Zpravodaj ČSCHMS 2/2020

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XXVII. • âERVEN 2020 • âÍSLO 2

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu – XLIX. díl • Velikost referenãní populace a spolehlivost genomick˘ch plemenn˘ch hodnot • Dûdiãnost zbarvení u plemene belgické modré • Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, koronavirová krize pozvolna odeznívá a s ní se rozvolňují přijatá vládní omezení a život se postupně vrací k normálu.

V našem svazu je to obdobně, byť naší práci a práci chovatelů pandemie covid-19 zasáhla naštěstí výrazně méně, než tomu bylo v jiných odvětvích. Svět už ale asi nikdy nebude takový, jako jsme ho znali ještě před pár měsíci a dozvuky pandemie, ať zdravotní či ekonomické, budeme všichni pociťovat ještě hodně dlouho. Bude ale lepší, když filozofování o tom, co nám krize vzala a co nám naopak může přinést, přenechám povolanějším.

Faktem ale je, že ceny jatečného skotu se propadly v celé Evropě, někde více, jinde méně. Aktuální signály ze zahraničí ale ukazují, že se pozvolna začínají opět zotavovat a dostávají na obdobnou úroveň jako v období před krizí. Pevně věříme, že do doby, než přijde doba prodejů zástavového skotu, se situace uklidní ještě více. A to nejenom z pohledu cen, ale i z hlediska možností volně cestovat, neboť většina našeho zástavu směřuje do zahraničí a nemožnost zahraničních kupců přicestovat do ČR by mohla přinést určité komplikace. Proto by jistě stálo za to, využít tuto krizi i k zamyšlení, zda skutečně nenastala ta správná doba na to, abychom jako národ začali ještě více upřednostňovat české potraviny a nebyli tak závislí na jedné straně na jejich dovozech, na straně druhé na možnosti vyvést surovinu do zahraničí. Jsme proto velice rádi, že se chovatelům anguse podařilo prosadit dodávky českých angusských býků do obchodního řetězce Lidl. Teď je na podobné projekty ta nejlepší doba!

Vraťme se ale zpět k aktivitám ČSCHMS. Výběry býků v druhém turnusu, které probíhaly během nejsilnější vlny omezení, máme bez větších komplikací za sebou. Třetí turnus, který začne v půlce června, by mohl podle všeho proběhnout zcela standardně. Po něm měla na sklonku školních prázdnin následovat Země živitelka a v rámci ní dvě speciální výstavy angusů a limousine. Probíhat ale nebudou, protože nebude ani Živitelka. V případě Charolais show, která by se měla konat začátkem října v Lysé nad Labem během veletrhu Náš Chov/Zemědělec, zatím jasno není, resp. vedení výstaviště pevně věří, že se výstava konat bude. Jsem rád za jejich optimismus, ale mám za to, že nadšení je třeba trochu krotit, protože ani přes rozvolnění zákazů není jisté, že podmínky pro pořádání hromadných akcí nebudou natolik svazující, že zájem vystavovatelů o účast bude tak nízký, že se výstava ekonomicky nevyplatí. To nám ukážou nadcházející týdny a měsíce. Každopádně rozseknout to budeme muset nejpozději v červenci.

Nejistota v tuto chvíli panuje i okolo Národní výstavy hospodářských zvířat, která se měla konat na konci dubna 2021 v Brně. Možností řešení se nabízí několik, od přesunu výstavy na jiný termín příštího roku, sloučení s TechAgrem až po její odložení na rok 2022. Pokud se situace nevyjasní co nejdříve, budeme možná nuceni zrušit plánované setkání členů Charolais International, které jsme měli v plánu spojit právě s Národní výstavou.

Výrazně ve stínu koronavirové pandemie jsme si na konci března připomněli významné jubileum, kterým nebylo nic menšího, než třicáté výročí od založení ČSCHMS. Home officové období využila tajemnice svazu k tomu, aby do detailů rozplánovala a připravila oslavu k tomuto výročí, neboť doufáme, že na podzim tohoto roku, na kdy akci plánujeme, se bude moci uskutečnit. S detaily vás seznámíme, až bude jasněji, jak budou vypadat případné restrikce ve vztahu k pořádání hromadných akcí.

Závěrem bych vám chtěl jménem celého kolektivu pracovníků svazu popřát hlavně pevné zdraví a abyste tuto dobu přestáli s co nejmenšími problémy a ekonomickými ztrátami.

Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 2/2020 – roãník XXVII.

O B SAH Aktuálnû .............................................................................................................................

Aktivity âSCHMS 2020.......................................................................................................

Kojná kráva s teletem – nejideálnûj‰í zvífie pro pastvu aneb zaãátky kontroly uÏitkovosti masného skotu ..........................................................

Hlavní mezníky v historii chovu masného skotu.................................................................

Tfiicet let (nejen) chovu ABERDEEN ANGUS v âR oãima Ing. Miroslava Vráblíka.............

Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu: MEWIL ANGUS FARMA Tù·ÍNOV .....................

Velikost referenãní populace a spolehlivost genomick˘ch plemenn˘ch hodnot .................

Dûdiãnost zbarvení u plemene belgické modré .................................................................. âerná je (taky) dobrá...........................................................................................................

Skot, kter˘ se u nás nepase: Barzona...................................................................................

Motto: UdrÏení produkce na TTP.......................................................................................

Druhé plo‰né mûfiení MLLT u plemene aberdeen angus......................................................

Francouz‰tí chovatelé v dobû koronaviru............................................................................

Slick-gen umoÏÀuje lépe odolávat tepelnému stresu ...........................................................

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2020 ...................................................................

Nejlépe hodnocení b˘ci II. turnus 2020 ..............................................................................

Jak pracovat s plemenn˘m b˘kem.......................................................................................

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus...................................................................

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2020...............................................................

Recept – Peãen˘ hovûzí v˘var z oháÀky .............................................................................

4 5 6 8 10 17 26 28 31 35 38 41 44 45 46 50 55 56 62 63

Adresa svazu: âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, z.s., Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903 Svaz je registrovan˘m spolkem zapsan˘m ve spolkovém rejstfiíku veden˘m Mûstsk˘m soudem v Praze oddíl L, vloÏka 207

Kontakty na pracovníky svazu: • pfiedseda: Ing. Václav Jungwirth ZD Brloh se sídlem v Brloze, Brloh 215, 382 06 Brloh e-mail: jungwirth@cschms.cz, tel.: 602 232 488 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: vydrova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Nina Honová e-mail: honova@cschms.cz, tel.: 724 073 641 OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 Lovosice Eva Pitnerová e-mail: pitnerova@cschms.cz, tel.: 737 433 598 • obchodní ãinnost: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny, e-mail: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863

• genetické hodnocení: Ing. Alena Svitáková, Ph.D. Pozovice 13, 582 53 ·toky, e-mail: svitakova@cschms.cz, tel.: 774 127 184 inspektofii svazu: • západní âechy Karel Melger, e-mail: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 • jiÏní âechy Ing. Karel ·imák, e-mail: simak@cschms.cz, tel.: 725 891 286 Ing. Vít âepelák, e-mail: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 • v˘chodní âechy Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy e-mail: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 • Morava Bc. Radek Dobe‰, e-mail: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640 • severní a stfiední âechy Ing. Michal Janda, e-mail: janda@cschms.cz, tel.: 702 020 761 • stfiední a v˘chodní âechy Ing. Petra Pokorná, e-mail: pokorna@cschms.cz, tel.: 702 020 760

Titulní strana – hlavní fotka: Charolais na chovu firmy Agricoltori Tachov (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Aubracká jalovička na chovu firmy Agricoltori Tachov (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Chov aubraců na farmě společnosti Agricoltori Tachov (foto: Karel Melger)

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.

Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.

Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû ,Pfiipoji‰tûní úhynu telat po porodu a zmetání

,Hlá‰ení porodní hmotnosti v rámci ÚE

Úhyny telat v chovech masného skotu jsou vÏdy spojeny s velk˘mi finanãními ‰kodami, neboÈ právû odstavené tele je jedin˘m trÏním produktem z chovu skotu bez trÏní produkce mléka. Ztráty lze v˘raznû ovlivnit lep‰ím managementem a zdravotní péãí, pokud ani to nepomáhá, tak se na nû mÛÏete novû pfiipojistit. Jedna nejmenovaná poji‰Èovna totiÏ zaãala od leto‰ního roku nabízet pfiipoji‰tûní zmetání plodu nebo úhynu telete a to maximálnû do tfií dnÛ od porodu. Toto poji‰tûní v‰ak nelze sjednat samostatnû, ale pouze jako dodateãné poji‰tûní jednotliv˘ch ‰kod, které je pro chovatele relativnû finanãnû nároãné.

Pfiipoji‰tûní je navázáno na pojistné nebezpeãí jednotliv˘ch ‰kod (akutní neinfekãní nemoc, úraz, porodní ‰koda) pro krávy a vysokobfiezí jalovice. Riziko „zmetání plodu a úhyn telete” se sjednává s tûmito podmínkami, na základû jejichÏ splnûní je uhrazeno zmetání po 7. mûsíci bfiezosti a mrtvû narozená telata, úhyn telete do 72 hod od narození u jalovic nebo krav.

V srpnu loÀského roku nabyla úãinnosti vyhlá‰ka ã.

179/2019 Sb., kterou se mûní vyhlá‰ka ã. 136/2004 Sb. o oznaãování zvífiat. Tato novela legislativnû v § 35 umoÏnila jednu velmi podstatnou zmûnu a to moÏnost zasílat do ústfiední evidence skotu (ÚE) pfii narození hlá‰ení porodní hmotnosti telat a obtíÏnost porodÛ. âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a.s., která v âeské republice ústfiední evidenci hospodáfisk˘ch zvífiat spravuje, funkcionalitu v druhé polovinû bfiezna spustila do ostrého provozu a chovatelé ji tak mohou zaãít vyuÏívat.

Pfii tomto zpÛsobu hlá‰ení do budoucna odpadne chovatelÛm zapojen˘m v KUMP povinnost tyto údaje znovu hlásit inspektorovi svazu, neboÈ âSCHMS tato data stahovat pfiímo z ÚE. Do doby, neÏ Plemdat pfiipraví systém na pfiedávání dat a my tuto funkcionalitu programátorsky zapracujeme do nového softwaru KUMP, prosím, abyste porodní hmotnosti hlásili nejenom do ÚE, ale i nadále inspektorÛm KUMP a to obvykl˘m zpÛsobem.

Porodní hmotnost se bude do ÚE pfiedávat prostfiednictvím novû zavedeného kódu události 10. Formuláfi „Hlá‰ení o narození zvífiat, jejich úhynu, ztrátû a pfiemístûní” se nemûní, dochází jen k úpravû pokynÛ k vedení ÚE skotu. Porodní hmotnost lze hlásit jak spoleãnû s hlá‰ením o narození telete, nebo i dodateãnû. Porodní hmotnost lze zaevidovat i ve Stájovém registru na Portálu farmáfie.

