Zpravodaj ČSCHMS 1/2019

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XXVI. • B¤EZEN 2019 • âÍSLO 1

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu – XLIV. díl • Simagena 2019 podruhé a je‰tû úspû‰nûji • Plemenné hodnoty a jak je pouÏívat v chovatelské praxi • Celosvûtov˘ nárÛst poãtu inseminací masn˘mi b˘ky v dojen˘ch stádech

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, nejnáročnější část roku chovatelů masného skotu – období telení – u většiny farmářů vrcholí. Právě v této době se z velké části rozhoduje o tom, jak úspěšná sezóna letos bude. Výrazně proměnlivé počasí letošní zimy, kdy jsou jeden den třeskuté mrazy a o pár dní později téměř jarní teploty, nejsou pro telení a zdravotní stav telat zrovna ideální, ale i tak vám přeji, aby se natalita na vašem chovu co nejvíce blížila hranici 100 %.

V době, kdy píši tento editorial končí první turnus výběrů na odchovnách a současně vrcholí přípravy českých chovatelů na výpravu do Francie na výstavu Simagena. Poslední únorový týden se tři zástupci za podpory našeho svazu podruhé v historii zúčastnili se svými zvířaty výstavy v Paříži, aby porovnali kvalitu naší genetiky s francouzskými kolegy. Oproti roku 2017, kdy se účastnili pouze chovatelé limousina, byl letošek v poměru 3:1 ve prospěch chovatelů charolais, pro které to byla zahraniční výstavní premiéra. Až budete číst tyto řádky, bude už jasné, jak to celé dopadlo. Já jsem teprve v očekávání... I z této akce samozřejmě přineseme reportáž a stejně jako u článku o výběrech býků se budeme snažit stihnout to do tohoto čísla zpravodaje.

Většina plemenařících chovatelů je již v očekávání další národní výstavy hospodářských zvířat, která se uskuteční v Brně. Letošní akce bude již šestou, která se bude konat v moravské metropoli. Celkově se však bude jednat o již jedenáctou „masňáckou národku“. Věřím, že částečně pozměněný koncept výstavních dní, kdy nově bude výstava v režimu neděle 12. 5. až středa 15. 5. 2019, neodradí od účasti ani chovatele a odbornou veřejnost, tak ani diváky z řad laiků. Pro vystavující chovatele pak je podstatné datum 23. března. Právě do tohoto data je totiž nutno poslat přihlášku k účasti. Ta se posílá pouze elektronicky, formulář najdete na našem webu, kde jsou k dispozici i další praktické informace týkající se objednávky ubytování, veterinárních zkoušek či rozpis soutěžních přehlídek po jednotlivých dnech.

Závěrem mi dovolte využít tento prostor i k jedné odborné otázce a tou je genomická selekce. Jsme velmi rádi, že se tomuto tématu, které bude zejména pro budoucí konkurenceschopnost českých zvířat při prodejích velice podstatné, staví valná většina chovatelů čelem. Přesto však jsou stále tací, kteří si nenašli čas a nechává je to „chladným“. Pokud se nám ale společnými silami nepodaří natestovat drtivou většinu zvířat ze seznamů pro vytvoření referenčních populací, které jsou zveřejněny na webu svazu v záložce šlechtění a PK/genomika, nebude možné dosáhnout ani kýženého odhadu genomických plemenných hodnot. Zamyslete se, prosím, nad tím. Děkujeme za spolupráci.

Rekordní únorové teploty jsou snad předzvěstí blížícího se jara. Přeji vám, ať se vám vaše hospodaření daří a budu se těšit na viděnou na nějaké chovatelské akci ať to jsou výběry býků či národní výstava.

Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 1/2019 – roãník XXVI.

O B SAH Aktuálnû ......................................................................................................................

Aktivity âSCHMS 2018/2019.......................................................................................

Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu: Aubrac Agricoltori ..........................................

Simagena 2019 podruhé a je‰tû úspû‰nûji ...................................................................

V˘sledky mezinárodní genetické testace Interbeef .......................................................

Národní v˘stava Brno 2019 se blíÏí .............................................................................

Plemenné hodnoty a jak je pouÏívat v chovatelské praxi.............................................

VaÏte telata pfii porodu! ...............................................................................................

Po stopách wagyu ve svûtû a v âR (2. ãást) .................................................................

Genetické hodnocení reprodukãních ukazatelÛ...........................................................

Skot, kter˘ se u nás nepase: Australian Lowline ...........................................................

Je laboratornû vyrobené „maso“ skuteãn˘m pfiínosem pro klima?................................

Pastevní chov svûdãí zvífiatÛm i Ïivotnímu prostfiedí....................................................

Celosvûtov˘ v˘razn˘ nárÛst poãtu inseminací masn˘mi b˘ky v dojen˘ch stádech.......

Testace SNP a její financování krok po kroku aneb jak pouÏívat aplikaci igenetika.cz Mûfiení MLLT u plemene aberdeen angus ....................................................................

Produkce masa a jeho spotfieba v Evropské unii a ve svûtû ..........................................

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2019 ............................................................

Nejlépe hodnocení b˘ci I. turnus 2019........................................................................

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus.............................................................

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2019 .......................................................

Rentabilita chovu krav bez trÏní produkce mléka v âR za rok 2017............................

Poãty KBTPM v krajích a okresech ..............................................................................

Recept – PlzeÀsk˘ karbonát .........................................................................................

4 5 6 15 19 22 24 32 34 39 42 45 46 49 52 57 58 60 62 64 68 70 73 74

Adresa svazu: âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, z.s., Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903 Svaz je registrovan˘m spolkem zapsan˘m ve spolkovém rejstfiíku veden˘m Mûstsk˘m soudem v Praze oddíl L, vloÏka 207

Kontakty na pracovníky svazu: • pfiedseda: Ing. Václav Jungwirth ZD Brloh se sídlem v Brloze, Brloh 215, 382 06 Brloh e-mail: jungwirth@cschms.cz, tel.: 602 232 488 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: vydrova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Nina Honová e-mail: honova@cschms.cz, tel.: 724 073 641 OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 Lovosice Eva Pitnerová e-mail: pitnerova@cschms.cz, tel.: 737 433 598 • obchodní ãinnost: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny, e-mail: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863

• genetické hodnocení: Ing. Alena Svitáková, Ph.D. Pozovice 13, 582 53 ·toky, e-mail: svitakova@cschms.cz, tel.: 774 127 184 inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger, Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda e-mail: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 • jiÏní âechy – Ing. Karel ·imák, ¤íãní 209, 387 11 Katovice e-mail: simak@cschms.cz, tel.: 725 891 286 Ing. Vít âepelák, Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov e-mail: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le e-mail: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰, Voskovcova 2, 779 00 Olomouc e-mail: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640 • severní a stfiední âechy – Ing. Michal Janda, Do Klecánek 490, 250 67 Klecany e-mail: janda@cschms.cz, tel.: 702 020 761 • stfiední a v˘chodní âechy – Ing. Petra Pokorná, Dolní Újezd 360, 569 61 Dolní Újezd u Litomy‰le, e-mail: pokorna@cschms.cz, tel.: 702 020 760

Titulní strana – hlavní fotka: Limousinská telata na chovu Jaroslava Denka (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Red angusská jalovice na chovu společnosti Moravia ZL Cheb (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Charolaiské stádo na chovu Petra Burdy (foto: Karel Melger)

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.

Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.

Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû ,âSCHMS pfiistupuje k tisku ZO na ceninov˘ papír

,Jak podat Ïádost na podporu welfare masného skotu

Aby bylo znemoÏnûno ãi pfiinejmen‰ím v˘raznû znesnadnûno neoprávnûné vydávání a kopírování zootechnick˘ch osvûdãení (ZO) pfiistupuje âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu s platností od 1. bfiezna 2019 k tisku tûchto dokumentÛ plemenné knihy na speciální ceninov˘ papír s ãtyfimi ochrann˘mi prvky (vodoznak s lipov˘mi listy, hologram, gilo‰ a barevná vlákna ve struktufie papíru svítící pod UV svûtlem). Tento papír byl vyti‰tûn Státní tiskárnou cenin, s.p. speciálnû pro nበsvaz pro potfieby vydávání zootechnick˘ch osvûdãení. K tisku ZO na ceninov˘ papír pfiistupujeme z dÛvodu pfiípadÛ fal‰ování POP v minulosti a také ve snaze o vût‰í ochranu tohoto oficiálního dokumentu plemenné knihy, kter˘ se sv˘m charakterem blíÏí úfiední listinû.

Na konci ledna zvefiejnilo Ministerstvo zemûdûlství tzv. zásady, kter˘mi se stanovují podmínky pro národní zemûdûlské dotaãní programy (ke staÏení na webu svazu v sekci legislativa/ národní). Jak jsme jiÏ psali, jejich souãástí jsou novû i welfarová opatfiení, která mají za cíl zlep‰it dobré Ïivotní podmínky masného skotu. Pfiipomínáme, Ïe nezbytnou souãástí je podání pfiedbûÏné Ïádosti, ve které chovatel musí dopfiedu vyjádfiit zámûr zapojit se do dan˘ch programÛ. Administrativa spojená s podáním Ïádostí je v‰ak celkem minimalizována, nemûla by vás tedy od podání Ïádosti odradit. Jak o podporu správnû poÏádat a v jak˘ch termínech Ïádost podat, shrnuje ãlánek, kter˘ najdete na webu svazu v novinkách (sekce dotace) pod tímto odkazem: www.cschms.cz/index.php?page=novinka&id=2531

Databáze b˘kÛ novû s grafick˘m vyjádfiením PH Databáze plemenn˘ch b˘kÛ na adrese db.cschms.cz patfií dlouhodobû k nejvyuÏívanûj‰ím webov˘m nástrojÛm, které nበsvaz chovatelÛm nabízí. Proto se jej snaÏíme neustále vylep‰ovat. Po moÏnosti vkládání fotek plemeníkÛ ãi pfiidání pfiehledu v˘stavních úspûchÛ b˘ka, jsme databázi roz‰ífiili novû i o grafické vyjádfiení úrovnû plemenn˘ch hodnot vãetnû porovnání b˘ka s prÛmûrem populace. U b˘kÛ, ktefií plemenné hodnoty spoãítané nemají (zejména ménû vyuÏívaní star‰í inseminaãní b˘ci), graf pochopitelnû chybí.

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 19. 11. 2018 do 21. 2. 2019 Agricoltori Tachov III, a.s., âástkov, ¤ádné + PK CH, AU Agricoltori Tachov IV, a.s., âástkov, ¤ádné + PK CH, AU Barabasz Pavel, Tfianovice, ¤ádné + PK GA Biskup Vladimír, Nov˘ Jiãín, Zájmové Dvofiák Radek, Horní Stropnice, Zájmové Eisman Jaromír, PlzeÀ, ¤ádné + PK MS FARMA BRONCO s.r.o., Rap‰ach, Zájmové Farma DASO s.r.o., Lobzy, ¤ádné + PK CH Farma Kali‰tû, s.r.o., âeské Libchavy, PK PG Farma Tégl, Chroustovice, ¤ádné + PK LI Fidler Zdenûk, Skarez, ¤ádné + PK BA Fousková Jitka, NemûÀ, ¤ádné + PK LI Genãi Ladislav, Barto‰ovice, ¤ádné + PK LI Jake‰ová Petra, Mgr. (VFU Brno), Ti‰novská Nová Ves, Zájmové

4

Janeãek Milan, Star˘ Kolín, ¤ádné + PK WA Jihoãesk˘ chovatel a.s., â. Budûjovice, ¤ádné + PK CH Kad∏ubiec Szymon, Oldfiichovice, Zájmové Karel Jan, Zhofi, ¤ádné + PK AA Kynãl Jaroslav, Vojtû‰ice, Zájmové Majer Jaroslav, Bûhafiov, ¤ádné + PK CH Matûjãková Jitka, Václavov, ¤ádné + PK DX Milo‰ ·vec – Obchod a sluÏby, Bûleã nad Orl., Zájmové Scholzová Lenka, Machov, ¤ádné + PK AA Sobolík Martin, Krã, ¤ádné + PK SA ·Èastn˘ Jakub, Velké Losiny, Zájmové Tichotová Michaela, Kvilda, ¤ádné + PK AA Trantírková Eva, Chlum, ¤ádné + PK LI Walker farmer s.r.o., Prachatice, ¤ádné + PK AA Zikmund Zbynûk, MVDr., Kotelice, Zájmové

Aktivity âSCHMS 2018/2019 Prosinec 3. 12.

4. 12.

5. 12.

7. 12.

11. 12.

14. 12.

18. 12.

18. 12.

pracovní skupina k ozdravování od IBR, MZe (Malát) pracovní schÛze inspektorÛ, Hradi‰tko jednání úzkého vedení âMSZP, Praha (Jungwirth) jednání v˘boru Svazu marginálních oblastí, Horomûfiice (Malát) v˘stavní v˘bor k NVHZ Brno 2019, Brno (Malát) semináfi souÏití s vlkem, âZU Praha (Malát) spoleãné jednání dozorãí rady a pfiedstavenstva âMCH a.s., Hradi‰tko (Jungwirth, Malát) vánoãní v˘bor âSCHMS, Hradi‰tko

Dal‰í prosincové aktivity: • Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje • Administrace a vyplácení dotací na kontrolu uÏitkovosti • Obchodní ãinnost – export skotu • Pfiíprava báze pro v˘poãet genomick˘ch plemenn˘ch hodnot • Pfiíprava NVHZ v Brnû 2019 • Pfiíprava úãasti chovatelÛ na veletrhu SIMA 2019 • V˘voj a testování nového programu na KUMP • Pfiíprava nov˘ch dokumentÛ PK (zootechnick˘ certifikát) • Pfiíprava v˘poãtu PH (vã. zmûn t˘kajících se porodních hmotností)

Leden 2. 1.

3. 1.

7. 1.

8. 1.

8. 1.

9.–10. 1.

16. 1.

17. 1.

18. 1.

21. 1.

22. 1.

24. 1.

25. 1.

28. 1.

29. 1.

31. 1.

pracovní schÛze inspektorÛ, Hradi‰tko pracovní schÛzka k projektu NAZV na eliminaci parazitÛ, Jihlava (Malát) jednání Rady PK charolais, Re‰ice (Malát) jednání sboru poradcÛ ministra zemûdûlství, MZe (Malát) jednání roz‰ífiené rady PK AA, Hradi‰tko jednání Klubu chovatelÛ plemene masn˘ simentál, R˘mafiov jednání úzkého vedení âMSZP, Praha (Jungwirth) semináfi „Aktuální problémy v chovech masného skotu“, hotel Tfii vûÏiãky, StfiíteÏ u Jihlavy jednání k pfiípravû dotaãního titulu na v˘krm skotu, MZe (Malát) jednání v˘boru âSCHMS a pracovní skupiny k problematice porodních hmotností setkání s NM Petrem Jílkem, MZe (Malát) jednání s âMSCH a.s. ohlednû genotypizace masného skotu, Hradi‰tko (Svitáková) jednání se Státní tiskárnou cenin, Praha (Malát) ‰kolení pro chovatele charolais k problematice lineárního hodnocení zevnûj‰ku, Dubenec (Malát, Kopeck˘, âepelák) jednání se spoleãností MSD Animal Health ohlednû spolupráce v roce 2019, Praha (Malát) jednání Klubu chovatelÛ francouzsk˘ch plemen, âástkov

Dal‰í lednové aktivity: • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ • Administrace dotací na SNP • Administrativa spojená s BOZP a PO • Pfiíprava katalogÛ pro v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ v I. turnusu • Pfiíprava, zpracování a odeslání dat do mezinárodního hodnocení Interbeef • V˘voj a testování nového programu na KUMP • Aktualizace genomick˘ch seznamÛ (pfiíprava báze pro v˘poãet GEPH) • Pfiíprava úãasti chovatelÛ na veletrhu SIMA (2/2019) • Rozjezd projektu „Parazitózy masného skotu“ ve spolupráci s VFU Brno a SVÚ Jihlava • Pfiípravy na realizaci projektu s VÚÎV (vã. sonografického mûfiení u plemene AA) • Pfiíprava rodokmenov˘ch souborÛ pro mezinárodní genetickou testaci Interbeef

Únor 4. 2.

5. 2.

6. 2.

7. 2.

11. 2.

12. 2.

13. 2.

13. 2.

15. 2.

17. 2.

19. 2.

19. 2.

25. 2.

27. 2.

28. 2.

pracovní schÛze inspektorÛ, Hradi‰tko jednání sboru poradcÛ ministra zemûdûlství, MZe (Malát) natáãení pofiadu „Názory bez cenzury“ v TV Prima t˘kající se kauzy polského hovûzího masa, Praha (Malát) jednání s Moneta Money Bank ohlednû spolupráce v roce 2019, Praha (Malát) zahájení I. turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jednání Rady PK masn˘ simentál, Cunkov (Kopeck˘) jednání Klubu chovatelÛ blonde d’Aquitaine, Hradi‰tko (Malát, Vydrová, Svitáková) jednání zástupcÛ âMSZP s vedením SZIF, Praha (Jungwirth) v˘stavní v˘bor k NVHZ Brno 2019, Brno (Malát) jednání roz‰ífiené Rady PK parthenaise, Bítovany (Malát) jednání s ústfiedním fieditelem Státní veterinární správy MVDr. Semerádem, Praha (Jungwirth, Malát, Vráblík) pfiedsednictvo âMSZP, Praha (Jungwirth) v˘roãní schÛze Svazu marginálních oblastí, Horomûfiice (Jungwirth, Malát) jednání dozorãí rady âMSCH a.s., Hradi‰tko (Malát) jednání úzkého vedení âMSZP, Praha (Jungwirth)

Dal‰í únorové aktivity: • Zvefiejnûní katalogÛ k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ v I. turnusu • Zvefiejnûní v˘sledkÛ Interbeef • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ • Pfiíprava podkladÛ do 1. Zpravodaje • Databáze b˘kÛ roz‰ífiena o grafické vyjádfiení PH • Sbûr dat (‰etfiení) k ekonomice masného skotu • Nové plemenné hodnoty a aktualizace databází • Pfiíprava NVHZ v Brnû • Sonografické mûfiení u AA • Otevfiení online pfiihlá‰ky na národní v˘stavu Brno 2019 • Publikování propagaãních videí plemen highland a galloway • Pfiíprava souborÛ uÏitkovostí pro mezinárodní genetickou testaci Interbeef

5

REPORTÁŽ Z CHOVU: Jméno/název: Agricoltori Tachov, a.s.

(Václav Posavád – ředitel, Petr Bernard – hlavní zootechnik) Zaměstnanci: 32 Obec: Částkov (Dlouhý Újezd, Ctiboř, Chodová Planá, Hošťka, Rozvadov) Okres: Tachov (Plzeňský kraj) Nadmořská výška: 500–700 m nad m.

Chované plemeno: aubrac (UU), charolais (CH) Členem svazu: od roku 2018 (jako Ekočas, a.s. od roku 1995) V plemenných knihách: UU, CH Základní stádo: 1200 ks Plemenitba: přirozená, inseminace Zemědělská půda: cca 4900 ha (2900 ha TTP a 2000 ha orné) V systému EKO zemědělství: ANO Petr Bernard hlavní zootechnik

Znovu od zaãátku „Podnik vznikl privatizací Státních statkÛ Tachov“, zaãíná své vyprávûní Václav Posavád a pokraãuje: „Bylo nás tehdy tfiináct spoleãníkÛ. Zaãali jsme podnikat v zemûdûlství a k tomu jsme mûli celou fiadu pfiidruÏen˘ch v˘rob, od beden na pivo a rÛzné plastové v˘robky, pfies lyÏafiské a turistické hÛlky Leki i termosky. Ve ãtyfiech obrovsk˘ch halách jsme chovali brojlery a v dal‰ích realizovali porodnu, pfiedv˘krm a v˘krm prasat. Mûli jsme i vlastní bourárnu a zpracovnu masa a k tomu tfii obchody, ve kter˘ch se prodávaly na‰e masné v˘robky.

Maso jsme dodávali do restaurací i ‰kolních jídelen v Tachovû. Fungovala nám také vlastní kamionová doprava a provozovali jsme i motorest. Strategická pozice nedaleko nûmeck˘ch hranic nám v podnikání pomáhala aÏ do té doby, neÏ zaãaly stoupat náklady na energie a mzdy. Nûmecké firmy neakceptovaly na‰e vy‰‰í ceny a tak jsme byli nuceni pfiidruÏenou postupnû omezovat. Nakonec jsme se zaãali vûnovat ãistû zemûdûlské v˘robû, ale ceny ku-

6

Aubrac Agricoltori aneb ãtyfiicet plemenn˘ch b˘kÛ pohromadû a z pastvin po vlastní ose Je poslední lednov˘ den, na kter˘ bylo svoláno jednání Klubu chovatelÛ francouzsk˘ch plemen. Jeho pfiedseda, pan Petr Bernard, hlavní zootechnik zemûdûlské akciové spoleãnosti Agricoltori s chovem plemene aubrac a charolais, sezval tentokrát klub na Tachovsko, kde zaãala spoleãnost hospodafiit jiÏ velmi záhy po Sametové revoluci.

Je krásn˘ sluneãn˘ den, s pfiib˘vajícími kilometry na tachometru pfiímo úmûrnû klesá teplota aÏ k –9 °C, pfiitom pocitová je za okny auta vy‰‰í, azuro, ojínûné stromy, bílo, zima jako z pohádky. Jen nasadit bûÏky a vyrazit na rozlehlé plánû a opu‰tûné zimní pastviny, které jsou v‰ude kolem – do pfiírody (jiho)západu, do âeského lesa. Ale stop snûní, zpátky do reality. Po sjezdu z dálnice D5 smûr Tachov dojedete do âástkova, sídla spoleãnosti Agricoltori Tachov a.s., kterou nûktefií z vás moÏná v minulosti zaznamenali pod názvem Agroãas, Ekoãas nebo Nesez. ProjíÏdíme rozhlehl˘m dvorem, na kterém kaÏdého upoutá chránûná kulturní památka v barokním stylu – zámek âástkov – sídlo spoleãnosti. Pfiivítal nás jak pan Bernard, tak fieditel podniku, pan Václav Posa vád, kter˘ se ujal úvodního slova a seznámil nás s konceptem celého hospodafiení a zejména s pestrou minulostí velkého zemûdûlského podniku. Nechal nás nahlédnout pod pokliãku spoleãnosti, která má jak ãtyficifern˘ poãet hektarÛ, tak poãet kusÛ a je‰tû hospodafií v reÏimu ekologického zemûdûlství. O své zku‰enosti a know how chovu masného skotu se s námi pfiímo v zimovi‰tích podûlil také pan Bernard a já se teì o nû ráda podûlím s vámi... fiat nedovolovaly provozovat odchov v kladn˘ch ãíslech – byl na nás vyvíjen enormní tlak ze strany v˘kupu a dodavatelÛ krmn˘ch smûsí. S nástupem masivního dovozu prasat (z Polska) se jiÏ nevyplatil ani tento odchov, tak jsme od nûj také upustili. V Tachovû vyrostlo nûkolik supermarketÛ a místní obyvatelé zaãali dávat pfiednost levn˘m v˘robkÛm pfied kvalitou, a tak i na‰e masná v˘roba byla na útlumu. Motorest se drÏel do doby pfiedpokládaného otevfiení dálnice a pak jsme ho z

dÛvodu sníÏení dopravního ruchu pronajali.

Od roku 1992 do roku 2012 jsme se spoleãníky fiídili pût zemûdûlsk˘ch firem: Agroãas, Ekoãas, Ekoãas pozemky, Nesez a Nesez Agro. Vûk spoleãníkÛ se zvy‰oval a jejich potenciální nástupci z fiad rodinn˘ch pfiíslu‰níkÛ se do podnikání v zemûdûlství bohuÏel nehrnuli, proto jsme se v roce 2012 rozhodli hledat kupce a spoleãnosti prodat. V té dobû byl uÏ kapitál firem tak velk˘, Ïe bylo prakticky nemoÏné, aby byl nû-

Plemenní býci na pastvině (foto: archiv Agricoltori Tachov/AMPhotography)

kdo z nás schopn˘ odcházející spoleãníky vyplatit. Ve hfie byla fotovoltaická elektrárna, bioplynová stanice, posklizÀová linka – su‰iãka a v˘robna krmn˘ch smûsí.

MoÏností, jak celou situaci vyfie‰it, bylo nûkolik, ale vzhledem k zabûhlému konceptu dával smysl prodej spoleãností jako celku jednomu majiteli. Tím se po dvou letech hledání stal nûmeck˘ investor, pan Wolfgang Gutberlet, kter˘ jiÏ vlastnil velká jatka, pekárnu, stáãírnu vody, cateringovou spoleãnost a mûl plno dal‰ích aktivit. Já jsem zde zÛstal v pozici zamûstnance jako jeden z posledních mohykánÛ – pÛvodních majitelÛ. Pan Gutberlet u nás hospodafiil kolem ‰esti let, roky mu ale také pfiib˘valy a ani on nemûl pokraãovatele. SnaÏil se tedy sehnat nûkoho, kdo by koupil v‰echny spoleãnosti také jako jeden celek, protoÏe jen tak to mûlo i z jeho pohledu logiku. Nûmeckému majiteli se podafiilo domluvit s ãesk˘mi akcionáfii a ti zaloÏili nové spoleãnosti, které dnes fungují pod oznaãením Agricoltori Tachov. PÛvodní spoleãnosti pod vedením pana Gutberleta zámûrnû a postupnû zanikají. V souãasné dobû zde od fiíjna 2017 hospodafií pût akciov˘ch spoleãností Agricoltori Tachov I. aÏ V. Agricoltori v ãíslech Chováme více neÏ 1250 ks zvífiat dvou francouzsk˘ch masn˘ch plemen – charolais a aubrac. Druhé jmenované plemeno bylo na

Hlavní zootechnik, Petr Bernard, s aubrackým stádem (foto: Karel Melger)

Telata dobře rostou díky mléčným matkám (foto: archiv Agricoltori Tachov/ AMPhotography)

chov pofiízeno v roce 2013 exportem jalovic z Francie. Pan Gutberlet mûl mimo jiné také laboratofi, ve které si nechal analyzovat maso a zjistil, Ïe plemeno aubrac má lep‰í mramorování neÏ plemeno charolais, v ãemÏ vidûl lep‰í potenciál pfii nabízení masa obchodníkÛm – zejména z pohledu steakov˘ch partií.

Hospodafiíme v podhorské a horské oblasti na 4906 ha z toho je cca 2000 ha orné pÛdy. Ve vlastnictví spoleãností je cca 3600 ha.

Máme celkem ‰est stfiedisek s tím, Ïe na âástkovû je centrála a dále je to Dlouh˘ Újezd, Ctibofi, Chodová Planá, Ho‰Èka a Rozvadov. Pozemky jsou rozprostfieny od âástkova pfies Tachov aÏ po hraniãní pfiechod Bärnau. Cel˘

podnik má 32 zamûstnancÛ a to vãetnû administrativních.

Ze 100 % fungujeme v reÏimu ekologického zemûdûlství, tzn. v‰emi spoleãnostmi na v‰ech hektarech a v ekologii hospodafiíme jiÏ témûfi dvacet let. Na 250 ha z celkov˘ch 2000 ha pûstujeme vojtû‰ku a jetelotrávy abychom zajistili kvalitní krmnou dávku i v letech s extrémními v˘kyvy poãasí. V suché sezónû 2018 se nám podafiilo udûlat 3 aÏ 4 seãe, pfii kter˘ch dominovala vojtû‰ka, která si pro vodu dlouh˘mi kofieny sáhla, jetele bylo ménû.

Z obilovin pûstujeme v biokvalitû oves, jeãmen, p‰enici i Ïito a navíc je‰tû hrách. Máme stálé zákazníky v Nûmecku i Rakousku.

Pro zajímavost spolupracujeme

7

napfi. s firmou Hipp, která vyrábí v˘Ïivu pro malé dûti. Dodáváme jim zejména oves na ovesné vloãky, ale poÏadavky na kvalitu jsou velmi pfiísné. Oves musí splÀovat fiadu parametrÛ a b˘t absolutnû bez pfiímûsí. PrÛmûrné v˘nosy v BIO kvalitû se u nás pohybují okolo 3,6–4 t/ha. Pole máme ãistá, nezaplevelená, neutuÏená a v‰e dûláme stejn˘mi postupy jako na‰i dûdové, na v‰ech polích se zaorává hnÛj a vyuÏívá klasick˘ osevní postup. Vojtû‰ku a jetelotrávu drÏíme 2–3 roky na jednom místû, aby se pole odplevelilo a do vrchní vrstvy se pfiitáhl dusík i organické látky. Následnû se seje obilovina. Pole se pleãkují, chemie nepfiipadá v úvahu.

Investice do oprav x investice do pozemkÛ Do nûkter˘ch budov se investovalo, nûkteré stáje je‰tû rekonstrukce ãeká, ale dbá se alespoÀ na kvalitní zastfie‰ení. V minulosti se maximum finanãních prostfiedkÛ investovalo do nákupu pozemkÛ a opravy byly aÏ na druhém místû, proto jsou také nûkteré haly doposud v neutû‰eném stavu. V leto‰ním roce nás ãekají investice do stájí na Ho‰Èce a v Újezdû. V plánu je v˘stavba nové vzdu‰né stáje a máme také zpracovan˘ projekt na posklizÀovou linku vã. kvalitnûj‰í su‰árny.

To jsou na‰e plány na rok 2019.

Demeter*, víc neÏ ekologie Nûmeck˘ majitel byl pfiívrÏencem nadstavby ekologického zemûdûlství – Demeter*. Jedná se

8

o vy‰‰í úroveÀ ekologického hospodafiení. Pod tímto programem jsme se snaÏili fungovat cca 3–4 roky, ale plnûní v‰ech pfiísn˘ch regulí bylo v na‰ich podmínkách tak nároãné a zatûÏující, Ïe se na radu poradcÛ rozhodl pan Gutberlet nakonec s programem skonãit pfiestoÏe sme pro‰li pfiísnou certifikací. V pfieváÏné vût‰inû jsou v tomto programu zainteresovány malé rodinné farmy s pár hektary. Odbûratelé nevûfiili, Ïe jsme v tak velkém objemu opravdu schopní podmínky dodrÏovat. Vy‰‰í náklady do jisté míry kompenzovala vy‰‰í cena za komodity, ale s na‰ím mnoÏstvím jsme narazili na nedÛvûru ze strany Rakouska i Nûmecka, Ïe se ke zvífiatÛm a rostlinám v takovém mnoÏství tûÏko chováme skuteãnû „demeterovsky*“. Ale bylo to tak.

cích z biodynamického zemûdûlství. Pouze pfiísnû kontrolovaní a smluvní partnefii mohou tuto znaãku pouÏívat. Komplexní ovûfiovací proces zaji‰Èuje pfiísné dodrÏování standardu mezinárodní v˘roby a zpracování Demeter, jakoÏ i platn˘ch ekologick˘ch pfiedpisÛ v rÛzn˘ch zemích; bez v˘jimek, v kaÏdém kroku, od zemûdûlské v˘roby aÏ po zpracování a balení koneãného produktu.

Holistické poÏadavky na Demeter pfiekraãují vládní nafiízení. NejenÏe vyluãují pouÏití syntetick˘ch hnojiv a chemick˘ch pfiípravkÛ na ochranu rostlin pfii produkci zemûdûlsk˘ch rostlin nebo umûl˘ch pfiísad bûhem zpracování, ale také vyÏadují velmi specifická opatfiení k posílení Ïivotních procesÛ v pÛdû a potravinách. Demeter zemûdûlci a zpracovatelé se fiídí mottem „Foods with Character“.

* Demeter International (www. demeter.net) je nejvût‰í certifikaãní organizace pro biodynamické zemûdûlství. Název je odvozen od fiecké bohynû plodnosti Demeter. Certifikaãní program byl zaloÏen v roce 1928 a pouÏívá se ve více jak 50i zemích po celém svûtû. V souãasné dobû má hnutí cca 4500 ãlenÛ, jen v Nûmecku 1400. Certifikace je obtíÏná a musí b˘t kaÏdoroãnû obnovována, ovûfiuje plnûní norem, coÏ spotfiebitelÛm zaruãuje vysoce kvalitní potravináfiské v˘robky a zemûdûlcÛm vy‰‰í ceny za potraviny certifikované ‰títkem „Demeter“ v prÛmûru od 10–30 %. Demeter je tedy znaãka v˘robkÛ pocházejí-

Bizoni, muzeum a konec mléãného programu S b˘val˘m kolegou, panem Meãáfiem, jsme se také s nad‰ením pustili do chovu bizonÛ nákupem prvních 10 jalovic a b˘ka z Nûmecka. Postupnû se stádo rozrostlo aÏ na 50 ks, ale kdyÏ nastoupil pan Gutberlet, s chovem bizonÛ se neztotoÏnil a byli jsme nuceni je prodat na âeskobudûjovicko. Chov bizona je velmi nároãn˘, protoÏe se jedná o divoké zvífie, které potírá v‰echna pravidla manipulace s hospodáfisk˘mi zvífiaty. Stádo bylo pfiitom hezkou atrakcí a jedním z lákadel náv‰tûvníkÛ na‰eho „Vesnického muzea Antonína VaÀka v HalÏi“,

Stádo UU na pastvině (foto: Karel Melger)

kde se stádo páslo hned vedle ‰pejcharu a kdo mûl ‰tûstí, mohl si bizona z bezpeãné vzdálenosti vyfotit.

Z nashromáÏdûn˘ch artefaktÛ jednoho z na‰ich dal‰ích spoleãníkÛ, pana VaÀka, vá‰nivého sbûratele v‰eho „pÛvodního a zemûdûlského“, kter˘ po dvû desítky let shromaÏìoval v‰e, co se váÏe k ruãní zemûdûlské v˘robû, vzniklo „Vesnické muzeum Antonína VaÀka v HalÏi“. Do sbírky postupnû pfiibyly i objemnûj‰í exponáty strojÛ ovládan˘ch ãlovûkem ãi zvífiaty. Pan Vanûk se otevfiení muzea bohuÏel nedoÏil, ale jeho odkaz Ïije dál, i kdyÏ bylo teì muzeum nûjak˘ ãas uzavfiené.

Nezisková spoleãnost, která kolem muzea vznikla, funguje na dobrovolném vstupném pro náv‰tûvníky a pofiádání rÛzn˘ch akcí a slavností. V souãasné dobû jedná obec HalÏe s Krajsk˘m úfiadem o jeho opûtovném otevfiení. Pfiijeìte se podívat, stojí to za to!

Historicky jsme byli také velk˘mi producenty mléka. Dodávali jsme mléko do mlékárny ve Stfiíbfie. Situace na trhu s touto komoditou a tehdej‰í platební „ne-morálka“ nás pfiivedly aÏ k ukonãení ãinnosti. S pfiíchodem pana Gutberleta, kter˘ mûl v plánu vybudovat minimlékárnu, byl nakoupen ve spolupráci s panem Ing. Burdou ze spoleãnosti Bursia Praha normandsk˘ skot, kter˘ vykazuje vy‰‰í obsah tuku v mléce a kvalitního kappa kaseinu, ãímÏ podtrhuje vhodnost pro v˘robu mléãn˘ch v˘robkÛ vãetnû zrají-

Krávy nemají problém nakrmit i nevlastní telata, funguje i tzv. „mléčný bar“ (foto: archiv Agricoltori Tachov/AMPhotography)

cích s˘rÛ. JenÏe dûlat mléãn˘ skot v ekologii je velice sloÏité. Realizace v Nûmecku sice pfiinesla lep‰í cenu, ale zákonitû za cenu vy‰‰ích nákladÛ na dopravu. Ekologické mléko se nakonec vozilo také do Stfiíbra do mlékárny za cenu konvenãního a to nemûlo budoucnost. Krávy byly bohuÏel nakoupeny pfied vybudováním vlastní mlékárny a bez této technologie nemûla v˘roba smysl, proto bylo stádo velmi záhy prodáno do Polska. Pfiitom byla domluvena spolupráce s plzeÀskou nemocnicí, která by vykupovala mléko od tûch nejkvalitnûj‰ích „kaseinov˘ch“ krav a zpracovávala ho pro potfieby novorozeneckého oddûlení a to za více neÏ pfiízniv˘ch finanãních podmínek.

Mléãná stáj byla pfiedûlána pro

Jedna z četného množství původních hal (foto: Karel Melger)

potfieby masného stáda a k mléku se jiÏ doufám nikdy vracet nebudeme. Zejména díky souãasné ‰patné v˘kupní cenû.

Co bude s obilovinami?

V leto‰ním roce nás asi ãeká problém s odbytem ekologick˘ch obilovin v Nûmecku, protoÏe spousta nûmeck˘ch pûstitelÛ pfiechází z konvence k ekologii a budou mít pfied nákupem ze zahraniãí pfiednost. UÏ teì zpracovatelé vnímají, Ïe bude problém umístit vût‰í mnoÏství ekologick˘ch obilovin na nûmeck˘ nebo i jin˘ zahraniãní trh. Nûmci zaãali podporovat ekologické hospodafiení z národních dotací a tím se zv˘‰í poãet zainteresovan˘ch. Pro zajímavost zkou‰íme letos poprvé vypûstovat v ekologii fiepku. Vnímáme problém se ‰kÛdci a chorobami a nemoÏností pouÏít chemii, ale uvidíme. Na Tachovsku se fiepka v ekologii zkou‰í na tfiech místech a byla vÏdy seta jin˘m zpÛsobem, jsme v oãekávání, protoÏe v˘kupní cena biofiepky pfiesahuje cenou 1000 €/t.

Sobûstaãnost nadev‰e Co se t˘ãe sena a senáÏe, máme zatím dostatek, ale nemÛÏeme si dovolit prodávat, protoÏe tûÏko odhadnout, jak˘ bude rok 2019, i kdyÏ nûmeãtí chovatelé jsou díky subvencím ze strany státu ochotní zaplatit i 400 euro za balík. Je takov˘ problém s kr-

9

neÏ budou ãeská jatka smûrovaná na v˘kup ekologického dobytka.

Realizace u sousedÛ v Rakousku nebo Nûmecku není také jednoduchá, protoÏe jsme limitovaní jejich zatfiídûním (znev˘hodÀováni). Pokud bychom mûli vlastní jatka a vlastní síÈ, tak by ta situace byla moÏná jiná, ale k tomu potfiebujete nad‰ené a ‰ikovné lidi, kter˘ch je dnes na trhu práce velk˘ nedostatek.

Společné foto účastníků jednání Klubu chovatelů francouzských plemen (31. 1. 2019) (foto: Karel Melger)

mením, Ïe uÏ i ekologiãtí zemûdûlci mohou na v˘jimku nakupovat krmivo z konvenãního hospodafiení. Za v‰echno mÛÏe – dle mého názoru – nav˘‰ení VDJ/ha, tím si sice chovatelé sáhnou na vy‰‰í dotace, ale zároveÀ je takové mnoÏství zvífiat, které je najednou problém uÏivit. Mnoho lidí s blíÏícím se koncem zimy a jarem v nedohlednu volají o seno, senáÏ, slámu, cokoli. Ceny se tak nesmyslnû ‰plhají nahoru. Nejvût‰í strach máme z toho, Ïe pokud nûkomu odmítneme pomoc, pomstí se nám Ïháfistvím, coÏ se bohuÏel v dne‰ní dobû ãasto stává.

Zemûdûlci se budou muset poohlíÏet po komoditách, které lépe sná‰ejí sucho a orientovat se v pûstování tro‰ku jin˘m smûrem, neÏ byli v období dostateãné vláhy zvyklí. Je tfieba se pfiírodû a vrtochÛm poãasí pfiizpÛsobit, nic jiného nám nezbude. Proto také dûláme vojtû‰ky a jetelotrávy. Tfii seãe nám v loÀském roce staãily, ãtvrtou jsme nabídli sousedÛm, abychom nemuseli mulãovat. Vyplatilo se nám za smluvenou cenu nechat porost potfiebn˘m, neÏ platit náklady na „likvidaci“ z vlastních zdrojÛ (mzdy, nafta).

Zástav, v˘krm, finalizace...

Ve‰keré jaloviãky si zatím necháváme na obnovu a roz‰ífiení základního stáda. B˘ãci ve formû zástavu odcházejí do zahraniãí.

V odchovu máme v souãasné dobû 24 zvífiat. O vlastním v˘krmu/ finalizaci aktuálnû neuvaÏujeme, protoÏe jsme si to v minulosti vyzkou‰eli bez valného úspûchu.

10

Dûlali jsme i volky, ale v‰e je pod vlivem místního klimatu. Na zásadní otázku, zda bychom dokázali vyprodukovat tolik krmení, abychom v˘krm zvládli, si musíme za souãasné situace umût pravdivû odpovûdût, Ïe spí‰e ne.

Efekt v konvenãním zemûdûlství je velk˘ (staãí vyuÏít kukufiici), ale to u nás nepfiipadá v úvahu, máme k dispozici jen seno a senáÏ pfiípadnû jádro a s tím nemÛÏeme konvenãnímu hospodafiení konkurovat. Navíc ekologickou obilovinu mÛÏeme v Nûmecku realizovat za takov˘ch podmínek, kdy se nám její „prohnání“ pfies zvífiata ve v˘krmu nikdy nemÛÏe vyplatit. Druhou otázkou je obsluha a náklady na mzdy. Efekt prodeje masa nebude za souãasné situace rentabilní. V‰e jsme jiÏ vyzkou‰eli, ale od v‰eho jsme ustoupili. Pro nás je teì nejlep‰í cestou nechat si potfiebn˘ zástav na obnovu a ostatní zvífiata prodat a to minimálnû do té doby,

Zpût do správn˘ch kolejí Teì se v‰e vrací do tûch správn˘ch kolejí a doufejme, Ïe stále k lep‰ímu. Roky, které bylo tfieba pfieklenout, jsou za námi, je tfieba dívat se dopfiedu a pracovat. Pole jsou zase ãistá a v˘nosy slu‰né.

UvaÏujeme o vybudování kompostárny, protoÏe nevyuÏijeme v‰echen vyprodukovan˘ hnÛj a chceme zvednout VDJ, proto potfiebujeme postavit novou stáj. Vûfiíme, Ïe to zase pÛjde...“, uvádí plány do budoucna fieditel podniku Václav Posavád.

Do vyprávûní se prÛbûÏnû zapojil také hlavní zootechnik, Petr Bernard, kter˘ nás seznámil s detaily kolem provozu farmy a zejména samozfiejmû s chovem skotu.

Produkujeme mléãné matky „Stádo pfiipravujeme tak, abychom mûli hodnû mléãné matky a nebylo tfieba pfiíli‰ telata pfiikrmovat. V roce 2018 nám staãily pro na‰e mnoÏství telat jen dvû palety granulí na pfiechod z mléka na objem. Sami si pfiipravujeme

V době pobytu zvířat na zimovišti je kladen důraz na čistou a kvalitní hlubokou podestýlku (foto: Karel Melger)

krmnou smûs pfied otelením, která nastartuje mléãnost matek a ta jim pak vydrÏí aÏ do srpna i do záfií. TelatÛm se lehce pfiilep‰uje i maãkan˘m ovsem z na‰í ‰rotovny. V‰echno je ale zejména o zmínûn˘ch matkách, mléko je nad v‰echny granule a jádro. Je tfieba se intenzivnû vûnovat i selekci – v˘bûru matek, brakovat tak, aby stádo pfiedávalo jen Ïádoucí vlastnosti: v˘borné matefiské vlastnosti, vysokou mléãnost, vysokou chodivost, klidnou povahu a plodnost“, fiíká na úvod Petr Bernard a hned ho doplÀuje Václav Posavád.

