÛm a farmám za souãinnost a podporu pfii organizaci velice povedené náv‰tûvy. Díky v‰em.

❒ Aubracká skupina krav s telaty na chovu pana Miloslava Lukáše (foto: Jaroslav Vogeltanz)

❒ Francouzští chovatelé spolu s českými kolegy na návštěvě v Pojedech (foto: Petr Bernard)

PDF karta – v˘znamné usnadnûní pfii prodeji

PDF karta – v˘znamné usnadnûní pfii prodeji

Kamil Malát, âSCHMS

Chcete zájemcÛm o koupi va ‰ich zvífiat na jedno kliknutí pfiedat ve‰keré potfiebné informace o nabízen˘ch kusech? Potfie bujete pfii dÛleÏitém ‰lechtitelském rozhodování mít v‰echny relevantní informace z rodokmenu pûknû na jednom místû a pfiehlednû? Nebo byste rádi mûli vyti‰tûn˘ detailní pfiehled zvífiete s tfiígeneraãním pÛvodem? Pak jistû oceníte moÏnost vygenerovat si PDF kartu zvífiete, která je doslova „nabu‰ená” v‰emi dostupn˘mi informacemi o daném jedinci, ale i jeho rodiãích a prarodiãích. To v‰e na pár kliknutí zvládnete ve webové sluÏbû webKUMP. A to není zdaleka v‰e. Tuto novinku jsme sice pfiedstavili uÏ na jafie leto‰ní roku, ale s podzimními prodeji zvífiat bude její vyuÏití o to vût‰í.

Je libo jednu kartu ãi cel˘ katalog?

Pfied necel˘m rokem jsme aplikaci webKUMP roz‰ífiili o sledování vemen a souvisejících znakÛ, nyní pfiiná‰íme dal‰í neménû uÏiteãnou novinku, která chovatelÛm v˘raznû usnadní pfiípravu podkladÛ pfii prodeji zvífiat – aÈ uÏ jalovic, které jsou neprodávanûj‰í kategorií, ale samozfiejmû i krav a b˘kÛ. WebKUMP od jara umoÏÀuje u v‰ech evidovan˘ch zvífiat vytvofiení PDF karty, kterou si následnû buì mÛÏete uloÏit do poãítaãe ãi vytisknout a vyuÏít tfieba jako nabídkov˘ list pro potencionální zájem ce o koupi.

Pokud chcete na bídnout k prodeji více zvífiat najednou, nemusíte procházet kaÏdé zvífie zvlá‰È, ale jednoduch˘m pfiidáváním zvífiat do PDF exportu, kter˘ funguje na principu nákupního ko‰íku, si snadno sestavíte cel˘

katalog, kter˘ pak jedin˘m kliknutím mÛÏete uloÏit a sdílet s va‰imi obchodními partnery. V‰e je snadné a velice intuitivní a bez problémÛ to zvládnou i poãítaãovû ménû zdatní uÏivatelé.

Informacemi „nabu‰ená” karta Kombinací dat z kontroly uÏitkovosti s údaji z plemenné knihy jsme docílili toho, Ïe na jedné stránce formátu A4 získáte maximální mnoÏství údajÛ, které nikde jinde v tak obsáhlé podobû nenajdete. Na PDF kartû tak jsou nejenom základní identifikaãní údaje zvífiete jako je jméno, datum narození, plemeno, pohlaví, ale také kompletní plemenné hodnoty, uÏitkovost (hmotnosti), li neární hodnocení zevnûj‰ku a také v‰echny sledované genetické QTL znaky jako je myostanin (dvojí osvalení), bezrohost ãi ataxie u plemene charolais. TytéÏ informace najdete i u rodiãÛ, u prarodiãÛ a praprarodiãÛ se z dÛvodu omezeného místa mnoÏství publikovan˘ch údajÛ pochopitelnû sniÏuje.

Vûfiíme, Ïe tento nov˘ nástroj shledáte uÏiteãn˘m a Ïe se pro vás stane vítan˘m pomocníkem pfii obchodování ãi pokroãilém ‰lechtitelském plánování.

Co sluÏba webKUMP umí a jak se do ní pfiihlásit Pfiipomeneme, Ïe ve sluÏbû webKUMP najdou v‰ichni její uÏi

Stránka pfied hromadn˘m importem zvífiat: Pfiehled zvífiat pfiipraven˘ k hromadnému vygenerování pdf katalogu:

vatelé zapojení do terénního v˘ko nu KUMP kompletní údaje spojené s touto ãinností a to vãetnû his torie. Pokud webKUMP je‰tû ne máte, ale nové funkce byste rádi vyuÏili, na stránce kump.cschms.cz se dozvíte, jak pfiístupové údaje získat. V zásadû staãí vyplnit smlouvu, zaslat ji emailem na adresu info@cschms.cz a my vám obratem emailem za‰leme pfiístupové údaje.

K získání lep‰ího pfiehledu o tom, co webKUMP umí, máte moÏnost se podívat do plnû funkãní demoverze. Na skuteãn˘ch datech si mÛÏete ovûfiit v‰echny funkce, které aplikace webKUMP nabízí a teprve potom se rozhodnout, zda je tato sluÏba pro vás zajímavá a zda máte zájem si ji objednat. Nemusíte tak kupovat „zajíce v pytli”! Staãí ve va‰em webovém prohlíÏeãi pfiejít na adresu kump.cschms.cz a jako uÏivatelské jméno a heslo v obou pfiípadech zadat „demo”.

Dejme masu pfiidanou hodnotu – díl druh˘ Dejme masu pfiidanou hodnotu – díl druh˘

V minulém ãísle Zpravodaje jsem psal o mokrém zrání hovûzího masa a slíbil jsem pokraãování. Tedy pár fiádek o nejvy‰‰í úrovni zrání hovûzího masa – suché zrání.

Suché zrání znali na‰i pfiedci velmi dobfie, ale na úrovni své do by. Moji pfiedci skladovali hovûzí ãtvrtû ve skále vysekaném sklepû, kter˘ je‰tû ledovali, aby udrÏeli pfiijatelnou teplotu. Dobou skladování dokonale zráli hovûzí maso, aniÏ by tu‰ili, co vlastnû ãiní. Maso pochopitelnû na povrchu vytváfielo krustu, kterou bylo nutné odstranit. To pfiiná‰elo pomûrnû velké ztráty. Nehledû na pravdûpodobnost bakteriální kontaminace. âas a rozvoj technologií pfiinesl mnohé zmûny k lep‰ím v˘sledkÛm, bezproblémové hygienû, minimálním ztrátám, úspofie ãasu.

Souãasná doba umoÏÀuje nûkolik moÏností a forem zrání masa.

Jedna z forem je zrání v chladícím boxu pfiímo ve ãtvrtích nebo ‰álech masa. Tato forma je pomûr nû nároãná na ãas – ãtvrÈ potfiebuje minimálnû cca 32 dnÛ. I tady vzniká pomûrnû velká krusta, kterou je nutné odstranit. A tím cena finálního produktu vzrÛstá. Dal‰í formou je zrání ve zracích a su‰ících skfiíních. Ty mají rÛznou úroveÀ kvality a technologick˘ch schopností. Pokud byste se rozhodovali o nákupu zrací a su‰ící skfiínû, pouãte se o procesu zrání a hledejte a porovnávejte. Skuteãnû kvalitní Zrací skfiíÀ disponuje fiízenou teplotou, fiízenou relativní vlhkostí, proudûním a v˘mûnou vzduchu a fiízen˘m ãasem pro jednot-

livé fáze zrání. Z kvalitní zrací a su ‰ící skfiínû získává zákazník kvalitnû vyzrálé maso za 11 aÏ 14 dnÛ pfii dodrÏení základních postupÛ. Upravenou ãtvrÈ zaãneme ‰álovat aÏ po dokonãení rigoru mortis. Teprve poté vkládáme do zrací skfiínû. Kolem masa musí volnû procházet vzduch – nesmí se jednotlivé ‰ály dot˘kat. U jednoho v˘robce skfiíní jsem vidûl tlaãítko pH. Obchodník mi nebyl schopen vysvûtlit proã tam je a k ãemu slouÏí. Podle mého názoru je na „nic”. Hodnotu pH je úãelné sledovat do 72 hodin po poráÏce zvífiete. Poté se jiÏ nemûní a nemá smysl ho sledovat. Pardon – mûní se, ale za pfiedpokladu, Ïe v mase zaãnou probíhat chorobné zmûny (hnití). VloÏené maso je nutno kontrolovat vizuálnû a ãichovû. DÛvodem je moÏná bakteriální kontaminace masa, aÈ jiÏ na jatkách nebo pfii na‰í práci pfii nedodrÏení pfiísn˘ch hygienick˘ch postupech. Maso po stupnû tmavne a pfiíjemnû voní. Vedle zrání masa v ní je moÏné su‰it maso (basturma, ãipsy, vepfiové pr‰uty a jiné) a zcela legálnû vyrábût fermentované uzeniny.

Ve skfiíni je moÏné vyzrát maso z jakékoliv plemene skotu. Z masného skotu osobnû dávám pfiednost jalovici po 18 mûsíci vûku. Mlad˘ b˘k je zdroj dobrého masa, ale opût ve vûku od 18 mûsícÛ. BohuÏel se setkávám na farmách s poráÏkou zvífiat ve vûku i 15 mûsícÛ. To povaÏuji za neúctu ke zvífieti a vlastní nelehké práci farmáfie. Takto mladé maso není hormonálnû dokonãeno a jednoznaãnû se to projeví na chuti a kvalitû. Na chuÈ a kvalitu má vliv i roãní doba poráÏky a jak a kde zvífie pfied poráÏkou Ïilo. Je zásadní rozdíl, pokud poráÏím zvífie na podzim po skonãení volné pastvy a koncem zimy, kdy v˘krm zvífiete je v˘raznû jin˘. Asi není tfieba zdÛrazÀovat, Ïe rÛzná plemena mají rÛznou v˘tûÏnost masa.

Je tfieba také zdÛraznit, Ïe zrání hovûzího masa není jen na steaky, ale na v‰echny partie. Dobfie vyzrálé maso zkracuje zákazníkovi ãas stráven˘ u plotny. BûÏnû naku-

povaná kliÏka na gulበjako tzv. ãerstvé maso (velmi ãasto 48 aÏ 96 hodin od poráÏky) – ãas pfiípravy gulá‰e je cca 2,5 hodiny. Kvalitnû vyzrálá kliÏka pfiedstavuje cca 50 minut. Takov˘ benefit ocení kaÏdá kuchafika ãi kuchafi. A stejnû tak to je s kaÏdou kuchyÀskou pfiípravou pokrmÛ. Napfiíklad peãenû nebo ‰panûlsk˘ ptáãek z vyzrálého masa je nepomûfiitelné proti tzv. ãerstvého masa. Tady je tfieba upozornit, Ïe ‰ál masa urãen˘ ke zrání a jeho úprava je v˘raznû jiná neÏ kuchyÀská úprava.

·ál nesmí b˘t pofiezan˘ (je to va‰e ztráta) a mûlo by mít ponechané tukové krytí. Povrchov˘ tuk zabraÀuje ztrátám a pokud pfiesvûdãíte, Ïe zákazník mÛÏe tento tuk odstanit aÏ na talífii (tuk je nositelem chuti) zv˘‰íte tak klientovi kulinární poÏitek. Vím, v‰echno je dal‰í a dal‰í práce. Neustálé vysvûtlování i tûm nechápav˘m. Katastrofou je „dáma na vysok˘ch podpadcích”, která nakoupila ve farmáfiské prodejnû maso za 5000 Kã a kdyÏ ukládala poslední balíãek do ta‰ky vznesla dotaz „a jak se ten stejk vlastnû dûlá?” Opaãná zku‰enost z perfektní a dlouhodobé práce farmáfie je stav, kdy poráÏí jeden kus t˘dnû ve vlastních jatkách (men‰í ãást zpracuje na biouzeniny) a celou tuto produkci prodá ve svém faremním krámku. âást uzenáfiské produkce realizuje ve zrací skfiíni.