Detaily najdete na webov˘ch stránkách âSCHMS.

,Pozvánka na semináfi a v˘roãní ãlenskou schÛzi PfiestoÏe se zatím vût‰ina chovatelsk˘ch akcí spí‰e ru‰í ãi pfiesouvá na jin˘ termín, pfiedpokládáme, Ïe do doby, kdy by se mûla konat dal‰í v˘roãní ãlenská schÛze, se situace okolo pandemie koronaviru uklidní a budeme moci tradiãní v˘roãní setkání chovatelÛ masného skotu spojené se semináfiem uspofiádat. Termín je urãen na 9. a 10. záfií 2020 v hotelu Skalsk˘ dvÛr. JiÏ v tuto chvíli máme pfiipraveny zajímavé pfiedná‰ející, vûfiíme proto, Ïe se tato akce uskuteãní v nezmûnûném konceptu a vy si ji nenecháte ujít.

,Lidl zaãne nabízet maso z ãesk˘ch angusÛ Od pÛlky kvûtna zaãal obchodní fietûzec Lidl nabízet maso z angussk˘ch b˘kÛ vykrmen˘ch v âeské republice.

Tato iniciativa v‰ak nevznikla sama od sebe. Je to v˘sledek jednání Rady plemenné knihy aberdeen angus s firmou Maso uzeniny Poliãka, a. s. a následné dohody s fietûzcem Lidl. Jedná se zatím jeden z prvních krokÛ vedoucí k úspû‰né realizaci ãeského kvalitního masa na tuzemské pulty.

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 18. 2. 2020 do 19. 5. 2020 Caha Milan, Holubí Zhofi, Zájmové Farma Beckov, druÏstvo, Beckov, SK, Zájmové Graman Jaroslav, Stradov, ¤ádné + PK CH Husafiík Rostislav, Vápenice, ¤ádné + PK AA KfiiÏánek Petr, Karpentná, ¤ádné + PK PP Margetín Vladislav, SaÀkovice, ¤ádné + PK SH Mohyla Jan, Lhotka, ¤ádné + PK DX Nezabudick˘ statek, s.r.o., Nezabudice, ¤ádné + PK AA Orelio spol.s r.o., Vísky, PK AA

4

Paták Zdenûk, Minartice, ¤ádné + PK AA Pohan Jan, Ing., Nejdek, ¤ádné + PK AA Rolf Ladislav, Pecka, ¤ádné + PK AA Rybka Jifií, Lhotka, Zájmové Slowiková Monika, Tfianovice, ¤ádné + PK DX Statek Letafiovice s.r.o., Letafiovice, ¤ádné + PK GA Statek Winter v.o.s., Vysoké Îibfiidovice, Zájmové ·tix Roman, ·tûnovice, ¤ádné + PK DX

Aktivity âSCHMS 2020 Bfiezen 26. 2.–5. 3. sonografické mûfiení MLLT v chovech aberdeen angus a na OPB 2. 3. porada pracovníkÛ âSCHMS, Hradi‰tko 3. 3. jednání sboru poradcÛ ministra zemûdûlství, MZe (Malát) 5. 3. semináfi pro zemûdûlce MONETA Money bank, Trutnov (Malát) 12. 3. pracovní semináfi k lineárnímu hodnocení zevnûj‰ku u plemene aberdeen angus, Telecí 13. 3. schÛzka organizaãního v˘boru z v˘stavû NበChov/Zemûdûlec (Charolais show), Lysá nad Labem (Malát) 30. 3. videokonference organizace Charolais International (Malát) Dal‰í bfieznové aktivity: • • • • • • • •

Tisk a rozeslání 1. ãísla svazového zpravodaje tohoto roku Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu Zpracování a zvefiejnûní v˘sledkÛ prvního turnusu základních v˘bûrÛ Pfiíprava jednání KlubÛ a následné ru‰ení plánovan˘ch setkání chovatelÛ z dÛvodu koronavirové pandemie Diskuse a pfiíprava reÏimu základních v˘bûrÛ b˘kÛ v nouzovém stavu Vydávání opatfiení v souvislosti se ‰ífiením koronaviru v âR ve vztahu k v˘konu KUMP Ve spolupráci s âMSCH spu‰tûno hlá‰ení porodní hmotnosti telat a obtíÏnosti porodÛ do ústfiední evidence Publikace ãlánkÛ a informací ve vztahu k 30 letÛm fungování âSCHMS

Duben 8. 4.

13. 4.

29. 4.

pfiíprava programu na KUMP, Hradec Králové (Kopeck˘) zaãátek v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ II. turnus v nouzovém reÏimu jednání dozorãí rady âMSCH, a.s. (Malát)

Dal‰í dubnové aktivity: • V˘poãet plemenn˘ch hodnot a jejich spolehlivostí • Zvefiejnûní nov˘ch plemenn˘ch hodnot a aktualizace databází • Zvefiejnûní katalogÛ k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ • V˘sledky mûfiení MLLT u plemene aberdeen angus – pfiedány chovatelÛm • Pfiíprava oslav pfii pfiíleÏitosti tfiicátého v˘roãí od zaloÏení âSCHMS • Pfiíprava a zaslání dat do Interbeefu – zmûna kódování plemene masn˘ simentál • Komunikace s pfiedstaviteli uskupení Breedplan – dojednání kódování MN telat bez urãení pohlaví, technické detaily pfiípravy dat

Kvûten 5. 5.

5. 5.

14. 5.

jednání sboru poradcÛ ministra zemûdûlství, MZe (Malát) ukonãení druhého turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ porada pracovníkÛ âSCHMS, Hradi‰tko

Dal‰í kvûtnové aktivity: • Spu‰tûní projektu âSCHMS, ÚZEI a AgroKonzulty Îamberk na anal˘zu krmiv v chovech KBTPM pro potfieby ekonomick˘ch kalkulací ve vztahu k platbû na masné tele • Pfiíprava materiálÛ pro druhé ãíslo svazového zpravodaje • Zpracování a zvefiejnûní v˘sledkÛ druhého turnusu základních v˘bûrÛ • Aktualizace databáze plemenn˘ch b˘kÛ • Rozhovor s pfiedsedou âSCHMS Václavem Jungwirthem v t˘deníku Zemûdûlec • Pfiíprava dat plemene aberdeen angus pro odeslání do testovacího v˘poãtu Breedplan, dohodnutí technického fie‰ení pfiedání dat

5

Kojná kráva s teletem – nejideálnûj‰í zvífie pro pastvu aneb zaãátky kontroly uÏitkovosti masného skotu Cel˘ rok 2020 si na stránkách svazového zpravodaje pfiipomínáme 30 let od zaloÏení âeského svazu chovatelÛ masného skotu. V bfieznovém ãísle na‰eho magazínu jsme se ve vzpomínkách Josefa Dufky vrátili na sam˘ poãátek chovu masného skotu v âeské republice a to aÏ do doby socialistického âeskoslovenska. V plném znûní jsme rovnûÏ pfietiskli jeho ãlánek ze sedmdesát˘ch let minulého století obsahující první zku‰enosti s chovem v systému masného skotu. V témÏe zpravodaji jsme bohuÏel otiskli i nekrolog tohoto nestora chovu masného skotu, neboÈ zaãátkem února Josef Dufka ve vûku 83. narozenin opustil pozemsk˘ svût a tfiicátého v˘roãí, které se váÏe k datu 29. bfiezna 1990, se jiÏ nedoÏil.

Jeho my‰lenky a ãiny v‰ak Ïijí dál a my si tento odkaz na dvou pfiíkladech pfiipomeneme.

Josef Dufka a jeho referát na konferenci v JZD Slu‰ovice Pí‰e se záfií 1989 a v JZD Slu‰ovice je pfiipravováno mezinárodní sympozium s názvem Progres v chovu skotu. Jedním z úãastníkÛ je i Ing. Josef Dufka.

V dobû, kdy byl chov masného skotu naprostou popelkou a zcela na okraji zájmu zemûdûlské vefiejnosti i komunistick˘ch politikÛ a funkcionáfiÛ, si do soutûÏe vyhlá‰ené pfii pfiíleÏitosti této konference pfiipravil dosti neotfiel˘ pfiíspûvek na téma transformace chovu skotu smûrem ke specializaci ve smyslu chovu masn˘ch plemen za souãasného provádûní

6

pozitivní aspekty takového poãínání ve vztahu k Ïivotnímu prostfiedí a pouÏíval termíny jako ekologicky vyrobené hovûzí maso v dobách, kdy nic jako ekologické zemûdûlství neexistovalo. Byl pfiesvûdãen o tom, Ïe jeho návrh je realizovateln˘ ve v‰ech zemûdûlsk˘ch podnicích v celé âSSR a Ïe nejideálnûj‰ím stavem bude, pokud se pastviny budou vyuÏívat pfieváÏnû pastvou masného skotu, aÈ uÏ z vlastního chovu ãi formou kooperaãního odchovu, kdy na zimu bude základní stádo pfievezeno zpût do matefiského podniku, kde by bylo krmeno objemn˘mi krmivy kvalitativnû nevhodn˘mi pro v˘konné dojnice.

dÛsledné hol‰t˘nizace, tedy pfievodu kombinovaného skotu na moderní dojené plemeno.

V pfiedrevoluãní dobû, kdy ãeskoslovensk˘ chov skotu byl postaven témûfi v˘hradnû na kombinovaném strakatém skotu a stát razil snahy o co intenzivnûj‰í v˘robu mléka v oblastech na orné pÛdû, byly my‰lenky Ing. Dufky velmi revoluãní, nadãasové a pfiedev‰ím nesmírnû odváÏné. Ve svém referátu nabádal k potfiebû postupného zúrodÀování luk a pastvin a opûtovného osídlování zanedban˘ch pfiíhraniãních oblastí a jejich osazení kojn˘mi (masn˘mi) kravami. Své názory, na tu dobu znaãnû provokativní, dal na papír, pfievedl je do penûz a vypoãítal úspory z jím navrhovan˘ch opatfiení. UÏ tehdy zmiÀoval

Dnes vût‰inu uveden˘ch názorÛ a my‰lenek povaÏujeme za zcela normální a samozfiejmé, ale v dobû, kdy je Josef Dufka pfiedná‰el, ‰ly zcela proti proudu toho, co prosazoval komunistick˘ reÏim jako správnou cestu pro tehdej‰í socialistické zemûdûlství. Kooperaãní odchov mladého skotu se po zmûnû reÏimu sice dlouhodobû pfiíli‰ neuchytil, ale jeho ostatní teze se ukázaly jako naprosto správné a dodnes úspû‰nû fungují.