Uãit se od nûmeck˘ch sousedÛ „U nás b˘vá bûÏnou praxí, a mohu se podívat kolem sebe na podniky hospodafiící v podobn˘ch podmínkách, Ïe necháme trávu narÛst a pak zvedneme rotaãní sekaãky, abychom nechytali kameny a hrboly po zvífiatech. Nûmeãtí sousedi se starají o louky a pastviny jinak, více. Vûnují se sbûru kamenÛ a rovnání terénu a tak mohou vyjet dfiíve a sekat více u zemû a seãí pak zákonitû stihnou více (3 i 4). Píce je v˘Ïivnûj‰í, mladá a lépe obrÛstá. V koneãném dÛsledku dûlají stejn˘ objem jako my, ne-li vy‰‰í. U nás stihneme v such˘ch letech jen jednu a pak koukáme, Ïe uÏ nic neobrÛstá. Pfiitom na mladém porostu se krávy pasou lépe, stafiinu nechtûjí, coÏ se negativnû projevuje na mléãnosti a tak i na telatech.

Základem kvalitní pastvy je odstraÀování nedopaskÛ a pfievláãení v˘kalÛ tak, aby se po pastevní sezónû rozprostfiely po celé pastvinû.

ZáleÏí nejen na kvalitû píce, ale také na tom, jak˘m zpÛsobem se sklízí. Kvalitní senáÏ se dá udûlat jedinû tak, Ïe na sebe kroky navazují v rychlém sledu. Není ãas otálet, ráno v pût se vyjede se sekaãkou a kolem desáté hodiny, jen co posekan˘ porost lehce zavadne, uÏ se jede s fiezaãkou, rozprostfie fiezanku a za dvû hodiny se vyrazí s velk˘m nahrabovaãem a vozí se do jámy. Zejména v parn˘ch dnech, jaká byla v loÀském roce, hrozí pfiesu‰ení a tím se pfiipravíme o kvalitní krmivo na zimní období.

Matky jsou hodné a je to velká deviza tohoto plemene (foto: Karel Melger)

Myslíme si, Ïe kvalitních porostÛ dosahujeme také tím, Ïe pÛdu v ekologii ménû utuÏujeme, Ïe není tolik pfiejezdÛ a tím se zamezí utuÏení, organické hnojení má také jistû vliv na kvalitu. Pfii porovnání se sousedy v okolí je patrné, Ïe na‰e pÛdy pojmou více vody, v konvenãním zemûdûlství daleko více vody z pozemkÛ odtéká a nevsákne se. Rád bych si u majitelÛ prosadil vertikutátor, kter˘ pouÏívá místní Holanìan.

Provzdu‰nûní luk a pastvin je z mého pohledu také velmi dÛleÏité. Porost je díky provzdu‰nûní pûknû zelen˘ a zdrav˘ i to je cesta, jak na louce udrÏet vláhu.

Standardnû pouÏíváme brány, ale zdaleka nedosahujeme toho, co zvládne vertikutátor. Obnova luk orbou u nás nepfiipadá v úvahu vzhledem k extrémnû kamenitému profilu. Na ornou pÛdu se chystáme koupit sbûraã kamene.

Louky v omezené mífie doséváme, ale chtûli jsme si na orné vypûstovat bojínek, nebo kostfiavu a zajistit si tak semínko pro vlastní pfiísevy, ale to je bohuÏel pfies ãeskou legislativu neprÛchodné. Dokoupili bychom jen semínka, která nejsme schopní sami vypûstovat. Máme tak velkou plochu, Ïe by nás osivo na dosev luk kaÏdoroãnû pfii‰lo na cca 3 mil. Kã, coÏ je samozfiejmû neúnosné. JenÏe ãeská legislativa neumoÏÀuje pûstovat osivo trav pro vlastní potfiebu, jako je tomu napfi. u farmáfiského osiva obilovin a lu‰tûnin.

Co se t˘ãe spolupráce s CHKO tak ta je na velmi dobré úrovni. Na Ïádost po tom, co louku ãi pastvinu prohlédnou, nám dovolí pfiísev provést. Stejnou zku‰enost máme s ochranou chfiástala, protoÏe máme 150 ha „pod chfiástalem“, kterému jsme ve spolupráci s CHKO vyãlenily bloky o rozloze 50 ha a zbytek mÛÏeme pást“, zmiÀuje Václav Posavád, po nûmÏ se slova ujímá opût Petr Bernard.

Aubrac a sezóna telení „V âeské republice je v souãasné dobû v kontrole uÏitkovosti vedeno 240 krav chovan˘ch 12ti chovateli, z toho 135 je v majetku Agricoltori. Jen v prÛbûhu února nás ãeká cca 360 porodÛ (aubrac i charolais). Jsem pfiíznivcem pfiipou‰tûní od zaãátku dubna, protoÏe se nám potvrzuje, Ïe b˘ci jsou nejaktivnûj‰í v dubnu a v kvûtnu, pak uÏ aktivita opadá.

U hranic máme rozsáhlé kamenité a pomûrnû suché pastviny, tam je velmi nároãné zajet s technikou a takové podmínky jsou pro aubraca ideální. Mám na nûm rád klidn˘ temperament a matefiské vlastnosti. Ani s pfiístupem k matkám s telaty nemáme problém.

Holky se chodí i pomazlit.

V jedné porodnû je v souãasné dobû 170 matek pfied porodem (konec ledna). Dobytek je klidn˘, zvykl˘ na lidi, nedivoãí, nepanikafií, matky jsou hodné a je to velká deviza tohoto plemene, Ïe jsou ovladatelné a manipulovatelné. Osobnû neuznávám Ïádné

11

Stádo naučené na šrot na vozíku za autem ujde i více jak 12 km (foto: archiv Agricoltori Tachov/ AMPhotography)

pomÛcky typu hole ãi biãe. V‰e je o intonaci hlasu a uãíme je na ‰rot. Celé léto dostávají po tro‰kách ‰rot tak, aby se nauãili na jádro a byli jsme schopní je po vlastní ose pfiesunout s pfiestávkami z pastvin do zimovi‰tû, coÏ je cca nûjak˘ch 12,5 km od nejvzdálenûj‰ího bodu. Dobytek se pfiihánûl tûsnû pfied ·tûdr˘m dnem, nûkdy kolem 21. prosince. Dokud bylo na ãem pást, bylo stádo venku. Postupnû je pfieÏeneme po v‰ech pastvinách a ony v pozdnû podzimním období vezmou v‰e, co najdou. UÏ kdyÏ se dûlají sena, tak se u jednotliv˘ch pastvin nechávají balíky tak, aby byly k dispozici pro potfieby pfiíkrmu právû v tomto ãase.

Bfiezost si potvrzujeme sonografick˘m vy‰etfiením tak, aby se stádo roztfiídilo do skupin dle pfiedpokládaného otelení a injekãnû se podávají pfiípravky slouÏící k aktivní imunizaci bfiezích krav a jalovic k zaji‰tûní pasivní imunity u telat a vedoucí k redukci mortality u telat. Díky sonografickému vy‰etfiení známe také pfiibliÏn˘ termín porodu a máme moÏnost matky rozdûlit do men‰ích skupin. Tím omezíme stres vysokobfiezích krav a jalovic a dokáÏeme kontrolovat hladk˘ prÛbûh porodu a zajistit potfiebnou péãi v období post partum. Plo‰nû také aplikujeme ‰irokospektrální antiparazitika. Dobytek se odãervuje v zimovi‰ti, kdyÏ ho pfiiÏeneme a podruhé kdyÏ ho vyháníme na pastviny. Stfiídáme úãinnou látku.

Stádo se v dobû pfiebírání po pÛvodním managementu pot˘kalo

12

s nûkolika zdravotními problémy, které bylo nutno vyfie‰it, coÏ se podafiilo a dnes je stádo zdravotnû v pofiádku. Trápí mû jen neutû‰en˘ stav paznehtÛ, to vidím tak na ãtyfii roky kvalitní paznehtáfiské práce, neÏ se nám to podafií napravit. ¤adu let se tu k problému pfiistupovalo tak, Ïe si pfiíroda sama poradí, ale bohuÏel evidentnû neporadila.

Je v‰eobecnû známo, Ïe je aubrac nenároãné plemeno a to i z hlediska podest˘lání. V dobû pobytu zvífiat na zimovi‰ti a pfiedev‰ím u matek pfied otelením, v‰ak osobnû kladu dÛraz na ãistou, kvalitní hlubokou podest˘lku, která je nedílnou souãástí stájového prostfiedí a welfare zvífiat.

Zdej‰í klimatické podmínky jsou chladnûj‰í, hluboká podest˘lka poskytuje zvífiatÛm teplo a úkryt, ale i moÏnost ãi‰tûní. V nûkter˘ch stájích mají zvífiata k dispozici nezámrzné bazénové napájeãky, které upfiednostÀují pfied míãov˘mi. Ráda pijí z volné hladiny. âistí se pravidelnû a jednodu‰e a není s nimi Ïádn˘ problém.

Máme v˘jimku z ekologického zemûdûlství a kaÏdé tele dostává po narození injekãnû 5 ml selenu a 5 ml multivitaminu. U jalovic, pokud se nám nûco nezdá, dostávají telata perorálnû Clostran, u krav to není potfieba, tam jiÏ s produkcí mleziva není problém a dostatek imunoglobulinÛ je tak v mlezivu plnû zaji‰tûn. Co se t˘ãe o‰etfiení pupeãníkÛ, vrátili jsme se k dezinfekci klasickou genciánovou modfií (violetí), protoÏe je velmi dobfie viditelná a je tak na první pohled jasné, zda do‰lo k o‰etfiení. U ajatinu ta jistota na první pohled patrná nebyla. Start je u telat velmi dÛleÏit˘ a s tím dobfie zahojen˘ pupík úzce souvisí. U nemocn˘ch telat je ztráta pfiírÛstkÛ velmi rychle zjevná.

Telata mají ve stáji k dispozici tzv. ‰kolkov˘ odchov, v sekci se ohraniãí prostor s prÛlezem pouze pro telata, kter˘ se extra nast˘lá tak, aby si mohla telata v hluboké slámû vytvofiit i v pfiípadû tuh˘ch mrazÛ a nepfiíznivého poãasí své vlastní mikroklima.

Osobnû mám rád mrazivé teploty, protoÏe to je nejlep‰í dezinfekce jak pro dobytek, tak pro stájové

Stádo se přemisťuje do zimoviště po vlastní ose (foto: archiv Agricoltori Tachov/AMPhotography)

prostfiedí. Ve chvíli, kdy je poãasí nad nulou, stáj se zaãne rosit a pupíky se daleko hÛfie hojí.

Striktnû neoddûlujeme prvotelky od krav, vybrakovali jsme zvífiata, která mûla problém s temperamentem a díky tomu mohou b˘t mlad‰í krávy se star‰ími a naopak nám to pfiiná‰í uÏitek.

Na stfiedisku funguje 5 lidí, ktefií obstarají 450 ks zvífiat. Na areál navazují pastviny, takÏe se vyhání a pfiehání po vlastní ose. Îeneme na nejvzdálenûj‰í bod a pak se zvífiata postupnû vracejí zpátky.

Pastviny se snaÏíme srovnat, ale stále se na tom pracuje. Hned u stáje mám pastvinu, která se v chovu koní naz˘vá „Paddock Paradise“ a kterou vyuÏíváme pro pastevní odchov plemenn˘ch jalovic. V˘znam spoãívá v rozdílném umístûní napajedla a krmi‰tû. Krmi‰tû je umístûno na kopci, voda pod kopcem. V˘‰kov˘ rozdíl ãiní 15 m. Tímto zpÛsobem je zaji‰tûn zdrav˘ pohyb zvífiat.

Plemenní b˘ci pûknû pohromadû Plemenné b˘ky máme mimo pfiipou‰tûcí sezónu – jako takovou raritu – v‰echny pohromadû na jedné pastvinû pod jedním pfiístfie‰kem a nemají mezi sebou nejmen‰í problém. KdyÏ se b˘ci stáhnou z pastvin, jdou v‰ichni do jedné skupiny (v na‰em pfiípadû se jedná o témûfi 40 ks) a jsou spoleãnû na 11 ha pastvinû s pfiístfie‰kem. B˘ci si bûhem velmi krátké doby mezi sebou vytvofií hierarchii, rozdûlí se do skupin a díky velké pastevní plo‰e si skupiny vzájemnû nijak nepfiekáÏí a fungují

bez problémÛ bûhem celého zimního období. Mezi b˘ky na pastvinû není problém zajet s jakoukoli technikou, ani se volnû pohybovat. Zvífiata jsou klidná, zvyklá na manipulaci, na ãlovûka neútoãí, v jeho pfiítomnosti neznervózní ani neutíkají. V klidu se vûnují své oblíbené aktivitû v podobû odpoãinku nebo plnûní bachoru.

Pfiipafiovací plán UU Nejvût‰í penzum práce pfied pfiipou‰tûcí sezónou je vybrat vhodné krávy pod vhodné b˘ky a pfiipravit harémy tak, aby fungovaly. Bûhem mého roku pÛsobení ve firmû jsem si dal velkou práci s roztfiídûním zvífiat do stád tak, aby to mûlo svÛj v˘znam a logiku a podle toho do nich rozmístil b˘ky (jednotlivû nebo do harémÛ). Nyní po pastevní sezonû jiÏ vím, Ïe bfiezosti dosáhly 98 %, zatímco v dobû minulého managementu Ïivoãi‰né v˘roby dosahovaly pfiibliÏnû 70 %.

Nejprve zaãínám se selekcí nejlep‰ích plemenic podle RPH a vyberu cca 2x 25 ks, ke kter˘m pou‰tím nejlep‰í b˘ky z na‰eho stáda.

V sezónû 2018 to byl Usse MOF (ZAU 009) – velk˘ rámcov˘ b˘k s nadprÛmûrn˘mi plemenn˘mi hodnotami pro rÛst v pfiímém efektu a Bohém MOF (ZAU 052), kter˘ je s 86 body za lineární hodnocení zevnûj‰ku jedním z nejlépe hodnocen˘ch UU b˘kÛ v âR. Dal‰í plemenice tfiídím tak, jak potfiebuji, s dÛrazem na konãetiny, rámec a osvalení. Ostatní stáda jsou po cca 50 ks krav a k nim pfiifiadím 2–3 b˘ky dle potfieby. Pokud to vychází, je ve stádû ke dvûma star‰ím jeden mlad˘ b˘ãek. Letos se chystáme 10 nejlep‰ích aubrack˘ch krav inseminovat francouzsk˘m b˘kem Imperial GD (ZAU 109), kter˘ pochází z elitní rodiny matek vyznaãujících se kvalitní stavbou tûla a dlouhovûkostí.

Hlavní období telení probíhá od února do bfiezna Na 1200 ks zvífiat máme cca 2900 ha TTP (luk a pastvin). Jednotlivá stáda aubraca se na pozemcích toãí a spojí se dohromady aÏ na vy‰etfiení bfiezosti a oddûlení b˘ka. Hierarchie probíhá relativnû v klidu. Z celého stáda zjistím pfii-

Plemenný býk Bohém MOF (ZAU 052) (foto: Karel Melger)

bliÏnû 30 ks zvífiat jalov˘ch a k nim je‰tû vyberu 2–3 b˘ky, které nechám aÏ do konce pastevního období v tomto stádû. Tûchto 30 ks se tak poté jako jediné telí mimo hlavní období telení. Telíme od února do posledního kvûtna, nûkolik porodÛ se protáhne aÏ do zaãátku ãervna. Takto pozdû otelené matky uÏ ale nepfiipou‰tím, protoÏe ãekání na involuci dûlohy, zãi‰tûní a 1. a 2. fiíji u takové krávy vyjde na konec pastevního období. Tyto krávy tvofií poté první harém v následující sezónû.

Abychom dosáhli na status IBR prostého chovu, bylo tfieba vyfiadit v‰echna vakcinovaná zvífiata, takÏe nyní potfiebujeme v‰echny jaloviãky na obnovu a doplnûní stáda. ProtoÏe jsem musel nechat porazit kolem 200 zvífiat, mûl jsem velk˘ prostor pro práci s b˘ky v pfiirozené plemenitbû a mohl je tak pfiifiadit do stád i po tfiech kusech.

JelikoÏ nemáme zamûstnancÛ nazbyt, je doba telení smûfiována tak, aby ve chvíli, kdy je potfieba vyjet ven s mechanizací na první seãe a skliznû uÏ nebyla obsluha ve stájích potfieba a zvífiata byla na pastvinách. Venku si dobytek musí poradit sám. Ideálem pro mû je, aby se na pastvu vyhánûla cca 90-ti kilová telata. Jarní tráva je energeticky nejbohat‰í a v˘Ïivovû nejkvalitnûj‰í a je ‰koda ji nevyuÏít. Z ekonomického hlediska – tfii roky ãekáte na tele od jalovice, rok od krávy, jehoÏ potfieby jsou kryty ekonomick˘mi náklady na v˘Ïivu a zaopatfiení matky. Je dobré tedy teleti vûnovat patfiiãnou péãi v podmínkách krytého zimovi‰tû, kde je nejen prostor pro manipulaci, ale i sledování prÛbûhu porodu, zdravotního stavu matky a telete, kde máte moÏnost omezit stres a zv˘‰it bezpeãnost jak pro zvífiata, tak i o‰etfiovatele.

Nechat telení pfiírodû je tedy dle

Plemenný býk Uriel MOF (ZAU 016) ve stádě (vlevo) (foto: Karel Melger)

13

mého názoru zbyteãn˘ hazard se zdravím zvífiat a potaÏmo tedy i ekonomikou odchovu.

Charolais z Liponovy Bílé (charolaiské) jalovice v uÏitkovém chovu pfiipou‰tíme v‰echny aubrackem (ve Francii se takov˘m kfiíÏencÛm fiíká chabrac), ale druhé tele uÏ je opût po b˘ku charolais, protoÏe kupci mají enormní zájem o bílá telata. Co do konverze krmiva vycházejí ale kfiíÏenci s aubrackem lépe. Charolais krav a jalovic s POP máme kolem 70 ks a plánujeme roz‰ífiení na cca 250 ks plemenného materiálu. Drtivá vût‰ina zvífiat pochází z chovatelÛm plemene charolais známé spoleãnosti Liponova. Ty nejlep‰í krávy pfiipou‰tíme provûfien˘mi francouzsk˘mi inseminaãními b˘ky. S plemenafiinou uÏ si dnes v podstatû hrajeme. Ve stádû nalezneme b˘ky s vynikajícími plemenn˘mi hodnotami. Napfiíklad v˘bornou zmasilost pfiedává sv˘m potomkÛm provûfien˘ b˘k First (ZIT 521), kter˘ je nadprÛmûrn˘ v rÛstu v pfiímém i maternálním efektu a má v KUMP zváÏeno 203 telat na 34 chovech.

Oblíben˘ je také Iceberg PP (ZIT 787), homozygotnû bezroh˘ b˘k, po nûmÏ je 100 % potomstva bezrohého. Vynikající charaktery zase nese Caramel (ZIT 791), kter˘ je nadprÛmûrn˘ v maternálním efektu pro prÛbûh porodu. Na doskok (kdyÏ nevyjde ani jedna z max. dvou inseminací) se pouÏívá b˘k v pfiirozené plemenitbû Coliba Liponova (ZPT 759), kter˘ má nadprÛmûrné plemenné hodnoty rÛstu v pfiímém i maternálním efektu.

14

Díky poptávce trhu po bezroh˘ch zvífiatech se ãásteãnû vûnujeme i produkci bezroh˘ch jedincÛ, není to v‰ak v souãasné dobû na‰e hlavní cesta. Osobnû upfiednostÀuji zmasilá rámcová zvífiata, av‰ak tyto parametry u jedincÛ s genetickou bezrohostí, dle mého názoru stále je‰tû nedosahují kvalit, které od zvífiete oãekávám.

Více k plemenn˘m b˘kÛm naleznete v databázi b˘kÛ: http://www.db.cschms.cz/ Vlastní odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ aubrac Plemenné b˘ky dûláme prvním rokem a v odchovu u chovatele.

V testu máme momentálnû ãtyfii.

PfiírÛstky jsou v na‰em pfiípadû limitovány krmením, z dÛvodÛ hospodafiení v reÏimu ekologického zemûdûlství. Sám jsem zvûdav na v˘sledky a jak nám to pÛjde. Co se t˘ãe v˘bûru zvífiat, nebo podpory, v tom nám Svaz, respektive nበinspektor, pan Karel Melger, velmi pomáhá a jsme s jeho prací velice spokojení.

Czech aubrac cattle na FB Na FB jsem zaloÏil stránku „Czech Aubrac Cattle“, kde si vymûÀuji zku‰enosti s chovateli z Francie i jin˘ch zemí, koho moje povídání zaujalo, nebo se o chov aubraca zajímá, mÛÏe se k nám pfiipojit, nebo tyto stránky sledovat“, uzavírá zajímavé vyprávûní Petr Bernard.

A pozváním na facebookové stránky mladého zootechnika, Petra Bernarda, kter˘ se k chovu masného skotu dostal pfies dojen˘

V přirozené plemenitbě u charolais působí býk Coliba Liponova (ZPT 759) (foto: Karel Melger)

skot, kde nasbíral cenné zku‰enosti, které do jisté míry uplatÀuje také na chovu Agricoltori, se pomalu louãíme. Na jeho práci, pfiístupu ke zvífiatÛm a celém systému jsou jeho zku‰enosti znát. O tom co dûlá, hodnû pfiem˘‰lí a umí si sehnat a provûfiit potfiebné informace a chov se díky jeho píli a plné podpofie vedení – vãetnû fieditele, pana Václava Posaváda, kter˘ se evidentnû snaÏí napravit kfiivdy minulosti – dostal ze slepé uliãky a vykraãuje si smûrem k úspûchu.

Snem pana Bernarda je vytvofiit kvalitní stádo, které bude konkurenceschopné na svûtové úrovni, kompaktní co do lineárních hodnot a pak uÏ si bude jen hrát s barevn˘mi rázy, kter˘ch je u aubracka nûkolik a o které se také zajímá.

Oba dva pánové evidentnû táhnou za jeden provaz s cílem vybudovat prosperující podnik. Já jim dûkuji za ãas, kter˘ nám vûnovali a pfieji, aÈ jim to dobfie chodí!

Text: Pavla Vydrová, âSCHMS

Stádo aubracků na pastvině (foto: Karel Melger)

Simagena 2019 podruhé a je‰tû úspû‰nûji Kamil Malát, âSCHMS KdyÏ jsme pfiedloni psali o úspûchu ãesk˘ch chovatelÛ limousina na premiérové v˘stavû Simagena, pouÏili jsme v úvodu ãlánku slavn˘ CésarÛv v˘rok Veni, vidi, vici – pfii‰el, vidûl, zvítûzil. Kdo by si tehdy pomyslel, Ïe o dva roky pozdûji na témÏe místû dosáhnou na‰i chovatelé je‰tû na vy‰‰í metu. A pfiesto se tak stalo. VÏdyÈ kdo by si byl tehdy pomyslel, Ïe z této prestiÏní v˘stavy budou ãe‰tí chovatelé odváÏet v roce 2019 ten nejcennûj‰í kov? Zní to jako z pohádky, ale je to tak. Takov˘ úspûch by pfiedpovídal asi jen málokdo. Pojìme si to ale shrnout hezky popofiadû.

My‰lenku úãastnit se pafiíÏské v˘stavy Simagena nosili na‰i chovatelé v hlavách jiÏ dlouho. Ale teprve v roce 2016 po ãeskobudûjovické v˘stavû Jihoãeská limousine show se zaãal tento nápad jevit vcelku reálnû. Tehdy totiÏ pfiední francouzsk˘ odborník Jean-Luc Kress ze spoleãnosti KBS-Genetic osobnû nav‰tívil vybrané ãeské chovy a na nich pfiedvybral nûkolik zvífiat, která byla kvalitativnû (a i pÛvodovû) na takové v˘‰i, aby se mohla této francouzské v˘stavy zúãastnit. Ta se na v˘stavû prezentovala ve velmi dobrém svûtle a to byl hlavní zárodek následného úspûchu a hlavnû moÏnosti navázat na nûj i v roce 2019.

Chovatelé limousina v roce 2017 pro‰lapali cestu, pfiesto v‰ak byla leto‰ní akce v mnohém odli‰ná a pfielomová. Tou hlavní novinkou bylo to, Ïe se leto‰ního roãníku zúãastnili nejenom limousini, ale také chovatelé charolais a to dokonce v pomûru 3:1 ve prospûch „‰arolákÛ“.

A tak zatímco pfiedloni jsme komunikovali pouze s jedním francouzsk˘m partnerem, firmou KBSGenetic zab˘vající se limousinsk˘m programem, pfii pfiípravû leto‰ní akce jsme koordinaci fie‰ili taktéÏ se Simonem Perrotem ze spoleãnosti Simon Genetic, která se specializuje na plemeno charolais. Právû Simonovi patfií velk˘ dík, Ïe se zasadil o to, aby se i ãe‰tí „‰aroláci“ mohli v PafiíÏi ukázat. Byl to právû on, kter˘ po loÀské speciální v˘-

Hrdí chovatelé z Agrochyt s.r.o., Mohelno s Démonem a Darinkou (foto: Michal Janda)

stavû charolais v Lysé nad Labem, kterou soudcoval, dal ãesk˘m chovatelÛm nabídku na úãast. Slovo dalo slovo a zaãalo se s pfiípravami.

Simon je‰tû v prosinci osobnû oba oslovené chovy nav‰tívil, aby na místû doladil v‰echny detaily vãetnû tûch ohlednû správné pfiípravy

na v˘stavu a rovnûÏ nafocení zvífiat do katalogu ãi natoãení videí.

Od pfiíprav aÏ po úãast Organizace leto‰ní akce byla v porovnání s rokem 2017, kdy pro nás bylo v‰echno zcela nové, pfieci jen o nûco jednodu‰‰í. Jedno v‰ak

âeskou republiku na v˘stavû reprezentovali tito chovatelé

• Agrochyt s.r.o., Mohelno (charolais) • Mûcholupská zemûdûlská a.s. (charolais) • Franti‰ek Farka, Todnû (limousine) ... s touto ãtvefiicí zvífiat • DÉMON Agrochyt PP – ICH 727, narozen: 9. 9. 2017 dosaÏené hmotnosti: 50–246–363–549 kg (naroz.–120–210–365 d.)

Otec: Japon SC P (ZIT 829) chovatel a majitel: Agrochyt s.r.o., Mohelno Pozn. Homozygotnû bezroh˘ Démon se stal absolutním ‰ampionem Charolais show v Lysé nad Labem 2018 • DARINKA Agrochyt – CZ 705245961, narozena: 24. 6. 2017 otec: Chic (ZIT 827) chovatel a majitel: Agrochyt s.r.o., Mohelno Pozn. Darinka se stala národní vítûzkou kategorie mlad‰ích jalovic na Charolais show Lysé nad Labem 2018 • CICERO z Todnû P – ZLM 954, narozen: 14. 3. 2016 dosaÏené hmotnosti: 41–227–366–623 kg (naroz.–120–210–365 d.) otec: Bavardage (ZLM 057) chovatel a majitel: Farka Martin, Todnû Pozn. Cicero se stal národním vítûzem mlad˘ch plemenn˘ch b˘kÛ na Jihoãeská limousine show v âesk˘ch Budûjovicích 2018 a uÏ rok pfied tím získal 2. místo v kategorii „mladí plemenní b˘ci“ na Národní v˘stavû v Brnû • MOMO – ICH 399, narozen: 19. 12. 2015 otec: Ibra Mic chovatel: Gaec Micaud la Neverdiere, Ygrande (Francie) majitel: Mûcholupská zemûdûlská a.s.

15

âech, nebylo jednoduché. Ani snahy zkombinovat dopravu s jin˘mi transporty a co nejlépe tak dopravní prostfiedek vytíÏit, nebyly z poãátku pfiíli‰ úspû‰né. Ale i to nakonec klaplo, zvífiata bez problémÛ do PafiíÏe dojela a mohli jsme se soustfiedit uÏ jen na vlastní v˘stavu.

Simon Perrot a dražba Démona (foto: Michal Janda)

mûla ta leto‰ní spoleãné s tou pfiedloÀskou. Ne v‰ichni vûfiili, Ïe âe‰i mohou zopakovat famózní úspûch, kterého dosáhli chovatelé limousina, kdyÏ ze ãtyfi vystaven˘ch zvífiat tehdy pfiivezli do âeské republiky dva bronzy. Nutno v‰ak pfiiznat, Ïe hlasy ‰karohlídÛ, ktefií nevûfiili, Ïe se dá úspûch zopakovat, byly ve v˘razné men‰inû.

Ani letos nebyli vystavující chovatelé u‰etfieni nutnosti navakcinovat zvífiata proti katarální horeãce ovcí (bluetongue). Zatímco zemû galského kohouta je této nemoci stále doslova plná a vakcinace tam jede naplno, u nás se toto onemocnûní jiÏ del‰í dobu na‰tûstí neobjevilo a oãkování je naopak legislativou zakázáno. Bylo proto nutné oslovit Státní veterinární správu a poÏádat ji o povolení mimofiádné vakcinace. To se poda-

16

fiilo, Francouzi nám dodali potfiebnou vakcínu a problém byl vyfie‰en.

SoubûÏnû s jednáními t˘kajících se veterinárních poÏadavkÛ se zaãala pfiipravovat logistika dopravy, mediální podpora a také hledání zdrojÛ na financování celé v˘pravy.

Díky spoleãnému úsilí zainteresovan˘ch chovatelÛ a na‰eho svazu pfii získávání sponzorÛ partnerÛ dostával plán postupnû stále jasnûj‰í obrysy. Drobné nervy pak pfii‰ly znovu tû‰nû pfied nakládkou, kdyÏ jsme fie‰ili vystavení veterinárních osvûdãení a v‰echny detaily kolem dopravy. Kdo nûkdy nûco podobného organizoval, dobfie ví, Ïe skloubit v‰echny vûci ideálnû dohromady není nic jednoduchého. Dilema, zda radûji platit t˘den stání prázdného kamionu, ubytování a stravování fiidiãÛ v PafiíÏi, ãi poslat prázdn˘ náklaìák zpátky do

Zájezd na podporu ãesk˘ch chovatelÛ Od poãátku jsme si fiíkali, Ïe akce takového formátu by si zasluhovala patfiiãnou podporu od dal‰ích ãesk˘ch chovatelÛ. VÏdyÈ pokud by tam na‰i opût uspûli, dozvûdûli by se to v‰ichni jen zprostfiedkovanû.

A to jsme nechtûli. Stejnû jako v roce 2017 jsme proto ve spolupráci s ãesk˘m zastoupením francouzsk˘ch veletrhÛ a cestovními kanceláfiemi opût pfiipravili nabídku zájezdu. Kromû autobusového zájezdu novû i leteckou variantu.

BohuÏel leto‰ní rok nebyl o koordinovanou cestu valn˘ zájem. Nûkolik skupin se v‰ak do Francie vypravilo po vlastní ose a pfiipravili tak na‰im chovatelÛm na v˘stavi‰ti vynikající, hlasitou a skoro aÏ domácí kulisu. KaÏd˘ si asi umí pfiedstavit, Ïe pfii úspûchu pak byla hluãnost více neÏ dvojnásobná. Za to patfií v‰em ãesk˘m úãastníkÛm velk˘ dík! ·aroláci a limousin v ringu ·ampionát plemene charolais, organizovan˘ francouzskou spoleãností Simon Genetic, zaãal

Česká charolaiská skupina - Darinka, Momo a vpředu Démon (foto: Pavel Káčer)

Démon Agrochyt PP (ICH 727) (foto: Pavel Káčer)

v pondûlí 25. února chvíli po deváté hodinû. V˘stavy se zúãastnila zhruba osmdesátka zvífiat rozdûlen˘ch do nûkolika kategorií dle vûku a pohlaví. SoutûÏ soudcoval znám˘ francouzsk˘ chovatel Jean-Michel Bonnet, z jehoÏ farmy pochází známí inseminaãní b˘ci Novotel (ZCH 701) ãi Ulysse (ZTI 246).

Jako první z ãesk˘ch zástupcÛ se v soutûÏním ringu se soutûÏním ãíslem 321 pfiedstavila jalovice Darinka Agrochyt. Podle katalogu mûla mít ve své kategorii 15 soupefiek, nakonec se jich do v˘stavního ringu dostavilo jedenáct. Jak se dalo ãekat, nemûla to tato dcera francouzského Chica mezi ostatními jalovicemi vÛbec jednoduché.

Pfiesto se umístila na celkové páté pozici, pfiiãemÏ i ona si odváÏí „placku“, neboÈ Francouzi vyhla‰ovali v této kategorii dva první a dvû druhá místa, takÏe Darinka v podstatû brala tfietí místo. Jalovici pfiedvádûla ZdeÀka Smejkalová, pfiítelkynû Vládi Chytky.

Zanedlouho po Darince se v ringu pod ãíslem 371 objevil spolu s dal‰ími konkurenty jeden a pÛl roãní b˘k Démon Agrochyt PP. Tento homozygotnû bezroh˘ syn dal‰ího francouzského inseminaãního b˘ka Japona byl asi nejvût‰ím Ïelízkem v ohni a to se po vyhlá‰ení v˘sledkÛ i plnû potvrdilo. Perfektnû pfiipraven˘ a Vláìou Chytkou bezchybnû veden˘ b˘k ovládl svou v˘stavní kategorii a byl po právu vyhlá‰en vítûzem nejenom své kategorie, ale následnû také ‰ampionem speciální soutûÏe bezroh˘ch charolaisk˘ch b˘kÛ a rovnûÏ i ‰ampionem mlad˘ch b˘kÛ. A chybûlo jen málo, aby dosáhl na titul úplnû nejvy‰‰í – tedy absolutního ‰ampiona celé

v˘stavy. To by ale asi Francouzi uÏ „neskousli“ a moÏná i proto zÛstal tûsnû pod nejvy‰‰ím vrcholem v˘stavy. Pfiedãil ho pouze b˘k z kategorie star‰ích b˘kÛ (3+) Icefield narozen˘ v roce 2013 (katalogové ãíslo 387). Pfiesto se jedná o naprosto fantastick˘ v˘sledek, kter˘ asi neãekal ani nejvût‰í optimista. Cel˘ v˘stavní úspûch pak byl korunován úspû‰nou draÏbou Démona, kter˘ byl jako jedin˘ ãesk˘ zástupce zafiazen do prestiÏní aukce, která se pfii pfiíleÏitosti této v˘stavy tradiãnû koná. Více neÏ finanãní v˘dûlek ale chovatele jistû hfieje to, Ïe se mu podafiilo prodat b˘ka v kolébce plemene, odkud zamífií na irskou inseminaãní stanici firmy NCBC (National Cattle Breeding Centre).

Jako poslední se v pondûlí pfiedstavil divákÛm b˘k Momo (ãíslo katalogu 382), kter˘ je v majetku spoleãnosti Mûcholupská zemûdûlská a.s. Ani tento tfiílet˘ plemeník si nevedl vÛbec ‰patnû a v opravdu velmi ostré konkurenci star‰ích b˘kÛ obsadil páté místo, aby se po chvíli pfiedstavil znovu v soutûÏi nejlépe osvalen˘ch zvífiat.

Po úterním odpoãinkovém dni, kdy na pafiíÏském v˘stavi‰ti Nord Villepinte probíhal program dojen˘ch plemen, se ve stfiedu 27. února pfiedstavil divákÛm jedin˘ zástupce plemene limousine – tfiílet˘ b˘k Cicero z Todnû P. UÏ pfii obhlídce konkurence v ustájení bylo jasné, Ïe to nebude mít tento vícenásobn˘ úãastník ãesk˘ch v˘stav vÛbec jednoduché. A to se také potvrdilo. Perfektnû pfiipraven˘ a Katrin Podzemnou, která do PafiíÏe pfiijela ãesk˘m chovatelÛ vypomoci s pfiípravou a vodûním, bezchybnû pfiedveden˘ Cicero se bohuÏel mezi tfii nejlep‰í ocenûné b˘ky nenominoval. Skonãil na 4. místû ze sedmi pfiedveden˘ch b˘kÛ. Takové umístûní není vefiejnû vyhla‰ované, av‰ak francouzsk˘ sudí Stephane Lescure informaci sdûlil pfiímo vystavovatelce Cicera. I tak se jedná o vynikající prezentaci ãeského limousina v kolébce plemene.

Na závûr limousinského dne byla uspofiádaná tradiãní aukce, kde byl Franti‰kem Farkou vydraÏen sedmnáctimûsíãní b˘k Nepal Pp po otci Leader RJ Pp, kter˘ je doposud hodnocen jako jeden z nejlep‰ích bezroh˘ch b˘kÛ, ktefií pro‰li testaãní stanicí v Lanaud.

Famózní úspûch Na to, co se událo v PafiíÏi poslední únorov˘ t˘den, budou chovatelé masného skotu vzpomínat je‰tû hodnû dlouho. LaÈka nastavená limousinsk˘mi chovateli z roku 2017 byla skuteãnû hodnû vysoko, ale i tak se jí podafiilo pokofiit.

Takov˘ úspûch, jakého dosáhl chov spoleãnost Agrochyt Mohelno, asi ãekal na zaãátku jen málokdo. Do-

Momo (ICH 399) (foto: Pavel Káčer)

17

Cicero z Todně P obsadil 4. místo ve své kategorii (foto: Michal Janda)

Lupain P (Idalgo PP x Ultime-Ri) se stal absolutním šampionem Simageny (foto: Pavel Káčer)

sáhnout mezi stovkou zúãastnûn˘ch zvífiat takov˘ch v˘sledkÛ, to je vynikající úspûch, kter˘ se na dlouhou dobu vryje do pamûti nejenom chovatelÛ plemene charolais, ale udûlá dobrou reklamu celému ãeskému chovatelství. Vítûzství se cení o to víc, Ïe ãeská zvífiata mûla za sebou ze v‰ech zúãastûn˘ch zdaleka nejdel‰í cestu, která na pohodû nikdy moc nepfiidá.

Tato událost se zapí‰e do dûjin ãeského chovatelství masného skotu zlat˘m písmem hned vedle té premiérové úãasti z roku 2017. Zní to skoro jako pohádka, zvlá‰tû uvûdomíme-li si, Ïe v domovinû plemene charolais, tedy Francii, je v plemenné knize zapsáno zhruba 1,6 miliónu krav, zatímco u nás je to jen necel˘ch deset tisíc registrovan˘ch plemenic. I pfies tento obrovsk˘ nepomûr se podafiilo ãesk˘m chovatelÛm uspût. Jedná se tak o dal‰í potvrzení toho, Ïe ãe‰tí chovatelé patfií skuteãnû k evropské ‰piãce chovu masného skotu, coÏ dokládají nejenom tyto v˘stavní úspûchy, ale napfiíklad i mezinárodní gene-

18

tická testace Interbeef, podle které je ãesk˘ „‰arolák“ v prÛmûru nejkvalitnûj‰í ze v‰ech zemí, které jsou do tohoto mezinárodního srovnávání zahrnuta, tedy vãetnû Francie.

Ve ãtvrtek odpoledne byla zvífiata, jiÏ bez prodaného Démona, naloÏena a po men‰ím zdrÏení pfii vystavování Traces se v podveãer vydala na cestu zpût do âeské republiky. V pátek krátce po poledni úspû‰nû dorazila zpût domÛ do jim dobfie známého prostfiedí a cel˘ pfiíbûh s krásn˘m koncem se uzavfiel.

Podûkování na závûr Hlavní zásluhy na úspûchu mají samozfiejmû zúãastnûní chova-

telé, jejich rodiny ãi zamûstnanci a vypohámající pfiátelé. Na organizaci celé akce se v‰ak podílelo více osob a firem, na které nesmíme zapomenout. AÈ to byl nበsvaz ãi celá fiada sponzorÛ a partnerÛ, ktefií se rozhodli tuto v˘jimeãnou událost podpofiit. Jim smûfiuje podûkování nejenom od nás, ale také v‰ech zúãastnûn˘ch chovatelÛ.

Za podporu pfii organizaci této akce dûkujeme v první radû Ministerstvu zemûdûlství, jmenovitû pak ministrovi Miroslavu Tomanovi, kter˘ nad úãastí ãesk˘ch chovatelÛ pfievzal osobní zá‰titu a kter˘ z prostfiedkÛ MZe rovnûÏ nemalou ãástkou pomohl ãeskou v˘pravu do PafiíÏe financovat.

Dále smûfiuje podûkování dal‰ím dÛleÏit˘m sponzorÛm a partnerÛm: zajímav˘mi ãástkami na zaji‰tûní akce pfiispûli inseminaãní spoleãnosti Natural a Jihoãesk˘ chovatel. âeskou v˘pravu podpofiíla taktéÏ krmiváfiská firma Trewit. V oblasti v˘Ïivy pÛsobí i dal‰í dva partnefii ãeské v˘pravy – firmy Guyokrma a Mikrop âebín. Poji‰tûní zvífiat pak zabezpeãila âeská poji‰Èovna. Za mediální podporu akce dûkujeme vydavatelství Profipress a jeho odborn˘m periodikÛm Zemûdûlec, NበChov a Farmáfi. Podûkování patfií také pracovníkÛm Státní veterinární správy, ktefií byli nápomoci s fie‰ením veterinárních problematiky. V neposlední fiadû je nutné zmínit velké zásluhy francouzsk˘ch spoleãností Simon Genetic a KBSGenetic, které se zasadily o to, aby se ãe‰tí chovatelé mohli této soutûÏní pfiehlídky se sv˘mi zvífiaty zúãastnit.

V˘sledky mezinárodní genetické testace Interbeef Alena Svitáková, ZdeÀka Veselá, Michaela Brzáková Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu pod hlaviãkou Interbeef (International Beef Evaluation Service) bylo do praxe spu‰tûno v roce 2013. JiÏ od poãátku tohoto hodnocení je âeská republika jednou ze zapojen˘ch zemí, a tak jsou mezinárodní plemenné hodnoty k dispozici také ãesk˘m chovatelÛm. Nové v˘sledky mezinárodní genetické testace byly zvefiejnûny na konci února.

Novinkou leto‰ního prvního v˘poãtu jsou v˘sledky pro vlastnosti telení – porodní hmotnost a prÛbûh porodu a také zvefiejnûní v˘sledkÛ pro plemeno masn˘ simentál. Následující text shrnuje odpovûdi na nejãastûj‰í otázky, které jsou v souvislosti s mezinárodní genetickou testací pokládány a zároveÀ pfiedstavuje novû vytvofiené soubory s v˘sledn˘mi plemenn˘mi hodnotami.

registr bez ohledu na spolehlivost plemenn˘ch hodnot. V souboru krávy jsou krávy, dárkynû embryí a jalovice ve stavu k 30. 9. 2018.

U ãesk˘ch zvífiat a b˘kÛ pÛsobících v âR jsou také doplnûny informace o pÛvodu, chovateli a majiteli.