Suché zrání masa není módní v˘stfielek, ale pov˘‰ení kvality masa a zv˘‰ení chuÈov˘ch vjemÛ.

Karel Svoboda

svoboda@gastronox.cz www.gastronox.cz

Genomická selekce jiÏ klepe na dvefie Genomická selekce jiÏ klepe na dvefie

Ing. Alena Birova‰, PhD. âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu

Rutinní ovûfiování pÛvodu metodou SNP je pro chovatele dostupné od podzimu roku 2018. Tímto datem zaãal také sbûr údajÛ nutn˘ch pro stanovení genomick˘m plemenn˘ch hodnot (GEPH). Co se tedy za témûfi 4 roky událo a na co se mÛÏete v dohledné dobû tû‰it a proã je vÛbec na genomickou selekci kladen dÛraz?

Proã genomické PH

Základním rozdílem mezi klasick˘mi plemenn˘mi hodnotami a genomick˘mi plemenn˘mi hodnotami je jen jeden. Pfii stanovení pfiíbuzensk˘ch vztahÛ se nespoléháme pouze na to, jak by pravdûpodobnû mûlo zvífie b˘t s druh˘m pfiíbuzné, ale upravujeme tento vztah o skuteãná data pfiímo z genomu jednotliv˘ch zvífiat. Jinak fieãeno dûd a vnuk by mûli mít 25 % shodn˘ch genÛ – tak to poãítáme u klasick˘ch PH a statisticky to v populaci sedí. JenÏe ve skuteãnosti díky tomu, Ïe v pohlavních buÀkách je pouze 1 chromozom z páru, tak to ve skuteãnosti nemusí b˘t vÛbec pravda a u konkrétních jedincÛ mÛÏe b˘t shoda 0–50 %. Proto se nezfiídka stane, Ïe kombinace rodiãÛ nepfiinese k˘Ïen˘ efekt. O to je genomická plemenná hodnota pfiesnûj‰í, a právû vy‰‰í spolehlivost je nejvût‰ím benefitem pro jednotlivé chovatele.

Obrovsk˘ benefit je v GEPH také pro importovaná zvífiata, kdy se zvedá spolehlivost pfiedpovûdi jejich GEPH na základû podobnosti SNP. Je tfieba ale zdÛraznit, Ïe k nárÛstu spolehlivosti do chází pfiedev‰ím u vlastností nízce dûdiv˘ch (plodnost, snadnost telení). V neposlední fiadû se z genomiky stal ukazatel chovatelské vyspûlosti jednotliv˘ch zemí.

Aktuální situace v âR Nyní je genotypováno více neÏ 23 tisíc zvífiat v‰ech 25 plemen. Vzhledem k povinnosti ovûfiování pÛvodu pfied zafiazením b˘ka do testu vlastní uÏitkovosti, a dodání SNP profilu pfii dovozu inseminaãních dávek ãi importu b˘ka, je otestována cela samãí populace. Dále pak jsou

otestovány jejich matky (pokud nemají stanoven˘ profil na mikrosatelitech). Velkou skupinou testovan˘ch zvífiat jsou zvífiata urãená na export. Zde je situace trochu paradoxní, ale pfii bliωím posouzení pro na‰e chovatele stále v˘hodná. Tato zvífiata sice jiÏ nezasáhnou do ‰lechtûní v na‰í populaci, ale jsou z drtivé vût‰iny prodávána nejdfiíve aÏ po zváÏení odstavové hmotnosti a provedení lineárního popisu. Jejich uÏitkovost a genetick˘ profil tedy budou zvy‰ovat spolehlivost pfiedpovûdi GEPH pro rodiãe, sourozence a dal‰í pfiíbuzné jedince.

Dále jiÏ na zaãátku testování byla urãena zvífiata s vysokou prioritou testování. Jednalo se o zvífiata star‰í s vysokou genetickou propojeností v rámci na‰í populace – pfiedev‰ím plemenní b˘ci, matky b˘kÛ. Více neÏ dva roky byli chovatelé motivováni (i finanãnû) k tomu, aby svá zvífiata znovu otestovali novou metodou. Právû tato zvífiata v praxi pak tvofií propojující síÈ, která zaruãí to, Ïe se celá populace dokáÏe propojit. Zde patfií podûkovat je‰tû jednou v‰em chovatelÛm, ktefií si na‰li ãas

a vzorky sv˘ch zvífiat zaslali. Právû dostateãn˘ poãet tûchto zvífiat je klíãov˘ k co nejvût‰ímu benefitu této metody. S potû‰ením také mÛÏeme konstatovat, Ïe se nám z externích zdrojÛ podafiilo zajistit finance na nákup desítek inseminaãních dávek ãesk˘ch, ale zejména zahraniãních b˘kÛ, za nûÏ jsme ID nakoupili a natestovali. I tito b˘ci po mohou propojit populaci. Vel k˘m pfiínosem je také to, Ïe nûktefií chovatelé rutinnû testují i ja lovice, které zÛstávají na chovu.

Budoucnost v˘poãtu GEPH V leto‰ním roce zaãaly pfiípravy na praktické stanovení geno mick˘ch plemenn˘ch hodnot. V první fázi se jednalo pfiedev‰ím o naãtení jednotliv˘ch SNP profilÛ, kontrola údajÛ a pfievod laboratorního formátu na formát vhodn˘ k v˘poãtu dle jednotliv˘ch ãipÛ. Na zku‰ebním souboru zvífiat plemene limousine, které bylo vybráno kvÛli nejvût‰ímu procentu znovu natestovan˘ch zvífiat, byly tyto mechanizmy otestovány a nyní probíhá úprava pfiíbuznosti ze statistické na genomickou. To lze samozfiejmû pouze u zvífiat se znám˘m genotypem. U ostatních zvífiat zÛstává pfiíbuznost klasická. Takto upravenou pfií buznost lze vyuÏít u v‰ech plemenn˘ch hodnot. Pro to, abychom prak ticky vidûli ty to vlivy vzájemnû pÛsobí, byly jako testovací znaky vy brány vlastnosti plodnosti, na které se poslední 2 roky velmi intenzivnû pracuje. ZároveÀ se jedná o relativnû mal˘ soubor (uÏitkovost mají pouze otelené krávy) s jednoduchou modelovou rovnicí. Zde by mûly b˘t testovací GEPH známy do konce tohoto ro ku. Bû hem pfií‰tího roku oãekáváme

pfiechod na rutinní pfiedpovûì GEPH pro plodnost a zároveÀ pfiípravu testovacích souborÛ pro chovatele atraktivnûj‰í vlastnosti jako je rÛst.

Kontrola uÏitkovosti i nadále nezbytná

Genomická plemenná hodnota mÛÏe b˘t spoãítána pouze pro vlastnosti, které sledujeme a u kter˘ch probíhá genetické hodnocení. Je to pouze nadstavba na klasic ké plemenné hodnoty, a proto je tfieba i nadále za cho vat váÏení, mûfiení

a hodnocení zvífiat. Benefit u masného skotu, kdy u vlastností rÛstu je spolehlivost více neÏ 50 %, pokud má zvífie známou porodní hmotnost a je 2x zváÏeno, bude jen niωí. Oãekáváme ho pfiedev‰ím u maternálních efektÛ, obtíÏnosti porodu a plodnosti jako takové. Díky zapojení do mezinárodní testace Interbeef víme, Ïe se svûtem drÏíme krok a mno ho zemí je teprve ve fázi sbû ru dat ãi pfiedûlávání systému na jednokrokovou metodu.

V˘hodou domácího ge nomického vyhodnocení zÛstává pfiesné nastavení chovatelsk˘ch podmínek – aÈ jde o podnebí, sezónnost telení, zpÛsob odbytu zvífiat a jejich moÏné zmûny v ãase. Také se do hodnocení promítají chovatelské cíle jednotliv˘ch plemen a ekonomická rentabilita chovatelÛ. Genetická selekce (s genomickou nadstavbou) pfiedstavuje v˘born˘ chovatelsk˘ nástroj pro zlep‰ení úrovnû nejen populace, ale i chovu samotného. Jako kaÏd˘ nástroj, je úãinná pou ze tehdy, pokud bude i nadále vyuÏívána.

Zpracováno v rámci projektu NAZV QK 1910059.

Lubo‰ Vostr˘1,2, Jan Calta1, ZdeÀka Veselá2 1âeská zemûdûlská univerzita v Praze

2V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby ·lechtûní hospodáfisk˘ch zvífiat pfiedstavuje systematickou ãinnost, jejímÏ cílem je zvy‰ování produkce, kvality a odolnosti zvífiat. Efektivitu ‰lechtûní zaji‰Èuje sdruÏování ‰lechtitelsk˘ch aktivit do ‰lechtitelsk˘ch programÛ. Cílem ‰lechtitelsk˘ch programÛ je genetick˘ zisk, kter˘ se projevuje jiÏ po prvním cyklu ‰lechtitelského programu. V˘‰i genetického zisku ovlivÀují následující faktory: intenzita selekce, genetická promûnlivost v populaci a pfiesnost plemenné hodnoty.

Intenzitu selekce podmiÀuje genetické zaloÏení vybran˘ch rodiãovsk˘ch párÛ. Skuteãné genetické zaloÏení jedince je ale zatím nezjistitelné, a tak ‰lechtûní pracuje s plemennou hodnotou (PH), která je pouze pfiedpovûdí genetického zaloÏení jedince. Vztah mezi skuteãn˘m genetick˘m zaloÏením a plemennou hodnotou popisuje tzv. pfiesnost pfiedpovûdi genetického zaloÏení jedince neboli koeficient korelace (r). Druhá mocnina pfiesnosti je oznaãována jako spolehlivost plemenné hodnoty (r2) nebo téÏ jako opakovatelnost plemenné hodnoty. Ta tedy nab˘vá hodnot od 0 do 1. Pfii hodnotû 0 se pfiedpovûì plemenné hodnoty stává zcela náhodnou, tudíÏ selekce jedincÛ na jejím základû zpravidla má nízk˘ efekt. Naopak pfii mezní hodnotû 1 je pfiedpovûì plemenné hodnoty maximálnû spolehlivá a selekce velmi úãinná.

Plemenná hodnota a spolehlivost jsou závislé údaje, jelikoÏ spolehlivost vstupuje do v˘poãtu plemenné hodnoty. To je patrné ze vzorce: PH = r2 x D, kde PH znaãí pfiedpovûzenou plemennou hodnotu, r2 spolehlivost pfiedpovûdi a D odchylku jedince od prÛmûru vrstevníkÛ. V praxi platí, Ïe ‰piãková plemenná hodnota znamená i vysokou spolehlivost,

jin˘mi slovy Ïe odchylka nedokáÏe hodnotu spolehlivosti zcela pfiebít. Proto plemenné hodnoty s niωí spolehlivostí jsou nahlouãené kolem prÛmûru (kolem nuly u PH, kolem 100 u RPH), zatímco plemenné hodnoty s vysokou spolehlivostí mohou dosáhnout extrémních hodnot.