Poãátky kontroly uÏitkovosti masného skotu Cílevûdomá kontrola uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu (KUMP) má svÛj poãátek tûsnû po zaloÏení âeského svazu chovatelÛ masného skotu v roce 1990. V té dobû byla zformována základní pravidla a ukazatele, které se

u masného skotu sledují a vyhodnocují a ty byly zahrnuty do první verze metodiky KUMP. O rok pozdûji byl spu‰tûn první poãítaãov˘ program na vedení KUMP. PrÛkopníkem v této oblasti byl opût Ing. Josef Dufka, kter˘ se systematick˘m sbûrem dat z chovu masného skotu zab˘val nejenom za jeho porevoluãního pÛsobení u svazu, ale je‰tû za hlubokého socialismu.

V na‰em archivu se dochovaly jeho poznámky a dokumenty a to nejenom za doby jeho práce u âSCHMS v pozici prvního pfiedsedy svazu a inspektora kontroly uÏitkovosti, ale i písemnosti, které si vedl v ãasech minulého reÏimu. Je v‰eobecnû známo, Ïe Josef Dufka mûl jako hlavní zootechnik tehdej‰ích státních statkÛ Tachov na starosti herefordské stádo, které bylo do âeskoslovenska dovezeno v sedmdesát˘ch letech minulého století. Jeho cílem bylo vybudovat chov, kter˘ bude fungovat na podobn˘ch principech a bude dosahovat v˘sledkÛ jako v zemi pÛvodu. Zku‰enosti ani know-how v‰ak s dovezen˘mi zvífiaty nikdo nepfiivezl, musel si proto na vût‰inu vûcí

pfiijít sám ãi si je sloÏitû nastudovat. Aby nebyla jeho chovatelská rozhodnutí ãinûna bezmy‰lenkovitû a mûl je podloÏené, vedl si od poãátku detailní pfiehled podle jednotliv˘ch stfiedisek, kam si dlouhé roky po mûsících zapisoval nejdÛleÏitûj‰í chovatelské údaje v podobû hmotností, stáfií,

pfiírÛstkÛ a poãtÛ odstaven˘ch telat. To v‰e pak je‰tû dále analyzoval v dal‰ích detailních rozborech. To mu pomáhalo lépe reagovat na problémy, se kter˘mi se zejména v poãátcích chovu pot˘kal a které ho velmi tíÏily, aÈ to byly vysoké úhyny ãi ne zcela uspokojivé pfiírÛstky. Nikdo v té dobû tady neznal pastevní odchov masného skotu ani principy sezónnosti telení.

Z jednoho

okolo 0,9 kg/den. To se logicky projevilo i na vy‰‰ích odstavov˘ch hmotnostech telat, která se ze 126 kg dostala na nûjak˘ch 230 kg.

Obdobnû se mu dafiilo cílevûdomou prací zvy‰ovat poãet odchovan˘ch telat. To lze doloÏit na dobovém dokumentu sestaveného z poznámek Ing. Dufky.

Jakkoliv se z dne‰ního pohledu zdají i pfies postupnû zlep‰ující se trend dosahované v˘sledky nízké, je tfieba je vnímat optikou velmi omezen˘ch

moÏností tehdej‰í doby a také genetického zaloÏení stáda, se kter˘m musel Josef Dufka pracovat, kdy nebyla dovezena nejlep‰í zvífiata, spí‰e naopak. O moÏnosti zlep‰it genetické parametry zvífiat nákupem kvalitního nepfiíbuzného b˘ka si mohl nechat zdát, o dovozu inseminaãních dávek ani nemluvû.

Vezmeme-li v potaz v‰echna tato úskalí a limitující faktory, kdy musel doslova vafiit z vody, zaslouÏí si pokrok, kterého dosáhl, jen slova úcty a respektu. z pfiehledÛ je patrné, jak se mu dafiilo i dobu telení postupnû stlaãovat ze sedmi mûsícÛ na tfii (leden aÏ bfiezen).

Z jeho tabulek, které obsahují data od roku 1975 aÏ do roku 1991, mÛÏeme vidût, jak se mu postupnû dafiilo chov zlep‰ovat.

Zatímco na poãátku dosahoval u zvífiat prÛmûrného pfiírÛstku 0,54 kg/den, v závûru to bylo jiÏ

Kompletní referát Josefa Dufky, kter˘ si pfiipravil na mezinárodní sympozium Progres v chovu skotu, stejnû tak jako podklady mapující uÏitkové vlastnosti herefordského skotu z dob jeho pfiedrevoluãního pÛsobení na Tachovsku, najdete ke staÏení na webov˘ch stránkách âSCHMS v sekci novinky/ze svazu.

Z archivu Josefa Dufky sestavil Kamil Malát

7

Hlavní mezníky v historii chovu masného skotu • 1891 Zemûdûlská v˘stava v Praze s úãastí 4 zástupcÛ plemene shorthorn, ktefií pocházeli s Velkostatku Uhy u Velvar.

• do 1973 Experimentální vyuÏití b˘kÛ masn˘ch plemen charolais a limousine v inseminaci • 1974 Dovoz 1054 bfiezích jalovic a 51 plemenn˘ch b˘kÛ plemene hereford do âSSR z Kanady z oblasti Alberty.

• 1976–1977 Dal‰í men‰í dovozy herefordÛ pfiedev‰ím na Slovensko.

• 1981 Zahájení fungování odchovny plemenn˘ch b˘kÛ na Javorné, Onen Svût.

• 29. 3. 1990 Ustavující schÛze âeského svazu chovatelÛ masného skotu, Luhaãovice.

• 10. 5. 1990 První ãlenská schÛze âSCHMS, Vûtrn˘ Jeníkov. Na této schÛzi byl zvolen Ing. Josef Dufka prvním pfiedsedou âSCHMS. • od 1990 Postupné importy plemenn˘ch jalovic masn˘ch plemen ze zahraniãí. První nákupy probíraly s pomocí dotovan˘ch bezúroãn˘ch pÛjãek, pozdûji byla zfiízena státní podpora na nákup genetického materiálu ze zahraniãí.

• 1. 5. 1991 âSCHMS ve spolupráci se Státním plemenáfisk˘m podnikem (SPP) Praha vydal „Zásady vedení evidence a sledování uÏitkov˘ch vlastností ve stádech masn˘ch plemen skotu”.

• 1. 6. 1991 První celostátní semináfi k chovu masného skotu v âR (HE, CH, LI), Îìár nad Sázavou.

• 1. 10. 1991 âSCHMS od Státního plemenáfiského podniku (SPP) pfiebral vedení státního registru plemenn˘ch b˘kÛ masn˘ch plemen skotu.

• 8. 10. 1991 âSCHMS získal od Ministerstva zemûdûlství podle zákona 240/91 Sb. oprávnûní k provádûní ‰lechtitelské práce v chovech masného skotu.

• 1991 První odchov plemenn˘ch b˘kÛ masn˘ch plemen skotu na OPB Osík (15 b˘kÛ pl. CH a LI). V té dobû probíhal soubûÏnû odchov i na OPB Javorná a OPB Rokytno.

• 1991 Spu‰tûní prvního poãítaãového program na kontrolu uÏitkovosti masného skotu, kter˘ pfiipravila plemenáfiská organizace v Ústí nad Labem ve spolupráci s Karlem ·ebou.

• 30. 1. 1992 První oficiální setkání chovatelÛ charolais, Staré Hradi‰tû.

• 1. 2. 1992 Vydání historicky prvních V˘sledkÛ KUMP (Uzávûrek), které zpracoval Karel ·eba. Do KUMP bylo v prvním roce (1991) zapojeno 24 chovÛ s 1327 kravami (HE: 15 chovÛ, 1217 krav; CH: 4 chovy, 54 krav; LI: 3 chovy, 40 krav; BA: 2 chovy, 16 krav).

Uzávûrky byly zpracovány za telata narozená od 1. 10. 1990 do 30. 6. 1991. Souãasnû s váÏením telat se dûlalo hodnocení zevnûj‰ku krav. HE 1083 kusÛ (KV – 123 cm, HM – 536 kg), CH 53 kusÛ (KV – 136 cm a HM – 666 kg), LI 40 kusÛ (KV – 132 cm a HM – 581 kg), BA 16 kusÛ (KV – 137 cm).

• 24. 3. 1993 MZe schválilo první verzi Metodiky kontroly uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu (KUMP), aktualizace probûhla v roce 1994.

8

• 29. 4. 1993 Ustavující schÛze Klubu charolais – prvního chovatelského klubu pod patronací âSCHMS, Jezernice.

• 1994 Otevfiení OPB Kundratice, Velké Dvorce.

• 1. 2. 1994 Schválení prvního ‰lechtitelského programu masn˘ch plemen skotu pro plemena AA, BA, HE, CH a LI. • 3. 2. 1995 Získání oprávnûní pro vedení plemenné knihy pro plemena CH, LI, HE, AA, BA, HI, GA, MS a PI. • 1. 11. 1995 Vydání první ucelené publikace o masném skotu – Chov masn˘ch plemen skotu (vydavatelství Apros, Ing. Václav Teslík, CSc. a kolektiv autorÛ).

• 29. 5. 1997 Uznání historicky prvního Zemského chovu v âR – chov CH, ZD Pozovice.

• 4.–7. 9. 1997 1. Národní v˘stava masného skotu, areál Equi BofieÀ – Svinãice (210 kusÛ masného skotu, 9 masn˘ch plemen).

• 15. 10. 1997 Uznání Zemského chovu AA – farma MEWIL. • 20. 6. 1998 Pfiedstavení prvního pracovního odhadu národních plemenn˘ch hodnot pro plemeno charolais.

• 22.–23. 10. 1998 1. Speciální v˘stava charolais, Jangelec u Vysokého M˘ta (76 kusÛ CH).

• 17. 6. 1999 Uznání Zemského chovu LI – Farma Kali‰tû.

• 7. 9. 1999 Uznání Zemského chovu LI – VFU Brno, ·ZP Nov˘ Jiãín.

• 8. 9. 1999 Uznání Zemského chovu BA – Rodinná farma Ing. Chroust.

• 7.–9. 10. 1999 2. Národní v˘stava masného skotu, PVA Praha – LetÀany (318 kusÛ masn˘ch plemen).

• 1999 Spou‰tûní webu âSCHMS: www.cschms.cz (Jan Kopeck˘) • 12.–13. 10. 2000 2. Speciální v˘stava charolais, Jangelec u Vysokého M˘ta.

• 2000 Vydání knihy Masn˘ skot (Agrospoj, Ing. Václav Teslík, CSc. A kolektiv autorÛ) • 2000 První v˘poãet odhadu plemenn˘ch hodnot masn˘ch plemen skotu v âR ve spolupráci s VÚÎV v Uhfiínûvsi.

