Zpravodaj ČSCHMS 1/2022

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XXIX. • B¤EZEN 2022 • âÍSLO 1

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu – 56. díl • Poznatky z angusské cesty do Kanady • Meat+ – nová trademark pro BM • Ema z Mokr˘‰ova a její cesta za úspûchem • Jak si stojíme v Interbeefu?

• Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, ještě nikdy jsem nemusel začínat úvodník tak smutnou zprávou jako nyní. Jistě jste všichni zachytili zdrcující zprávu o tom, že nás počátkem února navždy opustil předseda našeho svazu RNDr. Martin Tichý. Smrt sice patří neoddělitelně k životu, ale když přijde tak nečekaně, jako tomu bylo nyní, raní to všechny o to více. Po jeho nečekaném odchodu zůstane velké prázdno, jež se bude zacelovat hodně dlouhou dobu. Za celý tým pracovníků svazu ale mohu slíbit, že se budeme snažit jít v jeho šlépějích a jeho vize dotáhnout do konce. Chod svazu se ale zastavit nemůže, a proto bylo nutné co nejrychleji na vzniklou situaci reagovat. Členové výboru svazu se jednomyslně usnesli, že nebudeme svolávat mimořádnou členskou schůzi a že k volbě nového předsedy dojde na řádné členské schůzi, která se uskuteční 22. září 2022. Do té doby je pověřen řízením svazu místopředseda svazu Ing. Jan Chroust, k jehož formálnímu potvrzení v této funkci by mělo dojít 14. března 2022 na řádném jednání výboru svazu.

Ani jiné události počátku roku 2022 nepřinesly zrovna pozitivní zprávy. Mám na mysli zejména jiskření kolem úpravy Strategického plánu k nové Společné zemědělské politice, kterou počátkem roku představila nová vláda. Náš svaz pochopitelně nezůstal stranou těchto diskuzí, a přestože pro větší část našich chovatelů jsou úpravy spíše pozitivní, budou i mezi našimi členy tací, kteří si úpravami značně pohorší. Vedlejším efektem rychlé změny klíčového dokumentu je další polarizace sektoru, což se projevuje na atmosféře mezi různými skupinami zemědělců, která je opět o něco vyostřenější, což jistě není dobře. Boje o finance, které se velmi intenzivně probíraly také v médiích, vrhají na zemědělství jako celek špatné světlo a veřejnost chovatele a pěstitele stále častěji vnímá ne jako producenty kvalitních potravin a těch, co pečují o krajinu, ale jako skupinu, která se neumí na ničem domluvit a které jde pouze a jen o dotace. To samozřejmě není pravda a je velká škoda, že si svojí image takto z části sami pošlapáváme. Na druhou stranu samozřejmě chápu, že s poklesem evropských peněz, které budou proudit do nové SZP, doprovázené enormním nárůstem prakticky všech nákladů, není ekonomická situace mnohých podniků dobrá a že obhajoba jednotlivých sektorů vyžaduje vedle argumentů také ostré lokty, což pak vede k oné vyhrocené atmosféře.

Za náš obor jsem velice rád, že se nám podařilo udržet platbu na telata masného typu a že ministerstvo zemědělství přijalo všechny naše argumenty k její modifikaci, která by měla zajistit nejenom bezproblémovou obhajobu u Evropské komise, ale také to, že nebude směřovat spekulantům, ale primárně chovatelům, kteří jsou na chovu masného skotu ekonomicky závislí a myslí to s jeho chovem vážně. Věřme, že k českému návrhu nebude mít komise připomínek a že od příštího roku bude její výplata probíhat podle upravených podmínek/pravidel.

Vážené chovatelky a chovatelé, přeji nám všem, abychom při řešení problémů vzali vždy rozum do hrsti, argumentovali věcně a bez emocí, pozorně naslouchali názorům ostatních a uvážlivě přemýšleli o všech souvislostech předtím, že uděláme nějaké rozhodnutí. Chybovat je sice lidské, ale ovlivňují-li naše činy zásadní měrou budoucnost nějaké oblasti, musíme se snažit chyb vyvarovat a předjímat, co naše rozhodnutí způsobí a jak se projeví nejen bezprostředně, ale také v budoucnu.

Pevné zdraví a potřebný optimismus a štěstí přeje Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 1/2022 – roãník XXIX.

O B SAH Aktuálnû ......................................................................................................................

Aktivity âSCHMS 2021/2022.......................................................................................

Smuteãní oznámení o úmrtí pfiedsedy na‰eho svazu RNDr. Martina Tichého ..............

Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu: Parthenaise z Mezihofií...................................

Poznatky z angusské cesty do Kanady ........................................................................

Farmáfisk˘ automat na hovûzí maso ............................................................................

V˘stavy masného skotu v roce 2022 ............................................................................

Meat+ – nová trademark pro belgické modrobílé ........................................................

Bezroh˘ program v chovu plemene belgické modrobílé má i v âeské republice první v˘sledky..........................................................................................................

Ema z Mokr˘‰ova a její cesta za úspûchem .................................................................

Vyhodnocení obvodu ‰ourku u mlad˘ch b˘kÛ v âR ....................................................

Jak si stojíme v Interbeefu?...........................................................................................

Tfietí rok fie‰ení projektu „VyuÏití genomick˘ch údajÛ a optimalizace ‰lechtitelsk˘ch postupÛ u masného skotu”.......................................................................................

Charakteristika hospodafiení a integrované péãe o krajinu a biodiverzitu prostfiedí na Statku VodÀansk˘................................................................................................

Temperament zvífiat ovlivÀuje jejich pohodu i produkci ..............................................

V˘sledky parazitologického monitoringu stád masného skotu v âeské republice.........

Nov˘ web MILUJUHOVùZÍ.CZ je tu pro vás a va‰e zákazníky....................................

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2022 ............................................................

Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – I. turnus 2022 ..................................................................

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2022 .......................................................

Recept – Hovûzí svíãková s celerem, peãenou hlívou ústfiiãnou a lan˘Ïovou majonézou ..........................................................................................

4 5 6 7 22 25 28 30 32 34 36 38 40 44 46 49 52 54 56 61 62

Adresa svazu: âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, z.s., Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903 Svaz je registrovan˘m spolkem zapsan˘m ve spolkovém rejstfiíku veden˘m Mûstsk˘m soudem v Praze oddíl L, vloÏka 207

Kontakty na pracovníky svazu: • místopfiedseda: Ing. Jan Chroust tel.: 724 117 940 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová, Ph.D. Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: vydrova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Nina Honová e-mail: honova@cschms.cz, tel.: 724 073 641 OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 Lovosice Eva Pitnerová e-mail: pitnerova@cschms.cz, tel.: 737 433 598 • obchodní ãinnost: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny, e-mail: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863 • genetické hodnocení: Ing. Alena Svitáková, Ph.D. Pozovice 13, 582 53 ·toky, e-mail: svitakova@cschms.cz, tel.: 774 127 184 Titulní strana – hlavní fotka: Herefordské stádo na chovu Ing. Janovského (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Plemenice limousine z chovu Petra Stříbrného (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Charolais na pastvině Jana Zatloukala (foto: Karel Melger)

inspektofii svazu: • západní âechy Karel Melger, e-mail: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 • jiÏní âechy Ing. Karel ·imák, e-mail: simak@cschms.cz, tel.: 725 891 286 Ing. Vít âepelák, e-mail: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy e-mail: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 • západní a jiÏní Morava Bc. Radek Dobe‰, e-mail: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640 • severní Morava Ing. Olga Kovalová, e-mail: kovalova@cschms.cz, tel.: 724 384 951 • severní a stfiední âechy Ing. Michal Janda, e-mail: janda@cschms.cz, tel.: 702 020 761 • stfiední a v˘chodní âechy Ing. Petra Pokorná, e-mail: pokorna@cschms.cz, tel.: 702 020 760 Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.

Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.

Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû ,Pokles poãtÛ masného skotu pokraãuje Trend klesajících stavÛ skotu bez trÏní produkce mléka pokraãuje. Nejnovûj‰í prosincové údaje z ústfiední evidence ukázaly pokraãující propad nejenom v poãtech masn˘ch jalovic, které padají uÏ pát˘m rokem v fiadû, ale i krav. Ty je‰tû donedávna vykazovaly rÛst, byÈ naprosto nepatrn˘. Pokles stavÛ mÛÏe b˘t do urãité míry ovlivnûn v˘kupními cenami za jateãné krávy a jalovice, které se na konci loÀského roku dostaly na zajímavou úroveÀ a pro nûkteré chovatele mohly b˘t dÛvodem zv˘‰ené brakace. Alarmující jsou ale zejména niωí stavy jalovic, jenÏ jsou o více neÏ 12 tisíc kusÛ niωí, neÏ pfied pûti lety.

,PGRLF spustí program Podpora nákupu pÛdy PodpÛrn˘ a garanãní rolnick˘ a lesnick˘ fond, a.s. otevfie 16. bfiezna 2022 nov˘ program Podpora nákupu pÛdy formou podpory ãásti úrokÛ z úvûru podnikatelsk˘m subjektÛm v oblasti zemûdûlství. Program Investiãní úvûry Zemûdûlec je urãen mal˘m a stfiednû velk˘m podnikÛm v oblasti zemûdûlské prvov˘roby, které v uplynul˘ch 12 mûsících neuzavfiely smlouvu s PGRLF o poskytnutí úvûru ve stejném programu.

Maximální ãástka, o kterou mÛÏe b˘t jistina v okamÏiku poskytnutí úvûru sníÏena, je 400 000 Kã, ale nesmí tím b˘t pfiekroãeno 30 % z celkové v˘‰e poskytnutého úvûru. V pfiípadû zaãínajících podnikatelÛ podpora na sníÏení jistiny úvûru ãiní aÏ 40 % z celkové v˘‰e poskytnutého úvûru.

,SZP 2023+ poãítá i nadále s podporou masn˘ch telat Ministerstvo zemûdûlství na konci ledna odeslalo Evropské komisi Strategick˘ plán, kter˘ je klíãov˘m dokumentem pro budoucí Spoleãnou zemûdûlskou politiku po roce 2023. Trochu stranou hlavní vlny diskuzí zÛstaly podmínky podpor tzv. citliv˘ch komodit, mezi které se fiadí také telata masného typu. S potû‰ením mÛÏeme kontaktovat, Ïe MZe vyhovûlo v‰em na‰im odborn˘m pfiipomínkám k této podpofie a zapracovalo je do odeslaného návrhu. První fáze zhruba dvoulet˘ch prací a debat je tak úspû‰nû u konce.

JiÏ od konce roku 2019, kdy se zaãalo o citliv˘ch komoditách v budoucí SZP jednat, bylo na‰ím hlavním úkolem obhájit udrÏitelnost této podpory a následnû pfiipravit podmínky tak, aby odpovídaly legislativním poÏadavkÛm a souãasnû byly co nejvíce v souladu se zájmy chovatelÛ masného skotu. Základní principy této podpory zÛstávají stejné, v zájmu udrÏitelnosti podpory ale dochází také k urãit˘m zpfiesnûním a zpfiísnûním. Jednou z nich je, Ïe novû bude u telat posuzována minimální doba, po kterou bude muset b˘t tele na hospodáfiství chováno, aby mohlo b˘t povaÏováno za dotaãnû zpÛsobilé. Na nበnávrh se tato doba z pÛvodnû uvaÏovan˘ch 4–6 mûsícÛ zkrátila na 1 mûsíc. Druhá úprava je kvalitativního charakteru, kdy novû budou podporována pouze telata matek, které jsou od prvního otelení v rámci ústfiední evidence vedeny v nedojeném systému chovu a zároveÀ mají minimálnû 50% podíl krve masného plemene nebo jejich kombinace. Podmínky, jako je fiádná identifikace a evidence zvífiat, ãi to, Ïe otec masného telete musí b˘t registrován v ústfiedním registru plemeníkÛ v rámci stanoven˘ch masn˘ch plemen, zÛstávají nezmûnûny.

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 21. 11. 2021 do 25. 2. 2022 Adam Radovan, Ka‰ava, ¤ádné + PK DX Andûra Michal, MVDr., Svûtce, ¤ádné + PK LI Beránek Jaroslav, Horní Bûlá, ¤ádné + PK MS Bernas Luká‰, Bc., Rumburk, Zájmové Cudlín Franti‰ek, Holubov, Zájmové EKOKOSOV s.r.o., Zábfieh, Zájmové Janou‰ek Jan, Ho‰tice, Zájmové Martinek Miroslav, Vala‰ská Bystfiice, ¤ádné + PK DX

4

Pavlíãková Jaroslava, KfiiÏany, ¤ádné + PK DX ·nita Pavel, Polesí, ¤ádné + PK CH Trávníãek Tomá‰, Kaplice, ¤ádné + PK LI T˘mová Katefiina, Dolní Nûtiãice, ¤ádné + PK AA Václav Vítek (Rodinn˘ statek Vítek), Lipí, Zájmové Zezula Jakub, Hodonín, ¤ádné + PK DX Îítek Ladislav, Bûleãko, Zájmové

Aktivity âSCHMS 2021/2022 Prosinec 2. 12.

6. 12.

7. 12.

9. 12.

15. 12.

16. 12 .

16.–17. 12.

online jednání pracovní technické skupiny Interbeef (Svitáková) pracovní schÛze inspektorÛ, Hradi‰tko jednání sboru poradcÛ ministra zemûdûlství, MZe (Malát) jednání âesk˘ svaz zpracovatelÛ masa, Praha (Malát) Unie chovatelÛ, spoleãné jednání pfiedstavenstva a dozorãí rady âMSCH, a.s., Hradi‰tko (Malát) jednání Potravináfiská komora a âSZM na téma cechovní normy pro hovûzí maso, Praha (Malát) vánoãní jednání v˘boru zru‰eno z dÛvodu covidov˘ch opatfiení

Dal‰í prosincové aktivity: • Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového Zpravodaje • Pfiíprava v˘poãtu plemenn˘ch hodnot • Administrace pfiihlá‰ek k odchovu u chovatele do 3. turnusu • Aktualizace databází plemenné knihy a webKUMP

Leden 4. 1.

7. 1.

10. 1.

10. 1.

10. 1.

12. 1.

13. 1.

17. 1.

21. 1.

21. 1.

25. 1.

28. 1.

pracovní schÛze inspektorÛ, Hradi‰tko jednání k pozici âSCHMS a ostatních NGO k úpravû Strategického plánu (Malát) schÛzka se zástupcem O2 k nastavení tarifÛ, Praha (Vydrová) schÛzka se zástupci v˘stavi‰tû v âesk˘ch Budûjovicích, Praha (Malát, Vydrová) Rada plemenné knihy charolais, online Rada plemenné knihy limousine, online Charolais International videomeeting (Malát) jednání v˘boru âSCHMS a grémia pfiedsedÛ RPK, Hradi‰tko online jednání pracovní technické skupiny Interbeef (Svitáková) jednání pracovní skupiny k reformû SZP v návaznosti na úpravy Strategického plánu, online (Malát) online jednání Klubu chovatelÛ plemene charolais online pracovní jednání zamûstnancÛ Svazu

Dal‰í lednové aktivity: • Administrativa spojená s BOZP a PO • Pfiíprava katalogÛ pro v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ v I. turnusu • Pfiíprava, zpracování a odeslání dat do mezinárodního hodnocení Interbeef • Zvefiejnûny plemenné hodnoty vã. ÏebfiíãkÛ a provedeny aktualizace databází • Revize ãlenské databáze MaSkot • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ a webKUMP • Pokraãování a drobné úpravy projektu na sledování vemen v aplikaci webKUMP • Zvefiejnûn kalendáfi v˘bûrÛ b˘kÛ 1. turnus 2022

Únor 1. 2 3. 2.

9. 2.

9. 2.

10. 2.

10. 2.

14.–25. 2.

16. 2.

18. 2.

21.

21.

23.

24.

25.

2.

2.

2.

2.

2.

pfiijata nová zamûstnankynû – Ing. Olga Kovalová – inspektorka pro severní Moravu komoditní rada pro mléko a hovûzí maso pfii AK (Malát, Jungwirth) online jednání Genomic Working Group Interbeef (Svitáková) jednání pracovní skupiny k reformû SZP na téma ekoschémata, online (Malát) jednání s âMSCH a.s. na téma QTL znaky, online (Malát Kopeck˘, Svitáková) online pracovní jednání v˘boru svolané z dÛvodu náhlého úmrtí pfiedsedy Svazu I. turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ kulat˘ stÛl MZe k prioritám âR ve vztahu k zemûdûlství bûhem pfiedsednictví âR EU (Malát) poslední rozlouãení s pfiedsedou Svazu RNDr. Martinem Tich˘m, Olomouc (Malát, Vydrová, Chroust a zástupci Klubu DX a v˘boru Svazu) Rada plemenné knihy charolais, online Rada plemenné knihy aberedeen angus, Rantífiov dozorãí rada âSCHM, a.s. (Malát) jednání s pracovníky VÚÎV Praha k GEPH u masného skotu, Praha-Uhfiínûves (Malát, Svitáková) jednání Klubu chovatelÛ plemene hereford, OPB Osík

Dal‰í únorové aktivity: • Pfiíprava a zvefiejnûní katalogÛ k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ v I. turnusu • Tvorba systému pro zvefiejÀování QTL znakÛ • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ • Pfiíprava podkladÛ do 1. ãíslo Zpravodaje • Administrace dotací na kontrolu uÏitkovosti – odeslání sdûlení a finanãních prostfiedkÛ chovatelÛm • Administrace vratky ãásti nákladÛ spojen˘ch s testací SNP • Smuteãní oznámení o úmrtí pfiedsedy Svazu RNDr. Martina Tichého • Pfiíprava úãasti chovatelÛ na veletrhu Silva Regina a Biomasa ukázka masn˘ch plemen • Pfiíprava Jihoãeské beef show a Charolais & Simmental show • Pfiíprava, zpracování dat pro zvefiejnûní v˘sledkÛ Interbeef • Pfiíprava odborn˘ch ‰kolení na lineární hodnocení v âR a v zahraniãí (Francie, CH)

5

Smuteční oznámení o úmrtí předsedy našeho svazu RNDr. Martina Tichého S bolestí v srdcích a hlubokým zármutkem jsme na začátku února přijali smutnou zprávu o úmrtí předsedy našeho svazu RNDr. Martina Tichého. Z pozemského života do chovatelského nebe odešel v sobotu 5. února 2022, když podlehl komplikacím spojeným s onemocněním, které ho postihlo na konci loňského roku. Tato zdrcující informace o předčasném odchodu předsedy našeho svazu přišla nečekaně poté, kdy už se zdálo, že pan Tichý svůj boj s touto nemocí vyhraje.

Osud nám do cesty staví nejrůznější překážky. Po jejich překonání nám často zůstanou šrámy na duši i na srdci, ale nakonec nás posílí a zocelí. Někdy se ale objeví nástrahy, které se ukáží být nad naše síly. Když už jsme plni naděje věřili, že i tuto přetěžkou životní zkoušku pan dr. Tichý zvládne, štěstí se od něj odvrátilo a on k našemu velkému žalu nejtěžší zápas svého života prohrál.

Odešel nečekaně a předčasně. Zanechal po sobě mnoho zarmoucených členů rodiny, přátel, kolegů a spolupracovníků.

Pan doktor Tichý stál v čele naší profesní organizace od září loňského roku.

Působil zároveň i jako předseda rady plemenné knihy a člen výboru za plemeno dexter. Už v době kandidatury na post předsedy měl v hlavě jasné plány, jak posunout náš spolek dopředu, na co se soustředit a co je třeba rozvíjet či změnit k lepšímu. Jeho profesní i životní zkušenosti, nadhled, vysoká odborná erudice, schopnost naslouchat a neutuchající optimismus byly těmi nejlepšími předpoklady, aby se mu podařilo jeho myšlenky přetavit ve skutky. Do předsedování se ihned po svém zvolení vrhl s vervou jemu vlastní a hlavně s úsměvem na tváři, který ho doprovázel celý život. Bohužel mu ale nebylo dopřáno, aby své vize a plány zvládl dotáhnout do konce.

Nestihl to ani ve svazu, ani na svém hospodářství. Jako doktor přírodních věd měl blízko k ekologii, a tak není divu, že jeho rodinný statek, který se svou rodinou a blízkými spolupracovníky od roku 2003 postupně budoval, byl zapojen do systému ekologického zemědělství. Zde přímo učebnicově naplňoval představy o ideálním farmáři hospodařícím plně v souladu s krajinou a potřebami komunity, ve které žije a hospodaří. Nebyl to jen chov masného skotu, kterému se s láskou věnoval. Své místo na statku měly a mají rovněž ostatní hospodářská zvířata, pěstoval zde ekologické osivo, produkoval netradiční zeleninu. Součástí statku je i několik hektarů ovocných sadů, ovocné školky a vinic. Pěstoval rovněž obilí pro rodinný mlýn, na nějž navazuje vlastní pekárna. Masnou produkci plánoval finalizovat prostřednictvím faremních jatek. Jatka ale byla jedním z projektů, jehož otevření se bohužel již nedočkal...

Ačkoliv choval několik masných plemen, jeho srdce jednoznačně patřilo plemeni dexter. Do něj se doslova zamiloval a nadšeně ho propagoval při každé příležitosti, která se k tomu naskytla. Sám s oblibou říkával, že začít s chovem dexterů bylo jeho nejlepší chovatelské rozhodnutí. Byl si dobře vědom toho, že plemeno má velký potenciál najít další zájemce o chov nejenom mezi klasickými zemědělci, ale hlavně mezi hobby chovateli. Toto plně zúročil, když dokázal ve spolupráci s dalšími chovateli organizovat a zabezpečit rozsáhlou expozici dexterů v Českých Budějovicích na výstavě Země živitelka v roce 2019. Samozřejmostí pro něj ale byly i účasti na národních výstavách v Brně. Jeho poutavá komentovaná přehlídka dexterů na loňské akci zůstane v naší paměti hodně dlouho. Jeho velmi trefné přirovnání o „agresivní přítulnosti” dexterů tak možná jednou vstoupí do učebnic jako součást definice tohoto plemene.

Nebylo to ale pouze zemědělství, v čem byl Martin Tichý činný. Vedle jeho velké záliby v letectví, včelaření či myslivosti byl rovněž aktivní v oblasti charity. Byl zakladatelem a kontrolorem nadačního fondu INFORM, jenž se zabývá podporou drobných sociálních a ekologických projektů na Moravě. Vykonával taktéž funkci zakladatele v rámci neziskové organizace DC90 pečující o děti s kombinovanými vadami. V minulosti věnoval rovněž velké množství času politice, kdy patřil k zakládajícím členům Strany zelených.

Každý, kdo doktora Tichého znal, potvrdí, že nebyl přítelem planého tlachání. Mluvil vždy stručně, věcně a jeho slova mířila přímo k meritu věci. Věděl, že život je příliš krátký na to, abychom ztráceli čas zbytečnými řečmi a dohadováním se. Chtěl lidi spojovat, ne rozdělovat. Jeho umění naslouchat různým názorům a teprve pak z nich uvážlivě tvořit závěry bylo v dnešní rozpolcené společnosti nedocenitelné. Každou nepříjemnou situaci dokázal obrátit ve prospěch věci. Martin Tichý byl a zůstane velkou inspirací pro své okolí, z pohledu pracovního i lidského. Po jeho nečekaném odchodu po něm zůstane velké prázdno, jež se pravděpodobně nikdy zcela nezacelí. Slibujeme, že se budeme snažit jít v jeho šlépějích a jeho vize dotáhnout do konce.

Doktor Tichý byl neustále dobře naladěný a usměvavý muž. Dokázal svůj optimismus rozdávat i v těžkých chvílích a proto jsme si jistí, že by si přál, abychom na něj vzpomínali s veselou myslí. Věnujme mu společně tichou vzpomínku.

6

REPORTÁŽ Z CHOVU:

Parthenaise z Mezihofií aneb kdyÏ fiezník vidí maso Chovatel/farma: Milan Novotný Zaměstnanci/pomocníci: rodina Obec: Mezihoří (Horka, Chrast) Okres/kraj: Chrudim/Pardubický Nadmořská výška: 310 m n. m.

Chované plemeno: parthenaise Členem svazu: od roku 2011 V plemenných knihách: PA/PP (PK č. 2) Základní stádo: 30 Plemenitba: inseminace i přirozená Zemědělská půda: 60 ha V systému EKO zemědělství: ano (po přechodném období) WEB: https://noveko.webnode.cz/ (brzy bude spuštěn nový)

Milan Novotný ve svém dnes už bývalém řeznictví

V˘krm a ‰est hektarÛ „Po roce 1990 si vzali prarodiãe hospodáfiství zabavené pfii kolektivizaci zpût do uÏívání a kdyÏ dûda zemfiel, pokraãoval táta ve v˘krmu b˘kÛ na vazném ustájení.

Nám se tento zpÛsob pfiíli‰ nezamlouval a tak jsme se mu do toho tro‰ku navezli a hospodáfiství postupnû pfievzali,” vzpomíná s úsmûvem a popravdû pan Milan: „Táta nakonec uznal, Ïe na to, aby se uÏivil, je 8 b˘kÛ a pár prasat za rok na 6 ha málo.

Tenkrát je‰tû nebyly dotace, byl to jeho jedin˘ pfiíjem a to bylo ekonomicky neudrÏitelné. Já uÏ jsem pfiitom v té dobû pracoval na jatkách a maso jsem mu dokázal zpracovat, ale to byla asi jediná deviza. Tak jsme ho pomalu ale jistû pfiesvûdãovali, aÈ toho nechá a najde si práci. Tady v okolí jsou podobná hospodáfiství jako to na‰e ãtyfii a v‰echna mûla kolem 6 ha pÛdy. Postupnû

Polovina února, za oknem tak duben, po D8 na Prahu, po D11 na Pardubice, Chrudim a Chrast s transformátorem na kfiiÏovatce. Hned se mi vybaví vzpomínka z dûtství. Tenhle „tranìák” mi vÏdy dával nadûji, Ïe je mému Ïaludeãnímu utrpení pfii cestû Ïigulem z Podkrkono‰í k pfiíbuzn˘m v Chrasti koneãnû konec. Po více jak dvaceti letech míjím transformátor s klidn˘m Ïaludkem i veselej‰í náladou smûr Horka a Mezihofií, které je s pár adresami samotou na samém jiÏním okraji Polabské níÏiny.

Tady rovinatá „nuda” Pardubického kraje konãí a zmûnu nastolil pás smí‰en˘ch lesÛ táhnoucích se na obû strany. Jakoby byl za vesnicí uÏ jen hlubok˘ nekoneãn˘ prales. Matnû si vzpomínám, Ïe jen pár kilometrÛ vzdu‰nou ãarou odtud b˘valy LeÏáky, obec vypálená nacisty za II. svûtové války, na kterou dnes odkazuje pietní místo obklopené Chránûnou krajinnou oblastí Îelezn˘ch hor s Vysoãinou v zádech. Ale vraÈme se zpût do Mezihofií, tady pro dne‰ek na‰e cesta konãí a to doslova, protoÏe úzká silniãka vás dovede pfiímo do dvora ã. p. 1. První co mû napadne je, jak odtud budu couvat... a pozdûji se od majitele dozvím, Ïe plánuje vybudovat kruhov˘ objezd... vtip? MoÏná, ale rozhodnû by se hodil . KaÏdopádnû jsme v cíli, kter˘ ne‰lo minout. Na základech pÛvodního statku, kter˘ se v podobû nûkolika hospodáfisk˘ch budov rozprostírá v‰ude kolem, zaloÏili manÏelé Milan a Katefiina Novotní v roce 2007 farmu na produkci jehnûãího a pozdûji i hovûzího masa.

K nohám mi pfiibíhá uvítací v˘bor nûkolika koãiãek (pozdûji zjistím, Ïe to zdaleka nebyly v‰echny), pak uÏ mi podává ruku pevn˘m stiskem fiezníka usmûvav˘ pán a jeho manÏelka, která na mû vÏdy pÛsobí velice kfiehce a spí‰e jako dáma ze salónu neÏ Ïena „do tahu“, ale klame tûlem, jak se pfiesvûdãíte . KaÏdopádnû vítejte na Farmû Mezihofií, která si své dobré jméno – pomalu ale jistû – buduje na kvalitním stádû francouzského plemene parthenaise, které aã je v ãeské kotlinû pomûrnû mladé, nachází si stále více pfiíznivcÛ a brzy vám bude jasné proã. Tak pojìme na to.

Rodina Novotných: Kateřina a Milan s dcerou Káťou a synem Michalem (foto: archiv rodiny)

se nám podafiilo od v‰ech zbyl˘ch hektary vykoupit a rozjet skuteãné podnikání v zemûdûlství.”

¤ezniãina v krvi „¤ezniãinu dûlám cel˘ Ïivot.

Vyuãil jsem se v Hlu‰icích u Nového BydÏova, pfie‰el na ekono-

7

Měsíc stará jalovička narozená po embryotransferu (otec Faucon) (foto: archiv rodiny)

mickou nástavbu do Jaromûfie, pak na vojnu a do provozu. V Rosicích na velk˘ch jatkách jsem pracoval jako fiadov˘ fiezník, ale v roce 2006 ode‰el vedoucí do dÛchodu a já nastoupil v pouh˘ch 26 letech na jeho místo. To bylo velmi tûÏké b˘t v pozici vedoucího a velet v‰em tûm star˘m bardÛm, se kter˘mi jsem pfied tím pracoval. Ale sedlo si to... No a teì se pomalu pfiipravujeme na dÛchod,” usmívá se pan Milan a dívá se pfies rameno na manÏelku. Ta k mému úÏasu pfiitakává.

Rozhodli se prodat vyhlá‰ené fieznictví v Hrochovû T˘nci, které

Nejen vášnivý chovatel ale také rybář (foto: archiv rodiny)

8

provozovali od roku 2016, nehonit se tolik a mít více ãasu pro sebe, dûti i krávy: „Jsme na v‰echno sami. Dûda vypomáhá, ale dûti jsou je‰tû relativnû malé a nikoho jiného nemáme. Jako nejvût‰í problém, z pohledu fungování fieznictví, vidíme sehnat kvalitní pracovní sílu aÈ, uÏ jde o prodavaãky, ale i lidi do v˘roby. Bez nich nejde fieznictví udrÏet v chodu. Proto padlo rozhodnutí ho prodat.”

Paní domu je‰tû dodává, Ïe nemûli absolutnû prostor na údrÏbu hospodáfiství, velebení zahrady a okolí domu. Teì oba manÏelé vûfií, Ïe si s chovatelstvím vystaãí a budou mít více ãasu i na svoje koníãky, mezi které patfií rybafiení.

Na dvou Ïidlích „Chov se rozrÛstá a sezení na dvou Ïidlích bylo velmi nároãné.

Provozovna se ze zaãátku rozjela opravdu hodnû a uÏ jen vzpomínáme na pûtinásobné trÏby, neÏ jaké byly poslední dobou. K tomu jsou ale potfieba lidi a pak zjistíte, Ïe to, co máte navíc, stejnû „vrazíte” do zamûstnancÛ. âím ménû lidí v provozu je, tím samozfiejmû lépe, ale na to si ãlovûk musí pfiijít sám,” popravdû pfiiznává majitel a odkr˘vá je‰tû zaãátky tohoto podnikání: „¤eznictví v Hrochovû T˘nci bylo vybudováno v podstatû na zelené louce, respektive stála tam hrubá stavba, kterou jsme si upravili dle vlastních potfieb. Pro-

jekt, technologie, legislativní koleãko a pak slavnostní otevfiení v roce 2016 a od té doby fungovala také facebooková stránka fieznictví. Frãelo to, ale byla to témûfi sebevraÏda. Neustále od nevidím do nevidím, ve dne v noci. Dûti byly malé – Mí‰ovi 8 a Kátû 5 a zejména syn nevzpomíná na tuhle dobu rád, protoÏe jsem s nimi vlastnû vÛbec nebyl.” Paní Katefiina je‰tû vzpomíná na to, Ïe úplnû nejhor‰í byl první rok, neÏ si v‰e sedlo. „Díky svému pÛsobení v Rosicích se se v‰emi chovateli v okolí dobfie znám, proto jsem také dokázal do fieznictví dostat kvalitní maso. PÛvodní plán byl jeden fiezník (já) a jedna prodavaãka, ale realita byla nakonec jiná. Byla to kaÏdopádnû nejistota a krok do neznáma a to si musí kaÏd˘ sám popfiem˘‰let, jestli mu to za to stojí. Do loÀského roku nám vÏdy Vánoce vydûlaly na následující „chud‰í” mûsíce. Vloni byl znát velk˘ propad uÏ od fiíjna, coÏ nás jen utvrdilo v tom, Ïe je na‰e my‰lenka správná a prodej bude nejlep‰ím fie‰ením. Tak jsme v prosinci nabídli fieznictví k odkupu. AÏ budete ãíst tyto fiádky, tak uÏ bude fungovat pod spoleãností Rabbit Trhov˘ ·tûpánov jako jejich 78. prodejna,” seznámil mû pan Milan s fakty a jeho paní doplnila: „Na‰tûstí pro nás nepotfiebují technologii, takÏe tu si pfievezeme na farmu, kde máme vybudovanou bourárnu s chladícím boxem a plynule tak pfiejdeme k prodeji ze dvora, kter˘ stejnû nûjak˘m zpÛsobem fungoval. UÏ to nebude povinnost, ale snad radost a poráÏku i bourání si naplánujeme podle na‰ich moÏností.” „DrÏíme palce kaÏdému, kdo do provozu fieznictví pÛjde, sv˘m zpÛsobem je to super, ale nároãné na pracovní sílu a ãas. Je pak potfieba si odpovûdût na otázku, na úkor ãeho to bude a jestli vám to za to stojí,” ãímÏ manÏelé uzavfieli téma, kter˘m jsem spí‰ chtûla konãit neÏ zaãínat, protoÏe jsem se na diskusi nad fieznictvím tû‰ila, prodejem mi sice vzali vítr z plachet, ale nevadí, jistû bude je‰tû plno dal‰ích zajímav˘ch témat...