Z v˘‰e uvedeného vzorce také vypl˘vá, Ïe jedinci se shodnou PH nemusejí mít v dané vlastnosti shodné odchylky od sv˘ch vrstevníkÛ, a to právû vlivem rozdílné spolehlivosti. To mÛÏeme demonstrovat na následujícím pfiíkladu: plemeník 1 má PH = 10 kg pfii r2 = 0,3; plemeník 2 má rovnûÏ PH = 10 kg, ale pfii r2 = 0,6. Pfii úpravû v˘‰e uvedeného vztahu získáme D = PH / r2 a zjistíme, Ïe plemeník 1 má odchylku od prÛmûru vrstevníkÛ +33,3 kg a plemeník 2 má odchylku +16,6 kg. Plemeník 1 tedy vykazuje vy‰‰í hodnotu uÏitkovosti, nicménû pfii jeho zafiazení do plemenitby podstupujeme vy‰‰í riziko kvÛli niωí spolehlivosti. Proto je v tomto pfiípadû vhodné vyuÏít plemeníkÛ více.

Obrázky 1. aÏ 3. znázorÀují vliv spolehlivosti na správn˘ v˘bûr jedincÛ. Mûjme 1000 jedincÛ, kdy na ose X je uvedena pfiedpovûì plemenné hodnoty a na ose Y je uvedeno skuteãné genetické

zaloÏení jedincÛ. âerná linka pfiedstavuje hranici pro v˘bûr jedincÛ na základû plemenné hodnoty a ãervená linka hranici pro v˘bûr jedincÛ na základû skuteãného genetické zaloÏení. Na obrázku 1 je znázornûna spolehlivost s hodnotou 0,01 a zelené teãky pfiestavují jedince, ktefií se nacházejí ve skupinû nejlep‰ích jedincÛ jak podle plemenné hodnoty, tak podle skuteãného genetického zaloÏení. Ale protoÏe vybíráme jedince pouze na základû plemenné hodnoty, ve vybrané skupinû se nachází pouze 10 % jedincÛ, ktefií jsou geneticky nejlep‰í, pfiiãemÏ zbylí jedinci vykazují prÛmûrné, nebo dokonce aÏ záporné genetické zaloÏení (vyjádfieno odchylkou od prÛmûru). Na obrázku 2 je znázornûna situace pfii spolehlivosti s hodnotou 0,50 a zde by bylo správnû vybráno uÏ cca 30 % nejlep‰ích jedincÛ. Na obrázku 3 dosahuje spolehlivost hodnoty 0,80, tudíÏ by správnû bylo vybráno 70 % nejlep‰ích jedincÛ.

Ukazatel spolehlivosti pfiedpovûdi plemenné hodnoty se uplatÀuje hlavnû pro plánování testu a organizaci testovacího pfiipafiování. To znamená pro vytvofiení pfiedpokladÛ, aby budoucí plemenná hodnota byla co nejspolehlivûj‰í. Cílem testace je dosáh-

Spolehlivost plemenné hodnoty a ‰lechtitelská práce Spolehlivost plemenné hodnoty a ‰lechtitelská práce v chovech masného skotu v chovech masného skotu

Obrázek 1: Spolehlivost plemenné

hodnoty r2 = 0,01

Obrázek 2: Spolehlivost plemenné hodnoty r2 = 0,5

Obrázek 3: Spolehlivost plemenné hodnoty r2 = 0,8

den pfiíklad dvou typÛ SRO. V prvním pfiípadû byla sestavována SRO do poãtu 10 jedincÛ a ve druhém pfiípadû byla sestavována SRO s více neÏ 40 jedinci. Z tabulky vypl˘vá, Ïe oba typy SRO mají podobou hodnotu prÛmûrné spolehlivosti pfies v‰echna zahrnutá zvífiata. Rozdíly jsou v‰ak zaznamenány v rozpûtí jednotliv˘ch hodnot spolehlivosti, kdy v prvním pfiípadû se vyskytují spolehlivosti v˘raznû niωí, a to z dÛvodu, Ïe u SRO s mal˘m poãtem jedincÛ se vyskytují i velmi nízké hodnoty spolehlivosti.

tedy zji‰tûná hmotnost ve 120 dnech vûku, je jim v prÛmûru plemenná hodnota pfiedpovûzena se spolehlivostí 0,61. Pokud mají jedinci zaznamenány v‰echny hmotnosti (pfii narození, ve 120 dnech vûku, 210 dnech vûku a 365 dnech vûku), prÛmûrná spolehlivost vzrÛstá na 0,67.

Tab. ã. 2: Vztah mnoÏství informací a spolehlivosti pfiedpovûdi PH pro hmotnost ve 120 dnech vûku

Zdrojinformacíohmotnostir2 Přinarození0,34 Přinarození+ve120dnech0,61 Přinarození+ve120dnech+ v210dnech+v365dnech0,67

nout co nejvy‰‰ího genetického propojení mezi chovy. Z tohoto pohledu je optimální, kdyÏ má plemeník co nejvût‰í poãet potomkÛ, aby mohl mít v co nejvût‰ím poãtu SRO (stádo-rokobdobí) alespoÀ jednoho potomka se známou uÏitkovostí. Souãasnû je dÛleÏité, aby se tito potomci v rámci SRO potkali s co nejvy‰‰ím poãtem nepfiíbuzn˘ch vrstevníkÛ.

Dal‰ím parametrem, kter˘ ovlivÀuje spolehlivost, je velikost zmínûn˘ch SRO. V tabulce 1 je uve-

Podobnû jako propojenost SRO a poãet potomkÛ v SRO pÛsobí na v˘‰i spolehlivosti plemenné hodnoty také mnoÏství informací (uÏitkovostí) na jedince. V tabulce 2 jsou uvedeny prÛmûrné hodnoty spolehlivosti pro vlastnost hmotnost ve 120 dnech vûku v závislosti na vyuÏit˘ch informacích. Pokud mají jedinci pouze údaj o porodní hmotnosti, pro hmotnost ve 120 dnech vûku jsou jim pfiedpovûzeny plemenné hodnoty se spolehlivostí 0,34. Pokud se k údaji o porodní hmotnosti pfiidá vlastní uÏitkovost,

Závûrem z v˘‰e uvedeného vypl˘vá, Ïe maximalizace zdrojÛ informací – aÈ pomocí pfiíbuzensk˘ch vztahÛ, nebo pozorovan˘ch uÏitkovostí – vede k vy‰‰í spolehlivosti plemenn˘ch hodnot. Dále se spolehlivost plemenné hodnoty zvy‰uje, pokud v SRO klesá pfiíbuznost vrstevníkÛ nebo pokud narÛstá poãet vrstevníkÛ.

Pfiíspûvek byl zpracován v rámci fie‰ení projektÛ NAZV QK1910059 a S-Grant FAPPZ

Respiraãní onemocnûní je vedle prÛjmového onemocnûní nejãastûji se vyskytující nemocí v chovech masného i mléãného skotu. MÛÏe postihnout v‰echny vûkové kategorie zvífiat a zpÛsobit tak rozsáhlé ztráty spojené s úhynem postiÏen˘ch kusÛ, zv˘‰en˘mi náklady na léãbu, dezinfekci, práci personálu a ovlivní celoÏivotní produkci i re produkci zvífiat. V‰echny tyto faktory mají vliv na ekonomiku a celkovou úspû‰nost farmy.

MoÏnosti diagnostiky respiraãního onemocnûní

Dnes se s vámi podûlíme o zku‰enosti s pouÏitím sonografické diag nostiky, jeÏ dokáÏe vãas odhalit zmûny na plicích a tím sníÏit negativní dopady tohoto komplexního onemocnûní na va‰e zvífiata. Spolu s laboratorním vy‰etfiením (odbû rem nosních stûrÛ, vzorkÛ krve, v˘ pla‰kÛ z plic, popfi. pitvou), kdy zjistíte, jaké patogeny zpÛsobují infekci v chovu a jaká antibiotika jsou vhodná pro léãbu nemocn˘ch jedincÛ, získáte komplexní obraz o stavu va‰eho stáda a dokáÏete najít správnou cestu, jak zamezit propuknutí respiraãní vlny na va‰í farmû.

Postup sonografického vy‰etfiení

Tato moderní vy‰etfiovací me toda je naprosto neinvazivní a telata ji velmi dobfie sná‰ejí. Vy‰etfiení se provádí sonografick˘m pfiístrojem na stojícím teleti pfii plném

vûdomí bez nutnosti holit srst zvífiete. Ke zvlhãení srsti se pouÏívá 70% roztok izopropyl alkoholu v ap likátoru s rozpra‰ovaãem. Následnû se pomocí sonografické sondy hodnotí stav plicního tkaniva z levé i pravé strany hrudníku zvífiete, popfiípadû stav jater, sleziny a srd ce. V˘hodou je, Ïe obraz ze sonografu je moÏné pfiená‰et z pfiístroje pfies wifi pfiipojení do tabletu nebo mobilního telefonu a sdílet jej i s ostatními zúãastnûn˘mi a pfiímo tak konzultovat dal‰í, pro zvífie nejvhodnûj‰í opatfiení.

Hodnocení

Pro diagnózu je zcela zásadní posoudit, zda je plicní tkáÀ zdravá, ãi zda se v ní vyskytují patologické zmûny. Dle typu a rozsahu zmûn je moÏné usoudit na závaÏnost respiraãního onemocnûní. Je vûdecky ovûfieno, Ïe i zmûna na plicích o velikosti 1 cm ovlivní v˘‰i dojivosti na první i dal‰ích laktacích, v pfiípadû masného skotu se odrazí patologick˘ stav na v˘‰i pfiírÛstku a vûku pfii dosaÏení jateãné zralosti a kvalitû mlad˘ch chovn˘ch zvífiat zafiazovan˘ch do reprodukce.

Závûr

Dle zku‰enosti víme, Ïe nejúãinnûj‰í ochranou proti respiraãnímu

onemocnûním skotu je prevence na v‰ech úrovních, jejíÏ nedílnou souãástí je vakcinace. Vzhledem k nov˘m pravidlÛm antibiotické politiky prosazovan˘m Evropskou unií, která budou dÛslednû dbát na sníÏení pouÏití antibiotik u potravinov˘ch zvífiat, jsou vãasná diagnostika onemocnûní, správné nastave ní léãebn˘ch, preventivních a vak cinaãních programÛ v chovech prioritou. Sonografické vy‰etfiení plic je moderní metodou, která usnadní rozhodování a pomÛÏe najít nejlep‰í fie‰ení pro kaÏd˘ chov.