• 2000 Zahájení hodnocení zevnûj‰ku skotu podle nové metodiky (stávající systém). Od roku 1991 do roku 2000 se hodnotilo body 1 aÏ 10, uÏitkov˘ typ, velikost tûla, stavba tûla, konãetiny a záì.

• 2001 Zahájení fungování OPB Cunkov.

• 18.–20. 10. 2001 3. Národní v˘stava masného skotu, PVA Praha – LetÀany (296 kusÛ, 12 plemen).

• 24.–26. 10. 2002 3. Speciální v˘stava charolais, aukãní hala Litomy‰l (85 kusÛ CH).

• 23.–25 .10. 2003 4. Národní v˘stava masného skotu, Praha PVA – LetÀany.

• bfiezen 2004 Odhad plemenn˘ch hodnot pro rÛst b˘kÛ na OPB. Jednalo se o pfiírÛstek v testu.

• 11. 2. 2005 Odhad plemenn˘ch hodnot pro hodnocení zevnûj‰ku. Pfii prvním odhadu PH bylo k dispozici 54 000 lineárÛ.

• 23. 3. 2005 Historicky první pfiímá volba pfiedsedy âSCHMS (pfiedsedou zvolen Karel ·eba).

• 20.–22. 10. 2005 5. Národní v˘stava masného skotu, Praha PVA – LetÀany.

• 20.–23. 10. 2005 Pofiádání European Angus Forum v âR. • bfiezen 2006 Odhad plemenn˘ch hodnot podle plemen pro zvífiata hodnocená dle SEUROP v letech 2002 aÏ 2005.

• 3. 10. 2006 Jmenování historicky prvních ãestn˘ch ãlenÛ âSCHMS: Ing. Josef Dufka, Ing. Franti‰ek Skofiepa a Ing. Václav Teslík, CSc. • 2006 Spou‰tûní nové verze webu âSCHMS: www.cschms.cz (Jan ãepelák – WebAplication, Kamil Malát).

• 2006 Revize a schválení aktualizovan˘ch ·P Ministerstvem zemûdûlství.

• 29. 5. 2008 Spu‰tûní webové aplikace webKUMP (kontrola uÏitkovosti online).

• 22.–24. 8. 2008 V˘stava „âeské Charolais Dny” v Pfierovû, která byla historicky první v˘stavou na které se zvífiata vodila na ohlávce.

• 23.–27. 8. 2008 Pofiádání World Charolais Congress na území âR vãetnû speciální v˘stavy charolais „âeské Charolais Dny” v Pfierovû.

• 2008 Vydání hovûzí kuchafiky „Pfiemûna trávy na hovûzí aneb z pastviny na talífi” (Ing. Hubert Hermmann, CSc.).

• 21. 6. 2009 Vydání knihy Masn˘ skot od A do Z (Ing. Radka Zahrádková, Ph.D. a kol. autorÛ).

• 25.–28. 6. 2009 6. Národní v˘stava masného skotu, BVV Brno (132 zvífiat, 12 plemen).

• 28. 3. 2010 ZaloÏení Junior teamu âSCHMS (pfii v˘stavû TechAgro).

• 10. 4. 2010 Spoleãensk˘ veãer s hudbou a tancem konan˘ pfii pfiíleÏitosti 20 let fungování âSCHMS, Praha PrÛhonice.

• 3. 6. 2010 Získání certifikátu kvality ICAR pro kontrolu uÏitkovosti masného skotu.

• 22. 9. 2010 âSCHMS získal oprávnûní pro vedení PK na 4 nová plemena: aubrac, parthenaise, shorthorn a texas longhorn (13. aÏ 16. masné plemeno).

• 8. 11. 2010 Vydání publikace Chov masného skotu pro odborníky jin˘ch profesí (Ing. Hubert Hermmann, CSc.).

• 23.–26. 6. 2011 7. Národní v˘stava masného skotu, BVV Brno (231 zvífiat, 21 plemen).

• 15. 9. 2011 Spu‰tûní webové aplikace MaSkot (www.cschms.cz/maskot).

• 2012 Zahájení obchodní ãinnosti – prodej skotu pod hlaviãkou âSCHMS • 23. 4. 2012 âSCHMS získal oprávnûní pro vedení PK na 5 nov˘ch plemen: bazadaise, rouge des prés, wagyu, vosgienne, bruna d’Andorra (17. aÏ 21. masné plemeno) • 30. 8.–4. 9. 2012 Jihoãeská Angus show, âeské Budûjovice – 1. Speciální v˘stava plemene AA. • 2013 Zavedení ãtvrtého, únorového, turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ.

• 3. 5. 2013 âSCHMS získal oprávnûní pro vedení PK na plemeno dexter (22. masné plemeno).

• 27.–30. 6. 2013 8. Národní v˘stava masného skotu, BVV Brno (266 zvífiat, 22 plemen, 10 soutûÏních ‰ampionátÛ).

• 27.–30. 6. 2013 Pofiádání evropské pracovní skupiny masného simentála v Brnû.

• 2014 První v˘sledky mezinárodní genetické testace Interbeef pro plemena CH a LI, do které je âR od poãátku této aktivity zapojena.

• 28. 8.–2. 9. 2014 Jihoãeská beef show 2014 – 2. Speciální v˘stava pro plemeno AA 1. Speciální v˘stava plemene LI. • 2014 DVD Bourání hovûzího masa a jeho prodej ze dvora (Pavla Vydrová) • 2015 První oficiální v˘poãet Interbeef pro plemeno masn˘ simentál.

• 20. 5. 2015 âSCHMS získal oprávnûní pro vedení PK na plemeno pinzgauer (23. masné plemeno).

• 25.–28. 6. 2015 9. Národní v˘stava masného skotu, BVV Brno (318 zvífiat, 21 plemen).

• 2015 Vydání knihy Vive la Limousine! aneb 25 let chovu v âeské republice pod drobnohledem (Kamil Malát) • 24. 1. 2016 Spu‰tûní facebookové stránky âSCHMS. • 2. 8. 2016 Spu‰tûní webu: www.milujuhovezi.cz • 25.–30. 8. 2016 Jihoãeská beef show 2016 – 3. Speciální v˘stava pro plemeno AA 2. Speciální v˘stava plemene LI. • 8.–9. 10. 2016 4. Charolais show 2016, Lysá nad Labem.

• 2016 Zahájení systematického mûfiení MLLT u plemene aberdeen angus (nejprve s âZU Praha – 2016, pozdûji v rámci projektu NAZV – 2019).

• 26. 2.–2. 3. 2017 Historicky první úãast ãesk˘ch chovatelÛ LI a jejich zvífiat na zahraniãní v˘stavû – Simagena, PafiíÏ.

• 11.–14. 5. 2017 10. Národní v˘stava masného skotu, BVV Brno (336 zvífiat, 20 plemen, 12 soutûÏních ‰ampionátÛ).

• 23. 5. 2018 První objednávka SNP testace (genomika) u masného skotu v âR. • 1. 11. 2018 âSCHMS získal oprávnûní pro vedení PK na 2 nová plemena: chianina a uckermärker (24. a 25. masné plemeno).

• 23.–28. 8. 2018 Jihoãeská beef show 2018 – 4. Speciální v˘stava plemene AA (1. Evropská s mezinárodní úãastí) a 3. Speciální v˘stava pro plemeno LI. • 6.–7. 10. 2018 5. Charolais show 2018, Lysá nad Labem.

• 20. 11. 2018 Schválení projektu VyuÏití genomick˘ch údajÛ a optimalizace ‰lechtitelsk˘ch postupÛ u masného skotu (projekt QK1910059).

• 24.–28. 2. 2019 Historicky první úãast ãesk˘ch chovatelÛ CH a jejich zvífiat na zahraniãní v˘stavû – Simagena, PafiíÏ (Démon Agrochyt P ‰ampionem v˘stavy).

• 2019 První oficiální v˘poãet Interbeef pro plemena aberdeen angus a hereford.

• 12.–15. 5. 2019 11. Národní v˘stava masného skotu, BVV Brno (334 zvífiat, 22 plemen, 11 soutûÏních ‰ampionátÛ).

• 31. 12. 2019 Schválení aktualizovan˘ch ·P dle Nafiízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012.

• 2020 Zmûna v systému hodnocení b˘kÛ v odchovu u chovatele (v˘bûr zaji‰Èují inspektofii âSCHMS).

9

Tfiicet let (nejen) chovu ABERDEEN ANGUS v âR oãima Ing. Miroslava Vráblíka První kontakty se svûtem „Jak uÏ víte, Svaz byl zaloÏen v bfieznu 1990 Ing. Josefem Dufkou, zku‰en˘m chovatelem a Ing. Janem ·tráfeldou, tehdy zootechnikem na Okresní zemûdûlské správû. Ti vytvofiili Ïádost adresovanou Ministerstvu vnitra, které mûlo registraci svazÛ a jin˘ch spolkÛ legislativnû na starosti. Do 90. let u nás existovaly v podstatû pouze herefordské chovy a jako první pfiijeli po revoluci do âeské republiky ‰aroláci z Maìarska, které vybíral ·tráfelda pro pana Ing. ¤ehounka na chov pod Kunûtickou horu (viz reportáÏ z chovu Zpravodaj 1/2020). Následnû se ·tráfelda zkontaktoval s Francouzi a tak mohly zaãít první dovozy z Francie.

Tehdy se zdálo, Ïe budou dominovat dvû plemena – hereford, kter˘ se tu jiÏ choval a plemeno charolais, jako zástupce moderního masného plemene. Zaãali se ale objevovat zájemci o dal‰í plemena, protoÏe se âeské republice otevfiel svût a Ministerstvo zemûdûlství podporovalo Mirek Vráblík jako předseda svazu nákup genetického materiálu dotací na pokrytí 60 % nákladÛ. Díky vysov roce 2009 (foto: Karel Melger) kému dotaãnímu podílu bylo najednou moÏné pfiivést kvalitní genetiku z celého svûta. Byl to opravdu velk˘ impuls pro v‰echny nad‰ence, ktefií chtûli s chovem masného skotu zaãít,” vzpomíná na úplné zaãátky Svazu Ing. Miroslav Vráblík, vá‰niv˘ chovatel plemene aberdeen angus, b˘val˘ pfiedseda Svazu a aktivní ãinovník po celou tfiicetiletou historii na‰í organizace. „Klekí-petra” Milo‰ Menhart „S Milo‰em jsem se znal od dûtství, na‰i tatínkové byli kamarádi a chovatelé holubÛ. Milo‰ byl o 10 let star‰í neÏ já a uÏ jako mal˘ kluk na prvním stupni Z· jsem ho vnímal jako svého idola. On chodil na gymnázium, mûl svou bigbeatovou kapelu, del‰í vlasy a tatínek mi fiíkal: ‚Koukej se uãit, podívej se, Milo‰ se dostal na veterinu a bude z nûj pan doktor!’ A já k nûmu opravdu vzhlíÏel. UÏ v té dobû dûlal prezidenta Mezinárodního svazu studentÛ âSSR, za hlubokého socialismu jezdil za studenty ven a umûl jazyky vãetnû angliãtiny. V roce 1969 jel se svou Ïenou Janou na svatební cestu do Jugoslávie a v‰ichni zasvûcení vûdûli, Ïe uÏ se nevrátí.