PoráÏka v „druÏstevním” reÏimu V souãasné dobû poráÏejí na jatkách Toro ve Vysokém M˘tû. Ale stejnû jako v‰ude jinde, tak i zde je velk˘ problém s kvalifikovan˘m personálem a obsazením v˘robních linek. âtvrtû nejsou kvalitnû opracované, maso je hluboko pofiezané a tak i pÛvodní vize produkce stafieného masa vzala za své. „Tohle je jeden z dÛvodÛ, proã s dal‰ími chovateli v okolí zvaÏujeme spoleãnû vybudovat poráÏku.

Máme tady nedaleko pana Novotného z LuÏe (LI), Slavíkovi v Mokr˘‰ovû (CH), pana Roubínka (AA) a pana Va‰íãka (BA) a dal‰í.

Hledáme vhodné místo, ale jinde neÏ u nûkoho ve dvofie, protoÏe kdyby bylo tfieba provoz prodat, tak to bude jednodu‰‰í mimo areál farmy. Rozhodnû ale není na‰í vizí trávit v provozu více ãasu, neÏ by bylo nezbytnû nutné. Nechci se vracet k fiezniãinû ve velkém, spí‰ jednou za ãas pomoci. PoráÏení by tak fungovalo v reÏimu kaÏdého zúãastnûného chovatele samostatnû,” vysvûtluje mi svou vizi Milan: „My jsme zvyklí si tady v té partû lidí vzájemnû pomáhat, takÏe vûfiíme, Ïe by nám to mohlo fungovat i tímto smûrem.”

Pfies bourárnu uÏ jen pár kusÛ roãnû „Lehká nev˘hoda plemene parthenasie je v libovosti masa, díky které sva-

Milan Novotný s plemenný býkem Ocean dovezeným z Francie (foto: archiv rodiny)

lovina pfii stafiení hodnû osychá, ãímÏ vzniká vût‰í ofiez neÏ u protuãnûl˘ch plemen a to je dal‰í dÛvod, proã jsme od stafiení upustili. I kdyÏ to byl mÛj sen.

V souãasné dobû dûláme ta‰ky.

Dfiíve jsme spolupracovali s jednou restaurací v Bítovanech, která na‰e maso nabízela zákazníkÛm, ale uÏ si to realizujeme pouze po vlastní linii. Nabídka prostfiednictvím facebooku funguje velmi dobfie, do dvou dnÛ máme ãtyfii b˘ky prodané. Na druhou stranu musíme pfiiznat, Ïe tento prodej realizujeme pouze dvakrát do roka a to pfied Velikonocemi a pfied Vánocemi.

V leto‰ním roce bude asi nabídka je‰tû slab‰í, protoÏe jsme prodali

Návštěva školky na farmě s povídáním – je vidět jak je stádo klidné a zvyklé na kontakt (foto: archiv rodiny)

vyfiazené kusy do Holandska, tfii b˘ky máme na odchovnû, tfii doma v odchovu u chovatele, jaloviãky prodané a nic se nevyfiazovalo, takÏe ani masíãko nebude.

Jinak míváme v nabídce hlavnû b˘ky, obãas jalovici a zkou‰eli jsme i vyfiazenou jedenáctiletou – na‰i první – parthenaiskou krávu a to byla absolutní delikatesa.

T˘den zrání a luxusní omáãka byla zaji‰tûna. Svíãková byla velmi v˘razná, ale vynikající,” pochvalnû vzpomíná na jeden ze sv˘ch ãetn˘ch pokusÛ chovatel: „Zkou‰el jsem to maso tenkrát rozhodit mezi pár lidí, ale nefiekl jsem jim, z jakého kusu pochází

9

Pětiletá kráva (otec Turbo) (foto: archiv rodiny)

a zákazníci byli velmi pfiekvapení, kdyÏ se dozvûdûli pravdu.” ManÏelé je‰tû zavzpomínali na pobyt ve Francii, kdyÏ se snaÏili do svého chovu odkoupit jednu jateãnou krávu: „Nám se opravdu líbila, ale francouzsk˘ chovatel za ní dostal 100 tis., takÏe se s námi vÛbec nemûl potfiebu bavit o prodeji do chovu. Druh˘ dÛvod – proã nechtûl – byl je‰tû prozaiãtûj‰í, kráva byla pfiipravená a dokrmená na jatka a její zafiazení zpût do reprodukce by nemuselo dopadnout dobfie. To bylo zase od chovatele férové, Ïe nás na to upozornil.”

Nároãná spolupráce s Francouzi A na téma chovatelÛ ze zemû galského kohouta se je‰tû bavíme

dál: „Do spfiáteleného módu jsme s nimi dostali aÏ pfied pár lety, do té doby nás mûli za outsidery, nechtûli se s námi moc bavit a rozhodnû se nesnaÏili nám prodat nûco kvalitního. Pfied dvûma lety se nám podafiilo navázat dobrou spolupráci díky sudímu, kter˘ byl pfiizván na soudcování Národní v˘stavy v roce 2019 v Brnû – Vincentu Loiseau, kter˘ tehdy pracoval pro francouzsk˘ svaz (Organisme de Sélection de la race Parthenaise). Nyní je po 23 letech uÏ takzvanû „na volné noze” a nabídl nám spolupráci a konzultace. Toho si nesmírnû váÏíme, protoÏe francouz‰tí chovatelé parthenaise berou toto plemeno jako francouzské zlato a kvalitní dobytek prodávat nechtûjí. Díky

Pětiletá kráva – Irská šampionka roku 2015 (otec Faucon) (foto: archiv rodiny)

10

Vincentovi máme teì Francii otevfienou. Rád by pfiejel na v˘stavu do Brna v roce 2023, nav‰tívil chovy, rád by s chovateli obchodoval i diskutoval. Je rád, Ïe se u nás zaãalo plemeno tû‰it oblibû. Oproti vûhlasnûj‰ím plemenÛm je matek parthenaise ve Francii pouze kolem 50 tis. a poãetní stavy zaãaly v poslední dobû je‰tû klesat. Je to bohuÏel z dÛvodu stárnoucí populace chovatelÛ tohoto plemene. Vûkov˘ prÛmûr 62 let mluví za v‰e. Postupnû bohuÏel konãí i nûkteré velké farmy, ale zase se nám díky tomu dafií odkoupit a dovést kvalitní zvífiata do âR. Nedávno dojela poãetné skupina jalovic na Farmu

Dvouměsíční telátka po Royalovi (foto: archiv rodiny)

Lipka a s realizací pomáhal právû Vincent, kter˘ v nás vidí jak˘si potenciál,” míní pan Novotn˘ a je‰tû dokonãuje my‰lenku: „Na Vincentovi si cením toho, Ïe to pro nûj prodejem nekonãí, ale Ïe se zajímá o zvífiata dál, chce zpûtnou vazbu, pí‰e si o informace, jak zvífiata vypadají, jestli prosperují a to je opravdu skvûl˘ pfiístup.

Tak by to z na‰eho pohledu mûlo u obchodníkÛ b˘t. Vincent je v tomto smyslu ale tro‰ku v˘jimkou. Velice se tû‰il do âR na diskusi s chovateli, ale bohuÏel se to v Brnû úplnû nepovedlo a na jeho avizovanou pfiedná‰ku pfii‰lo pouze omezené mnoÏství chovatelÛ.

On je do chovu parthenaise opravdu zapálen˘ a je ochotn˘ se o informace s ãesk˘mi chovateli podûlit a byla by ‰koda toho nevyuÏít. Proto doufám, Ïe se nám v budoucnu podafií pfiedná‰ku pro chovatele a inspektory Svazu zorganizovat pfii nûkteré z pfií‰tích v˘stav, nebo moÏná je‰tû lépe, aÏ pfiijede na náv‰tûvu chovÛ.” S tím nezb˘vá neÏ souhlasit...

Na zaãátku byly ãtyfii oveãky Povídání se od zaãátku ubírá tro‰ku jin˘m smûrem, neÏ by se dalo ãekat, díky aktuální situaci jsme se dostali nejprve k fieznictví a pfies jateãná zvífiata do Francie, ale myslím, Ïe nám to vÛbec nevadí a Ïe se i bez oslího mÛstku dokáÏeme dostat na zaãátek.

A jak to teda tenkrát bylo? Zaãínali s plemenem Suffolk na v˘pas zahrady v okolí domu, ale jejich poãáteãní peripetie s chovem ovcí si nûkdy u piva na v˘stavû nechte od manÏelÛ Novotn˘ch vyprávût, protoÏe to je neuvûfiiteln˘ pfiíbûh, co v‰echno se dá se stádem ovcí zaÏít a chvilkama je to i pro otrlej‰í povahy. Trochu mi to pfiipomnûlo pokusy o zaloÏení akvária, ale finanãní ztráty byly v porovnání se stádem ovcí pfieci jen nesrovnatelné. V tomhle bodû by to vydalo na samostatnou reportáÏ na téma „jak nechovat ovce”. Tudy cesta nevede, by si ãlovûk fiekl, ale Milan s Katefiinou se nenechali odradit a zkou‰eli své ‰tûstí dál. Nedali se odradit ani od star‰ích ãlenÛ rodiny a nakonec se jim pfieci jen podafiilo vytvofiit stádo o padesáti bahnicích. Tu radost ale záhy zhatilo oãkování na bluetongue, po kterém se ve stádû zaãaly dít neuvûfiitelné vûci, ale to si také nechte vyprávût jindy. KaÏdopádnû je dost v˘mluvn˘ konec tohoto ‰íle-

Osmnáctidenní jalovička – telata jsou velmi životaschopná a velmi dobře prospívají (foto: archiv rodiny)

Šestiletá kráva s dvoudenním teletem (foto: archiv rodiny)

ného pfiíbûhu, kdy se podafiilo rodinû z celého stáda odchovat pouze 20 jehÀat. Ale tehdy uÏ dostával mlad˘ chovatel rady, aby prodal ovce a pofiídil si krávy, u kter˘ch takové starosti mít nebude. To si ale je‰tû v té dobû nedovedl pfiedstavit. Pak se ale k pÛvodním hektarÛm podafiilo pfiikoupit dal‰í pozemky, coÏ by znamenalo mnohem vût‰í stádo ovcí (z pohledu VDJ) a pfii pfiedstavû dokrmování je‰tû vût‰ího mnoÏství jehÀat uÏ dal‰í peklo zaÏít nechtûli. Do toho pfii‰la informace, Ïe se má celé údolí vykupovat a rozprodat na parcely.

Na‰tûstí se Novotn˘m podafiilo vãas pfiesvûdãit sousedy, aby jim pÛdu odprodali a tak zachránit údolí pfied „satelitem”. Rázem se mladá rodina ocitla na dvaceti hektarech a zaãali uvaÏovat o nákupu krav.

Nákup vysokobfiezích straãen „No, naskytla se nám moÏnost nakoupit ãervenostrakaté krávy tfii mûsíce pfied porodem z místního konãícího zemûdûlského podniku. Byly zvyklé cel˘ Ïivot na vazné ustájení a dojení, pfiivezli jsme je k nám, vypustili do stodoly a ãekali, co se bude dít.

Pozorovali jsme je se strachem jen ‰kvírkou ve vratech,” vzpomínají dnes uÏ se smíchem manÏelé: „Jedna kráva nás tehdy vy‰la na 16 tisíc korun, spoãítali jsme si, Ïe i kdyby se nám podafiilo „jen” prodat zástav, tak by se nám inves-

tice mûla vrátit. UÏ tohle mûlo najednou vût‰í efekt neÏ ovce.

A krávy to zvládly skvûle. I kdyÏ nás mnozí varovali pfied zánûty vemen z nadmûrné produkce mléka, se kterou si telata neporadí, apod. Nic takového se na‰tûstí nekonalo. Vtipné bylo jen to, Ïe si krávy nûkde v genech vy‰Èouraly pud sebezáchovy, resp. záchovy sv˘ch potomkÛ a po x laktacích zvyklé na to, Ïe jim je tele odebráno, si tohle pro jistotu schovaly,” vzpomínají na své chovatelské zaãátky manÏelé a pan Milan pokraãuje: „Poté jsme pfiikoupili kfiíÏenky charolais a vykrmovali jateãné b˘ky. Jednou jsem se takhle náhodou dostal, pfies b˘valého souseda zootechnika, k systému odchovu ãervenostrakat˘ch krav pfiipu‰tûn˘ch b˘kem blonde d’Aquitaine a matky z této kombinace byly dále pfiipou‰tûny belgick˘m modr˘m b˘kem. Vyprávûl mi o ekonomickém efektu téhle varianty. To mû jako fiezníka zaujalo a tak jsem zkusil pfiipustit na‰e krávy b˘kem Natural z Cunkova ET (ZBA 466) a z této kombinace vze‰ly jalovice vy‰‰í neÏ já, doslova almary. Byla to ale slepá uliãka, protoÏe jalovice po BM b˘cích byly do dal‰ího chovu nevhodné. Zaãal jsem hledat alternativu, protoÏe jsme chtûli hodnû masa, ale zároveÀ mít moÏnost vyuÏívat jalovice na obnovu stáda. Prosedûl jsem hodiny a hodiny na internetu aÏ jsem natrefil na parthenaise. Ale

11

po bezproblémov˘ch porodech.

To byla i na‰e zku‰enost, kterou jsme do té doby neznali. Telata stála na nohou pût-deset minut po narození a sama pila. Podobná zpûtná vazba se nám vracela i od ostatních chovatelÛ a to byl pro nás dÛleÏit˘ impuls jet znovu do Francie,” vzpomínají na stfiídaãku Milan s Katefiinou.

Sedmiměsíční býček po otci Jackpot (jemná kostra a výrazné osvalení) (foto: archiv rodiny)

sehnat je tady v té dobû bylo nemoÏné, to je‰tû nebyly ani na farmû v Pojedech, tam pfiijely asi aÏ rok poté.” Já jen pro upfiesnûní dodávám, Ïe do âeské republiky byl první import zvífiat tohoto plemene uskuteãnûn na konci roku 2009, do chovu spoleãnosti MontáÏnû-obchodní firma pana Jifiího Petersika na farmu Buãick˘ Ml˘n (dnes Farmu Pojedy).

VytouÏené parthenaise „Já jsem je tak moc chtûl, ale nebylo moÏné sehnat ani inseminaãní dávky. Mûli jsme dobrého kamaráda inseminaãního technika a spekulovali co udûlat. První plán byl, Ïe dovezeme jednu krávu a vyuÏijeme ji jako dárkyni embryí, ale nakonec jsme si fiekli, Ïe toho koupíme víc. Nejdfiív jsme se chtûli pokusit sami dovézt zvífiata z Francie, ale to se nám nepovedlo. Mezi tím uÏ dorazila první zvífiata do Pojed a byla zaloÏena plemenná kniha. Hned jsem se o to zajímal a zjistil, Ïe první dovoz byl uskuteãnûn ve spolupráci s panem Ing. Burdou a Bursia Praha, takÏe jsme se s Jaroslavem seznámili a pfiivezli první ãtyfii matky. Jednu za 90 tisíc korun! To se nበtechnik chytal za hlavu, kolik by za to bylo bfiezích straãen. Já jsem ale od zaãátku vûfiil, Ïe je to správná cesta.

Pfii rozhodování jsme stále vidûli pfiednosti. Já jako fiezník zejména maso. Vzali jsme si úvûr a první ãtyfii holky pfiijely na ná‰

12

dvÛr. Ty se otelily a narodili se nám ãtyfii b˘ci. Jeden ‰el na OPB do Cunkova a to byl úplnû první parthenaisk˘ b˘k na odchovnû (Ux z Mezihofií, ZPA 010). Zcela upfiímnû se mi vÛbec nelíbil, protoÏe jsem ãekal hroudu masa a to on nebyl, ale na chovu EkolifedruÏstvo v Orlickém Záhofií fungoval naprosto perfektnû a odvedl kus dobré práce. Ostatní tfii zÛstali v odchovu u chovatele (doma) a ti se i docela pûknû prodali, na to Ïe zájemci tápali a pfiijeli se podívat spí‰e ze zvûdavosti.

V‰ichni kupci byli z komerãních chovÛ a velmi si b˘ky pochvalovali, protoÏe po nich byla krásnû osvalená a Ïivotaschopná telata

Dal‰í krávy dal‰í úvûr „Z tehdej‰í v˘platy jsme si moc vyskakovat nemohli, do toho se naskytl nákup pozemkÛ, takÏe jsme se bez úvûru neobe‰li.

Vyrazili jsme pro dal‰í ‰estici zvífiat. Mûli jsme to tenkrát pfiesnû spoãítané, kolik budeme potfiebovat finanãních prostfiedkÛ a do toho pfii‰el Francouz s nabídkou: Vezmûte si je‰tû tuhle, tu vám dám jako dárek pro manÏelku.

Taková nabídka se neodmítá, protoÏe se jednalo o top jalovici, kterou by jinak vÛbec neprodal a uÏ vÛbec ne nám. Ani jsme na ni nemûli a pfiesto jsme k˘vli. Tak sedm. A dal‰í pÛjãka.

Pak jsme del‰í dobu nenakupovali, ale zkou‰eli ve spolupráci s Chovservisem embryotransfery, které se nám celkem dafiily (asi 50/50 zabfieznutí). Cesta to ale byla velmi zdlouhavá. Jen neÏ jsme vybrali dárkyni, která stejnû nebyla top, krom té „darované”.

Popravdû, Francouzi nám neprodali Ïádná moc kvalitní zvífiata, ale to jsme si uvûdomili aÏ ãasem.

Čtrnáctiměsíční jalovice po Garfieldovi (foto: archiv rodiny)

Prostû si ‰etfií to nejlep‰í pro sebe. Od procitnutí s oblibou fiíkám, Ïe jsme si tehdy dovezli „céãková” zvífiata a to znamená bûh na dlouhou traÈ, dostat se ke kvalitnímu základnímu stádu.”

Kde se vzal, tu se vzal, Trpko‰ „Nûkdo v okolí vyhrál jackpot a v tu dobu se najednou na dvofie objevil cizí chlap, Ïe by se mnou chtûl mluvit. Já byl ale v práci.

Podruhé na mû také nenatrefil.

Potfietí se mi rozbil na louce lis na seno, kter˘ jsem se svépomocí snaÏil opravit a najednou se zjevil zase ten chlap. Odbyl jsem ho, Ïe fakt nemám ãas! Za hodinu na to pfiijel servisní technik a Michal Trpko‰ mi povídá: Oni to opraví a vy se se mnou uÏ koneãnû pojìte bavit! Tak zhruba takhle probûhlo moje seznámení s majitelem Statku Lipka. My jsme vÛbec nemûli tu‰ení kdo to je, v ãem tfieba podniká, ale najednou pfii‰el s tím, Ïe od nás koupí 30 embryí a já mûl na skladnû jen pût! Mûl plán, Ïe koupí ãervené straky jako pfiíjemkynû. Bavili jsme se na rovinu o tom, jakou mám zku‰enost s Francouzi, Ïe není lehké tam nakoupit kvalitní zvífiata, ale Ïe jsme pfies facebooku v kontaktu s Iry a tam Ïe se mi to líbí víc, a Ïe by bylo fajn pfiivézt nûco z právû z Irska, nebo se tam alespoÀ podívat. Îe se mi zdá, Ïe je tam ta genetická kvalita vysoká a Ïe by ji i na rozdíl od

Pohoda ve stádě (foto: archiv rodiny)

Čtyřletá kráva Claudie – šampionka z roku 2016 (otec Fanfaron) (foto: archiv rodiny)

FrancouzÛ prodali. Za tfii dny mi volá, Ïe koupil letenky a Ïe za t˘den letíme. ¤ekl jsem tak fajn.

Dnes se tomu musím smát, ale tenkrát se embrya prodávala za 15 tisíc a s jeho poptávkou jsem si byl naprosto jist˘, Ïe to musí b˘t on, kdo vyhrál ten jackpot, ale m˘lil jsem se. ¤ekl mi na to, Ïe nic nevyhrál, ale Ïe nakupuje a prodává a Ïe by rád vytvofiil nûco hmotnûj‰ího. Tak koupil rozpadl˘ zámeãek v Lipce a 20 ha s tím, Ïe tam vybuduje farmu. Ale to je asi na dal‰í reportáÏ s ním.

Za t˘den uÏ jsme objíÏdûli farmy po celém Irsku. Dostávali jsme nabídky, na vyÏádání pÛvody zvífiat, v‰e ‰lo lehce, aÏ na jedno, mûli jsme pocit, Ïe Irové stfiílejí ceny od boku.

Nakonec jsme ale pfieci jen nakoupili,” vzpomíná na první cestu do Irska chovatel.

Tullamore 2016 aneb Ïiv˘ sen „Na jedné z farem mû zaujala jalovice, co na mû vykuklovala „za kfiovím”. Chovatel si za ní fiekl 4 tisíce euro, ale plácli jsme si a je u nás. Pak jsme se dostali na chov k jednomu z nejlep‰ích chovatelÛ, kter˘ v té dobû vyhrával v‰echny v˘stavy a protoÏe byl zrovna v nelehké Ïivotní situaci a potfieboval peníze, stádo jsme mu docela dost probrali. Na téhle farmû se pfiede mnou objevila desetimûsíãní jalovice, která mûla pût metrákÛ, nemohl jsem odolat, stála mû 6 tisíc euro, ale jela do Mezihofií. Tahle náv‰tûva se hodnû povedla, já jsem si pfiivezl tfii top jalovice a Michal Trpko‰ asi 30 zvífiat. V druhé várce mûl b˘t dal‰í pln˘ kamion, ale kvÛli problému s IBR nakonec do âR dorazila jen polovina zvífiat. Irové si v‰imli, Ïe jdeme skuteãnû po tûch nejlep‰ích zvífiatech a Ïe si je dokáÏeme ve stádû najít a fiíci si o nû a to je asi tenkrát na nás nûjak zaujalo, protoÏe nám pfii‰la nabídka, jestli nechceme soudcovat Tullamore show. Tomu jsem vÛbec nemohl uvûfiit, ale zapojil se do toho Trpko‰ a letûlo se. Byl to obrovsk˘ záÏitek, protoÏe tuhle v˘stavu nav‰tíví pfies 100 tisíc lidí. Irsk˘ svátek all inclusive.

Pfii‰el den D a my jsme se s Michalem postavili doprostfied pfiedvadi‰tû,” líãí mi nezapomenuteln˘ záÏitek Milan a vzpomíná, jak se tam najednou objevil fiedi-

13

Relax po práci aneb důvěra je důležitá (foto: archiv rodiny)

tel Svazu Kamil Malát a byl pfiekvapen˘, kde se tam na‰i chovatelé vzali: „My jsme tam byli pfies oficiální pozvání irské parthenaiské asociace, coÏ nás samozfiejmû tû‰ilo a mûlo to velkou váhu.

Obrovsk˘ záÏitek. (podrobnosti k této akci: http://www. cschms. cz/index.php?page=novinka&id= 1779) Tehdy ãesk˘m chovatelÛm nabízeli ir‰tí farmáfii odkup dal‰ích zvífiat. Situace byla v té dobû v Irsku velmi sloÏitá. Farmáfii pfii‰li ãásteãnû o dotaãní podporu, a protoÏe pfiestal b˘t chov a provoz hospodáfiství dostateãnû rentabilní, museli si k farmafiení najít zamûstnání a to znamenalo prodat ãást stáda. Pfiitom by ãlovûk fiekl, Ïe tam v‰echno roste „zadarmo”, zvífiata se 10 mûsícÛ pasou a zavírají se do stájí na pouhé dva mûsíce. Idylka. Îe tam ale v‰echno není „jen zelené” mi potvrdil pan Novotn˘ jedním postfiehem ohlednû zdravotního stavu zvífiat. Kejda z bûÏného ustájení na ro‰tech se vyváÏí na louky a pastviny, coÏ je samo o sobû v pofiádku, ale díky mírn˘m zimám bez mrazÛ zÛstává v kejdû v‰echno Ïivé a kolobûh parazitÛ se tak nepfieru‰í, coÏ se negativnû projevuje na zaãervení zvífiat.”

The best of Michael Dullea „Je‰tû se vrátím k na‰emu soudcování v Tullamore. Byl tam chovatel, kter˘ mûl do soutûÏe pfiihlá‰ená ãtyfii zvífiata a v‰echna ta ãtyfii zvífiata vyhrála. My jsme

14

ale nevûdûli, Ïe jsou z jednoho chovu, prostû se nám zdála nejlep‰í. Po ‰ampionátu za námi chodili chovatelé, Ïe bylo na‰e rozhodnutí správné, Ïe to byla skuteãnû nejlep‰í a nejlépe pfiipravená zvífiata na v˘stavû. Tro‰ku nás to uklidnilo a úpln˘m zadostiuãinûním byl rok 2017, kdy pan Dullea opût vyhrál, ale to uÏ bylo bez na‰eho pfiiãinûní. Po tomto dal‰ím úspûchu se ale Michael s ostatními chovateli rozkmotfiil a napsal nám, jestli nechceme jeho malé stádo koupit. V‰echno to byla top zvífiata, ale kdyÏ poslal nabídku na 200 tisíc Kã za jalovici, tak uÏ si manÏelka fiíkala, Ïe jsem se nadobro zbláznil, jestli do toho pÛjdu a ‰el jsem! V bance jsme si domluvili milionov˘ úvûr, ale bankéfiÛm se uÏ tahle ãástka zdála pfiemr‰tûná, takÏe jsme museli dokládat ãlánky z novin, umístûní zvífiat na v˘stavách apod. aby nám uvûfiili, Ïe ta zvífiata mají skuteãnû tak vysokou cenu. Nechápali, z ãeho to chceme splácet, ale pÛjãili nám zástavou pozemkÛ. Dnes uÏ je úvûr splacen˘, takÏe máme uÏ zase klidné spaní a zvífiata jsou u nás. A právû z téhle rodiny hodnû ãerpáme do Brna na národní v˘stavu. Na‰e loÀská nejlep‰í kráva v soutûÏi vyhrála právû i v Tullamore. A tímhle krokem, tímhle nákupem, jsme se dostali skokovû ke zvífiatÛm, ke kter˘m bychom se podle nás postupn˘m ‰lechtûním dostali aÏ tfieba za dvacet let. Pfieskoãili jsme dobu, stálo nás to dost sil i penûz, ale vûfiíme, Ïe se

nám to vrátí a ostatnû je to znát jak na zájmu o na‰e zvífiata tak i na v˘stavách.

Je‰tû se na chvíli vrátím k Michaelu Dulleovi, protoÏe to je pro mû zvlá‰tní úkaz. Zapoãal svou dráhu úspûchÛ na v˘stavách tím, Ïe nakoupil od tfiech chovatelÛ pût krav a tento základ roz‰ífiil o embrya. Pfiitom on je v první fiadû chovatelem angusÛ, pak k tomu vyzkou‰el parthenaise a kdyÏ nám stádo prodal, tak pfie‰el k herefordÛm, které zkou‰í teì. To se jen tûÏko chápe, obzvlá‰tû kdyÏ víte, Ïe v‰ichni potomci od jedné jeho plemenice se umístili na národní v˘stavû v Brnû. Jsou to krásná rámcová zvífiata, i kdyÏ uÏ mají na mÛj vkus v kosti tro‰ku víc, neÏ bych si pfiedstavoval (ne tak jemnou kostru). Pfiitom on byl do soutûÏení tak zapálen˘. Poslal nám nafocené v‰echny medaile a poháry, podûlil se s námi i o krmnou dávku, kterou zvífiata dostával do v˘stavní kondice. MoÏná se teì chystá vyhrávat s herefordama.”

Od uãitelky angliãtiny k parthenaise Ptám se na jazykové vybavení, protoÏe komunikace jak s irskou, tak zejména s francouzskou stranou musí b˘t hodnû nároãná. Pan Novotn˘ dle sv˘ch vlastních slov dost rozumí, spoustu slovíãek uÏ pochytil, ale na plynulou konverzaci to není. Hlavním mluvãím je tak jeho Ïena, b˘valá uãitelka angliãtiny, takÏe v tomto smûru si co do anglického jazyka pohodlnû vystaãí. I kdyÏ ne vÏdy chce paní Katefiina pfieloÏit v‰echno, co by chtûl pan Novotn˘ fiíct a vûdût a to mû docela pobavilo. Co se t˘ãe FrancouzÛ, to je klasick˘ pro-

Plemenný býk Ocean po příjezdu z chovatelské stanice v Melle (14 měsíců)(foto: archiv rodiny)

blém, i Irové si jim posteskli, jak je ve Francii tûÏké pofiízení. KvÛli lep‰ím obchodÛm se dokonce nauãili francouzsky a pak z nich teprve vymámili i ta nejlep‰í zvífiata, tfieba tele za 4 tisíce euro (asi bylo zlaté, fiíkám si). „Na druhou stranu musí b˘t pfieci vidût rozdíl v tom, jestli koupíte zvífie za 1500 nebo za 4 tis. eur. Já tûm „levn˘m” fiíkám pfierostlé kozy. Je to o penûzích a myslím si, Ïe kdo opravdu zainvestuje na zaãátku, tak se mu to i s úroky vrátí. NeÏ se roky trápit se zvífiaty, na kter˘ch se kvalitní základní stádo stejnû jen tûÏko postaví,” míní pan Milan: „Jsem moc rád, Ïe jsme v kontaktu jak s francouzskou, tak irskou stranou, ãasto si pí‰eme a vymûÀujeme názory i informace. Ale chtûlo to ãas. Teì se nám koneãnû povedl i pûkn˘ nákup kvalitních jalovic z Francie a i kdyÏ nûkteré mají v 210 dnech o metrák ménû neÏ na‰e, tak mají moc pûkné osvalení, jemnou kostru a nepfiíbuzn˘ a kvalitní rodokmen, pfiesnû to, co jsme potfiebovali.

TakÏe jsem zvûdav˘, co se z nich vyklube.”

Na barvû záleÏí „KdyÏ byl u nás Vincent, tak mi ke kaÏdé krávû nûco fiekl a k mému pfiekvapení fie‰il hodnû barvu.

To vnímám jako nûco, co jsme doposud v âeské republice zanedbávali a rád bych se tomu zaãal vûnovat. Tlak na zbarvení nebyl dostateãn˘, ale to není problém jen u nás, ale tfieba i v Irsku. My jsme si na zaãátku mysleli, Ïe se jde spí‰ cestou tmav‰ích zvífiat, ale je to úplnû naopak a dÛraz se klade na svûtlé zbarvení. Krávy by na sobû nemûly mít Ïádné hodnû tmavé aÏ ãerné znaky a to my ve stádû bohuÏel máme. I kdyÏ ta zvífiata, která jsme mûli na v˘stavû, splÀují poÏadavek na barvu. KdyÏ se podíváme na jalovice dovezené z Francie v poslední várce, tak ty jsou jedna jako druhá, coÏ se o zbytku stáda fiíci nedá. Farmáfi, u kterého jsme jalovice nakoupili, má pfies 200 matek a kaÏdoroãnû vyfiazuje více jak 50 krav, ale díky silnému selekãnímu tlaku má stádo z pohledu exteriéru velmi kompaktní.

Kráva s jalovičkou na pastvině (foto: archiv rodiny)

Pokud budeme chtít mít chov na co nejvy‰‰í úrovni, tak i barvou se budeme muset zaobírat.”

Nastavení parametrÛ ‰lechtitelského programu „Vzhledem k vahám, na které ‰lechtíme, tíhneme k v˘bûru velk˘ch zvífiat s hrub‰í kostrou, ale mûli bychom v populaci udrÏet jemnou kostru, protoÏe to je deviza tohoto plemene. Proto jsem rád, Ïe se Svaz, resp. pan fieditel Malát, postavil k na‰í pfiipomínce – k nesrovnalostem v tabulkové pfiíloze ‰lechtitelského programu – ãelem a ãeká se na dostateãné pofiízení dat, aby se parametry pfienastavily.