Popis souborÛ s v˘sledky Na stránkách svazu v záloÏce ·lechtûní a PK naleznete nejnovûj‰í publikované v˘sledky. Dat je opravdu hodnû, proto jsme se rozhodli pro publikaci pomocí samostatn˘ch souborÛ – pro plemenné b˘ky a krávy s jalovicemi. KaÏd˘ soubor obsahuje jak v˘sledky z Interbeefu, tak i národní plemenné hodnoty pro tytéÏ uÏitkové vlastnosti. V souborech jsou publikovány plemenné hodnoty ze záfiijového rutinního v˘poãtu (data byla zaslána bez úprav porodních hmotností). U kaÏdé plemenné hodnoty je zároveÀ zvefiejnûna její spolehlivost a poãet potomkÛ, na základû kter˘ch byla plemenná hodnota stanovena. Jistû zajímav˘m údajem je nejen poãet dcer, ale hlavnû poãet potomkÛ tûchto dcer, ktefií jsou zahrnuti do mezinárodního hodnocení.

Z tohoto dÛvodu jsou v souborech pro plemenné b˘ky 2 záloÏky.

V listu „v‰ichni“ jsou b˘ci, ktefií splÀují podmínky publikace (viz níÏe).

List „b˘ci âR“ obsahuje v‰echny b˘ky, kter˘m byl v âR pfiidûlen státní

Princip v˘poãtu mezinárodních PH Základním principem mezinárodního hodnocení Interbeef je pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot specifick˘ch pro kaÏdou ze zapojen˘ch zemí. KaÏd˘ jedinec má tedy pfiedpovûzeno nûkolik plemenn˘ch hodnot. Korelace mezi tûmito plemenn˘mi hodnotami není rovna jedné. To znamená, Ïe pofiadí zvífiat podle plemenn˘ch hodnot v rÛzn˘ch zemích není shodné. Projevuje se zde takzvaná interakce genotypu a prostfiedí (v tomto pfiípadû zemû), kterou lze ãíselnû vyjádfiit jako genetickou korelaci mezi zemûmi. Tyto genetické korelace jsou prÛbûÏnû odhadovány a upfiesÀovány tak, aby odráÏely aktuální situaci v chovu masného skotu v jednotliv˘ch zemích. K novému pfiepoãtu dochází také pfii pfiijetí dal‰í zemû. Modelová rovnice a zohlednûné prostfieìové efekty jsou v pfiípadû národního i mezinárodního genetického hodnocení shodné. Stejnû tak je shodná metoda pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot pomocí animal modelu, tedy pfiedpovûì plemen-

n˘ch hodnot pro v‰echny pfiíbuzné jedince se zohlednûním vzájemn˘ch pfiíbuzensk˘ch vztahÛ ve ãtyfigeneraãním rodokmenu. Z v˘‰e zmínûného vypl˘vá, Ïe francouzsk˘ b˘k, kter˘ vykazuje vysokou plemennou hodnotu ve Francii, nemusí b˘t nejvhodnûj‰ím kandidátem pro produkci telat napfiíklad v âeské republice, kde jsou chovatelské a prostfieìové podmínky do jisté míry odli‰né a naopak. Stejnû jako plemenné hodnoty, jsou pro kaÏdou zemi odli‰né, tak se li‰í i spolehlivosti pfiedpovûzen˘ch plemenn˘ch hodnot pfiedev‰ím v závislosti na tom, ve které zemi jsou získány uÏitkovosti jedincÛ a jejich pfiíbuzn˘ch.

Která zvífiata jsou urãena pro publikaci?

V mnoha ãlensk˘ch zemích jsou plemenné hodnoty jednotliv˘ch zvífiat publikovány vefiejnû aÏ pfii urãité hodnotû spolehlivosti jejich pfiedpovûdi. U jedincÛ, jejichÏ spolehlivosti plemenn˘ch hodnot jsou nízké, nejsou plemenné hodnoty zvefiejÀovány, ale jsou k dispozici pouze majiteli zvífiete. Tato tématika je velmi skloÀovaná, protoÏe u masného skotu je ãil˘ obchod pfiedev‰ím s mlad˘mi zvífiaty a uÏitkovost tûchto zvífiat je samozfiejmû zahrnuta do pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot. Pro zahraniãní zvífiata v‰ak musíme dodrÏet pravidla

19

pro publikaci, která byla schválena Interbeefem – tedy spolehlivost plemenné hodnoty musí b˘t vy‰‰í neÏ 0,5 alespoÀ u jedné ze zapojen˘ch zemí a zvífie musí mít minimálnû 25 potomkÛ v hodnocení.

Vzhledem k tomu, Ïe z mezinárodního genetického hodnocení jsou vyfiazeny uÏitkovosti telat z embryotransferÛ, splÀují podmínky pro zvefiejnûní zahraniãních jedincÛ pouze b˘ci. âeská zvífiata lze publikovat v âR bez omezení.

Proã má zvífie zvefiejnûné v˘sledky u pfiímého efektu a ne efekt maternální?

Pravidla pro publikaci byla popsána v˘‰e. BohuÏel se hodnotí spolehlivost pro maternální a pfiím˘ efekt zvlá‰È. MÛÏe se tedy stát (zejména u mlad‰ích b˘kÛ), Ïe splÀují podmínky pouze pro publikaci plemenn˘ch hodnot pro pfiím˘ efekt, ale nesplÀují podmínky pro maternální efekt.

Proã se li‰í národní PH a PH z Interbeefu u jednotliv˘ch zvífiat?

Zatímco do ãeského národního hodnocení vstupují data o v‰ech jedincích masn˘ch plemen vãetnû kfiíÏencÛ, Interbeef prozatím vyuÏívá pouze data ãistokrevn˘ch zvífiat samostatnû pro jednotlivá plemena. Dal‰í odli‰ností je to, Ïe mezinárodní hodnocení je vztaÏeno vÏdy k jedné ze sledovan˘ch vlastností, zatímco v národním hodnocení se pouÏívá víceznakov˘ model pro více korelovan˘ch uÏitkov˘ch vlastností spoleãnû. To v praxi znamená, Ïe i kdyÏ zvífie nemá v dané vlastnosti uÏitkovost (napfi. nebylo zváÏeno ve 210 dnech), tak je mu plemenná hodnota urãena na základû pfiíbuzensk˘ch vztahÛ a ostatních vlastností. Tato skuteãnost se projevuje hlavnû na hodnotách spolehlivosti plemenn˘ch hodnot zejména u mlad˘ch zvífiat, která je u národního hodnocení vy‰‰í.

MnoÏství uÏitkovostí z âeské republiky vstupujících do mezinárodního hodnocení je men‰í, neÏ dat vstupujících do národního genetického hodnocení. ZároveÀ v‰ak v mezinárodním hodnocení pfiib˘vá velké mnoÏství dat o pfiíbuzn˘ch jedincích, jejichÏ uÏitkovost byla získána v dal‰ích zemích zapojen˘ch do Interbeefu, a jejichÏ

20

informace se do na‰eho národního systému hodnocení nedostanou.

Poslední velkou zmûnou je vyfiazení uÏitkovostí pofiízen˘ch pfied rokem 2000 z národního hodnocení. Tato zvífiata jsou v‰ak velmi dÛleÏitá pro propojení v rámci mezinárodní testace a proto jejich uÏitkovosti nejsou z mezinárodního hodnocení vyfiazovány.

Stává se, Ïe ãeské plemenné hodnoty nûkter˘ch zahraniãních inseminaãních b˘kÛ neodpovídají mezinárodním plemenn˘m hodnotám. Nejãastûj‰í pfiíãina je, Ïe b˘ci mají v âeské republice velmi mal˘ poãet potomkÛ. Nûktefií potomci mohou mít navíc i ‰patnou uÏitkovost. V tomto pfiípadû je spolehlivost ãesk˘ch plemenn˘ch hodnot vût‰inou nízká, a to i díky ‰patné genetické propojenosti tûchto b˘kÛ na ãeskou populaci.

Neznamená to v‰ak, Ïe je národní hodnocení ‰patné, dÛvodem je v˘‰e zmínûné rozdílné mnoÏství informací. Právû toto je dÛvod, proã je âeská republika souãástí mezinárodní testace a my dokáÏeme chovatelÛm zprostfiedkovat relevantní informace o jednotliv˘ch zvífiatech. Je nutné podotknout, Ïe pfievzetí plemenn˘ch hodnot pfiímo ze zemû pÛvodu je stejná chyba, jako pouÏití nízce spolehliv˘ch hodnot národních, protoÏe nejsou zohlednûny genetické korelace a rÛzné chovatelské podmínky v dan˘ch zemích.

Proã se li‰í poãet potomkÛ u národních a mezinárodních PH u ãesk˘ch zvífiat?

Poãty se li‰í pfiedev‰ím u star‰ích zvífiat, u kter˘ch se ãást potomkÛ narodila pfied rokem 2000 a do národního hodnocení se jejich uÏitkovosti nedostanou. Dal‰ím dÛvodem je to, Ïe v rámci mezinárodního hodnocení nejsou do hodnocení zahrnuti kfiíÏenci.

V tomto pfiípadû je v ãeské populaci vy‰‰í poãet potomkÛ neÏ v mezinárodní. Jak bylo zmínûno v˘‰e v rámci mezinárodního hodnocení se neodesílají uÏitkovosti embryí, coÏ také vede k rozdílnému poãtu potomkÛ. Naopak u zahraniãních inseminaãních b˘kÛ jsou poãty potomkÛ v mezinárodním genetickém hodnocení pochopitelnû v˘raznû vy‰‰í neÏli v národním.

K ãemu mezinárodní PH slouÏí?

Mezinárodní plemenné hodnoty z Interbeefu lze vyuÏít pfiedev‰ím pro v˘bûr b˘kÛ pro potfieby inseminace a pfiípadnû u importovan˘ch zvífiat. V tomto pfiípadû je v˘hodné zapojení cizích populací a mezinárodní plemenné hodnoty by mûly nahradit ty domácí. Je v‰ak dÛleÏité to, Ïe získané plemenné hodnoty jsou stanovené pfiímo pro podmínky konkrétní zemû a pro kaÏdou zemi zafiazenou do mezinárodního genetického hodnocení jsou pfiedpovûzeny specifické plemenné hodnoty. To znamená, Ïe b˘ci, ktefií se nachází v Ïebfiíãku mezinárodních plemenn˘ch hodnot pro âeskou republiku na ‰piãce, jsou b˘ci s nejlep‰ím pfiedpokladem dát u nás nadprÛmûrné potomky ve sledované vlastnosti.

Dále platí, Ïe ãím více mají tito b˘ci potomkÛ a ãím vy‰‰í je spolehlivost pfiedpovûdi plemenné hodnoty, tím vy‰‰í je pravdûpodobnost, Ïe pfiedpovûzená plemenná hodnota odpovídá skuteãné (a neznámé) plemenné hodnotû jedince. Vysoké spolehlivosti pfiedpovûdi plemenné hodnoty dosahují provûfiení b˘ci s vysok˘m poãtem potomkÛ. Naopak mladí neprovûfiení ãe‰tí b˘ci budou mít spolehlivost nízkou a lze oãekávat, Ïe v budoucnu s mnoÏstvím informací u jejich potomkÛ se bude jejich pfiedpovûzená plemenná hodnota mûnit (aÈ uÏ smûrem nahoru, ãi dolu).

V˘sledky mezinárodního genetického hodnocení lze samozfiejmû také vyuÏít pro propagaci ãeského plemenného materiálu v zahraniãí. Samotná skuteãnost, Ïe se âeská republika zapojila do tohoto mezinárodního projektu, vede ke zv˘‰ení prestiÏe na‰eho chovu.

Podobnû, jako zvefiejÀujeme plemenné hodnoty pfiedpovûzené pro âeskou republiku, zvefiejÀují i ostatní zemû zapojené do Interbeefu plemenné hodnoty pfiedpovûzené pro jejich zemi. âe‰tí chovatelé si tak mohou ovûfiit, jak si vedou jejich odchovy v Ïebfiíãcích jin˘ch zemí.

Z v˘‰e uveden˘ch rozdílÛ mezi národním a mezinárodním genetick˘m hodnocením vypl˘vá, Ïe mezinárodní plemenné hodnoty poskytují velmi uÏiteãn˘ nástroj

pro v˘bûr zahraniãních b˘kÛ do plemenitby. Pro úãely národního genetického hodnocení a tedy ‰lechtûní v rámci âeské republiky v‰ak nejsou pfiíli‰ vhodné. Pro tyto úãely zÛstávají stále vhodnûj‰í a spolehlivûj‰í národní plemenné hodnoty, do jejichÏ pfiedpovûdi vstupuje mnoÏství dÛleÏit˘ch informací (kfiíÏenci a dal‰í korelované vlastnosti), které se do mezinárodního hodnocení nedostanou.

Jak a kdy tedy s mezinárodní plemennou hodnotou pracovat?

Mezinárodní plemenné hodnoty jsou v˘hodné pfiedev‰ím pfii v˘bûru inseminaãních b˘kÛ, ale mají jisté omezení. Jednou z velk˘ch nev˘hod je to, Ïe jsou k dispozici prozatím pro malé mnoÏství uÏitkov˘ch vlastností (odstavová a porodní hmotnost, obtíÏnost porodu). Tyto vlastnosti jsou v‰ak ekonomicky velmi dÛleÏité. Proto jsou pro orientaci chovatele dostaãující. Chovatelé velmi ãasto vyuÏívají pro v˘bûr b˘ka selekãních indexÛ, které daná zemû nabízí. Zde je nutná jistá obezfietnost. Je dÛleÏité vûdût, které konkrétní vlastnosti jsou do indexu zahrnuty a s jakou váhou. Jin˘mi slovy co pfiesnû dan˘ index vyjadfiuje. Tyto váhy (stejnû jako plemenné hodnoty) jsou spoãítané a nastavené na ekonomick˘ prospûch chovatelÛ v dané zemi a nemusí plnû odpovídat cílÛm na‰ich chovatelÛ. Proto je vhodné ovûfiit napfi. rÛstovou schopnost vybraného b˘ka i ve v˘sledcích získan˘ch mezinárodním hodnocením (za pfiedpokladu, Ïe i daná cizí zemû je zahrnutá do Interbeef), které jsou ale vztaÏené k na‰im národním podmínkám.

Dal‰í vyuÏití mezinárodních plemenn˘ch hodnot je u importovan˘ch zvífiat. V tomto pfiípadû mohou b˘t tyto plemenné hodnoty spolehlivûj‰í neÏ národní hodnocení. AlespoÀ do doby, neÏ se narodí potomci importovaného zvífiete a dojde k dostateãnému genetickému propojení. Pfii vyhodnocení jsou totiÏ zahrnuté informace od pfiíbuzn˘ch jedincÛ, ktefií byli odchováni ve stejn˘ch podmínkách.

Platí to opût pouze v pfiípadû, Ïe je zvífie importované ze zemû, která je zapojena do mezinárodního genetického hodnocení.

Praktické pouÏívání plemenn˘ch hodnot z mezinárodní genetické testace A) PouÏití inseminaãního b˘ka Jak jiÏ bylo zmínûno v˘‰e, tak plemenné hodnoty z Interbeefu jsou vhodné pfiedev‰ím pro zahraniãní inseminaãní b˘ky. Velkou v˘hodou je, ze vsichni publikovatelní b˘ci mají vysokou spolehlivost pfiedpovûdi PH. UkáÏeme si to na praktickém pfiíkladû, kdy chci pomocí inseminaãního b˘ka zlep‰it uÏitkovost telat.

V˘bûr správného b˘ka je v‰ak jen polovinou úspûchu. Druhou ãást dûdiãné informace zdûdí tele po své matce a na to by chovatele nemûli zapomínat. Proto je nutné znát genetickou úroveÀ matky. Obecnû se uvádí, Ïe b˘k s RPH nad 105 je zlep‰ovatel. To v‰ak platí jen u podprÛmûrn˘ch matek. Pokud má kráva napfi. RPH 110, je kombinace tûchto dvou nezajímavá. Vzhledem k rozdílnosti v˘poãtÛ bychom doporuãovali pro tento úãel pouÏít mezinárodní RPH matky (pro v‰echny Ïijící krávy jsou chovatelÛm k dispozici). Pfiedpokládaná RPH telete je pak prÛmûrem obou rodiãÛ. Pokud tedy bude mít vybraná plemenice RPH 110, tak bychom z v˘sledkÛ vybírali b˘ky s RPH 118 a více. V publikovan˘ch souborech jsou k dispozici pro kaÏdého b˘ka i informace o poãtu jeho potomkÛ, dcer a potomkÛ dcer (pro maternální efekt) a jeho rodiãe. Pokud je b˘k pouÏívan˘ i v âR, jsou zde i národní PH. B) Importovaná zvífiata Mezinárodní genetická testace je také v˘hodná pro dovezená zvífiata.

Ta mají v zemi pÛvodu pfiíbuzná zvífiata a ãasto také zaznamenané vlastní uÏitkovosti. Vût‰í praktické vyuÏití v‰ak omezuje mnoÏství sledovan˘ch vlastností.

Jaké jsou dal‰í plány?

DÛleÏitost mezinárodního srovnávání potvrzuje fakt, Ïe se do projektu Interbeef zapojují nové zemû. Nov˘m ãlenem uskupení je Austrálie (Breedplan), která se zapojila do testovacích v˘poãtÛ u plemen limousine a charolais.

Vzhledem k tomu se také roz‰ífiilo mnoÏství sledovan˘ch plemen a to o plemena aberdeen angus a hereford. Pfii zavádûní genetického hodnocení u nov˘ch plemen je nutné urãit genetickou propojenost (korelaci) mezi jednotliv˘mi zemûmi. Tyto v˘poãty jiÏ probûhly a je v plánu pfii pfií‰tí publikaci zvefiejnit oficiální v˘sledky se zapojením australské populace (charolais, limousine) a také v˘sledky odstavov˘ch hmotností (plemena hereford, aberdeen angus).

Dále se vyvíjí systém genetického hodnocení pro zapojení kfiíÏencÛ, pro matefiskou plodnost, hodnocení kvality masa SEUROP a moÏnost zapojení genomick˘ch údajÛ – v˘poãet mezinárodních genomick˘ch plemenn˘ch hodnot.

Interbeef se nezab˘vá pouze vlastním genetick˘m hodnocením, ale také zprostfiedkováním infor-

mací, které s tím souvisí. Jedná se napfiíklad o dojednání podmínek pro v˘mûnu SNP pro ovûfiení pÛvodu mezi jednotliv˘mi ãlensk˘mi státy, pfiedání seznamÛ genotypovan˘ch zvífiat nebo v˘voj metod, které umoÏní mezinárodní validaci (ovûfiení) národních systémÛ pro pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot.

Závûr Mezinárodní genetická testace je jedním z dÛleÏit˘ch nástrojÛ, které mohou chovatelé pouÏívat.

Pro chovatelsky vyspûlé zemû je standardem, proto je âeská republika její souãástí. V˘sledky na‰ich chovatelÛ jsou u v‰ech sledovan˘ch plemen nadprÛmûrné a na‰i b˘ci se objevují v TOP sestavách v‰ech zemí a z âR je chovatelsky respektovaná zemû. O genetické kvalitû na‰ich zvífiat svûdãí i nejvy‰‰í prÛmûrné hodnoty pro rÛstové vlastnosti ze v‰ech zapojen˘ch zemí. Je jen na na‰ich chovatelích, jak dokáÏí tento potenciál vyuÏít.

Zpracováno v rámci projektu NAZV QK1910059 a MZE-RO0719.

21

Národní v˘stava Brno 2019 se blíÏí Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu V první polovinû kvûtna se opût otevfiou brány brnûnského v˘stavi‰tû, které pfiivítá náv‰tûvníky dal‰ího roãníku Národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat.

V˘stava v inovovaném konceptu a pozmûnûném termínu bude zahájena v nedûli 12. kvûtna a potrvá do stfiedy 15. kvûtna 2019. Nበsvaz ve spolupráci s chovateli nenechává nic náhodû a poctivû se na tento chovatelsk˘ch svátek jiÏ nûkolik mûsícÛ pfiipravuje.

Termín návozu zvífiat a jejich pfiejímka Novinkou leto‰ního roku je, Ïe zvífiata chovatelÛ ze vzdálenûj‰ích koutÛ republiky a taktéÏ ta, která budou mít soutûÏní ‰ampionát jako první (CH, LI, UU a PP), budou moci b˘t na v˘stavi‰tû navezena o den dfiíve, tedy jiÏ v pátek 10. 5. 2019. Preferovan˘ termín odvozu si zvolíte na pfiihlá‰ce (viz dále v textu).

Návoz ostatních probûhne v sobotu v prÛbûhu dne, odvoz zvífiat probûhne najednou po skonãení v˘stavy ve stfiedu odpoledne/veãer.

K urychlení pfiejímky a zejména omezení ãekající doby zvífiat na kamionech budou vybudovány doãasné prostory, do kter˘ch bude moÏné zvífiata vyloÏit prakticky ihned po dojezdu na v˘stavi‰tû.

Tímto opatfiením dojde ke sníÏení stresu a nepohody zvífiat zpÛsobené ãekáním na vyloÏení. Znovu bylo apelováno na v‰echny vystavující chovatele, Ïe je naprosto nezbytné, aby se zúãastnili vykládky a pfiejímky vlastních zvífiat. Vazáky si, prosím, vezmûte s sebou. VáÏení zvífiat bude probíhat buì na v˘stavi‰ti, nebo chovatel má moÏnost zvífiata pfied odjezdem zváÏit doma sám a pouze pfii pfiejímce nahlásit zji‰tûnou hmotnost.

Pfiíspûvek na dopravu Novû bylo odsouhlaseno, Ïe pfiíspûvek na dopravu nebude vztaÏen ke zvífieti, ale k místu, které zvífie zabírá na dopravním prostfiedku. Toto opatfiení je reakce na mnoÏící se poÏadavky chovatelÛ na v˘raznû nadstandardní velikost prostor na voze pro pfiepravovaná zvífiata (zvlá‰tní box pro kaÏdé zvífie), které v˘raznû ztûÏují zabezpeãení dopravy a ve svém dÛsledku ovlivÀují i ekonomickou stránku organizace. Chovatelé tak budou mít na v˘bûr ze tfiech moÏností: 1. bûÏn˘ prostor na voze za základní poplatek, 2. nadstandardní prostor za zv˘‰en˘ poplatek, 3. dovoz zvífiat na v˘stavu vlastními dopravními prostfiedky plnû ve vlastní reÏii Jako reakce na mnoÏící se problémy, kdy chovatel pfiihlásí na v˘stavu zvífiata, která v‰ak bez omluvy nakonec na v˘stavu nepo‰le a jejich neúãast nenahlásí, v˘stavní v˘bor rozhodl, Ïe pokud chovatel nejpozdûji 48 hodin pfied nakládkou zvífiata z v˘stavy neodhlásí, bude dotyãn˘ chovatel penalizován ãástkou 1000 Kã/ks (s v˘jimkou veterinárních dÛvodÛ doloÏen˘ch prohlá‰ením veterinárního lékafie).

22

Pfiihla‰ování pouze online pfiihlá‰kou Online pfiihlá‰ka pro vystavující chovatele masného skotu je k dispozici pod tímto odkazem www.cschms.cz/index.php?page=abt_prihlaska&pri d=70, a to aÏ do pÛlnoci 24. 3. 2019 na kdy byla stanovena uzávûrka. Po fiádném vyplnûní v‰ech povinn˘ch polí pfiihlá‰ky se znovu ujistûte, Ïe jste správnû zadali svÛj email, neboÈ na nûj vám po odeslání pfiijde z adresy prihlasky@cschms.cz potvrzovací email s odkazem, pod kter˘m máte moÏnost va‰í pfiihlá‰ku kdykoliv aÏ do doby uzávûrky mûnit/upravovat a to i opakovanû! Pokud jste potvrzovací email omylem smazali a chcete pfiihlá‰ku editovat, kontaktujte nás – v Ïádném pfiípadû, prosím, nevyplÀujte pfiihlá‰ku znovu!

Ubytování pfii NV Souãasnû doporuãujeme v‰em chovatelÛm, aby neodkládali rezervaci ubytování. Vzhledem k soubûhu v˘stavy s dal‰ími akcemi konan˘mi tou dobou v Brnû a probíhající semestrem na V· (Hotel Garni), je nabídka cenovû pfiijatelného ubytování v blízkosti v˘stavi‰tû velmi limitována. Pfiipomínáme, Ïe ubytování mimo areál v˘stavi‰tû si kaÏd˘ zaji‰Èuje a hradí sám. Interaktivní objednávkov˘ formuláfi s ubytovacími moÏnostmi (formuláfi lze po staÏení vyplnit v poãítaãi), veterinární podmínky, podmínky pro vystavovatele a dal‰í dokumenty najdete na stránce v˘stavy www.cschms.cz/index.php?page=akce_doc&aid=206 (menu akce, v˘stavy). Tuto stránku prÛbûÏnû sledujte, budou na ní postupnû pfiidávány dal‰í informace vztahující se k národní v˘stavû.

Rozpis soutûÏních pfiehlídek a jména sudích Schéma soutûÏních pfiehlídek masného skotu zÛstává i pro rok 2019 zachováno jako pfii minulém roãníku s tím, Ïe dochází pouze k prostfiídání plemen pro první soutûÏní den. V roce 2019 bude tedy soutûÏe masného skotu zahajovat plemeno charolais následované limousinem a dal‰ími dvûma francouzsk˘mi plemeny aubrac a parthenaise. Detaily

najdete v pfiehledu níÏe. Rozpis je zvefiejnûn i na webov˘ch stránkách svazu, kde bude aktualizován, jakmile dojde k jakémukoliv upfiesnûní.

Jedním z pfiizvan˘ch sudích pro leto‰ní rok je americk˘ odborník PJ Budler, kter˘ se zhostí soudcování hned nûkolika ‰ampionátÛ – charolais, hereford, aubrac a rovnûÏ i plemene masn˘ simentál.

Pozvání k rozhodcování angusské soutûÏe pfiijali manÏelé Lee a Dawn Wilsonovi z kanadské farmy Miller Wilson Angus. K hodnocení soutûÏní pfiehlídky plemene limousine je pfiizván belgick˘ chovatel tohoto plemene David Goffinet a soutûÏ plemene parthenaise bude hodnotit zfiejmû Vincent Loiseau ãi nûkter˘ch z jeho kolegÛ z francouzského svazu pro toto plemeno (Organisme de Sélection de la race Parthenaise), ktefií do Brna zavítají. Zahraniãní

sudí je domluven i pro plemeno belgické modrobílé.

Leto‰ní rok se úkolu vybrat vítûze ujme Paul Hoogsteijns, kter˘ patfií mezi váÏené a respektované odborníky v chovu tohoto plemene. U ostatních ménû poãetn˘ch plemen, kde zatím není jasné, zda uspofiádají soutûÏní pfiehlídku, budeme rozhodãího fie‰it zfiejmû aÏ po uzávûrce pfiihlá‰ek. Jednou z moÏností je samozfiejmû vyuÏít sluÏeb zku‰eného ãeského odborníka Karla ·eby.

Na‰e snahy smûfiují k tomu, aby na v˘stavû byla k vidûní pokud moÏno v‰echna masná plemena, pro nûÏ svaz vede plemennou knihu. Tûch je aktuálnû 25.

Máme pfiislíbeno, Ïe se v˘stavy zúãastní zástupci i nov˘ch masn˘ch plemen chianina a uckermärker, v˘stavní premiéru by mûl zaÏít také pinzgavsk˘ skot.

PROGRAM SOUTùÎNÍCH P¤EHLÍDEK MASN¯CH PLEMEN na NVHZ Brno 2019 (pavilon P/VP)

Nedûle 12. 5. 2019 10,00 – 12,30 Národní ‰ampionát plemene Charolais (rozhodãí: PJ Budler, USA) 12,30 – 15,00 Národní ‰ampionát plemene Limousine (rozhodãí: David Goffinet, chovatel, Belgie) 15,00 – 16,00 Národní ‰ampionát plemene Aubrac (rozhodãí: PJ Budler, USA) 16,00 – 17,00 Národní ‰ampionát plemene Parthenaise (rozhodãí: Vincent Loiseau, Organisme de Sélection de la race Parthenaise, Francie)

Pondûlí 13. 5. 2019 10,00 – 13,00 Národní ‰ampionát plemene Aberdeen angus (rozhodãí: Lee a Dawn Wilsonovi, farma Miller Wilson Angus, Kanada) 13,00 – 15,00 Národní ‰ampionát plemene Masn˘ simentál (rozhodãí: PJ Budler, USA) 16,00 – 17,00 Národní ‰ampionát plemen Hereford (rozhodãí: PJ Budler, USA)

Úter˘ 14. 5. 2019 10,00 – 11,00 Národní ‰ampionát plemene Belgické modrobílé (rozhodãí: Paul Hoogsteijns, chovatel, Belgie) 11,00 – 12,00 Národní ‰ampionáty ostatních francouzsk˘ch plemen: Blonde d’Aquitaine a Salers (rozhodãí: Karel ·eba – ???)

12,30 – 14,00 Národní ‰ampionát plemen Dexter a Piemontese (rozhodãí: Karel ·eba – ???)

14,00 – 17,00 Komentovaná pfiehlídka a prezentace vybran˘ch masn˘ch plemen, která nebudou mít vlastní soutûÏní ‰ampionát (Bruna d’Andorra, Bazadaise, Galloway, Gasconne, Highland, Pizgauer, Texas longhorn, Vosgienne, Wagyu, Uckermärker + moÏná Chianina a Dahomey)

Stfieda 15. 5. 2019 10,00 – 11,00 soutûÏní pfiehlídka plemenn˘ch b˘kÛ 11,00 – 12,30 soutûÏ chovatelsk˘ch skupin 12,30 – 14,30 soutûÏ Junior teamu âSCHMS Praha Odsouhlaseno v˘borem svazu 30. 10. 2018, zmûna programu vyhrazena (verze platná ke dni 10. 1. 2019).

23

Plemenné hodnoty a jak je pouÏívat v chovatelské praxi Karel ·eba Na úvod si poloÏme otázku. Co je vlastnû ‰lechtûní? Obecnû se uvádí, Ïe je to cílevûdom˘ anebo chcete-li systematick˘ v˘bûr rodiãovsk˘ch párÛ, jako rodiãÛ dal‰í generace potomkÛ. V˘bûr rodiãÛ probíhá z nûjaké v˘chozí populace a je proto dÛleÏité stanovení urãitého cíle ‰lechtûní a úrovnû selekce. Za zakladatele tohoto systému v˘bûru je ãasto povaÏován Robert Bakewell (Ïil v letech 1725 aÏ 1795). Tento britsk˘ farmáfi zaãal v 18. století vybírat otce a matky podle urãit˘ch kriterií ve vlastním chovu ovcí, skotu a koní. Dosáhl tak v krátké dobû pozoruhodn˘ch v˘sledkÛ a velice rychle ho zaãali následovat i dal‰í farmáfii. Postupnû se tyto principy v˘bûru rodiãovsk˘ch párÛ roz‰ífiily i do Evropy a napfiíklad v 19. století byl úspû‰nû uplatnûn pfii ‰lechtûní celé fiady plemen ve Francii. Je‰tû v 18. století ale bylo zvykem v Anglii chovat zvífiata ve skupinách a plemenitba tak velice pfiipomínala „harémov˘ systém pfiipou‰tûní“, kter˘ celá fiada na‰ich chovatelÛ uplatÀuje i v souãasné dobû. Na tom nemûní nic ani ta skuteãnost, Ïe u ãásti tûch nejlep‰ích potomkÛ se nakonec stanoví pÛvod.

V dobách Backewella se toho o genetice je‰tû moc nevûdûlo. Z dne‰ního pohledu víme, Ïe u fenotypového projevu uÏitkov˘ch vlastností (masná uÏitkovost, rÛst, porody, hmotnosti apod.), vykazují tyto znaky kontinuální promûnlivost v populaci.

Z genetického pohledu se jedná o kvantitativní vlastnosti, které jsou podmínûny polygennû – geny malého úãinku. Podmínky prostfiedí mají u tûchto

24

vlastností velk˘ vliv na projev fenotypu a to i limituje odhad genotypu. Na druhé stranû je ãást fenotypov˘ch rozdílÛ mezi jedinci podmínûna právû v dÛsledku genetick˘ch efektÛ. Z tohoto pohledu lze konstatovat, Ïe genetick˘ pokrok mÛÏe b˘t dosaÏen i bez znalostí konkrétních genÛ, které kontrolují konkrétní uÏitkové vlastnosti. Zvífiata s lep‰ím fenotypem by mûla mít i lep‰í genotyp. To platí i pro rodiãe. âasto je v tomto pfiípadû v˘bûru uvádûn termín „chovatelsk˘ cit“. Problém ale mÛÏe b˘t v tom, Ïe tento „cit“ mohou mít dva chovatelé nastaven zcela odli‰nû. Musíme proto respektovat, Ïe namûfiené vlastnosti kvantitativní povahy jsou jednak v˘sledkem prostfiedím podmínûn˘ch faktorÛ. Ty dûlíme na systematické vlivy prostfiedí, které pfiedstavují pfiedev‰ím vliv chovatele (rok, sezóna, úroveÀ v˘Ïivy, chov, individuální péãe apod.) a dále jsou to náhodné nekontrolované vlivy prostfiedí, jejichÏ pÛsobení nelze kontrolovat, ovlivÀovat ani pfiedvídat. Nás ale zajímají genetické vlivy, které zahrnují genetickou hodnotu jedince. Z tohoto pohledu je odhad plemenné hodnoty procesem oãi‰tûní genetick˘ch vlivÛ pÛsobících na vlastní uÏitkovost od ãinitelÛ negenetické povahy. Postupnû se zaãaly urãovat matematicko-statistick˘mi metodami. Do v˘poãtu je zafiazena jak vlastní uÏitkovost jedince, tak i uÏitkovosti vlastních sourozencÛ, polosourozencÛ, rodiãÛ a jejich potomkÛ. Platí totiÏ, Ïe ãím více je informací, tím vût‰í je pfiesnost odhadu plemenné hodnoty. Základem pro úspû‰n˘ program ‰lechtûní je stanovení ‰lechtitelského cíle a intenzita selekce. Zde ale musíme vzít v úvahu i to, jaké

jsou vzájemné vazby mezi znaky uÏitkovosti. Dost ãasto mezi nimi pÛsobí korelace, které mohou b˘t i negativní. Pfii zvy‰ování jedné, klesá druhá. V pfiípadû plemenn˘ch hodnot, kter˘mi se budeme dále zab˘vat je to napfiíklad vztah mezi pfiím˘m a maternálním efektem. Existují ale i dal‰í vazby. Z historického hlediska mohu pouÏít pfiíklad od plemene hereford z USA. Ve druhé polovinû 19. století se na tamních v˘stavách zaãala prosazovat co nejmlad‰í zvífiata, která vynikala pfii men‰ím tûlesném rámci obrovskou kapacitou tûla s vynikajícím osvalením (alespoÀ opticky). Tento typ zvífiat vyÏadovali chovatelé na v˘stavách je‰tû do druhé svûtové války. Koncem padesát˘ch let ale do‰lo v USA témûfi k úpadku tohoto plemene. Maso z hereforda zaãalo b˘t na americkém trhu témûfi bezcenné. DÛvodem bylo to, Ïe velká ãást toho „optického osvalení“ tvofiil tuk.

Spotfiebitel ale nebyl ochoten v cenû masa platit lÛj.

Záchranu pfiinesla aÏ totální zmûna systému chovu poãátkem ‰edesát˘ch let. Byla zavedena kontrola uÏitkovosti, hodnocení jateãní uÏitkovosti (JUT, v˘tûÏnost, podíl masa a tuku), kontrola dûdiãnosti.

Pfii‰la snaha po zv˘‰ení tûlesného rámce. V roce 1965 byla napfiíklad stanovena chovateli zásada, Ïe plemenn˘ b˘k, kter˘ nemá alespoÀ 5 bodÛ za v˘‰ku, nebude zapsán do plemenné knihy (stejnû jako jeho potomstvo). Tato opatfiení pfiinesla postupnû zlep‰ení masné uÏitkovosti i v chovu hereforda jak v USA, tak i v Kanadû. O tom, jak vypadala jateãní zvífiata tohoto plemene u nás v osmdesát˘ch letech, by mohli vyprávût i na‰i chovatelé.

A.) Odhad plemenné hodnoty (OPH) v âeské republice K plo‰nému OPH u v‰ech tehdy chovan˘ch 12 masn˘ch plemen u nás do‰lo poprvé v roce 2000. Jako podklad poslouÏily v˘sledky kontroly uÏitkovosti masného skotu (dále jen KUMP) za roky 1991 aÏ 2000.

Za dal‰í etapu mÛÏeme povaÏovat období 2001 aÏ 2019. Jaké jsou poãty zvífiat vstupujících do odhadu nám, dokumentuje tabulka 1. Od roku 2017 jsou data pro odhad PH rozdûlena na zvífiata, která jsou narozena po roce 1999 (u kfiíÏencÛ mají i hmotnost). Zvífiata narozená pfied rokem 2000 vstupují do v˘poãtu pouze v pfiípadû, Ïe se nachází v rodokmenu telat, která vstupují do v˘poãtu. Pro hodnocení zvífiat jsou vyuÏity namûfiené uÏitkovosti a ve‰keré pfiíbuzenské vztahy mezi jedinci. Spoleãnû hodnocen˘mi vlastnostmi jsou obtíÏnost telení, hmotnost pfii narození, hmotnost ve vûku 120 dnÛ, hmotnost ve vûku 210 dnÛ a hmotnost ve stáfií jednoho roku.

Vlastní vyhodnocení odhadu PH bylo provedeno víceznakov˘m Animal Modelem programem Tabulka ã. 1: Kontrola uÏitkovosti masného skotu

obtížnost telení hmotnost při narození hmotnost ve věku 120 dnů hmotnost ve věku 210 dnů hmotnost ve věku 365 dnů jedinci včetně původu

rok 2000 kusů 99 870 99 870 46 530 44 694 18 660 153 525

rok 2018 kusů 448 966 485 175 219 008 232 672 94 804 529 213

BLUPF90 (Misztal 2002 et al.), kter˘ bral v úvahu vzájemné vazby mezi sledovan˘mi vlastnostmi, soubûÏnû jedním v˘poãtem pro v‰echna plemena.

V souãasné dobû jsou v˘poãty dva, ale o tom je‰tû bude fieã. Vzhledem k tomu, Ïe v kontrole uÏitkovosti jsou v jednotliv˘ch chovech podchyceni jak kfiíÏenci s masn˘mi plemeny, tak i jednotlivá masná plemena, tvofií si tito jedinci navzájem vrstevníky.

Odhad plemenné hodnoty je provádûn soubûÏnû jedním v˘poãtem pro v‰echna plemena se zohlednûním plemenn˘ch skupin a heterózního efektu. Pfii odhadu plemenné hodnoty jsou vyuÏity ve‰keré pfiíbuzenské vztahy mezi zvífiaty. Dále jsou zohlednûny faktory chovatelského prostfiedí: skupina vrstevníkÛ uvnitfi stádo-roku-období, pohlaví váÏeného telete a vûk matky pfii otelení. Do vyhodnocení je souãasnû zahrnut maternální efekt, kter˘ zohledÀuje pÛsobení matek na rÛst potomstva. Pro krávy s uÏitkovostí (se zváÏen˘mi telaty) je navíc stanovena hodnota trvalého matefiského prostfiedí. Tento poslední efekt totiÏ pfiedpokládá, Ïe matka mÛÏe napfiíklad vlivem ‰patného odchovu poskytovat u vlastních telat jinou uÏitkovost, neÏ je její genetick˘ základ.

Nedûdí se proto na potomstvo.

Pro vût‰í komfort pro uÏivatele jsou plemenné hodnoty (tak jak tomu je i v dal‰ích zemích Evropy) pfiepoãítány na relativní plemenné hodnoty (RPH) v rámci plemene podle vzorcÛ: a) RPH pro prÛbûh porodu a porodní hmotnost PHj – PHp RPH =

*10 – 100 SpH

b) RPH pro hmotnost ve 120, 210, 365 dní PHj – PHp RPH =

*10 + 100 SpH

Kde: PHj – plemenná hodnota jedince PHp – prÛmûrná plemenná hodnota populace SpH – smûrodatná odchylka plemenn˘ch hodnot 100 – prÛmûr RPH v rámci plemene 10 – standardizovaná smûrodatná odchylka

25

V souvislosti s odhadem plemenné hodnoty (OPH) se uvádí, Ïe odhad platí pro tu populaci, pro kterou je stanoven. Nûkdy je proto obtíÏné porovnávat plemenné hodnoty mezi zemûmi bez pfiíslu‰n˘ch pfiepoãítávacích úprav. Tuto úlohu dnes pfiebírá mezinárodní genetická testace (Interbeef).

Rozdíly mohou vznikat jak pfii stanovení negenetick˘ch odchylek pfii stanovení fenotypov˘ch rozdílÛ, tak i díky tomu, Ïe odhady PH jsou stanoveny v nûkter˘ch zemích v˘hradnû pro konkrétní plemeno. U nás je, jak bylo uvedeno, odhad provádûn pro v‰echna plemena ve dvou v˘poãtech. To, co platí pro odhad PH, také platí pro stanovení RPH. Hlavní rozdíly jsou pfii stanovení PHp a SpH (viz vzorce). Nûkdy je jako v˘chozí pouÏívána pevná báze jednoho roãníku, pouÏívají se ale také prÛmûry za urãitá období. O tom jak je tomu u nás, je‰tû bude fieã.

B.) V˘voj odhadu plemenn˘ch hodnot (OPH) v letech 2000 aÏ 2018 u nás V prÛbûhu tohoto období do‰lo v odhadu k nûkter˘m zmûnám, které rozhodnû ovlivnily pfiesnost odhadu PH. Prvním opatfiením bylo stanovení koeficientu spolehlivosti odhadu v roce 2014. Ten ale je‰tû nepÛsobil na vlastní v˘poãet odhadu PH. Zásadní zmûnou jiÏ ale byla úprava koeficientu heritability (dûdivosti) poprvé pfii odhadu k 30.6.2016. Pfii anal˘zách v˘sledkÛ jiÏ zmínûného odhadu PH pfied tímto datem bylo dle v˘sledkÛ Interbeef zji‰tûno, Ïe v âR pouÏíváme nízké koeficienty dûdivosti v porovnání s ostatními zemûmi. Nové odhady koeficientÛ dûdivosti byly provedeny v roce 2014 a tyto hodnoty byly pfii rutinním odhadu PH zv˘‰eny. Musíme si uvûdomit, Ïe tento koeficient spolu s fenotypov˘m rozdílem (kter˘ byl pfiedtím oãi‰tûn o negenetické vlivy) je vlastnû násobkem stanoveného odhadu PH. Po úpravû tohoto v˘poãtu u nás ale do‰lo k v˘raznému kolísání plemenn˘ch hodnot pfii souãasném zv˘‰ení variability plemenn˘ch hodnot u nûkter˘ch skupin zvífiat a nebo i plemen. Zpracovatelé odhadÛ se proto zamûfiili na strukturu vstupních dat, které jsou pfii odhadech pouÏívány. Zde do‰lo k nûkter˘m podstatn˘m zmûnám.