Tfii mûsíce pracovali ve Vídni v hospodû, aby si vydûlali peníze.

V té dobû pfiijímaly veterináfie asi ãtyfii státy svûta a Menhartovi se rozhodli pro Kanadu, kam také na podzim roku 1969 odletûli. Co vím, zaãal jako veterináfi pracovat pro nûjakého veterináfie pÛvodem z Bulharska a tfii zimy museli pfieãkat v maringotce i za tfiicetistupÀov˘ch mrazÛ. Zaãátky byly rozhodnû tûÏké. U hranic se severní Dakotou shánûlo tehdy malé mûsteãko Wawota veterináfie, a tak se po tfiech letech osamostatnil a zaãal pracovat na sebe. Obvod mûl na jiÏním Sas-

10

Mirek Vráblík je ten, kdo na samém začátku učil chovatele jak připravovat zvířata na výstavy a jak je vodit (foto: Karel Melger)

katchewanu, neuvûfiiteln˘ch 30 tisíc krav, dûlával i pfies sto císafisk˘ch porodÛ za zimu. Plemena charolais, hereford, angus a simentál, Ïádn˘ dojen˘, Ïádná prasata, Ïádné slepice, sem tam nûjak˘ kÛÀ. Mûl tedy hned od zaãátku velmi úzkou specializaci u masn˘ch stád a to od reprodukce, pfies odãervování, v˘Ïivu aÏ po péãi o telata.

Po tomto nároãném období a nabytí spousty zku‰eností s chovem se chytil dal‰í pfiíleÏitosti a pod státní organizací AGDEVCO, za v˘razné podpory vlády, obchodoval kanadskou genetiku (zvífiata, ID i embrya) do celého svûta. Získal tak dal‰í cenné zku‰enosti. KdyÏ uÏ v‰e bûÏelo

a vláda pfiestala aktivitu finanãnû podporovat, ‰el kaÏd˘ z t˘mu sám svou cestou a Milo‰ si zaloÏil exportní firmu M.I.L.O.S. Inc.” Nejen hereford a charolais „Po emigraci jednou za ãas pfii‰el pozdrav – pohled z Toronta nebo Montrealu, ale jinak jsme v kontaktu nebyli. V létû 1990, bylo to v sobotu veãer, najednou telefon, mÛj táta: Nûkoho ti dám... ‚Nazdar’ ...a já ho hned poznal, i kdyÏ jsem ho nevidûl od roku 1969, byl to Milo‰: ‚Jedu za tebou!’

Pfiitom uÏ nemusel, mohl mû jenom pozdravit po telefonu a jet si svou cestou, ale on pfiijel. To byla jeho zásada, vÏdycky fiíkal: ‚Nesmí‰ bejt línej otoãit kaÏdej

kámen, kterej mበpfied sebou, protoÏe pod ním mÛÏe bejt diamant. KdyÏ je ‰ance, nesmí‰ jí pustit!’

To jsou vûci, které mû uãil a které mi zÛstaly v hlavû. Kdybych byl tenkrát línej, tak jsme se nepotkali a nic se tfieba nekonalo...

Vyzvídal, co dûlám, co jsem vystudoval a já mu vyprávûl mou akci s vyfiazen˘ma hol‰t˘nkama a limousinama na Statku a on se smál a fiekl mi, Ïe v masÀácích je budoucnost, Ïe teì jede angus a Ïe nûco vymyslíme, aÈ seÏenu pozemky a zázemí a pustíme se do toho. Na podzim roku 1990 jsme zorganizovali zájezd dvou autobusÛ k chovateli angusÛ v Rakousku, kter˘ mûl zvífiata importovaná právû pfies Milo‰e. Toto byl první impuls k tomu, Ïe budou u nás i jiná plemena, neÏ jen hereford v kopcích a charolais v intenzivnûj‰ích podmínkách.”

Pan Menhart mûl za sebou obrovské zku‰enosti, tfieba i export 400 kusÛ charolais do Koreje, „ob‰ancovanou” fiadu evropsk˘ch státÛ a v âR zaãal b˘t postupnû zájem o bezrohé CH, HE, AA i MS. Exportoval také pár kolekcí hol‰t˘nÛ. Mezi lety 1992 aÏ 1996 tak duo Menhart-Vráblík dovezlo do âeské republiky kolem 1800 kusÛ Ïivého skotu, coÏ bylo 5 aÏ 6 letadel za zimu. Pan Menhart dobytek vyexpedoval z Kanady a Mirek Vráblík jej pfiijal na ãeském území. Zdravotní stav si v‰echna zvífiata udrÏela velice dobr˘, nebyl jedin˘ problém ani s IBR (a to se provádûly opakované karanténní zkou‰ky). „Lidé, ktefií se tehdy o systém chovu masného skotu zajímali, pfii‰li v té dobû s názorem, Ïe by teda ve Svazu mûli b˘t zástupci

ské a.s. (viz reportáÏ z chovu Zpravodaj 3/2011) a zákazníky jsme vozili na farmy podle toho, o jaká zvífiata mûli zájem. Systém a management je stejn˘, kaÏdé plemeno má své v˘hody a nev˘hody oproti dal‰ím plemenÛm, ale základ se nemûní, takÏe bylo moÏné vyhovût v‰em.”

Kanada země zaslíbená – výstava Agribition 1993 (zleva: Miloš Menhart a Mirek Vráblík)(foto: Pavla Vydrová)

v‰ech plemen (nejen HE a CH), která se do âR dovezou, aby mohli chovatelé tvofiit politiku a taktiku spoleãnû za v‰echna plemena.”

Milo‰, M.I.L.O.S. a Mirek „Milo‰ pfii‰el s nápadem, udûlat ãeskou filiálku a nûjakou ukázkovou farmu, na které bychom mohli lidi uãit, jak chovat masn˘ dobytek. Tak jsme v roce 1993 zaloÏili ãesk˘ M.I.L.O.S. (o.s.), on mi posílal z Kanady dávky, které jsem si na jeho doporuãení vybral a já je tady nabízel chovatelÛm a uãili jsme se za pochodu chovat masn˘ dobytek. V jednu chvíli mûla na‰e firma nûjak˘ch 220 krav na rÛzn˘ch farmách ve spolupráci s dal‰ími chovateli. V nabídce byla tehdy ãtyfii plemena (CH, LI, AA a MS), protoÏe Milo‰ fiíkal, Ïe kdyÏ chce zákazník vidût bílá zvífiata, tak mu nebudu pfieci ukazovat ãerná.

Z obchodního hlediska jsme tedy mûli zastoupena v‰echna tato plemena, ale srdcovkou pro mû byl hned od zaãátku angus. Herefordy jsme mûli napfi. na farmû u Jirky Zeleného v Drouhavãi (viz reportáÏ z chovu Zpravodaj 2/2014), charoláky na Mûcholupské zemûdûl-

Mewill Angus farma Těšínov (foto: archiv farmy)

Milo‰ to chtûl od zaãátku dotáhnout do finále aneb „âesk˘ angus” „Pamatuju si, Ïe mû na v˘stavû Zemû Ïivitelka u kotcÛ zastavovali lidi a ptali se mû, jak to chutná a já to vlastnû tehdy nevûdûl. KdyÏ dozrál ãas na finalizaci, tedy produkci masa, domluvil jsem se v masném provozu v âesk˘ch Budûjovicích, Ïe mi zvífie porazí, 14 dní nechají uzrát a pod m˘m vedením ho rozbourají. Pak se masn˘ provoz privatizoval a musel jsem odejít do Jatek Mostky. První rok jsme udûlali asi 30 ks, ale maso ‰lo na draãku a v záfií uÏ jsem nemûl co nabídnout. Pfiitom se mi podafiilo dostat mezi slavné hoteliéry, ale ti chtûli stálé dodávky a na to já v zaãátcích kapacity nemûl. Trvalo mi tfii roky, neÏ jsem dokázal poptávku plnû pokr˘t a systém zaãal fungovat kontinuálnû. Ve vrcholném období jsme poráÏeli 400 ks roãnû. ZaváÏeli hotel Marriott, Renesance, Forum, Intercontinental, International, Grandhotel Pupp v Karlov˘ch Varech apod.

KaÏd˘ t˘den se jel s masem 640 km dlouh˘ okruh. Zásobovali jsme i nûkteré velké akce, jako zasedání Mezinárodního mûnového fondu v Praze v Kongresovém centru, filmov˘ festival v Karlov˘ch Varech, hokejové mistrovství svûta apod. Musel jsem hospody, restaurace i hotely nauãit

11

Rok 1997 (zleva: Mirek Vráblík, šéf inseminační stanice v Lethbridge (Alberta) a Miloš Menhart (foto: archiv M. Vráblíka)

plánovat dopfiedu, abych byl schopn˘ jejich poptávku zabezpeãit, kdyÏ muselo maso zrát 14 dní. Já snad v té dobû vûdûl o kaÏdém angusském b˘kovi, kter˘ dorÛstal do poráÏkové hmotnosti.

Koordinoval a nakupoval jsem anguse témûfi po celé âR, ale podmínkou byl alespoÀ 1 kg Ïivotního pfiírÛstku. Vûdûl jsem, Ïe optimální poráÏková hmotnost je 640 kg, kdy mûlo zvífie potfiebné mramorování i tukové krytí. Tehdy mûly hotely zájem jen o ty nejcennûj‰í partie a tak bylo potfieba zajistit odbûr i ostatních ãástí. Tak jsme oslovili domovy dÛchodcÛ, ‰koly, ‰kolky apod. a i ty jsem uãil maso vhodnû pouÏít. âtrnáct let jsem dûlal maso pod znaãkou „âesk˘ angus” a stejnû jako v chovu, i v tomhle pfiípadû ‰lo o kopírování know-how KanaìanÛ. Podrobnûj‰í bourání, katalogy masa, technologie, v‰e bylo odkoukané. I vedoucího v˘roby jsme tehdy poslali na dva mûsíce na ‰kolení do Kanady. Pro hotely jsem dûlal takové workshopy jak s masem pracovat, jak udûlat dobr˘ steak apod. A kdyÏ se ohlédnu, byli to zase Kanaìani, ktefií mû v‰echno kolem masa nauãili – zrání, teploty, vlhkosti...