Rozhodnû nechceme ustupovat ze ‰lechtûní, ale potfiebujeme funkãní matky, které se dobfie otelí, budou mít jemnou kostru a zároveÀ kvalitní osvalení. To je parthenaise. Cíl ‰lechtitelského programu je nastaven dobfie, jen je potfieba vnímat populaci jinak, neÏ pfies jateãná zvífiata. Jsem rád, Ïe se nበproblém nezametl pod koberec, ale Ïe se fie‰í a vyfie‰í ku prospûchu plemene.

Tím bychom mûli docílit správného nastavení z pohledu matek a matek b˘kÛ. U‰etfiíme si tím i hodnû problémÛ do budoucna.

Krávy mohou mít 900 kg, ale ty dokrmené a pfiipravené na jatka.

Funkãní plemenice jsou minimálnû o metrák lehãí.”

Chceme mít o stádû pfiehled „Tím se dostávám k na‰im matkám. Máme jich aktuálnû 28 a dal‰ích 25 jalovic pfiipraven˘ch na pfiipu‰tûní, plus jednoho plemenného b˘ka Ocean (ZPA 117) z Francie. Základní stádo skokovû nav˘‰íme, protoÏe budeme mít bez fieznictví více ãasu a i o jalovice je teì enormní zájem, takÏe máme dÛvod i chuÈ chov roz‰ifiovat. Na druhou stranu to nechceme pfiehánût, chceme mít pfiehled a pamatovat si holky nazpamûÈ, coÏ by tfieba pfii stohlavém stádû uÏ nebylo v na‰ich silách. Nበstrop je nûkde kolem padesáti plemenic. Nemáme ani dostateãné prostory pro navy‰ování. Sice jsme svépomocí postavili velkou stáj pod domem, ale kapacitou jsme poãítali s 20 ks matek s tím, Ïe tam budou mít zvífiata luxusní prostor, ale za 3 roky jsme ho naplnili tak, Ïe uÏ nám kapacita nestaãila a vrátili jsme si i do pÛvodní stáje u domu, která uÏ mûla zÛstat prázdná.”

V Melle se to mele „B˘ka Ocean (z chovu Gaec de la Ferme Des Hees) jsme si vybrali na ‰lechtitelské stanici ve francouzském Melle. Systém je takov˘, Ïe kaÏdoroãnû vyberou 50 nejlep‰ích mlad˘ch b˘kÛ z populace do testu a z toho pak dva nejlep‰í do inseminace a zbytek jde do draÏby. Nám se podafiilo vydraÏit toho tfietího nejlep-

15

Plemenný býk Velux na NV v Brně v roce 2015 (foto: archiv rodiny)

‰ího, coÏ se FrancouzÛm moc nelíbilo, ale co mohli dûlat, kdyÏ jsme si ho poctivû vydraÏili,” spokojenû si obhajuje úspûch chovatel: „A myslím si, Ïe to byl správn˘ krok, protoÏe po nûm máme první telata a vypadají opravdu dobfie a hlavnû je jedno jako druhé. Je to pfiesnû to, co jsem oãekával a v co jsem doufal. Teì nás ãeká jeho druh˘ roãník, takÏe uvidíme, zda svou kvalitu potvrdí.

Musím pfiiznat, Ïe ani po inseminacích jsme kolikrát nemûli tak krásné jalovice jako po Oceanovi, jednu jako druhou s krásnû spu‰tûnou a klenutou k˘tou – jak to má b˘t. Jen jsem zvûdav˘, jak je od sebe budeme rozeznávat, uÏ to nepÛjde tak jednodu‰e jako doposud. Budeme se muset soustfiedit na detaily.”

Jak jsem zaãal inseminovat „Pfied lety nám nበinseminaãní technik oznámil, Ïe uÏ nebude moci ze zdravotních dÛvodÛ svou Ïivnost vykonávat a Ïe si budeme muset najít nûkoho jiného.

ManÏelka shodou okolností na‰la poslední místo v kurzu, kter˘ pofiádala Veterinární univerzita v Brnû. Odjel jsem tam na ãtyfii dny. Byl to opravdu velmi intenzivní kurz a jsem za nûj velmi rád, protoÏe se nám profesofii vûnovali a v pár lidech jsme si v‰e vyzkou‰eli a to vãetnû pfiípravy a zmrazování inseminaãních dávek.

Doporuãuji kaÏdému, kdo se k tomuto kroku chystá. To mi dalo opravdu hodnû, vãetnû teorie.

Pak jsem mûl ale hrÛzu z toho, kdyÏ jsem mûl sám zaãít, protoÏe mi jeden doktor fiekl, Ïe mi bude

Dvacetiměsíční po otci Bourvil (foto: archiv rodiny)

16

trvat rok, neÏ si budu jist˘.

Pfiedstava, Ïe rok nebudeme mít telata, byla dost dûsivá,” pfiedstavil mi svou tehdej‰í noãní mÛru Milan: „Ze zaãátku mi na‰tûstí jezdil radit kamarád technik, kter˘ u nás pfied tím inseminoval a jako mnohalet˘ praktik mi dokázal fiíct, jak se u té které krávy dostanu tam, kam potfiebuji. Pak uÏ si to ãlovûk pamatuje jak˘ je u které zádrhel. Teì jsem si opatfiil je‰tû ultrazvuk a tak se chystám na velk˘ kravín uãit se pod dozorem zku‰en˘ch s ultrazvukem pracovat. Sám bych se to nenauãil a vhodn˘ uãební materiál jsem nesehnal.

PÛvodnû jsem tedy b˘ka do pfiirozené vÛbec nechtûl, kdyÏ si zvládnu inseminovat sám a i zabfiezávání mi vychází dobfie.

Z celého stáda dûlám reinseminace druhou dávkou tfieba jen u dvou, tfií zvífiat. Je to samozfiejmû i tím, Ïe pfiipou‰tím opravdu v tu nejvhodnûj‰í dobu, tfieba v deset veãer, coÏ by mi technik rozhodnû netrpûl. Problém jsem zaãal vnímat aÏ s inseminaãními dávkami, které jsou k dispozici na ãeském trhu. Jsou to dávky tfieba jen od osmi b˘kÛ a ãlovûk má pak problém zajistit „nepfiíbuznost“.

Proto tenhle krok, protoÏe hodnû b˘kÛ od nás uÏ konãí v ãistokrevn˘ch stádech a tam hraje pfiíbuznost znaãnou roli. Pfiivezli jsme z Francie 15 jalovic s absolutnû jin˘m pÛvodem neÏ jak˘ je v âR a Oceana a máme tím pádem co nabídnout.

Tím, Ïe jsme letos vsadili v‰echno na jednu kartu, na Oceana, máme jen asi ãtyfii inseminace. Mûli jsme ‰tûstí v tom, Ïe v loÀské první várce jeho telat se nám od tûch nejlep‰ích matek narodily jaloviãky. Îe pÛjdou b˘ci po Oceanovi dál do chovu mi nevadí, ale na jaloviãky jsem ãekal skuteãnû jako na zázrak, takÏe se mi je dál prodávat pfiíli‰ nebude chtít. Dvû jeho dcery uÏ se podívaly i do Brna na v˘stavu, tak snad i v tomhle ohledu se osvûdãí.

Z inseminaãních b˘kÛ pÛsobících v na‰em chovu mohu zmínit napfiíklad b˘ka Royal (ZPA 007), Faucon (ZPA 048) a Jackpot (ZPA 110).”

Odchov mlad˘ch b˘ãkÛ „V minulosti jsme b˘ky v pfiirozené plemenitbû pouÏívali skuteãnû jen sporadicky. V podstatû je to tak, Ïe si na pár matkách odzkou‰íme plodnost na‰ich b˘kÛ pfied tím, neÏ opustí chov a jdou k novému majiteli. Následnû dáváme 3 mûsíãní záruku na plodnost.

Na‰ím úplnû prvním b˘kem, kterého jsme mûli z odchovu u chovatele (ze zmiÀovan˘ch prvních ãtyfiech), a kterého jsme tímto zpÛsobem otestovali, byl Velux (ZPA 013). Ale vzpomínám také na Consula (ZPA 079), kter˘ se z farmy prodal za 153 tisíc korun. Celkem jsme odchovali 22 plemenn˘ch b˘kÛ a nejlépe prodan˘m byl v loÀském roce Gagarin (ZPA 135) za 147 tisíc korun, kter˘ pÛsobí na chovu pan Tájka ve Zvíkovû.”

Pfiipou‰tûní z ruky „Systém máme u pfiirozené plemenitby nastaven˘ tak, Ïe b˘ka ke krávû v fiíji cílenû pou‰tíme – respektive ji dovedeme k nûmu do kotce – poãkáme na jeden dva skoky a zase je oddûlíme, tím známe pfiesn˘ termín pfiipu‰tûní.

Nedûláme tedy klasickou pfiirozenou plemenitbu ve stáji nebo na pastvinû, ale fiízenou „z ruky” tímto zpÛsobem. B˘k si tak uchovává dobrou kondici po celou sezónu a zbyteãnû se nevysiluje.”

Matka pluku Velmi zajímavou zku‰enost mají manÏelé také s „velitelkou“ stáda, kterou je stará straãena, skuteãná alfa matka a celé stádo se fiídí jejím cyklem. A to doslova, protoÏe ve chvíli, kdy má fiíji, tak nefunguje nic: „Jakmile nás ignoruje ona, ignoruje a neposlouchá celé stádo. Ale sotva pfiejde fiíje, je zase v‰e v pofiádku a pfiijdou na zavolání. Na poslu‰nost se také dost zamûfiujeme, napfi. dvû krávy mûly problém s tím, Ïe jakmile se objevil na dvofie veterináfi, tak uÏ jsme je do stáje nedostaly. Tak jsme je vyfiadili. Jinak je stádo hodnû zvyklé na manÏelku, která je u nich kaÏd˘ den a má tak jejich plnou dÛvûru.”

Krávy konãí v Holandsku „Z dÛvodu nadstandartního ocenûní jsme zaãali prodávat

Soudcování na Tullamore show v roce 2016 (irský chovatel Michael Dullea uprostřed) (foto: archiv rodiny)

vyfiazené krávy do Holandska. Pfii cenû pfies 40 tis. za kus se bohuÏel není o ãem bavit, to nám tady za sedmi metrákovou krávu nikdo nedá. Dokonce nám nabídli, aÈ chov roz‰ífiíme, Ïe nám pomÛÏou sehnat jalovice, jen abychom dávali na‰e krávy k nim. Mají velk˘ zájem jak o parthenaise, tak o blonda tak i belgické modré,” jdou s pravdou ven manÏelé: „Bourárnou na dvofie tak projdou jen b˘ãci, ktefií nebudou zafiazeni do testu vlastní uÏitkovosti nebo testem neprojdou. Obãas moÏná jalovice z rÛznopohlavních dvojãat nebo nevhodná do Ïádného dal‰ího chovu. ZpenûÏení b˘ãka ve stáfií jeden aÏ jeden a pÛl roku v mase je stejné, jako kdyÏ ho prodáme jako plemenného, takÏe není co fie‰it. Proto nás ani tolik nebolí, kdyÏ je právem bûhem testu nebo pfii v˘bûrech vyfiazen.

Jediná nev˘hoda je proces poráÏky, bourání a balíãkování, to je samozfiejmû práce navíc, která pfii prodeji plemeníka odpadá. Je pro nás tedy v˘hodnûj‰í ho prodat do chovu, ale zase je nám pak líto zákazníkÛ, ktefií na maso od nás ãekají a my jim nemáme co nabídnout. TakÏe vÏdy ãekáme, jak to dopadne.”

Bez obnovy tûÏko „V souãasné dobû hospodafiíme na ‰edesáti hektarech, z toho 42 ha je TTP, 18 ha orné pÛdy – 40 ha je vlastních a zbytek v pronájmu. Velmi se nám osvûdãily obnovy porostÛ po 5 aÏ 6ti letech.

Tatínek ze staré ‰koly pfiíli‰ tuhle moji aktivitu nevítá a má pocit, Ïe píce máme dost. Já ale potfiebuji parthenaise nakrmit co nejkvalitnûj‰ím krmivem. Pfiitom po 5 letech uÏ je na pozemcích v˘nos tfieba jen 5 balíkÛ z hektaru, coÏ je Ïalostné, a kdyÏ zaloÏíme porost nov˘, tak máme rázem i 30 balíkÛ.

Rozdíl je tedy nesrovnateln˘.

KdyÏ byly opravdu suché roky, tak jsme museli sníÏit základní stádo, protoÏe jsme nezvládli zvífiata uÏivit. Tehdy jsme potfiebovali na sezónu 500 balíkÛ a sklidili jsme jich jen 220! Od ãervna jsme pfiikrmovali, v‰ude kolem byla vyprahlá step. Tehdej‰í ceny za balík byly likvidaãní. Nám tenkrát pomohlo „ne‰tûstí“ bratrance, kterému nevy‰el mák a tak to pole osel kukufiicí a domluvili jsme se, Ïe si 2/3 necháme. Bylo z toho tehdy 150 balíkÛ a to nás zachránilo.

I tak ale deset kfiíÏenek opustilo na‰i farmu jednou pro vÏdy,” vzpomíná na kru‰né roky hospodáfi.

Kukufiice v ekologii „Rád zkou‰ím rÛzné postupy a tak jsem tfieba udûlal obnovu pastvin tak, Ïe jsem porost rozoral, pfiipravil pfied setím, zasel kukufiici a tu pfiesel jetelotravní smûsí s vojtû‰kou. Do 1. 9. jsme pak sklidili kukufiici s narostl˘m podsevem a docela se to povedlo.

ProtoÏe jsme uÏ byly v pfiechodném období do ekologického zemûdûlství, musel jsem to zvládnout bez chemie a v˘nos cca

17

Manželé Novotní na testační stanici býků v Melle ve Francii (foto: archiv rodiny)

30 balíkÛ z hektaru byl samozfiejmû nesrovnateln˘ s mnoÏstvím, které by se sklidilo v konvenãním zemûdûlství, ale pro nás to bylo takto dostaãující. Dal‰ím m˘m pokusem byl ãistosev, kter˘ ale zarostl plevelem a v˘nos nebyl zdaleka takov˘, takÏe se nám první varianta v ekologii osvûdãila více.

Sena su‰íme málo, protoÏe nemáme takové skladovací prostory, abychom uchránili balíky pfied vlivem venkovního prostfiedí. Dûláme jetelotravní smûsi a vojtû‰ky a do té pfiidávám tfieba 10 % trávy s tím, Ïe jak vojtû‰ka rok od roku mizí, tak se rozrÛstá tráva a porost vydrÏí tûch 5 aÏ 6 let do dal‰ího rozorání. Jinak by musela obnova probûhnout dfiíve. Také se tímto zpÛsobem porost ochrání pfied pfiíli‰n˘m zaplevelením pampeli‰kou.”

Vaky taky „Vloni jsme poprvé zkusili senáÏ pûchovat do vakÛ a to zejména z dÛvodu u‰etfiení práce. Posekali jsme si sami, nahrabali a pfiijela sluÏba a naplnili vak. Rozdíl je v tom, Ïe já bych dûlal 1.000 balíkÛ asi tak mûsíc a pÛl po práci v fieznictví a sluÏbou bylo za dva dny hotovo. Finanãní rozdíl byl pouze asi 20 tis. a to kdyÏ rozpoãítám na mû, tátu a manÏelku – protoÏe do procesu senáÏování jsme byli zapojeni v‰ichni tfii (nahrnování, lisování, balení) – tak není o ãem diskutovat. Táta mûl pocit vyhozen˘ch penûz, ale já jsem u‰et-

18

fien˘ ãas mohl vûnovat svému oblíbenému rybafiení. Tedy více ãasu jsem mûl také proto, Ïe jsem koneãnû upustil od sluÏbafiení, které jsem je‰tû k tomu provozoval. Místo abych se vûnoval dûtem a rodinû, tak jsem hezké letní dny trávil na traktoru prací pro cizí. UÏ mi do‰lo, Ïe to takhle nechci.

KdyÏ jsme mûli 20 ha, tak to ‰lo, ale teì jsme na ‰edesáti a uÏ je co se ohánût a je‰tû se asi o pár hektarÛ rozrosteme,” obhajuje si své rozhodnutí uÏ nepracovat pro cizí pán domu a spoleãnû s manÏelkou si pochvalují ãisté voÀavé krmení z vaku.

Granule telatÛm, siláÏ kravám „TelatÛm ve ‰kolce pfiilep‰ujeme granulemi. Mají také pfiístup k senu a senáÏi. Krávy nedostávají vÛbec Ïádné jádro, dopfiáváme jim pouze pfii pfiípravû na v˘stavu, abychom jim zajistili lep‰í kondici.

Vloni na to byla ale docela krátká doba, takÏe se pfiíli‰ ãarovat nedalo,” podûlí se se mnou o v˘stavní strategii manÏelé a hospodáfi pokraãuje: „Dají se z nich udûlat pûkné kuliãky, ale zastáncem pfiekrmování rozhodnû nejsem. Nacpat je ‰rotem je jednoduché, ale je potfieba si spoãítat do jaké míry je to ekonomické. Kukufiiãná siláÏ nám funguje dobfie u matek, po porodu se krásnû nastartuje mléãnost, coÏ se pozitivnû projeví na telatech. Kukufiice je ale samozfiejmû drahá a proto jsme udûlali ten

pokus, jestli ji v ekologii dokáÏeme nûjak rozumnû vyrobit pro na‰e potfieby. Nûkdo fiekne, Ïe to nejde a ani to nezkusí. Já to zkusil a mám pocit, Ïe takhle by to ‰lo, tak uvidíme. Na stejném pozemku se díky podsevu dalo uÏ dal‰í rok pohodlnû pást a v˘nos tam byl velmi slu‰n˘.

Nemám strach experimentovat, takÏe velmi ãasto zkou‰ím vûci stylem pokus-omyl a docela ãasto mi to na‰tûstí vychází. Nejdfiív si o tom ale samozfiejmû nûco zjistím, ale pak to zkusím po svém.

Na odrazování moc nedám, protoÏe nemám klid, dokud si to sám nevyzkou‰ím v na‰ich podmínkách, jinak bych na to pofiád musel myslet, Ïe jsem to nezkusil.

Na rozdíl tfieba od pana Hodbodû, chovatele gaskoÀÛ, u kterého byla reportáÏ v minulém roce a kterého si jako chovatele velice váÏím, se pfiíli‰ s odborníky neradím, dûlám to jinak, ale funguje mi to také. Pfiitom ale dám na rady okolních chovatelÛ, ktefií hospodafií v podobn˘ch podmínkách a mají víc zku‰eností neÏ já.

Napfiíklad nejstar‰í pan Slavík z rodinné farmy v Mokr˘‰ovû, to je praktik nabit˘ Ïivotními zku‰enostmi, s ním jsem se zejména v zaãátcích radil velmi rád.”

Kontinuální telení „Telení jsme mívali rozprostfiené v podstatû do celého roku a to zejména z dÛvodu kontinuálního zaji‰tûní provozu fieznictví.

Jak se krávy zaãaly fiíjit, tak se hned pfiipou‰tûlo, Ïádné srovnávání intervalu. Nikdy jsme nedûlali Ïádné synchronizace a teì v ekologii uÏ to ani nejde. Od té doby, co krmíme matky po porodu kukufiicí, tak nastupují nové fiíje uÏ velmi brzy po otelení, zpravidla uÏ 21. den a na to jsme ze zaãátku vÛbec nebyli zvyklí. První v˘raznûj‰í fiíje jsme zachytili kolikrát aÏ po 4 mûsících, ãímÏ se nám interval je‰tû více roz‰ifioval.

Teì zpravidla inseminujeme nebo pou‰tíme pod b˘ka hned na druhé fiíji. Interval ale stále necháváme volnûj‰í, nesnaÏíme se období telení zatím zkrátit na minimum. Pouze krávy, které se v minulém roce otelily aÏ v ãervnu a ãervenci jsem nechal pÛl-

roku stát a pfiipou‰tûl aÏ teì.

Máme pouze dva aÏ tfii porodní kotce, takÏe potfiebujeme mít telení postupné, aby se nám nestalo, Ïe nebudeme mít voln˘ porodní box. I proto jsme sami cílenû obãas zabfiezávání posouvali, aby se telení natáhlo. Nejvût‰í nápor nám ale zaãíná v listopadu, jde klasicky pfies zimu a v souãasné dobû nám do jara zb˘vá uÏ jen asi 5 nebo 6 krav, takÏe se ten interval pfieci jen pozvolna zkracuje.”

Základní pastvina oplocená „Na pastviny vyháníme aÏ v kvûtnu, protoÏe je u nás velmi podmáãená jílovitá pÛda a hrozilo by roz‰lapání pozemkÛ. Nejprve je po zimû vyÏeneme na 2 ha louku u farmy a pozorujeme to rodeo,“ smûjí se manÏelé: „Krávy jsou ‰Èastné, Ïe jsou venku a telata procházejí ohradníkem. Proto jsme základní areál oplotili klasick˘m plotem, aby je zastavil, pokud nepomÛÏe ohradník. Dost lidí pfii náv‰tûvû na‰í farmy pfiekvapuje, Ïe máme b˘ãky v testu i ve v˘krmu v otevfiené stáji s v˘stupem na pastvinu a to v tûsné blízkosti krav, které se pasou pouze za elektrick˘m ohradníkem na vedlej‰í pastvinû. AÈ jsou krávy v fiíji nebo ne, s b˘ky to nic nedûlá. Nikdy se nám nestalo, Ïe by se snaÏili dostat ke kravám. Jen jednou nám fiíjící se kráva skoãila k nim. BûÏnû prolézají pod ohradníkem telata, ale ani jim b˘ci nic neudûlají,” popisuje mi svou zku‰enost pan Novotn˘ a vzpomíná na jednu pfiíhodu s dobr˘m koncem, kdy zachraÀoval krávu nohou zaklínûnou v zábranû. Hrozilo, Ïe si ji zlomí, ale chovatel zasáhl velmi rychle. Pravdûpodobnû napumpovan˘ adrenalinem ze vzniklé situace zvedl zaklínûnou krávu a pfiehodil ji pfies

První odchovaní býčci Vivat a Vesuv z Mezihoří (foto: archiv rodiny)

plot. Do teì nechápe, jak se mu to tenkrát povedlo. „V loÀské pastevní sezónû jsme nechali stádo matek po 3 mûsíce na 17 ha pastvinû. První seã jsme sklidili a do otavy uÏ jsme je pustili. V téhle dobû vzniklo i video, které je zvefiejnûno na youtube kanálu Svazu,” pfiihfiál si právem polívãiãku pan Milan.

Vozov˘ park made by Zetor „Nemáme Ïádné nové drahé stroje, protoÏe jsme ‰li cestou investic do stáda, vybudovali jsme stáj a na investice do strojÛ uÏ nezbylo. Nûkdo se podivuje, Ïe jezdíme ve star˘ch traktorech, ale já na to s oblibou fiíkám, Ïe máme místo pûkn˘ch strojÛ pûkné krávy. Zetory nám pfii tom pro na‰e potfieby staãí a je‰tû si je zvládneme opravit svépomocí, za to musím podûkovat hlavnû tátovi. No a starou „stodvacítku” jsem na draÏbû získal za 100 tisíc, no nekupte to,” smûje se Milan a téma uzavírá: „Chápu, Ïe kdo jezdí kaÏd˘ den a celou sezónu, tak je rád za komfort nov˘ch strojÛ, ale my, kdyÏ to „sfoukneme” za pár dní, tak nám Zetory staãí. Nalejeme do nich 20 l nafty a vystaãíme si cel˘ den.”

Senzory telení k nezaplacení „Porody probíhají zpravidla bez pomoci, pouze asi 2 aÏ 3 telatÛm za rok musíme tro‰ku pomoci – nefyziologické polohy apod. Vût‰inou b˘vají problémy spí‰ u b˘ãkÛ neÏ u jaloviãek, ty asistenci nepotfiebují. Pro klid a jistotu pouÏíváme senzory telení a to zejména u jalovic a u krav, které jsou inseminované b˘kem s hor‰ím prÛbûhem porodu, tedy pfiedpokladem vût‰ích telat (RPH pro prÛbûh porodu 90). Senzor porod ohlídá a my mÛÏeme vãas s telením pomoci, pokud pfiijde komplikace a zamezíme tak zbyteãn˘m ztrátám. Tím, Ïe víme pfiesné termíny pfiipu‰tûní, je pro nás i snaz‰í uhlídat pfiesn˘ termín porodu, coÏ se hodí, protoÏe plemenice mohou mít senzor pouze 4 dny v kuse a pak se musí sejmout. KdyÏ zaãne porod, senzor ode‰le první SMS na telefon, kterou zpravidla ignorujeme. KdyÏ porod pokroãí a pfiijde druhá upozorÀovací SMS, tak se

Sametové hovězí z parthenaise aneb co najde zákazník v 5 kg balíčku (foto: archiv rodiny)

jdeme podívat do stáje, ale pozorujeme pouze zpovzdálí,” popisuje proces telení chovatel a se smíchem dodává: „No manÏelka je zpravidla trpûlivûj‰í a dává holkám ãas, mû to pfiijde nekoneãné a ‰el bych pomáhat. Je to o udrÏení nervÛ.”

Kamery zatím na farmû nemají, ale poãítají s jejich pofiízením zejména z dÛvodu ohlídání prvního napití telat po porodu, protoÏe si uvûdomují, Ïe mlezivo je základem odchovu zdrav˘ch a prospívajících telat. Dal‰í kamery by mûly b˘t umístnûné na pastvinách, aby bylo stádo pod vût‰ím dohledem.

To jsou plány na pfií‰tí sezónu.

Problémová prázdninová telata „Telata necháváme spoleãnû s matkou v porodním kotci tak t˘den a pak je pou‰tíme do stáda k ostatním. Tedy pokud se nenarodí na pastvinû. To jsou gaunefii, které uÏ jen tak nezkrotíme. Prázdninová telata jsou prostû problémová, na rozdíl od tûch narozen˘ch ve stáji, která jsou na kontakt s námi a mazlení zvyklá. I nûkteré krávy jsou tak hodné, Ïe by se snad nechaly nainseminovat i na pastvinû bez fixace. Ze tfiiceti krav máme pouze jednu útoãnûj‰í, na kterou si dva dny po porodu musíme dávat pozor, ostatní jsou bezproblémové. Z na‰ich zku‰eností musím fiíct, Ïe tohle plemeno rozhodnû není nijak agresivní a je naopak velmi ovladatelné, coÏ je dobr˘ základ pro úãast na v˘stavách. Pfiíprava na v˘stavu u nás tak není nijak sloÏitá, protoÏe jsou zvífiat na kontakt hodnû zvyklá.”

Izolace stáje = úspora krmiva „Stodolu, ve které se dfiíve skladovala sláma a stroje, jsme upravili

19

Úspěšná z NVHZ v Brně 2021 (foto: Karel Melger)

na stáj s v˘bûhem. Jak se stádo rozrÛstalo, bylo potfieba vybudovat dal‰í zázemí a tak jsme postavili svépomocí stáj o velikosti 50 x 15 m, která funguje velmi dobfie v zimû i v létû. Má totiÏ zateplenou stfiechu, ãímÏ dochází k minimálním ztrátám tepla a v létû zabraÀuje pfiehfiívání a zvífiata tam vyhledávají nejen stín, ale i chládek. V zimním období máme spoãítáno, Ïe díky zateplení u‰etfiíme minimálnû 1/3 objemn˘ch krmiv, kterou by v otevfiené stáji potfiebovala zvífiata na pokrytí energie a udrÏení potfiebného tûlesného komfortu.

Ze zaãátku jsme zkou‰eli odchovávat b˘ãky v otevfiené stáji. VáÏili jsme je poctivû kaÏd˘ch 14 dní s pfiírÛstkem aÏ 2,10 kg, ale pak pfii‰el mráz –15°C a za t˘den poklesly pfiírÛstky pfii stejné krmné dávce na 0,80 kg. To byl pro mû impuls na fie‰ení situace a v˘stavbu zateplené stáje.

Pfiitom samozfiejmû vím, Ïe se jde cestou otevfien˘ch vzdu‰n˘ch stájí, ale pokud je stáj správnû odvûtraná, tak mÛÏe b˘t i zateplená a Ïádné mnoÏení mikroorganismÛ a problémy s vlhkostí nevznikají. Po celé délce hfiebene stfiechy je ‰tûrbina, která zajistí potfiebnou cirkulaci vzduchu a odvûtrávání. Plechy, izolace a sklolaminát, díky kterému nekondenzuje vlhkost na stfie‰ní konstrukci ani nikde vlhkost neodkapává. Ve stáji je suché a ãisté prostfiedí bez nepfiíjemného zápachu,” pochvaluje si kvalitu stavby majitel a dodává: „Vnímám u‰etfiení jak objemu, tak pode-

20

st˘lky. Je to jedno s druh˘m, ãím více se objemu spotfiebovává, tím je produkce hnoje logicky vût‰í.

Porovnával jsem si spotfiebu krmení s jin˘mi chovateli a vím, Ïe nûktefií dávají v otevfiené stáji i dvojnásobek. Sice chovají jiné plemeno, ale i pfiesto je to zajímavé srovnání. Mám tyhle rÛzné v˘zvy rád a tak jsem kdysi zkou‰el zjistit i spotfiebu objemu rÛzn˘ch plemen. Mûl jsem tehdy kotec kfiíÏenek CH a BA a kotec parthenaisek a jednoznaãnû men‰í spotfiebu mûlo PA (stejn˘ objem krmiva, ale kfiíÏenek bylo v kotci 8 a PA 12). Pfiednost plemene tedy vnímám i ve spotfiebû objemu. To je to, proã dûlat parthenaise.”

V˘stavy vyhledáváme „Národní v˘stava v Brnû v roce 2015 byla na‰e úplnû první v˘stava a první ‰ampionát parthenaise. Tehdy jsme získali jsme ve star‰ích jalovicích 3. místo. V roce 2017 se nám z nûjakého dÛvodu moc na v˘stavu nechtûlo, ale na poslední chvíli jsme pfiihlásili krávu s teletem a ta se ve své kategorii umístila na 2. místû (to byla ta Francouzka, kterou dostala manÏelka „dárkem”). Na národku v roce 2019 jsme se pfiipravovali mnohem intenzivnûji, protoÏe pfiislíbili soudcování Francouzi a to byla velká v˘zva.

Pfiíprava se vyplatila, pfiivezli jsme tam 5 zvífiat do 3 kategorií. Vyhráli jsme 1. a 2. místo v mlad˘ch jalovicích, 1. místo (NV) ve star‰ích jalovicích a kráva s teletem se umístila na 2. místû. No a jsme

u loÀského roãníku, NVHZ 2021, kde jsme se ãtyfimi zvífiaty získali ‰est pohárÛ v kategoriích: telata – 1. a 2. místo, mladé jalovice – 2. místo, kráva s teletem – 1. místo a chovatelská skupina – 1. místo a rezervní ‰ampion plemene (kráva s teletem).

Nejvíc nás ale samozfiejmû potû‰ilo ocenûní od FrancouzÛ, protoÏe kdyÏ va‰e zvífiata ocení lidé ze zemû pÛvodu plemene, tak to má velkou váhu, alespoÀ v na‰ich oãích. SoutûÏ hodnotil uÏ zmiÀovan˘ Vincent Loiseau a chovatel Mathieu Picauville. Za nejvût‰í úspûch to hodnotíme také proto, Ïe na této v˘stavû bylo v kategoriích více zvífiat, takÏe nebyl úspûch tak zaruãen, jako kdyÏ soutûÏí men‰í poãet.

V˘stavnictví bereme jako tfie‰niãku na dortu, reklamu chovu, prostor pro setkávání a diskusi chovatelÛ a dovolenou, kterou kdyÏ okofiení nûjak˘ ten pohár, tak je to velké zadostiuãinûní. OceÀuji také, jak si pfii vodûní chovatelé navzájem pomáhají, kdyÏ kapacita rodinn˘ch pfiíslu‰níkÛ ãi zamûstnancÛ nestaãí. Líbí se mi pfiístup mlad˘ch chovatelÛ, ktefií se snaÏí a dûlají pro v˘stavu maximum.

Tahle poslední v˘stava byla pro celé plemeno pfiínosem i z pohledu ãasu, ve kterém se ‰ampionát konal, Ïe jsme nebyli kvÛli nároãnému programu aÏ na sklonku dne, kdy se náv‰tûvnost rapidnû sniÏuje, ale v ãase, kdy byla tri-

Čtvrtě patnáctiměsíčních býčků (libovost masa je dobře patrná) (foto: archiv rodiny)

buna a okolí pfiedvadi‰tû náv‰tûvníky mnohem více zaplnûná. Úspûchy pfiitahují zákazníky a tak se mi kolikrát stalo, Ïe sotva jsem se vrátil splaven˘ ke kotci s pfiedveden˘m zvífietem, uÏ tam na mû ãekali zájemci a chtûli informace a chtûli se seznamovat.”