Sonografické vy‰etfiení plic u te lat masného skotu do vûku cca 3–4 mûsíce nabízíme bezplatnû veterinárním lékafiÛm a farmám, které s námi spolupracují nebo mají zájem zaãít spolupracovat. V pfiípadû, Ïe fie‰íte anebo máte zájem fie‰it respiraãní onemocnûní ve va‰em chovu, mÛÏete nás kontaktovat na e-mailové adrese leona.pekarikova@merck.com

ohroÏuje zdraví a Ïivot nemocn˘ch jedincÛ

2. Vyhledávání zvífiat se subklinick˘m zápalem plic, pfii jehoÏ prÛbûhu telata zpravidla nejeví vnûj‰í pfiíznaky nemoci a tak nejsou personálem farmy ãasto odhalena a následnû léãena

3. Rozli‰ení, zda je infekce lokalizovaná v horních nebo dolních cestách d˘chacích, kdy pfii zánûtu v horních cestách d˘chacích není vÏdy nutné pouÏít k léãbû antibiotika

4. Urãení prognózy zdravotního stavu zvífiete a zji‰tûní, zda je vhodné k dal‰ímu chovu

5. Minimalizování rozdílÛ pfii klasickém vyhledávání nemocn˘ch kusÛ personálem farmy na základû klinick˘ch pfiíznakÛ (apatie, horeãka, ka‰el, ztíÏené d˘chání...) a hodnocením pomocí sonografu

6. Nastavení léãebn˘ch, vakcinaãních a preventivních programÛ

7. Hodnocení úãinnosti vakcinace

MVDr. Leona Pekáriková, Ing. Jaroslava ·abatová, MSD Animal Health

Cizojazyãné verze Online plemenné knihy Cizojazyãné verze Online plemenné knihy

âeská „masÀácká” genetika se díky úspû‰n˘m v˘vozÛm plemenn˘ch zvífiat, ale i inseminaãních dávek a ãásteãnû také embryí stále více prosazuje v zahraniãí. Potomci ãesk˘ch b˘kÛ bodují rovnûÏ na v˘stavách, ãímÏ se ãesk˘ masn˘ skot dostává do stále ‰ir‰ího povûdomí zahraniãích chovatelÛ a ‰lechtitelÛ. To vede k sílící potfiebû získat o ãesk˘ch zvífiatech potfiebné informace o pÛvodech, uÏitkovosti ãi plemenn˘ch hodnotách. Ve snaze ulehãit zahraniãním chovatelÛm a zájemcÛm o na‰e zvífiata pfiístup k informacím pfii vyhledávání údajÛ v online plemenné knize www.db.cschms.cz , pfiipravili jsme cizojazyãné mutace tûchto stránek. V tuto chvíli je databáze PK kromû ãeské verze dostupná v angliãtinû, ‰panûl‰tinû a francouz‰tinû. Na dal‰ích jazycích jako je nûmãina a ru‰tina aktivnû pracujeme a pokud se v‰e podafiilo, jak má, v dobû, kdy ãtete tento ãlánek, jsou funkãní i tyto dvû jazykové verze.

Aã to na první pohled moÏná nevypadá, jedná sloÏit˘ proces spojen˘ s detailním pfiekladem v‰ech zákoutí webu, aby uÏivatel mûl pocit, Ïe si ãte stránky vytvofiené na míru a ne strojov˘ pfieklad. Do pfiekladÛ jsme proto zapojili zku‰ené ãeské specialisty, ktefií byli díky své odborné erudici, vynikající znalosti jazyka a peãlivostí zárukou, Ïe se podafií pfieklady vytvofiit na té nejvy‰‰í úrovni. Kromû toho byly texty korigovány i s rodil˘mi mluvãími, abychom vyladili i ty nejmen‰í nuance jednotliv˘ch slovních spojení. Na dopilování detailÛ jsme pracovali s profesionály z Anglie, Francie, ale tfieba i Peru, ktefií z âeské republiky nakupují inseminaãní dávky.

Chtûl bych proto v‰em pfiekladatelÛm a osobám, které se na pfiekladech a vzniku cizojazyãn˘ch verzí podíleli, velmi podûkovat. Zvlá‰tní podûkování smûfiuje zejména paní Barbofie Ka‰ové a Katefiinû Weiszové za pfieklad do

francouz‰tiny a panu Franti‰ku ·mídovi za pfiípravu ‰panûlské verze webu. Nûmãinu a ru‰tinu pak zaji‰Èuje v Nûmecku Ïijící Anna Mik‰ovsk˘ Marcinková, která se odborn˘mi zemûdûlsk˘mi a zootechnick˘mi pfieklady zab˘ vá na profesionální úrovni.

Pokud ovládáte nûjak˘ dal‰í svûtov˘ jazyk, kter˘ by mohl b˘t uÏiteãn˘ a chtûli byste b˘t nápomoci, budeme rádi, pokud nás oslovíte a pfiekladÛ se zapojíte. Poãet jazykov˘ch mutací webu www.db.cschms.cz není nijak limitován!

Kamil Malát, âSCHMS

Web Svazu vãetnû v‰ech dal‰ích sluÏeb (Plemenná kniha, webKUMP, MaSkot) doznal v uplynul˘ch t˘dnech dÛleÏité modernizace v ‰ifrování „Opravdová bezpeãnost se nepozná jen podle toho zámeãku v prohlíÏeãi, nicménû jdeme s dobou” shrnul pro laiky správce webu Jan âepelák docela sloÏité téma nasazení ‰ifrovacího protokolu TLS 1.3. Zmûna je pro drtivou vût‰inu uÏivatelÛ témûfi neviditelná, pfiesto mÛÏe zpÛsobit obtíÏe uÏivatelÛm velmi star˘ch PC a nûkter˘ch star˘ch telefonÛ.

Na‰tûstí, i v takovém pfiípadû jsme se rozhodli uÏivatelÛm vyjít vstfiíc: „Nezachováme se jako banky, které Vás prostû po‰lou koupit si nov˘ telefon” pfiipojil dále tvÛrce webu. Pokud patfiíte mezi takové uÏivatele, kter˘m se moderní ‰ifrování webu ve starém PC projeví jako zcela nefunkãní web ve Va‰em prohlíÏeãi/telefonu, alternativnû mÛÏete vyuÏít tyto náhradní adresy:

web âSCHMS http://stary.cschms.cz

Plemenná kniha http://stary.db.cschms.cz

webKUMP http://stary.kump.cschms.cz

MaSkot http://stary.maskot.cschms.cz

Dotace na ovûfiení pÛvodu a pro stanovení GEPH Dotace na ovûfiení pÛvodu a pro stanovení GEPH

Stejnû jako v minul˘ch letech, tak i letos bude o dotaci za anal˘zy SNP pro stanovení genomické plemenné hodnoty skotu (podpÛrn˘ program 2.A.a.2.) Ïádat za chovatele, kter˘m v období záfií 2021 aÏ konec srpna 2022 rozbor finanãnû zprostfiedkovával (fakturoval) âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, nበsvaz. Po obdrÏení dotace bude chovatelÛm, ktefií sluÏbu vãas uhradili, poskytnuta pomûrná ãástka za proveden˘ rozbor a za vyuÏití tûchto dat pro budoucí GEPH. Pfiipomínáme, Ïe dotace se vztahuje pouze na základní testaci SNP, dal‰í náklady jako je vyhotovení protokolu ãi bezrohost nebo test na myostatin nejsou souãástí dotaãní podpory.

DÛvodem k aplikaci tohoto pos tupu je znûní dotaãního titulu, kdy dotace je vyplácena osobû, která zajistí anal˘zu pro stanovení GEPH. Pfii sestavování seznamÛ zvífiat, u kter˘ch budeme Ïádat o dotaãní podporu, budeme postupovat dle kritérií schválen˘ch Grémiem pfiedsedÛ rad plemenn˘ch knih.

V pfiípadû ovûfiování pÛvodu pfies SNP to v praxi funguje tak, Ïe chovatel zadá objednávku na portálu igenetika.cz, za‰le do laboratofie imunogenetiky âMSCH a.s. vzorky k testaci a ta je zpracuje. Náklady na anal˘zu v‰ak nejsou úãtovány chovateli, ale na‰emu svazu, kter˘ je uhradí a následnû je jednotliv˘m chovatelÛm pfiefakturuje (s v˘jimkou zvífiat ze seznamÛ pro referenãní populaci, které z vût‰í ãásti hradí âSCHMS). Po skonãení období, které v pfiípadû tohoto dotaãního titulu trvá od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2022, âSCHMS zaÏádá za v‰echny chovatele o dotaci. ChovatelÛm, jejichÏ zvífiata plní odsouhlasená kriteria (viz dokument Testace

V pfiípadû této dotace tedy staãí, pokud si budete hlídat splatnost v‰ech faktur spojen˘ch s touto testací a o nic dal‰ího se v tuto chvíli nemusíte starat. Îádost za vás podá âSCHMS a o dal‰ích podrobnostech budou v‰ichni chovatelé, kter˘ch se tato podpora t˘ká, vãas informováni.

SNP krok po kroku – str. 8, kter˘ je zvefiejnûn na webov˘ch strán kách www.cschms.cz v sekci le gislativa – svazová) a zároveÀ mají vÛãi âSCHMS ve splatnosti uhrazeny závazky spojené s tûmito anal˘zami, bude podle platební morálky daného subjektu nás lednû vráceno do 70 % nákladÛ z testace na ãipu (aktuálnû 850 Kã) jako úhrada za data, která budou vyuÏita k v˘poãtu GEPH. V˘‰e dotace a z toho plynoucí vratka se odvíjí od ceníkové ceny úãtované na‰emu svazu âeskomoravskou spoleãností chovatelÛ a.s.. Pfiipomínáme, Ïe poskytnutá do tace se vztahuje pouze na cenu základní testace SNP, a proto je i v˘‰e vratky vypoãítávána pouze pro tuto ãást. Náklady na dal‰í znaky (bezrohost, myostatin, vystavení protokolu atd.) nejsou její souãástí.

Koneãná v˘‰e vratky bude vy cházet z poskytnuté v˘‰e dotace. O koneãné ãástce budou chovatelé vyrozumûni a budou vyzváni k zaslání faktury. Pfiehled faktur a va‰í platební morálku si mÛÏete snadno zkontrolovat v aplikaci MaSkot v sekci fakturace online.

Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu

Dotace na kontrolu uÏitkovosti masného skotu Dotace na kontrolu uÏitkovosti masného skotu

I letos mohou chovatelé elektronicky poÏádat o dotaci na kontrolu uÏitkovosti masného skotu (do taãní titul 2.A.e.1.a.), kterou administruje nበsvaz. Cel˘ proces od podání Ïádosti aÏ po vydání rozhodnutí je plnû elektronick˘ a není nutné nic posílat po‰tou. Cho vatelé, kter˘ch se tato podpora t˘ká, podávají Ïádost v˘hradnû elektronicky a to prostfiednictvím jednoduchého formuláfie, kter˘ najdou na na‰ich webov˘ch stránkách. Odbourání papírové formy Ïádosti umoÏnila úprava Zásad pro poskytování národních dotací, kterou nበsvaz prosadil pfii jejich tvorbû. Termín pro podání Ïádosti je stanoven nejpozdûji do konce záfií 2022. Detaily najdete dále v textu.

V‰e jen elektronicky

I letos budou mít chovatelé zapojení do kontroly uÏitkovosti masného skotu moÏnost poÏádat o dotaci na úhradu ãásti nákladÛ spojen˘ch s touto ãinností (dotaãní titul 2.A.e.1.a „Podpora chovateli, jehoÏ vyjmenovaná hospodáfiská zvífiata jsou zafiazena do KU”). Sazba podpory je do 220 Kã na kus v KU s tím, Ïe její v˘‰e ale nesmí pfiesáhnout 70 % ceny. O koneãné sazbû rozhodne MZe âR aÏ po vyhodnocení poÏadavkÛ ÏadatelÛ z ostatních dotaãních titulÛ. Vyplacena vám bude z úãtu âSCHMS pfievodem na vበbankovní úãet, kter˘ uvedete v Ïádosti.

Staãí k tomu vyplnit jednoduch˘ online formuláfi a ten v poÏa dovaném termínu odeslat zpût. Vy plnûní a odeslání Ïádosti vám nezabere ani pût minut a je‰tû vám u‰etfií cestu na po‰tu. Jakmile obdrÏíme od Státního zemûdûlského a intervenãního fondu rozhodnutí o poskytnutí dotace, vyhotovíme bez zbyteãného odkladu sdûlení pro jednotlivé chovatele (koneãné pfiíjemce dotace), které bude dostupné v datovém úloÏi‰ti

MaSkotBox, kde zÛstane trvale uloÏeno.

Dotace jen pro malé a stfiední podniky

Stejnû jako v minulosti je tato dotace urãena ÏadatelÛm (pfiíjemcÛm), ktefií svou velikosti a obratem spadají do kategorie mal˘ch a stfiedních podnikÛ ve smyslu definice uvedené v pfiíloze I nafiízení Komise (EU) ã. 702/2014 – tedy takov˘ch, které zamûstnávají ménû neÏ 250 osob a jejichÏ roãní obrat nepfiesahuje 50 milionÛ EUR nebo jejichÏ bilanãní suma roãní rozvahy nepfiesahuje 43 milionÛ EUR.