Pak bohuÏel Milo‰ zemfiel. Spoleãnost je‰tû nûjak˘ ãas fungovala a já posílal trÏby do Kanady dle moÏností tak, aby to firmu neohrozilo. Nebyl to ale zlat˘ dÛl, jak si asi rodina pfiedstavovala a nebylo ani v m˘ch moÏnostech spoleãnost odkoupit, takÏe jsem prodal jatka i zvífiata a firma zanikla.

Tím se pro mû uzavfiela nejen kapitola, ale celá kniha.”

12

Obrovské nad‰ení a chuÈ pracovat “Ale zpût ke Svazu. Charakteristické pro jeho zaãátky bylo obrovské nad‰ení a chuÈ zaãít nûco nového. V‰ichni byli uchváceni zmûnou oproti velkokapacitním vazn˘m kravínÛm, ve kter˘ch se nedafiilo dojenému skotu, natoÏ masnému. Za co byli zootechnici dfiíve kritizováni, to se najednou dafiilo pfiekonávat aÏ s neobyãejnou lehkostí. Tfieba denní pfiírÛstky, kter˘ch se nedosahovalo ani 0,8 kg u b˘kÛ (0,7 kg u telat) a najednou se na konci pastevního období naváÏilo 1,3 kg u b˘kÛ (1,2 kg u telat). To byl obrovsk˘ skok.

Cel˘ masn˘ obor byl nûco zcela nového, neznámého, nezprofanovaného a fakt, Ïe se v zaãátcích zapojovali do ãinností draví schopní lidé, dával celé vûci po-

tfiebnou dynamiku. Na plemeno aberdeen angus se nabalila v˘borná parta zapálen˘ch ‰ikovn˘ch lidí. Dostali se k tomu tak, Ïe se tehdy zúãastnili zájezdu do Rakouska: tfieba paní Kuãerová a pánové Jonát, M. Jungwirth, Egert, ·usta, Hojek a dal‰í. Tak vznikla první parta nad‰encÛ, ktefií díky sv˘m schopnostem a píli dokázali chov nejen zaloÏit, ale i nûkam posunout a motivovat k zaloÏení dal‰í chovatele. Lidé byli hladoví po nûãem novém.

Vût‰ina angusÛ byla tehdy dovezena z Kanady, nûkolik kusÛ ‰lo pfies Ing. Josefa Dvofiáka z Dánska a nûco pfies pana Dufku z Nûmecka. V roce 1992 se v âR narodilo prvních 32 angussk˘ch telat a teprve nárÛstem stavÛ se dalo zaãít pracovat a skuteãnû plemenafiit.

Obecná filosofie po revoluci byla zlikvidovat státní podniky a druÏstva – rozpustit chovy a systém dosavadního zemûdûlství. Krávy se rozprodávaly za 8 Kã/kg, b˘ci ‰li za 21 Kã/kg na export. Likvidovaly se stavy, likvidoval se dobytek. Oproti tomu pÛsobilo kontrastnû budování nûãeho nového, relativnû nenároãného, ãím chov masného skotu bezesporu byl.”

Aparát svazu a „zadarmové” funkce Mirek Vráblík byl ve v˘boru Svazu za plemeno aberdeen angus od roku 1993. Ze zaãátku se ve

Na oslavě 20 let od založení Svazu v roce 2010 s bývalými kolegy, chovateli – zakladateli svazu (foto: Karel Melger)

v˘boru necítil pfiíli‰ dobfie, neboÈ v nûm sedûl se zku‰en˘mi lidmi z oboru (zástupci importérÛ, VÚÎV Uhfiínûves, vysok˘ch ‰kol i pracovníky b˘val˘ch plemenáfisk˘ch podnikÛ), ale pfiicházel s informacemi a znalostmi získan˘mi pfies Milo‰e Menharta z Kanady a tím, jak plemeno poãetnû sílilo, tak se i jeho pozice upevÀovala.

V˘bor se scházel nepravidelnû v kanceláfiích Naturalu na Praze 5. „Jedin˘m zamûstnancem byl tehdy Ing. Josef Dufka, kter˘ objíÏdûl chovy a váÏil zvífiata po celé republice. Tak se pomalu ale jistû zaãala sbírat data, na kter˘ch se mohlo stavût. Vyhodnocovaly se ztráty, pfiírÛstky, mûfiila se délka tûla, ale tfieba i obvod hrudníku – nûkteré parametry se dnes jiÏ ani nezji‰Èují. Vznikla i první metodika na odchov plemenn˘ch b˘kÛ, neboÈ s jejich odchovem se také zaãalo velmi záhy. Registr plemeníkÛ mûl na starosti nedávno zesnul˘ Ing. Franti‰ek Skofiepa.

Ten se také hodnû angaÏoval pfii tvorbû prvních svazov˘ch dokumentÛ: jak bude vypadat plemenná kniha, jak kontrola uÏitkovosti – nasávaly se informace ze svûta a pracovalo se na funkãní podobû v podmínkách âR. Metodiky vznikaly na kolenû, ale promy‰lenû a na základnû posbíran˘ch informací ze zahraniãí.

Napfiíklad nûkdo pfii‰el s tím, Ïe je potfieba vytvofiit pravidla pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ. Ing. Jaroslav Burda pfiinesl podklady ohlednû v˘Ïivy, nûkdo dal‰í nûco jiného, kaÏd˘ pfiispûl sv˘mi znalostmi a tak vznikla metodika. V‰e vznikalo díky snaze, nad‰ení a zapálení zúãastnûn˘ch, nikoho tehdy tfieba ani nenapadlo nárokovat si nûjaké náklady, ani cestovné apod.”

První registrace chovÛ a poradenství provádûl Josef Dufka. Následnû mu zaãal vypomáhat Karel ·eba, ale i Mirek Vráblík, neboÈ zpoãátku byla snaha, aby u váÏení byli zástupci daného plemene a tak asistoval u váÏení AA, HE i MS. Spoleãnost Natural, kterou – také v roce 1990 – zaloÏil a vlastní Ing. ·tráfelda, dûlala ze zaãátku Svazu servisní organizaci a napomáhala rozvoji jeho i chovu masného skotu v âR v mnoha smû-

„Český angus” – značkové maso nesmělo chybět ani na výstavách (foto: Karel Melger)

rech. Poskytovala napfi. i prostory kanceláfie na Smíchovû pro potfieby jednání v˘boru, pozdûji prostory v Rube‰ovû ulici. Svou vlastní kanceláfi na MZe mûl Svaz aÏ od roku 1996. S rozvojem plemen, pfiíchodem dal‰ích plemen a lidí, byl postupnû na Ing. ·tráfeldu vyvíjen tlak ve vztahu k vlastnictví komerãní firmy a aktivitám v rámci Svazu, aÏ se Jan ·tráfelda rozhodl, svÛj aktivní pfiístup utlumit. Pfiesto na Svaz nezanevfiel a firma Natural se Svazem nadále spolupracovala a spolupracuje, i kdyÏ na tro‰ku jiné úrovni, neÏ tomu bylo na zaãátku devadesát˘ch let.

Podpora ze strany státu „První dotace byly urãeny na „nákup genetického materiálu”, dal‰í dotaãní titul byl vypsán na „odchované tele po masném registrovaném otci.” Svaz si dokázal vÛãi MZe vybudovat pozici poradce, kterému tehdej‰í vysocí funkcionáfii (fieditelé odborÛ, námûstci odborÛ, námûstek ministra nebo i ministr sám) naslouchali. V mnoha pfiípadech se podafiilo prosadit zájmy, napfi. dotaci na nákup plemenného b˘ka, aby se vyfie‰ily problémy s pouÏíváním neregistrovan˘ch plemeníkÛ a se zdravotním stavem. KdyÏ byly vytvofieny systémy, na kter˘ch vzniklé Svazy fungovaly, MZe zaãalo udílet dotace nejen na nákup zvífiat/genetiky, ale také na ãinnost svazÛ a vedení plemenn˘ch knih atd.” „BohuÏel, ãím více jsme se blíÏili ke vstupu do EU, tím vliv Svazu

slábnul a zohledÀoval se názor Bruselu. Dnes je v podstatû v‰e dle evropsk˘ch norem a nafiízení,” vzpomíná na ãasy, kdy bylo moÏné lobovat za své zájmy a poÏadavky byly vysly‰eny, Mirek Vráblík. Vzpomíná také na tehdej‰ího ministra zemûdûlství Ing. Josefa Luxe, kter˘ na své pracovní cestû do Kanady strávil den s Milo‰em Menhartem, kter˘ mu objasÀoval systémy chovu masného skotu ve velkém a nadchnul jej tak, Ïe byl po návratu vstfiícn˘ pro vytváfiení podmínek chovu u nás. Podpora byla tehdy také ze strany Agrární komory, která uznala tento smûr jako správn˘. Stát do importovan˘ch zvífiat investoval miliardy korun. Úsmûvná historka z prvních importÛ angusÛ „KdyÏ pfiiletûlo letadlo s nûkolika desítkami kusÛ, chystal se veterináfi udûlat u kaÏdého kusu zkou‰ku, zda nemá slintavku nebo kulhavku. V ruce mûl pytlík s m˘dlem a zfiejmû zam˘‰lel nahlíÏet kaÏdé jalovici do tlamy. Bylo evidentní, Ïe vÛbec netu‰í, co si poãít, coÏ se také ukázalo, jakmile se letadlo po pfiistání otevfielo. Po nûkolika hodinovém letu se z nákladního prostoru vyvalil siln˘ odér a znechucen˘ veterináfi jen mávl rukou a nechal zvífiata bez zkou‰ky vyskladnit,” líãí s úsmûvem Mirek Vráblík a je‰tû pfiidává k lep‰ímu jinou pfiíhodu: „Dal‰ím siln˘m záÏitkem bylo pfiistání Jumba 747 s 268 jalovicemi na palubû. Budoucí chovatelé vtipkovali: „Pokud tohle spadne, tak

13

V roce 2010 založil M. Vráblík Junior team a jednou z nejoblíbenějších aktivit mladých chovatelů je účast v soutěži JT na výstavách (foto: Karel Melger)

budou steaky pro celou Prahu”. âtyfimotorové dvoupatrové letadlo, kvÛli kterému byla z Frankfurtu pfiivezena speciální vyskladÀovací rampa, odtáhli po pfiíletu do polí, aby nebyl ru‰en provoz ruzyÀského leti‰tû. V pût hodin ráno zaãala vykládka, která skonãila aÏ druh˘ den po pÛlnoci – 16 kamiónÛ dobytka. V‰ichni jsme byli polomrtví únavou, ale zvífiata dorazila Ïivá a zdravá. Je‰tû dneska mám nepfiíjemn˘ pocit v bfii‰e, kdyÏ si vzpomenu na nervozitu, kterou jsem zaÏíval pfii ãekání na v˘sledky zdravotních testÛ, které se dûlaly 42 dní po importu. Ve hfie bylo hroznû moc penûz, ale na‰tûstí dopadly vÏdycky dobfie.”