Skupiny vrstevníkÛ – stabilita tohoto efektu je klíãová pro stabilitu celé pfiedpovûdi PH. Dochází totiÏ k porovnání zvífiat s rÛzn˘m genetick˘m zaloÏením v rámci jednotn˘ch podmínek (uvnitfi skupiny vrstevníkÛ) a zároveÀ je moÏné porovnání pfiíbuzn˘ch jedincÛ v rámci rÛzn˘ch podmínek (mezi skupinami vrstevníkÛ).

V pfiedcházejícím období byli vrstevníci (skupina zvífiat jednoho chovu, v jednom chovatelském roce a období) vytváfieni jako skupina zvífiat o 1–25 kusech. Pokud bylo zvífiat v daném chovu více neÏ stanoven˘ poãet, byla zaloÏena dal‰í skupina. Problematické na tom bylo to, Ïe pokud bylo zvífiat pouze 26, zÛstalo jedno zvífie ve skupinû samo – nebylo moÏné ho s nik˘m porovnat. Druh˘m úskalím byl fakt, Ïe mezi narozením a zváÏením jednotliv˘ch zvífiat mohla uplynout rÛznû dlouhá doba.

Obzvlá‰tû u mal˘ch stád mohlo dojít ke slouãení

26

celého roku. U velk˘ch stád pak naopak docházelo k rozdûlení zvífiat, která byla zváÏena v 1 den do dvou skupin, které byly doplnûny zvífiaty z pfiedchozích nebo následujících váÏení. Byl také problém s pfiesuny zvífiat, kdy se v nûkter˘ch pfiípadech zvífie zapoãítalo stále do pÛvodního stavu chovatele, nikoli nového majitele, kde bylo váÏeno. Pro b˘ky na odchovnách byla korekce vrstevníkÛ provedena jiÏ pfii následujícím v˘poãtu, ov‰em u prodan˘ch jalovic to bylo moÏné aÏ pfii pouÏití nové databáze. Nyní jsou tedy vrstevníci tvofieni podle data váÏení a chovu, na kterém bylo dané zvífie skuteãnû zváÏeno. U porodních hmotností a prÛbûhu porodu je situace trochu komplikovanûj‰í. Zde musí dojít k urãitému seskupení zvífiat za del‰í ãasové období.

Proto se za vrstevníky povaÏují zvífiata, která jsou narozená od fiíjna do prosince, poté v lednu a únoru.

Zvífiata narozená v bfieznu tvofií dal‰í samostatnou skupinu, poté zvífiata narozená v dubnu. Tyto mûsíce jsou zvlá‰È ze dvou dÛvodÛ. Vût‰inou se jedná o vrchol telení a mezi v˘poãty není nutné se skupinami vrstevníkÛ h˘bat. Poslední dvû skupiny tvofií telata narozená v kvûtnu aÏ ãervnu a ãervenci aÏ záfií. Údaje o uÏitkovosti ze zahraniãí – dal‰í zmûnou je vyfiazení hmotností zaznamenan˘ch mimo KUMP, tedy nepfiejímání záznamÛ o uÏitkovosti importovan˘ch zvífiat. Dûje se tak proto, Ïe u tûchto zvífiat není moÏné správnû urãit skupinu vrstevníkÛ a jsou z jin˘ch chovatelsk˘ch podmínek. Ve v˘poãtu nedokáÏeme zohlednit, Ïe se jedná o pfiedselektovanou populaci, tedy tu lep‰í ãást z dané zemû. Pro tato zvífiata bude PH k dispozici aÏ po ohodnocení jejich potomkÛ.

Limity pro pouÏité hmotnosti – Vzhledem k tomu, Ïe jsou v‰echna plemena vyhodnocována spoleãnû, byla pouÏita korekce vstupních údajÛ. Pro kaÏdou hmotnost byly stanoveny limity: • porodní hmotnost: 20–80 kg • hmotnost ve 120 dnech: 70–280 kg • hmotnost ve 210 dnech: 150–450 kg • hmotnost ve 365 dnech: 200–800 kg Pokud zvífie bylo nad nebo pod tímto limitem, byl záznam smazán. To po‰kozovalo intenzivnû rostoucí zvífiata. Proto byly tyto limity po následné revizi zru‰eny.

Rozdûlení odhadu PH do dvou skupin plemen – nové odhady jsou poãítány za plemena intenzivnûj‰í, nebo chcete-li poãetnûj‰í (CH, LI, HE, AA, MS, BA, BM, SA, PI) a na plemena ménû intenzivní GA a HI a ostatní (PP, UU, BB, DX, SS, TT, WA, WW, atd.). Zejména u druhé skupiny se zv˘‰ila variabilita odhadu PH. Vûk matky pfii otelení – do‰lo ke zmûnû sestavení jednoho efektu v modelové rovnici, kdy vûk matky je nyní poãítán jako lineární a kvadratické regrese na vûk matky v mûsících. Tato zmûna byla uplatnûna v dÛsledku v˘voje vûku pfii prvním otelení u nûkter˘ch poãetn˘ch plemen (pfiedev‰ím AA, MS), kdy dochází k rozdûlení populace na 2 ãásti – prvotelky ve dvou nebo tfiech letech pfii I. otelení. V pÛvodním

systému hodnocení ve tfiídách nebylo moÏné tento fakt zohlednit.

Doplnûní pÛvodu telat – zmûna pÛvodu není souãástí zmûn, které byly provedeny v rámci úpravy databáze. Jedná se o zmûny, které vypl˘vají z testu paternity. Je v‰ak na místû se o nich zmínit i v tomto textu, protoÏe s sebou nesou zmûnu odhadu PH. K nejvût‰ím zmûnám mÛÏe docházet u chovÛ, které vyuÏívají harémového zpÛsobu pfiipou‰tûní a v prÛbûhu roku pak dávají svá zvífiata otestovat na paternitu. Zde pravidelnû dochází ke zmûnám PH v závislosti na tom, která zvífiata mají znám˘ pÛvod. Vût‰inou se jedná o ta lep‰í z dané skupiny. Zajímavé je, Ïe se vût‰inou nemûní prÛmûr skupiny telat po harémovém otci (coÏ znamená, Ïe otec je neznám˘, ale známe jeho plemeno), ale u ostatních otcÛ, u kter˘ch se poãet potomkÛ v chovu zvy‰uje.

U nûkter˘ch plemen dosahuje podíl telat po otci „harém“ (tento termín se pouÏívá u nás, ale není zootechnicky správn˘) k 30. 6. daného roku aÏ 20 % v prÛmûru. V konkrétních chovech pak také tvofií 70 aÏ 90 %. To je také první efekt, kter˘ zpÛsobuje kolísání plemenn˘ch hodnot, nejde ale na vrub odhadu PH, ale na nepfiesnosti vstupních dat. S tím musí chovatel, kter˘ tento systém reprodukce uplatÀuje, logicky prostû poãítat.

C.) Zmûny v odhadu plemenn˘ch hodnot po roce 2016 První zcela zfiejmou zmûnou je stabilita odhadu plemenn˘ch hodnot mezi v˘poãty. Pfied úpravami, které jsou popsány v odstavci B.) byla korelace mezi ãtvrtletními v˘poãty na úrovni 0,70 aÏ 0,80, podle plemen a hodnocen˘ch uÏitkovostí. V souãasné dobû jsou mezi v˘poãty zji‰Èovány korelace na úrovni 0,95 aÏ 0,99. To je jiÏ na úrovni srovnateln˘ch odhadu plemenn˘ch hodnot v ostatních chovatelsky vyspûl˘ch zemích. Nyní si mÛÏeme podrobnûji rozebrat jednotlivé uÏitkovosti, pro které je odhad provádûn.

PrÛbûh porodu – je chovatelem hodnocen 1 aÏ 4 body. Problémem je jiÏ samotná pouze 4 bodová variabilita. Nûkteré zemû pouÏívají pro hodnocení prÛbûhu porodu 5 bodÛ (jako 5 je embryotomie), Tento zákrok pfii porodu se u nás ale asi moc nepou-

Ïívá. V na‰ich podmínkách pouÏíváme porod 1 – spontánní porod bez pomoci o‰etfiovatele, 2 – porod s pomocí jednoho aÏ dvou o‰etfiovatelÛ, 3 – porod vyÏadující pomoc tfií a více osob a nebo pomoc veterinárního lékafie, 4 – císafisk˘ fiez a nebo tûÏk˘ porod vyÏadující léãbu po porodu s opakovanou náv‰tûvou veterináfie. Jak jiÏ bylo v textu uvedeno, je pfiedmûtem spolehlivosti odhadu PH také dosaÏená variabilita uÏitkovosti. U nûkter˘ch plemen, ale t˘ká se to i nûkter˘ch chovÛ, je vykazován podíl porodÛ 1 na úrovni 98 aÏ 99 %. Souãasnû je ale vykazován i neúmûrnû vysok˘ podíl mrtvû narozen˘ch telat. Pokud by porody byly pod kontrolou, narostl by podíl porodÛ hodnocen˘ch známkou 2 a moÏná i 3, ale zv˘‰il by se i podíl Ïivû narozen˘ch telat. To je prostû na zváÏení chovatele, zda se mu vyplatí porody více hlídat. Základem ekonomiky chovu masného skotu by mûl b˘t poãet Ïivû odstaven˘ch telat.

Tento nበsystém, kter˘ pochopitelnû zatûÏuje odhad PH urãitou chybou, si pfiípadn˘ zájemce mÛÏe porovnat s frekvencí porodÛ a podílem mrtvû narozen˘ch telat v zahraniãí u konkrétních plemen.

Tyto v˘sledky jsou k dispozici na internetu a vychází ponûkud jinak.

Porodní hmotnosti – podle metodiky KUMP zji‰Èuje hmotnost chovatel váÏením (nebo dnes mûfiením), nebo provádí kvalifikovan˘ odhad. Tato problematika byla v posledních mûsících u vybran˘ch plemen za úãasti chovatelÛ fie‰ena a podrobnû byla tato metodika popsána i ve zpravodaji. Tomuto tématu se vûnuje i pfiíspûvek publikovan˘ na jiném místû tohoto zpravodaje.

Principem je rozdûlení chovÛ podle plemen do skupin podle systému zji‰Èování porodních hmotnosti. Hmotnosti jsou zvy‰ovány podle pohlaví a roãníku narození a plemen podle variability chovÛ, kde jsou data optimální. Po proveden˘ch pokusn˘ch v˘poãtech byl tento systém zahrnut do rutinního odhadu PH k 31. 12. 2018. Jaké jsou v˘sledky? Provedené zmûny pfiinesly dost zfiejm˘ zásah do populací.

Zv˘‰ily se prÛmûrné porodní hmotnosti, klesly podíly zvífiat se stejnou porodní hmotností (nejpoãetnûj‰í skupina) o cca 10 %, variabilita porodních hmotností lépe odpovídá normálnímu rozdûlení tûchto hmotností. Opatfiení se pochopitelnû pro-

27

mítá i do odhadu PH. U zvífiat, u kter˘ch nedo‰lo ke zmûnû hmotností, se PH v prÛmûru zvy‰ují. Naopak u zvífiat se zv˘‰enou hmotností odhad PH klesá. Aby to ale nebylo tak jednoduché, tyká se tento v˘voj pfiedev‰ím jedincÛ, ktefií nemají potomstvo. Naopak u jedincÛ s potomstvem (jak u b˘kÛ, tak i krav) mÛÏe dojít vzhledem ke zmûnám v porodních hmotnostech potomkÛ k nárÛstu a nebo také k poklesu RPH i o 30 bodÛ a to podle úrovnû potomstva. Tyto vût‰í zmûny ale postihují jedince pfii prvním v˘poãtu, ve kterém se objeví první hodnocené potomstvo a vlastní plemenná hodnota rodiãe byla v˘raznû jiná.

Pro pfiedstavu uvedu pfiíklad. Jalovice, která má RPH pro porHmot 120 a to na základû vlastní porodní hmotnosti 35 kg, má první tele s porodní hmotností 50 kg a propadne se na 90. To se t˘ká pochopitelnû i b˘kÛ. V‰e je totiÏ na pfiesnosti vstupních dat. Podle dlouhodob˘ch v˘sledkÛ KUMP vychází, Ïe ãím je vy‰‰í porodní hmotnost, tím je vy‰‰í i hmotnost ve 120 a nebo 210 dnech. Rozhoduje kdy je zji‰tûna. Nic na tomto v˘voji nemûní to, Ïe v rámci jednoho chovu do odhadu vstupují v‰ichni narození b˘ci s hmotností 42 kg a jalovice 38 kg. Plemennou hodnotu totiÏ mohou ovlivÀovat polosourozenci na jin˘ch chovech a nebo i rodiãe (nebo jejich sourozenci a polosourozenci) tûchto telat na jin˘ch chovech. Rozkolísání PH pak pfiinese první váÏení, protoÏe to do odhadu dostane variabilitu. Pfii hodnocení prÛbûhu porodu a porodní hmotnosti si musíme uvûdomit, Ïe pouÏíváme Animal Model, kter˘ pracuje s vzájemnou korelací. Proto se i zv˘‰ení porodní hmotnosti mÛÏe projevit na PH pro prÛbûh porodu. Tele plemene CH s hodnocením porodu 3 nebo 4 asi nebude pfii porodu skuteãnû váÏit 18 kg.

28

Hmotnost ve vûku 120, 210 a 365 dní – jsou na jednotn˘ vûk pfiepoãítány podle data váÏení v intervalech: 90 aÏ 170 dní – hmotnost 120 dní (Teo120), 171 aÏ 290 dní – hmotnost 210 dní (Teo210), 291 aÏ 450 dní – hmotnost 365 dní (Teo365). Ve snaze eliminovat pfiípadné nepfiesnosti v porodních hmotnostech se hmotnost pfiepoãtená na jednotn˘ vûk vypoãítává na základû data provedeného váÏení, zji‰tûné hmotnosti a data pfiedchozího váÏení a pfiedcházející hmotnosti. Na základû tûchto údajÛ je stanoven prÛmûrn˘ denní pfiírÛstek za tento úsek a hmotnost je stanovena jako dopoãet do urãitého vûku. Pfiíklad: váÏení ve vûku 182 dní, pfiedcházející váÏení 142 dní, rozdíl 40 dní, rozdíl hmotnosti a pfiírÛstek za 40 dní, do 210 dní schází 28 dní x pfiírÛstek + hmotnost ve 182 dnech. Z tohoto pohledu je ale opût pfiesnost v˘poãtu hmotnosti na jednotn˘ vûk podmínûna ãetností váÏení. Do kolísání PH v˘znamnû zasahuje i nárÛst údajÛ o hmotnostech v prÛbûhu roku. JestliÏe u telat narozen˘ch v roce 2018 si vezmeme v˘chozí stav k 30. 9. 2018, tak k 31. 12. 2018 se zv˘‰il podíl telat zváÏen˘ch ve 120 dnech sice jen o 2 %, ale u hmotností ve 210 dnech je vy‰‰í jiÏ o 20 % a u 365 dní je to 5 % a za tento vûk hmotnosti budou je‰tû pfiib˘vat v I. ãtvrtletí 2019. Nûkterá telata ale nerostou rovnomûrnû. Mají napfiíklad v˘raznû vy‰‰í a nebo naopak niωí hmotnost ve 210 dnech, neÏ odpovídá jejich hmotnosti ve 120 dnech (to samé platí pro hmotnost ve vûku 365 dní). Stejnû se projevuje i odhad PH pro pfiepoãítanou hmotnost ve 120 dnech pokud hmotnost nebyla zváÏena a ovlivnila jí porodní hmotnost. Toto kolísání PH se projevuje zejména u posledního roãníku telat, protoÏe u star‰ích roãníkÛ se jiÏ poãty váÏení nemûní. Kolísání PH se mÛÏe projevit i u mlad˘ch krav v souvislosti

s hmotností potomkÛ (zase jen poslední roãník), u b˘kÛ by musel kolísat cel˘ roãník (to se ale neobjevuje). Kolísání PH se ale objeví v pfiípadû „harémÛ“ (viz porodní hmotnosti). I pfies tyto moÏnosti kolísání PH se zmûna v odhadu PH, která je vût‰í neÏ 5 bodÛ RPH objevuje u 2 aÏ 3 % jedincÛ.

Stanovení relativní plemenné hodnoty (RPH) Ke zmûnû do‰lo i pfii v˘poãtu RPH. Do‰lo ke zmûnû v˘poãtu dvou jiÏ zmínûn˘ch potfiebn˘ch parametrÛ a to PHp (prÛmûrná plemenná hodnota populace v rámci plemene) a SpH (smûrodatná odchylka plemenn˘ch hodnot v rámci plemene). V minulosti byly oba tyto parametry stanoveny jako prÛmûr ze v‰ech zvífiat zahrnut˘ch do v˘poãtu. Mohlo proto, zejména u málo poãetn˘ch plemen, docházet meziroãnû ke zmûnû prÛmûrÛ a tím i kolísání RPH. Novû jsou oba parametry stanoveny jako prÛmûr a smûrodatná odchylka za zvífiata s uÏitkovostí, která se narodila v období let 2000 aÏ 2010. Tím byla do tohoto systému dána urãitá stabilita. Pokud je v rámci plemene dosahován odpovídající genetick˘ zisk, tak mlad‰í roãníky zvífiat jsou lep‰í neÏ na ta star‰í zvífiata. Je jen otázkou kdy stanovit období ve kterém dojde ke zmûnû období pro v˘poãet prÛmûru. Zvykem b˘vá posunout tuto bázi vÏdy po jednom generaãním intervalu (cca 5 letech). V˘hodou pouÏívání RPH je i to, Ïe se dají RPH pro jednotlivé uÏitkovosti sãítat a pouÏívat napfiíklad pro tvorbu syntetick˘ch (produkãních) indexÛ. Za takové indexy lze u nás pouÏívat PePP, PeRU, MePP a MeRU. Tyto operace s plemennou hodnotou provádût nelze.

A.) Pfiím˘ a maternální efekt – pfii odhadu PH pracujeme s plemennou hodnotou pro pfiím˘ efekt.

Projevuje se pfiímo na sledovaném jedinci. Je to genetick˘ efekt, pro kter˘ je odhadována plemenná hodnota a jako takov˘ se dûdí na potomstvo. Charakterizuje vlastní rÛstovou schopnost. Matefiská schopnost je naz˘vána maternální efekt. Projevuje se lep‰ím rÛstem telat urãit˘ch matek. Je to opût genetick˘ efekt, pro kter˘ je odhadována plemenná hodnota a dûdí se na potomstvo. Tento druh˘ efekt je tak trochu ofií‰ek. Plnû se mÛÏe projevit aÏ u dcer, které mají vlastní potomstvo s vlastní uÏitkovostí.

Rozhodnû ho není moÏné vztahovat pouze k mléãnosti dcery (i kdyÏ je tak ãasto prezentován i v zahraniãí). Uvedeme si opût pfiíklad: máme dvû krávy.

DokáÏeme u nich stanovit, kolik mléka jsou schopny poskytnou svému teleti (ve Francii je to souãástí staniãních testÛ dcer testovan˘ch b˘kÛ) a mají stejnou produkci mléka. Tele jedné krávy ale roste víc, neÏ tele druhé krávy. V tomto pfiípadû není rÛstová schopnost ovlivnûna mléãností matky, ale její vlastní rÛstovou schopností v pfiímém efektu. Pfii odhadu PH v maternálním efektu se proto snaÏíme oddûlit vliv pfiímého rÛstového efektu na hmotnost potomkÛ. Dal‰ím úskalím je i to, Ïe pro správné urãení maternálního efektu je nutné, aby byli potomci potomkÛ také zapojeni do systému KUMP. Obvykl˘m pfiíkladem jsou krávy, které jsou v˘borné matky plemenn˘ch b˘kÛ. Ti b˘ci jsou v‰ak prodáni

do uÏitkov˘ch chovÛ a informace o jejich potomcích chybí. Taková zvífiata mají zpravidla vysoké PH pro pfiím˘ efekt i trvalé matefiské prostfiedí.

Dále se musím zmínit o trvalém matefiském prostfiedí (stanovuje se pouze krávy s potomstvem).

Toto trvalé prostfiedí zpÛsobí, Ïe kráva po cel˘ svÛj Ïivot bude poskytovat uÏitkovost odli‰nou, neÏ jaké jsou její genetické schopnosti. MÛÏe to b˘t zapfiíãinûno zpÛsobem odchovu jalovic a dal‰ími okolnostmi, které ovlivní následnou celoÏivotní uÏitkovost krávy. Tento efekt je ovlivnûn chovatelem, není tudíÏ genetick˘, nedûdí se na potomstvo, je tfieba ho oddûlit od plemenné hodnoty maternálního efektu. Efekt trvalého matefiského prostfiedí se obecnû ve v˘sledcích neobjevuje a mÛÏe nûkter˘m chovatelÛm pfiiná‰et problém v chápání systému odhadu PH. Na druhé stranû má ale svoji logiku.

V rámci ‰lechtûní to znamená, Ïe pfii sestavování rodiãovsk˘ch párÛ se s tímto efektem nepracujeme, ale nemûli bychom ho pfiehlíÏet. Do znaãné míry odpovídá na otázku, jak dobrou bude daná kráva matkou. Pokud bychom chtûli v chovu urãit nejlep‰í matku, je nutné vzít do úvahy polovinu PH pro pfiím˘ efekt, celou PH pro efekt maternální a celé trvalé prostfiedí matky.

B.) Jak s plemennou hodnotou tedy pracovat?

Podle anal˘z provádûn˘ch u jednotliv˘ch plemen je zfiejmé, Ïe v rámci ‰lechtûní kladou chovatelé vût‰í v˘znam plemenné hodnotû pro pfiím˘ efekt v rÛstu. Má to svoji logiku. V˘sledky ‰lechtûní, tedy hmotnost vlastního potomstva získáme mnohem dfiíve, neÏ u maternálního efektu. Zde si musíme poãkat aÏ na uÏitkovost potomkÛ dcer a to vyÏaduje ãas. O úspû‰nosti postupu ‰lechtûní rozhoduje genetick˘ zisk, intenzita selekce a generaãní interval. Genetick˘ zisk lze zjednodu‰enû charakterizovat jako zv˘‰ení PH za ãasovou jednotku. Napfiíklad u plemene MS se za období let 2000 aÏ 2018 zv˘‰ila RPH pro hmotnost ve 210 dnech o +18 bodÛ. To pfiedstavuje v absolutních ãíslech u b˘kÛ nárÛst hmotnosti o +28 kg a u jalovic +30 kg. Za stejné

29

Tabulka ã. 2: Porovnání RPH matek a hmotností telat a) Přímý efekt PeRPH 210 80 a méně 81–85 86–90 91–95 96–100 101–105 106–110 111–115 116–120 121 a více celkem

b) Maternální efekt

Býci podíl % 0,4 % 0,7 % 3,8 % 9,1 % 17,3 % 23,9 % 20,4 % 13,9 % 6,7 % 3,9 % 8702

Teo210 310 295 305 308 322 317 326 333 333 342 323

Jalovice podíl % Teo210 0,4 % 292 0,7 % 277 4,2 % 280 10,0 % 275 16,4 % 279 21,9 % 285 22,1 % 288 13,4 % 299 6,4 % 304 4,5 % 305 7488 288

období ale klesla RPH pro porodní hmotnost o –9 bodÛ a to pfii zv˘‰ení porodních hmotností. Zde platí jiÏ popsaná závislost mezi porodní hmotností a hmotností ve 210 dnech. U maternálních efektÛ pro porody a rÛst se RPH za stejné období nemûní.

Pochopitelnû u jin˘ch plemen se mohou objevit mírné odchylky. Intenzitou selekce musíme rozumût v˘bûrov˘ rozdíl. Máme nûjakou skupinu rodiãÛ se známou plemennou hodnotou. Z této skupiny vybereme rodiãe dal‰í generace potomkÛ.

ZáleÏí na tom, kolik procent nejlep‰ích zvífiat vybereme. Limituje nás souãasnû i ta skuteãnost, jakou dosahujeme v chovu brakaci, pfiípadnû nechceme-li zvy‰ovat stavy krav. Generaãní interval vyjadfiuje délku období, která je v na‰em pfiípadû potfieba od sestavení rodiãovského páru, po dobu kdy v˘sledek mÛÏeme vyhodnotit. Evidentnû je rozdílná podle toho, co jiÏ bylo napsáno. Jiná bude pro pfiímé a jiná pro maternální efekty. Rozdíl je u maternálních efektÛ i v tom, získáme-li tele z tohoto v˘bûru od prvotelky napfiíklad ve 24 nebo 36 mûsících. S tím prostû chovatel musí poãítat. V˘znamn˘m efektem je i odhad koeficientu spolehlivosti plemenné hodnoty. O tom ale je‰tû bude fieã na závûr.

JiÏ v úvodu tohoto ãlánku bylo uvedeno, Ïe lze pracovat pouze s fenotypov˘m projevem uÏitkovosti. To byla v minulosti i jediná moÏnost, kterou chovatelé mûli k dispozici. Postupnû se v celém systému zdokonaloval zpÛsob jak rozdûlit odhad vlivu genetické a negenetické povahy na fenotypovém projevu. Osvûtlit tyto vlivy bylo i zámûrem tohoto ãlánku. Na závûr si nyní mÛÏeme vlastnû ukázat, jak to v‰echno funguje. V následující tabulce máme opût u plemene MS porovnání RPH matek pro hmotnost v 210 dnech a hmotností jejich telat ve 210. V˘sledky jsou za roky 2014 aÏ 2018. To, Ïe se zvy‰ováním RPH matky roste hmotnost jejich telat je celkem zfiejmé.

Existuje sice v˘jimka u pfiímého efektu 80 a ménû.

Podíl tûchto telat ale nepfiedstavuje ani 0,5 % v populaci. Souãasnû v této tabulce nebereme v úvahu stejné RPH otce. Pfii pohledu do tabulky je zfiejm˘ i v˘raznû vût‰í vliv maternálního efektu na nejvy‰‰í hmotnosti telat. Jako velice v˘hodná se pro zvy‰ování rÛstu telat ukazuje kombinace maternálního efektu matek a pfiímého efektu otcÛ. Je tam

30

MeRPH 210 80 a méně 81–85 86–90 91–95 96–100 101–105 106–110 111–115 116–120 121 a více celkem

Býci podíl % 3,8 % 5,2 % 10,2 % 15,5 % 19,2 % 19,3 % 10,4 % 9,6 % 3,3 % 3,5 % 8702

Teo210 281 290 304 312 319 326 337 343 355 359 323

Jalovice podíl % Teo210 4,8 % 261 5,7 % 267 10,9 % 273 15,5 % 285 22,1 % 285 16,3 % 293 10,9 % 297 7,4 % 309 3,2 % 311 3,2 % 328 7488 288

jeden problém. Pfii pohledu do tabulky 3 si mÛÏeme odvodit, Ïe zaãneme souãasnû sniÏovat u dcer maternální efekt. V˘sledek je vÏdy kombinací obou rodiãÛ. V pfiípadû, Ïe zaãneme kombinovat RPH matky v pfiímém a maternálním efektu, získáme u matek u tohoto v˘bûru 95 kombinací RPH. KdyÏ k takovému souboru pfiidáme i otce, v˘raznû opût vzroste poãet kombinací a soubor se stane dost nepfiehledn˘. V tabulce 3 je podobn˘ rozbor jako u krav, ale tentokrát podle RPH pro 210 dní otce.

Tabulku v maternálním efektu pro otce neuvádím, protoÏe ta na hmotnost telat nemá vliv (jak jiÏ bylo uvedeno, projevuje se aÏ na potomstvu dcer). Na druhé stranû je u b˘kÛ vzhledem k uplatÀovanému systému ‰lechtûní i jiná frekvence RPH. Zatím co s RPH 110 a víc v pfiímém efektu otce je témûfi 55 % potomkÛ, tak s RPH 110 a víc v maternálním efektu jich je necel˘ch 15 %. V pfiípadû, Ïe nûkoho zajímá souãasn˘ trend pfii sestavování rodiãovsk˘ch párÛ, mÛÏe si vzít katalogy I. turnusÛ b˘kÛ 2019 a studovat. Tabulky 2 a 3 pochopitelnû pracují s daty za celou populaci. V pfiípadû, Ïe si nûkdo chce udûlat podobn˘ rozbor, ale za konkrétní chov, tak zjistí, Ïe to tak úplnû nefunguje. Problém jsou pfiepoãtené 210 denní hmotnosti. V tabulce uvádím skuteãné prÛmûrné hmotnosti. To znamená, Ïe se jedná o fenotyp. Ten ale nebyl oãi‰tûn o negenetické vlivy.

Pokud se budeme snaÏit o jejich zohlednûní, narazíme na poãty zvífiat ve skupinách a soubor nebude dostateãnû reprezentativní. Efektivní by ale bylo místo pfiepoãtené 210 denní hmotnosti pouÏít RPH210 jedince.

Tabulka ã. 3: Porovnání RPH otcÛ a hmotností telat OtRPH 210 81–85 86–90 91–95 96–100 101–105 106–110 111–115 116–120 121 a více celkem

Býci podíl % 0,1 % 0,3 % 2,5 % 11,2 % 12,2 % 19,3 % 12,1 % 20,5 % 21,9 % 8363

Teo210 258 311 294 300 303 321 324 325 347 324

Jalovice podíl % Teo210 0,1 % 311 0,2 % 289 3,0 % 253 9,9 % 265 14,0 % 274 19,4 % 280 13,3 % 290 18,5 % 291 21,5 % 311 7227 289

Tabulka ã. 4: Variabilita prÛmûrn˘ch koeficientÛ spolehlivosti pro pfiímé efekty podle chovÛ Průměr Min Max

počet 3889

pp 0,41 0,22 0,47

porHm 0,55 0,30 0,59

120 dní 0,53 0,14 0,65

210 dní 0,53 0,14 0,65

365 dní 0,45 0,13 0,61

Koneãnû se dostáváme k odhadu koeficientu spolehlivosti plemenné hodnoty. Jedná se o velice dÛleÏit˘ efekt, neboÈ hodnoty spolehlivosti nám ukazují na pfiesnost odhadu PH. Urãuje tedy vztah mezi skuteãnou a odhadovanou PH. V˘‰e koeficientu spolehlivosti se dá vyuÏít pfii odhadu kolísání PH v urãitém intervalu pfii zv˘‰ení poãtu informací.

V systému odhadu PH v USA a Kanadû je pro hodnotu spolehlivosti uvádûno, jaké je pfiedpokládané kolísání PH. S rÛstem spolehlivosti se variabilita sniÏuje. V tûchto zemích se ale pracuje s absolutní plemennou hodnotou. V Evropû se aÏ na v˘jimky pracuje s relativní plemennou hodnotou. Koeficient spolehlivosti se pohybuje v rozmezí od 0 do 1.

Na hodnotu spolehlivosti má vliv dûdivost dané vlastnosti. Jak jiÏ bylo nûkolikrát uvedeno, odhad PH upfiesÀuje poãet informací, které do odhadu vstupují. Pokud jako vzor opût pouÏijeme plemeno MS a spolehlivosti odhadu PH u telat narozen˘ch v roce 2018, získáme následující hodnoty. U RPH pro hmotnost ve 210 dnech dosahují telata bez váÏení spolehlivost 0,335, 1x váÏená 0,561, 2x váÏená 0,641 a 3x váÏená 0,646. To se t˘ká pfiímého efektu. U maternálního efektu dosahují spolehlivosti niωí hodnoty, protoÏe v˘voj je, jak bylo popsáno, ovlivnûn urãit˘m posunem v informacích o uÏitkovosti. U maternálního efektu si musíme poãkat na to, aÏ dcery tûchto narozen˘ch telat budou mít vlastní telata s uÏitkovostí. Z uveden˘ch údajÛ je zfiejmé, Ïe se v˘znamnû zvy‰uje spolehlivost odhadu PH v souvislosti s poãtem váÏení.

V pfiípadû, Ïe tele má napfiíklad hmotnost ve 210 dnech a hmotnost ve 120 dnech schází, je spolehlivost pro RPH ve 120 dnech (která je odhadovaná) v˘raznû niωí. To platí i pro dal‰í hmotnosti, protoÏe odhadovaná RPH má vÏdy niωí spolehlivost.

A zde je urãit˘ problém. Mezi chovy v KUMP existují urãité rozdíly ve frekvenci váÏení. Jsou chovy, ve kter˘ch pfievaÏuje váÏení telat v prÛbûhu kontrolního roku 1x, nebo 2x a v nûkter˘ch 3x. Existují i neváÏená telata. Tím pádem se vyskytují relativnû velké rozdíly mezi chovy u prÛmûrné spolehlivosti odhadu RPH. MÛÏeme si to ukázat na tabulce 4.

V roce 2018 se u plemene MS narodila telata na 116 chovech. PrÛmûrné hodnoty koeficientu spolehlivosti za chov tak odráÏí i ãetnost váÏení telat. To dokumentují minimální a maximální spolehlivosti v prÛmûru za chov, které jsou uvedeny v tabulce.

U prÛbûhu porodu (pp) je hodnota spolehlivosti ovlivnûna i celkovou jiÏ zmínûnou niωí variabilitou hodnocení. Hodnoty koeficientu spolehlivosti pro odhad PH nejsou proto ovlivnûny vÏdy jen velikostí populací, jak je nûkdy dáváno do souvislosti. V˘znamnû se na jeho v˘‰i podílí také chovatel, ale i organizace KUMP.

Závûr Plemenné hodnoty slouÏí jako pomocník pfii v˘bûru rodiãovsk˘ch párÛ a tedy tvorbû dal‰í generace potomkÛ. Jako kaÏd˘ nástroj by v‰ak mûly b˘t vyuÏívány správnû a mají jistá omezení, která chovatel musí znát a respektovat. Cíle ‰lechtûní pochopitelnû odpovídají i zamûfiení konkrétního chovu, která mohou b˘t znaãnû odli‰ná. Jinak budou tato opatfiení realizována v chovech, ve kter˘ch je produkován plemenn˘ materiál, zástavová telata, nebo jateãní zvífiata. To napfiíklad urãuje i v˘znam pfiímého a maternálního efektu v procesu ‰lechtûní.

Z provádûn˘ch anal˘z jednotliv˘ch plemen se napfiíklad ukazuje, Ïe star‰í krávy (star‰í 8 aÏ 9 let), mají v prÛmûru vy‰‰í maternální efekty a souãasnû i vysokou hodnotu reprodukce (velice dobré hodnoty mezidobí a vy‰‰í prÛmûrn˘ poãet narozen˘ch telat). Stejnû tak platí, Ïe dvû zvífiata, která mají stejnou spolehlivost pro odhad PH, ale li‰í se v˘znamnû v RPH, budou v dal‰ím období pfii zvy‰ování spolehlivosti vykazovat jinou variabilitu plemenn˘ch hodnot. Uvedeme si poslední pfiíklad: jedinec s RPH 95 mÛÏe kolísat od 90 do 100, ale jedinec s RPH 110 bude kolísat od 105 do 115.

Cílem tohoto ãlánku bylo poukázat na jednotlivé vlivy, které se do odhadu PH promítají, které by mûl chovatel pfii práci s nimi zohlednit. Mnoho z nich také mÛÏe chovatel svojí aktivitou ovlivnit. Jedná se napfiíklad o spolehlivost v˘sledkÛ odhadu PH, které mÛÏe kaÏd˘ chovatel ovlivnit tím, Ïe bude váÏit celé stádo nûkolikrát bûhem kontrolního roku, ãímÏ u sv˘ch zvífiat dosáhne vysoké spolehlivosti RPH nejen pro pfiím˘, ale i pro maternální efekt.

V tomto ãlánku jsme se zab˘vali jen ãástí odhadu plemenn˘ch hodnot. Umíme i odhady PH pro zevnûj‰ek, nebo pro masnou uÏitkovost. Ve svûtû se odhady PH zamûfiují i dal‰í ukazatele uÏitkovosti (napfiíklad na reprodukci). Ukazuje se totiÏ, Ïe neustálé zvy‰ování rÛstové schopnosti, mÛÏe mít svoje ekonomické limity. Stejnou, ale také lep‰í ekonomiku v chovu masného skotu mÛÏeme proto dosahovat pfii zapojení jin˘ch uÏitkov˘ch vlastností v rámci ‰lechtitelského programu.

(Podrobnûj‰í rozbory jsou k dispozici u autora ãlánku).

Zpracováno v rámci projektu NAZV QK1910059.

31

VaÏte telata pfii porodu!

Alena Svitáková, Kamil Malát âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Problematika porodních hmotností a jejich zji‰Èování je zejména v posledních t˘dnech a mûsících velmi skloÀovan˘m tématem.

Sami chovatelé, pfiedev‰ím plemen vût‰ího tûlesného rámce, ji fie‰í opakovanû. BohuÏel se stává, Ïe chovatel, kter˘ poctivû svá telata pfii porodu váÏí je nakonec znev˘hodnûn˘, protoÏe jeho zvífiata vykazují vy‰‰í prÛmûrné hmotnosti. A to jsme se rozhodli zmûnit! Mnoho informací bylo k tomuto tématu jiÏ napsáno v pfiedchozím ãísle Zpravodaje ãi na webu svazu, proto se nyní zamûfiíme pouze na moÏnosti zji‰Èování porodních hmotností a struãné popsání zmûn, které v tomto ohledu nastaly ve vztahu ke stanovení prÛmûrn˘ch hmotností narozen˘ch telat.

Nejlep‰ím zpÛsobem zji‰tûní porodní hmotnosti telat je jejich zváÏení. To je nesporn˘ fakt, ale Ïijeme v realitû a je jasné, Ïe 100 % populace nemÛÏe b˘t do 24 hodin zváÏeno. Proto i metodika KUMP pfiipou‰tí stanovit porodní hmotnost KVALIFIKOVAN¯M odhadem. A zde ale zaãínají problémy. U vût‰iny plemen se mezi chovateli tradují prÛmûrné porodní hmotnosti 42/38 kg pro b˘ka, resp. jalovici, které v‰ak u mnoh˘ch plemen absolutnû neodpovídají realitû. Vzhledem k tomu, Ïe u jednotliv˘ch plemen dochází k selekci na rÛst, tak se u nich také zmûnily parametry pro prÛmûrnou porodní hmotnost, která vzrostla. Pro upfiesnûní – jedná se vÏdy o jedináãky v rámci daného pohlaví. Proto pfii dÛkladné anal˘ze u plemen CH, LI, HE, MS, AA, BA a SA do‰lo k pfiepoãtu prÛmûrn˘ch porodních hmotností. Nyní jsou k dispozici odhady i pro ostatní masná plemena. Tyto prÛmûrné hmotnosti byly zapracovány do programu pro vedení kontroly uÏitkovosti, a pokud chovatel u sv˘ch telat neudá Ïádnou hmotnost, bude

32

mu pfiidûlen prÛmûr podle hodnot, které najdete v tabulce.

Tato tabulka zároveÀ slouÏí k „nastavení oka“ pro kvalifikovan˘ odhad u chovatelÛ, ktefií nikdy neváÏili. âasto se stává, Ïe je v rámci chovu a pohlaví viditelné rozmezí hmotností, ale kolem ‰patného prÛmûru. Nebo naopak jsou mnohdy rozdíly mezi

zvífiaty pfiíli‰ malé 1–4 kg mezi nejvût‰ím a nejmen‰ím teletem v rámci pohlaví. Je jasné, Ïe porodní hmotnost ovlivÀuje mnoho faktorÛ, ale vysoké poãty zvífiat, na kter˘ch byly tyto prÛmûry spoãítány, jsou dostateãné pro to, aby v˘sledky mohly b˘t povaÏovány jako univerzálnû aplikovatelné. U kaÏdého z plemen a po-

Tabulka ã. 1: PrÛmûrné a doporuãené hmotnosti u b˘kÛ a jalovic Býk Malý Průměrný charolais* 44 49 masný simentál* 43 48 aberdeen angus* 35 40 limousine* 41 46 hereford* 38 43 blonde d’Aquitaine* 45 50 salers* 38 42 belgické modré 39 45 piemontese 37 41 gasconne 33 38 highland 25 30 galloway 28 32 aubrac 35 40 parthenais 35 40 andorrský hnědý 34 39 texas longhorn 21 24 shorthorn 29 34 bazadais 34 39 rouge des Prés 37 41 vosgienne 34 39 wagyu 28 33 dexter 19 23 pinzgavský skot 33 37 * data byla získána podrobnou analýzou Plemeno

Velký 54 53 45 51 48 55 47 51 44 43 35 37 45 45 44 27 39 44 45 44 38 28 41

Malá 40 40 34 39 35 40 33 35 33 31 23 25 32 32 30 21 26 31 37 30 26 16 28

Jalovice Průměrná 45 45 38 44 40 45 38 40 37 36 28 30 37 37 35 24 31 36 41 35 31 21 32

Velká 50 50 42 49 45 50 42 45 41 41 33 35 42 42 40 27 36 41 45 40 36 26 36

hlaví je nastaveno ZÁKLADNÍ rozmezí, které by mûl mít kaÏd˘ chovatel ve svém chovu. Vzhledem k jiÏ zmínûn˘m vlivÛm prostfiedí je moÏné, Ïe je prÛmûr o nûco posunut – napfiíklad u chovÛ, které mají silnou restrikci v krmné dávce pfied otelením (i tak je u váÏících chovÛ rozdíl v prÛmûru pouze 4 kg oproti prÛmûru celkovému). Ale pro kvalifikovan˘ odhad je rozmezí v tabulce dostaãující a postihuje rozdíly mezi jednotliv˘mi zvífiaty na chovu a dá se aplikovat v jak˘chkoliv podmínkách. Je samozfiejmû vÏdy nejlep‰í získat hmotnosti skuteãn˘m váÏením, pouze tam, kde to není moÏné, tak lze vyuÏívat k podchycení rozdílÛ mezi zvífiaty i jiné nástroje jako jsou mûfiící pásky pro mûfiení obvodu paznehtu ãi hrudníku. Vyhodnocením alternativních zpÛsobÛ zji‰Èování porodních hmotností se intenzivnû zab˘váme – pfiedev‰ím obvodu hrudníku telat.

Pro dal‰í hodnocení a zpfiesnûní celého systému navazujícího v˘poãtu plemenn˘ch hodnot je naprosto NEZBYTNÉ docílit reálné variability porodních hmotností – tedy aby v‰echna telata na chovu

neváÏila stejnû (porodní hmotnost není udaná) a její odhad byl vûrohodn˘ (hmotnosti nebyly podhodnocené). Není úplnou v˘jimkou, Ïe nûktefií chovatelé vykazují, pfiedev‰ím u b˘kÛ, velmi nízké porodní hmotnosti, coÏ se poté odrazí v jejich plemenn˘ch hodnotách. Toto „vylep‰ení“ je v‰ak velmi krátkozraké, protoÏe jakmile se zaãnou rodit telata po tûchto b˘cích, dochází velmi ãasto k velkému poklesu jejich PH (pokud b˘k zÛstává v KUMP).

Potom s chovateli fie‰íme 2 zásadní problémy – proã se h˘bají PH a proã b˘k, po kterém se nedafií otelit, má tak vysoké PH. Systém je tak hodnovûrn˘, podle toho, jak kvalitní data do nûj vstupují. Ve spojitosti s porodními hmotnostmi pfiipravujeme i dal‰í novinky a zmûny, o kter˘ch vás budeme prÛbûÏnû informovat.

Zpracováno v rámci projektu NAZV QK1910059.