Pokyny k vyplnûní formuláfie

Vyplnûní formuláfie s e-Ïádostí (http://www.cschms.cz/index.php ?page=abt_prihlaska&prid=119) je velice snadné. Dbejte v‰ak na jeho správnost v‰ech údajÛ (zejména ãísla bankovního úãtu). Îádost vyplÀujte s pouÏitím diakritiky, dodrÏujte pravidla ãeského pravopisu (malá a velká písmena) a P¤ESNù DLE POKYNÒ – tzn. je-li nûkde uvedeno, Ïe je tfieba dodrÏet pofiadí (napfi. pfiíjmení a jméno, tak nepi‰te jméno a pfiímení). To stejné platí u ãísla úãtu – vyplÀujte ho celé, tedy vãetnû kódu banky.

Pfiijetí e-Ïádosti je stvrzeno odesláním automatizovaného emailového potvrzení na adresu, kterou jste uvedli v e-Ïádosti. Pokud vám potvrzení nepfii‰lo, formuláfi jste neodeslali ãi jste uvedli ‰patnou/ neúplnou emailovou adresu, pfiípadnû mohlo b˘t pfiijetí automatic-

kého potvrzení zablokováno va‰ím emailov˘m poskytovatelem. AÏ do doby uzávûrky lze e-Ïádost prostfiednictvím odkazu v emailovém potvrzení kdykoliv editovat. V Ïádném pfiípadû e-Ïádost nevyplÀujte za jeden podnik/subjekt znovu! Uzávûrka pro zaslání e-Ïádosti je 30. záfií 2022 do 23:59. Poté nebude moÏné e-Ïádost ani odeslat, ani upravit jiÏ odeslanou.

V e-Ïádosti se nevyplÀuje poãet krav v KU, neboÈ to vypl˘vá z prÛmûrného roãního poãtu zapojen˘ch krav do stupnû A a B. Stavy budou doplnûny âSCHMS po zaslání Ïádosti. Pfiípadné dotazy ãi problémy s vyplnûním formuláfie smûfiujte na tel. 724 007 860 (Kamil Malát).

DÛraznû doporuãujeme v‰em ÏadatelÛm o národní dotace seznámit se se Zásadami pro rok 2022, které naleznete ke staÏení na webu svazu v sekci dotace.

Prohlá‰ení de minimis (pro velké podniky)

V pfiípadû, Ïe koneãn˘ pfiíjemce nesplÀuje kritéria pro mikropodnik, mal˘ a stfiední podnik, mÛÏe mu b˘t podpora poskytnuta v reÏimu de minimis podle nafiízení Komise (EU) ã. 1408/2013 o pouÏití ãlánkÛ 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvûtví zemûdûlství (podpora je omezena na max. 20 000 EUR/ subjekt/3 roky). V tomto reÏimu musí koneãn˘ pfiíjemce vyplnit âestné prohlá‰ení de minimis, které podává podnik samostatnû prostfiednictvím svého úãtu na Portálu farmáfie (zmûna oproti roku 2020). Po podání mu bude vygenerováno ãíslo jednací, které musí zadat v rámci svazové e-Ïádosti. âestné prohlá‰ení koneãného pfiíjemce musí b˘t platné ke dni podání dokladÛ administrátorem. Pfiíruãku pro vyplnûní tûchto formuláfiÛ naleznete na webu Státního zemûdûlského intervenãního Fondu.

Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu

Pokud chcete Ïádost o podporu na v˘kon kontroly uÏitkovosti masného skotu, kterou provádí âSCHMS, staãí na webu svazu vyplnit do konce záfií 2022 jednoduch˘ online formuláfi, v‰e ostatní pak zajistíme my.

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2022 Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2022

V˘bûrem nûkolika odroãen˘ch b˘kÛ byl zakonãen tfietí turnus. Celkovû bylo v dobû uzávûrky zpravodaje za tento rok do plemenitby „uvolnûno” 1604 plemenn˘ch b˘kÛ z 1896 zafiazen˘ch do odchovu. V samotném tfietím turnusu, kdy jsou odchováváni b˘ci narození v mûsících duben aÏ ãerven, se pfiedstavilo celkovû 373 mlad˘ch b˘kÛ, do plemenitby jich bylo vybráno 318 (pro porovnání vloni to bylo 284 z 328 naskladnûn˘ch). Nejpoãetnûj‰ím plemenem v rámci tfietího turnusu bylo limousine –se státním registrem od v˘bûrÛ ode‰lo 111 mlad˘ch b˘kÛ. V‰echny dal‰í ãíselné podrobnosti najdete v pfiiloÏen˘ch tabulkách. Jistou zajímavostí byl i v˘bûr prvního ãeského plemenného b˘ka plemene pinzgauer. B˘k Harry (PPG 017) pochází z chovu Ing. Novosada a byl odchován a vybrán na OPB Cunkov. Na vefiejné v˘bûry navázaly vefiejné aukce. V draÏbách na odchovnách bylo k prodeji nabídnuto 70 b˘kÛ, na místû se v dobû konání aukce prodalo 29 z nich. Pfievedeno na procenta je to v prÛmûru za v‰echna plemena zhruba 41 %. V prodejích jsou v‰ak znaãné meziplemenné rozdíly. Ze ãtvefiice hlavních plemen se nejlépe prodávají b˘ci plemene limousine následováni „‰aroláky”, nejmen‰í zájem v aukcích je o masné simentály. To v‰ak samozfiejmû neznamená, Ïe o simentálské b˘ky není zájem, jen se prodávají více po aukcích po telefonu ãi s pomocí internetové burzy zvífiat.

Na úplném konci najdete kromû fotek ãásti vybran˘ch b˘kÛ rovnûÏ termíny pro ãtvrt˘ leto‰ní turnus a také podmínky, které pfiijaly pro naskladÀování b˘kÛ pro dal‰í testovací sezónu jednotlivé Rady plemenn˘ knih.

– dle plemen

Plemeno V Do

III. turnus 2022

Vyřazeno

Odročeno % testuplem. PředPři vyb.

Aberdeenangus–OPB151221080,0%

Aberdeenangus–uchovatele181710094,4%

ABERDEEN ANGUS332931087,9 %

Blonded’Aquit.–OPB121110091,7%

Blonded’Aquit.–uchovatele66000100,0%

BLONDE d’AQUITAINE181710094,4 %

Gasconne–OPB11000100,0%

Gasconne–uchovatele000000,0%

GASCONNE11000 100,0 %

Hereford–OPB11000100,0%

Hereford–uchovatele000000,0%

HEREFORD11000 100,0 %

Charolais–OPB625550291,7%

Charolais–uchovatele332822187,5%

Plemeno V Do

rok 2022

Vyřazeno

Odročeno % testuplem. PředPři vyb.

Aberdeenangus–OPB13112074091,6%

Aberdeenangus–uchovatele2291932610084,3%

ABERDEEN ANGUS3603133314086,9 %

Blonded’Aquit.–OPB322741084,4%

Blonded’Aquit.–uchovatele88000100,0%

BLONDE d’AQUITAINE403541087,5 %

BAZADAISE – na OPB 2101050,0 %

Belg.modrobílé–OPB11000100,0%

Belg.modrobílé–uchovatele11000100,0%

BELGICKÉ MODROBÍLÉ22000 100,0 %

Gasconne–OPB22000100,0%

Gasconne–uchovatele2110050,0%

GASCONNE 4310075,0 %

Hereford–OPB292621089,7%

Hereford–uchovatele9630066,7%

HEREFORD383251084,2 %

Charolais–OPB3482781949280,3%

Charolais–uchovatele128101179179,5%

CHAROLAIS4763793658380,1 %

Limousine–OPB2432071718185,5%

Limousine–uchovatele260229246188,4%

LIMOUSINE5034364124287,0 %

Masnýsimentál–OPB216195146190,7%

Masnýsimentál–uchovatele182152273083,5%

MASNÝ SIMENTÁL398347419187,4 %

Pinzgavskýskot–OPB11000100,0%

Pinzgavskýskot–uchovatele000000,0%

PINZGAVSKÝ SKOT 11000 100,0 %

Piemontese–OPB10811080,0%

Piemontese–uchovatele642066,7%

PIEMONTESE161231075,0 %

Parthenaise–OPB151311086,7%

Parthenaise–uchovatele9810088,9%

PARTHENAISE242121087,5 %

Salers–OPB33000100,0%

Salers–uchovatele9450044,4%

SALERS 12 750058,3 %

Aubrac–OPB12812172,7%

Aubrac–uchovatele871087,5%

AUBRAC201513178,9 % CELKEM18961604172113784,9%

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2022 dle plemen za III. turnus

Býci v odchovu III. turnus 2022Býci vybraní do plemenitby III. turnus 2022

PlemenoksHmotnostPřírůstekVýška v křížiksHmotnostPřírůstekVýška v kříži

120 d210 d365 dv testuživotnív 365 dpři ZV120 d210 d365 dv testuživotnív 365 dpři ZV

Aberdeenangus–OPB15215342594181715361351371221234659718091545134137

Aberdeenangus–uchovatele18225340557014521331361722534256301464133136

ABERDEEN ANGUS33220341574181714901341362922034357718091498134136

Blonded’Aquit.–OPB12218327561174414131391421121832956517471422140143

Blonded’Aquit.–uchovatele623336061301558146145623336061301558146145

BLONDE d’AQUITAINE18223338578174414621411431722334058217471470142144

Gasconne–OPB119829744817081213132137119829744817081213132137

Gasconne–uchovatele0000000000000000

GASCONNE119829744817081213132137119829744817081213132137

Hereford–OPB121131456618081473133136121131456618081473133136

Hereford–uchovatele0000000000000000

HEREFORD121131456618081473133136121131456618081473133136

Charolais–OPB62216354614190615671371405521735562019231584137140

Charolais–uchovatele33213341565014141371382821534356901424138138

CHAROLAIS95215349597190615141371398321635160319231530137139

Limousine–OPB48210329547161313891371394221033055116161402136139

Limousine–uchovatele83211328522013111361376921133253101337137137

LIMOUSINE 1312103295311613133913613711121133153916161361137138

Masnýsimentál–OPB23240368638195116371401422024136964119501643140142

Masnýsimentál–uchovatele55233370609015351381404723137161901564138140

MASNÝ SIMENTÁL78235370617195115651391416723437062519501588139141

Pinzgavskýskot–OPB1213342017581428134134121334256317581428134134

Pinzgavskýskot–uchovatele0000000000000000

PINZGAVSKÝ SKOT121334256317581428134134121334256317581428134134

Pienontese–OPB319430451914521278135137219430853715251316137139

Piemontese–uchovatele2158272385091813313200000000

PIEMONTESE517929146514521134134135219430853715251316137139

Parthenaise–OPB11982745531750139513213200000000

Parthenaise–uchovatele21862964700116601291194318484011820130

PARTHENAISE3190288497175012421321301194318484011820130

Salers–OPB10368566167514691411431036856616751469141143

Salers–uchovatele10313497012781441441031349701278144144

SALERS20341532167513741431442034153216751374143144

Aubrac–OPB521034558215661481129130319732556516161451127128

Aubrac–uchovatele0000000000000000

AUBRAC521034558215661481129130319732556516161451127128

Býci v odchovu – nápočet 2022Býci vybraní do plemenitby– nápočet 2022

PlemenoksHmotnostPřírůstekVýška v křížiksHmotnostPřírůstekVýška v kříži

120 d210 d365 dv testuživotnív 365 dpři ZV120 d210 d365 dv testuživotnív 365 dpři ZV