O farmu se starají dva blázni Tedy takto se manÏelé sami s nadsázkou oznaãili. Pomáhá jim otec pana Milana, a i kdyÏ uÏ mu roky pfiib˘vají, tak je stále velkou oporou a tím, kdo si hravû poradí s opravou v‰ech strojÛ, které má farma ve svém vozovém parku.

A priority jsou tu jasné, absolutní pfiednost tady mají krávy. Pobavil mû uÏ jen samotn˘ fakt, Ïe novou stfiechu mûla dfiív stáj, neÏ rodinn˘ domek. O to více jsou ale na svou farmu hrdí. Podle jejich vlastních slov jim totiÏ ani zdaleka nedûlalo fieznictví takovou radost, jako krávy. Krávy jsou na pohodu, jak se shodují.

Plány do budoucna „Kromû roz‰ífiení stáda na 50 matek, coÏ je‰tû chvíli potrvá, je souãasnou prioritou ãíslo jedno spu‰tûní nov˘ch webov˘ch stránek. Ty by nám mûly slouÏit jednak jako e-shop na prodej masa ze dvora, ale také k online draÏbám na‰ich b˘kÛ z odchovu u chovatele. Od online draÏeb si slibujeme lep‰í ceny za ta nejkvalitnûj‰í zvífiata, protoÏe se dost ãasto s kupcem domlouváme pfiedem a pak je zájemcÛ o jednoho b˘ka nûkolik a je tûÏké vysvûtlovat, Ïe uÏ je prodan˘. Takto budou mít v‰ichni stejné ‰ance,” odkr˘vá plány pan Milan: „Pfiitom ale chceme stále realizovat odchov jak u chovatele, tak na odchovnách – ani jednu z variant nezatracujeme. Na odchovnû se farma mnohem lépe zviditelní, ale na druhou stranu máme nûkolik chovatelÛ, ktefií chtûjí b˘ky v˘hradnû pfiímo z chovu, protoÏe mají pocit, Ïe jsou b˘ci v pfiirozenûj‰ím prostfiedí.”

Úspěšná z NVHZ v Brně 2021 (foto: Karel Melger)

Vysvûdãení Svazu „Jsem rád, Ïe se u Svazu problémy fie‰í, tím bych chtûl podûkovat fiediteli Svazu, protoÏe vím, Ïe byl opravdu nestrann˘ a postavil se ke zmiÀovanému problému neutrálnû. Cením si celé fiady vûcí (odbornosti, vstfiícnosti, profesionality, organizovanosti), ale myslím si, Ïe nám chybí inspektor pro‰kolen˘ v kolébce plemene.

Prostû by se mi líbil specializovan˘ inspektor. Rád bych z pozice pfiedsedy Rady plemenné knihy a ve spolupráci se Svazem vyslal jednoho aÏ dva inspektory do Francie, aby se seznámili s francouzskou populací, s trendy a smûfiováním a tyto informace pak pfienesli sem tak, aby se to promítlo do hodnocení exteriéru.

Aby byl popis zvífiat a bodové hodnocení objektivní a nesrovnávala se zvífiata s jin˘mi intenzivními plemeny. Aby tfieba inspektor na vlastní oãi vidûl, Ïe v tamní populaci nejsou krávy Ïádná monstra a Ïe ty nejtûωí jsou dokrmené na jatka. Osobnû kladu dÛraz na v˘bûr zvífiat s jemnûj‰í kostrou, tak jak to má b˘t a kdyÏ prodávám b˘ka do ãistokrevného chovu tak doporuãím toho s jemnûj‰í kostrou a ty se silnûj‰í do chovÛ uÏitkov˘ch. Byl bych rád, kdyby se i v rámci Rady PK a Klubu zaãalo pracovat na tom, aby se pfiihlíÏelo k jemnosti kostry, protoÏe jinak se dostaneme nûkam, kam nechceme. Urãitû bych vítal i

‰kolení na na‰í populaci, tfieba pod vedením Vincenta Loiseau.”

Proã parthenaise? „ProtoÏe má krásné osvalení, na dotyk sametové a ‰Èavnaté maso, jemnou kostru, snadné porody, vitální telata, men‰í spotfiebu objemného krmiva oproti jin˘m intenzivnûj‰ím plemenÛm,... barva a oãi, ty mû uãarovaly. Já jim fiíkám na‰e modelky. A je‰tû mû napadla taková drobná rada chovatelÛm na závûr: Francouze zajímá jalovice do 2 let vûku, pak uÏ se pfiestává krmit, aby dobfie zabfiezla a dobfie se otelila, do té doby má plnou péãi. Funguje to.”

A závûreãn˘m v˘ãtem toho, proã chovat tohle francouzské plemeno, jsme asi vyãerpaly v‰echny otázky a získaly potfiebné odpovûdi. Nezb˘vá mi, neÏ podûkovat za tohle obohacující a pfiíjemné povídání se „dvûma blázny” a popfiát, aby jim to jejich krásné okaté bláznovství dlouho vydrÏelo, dûlalo radost, prospívalo, tû‰ilo se dobrému zdraví a to v pohodû, bez stresÛ a zbyteãn˘ch starostí.

Viva la parthenaise z Mezihofií!

Text: Pavla Vydrová, âSCHMS Více o plemeni parthenaise najdete na webu svazu www.cschms.cz, plemenná kniha (vyhledávání zvífiat) je dostupné pod odkazem db.cschms.cz

Informace uvedené v této reportáÏi nejsou oficiálními postoji âSCHMS. Text reportáÏe vychází z osobních názorÛ chovatelÛ, jejímu zvefiejnûní vÏdy pfiedchází autorizace ze strany chovatele. âSCHMS tyto informace bez cenzury publikuje, aãkoliv se vÏdy nemusí s uveden˘mi názory a postupy odbornû ztotoÏÀovat.

21

Poznatky z angusské cesty do Kanady Vladimír ·a‰ek Na pfielomu listopadu a prosince loÀského roku uspofiádala Asociace chovatelÛ Aberdeen Angus pro své chovatele jiÏ podruhé v˘let do Kanady.

Tentokrát se letûlo do Calgary a hlavním lákadlem cesty byla náv‰tûva v˘stavy Canadian Western Agribition v Reginû, kde jsme mûli moÏnost bûhem hlavní soutûÏe prezentovat pozvánku na World Angus Technical Meeting, kter˘ se bude konat v âR v záfií 2023 (www.worldangus2023.com).

SoutûÏ angusÛ probíhá oddûlenû pro ãerná a ãervená zvífiata. Vítûzn˘m b˘kem se stal tfiílet˘ DMM MAXIMUS 18G a ze samic byla nejlépe hodnocená bfiezí jalovice RED TER-RON 6 MILE MISTY 131H. Na Agribition byla samozfiejmû pfiítomna i v‰echna ostatní bûÏná plemena, ale ãasto byla i díky netypické ãerné barvû a nûkter˘m charakteristick˘m znakÛm od anguse tûÏko rozpoznatelná.

Bûhem deseti dnÛ jsme ujeli po vlastní ose bezmála 4000 km

22

Vítězný býk Agribition DMM MAXIMUS 18G z chovu Dawn a Lee Wilsonových, kteří v roce 2019 pískali NVHZ v Brně (foto: Milan Šebelka)

napfiíã kanadsk˘mi provinciemi Albertou a Saskatchewanem a krátce se vydali i do Severní Dakoty v USA. Nav‰tívili jsme chovy Hamilton Farms, Cud lobe, Youngdale, Schaff Angus Valley (S A V), Ellingson, Merit,

Broo king, Blairs, Wilbar, TerRon, Miller Willson a Triple S. Vût‰ina chovÛ má v˘hradnû ãerná zvífiata. V˘jimkou jsou chovy Triple S a Ter-Ron, které se naopak specializují na ãervenou barvu. Chod farem

Čeští chovatelé při návštěvě Schaff Angus Valley v Severní Dakotě společně s majitelem farmy Kelly Schaffem (zcela vlevo) (foto: Vladimír Šašek)

s 200–500 matkami zvládne zajistit rodina.

Oblast, kterou jsme nav‰tívili je souãástí Velk˘ch plání (Great Plains), které se táhnou od Texasu po jiÏní ãást kanadsk˘ch prérijních provincií Alberty Saskatchewanu a Manitoby.

Velké plánû jsou místem pln˘m pasoucího se dobytka. Severní ãást, kterou jsme procestovali je charakteristická polopou‰tním podnebím s mal˘mi a pfiedev‰ím velmi nerovnomûrn˘mi sráÏkami, kdy v nûkter˘ch letech napr‰í pod 200 mm a v podstatû jedin˘m zdrojem vláhy je sníh. Nekoneãné planiny bez stromÛ jsou pfieváÏnû pokryté pÛvodní prérijní trávou a pûstování polních plodin je závislé na závlahách. Suché podnebí má i své v˘hody.

Březí jalovice z chovu Merit charakteristické menším rámcem, výborným osvalením a krásnou hlavou (foto: Milan Šebelka)

Ve‰keré krmení se snadno usu‰í do sena, vãetnû obilnin sklizen˘ch na zeleno. BûÏné b˘vá i ponechání slámy a posklizÀov˘ch zbytkÛ na poli, kam se na podzim pfiiÏene stádo a do otelení se Ïiví jen tûmito zbytky. Dobytek ani uskladnûné krmivo tu nespatfií stfiechu.

Všudypřítomné aplikátory přípravků proti obtěžujícímu hmyzu lákají dobytek k drbání, při kterém se na hřbet uvolňuje insekticid rozpuštěný v motorové naftě. Vzbudily velký zájem u českých chovatelů i výrobců pastevních technologií (foto: Vladimír Šašek)

Červené krávy z chovu Triple S vypásající suchou stepní trávu zpod sněhu (foto: Vladimír Šašek)

PfiestoÏe kaÏd˘ chov, kter˘ jsme nav‰tívili má své specifické cíle ‰lechtûní, které vycházejí z potfieb okolních uÏitkov˘ch chovÛ, v‰echny vyuÏívají stejn˘ch metod jak tûchto cílÛ dosáhnout. Intenzivní inseminace, kdy jsou pfiipou‰tûny v‰echny fiíjící se krávy a jalovice, ãasto i semenem b˘kÛ, ktefií na chovu pÛsobí v pfiirozené plemenitbû, má za cíl co nejvíce zkrátit období telení. Pro prodej plemenn˘ch b˘kÛ je dÛleÏité stûsnat období telení do

23

Kolekce březích jalovic na Young Dale Angus patřící Barry Youngovi, který je českým chovatelům dobře znám (foto: Vladimír Šašek)

1,5 mûsíce a nachystat tak vyrovnanou kolekci. Pfiirozená plemenitba se pouÏívá jen na doskok krav, které nezabfiezly po inseminaci. Zatímco uÏitkové chovy mají sezonu telení na jafie, kdyÏ pomine tuhá zima, ‰lechtitelské chovy telí v zimních mûsících, kdy nejsou v˘jimkou teploty blíÏící se –40 °C. V takov˘ch podmínkách je novorozen˘m telatÛm s matkami dopfián komfort jednodenního pobytu pod pfiístfie‰kem, pfiípadnû jsou jim lepící páskou pfiilepeny u‰i k hlavû, aby neumrzly. Smyslem tohoto na první pohled nesmyslného období telení je nachystat do aukce mladé b˘ky, ktefií jsou v letních mûsících schopni jiÏ plnû pÛsobit v uÏitkov˘ch chovech. KaÏdá farma má zpravidla jednou do roka vÏdy ve stejn˘ den vlastní aukci, kdy bûhem jediného dne prodá v‰echny b˘ky, pfiípadnû i plemenné jalovice. Mnoho chovatelÛ má na farmách zbudovanou i vlastní

24

aukãní halu. Díky vysoké úrovni chovÛ se naprostá vût‰ina narozen˘ch b˘kÛ prodá do plemenitby.

V‰echny nav‰tívené chovy bez v˘jimky vyuÏívají v masivní mífie embryotransfer. Prodej embryí je v‰ak aÏ druhofiadá záleÏitost. V prvé mífie jde o zlep‰ení vlastního stáda pomocí nejlep‰ích plemenic.

Zcela nové moÏnosti pak nabízí nová technika tzv. IVF embryotransferu (in vitro fertilizace), která bûhem nûkolika málo let zcela vytûsnila klasick˘ ET. Pfii IVF ET nejsou z plemenice odebírána embrya, n˘brÏ vajíãka pfiímo z vajeãníkÛ. Ta jsou následnû oplozena „ve zkumavce”, dopûstována v laboratofii a ve vûku zhruba jednoho t˘dne pfienesena do pfiíjemkyÀ. Kromû vût‰í v˘tûÏnosti, kdy z jedné plemenice lze pfiipravit bûhem jednoho roku okolo stovky kvalitních embryí, je hlavní v˘hodou sku-

teãnost, Ïe nedochází k v˘raznému zásahu do Ïivota plemenice. Vajíãka je totiÏ moÏné odebírat prÛbûÏnû bûhem první fáze bfiezosti i hned po otelení a chovatel tak nadále mÛÏe sledovat uÏitkovost dárkynû bûhem celého jejího Ïivota. Nev˘hodou technologie je podstatnû vût‰í pfiístrojová nároãnost. Z tohoto dÛvodu probíhá cel˘ proces na specializovan˘ch klinikách. Leaderem ve vyuÏití této technologie je svûtoznám˘ chov Schaff’s Angus Valley (SAV), kter˘ jsme nav‰tívili pfii cestû po Severní Dakotû. K reprodukci stáda jim postaãují 3–4 % nejlep‰ích plemenic. To v praxi znamená, Ïe matkami 400 telat z posledního roãníku bylo jen 15 krav.

Na jarní aukci plemenn˘ch b˘kÛ se tak nezfiídka objeví i ãtyfiicet pln˘ch bratrÛ.

Na‰e cesta nebyla jen o dobytku. Na zaãátku jsme mûli moÏnost nav‰tívit hokejové utkání Calgary Flames s Chicago Blackhawks. Tento fantastick˘ záÏitek byl doprovázen i setkáním s prezidentem klubu Johnem Beanem. Pohostinnost kanadsk˘ch farmáfiÛ byla v‰ude velmi pfiíjemná. Mûli jsme moÏnost nahlédnout jak do zázemí farmy, tak i do bûÏného Ïivota rodin a ochutnat domácí jídlo. âas stráven˘ s chovateli byl jistû pro kaÏdého pfiínosem. Máme v‰ichni na co vzpomínat.

V souãasnosti dojednáváme s kanadsk˘mi a americk˘mi chovateli nabídku inseminaãních dávek a embryí, které bychom chtûli stejnû jako v minulosti nabídnout na‰im chovatelÛm.

Stádo krav a březích jalovic z chovu Cudlobe rodiny Dyce Bolduca, kteří své šlechtění zaměřují na špičkové jatečné vlastnosti.

V pozadí Skalisté hory hraničící s Velkými pláněmi (foto: Vladimír Šašek)

Farmáfisk˘ automat na hovûzí maso Na prodejní automaty na kávu, mléko a mléãné v˘robky, na bagety ãi nápoje naráÏíme dnes na kaÏdém rohu a tak proã by si takov˘ automat nezaslouÏilo také hovûzí maso!? Jedním z prvních prÛkopníkÛ této my‰lenky je pan Mgr. Jindfiich Terã z Farmy Borek nedaleko Plznû. Mnozí z vás ho znají jako zapáleného propagátora plemene galloway a také jako pfiedsedu Klubu chovatelÛ plemene galloway, highland, shorthorn a texas longhorn. To Ïe se pan Jindfiich vûnuje propagaci své farmy se stejnou vervou jako propagaci plemene galloway a celého Klubu je zfiejmé z fiady videí, která naleznete na youtube kanálu âSCHMS. Také zapojení ãlenÛ Klubu do aktivit kolem Národní v˘stavy v Brnû b˘vá jeho velkou zásluhou. Je akãní ve více smûrech, snaÏí se neusínat na vavfiínech a posouvat farmu i Klub dál, rád zkou‰í nové vûci a má rád nové v˘zvy – ãímÏ se vracím k pÛvodnímu tématu. Pan Terã se na mû pfied nedávnem obrátil s prosbou o zvefiejnûní novinky o prodejním farmáfiském automatu na webu milujuhovezi.cz a mû my‰lenka realizace prodeje hovûzího tímto zpÛsobem nadchla natolik, Ïe jsem ho poÏádala o rozhovor...

Kde se vzal nápad pofiídit automat na prodej masa? Co vás k tomu vedlo?

My‰lenka pofiízení automatu na maso v hlavû vznikala pomûrnû dlouho. Na farmû máme malou prodejnu, kde probíhá v˘dej masa na základû objednávek koncov˘m zákazníkÛm. Rozhodnû jsme tuto formu prodeje nechtûli ru‰it ãi omezovat. Pfiím˘ kontakt se zákazníkem, jeho zpûtná vazba a vzájemná komunikace jsou k nezaplacení. ZároveÀ chceme zákazníkÛm ukázat, kde se zvífiata pasou, jak vypadá spokojené stádo a prostfiedí, ve kterém se maso zpracovává. Na druhou stranu doba se zrychluje a chtûli jsme kvalitní maso a v˘robky nabízet i zákazníkÛm, ktefií by rá-

Jindřich Terč u svého automatu

di podpofiili regionální producenty a zároveÀ si odnesli domÛ kvalitní vyzrálé maso, ale v jejich ãasov˘ch moÏnostech není náv‰tûva farmy v pevnû stanoveném termínu prodeje. Proto jsme zvolili tuto formu. âasová v˘hoda nákupu masa dle potfieb zákazníka a ne dle otevírací doby prodejny se jeví jako velká v˘hoda.

Maso je k dispozici 24 hodin dennû a 7 dní v t˘dnu. Z uskuteãnûn˘ch prodejÛ je vidût, Ïe zákazníci v sobotu dopoledne nakoupí maso, ze kterého hned uvafií obûd. Veãerní nákupy konãí na rozpáleném grilu jako veãefie.

Jak bylo nároãné rozhodnutí jít do toho?

Cesta k pofiízení byla dlouhá.

Mu síte zvaÏovat pfiíli‰ mnoho aspektÛ jako je umístûní au tomatu, napájení, pfiípadn˘ vandalismus, obrat zboÏí, dopravu a chlazení masa, zaji‰tûní provozu automatu ve venkovním prostfiedí nebo vûc, která není úplnû na první pohled zfiejmá a to je vytápûní automatu v zimních mûsících. Jako u kaÏdého podnikatelského zámûru se kaÏdou chvíli mûnily varianty, v rodinû jsme stav konzultovali a pfiicházeli na dal‰í a dal‰í závûry. V˘sledkem je umístûní automatu na hlavní trase mezi Plzní a âesk˘mi Budûjovicemi v obci Chválenice (Chvá lenice 159, pozn. red.), ale ve vzdálenosti pouh˘ch 3 km od farmy pro snadné zásobování.

25

znûlo z druhé strany. Následnû telefonát a osobní setkání nad formátem, a hlavnû jasnou pfiedstavou o provozu nového zpÛsobu prodeje masa vedl k racionálnímu vyústûní a v˘sledkem bylo rychlé vyfiízení Ïádosti a obdrÏení Dokladu o registraci.

Jak se podafiilo vybrat „ten správn˘ – nejlep‰í – nejvhodnûj‰í”?

Samotn˘ v˘bûr typu automatu záleÏel na potfiebách tohoto nestandartního sortimentu. ·lo o teplotu v letních a hlavnû v zimních mûsících, druh posunu masa a napfiíklad silnûj‰í typ motoru oproti automatÛm na su‰enky. MoÏnosti platby, kde vyhrála akceptace platební kartou v kombinaci s mincemi. Bankovky jsem vzhledem k vût‰í pravdûpodobnosti vandalismu zavrhl. Pfii platbû kartou jsou nabízeny bezkontaktní terminály bez PIN padu, které musí umût komunikovat pfiímo s nastavením ceny v automatu a limit pro tyto platby je 500 Kã, díky tomu se lehce zmûnila velikost prodávan˘ch druhÛ masa. Kilogram pravé svíãkové tedy neprodáte. Dal‰ím vûc, na kterou je potfieba myslet, je rÛzná velikost balíãku masa a tím i rÛzná cena partií. Tady vyuÏíváme pravidlo „nejlevnûj‰í balíãek masa”. Za sebe dáte nûkolik balíãkÛ masa a cena se nastavuje podle nejlevnûj‰ího balíãku.

Jak jste se poprali s legislativními poÏadavky a byrokracií?

Samosebou nelze kamkoliv

26

umístit automat a zaãít druh˘ den prodávat, Ïijeme v âR, tudíÏ nezapomínejte na legislativu.

Obecnû se automat, dle na‰í zku‰enosti, chová stejnû jako jakákoliv jiná provozovna, kdy musí mít správné legislativní oznaãení provozovny se v‰emi náleÏitostmi. DÛleÏité je povolení ze Státní veterinární správy. Jednání na SVS bylo zajímavé.

Bûhem prvotního telefonátu s vedoucí oddûlení a oznámení o zfiízení „masomatu” jsem nabyl dojmu, Ïe si z paní vedoucí dûlám legraci, i její odpovûdi byly ve stejném duchu. „Máme tady m l é k o m a t y, v e j c o m a t y, tak proã bychom nemohli mít i ma somaty,”

Jak probíhá „komunikace” s automatem?

Provoz v˘dejního místa – automatu – vyÏaduje hlídání stavu zásob. V souãasné dobû se ãasto chodím osobnû dívat na samotn˘ automat, zji‰Èovat teploty chlazeného prostoru, stav zásob a i komunikovat se zvûdav˘mi zákazníky, ktefií jdou okolo. Sledování stavu produktÛ jde fie‰it elektronicky, tuto moÏnost roz‰ífiení vyuÏiji pravdûpodobnû pozdûji, nyní si vystaãím s pfiístupem k platebnímu terminálu a eviduji tak mnoÏství transakcí, ãímÏ mám pfiehled o poãtu a mnoÏství, které automat vydal. Drtivá vût‰ina plateb je realizována právû pfies platební terminál, kter˘ komunikuje pfies internet. Tím se dostávám k tomu, co je potfieba pro technick˘ provoz automatu.

Mimo zmínûného pfiipojení k internetu a elektrického napájení není potfieba Ïádné dal‰í technické zaji‰tûní.

Má realizace je‰tû nûjak˘ hlub‰í dÛvod neÏ chuÈ jít do nûãeho neobvyklého?

Pro automat jsme se rozhodli z dÛvodu roz‰ífiení prodeje masa i k jiné skupinû zákazníkÛ neÏ té, která nav‰tûvuje na‰i farmu. âeské hovûzí maso z masn˘ch plemen je kvalitní a pfii sledování druhÛ masa na pultech nûkter˘ch o b c h o d n í c h fietûzcÛ zji‰Èuji, Ïe je potfieba dostávat

kvalitní a hlavnû ãeské maso ke koncovému zákazníkovi tfieba i formou automatu. Musíme se nauãit podporovat region, protoÏe pokud peníze zÛstanou v regionu, bude se mu lépe dafiit.

S oblibou zákazníkÛm fiíkám aÈ se jim v Ïivotû dafií, protoÏe kdyÏ se bude dafiit jim, bude se dafiit i nám a opaãnû. Toto neb˘valo vÏdy zvykem v ãeské krajinû a bohuÏel ãasto podporujeme nadnárodní znaãky, jezdíme nakupovat za hranice a následnû si stûÏujeme, Ïe je nበregion podfinancovan˘. ZáleÏí opravdu na kaÏdém z nás, koho podpofiíme a jak se nám to vrátí. Chtûl jsem tuto my‰lenku nûjak uchopit a to byl jeden z dÛvodÛ samotné realizace.

Jak jste se popasovali s rentabilitou nákupu takového zafiízení?

Pfii prodeji na farmû prodávám já nebo mamka, chceme b˘t v kontaktu se zákazníky a vnímat jejich zpûtné vazby, které jsou pro rodinnou farmu velmi dÛleÏité. Automat toto neumí, ale v hlavû se mi rodí plán, jak i toto ãásteãnû vyfie‰it. Pokud bychom si mûli platit prodavaãku, je to s odvody za mzdy pomûrnû nároãné a rentabilní aÏ pfii urãitém mnoÏství. Pokud uvaÏuji o nákladech na mzdy a porovnám investici do automatu, jeho Ïivotnost, obrat masa a náklady, tak se dostávám k tomu, Ïe automat mÛÏe prodávat vÏdy, kdyÏ má zákazník na maso chuÈ tedy 7 dní v t˘dnu v jakoukoliv denní ãi noãní hodinu a ne tehdy, kdyÏ je nepravidelnû na farmû otevfieno.

KaÏd˘ zpÛsob prodeje má v‰ak své v˘hody a nev˘hody, jak to tak b˘vá, proto ani jednu z forem prodeje nechceme do budoucna opustit.

Jak nároãné bylo najít a domluvit vhodné umístûní?

S vedením obce, kde je automat umístûn, byla velmi dobrá spolupráce. To, Ïe se jejich vesnice stane tou, která bude mít tento netradiãní druh prodeje u sebe, bylo do jisté míry reklamou pro obec, ale hlavnû sluÏbou pro obãany. Dfiíve mûla ves-

nice svého fiezníka, u kterého se dalo nakoupit maso a uzeniny, ale ty doby jsou jiÏ dávno pryã a proto vedení obce uvítalo, Ïe bude prodej masa znovu zaji‰tûn také pro obãany. Díky tomu jsme se velmi snadno domluvili a na základû smlouvy byl automat umístûn.

Mohou se v automatu prodávat (souãasnû) i jiné v˘robky?

Automaty jsou obvykle stavûny na jiné druhy sortimentu, neÏ jak˘m je maso obecnû a jsou druhu v˘robkÛ více ãi ménû uzpÛsobovány. V automatu se tak mÛÏe prodávat i jin˘ sortiment, respektive rÛzné druhy a to i z pohledu dodrÏení legislativy ve vztahu k SVS. Moje pfiedstava do budoucna je taková, Ïe nabídneme moÏnost prodávat tímto

zpÛsobem i dal‰í regionální v˘robky.

Na prodejní automat, jak jiÏ bylo uvedeno v˘‰e, mÛÏete narazit mezi Plzní a Nepomukem u silnice v obci Chválenice. TakÏe aÏ pojedete kolem, rozhodnû se zastavte a vyzkou‰ejte nebo alespoÀ omrknûte jeho jednoduchou obsluhu, kterou zvládne opravdu kaÏd˘.

Pokud se tato forma prodeje osvûdãí, mohla by to b˘t dal‰í cesta, jak dostat na‰e kvalitní ãeské hovûzí na stÛl co nejvíce zákazníkÛ a to velmi moderní, praktickou i ekologickou formou.

Dûkuji Jindrovi za rozhovor a drÏím palce, aÈ se automat osvûdãí Pavla Vydrová, âSCHMS

27

V˘stavy masného skotu v roce 2022 Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu V leto‰ním roce se sice nebude konat brnûnská národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat, ani tak ale nebude v˘stavnictví masného skotu strádat. Na tento rok pfiipravujeme ve spolupráci s chovatelsk˘mi kluby dvû stûÏejní akce – na srpen pát˘ roãník Jihoãeské beef show pro plemena aberdeen angus a limousine, v fiíjnu potom Charolais & Simmental show. K chovatelÛm charolais, ktefií se v Lysé pfiedstavili jiÏ dfiíve, se premiérovû pfiidají i zástupci masného simentála. Je‰tû pfiedtím budou masná plemena k vidûní jako ukázka v rámci doprovodného programu na brnûnském v˘stavi‰ti jako souãást veletrhÛ Silva Regina a Biomasa.

Jihoãeská beef show Jihoãeská beef show je specializovanou v˘stavou pro plemena aberdeen angus a limousine, která se ve dvoulet˘ch intervalech koná na sklonku srpna v âesk˘ch Budûjovicích jako souãást odborného programu agrárního veletrhu Zemû Ïivitelka. Termín leto‰ní akce je 25.–30. 8.

2022. Pfiesn˘ harmonogram soutûÏních pfiehlídek se zatím ladí, ale pfiedbûÏnû se pro anguse poãítá s pátkem 26. 8. 2022, limousinÛm bude pfiedvadi‰tû patfiit v sobotu 27. 8. 2022.

PfiipomeÀme, Ïe premiérovû se tato v˘stava konala v roce 2012, tehdy pouze za úãasti zástupcÛ plemene aberdeen angus.

Chovatelé limousina se k angusÛm pfiidali aÏ od následujícího roãníku. Leto‰ní akce, která se uskuteãní po ãtyfileté odmlce (roãník 2020 byl z dÛvodu covid-19 zru‰en), bude jiÏ pátou speciální v˘stavou angusÛ, v pfiípadû limousinÛ pÛjde o ãtvrtou „speciálku”.

Oãekáváme úãast zhruba 120 aÏ 130 nejlep‰ích kusÛ tûchto plemen z celé âeské republiky.

28

Charolais & Simmental show V pfiípadû Charolais show pÛjde o tfietí roãník konan˘ v Lysé nad Labem jako souãást podzimní v˘stavy NበChov/Zemûdûlec. Celkovû se ale bude jednat jiÏ o ‰estou speciální v˘stavu tohoto francouzského plemene. K charolais se premiérovû plánují pfiidat i chovatelé masného simentál, pro které to bude historicky první samostatná speciální v˘stava.

Akce se uskuteãní ve stejném modelu jako v pfiedchozích letech, kdy v prÛbûhu v˘stavy dojde k prostfiídání s hol‰t˘nsk˘mi chovateli, ktefií zde budou mít rovnûÏ svÛj národní ‰ampionát. V˘stava NበChov/Zemûdûlec se bude konat od ãtvrtka 6. 10. 2022 do nedûle 9. 10.

2022, pfiiãemÏ masn˘m plemenÛm bude opût patfiit víkend, tedy sobota 8. fiíjna a nedûle 9. fiíjna. Vlastní charolaisk˘ ‰ampionát se uskuteãní v sobotu odpoledne, nedûle bude vûnovaná soutûÏi mlad˘ch chovatelÛ sdruÏen˘ch v Junior teamu âSCHMS a také chovatelÛm masného simentál (pfiesn˘ harmonogram soutûÏních pfiehlídek se mÛÏe je‰tû zmûnit).

Pro chovatele charolais se bude jednat o jakousi generálku pfied národní v˘stavou v Brnû 2023, na kterou zavítají i úãastníci mezinárodní technické konference Charolais International (více o této akci na webu www.charolais2023.com).

Silva Regina a Biomasa Je‰tû pfied tûmito dvûma specializovan˘mi v˘stavami se v termínu od 3. do 6. dubna 2022 namísto zru‰eného TechAgra uskuteãní veletrh zemûdûlské techniky Silva Regina a Biomasa, na kterém bude masn˘ skot rovnûÏ k vidûní. Av‰ak vzhledem k odli‰né specializaci této v˘stavy zde bude expozice masného skotu koncipována pouze jako ukázka.

O v‰ech podrobnostech tûchto akcí vás budeme prÛbûÏnû informovat na webov˘ch stránkách svazu v sekci vûnované v˘stavám a rovnûÏ v novinkách. Termíny akcí jsou v‰ak nemûnné a mÛÏete si je tedy jiÏ nyní zapsat do sv˘ch diáfiÛ. Tû‰íme se s vámi na vidûnou na nûkteré z leto‰ních akcí, nejlépe na v‰ech!

29

Meat+ – nová trademark pro belgické modrobílé Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Kvalita hovûzího masa se dá hodnotit, ãi alespoÀ odvodit, mnoha zpÛsoby. Doposud to bylo zejména rÛzné senzorické hodnocení, zjednodu‰ené metody vycházející z mramorování (obsahu intramuskulárního tuku), délky a zpÛsobu zrání ãi stáfií a plemenné pfiíslu‰nosti zvífiete, z nûhoÏ maso pochází.

S nástupem genomiky se kvalita dá vyhodnotit také na bázi genetického zaloÏení jedince.

Jedním z takov˘ch pfiíkladÛ mÛÏe b˘t belgick˘ projekt Meat+, kter˘ je od konce loÀského roku dostupn˘ chovatelÛm plemene belgické modrobílé a tamní spotfiebitelé se s ním budou moci prakticky seznámit v nadcházejících mûsících.

Belgické modrobílé je díky sv˘m pfiednostem masivnû vyuÏíváno v komerãním kfiíÏení po celé Evropû, v ãistokrevné podobnû se ale pro úãely masné produkce chová prakticky jen v zemi pÛvodu, Nizozemí a okrajovû ve Francii v belgickém pfiíhraniãí. Hlavní pfiedností ple-

Fute (ZBM 495), který je jedním z posledních býků dovezených pro potřeby čistokrevné plemenitby do České republiky, je homozygotní nositel pro Meat+ (+/+)

mene je jeho vysoká v˘tûÏnost (tedy podíl jateãné hmotnosti/Ïivá hmotnost), která je v prÛmûru okolo 70 % u mlad˘ch b˘kÛ a 64 % u krav. U nejkvalitnûj‰ích zvífiat to mÛÏe b˘t je‰tû v˘raznû více. Díky tomu je v ãele produktivity na hektar, a tedy

dopadu na Ïivotní prostfiedí, kdy je mnoÏství masa vyprodukované na jednotku zdaleka nejvy‰‰í v porovnání s ostatními plemeny. Kritici naopak plemeni vedle chovatelské nároãnosti (císafiské fiezy, reprodukãní problémy aj.) vyãítají nízk˘ podíl vnitrosvalového tuku, kter˘ je, jak známo, nositelem chuti, coÏ se podle tûchto názorÛ projevuje v hor‰í chuti masa.