33

Po stopách wagyu ve svûtû a v âR (2. ãást) Ing. Jaroslav Valenta âeská zemûdûlská univerzita v Praze Chov wagyu v Japonsku O chovu tohoto plemena se mÛÏeme doãíst a doslechnout aÏ mnoh˘ch legend, pravdou v‰ak je, Ïe zejména v Japonsku se wagyu dostává v nûkter˘ch chovech nadstandardní péãe a pfiístupu. âasto se hovofií o napájení zvífiat pivem pro zlep‰ení chutû ke krmivu (pivo urãené pro lidsk˘ konzum) a to aÏ 0,5 l/den (obr. ã. 1), které má povzbuzovat i pfiíjem krmiva v jinak nepfiíjemn˘ch letních dnech. Typickou souãástí jídelníãku wagyu v Japonsku je r˘Ïová sláma. Dopfiáváno dobytku b˘vá masáÏí (i olejové masáÏe), které mají vést k lep‰í distribuci a mûkkosti podkoÏního tuku, péãe o srst pomocí saké, pou‰tûní hudby. Nûkde je to pravdûpodobnû z pfiesvûdãení a v˘sledn˘ produkt ve formû masa je zcela vymazlen˘, jinde se spí‰e jedná o marketingov˘ tah. V oblastech mimo Japonsko je chov vût‰inou ve zcela jiné rovinû. Nedûlejme si v‰ak iluze o tom, jak˘m zpÛsobem je skot v Japonsku chován. Velmi ãasto se mÛÏeme je‰tû setkat s pomûrnû primitivními chovy, zejm. na venkovû, kdy jedinci ve v˘krmu (ãasto krávy) mají nastálo ohlávku pro ãastou fixaci zvífiat, jsou ustájeni v men‰ích a dfievûn˘ch kotcích (obr. ã. 2). V chovu se vyuÏívá na na‰e pomûry je‰tû obyãejného pfiíslu‰enství. V Japonsku se v‰ak velkému poãtu hovûzího dobytka moÏnosti pastvin nedostává. Je nutné si uvûdomit, Ïe pastviny jsou dostupné pouze v horském prostfiedí a dále v oblastech, které jsou ze své podstaty nevhodné pro pûstování r˘Ïe. Nehledû na tyto aspekty jsou zvífiata pro farmáfie v˘raznû cenná, navíc mívají malá stáda a pastevní chov chápou jako riziko spojené s poranûním zvífiat.

Pohled na rozsáhlé pastviny a na nich se pasoucí zvífiata je velmi vzácn˘, skot je tedy chován pfieváÏnû v rÛzném typu ustájení. Mezi nejdÛleÏitûj‰í a nejv˘znamnûj‰í oblasti, kde je wagyu skot chován, s ohledem na velmi vhodné prostfiedí, patfií prefektury

Obr. č. 1: Napájení skotu pivem. Dobytek je ve vazném ustájení. Fotografie zachycuje tradiční a současně primitivnější způsob chovu (foto: Radko Loučka)

34

Obr. č. 2: Ustájení wagyu dobytka na malé venkovské farmě (foto: Radko Loučka)

Kagoshima, Miyazaki a Hokkaido (Motoyama et al., 2016).

Mlad˘ skot se odstavuje mezi 8–10 mûsíci, jalovice se prodávají jednak pro chov, obû pohlaví v‰ak také jako v˘krmov˘ atribut. Kastrace b˘ãkÛ je ve 2–3 mûsících obvykle pomocí burdizzo kle‰tí. Chovatele wagyu lze v Japonsku rozdûlit do dvou skupin, jednu skupinu tvofií ti, ktefií produkují telata pro budoucí v˘krm, druhou skupinou jsou farmáfii, ktefií nakoupen˘ skot vykrmují do jateãné hmotnosti, samozfiejmû takové rozdûlení není zcela striktní. Farmáfii, ktefií jsou zamûfieni na produkci mladého skotu pro úãel draÏby v aukcích, vyuÏívají pfieváÏnû umûlou inseminaci. Pro japonsk˘ trh jsou typická aukãní centra ve v˘znamn˘ch chovatelsk˘ch oblastech, kde se jednotlivá zvífiata prodávají hlavnû formou draÏby. Pro telata na mléãné v˘Ïivû (vûk 2–4 mûsícÛ) existují tzv. malé aukce, pro star‰í jedince (6–12 mûsícÛ vûku) jsou tzv. velké aukce (Motoyama et al., 2016). Chovatelé si v aukcích vybírají s velk˘m respektem ke zvífieti dle jeho pedigree.

Charakterizovat zpÛsoby a technologické postupy v˘krmu není zcela jednoduché. Existuje nûkolik moÏností v odchovu a v˘krmu, kde v jednotliv˘ch pfiístupech panuje znaãná variabilita. Populární v˘krm b˘kÛ se odehrává od 10. mûsíce do 28. mûsíce. Ve v˘krmu samiãího pohlaví bychom se mohli setkat s dvûma formami. Jednou z nich je v˘krm krav, které byly vyfiazeny z chovu nebo z práce v terénu. Tyto krávy dosahovaly vûku 10 i více let. Ve chvíli, kdy byly urãeny pro v˘krm, jim byla na cca. 8 mûsícÛ podávána speciální strava, aby se dosáhlo v˘znamného mramorování. Dnes se ve v˘krmu stále vyuÏívá star‰ích krav, které jsou vyfiazeny z chovu, ov‰em je zde tendence poráÏet podstatnû mlad‰í kusy. Takov˘m podstatn˘m milníkem je 8. rok Ïivota krávy, kdy dále dochází uÏ jen ke sníÏení atraktivity ceny a zhor‰ování kvality masa, zejména ve smyslu ztmavnutí masa od pÛvodnû Ïádané tfie‰Àovû ãervené barvy. Druhá forma je zamûfiena na v˘krm jalovic do 36 mûsíce

Obr. č. 5: Plemenný býk Wagus WAG001, Wagyu farma Müller (foto: Natural)

Obr. č. 3: Rodina Ing. Josefa Müllera v Mněticích (foto: archiv Josefa Müllera)

vûku s postupnou se zvy‰ující energetickou hladinou krmiva. Pfiesné reprodukãní a produkãní parametry není zcela jednoduché zmapovat, zvlá‰tû pro vysokou variabilitu v chovech a v˘krmov˘ch pfiístupech. Lze v‰ak obecnû napsat, Ïe do v˘krmu se jedinci dostávají kolem 10. mûsíce vûku a 285 kg váhy, dále jsou vykrmování pfiibliÏnû 19 mûsícÛ do cca. 630 kg Ïivé hmotnosti s prÛmûrn˘m denní pfiírÛstkem kolem 600 g/den. Jalovice se inseminují jiÏ ve vûku 13 mûsícÛ, obvykleji v‰ak mezi 15.–17. mûsícem.

Chov Wagyu v âR Poãátky chovu v na‰í zemi nesahají pfiíli‰ daleko do minulosti. V roce 2006 se v malé obci Mnûticích nedaleko Pardubic rozhodla rodina Ing. Josefa Müllera (obr. ã. 3) vplout do posud neznám˘ch vod. Ing. Josef Müller je zku‰en˘m specialistou v oblasti reprodukãní biotechnologie, kde znalosti a praxe v této oblasti zformovaly jeho pfiedstavy,

jak˘m zpÛsobem bude moci s chovem japonského plemene zaãít. Není tedy pfiekvapivé, Ïe základem vzniku 1. oficiálního chovu wagyu (v souãasnosti nejvût‰ího) u nás byl nákup 5 embryí z Nizozemska a následn˘ embryotransfer vhodn˘m pfiíjemkyním plemene âESTR. MoÏn˘ odchov wagyu telat pod matkami plemene âESTR dokumentuje obrázek ã. 4. V˘sledkem této metody reprodukce se stali v roce 2007 jaloviãka a b˘ãek. Oba jedinci byli velmi úspû‰nû odchováni na farmû v Mnûticích. B˘ãek, kter˘ se narodil 20. 7. 2007 byl licentován pod jménem Wagus WAG001 (obr. ã. 5) a zafiazen pro pÛsobení na inseminaãní stanici.

Wagus WAG001 je po embryotransferu potomkem b˘ka Shigetanaka ET z linie Kedaka a matky Tsukubane 2.

Wagus byl v roce 2009 geneticky testován systémem IGENITY test s v˘sledky, které prokázaly nadprÛmûrn˘ pfiedpoklad marblingu (marbling score 6), snadnosti telení (maternal calving easy 9), klidného temperamentu (docility 6), aj. Odbûrem spermatu vznikly inseminaãní dávky, které se pouÏívají na ãeském i evropském trhu. Plemenn˘ b˘k WAG001 se uplatÀoval i v pfiirozené pleme-

Obr. č. 4: Telata, býčci a jalovičky, 100% WA odchovávaná pod matkami ČESTR, Wagyu farma Müller (foto: Josef Müller)

35

Obr. č. 6: Wagina, Wagyu farma Müller (foto: Josef Müller)

Obr. č. 8: Kříženky 75 % wagyu, Wagyu farma Müller (foto: Jaroslav Valenta)

nitbû. První jaloviãka wagyu (Wagina), která se narodila 20. 7. 2017 (poráÏka v roce 2013) nese v Pedigree holandské rodiãe (Joseph a Josephien).

Wagina (obr. ã. 6 a 11) se v podstatû stala základem pro roz‰ifiování chovu a tím i práci s rozvojem základního stáda. Ve 28 mûsících se poprvé otelila a dále byla vyuÏita celkem 10 krát (roky 2010 a 2011) pro v˘plach embryí. Získaná embrya se vyuÏila v ãerstvém i zmraÏeném stavu. Od zaãátku chovu se povedlo jiÏ odchovat nûkolik jaloviãek i b˘ãkÛ, nejen 100% wagyu (obr. ã. 9 a 10), ale i kfiíÏencÛ (obr. ã. 7 a 8). 100% WA b˘ãci jsou nabízeni k prodeji a 100% WA jaloviãky se nejprve inseminovaly inseminaãními dávkami z importu (napfi. WAG005). Po otelení jsou vyuÏívány jako dárkynû embryí pro potfieby embryotransferu. Import embryí a inseminaãních dávek byl první etapou pfied roz‰ífiením chovu na velikost, ve které se jiÏ bude moci uplatÀovat pfiirozená plemenitba. Nyní se vedle pfiirozené plemenitby vyuÏívají i inseminaãní dávky u jalovic, produkce embryí z jalovic i krav, které se vyuÏívají i pro vlastní potfiebu. V souãasné dobû se v základním stádu nachází 5 krav, 1 jalovice star‰í 24 mûsícÛ, 3 jalovice mezi 12–24 mûsíci, 3 jalovice ve vûku 6–12 mûsícÛ, dále pak 3 volci a 3 b˘ci ve v˘krmu, 3 plemenní b˘ci (WAG017, WAG022, Benjiwag Muller ET).

Ing. Josef Müller nabízí nûkolikrát do roka maso na prodej z vlastního chovu. Odbûratelé se ãlení na dvû skupiny, kdy zhruba z 80 % se jedná o pfiímé klienty a z 20 % putuje maso do vybran˘ch restaurací. Jedná se o b˘ky, volky, pfiípadnû krávy

Obr. č. 7: Kříženka wagyu a plemene aubrac, Wagyu farma Müller (foto: Jaroslav Valenta)

Obr. č. 10: Plemenný býk Boviwag Muller ET, Wagyu farma Müller (foto: Jaroslav Valenta)

36

Obr. č. 9: 100% kráva wagyu, Wagyu farma Müller (foto: Jaroslav Valenta)

(vût‰ina jaloviãek je urãena pro obrat stáda), které nejsou jiÏ vhodné pro reprodukãní chov. V prÛbûhu let se jednalo jiÏ o nûkolik desítek jateãn˘ch kusÛ. V roce 2017 bylo realizováno 10 poráÏek (zejm. 50 % a 75 %), v roce 2016 téÏ 10 poráÏek,

Obr. č. 11: Ukázka mramorování masa pocházející z prvního 100 % wagyu jedince samičího pohlaví narozeného v ČR (Wagina), vakuově balený masný produkt Wagyu farma Müller (foto: Josef Müller)

2015 a 2014 vÏdy po 6ti poráÏkách. Pro lep‰í zhodnocení masa v pomûru k nákladÛm se ãasto jedná o kfiíÏence s 50% ãi 75% podílem wagyu (obr. ã. 13 a 14). Klientela se sice hledá velmi tûÏko, ale je velmi pfiíjemn˘m zji‰tûním, Ïe se postupem ãasu zvy‰uje zájem obecnû jak o kvalitní produkty na ãeském trhu, tak i o ty nejkvalitnûj‰í mezi v‰emi, za které je ochotn˘ si zákazník zaplatit. Jedním z takov˘ch je i maso z wagyu skotu. Ceny za takové maso na na‰em ãeském trhu je je‰tû velmi dostupné, samozfiejmû s ohledem na partii masa, oproti cenám v zahraniãí potaÏmo v Japonsku samotném. Cestu na farmu v Mnûticích si napfi. pro velmi kvalitní kus steakové partie nachází lidé z blízkého i vzdálenûj‰ího okolí. Zatím se jedná o mal˘ rodinn˘ chov s pfiíleÏitostn˘mi poráÏkami zvífiat (obr. ã. 12). Systém chovu wagyu vcelku kopíruje základní zpÛsobu chovu masného skotu.

Ze zku‰eností chovu wagyu v Mnûticích mÛÏeme poodhalit nûkteré produkãní a reprodukãní parametry.

Obr. č. 15: Pastvina wagyu dobytkem v Mněticích, Wagyu farma Müller (foto: Jaroslav Valenta)

Obr. č. 12: Ukázka bourání wagyu (foto: Josef Müller)

K telení dochází v lednu a únoru s následn˘m odstavem v 10 mûsících (cca fiíjen). Jalovice jsou odchovávány 12–24 mûsícÛ na pastvû, poté se dostávají do základního stáda pod b˘ka. Jalovice jsou odchovávány zásadnû bez jádra, tedy senem a zásadnû jen luãní senáÏí. PfiírÛstky jsou pfiibliÏnû mezi 500–700 g/den. Zástavoví b˘ci a volci jsou ustájení skupinovû. V˘krm ve 12–24 mûsících je pomocí objemn˘ch krmiv (seno, vojtû‰ková senáÏ, kukufiiãná siláÏ). V poslední fázi v˘krmu (24–36 mûsícÛ) se k objemn˘m krmivÛm pfiidává je‰tû cca. 2–5 kg jádra. Dalo by se fiíci, Ïe pfiírÛstek pfii ustájení je asi min. o 20 % vy‰‰í oproti pastvû, ale i pomûrnû individuální, co bude souviset s mléãností matek, která neb˘vá v˘razná. V pfiípadû volkÛ mÛÏeme vliv kastrace také odhadnout na 20 % ztrátu v pfiírÛstcích. U b˘ãkÛ jsou sledovány pfiírÛstky kolem 800–1100 g/den, u volkÛ pak 700–900 g/den. V 36 mûsících se pak dostáváme k poráÏkové hmotnosti kolem 800–900 Kg. PoráÏka zvífiat se odehrává na smluven˘ch jatkách, dále je potfieba maso nechat zrát pfiedev‰ím ve visu alespoÀ 4 t˘dny.

37

Obr. č. 13: Žebra zvířete 75% wagyu, produkt Wagyu farma Müller (foto: archiv Josefa Müllera)

Pfiístup Ing. Josefa Müllera s rodinou k chovu japonského skotu je velmi sympatick˘. TûÏké zaãátky, nedostateãné vstupní informace dané nízkou hustotou chovu v okolí, pomûrnû nemalé finanãní náklady a nejistota v genetickém materiálu nebyly dostateãn˘mi odstra‰ujícími atributy, naopak nad‰ení, vytrvalost a velmi kladn˘ vztah k chovu zvífiat jiÏ pfiiná‰ejí své chovatelské ovoce.

Chov wagyu skotu v Mnûticích plnû odráÏí podmínky welfare, peãliv˘ a citliv˘ pfiístup ke zvífiatÛm je velmi vdûãnû oplacen pfiíjemnou podívanou na klidnû a spokojenû se pasoucí jedince wagyu na pastvinách v okolí fieky Chrudimky (obr. ã. 15).

V souãasné dobû je v âR nûkolik chovÛ resp. chovatelÛ, ktefií se zab˘vají chovem jak ãistokrevn˘ch jedincÛ, tak produkcí kfiíÏencÛ. âeská plemenná kniha wagyu byla zaloÏena v roce 2011.

Poãty jsou nemalé, a tak se nabízí tomuto plemeni v na‰ich konãinách zajímavá perspektiva.

Wagyu ve svûte Od druhé poloviny 70. let 20. století do konce 90. let 20. století se zvífiata vyváÏela do USA. Z USA se pak genetika roz‰ífiila do Austrálie, Kanady,

Nového Zélandu, Chile a posléze do celého svûta.

První zemí v Evropû bylo Nizozemsko a samostatnou základnou je pak Nûmecko. V Nûmecku vzniklo nejvût‰í sdruÏení chovatelÛ wagyu v Evropû (Wagyu-Verband Deutschland e.V.) a jsou zde pofiádány slavnosti wagyu (European Wagyu Gala) spojené s aukcemi. První aukce probûhla v roce 2015 a koná se kaÏdoroãnû na farmû Wagyu Münsterland. Napfi. v roce 2017 byla na aukci vydrÏena zvífiata v prÛmûru za 9000 Euro. Nejvy‰‰í cena 30 000 Euro v‰ak padla za mladého b˘ka od krávy Misako FB5768 (vysok˘ marbling a podíl 49 % krve linie Tajima) (JeÏková, 2017).

Vût‰ina importovaného wagyu (ménû jak 250 kusÛ) do USA byla pouÏita pro kfiíÏení s plemenem aberdeen angus a jin˘m konvenãním skotem pro F1 populaci (50 % genetiky wagyu). Tato praxe je populární nejen v USA ale i dal‰ích zemích, protoÏe má velk˘ potenciál zlep‰it kvalitu standardního stáda, a tím zlep‰it kvalitu hovûzího masa (v USA vût‰ina masa kfiíÏencÛ mífií rovnou do kategorie USDA Prime). Z odhadovan˘ch 30 000 kusÛ wagyu v USA je asi 85 % kfiíÏencÛ. Rozprostfiení genetiky mezi jedince dobytka je tak velmi rozmanité. Plnokrevní jedinci obsahují 100% genetiku wagyu, ãistokrevní jedinci 15/16 genetiky wagyu.

Zatímco USA mají v˘raznû ménû plnokrevn˘ch Wagyu (100 % genetiky wagyu) neÏ Japonsko a Austrálie, tak populace fiádovû v nûkolika málo tisících kusech vykazuje vysok˘ podíl ãistokrevn˘ch jedincÛ wagyu. âistokrevní jedinci vznikají kfiíÏením plnokrevn˘ch wagyu do té doby, neÏ genetick˘ podíl dosáhne 93,75 % a více. F2 populace obsahuje 75 % a F3 populace 87 % genetiky pfii kfiíÏení s plnokrevn˘m jedincem. Pokud tedy vezmeme v úvahu skuteãnost, Ïe máme na zaãátku genetiku plnokrevného jedince wagyu a budeme ho kfiíÏit s jin˘m masn˘m plemenem, tak se pfii opakovaném kfiíÏení se 100 % wagyu dostaneme pouze na ãistokrevného jedince a nikdy na plnokrevného. Plnokrevn˘ wagyu 100% je potomkem pouze dvou plnokrevn˘ch jedincÛ a pro uznání musí b˘t potomek podroben DNA certifikaci s prÛkazem autentické japonské linie.

V Austrálii je situace oproti USA daleko zajímavûj‰í a mÛÏe se pochlubit druhou nejvût‰í populací wagyu skotu na svûtû, tedy hned za Japonskem.

Z jejich cca. 100 000 kusÛ skotu je 18 % plnokrevn˘ch, 12 % ãistokrevn˘ch a 50 % F1, coÏ je nejvût‰í registrovaná populace plnokrevn˘ch wagyu mimo Japonsko. Wagyu stáda byla rozvinuta díky získání genetiky z USA a také dovozu Ïivého plnokrevného skotu z Japonska. Wagyu populace v Austrálii je pfieváÏnû japonské ãerné plemeno.

âlánek byl pÛvodnû publikován v ãasopise Maso 1 a 2/2018, s jehoÏ svolením a svolením autora byl pfieti‰tûn i ve Zpravodaji âSCHMS. Pfiehled literatury dostupn˘ u autora.

Obr. č. 14: Vysoký roštěnec 75% wagyu, produkt Wagyu farma Müller (foto: archiv Josefa Müllera)

38

Pokraãování v pfií‰tím ãísle Zpravodaje.

Genetické hodnocení reprodukãních ukazatelÛ Brzáková M., Svitáková A., Veselá Z. V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v. v. i. Úvod Plodnost je jednou z ekonomicky nejdÛleÏitûj‰ích uÏitkov˘ch vlastností v chovu masného skotu. Genetické hodnocení plodnosti se v mnoha zemích jiÏ provádí. Také v âeské republice v souãasné dobû dochází k v˘voji systému genetického hodnocení pro ukazatele matefiské plodnosti u masného skotu, konkrétnû pro vûk pfii prvním otelení, mezidobí a dlouhovûkost. Tento ãlánek je zamûfien na jednu z nich a to dlouhovûkost. Znaky reprodukce se obecnû vyznaãují nízk˘m koeficientem dûdiãnosti, coÏ znamená, Ïe tyto vlastnosti jsou z velké míry ovlivnûny vlivy prostfiedí (chovatel, v˘Ïiva, apod.). To ale neznamená, Ïe genetické hodnocení tûchto znakÛ by mûlo b˘t opomíjeno. Naopak u znakÛ s nízkou dûdivostí je selekce na základû plemenn˘ch hodnot efektivní a v podstatû jedinou moÏností jak danou vlastnost v populaci dlouhodobû zlep‰ovat.

Cílem genetického vyhodnocení je vybrat mladá zvífiata, jejichÏ genetick˘ potenciál je pfiedurãuje k pravidelné produkci telat i v pozdûj‰ím vûku. Dlouhovûkost krav je soubor komplexních vlastností a jedná souhru mnoha ukazatelÛ. Tu nejdÛleÏitûj‰í roli zde hraje pfiedev‰ím zdravotní stav a reprodukãní ukazatele krávy. Dlouhovûkost dále ovlivÀuje rozhodnutí chovatele, v˘Ïiva zvífiete, plemeno, aj. Pokud je zvífie dlouhovûké, tak muselo bûhem Ïivota prokázat dobrou reprodukci, kvalitu telat a zdravotní stav. V˘poãtem je moÏné zjistit, jestli tyto schopnosti jsou dále pfienositelné – jsou dané genetickou v˘hodou zvífiete, a nebo pouze dobr˘mi podmínkami chovu. Oddûlit jednotlivé vlivy efektÛ na dlouhovûkost je obtíÏné, nicménû moÏné pomocí pfiedpovûdi PH (lineární modely).

V˘voj genetického hodnocení znakÛ plodnosti probíhá ve V˘zkumném ústavu Ïivoãi‰né v˘roby v Uhfiínûvsi ve spolupráci s âSCHMS. Do v˘poãtu byla zahrnuta databáze kontroly uÏitkovosti za roky 1995–2014, která za toto období obsahovala údaje pfiibliÏnû od 64 tisíc krav v‰ech plemen zapojen˘ch do KUMP. Dlouhovûkost byla definována jako produkãní dlouhovûkost, tedy jako poãet otelení krávy do cílového vûku: 78, 90 a 150 mûsícÛ.

Tyto hodnoty byly zvoleny na základû zahraniãních zku‰eností a struktury ãeské databáze. Jedná se o vûk, ve kterém dochází ke zv˘‰enému vyfiazování krav z populace. Pro urãení produkãní dlouhovûkosti je nutné nejprve stanovit pravdûpodobnosti, se kter˘mi dojde k dal‰ímu otelení.

V praxi to znamená, kolik krav se dostane napfi. z prvního do druhého otelení. Tyto pravdûpodobnosti byly stanoveny ze souboru jiÏ vyfiazen˘ch krav, u kter˘ch byl znám datum vyfiazení. Do v˘poãtu pravdûpodobností tak nezasahovala dosud Ïijící zvífiata, díky nimÏ by mohlo dojít ke zkreslení vypoãítan˘ch pravdûpodobností.

V pfiípadû, Ïe kráva je‰tû nedosáhla cílového vûku nebo nebyla vyfiazena z reprodukce, byla její pfiedpokládaná dlouhovûkost do-

poãítána na základû zji‰tûn˘ch pravdûpodobností. Tato data se naz˘vají cenzorovaná.

V databázi podíl cenzorovan˘ch dat dosahoval 37 %, coÏ není zanedbatelné ãíslo. Navíc právû tato mladá zvífiata jsou ta, která nás zajímají nejvíce. Vzhledem k vysokému podílu cenzorovan˘ch dat v databázi je nutné jejich zahrnutí do dal‰ích v˘poãtÛ. Bez tohoto dopoãtu není moÏné pro mladá zvífiata spoãítat plemenné hodnoty. Pravdûpodobnosti pouÏívané ve v˘poãtu se od sebe mírnû li‰í vzhledem k rozdílnosti plemen. U málopoãetn˘ch plemen (nebo u plemen, která jsou do KUMP zafiazena krátkou dobu) nebylo moÏné vzhledem k poãtu zvífiat bûhem jednotliv˘ch otelení spoãítat samostatnû pro kaÏdé plemeno tak, aby jejich hodnota byla vypovídající. Napfi. pokud jsou na 5. otelení 2 jedinci konkrétního plemene a jeden z nich se dostane do následujícího otelení, je hodnota pfieÏitelnosti 50 %. Tuto hodnotu v‰ak pochopitelnû nelze brát jako stûÏejní.

Genetické parametry pro dlouhovûkost byly nakonec spoãítány pro celou populaci a samostatnû pouze pro plemena charolais a aberdeen angus. V grafu ã. 1 jsou znázornûny pravdûpodob-

39

nosti pfieÏití z jednoho otelení do následujícího pro celou populaci a samostatnû pro plemena charolais (CH) a aberdeen angus (AA).

Zelenou svislou ãárou jsou vyznaãeny vûky, které byly pouÏity jako selekãní kritérium – 78 mûsícÛ je pouÏíváno ve Francii, 90 mûsícÛ je vûk kritick˘ pro populaci masného skotu v âeské republice.

Z grafu je patrné, Ïe limitní hodnoty, které byly pouÏívány napfi. ve Francii, tj. poãet otelení do 78 a 150 mûsícÛ jsou pro na‰i populaci ménû vhodné. Pokud se podíváme na graf, je z nûj patrné, Ïe masn˘ skot v tomto vûku nemá v˘razn˘ problém se zv˘‰en˘m vyfiazováním v tomto vûku, naopak pravdûpodobnost pfiechodu do následujícího otelení do této doby stoupá. O nûco zajímavûj‰í je hodnota pro následující otelení, které by mûlo odpovídat zhruba vûku 90 mûsícÛm vûku krávy (5. otelení). V tomto období je znatelná zv˘‰ená brakace krav ze stáda, a proto se tento vûk více hodí jako tzv. selekãní kritérium (kritick˘ bod) v hodnocení dlouhovûkost. Problémem je reálné dosaÏení uÏitkovosti ve vûku 90 mûsícÛ, u mnoha zvífiat je nutné dlouhovûkost dopoãítávat. Z toho vypl˘vá nízká spolehlivost takto získan˘ch plemenn˘ch hodnot.

Pro chovatele je v˘hodné selektovat zvífiata na základû skuteãnû zji‰tûn˘ch informací v co nejniωím vûku, nicménû selekce pfii cílovém vûku 90 mûsícÛ postrádá v tomto pfiípadû smysl.

40

Genetické korelace mezi znaky dlouhovûkosti jsou znázornûny v tabulce ã. 1. Genetická korelace (podobnost vlastností) mezi produkãní dlouhovûkostí v 90 a 150 mûsících je pro ãeskou populaci vy‰‰í neÏ pro kombinaci 78 a 150 mûsícÛ (hodnocení dle Francie).

Vysoká genetická korelace kolem 0,8 naznaãuje, Ïe v obou pfiípadech se jedná témûfi o shodné vlastnosti a tak na základû hodnot jedné vlastnosti lze usuzovat na hodnotu druhou a zároveÀ dochází k vy‰‰í spolehlivosti pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot poãtu otelení (produkãní dlouhovûkost) pro oba vûky.

Prvním krokem pro v˘poãet

plemenn˘ch hodnot je odhad genetick˘ch parametrÛ. Odhad probíhá podle modelové rovnice – jako v˘znamné efekty ovlivÀující dlouhovûkost byly zvoleny SRO (sdruÏen˘ efekt stádo-rok-období) posledního otelení krávy, heterozní efekt, obtíÏnost telení a vûk pfii prvním otelení. SRO zahrnuje systém chovu daného chovatele, podmínky konkrétního roku a období, ve kterém se kráva otelila. Jedná se o nejdÛleÏitûj‰í efekt – dochází zde k porovnání vrstevníkÛ ve stejn˘ch podmínkách, dá se zohlednit stejn˘ pfiístup chovatele ke sv˘m zvífiatÛm, kter˘ zároveÀ mÛÏe b˘t jin˘ mezi rÛzn˘mi chovateli. Heterózní efekt zohledÀuje odli‰nost kfiíÏencÛ vÛãi ãistokrevn˘m zvífiatÛm (efekty kfiíÏení). Dále byla zohlednûna prÛmûrná obtíÏnost telení, protoÏe komplikované porody prodluÏují mezidobí a sniÏují poãet otelení za sledované období. Vûk pfii prvním otelení v˘raznû ovlivÀuje poãet otelení za sledované období.

V tabulce ã. 2 jsou znázornûny odhadnuté koeficienty dûdivosti pro rÛzné typy dlouhovûkosti podle jednotliv˘ch populací.

Z v˘sledkÛ je patrné, Ïe koeficient dûdivosti u celé populace jsou nízké, coÏ odpovídá celosvûtov˘m poznatkÛm.

ZároveÀ ukazují dostateãnou variabilitu

Graf ã. 1: Pravdûpodobnost pfieÏití z jednoho otelení do následujícího a znázornûní kritick˘ch bodÛ.

Tabulka ã. 1: Genetické korelace mezi vlastnostmi produkãní dlouhovûkosti pro kombinace 78/150 a 90/150 mûsícÛ.

PD 78/150 měsíců Celá populace 0,789 Charolais 0,829 Aberdeen angus 0,933 PD – produkční dlouhověkost v 78, 90 a 150 měsících

PD 90/150 měsíců 0,847 0,881 0,951

Tabulka ã. 2: Stanovené koeficienty dûdivosti pro jednotlivé vlastnosti dlouhovûkosti a populace masného skotu.

Vlastnost

Celá populace PD 78 0,085 PD 90 0,072 PD 150 0,050 PD – produkční dlouhověkost v 78, 90 a 150 měsících

v rámci celé populace a je moÏné je pouÏít pro následné pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot. Pokud jsou koeficienty dûdivosti nízké, nejúãinnûj‰í selekcí je selekce na základû genetického potenciálu zvífiat (PH).

Samostatné odhady byly provedeny pro plemeno charolais a aberdeen angus. Plemeno charolais se sv˘mi v˘sledky podobá v˘sledkÛm získan˘ch za hodnocení celé databáze. Jedná se o nejpoãetnûj‰í plemeno a typovû se toto plemeno podobá vût‰inû plemen zahrnut˘ch v databázi (napfi. vûk pfii prvním otelení ve 3 letech, vût‰í tûlesn˘ rámec). Pro plemeno aberdeen angus bylo moÏné genetické parametry také odhadnout. Toto plemeno bylo vybráno proto, Ïe je povaÏováno za dlouhovûké s dobr˘mi reprodukãními schopnostmi a také

h2 CH 0,076 0,073 0,035

AA 0,144 0,140 0,090

jeho genetická variabilita v tûchto vlastnostech dosahuje vy‰‰ích hodnot. I koeficienty dûdivosti jsou zde vy‰‰í v porovnání se zbytkem populace. Pfiíãinou toho mÛÏe b˘t právû dlouhodobá selekce na znaky plodnosti.

Vzhledem k velikosti populací se nepfiedpokládá, Ïe by byly mezi plemeny zji‰tûny odli‰né genetické parametry. Zejména u plemen s podobn˘m systémem chovu a tûlesn˘m rámcem jak˘ je u plemene charolais. U ostatních plemen bude problémem velikost populace.

Závûr Dlouhovûkost je nízce dûdivá vlastnost, která je do velké míry ovlivnûna vlivy prostfiedí (péãe chovatele, v˘Ïiva, atd.). Pokud je zvífie dlouhovûké, tak muselo bûhem Ïivota prokázat dobrou reprodukci, kvalitu telat a zdra-

votní stav. Pfii v˘poãtu plemenn˘ch hodnot je moÏné zjistit, jestli tyto schopnosti jsou dále pfienositelné – jsou dané genetickou v˘hodou zvífiete, a nebo pouze dobr˘mi podmínkami chovu. Tento zpÛsob hodnocení upfiednostÀuje krávy s vût‰ím poãtem otelení pfied tûmi s niωím poãtem, ale zároveÀ takové, které si svoji produktivitu uchovávají aÏ do vysokého vûku, coÏ je ekonomicky velmi pfiínosné.

I kdyÏ na základû fenotypu popsaného v grafu 1 se zdá jako vûk pro ranou dlouhovûkost v˘hodnûj‰í cílov˘ vûk 90 mûsícÛ tak vzhledem k ostatním benefitÛm (dfiívûj‰í uÏitkovost u zvífiat, vy‰‰í spolehlivost u mlad˘ch zvífiat a moÏnost mezinárodního porovnání), byl vybrán vûk 78 mûsícÛ.

Rozdíl ve v˘sledku u obou vûkÛ byl jen nepatrn˘. Zv˘‰ení produkãní dlouhovûkosti je spojeno s niωími náklady na obnovu stáda, lep‰ím zdravotním stavem krav a lep‰í ekonomikou chovu.

I v pfiípadû, Ïe chovatel nevyuÏije potenciálu dlouhovûkosti krav, je nevyuÏit˘ potenciál vÏdy lep‰í volbou ve srovnání s nucen˘m vyfiazením krávy. Navíc vy‰‰í nároky na dlouhovûkost zvífiat jdou ruku v ruce spoleãnû s lep‰ím zdravotním stavem a reprodukãními ukazateli krav.

Zpracováno v rámci projektu NAZV QK1910059 a MZE-RO0719.

PouÏitá literatura je k dispozici u autorÛ.

41

Skot, kter˘ se u nás nepase Australsk˘ lowline (Lowline angus) je moderní australské plemeno malého tûlesného rámce. Vzniklo náhodnû jako v˘sledek ‰lechtitelského experimentu s vyuÏitím plemene aberdeen angus v Zemûdûlském v˘zkumném stfiedisku v Novém JiÏním Walesu v Trangii. Jedná se o jedno z nejmen‰ích plemen skotu, ale není trpasliãím plemenem.

Australian Lowline Historie V roce 1929 zahájilo ministerstvo zemûdûlství Nového JiÏního Welsu chov plemene aberdeen angus v Zemûdûlském v˘zkumném stfiedisku v Trangii se zvífiaty, která byla dovezena z Kanady v letech 1929 aÏ 1963. Pozdûji tvofiily základ stáda „Trangie Angus“ zvífiata z Ameriky, Skotska a nûkolik australsk˘ch plemeníkÛ. Zámûrem ministerstva zemûdûlství bylo dodat hovûzímu prÛmyslu kvalitní genetiku pro zlep‰ení chovu a produkce hovûzího masa. Do roku 1963 se chov „Trangie Angus“ dokázal dostateãnû prosadit v australském prostfiedí a získal mnoho v˘znamn˘ch ocenûní, o rok pozdûji byla zaloÏena plemenná kniha.

Od té doby se zaãaly uskuteãÀovat rÛzné v˘zkumné projekty zamûfiené na provûfiování korelace mezi tempem rÛstu, profitem a zkoumáním, zda úãinnost konverze krmiv je vy‰‰í u velk˘ch nebo mal˘ch zvífiat.

Nejprve bylo stádo Trangie rozdûleno do tfií skupin na základû „roãního“ rÛstu (do vûku 12 mûsícÛ). Vysoká roãní míra rÛstu (highline), nízká roãní míra rÛstu

42

(lowline) a náhodnû vybraná skupina (kontrolní linie – controlline).

Tato jedineãná experimentální metoda byla vybrána tak, aby generovala rychlou divergenci rychlosti rÛstu, a to v rámci konvenãního v˘bûru stád v co nejkrat‰ím ãase. Podrobnû se vyhodnocoval pfiírÛstek hmotnosti, pfiíjem krmiva, reprodukãní schopnost, produkce mléka, jateãní v˘tûÏnost a celková vhod-

nost. Lowline chov zaãal s 85 plemenicemi a mlad˘mi b˘ãky, a byl uzavfien v roce 1974. Ve v˘sledku chov tvofiilo více jak 400 jedincÛ.

K vylouãení rÛzn˘ch moÏn˘ch vlivÛ klimatu bûhem studie se nûkteré populace chovaly v Glen Innes v severním Novém JiÏním Walesu a v Hamiltonu ve státû Victoria. Experiment probíhal po

nem. Jejich v˘‰ka dosahuje pfiibliÏnû 60 % v˘‰ky plemene aberdeen angus, b˘ci dorÛstají do v˘‰ky v kfiíÏi 110 cm a samice 100 cm.

Telata pfii narození mívají hmotnost v rozmezí 20 – 24 kg. Jejich rychlost rÛstu je zpoãátku velmi vysoká, bûhem prvních ‰esti t˘dnÛ vût‰inou zdvojnásobí svou porodní hmotnost. Samice jsou dobu devatenácti let, na jejímÏ konci byla zvífiata lowline prÛmûrnû o 30 % men‰í neÏ skupina highline.

KdyÏ experiment poãátkem devadesát˘ch let skonãil, zvífiata lowline byla vydraÏena. SdruÏení chovatelÛ australského lowline – The Australian Lowline Cattle Association (ALCA) vzniklo v roce 1992 a plemenná kniha zaloÏena v roce 1993, kdy bylo zaregistrováno 150 plemenic a 36 b˘kÛ. Název LOWLINE byl jednomyslnû schválen (australské oznaãení pÛvodní charakteristiky tohoto skotu).

Austrálie je jedinou zemí, která má plemeno zaregistrované v DAD-IS – Informaãním systému rozmanitosti domácích zvífiat Organizace spojen˘ch národÛ pro v˘Ïivu a zemûdûlství. SdruÏení chovatelÛ má dal‰í ãleny v Kanadû, na Novém Zélandu, ve Spojeném království a ve Spojen˘ch státech.

Charakteristika plemene Plemeno je ve své podstatû jedineãné, prokázalo svou vhodnost a Ïivotaschopnost v rámci komerãního sektoru produkce hovûzího masa a zároveÀ je ideální pro farmáfisk˘ rodinn˘ Ïivotní styl.

Zvífiata mají obzvlá‰tû uãenliv˘ temperament, vyznaãují se snadn˘m telením, vysokou fertilitou, dlouhovûkostí, v˘bornou konverzí krmiva a produkují velmi kvalitní maso. Stádo je pfiirozenû poslu‰né a velmi snadno manipulovatelné.

Nûktefií chovatelé umisÈují telata do stád ovcí, protoÏe jsou pfiíli‰ malá pro bûÏn˘ konvenãní odchov a to minimálnû do vûku 4 aÏ 5 mûsícÛ. Australská lowline patfií k nejmen‰ím plemenÛm skotu, ale není prav˘m trpasliãím pleme-

vynikající matky a poskytují dostateãné mnoÏství mléka aÏ do 8 mûsícÛ vûku telete. Po 8 mûsících jalovice dosahují prÛmûrnû 110 kg a b˘ãci 140 kg. V roce vûku mívají jalovice 190 kg a 230 kg b˘ci. Tfiíleté krávy v prÛmûru váÏí 320 kg a mûfií mezi 95 a 105 cm v kohoutku. Stejnû stafií b˘ci, dobfie osvalení, dosahují hmotnosti více neÏ 400 kg s v˘‰kou mezi 100 a 110 cm v kfiíÏi.

Dominantní barva srsti je plá‰Èové ãerná, nûkteré linie mohou b˘t také ãervené. Malé bílé skvrny nejsou neobvyklé, ale mohou se vyskytovat pouze v oblasti ‰ourku nebo vemene. Tyto skvrny by se

nemûly roz‰ifiovat smûrem dopfiedu dále neÏ do poloviny vzdálenosti mezi ‰ourkem (vemenem) a pupkem, a to pouze v oblasti podbfii‰ku. Stav kÛÏe a srsti musí obecnû odráÏet celkové dobré zdravotní a environmentální podmínky.

Plemeno je pfiirozenû bezrohé.

Australsk˘ skot lowline by mûl vykazovat takové rysy, které jsou spoleãné pro v‰echna britská plemena, ale bez omezení Ïádoucích vlastností. Fenotyp lowline je urãen pfiedev‰ím k produkci kvalitního hovûzího masa. Nohy musí mít pfiím˘ postoj, musí b˘t zdravé a silné s pfiirozenou chÛzí. Hlava je silná ‰iroká, musí mít siln˘ mulec, bez pfiedkusu nebo podkusu. Oãi jsou pfiirozenû rozloÏené, u‰i správnû nasazené. Trup kompaktní a dobfie osvalen˘.

Hfibetní linie je silná a tvofií dobrou oporu tûlu.

B˘ci musí mít dostateãnû samãí v˘raz a silné libido. Penis by mûl b˘t pod úhlem pfiibliÏnû 25 stupÀÛ od vodorovné polohy s pfieta-

43

Ïenou pfiedkoÏkou. Velikost varlat by mûla odpovídat vûku b˘ka. ·ourek nesmí b˘t poloÏen moc vysoko ani nízko a nesmí se pfietáãet. Samice by mûla mít typick˘ v˘raz, dÛleÏité je dobfie vyváÏené vemeno se struky stfiední velikosti a tvaru, dobfie uchycené.

Souãasn˘ chov plemene Australian lowline je chováno v˘hradnû pro produkci hovûzího masa. Maso je jemné, dobfie mramorované a chutné, jateãná v˘tûÏnost je vysoká. Lowline je perfektním plemenem pro malé rodinné farmy. Ve srovnání s vût‰ími plemeny nadûlá ménû ‰kod na pastvinách a nepotfiebuje vysoké nebo silné oplocení.

V souãasné dobû je v australsk˘ch chovech registrováno 251 plemenic a 58 ãistokrevn˘ch b˘kÛ, coÏ pro budoucnost pfiedstavuje dobr˘ genetick˘ základ.

Australilian lowline nenese gen Achondroplasie (dwarfismus), proto se sniÏuje riziko geneticky generované deformity nebo po-

tratÛ. Ztráty zpÛsobené vykrvácením pfii porodech jsou extrémnû malé a dokonce i jalovice vykazují snadné otelení.

Lowline produkují prémiové exkluzivní partie hovûzího masa, které jsou uvádûny na trh pod znaãkou „Lowline Boutique Beef“.

Plemeno je nyní dokonce v nabídce nûkter˘ch velk˘ch obchodních fietûzcÛ po celé Austrálii a USA. Lowline maso má v˘raznou chuÈ a pomûrnû silné mramorování a také proto je stále více uznáváno v masném prÛmyslu.