První odchovna plemenn˘ch b˘kÛ Odchovna Onen Svût na Javorné byla urãena jen pro herefordy a nacházela se ve v˘‰ce 900 m n. m. Navezla se sem 160 kg telata, dostala 20ti kg fietûz na krk a na vazném stání byla snaha o jejich v˘krm. Tehdy se 80 dkg pfiírÛstku za den povaÏovalo za velk˘ úspûch. KdyÏ to po revoluci vidûli Kanaìané, donutili o‰etfiovatele fietûzy zvífiatÛm odvázat a vyhnat je na pastvinu. B˘ci byli tedy poprvé odchováváni v ohradách.

Vlastníkem odchovny byl Plemenáfisk˘ podnik Klatovy, pro kter˘ objekt spravovalo Zemûdûlské druÏstvo Sobûtice.

V roce 1993 pro‰lo odchovnou na Javorné prvních pût angussk˘ch b˘kÛ odchovan˘ch Mirkem Vráblíkem. Své zástupce zde mûlo

14

i plemeno charolais (bezrohé) a b˘ci dosahovali pfiírÛstkÛ cca 1,30 kg/den. Na odchovnách se od poãátku poãítal prÛmûrn˘ pfiírÛstek v testu a z nûj smûrodatná odchylka, stanovená Ing. Skofiepou. Pokud b˘ci nesplnili parametry, byli vyfiazeni.

Vnímání souãasné situace pohledem „zvenãí” V souãasné chvíli a tak nûjak zvnûj‰ku – bez funkcí, vnímá b˘val˘ pfiedseda fungování Svazu veskrze pozitivnû, ale jako velmi nároãné: „S narÛstající ãlenskou základnou je tûÏké se zavdûãit v‰em. Je potfieba nevyãerpávat energii na nikam nevedoucí pÛtky, ale vûnovat ji rozvoji ve vztahu ke ‰lechtûní a plemenafiinû a hledání nov˘ch cest a vnímat celosvûtové trendy. Bylo by dobré, aby „rejpalové” neubliÏovali a ne‰kodili tûm, co chtûjí pracovat, aby jim nebrali sílu a chuÈ do práce a aby se organizace mohla posouvat. KdyÏ Svaz bude ‰lapat a vût‰ina pÛjde jedním smûrem, tak má ‰anci se rozvíjet.

Tûch uplynul˘ch tfiicet let to jen dokazuje. Z nad‰ení a z niãeho vybudovat takto velkou a silnou organizaci, to je aÏ neuvûfiitelné.

Jsou za námi tisíce hodin práce, miliony údajÛ: posbírat, analyzovat, zpracovat a publikovat, vÏdyÈ to je na‰e zlato! Je tfieba se nenechat otrávit, vyãerpat, ale makat dál. Jde o to, jak ukoãírovat nûkteré nálady a prosazování názorÛ, které jdou proti nastavenému proudu ve vztahu k v˘bûru kvalitních zvífiat.

Svaz má rozhodnû perspektivu, nejen tu chovatelskou, ale i tu obchodní. ·lechtûní není „cochcárna”, kdy si kaÏd˘ dûlá, co chce, ale pfiísnû fiízená odborná práce a pokud se tomu chovatel nepodfiídí, tak mu to podrazí nohy a nikdy se nedostane mezi nejlep‰í. VÏdyÈ je pfieci vidût i na v˘sledcích z Interbeefu Ïe to funguje! To nelze zpochybnit, to Ïe se na prvních pfiíãkách umisÈují na‰e zvífiata a válcují nûkteré státy, které mají v chovu masného skotu mnohem del‰í tradici a úplnû jiné poãty. Toho jsme nedocílili z niãeho, ale pfiísn˘m dodrÏováním selekce a fiízen˘m v˘bûrem. Tak to je, to nemÛÏe nikdo zpochybnit.

Díky propracovanému systému odchovu b˘kÛ jsou na velmi dobré úrovni i komerãní chovy, které pofiízením plemeníka z OPB nakupují deklarovanou kvalitu, která se zákonitû v chovu projeví rÛstovou schopností telat. Je to dobfie roztoãená spirála, kterou kdyÏ uvolníme, tak je‰tû nûjak˘ ãas pobûÏí, ale postupnû bude kvalita plemenn˘ch zvífiat klesat a na‰e pozice se zaãne oslabovat.

Kdo za to bude moci? Svaz? Rady PK? Chovatelé?

PrapÛvodnû se stanovovaly ‰lechtitelské cíle u angusÛ podle v˘sledkÛ v USA, to bylo nûkdy v roce 1993. Tenkrát se to zdálo absolutnû nedostiÏitelné, ale já jsem chovatele pfiesvûdãoval, Ïe se chceme dostat na tu úroveÀ a Ïe nemá cenu dávat si malé cíle.

Dle loÀsk˘ch údajÛ vím, Ïe jsme je za tûch 25 let dohnali a to je pfieci krásn˘ úspûch!

Dosahujeme podobn˘ch parametrÛ, ale pouze proto, Ïe jsme to nûkam tvrdû tlaãili. KdyÏ si vezmete generaãní interval, tak co je v chovatelství dvacet let? Jsem moc rád, Ïe nûkterá plemena „pfiitvrdila” a jsou na sebe pfiísná a mrzí mû, Ïe tomu tak není i u angusÛ.

Podle mû, ta plemena, která pfiitlaãila na pilu, budou bûhem pár let úplnû nûkde jinde. A co bude následovat? Proã bych si kupoval stejnû starého b˘ka AA, kter˘ bude o 80 kg lehãí, kdyÏ mÛÏu sáhnout po jiném plemeni?

Komerãním chovÛm je pfieci jedno, jakou barvu má b˘k, hlavnû

kdyÏ udûlá dost telat a ta dobfie porostou, budou osvalená a slu‰nû prodejná. Obávám se, Ïe nás nûkterá plemena hodnû rychle pfieválcují. Proto se snaÏím na chovatele apelovat, aby si drÏeli pfiísnûj‰í parametry a aby z nich neustupovali, Ïe se jim to urãitû vrátí. Na druhou stranu oãekávám, Ïe zase nebude taková konkurence v rámci plemene a prosadí se ti, ktefií budou mít kvalitní dobytek, budou více vyãnívat a jejich zvífiata se budou prodávat za lep‰í ceny. Naopak, prÛmûrní aÏ podprÛmûrní b˘ci se budou realizovat za mnohem niωí ceny, neÏ by tomu mohlo b˘t. To je normální funkce trhu a musíme si uvûdomit, jak velk˘ je trh v âeské republice jaké jsou na‰e moÏnosti uplatnit se na nûm ãi v zahraniãí.”

Vivat obchodní ãinnost „To je takové moje dal‰í dítû a opût jsem mûl vzor v Milo‰ovi.

Nejde totiÏ jen o to zvífiata umût narodit a vychovat, ale také slu‰nû prodat. Mockrát jsem s ním byl v zahraniãí a vidûl, jak s lidmi mluví a jakou pouÏívá „taktiku“. Hlavnû mi hodnû vadilo, a s tím jsem se tady v mém okolí setkával velmi ãasto, Ïe se chovatelé piplali se zvífiaty, vychovali je a pak pfiijel na farmu nûjak˘ neseriózní hulvát, kter˘ si od nich zvífiata odvezl, ale peníze od nûj nikdy nevidûli!

Nemusím chodit daleko, mnozí si pamatují negativní zku‰enosti

NVZH v Brně 2013 – přebírání poháru z rukou Karla Šeby (foto: Karel Melger)

s jednou nejmenovanou ãeskobudûjovicou firmou, nákupy za desítky milionÛ a pak vyhlásili bankrot a peníze uÏ nikdo nikdy nevidûl. To byl dÛvod, proã jsem jako pfiedseda chtûl, aby Svaz zaãal také s obchodní ãinností, aby za chovateli stála silná organizace, která zajistí servis a tohle se uÏ nestávalo. S jednotlivci se nikdo nebaví, ale Svaz má jméno a tak si mÛÏe diktovat do jisté míry i podmínky. Tfieba dokud nejsou peníze na úãtu, tak se nenaloÏí ani ocas.

To je nበcíl, ochránit lidi a realizovat jim zvífiata za dobré ceny.

Hodnû mi v tomto smûru pomohla úãast na jednáních EK (CopaCogeca), veãer se sedûlo u piva a „dûlaly” kontakty. Dnes jsou za mnou tisíce prodan˘ch zvífiat a nikdy nenastal Ïádn˘ v˘raznûj‰í

S chovateli AA na Národní výstavě v Brně v roce 2011 (foto: Karel Melger)

problém. Zákazníci se k nám vrací a to je dÛkaz, Ïe je to dobfie nastavená cesta. Dokonce Nûmci, to je skoro aÏ nepochopitelné .

Vidûl jsem v tom tenkrát ‰anci a sílu organizace – siln˘ ‰tít, ale od samého zaãátku to bylo a je na absolutní dobrovolnosti. A musím pochválit perfektní servis ze strany Honzy Kopeckého, kdy jsem mûl nûkolikrát do rána hotov˘ katalog a seznamy zvífiat. Od pana fieditele zase fullservice co se t˘ãe fakturací. Prostû to fungovalo a funguje a snad bude fungovat dál. EstoncÛm jsem dokonce vybíral zvífiata sám – 4 kamiony na svou odpovûdnost, to uÏ je o velké dÛvûfie. Oproti tomu tfieba Portugalci vybírali 50 jalovic tfii dny. Zadostiuãinûním je pro mû, vidût po pár letech krávy na cho-

15

vech s pûkn˘mi telaty pod sebou.

Pokud si udrÏíme kvalitu a zdravotní status, máme velkou ‰anci si udrÏet také dobrou pozici na trhu, protoÏe málo kdo v Evropû dokáÏe dát dohromady tak velké kolekce zvífiat jako my.

Máme u zákazníkÛ znaãné uznání i ve vztahu k plemenáfiské práci. Nበsystém odchovu plemenn˘ch b˘ãkÛ na OPB je velmi drah˘, ale také je velmi progresivní. ¤ada státÛ, které si uvûdomují, jak je ‰lechtûní dÛleÏité, nám ho závidí. Tak se ho nevzdávejme! Domácí odchovy nejsou testování, to není v˘bûr nejlep‰ích jedincÛ. Na odchovnách zvífiata ukáÏí co v nich opravdu je!