Aberdeenangus–OPB1312073385701712148013313612020633857117171484133136

Aberdeenangus–uchovatele2292033305470140213313519320433155501426133135

ABERDEEN ANGUS3602043335551712143113313531320533456117171448133136

Blonded’Aquit.–OPB32209332552163513951391442721033355616771410140144

Blonded’Aquit.–uchovatele822735459301513143144822735459301513143144

BLONDE d’AQUITAINE40213336561163514181401443521433856516771434140144

Bazadaise–OPB218631248013501209127132118432051915581310133139

Bazadaise–uchovatele0000000000000000

BAZADAISE 218631248013501209127132118432051915581310133139

Belg.modrobílé–OPB122938053810081334131131122938053810081334131131

Belg.modrobílé–uchovatele116725644201092127127116725644201092127127

BELGICKÉ MODROBÍLÉ219831849010081213129129219831849010081213129129

Gasconne–OPB220232252716711383133137220232252716711383133137

Gasconne–uchovatele219631645801130131129120133049001234131131

GASCONNE 419931949216711256132133320232451416711333132135

Hereford–OPB29194309537155513681341372619430953615711373134138

Hereford–uchovatele918731849301197132133618631952001258136136

HEREFORD38192311526155513271341363219331153315711352134137

Charolais–OPB3482173536001768153613714127821835360217891542137141

Charolais–uchovatele1282173455580139513613810121834556301413136138

CHAROLAIS4762173515891768149813714037921835159217891508137140

Limousine–OPB2432053275391514136313614020720532753915171365136140

Limousine–uchovatele2602083265280133213513822920932853301348136138

LIMOUSINE5032063275331514134713613943620732853615171356136139

Masnýsimentál–OPB2162243646191795158114014319522436362018071584140143

Masnýsimentál–uchovatele1822253625970150313814015222536560601529139141

MASNÝ SIMENTÁL3982243636091795154513914234722536461418071560139142

Pinzgavskýskot–OPB121334256317581428134134121334256317581428134134

Pinzgavskýskot–uchovatele0000000000000000

PINZGAVSKÝ SKOT121334256317581428134134121334256317581428134134

Piemontese–OPB1020231052415541318136138819930752415601316136138

Piemontese–uchovatele618429446001144134135419630649801258135136

PIEMONTESE16195304500155412531351371219830751615601296136138

Parthenaise–OPB15194305507150013011321371319330850515031299133138

Parthenaise–uchovatele919430848801227134134819631249301237134134

PARTHENAISE24194306500150012731331362119431050015031276133137

Salers–OPB30334547151914011401423033454715191401140142

Salers–uchovatele90305494012001371414031252201314137143

SALERS120312507151912501371427032153315191351138143 Aubrac–OPB1220232854915591417128131919632354315841412128132

Aubrac–uchovatele818330549101227130131718630649001221130131 AUBRAC20194319526155913411291311619231652015841328129132

Pondělí 17.10.2022 9,00 OPBH.Dubňany 8LI,BA hodinu po skončení ZV Úterý 18.10.2022 9,00 OPBCunkov 26MS,AA,CH,UU,LI hodinu po skončení ZV 10,00 SACHs.r.o,Olešná 1BAx 15,00 DaňhelMiroslav,s.r.o. 1MSx Středa 19.10.2022 9,00 OPBOsík 17LI,CH,BA,AA,MS,PI,UC hodinu po skončení ZV 9,00 DružstvovlastníkůLibeň–Vtelno 2CHx Čtvrtek 20.10.2022 8,00 ČerněveskýHájs.r.o. 8LIx 9,00 MinaříkováHana,Hluk 1BAx 10,00 K+KBřilice 2CH,LIx 10,00 KoubaMartin,Ing.,Žďár 2CH,LIx 10,30 ZDSelibov 2LIx 11,00 KlusáčekStanislav,SuchdolnadLužnicí 4LIx 11,30 KotalíkMilan,Semice 14LIx KotalíkováDana,Semice

V‰eobecné podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ

V‰eobecné podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v v sezonû 2022 sezonû 2022 –– 2023 2023

Na základû podkladÛ Rad plemenn˘ch knih jsou stanoveny níÏe uvedené v‰eobecné podmínky pro naskladÀování b˘ãkÛ do odchoven plemenn˘ch b˘kÛ aodchovu uchovatele v sezonû 2022–2023.

Odchov na uznan˘ch odchovnách plemenn˘ch b˘kÛ

I.turnus–býčcinarození1.10.2021–31.12.2021

ZačátekDatum

DenOPB

Datum Den Datum ZV přip. obd. dozač. testukonce testupo 27.08.2022 26.09.2022 Středa Cunkov 24.01.2023 Úterý 13.02.2023 28.08.2022 27.09.2022

Čtvrtek H.Dubňany 25.01.2023 Středa 14.02.2023 29.08.2022 28.09.2022 Středa Osík 26.01.2023 Čtvrtek 15.02.2023 30.08.2022 29.09.2022 Čtvrtek Benešov 27.01.2023 Pátek 16.02.2023 31.08.2022 30.09.2022 Pátek Janovice 28.01.2023 Sobota 17.02.2023 31.08.2022 30.09.2022 Pátek Todně–Březí 28.01.2023 Sobota 17.02.2023

II.turnus–býčcinarození1.1.2022–31.3.2022

ZačátekDatum

DenOPB

Datum Den Datum ZV přip. obd. dozač. testukonce testupo 12.11.2022 12.12.2022 Pondělí Cunkov 11.04.2023 Úterý 01.05.2023 13.11.2022 13.12.2022 Úterý H.Dubňany 12.04.2023 Středa 02.05.2023 14.11.2022 14.12.2022 Středa Benešov 13.04.2023 Čtvrtek 03.05.2023 15.11.2022 15.12.2022 Čtvrtek Janovice 14.04.2023 Pátek 04.05.2023 15.11.2022 15.12.2022 Čtvrtek Kundratice 14.04.2023 Pátek 04.05.2023 15.11.2022 15.12.2022 Čtvrtek H.Jadruž 14.04.2023 Pátek 04.05.2023 15.11.2022 15.12.2022 Čtvrtek Todně–Březí 14.04.2023 Pátek 04.05.2023 16.11.2022 16.12.2022 Pátek Osík 15.04.2023 Sobota 05.05.2023

22.4.2023–26.4.2023–NVBrno2023

III.turnus–býčcinarození1.4.2022–30.6.2022

ZačátekDatum

DenOPB

Datum Den Datum ZV přip. obd. dozač. testukonce testupo 25.12.2022 24.01.2023

Úterý Cunkov 24.05.2023 Středa 13.06.2023 26.12.2022 25.01.2023 Středa H.Dubňany 25.05.2023 Čtvrtek 14.06.2023 27.12.2022 26.01.2023 Čtvrtek Osík 26.05.2023 Pátek 15.06.2023 28.12.2022 27.01.2023 Pátek Benešov 27.05.2023 Sobota 16.06.2023 28.12.2022 27.01.2023 Pátek Kundratice 27.05.2023 Sobota 16.06.2023 29.12.2022 28.01.2023 Sobota Janovice 28.05.2023 Neděle 17.06.2023 29.12.2022 28.01.2023 Sobota Todně–Březí 28.05.2023 Neděle 17.06.2023

IV.turnus–býčcinarození1.7.2022–30.9.2022

ZačátekDatum

DenOPB

Datum Den Datum ZV přip. obd. dozač. testukonce testupo 24.04.2023 24.05.2023

Středa Cunkov 21.09.2023 Čtvrtek 11.10.2023 25.04.2023 25.05.2023 Čtrvrtek H.Dubňany 22.09.2023 Pátek 12.10.2023 26.04.2023 26.05.2023 Pátek Osík 23.09.2023 Sobota 13.10.2023

Odchov b˘ãkÛ u chovatele

Turnus Datum narození býčků Uzávěrka přihlášek

Datum vážení u OCHMěsíc odchovuzačátek (+/–15 dní)konec (–15 dní)zákl. výb. 1.turnus 01.10.2021–31.12.2021 31.08.202230.09.202231.01.2023II–III/2023

2.turnus 01.01.2022–31.03.2022 31.10.202230.11.202230.03.2023V/2023

3.turnus 01.04.2022–30.06.2022 31.12.202231.01.202330.05.2023VI/2023

4.turnus 01.07.2022–30.09.2022 30.04.202331.05.202326.09.2023X/2023

V‰eobecné podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ na OPB apro odchov uchovatele

a) po odstavu, ve v˘‰e uveden˘ch termínech b) b˘ãek pochází z chovu zapojeného do KUMP stupnû „A“ a zapsaného do registru chovÛ PK c) pochází od vybran˘ch rodiãÛ zapsan˘ch do oddílu „A“ plemenné knihy daného plemene a splÀuje kritéria pro dané plemeno stanovené pfiíslu‰nou radou PK. Kritéria a podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ vãetnû prÛmûrÛ RPH jsou zvefiejnûny na www.cschms.cz

d) má ovûfien pÛvod a stanoven genotyp SNP dle platné legislativy, pfiípadnû proveden test na bezrohost a myostatin (dle podmínek konkrétních plemen). Stanovení genotypu je majitel b˘ka povinen provést do zahájením testu na OPB a zahájení odchovu u chovatele. B˘ãci bez stanoveného genotypu se souhlasn˘m pÛvodem nebudou do testu pfiipu‰tûni

e) má nasazen nosní krouÏek –na OPB do zahájení testu, respektive do zahájení odchovu u odchovu u chovatele f) pfiihlá‰ka k odchovu u chovatele je ke staÏení na www.cschms.cz

Kriteria dle jednotliv˘ch plemen 2022–2023

V‰eobecné podmínky pro v‰echna plemena – ovûfiení pÛvodu b˘ãka –stanovení genotypu (SNP) dle platné legislativy – ovûfiení pÛvodu matky –alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky test bezrohosti –pouze v pfiípadû, Ïe alespoÀ jeden z rodiãÛ je geneticky bezroh˘ plemenné hodnoty

Pro prÛmûr RPH matek a otcÛ se vychází pro v‰echny turnusy z v˘poãtu RPH k 30. 6. 2022. Pfii zmûnû pÛvodu matky se jako rozhodující bere RPH matky po prvním novém v˘poãtu po opravû pÛvodu. Pro prÛmûr vlastních RPH plemenn˘ch b˘ãkÛ se vychází z prÛmûru z poslednímu známého v˘poãtu tj.

I. turnus k 30. 6. 2022

II. turnus k 30. 9. 2022

III. turnus k 31. 12. 2022

IV. turnus k 31. 3. 2023

Pfiípadné v˘jimky od stanoven˘ch podmínek mÛÏe udûlit pfiíslu‰ná Rada plemenné knihy na základû písemné Ïádosti chovatele.