PfiestoÏe belgická studie organizace APAQ-W z roku 2018 prokázala, Ïe belgiãtí spotfiebitelé pfii sv˘ch nákupech upfiednostÀují maso z belgického modrobílého skotu právû kvÛli jeho vzhledu, chuti a jemnosti, u ãásti zákazníkÛ vyvolávají chuÈové charakteristiky rezervovan˘ ãi dokonce odmítav˘ postoj k masu z „belgiãákÛ”.

Tetu de la Coue (ZBM 457) je heterozygotem pro Meat+ (Mut/–)

30

Libovosti a jemnosti v‰ak chtûjí belgiãtí chovatelé a vûdci vyuÏít ve svÛj prospûch a pfiedstavit spotfiebitelÛm maso z plemene belgické modrobílé jako je‰tû více chutné, dietetické a ‰etrné ke zdraví konzumentÛ a navíc

vyprodukované v místních podmínkách. Proto pfii‰li s oznaãením „Meat+”, kter˘m se bude moci py‰nit maso, které splÀuje ta nejpfiísnûj‰í kvalitativní kritéria.

Díky v˘zkumu vûdcÛ z univerzit v Lutychu a Gentu bylo zji‰tûno, Ïe plemeno stále mÛÏe dûlat pokroky pokud jde o homogenitu kvality masa a zejména pak jeho kfiehkost. Pro pojením údajÛ z anal˘z DNA s vyhodnocením jateãnû upraven˘ch tûl na jatkách a bourárnách vyvinuli vûdci genetick˘ panel (soubor správn˘ch SNP) nazvan˘ Meat+. Zvífiata s tímto oznaãením pfiiná‰í konzumentÛm záruku vy‰‰í kvality právû z pohledu kfiehkosti masa a tudíÏ i jeho chutnosti.

Na základû proveden˘ch anal˘z DNA se ukazuje, Ïe pfiibliÏnû 70 procent zvífiat v populaci BM je jiÏ dnes moÏné certifikovat jako Meat+. Kvalita u ostatních 30 % zvífiat je promûnlivá a ve srovnání se zvífiaty, která vykazují správn˘ genetick˘ panel pro oznaãení Meat+, se dá oznaãit jako neuspokojivá, alespoÀ v urãit˘ch partiích tû la. Krmení, doba v˘krmu, pfieprava, poráÏka nebo chlazení jateãnû upraveného tûla jsou parametry, které je mohou ãást tûchto odchylek vysvûtlit (ovlivnit) a na nûÏ se bude soustfiedit dal‰í v˘zkum obou univerzit.

Falco van Zeldonk (ZBM 336) je jedním z pětice býků z portfolia firmy BBG, který se do dertifikace jako zlepšovatel kvality masa v projektu Meat+ nevešel (Mut/Mut)

PfiestoÏe projekt je‰tû není ukonãen a není rutinnû zaveden do praxe, tfii belgické inseminaãní firmy se rozhodly do nûj zapojit a co nejdfiíve se dopracovat k co nejvy‰‰ímu podílu zvífiat s oznaãením Meat+. Toho chtûjí docílit zafiazováním takto certifikovan˘ch b˘kÛ do inseminace a tím rychle na v˘‰it podíl no sitelÛ tohoto oznaãení. Inseminace v chovech belgického modrobílého totiÏ hraje v˘znamnou roli, její podíl na celkov˘ch bfiezostech se odhaduje na cca 80 %, na chovech nejvy‰‰í kvality je ãasto jedin˘m zpÛsobem zaji‰Èování reprodukce.

Pokud vás tedy zajímá, jak si stojí konkrétní b˘k, nav‰tivte webové stránky belgick˘ch prodejcÛ inseminaãních dávek.

Od 1. prosince 2021 tak mohou mít inseminaãní firmy na vlastní Ïádost pfiístup k v˘sledkÛm ge netického profilu sv˘ch

b˘kÛ. Test je od stejného data k dispozici také v‰em chovatelÛm, ktefií o testování sv˘ch zvífiat projeví zájem a to na Univerzitû v Lutychu prostfiednictvím klasick˘ch cest, jak˘mi testují i jiné záj mo vé geny.

U vût‰iny zvífiat, která jiÏ byla testována v minulosti (zvífiata testovaná na ãipech SNP po lednu 2014), mohou chovatelé poÏádat o status Meat+ i zpûtnû, aniÏ by bylo nutné cel˘ odbûr a testování opakovat. Náklady jsou v tomto pfiípadû pouze 10,00 € (bez DPH) za zvífie. Nov˘ genetick˘ test Meat+ pro krávy a jalovice stojí 35 € (bez DPH), stejná cena jako za test na jednu genetickou vadu. Provedení v‰ech ge netick˘ch tes tÛ (tedy v‰ech genetick˘ch vad plus Meat+) u plemenic vyjde na 75 € (bez DPH). U b˘kÛ jsou ceny 50 € (bez DPH) resp. 100 € (bez DPH).

31

Bezroh˘ program v chovu plemene belgické modrobílé má i v âeské republice první v˘sledky Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Jaroslav Velát a jeho b˘ãek u‰ní ãíslo CZ 221458064 se jiÏ navÏdy zapí‰í do historie chovu plemene belgické modrobílé v âeské republice. Právû na jeho farmû v Horních Prosíãkách se totiÏ poãátkem února narodilo první ãeské ãistokrevné bezrohé belgické tele. Pojìme si v tomto ãlánku krátce zmapovat historii bezrohého ‰lechtûní u tohoto plemene ve svûtû a zejména v Belgii.

Zaãátky ‰lechtûní na bezrohost Intenzívní ‰lechtûní na bezrohost zapoãalo v Evropû u vût‰iny masn˘ch plemen pfied 10–15 lety a dnes je naprostou samozfiejmou souãástí ‰lechtitelsk˘ch programÛ v‰ech hlavních masn˘ch plemen, u nichÏ není bezrohost plo‰nû geneticky zafixována (angus, galloway). Plemeni belgické modrobílé, které je v‰ak pfieci jen v mnohém odli‰né od vût‰iny masn˘ch plemen, se tento trend dlouho dobu vyh˘bal.

Znaãnû konzervativní pfiístup belgick˘ch ‰lechtitelÛ a chovatelÛ odmítav˘ postoj k bezrohosti jen umocÀoval.

Není neobvyklé, Ïe na bezrohost zapoãali prvnû ‰lechtit jinde, neÏ v zemi pÛvodu. âasto se tak dûlo v zámofií a nejinak tomu bylo i u plemene belgické modrobílé.

Na bezrohou budoucnost jako první vsadili Kanaìané, odkud se bezrohá genetika v roce 2017 dostala i do kolébky zemû pÛvodu a odtud pak i k nám.

Bezrohé „belgiãáky” ale uÏ i pfiedtím v Evropû nabízelo nûkolik firem. ·lo hlavnû o nûmeckou spoleãnost Göpel Genetik odkud pocházeli plemeníci jako Extra ET Pp, Blueprint Pp, Astral Pp aj. Tito b˘ci ale nebyli zapsáni v hlavním oddíle plemenné knihy a jejich potomstvo nebylo urãeno pro ‰lechtûní, ale v˘hradnû pro potfieby masné produkce. B˘ci z této nabídky se tak nikdy nemohli ve ‰lechtûní aktivnû projevit.

32

První geneticky bezrohé tele BM číslo CZ 221458064 narozené v ČR (foto: Jaroslav Velát)

Belgick˘ bezroh˘ program V Belgii na bezrohou vlnu jako první nasedla belgická inseminaãní spoleãnost Belgian Blue Group.

Ta poãátkem roku 2017 z Kanady importovala inseminaãní dávky kanadského heterozygotnû bezrohého b˘ka Ideale Dehorner Pp, kterého v Belgii nechala zapsat do hlavního oddílu plemenné knihy.

Tento na první pohled naprosto bûÏn˘ administrativní úkon v‰ak úplnû tak standardní nebyl a vyvolal v fiadách chovatelÛ i zástupcÛ belgické plemenné knihy mnoho debat a polemik. DÛvod byl jednoduch˘: Dehorner byl z pohledu Kanady deklarován jako ãistokrevn˘ b˘k se 100 % podílem BM

krve, ale jednalo se vlastnû o kfiíÏence (v páté generaci jeho pÛvodu se vyskytuje bezrohá kfiíÏenka s limousinem). I pfiesto se jej Belgiãané nakonec rozhodli zapsat do hlavního oddílu plemenné knihy a fakticky tím otevfieli dvefie jeho pouÏití v ãistokrevn˘ch chovech. Nastartování bezrohého programu uÏ nic nebránilo.

Tento krok v‰ak Ïádné masivní kladné reakce nevyvolal. Drtivou vût‰inu belgick˘ch chovatelÛ nechal naprosto chladn˘m, neboÈ jejich chovatelské priority byly zcela nûkde jinde, neÏ v bezrohosti a také proto, Ïe Dehorner byl ve srovnání s ostatními belgick˘mi inseminaãními b˘ky zevnûj‰kovû znaã-

Goveur van het Vinkenhof (ZBM 349) – otec matky českého bezrohého býčka (foto: BBG)

nû podprÛmûrn˘. Ale ani to pracovníky belgické inseminaãní firmy BBG neodradilo a pozvolna zaãali s bezrohou genetikou pracovat. B˘ka nasadili do katalogu a souãasnû vytipovali nûkolik chovatelÛ, ktefií v bezrohosti vidûli smysl a byli ochotni na tomto programu s BBG spolupracovat. Byli si dobfie vûdomi, Ïe cesta k úspûchu nevede pfies masivní bezmy‰lenkovité plo‰né vyuÏívání bezroh˘ch b˘kÛ, ale naopak pfies uváÏlivé pfiipou‰tûní bezroh˘ch b˘kÛ na typovû vyrovnané plemenice a postupné roz‰ifiování nabídky bezroh˘ch b˘kÛ z domácí produkce.

Zhruba po roce od zápisu Dehornera do svého bezrohého programu zafiadila firma BBG dal‰ího geneticky bezrohého b˘ka – Ideale Black Beard PP. Jednalo se o syna Dehornera, kter˘ v‰ak na rozdíl od svého otce byl homozygotnû bezroh˘. ·lo tak o prvního homozygota, kter˘ byl na belgickém trhu dostupn˘.

Opatrná taktika nakonec pfiinesla úspûch. Po dvou letech od zahájení bezrohého programu firma BBG chovatelÛm pfiedstavila první trojici vlastních belgick˘ch bezroh˘ch b˘kÛ. V katalogu BBG pro rok 2019 se objevili první tfii bezrozí heterozygoti: modrobíl˘ Boy Scout de Biourge Pp, bíle zbarven˘ Daim du Bois D’Esneux Pp a tmavû modr˘ Nils van het Caloenhof Pp. Otcem v‰ech byl kanadsk˘ Dehorner, matkami pak typové krávy plemene belgické modrobílé. Citlivé a cílené pfiipa-

Otcem českého bezrohého býčka je Daim du Bois Esneux Pp (ZBM 477) (foto: MacGregor Photography, BBG)

fiování vedlo k tomu, Ïe exteriér tûchto b˘kÛ se jiÏ více blíÏil pfiedstavám o tom, jak má belgick˘ plemeník vypadat. Ortodoxní belgické chovatele sice ani pfies v˘razn˘ kvalitativní pokrok bezrohá genetika v˘raznûji neoslovila, ale poãet chovatelÛ, ktefií v bezrohosti vidûli potenciál, se postupnû zvy‰oval. To se projevilo v nabídce dal‰ích bezroh˘ch b˘kÛ, ktefií se kvalitativnû opût více pfiiblíÏili standardu plemene. Mezi dal‰í inseminaãní bezrohé b˘ky patfií napfiíklad Hydromel P des Princes de Ligne, ze stejného chovu pocházející Novateur P des Princes de Ligne ãi Pili-Pili P du Petit Esquerbion. Dnes BBG nabízí uÏ 14 geneticky bezroh˘ch b˘kÛ a je témûfi jisté, Ïe jejich nabídka se bude i nadále roz‰ifiovat.

První geneticky bezrohé tele BM číslo CZ 221458064 narozené v ČR (foto: Jaroslav Velát)

Bezrohá genetika v âeské republice Netrvalo dlouho a bezrohá genetika se dostala i k nám. Prvním geneticky bezroh˘m belgick˘m b˘kem, kterého mûli moÏnost ãe‰tí chovatelé vyuÏít, byl Daim (ZBM 477), jehoÏ dávky poãátkem roku 2021 dovezla firma CRV Czech Republic (druh˘m byl b˘k Tac P ZBM 497 registrovan˘ v lednu 2022).

Daima a stejnû tak i Taca sice nabízí pfieváÏnû chovatelÛm dojeného skotu pro uÏitkové kfiíÏení, ale Daim uÏ na‰el vyuÏití i mezi ãistokrevn˘mi chovateli. Prvním, a zfiejmû zatím i jedin˘m, byl zmínûn˘ Jaroslav Velát. Ten si dobfie uvûdomoval potenciál bezrohého programu, a tak se rozhodl Daima v omezeném mnoÏství vyuÏít. âistokrevná rohatá belgická matka zabfiezla na druhou inseminaãní dávku. ·ance na narození bezrohého telete byla 50:50, ale Jarda Velát mûl hned pfii prvním pokusu notn˘ kus chovatelského ‰tûstí. 11. února 2022 se na svût poprvé podíval bezroh˘, modrobíle zbarven˘ b˘ãek u‰ní ãíslo CZ 221458064. Velk˘ díl na tomto úspûchu nese i MVDr. Václav âapek, kter˘ odvedl profesionální v˘kon pfii telení císafisk˘m fiezem. Otcem je zmínûn˘ Daim, matkou pak kráva po belgickém inseminaãním otci Goveur van het Vinkenhof (ZBM 349). Narozen˘ b˘ãek, kter˘ pfii narození váÏil úctyhodn˘ch 69,3 kg, se má ãile k Ïivotu. DrÏme mu spoleãnû palce, aby i nadále prospíval a stal se opravdov˘m zaãátkem bezrohého programu BM v âR.

33

Ema z Mokr˘‰ova a její cesta za úspûchem LukበSlavík, farma Mokr˘‰ov NemoÏnost osobního setkávání a pofiádání spoleãn˘ch akcí ve spojení koronavirov˘mi omezení vedla organizaci Charolais International k my‰lence uspofiádat mezinárodní virtuální v˘stavu pro plemeno charolais (a charbray, které je rovnûÏ souãástí této organizace). âeská republika je prostfiednictvím âeského svazu chovatelÛ masného skotu ãlenem této svûtové asociace, a tak právû âSCHMS o této aktivitû informoval na sv˘ch webov˘ch stránkách.

Jakmile jsem si tuto zprávu pfieãetl, zaãal jsem váÏnû uvaÏovat, Ïe tam na‰í Emu pfiihlásím, neboÈ jsem byl pfiesvûdãen˘, Ïe kvality na to, aby âeskou republiku úspû‰nû reprezentovala, má.

A právû o tom, jak se rodila Emina cesta od ãeského k mezinárodnímu úspûchu, je tento ãlánek.

Zaãátky na‰eho chovu Cesta za zrozením na‰í v˘jimeãné Emy zaãala jiÏ pfied mnoha lety, kdyÏ jsem je‰tû nebyl na

34

svûtû v dobách, kdy mÛj dûda zaãal soukromû hospodafiit. Na‰i rodinnou farmu zaloÏil jen pár let po revoluci, kdyÏ se rozhodl odejít ze Státního statku, kde pracoval fiadu let. Zaãal doma s chovem dvacítky mléãn˘ch krav a chovem prasnic pro produkci selat.

Nakonec se rozhodl neprosperující chov dojn˘ch krav ukonãit a zaãal produkovat odstav.

Jednoho dne mu v‰ak byla nabídnuta v˘mûna selat za dvû jalovice plemene charolais, které neodolal. Od tohoto dne se zrodila na‰e láska k tomuto plemeni. Zanedlouho jsme si zakoupili dal‰í zástupkynû plemene chraolais od pana Procházky a na‰eho prvního a zároveÀ nejv˘znamnûj‰ího plemenného b˘ka Kolorádo (ZCH 646) od pana ¤ehounka z Chotãe. Zde by se hodilo velice podûkovat panu Kaplanovi za pomoc a doporuãení, protoÏe toto rozhodnutí nás v na‰em v˘voji nesmírnû posunulo. Od té doby u nás pÛsobili je‰tû dva plemenní b˘ci, ale dnes jiÏ 100 % krav i jalovic inseminujeme.

Skvûlé geny se potvrdily Ema se narodila 30. 10. 2018 a pochází z na‰í nejlep‰í rodiny.

Jejím otcem je námi velmi uznávan˘ francouzsk˘ inseminaãní b˘k Epernay (ICH 426), kterého s oblibou i nadále pouÏíváme. Eminou matkou je na‰e nejlep‰í kráva po otci Artois (ZTI 900. Ema uÏ od mala skvûle prosperovala a svoje vrstevnice pfiekonávala jak sv˘m pfiírÛstkem, tak i skvûl˘m exteriérem.

První v˘stavy se Ema zúãastnila se svojí matkou na NVHZ V Brnû 2019, kde se umístily na druhém místû. Tehdy jsme si zaãali plnû uvûdomovat její v˘jimeãnost.

ZároveÀ ukázala svÛj klidn˘ temperament a vûfiím, Ïe i díky tomu jsem s ní zvládl vyhrát soutûÏ Junior teamu âSCHMS. Trochu nás zklamalo, Ïe zde nebyla samostatná kategorie telat a ona tudíÏ nemohla hned od zaãátku ukázat své kvality. Druhá v˘stava, které se zúãastnila, byla NVHZ v Brnû v záfií 2021. Zde uÏ soutûÏila sama za sebe. JelikoÏ byla jedinou zástupkyní kategorie star‰ích jalovic,

Ema z Mokrýšova jako šampionka NVHZ Brno 2021 (foto: Karel Melger)

soutûÏila rovnou o titul ‰ampiona plemene, kter˘ zvládla vyhrát i pfies vysokou konkurenci, ãímÏ nám udûlala obrovskou radost.

Virtuální v˘stava O pfiihlá‰ení Emy do mezinárodní virtuální soutûÏe jsem zaãal pfiem˘‰let hned po zvefiejnûní této novinky na svazov˘ch stránkách. Nemûl jsem ov‰em jistotu, zda skuteãnû máme na svûtové úrovni ‰anci uspût. Nakonec mne k pfiihlá‰ení pfiesvûdãilo právû její skvûlé umístûní na brnûnské v˘stavû. Tam jsme poÏádali pracovníky svazu, aby pro nás natoãili video a udûlali kvalitní fotku, neboÈ podle tûchto materiálÛ sudí, ale také chovatelská vefiejnost, soutûÏící zvífiata posuzovala. Video i foto muselo b˘t zhotoveno pfiesnû podle pfiedepsan˘ch pravidel, kdy musela b˘t dodrÏena délka videa, zvífie muselo b˘t nasnímáno ze v‰ech úhlÛ a nesmûla b˘t viditelná Ïádná ocenûní, která by dopfiedu ukazovala, Ïe jde o v˘stavnû úspû‰né zvífie. S videm a fotkou doplnûnu pÛvodem a propagaãním letákem na‰í farmy jsme tedy v prÛbûhu fiíjna Emu do soutûÏe pfiihlásili a ãekali, aÏ se uzavfienou pfiihlá‰ky a zaãne hodnocení. Je‰tû pfiedtím jsme se dozvûdûli krásnou zprávu o tom, Ïe jinou virtuální v˘stavu, kterou pofiádá skupina lidí kolem mezinárodnû uznávaného sudího PJ Budlera, Ema v rámci evropského kola vyhrála a odnesla si titul Miss Europe. Povzbuzeni tím-

Ema se svou matkou (foto: archiv farmy Mokrýšov)

to úspûchem jsme plni oãekávání doufali, Ïe by ho mohla zopakovat i v soutûÏi Charolais International.

Samotná v˘stava byla rozdûlena do nûkolika soutûÏních sekcí (full French, purebrred a charbray), které se hodnotily oddûlenû.

Princip vyhla‰ování vítûzÛ byl pro v‰echny stejn˘ a byl rozdûlen˘ do dvou úrovních: v první ãásti vítûze vybírala chovatelská vefiejnost, o druhé ãásti rozhodovala odborná porota. Sudími v kategorii full French, do které Ema spadala, byli tito hodnotitelé: Hugo Retailleau (Francie), David Bond-

Ema z Mokrýšova obsadila 2. místo (foto: ČSCHMS)

field (Australia) a David Benson (Velká Británie). Na verdikt rozhodãích jsme si museli chvilku poãkat, v˘sledek nás ov‰em nadchl. Ema se stala rezervním ‰ampionkou!

Porazila ji pouze francouzská národní vítûzka Martinique.

Vefiejná ãást pro nás byla rovnûÏ pfiekvapením. I kdyÏ jsme to neãekali, podpora od vefiejnosti i díky opakovan˘m v˘zvám na svazovém facebooku a webu, byla obrovská. Ve vefiejném hlasování se Ema postupnû krok po kroku posouvala v˘‰ a v˘‰ aÏ se probojovala do nejuωího finále napfiíã v‰emi kategoriemi. Mûla ‰anci dosáhnout aÏ na nejvy‰‰í pfiíãku, nakonec se v‰ak musela spokojit „jen” s nevyhla‰ovan˘m druh˘m aÏ tfietím místem. Na‰i malou zemi pfiehlasovala jen Kanada.

Tímto bychom chtûli moc podûkovat zamûstnancÛm Svazu, ktefií nám se v‰ím ochotnû pomáhali a také v‰em, ktefií nás podporovali a hlasovali pro Emu. Je to krásná odmûna za na‰i kaÏdodenní starost, píli a veliká motivace do dal‰ích let. B˘ti chovatelem je totiÏ dar. Dovolím si ho srovnat s hudebním sluchem. Vûfite, ani jedno se nedá nauãit. Obojímu jste odevzdáni 24 hodin dennû. Je to krásn˘ dar...

35

Vyhodnocení obvodu ‰ourku u mlad˘ch b˘kÛ v âR Alexandra Novotná, Alena Svitáková Obvod ‰ourku je spojen nejen s vlastní reprodukãní schopností plemeníka, ale také s plodností dcer – napfi. s jejich pohlavní dospûlostí a nástupem fiíje po otelení. Pro vyhodnocení ãesk˘ch v˘sledkÛ byl pouÏit soubor dat pocházejících z odchoven plemenn˘ch b˘kÛ ãi odchovÛ u chovatele. Sledované období bylo mezi lety 1996–2020, kdy bylo zmûfieno 22065 b˘kÛ ve vûku 11–17 mûsícÛ. K mûfiení dochází po konci odchovu, tedy ve srovnatelném ãasovém období jako v jin˘ch zemích, které tuto vlastnost vyhodnocují. Nejvíce b˘kÛ bylo plemene charolais (6251), následované plemeny masn˘ simentál (4747), aberdeen angus (4225) a limousine (3922). Tabulka 1 ukazuje zmûnu ãetnosti zastoupení jednotliv˘ch plemen v letech. Je zfiejmé, Ïe se trh s plemenn˘mi b˘ky se v ãase mírnû zmûnil a nejpoãetnûj‰ím plemenem v roce 2020 je limousine, zatímco v roce 2015 to bylo plemeno charolais.

Odchovnou plemenn˘ch b˘kÛ pro‰lo 57 % plemenn˘ch b˘kÛ a 43 % b˘kÛ je odchováváno u chovatelÛ. Tento pomûr se ustálil a od umoÏnûní nového zpÛsobu odchovu (u chovatele) je v jednotliv˘ch letech témûfi nemûnn˘.

Vût‰ina b˘kÛ zafiazen˘ch do testu ãi odchovu jsou jedináãci

(91 %), 6 % b˘kÛ je po embryotransferu a necelá 3% jsou b˘ãci z dvojãat. Nejvíce b˘kÛ je mûfieno ve vûku 13 mûsícÛ (graf 1).

Graf ã. 1: Vûkové zastoupení b˘kÛ pfii mûfiení obvodu ‰ourku

Obvod ‰ourku je nejvíce ovlivnûn vûkem b˘ka pfii mûfiení a jeho hmotností. Proto je nutné pfii vy-

Tabulka ã. 1: Zastoupení jednotliv˘ch plemen v ãase Rok 2015 BM SA AA PI PP BA GS MS CH HE AU LI UC

36

ks 5 32 322 21 14 71 30 328 425 34 16 357 0

Rok 2020 % 0,30 1,90 19,16 1,25 0,83 4,22 1,78 19,51 25,28 2,02 0,95 21,24 0,00

ks 4 15 297 11 11 47 26 392 389 22 11 424 4

% 0,24 0,90 17,88 0,66 0,66 2,83 1,57 23,60 23,42 1,32 0,66 25,53 0,24

hodnocení tyto dva efekty od uÏitkovosti oãistit. Základní statistiky (neoãi‰tûné) souhrnnû ukazuje za jednotlivá plemena tabulka 2. Pro lep‰í pfiehlednost je u jednotliv˘ch prÛmûrn˘ch, minimálních a maximálních hodnot obvodu ‰ourku také ukázána prÛmûrná hmotnost zástupcÛ jednotliv˘ch plemen a jejich prÛmûrn˘ vûk. V‰echny prÛmûry jsou poãítány za celou historii databáze, u tradiãních plemen tedy od roku 1996. Pfii pohledu na základní v˘sledky je zfiejmé, Ïe raná plemena (aberdeen angus, masn˘ simentál) mají v prÛmûru vy‰‰í obvod ‰ourku (cca 40 cm) neÏ plemena pozdnûj‰í, coÏ potvrzuje lep‰í predispozici tûchto plemen pro ãasné zapou‰tûní dcer tûchto b˘ku a jejich dfiívûj‰í chovatelskou vyzrálost.

Základní databáze byla pfiekontrolována (pfieklepy, nesmyslné údaje) a je pfiipravena pro dal‰í

Měření velikost šourku pomocí měřící pásky

Tabulka ã. 2: Souhrnná statistika mûfiení ‰ourku u jednotliv˘ch plemen Plem.

Počet

BM SA AA PI PP BA GS MS CH HE AU LI UC

90 189 4225 374 100 880 274 4747 6251 682 8 142 3922

Průměr 34,08 37,40 39,24 34,39 35,73 35,53 36,38 40,37 38,67 37,98 41,00 37,70 36,40

Obvod šourku v cm Směr. odch.

Min 2,93 26 2,09 28 2,69 20 3,19 25 2,40 28 2,72 27 2,37 28 2,87 27 2,67 25 2,86 27 4,04 36 1,71 30 2,10 22

Správný úchop varlat při měření páskou je pro korektnost měření velice důležitý

vyhodnocování, jehoÏ cílem je genetické hodnocení obvodu ‰ourku a zji‰tûní jeho vztahÛ k ostatním reprodukãním vlastnostem (pfiedev‰ím plodnosti dcer).

Dal‰ím krokem je navrhnutí nejlep‰ího modelu, kter˘ vysvûtlí co nejvût‰í promûnlivost. Tradiãním postupem je pfiedvybrání jednotliv˘ch efektÛ do modelové rovnice. MnoÏství efektÛ a jejich zastoupení je urãeno dostupností databází a také pouÏití dle literárních zdrojÛ. Jak bylo zmínûno, nejvût‰í vliv na obvod ‰ourku má hmotnost jedince a jeho vûk pfii mûfiení. Chovatelské podmínky, ve kter˘ch je zvífie odchováváno (testováno) souhrnnû zastupuje SRO (stádo – rok – období). Zde bylo SRO tvofieno jako skupina vrstevníkÛ na jedné odchovnû (v jednom odchovu), v jednom tur-

Max 41 44 53 43 41 46 42 53 52 51 49 43 46

Hmotnost kg 544 571 604 534 554 599 563 652 640 571 660 574 587

Věk Měsíce 13,80 13,56 13,20 13,18 13,39 13,39 13,38 13,30 13,51 13,31 13,38 13,35 13,44

Modelová rovnice byla zvolena následující, kde jako efekty zohledÀujeme: • Hmotnost, vûk – vzhledem ke struktufie dat byla vyhodnocena regrese na vûk v mûsících (lineární i kvadratická) a také u hmotnosti byla vyuÏita regrese na jednotlivé hmotnosti a to lineární (hmot) a kvadratická (hmot2). obvod ‰ourku = SRO + vûk + hmot + hmot2 + e Efekt plemene bude zohlednûn pfii tvorbû 4 generaãního rodokme-

Měření velikost šourku pomocí měřící pásky

nusu daného roku. Tato skupina má stejné podmínky prostfiedí (krmnou dávku, o‰etfiování) a je mûfiena a pfiedvádûna ve stejn˘ ãas. Na základû takto urãen˘ch skupin do‰lo k odstranûní skupin, které byly men‰í neÏ 5 kusÛ z dÛvodu jejich nedostateãné provázanosti. Dále byly odstranûny skupiny zvífiat, kde bylo potomstvo pouze po jednom otci a to bez ohledu na jejich velikost.

nu ve skupinách neznám˘ch pfiedkÛ. Databáze byla vyhodnocena a jednotlivé genetické parametry byly stanoveny. Pro chovatele nejznámûj‰í koeficient dûdivosti vy‰el v souladu se zahraniãními v˘sledky a má hodnotu 0,28, coÏ je stfiední dûdivost a to znamená, Ïe práce s touto vlastností je moÏná. Obvod ‰ourku je v zahraniãí pouÏíván jako moÏn˘ nepfiím˘ indikátor dal‰ích ekonomicky dÛleÏit˘ch vlastností – raností dcer, jejich plodností a s hmotností telat pfii narození. Hlavní v˘hodou je relativnû snadné zji‰tûní, které ekonomicky nezatûÏuje chovatele. Dal‰í postup prací je tedy potvrzení (nastavení) vztahÛ obvodu ‰ourku a plodností dcer a dodání v˘sledkÛ pro na‰e chovatele masného skotu.

Zpracováno v rámci projektu NAZV QK 1910059.

37

Jak si stojíme v Interbeefu?

Veselá Z., Brzáková M., Svitáková A., Vostr˘ L. V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i.

Na webov˘ch stránkách âSCHMS v záloÏce ·lechtûní a PK/Interbeef mÛÏete nalézt nové v˘sledky mezinárodního genetického hodnocení Interbeef.

Tentokrát nedo‰lo ve srovnání s fiíjnov˘m v˘poãtem k Ïádn˘m v˘razn˘m zmûnám. Poãty hodnocen˘ch vlastností i zapojen˘ch zemí zÛstaly stejné.

Plemenné hodnoty jsou tedy aktualizovány pouze na základû novû namûfien˘ch uÏitkovostí a novû zafiazen˘ch mlad˘ch zvífiat ze v‰ech zapojen˘ch zemí.

Cílem tohoto ãlánku je pfiinést porovnání úspû‰nosti b˘kÛ podle zemí pÛvodu v Ïebfiíãcích mezinárodních plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ efekt u odstavov˘ch hmotností. KaÏdá ze zapojen˘ch zemí dostává k dispozici v˘sledky mezinárodních plemenn˘ch hodnot v‰ech sv˘ch jedincÛ a dále v˘sledky zahraniãních b˘kÛ, ktefií splÀují následující podmínky: 1. Minimálnû 25 potomkÛ s uÏitkovostí 2. Spolehlivost vy‰‰í nebo rovna 0,5 v Ïebfiíãku pro alespoÀ jednu zemi 3. Oficiální status v alespoÀ jedné zemi nebo potomci s uÏitkovostí ve více neÏ jedné zemi Do na‰eho vyhodnocení byli zahrnuti pouze jedinci (b˘ci), ktefií splÀují tyto podmínky pro mezi-

národní zvefiejnûní. Byly vytvofieny Ïebfiíãky b˘kÛ podle mezinárodních plemenn˘ch hodnot na jednotliv˘ch ‰kálách. Pro kaÏdou zapojenou zemi jsou pfiedpovídány samostatné plemenné hodnoty a pofiadí zvífiat v Ïebfiíãcích jednotliv˘ch zemí se li‰í.

U velmi poãetn˘ch francouzsk˘ch plemen charolais a limousine byly vytvofieny Ïebfiíãky pro 1000 nejlep‰ích b˘kÛ (TOP 1000), pro ménû poãetná plemena aberdeen angus, hereford a masn˘ simentál byly vytvofieny Ïebfiíãky 100 nejlep‰ích b˘kÛ (TOP 100).