Asociace (ALCA) zavedla tzv. Certified Lowline Beef (CLB), které umoÏÀuje v˘robcÛm, ktefií splÀují pfiísná a vysledovatelná kritéria, prodávat své hovûzí maso pod logem CLB. ALCA aktivnû podporuje prodej CLB a snaÏí se roz‰ífiit certifikované maso co moÏná nejvíce mezi prodejce, fiezníky, restaurace a na farmáfiské trhy.

Dosavadní úspûchy zvífiat lowline v soutûÏích o nejkvalitnûj‰í jateãnû upravená tûla také zvy‰ují dÛvûryhodnost tohoto plemene.

I drobní chovatelé stále ãastûji vyhrávají „chuÈové testy“, coÏ také dokazuje kvalitu masa lowline.

Zvy‰uje se i poãet b˘kÛ lowline prodávan˘ch do komerãních chovÛ pro pouÏití na jalovice a sníÏení obtíÏí pfii telení. Tyto prodeje roz‰ífiily trh a dûlají dobré jméno kvalitním b˘kÛm lowline. Komerãní producenti také vyuÏívají b˘ky ke zmen‰ení velikosti jejich vlastních zvífiat ve stádû k produkci dobytka, kter˘ je mnohem efektivnûj‰í z pohledu extenziv-

ního chovu, ze kterého pak pochází „maso z pastvin“, které souãasní zákazníci vyhledávají stále ãastûji.

Zástupci Australian Lowline jsou pravidelnû vystavováni na v‰ech královsk˘ch v˘stavách a na mnoha v˘stavách v zemi a regionech v Austrálii a na Novém Zélandu.

Role chovatelÛ plemenn˘ch b˘kÛ nebo producentÛ kvalitního spermatu jsou nepostradatelné pro dal‰í rozvoj plemene. Jsou Ïivotnû dÛleÏité pro kvalitu plemene, která se udrÏuje a dokonce zlep‰uje. Komerãní sektor silnû spoléhá právû na tyto producenty.

Na mezinárodní úrovni je poptávka po australském lowline skotu silná a tak mají registrovaní chovatelé moÏnost exportovat genetiku na stávající trhy nebo rozvíjet nové trhy v jin˘ch zemích. Plemeno tak mÛÏe b˘t dále roz‰ifiováno buì v˘vozem Ïiv˘ch zvífiat, nebo prodejem spermatu, popfi. embryí.

Program Certified Lowline Beef (CLB) a logo s ochrannou známkou jsou k dispozici pro v‰echny ãleny ALCA, ktefií mají zájem o produkci hovûzího masa. âlenové mohou vyuÏít tento dÛleÏit˘ marketingov˘ nástroj k propagaci sv˘ch plemenn˘ch zvífiat zainteresovan˘m kupujícím. Chov tohoto plemene je jedineãn˘ a moÏn˘ hned nûkolika zpÛsoby. Asociace vytváfií velmi dobré podmínky pro dal‰í rozvoj plemene, podporuje chovatele v‰ech úrovní chovu, ktefií projevují o plemeno stále vût‰í zájem.

Vypadá to tedy, Ïe plemeno ãeká skvûlá budoucnost.

Text: Ing. Katefiina ·tanclová, Ph.D. Foto: Internet

44

Je laboratornû vyrobené „maso“ skuteãn˘m pfiínosem pro klima?

Podle nového v˘zkumu Oxfordské univerzity mÛÏe laboratornû vyrobené maso z dlouhodobého pohledu po‰kozovat klima více, neÏ „klasické“ hovûzí maso.

Ve studii, která byla první svého druhu, provedené v rámci programu LEAP (Livestock, Environment and People – Îivoãi‰ná v˘roba, Ïivotní prostfiedí a lidé) na Oxfordské ‰kole byl vyhodnocován vliv rÛzn˘ch v˘robních metod laboratornû vyrobeného „masa“ a „klasického“ hovûzího ve vztahu k produkci skleníkov˘ch plynÛ.

Studie zkoumala, jak plyny ovlivÀují nárÛst teploty a jak dlouho se udrÏí v atmosféfie, abychom pochopili dopad produkce laboratorního „masa“ a tradiãního hovûzího masa na oteplování planety.

V˘zkum naznaãuje, Ïe jednoduché nahrazení chovu dobytka umûle vyrábûnou náhraÏkou masa nemusí znamenat sníÏení mnoÏství vyprodukovan˘ch skleníkov˘ch plynÛ. Pokud bude v˘roba energií i nadále závislá na fosilních palivech, tak by z dlouhodobého hlediska laboratorní metody kultivace masa, vyÏadující velké mnoÏství energie, mohly pfiispût k globálnímu oteplování více, neÏ tradiãní chov skotu.

Vedoucí autor Dr. John Lynch uvedl: „V nedávné dobû do‰lo k velkému zájmu vefiejnosti o kultivované maso a mnoho ãlánkÛ zdÛrazÀuje potenciál nahrazení hovûzího dobytka kultivovan˘m masem s poukazováním na v˘znamn˘ klimatick˘ pfiínos v podobû sníÏení emisí skleníkov˘ch plynÛ. V na‰í studii ukazujeme, Ïe je‰tû není zdaleka jasné, zda tomu tak skuteãnû je, a to hlavnû kvÛli nejasnostem t˘kající se prÛmyslové v˘roby takto produkovaného „masa“ ve velkém mûfiítku a jejího dopadu na Ïivotní prostfiedí. DÛleÏit˘m aspektem pfii porovnávání úrovnû zneãi‰Èování z produkce tradiãního hovûzího a laboratorní náhraÏky je skuteãnost, Ïe ve standardním opatfiení pouÏívaném v oblasti uhlíkov˘ch stop nejsou zohlednûny rÛzné oteplovací dopady skleníkov˘ch plynÛ.“

Uvádí se, Ïe emise zemûdûlsk˘ch skleníkov˘ch plynÛ jsou zodpovûdné za pfiibliÏnû ãtvrtinu souãasného globálního oteplování. Nahrazení konvenãního chovu skotu laboratornû vyrábûn˘mi produkty – „masem“ pûstovan˘m pomocí technik bunûãné kultury – bylo ‰iroce diskutováno jako zpÛsob, jak sníÏit negativní dopad na Ïivotní prostfiedí. Tyto odhady jsou v‰ak zaloÏeny na vyhodnocování ekvivalentu oxidu uhliãitého, coÏ je diskutabilní, protoÏe ne v‰echny skleníkové plyny mají stejn˘ dopad na oteplování a i jejich Ïivotnost je rovnûÏ znaãnû odli‰ná. „Chov skotu je velmi intenzivní, pokud jde o emise, protoÏe zvífiata produkují velké mnoÏství metanu vzniklého ze stfievní fermentace,“ fiekl spoluautor studie Raymond Pierrehumbert, profesor fyziky na Oxfordské univerzitû. „Metan je dÛleÏit˘m skleníkov˘m plynem, ale zpÛsob, jak˘m obecnû popisujeme emise metanu jako mnoÏství ekvivalentu oxidu uhliãitého, mÛÏe b˘t zavádûjící, protoÏe tyto dva plyny jsou velmi odli‰né. Pfii pohledu na emise pfiepoãtené na tunu má metan mnohem vût‰í vliv na oteplování neÏ oxid uhliãit˘, ale zÛstává v atmosféfie jen asi 12 let, zatímco oxid uhliãit˘ pfietrvává a hromadí se po tisíciletí. To znamená, Ïe vliv metanu na dlouhodobé oteplování není kumulativní a je znaãnû ovlivnûn tím, kdyÏ se emise ãasem zv˘‰í nebo sníÏí.“

K zaji‰tûní rigorózního srovnání moÏn˘ch klimatick˘ch vlivÛ laboratornû pûstovaného masa a chovu skotu v˘zkumníci zkoumali dostupné údaje o emisích spojen˘ch se tfiemi souãasn˘mi metodami chovu skotu a ãtyfimi moÏn˘mi metodami kultivování „masa“ a to za pfiedpokladu, Ïe souãasné energetické systémy zÛstanou nezmûnûny. S vyuÏitím tûchto dat modelovali potenciální vliv teploty kaÏdé v˘robní metody v prÛbûhu dal‰ích 1000 let. Jejich model ukázal, Ïe zatímco dobytek má zpoãátku díky uvolÀování metanu vy‰‰í oteplovací úãinek, v nûkter˘ch pfiípadech mÛÏe v˘roba „masa“ pûstovaného v laboratofiích nakonec vést k vût‰ímu oteplování. To je zpÛsobeno skuteãností, Ïe i kdyby se spotfieba masa úplnû zastavila, oteplování z oxidu uhliãitého by pfietrvávalo, zatímco oteplování zpÛsobené metanem se po nûkolika desetiletích zastaví. „Jedná se o dÛleÏité zji‰tûní, protoÏe pfiestoÏe sniÏování emisí metanu je uÏiteãné a je dÛleÏitou souãástí politiky v oblasti ochrany klimatu, tak kdybychom prostû nahradili metan oxidem uhliãit˘m, mohlo by to mít závaÏné negativní dlouhodobé dÛsledky,“ varoval Lynch.

Za zahraniãních materiálÛ sestavil Kamil Malát, âSCHMS

45

Pastevní chov svûdãí zvífiatÛm i Ïivotnímu prostfiedí PfiibliÏnû 800 milionÛ lidí na na‰í planetû závisí na chovu hospodáfisk˘ch zvífiat, která se pasou v pfiirozen˘ch pastevních systémech.

Správnû fiízené pastevní systémy nejsou vyuÏívány pouze drobn˘mi zemûdûlci v rozvojov˘ch zemích, nebo pfiíleÏitostí pro extenzivní chov skotu. Své místo nachází v mnoha zemích i u tzv. komerãních chovatelÛ. Tento systém chovu, pokud je zvládnut˘ v celé své ‰ífii pfiispívá nejen k lep‰í pohodû zvífiat, ale také mÛÏe pomoci pfii sniÏování nákladÛ na chov. Pfii správném managementu mÛÏe b˘t tento zpÛsob chovu pfiínosem i pro Ïivotní prostfiedí.

VyuÏívání trval˘ch travních porostÛ k chovu hospodáfisk˘ch zvífiat je v celé fiadû zemí pfievaÏujícím zpÛsobem hospodafiení.

Travní porosty zabírající pfiibliÏnû 40 % zemské sou‰e jsou zároveÀ jedním z nejvût‰ích ekosystémÛ na Zemi. BohuÏel, také pastviny jsou citlivé na probíhající zmûny klimatu. V pfiízniv˘ch obdobích vyprodukují trvalé travní porosty dostatek potravy i pro pomûrnû velká stáda. KdyÏ se podmínky zhor‰í, pak cel˘ systém trpí nedostatkem. Co zpÛsobí, zda je období pfiíznivé ãi nepfiíznivé? Jedním z v˘znamn˘ch a stále promûnlivûj‰ích faktorÛ jsou sráÏky.

DÛleÏité je nejen jejich mnoÏství, ale také jejich rozloÏení v prÛbûhu roku.

SráÏky pÛsobí problémy SráÏky jsou faktorem, kter˘ v˘znamnû ovlivÀuje prÛbûh pastevní sezóny i produkce krmiva.

V posledních nûkolika letech jsme mûli moÏnost si „vyzkou‰et“, jak takové nepfiíznivé období mÛÏe vypadat. Jaká je pravdûpodobnost jejich opakování? To v‰e záleÏí na smûru, kter˘m se budou ubírat globální klimatické zmûny.

Vûdci z University of Minnesota pro svou studii vyuÏili klimatická data z let 1901–2014 a vytvofiili globální mapu, na které zobrazují trendy v promûnlivosti sráÏek.

I kdyÏ nûkteré zemû vykazují po-

46

mûrnû znaãn˘ pokles ve variabilitû v˘skytu de‰ÈÛ, tak globálním trendem je naopak v˘razn˘ nárÛst této variability, a to jak v rámci jednoho roku, tak mezi jednotliv˘mi roky.

Vizualizací tûchto trendÛ mûli vûdci moÏnost nejen urãit ve kter˘ch oblastech docházelo k nejvût‰ím zmûnám, ale také dokázali odhalit místa, kde se s tûmito zmûnami dokázali pomûrnû dobfie vypofiádat. Tento pohled je podle nich velmi dÛleÏit˘ zejména proto, Ïe pastevní areály se obvykle nachází v marginálních oblastech, které jsou z nûjakého dÛvodu nevhodné pro produkci obilovin. Nelze pominout skuteãnost, Ïe v tûchto ne pfiíli‰ úrodn˘ch oblastech ãasto Ïijí lidé, pro které je pastevní chov dobytka hlavním ãi dokonce jedin˘m zpÛsobem obÏivy. BohuÏel i malé zmûny v distribuci ãi mnoÏství sráÏek pro nû mohou znamenat dal‰í ohroÏení jejich existence.

V prÛbûhu studie vûdci zjistili, Ïe v globálním mûfiítku dochází na pastvinách k 25% nárÛstu meziroãní variability v mnoÏství sráÏek, v porovnání s ostatními lokalitami. Variabilita sráÏek, která se v˘raznû zv˘‰ila na 49 % pastevních areálÛ na celém svûtû, do znaãné míry ovlivÀuje jejich

schopnost produkovat dostatek píce potfiebné pro chov hospodáfisk˘ch zvífiat. Nikoho nejspí‰ nepfiekvapí jejich závûr, Ïe v takov˘ch regionech s vysokou meziroãní variabilitou sráÏek se uÏiví podstatnû men‰í mnoÏství dobytka neÏ v regionech, kde je variabilita sráÏek niωí. Je‰tû dodávají, Ïe celková variabilita sráÏek se nane‰tûstí nejvíce zv˘‰ila v tûch oblastech, kde je pasení hospodáfisk˘ch zvífiat nejdÛleÏitûj‰í sloÏkou produkce potravin.

Studie poukazuje zejména na skuteãnost, Ïe v souãasnosti mohou b˘t pastevní systémy na celém svûtû probíhajícími klimatick˘mi zmûnami velmi ohroÏené.

A nelze pfiitom fiíci, Ïe v nûkter˘ch zemích se to zemûdûlcÛ net˘ká.

S tûmito problémy se musí vypofiádat na v‰ech kontinentech, od Austrálie, pfies stfiední Asii, subsaharskou Afriku aÏ po Severní a JiÏní Ameriku.

V‰ichni mají prospûch Pfii hledání nov˘ch metod a postupÛ, které mají b˘t zavedené do zemûdûlské praxe, musí spolupracovat vûdci s farmáfii, protoÏe je tfieba, aby nové systémy byly nejen vyuÏitelné, ale také efektivní. Není Ïádnou novinkou, Ïe je

nezbytné hledat nejen nové zpÛsoby pro zlep‰ování produkce, ale také jejího hodnocení, protoÏe jen samotn˘ údaj o produkci mléka ãi prÛmûrném denním pfiírÛstku, pfii jehoÏ hodnocení nejsou brány do úvahy dal‰í faktory podílející se na jeho v˘‰i, nám poskytuje pfiíli‰ zjednodu‰en˘ pohled na celou problematiku chovu a produkce. V dÛsledku toho mÛÏe docházet k celkem v˘raznû zkreslenému hodnocení produktivity zvífiat.

Samozfiejmû, Ïe na základû nûkolika snadno zjistiteln˘ch údajÛ se sice mohou intenzivnû chovaná zvífiata jevit jako efektivnûj‰í, ale z pohledu ekonomiky a pfii zohlednûní dal‰ích vlivÛ tomu tak vÛbec nemusí b˘t. Pfii detailnûj‰ím pohledu a zohlednûní dal‰ích ukazatelÛ tak v souboji v efektivitû vyhrávají robustnûj‰í krávy s dobr˘m zdravím a plodností, které pfieÏívají i v hor‰ích podmínkách nízkonákladov˘ch systémÛ a produkují kvalitní hovûzí.

Profesor Michael Lee z University of Bristol, pfiedseda Sustainable Livestock Systems, uvedl, Ïe Global Farm Platform se pfiedev‰ím snaÏí o hledání a rozvoj udrÏiteln˘ch fie‰ení v chovu pfieÏv˘kavcÛ, protoÏe se jedná o klíãovou souãást pfii zaji‰tûní potravinové sobûstaãnosti a bezpeãnosti. Zejména je dÛleÏité si

uvûdomit, Ïe zamûfiení se na samotnou velikost produkce, napfiíklad jiÏ zmiÀované denní pfiírÛstky, nemusí je‰tû zajistit efektivní nebo udrÏitelné fie‰ení této problematiky. Pfii hodnocení kaÏdého v˘stupu by mûly b˘t hodnoceny i vstupy a pfiípadné dal‰í „vedlej‰í“ produkty a ukazatele zdraví a reprodukce. Pokud jde o krmení skotu, tak by se mûlo spoléhat pfiedev‰ím na vyuÏívání pastvin a pfiípadnû na vlastní produkci statkov˘ch objemn˘ch krmiv, coÏ je jednou z hlavních cest k zaji‰tûní udrÏitelnosti tohoto odvûtví.

Zmûny v obsahu Ïivin a stravitelnosti Jedním z negativních ukazatelÛ, které jsou ve spojení s vyuÏíváním pastevních porostÛ ãasto zmiÀovány, je promûnlivá stravitelnost a zmûny v obsahu energie a Ïivin v prÛbûhu vegetaãního období. To je nejãastûj‰ím dÛvodem proã intenzivní chovy skotu pfie‰ly k celoroãnímu zkrmování konzervovan˘ch objemn˘ch krmiv s pfiídavkem koncentrovan˘ch zdrojÛ energie a Ïivin. Nicménû pfii hledání zpÛsobu úspor se v fiadû chovÛ opût vrací k vyuÏívání pastvy, i kdyÏ se obãas nelze vyhnout nutnosti pfiikrmování, aby byla zachována odpovída-

jící produkce. Jak ale efektivnû stanovit kolik a ãeho je potfieba pfiidat? Jak˘m zpÛsobem se rychle a úãinnû vypofiádat se zmûnami kvality pastevního porostu?

Bell a jeho t˘m kolegÛ z Nottingham University si tento problém uvûdomili a zaãali pátrat po fie‰ení. Vûdci uvedli, Ïe zmûny obsahu Ïivin v prÛbûhu vegetace nejsou obvykle pravidelnû monitorovány, ale pokud by se to stalo rutinní ãinností, pak mohou farmáfii získat zdatného pomocníka k nejlep‰ímu moÏnému vyuÏívání tohoto pfiírodního zdroje krmiva.

Vûdci vychází z toho, Ïe píce vyprodukovaná travním porostem pfiedstavuje relativnû levn˘ zdroj Ïivin pro zvífiata. Nicménû k dosaÏení dal‰í úrovnû pfii vyuÏívání pastevních porostÛ je potfieba je‰tû získat úãinn˘ nástroj pro pravideln˘ a ãast˘ monitoring kvality pastvin v prÛbûhu celého vegetaãního období, kter˘ je rychlej‰í, jednodu‰‰í a levnûj‰í, neÏ jsou tradiãní laboratorní metody. Za tímto úãelem kalibrovali ruãní pfiístroj pro NIRS (near-infrared spectroscopy) k mûfiení Ïivin v pastevním porostu. Tento proces v˘voje a kalibrace zahrnoval napfiíklad porovnávání obsahu Ïivin v píci, které byly získány tradiãními laboratorními metodami, pfii kter˘ch je nutné vyuÏití

47

vysoce specializovan˘ch pfiístrojÛ s tûmi, které byly odeãteny relativnû rychle a jednodu‰e díky ruãnímu pfiístroji na NIRS. Technika NIRS mûfií spektrum odraÏené energie od vzorku osvûtleného bíl˘m svûtlem, coÏ poskytuje informaci o rÛzn˘ch úrovních Ïivin obsaÏen˘ch ve zkoumaném materiálu. To v˘raznû sniÏuje potfiebu ãasu, a to z pfiibliÏnû 16 hodin na ménû neÏ jednu minutu. V˘sledky, které vûdci v rámci své studie shromáÏdili, ukázaly, Ïe s urãitou v˘‰kou porostu a pokrytím pastvin je spojena hor‰í stravitelnost a niωí obsah Ïivin.

Vûdci na základû získan˘ch v˘sledkÛ uvádí, Ïe intenzivnû vyuÏívané pastviny by se nemûly s v˘‰kou porostu dostat pod 7 cm, protoÏe pak je pfiíjem Ïivin zvífiaty v˘raznû omezen. Pod touto v˘‰kou je sloÏení travního porostu tvofieno více stonky a zbytkov˘m rostlinn˘m materiálem, místo vegetativním rostlinn˘m materiálem. Studie potvrzuje, Ïe tato nová pfiíruãní NIRS technologie mÛÏe b˘t vyuÏita k lep‰ímu rozhodování pfii managementu pastvin a vyuÏití pastvin pro udrÏitelnou produkci.

Tento pfiístup k monitoringu Ïivin mÛÏe vést k dal‰ímu roz‰ífiení v˘zkumu v tûchto oblastech. Vûdci si pfiejí prozkoumat i dal‰í faktory, které mohou mít

48

vliv na zmûny v nutriãní hodnotû pastevního porostu. Zajímá je napfiíklad botanické sloÏení porostu, vliv druhu chovan˘ch zvífiat a také variabilita v prÛbûhu dne. To v‰e by mohlo ovlivnit rozhodování o nejlep‰ím naãasování pasení ovcí ãi skotu, stejnû tak jako o sklizni píce k v˘robû sena ãi senáÏe. Farmáfii by tak dostali do ruky dal‰í nástroj, kter˘ by jim toto rozhodování mohl usnadnit a pomohl by jim pfii efektivnûj‰ím vyuÏívání travních porostÛ.

Monitoring Ïivin v reálném ãase mÛÏe pfiispût k lep‰ímu naãasování a pfiizpÛsobení managementu pastvin, neÏ jak˘ je v souãasnosti realizovateln˘ a mûl by vést k nárÛstu produktivity. To by v koneãném dÛsledku pfiispûlo nejen k efektivnûj‰ímu chovu zvífiat, ale i k ochranû Ïivotního prostfiedí, protoÏe na fiadû míst by nebylo nutné vytváfiet vût‰í pastevní areály na úkor pÛvodní vegetace.

Ménû hnojiv uvítají i ekologové Hnojení porostÛ, aÈ uÏ na orné pÛdû nebo tûch trval˘ch, je trnem v oku v‰em ochráncÛm Ïivotního prostfiedí. Pokud by se chovatelÛm podafiilo lépe zvládnout management pastevních porostÛ a naãasovat jejich vyuÏívání na dobu jejich optimální kvality, pak by byli zase o krok blíÏe

k men‰í nutnosti pouÏívání umûl˘ch hnojiv. KdyÏ se k tomu pfiidají i dal‰í faktory, napfi. optimální botanická skladba porostu, odpovídající poãet zvífiat ãi intenzita sklízení, pak z toho bude profitovat nejen Ïivotní prostfiedí, ale také podnik, kterému klesnou náklady na hnojiva.

Dusík z hnojiv mÛÏe mít v˘znamn˘ dopad na Ïivotní prostfiedí zejména na stav povrchov˘ch i spodních vod. JenÏe dostatek dusíku je dÛleÏit˘m faktorem pro zaji‰tûní ekonomické produkce rostlinné hmoty ke krmení hospodáfisk˘ch zvífiat. Je tedy zfiejmé, Ïe vyuÏití hnojiv s obsahem dusíku se ze zemûdûlství hned tak neztratí, ale samozfiejmû není moÏné zapomínat na moÏné negativní vlivy na Ïivotní prostfiedí. Vûdci z James Cook University (JCU) ukázali zpÛsob, kter˘ by mohl sníÏit potfiebu hnojení pastvin na polovinu, a pfiitom by byl zachován jejich v˘nos. ProtoÏe jde o studii vedenou v Austrálii, tak její hlavní my‰lenkou bylo pátrání po moÏnostech lep‰í ochrany ohroÏeného symbolu této zemû: Velkého bariérového útesu. Ale vyuÏití a moÏn˘ negativní dopad nadbyteãného pouÏívání dusíku pfii hnojení je tfieba sledovat i v jin˘ch ãástech na‰í planety, âeskou republiku nevyjímaje.

V rámci své studie vûdci na farmách v Severním Queenslandu testovali hnojiva s lep‰í úãinností, tedy s lep‰í vyuÏitelností dusíku.

Pfii jejich tvorbû byl vyuÏit relativnû nov˘ inhibitor nitrifikace, coÏ je chemická látka zpomalující konverzi dusíku na formy, které se z pÛdy snadno vyplavují. Díky vyuÏití tohoto inhibitoru získají rostliny více ãasu na to, aby zachytily více dusíku z hnojiva sv˘mi kofieny. Bylo zji‰tûno, Ïe potfieba takového hnojiva klesla na poloviãní mnoÏství, a pfiitom byla rostlinám k dispozici odpovídající dávka dusíku. To je podle vûdcÛ dobrá zpráva nejen pro farmáfie, ale i pro Ïivotní prostfiedí.

S vyuÏitím zahraniãních materiálÛ zpracovala Anna Marcinková

Celosvûtov˘ v˘razn˘ nárÛst poãtu inseminací masn˘mi b˘ky v dojen˘ch stádech S nástupem genomické selekce dojeného skotu, masivnûj‰ím vyuÏíváním sexovaného spermatu a zvy‰ujícími se rozdíly ve v˘kupních cenách mezi hol‰t˘nsk˘mi a masn˘mi telaty dochází v posledních letech celosvûtovû k v˘znamnému nárÛstu poãtu inseminací masn˘mi b˘ky v dojen˘ch stádech, âeskou republiku nevyjímaje. V mnoha zemích s chovem hol‰t˘na je tento trend naprosto zjevn˘, v nûkter˘ch pfiípadech jde aÏ o 50% nárÛst.

Redaktofii ãasopisu Holstein International (HI) oslovili specialisty z inseminaãních firem celého svûta, aby od nich získali detailní informace o fenoménu „beef on dairy“, jak se v angliãtinû tomuto trendu pfiezdívá. Jaká plemena jsou nejvyuÏívanûj‰í a na co je kladen dÛraz pfii v˘bûr b˘kÛ, to v‰e je obsahem následujícího volného pfiekladu ãlánku, kter˘ byl publikován v únorovém ãísle HI. „Vidíme jasnû zvy‰ující se trend vyuÏívání b˘kÛ masn˘ch plemen v dojen˘ch stádech“ zaãíná Matthias Leisen z nûmecké firmy RSH a sdûluje detailní statistiky o vyuÏívaní „masÀákÛ“ za poslední ãtyfii roky. Poãet inseminací hol‰t˘n-

Belgické modrobílé x aberdeen angus (foto: Kamil Malát)

Kříženci belgické modrobílé x holštýn (foto: Martina Sasáková)

sk˘mi b˘ky v˘znamnû poklesl, zatímco podíl inseminace b˘ky masn˘ch plemen se zv˘‰il z 60 000 inseminací roãnû aÏ na 100 000, coÏ je 21% podíl na v‰ech inseminacích proveden˘ch v této ãásti Nûmecka, kde pÛsobí firma RSH. Nejpopulárnûj‰ím plemenem je jednoznaãnû belgické modrobílé, následované masn˘m simentálem a limousinem. „Cena kfiíÏence s belgick˘m modrobíl˘m b˘kem je o v prÛmûru 150 € vy‰‰í, neÏ jakou

dostane chovatel za hol‰t˘nské tele. U kfiíÏencÛ s ostatními plemeny je tento rozdíl asi 60–80 €“, dodává Leisen. Pro chovatele je pfii v˘bûru b˘ka rozhodující snadnost telení a také barva.

Stejnû tak ve spoleãnosti CRV do‰lo k masivnímu nárÛstu vyuÏívání masn˘ch b˘kÛ. Z 15 % se nyní podíl inseminace masn˘mi b˘ky vy‰plhal aÏ na 36 %. „Nové enviromentální regulace, které limitují

49

poãty chovaného skotu, jsou siln˘m hnacím motorem pro tento zpÛsob“, fiíká Jaap Brinkman. „Hol‰t˘n‰tí chovatelé proto chovají maximum produkãních krav, ale naopak co nejniωí stav mladého dobytka pro obnovu stáda“.

Statistikám vyuÏívání masn˘ch b˘kÛ v Nizozemí a pochopitelnû i v Belgii s velk˘m odstupem vévodí plemeno belgické modrobílé. Podle Brinkmana farmáfii vyhledávají zejména b˘ky zaruãující snadnost telení. „V˘hodou vyuÏití masn˘ch plemeníkÛ v dojen˘ch stádech jsou vy‰‰í prodejní ceny za telata a men‰í potfieba chovu jalovic. Nev˘hodou pak je zv˘‰ené riziko tûωích porodÛ a men‰í moÏnosti selekce pfii obnovû dojeného stáda“. „Ve Francii, kde pÛsobí spoleãnost Evolution, je zvy‰ující se zájem o masné b˘ky v inseminaci patrn˘ kaÏd˘ mûsíc“, vypráví David Girod. Zhruba 20 % v‰ech inseminací proveden˘ch v dojen˘ch stádech pfiipadá na „masÀáky“. Girod odhaduje, Ïe nebude trvat dlouho a tento podíl vy‰plhá aÏ na úroveÀ 30 %. Mezi plemeny, která jsou na vrcholu Ïebfiíãku popularity u dojen˘ch chovatelÛ, jsou b˘ci z programu Charolais Excellence, dále belgické modrobílé a zejména plemeníci z programu INRA95, coÏ jsou speciálnû namixovaní kfiíÏenci plemen bel-

50

gické modrobílé, charolais, blonde d’Aquitaine, limousine, rouge des prés (maine anjou) a parthenaise. „Nበselekãní program je postaven na snadném telení, v˘razném rozvoji osvalení, rÛstu a kvalitû masa telat“, vysvûtluje Bruno Lamaix z firmy Auriva, která zastfie‰uje nabídky nûkolika francouzsk˘ch spoleãností vãetnû firmy Evolution. „Na‰e programy jsou postavené na dÛkladné selekci a informacích o potomstvu narozeném po kfiíÏení s hol‰t˘nsk˘mi plemenicemi.

INRA95 je speciálnû vytvofien˘ program pro vyuÏití v dojen˘ch stádech, kter˘ v porovnání s ostatními plemeny nabízí nejlep‰í rÛst“, dodává Lamaix a zmiÀuje souãasnû zvy‰ující se popularitu INRA95 b˘kÛ v Nûmecku a Nizozemí. Podle Lamaixe jsou kfiíÏenci s masn˘mi b˘ky v˘raznû lépe finanãnû zhodnotitelní a rychleji prodejní. Na otázku, zda existují i nûjaké nev˘hody po dlouhém zamy‰lení dodává, Ïe témûfi ne.

Pokud ano, tak moÏná jen hor‰í telení, coÏ se ale dá dobfie eliminovat v˘bûrem vhodn˘ch b˘kÛ.

Ve ·v˘carsku jsou ceny telat po masn˘ch b˘cích témûfi tfiikrát vy‰‰í, neÏ jsou za ãistokrevné hol‰t˘ny. Z tûchto dÛvodÛ pfiipou‰tí mnoho ‰v˘carsk˘ch chovatelÛ své nejlep‰í hol‰t˘nské plemenice sexovan˘mi dávkami a zbytek

stáda zapou‰tí b˘ky masn˘ch plemen. „V souãasné dobû 48 % prodejÛ na‰ich dávek pfiipadá na masné b˘ky“, zmiÀuje Urs Spescha s firmy Swissgenetics a dodává, Ïe více neÏ polovina pfiipadá na b˘ky SILIAN, coÏ jsou kfiíÏenci masného simentála, limousina a anguse. Podle Spescha jsou tato plemena speciálnû vybrána s ohledem na jejich masné kvality, rychl˘ rÛst a dobré telení. Belgické modrobílé není ve ·v˘carsku s ohledem na ne pfiíli‰ dobrou image mezi spotfiebiteli vyuÏíváno. Spescha dodává, Ïe ve ·v˘carsku mají s kfiíÏením masn˘ch b˘kÛ a dojen˘ch plemen více neÏ patnáctileté zku‰enosti a nyní dokonãují v˘voj plemenn˘ch hodnot speciálnû pro tento typ kfiíÏení. Toto kfiíÏení v kombinaci s vyuÏíváním sexovan˘ch dávek vede k vy‰‰ím pfiíjmÛm dojen˘ch farmáfiÛ a navíc je podpofiena i vy‰‰í kvalita hovûzího masa, coÏ je pozitivnû oceÀováno zákazníky.

I v Itálii do‰lo k nárÛstu ve vyuÏití masn˘ch b˘kÛ v dojen˘ch chovech a to o 17 %. Nejvût‰í podíl pfiipadá na belgické modrobílé b˘ky. Francesco Veronese z firmy Intermizoo uvádí, Ïe kfiíÏenci jsou v Itálii zpravidla prodávání ve velmi raném vûku 15 dní. V tuto dobu vypadají telata po belgick˘ch b˘cích v porovnání s ãistokrevn˘mi hol‰t˘ny skuteãnû im-

pozantnû, pfiiãemÏ v Itálii je trh postaven právû na zevnûj‰ku a na parametry rÛstu ãi masné kvality se podle nûj aÏ tak moc nehledí.

Strategie pouÏívání masn˘ch b˘kÛ na dojené krávy narÛstá v‰ude, nejvíce v‰ak v zemích, kde neroste produkce mléka. Podíl inseminace se rÛzní zemû od zemû, ale obecnû je na úrovni 30–40 %, uvádí Brad Sayles ze Semexu. Nejvíce chovatelé vyuÏívají angusské, belgické modrobílé a limousinské b˘ky, pfiiãemÏ angus je jednoznaãnû nejpopulárnûj‰í. Na nûj pfiipadá aÏ 80 % v‰ech inseminací masn˘mi b˘ky.

Podle Saylese farmáfii nejvíce vyhledávají b˘ky se snadn˘mi porody, dobrou plodností a uÏitkov˘mi parametry.

Také firma ABS Global potvrzuje zv˘‰en˘ zájem o inseminaci masn˘mi b˘ky a to zejména v korelaci s prodejem sexovaného semene.

Potvrzuje to Kylene Anderson, marketingov˘ manaÏer firmy ABS. „Chovatelé nyní rozdûlují svá stáda a na nejlep‰í krávy pouÏívají Sexcel (sexované ID), zatímco na jalovice nevhodné do obratu pouÏívají masné b˘ky a prodejem telat si zlep‰ují cash-flow.“ Z tûchto dÛvodÛ ABS Global vytvofiila speciální program pro vyuÏívání masn˘ch b˘kÛ v dojen˘ch stádech s názvem NuEra Genetics XB. B˘ci z tohoto programu jsou sloÏení z homozygotnû ãernû zbarven˘ch linií s cílem produkce co nejcennûj‰ích kfiíÏencÛ. „V USA je cílem nabízet hol‰t˘nsk˘m chovatelÛ zejména NuEra b˘ky, nicménû ãást prodejÛ tvofií i belgiãtí modrobílí b˘ci, ktefií jsou populární na britském trhu“, dodává Andreson.

Na americkém trhu je podíl „beef on dairy“ na úrovni okolo 20 %, ale popularita tohoto zpÛsobu kfiíÏení roste kaÏd˘m dnem.

U komerãních farmáfiÛ dosahuje úrovnû aÏ mezi 30–50 %, fiíká Louis Prange z firmy STG a dodává, Ïe zatímco americk˘ trh je postaven z 95 % na angusovi, v Evropû je to angus a hlavnû belgické modrobílé. Podle nûj, mnoho velk˘ch producentÛ mléka v USA pouÏívá

Býček belgické modrobílé x holštýn (foto: Martina Sasáková)

angusské b˘ky a své kfiíÏence také vykrmuje a prodává koneãn˘ produkt. V Evropû, kde je nejpopulárnûj‰ím plemenem v dojen˘ch stádech belgické modrobílé je to hlavnû z dÛvodu, Ïe evropsk˘ trh je postaven na zpenûÏovaní podle mnoÏství masa na JUT. Prange pfiipomíná, Ïe pouÏití masn˘ch b˘kÛ je v˘hodné pro v‰echny strany. „Pfiipou‰tûním lep‰í poloviny stáda sexovan˘mi samiãími dávkami nejlep‰ích hol‰t˘nsk˘ch b˘kÛ a naopak hor‰í poloviny stáda sexovan˘mi samãími dávkami masn˘ch plemen anguse nebo belgické modrobílého je aktuální trend“, dodává. „Nejvût‰í benefit pfii pouÏívání masÀákÛ na hol‰t˘nky je vy‰‰í cena finálního produktu“, fiíká Lyle Kruse z firmy Select Sires. V porovnání s ãistokrevn˘mi hol‰t˘nsk˘mi telaty trvá v˘krm kfiíÏencÛ s masn˘mi plemeny do finální poráÏkové hmotnosti o 4 t˘dny ménû, coÏ vede k v˘razn˘m finanãním úsporám. Urãitou nev˘hodu podle nûj mÛÏe b˘t niωí plodnost b˘kÛ v porovnání s hol‰t˘nem. „Striktní kontrola pfii v˘robû dávek je tak zcela nezbytn˘m pfiedpokladem k dosaÏení poÏadovan˘ch v˘sledkÛ“, fiíká Kruse. V USA byly tímto zpÛsobem nejprve zapou‰tûny jerseyské plemenice, teprve pozdûji toto „kouzlo“ objevili i chovatelé hol‰t˘na. „NejdÛleÏitûj‰ími kritérii pfii v˘bûru b˘ka jsou cena dávky,

snadné telení, plodnost b˘ka a nejnovûji i rÛstové parametry a taktéÏ utváfiení jateãného tûla“, uzavírá Kruse.

Scott Ruby z inseminaãní firmy WWS zmiÀuje, Ïe na území, kde jeho spoleãnost pÛsobí, se masní b˘ci k pfiipou‰tûní hol‰t˘nsk˘ch krav pouÏívají jiÏ mnoho let.

Oproti evropskému pojetí v‰ak vidí zásadní rozdíl v tom, jaká plemena jsou pouÏívána. Ve Spojen˘ch stádech americk˘ch, kde je zpenûÏovaní postaveno na podílu intramuskulárního tuku, podle kterého jsou ameriãtí producenti placeni, jednoznaãnû vede angus.

Naproti tomu v Evropû je pfii prodeji dÛraz kladen na v˘raznost osvalení a mnoÏství masa na jateãném tûle a farmáfii jsou placeni za kg, coÏ ale neodráÏí kvalitu masa a proto je nejpopulárnûj‰ím plemenem belgické modrobílé.

Obdobn˘ trend by zcela jistû potvrdili i zástupci ãesk˘ch inseminaãních spoleãností. Stejnû tak dÛvody by byly stejné jako jinde ve svûtû. V âeské republice je nejpopulárnûj‰ím masn˘m plemenem v inseminaci charolais, ale poslední roky mu v˘raznû „‰lape na paty“ belgické modrobílé. Na b˘ky tohoto plemene aktuálnû pfiipadá zhruba kaÏdá pátá inseminace.

Pfiipravil Kamil Malát

51

Testace SNP a její financování krok po kroku aneb jak pouÏívat aplikaci igenetika.cz (návod pro chovatele masného skotu) Od 1. fiíjna 2018 pfie‰la laboratofi imunogenetiky âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ a.s. (dále jen âMSCH a.s.) na moderní zpÛsob ovûfiování pÛvodu pfies anal˘zu SNP (Single Nucleotide Polymorphism), která plnû nahradila do té doby nabízenou metodu pomocí testÛ polymorfismu mikrosatelitÛ STR (Short Tandem Repeat). Proã ke zmûnû do‰lo, jsme jiÏ na webu i ve zpravodaji âeského svazu chovatelÛ masného skotu (âSCHMS) opakovanû psali. Drtivá vût‰ina chovatelÛ se se zmûnami, které si pfiechod na nov˘ zpÛsob vyÏádaly, rychle sÏila, pfiesto nebude od vûci si krok po kroku zopakovat, co v‰e je dobré vûdût. V‰e podstatné ohlednû genotypizace, finanãních otázek ãi tvorby referenãní populace pro GEPH shrnuje tento detailní návod.

Chronologick˘ pfiehled jednotliv˘ch krokÛ: 1. Registrace v aplikaci www.igenetika.cz K vyuÏívání sluÏeb laboratofie imunogenetiky âMSCH a.s. je nutné zaregistrovat se do aplikace igenetika.cz. Údaje o chovateli se vyplÀují zároveÀ s první objednávkou. Pfii registraci dbejte na správnost a korektnost v‰ech zadan˘ch údajÛ. Ty se totiÏ pouÏívají i k následné fakturaci, proto je nutné, aby byly zadány kompletnû a správnû (diakritika, malá a velká písmena atd.). Základní údaje se pfies zadané IâO a tlaãítko s lupou „natahují“ automaticky z registru ekonomick˘ch subjektÛ ARES, dal‰í data (jako DIâ atd.) musíte pfii registraci zadat ruãnû.

Pokud jiÏ zaregistrováni jste, zkontrolujte si, prosím, zda máte správnû a úplnû vyplnûné skuteãnû v‰echny poloÏky vãetnû DIâ. V opaãném pfiípadû nemÛÏeme garantovat fiádné vystavení úãetního dokladu obsahující v‰echny náleÏitosti a pfii nutnosti pfiedûlávání faktury pfiidûláváte práci sobû i nám (detaily viz dále v textu).

2. Odbûr vzorku Oberte kvalitní vzorek (ideálnû chlupov˘ch cibulek), vyplÀte objednávku (viz bod 3.) a vzorek nejlépe ve speciální odbûrové sadû (viz obrázek) za‰lete do laboratofie imunogenetiky âMSCH a.s. (Bene‰ovská 123, 252 09 Hradi‰tko).

Pfiipomínáme, Ïe metoda SNP klade v˘raznû vy‰‰í nároky na kvalitu odebíraného genetického materiálu (vzorku pro testaci), neÏ tomu bylo u star‰í metody pfies mikrosatelity. Vûnujte proto opravdu odbûru náleÏitou pozornost, neboÈ pfii zaslání nekvalitního vzorku vám bude naúãtován pfiíplatek 95 Kã/ks. Rozhodnutí zda je vzorek kvalitní ãi nekvalitní pfiíslu‰í v˘hradnû laboratofii, která také urãuje to, zda pfiistoupí k úãtování pfiíplatku za nekvalitní vzorek ãi nikoliv. Pokud preferujete nekvalitní vzorek vrátit resp. ho vyhodit vÛbec jej nezpracovávat, domluvte se individuálnû s vedoucí laboratofie imu-

52

nogenetiky. Je v‰ak nutné poãítat s tím, Ïe s nov˘m odbûrem a zaslání nového vzorku se adekvátnû prodluÏuje doba zpracování a tudíÏ i získání v˘sledku.

Zda byl vzorek vyhodnocen jako nekvalitní si mÛÏete snadno ovûfiit sami – u takov˘chto zvífiat se v aplikaci igenetika.cz objeví ãíslice 8. Uvûdomujeme si, Ïe v provozu není jednoduché vzorek vÏdy správnû odebrat, ale pokud je v nûkter˘ch pfiípadech aÏ 100 % zaslan˘ch vzorkÛ vyhodnocen˘ch jako ‰patn˘ch, jistû existuje prostor ke zlep‰ení.