Plemeno aberdeen angus hmotnost ve 120 dnech – 170 kg (je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena) hmotnosti ve 210 dnech – 290 kg –u b˘ãkÛ je doporuãeno pfiihlíÏet i na v˘‰ku b˘ãka pfii odstavu plemenné hodnoty – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot není stanovena, je ale doporuãena minimální v˘‰e nad prÛmûr populace – dle v˘poãtu k 30. 6. 2022 tj. pro matky b˘ãkÛ 110 a více v PE nebo 103 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2022 tj. pro otce b˘ãkÛ 115 a více v PE nebo 103 a více v ME – vlastní plemenné hodnoty b˘ãka narozeného v daném období – I. turnus dle v˘poãtu k 30. 6. 2022 tj. – 112/103 lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady test na myostatin (WT/WT) – b˘ci musí b˘t otestováni na pfiítomnost mutace v myostatinu –je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generaci pfiedkÛ b˘ãka Plemeno belgické modrobílé hmotnost ve 120 dnech – 155 kg (je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena) hmotnost ve 210 dnech – 260 kg (u hmotností ve 210 dnech je povolena moÏnost odchylky – 5 kg, pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) –u b˘ãkÛ je doporuãeno pfiihlíÏet i na v˘‰ku b˘ãka pfii odstavu plemenné hodnoty – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot není stanovena, je ale doporuãena minimální v˘‰e nad prÛmûr populace – dle v˘poãtu k 30. 6. 2022 tj. pro matky b˘ãkÛ 103 a více v PE nebo 113 a více v ME lineární hodnocení matky – minimálnû „5” a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady genetické vady – jako otcové b˘kÛ dal‰í generace plemeníkÛ musí b˘t pouÏíváni pouze testovaní b˘ci prostí v‰ech 8 znám˘ch genetick˘ch vad. V˘sledek musí b˘t doloÏen protokolem z laboratofie o provedení vy‰etfiení –chovatel b˘ãka má moÏnost rozhodnout o posunutí zahájení odchovu o jeden turnus (tato moÏnost se t˘ká jak odchovu na OPB, tak i u chovatele). V tomto pfiípadû je pak chovatel povinen toto rozhodnutí v dostateãném pfiedstihu písemnû oznámit radû plemenné knihy BM –je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

Plemeno blonde d’aquitaine hmotnost ve 120 dnech – 180 kg hmotnost ve 210 dnech – 290 kg (u hmotností ve 120 a 210 dnech je povolena vÏdy pouze v jednom pfiípadû moÏnost odchylky, a to ve 120 dnech – 3 kg nebo ve 210 dnech – 5 kg) –u b˘ãkÛ je doporuãeno pfiihlíÏet i na v˘‰ku b˘ãka pfii odstavu test bezrohosti – pouze v pfiípadû, Ïe alespoÀ jeden z rodiãÛ je geneticky bezroh˘

plemenné hodnoty matky pro pfiím˘ efekt 101 a více nebo pro maternální efekt 100 a více pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt jsou 105 a více nebo pro maternální efekt 100 a více lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5”, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

Plemeno gasconne hmotnost ve 120 dnech – 155 kg hmotnost ve 210 dnech – 245 kg (u hmotností ve 120 a 210 dnech je povolena vÏdy pouze v jednom pfiípadû moÏnost odchylky, a to ve 120 dnech – 3 kg nebo ve 210 dnech – 5 kg) –u b˘ãkÛ je doporuãeno pfiihlíÏet i na v˘‰ku b˘ãka pfii odstavu plemenné hodnoty – vlastní plemenné hodnoty b˘ãka pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ GS narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 6. 2022 – I. turnus tj. – 106/97 B˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení test na dvojí osvalení (MH) – b˘ãek musí b˘t pfied naskladnûním do OPB nebo OCH testován lineární hodnocení matky – minimálnû „5” a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady –je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

Plemeno hereford

hmotnost ve 120 dnech – 170 kg hmotnost ve 210 dnech – 275 kg (u hmotností ve 120 a 210 dnech je povolena vÏdy pouze v jednom pfiípadû moÏnost odchylky, a to ve 120 dnech – 3 kg nebo ve 210 dnech – 5 kg) –u b˘ãkÛ je doporuãeno pfiihlíÏet i na v˘‰ku b˘ãka pfii odstavu plemenné hodnotymatky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu – dle v˘poãtu k 30. 6. 2022 tj. pro matky b˘ãkÛ 114 a více v PE nebo 106 a více v ME – pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe vlastní plemenné hodnoty b˘ãka narozeného v daném odbobí – pro I. turnus – nad prÛmûr polupace poãítané k 30. 6. 2022 – 120/106 Pokud b˘ãek nesplní vlastní plemenné hodnoty, kvalifikuje se v pfiípadû, Ïe jsou pro matku plemenné hodnoty nadprÛmûrné k v˘poãtu k 30. 6. 2022

– pro II. turnus – nad prÛmûr polupace poãítané k 30. 9. 2022 – 0/0 Pokud b˘ãek nesplní vlastní plemenné hodnoty, kvalifikuje se v pfiípadû, Ïe jsou pro matku plemenné hodnoty spoãítané k 30. 9. 2022 nadprÛmûrné k v˘poãtu k 30. 6. 2022

– pro III. turnus – nad prÛmûr polupace poãítané k 31. 12. 2022 – 0/0 Pokud b˘ãek nesplní vlastní plemenné hodnoty, kvalifikuje se v pfiípadû, Ïe jsou pro matku plemenné hodnoty spoãítané k 31. 12. 2022 nadprÛmûrné k v˘poãtu k 30. 6. 2022

– pro IV. turnus – nad prÛmûr polupace poãítané k 31. 3. 2023 – 0/0 Pokud b˘ãek nesplní vlastní plemenné hodnoty, kvalifikuje se v pfiípadû, Ïe jsou pro matku plemenné hodnoty spoãítané k 31. 3. 2023 nadprÛmûrné k v˘poãtu k 30. 6. 2022 B˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení lineární hodnocení matky – minimálnû „5” a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady test bezrohosti – b˘ãek musí b˘t otestován na bezrohost – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

Plemeno charolais hmotnost ve 120 dnech – 180 kg (u hmotností ve 120 je povolena moÏnost odchylky – 3 kg) hmotnost ve 210 dnech – 310 kg –u b˘ãkÛ je doporuãeno pfiihlíÏet i na v˘‰ku b˘ãka pfii odstavu plemenné hodnoty nad prÛmûr populace v pfiímém nebo maternálním efektu – dle v˘poãtu k 30. 6. 2022 tj. pro matky b˘ãkÛ 107 a více v PE nebo 104 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2022 tj. pro otce b˘ãkÛ 110 a více v PE nebo 105 a více v ME – pokud matka nebo otec nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe vlastní plemenné hodnoty b˘ãka narozeného v daném odbobí – pro I. turnus – nad prÛmûr polupace poãítané k 30. 6. 2022 – 110/105 Pokud b˘ãek nesplní vlastní plemenné hodnoty, kvalifikuje se v pfiípadû, Ïe jsou pro matku i otce plemenné hodnoty nadprÛmûrné k v˘poãtu k 30. 6. 2022 – pro II. turnus – nad prÛmûr polupace poãítané k 30. 9. 2022 – 0/0 Pokud b˘ãek nesplní vlastní plemenné hodnoty, kvalifikuje se v pfiípadû, Ïe jsou pro matku i otce plemenné hodnoty spoãítané k 30. 9. 2022 nadprÛmûrné k v˘poãtu k 30. 6. 2022

– pro III. turnus – nad prÛmûr polupace poãítané k 31. 12. 2022 – 0/0 Pokud b˘ãek nesplní vlastní plemenné hodnoty, kvalifikuje se v pfiípadû, Ïe jsou pro matku i otce plemenné hodnoty spoãítané k 31. 12. 2022 nadprÛmûrné k v˘poãtu k 30. 6. 2022

– pro IV. turnus – nad prÛmûr polupace poãítané k 31. 3. 2023 – 0/0

Pokud b˘ãek nesplní vlastní plemenné hodnoty, kvalifikuje se v pfiípadû, Ïe jsou pro matku i otce plemenné hodnoty spoãítané k 31. 3. 2023 nadprÛmûrné k v˘poãtu k 30. 6. 2022 B˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení test bezrohosti – test je povinn˘ v pfiípadû, Ïe alespoÀ jeden z rodiãÛ je geneticky bezroh˘ test na myostatin–test je povinn˘ pro v‰echny b˘ãky zafiazené do odchovu test na ataxií–test je povinn˘ pro v‰echny b˘ãky zafiazené do odchovu Homozygoti na ataxií (A/A) budou z odchovu vyfiazeni

lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5”, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady –je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

Plemeno limousine hmotnost ve 120 dnech – 175 kg (u hmotností ve 120 je povolena moÏnost odchylky – 3 kg) hmotnost ve 210 dnech – 275 kg –u b˘ãkÛ je doporuãeno pfiihlíÏet i na v˘‰ku b˘ãka pfii odstavu plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu – dle v˘poãtu k 30. 6. 2021 tj. pro matky b˘ãkÛ 106 a více v PE nebo 100 a více v ME – pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe vlastní plemenné hodnoty b˘ãka narozeného v daném odbobí – pro I. turnus – nad prÛmûr polupace poãítané k 30. 6. 2022 – 113/99

Pokud b˘ãek nesplní vlastní plemenné hodnoty, kvalifikuje se v pfiípadû, Ïe jsou pro matku plemenné hodnoty nadprÛmûrné k v˘poãtu k 30. 6. 2022

– pro II. turnus – nad prÛmûr polupace poãítané k 30. 9. 2022 – 0/0

Pokud b˘ãek nesplní vlastní plemenné hodnoty, kvalifikuje se v pfiípadû, Ïe jsou pro matku plemenné hodnoty spoãítané k 30. 9. 2022 nadprÛmûrné k v˘poãtu k 30. 6. 2022

– pro III. turnus – nad prÛmûr polupace poãítané k 31. 12. 2022 – 0/0

Pokud b˘ãek nesplní vlastní plemenné hodnoty, kvalifikuje se v pfiípadû, Ïe jsou pro matku plemenné hodnoty spoãítané k 31. 12. 2022 nadprÛmûrné k v˘poãtu k 30. 6. 2022 U III. turnusu je moÏno ve v˘jimeãn˘ch a oprávnûn˘ch pfiípadech udûlit v˘jimku u PH

– pro IV. turnus – nad prÛmûr polupace poãítané k 31. 3. 2023 – 0/0

Pokud b˘ãek nesplní vlastní plemenné hodnoty, kvalifikuje se v pfiípadû, Ïe jsou pro matku plemenné hodnoty spoãítané k 31. 3. 2023 nadprÛmûrné k v˘poãtu k 30. 6. 2022

B˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení test bezrohosti – test je povinn˘ v pfiípadû, Ïe alespoÀ jeden z rodiãÛ je geneticky bezroh˘ lineární hodnocení matky – minimálnû „5” a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

Plemeno masn˘ simentál hmotnost ve 120 dnech – 180 kg (u hmotností ve 120 je povolena moÏnost odchylky – 3 kg) hmotnost ve 210 dnech – 315 kg –u b˘ãkÛ je doporuãeno pfiihlíÏet i na v˘‰ku b˘ãka pfii odstavu plemenné hodnoty – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot není stanovena, je ale doporuãena minimální v˘‰e nad prÛmûr populace – dle v˘poãtu k 30. 6. 2022 tj. pro matky b˘ãkÛ 111 a více v PE nebo 98 a více v ME – vlastní plemenné hodnoty b˘ãka narozeného v daném období – I. turnus dle v˘poãtu k 30. 6. 2022 tj. – 118/96 –plemenná pfiíslu‰nost otce SM100 test bezrohosti – test je povinn˘ pro v‰echny naskladnûné b˘ãky lineární hodnocení matky ve v‰ech ukazatelích minimálnû „5” a více a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

Plemeno piemontese hmotnost ve 120 dnech – 155 kg (je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena) hmotnost ve 210 dnech – 260 kg (u hmotností ve 210 je povolena moÏnost odchylky – 5 kg, pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) –u b˘ãkÛ je doporuãeno pfiihlíÏet i na v˘‰ku b˘ãka pfii odstavu plemenné hodnoty – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot není stanovena, je ale doporuãena minimální v˘‰e nad prÛmûr populace – dle v˘poãtu k 30. 6. 2022 tj. pro matky b˘ãkÛ 106 a více v PE nebo 97 a více v ME lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady. Doporuãeno je minimální hodnocení 5 bodÛ ve v‰ech ukazatelích, u prvotelek je moÏno tolerovat 4 za hmotnost –je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