Z tûchto ÏebfiíãkÛ b˘kÛ byly následnû získány poãty b˘kÛ podle zemû pÛvodu.

Tab. ã. 1: Poãty b˘kÛ a pofiadí nejlep‰ího b˘ka (v závorce) podle zemû pÛvodu v TOP 1000 pro odstavovou hmotnost a plemeno charolais Původ/Škála AUS AUT BLR BWA CAN CHE CZE DEU DNK EST FIN FRA GBR IRL LTU LUX LVA NOR NZL SVK SVN SWE USA ZAF

38

AUS 9 (59)

CHE 1 (477) 1 (709)

CZE 2 (530)

DEU 1 (773) 1 (407)

DFS 2 (526)

EST 1 (675) 1 (470)

FRA

IRL 3 (383) 1 (735)

ITA 4 (364) 1 (989)

2 (823) 5 (76) 4 (57)

9 (75) 5 (72)

10 (48) 5 (234)

5 (113) 18 (106)

4 (91) 5 (71) 1 (559)

2 (50) 965 (1)

2 (65) 969 (1)

4 (52) 963 (1)

2 (99) 960 (1)

7 (6) 951 (1)

LVA 4 (326) 1 (822)

SVN 3 (392)

1 (664)

1 (978) 6 (56) 6 (25)

3 (105) 10 (30)

2 (191) 2 (194)

5 (73) 7 (111) 1 (904)

4 (29) 6 (81)

3 (61) 9 (138) 1 (763)

1 (585) 2 (113) 970 (1)

1 (209) 993 (1)

3 (36) 956 (1)

2 (45) 968 (1)

3 (42) 950 (1)

1 (984) 2 (55) 964 (1)

1 (974)

1 (973)

5 (228)

1 (912)

1 (616)

4 (239)

5 (268)

3 (318)

4 (403)

2 (446)

4 (327)

1 (821)

8 (115)

6 (277)

14 (19)

7 (331) 2 (199)

7 (363)

12 (280)

8 (164)

28 (85)

8 (10)

1 (891)

14 (232)

9 (200)

12 (227) 1 (863)

1 (739)

1 (990)

1 (906)

1 (356) 10 (40)

ZAF 3 (403) 1 (917)

Býků celkem 862 5 1 1 (213) 4 49 61 7 (60) 320 4 (99) 1399 136 38 3 (38) 327 964 (1) 36091 59 3166 9 10 5 (290) 365 3 5 2 26 11 (246) 1513 50 1 (440) 332

Tab. ã. 2. Poãty b˘kÛ a pofiadí nejlep‰ího b˘ka (v závorce) podle zemû pÛvodu v TOP 1000 pro odstavovou hmotnost a plemeno limousine Původ/Škála AUS AUT BEL CAN CHE CZE DEU DNK ESP EST FIN FRA GBR HUN IRL ITA LTU LUX LVA NLD NOR NZL POL SVN SWE USA

AUS 5 (278)

CHE

CZE 1 (843)

DEU

DFS

EST 1 (506)

(429) (577) (238) (347) (270) (473)

1 (391) 1 (553) 8 (18) 5 (147) 8 (251) 7 (242)

1 (316) 1 (410) 5 (132) 10 (100) 10 (208) 6 (355)

1 (277) 1 (724) 3 (253) 1 (581) 21 (83) 6 (242)

1 (538) 3 3 6 6

(304) (190) (318) (146)

1 (277) 1 (336) 3 (264) 4 (585) 18 (78) 7 (119)

1 1 1 1 3 1

4 (258) 946 (1) 19 (24)

5 (200) 936 (1) 16 (24)

4 (110) 926 (1) 22 (23)

2 (183) 941 (1) 14 (26)

8 (41) 951 (1) 13 (35)

3 (296) 2 (147) 926 (1) 21 (25)

1 (920) 981 (1) 5 (102)

3 (313) 938 (1) 37 (2)

3 (457) 1 (873)

5 (647) 1 (879)

5 (450) 1 (674)

3 (481)

3 (413)

1 (991)

5 (41)

5 (53)

5 (36)

5 (33)

3 (63)

3 (770) 1 (401) 1 (823) 5 (50)

4 (116)

1 (446)

2 (344)

3 (292)

2 (446)

3 (379)

2 (507) 1 (354)

1 1 3 3 5 3

V tabulce 1 jsou uvedeny v˘sledky pro plemeno charolais. Celkov˘ poãet v‰ech b˘kÛ splÀujících podmínky pro zvefiejnûní je u tohoto plemene a vlasosti 44833. Poãty b˘kÛ splÀujících podmínky podle zemû pÛvodu jsou uvedeny v tabulce v posledním sloupci.

Uvnitfi tabulky jsou pak uvedeny poãty b˘kÛ v Ïebfiíãku TOP 1000 pro jednotlivé ãlenské zemû (‰kála) a podle zemû pÛvodu b˘kÛ. Napfiíklad v Ïebfiíãku TOP 1000 na ‰kále pro Francii se umístili 2 ãe‰tí b˘ci, Tab. ã. 3: Poãty b˘kÛ a pofiadí nejlep‰ího b˘ka (v závorce) podle zemû pÛvodu v TOP 100 pro odstavovou hmotnost a plemeno aberdeen angus Původ/Škála AUS AUT CAN CHE CZE DEU DNK EST FIN GBR HUN IRL LUX NOR NZL SWE USA

CHE CZE DEU DFS EST IRL 4 (2) 1 (42) 1 (26) 4 (22) 2 (18) 2 (13) 1 (97) 23 (7) 19 (3) 22 (6) 3 (10)

1 (83) 9 (58) 7 (66) 10 (44) 12 (39) 56 (1) 32 (3) 27 (5) 37 (1) 35 (1) 19 (8) 35 (1) 17 (7) 20 (3) 19 (2) 2 (4) 2 (8) 4 (4) 4 (2) 4 (3) 1 (45) 15 (5) 10 (15) 12 (7) 26 (1) 14 (4) 13 (4) 3 (18) 5 (14) 2 (49) 3 (56) 4 (34) 6 (27) 1 (64)

3 (46) 3 (52) 3 (47) 7 (13) 4 (35) 4 (30) 7 (1) 3 (30) 4 (5) 5 (3) 4 (9) 4 (7)

Býků celkem 14 17 65 412 428 1635 165 61 347 146 1 260 1 1 3 241 83

FRA

(367) (477) (912) (851) (722) (603)

GBR

IRL

ITA 1 (520)

(525) (439) (215) (275) (324) (405)

1 (257) 1 (355) 1 (255) 1 (380) 3 (223) 3 (263) 6 (474) 2 (364) 11 (174) 10 (244) 6 (515) 6 (566)

1 1 2 2 6 2

3 (229) 944 (1) 24 (9)

3 (129) 918 (1) 33 (39)

3 (232) 941 (1) 20 (28)

2 (358) 943 (1) 25 (15)

4 (370) 1 (918)

7 (299)

7 (210) 1 (360)

3 (112)

5 (68)

6 (36)

3 (695) 1 (635) 1 (88) 5 (57)

6 (498) 1 (9) 1 (955) 5 (82)

1 (887)

1 (542)

2 (558) 1 (309)

2 (462)

2 (68) 1 (703)

1 1 3 2 4 2

(687) (585) (474) (551) (408) (454)

1 1 3 4 5 2

LVA 1 (707)

SVN

(395) (487) (282) (595) (259) (612)

Býků celkem 566 1 4 53 321 125 1465 434 2 61 244 25690 1210 2 1904 11 20 85 47 7 1 65 1 12 324 83

z nich první se umístil na místû 191. Naopak v Ïebfiíãku TOP 1000 pro âeskou republiku figuruje 963 francouzsk˘ch b˘kÛ, z nichÏ ten nejlep‰í se umístil na prvním místû. Z tabulky je patrné, Ïe u plemene charolais jasnû dominují b˘ci z Francie. V TOP 1000 na ‰kále jednotliv˘ch zemí se jich umístilo 950–970 (resp. 993 na ‰kále pro Francii). Stejnû tak dominují francouz‰tí b˘ci také v Ïebfiíãku TOP 1000 pro plemeno limousine. Celkov˘ poãet b˘kÛ splÀujících podmínky ke zvefiejnûní je u tohoto plemene 32738, z nichÏ 25690 (78 %) pochází z Francie a podíl francouzsk˘ch b˘kÛ v TOP 1000 je 91 % aÏ 98 %.

U plemen aberdeen angus, hereford a masn˘ simentál je zastoupení v topkách podle zemí pÛvodu vyrovnanûj‰í. Vzhledem k tomu, Ïe se jedná o v˘raznû men‰í populace, byly u tûchto plemen sestavovány Ïebfiíãky pro 100 nejlep‰ích b˘kÛ.

Celkov˘ poãet b˘kÛ u plemene aberdeen angus (tabulka 3) je 3880 z toho 428 (11 %) pochází z âeské republiky. Zastoupení ãesk˘ch b˘kÛ v Ïebfiíãku TOP 100 ostatních zemí je v pomûru k celkov˘m 11 % nadprÛmûrné – 19 % aÏ 37 % podle ‰kály. Ve v‰ech Ïebfiíãcích se ãe‰tí b˘ci umísÈují na nejvy‰‰ích místech. U plemene masn˘ simentál (tabulka 4) je celkov˘ poãet b˘kÛ 3098, z ãehoÏ je 160 (5 %) z âeské republiky. Z tûchto 160 b˘kÛ se do Ïebfiíãku TOP 100 jin˘ch zemí dostalo 6 aÏ 9 b˘kÛ. Plemeno hereford (tabulka 5) je aktuálnû nejmen‰í populací v porovnání z ostatními plemeny v Interbeefu. Celkovû

39

Tab ã. 4: Poãty b˘kÛ a pofiadí nejlep‰ího b˘ka (v závorce) podle zemû pÛvodu v TOP 100 pro odstavovou hmotnost a plemeno hereford Původ/Škála CHE CZE DEU DFS EST AUS 1(8) 1 (2) 1 (19) 1 (36) 1 (17) CAN 7 (34) 5 (38) 4 (29) 5 (60) 5 (48) CZE 5 (38) 7 (34) 1 (91) DEU 12 (10) 6 (15) 26 (2) 3 (37) 14 (16) DNK 9 (16) 10 (5) 8 (18) 9 (20) 7 (6) EST 7 (4) 6 (8) 6 (8) 4 (29) 10 (1) FIN 25 (7) 25 (6) 25 (6) 27 (3) 27 (9) GBR 3 (3) 3 (10) 2 (1) 2 (25) 3 (8) HUN IRL 2 (42) 2 (30) 1 (15) 1 (39) 1 (30) NLD NZL SWE 29 (1) 35 (1) 27 (3) 48 (1) 31 (3) USA

IRL 1 (9) 3 (60) 23 (3) 9 (15) 6 (7) 23 (6) 2 (2) 3 (12)

30 (1)

Býků celkem 16 120 74 305 262 46 554 42 1 94 1 3 821 53

máme k dispozici mezinárodní plemenné hodnoty pro 2392 b˘kÛ, z ãehoÏ je 74 b˘kÛ (3 %) ãesk˘ch.

Závûrem lze konstatovat, Ïe si v konkurenci jin˘ch zemí v Interbeefu vedeme dobfie. Zastoupení v TOP Ïebfiíãcích je srovnatelné s dal‰ími zapojen˘mi zemûmi s v˘jimkou Francie, která jasnû vyniká u francouzsk˘ch plemen. NadprÛmûrn˘ch v˘sledkÛ dosahují ãe‰tí b˘ci plemene aberdeen angus, ktefií se umísÈují na ‰piãce ÏebfiíãkÛ nejlep‰ích b˘kÛ v‰ech zapojen˘ch zemí.

Tab. ã. 5: Poãty b˘kÛ a pofiadí nejlep‰ího b˘ka (v závorce) podle zemû pÛvodu v TOP 100 pro odstavovou hmotnost a plemeno masn˘ simentál Původ/Škála AUS AUT CAN CHE CZE DEU DNK FIN FRA GBR IRL NOR SVK SWE USA

CHE

CZE

1 (78)

DEU

DFS

1 (29)

2 (8) 8 (2) 43 (3) 13 (6) 2 (67)

1 (48) 18 (1) 31 (4) 16 (8) 2 (83)

1 (64) 9 (14) 48 (1) 15 (2) 1 (79)

1 (69) 6 (18) 30 (9) 10 (21) 2 (32)

2 (49) 3 (22)

2 (21) 3 (16)

1 (57) 3 (32)

2 (87) 1 (94)

26 (1)

1 (58) 26 (3)

21 (4)

48 (1)

IRL

Býků celkem 2 1 (68) 16 31 1 (33) 87 7 (5) 160 44 (2) 1548 14 (10) 258 1 (60) 122 1 1 (47) 55 1 (69) 253 1 3 30 (1) 554 7

V˘sledky této práce budou vyuÏity pro vytvofiení seznamÛ nejlep‰ích ãesk˘ch b˘kÛ v Ïebfiíãcích ostatních zemí a jejich zvefiejnûní spoleãnû s v˘sledky mezinárodních plemenn˘ch hodnot pro âeskou republiku.

Zpracováno v rámci projektu NAZV QK1910059 a MZE-RO0719

Tfietí rok fie‰ení projektu „VyuÏití genomick˘ch údajÛ a optimalizace ‰lechtitelsk˘ch postupÛ u masného skotu” Veselá Z., Brzáková M., Novotná A., Svitáková A., Vostr˘ L. V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i.

V roce 2021 pokraãovalo fie‰ení spoleãného projektu V˘zkumného ústavu Ïivoãi‰né v˘roby a âeského svazu chovatelÛ masného skotu. Tento projekt je financován Národní agenturou pro zemûdûlsk˘ v˘zkum (NAZV) a jeho fie‰ení je naplánováno na období pûti let (2019-2023). V následujícím ãlánku shrneme aktuality z fie‰ení projektu za minul˘ rok.

Popis a prÛbûh fie‰ení projektu v uplynulém roce Projekt byl ve svém tfietím roce fie‰ení zamûfien na ãtyfii aktivity: • Genetické hodnocení obvodu ‰ourku • Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu • Optimalizace genetického hodnocení masného skotu • Sbûr nov˘ch uÏitkov˘ch vlastností a molekulárních údajÛ vyuÏiteln˘ch pro genetické hodnocení Genetické hodnocení obvody ‰ourku Obvod ‰ourku je spojen nejen s vlastní repro-

40

dukãní schopností plemeníka, ale také s plodností dcer – napfi. s jejich pohlavní dospûlostí a nástupem fiíje po otelení. Pro vyhodnocení byl pouÏit soubor dat pocházejících z odchoven plemenn˘ch b˘kÛ ãi odchovÛ u chovatele. Sledované období bylo mezi lety 1996–2020, kdy bylo zmûfieno 22065 b˘kÛ ve vûku 11–17 mûsícÛ. K mûfiení dochází po konci odchovu, tedy ve srovnatelném ãasovém období jako v jin˘ch zemích, které tuto vlastnost vyhodnocují. Nejvíce b˘kÛ bylo plemene charolais (6251), následované plemeny masn˘ simentál (4747), aberdeen angus (4225) a limousine (3922). Odchovnou plemenn˘ch b˘kÛ pro‰lo 57 % plemenn˘ch b˘kÛ a 43 % b˘kÛ je odchováváno u chovatelÛ. Tento pomûr se ustálil a od umoÏnûní nového zpÛsobu odchovu (u chovatele) je v jednotliv˘ch letech témûfi nemûnn˘. Vût‰ina b˘kÛ zafiazen˘ch do testu ãi odchovu jsou jedináãci (91 %), 6 % b˘kÛ je po embryotransferu a necelá 3 % jsou b˘ãci z dvojãat.

Nejvíce b˘kÛ je mûfieno ve vûku 13 mûsícÛ.

Základní databáze byla pfiekontrolována (pfieklepy, nesmyslné údaje) a je pfiipravena pro dal‰í vyhodnocování, jehoÏ cílem je genetické hodnocení obvodu ‰ourku a zji‰tûní jeho vztahÛ k ostatním reprodukã-

ním vlastnostem (pfiedev‰ím plodnosti dcer). Více informací o genetickém hodnocení obvodu ‰ourku najdete v ãlánku „Vyhodnocení obvodu ‰ourku u mlad˘ch plemenn˘ch b˘kÛ v âR” zvefiejnûném v tomto ãísle zpravodaje a „Na velikosti záleÏí” zvefiejnûném ve Zpravodaji âSCHMS 4/2021.

Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu V roce 2021 pokraãovala spolupráce na v˘voji mezinárodního genetického hodnocení Interbeef.

Bylo nutné odhadnout genetické korelace mezi zemûmi pro Estonsko, které je do Interbeefu novû zapojené. Dále bylo nutné odhadnout nové genetické korelace pro Irsko, které od tohoto roku do mezinárodního genetického hodnocení zasílá kromû ãistokrevn˘ch zvífiat také kfiíÏence. Tfietí populací, pro kterou bylo nezbytné znovu odhadnout genetické korelace, byla slouãená populace seversk˘ch zemí (Dánsko, Finsko, ·védsko), které to Interbeefu vstupují spoleãnû. U této populace do‰lo ke zmûnû modelu pro národní genetické hodnocení a bylo tedy nutné aktualizovat také genetické hodnocení mezinárodní. Genetické korelace byly odhadovány pro v‰ech pût masn˘ch plemen zapojen˘ch do Interbeefu – charolais, limousine, masn˘ simentál, aberdeen angus a hereford.

Tab. ã. 1: Matice genetick˘ch korelací pro plemeno charolais

Nové matice genetick˘ch korelací vyuÏívané Interbeefem pro pfiedpovûdi mezinárodních plemenn˘ch hodnot vlastností telení jsou uvedené v tabulkách 1 aÏ 5. PrÛmûrné genetické korelace pro pfiím˘ efekt u porodní hmotnosti byly 0,79 u plemene charolais, 0,77 u limousine, 0,84 u masného simentála, 0,84 u aberdeen anguse a 0,91 u hereforda a pro prÛbûh porodu 0,70 u plemene charolais, 0,67 u limousine, 0,74 u masného simentála, 0,88 u aberdeen angus a 0,88 u hereforda.

Tab. ã. 3: Matice genetick˘ch korelací pro plemeno masn˘ simentál

BWT – porodní hmotnost, CAE – průběh porodu dir – přímý genetický efekt, mat – maternální genetický efekt CZE – Česká republika, DFS – Dánsko, Finsko, Švédsko, IRL – Irsko

Tab. ã. 4: Matice genetick˘ch korelací pro plemeno aberdeen angus

BWT – porodní hmotnost, CAE – průběh porodu dir – přímý genetický efekt, mat – maternální genetický efekt CZE – Česká republika, DFS – Dánsko, Finsko, Švédsko, FRA – Francie, IRL – Irsko, ZAF – Jihoafrická republika, SVN – Slovinsko, EST – Estonsko

Tab. ã. 2: Matice genetick˘ch korelací pro plemeno limousine

BWT – porodní hmotnost, CAE – průběh porodu dir – přímý genetický efekt, mat – maternální genetický efekt CZE – Česká republika, DFS – Dánsko, Finsko, Švédsko, IRL – Irsko, EST – Estonsko

Více informací o mezinárodním genetickém hodnocení a vyuÏití jeho v˘sledkÛ v praxi naleznete v ãlánku „INTERBEEF – V ãem vám mÛÏe pomoci ve va‰í ‰lechtitelské práci“ zvefiejnûném ve Zpravodaji âSCHMS 4/2021.

BWT – porodní hmotnost, CAE – průběh porodu dir – přímý genetický efekt, mat – maternální genetický efekt CZE – Česká republika, DFS – Dánsko, Finsko, Švédsko, FRA – Francie, GBR – Velká Británie, IRL – Irsko, SVN – Slovinsko,EST – Estonsko

Optimalizace genetického hodnocení masného skotu V roce 2021 práce na této aktivitû vycházela pfiedev‰ím z aktuálních potfieb âeského svazu chovatelÛ masného skotu. Byla analyzována databáze s v˘sledky hodnocení JUT metodou SEUROP a poskytnuty podklady pro její zlep‰ení. Po dohodû s âeskomoravskou spoleãností chovatelÛ byla

41

Tab. ã. 5: Matice genetick˘ch korelací pro plemeno hereford

BWT – porodní hmotnost, CAE – průběh porodu dir – přímý genetický efekt, mat – maternální genetický efekt CZE – Česká republika, DFS – Dánsko, Finsko, Švédsko, IRL – Irsko, EST – Estonsko

domluvena zmûna kódování plemen (odli‰ení plemene masn˘ simentál jednoznaãn˘m kódem od plemene ãesk˘ strakat˘ skot) tak, aby bylo moÏné tuto databázi v budoucnu vyuÏít ke genetickému hodnocení masného skotu. Pro dal‰í vyuÏitelnost této databáze je nutné provést dal‰í kontrolu v návaznosti na databázi kontroly uÏitkovosti masného skotu. V souãasném stavu není bohuÏel pro spolehlivé genetické hodnocení vyuÏitelná.

V rámci této aktivity byl také vytvofien postup a certifikovaná metodika pro odhad spolehlivosti plemenn˘ch hodnot pro v˘sledky testace masn˘ch b˘kÛ v odchovnách masného skotu. Tato metodika je dostupná na webov˘ch stránkách VÚÎV a âSCHMS.

42

Dále bylo v rámci této aktivity postupováno v práci na genetickém hodnocení a ‰lechtûní na matefiskou plodnost. V prÛbûhu roku 2021 se pracovalo na zavedení systému pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot do praxe. Byly fie‰eny moÏnosti vyjádfiení plemenn˘ch hodnot v praxi tak, aby byly pro chovatele co nejvíce pfiehledné a vyuÏitelné.

V˘sledky byly prezentovány v rámci pfiedná‰ky „·lechtûní na matefiskou plodnost – dal‰í ze zpÛsobÛ, jak si zlep‰it stádo“ pfii v˘roãní schÛzi âeského svazu chovatelÛ masného skotu (âSCHMS) konané 23.9.2021. Shrnutí této pfiedná‰ky si mÛÏete pfieãíst v ãlánku „·lechtûní na matefiskou plodnost, dal‰í ze zpÛsobÛ, jak si zlep‰it stádo“ publikovaném ve Zpravodaji âSCHMS 4/2022. Video s pln˘m znûním pfiedná‰ky je rovnûÏ dostupné na youtube kanálu âSCHMS. V rámci fie‰ení byly navrÏeny a vytvofieny tyto zpÛsoby vyjádfiení plemenn˘ch hodnot pro vlastnosti matefiské plodnosti: • Plemenné hodnoty pro vûk prvního otelení vyjádfiit jako odchylku od dvoulet˘ch, popfi. tfiílet˘ch jalovic (v závislosti na konkrétním plemeni) • Plemenné hodnoty pro první mezidobí vyjádfiit jako odchylku od plemenic otelen˘ch ve správném intervalu (344 aÏ 385 dní) • Plemenné hodnoty pro produkãní dlouhovûkost vyjádfiit jako odchylku od plemenic narozen˘ch v letech 2005 aÏ 2013. Toto rozmezí bylo stanoveno proto, aby dan˘m plemenicím bylo umoÏnûno dosáhnout cílového vûku 78 mûsícÛ.

• Dotazníkové ‰etfiení ke zji‰Èování porodní hmotnosti. Zpravodaj âSCHMS 1/2021, str. 20–21 • Dvojí osvalení v chovu masného skotu. Zpravodaj âSCHMS 1/2021, str. 32–33 • Hodnocení temperamentu a dal‰ích nov˘ch vlastností u masného skotu. Zpravodaj âSCHMS 2/2021, str. 24–25 • Vyhodnocení pilotního projektu hodnocení vemen. Zpravodaj âSCHMS 2/2021, str. 26–28.

• Vyhodnocení genetick˘ch znakÛ u plemene charolais. Zpravodaj âSCHMS 3/2021, str. 32–34.

Plán pro rok 2022 V leto‰ním roce bude v fie‰ení projektu samozfiejmû pokraãováno. V plánu jsou opût ãtyfii aktivity, které pfiímo navazují na práci zapoãatou v minulém roce.

Genetické hodnocení obvodu ‰ourku V roce 2022 budou na základû zvolen˘ch modelov˘ch rovnic odhadnuty genetické parametry a pfiedpovûzeny plemenn˘ch hodnot pro obvod ‰ourku.

Dále v pfiípadû, Ïe to dostupné databáze umoÏní, budou analyzovány genetické korelace mezi obvodem ‰ourku a dal‰ími uÏitkov˘mi vlastnostmi.

Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu V rámci této aktivity bude pokraãováno ve spolupráci s Interbeefem na v˘voji mezinárodního genetického hodnocení porodních vlastností.

NavrÏené plemenné hodnoty byly poskytnuty vybran˘m chovatelÛm âSCHMS, aby ovûfiili jejich kvalitu v rutinním provozu. Diskutováno bylo i zafiazení mlad˘ch jalovic a b˘ãkÛ do stávajícího v˘poãtu, které by umoÏnilo pfiedpovûì plemenné hodnoty pro chovatelsky nejcennûj‰í skupinu mlad˘ch jedincÛ. Toto by mûlo umoÏnit vytvofiení genomické pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot pro matefiskou plodnost, které bude fie‰eno v následujícím období tohoto projektu.

Sbûr nov˘ch uÏitkov˘ch vlastností a molekulárních údajÛ vyuÏiteln˘ch pro genetické hodnocení V rámci této aktivity dále probíhal sbûr nov˘ch uÏitkov˘ch vlastností (hodnocení temperamentu mlad˘ch zvífiat a vemene). Poprvé probûhlo hodnocení konãetin b˘kÛ dle metodiky vytvofiené v roce 2020. Vzhledem k probíhající pandemii covid-19 nebylo bohuÏel moÏné v roce 2021 provést dal‰í roãník mûfiení nejdel‰ího zádového svalu (MLLT).

K tomu dojde na konci února 2022. Novû byl vytvofien postup pro hodnocení temperamentu matky ke vztahu k chovateli a teleti a Ïivotaschopnosti telat.

Dále pokraãoval sbûru genotypÛ a na jejich podkladû bylo provedeno vyhodnocení genetick˘ch znakÛ u plemene charolais. V˘sledky byly prÛbûÏnû kontrolovány a statisticky analyzovány s cílem zajistit jejich vyuÏitelnost pro genetické hodnocení. Více informací naleznete v ãláncích:

Genetické a genomické hodnocení nov˘ch uÏitkov˘ch vlastností V roce 2022 budou analyzovány databáze nov˘ch uÏitkov˘ch vlastností s cílem v˘voje genetického hodnocení. Hlavní dÛraz bude kladen na databázi s v˘sledky mûfiení MLLT, která zaãala vznikat jako první. Dále bude zahájena práce na genomickém hodnocení uÏitkov˘ch vlastností. První zvolenou skupinou vlastností pro toto hodnocení bude vlastnosti matefiské plodnosti, které jsou charakteristické nízkou dûdivostí.

Sbûr nov˘ch uÏitkov˘ch vlastností a molekulárních údajÛ vyuÏiteln˘ch pro genetické hodnocení V rámci této aktivity bude dále probíhat v leto‰ním roce zaveden˘ sbûr nov˘ch uÏitkov˘ch vlastností a bude pokraãováno ve sbûru genotypÛ a ostatních uÏitkov˘ch vlastností.

Závûr Z v˘‰e uvedeného je patrné, Ïe jsme se minul˘ rok rozhodnû nenudili. Za kolektiv VÚÎV dûkuji âSCHMS za spolupráci a velké mnoÏství práce, která byla na projektu odvedena. Dûkujeme také v‰em chovatelÛm, ktefií se do fie‰ení projektu aktivnû zapojují, a ktefií se podílí na dobré úrovni ‰lechtûní masného skotu v âeské republice.

Zpracováno v rámci projektu NAZV QK1910059.

43

Charakteristika hospodafiení a integrované péãe o krajinu a biodiverzitu prostfiedí na Statku VodÀansk˘ Dr. Miroslav VodÀansk˘ & Mag. Erich VodÀansk˘ Statek VodÀansk˘ nacházející se v severních âechách v okrese âeská Lípa je rodinn˘m statkem s bohatou historií a tradicí. V souãasné dobû obhospodafiujeme zhruba 500 ha, z toho pfiipadá 330 ha na ornou pÛdu, 160 ha na trvalé travné porosty a 10 ha na chmel. Kromû toho patfií ke statku je‰tû mimoprodukãní plochy, a to zejména vodní plochy, mokfiadla, remízy a lesní porosty. Na trval˘ch travních porostech se vûnujeme chovu skotu plemene limousine.

Na‰e filosofie, podle níÏ se fiídí hospodafiení na statku, vychází z tradic pfievzat˘ch od pfiedcházejících generací a ve své podstatû spoãívá v tom, Ïe zemûdûlství není jen produkce potravin a ekonomick˘ faktor, ale Ïe zároveÀ nese i zodpovûdnost za ekologickou stabilitu a tváfinost krajiny. Tomu opovídá i nበpfiístup k obhospodafiování zemûdûlsk˘ch ploch, kter˘ se nefiídí jen podle ekonomick˘ch ukazatelÛ, ale v˘znamnou roli hraje podpora biodiverzity prostfiedí, ochrana pÛdy a formování krajiny.

Jak funguje na‰e zemûdûlské hospodafiení a provádûní opatfiení na podporu a zlep‰ení ekologické stability a biodiverzity prostfiedí je vûnován tento pfiíspûvek. Jeho cílem je pfiedat zájemcÛm o tento zpÛsob hospodafiení struãné informace, které by mohly b˘t pro ostatní chovatele inspirací.

Snaha o zv˘‰ování ekologické stability a biodiverzity prostfiedí se promítá do konceptu obhospoda-

44

fiování zemûdûlsk˘ch ploch. Na orné pÛdû jsou v souãasné dobû rámci diverzifikovan˘ch osevních postupÛ pûstovány p‰enice, durum, jeãmen, Ïito, fiepka, vojtû‰ka a v mnoÏitelském reÏimu hofiãice, pelu‰ka, jetel nachov˘ a svazenka.

Tato diverzifikace produkãních plodin je navíc doplÀována zafiazováním meziplodin a zakládáním biopásÛ. Pfiitom jednotlivé pÛdní bloky jsou rozãlenûny tak, Ïe Ïádn˘ z nich nepfiesahuje v˘mûru 15 ha. Na‰e zku‰enosti ukazují, Ïe i pfii takto zmen‰en˘ch v˘mûrách lze dobfie pouÏívat moderní techniku. Pfiitom volíme takové osevní postupy, aby vedle sebe byly vÏdy rozdílné plodiny, coÏ dává krajinû pestrost.

Navíc jsou jednotlivé polní díly od sebe oddûleny nektarodárn˘mi biopásy nebo pásy oset˘mi smûsí sluneãnice a ãiroku, které zÛstanou státi pfies zimu, aby poskytovaly v tomto období potravu a kryt volnû Ïijícím ÏivoãichÛm, zejména

zpûvnému ptactvu a drobné zvûfii.

Tato opatfiení pfiispívají nejen ke zvy‰ování biodiverzity prostfiedí, ale mají jednoznaãnû pozitivní efekt i pro trvale udrÏitelné zemûdûlské hospodafiení, neboÈ pomáhají zaji‰Èovat ochranu pÛdy pfied erozí a zlep‰ují vodní reÏim. Stejnû tak vysoká diverzifikace osevních postupÛ pfiispívá k zpestfiení krajiny a zv˘‰ení potravní nabídky pro volnû Ïijící Ïivoãi‰né druhy, ale rovnûÏ umoÏÀuje v˘znamné omezovat pouÏívání chemick˘ch ochrann˘ch prostfiedkÛ a umûl˘ch hnojiv.

Jak bylo zmínûno jiÏ v úvodu pfiíspûvku, v rámci Ïivoãi‰né produkce je na statku chován masn˘ skot plemene limousine. Základní stádo aktuálnû ãítá 85 krav, od nichÏ jsou získávána v pfiirozené plemenitbû telata na zástav. Telata se rodí bûhem zimního ustájení. V období od zaãátku kvûtna do zaãátku listopadu je skot na pastvû. Z celkové v˘mûry trval˘ch travnat˘ch porostÛ v rozsahu 160 ha je velká ãást zafiazená do rÛzn˘ch dotaãních titulÛ, zejména Ochrana modráskÛ nebo Druhovû bohaté pastviny. Tomu odpovídá i zpÛsob a ãasov˘ reÏim jejich obhospodafiování. Urãitá ãást travních porostÛ je vyhrazená k pastvû hned v poãátku pastevního období, zatímco jiné plochy jsou urãeny pro pozdûj‰í pastvu a tak je‰tû pfiedtím na nich probûhne seã za úãelem získávání krmiva (senáÏe, seno) pro zimní období. V rámci podpory biodiverzity prostfiedí a ochrany divoce

Ïijících ÏivoãichÛ nejsou v‰ak tyto travnaté porosty pokoseny najednou a vcelku, ale postupnû s ponecháváním nepokosen˘ch pruhÛ. Seã probíhá vÏdy od stfiedu smûrem ke krajÛm, které jsou nakonec ponechány neposekané. U vût‰ích travnat˘ch ploch jsou navíc ponechány neposekané pásy i ve vnitfiních ãástech, ãímÏ dojde k jejich doãasnému rozãlenûní na men‰í díly. To praktikujeme i u tûch trval˘ch travních porostÛ, kde ponechávání nepokosen˘ch ploch není v rámci dotaãního titulu pfiedepsané. Místa s v˘skytem vzácn˘ch druhÛ rostlin jsou pfii seãi cílenû vynechávána. Stejnû tak jsou i pfii pastvû místa s v˘skytem vzácn˘ch druhÛ rostlin chránûna tak, aby je skot v urãitou dobu nemohl spást.