Správn˘ postup odbûru vzorkÛ s pomocí odbûrové sady: • Vytrhnûte 30–40 ãist˘ch chlupÛ z konce ocasu • Z chlupÛ vytvofite svazeãek • Zkontrolujte, zda chlupy mají cibulky • Z odbûrového kitu odlepte samolepku • Do lepící ãásti vloÏte svazek chlupÛ tak, aby cibulky zasahovaly do pole pro chlupové cibulky • Pfielepte konce chlupÛ samolepkou • Oãistûte si ruce a kle‰tû pfied dal‰ím odbûrem • VyplÀte elektronickou Ïádanku na igenetika.cz (viz bod 3.)

3. V aplikaci www.igenetika.cz vytvofite novou objednávku a) Existují dva zpÛsoby, jak vytvofiit novou objednávku: – stisknutím tlaãítka NOVÁ OBJEDNÁVKA nebo – poklepem na tlaãítko + vytvofiit novou objednávku b) Druh˘m krokem je zadání u‰ního ãísla zvífiete vãetnû kodexu – stiskem políãka hledat se doplní údaje z databáze ústfiední evidence (pÛvod, pohlaví, datum narození) – zkontrolujte údaje, pfiípadnû zatrÀte, Ïe zvífie pochází z dvojãat

Kliknûte na tlaãítko a) opi‰te ãárov˘ kód z odbûrové sady z obálky s biologick˘m vzorkem (kit pro odbûr chlupÛ dodávan˘ âMSCH a.s. – moÏnost zdarma objednat na emailové adrese imunogenetika@cmsch.cz, pokud jej nemáte, nevadí, nic nevyplÀujte a ode‰lete v klasické obálce) b) vyberte druh vzorku (chlupy, krev atd.) – poklepáním na ‰ipku vpravo se ukáÏe nabídka c) vyberte druh objednávky: – pfii klasickém ovûfiování pÛvodu zvífiete vyberte první a druhou poloÏku, tedy „základní testace SNP“ + „vystavení protokolu o pÛvodu“ + pfiípadnû dal‰í vlastnosti, které vás zajímají (bezrohost, dvojí osvalení – myostatin atd.). Tyto znaky

odkud si je mÛÏete stáhnout a v pfiípadû potfieby samozfiejmû vytisknout.

lze doobjednat i pozdûji (bez nutnosti opûtovného zaslání vzorku).

– pakliÏe necháváte testovat zvífie ze seznamu pro vytvofiení referenãní populace pro budoucí odhad genomick˘ch plemenn˘ch hodnot (GEPH), pak vyberte sluÏbu „testace âSCHMS“ (detaily viz bod 6.). d) poznámka – jakákoliv informace ãi sdûlení pro laboratofi (v poznámce neÏádejte nutnost urychlení zpracování – laboratofi zpracovává objednávky v nejrychlej‰ím moÏném termínu) Kliknûte na tlaãítko a) potvrìte objednávku – kontrola údajÛ – OBJEDNAT b) vloÏte biologick˘ vzorek do obálky, napi‰te na obálku u‰ní ãíslo zvífiete (v pfiípadû zahraniãního pfie‰krtnout CZ a napsat správn˘ kód zemû) c) pfiejdûte k objednání dal‰ího vzorku Poznámka: stejné zvífie nelze do systému zadat podruhé, musí se pouze doplnit druh objednávky a znovu odeslat, pro laboratofi se zaktualizuje s nov˘m datem a bude zpracováno.

4. âekejte na v˘sledek O kaÏdém kroku ve vztahu ke zpracování vzorku budete emailem upozornûni nebo stav objednávky mÛÏete prÛbûÏnû kontrolovat v aplikaci igenetika.cz. Dodací lhÛta zpracování zakázky je zhruba 3 t˘dny. Proces zpracování na SNP technologii nelze urychlit. Délka zpracování je závislá na jednotliv˘ch technologick˘ch ãasech. ZároveÀ se musí ãekat, aÏ se zaplní cel˘ ãip (24 vzorkÛ), coÏ v dobû hlavní sezóny mÛÏe b˘t v fiádu dní, mimo ní ale urãitû déle (zhruba 3 t˘dny). Buìte proto na to pfiipravení a zasílejte vzorky k anal˘ze s dostateãn˘m pfiedstihem! Nelze pfiednostnû zpracovat konkrétní zvífie.

5. Zpracovan˘ vzorek To, Ïe je vzorek zpracovan˘ resp. jeho v˘sledek, uvidíte ve formû protokolu. Ten je ke staÏení v aplikaci igenetika.cz pod touto ikonkou.

Protokoly s ovûfiením pÛvodu nám nemusíte jiÏ posílat (ani po‰tou ani emailem), neboÈ máme moÏnost si je stahovat automaticky pfiímo z aplikace igenetika.cz.

V souãasné dobû jsou chovatelÛm laboratofií imunogenetiky v nûkter˘ch pfiípadech protokoly stále zasílány po‰tou, do budoucna bude po‰tovní zasílání zru‰eno a protokoly budou k dispozici jen v elektronickém formátu v aplikaci igenetika.cz,

6. Tvorba referenãní populace pro odhad GEPH Lze konstatovat, Ïe genotypizace je „vedlej‰ím produktem“ ovûfiení pÛvodu a naopak. ZároveÀ je to v‰ak pfiíleÏitost, jak zaãít sbírat data, která postupnû povedou k vytvofiení systému v˘poãtu genomick˘ch plemenn˘ch hodnot (dále jen GEPH). AÈ se to líbí nebo ne, v˘poãet GEPH se postupnû stal nedílnou souãástí plemenáfiské práce a velmi brzy k tomu tak bude i u masného skotu. Abychom byli co nejdfiíve schopni s v˘poãtem GEPH zaãít u masného skotu i v âR, potfiebujeme mít dostateãnû velkou a fiádnû propojenou databázi otestovan˘ch zvífiat.

Proto jsme vytvofiili seznamy zvífiat pro 14 masn˘ch plemen, na kter˘ch jsou uvedeni jedinci, jejichÏ natestování na ãipu (pfies metodu SNP) je nezbytné pro propojení populace, která následnû vytvofií dostateãnou základnu vzorkÛ, které umoÏní zaãít v âeské republice poãítat GEPH. U masného skotu testace probíhá na ãipu Geneseek GGP 150K o trojnásobné hustotû SNP markerÛ.

Ten se jeví pro na‰e pouÏití jako nejv˘hodnûj‰í, neboÈ byl vyvinut speciálnû pro v˘poãty genomick˘ch plemenn˘ch hodnot (GEPH) u masn˘ch plemen.

Jak postupovat v pfiípadû testování zvífiat pro tyto úãely zjistíte na následujících fiádcích: a) Jaká zvífiata bude nutné znovu natestovat?

K orientaci chovatelÛ, která zvífiata je nutné znovu pfietestovat na ãipu (metodou SNP), jsme pfiipravili seznamy, které jsou dostupné na webu âSCHMS – menu ‰lechtûní a PK/genomika (www.cschms.cz/ index.php?page=sle_genomika). Pfiehled je setfiídûn dle majitelÛ a obsahuje v‰echny dostupné údaje, které u zvífiat evidujeme. Pfiedposlední sloupec obsahuje ãíslo udávající prioritu od nejvy‰‰í (1) aÏ po neÏijící zvífiata (4 a 5).

1 – zvífiata s nejvy‰‰í prioritou, vût‰inou Ïijící – velmi dobfie propojující, vãetnû importÛ b˘kÛ 2 – zvífiata pro propojení v‰ech chovÛ v KUMP 3 – b˘ci pouÏívaní v KUMP s niωí spolehlivostí 4 – neÏijící zvífiata, nejcennûj‰í pro tvorbu báze – u b˘kÛ lze fie‰it pfies ID (pokud jsou dostupné) 5 – zvífiata chovateli oznaãená za neÏijící, vût‰inou jsou nahrazená jin˘mi Ïijícími zvífiaty v rámci chovu Pfiednostnû se, prosím, zamûfite na odebrání vzorku a natestování zvífiat s ãíslem 1 a 2 (popfi. 3, pokud chcete b˘ka prodat nebo vyfiadit), inseminaãní firmy nechÈ pozornost soustfiedí na zvífiata s prioritou 1 a 4. Uvûdomujeme si, Ïe seznamy jsou pomûrnû obsáhlé, ale ãím dfiíve se podafií získat data od vût‰iny tûchto jedincÛ, tím dfiíve budeme schopnosti s v˘poãtem odhadu GEPH zaãít. b) Co pro to musím udûlat?

V‰e je stejné jako v pfiípadû obvyklého objednávání ovûfiení pÛvodu – tedy odebrat co nejkvalitnûj‰í

53

vzorek, odeslat jej do laboratofie imunogenetiky âMSCH a.s. a na webu igenetika.cz vyplnit objednávku. Pfii volbû objednávky zvolte poloÏku „testace âSCHMS“. Pokud zvolíte tento typ objednávky i u zvífiat, která nejsou na seznamu uvedena, bude testace provedena, ale plnû na náklady objednatele.

V pfiípadû inseminaãních b˘kÛ lze testaci provést i s vyuÏitím pouÏité inseminaãní dávky (tento zpÛsob je vhodn˘ zejména u importovan˘ch ID ze zahraniãí s vysokou pofiizovací cenou ID). Je v‰ak nutné, aby nebyla ID pfii inseminaci zcela vymáãknuta (aby zÛstala vlhká vatiãka, ze které je moÏné následnû DNA izolovat) a aby byla ID po inseminaci co nejrychleji vyjmuta z aplikátoru a nedo‰lo tak ke smísení b˘ãí DNA a hlenem plemenice, kter˘ by mohl b˘ãí DNA kontaminovat. PouÏitou pejetu za‰lete v obyãejné obálce do laboratofie s tím, Ïe dal‰í postup je stejn˘ jako v jin˘ch pfiípadech. Poãet takto sbíran˘ch vzorkÛ je vzhledem k nároãnosti izolace omezen˘, je proto nutné pfiedem o zaslání informovat na mailu svitakova@cschms.cz. c) Co mû to bude stát?

Cena je identická jako v pfiípadû „klasické“ testace.

Pokud ale pfii objednávce zvolíte sluÏbu testace âSCHMS, bude plná cena naúãtována na‰emu svazu s tím, Ïe jednotliví chovatelé se na tûchto nákladech budou podílet ãástkou 150 Kã/ks. Zbytek nákladÛ bude hrazen z rozpoãtu âSCHMS resp. ãást nákladÛ bude kompenzována (pokryta) dotací ze strany státu. d) Je nutné znovu testovat zvífiata jiÏ dfiíve otestovaná?

Ano. Mnoho zvífiat uveden˘ch na seznamu má sice z minulosti DNA profil hotov˘, byl ale získán testací DNA provedenou pfies mikrosatelity a tento zpÛsob ovûfiování nelze k tomuto úãelu pouÏít. Je tedy nutné znovu odebrat vzorek a zvífie otestovat na ãipu (viz bod 2.). e) Proã se toto v‰echno vlastnû dûlá?

GEPH patfií dnes k mezinárodnímu standardu pfii genetickém hodnocení zvífiat. Chce-li âeská republika drÏet krok s chovatelsky vyspûl˘mi zemûmi a má-li b˘t i do budoucna konkurenceschopná pfii prodeji plemenného skotu, není jiné cesty, neÏ se mezinárodním trendÛm pfiizpÛsobit. Pokud bychom dlouho váhali a „pfie‰lapovali na místû“, budeme se od svûtov˘ch smûrÛ odklánût a zájem o ãeská plemenná zvífiata se bude postupnû sniÏovat. GEPH totiÏ zvy‰uje atraktivitu zvífiete v konkurenci s negenotypovan˘mi zvífiaty a mÛÏe se stát, Ïe dfiíve nebo pozdûji budou jedinci bez GEPH pfii prodeji hÛfie uplatnitelní. f) Co se jinam neve‰lo a pfiesto je dobré vûdût Seznamy budou postupnû aktualizovány a doplÀovány podle toho, kolik zvífiat z jaké skupiny se podafií otestovat. Pokud jich bude málo, budeme muset do seznamu zahrnout i nûjaké jejich potomky. Pokud zjistíte nûjakou nesrovnalost (napfi. Ïe

54

oznaãené zvífie jako Ïijící jiÏ neÏije), budeme rádi za zpûtnou vazbu (kontakty jsou uvedeny na konci návodu). Data vychází z databáze KUMP a ne ve v‰ech pfiípadech disponujeme od chovatelÛ zcela aktuálními informacemi.

Pokud nemáte pfiesnû jasno, co se od vás chce ãi jak postupovat, bude v první fázi staãit, pokud projdete uvedené seznamy a od zvífiat, jejichÏ jste majiteli a máte je fakticky stále ve stavu, odeberete kvalitní vzorek chlupov˘ch cibulek a ten uloÏíte do chladniãky. Tím se docílí toho, Ïe nepfiijdeme o vzorky zvífiat, která jsou k propojení populací nezbytná a která by chovatel v nûkter˘ch pfiípadech jiÏ nyní brakoval. Je tfieba mít na pamûti, Ïe kaÏdé zvífie uvedené na seznamu, od nûhoÏ se nepodafií získat vzorek, budeme muset nahradit zhruba tfiemi ãi ãtyfimi jin˘mi pfiíbuzn˘mi jedinci. Toho bychom se samozfiejmû rádi vyvarovali, neboÈ to by cel˘ proces nejenom prodraÏilo, ale i posouvalo v ãase.

7. Fakturace za sluÏby laboratofie imunogenetiky Fakturace probíhá v mûsíãních intervalech a jednotliv˘m chovatelÛm je zasílána v˘hradnû emailem.

Z dÛvodÛ splnûní dotaãních pravidel (viz bod 9.) není faktura zasílána pfiímo z âMSCH a.s., ale sluÏba je pfiefakturovávána na‰ím svazem. Abychom chovatelÛm mohli následnû vrátit ãást penûz zpût (viz bod 9. a 10.), musí v souladu se znûním dotaãního titulu faktura (a i podpora) smûfiovat osobû, která zajistí anal˘zu pro stanovení genomické plemenné hodnoty plemenného skotu (GEPH), coÏ je âSCHMS. Pfiefakturace je tedy sice krkolomná a mÛÏe na první pohled pÛsobit nelogicky, kvÛli ãerpání dotací je ale nezbytná.

Pokud jsou údaje na faktufie uvedeny nesprávnû ãi neúplnû (chybí napfi. DIâ ãi je nekorektnû uvedená adresa atd.), vûnujte, prosím, pozornost bodu 1.

8. Ceny za sluÏby laboratofie imunogenetiky Ceny za sluÏby nabízené laboratofií imunogenetiky âMSCH a.s. jsou dány ceníkem âMSCH a.s. (pdf soubor ke staÏení na webu www.cmsch.cz). âSCHMS má moÏnost cenovou politiku âMSCH a.s. ovlivnit jen do urãité míry.

Z daÀov˘ch a úãetních dÛvodÛ je k cenû základní testace na‰ím svazem pfiipoãítávána ãástka 50 Kã.

Tyto finance následnû vyuÏíváme k úhradû ãásti plateb za testování zvífiat ze seznamÛ pro tvorbu referenãní populace (sluÏba „testace âSCHMS“ – viz bod 6.). Za základní testaci SNP tedy chovatelÛm fakturujeme 1100 Kã, za vystavení protokolu 200 Kã, test na bezrohost ãi dvojí osvalení stojí 100 Kã, ruãní zapsání objednávky pak vyjde na 20 Kã (v‰e ãástky bez DPH). V pfiípadû testace zvífiat pro tvorbu referenãní populace pro budoucí stanovení GEPH chovateli v souladu s dohodou na chovatelsk˘ch klubech úãtujeme ãástku 150 Kã + DPH. Vzhledem k tomu, Ïe svaz má v genomice „uloÏeno“ skuteãnû velké mnoÏství penûz (pro pfiedstavu v˘‰e faktury ze strany âMSCH a.s. vÛãi âSCHMS je cca 1 mil. korun mûsíãnû!), Ïádáme chovatele, aby

dÛslednû dodrÏovali nastavenou splatnost faktur, protoÏe v opaãném pfiípadû pfiivádûjí âSCHMS do tíÏivé finanãní situace.

9. Finanãní podpora Ovûfiování pÛvodu plemenného skotu resp. stanovení genomick˘ch plemenn˘ch hodnot je finanãnû podporováno z národních zdrojÛ (dotaãní titul 2.A.a. Podpora ovûfiování pÛvodu – do 70 % nákladÛ na anal˘zu vykonávanou tfietí stranou nebo jejich jménem s cílem stanovení genomické plemenné hodnoty).

V souladu se znûním dotaãního titulu tato podpora smûfiuje osobû, která zajistí anal˘zu pro stanovení genomické plemenné hodnoty plemenného skotu (GEPH), schváleného pfiíslu‰n˘m uznan˘m chovatelsk˘m sdruÏením. O dotaci tedy hromadnû za v‰echna zpÛsobilá zvífiata, která splnila definovaná kritéria vyhlá‰ená Grémiem pfiedsedÛ rad plemenn˘ch knih (viz textové pole) a která byla otestována do konce záfií daného kalendáfiního roku, Ïádá âSCHMS. Dotace je vyplácena zpravidla v polovinû prosince.

Pfii rozhodování o zafiazení na seznam zvífiat splÀující podmínky dotaãního titulu 2.A.a. bude postupováno chronologicky podle následujících bodÛ: 1) Ovûfiení pÛvodu plemenn˘ch b˘kÛ novû zafiazen˘ch do plemenitby a novû testované matky tûchto b˘kÛ a dárkynû ET 2) Zvífiata, která zajistí dostateãnû propojenou bázi pro stanovení genomické PH, vã. importovan˘ch zvífiat 3) Jalovice, které jsou do 30. 9. daného roku zapojené v KUMP 4) Krávy a jalovice, u kter˘ch se ovûfiuje pÛvod z dÛvodu vystavení ZO (POP) 5) Zvífiata genotypovaná v zahraniãí zpÛsobem kompatibilním s na‰ím hodnocením 6) Ovûfiení pÛvodu b˘kÛ vyfiazen˘ch pfii ZV v daném období a novû testované matky tûchto b˘kÛ 7) Zvífiata, u kter˘ch se stanovuje pÛvod z dÛvodu harémového zpÛsobu chovu (schváleno Grémiem pfiedsedÛ rad plemenn˘ch knih dne 30. 6. 2018 – viz zápis http://www.cschms.cz/DOC_ZAPISY_gremium/ 138_Zapis_ze_schuze_gremia.doc) 10. Vratka ãásti nákladÛ ve spojení s vyuÏitím dat pro GEPH Jako úhradu ãásti nákladÛ spojen˘ch s provedenou testací a následného vyuÏití tûchto dat ze strany âSCHMS pro stanovení GEPH jsme pfiipraveni chovatelÛm, u kter˘ch neevidujeme Ïádné pohledávky po splatnosti za tuto sluÏbu, vrátit pomûrnou ãást nákladÛ. Za rok 2018 kdy nám byla poskytnuta v˘‰e dotace v plné v˘‰i to je 735 Kã/ks (70 % z ceny základní testace SNP, tj. 70 % z 1050 Kã = 735 Kã). Chovatelé, kter˘ch se vratka t˘ká, budou

o detailech vyrozumûni dopisem, kde budou uvedeny detailní pokyny k fakturaci. V˘‰e vratky bude stanovována kaÏdoroãnû znovu dle skuteãné v˘‰e poskytnuté dotace.

11. PoÏadavky na genotyp SNP ze zahraniãí ãi dodan˘ jinou laboratofií V pfiípadû, Ïe se chystáte dovést plemenné zvífie ze zemí, kde je zpÛsob ovûfiování pÛvodu pfies SNP jiÏ rutinou (napfiíklad Francie) ãi byla testace provedena v jiné akreditované laboratofii, je tfieba mít na pamûti, Ïe pokud nechcete dûlat (a samozfiejmû i platit) anal˘zu SNP v âR znovu, je nutné si od prodávajícího dopfiedu vyÏádat kompletní profil a to v elektronickém formátu. Detailní poÏadavky najdete v tomto ãlánku: www.cschms.cz/index. php?page=novinka&id=2315.

Aby bylo moÏné vyuÏít data zpracované v zahraniãních laboratofiích, je nezbytné v elektronickém formátu získat kompletní SNP profil z ãipu (cca 54 tis. SNP pokud se jedná o standardní ãip). Tento ãip souãasnû musí b˘t kompatibilní s tím, kter˘ vyuÏíváme v âR (Geneseek GGP 150K). Pokud jej získáte, provedeme porovnání a pokud bude kompatibilní, není dÛvod se bránit jeho vyuÏití pro v˘poãet GEPH a tudíÏ i zahrnutí takto testovan˘ch jedincÛ do dotací.

12. VyuÏití star‰ích STR dat (mikrosatelity) Není nutné se bát nutnosti testovat znovu star‰í zvífiata ovûfiované starou metodu mikrosatelitÛ STR (s v˘jimkou zvífiat urãen˘ch k propojení báze pro v˘poãet GEPH – viz bod 6.). Laboratofi umí dosavadní v˘sledky ovûfiení pÛvodu pfies STR vyuÏít, není proto nutné znovu testovat rodiãe testovaného jedince.

Porovnání pÛvodu v pfiípadû, Ïe rodiãe jsou testováni na mikrosatelity (STR) a potomek pfies ãip (SNP) lze pouze s pomocí pfiepoãtu SNP na STR. Obrácenû, tedy ze STR na SNP to nefunguje.

13. Správa objednávek na igenetika.cz V kaÏdém fiádku jsou zobrazeny informace o jednom zvífieti, kde lze sledovat: – kdy byla objednávka zadána do systému (datum vytvofiení) – datum vygenerování protokolu o stanovení genotypu a ovûfiení pÛvodu zvífiete (protokol je ke staÏení pomocí 2. ikony na konci fiádku) – druh vzorku – kdy a s jak˘m v˘sledkem probûhla izolace DNA vzorku v laboratofii ANO – DNA se podafiilo izolovat, NE – DNA se nepodafiilo izolovat – evidenãní ãíslo vzorku v laboratofii – plemeno – pohlaví – zda uÏ bylo zvífie otestováno na ãipu a má tedy stanovená data – chovatel = jméno objednavatele, kter˘ zadal objednávku do systému – typ objednávky podle ãíselníku laboratofie: kód 1 Základní testace SNP

55

kód 2 Vystavení protokolu o pÛvodu kód 3 Vystavení protokolu o v˘sledku testování markerÛ pro uÏitkovost, exteriér (bezrohost, barva) a choroby kód 5 Ruãní zápis objednávky kód 8 Zpracování nestandardního odbûru kód 11 Testace âSCHMS kód 12 Test bezrohosti kód 13 Test dvojího osvalení – ZakrouÏkování u typu objednávky znamená, Ïe byla vyfakturována âSCHMS (stejnou informaci o vyfakturování objednávky ukazuje i znaãka na zaãátku fiádku pfied ãíslem zvífiete). Najetím my‰í na ãíslo u typu objednávky se zobrazí textov˘ popis typu objednávky.

– ikony na konci fiádku zvífiete: 1 prohlíÏení objednávky 2 protokol z laboratofie – dokud není políãko zelené, nejde stáhnout – nesouvisí s PH – bude vystaven pouze, pokud je objednán.

3 oznaãení konkrétního zvífiete pro filtrování: + vybrán – nevybrán 4 katalogov˘ list s GEPH za poslední 2 v˘poãty (zatím pouze plemena C a H) 14. Filtrování a export objednávek na igenetika.cz V rámeãcích nad prvním ãíslem zvífiete lze provádût nûkolik rÛzn˘ch typÛ filtrování podle rÛzn˘ch ukazatelÛ – staãí uvést poÏadovan˘ filtr do rámeãku a poté stisknout Enter na klávesnici nebo tlaãítko FILTROVAT, kfiíÏkem X vedle tlaãítka FILTROVAT se zru‰í ve‰keré filtry, pro dal‰í filtrování staãí pfiepsat nov˘mi podmínkami a znovu filtrovat.

Export objednávek: Seznamy objednávek s informacemi o zvífieti a sta-

56

vu objednávky lze filtrovat i podle rÛzn˘ch ukazatelÛ: – FILTR znamená zvífiata vybraná vyfiltrováním, – VYBRANÉ znamená zvífiata oznaãená tuãnû (minus v koleãku na 3. ikonû) Konkrétní zvífie nebo skupinu zvífiat filtrovat lze podle rÛzn˘ch ukazatelÛ.

Podle ãeho lze filtrovat: – podle u‰ního ãísla – lze vybrat konkrétní zvífie, pfiípadnû si ho mohu oznaãit poklepáním na ikonu ã. 3 za zvífietem a poté vybrat dal‰í zvífie atd., – podle data vytvofiení, data vygenerování protokolu, data izolace (od – do) – podle typu vzorku – asi jen pro va‰i pfiípadnou evidenci – podle v˘sledku izolace – podle laboratorního ãísla – spí‰e pro potfieby laboratofie a masného skotu – podle plemene – podle pohlaví – podle ãísla chipu – také spí‰e pro laboratofi a Svaz – podle chovatele (objednavatele) – také pro laboratofi a Svaz – podle typu objednávky Pro pfiípadné dal‰í konkrétní dotazy kontaktujte: • âSCHMS: – Ing. Alena Svitáková – svitakova@cschms.cz (odborné dotazy) – Kamil Malát, DiS. – info@cschms.cz (ekonomické dotazy) • Vedoucí laboratofie imunogenetiky âMSCH, a.s.: – Ing. Michaela PfiibáÀová – priban@cmsch.cz, tel: 257 896 329 Zpracováno v rámci projektu NAZV QK1910059.

Mûfiení MLLT u plemene aberdeen angus Alena Svitáková, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Poslední únorovou sobotu do âeské republiky na t˘denní pobyt zavítala paní Linda McKendrick ze Skotska, aby provedla prvotní mûfiení ro‰tûnce u mlad˘ch b˘kÛ a jalovic plemene aberdeen angus. Vzhledem k tomu, Ïe chovatelé tohoto plemene projevili zájem o sledování znakÛ vyjadfiující kvalitu masa (plochu svalu, v˘‰ku tuku a podíl intramuskulárního tuku), tak jsme se v rámci v˘zkumného projektu rozhodli sjednotit metodiku sbûru dat se zemí pÛvodu a cel˘m uskupením Breedplan a pozvali jsme tuto zku‰enou pracovnici, aby ohodnotila i na‰e zvífiata.

Po t˘denním maratonu mûfiení je skenování jateãn˘ch ukazatelÛ u plemene aberdeen angus úspû‰nû za námi. Pfiedev‰ím díky pfiipravenosti v‰ech chovatelÛ a zapojení podpÛrného t˘mu, kter˘ se skládal zejména z Matûje ·a‰ka a Tomá‰e BoÏáka, se nám bûhem tohoto relativnû krátkého období zmûfiit bezmála 800 ks. Do mûfiení byli vedle jalovic a mlad˘ch b˘kÛ na jednotliv˘ch chovech zahrnuti také b˘ci v testu na ãtyfiech odchovnách plemenn˘ch b˘kÛ (Osík, Cunkov, Kamenná a Mûcholupy), kde probûhlo skenování b˘kÛ naskladnûn˘ch v druhém a tfietím turnuse. Na

vût‰inû míst nás ãekalo velmi vfielé pfiijetí, ãehoÏ si Linda velmi povaÏovala a chtûla by tímto v‰em nav‰tíven˘m chovatelÛm za toto podûkovat. I pfies krátkou dobu, kterou jsme mûfiením strávili, se potvrzuje, Ïe velikost plochy ro‰tûnce není moÏné odvodit od velikosti zvífiat pouh˘m okem. Velké zvífie nutnû neznamená velk˘ ro‰tûnec a naopak.

Také není pravidlem, Ïe tuãná zvífiata mají nadprÛmûrné mramorování. V‰echny parametry je tfieba posuzovat spolu a pfii zahrnutí ostatních vlivÛ jako je napfi. vûk zvífiete a jeho hmotnost.

Po skonãení mûfiení budou data v‰ech zvífiat vyhodnocena a v˘sledky budou ve formû porovnání s ostatními zapojen˘mi chovy pfiedány v‰em zapojen˘m chovatelÛm. Hlavním cílem je nastartování rutinního sbûru dat a následné genetické hodnocení.

Vzhledem k tomu, Ïe na správné urãení je nutné znát uÏitkovost v generacích, nejdfiíve budeme moci urãit plemenné hodnoty zhruba po 5 letech mûfiení, pokud zÛstane zapojena vût‰ina populace.

Zpracováno v rámci projektu NAZV QK 1910059.

57

Produkce masa a jeho spotfieba v Evropské unii a ve svûtû Doc. MVDr. Josef Kameník, CSc., MBA Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Evropská unie pfiedstavuje ve svém celku v˘znamného producenta masa. V roce 2017 vyprodukovalo 28 ãlensk˘ch státÛ celkem 45,2 milionÛ tun masa. Více jak polovina (51,8 %) z tohoto mnoÏství bylo vepfiové maso.

Data t˘kající se poráÏek a produkce masa jsou shromaÏìována na mûsíãní bázi. Nezahrnují domácí poráÏky. Produkce hovûzího a telecího masa v roce 2017 stagnovala na úrovni 7,8 milionÛ tun. Tfii ãlenské zemû vyprodukují témûfi polovinu tohoto objemu: Francie (18,4 %), Nûmecko (15,8 %) a Spojené Království (13,2 %). Dvû tfietiny telecího masa pocházely rovnûÏ ze tfií státÛ: ·panûlska (25,1 %), Nizozemska (23,0 %) a Francie (19,3 %).

Je logické, Ïe nejvût‰ími producenty masa jsou v absolutních ãíslech státy s nejvût‰ím poãtem obyvatel, pfiíp. nejvût‰í rozlohou: Nûmecko (v souãtu vepfiového, hovûzího a drÛbeÏího masa 8,1 milionÛ t), ·panûlsko (6,5 mil. t) a Francie (5,3 mil. t).

JestliÏe propoãítáme produkci masa v jednotliv˘ch zemích na prÛmûr na jednoho obyvatele, rázem patfií mezi producenty s nejvût‰ím stupnûm samozásobení Dánsko, Irsko a Nizozemsko (viz. tabulka).

ProtoÏe celková spotfieba masa v tûchto zemích není pfiíli‰ odli‰ná

Tab ã. 1: Produkce masa v EU-28 v roce 2017 (údaje v 1 000 tunách hmotnosti JUT; pramen: Eurostat, 2018) průměr země vepřové hovězí drůbeží celkem populace na osobu Belgie 1045 282 463 1790 11,4 157,0 Bulharsko 71 7 104 182 7,1 25,6 Česko 211 68 159 438 10,6 41,3 Dánsko 1530 124 148 1802 5,7 316,1 Německo 5455 1124 1514 8093 82,5 98,1 Estonsko 42 9 13 64 1,3 49,2 Irsko 294 617 152 1063 4,8 221,5 Řecko 81 44 214 339 10,8 31,4 Španělsko 4299 644 1529 6 472 46,5 139,2 Francie 2177 1442 1650 5269 67,0 78,6 Chorvatsko 71 42 65 178 4,2 42,4 Itálie 1467 756 1327 3550 60,6 58,6 Kypr 44 8 25 77 0,9 85,6 Lotyšsko 33 17 34 84 2,0 42,0 Litva 61 41 111 213 2,8 76,1 Lucembursko 13 10 0 23 0,6 38,3 Maďarsko 435 27 485 947 9,8 96,6 Malta 5 1 4 10 0,5 20,0 Nizozemsko 1456 439 1059 2954 17,1 172,7 Rakousko 505 226 132 863 8,8 98,1 Polsko 1990 559 2344 4893 38,0 128,8 Portugalsko 356 91 341 788 10,3 76,5 Rumunsko 328 59 405 792 19,6 40,4 Slovinsko 22 36 69 127 2,1 60,5 Slovensko 49 8 53 110 5,4 20,4 Finsko 179 85 129 393 5,5 71,5 Švédsko 240 132 159 531 10,0 53,1 Spojené Král.

903 905 1812 3620 65,8 55,0 Pozn.: populace je v milionech obyvatel daného státu; průměr na osobu je v kg/rok 2017.

od âR, musí b˘t dosaÏené pfiebytky uplatnûny formou exportu.

Z prÛmûru na osobu a rok jsou patrné zemû, které vyprodukují celkové mnoÏství, jeÏ staãí více ménû pokr˘t domácí spotfiebu. Mezi takové státy mÛÏeme fiadit Portugalsko, Rakousko, Maìarsko nebo napfi.

Litvu. Zemû jako âesko patfií mezi státy s podprÛmûrnou produkcí masa, která z daleka nestaãí kr˘t domácí spotfiebu. Chybûjící mnoÏ-

Obr. ã. 1: Produkce hlavních druhÛ masa v EU-28 za období 2010–2017 (údaje v milionech tun JUT; pramen: Eurostat, 2018)

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2010

2011

2012 vepř.

58

2013 drůbeží

2014

hovězí a telecí

2015 skopové a kozí

2016

2017

ství je pak potfieba nakoupit v zahraniãí a formou importu dodat na vnitfiní trh.

Svûtová produkce masa Podle zprávy OECD-FAO (OECDFAO Agricultural Outlook 2018–2027) se v roce 2017 zv˘‰ila svûtová produkce masa o 1,25 % na celkov˘ch 323 milionÛ tun. NárÛst byl zaznamenán zejména v USA, ale také v Argentinû, Indii, Mexiku, Ruské federaci a Turecku. Produkce masa v USA je úctyhodná a blíÏí se objemu EU – v r. 2017 se v USA vyprodukovalo podle FAOSTAT 11,9 milionÛ t hovûzího, 11,6 milionÛ t vepfiového a 19,1 milionÛ t drÛbeÏího masa. Nejvût‰ím producentem masa na svûtû je âína. Pfiedloni zde dosáhla produkce vepfiového masa 55,4 milionÛ t, drÛbeÏího masa 16,5 mil. t a hovûzího 6,9 milionÛ t.

V posledních letech se na první pfiíãku jako objemovû nejprodukovanûj‰í kategorie masa dostalo drÛbeÏí maso. OECD-FAO uvádí ve v˘‰e zmínûné zprávû prÛmûrnou roãní produkci drÛbeÏího masa 118,1 milionÛ tun (jako prÛmûr období

Obr. ã. 2: Produkce hovûzího a telecího masa v roce 2017: podíly vybran˘ch zemí v procentech k celkové produkci v EU-28 (pramen: Eurostat, 2018)

telecí

hovězí

Others 22.4 %

Spain 25.1 %

Spain 5.7 %

EU-28 total 1 025 thousand tonnes

Italy 10.2 %

EU-28 total 6 776 thousand tonnes

Poland 8.2 % Netherlands 23.0 %

France 19.3 %

France 18.4 %

Others 24.0 %

2015–2017), vepfiového masa 117,5 milionÛ t a hovûzího 68,5 milionÛ t.

Skopové maso tvofií ménû v˘znamnou kategorii s roãní svûtovou produkcí 14,4 milionÛ t.

Podle prognóz OECD-FAO v nadcházejících osmi letech produkce masa v celosvûtovém mûfiítku dále zv˘‰í. Oãekává se nárÛst na témûfi 367 milionÛ tun. Na rozvoji produkce masa se budou podílet v‰echny kontinenty s nejvût‰ím podílem Asie. V tomto svûtadílu se má produkce do roku 2027 zv˘‰it o více jak 24 milionÛ t z 134,5 na 158,6 milionÛ t. Jako druh˘ nejdynamiãtûj‰í kontinent se pfiedpokládá Latinská Amerika (nárÛst z 51,5 mil. t na 61,2 mil. t, tj. o necel˘ch 10 milionÛ t). Následují Severní Amerika (vzestup o 6,4 milionÛ t), Afrika (plus 4,1 milionÛ t), Evropa (nárÛst 2,5 mil. t) a Oceánie (necel˘ milion t).

Spotfieba masa v roce 2017 podle OECD Podle údajÛ OECD (Organizace pro hospodáfiskou spolupráci a rozvoj) dosáhla prÛmûrná spotfieba masa v roce 2017 na 1 obyvatele Zemû 34,3 kg. Nejvût‰í podíl pfiipadlo na maso drÛbeÏí (14,0 kg), témûfi v tûsném

Ireland 9.1 %

Germany 15.8 %

United Kingdom 13.2 %

Italy 9.6 %

Tab ã. 2: PrÛmûrná spotfieba masa v kg/osobu a rok 2017 ve vybran˘ch zemích OECD země Argentina Austrálie Brazílie Kanada EU-28 Chile Čína Indie Izrael Japonsko Kazachstán Mexiko Nový Zéland Norsko Paraguay Rusko Saudská Arábie Jižní Afrika Švýcarsko Turecko Ukrajina USA Vietnam svět

hovězí a telecí 39,6 21,1 25,9 17,3 10,9 18,8 3,0 0,5 19,3 7,2 17,2 8,8 12,9 13,4 27,3 10,7 3,5 10,7 14,5 10,4 5,4 25,9 9,9 6,4

vepřové 10,6 21,3 11,4 16,5 32,1 18,6 30,3 0,2 1,6 15,5 4,9 12,3 17,7 20,2 20,5 20,9 0,2 3,7 22,9 0,1 10,9 23,1 30,4 12,2

závûsu bylo vepfiové (12,2 kg), následovalo hovûzí (6,4 kg) a skopové (1,7 kg). Ve spotfiebû masa existují mezi státy a regiony svûta rozdíly, tak jako jsou diference v Ïivotní úrovni, pfiíjmech, náboÏenském vyznání a dal‰ích charakteristikách.

Nejvíce zkonzumovaného masa

Obr. ã. 3: Zemû s nejvût‰ím podílem na pfiírÛstku produkce masa do r. 2027 (pramen: OECB-FAO, 2018)

hovězí

na obyvatele pfiipadlo pfiedloni na USA (98,3 kg), nejménû ze sledovan˘ch zemí vykázala Indie (3,3 kg).

PrÛmûrná spotfieba hlavních druhÛ masa v EU-28 dosáhla 69,0 kg. Uvedené hodnoty pfiitom vyjadfiují spotfiebu v tzv. hodnotû „na kosti“, tj. ekvivalent váhy jateãnû upraven˘ch tûl (maso domácích kopytníkÛ), drÛbeÏí maso je uvedeno v hodnotû tzv. „kuchafiské váhy“ (angl. cook weight), coÏ odpovídá hmotnosti drÛbeÏe po vyjmutí orgánÛ. Pfiepoãet na ekvivalent tzv. maloobchodní

2027 vs. 2015–2017 vepřové drůbeží

skopové

China United States Brazil Viet Nam India Mexico Russia Argentina

drůbeží 40,0 44,0 37,4 35,1 24,2 35,6 11,9 2,1 58,6 16,9 15,5 27,7 37,0 17,6 17,6 31,5 39,7 35,9 14,4 17,7 20,6 48,9 13,0 14,0

skopové 1,2 8,6 0,5 0,9 1,8 0,5 3,1 0,5 1,9 0,1 7,9 0,5 4,5 4,6 4,6 1,4 5,1 3,5 1,3 4,2 0,3 0,4 0,1 1,7

celkem 91,4 95,0 75,2 69,8 69,0 73,5 48,3 3,3 81,4 39,7 45,5 49,3 72,1 55,8 70,0 64,5 48,5 53,8 53,1 32,4 37,2 98,3 53,4 34,3

hmotnosti (angl. retail weight equivalent) je moÏn˘ vynásobením hmotnosti masa „na kosti“ koeficienty 0,7 (hovûzí a telecí), 0,78 (vepfiové) nebo 0,88 (skopové a drÛbeÏí).

Nejvy‰‰í konzumaci hovûzího masa vykázaly v roce 2017 tradiãnû nûkteré zemû JiÏní Ameriky – Argentina (39,6 kg/osobu a rok), Paraguay (27,3 kg), Brazilci s 25,9 kg snûdli prÛmûrnû stejnû hovûzího jako v USA. V EU-28 ãinila prÛmûrná spotfieba hovûzího masa 10,9 kg.

Pro porovnání údaje âSÚ za rok 2016: prÛmûrná spotfieba masa v âR ãinila 80,3 kg, z toho bylo 42,8 kg maso vepfiové, 8,6 kg hovûzí a telecí, 26,8 kg maso drÛbeÏí a 0,4 kg maso skopové, kozí a koÀské (údaje v hodnotû maso na kosti).

Philippines Pakistan

0

2

4

6

8

10

12

14 16 miliony t JUT

Literatura k dispozici u autora ãlánku. Se svolením autora pfievzato z ãasopisu Maso 1/2019.

59

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2019 V dobû uzávûrky na‰eho zpravodaje (konec února), byl první turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ témûfi u konce.

Zb˘valo zhodnotit uÏ jen b˘ky u Franti‰ka Farky, kter˘ mûl díky úãasti na pafiíÏské v˘stavû Simagena v˘bûry naplánované aÏ na poãátek bfiezna. Proto v˘sledky, které vám zde pfiedkládáme, nejsou úplné a zcela koneãné. Nechtûli jsme v‰ak vydání zpravodaje zbyteãnû protahovat, proto vûfiím, Ïe to pfiijmete s pochopením.

V˘bûry aÏ na pár v˘jimek provázelo nezvykle teplé a sluneãné poãasí, doufejme, Ïe pfii druhém turnusu nebude vût‰í zima. Pfiíznivé teploty mûly pozitivní vliv na v˘bûry v tom smyslu, Ïe poãasí nepfiiná‰elo Ïádné komplikace pfii organizaãním zabezpeãení v˘bûrÛ a pfiípravû v˘bûrÛ.

V prvním kole v˘bûrÛ se pfiedstavilo 380 b˘kÛ a 313 z nich ode‰lo s verdiktem „vybrán“ (úroveÀ selekce 83,5 %), coÏ je o nûco ménû neÏ v roce pfiedcházejícím (393 resp. 357 b˘kÛ). Poãetnû v˘bûrÛm dominovala tfii plemena: limousine (vybráno 93 b˘kÛ), masn˘ simentál (vybráno 83 b˘kÛ) a charolais (vybráno 77 b˘kÛ).

Jak dokládá pfiiloÏená fotogalerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ, tak kvalita plemeníkÛ byla na velmi slu‰né úrovni, coÏ se zejména na nûkter˘ch odchovnách pozitivnû projevilo i v dobrém zájmu kupcÛ o nákup mlad˘ch b˘ãkÛ. PrÛmûrná prodejní cena prvního turnusu témûfi 79.000 Kã se velmi podobá té loÀské (80 700 Kã). To v‰ak samo sobû ale je‰tû nic nevypovídá o skuteãném zájmu o b˘ky. Poslední roky je totiÏ vût‰í ãást b˘kÛ prodávána mimo aukce ãi bezprostfiednû po nich. Pokud jste v‰ak i pfies bohatou nabídku b˘ka nesehnali, nav‰tivte buì na‰í burzu zvífiat na webov˘ch stránkách svazu, kde jsou vÏdy nejaktuálnûj‰í nabídky a poptávky, nebo kontaktujte provozovatele odchoven. Dal‰í moÏností je pak poãkat do 13. dubna, kdy zaãíná druh˘, poãetnû nejsilnûj‰í turnus v˘bûrÛ. Termíny najdete dále v textu. V‰echny ostatní informace o v˘bûrech najdete na na‰em webu www.cschms.cz.