Plemeno salers

hmotnost ve 120 dnech – 160 kg (je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech nemusí b˘t zváÏena) hmotnost ve 210 dnech – 280 kg (u hmotností ve 210 je povolena moÏnost odchylky – 5 kg, pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) –u b˘ãkÛ je doporuãeno pfiihlíÏet i na v˘‰ku b˘ãka pfii odstavu lineární hodnocení matky – minimálnû „5” a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady test bezrohosti – test je povinn˘ v pfiípadû, Ïe alespoÀ jeden z rodiãÛ je geneticky bezroh˘ plemenné hodnoty – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot není stanovena, je ale doporuãena minimální v˘‰e nad prÛmûr populace – dle v˘poãtu k 30. 6. 2022 tj. pro matky b˘ãkÛ 103 a více v PE nebo 90 a více v ME –je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

Plemeno aubrac

hmotnost ve 120 dnech – 155 kg (je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena)

hmotnost ve 210 dnech – 260 kg (u hmotností ve 210 je povolena moÏnost odchylky – 5 kg, pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) plemenné hodnoty – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot není stanovena, je ale doporuãena minimální v˘‰e nad prÛmûr populace – dle v˘poãtu k 30. 6. 2022 tj. pro matky b˘ãkÛ 94 a více v PE nebo 103 a více v ME –u b˘ãkÛ je doporuãeno pfiihlíÏet i na v˘‰ku b˘ãka pfii odstavu lineární hodnocení matky – minimálnû „5” a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady –je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

Plemeno parthenaise

hmotnost ve 120 dnech – 165 kg (je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena) hmotnost ve 210 dnech – 265 kg (u hmotností ve 210 je povolena moÏnost odchylky – 5 kg, pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) –u b˘ãkÛ je doporuãeno pfiihlíÏet i na v˘‰ku b˘ãka pfii odstavu plemenné hodnoty – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot není stanovena, je ale doporuãena minimální v˘‰e nad prÛmûr populace – dle v˘poãtu k 30. 6. 2022 tj. pro matky b˘ãkÛ 97 a více v PE nebo 101 a více v ME lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady. Minimální hodnocení „5” a více. V˘jimka je povolena pouze u bodÛ za hmotnost, kde není stanovena minimální hranice –je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

Plemeno shorthorn hmotnost ve 120 dnech – 140 kg (je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena) hmotnost ve 210 dnech – 250 kg (u hmotností ve 210 je povolena moÏnost odchylky – 5 kg, pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) –u b˘ãkÛ je doporuãeno pfiihlíÏet i na v˘‰ku b˘ãka pfii odstavu plemenné hodnoty – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot není stanovena, je ale doporuãena minimální v˘‰e nad prÛmûr populace – dle v˘poãtu k 30. 6. 2022 tj. pro matky b˘ãkÛ 96 a více v PE nebo 106 a více v ME test bezrohosti – test je povinn˘ v pfiípadû, Ïe alespoÀ jeden z rodiãÛ je geneticky bezroh˘ lineární hodnocení matky – minimálnû „5” a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady –je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

Plemeno andorrsk˘ hnûd˘ skot hmotnost ve 120 dnech – 155 kg (je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena) hmotnost ve 210 dnech – 250 kg (u hmotností ve 210 je povolena moÏnost odchylky – 5 kg, pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) –u b˘ãkÛ je doporuãeno pfiihlíÏet i na v˘‰ku b˘ãka pfii odstavu plemenné hodnoty – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot není stanovena lineární hodnocení matky – minimálnû „5” a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

Plemeno bazadaise hmotnost ve 120 dnech – 155 kg (je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena) hmotnost ve 210 dnech – 260 kg (u hmotností ve 210 je povolena moÏnost odchylky – 5 kg, pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) –u b˘ãkÛ je doporuãeno pfiihlíÏet i na v˘‰ku b˘ãka pfii odstavu plemenné hodnoty – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot není stanovena lineární hodnocení matky – minimálnû „5” a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

Plemeno rouge des prés hmotnost ve 120 dnech – 175 kg (je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena) hmotnost ve 210 dnech – 280 kg (u hmotností ve 210 je povolena moÏnost odchylky – 5 kg, pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) –u b˘ãkÛ je doporuãeno pfiihlíÏet i na v˘‰ku b˘ãka pfii odstavu plemenné hodnoty – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot není stanovena lineární hodnocení matky – minimálnû „5” a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

Plemeno vosgienne hmotnost ve 120 dnech – 145 kg (je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena) hmotnost ve 210 dnech – 245 kg (u hmotností ve 210 je povolena moÏnost odchylky – 5 kg, pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka)

–u b˘ãkÛ je doporuãeno pfiihlíÏet i na v˘‰ku b˘ãka pfii odstavu –plemenné hodnoty – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot není stanovena lineární hodnocení matky – minimálnû „5” a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

Plemeno uckermärker

hmotnost ve 120 dnech – 180 kg hmotnost ve 210 dnech – 290 kg (u hmotností ve 120 a 210 dnech je povolena vÏdy pouze v jednom pfiípadû moÏnost odchylky, a to ve 120 dnech – 3 kg nebo ve 210 dnech – 5 kg) –u b˘ãkÛ je doporuãeno pfiihlíÏet i na v˘‰ku b˘ãka pfii odstavu plemenné hodnoty – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot není stanovena test bezrohosti – test je povinn˘ v pfiípadû, Ïe alespoÀ jeden z rodiãÛ je geneticky bezroh˘ lineární hodnocení matky – minimálnû „5” a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady –plemenná pfiíslu‰nost otce UC100 (UCK) –je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

Plemeno wagyu

B˘ci narození v kontrolním roce 2022 (tj. 1. 10. 2021 – 30. 9. 2022) budou vybírání zpravidla v podzimním období v termínu IV. turnusÛ 2023 ve vûku cca 16–18 mûsícÛ na základû Ïádosti chovatele o v˘bûr b˘ka do plemenitby podané na plemennou knihu do 31. 8. 2023. Hlavním kritériem pro v˘bûr bude lineární hodnocení pfii v˘bûru. –hmotnost ve 210 dnech (220 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele (hmotnost ve 210 dnech nemusí b˘t zváÏena) –hmotnost v 365 dnech (320 kg) musí b˘t zváÏena, její nesplnûní bude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka plemenné hodnoty – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot není stanovena lineární hodnocení matky – minimálnû „5” a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

Plemeno dexter

Odchov b˘ãkÛ provádûn v˘hradnû u chovatele, nikoli na odchovnách plemenn˘ch b˘kÛ. B˘ãci se vybírají zpravidla ve vûku od 16 do 18 mûsícÛ, a to na základû Pfiihlá‰ky k ZV podané na plemennou knihu pfied poÏadovan˘m v˘bûrem. Pfiihlá‰ku staãí zaslat v elektronické podobû. Základní v˘bûr bude proveden po dohodû s pfiíslu‰n˘m inspektorem.

Hlavním kritériem pro v˘bûr bude lineární hodnocení pfii v˘bûru hmotnost ve 210 dnech – hmotnost ve 210 dnech nemusí b˘t zváÏena hmotnost ve 365 dnech – musí b˘t zváÏena, ale její v˘‰e není dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka lineární hodnocení b˘ãka minimálnû 4 body, mimo bodÛ za hmotnost a v˘‰ku v kfiíÏi. Za ideální je brána v˘‰ka s hodnotou 5 bodÛ. B˘ãek mÛÏe b˘t vyfiazen z dÛvodÛ v˘‰ky pouze v pfiípadû, Ïe jeho v˘‰ka v kfiíÏi v den základního v˘bûru je vy‰‰í neÏ 118 cm test bezrohosti – test je povinn˘ v pfiípadû, Ïe alespoÀ jeden z rodiãÛ je geneticky bezroh˘ plemenné hodnoty – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot není stanovena lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady test na chondrodysplazii s negativním v˘sledkem – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generaci pfiedkÛ b˘ãka

Plemeno texas longhorn B˘ci narození v kontrolním roce 2022 (tj. 1. 10. 2021 – 30. 9. 2022) budou vybírání zpravidla v podzimním období v termínu IV. turnusÛ 2023 ve vûku cca 16–18 mûsícÛ na základû Ïádosti chovatele o v˘bûr b˘ka do plemenitby podané na plemennou knihu do 31. 8. 2023. V˘bûr b˘ãka mÛÏe b˘t proveden u nového majitele. Hlavním kritériem pro v˘bûr bude lineární hodnocení pfii v˘bûru. B˘ãek musí –b˘t minimálnû 1x zváÏen do vûku 450 dní – Ïivotní pfiírÛstek musí dosahovat min. 0,5 kg (váÏení a mûfiení probûhne pfied datem v˘bûru) lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady plemenné hodnoty – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot není stanovena –je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka –b˘ãek musí b˘t vybrán maximálnû do vûku 36 mûsícÛ.

Plemeno pinzgavsk˘ skot hmotnost ve 120 dnech – 165 kg hmotnost ve 210 dnech – 250 kg –u b˘ãkÛ je doporuãeno pfiihlíÏet i na v˘‰ku b˘ãka pfii odstavu lineární hodnocení matky – minimálnû „5” a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady test bezrohosti – test je povinn˘ v pfiípadû, Ïe alespoÀ jeden z rodiãÛ je geneticky bezroh˘ plemenné hodnoty – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot není stanovena zbarvení –je povinné, aby bíl˘ pruh pfietínal v‰echny ãtyfii konãetiny –je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generaci pfiedkÛ b˘ãka

Hovûzí s mrkví z Havlíkova dvora

Farma Havlíkův dvůr se nachází nedaleko Sobotky a je členem ČSCHMS od roku 2015. Farma produkuje maso plemene aberdeen angus, které po porážce zraje ve čtvrtích v boxech s moderní technologií chlazení a regulace vlhkosti. Vyzrávání probíhá po dobu minimálně 21 dní za pečlivě kontrolovaných podmínek, při teplotě 0–2 °C a vlhkosti do 70 %. Zrání podporuje typickou křehkost masa plemene angus. Vyzkoušejte klasické vaření - výrazně kratší doba přípravy a výraznější chuť a vůně, to jsou jen některé z výhod vaření z dobře vyzrálého hovězího masa.

PŘÍPRAVA JÍDLA:

1. V hrnci rozehřejte 50 g másla a opékejte na něm nadrobno nakrájenou cibuli do světle zlaté barvy; trvá to asi 6 minut. Přidejte kostky masa (jako na guláš), osolte, opepřete a opékejte dalších 10–15 minut dohněda. Zalijte vývarem (nebo vodou) a přiklopené duste doměkka asi 1–1,5 hodiny. Mezitím nechte zpěnit na 30 g másla hladkou mouku a míchejte asi minutu –vytvořte jíšku.

2. Když je maso téměř měkké (asi 15 minut před koncem dušení), přisypte do hrnce mrkev (nakrájenou na tvary dle libosti – nudličky, kolečka, kostičky) a přidejte jíšku.

3. Hotové jídlo dosolte podle chuti, případně chuť dotáhněte špetkou cukru. Vypněte plotýnku a v hrnci rozmíchejte zbylý kousek másla pro zjemnění chuti.

4. Podávejte s vařenými bramborami posypanými nasekanou pažitkou a omaštěnými máslem.

Hovûzí s mrkví z Havlíkova dvora Dobrou chuť vám přeje www.havlikuv-dvur.cz