Velká pozornost v rámci snah o zv˘‰ení biodiverzity prostfiedí a optického zpestfiení krajiny je vûnována péãi o tzv. rozpt˘lenou zeleÀ, to znamená samostatnû ãi ve skupinách rostoucí stromy a kefie které se pfiirozenû vyskytují v zemûdûlské krajinû. Pfiitom jsou jednak pravidelnû provádûny odborné udrÏovací (zdravotní) fiezy na na‰ich zemûdûlsk˘ch plochách jiÏ stávajících stromÛ a remízÛ a zároveÀ postupnû vysazujeme dal‰í stromy a zakládáme nové remízy. Jedná se pfiitom o autochtonní druhy, a to jak pÛvodní odrÛdy ovocn˘ch stromÛ (v minul˘ch letech bylo vysazeno v liniové a rozpt˘lené v˘sadbû zhruba 200 jabloní a ‰vestek star˘ch odrÛd, které byly v na‰í oblasti dfiíve roz‰ífiené), tak i stanovi‰tnû vhodné listnaté stromy jako napfi. dub, javor, lípa a jasan. Stejnû tak je pfii zakládání remízÛ kladen dÛraz na volbu autochtonních druhÛ –

napfi. hloh, jefiáb, ‰ípková rÛÏe, líska, ptaãí zob, trnka, svída, stfiemcha.

V˘bûr dfievinn˘ch druhÛ je konzultován se správou Chránûné krajinné oblasti (CHKO) Kokofiínsko-MáchÛv kraj a je pfii ní zohlednûna nejen stanovi‰tní vhodnost, ale i krytová a

potravní atraktivita pro lokálnû roz‰ífiené druhy zpûvn˘ch ptákÛ a drobné zvûfie. Stejnû tak úzce spolupracujeme s orgány Ochrany pfiírody pfii podpofie nûkter˘ch ohroÏen˘ch druhÛ hmyzu, zejména mot˘lÛ, a vzácn˘ch druhÛ rostlin.

Nበstatek se také podílí na kaÏdoroãním evropském monitoringu zpûvn˘ch ptákÛ „Big Farmland Bird

Count” organizovan˘m pravidelnû koncem února britsk˘m Game & Wildlife Conservation Trust. Nejde nám v‰ak o to, abychom zpûvné ptáky v na‰í krajinû jen monitorovali, ale snaÏíme se je také rÛzn˘mi zpÛsoby co nejvíce podporovat.

Patfií k tomu nejen jiÏ uvedené zakládání remízÛ a v˘sadby stromÛ, ale plo‰né umísÈování hnízdních budek a pfiikrmování ptákÛ v zimním období. Na‰ím cílem je vytváfiet a udrÏovat hodnotn˘ ekosystém s bohatou biodiverzitou. To znamená, Ïe se snaÏíme pracovat pokud moÏno co nejvíce v souladu s pfiírodou. Filozofie a koncept na‰eho hospodafiení vycházejí z pfiesvûdãení, Ïe zemûdûlství je mnohem víc neÏ jen produkãní ãinnost a proto je nutné jej vykonávat s velkou zodpovûdností vÛãi pfiírodû a krajinû.

Proto také úspû‰nost na‰eho hospodafiení posuzujeme podle toho, jak vypadá krajina, v níÏ Ïijeme, a v jakém stavu je pfiíroda kolem nás. ¤ídíme se mottem, Ïe zemûdûlství není jen ãinnost slouÏící k lidské obÏivû, ale neménû dÛleÏitá je jeho role v péãi o krajinu, která je Ïivotním prostfiedím jak pro nás, tak v‰echny v ní Ïijící Ïivoãi‰né druhy.

45

Temperament zvífiat ovlivÀuje jejich pohodu i produkci Ing. Anna Marcinková Zvífiata, která dosahují vysoké, kvalitní a efektivní produkce, jsou chovatelsk˘m cílem nejednoho chovatele. Základním pfiedpokladem pro jeho dosaÏení jsou zdravá a spokojená zvífiata. Taková mohou v kombinaci s optimálními podmínkami prostfiedí naplno projevit svÛj genetick˘ potenciál.

JenÏe vûdci pfii‰li na to, Ïe kaÏdé zvífie mÛÏe prostfiedí kolem sebe vnímat odli‰nû.

V minulosti si chovatel vystaãil vcelku s málem – od jara do podzimu se krávy pásly, pfies zimu krmil senem a bohat‰í sedláci k tomu pfiidali nûjaké to jádro.

JenÏe pak pfii‰lo ke slovu ‰lechtûní a zvy‰ující se uÏitkovost.

S nárÛstem produkce pfiestala b˘t taková skromná strava pro zvífiata dostaãující. A tak bylo nutné zlep‰it kvalitu v˘Ïivy i techniku krmení, stejnû tak jako technologie ustájení. Ale pokrok nezastavíme, a tak jsou odhalovány dal‰í limitující faktory. Jedná se nejenom o rÛzn˘ vliv systému chovu, technologie ustájení, mikroklima ãi chovatelské péãe, ale i dal‰ích podmínek, které pÛsobí na takzvané welfare. ÚroveÀ welfare, nebo také pohoda zvífiat, ve svém dÛsledku ovlivÀuje jak mnoÏství, tak i kvalitu a efektivitu produkce.

Nicménû nejenom u ãlovûka se musí poãítat s tím, Ïe se nelze zavdûãit v‰em. Co je pro jednoho je‰tû zcela v pofiádku, mÛÏe b˘t pro jiného naprosto nepfiijatelné.

Nûkdo má takovou povahu, Ïe jej snad vÛbec nic nedokáÏe „rozhodit”, zatímco druh˘ je bûhem vtefiiny „pfiipraven˘ k boji”. Povaha zvífiete rozhoduje také o mnoÏství stresu, jenÏ bude konkrétní jedinec zaÏívat, a tedy o velikosti a trvání negativního pÛsobení na welfare. Proto se vûdci stále ãastûji vûnují studiu chování zvífiat a jejich povahy, indikátorÛ pohody a faktorÛ, které je ovlivÀují. Díky sv˘m experimentÛm

46

a pozorováním pfiichází na to, Ïe zvífiata toho mají s lidmi mnoho spoleãného. Mimo jiné objevili tfieba genetické spojení mezi temperamentem skotu a autismem u ãlovûka.

Klidnûj‰í povaha = lep‰í kvalita masa Temperament je dÛleÏitou vlastností, která má vliv i na kaÏdodenní práci se zvífiaty, a to nejenom se skotem. Pokud dojde pfii diskusi s chovatelem ãi o‰etfiovatelem na otázku temperamentu zvífiat, tak se v podstatû vÏdy dojde k závûru, Ïe takové nadmíru reaktivní zvífie není ve stádû ãi skupinû zrovna vítan˘m jedincem. Jedním z dÛvodÛ je tfieba to, Ïe ostatní zvífiata neustále vyru‰uje a pÛsobí jim stres, ãímÏ sniÏuje pohodu ve stáji, na pastvinû nebo kdekoliv jinde.

Krom toho mÛÏe pfiedstavovat riziko i pro chovatele ãi o‰etfiovatele, zejména projevují-li se u nûho sklony ke skuteãnû nepfiedvídatelnému nebo dokonce agresivnímu chování. Majitel pak ãasto nemá jinou moÏnost neÏ takového jedince ze stáda vyfiadit, coÏ znamená ztrátu – jak nákladÛ na odchov, tak plánované produkce.

Navíc uÏ bylo zpracováno nûkolik studií, jeÏ u skotu prokázaly spoji-

tost mezi klidnûj‰í povahou a lep‰í kvalitou masa. âasné odhalení, pfiípadnû vyfiazení takového pfiíli‰ temperamentního kusu, by bylo nejenom velk˘m pfiínosem pro welfare, ale téÏ by mohlo zapÛsobit i na kvalitu v˘sledné produkce.

Krom toho by do‰lo ke zlep‰ení pracovních podmínek o‰etfiovatelÛ, díky poklesu rizika napadení ãi takové „ne‰Èastné náhody”, jeÏ by vycházela z nepfiimûfien˘ch reakcí zvífiat. I to je dÛvodem, proã by nejeden chovatel nejspí‰ uvítal moÏnost odhalit taková zvífiata co nejdfiíve, aby získal dal‰í nástroj k redukci stresu ve stádû, zlep‰ení bezpeãnosti práce, sníÏení nákladÛ a zv˘‰ení efektivity chovu. V ideálním pfiípadû by bylo moÏné omezit v˘skyt takov˘ch problémov˘ch jedincÛ ‰lechtûním.

BûÏnou metodou, kterou vûdci vyuÏívají pfii vyhodnocování temperamentu, je mûfiení takzvaného útûkového ãasu. Pfiesnûji fieãeno mûfií rychlost, s jakou se zvífiata pohybují v pfiípadû vypu‰tûní do volného prostoru, napfiíklad po vstupu na pastvinu. Aãkoliv je potfieba, aby ãinnosti, pfii nichÏ mají b˘t zvífiata pfiesunuta z bodu A do bodu B, mûly urãité tempo, tak chovatelé a o‰etfiovatelé

pfiece jenom upfiednostÀují ty kusy, které se pohybují v klidu a spí‰e pomaleji, pfied tûmi rychl˘mi, chaoticky pfiebíhajícími se zfieteln˘mi projevy stresu, v hor‰ím pfiípadû s projevy agresivního chování. JiÏ nûkolik studií prokázalo dûdiãnost temperamentu a v posledních letech vûdci stále ãastûji hledají analogické geny, které se vyskytují u zvífiat i u ãlovûka a mohly by objasnit nûkteré problémy.

Temperament a autismus Jedna taková studie probíhala za spolupráce vûdcÛ z Austrálie, Irska a Brazílie s chovateli a odborníky z masného prÛmyslu.

Podle profesora Bena Hayese, experta na genomiku z University of Queensland by v˘zkum tohoto interdisciplinárního t˘mu, jenÏ vedl Dr. Roy Costilla, mohl vést jak ke zlep‰ení welfare chovan˘ch hospodáfisk˘ch zvífiat, tak kvality jejich produkce, v tomto pfiípadû hovûzího masa. V prÛbûhu své práce vûdci objevili silnou asociaci mezi geny, jeÏ ovlivÀují temperament skotu a autismus u ãlovûka. Pfii‰li na to, Ïe geny, které jsou známé kvÛli svému vlivu na poruchy autistického spektra, také ovlivÀují temperament skotu. Neznamená to, Ïe by skot trpûl autismem, ale spí‰ se jedná o urãit˘ pfiekryv genÛ skotu s geny ãlovûka, které jsou zásadní pro urãité mozkové funkce a reakce na podnûty, jeÏ vyvolávají strach, a tyto geny se objevují opakovanû. Nûkteré z variant DNA b˘vají bûÏnûj‰í u osob s autismem, zatímco u skotu jsou napfiíklad spojené s projevy strachu v nov˘ch situacích a reaktivním temperamentem. Profesor Hayes k tomu dodal, Ïe stejné geny byly odhaleny i v dal‰ích genomick˘ch studiích, jeÏ byly vedeny napfiíklad pfii studiu domestikace li‰ek.

Prvenství si tato práce získala díky tomu, Ïe vûdci cel˘ sekvenovan˘ genom pouÏili pfii anal˘ze temperamentu u masného skotu.

Na poãátku se zamûfiili na 28 milionÛ úsekÛ u devíti tisícovek kusÛ skotu, u nichÏ bylo moÏné získat hodnocení temperamentu. V˘sledky pak validovali u více neÏ

osmdesáti tisíc kusÛ skotu na farmách vybran˘ch irsk˘ch chovatelÛ. V podstatû jim tato studie otevfiela cestu dal‰ímu v˘zkumu, kter˘ se zab˘vá behaviorálními charakteristikami ãlovûka a mohla by pomoci odhalit kde se skr˘vá genetická informace o temperamentu skotu.

Jako dal‰í podstatn˘ v˘sledek studie bylo oznaãeno zji‰tûní hodnoty dûdivosti temperamentu, jeÏ se pr˘ pohybuje kolem 35 %, coÏ by mohlo znamenat, Ïe se z ní mÛÏe stát v˘znamná vlastnost pro ‰lechtûní. Díky této hodnotû dûdivosti by se s pomocí cílené selekce mohlo u této vlastnosti dosahovat pomûrnû velkého genetického pokroku. Podobnû, jako se to podafiilo u produkãních vlastností. T˘m profesora Hayese má zájem na tom, aby se podafiilo zaãlenit informace o genetickém zaloÏení temperamentu do pfiehledu dostupn˘ch markerÛ.

A krom plemenn˘ch hodnot temperamentu by mohli vûdci chovatelÛm poskytnout i genomické hodnoty pro plodnost. Díky tomu by chovatelé na základû v˘sledkÛ rozboru DNA ze vzorku srsti jiÏ u mlad˘ch zvífiat získali informaci o genetické hodnotû sv˘ch zvífiat, aÈ uÏ by se jednalo o jejich temperament, pfiípadnû plodnost. S pfiihlédnutím k tomu, jakou hodnotu lze pfiifiadit temperamentu, a to nejenom z hlediska pohody na stáji ãi na pastvinû, ale

téÏ bezpeãnosti práce, a kvality hovûzího masa, tak ãím dfiíve bude moÏné tyto vlastnosti identifikovat, tím efektivnûji mÛÏe probíhat odchov a v˘bûr pro dal‰í plemenitbu.

Komunikace a pohoda Welfare zvífiat je moÏné hodnotit rÛzn˘mi zpÛsoby a z rÛzn˘ch hledisek. Skot ve stájích se nejãastûji sleduje pfii pfiíjmu krmiva, leÏení a pfieÏvykování, pfii pohybu na stáji, av‰ak jen málokdo sleduje jejich bûÏné zvukové projevy. Nûkoho moÏná napadne, proã by chovatelé mûli vûnovat pozornost nûãemu tak obyãejnému, jako je buãení. Ov‰em ne vÏdy si kaÏd˘, kdo buãící zvífiata poslouchá, uvûdomuje rozmanitost jejich zvukov˘ch projevÛ a co v‰e lze z jejich intenzity a intonace zjistit. Skot si „povídá” nejenom mezi sebou, ale urãité zvuky jsou adresovány i ãlovûku. Zvífiata prostfiednictvím rÛzn˘ch variant zvukÛ projevují svou vlastní identitu, nálady a potfieby. A tak by také stálo za to, aby si chovatelé zaãali dûlat poznámky o tom, kdy a jak kter˘ jedinec buãí. MoÏná by se jim koneãnû mohlo podafiit odhalit odpovûì na otázku: Jak se vede, krávo? JestliÏe chovatelé porozumí i zvukov˘m signálÛm sv˘ch zvífiat, mohli by se posunout o dal‰í pfiíãku k zaji‰tûní lep‰ího welfare, protoÏe ta sv˘m hlasem dovedou vyjádfiit svou nespokojenost a nepohodu obvy-

47

kle mnohem dfiíve, neÏ jsou zjevné dal‰í pfiíznaky problémÛ, aÈ uÏ je to tfieba kulhání, nadmutí ãi pokles produkce.

První dÛkazy toho, Ïe krávy udrÏují individuální vokalizaci, pfiinesli vûdci z University of Sydney, ktefií na základû v˘sledkÛ své práce ukázali, Ïe krávy v rÛzn˘ch emocionálních stavech vydávají specifické a individuální zvukové projevy.

Pro svou studii si doktorandka Alexandra Green ze School of Life and Environmental Sciences vybrala skupinu 18 hol‰t˘nsk˘ch jalovic, které pût mûsícÛ studovala.

Pracovala se 333 vzorky zvukov˘ch projevÛ sledovan˘ch jalovic a analyzovala je s vyuÏitím akustick˘ch analyzaãních programÛ za asistence kolegÛ z Francie a Itálie.

V Saint-Etienne ve Francii spolupracovala s nûkter˘mi z nejlep‰ích svûtov˘ch bioakustikÛ, a to vãetnû spoluautora studie profesora Davida Reby a Dr. Livia Favaro, na anal˘zách hlasov˘ch projevÛ skotu. Tato studie byla souãástí její doktorandské práce, ve které se vûnovala vyhodnocování hlasové komunikace skotu a jejímu vyuÏití pfii hodnocení welfare na chovech dojeného skotu. Na základû v˘sledkÛ urãila, Ïe jednotlivá zvífiata v rÛzn˘ch pozitivních ãi negativních situacích vydávají rÛzné vokální sekvence, jeÏ jim pomáhají udrÏet kontakt se stádem ãi vyjádfiit aktuální pocity – rozãilení, vzru-

48

‰ení, zájem, tíseÀ, bolest atp.

Závûrem jejího v˘zkumu bylo doporuãení farmáfiÛm, aby se pokusili zaãlenit znalosti individuálních zvukov˘ch projevÛ do sv˘ch kaÏdodenních ãinností na farmû.

Vûdci totiÏ zjistili, Ïe individualita hlasov˘ch projevÛ skotu je pomûrnû stabilní, a to v rÛzn˘ch emoãnû vypjat˘ch situacích, kter˘ch mÛÏe b˘t v zemûdûlské praxi víc neÏ dost. Pozitivní kontext se objevoval bûhem fiíje a oãekávání krmiva. Negativní se dostavoval pfii nedostupnosti krmiva ãi bûhem fyzické a vizuální izolace jednotlivce od zbytku stáda.

Docent Cameron Clark dohlíÏel na práci doktorandky Greenové a oznaãil ji za velmi inspirativní.

Dokonce ji pfiirovnal k jazykovému pfiekladaãi, kter˘ dokáÏe pfievádût buãení krav do „bûÏného jazyka”.

K tomuto v˘zkumu je pfiivedlo dfiívûj‰í potvrzení skuteãnosti, Ïe matky se sv˘m potomstvem komunikují za pomoci zmûn hlasového projevu. Tento v˘zkum jim potvrdil dal‰í teorii, která se t˘kala celoÏivotního zachování této schopnost individuální vokalizace, tedy nejen v období, kdy je nezbytnû nutné, aby zvífiata dokázala odli‰it zvukové projevy konkrétního jedince od jin˘ch ãlenÛ stáda, napfiíklad pfii komunikaci mezi matkou a jejím mládûtem. Aãkoliv by to nemûlo b˘t velk˘m pfiekvapením, protoÏe krávy jsou velice spoleãenská zvífiata a je moÏné oãekávat urãitou úroveÀ hlasové komunikace. Nicménû toto byla první studie, která podrobnûji analyzovala zvukové projevy a podala dÛkazy o existenci této vlastnosti i u star‰ích zvífiat.

Vûdci doufají, Ïe prostfiednictvím tûchto poznatkÛ t˘kají vokalizace, by chovatelé a o‰etfiovatelé mohli b˘t schopní brzy odli‰it jednotlivá zvífiata a odhalit jejich aktuální emoãní stav, coÏ by mûlo pfiispût k dal‰ímu zlep‰ení welfare. Pfiedev‰ím díky moÏnosti vãasného odhalení tûch jedincÛ, ktefií potfiebují zvlá‰tní péãi a tu jim zajistit. KdyÏ si pfiipomeneme, Ïe ãas jsou peníze, tak zejména v pfiípadû brzkého odstranûní pÛsobení stresov˘ch faktorÛ ãi zahájení odpovídající léãby se znatelnû minimalizují náklady a ztráty. âlánek pfiipraven s vyuÏitím zahraniãních materiálÛ.

Hodnocení temperamentu mlad˘ch zvífiat je souãástí kontroly uÏitkovosti masn˘ch plemen v âR od roku 2019. Jedná o test stresové reakce ve standardizovan˘ch podmínkách, kdy je zvífie ponecháno v klidu v kleci pfii váÏení 210 denní hmotnosti a na ‰kále od 1 do 5 popisujeme jeho reakci (známka jedna je nejklidnûj‰í).

Hodnocení pfii váÏení odstavové hmotnosti není zvoleno náhodou – zvífie jiÏ mûlo moÏnost se seznámit s technologií i postupem pfii váÏení 120 denní hmotnosti a jeho reakce tak vychází z této zku‰enosti. V˘sledky se nezvefiejÀují jako klasické plemenné hodnoty, ale jako pravdûpodobnost potomkÛ se chtûn˘m (klidn˘m) temperamentem. V praxi to znamená, Ïe jeden b˘k mÛÏe mít tuto pravdûpodobnost 80%, jin˘ pak tfieba 15%. Je na chovateli, jaké zvífie si vybere a jestli bude tuto vlastnost brát v potaz pfii práci se sv˘m chovem. V˘sledky hodnocení této vlastnosti mají slouÏit v˘hradnû jako pomocn˘ ukazatel pro jednotlivé chovatele, aniÏ by se stalo jak˘mkoliv selekãním kritériem na celopopulaãní úrovni.

V˘sledky parazitologického monitoringu stád masného skotu v âeské republice Projekt „Monitoring pÛvodcÛ helmintóz v chovech masného skotu a anal˘za anthelmintické rezistence a genetické diverzity” vchází do poslední etapy. JiÏ ãtvrt˘m rokem se snaÏíme najít odpovûdi na otázky, které podnítily vznik na‰eho projektu inspirovaného pfiedev‰ím celosvûtov˘m nárÛstem rezistence na anthelmintika u hospodáfisk˘ch zvífiat a nepfiehlednou situací parazitóz masného skotu v âeské republice.

Za hlavní cíle jsme si stanovili zlep‰ení poznání dopadu parazitóz na masn˘ skot a spolu s chovateli zv˘‰it úroveÀ péãe o zvífiata zamûfienou na jejich zdraví. JiÏ tfii roky mapujeme v˘skyt parazitárních infekcí v jednotliv˘ch stádech masného skotu po celé âR a aktuální v˘sledky shrneme v tomto ãlánku.

Chov masného skotu v âeské republice prochází v posledních letech dynamick˘mi zmûnami.

Zvût‰uje se poãet stád, roste poãet chovan˘ch plemen skotu, mûní se klima a tak se pot˘káme i s vût‰ím v˘skytem parazitologick˘ch nákaz. Intenzivnûj‰í pohyb zvífiat pfies hranice v podobû exportu a importu pfiiná‰í riziko zavleãení nov˘ch, ãi jiÏ dfiíve vym˘cen˘ch parazitóz a jejich rychlé roz‰ífiení. Rostoucí problém rezistence proti anthelmintikÛm nám mÛÏe slouÏit jako pfiíklad tûchto zmûn a zároveÀ nás utvrzuje v dÛleÏitosti trvalého dohledu nad parazity ve stádech hovûzího dobytka v podobû pravideln˘ch preventivních vy‰etfiení. U pastevního skotu nacházíme pestrou ‰kálu parazitick˘ch jednobunûãn˘ch organismÛ i parazitick˘ch ãervÛ, z nichÏ nûktefií mohou mít znaãn˘ dopad na zdraví a v koneãném dÛsledku tak mohou zpÛsobit i znaãné ekonomické ztráty, související s nákladnou léãbou ãi úhynem zvífiat. Proto je správn˘ management parazitárních infekcí dÛleÏitou souãástí celkové péãe o zdraví v chovech masného skotu.

Podmáčené pastviny jsou vhodným prostředím pro vodní plže, kteří slouží jako mezihostitelé bachorových i jaterních motolic (foto: David Modrý)

Co ukázaly anal˘zy?

Bûhem tfií let trvání projektu (leden 2019 – prosinec 2021) bylo do laboratofií Veterinární univerzity v Brnû (VETUNI) a Státního veterinárního ústavu v Jihlavû (SVÚ) doruãeno témûfi 6,5 tisíce vzorkÛ trusu a drtivou vût‰inu nasbírali sami farmáfii ze 118 rÛzn˘ch farem po celé âeské republice. Nejvût‰í poãet farmáfiÛ se zapojil v Moravskoslezském a Jihoãeském kraji, naopak pouze po jedné farmû pak reprezentovalo kraj Stfiedoãesk˘ a Jihomoravsk˘. V pfiípadû zaslání vzorku ve správném mnoÏství a kvalitû byl kaÏd˘ vzorek vy‰etfien kombinací diagnostick˘ch metod, které jsou schopné zachytit celé spektrum parazitÛ vyskytujících se u dobytka. Drtivá vût‰ina vzorkÛ (6493 vzorkÛ, 84 %) obsahovala stádia alespoÀ jednoho parazita a alespoÀ jeden pozitivní vzorek byl zachycen na kaÏdé farmû. Pfiednû byly nalezeny infekce pouze s jedním druhem parazita. Nejãastûji se vyskytujícími parazity byly strongylidní hlístice (53,9 % vzorkÛ, 99,2 % farem) a kokcidie rodu Eimeria (53,6 % vzorkÛ, 97,5 % farem), ale intenzity infekce byly aÏ na v˘jimky spí‰e niωí. Zhruba ve ãtvrtinû vzorkÛ (27,1 %) jsme zachytili také vajíãka bachorov˘ch

motolic z ãeledi Paramphistomidae. Témûfi u tfietiny vzorkÛ byly nalezeny alespoÀ dva z dominantních druhÛ, zatímco nález v‰ech tfií byl nalezen zfiídka.

Ostatní parazité byli nalezeni ménû ãasto. Za zmínku urãitû stojí nízk˘ v˘skyt jaterních motolic (Fasciola hepatica), které jsme zachytili na celkem 12 farmách z pûti krajÛ (L, K, T, C, P). Zajímavostí je nulov˘ záchyt plicnivek, coÏ se zdá jako zlep‰ení oproti situaci popsané ve studii z pfielomu 20. a 21. století. Detailnûj‰í nahlédnutí do námi získan˘ch v˘sledkÛ koproskopick˘ch vy‰etfiení Vám nabízí níÏe pfiiloÏená tabulka.

PÛvodnû byl projekt zamûfien na strongylidní hlístice, které patfií obecnû k nejãastûji se vyskytujícím se parazitÛm u pfieÏv˘kavcÛ, ktefií pfii vysok˘ch poãtech mohou vést k váÏn˘m zdravotním problémÛm dobytka a ekonomick˘m ztrátám a u nichÏ studie z poslední doby poukazují na jejich schopnost rychle si vyvinout rezistenci k anthelmintikÛm. Pozitivním zji‰tûním byl fakt, Ïe aãkoli se jedná o parazita s nejãastûj‰ím zastoupením, intenzita nalezen˘ch infekcí (poãet nalezen˘ch vajíãek v jednom vzorku) byla nízká, tudíÏ v âR

49

K L M P S T U Z

Farmy

118

Vzorky

6493

Celkem

Tenkohlavci Trichuris

J

Hádě Strongyloides

H

Strongylidní hlístice

E

Tasemnice Moniezia

C

1 34 23 1535 4 123 4 405 5 170 7 628 14 1076 4 219 16 457 1 64 27 1106 8 186 4 490

Jaterní motolice Fasciola

B

Farmy Vzorky Farmy Vzorky Farmy Vzorky Farmy Vzorky Farmy Vzorky Farmy Vzorky Farmy Vzorky Farmy Vzorky Farmy Vzorky Farmy Vzorky Farmy Vzorky Farmy Vzorky Farmy Vzorky

Bachorové motolice Paramphistomidae

Kraj

Kokcidie Eimeria

Prevalence nejãastûji diagnostikovan˘ch parazitÛ skotu v jednotliv˘ch krajích

1 23 22 846 4 44 4 216 5 64 7 300 14 526 4 167 15 221 1 39 26 631 8 100 4 303 115 97,5 % 3480 53,6 %

1 1 17 661 2 20 4 10 1 31 6 305 12 236 3 17 9 124 0 0 14 241 3 49 3 65 75 65,2 % 1760 27,1 %

0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 3 11 4 11 0 0 1 1 0 0 3 5 0 0 0 0 12 10,4 % 29 0,4 %

0 0 11 48 3 6 3 12 3 6 2 4 7 23 3 18 5 8 0 0 8 17 3 4 2 5 50 43,5 % 151 2,3 %

1 24 23 837 4 56 4 221 5 128 7 301 14 518 4 182 16 227 1 23 26 523 8 139 4 323 117 99,2 % 3502 53,9 %

0 0 6 22 1 1 1 1 2 4 3 6 3 33 1 1 1 5 0 0 3 5 3 7 3 12 27 23,5 % 97 1,5 %

0 0 12 24 0 0 2 9 0 0 2 5 2 3 1 1 2 3 0 0 7 27 4 8 1 1 33 28,7 % 81 1,2 %

nepfiedpokládáme závaÏné problémy zpÛsobené tûmito parazity. Nicménû je tfieba situaci i nadále monitorovat, abychom mohli na pfiípadné negativní zmûny co nejrychleji reagovat.

Nejãastûji se vyskytují bachorové motolice Ve studii nás pfiekvapil pomûrnû vysok˘ v˘skyt bachorov˘ch motolic ãeledi Paramphistomidae, které dfiíve v âR patfiily spí‰e k ménû dÛleÏit˘m parazitÛm.

V rámci na‰eho projektu jsme pomocí anal˘zy DNA zjistili, Ïe se jedná o druh Calicophoron daubneyi, coÏ je motolice ze stejné skupiny, která s rychlostí invazivním druhÛm vlastní nahradila pÛvodnû se vyskytující druhy motolic rodu Paramphistomum.

Vytlaãení tûchto pÛvodních mo-

50

tolic souvisí mimo jiné i s Ïivotním cyklem tûchto motolic.

Zatímco Paramphistomum potfiebuje k v˘voji vodní plÏe z ãeledi okruÏákovit˘ch, ktefií preferují prohfiáté tÛnû a patfií k silnû teplomiln˘m druhÛm, Calicophoron vyuÏívá jako mezihostitele bahnatku malou, která je v âR kosmopolitnû roz‰ífiená, a k pfieÏití jí staãí podmáãená ãást pastvy, a to i ve vy‰‰ích nadmofisk˘ch v˘‰kách, kam se chov masného skotu soustfiedí nejãastûji.

Bahnatku malou v‰ak vyuÏívá jako svého hostitele i motolice jaterní, a proto je tfieba si uvûdomit, Ïe znaãné roz‰ífiení C. daubneyi znamená dostupnost vhodného hostitele i pro tuto motolici.

A skuteãnû jsme na témûfi v‰ech farmách, kde byla detekována motolice jaterní, odhalili i pfií-

tomnost motolic bachorov˘ch.

Situace by mûla b˘t i nadále monitorována, neboÈ hrozí, Ïe i jaterní motoliãnatost se mÛÏe znovu roz‰ífiit.

Bachorové motolice b˘vají povaÏovány za parazity s men‰ím negativní dopadem na hostitele.

Studie z celé Evropy v‰ak poukazují na zv˘‰en˘ v˘skyt klinické paramphistomózy, která pravdûpodobnû souvisí s expanzí C. daubneyi po Evropû. I kdyÏ nejhor‰í jsou rané fáze infekce, kdy se nedospûlé motolice Ïiví tkání tenkého stfieva a pak migrují do bachoru, i dospûlci zpÛsobují lokální zánûtlivou reakci v místû pfiichycení se na stûnu bachoru, ovlivÀují mikroflóru bachoru a také pomûr tûkav˘ch mastn˘ch kyselin v bachoru, coÏ mÛÏe vést k acidóze. Monitoring situace je tedy nasnadû a pfii vy‰‰ím v˘skytu ãi vy‰‰ích intenzitách infekce je na zváÏení terapie. Ta v‰ak mÛÏe b˘t v pfiípadû bachorov˘ch motolic problematická, neboÈ v souãasnosti nejsou na trhu Ïádné antiparazitické pfiípravky, které by oficiálnû deklarovaly úãinnost proti paramphistomidním motolicím. Na základû údajÛ z literatury je moÏné vyuÏít pfiípravky na bázi closantelu a oxyclozanidu.

Closantel je u nás dostupn˘ ve dvou rÛzn˘ch pfiípravcích (Closamectin, Norbrook a Santiola, Krka d.d.), oba ve formû injekãního roztoku, kteráÏto forma podání se jeví jako v˘znamnû ménû úãinnûj‰í neÏ pfii podání perorálním. Na druhou stranu oxyclozanid, kter˘ se vÏdy podává perorálnû vykazuje stabilní úãinnost vÛãi bachorov˘m motolicím.