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za I. turnus 2019 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC CELKEM Bez ZV 6. 3. 2019

60

V testu

Do plem.

29 12 41 1 5 6 2 1 3 0 2 2 11 0 11 87 13 100 70 39 109 72 20 92 3 0 3 1 1 2 1 4 5 6 0 6 380

25 11 36 1 2 3 0 1 1 0 0 0 8 0 8 69 8 77 64 29 93 67 16 83 3 0 3 1 0 1 1 1 2 6 0 6 313

I. turnus 2019 Vyřazeno Před 0 1 1 3 3 2 0 2 0 2 2 2 0 2 2 4 6 1 5 6 1 3 4 0 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 0 28

Při 4 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 13 1 14 4 5 9 3 1 4 0 0 0 0 1 1 0 1 1 0 0 0 34

Odročeno

% vyb.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 3 1 0 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5

86,2 % 91,7 % 87,8 % 100,0 % 40,0 % 50,0 % 0,0 % 100,0 % 33,3 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 72,7 % 0,0 % 72,7 % 82,1 % 61,5 % 79,4 % 92,8 % 74,4 % 86,1 % 94,4 % 80,0 % 91,2 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 0,0 % 0,0 % 50,0 % 100,0 % 25,0 % 40,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 83,5 %

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2019 dle plemen za I. turnus Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE

ks 29 12 41 1 5 6 2 1 3 0 2 2 11 0 11 87 13 100 70 39 109 72 20 92 3 0 3 1 4 5 6 0 6 1 1 2

Býci v odchovu I. turnus 2019 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 194 314 544 1655 1413 131 136 202 330 556 0 1428 130 134 197 319 548 1655 1417 131 135 204 309 456 1700 1221 132 140 195 308 498 0 1233 135 137 197 308 491 1700 1231 135 137 194 311 504 1204 1248 125 131 194 290 492 0 1209 120 132 194 304 500 1204 1235 123 131 0 0 0 0 0 0 0 186 297 526 0 1175 124 132 186 297 526 0 1175 124 132 187 304 536 1694 1377 134 139 0 0 0 0 0 0 0 187 304 536 1694 1377 134 139 218 340 584 1785 1498 135 140 200 320 514 0 1292 133 138 215 337 575 1785 1472 134 139 209 325 532 1590 1358 135 139 196 311 513 0 1287 134 137 205 320 525 1590 1333 134 138 221 357 600 1719 1535 138 142 215 356 589 0 1491 139 141 220 357 597 1719 1526 138 142 193 303 470 1569 1254 133 137 0 0 0 0 0 0 0 193 303 470 1569 1254 133 137 189 327 494 1400 1307 134 140 207 308 507 0 1264 137 141 201 312 505 1400 1273 136 140 192 334 531 1397 1350 127 134 0 0 0 0 0 0 0 192 334 531 1397 1350 127 134 226 372 535 1125 1304 134 139 176 292 480 0 1200 0 133 201 332 508 1125 1252 134 136

ks 25 11 36 1 2 3 0 1 1 0 0 0 8 0 8 69 8 77 64 29 93 67 16 83 3 0 3 1 1 2 6 0 6 1 0 1

Býci vybraní do plemenitby I. turnus 2019 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 196 317 547 1666 1423 131 136 202 330 560 0 1445 130 134 198 321 551 1666 1429 131 135 204 309 456 1700 1221 132 140 194 309 544 0 1391 143 142 197 309 514 1700 1334 138 141 0 0 0 0 0 0 0 194 290 492 0 1209 120 132 194 290 492 0 1209 120 132 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 194 314 559 1762 1434 134 140 0 0 0 0 0 0 0 194 314 559 1762 1434 134 140 219 341 587 1813 1509 135 140 198 319 537 0 1371 132 139 217 338 582 1813 1495 135 140 208 324 533 1597 1360 135 139 200 320 532 0 1337 134 138 205 323 532 1597 1353 135 139 223 360 604 1741 1549 138 142 225 366 608 0 1545 140 142 223 361 605 1741 1548 138 142 193 303 470 1569 1254 133 137 0 0 0 0 0 0 0 193 303 470 1569 1254 133 137 189 327 494 1400 1307 134 140 215 318 550 0 1367 142 149 202 323 522 1400 1337 138 145 192 334 531 1397 1350 127 134 0 0 0 0 0 0 0 192 334 531 1397 1350 127 134 226 372 535 1125 1304 134 139 0 0 0 0 0 0 0 226 372 535 1125 1304 134 139

PrÛmûrné ceny dle plemen I. turnus 2019 Plemeno

Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci „Odchovny/statistika“

Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Salers Aubrac Průměr I. turnus 2019

Do dražby ks 25 1 8 62 62 63 3 1 5 230

Vyv. cena Kč 72 080 70 000 73 750 78 177 79 500 78 651 79 667 70 000 81 600 77 870

Dražba a ceny Prodáno ks 6 0 0 47 32 28 2 0 0 115

Prodejní Kč 73 667 0 0 84 979 89 563 88 393 93 500 0 0 86 643

% prodaných 24,0 % 0,0 % 0,0 % 75,8 % 51,6 % 44,4 % 66,7 % 0,0 % 0,0 % 50,0 %

61

Nejlépe hodnocení b˘ci I. turnus 2019 – bez rozdílu plemene Pořadí

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

62

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

OPB Osík

DRAK AGROCHYT PP

ISI 182

18.02.19

12097064 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

OPB Měcholupy

DISK AGROCHYT R

PSI 526

14.02.19

12096064 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

u chovatele

DRAGON Z JAKUBOVIC

ZAI 805

G100

ZAI 058

RPH prT Celkem bodů

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

S100

ZSI 816

1983

119

92

9.10.17

585976961 CZ

1776

149

135 000

S100

ZMS 201

1941

119

90

3.10.17

543937961 CZ

1783

145

x 87

16.02.19

800499053 CZ

VETLABFARM s.r.o., Jakubovice

2.12.17

278341953 CZ

1724

142

x

OPB Cunkov

DARIN AGROCHYT P

ISI 154

S100

ZSI 816

1883

119

86

13.02.19

12095064 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

2.10.17

415965961 CZ

1695

148

120 000

OPB Benešov

DORÁDO Z NOVÉ VODY P*

ISI 191

S100

ZMS 407

1816

101

84

20.02.19

744293071 CZ

Reinold Manfred, St. Červená Voda

9.11.17

217910971 CZ

1856

155

x

u chovatele

LINDE NICO P

ISI 159

S100

ZMS 443

13.02.19

2517101735 DK

Egon Jensen, Them (Daňhel s.r.o.)

11.12.17

2517101660 DK

1759

146

x

OPB Osík

DOCENT ZE ŽĎÁRA P

ZIL 457

Y100

ZLM 244

1325

92

83

84

18.02.19

52025034 CZ

Kouba Martin, Žďár

26.11.17

478647931 CZ

1462

144

105 000

OPB Osík

DINGO SMILOVSKÝ

ICH 761

T100

ZTI 900

1958

107

83

11.02.19

992301061 CZ

ZD Pozovice

28.10.17

584570961 CZ

1640

144

94 000

OPB Benešov

DANIEL Z MOKRÝŠOVA

ICH 800

T100

ICH 074

2025

96

83

19.02.19

799630053 CZ

Slavík Leoš, Mokrýšov

25.11.17

274912953 CZ

1683

145

119 000

OPB Osík

DOLAR AGROCHYT P

ISI 183

S100

ZSI 935

1825

110

82

18.02.19

12105064 CZ

Agrochyt s.r.o.Mohelno

15.11.17

488663961 CZ

1787

150

116 000

OPB Osík

DRAK SMILOVSKÝ

ICH 763

T100

ZIT 793

2300

114

82

11.02.19

992304061 CZ

ZD Pozovice

6.11.17

443662961 CZ

1787

144

x

OPB Osík

DRAKULA SMILOVSKÝ

ICH 770

T100

ZIT 100

2116

109

82

11.02.19

992309061 CZ

ZD Pozovice

1.12.17

533314961 CZ

1639

139

105 000

OPB Cunkov

DÉMON Z CUNKOVA

HRF 528

U100

HRF 406

1558

97

82

13.02.19

16192034 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

1.10.17

557464931 CZ

1504

144

u chovatele

DANY AGROCHYT R

PSI 551

S100

ZSI 935

x 82

20.02.19

12109064 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

11.12.17

585990961 CZ

1710

142

x

OPB Osík

DUNKER Z KALIŠTĚ P

ZIL 459

Y100

ZLM 400

1741

106

81

18.02.19

794412053 CZ

Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy

14.12.17

293026953 CZ

1473

140

120 000

OPB Benešov

DONBAS Z ČISTÉ

ICH 806

T100

ICH 078

1791

96

81

19.02.19

609568041 CZ

UFARMA spol.s r.o., Čistá u Rovné

11.12.17

159736941 CZ

1489

139

x

OPB Benešov

DIESEL Z ČERNÉ VODY R

PSI 542

S100

ZMS 107

2158

106

81

20.02.19

745445071 CZ

Nátr Daniel, Černá Voda

17.11.17

286412971 CZ

1705

147

x

OPB Osík

DIXI Z MEZIBOŘÍ

ICH 772

T100

ZIT 826

1616

92

80

11.02.19

16349064 CZ

Hatlák V., Ing., Meziboří

6.12.17

447396961 CZ

1534

143

x

OPB Osík

DARIDA Z CHOTČE

ICH 766

T100

ZIT 892

2308

100

80

11.02.19

810977053 CZ

Řehounek Vít, Ing., Choteč

17.11.17

131023953 CZ

1731

144

84 000

OPB Cunkov

DINO Z CUNKOVA ET

ZAU 113

UU100

ZAU 049

1375

75

80

13.02.19

16194034 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

2.10.17

557528931 CZ

1351

137

x

OPB Cunkov

DOLMAR Z CUNKOVA

ZAU 114

UU100

ZAU 049

1083

77

80

13.02.19

16197034 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

15.10.17

557528931 CZ

1388

138

x

OPB Cunkov

DUMAS ZE STATKU

ICH 789

T100

ZIT 519

2091

100

80

13.02.19

781207052 CZ

Zuzánek J., Ing., Bernartice

18.12.17

282365952 CZ

1766

144

95 000

OPB Benešov

DERIL Z TODNĚ

ZIL 470

Y100

ZLM 406

1891

93

80

19.02.19

52900034 CZ

Farka Martin, Todně

24.12.17

530799931 CZ

1442

139

110 000

TOP AA Pořadí

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

u chovatele

DRAGON Z JAKUBOVIC

ZAI 805

G100

ZAI 058

16.02.19

800499053 CZ

VETLABFARM s.r.o., Jakubovice

2.12.17

278341953 CZ

1724

142

x

OPB Cunkov

DAKOTA Z CUNKOVA

ZAI 793

G100

ZAI 234

1666

91

76

13.02.19

16198034 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

15.10.17

491394931 CZ

1575

142

x

OPB Cunkov

DAVID Z CUNKOVA ET

ZAI 794

G100

ZAI 177

1500

97

76

13.02.19

16208034 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

18.11.17

601851931 CZ

1558

134

x

OPB Cunkov

DENNY VIMA ET

ZAI 797

G100

ZAA 882

1850

105

75

13.02.19

13810034 CZ

VIMA Trade s.r.o.

13.12.17

589356931 CZ

1526

136

x

OPB Cunkov

DONALD RED Z CUNKOVA

ZAI 795

G100

ZAI 315

1941

100

75

13.02.19

16211034 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

24.11.17

421306931 CZ

1535

140

x

u chovatele

DINO Z DOLŇÁCKA

ZBQ 269

Q100

ZBQ 041

22.02.19

674868072 CZ

Dolňácko a.s., Hluk

27.12.17

225721972 CZ

1477

143

u chovatele

DANTE Z DOLŇÁCKA

ZBQ 268

Q100

ZBQ 041

22.02.19

659573072 CZ

Dolňácko a.s., Hluk

12.12.17

225735972 CZ

1304

140

x

ZBQ 267

Q100

1

2

3

4

5

RPH prT Celkem bodů Prodej. cena 87

TOP BA 1

2

3

OPB Osík

DIEGO MZLU

11.02.19

673230062 CZ

OPB Osík

DINGO SMILOVSKÝ

ICH 761

11.02.19

992301061 CZ

ZD Pozovice

OPB Benešov

DANIEL Z MOKRÝŠOVA

ICH 800

19.02.19

799630053 CZ

Slavík Leoš, Mokrýšov

OPB Osík

DRAK SMILOVSKÝ

ICH 763

11.02.19

992304061 CZ

ZD Pozovice

OPB Osík

DRAKULA SMILOVSKÝ

ICH 770

11.02.19

992309061 CZ

ZD Pozovice

OPB Benešov

DONBAS Z ČISTÉ

ICH 806

19.02.19

609568041 CZ

UFARMA spol.s r.o., Čistá u Rovné

OPB Osík

DOCENT ZE ŽĎÁRA P

ZIL 457

18.02.19

52025034 CZ

OPB Osík

DUNKER Z KALIŠTĚ P

76 x 67

ZBA 749

1700

93

65

190473962 CZ

1221

140

x

T100

ZTI 900

1958

107

83

28.10.17

584570961 CZ

1640

144

94 000

T100

ICH 074

2025

96

83

25.11.17

274912953 CZ

1683

145

119 000

T100

ZIT 793

2300

114

82

6.11.17

443662961 CZ

1787

144

x

T100

ZIT 100

2116

109

82

1.12.17

533314961 CZ

1639

139

105 000

T100

ICH 078

1791

96

81

11.12.17

159736941 CZ

1489

139

x

Y100

ZLM 244

1325

92

83

Kouba Martin, Žďár

26.11.17

478647931 CZ

1462

144

105 000

ZIL 459

Y100

ZLM 400

1741

106

81

Mendelova univerzita Brno-ŠZP Žabčice 16.10.17

TOP CH 1

2

3

4

5

TOP LI 1

2

3

4

18.02.19

794412053 CZ

Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy

14.12.17

293026953 CZ

1473

140

120 000

OPB Benešov

DERIL Z TODNĚ

ZIL 470

Y100

ZLM 406

1891

93

80

19.02.19

52900034 CZ

Farka Martin, Todně

24.12.17

530799931 CZ

1442

139

110 000

OPB Osík

DARWIN FL

ZIL 455

Y100

ZLM 633

1833

102

79

18.02.19

832663021 CZ

Farma Limousin s.r.o.

19.11.17

1937179330 FR

1420

139

95 000

OPB Benešov

DAVAY Z PROSÍČEK ET

ZIL 465

Y100

ZLM 655

2033

92

79

19.02.19

10810064 CZ

Velát Jaroslav, Horní Prosíčka

21.11.17

433717961 CZ

1529

139

100 000

OPB Osík

DRAK AGROCHYT PP

ISI 182

S100

ZSI 816

1983

119

92

18.02.19

12097064 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

9.10.17

585976961 CZ

1776

149

135 000

OPB Měcholupy

DISK AGROCHYT R

PSI 526

S100

ZMS 201

1941

119

90

14.02.19

12096064 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

3.10.17

543937961 CZ

1783

145

x

OPB Cunkov

DARIN AGROCHYT P

ISI 154

S100

ZSI 816

1883

119

86

13.02.19

12095064 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

2.10.17

415965961 CZ

1695

148

120 000

OPB Benešov

DORÁDO Z NOVÉ VODY P*

ISI 191

S100

ZMS 407

1816

101

84

1856

155

5

TOP MS 1

2

3

4

5

20.02.19

744293071 CZ

Reinold Manfred, St. Červená Voda

9.11.17

217910971 CZ

u chovatele

LINDE NICO P

ISI 159

S100

ZMS 443

13.02.19

2517101735 DK

Egon Jensen, Them

11.12.17

2517101660 DK

x 84

1759

146

x

63

DRAK AGROCHYT PP (ISI 182), OPB Osík, 18. 2. 2019, 92 b.

DISK AGROCHYT R (PSI 526), OPB Měcholupy, 14. 2. 2019, 90 b.

DRAGON Z JAKUBOVIC (ZAI 805), Vetlabfarm, 16. 2. 2019, 87 b.

DARIN AGROCHYT P (ISI 154), OPB Cunkov, 13. 2. 2019, 86 b.

DORÁDO Z NOVÉ VODY P (ISI 191), OPB Benešov, 20. 2. 2019, 84 b.

DANIEL Z MOKRÝŠOVA (ICH 800), OPB Benešov, 19. 2. 2019, 83 b.

DOCENT ZE ŽĎÁRA P (ZIL 457), OPB Osík, 18. 2. 2019, 83 b.

DINGO SMILOVSKÝ (ICH 761), OPB Osík, 11. 2. 2019, 83 b.

64

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus

DANY AGROCHYT R (PSI 551), Agrochyt Mohelno, 20. 2. 2019, 82 b.

DOLAR AGROCHYT P (ISI 183), OPB Osík, 18. 2. 2019, 82 b.

DÉMON Z CUNKOVA (HRF 528), OPB Cunkov, 13. 2. 2019, 82 b.

DRAKULA SMILOVSKÝ (ICH 770), OPB Osík, 11. 2. 2019, 82 b.

DIESEL Z ČERNÉ VODY R (PSI 542), OPB Benešov, 20. 2. 2019, 81 b.

DONBAS Z ČISTÉ (ICH 806), OPB Benešov, 19. 2. 2019, 81 b.

DUNKER Z KALIŠTĚ P (ZIL 459), OPB Osík, 18. 2. 2019, 81 b.

DERIL Z TODNÉ (ZIL 470), OPB Benešov, 19. 2. 2019, 80 b.

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus

65

DUMAS ZE STATKU (ICH 789), OPB Cunkov, 13. 2. 2019, 80 b.

DINO Z CUNKOVA ET (ZAU 113), OPB Cunkov, 13. 2. 2019, 80 b.

DOLMAR Z CUNKOVA (ZAU 114), OPB Cunkov, 13. 2. 2019, 80 b.

DARIDA Z CHOTČE (ICH 766), OPB Osík 11. 2. 2019, 80 b.

DIXI Z MEZIBOŘÍ (ICH 772), OPB Osík 11. 2. 2019, 80 b.

DODGE Z ČERNÉ VODY PP (ISI 188), OPB Benešov, 20. 2. 2019, 79 b.

DAVAY Z PROSÍČEK ET (ZIL 465), OPB Benešov, 19. 2. 2019, 79 b.

DAN Z MOKRÝŠOVA P (ICH 779), OPB Osík, 11. 2. 2019, 79 b.

66

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus

DEDA FM ZE CHŘIBSKÉ (HRF 526), OPB Osík, 11. 2. 2019, 79 b.

DUDEK AGROCHYT R (PSI 550), Agrochyt Mohelno, 20. 2. 2019, 78 b.

DALIMIL REDU V (ICH 797), OPB Benešov, 19. 2. 2019, 78 b.

DAIMLER Z MOHUŘIC (ZIL 458), OPB Osík, 18. 2. 2019, 78 b.

DOMINIK LEŽNICKÝ (ISI 171), OCH Chlupáčková Ing., 14. 2. 2019, 78 b.

DALLI MĚCHOLUPSKÝ (ICH 791), OPB Měcholupy, 14. 2. 2019, 78 b.

DOLAR Z PAVLOVIC P (ICH 776), OPB Osík, 11. 2. 2019, 78 b.

DEER ZE STATKU (ICH 767), OPB Osík, 11. 2. 2019, 78 b.

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – I. turnus

67

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2019 II. turnus – B˘ci narození 1. 1. 2018 – 31. 3. 2018 na OPB a b˘ci narození 1. 10. 2017 – 31. 3. 2018 OCH Den Sobota

Datum 13.04.2019

Neděle

14.04.2019

Pondělí

15.04.2019

Úterý

16.04.2019

Středa

17.04.2019

Čtvrtek Pátek Sobota Neděle Pondělí Úterý

18.04.2019 19.04.2019 20.04.2019 21.04.2019 22.04.2019 23.04.2019

Středa Čtvrtek Pátek

24.04.2019 25.04.2019 26.04.2019

Sobota

27.04.2019

Neděle

28.04.2019

Pondělí

29.04.2019

Úterý

30.04.2019

Středa

01.05.2019

Čtvrtek Pátek

02.05.2019 03.05.2019

Sobota

04.05.2019

Neděle

05.05.2019

68

Začátek 10,00 11,30 13,00 16,00 9,00 11,30 15,00 7,30 8,00 9,00 12,00 16,00 8,00 15,00 9,00 17,00 9,00 x x x x 9,00 13,00 14,00 16,00 9,00 9,00 9,00 14,00 15,00 9,00 11,00 14,00 16,00 7,30 9,00 11,00 12,00 13,00 14,00 16,00 7,30 9,00 15,00 16,30 17,30 8,00 9,00 16,00 17,00 18,30 9,00 10,30 12,00 13,00 16,00 9,00 9,00 16,00 9,00 11,30 13,00 8,00 10,30 13,30 16,00

OPB, chovatel GASFARM s.r.o., Pelhřimov Chlupáčková Hana, Ing., Ležnice Skalický J., Libnov MORAVIA ZL CHEB spol. s.r.o., Kopanina Sokol František, Poběžovice Denk Jaroslav, Hodousice Vacík Václav ml., Roupov Agricoltori Tachov V, a.s. Šuranský Jaroslav, Otín, Planá u M. L. OPB H. Jadruž OPB Kundratice Novák Petr, Sirá OPB Kamenná ZD Pozovice OPB Kamenná Velát Jaroslav, Horní Prosíčka OPB Benešov VELIKONOCE VELIKONOCE VELIKONOCE VELIKONOCE OPB Měcholupy Farma Číhaň s.r.o.

Nejdl Martin,Z byslav Šumavský angus spol.s r.o., Soběsuky OPB Osík OPB Osík OPB Janovice ZD Agroholding Bernartice Reinold Manfred, Stará Červená Voda Lainka Bernard, SZ,f arma Zdoňov Zuzánek J., Ing., Bernartice Karsit Agro,a.s., Dubenec Lux Jiří, Ing., Vlkov Mendelova univerzita Brno-ŠZP Žabčice REDU, spol.s r.o.

Agrochyt s.r.o., Mohelno Kříbalová Marie, Černá Polák Jiří, Dolní Libochová Hatlák V., Ing., Meziboří Statek Mitrov, a.s.

Heráň Jan, Radíč OPB Cunkov Vaníček Josef, Hojovice Šumavský statek Dlouhá Ves s.r.o. – Želeč Smažík Jaroslav, Ing., Lom Farma Karel Dvořák s.r.o.

OPB Cunkov Bursík Lubor, Křenovičky Bouda Petr, Ing., Voděrádky Bartůněk Karel, Přílepov Šeda J., Helvíkovice Paďour Leopold, Lukavice Avena s.r.o., Dlouhá Třebová Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy Novotný Milan, Mezihoří OPB Osík OPB Benešov Hejl Vlastimil, Chrastová Lhota AGRO Huzová s.r.o.

Bystrianský Jan, Melč Sumega Petr, Heřmanice u Oder TEGRO s.r.o., Těšenov Šašek Vladimír, Ing., Rantířov Dvořák Josef, Ing., Telecí VETLABFARM s.r.o., Jakubovice

ks 1 4 20 3 3 9 9 4 6 28 10 2 52 7 46 1 52 x x x x 28 2 4 12 44 35 38 4 4 3 5 5 4 1 9 2 1 2 7 11 1 54 3 3 2 2 45 1 6 2 4 1 1 2 1 49 52 3 11 3 1 13 17 12 11

Plemena GS MS AA AA LI LI,AA GA,SS UU CH CH,MS CH,MS CH AA (23), MS (29 JCH) CH MS LI CH

MS,AA,CH,LI MS AA AA CH LI,AA MS,CH,AA,HE PI MS MS CH CH CH SA CH CH,MS MS MS CH AA CH LI,MS AA CH LI LI AA,CH,BA,PP,UU CH CH HE LI BA LI LI PP MS,HE,BA,PP,UU LI,MS,PI,BA AA CH LI MS AA AA AA AA

Dražba x x x x x x x x x hodinu po skončení ZV hodinu po skončení ZV x jen AA po skončení ZV x vč. dražba MS z 16. 4. x hodinu po skončení ZV

hodinu po skončení x x x hodinu po skončení hodinu po skončení hodinu po skončení x x x x x x x x x x x x x x hodinu po skončení x x x x hodinu po skončení x x x x x x x x hodinu po skončení hodinu po skončení x x x x x x x x

ZV

ZV ZV ZV

ZV

ZV

ZV ZV

Den Pondělí

Datum 06.05.2019

Úterý

07.05.2019

Středa

08.05.2019

Čtvrtek

09.05.2019

Pátek Sobota Neděle Pondělí Úterý Středa Čtvrtek

10.05.2019 11.05.2019 12.05.2019 13.05.2019 14.05.2019 15.05.2019 16.05.2019

Pátek

17.05.2019

Sobota

18.05.2019

Neděle

19.05.2019

Pondělí

20.05.2019

Úterý

21.05.2019

Středa

22.05.2019

Čtvrtek

23.05.2019

Začátek 9,00 11,30 12,00 13,00 14,00 15,00 9,00 11,00 12,00 12,30 13,30 15,00 9,00 12,00 12,30 13,00 15,00 15,00 16,00 x x x x x x 11,00 12,00 14,00 10,00 14,00 9,00 11,00 13,30 15,00 17,00 9,00 10,00 13,00 15,00 8,00 9,00 11,00 13,00 14,00 16,00 8,00 9,00 11,00 13,00 10,30 12,00 13,00 14,00 15,00 15,30 16,00 9,00 10,00 11,00 12,00 13,00 15,00 16,00

OPB, chovatel Habr František ml., SZ, Báňovice Farma EGERT (ING) s.r.o., Lásenice Farma Těchoraz, Ing. Adolf Hojek K+K Břilice Klusáček Stanislav, Suchdol nad Lužnicí Lepša Vladimír, Pěčín Farka Martin, Todně Valenta Josef, Něchov Farma Besednice s.r.o. Šedivý Jan, Smrhov Opekar Jan, Chodeč Šebelka Milan, SZ, Rančice Šebelka Štěpán, Ing., Rančice ZD Brloh Hodina František, Ing., Záblatí Hodina Jakub, Kratušín Prima Energo s.r.o.

Kofroň Jan, Ing., Radhostice Minaříková Hana,Hluk ZEMASPOL odbyt s.r.o., Uherský Brod NV Brno NV Brno NV Brno NV Brno NV Brno NV Brno Montážně obchodní firma s.r.o., B. Mlýn LOUDY s.r.o., Seletice Hodboď Gustav, Libštát Žížala Josef ml., Úročnice Nečtinská zemědělská a.s.

Stříbrný Petr, Nečtiny Zemědělská společnost Blšany BREZE a.s., Výsluní Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny Kopsa Milan, Ludvíkovice Němec Eduard, Bynovec Nováková Zdeňka, Veselé Hromas Jan, Stvolínky Šťastný Antonín, SZ, Vědlice Družstvo vlastníků Libeň – Vtelno Šilhanová Marie, Nová Ves Kraml Eduard, Stachy Statek Kašperské Hory s.r.o.

Zelený Jiří, Drouhaveč Kubal Radek, Albrechtice Kubal Petr, Podmokly AGRO Jinín,a.s.

Pecka Vladimír, Libětice Valenta Petr, Budyně Černěveský Háj s.r.o.

Daňhel Miroslav, s.r.o.

TRUSINA s.r.o., Velká Lhota Ulčák, Kunčice pod Ondřejníkem Kaleta Marián, Třinec Niemiec Czeslaw, Dolní Žukov Poruba Jan, Šenov u N./J. Rýdel Vlastimil, Hodslavice VFU Brno ŠZP Nový Jičín Kotalík Milan, Semice Maletická farma s.r.o.

Krejcar David, Těšínov Novotný Václav, Ing., Čičenice Placanda Jakub, Křenovice Sedlák František, Hrutov Tájek Jaroslav, Zvíkov

ks 14 3 1 1 2 22 17 1 2 3 2 5 1 20 1 3 2 14 2 1 x x x x x x 6 1 2 2 40 2 8 13 2 1 2 4 2 8 2 1 1 5 5 6 6 18 1 4 6 1 2 1 4 3 2 2 11 3 3 2 2 6 1 2

Plemena MS AA AA CH LI AA LI,UU LI CH MS AA AA AA AA,MS MS MS MS,LI AA BA MS x x x x x x LI,BB,PP,UU PI GS MS LI LI MS AA LI LI LI LI AA BA CH MS SA MS MS,HE LI MS MS,LI MS MS LI CH LI LI MS LI LI CH LI LI CH SA UU MS LI CH

Dražba x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu www.cschms.cz (sekce odchovny PB).

69

Rentabilita chovu krav bez trÏní produkce mléka v âR za rok 2017 Ing. Jan SyrÛãek, Ph.D., V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v. v. i.

Hlavní ukazatele chovu krav bez trÏní produkce mléka v souboru podnikÛ jsou zobrazeny v tabulce 1.

V roce 2017 byly získány údaje od 20 podnikÛ s chovem krav bez trÏní produkce mléka z rÛzn˘ch oblastí âR. V prÛmûru bylo chováno v jednom podniku 152 krav a na jednoho pracovníka pfiipadalo 39 krav, coÏ je o 7 krav ménû neÏ v souboru podnikÛ za rok 2016. Hlavní podmínkou úspû‰nosti chovu je vysok˘ poãet narozen˘ch, resp. odchovan˘ch telat. Vût‰ina autorÛ uvádí, Ïe pro zaji‰tûní dostateãné rentability je zapotfiebí odchovat 90 aÏ 100 telat od 100 krav za rok. U souboru podnikÛ bylo v roce 2017 na 100 krav narozeno 95 telat a odchovan˘ch bylo 91. Poãet narozen˘ch telat na 100 krav se u souboru podnikÛ v prÛbûhu let 2013 aÏ 2017 zv˘‰il o 7,2 telat na 100 krav (+8 %), byl vy‰‰í, neÏ vychází v kontrole uÏitkovosti masn˘ch plemen v âR a zvy‰ující poãet mûl pozitivní dopad do ekonomick˘ch v˘sledkÛ chovu. Vûk pfii prvním otelení, stejnû jako hmotnosti telat a vûk pfii jejich odstavu se v prÛmûru u podnikÛ v letech 2013 aÏ 2017 v˘raznûji nemûnil.

Tabulka ã. 1: V˘robní ukazatele chovu krav bez TPM u souboru podnikÛ v âR Ukazatel počet podniků průměrný počet krav ve stádě (ks) na ha TTP počet krav (ks) na ha zemědělské půdy na pracovníka počet narozených telat (ks/100 krav/rok) úhyny telat do odstavu (%) počet odchovaných telat (ks/100 krav/rok) obměna stáda (%) podíl obtížných porodů (%) věk při prvním otelení (dny) věk při odstavu telat (měsíce) býčci hmotnost při narození (kg) jalovičky býčci hmotnost ve věku 120 dnů (kg) jalovičky býčci hmotnost ve věku 210 dnů (kg) jalovičky

70

2013 20 108 0,48 0,31 26 87,6 4,3 83,8 14,9 0,4 944 7,5 38 33 168 148 289 233

2014 20 126 0,33 0,36 35 88,9 5,5 84,0 15,1 2,2 936 7,6 42 36 179 150 294 234

2015 22 124 0,40 0,40 40 91,8 4,9 87,3 13,5 2,7 924 8,3 42 38 190 167 311 267

2016 19 132 0,49 0,45 46 92,9 2,4 90,7 13,2 2,8 915 8,0 41 37 184 170 304 268

2017 20 152 0,45 0,29 39 94,7 4,1 90,9 13,1 4,4 926 7,6 41 37 180 167 287 257

Tabulka ã. 2: Ekonomické ukazatele chovu krav bez TPM u souboru podnikÛ v âR Ukazatel počet podniků krmiva pracovní náklady veterinární výkony odpisy majetku odpisy zvířat energie a PHM režie vnitropodnikové náklady ostatní náklady1) náklady celkem statková hnojiva náklady po odpočtu statkových hnojiv tržby za prodej a využití telat výsledek hospodaření bez dotací rentabilita bez dotací (%) dotace2) výsledek hospodaření s dotacemi rentabilita s dotacemi (%) 1) 2)

2013 20 7949 5638 467 1369 1332 1285 3410 4136 3917 29 502 2814 26 689 14 542 –12 147 –45,5 12 720 573 +2,1

2014 20 7171 4664 526 1551 2311 1447 3311 3921 5299 30 200 2813 27 388 14 829 –12 558 –45,9 14 826 2268 +8,3

v Kč na krávu a rok 2015 2016 22 19 7510 7633 5111 5327 455 477 1981 2611 2382 2092 1219 1280 3967 2840 3888 4151 4013 4614 30 525 31 024 2216 2458 28 309 28 567 16 279 16 627 –12 030 –11 940 –42,5 –41,8 14 483 13 732 2453 1792 +8,7 +6,3

2017 20 7151 5954 496 2703 2976 1704 3630 4831 3370 32 816 2738 30 078 17 529 –12 549 –41,7 13 918 1369 +4,6

do ostatních nákladů se započítávají náklady na plemenářské výkony, opravy majetku, pojištění, aj. do dotací se započítává platba na plochu, na tele masného typu, PVP a platby PRV (LFA, AEKO, EZ a Natura).

PrÛmûrné celkové náklady u souboru podnikÛ za rok 2017 ãinily 32,8 tis. Kã na jednu chovanou krávu, tj.

89,9 Kã na krmn˘ den a 36 112 Kã na jedno odchované tele. Pfii srovnání nákladÛ na krávu a rok s roky pfiede‰l˘mi (tabulka 2) je patrné, Ïe od roku 2013 se náklady kaÏd˘m rokem mírnû zvy‰ují. V roce 2017 náklady meziroãnû vstouply o 1791 Kã na krávu a rok (+6 %) a byly nejvy‰‰í ze zkouman˘ch let. Meziroãní zv˘‰ení bylo zejména zapfiíãinûno rÛstem pracovních nákladÛ, reÏií a vnitropodnikov˘ch nákladÛ. Nejvíce v letech hodnocení kolísaly odpisy, reÏie a ostatní náklady. V roce 2017 byly nejvût‰ími náklady krmiva (22 %), pracovní náklady (18 %), vnitropodnikové náklady (15 %) a reÏie (11 %). V˘nosovou stranu chovu tvofií pfiíjmy za prodej telat (k dal‰ímu chovu ãi na jatka v âR nebo v zahraniãí) a ocenûní telat vyuÏit˘ch v rámci vlastního chovu. V˘nosy byly nejvy‰‰í v roce 2017, díky vy‰‰í poãtu odchovan˘ch telat a vy‰‰í prodejní cenû telat. Bez zapoãítání dotací vychází v chovu ztráta ve v‰ech sledovan˘ch letech (rentabilita –42 aÏ –46 %), coÏ hovofií o nutnosti státní podpory tohoto sektoru. Pfii zohlednûní dotací (pfiím˘ch plateb a plateb programu rozvoje venkova) bylo dosaÏeno v kaÏdém roce kladného v˘sledku hospodafiení (rentabilita +2,1 aÏ +8,7 %).

Kontaktní osoba: Ing. Jan SyrÛãek, Ph.D. V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v. v. i.

Pfiátelství 815, 104 00 Praha-Uhfiínûves http://www.vuzv.cz tel: +420 267 009 529 e-mail: syrucek.jan@vuzv.cz

71

Dotazník pro sledování ukazatelÛ chovu krav bez trÏní produkce mléka za rok 2018 1 2 3 4 5 9 10 12 14 16 18 20 21 22 26 28 29

32 33 34 35 36 37

1. Základní údaje chovu krav bez tržní produkce mléka (KBTPM) Název podniku, adresa Kontaktní osoba, telefon, e-mail Zemědělská půda (ha) 6 Průměrný počet KBTPM za rok Trvalé travní porosty (ha) 7 Počet krmných dnů KBTPM za rok Pastviny (ha) 8 Počet ošetřovatelů KBTPM Chované plemeno masného skotu Přírůstek hmotnosti telat do odstavu (kg) 11 Telení (zimní/jarní) 2. Reprodukce ve stádě KBTPM Průměrný věk při prvním otelení (dny) 13 Průměrná délka mezidobí (dny) Podíl obtížných porodů (%) 15 Počet živě narozených telat (kusy) Úhyny a nutné porážky telat do odstavu (kusy) 17 Počet odchovaných telat (kusy) Hmotnost při odstavu (kg) 19 Věk při odstavu (měs.)

3. Hmotnost a hmotnostní přírůstky stáda KBTPM Hmotnost při narození 23 Hmotnost při narození býčků ve věku 120 dnů 24 jaloviček ve věku 120 dnů (kg) ve věku 210 dnů 25 (kg) ve věku 210 dnů 4. Obrat stáda KBTPM Obměna stáda krav (%) 27 Počet vyřazených krav ze stáda (kusy) Doplnění Doplnění počet kusů 30 počet kusů stáda stáda vlastními cena jalovicemi cena 31 jalovicemi (Kč/kus) (nákup) (Kč/kus) 5. Tržby a dotace chovu KBTPM Prodej (využití) telat Počet kusů Průměrná hmotnost (kg/kus) prodej v ČR býčci prodej zahraničí prodej v ČR jalovičky prodejj zahraničí k obměně stáda Počet (kusů) Průměrná hmotnost (kg/kus) Prodej krav

38 Statková hnojiva (Kč/rok) Dotace 39 Platba na plochu (SAPS) 40 Greening 41 Mladý zemědělec 42 Platba na masná telata 43 PVP (př. vnitrostátní podpory) 44 Méně příznivé oblasti (LFA) 45 PRV (AEKO, EZ, Natura, ...)

46 další ...

47 49 51 53 55 57 59

Krmiva a steliva Veterinární výkony Odpisy majetku Opravy a udržování Voda Režie Náklady celkem

6. Náklady chovu KBTPM v 48 50 52 54 56 58

Počet jednotek

Průměrná cena (Kč/kg)

Dotace (Kč/celkem)

Kč za podnik a rok Pracovní náklady Plemenářské výkony Odpisy zvířat Pojištění majetku a krav Energie a PHM Ostatní náklady

7. Vliv vybraných faktorů na úspěšnost chovu – subjektivní hodnocení Známka Faktor Plemeno 65 Reprodukce Přírodní podmínky 66 Pracovníci Výživa a krmení (zimov.)

67 Tržby Pastva 68 Dotace Zimní ustájení 69 Ceny vstupů hodnocení 1 až 5: 1 = malý (nepatrný) vliv, 5 = výrazný vliv. Jednotlivé faktory mohou mít stejnou známku.

Faktor

60 61 62 63 64

Jednotka ha ha ha VDJ VDJ, ha ha ha

Průměrná cena (Kč/kg)

Známka

Vykázané podklady budou využity k analýze výsledků chovu KBTPM a ke specifikaci hlavních faktorů, které je ovlivňují. Výsledky za Váš podnik a průměrné údaje Vám budou zaslány. Výsledky budou využitelné ke zvyšování úrovně chovu KBTPM, k porovnání výsledků mezi podniky a k případným jednáním na nadpodnikové úrovni. Samozřejmostí je zachování anonymity respondentů. Zpracování poskytnutých osobních údajů probíhá v souladu s platnou legislativou (GDPR). Výzkum je podpořen z projektu MZE-RO0719. Děkujeme Vám za vyplnění dotazníku!

72

Poãty KBTPM v krajích a okresech V systému chovu skotu bez trÏní produkce mléka (KBTPM) se v âeské republice aktuálnû chová jiÏ 220 918 krav (stav k 31. 1. 2019). âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ a.s., jako osoba povûfiená vedením ústfiední evidence, pfiipravila z tûchto dat zajímavé mapy âR rozdûlené po jednotliv˘ch územnû správních celcích s barevn˘m vyznaãením, kolik je v daném kraji resp. okrese evidováno KBTPM. To, Ïe nejvíce „masÀaãek“ se chová v Jihoãeském kraji, není nic nového, ale tipnete si, ve kterém okrese jich je nejvíce? Nebo kolik KBTPM se chová pfiímo v Praze ãi Brnû? Na tyto a podobné otázky vám odpoví pfiiloÏené mapky.

Nejvût‰í mnoÏství krav BTPM se chová v okrese Klatovy a to 14 191 kusÛ, následuje okres Bruntál s 12 656 kusy a tfietí pfiíãka patfií okresu âesk˘ Krumlov, kde je aktuálnû chováno 10 406 krav. Na samém chvostu Ïebfiíku pak jsou logicky na‰e dvû nejvût‰í mûsta – Praha s 27 masn˘mi kravami a Brno s 14 masÀaãkami.

Kamil Malát

Stavy KBTPM v krajích (stav k 31. 1. 2019)

Stavy KBTPM v okresech (stav k 31. 1. 2019)

zdroj: âMSCH, a.s.

73

PlzeÀsk˘ karbonát Roštěnec dušený s trochou plzeňského piva se v doprovodu bohatého zdobení na českých stolech pyšnil světovou úrovní.

Ingredience: • • • • • • • • • •

800 g nízkého roštěnce s tukovou vrstvou sůl mletý zázvor mletá sladká paprika 150 ml 12° piva olej sádlo 400 g cibule 100 g rajského protlaku hovězí vývar

Návod na přípravu: Příloha: bramborová kaše Na podávání: 4 rajčata, 4 žampiony, 4 koktejlové párečky, lyonská cibule Maso nakrájíme na 200 g plátky, které na několika místech nařízneme, z jedné strany naklepeme, lehce osolíme, poprášíme mletým zázvorem a mletou paprikou.

Pokapeme pivem, olejem, vetřeme do masa a necháme alespoň 4 hodiny odležet. Na rozpálené pánvi na oleji maso zprudka opečeme, nejdříve naklepanou stranou, jakmile se „zatáhne“, otočíme, vyjmeme a ponecháme stranou. Výpek po mase zalijeme horkou vodou, odvaříme a uchováme. V kastrolu rozehřejeme sádlo a opečeme na kostičky nakrájenou cibuli dozlatova, zarestujeme rajský protlak, mletou sladkou papriku, zalijeme hovězím vývarem, výpekem, vložíme roštěnky, přilijeme pivo, přiklopíme a dusíme doměkka, cca 1–1,5 hodiny. Porci masa podáváme s bramborovou kaší, omáčkou, zdobíme žampiony, rajčaty, lyonskou cibulí (úprava viz níže) a opečenými masovými párečky.

Tomatové concasse Expo 58 Z rajčátek odstraníme „bubáka“ po stopce, slupku na špičce zlehka nařízneme do křížku. Takto připravená rajčátka vložíme do vroucí vody asi na 20 vteřin, vyjmeme, ihned vložíme do studené vody (nejlépe s ledem). Rajčata rozpůlíme, pomocí prstů vymáčkneme semínka. Půlky rajčátek vložíme do utěrky a dobře utáhneme. Tímto způsobem vytvoříme pěkné kuličky. Žampiony Žampiony oloupeme, případně ozdobně vykrájíme, vložíme do vroucí vody s citronovou šťávou, povaříme 2–3 minuty a zchladíme.

Lyonská cibule Cibuli nakrájíme najemno na půlkolečka, vložíme do trochy vařící vody (cibule není celá ponořená), zalijeme bílým vínem, osolíme, zakryjeme poklicí a podusíme na skus.

Dobrou chuť vám přejeme! www.klucivakci.cz

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 110 00 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: INFO@CSCHMS.CZ WWW.CSCHMS.CZ