U nás v‰ak bohuÏel nejsou Ïádné pfiípravky s touto úãinnou látkou registrované a úãinná terapie

Bahnatka malá – vodní plž, který je nezbytným článkem vývojového cyklu bachorových i jaterních motolic (foto: Michal Horsák)

Vajíčka jaterní (vlevo) a bachorové (vpravo) motolice (foto: Barbora Červená)

bachorové motoliãnatosti je závislá na dovozu léãiv˘ch pfiípravkÛ ze zahraniãí. Zv˘‰en˘ v˘skyt tûchto parazitÛ by v‰ak mohl vést ke zmûnû této situace.

PouÏívaná antiparazitika v ãesk˘ch chovech V souvislosti s terapií parazitárních infekcí jsme se zeptali farmáfiÛ, jaké pfiípravky pouÏívají u sv˘ch stád. Odpovûdûlo nám 54 dotázan˘ch farmáfiÛ. Na 3 farmách nepouÏívají Ïádná antiparazitika. V‰echny ostatní farmy, kromû jedné jediné, pouÏívají pfiípravky na bázi makrocyklick˘ch laktonÛ (ivermectin, doramectin, eprinomectin), pfiípadnû v kombinaci s látkami z jiné skupiny (napfi. clorsulon, closantel), pfiiãemÏ nejãastûji se jednalo o ivermectin.

V nûkolika odpovûdích se objevil také albendazol, diclazuril a toltrazuril a na dvou farmách také jiÏ zmiÀovan˘ oxyclozanid. V˘sledky nejsou úplnû pfiekvapivé, neboÈ makrocyklické laktony patfií k levnûj‰ím léãivÛm, jsou zamûfiené zejména proti obl˘m ãervÛm, tudíÏ u skotu zejména proti strongylidním hlísticím zaÏívacího traktu a plicnivkám, ale také vykazují úãinek vÛãi vnûj‰ím parazitÛm ze skupin ãlenovcÛ (hmyz, roztoãi). Injekãní aplikace bez nutnosti opakování je také urãitû velk˘m plusem. Nicménû je potfieba podotknout, Ïe pfii dlouhodobém pouÏívání stejn˘ch

látek je vysoká pravdûpodobnost vzniku rezistence. Je potfieba také zmínit, Ïe masové pouÏívání ivermektinu má velmi negativní dopad na Ïivotní prostfiedí, neboÈ tato látka je trusem do vnûj‰ího prostfiedí vyluãována pfieváÏnû v nezmûnûné podobû a je tedy toxická pro necílov˘ hmyz vãetnû koprofágních broukÛ. Díky aktivitû tûchto broukÛ, ktefií se Ïiví trusem, dochází k pomûrnû rychlému odstraÀování trusu z povrchu pastvin a tím pádem je naru‰en Ïivotní cyklus parazitÛ, vãetnû obtíÏn˘ch much a zvy‰uje se tak úrodnost pÛdy na pastvinách. Rutinní pouÏívání ivermectinu tak má negativní dÛsledky jak pro biologickou rozmanitost pastvin, tak i pro fungování ekosystému.

Praktická doporuãení k terapii Terapie parazitóz by tedy mûla jít cestou, která bude pfiedcházet vzniku rezistencí a zároveÀ se bude snaÏit minimalizovat dopad na Ïivotní prostfiedí. Lze stfiídat antiparazitika s úãinn˘mi látkami z rÛzn˘ch skupin nebo napfiíklad provádût terapii pouze u ãásti stáda, a to buì na základû pfiedchozího vy‰etfiení (tzn. o‰etfiit pouze zvífiata, která do prostfiedí ‰ífií nejvíce parazitárních stádií), coÏ je sloÏitûj‰í z hlediska nutnosti opakované manipulace se zvífietem, anebo ponechat 10–20 % kusÛ bez aplikace na

základû v˘Ïivného stavu (nadprÛmûrná zvífiata). Dal‰í moÏností je ponechání stád bez jakékoliv terapie, av‰ak peãlivû monitorovat situaci pravideln˘m vy‰etfiením trusu dostateãného poãtu zvífiat a terapii pak aplikovat pfii zv˘‰ení poãtu detekovan˘ch stádií a v˘skytu pfiípadn˘ch klinick˘ch projevÛ onemocnûní.

Terapie je pak cílená na konkrétní druh parazita, coÏ je vlastnû ideální pfiístup. Negativní dopad makrocyklick˘ch laktonÛ na volnû Ïijící hmyz lze dále sníÏit omezením aplikace v sezónû vrcholné aktivity hmyzu, která pfiipadá na kvûten aÏ záfií. Prevence vzniku rezistencí pak zahrnuje kontrolu úãinnosti terapie, která spoãívá v opakovaném vy‰etfiení po 10–14 dnech od aplikace antiparazitika.

Závûrem Aktuální informace získané v letech 2019–2021 pfiedstavují dÛleÏit˘ podklad pro detailnûj‰í anal˘zu v˘skytu rezistence k anthelmintikÛm a anal˘zu genetické diverzity parazitick˘ch hlístic, ãemuÏ bychom se rádi vûnovali detailnûji v posledním roce projektu. Pro stál˘ zájem o vy‰etfiování vzorkÛ trusu skotu jsme se rozhodli v testování pokraãovat i po cel˘ následující rok 2022.

Máte-li tedy zájem o testování skotu na Va‰ich farmách, mÛÏete se na nás stále obracet nejlépe prostfiednictvím webov˘ch stránek www.parazitozyskotu.cz, kde se mÛÏete do projektu registrovat a najdete zde také v‰echny potfiebné informace pro sbûr a odeslání vzorkÛ k testování.

Na závûr bychom chtûli podûkovat v‰em chovatelÛm i veterináfiÛm, ktefií se do projektu zapojili a ktefií nám pomáhají nejen se sbûrem vzorkÛ, ale poskytují nám i informace pro projekt potfiebné.

Bez Vás by na‰e studie nebyla moÏná. Dûkujeme.

Za projektov˘ t˘m MVDr. Barbora âervená, Ph.D. (Ústav biologie obratlovcÛ AV âR ) a RNDr. Tereza Vyhlídalová (Státní veterinární ústav Jihlava)

51

Nov˘ web MILUJUHOVùZÍ.CZ je tu pro vás a va‰e zákazníky Webové stránky www.milujuhovezi.cz (MH) fungují pod patronací âSCHMS jiÏ témûfi 10 let. Pfied nûkolika mûsíci jsme dali webu novou tváfi a pfiidali nové funkce. Stránky jsou díky tûmto úpravám pfiehlednûj‰í a zejména uÏivatelsky pfiívûtivûj‰í, coÏ bylo hlavním cílem celé pfiestavby. Vûfiíme, Ïe to ocení nejenom náv‰tûvníci, ale také uÏivatelé/chovatelé a producenti hovûzího masa, tedy nûktefií z vás.

Web je od samého poãátku primárnû urãen pro propagaci hovûzího masa z produkce ãlenÛ âSCHMS. V souãasné dobû je zde registrovan˘ch na osmdesát farem a pomalu ale jistû pfiib˘vají dal‰í.

Pfiesvûdãit se o tom mÛÏete velmi jednodu‰e, staãí v záhlaví hlavní stránky kliknout na „KOUPÍM hovûzí maso”, ãímÏ se ocitnete v interaktivní mapû s vizitkami registrovan˘ch chovatelÛ, ve které je mimo jiné moÏné filtrovat dle zpÛsobu prodeje, dle plemen i dle krajÛ. U kaÏdé farmy jsou pak uvedeny piktogramy se zpÛsobem prodeje a po kliknutí na konkrétní farmu se vedle mapy rozbalí vizitka se základními informacemi o farmû. Mezi ty patfií kontaktní údaje, odkazy do webu, sociálních sítí, e-shopu, struãn˘ popis farmy a nemûlo by chybût ani pár fotografií a logo.

Pokud jste svou farmu mezi profily nena‰li a máte o prezentaci na webu MH zájem, není problém se mezi uÏivatele pfiidat. Jak na to? Je to jednoduché a staãí k tomu pár kliknutí. Postupujte dle návodu uvedeného pod záloÏkou „PRO FARMY nabízející maso”: https://www.milujuhovezi.cz/Pro-farmynabizejici-maso. V zásadû jde o vyplnûní registrace vã. informací o farmû, které budou administrátorem webu zapracovány do mapy a zvefiejnûny. Pokud

Hlavní strana webu s mapou dělení masa a hlavním menu na horní liště

budete následnû potfiebovat ve va‰em mapovém profilu cokoli opravit ãi doplnit, staãí nás kontaktovat a my v‰e upravíme dle va‰eho pfiání (profily farem v mapû mohou mûnit pouze administrátofii webu).

Nabízíme vám ale jinou moÏnost jak vyuÏívat bez na‰í pomoci nástroje webu ke své propagaci a propagaci sv˘ch v˘robkÛ a akcí, které buì pofiádáte, nebo se jich úãastníte. Jedná se o tzv. redakãní systém, do kterého vám po registraci farmy schválíme pfiístup a vy tak mÛÏete jeho prostfiednictvím velmi jednoduchou a intuitivní formou vkládat na webové stránky tzv. „Bleskovky” (krátké informativní zprávy z farem – blíÏící se prodej, akce apod.), „Novinky” (zajímavé ãlánky, reportáÏe, videa apod.) pfiípadnû va‰e „Recepty” z hovûzího masa (jako zdroj uvedete va‰í farmu a odkaz do va‰eho webu nebo vizitky na MH). Pokud si nebudete vûdût rady, jak s redakãním systémem pracovat, staãí nás kon-

NEJPODROBNùJ·Í DùLENÍ HOVùZÍHO MASA Producenti hovûzího masa mají také jedineãnou moÏnost vyuÏít ve svÛj prospûch nejpodrobnûj‰í mapu dûlení hovûzího masa, jakou si vÛbec dovedou pfiedstavit. Najdou zde s nejvût‰í jistotou v‰echny partie, které sv˘m zákazníkÛm nabízejí. KaÏdá ãást je velmi podrobnû popsána nejen z pohledu uloÏení na tûle zvífiete, ale také z pohledu oznaãení (pojmenování), tak také podrobného popisu svalu/partie.

Dále je zde samozfiejmû uvedena vhodná kulinární úprava a nechybí mnohdy ani krátk˘ návod na samotné bourání. Jednotlivé partie jsou díky ‰títkování provázané se sekcí recepty a díky tomu se konkrétní a vhodné recepty zobrazují pfiímo pod popisem partie. VyuÏijte tuto mapu a naveìte své zákazníky do této sekce, ve které si velmi jednoduchou formou najdou bliωí informace ke konkrétnímu balíãku, kter˘ si u vás zakoupí.

52

Bleskovky – krátké úderné zprávy, které se promítnou také na hlavní stranu webu Novinky – zajímavé články, reportáže, videa, které se promítnou také na hlavní stranu webu

Recepty – recepty z hovězího masa provázané s mapou dělení a s původním zdrojem

Mapa – po rozkliknutí konkrétní farmy se rozbalí vizitka s kontaktními a základními údaji

taktovat a my vám poradíme, pfiípadnû vámi jiÏ vloÏenou Bleskovku/Novinku/Recept dle potfieby upravíme. Doporuãujeme vÏdy nezapomenout vloÏit zpûtn˘ odkaz do va‰eho webu, sociální sítû (Facebook, Instagram aj.) ãi profilu v mapû MH apod.

Naopak zpûtn˘m odkazem na tuto vámi publikovanou Bleskovku/Novinku/Recept pomÛÏete v propagaci nám, potaÏmo obûma stranám.

Dal‰ím krokem, na kter˘ se pfiipravujeme, je provázání webu se sociálními sítûmi, i kdyÏ vûfiíme, Ïe se nám dafií oslovovat také zákazníky, ktefií sociální sítû nevyhledávají a tak mÛÏete na‰ím prostfiednictvím cílit i na tuto (nemalou) skupinu potenciálních klientÛ.

Vûfiíme, Ïe vedle nástrojÛ, které vût‰ina z vás pro komunikaci se sv˘mi zákazníky pouÏívá, bude i nበweb milujuhovezi.cz dobr˘m pomocníkem pro propagaci va‰í farmy, va‰eho kvalitního hovûzího masa a v˘robkÛ z nûj. Uvûdomujeme si, Ïe fiada z vás má jiÏ základnu klientÛ vybudovanou a stálou a proto potfiebu zviditelnit se na webu MH moÏná nemá, ale pamatujte prosím (pfied tím neÏ se rozhodnete moÏnost prezentace na webu MH nevyuÏít) na to, Ïe svou profilovou vizitkou a vyuÏíváním nástrojÛ tohoto webu se spolupodílíte na jeho udrÏování v atraktivní formû, ãímÏ spoleãnû pomáháme propagaci hovûzího masa z masn˘ch plemen tím nejlep‰ím a nejjednodu‰‰ím moÏn˘m zpÛsobem.

Primární smysl tûchto webov˘ch stránek je eduka-

Prostor pro vytvoření nového profilu a informace pro zájemce

tivní a má za cíl ‰ífiit dobré jméno kvalitního ãeského hovûzího a nepfiímo tak zvy‰ovat spotfiebu ãerveného masa u nás.

Tû‰íme se na spolupráci, propagaci a hovûzímu zdar!

T˘m MH

VA·E REKLAMA na MH

VyuÏijte moÏnosti placené inzerce prostfiednictvím poutavého banneru na hlavní stranû webu nad hlavní nabídkou nebo pfiípadnû po pravé stranû bleskovek, novinek ãi receptÛ.

Máte-li zájem, neváhejte nás kontaktovat.

53

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2022 Pravidelní ãtenáfii svazového zpravodaje jsou jiÏ zvyklí, Ïe na konci kaÏdého ãísla je k dispozici detailní pfiehled v˘sledkÛ základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ doprovázen˘ bohatou fotogalerií. Nejinak tomu bude i nyní kdy máme za sebou první leto‰ní turnus. Únorové v˘bûry byly sice ve znamení vysoce nadprÛmûrn˘ch teplot, hodnû vûtrné poãasí v‰ak na mnoh˘ch místech pocitovou teplotu sráÏelo znaãnû dolÛ. Ani tyto rozmary poãasí ale neodradily chovatele, aby zajeli na jednotlivé odchovny a k chovatelÛm, aby si vybrali toho nejlep‰ího b˘ka do svého stáda.

V prvním kole v˘bûrÛ se pfiedstavilo 450 b˘ãkÛ (vloni to bylo 479), z nichÏ 364 bylo vybráno (loni 421) a dal‰ích 24 b˘kÛ bylo z nejrÛznûj‰ích dÛvodÛ odroãeno. Pokud bychom ‰li v porovnání je‰tû dál do historie, tak v roce 2020 bylo v prvním testu vybráno 372 b˘kÛ z 325 naskladnûn˘ch, v roce 2019 to bylo 380 resp.

313 b˘kÛ.

Nejpoãetnûj‰ím plemenem bylo charolais, u nûhoÏ bylo ze 146 naskladnûn˘ch b˘ãkÛ vybráno 112.

PrÛmûrná prodejní cena v draÏbách byla bez ohledu na plemeno 95.292 Kã. Vysoce nad prÛmûrem ãnûly ceny b˘kÛ plemene blonde d’Aquitaine, které se v prÛmûru vy‰plhaly aÏ na 122.286 Kã. BlondÛ v‰ak bylo v aukcích pouh˘ch sedm.

Souãástí v˘sledkÛ je opût i fotogalerie b˘kÛ. Vnímejte ji, prosím, jako prÛfiezovou obrazovou pfiílohou k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ s tím, Ïe fotky nemají za cíl vyzdvihovat konkrétní plemeníky. Ani na jejich základû nelze usuzovat za celkovou kvalitu b˘ka, neboÈ zevnûj‰ek je pouze jedním z mnoha parametrÛ pro posuzování celkové kvality. Kompletní údaje o b˘cích proto hledejte vÏdy na www.db.cschms.cz, popisované vady zevnûj‰ku jsou potom souãástí v˘bûrov˘ch protokolÛ.

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za I. turnus 2022 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE BAZADAISE – na OPB Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Saler – OPB Salers – u chovatele SALERS Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC CELKEM Stav k 25. 2. 2022

54

V testu

Do plem.

22 21 43 10 0 10 2 0 0 0 14 1 15 103 43 146 91 42 133 55 36 91 1 2 3 2 1 3 1 0 1 0 3 3 450

17 16 33 7 0 7 1 0 0 0 12 1 13 81 31 112 76 35 111 49 29 78 1 2 3 2 1 3 0 0 0 0 3 3 364

I. turnus 2022 Vyřazeno Před 2 3 5 2 0 2 0 0 0 0 2 0 2 5 6 11 6 4 10 1 6 7 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 38

Při 2 0 2 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 10 4 14 3 3 6 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 24

Odročeno

% vyb.

1 2 3 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 7 2 9 6 0 6 5 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 24

81,0 % 84,2 % 82,5 % 77,8 % 0,0 % 77,8 % 50,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 85,7 % 0,0 % 86,7 % 84,4 % 75,6 % 81,8 % 89,4 % 83,3 % 87,4 % 98,0 % 80,6 % 90,7 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 85,4 %

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2022 dle plemen za I. turnus Plemeno

ks

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE BAZADAISE – OPB Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC

22 21 43 10 0 10 2 14 1 15 103 43 146 91 42 133 55 36 91 1 2 3 2 1 3 0 1 1 0 3 3

Býci v odchovu I. turnus 2022 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 202 330 550 1556 1389 131 135 200 341 555 0 1385 132 135 201 335 552 1556 1387 131 135 212 339 551 1445 1372 139 146 0 0 0 0 0 0 0 212 339 551 1445 1372 139 146 186 312 480 1350 1209 127 132 196 309 531 1448 1338 135 138 191 290 466 0 1054 0 135 196 308 527 1448 1319 135 138 222 355 595 1664 1513 137 142 217 340 546 0 1366 136 139 220 350 581 1664 1469 137 141 203 331 539 1406 1342 137 141 204 327 540 0 1340 134 139 203 329 539 1406 1342 136 140 224 358 616 1754 1564 139 143 216 350 589 0 1470 137 141 221 355 605 1754 1527 138 142 218 324 554 1766 1373 137 142 186 293 493 0 1251 139 140 197 303 513 1766 1291 138 140 178 276 475 1216 1160 130 136 208 327 490 0 1270 132 135 188 293 480 1216 1196 130 135 0 306 544 1575 1409 130 136 0 296 396 0 941 135 135 0 296 396 0 941 135 135 0 0 0 0 0 0 0 203 321 494 0 1210 131 133 203 321 494 0 1210 131 133

ks 17 16 33 7 0 7 1 12 1 13 81 31 112 76 35 111 49 29 78 1 2 3 2 1 3 0 0 0 0 3 3

Býci vybraní do plemenitby I. turnus 2022 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 202 330 550 1562 1389 131 136 202 340 563 0 1405 132 136 202 335 556 1562 1397 132 136 213 340 558 1602 1410 141 146 0 0 0 0 0 0 0 213 340 558 1602 1410 141 146 184 320 519 1558 1310 133 139 197 311 532 1465 1349 135 138 191 290 466 0 1054 0 135 196 309 527 1465 1326 135 138 224 356 596 1685 1517 137 142 218 339 556 0 1392 136 139 222 351 585 1685 1482 137 141 203 331 539 1424 1347 137 141 204 330 547 0 1362 134 140 204 331 542 1424 1352 136 140 223 357 614 1756 1561 139 143 216 350 596 0 1485 137 141 221 354 608 1756 1532 138 142 218 324 554 1766 1373 137 142 186 293 493 0 1251 139 140 197 303 513 1766 1291 138 140 178 276 475 1216 1160 130 136 208 327 490 0 1270 132 135 188 293 480 1216 1196 130 135 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 203 321 494 0 1210 131 133 203 321 494 0 1210 131 133

Stav k 25. 2. 2022

PrÛmûrné ceny dle plemen I. turnus 2022 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Parthenaise Průměr I. turnus 2022

Do dražby ks 16 7 12 72 58 41 1 1 208

Vyv. cena Kč 79 750 85 000 74 833 83 861 84 052 81 268 85 000 79 000 82 587

Dražba a ceny Prodáno ks 3 7 2 39 38 23 1 0 113

Prodejní Kč 89 000 122 286 83 500 90 641 98 553 91 826 86 000 0 95 292

% prodaných 18,8 % 100,0 % 16,7 % 54,2 % 65,5 % 56,1 % 100,0 % 0,0 % 54,3 %

Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci „Odchovny/statistika“

55

GRAND LEŽNICKÝ PP (ISI 963), OCH Chlupáčková H., Ing., Ležnice, 16. 2. 2022, 89 b.

GLADIATOR REDU R (ITI 812), OPB Horní Dubňany, 14. 2. 2022. 88 b.

GOLD Z PROSÍČEK ET (ILI 412), OPB Cunkov, 21. 2. 2022, 87 b.

GALIK REDU R (ITI 837), OPB Horní Dubňany, 14. 2. 2022, 86 b.

GOMER REDU R (ITI 821), OPB Horní Dubňany, 14. 2. 2022, 86 b.

GENT MĚCHOLUPSKÝ P (ISI 945), OPB Benešov, 16. 2. 2022, 85 b.

GEBAUER VFU (ILI 389), OPB Benešov, 16. 2. 2022, 84 b.

GIGANT Z LIBOCHOVÉ P (ISI 952), OPB Benešov, 16. 2. 2022, 84 b.

56

Tato fotogalerie je průřezovou obrazovou přílohou k výběrům plemenných býků a nemá za cíl vyzdvihovat konkrétní plemeníky. Na základě publikovaných fotek nelze usuzovat za celkovou kvalitu býka, neboť zevnějšek je pouze jedním z mnoha parametrů pro posuzování celkové kvality býka. Kompletní údaje o býcích hledejte vždy na www.db.cschms.cz • Foto: ČSCHMS a provozovatelé OPB

Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – I. turnus 2022

GOETHE AGROCHYT P (ISI 942), OPB Benešov, 16. 2. 2022, 84 b.

GURU Z JANOVIC (AAA 661), OPB Janovice, 18. 2. 2022, 84 b.

GARDS MĚCHOLUPSKÝ V (ISI 951), OPB Benešov, 16. 2. 2022, 83 b.

GRAGOON LEŽNICKÝ P (ISI 968), OCH Chlupáčková H., Ing., Ležnice, 16. 2. 2022, 83 b.

GENZO Z KUNÍNA (ILI 376), Poruba Martin, 15. 2. 2022, 82 b.

GERIK ZE STATKU V (ITI 857), OPB Osík, 17. 2. 2022, 82 b.

GINO Z MOKRÝŠOVA P (ITI 869), OPB Osík, 17. 2. 2022, 82 b.

GOTT REDU R (ITI 815), OPB Horní Dubňany, 14. 2. 2022, 82 b.

57

Tato fotogalerie je průřezovou obrazovou přílohou k výběrům plemenných býků a nemá za cíl vyzdvihovat konkrétní plemeníky. Na základě publikovaných fotek nelze usuzovat za celkovou kvalitu býka, neboť zevnějšek je pouze jedním z mnoha parametrů pro posuzování celkové kvality býka. Kompletní údaje o býcích hledejte vždy na www.db.cschms.cz • Foto: ČSCHMS a provozovatelé OPB

Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – I. turnus 2022

GENERÁL PÍSECKÝ R (ILI 438), OPB Osík, 25. 2. 2022, 82 b.

GALILEO PÍSECKÝ P (ILI 382), OPB Benešov, 16. 2. 2022, 81 b.

GASPAR Z NOVÉ VODY P (ISI 961), OPB Benešov, 16. 2. 2022, 81 b.

GEL Z MLADOŠOVIC (ILI 387), OPB Benešov, 16. 2. 2022, 81 b.

GEMIN Z TÝNIŠTĚ (ITI 832), OPB Horní Dubňany, 14. 2. 2022, 81 b.

GOTT Z FULNEKU P (ISI 948), OPB Benešov, 16. 2. 2022, 81 b.

GUCCIO ZE STATKU (ITI 871), OPB Osík, 17. 2. 2022, 81 b.

GUILIO ZE STATKU P (ITI 861), OPB Osík, 17. 2. 2022, 81 b.

58

Tato fotogalerie je průřezovou obrazovou přílohou k výběrům plemenných býků a nemá za cíl vyzdvihovat konkrétní plemeníky. Na základě publikovaných fotek nelze usuzovat za celkovou kvalitu býka, neboť zevnějšek je pouze jedním z mnoha parametrů pro posuzování celkové kvality býka. Kompletní údaje o býcích hledejte vždy na www.db.cschms.cz • Foto: ČSCHMS a provozovatelé OPB

Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – I. turnus 2022

GLEN Z HLÍNY (ILI 428), OPB Osík, 25. 2. 2022, 81 b.

GAPON REDU PP (ITI 836), OPB Horní Dubňany, 14. 2. 2022, 80 b.

GAVRILO BORSKÝ R, OCH Stanislav Klusáček, 16. 2. 20222, 80 b.

GENOF REDU R (ITI 826), OPB Horní Dubňany, 14. 2. 2022, 80 b.

GINGO Z BĚSNA P (ISI 955), OPB Benešov, 16. 2. 2022, 80 b.

GOGEN Z BÁNOVA PP (ISI 944), OPB Benešov, 16. 2. 2022, 80 b.

GOLMAN Z JANOVIC V (ZBQ 440), OPB Janovice, 18. 2. 2022, 80 b.

GOPRES REDU R (ITI 823), OPB Horní Dubňany, 14. 2. 2022, 80 b.

Tato fotogalerie je průřezovou obrazovou přílohou k výběrům plemenných býků a nemá za cíl vyzdvihovat konkrétní plemeníky. Na základě publikovaných fotek nelze usuzovat za celkovou kvalitu býka, neboť zevnějšek je pouze jedním z mnoha parametrů pro posuzování celkové kvality býka. Kompletní údaje o býcích hledejte vždy na www.db.cschms.cz • Foto: ČSCHMS a provozovatelé OPB

Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – I. turnus 2022

59

GALANT AGROCHYT PP (ISM 007), OPB Osík, 25. 2. 2022, 80 b.

GILMOUR Z KALIŠTĚ P (ILI 432), OPB Osík, 25. 2. 2022, 80 b.

GOLMAN Z ČERNÉ VODY PP (ISM 009), OPB Osík, 25. 2. 2022, 80 b.

GABRIEL Z MOKRÝŠOVA (ITI 853), OPB Osík, 17. 2. 2022, 79 b.

GALON Z TODNĚ P (ILI 369), OPB Todně-Březí, 15. 2. 2022, 79 b.

GANG Z PEKLA (ITI 834), OPB Horní Dubňany, 14. 2. 2022, 79 b.

GARIN REDU R (ITI 813), OPB Horní Dubňany, 14. 2. 2022, 79 b.

GASTON ZE ZAHRÁDKY (ZBQ 441) OPB Cunkov, 22. 2. 2022, 79 b.

60

Tato fotogalerie je průřezovou obrazovou přílohou k výběrům plemenných býků a nemá za cíl vyzdvihovat konkrétní plemeníky. Na základě publikovaných fotek nelze usuzovat za celkovou kvalitu býka, neboť zevnějšek je pouze jedním z mnoha parametrů pro posuzování celkové kvality býka. Kompletní údaje o býcích hledejte vždy na www.db.cschms.cz • Foto: ČSCHMS a provozovatelé OPB

Galerie plemenn˘ch b˘kÛ – I. turnus 2022

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2022 II. turnus – B˘ci narození 1. 1. 2021 – 31. 3. 2021 na OPB Den

Datum

Začátek*

OPB, chovatel

ks**

Plemena

Dražba

Pondělí

18.4.2022

9,00

SVÁTEK

Úterý

19.4.2022

9,00

OPB Horní Dubňany

57

CH

hodinu po skončení ZV

Středa

20.4.2022

Čtvrtek

21.4.2022

9,00

OPB Horní Dubňany

43

MS

hodinu po skončení ZV

9,00

OPB Benešov

43

CH,LI,BA

hodinu po skončení ZV

Pátek

22.4.2022

9,00

OPB Todně – Březí

15

LI,UU

hodinu po skončení ZV

Sobota

23.4.2022

9,00

x

0

x

x

Neděle

24.4.2022

9,00

x

0

x

x

Pondělí

25.4.2022

9,00

OPB Horní Dubňany

35

AA,HE

hodinu po skončení ZV

Úterý

26.4.2022

9,00

OPB Benešov

34

MS,PI

hodinu po skončení ZV

Středa

27.4.2022

9,00

OPB Osík

58

CH

hodinu po skončení ZV

9,00

OPB H. Jadruž

16

CH,MS

hodinu po skončení ZV

Čtvrtek

28.4.2022 11,00

OPB Kundratice

42

CH,MS,AA,LI,PP

hodinu po skončení ZV

9,00

OPB Janovice

35

MS,AA,CH,HE

hodinu po skončení ZV

Pátek

29.4.2022

Sobota

30.4.2022

x

x

0

x

x

Neděle

1.5.2022

x

x

0

x

x

Pondělí

2.5.2022

9,00

OPB Cunkov

47

LI

hodinu po skončení ZV

Úterý

3.5.2022

9,00

OPB Cunkov

40

AA

hodinu po skončení ZV

Středa

4.5.2022

9,00

OPB Cunkov

39

MS,CH,PP,UU,BA,SA,PI,GS,BM

hodinu po skončení ZV

Čtvrtek

5.5.2022

9,00

OPB Osík

43

LI,BA,PP

hodinu po skončení ZV

Pátek

6.5.2022

9,00

Sobota

7.5.2022

9,00

svod býků AA

počet býků bude upřesněn

Neděle

8.5.2022

x

x

x

Pondělí

9.5.2022

9,00

hodinu po skončení ZV

Úterý

10.5.2022

9,00

hodinu po skončení ZV

Středa

11.5.2022

9,00

hodinu po skončení ZV

Čtvrtek

12.5.2022

9,00

Pátek

13.5.2022

9,00

Sobota

14.5.2022

x

x

0

x

x

Neděle

15.5.2022

x

x

0

x

x

hodinu po skončení ZV farma Pěčín x

OPB Osík

0

31

MS,AA,HE

hodinu po skončení ZV hodinu po skončení ZV

* začátky ZV u chovatelů jsou orientační ** počty na začátku odchovu

První svod plemenn˘ch b˘kÛ Aberdeen Angus v Pûãínû V posledních letech narÛstají poãty plemenn˘ch b˘kÛ odchovan˘ch u chovatele. Jsou zde odchováváni zajímaví b˘ci, ktefií by si zaslouÏili porovnání s konkurencí a moÏnost prodeje v aukci, coÏ je nejspravedlivûj‰í zpÛsob obchodování kvalitních plemenn˘ch zvífiat pro chovatele i kupce. Proto se Asociace chovatelÛ Aberdeen Angus ve spolupráci s farmou rodiny Lep‰Û v Pûãínû rozhodli uspofiádat první roãník v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ AA formou svodu. Akce probûhne v sobotu 7. 5. 2022 od 9 do 16:00. Nejprve probûhne standardní v˘bûr b˘kÛ, po kterém budou vyhlá‰eni nejhezãí b˘ci a následnû probûhne draÏba. Zveme nejen v‰echny zájemce o plemenné b˘ky, ale i celou chovatelskou vefiejnost. Po aukci probûhne spoleãensk˘ veãer. Bliωí informace budou zvefiejnûny na webu www.svodbyku.cz Milan ·ebelka, pfiedseda Asociace AA

61

Hovûzí svíãková s celerem, peãenou hlívou ústfiiãnou a lan˘Ïovou majonézou Celer v písku ve sklepě stále ještě drží, tak proč ho nevyužít v další kombinaci s hovězím: INGREDIENCE: na 5 porcí • 750 g hovězí svíčkové • 40 ml oleje • 2 žloutky • 180 ml olivového oleje • 25 ml lanýžového oleje

• 50 ml jablečného octa • 400 g celeru • 150 g hlívy ústřičné • 10 g česneku • 10 g rozmarýnu • mletý pepř • sůl

POSTUP: Hovězí svíčkovou očistíme a nakrájíme na požadované porce. Ochutíme solí, pepřem a pečeme na oleji z každé strany dle zájmu propečenosti. Maso vyjmeme a necháme odležet.

Majonézu vytvoříme šleháním lanýžového oleje do žloutků, ochutíme solí a jablečným octem.

Celer nakrájíme pomocí škrabky na tenké plátky, které spaříme v osolené vodě s jablečným octem.

Hlívu ústřičnou natrháme na větší kousky, orestujeme ji na oleji, přidáme nasekaný rozmarýn a plátky česneku. Dochutíme solí a přidáme spařený celer. Promícháme a servírujeme.

Videorecept: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10084897100-kluci-v-akci/1137-recepty/11134-hovezi-svickova-s-celerem-pecenou-hlivou-ustricnou-a-lanyzovou-majonezou/

Dobrou chuť vám přejí www.klucivakci.cz a www.statekhlinky.cz ze kterého maso pochází

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 110 00 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: INFO@CSCHMS.CZ WWW.CSCHMS.CZ