Milo‰ mi vÏdycky fiíkal: ‚Nesmí‰ ztratit sebekontrolu a soudnost sám nad sebou. Musí‰ b˘t pfiísn˘ sám na sebe, jakmile bude‰ mít nos nahoru, sejde‰ z cesty. Jakmile ti chybí porovnání a podlehne‰ sebelásce, jsi na cestû do pekla.’

Mûli bychom se intenzivnû vûnovat mladé generaci a vychovávat si nástupce a pfiedávat jim zku‰enosti, které jsme za tûch tfiicet let posbírali. Uãit je zdravému sebevûdomí ale také pokofie.

Proto jsem také v roce 2010 zaloÏil Junior team, ve kterém se mladí chovatelé sdruÏují, aby mûli ‰anci se potkávat, vyjíÏdût na rÛzné akce (i do zahraniãí) a porovnávat si své dovednosti na v˘stavách s ostatními. A o tom to je.”

Mewil Angus team na Angus show v Český Budějovicích při Zemi živitelce v srpnu 2016 (foto: Karel Melger)

Asociace chovatelÛ AA „Tenkrát, kdyÏ se asociace zakládala, tak pan Ing. Dufka nebyl moc rád. Pfiijel na schÛzi a vymlouval nám tento krok a napoprvé se mu to také podafiilo, ale pfiesto se v bfieznu 1993 podafiilo asociaci u chovatelÛ obhájit a zaloÏit. I její vznik se dá vlastnû pfiipsat na vrub Milo‰e Menharta, protoÏe to byl právû on, kdo pfii‰el s tím, Ïe by si mûli chovatelé AA zaloÏit vlastní organizaci. Mûl zku‰enost z Kanady, kdy ze zaãátku také fungoval jeden spoleãn˘ Svaz a ve chvíli, kdy plemena zesílila natolik, Ïe byla schopná z poplatkÛ uÏivit aparát, tak postupnû od matefiské organizace odcházela, ale aÏ v okamÏiku, kdo to dávalo ekonomicky smysl. Nic pfiitom nebránilo dal‰í úzké spolupráci a tomu, aby

Juniorské klání při výstavách potřebuje porotu, tady se v ní objevil Mirek Vráblík po boku ředitele plemenné knihy pana Kopeckého a chovatele plemene dexter pana Karla Rodena (foto: Karel Melger)

16

byly organizace tak fiíkajíc na jedné lodi, ale zároveÀ aby si mohly nûkteré vûci fie‰it individuálnû, zejména ve chvíli, kdy se zaãnou vût‰inovû názorovû se zbytkem rozcházet, pak je dobré pfiejít do samostatného reÏimu.”

Doba koronavirová „Souãasnou situaci nevnímám zatím nijak zásadnû negativnû, ve vztahu k chovu nás to zatím nijak neovlivnilo, ani neomezilo. B˘ci se v odchovnách prodávají slu‰nû a v‰e probûhlo dle dan˘ch pravidel. Nevím ale, jak jsou úspû‰né prodeje b˘kÛ ze dvora, to se mû net˘ká. Uvidíme, co pfiinese podzim, poãítám s tím, Ïe se letos nebude konat Zemû Ïivitelka a poãkám si, co pfiinese prodej zástavu. Obávám se tro‰ku TurkÛ, ktefií rádi jezdí a rádi si zvífiata sami vybírají, takÏe tam mÛÏe nastat problém s odbytem. Paní Claudie by opût letos ráda zavítala a nakoupila pro Portugalsko 70 jalovic, ale i její cesta do âR je ve hvûzdách.

Ve hvûzdách je v souãasné dobû cel˘ svût, musíme b˘t trpûliví, ale kaÏdopádnû, aÏ bude pfiíleÏitost, udûlejme to tak, jak by to udûlal Milo‰ Menhart a zvednûme ten kámen, tfieba pod ním bude diamant!”

Pavla Vydrová, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu V textu byly pouÏity pasáÏe z rozhovoru pofiízeného v srpnu 2009 Ing. Janou ¤ehofiovou

REPORTÁŽ Z CHOVU: Jméno chovatele: Ing. Miroslav Vráblík Zaměstnanci: brigádníci Obec: Těšínov u Trhových Svinů Okres: České Budějovice Nadmořská výška: 500 m n. m.

Chované plemeno: aberdeen angus Členem svazu od roku: 1990 Základní stádo: 50 ks Plemenitba: inseminace, ET, dva býci v přirozené plemenitbě Zemědělská půda: 100 ha TTP V systému EKO zemědělství: NE

První seznámení s masÀáky „Moje prapÛvodní setkání s masÀáky bylo na postgraduálu na MZLU v Brnû, kde jsem studoval produkãní systémy masa. V roce 1988 nás vyvezl jeden z profesorÛ do Maìarska, kde jsme na pustû vidûli 300 krav maìarského stepního skotu s 10 aÏ 12 limousinsk˘mi b˘ky a telaty: ‚Tak to je ten systém – krávy s b˘ky pohromadû, na podzim odstav a takto se vyrábí maso,’ spustil tenkrát profesor... A tak mû to nadchlo, Ïe jsem si po návratu od plemenáfiÛ sehnal tfiicet dávek LI b˘ka ZLI-112 a tajnû jsem ho zkou‰el v jedné stáji na vyfiazen˘ch dojen˘ch prvotelkách – telata, která byla kfiíÏenci hol‰t˘n a limousine, jsme vypustili na pastvinu. KdyÏ uÏ se mi zaãalo dafiit a já mûl z práce radost, pfiijel nûjak˘ Ital a fieditel statku mu v‰echny kfiíÏence prodal. V tu chvíli se ale na‰tûstí objevil Milo‰ Menhart a mû bylo jasné, jak˘m smûrem se vydám (o Milo‰ovi se dozvíte více v první ãásti povídání vûnované zaãátkÛm Svazu). On byl ten, kdo mû na anguse navedl s tím, abych sehnal pozemky a zabezpeãení a on Ïe seÏene zvífiata a bude chov financovat. Já jsem si tedy pronajal prvních 26 ha a statek od svého

MEWIL ANGUS FARMA Tù·ÍNOV aneb bubiny forever Po t˘dnech tráven˘ch v karanténû se tû‰ím mezi lidi – na jih, na reportáÏ, na anguse! Je krásn˘ sluneãn˘ kvûtnov˘ den, kazí ho jen v‰udypfiítomné sucho, které se táhne doslova od severu k jihu celou republikou.

Nadûjí je polovina kvûtna, zmrzlí mají pfiinést ochlazení a vydatnûj‰í sráÏky, nezb˘vá neÏ doufat, vûfiit a modlit se (ti co to umí). Po tom, co opustím ve Veselí nad LuÏnicí nedrncající povrch dálnice D3, uÏívám si dal‰í pohody v podobû krásné pfiírody rybníky protkaného TfieboÀska, udrÏujíc smûr Trhové Sviny. Pomalu se blíÏím k Tû‰ínovu, do údolí, kter˘m se (díky zachoval˘m meandrÛm) doslova vine fieka Stropnice tekoucí z nedalek˘ch Novohradsk˘ch hor. Do Rakouska co by kamenem dohodil.

Na druh˘ pokus jsem dojela na tu správnou farmu. Za rybníkem doprava, za kolejemi pofiád rovnû pfiímo k typickému jihoãeskému statku s velk˘m stromem po pravé stranû. U toho prvního byla majestátní lípa, u toho druhého uÏ jsem správnû, stojí tu urostl˘ jírovec maìal. Ten, kdo pana Ing. Miroslava Vráblíka zná tfieba jen z doslechu nebo v˘stav a ãekal by okázalé sídlo, velké moderní stáje a haly s technikou v‰eho druhu na zaji‰tûní chodu obfií farmy, toho musím bohuÏel zklamat hned na zaãátku.

Vûfiím ale, Ïe na konci dne‰ního povídání – s jedním ze zakládajících a prvních ãlenÛ na‰eho Svazu, b˘val˘m pfiedsedou a aktivním chovatelem v mnoha smûrech – pochopíte, Ïe kvalitní stádo a farma se zvuãn˘m jménem se dá vytvofiit i za mnohem skromnûj‰ích podmínek, neÏ by se mohlo zdát. Vítejte na MEWIL Angus Farmû v Tû‰ínovû.

Miroslav Vráblík v „síni slávy” – v maringotce, ve které na chovu přijímá návštěvy (foto: Pavla Vydrová)

kolegy ze statku – zootechnika – pana Tomka. Mûl tady pozemky, které se mu vracely do osobního vlastnictví. Postupnû jsem shánûl dal‰í plochy a co ‰lo, to jsem odkupoval. Dodnes mám na statku zázemí v podobû dílny a stodoly, ale jinak se o stavení stále stará rodina Tomkov˘ch. Já si zcela vystaãím s karavanem a maringotkou .” ·iroko daleko sám „Hospodafiím tu od roku 1991, za rok to tedy bude tfiicet let, co sem na Tû‰ínov pfiijelo 22. listo-

padu pût bfiezích a ãtyfii nezapu‰tûné jalovice z Kanady. V‰e bylo domluveno pfies Milo‰e a díky dotacím Ministerstva zemûdûlství, jejichÏ podíl ãinil 60 % z nákupní ceny zvífiat, která tehdy dosahovala 4.000 dolarÛ. Tuhle lokalitu jsem vybral ze dvou dÛvodÛ: jednak protoÏe zde bydlel pan Tomek a druh˘m dÛvodem bylo Budûjovicko promofiené IBRem – zejména státní statky, tak abych byl od toho co nejdál.

Jak˘koli kontakt s lidmi, skotem i technikou znamenal opravdové nebezpeãí zavleãení do ãistého

17

Aktuálně působí ve stádě BOND RED ZE STVOLÍNEK (ZAI 363) z chovu Jana Hromase – 88 bodů za lineární hodnocení při ZV (foto: Pavla Vydrová)

chovu. VÏdy jsem proto dodrÏoval bezpeãnost a ochranu, nepou‰tûl cizí lidi, vozidla, natoÏ pak zvífiata na chov. KdyÏ se úãastníme v˘stav, dûlám si dobrovolnû karanténu i po v˘stavû a zvífiata testuji. A ãist˘ status jsme po celé ty roky udrÏeli.

Jedin˘m problémem, se kter˘m se pot˘káme, jsou paraziti. Díky fiece Stropnici, která se na pozemky z koryta pravidelnû rozlévá, se tu pereme s motolicí. Asi tfii roky pouÏíváme ve spolupráci s profesorem Martinem Kváãem z Parazitologického ústavu Biologického centra AV âR, se kter˘m spolupracujeme dlouhodobû (dûlal na na‰em chovu i diplomovou práci), pfiípravek Distocur, kter˘ u nás zatím nebyl registrován. PoÏádal jsem Státní veterinární správu o v˘jimku na jeho pouÏití a jsem s v˘sledky opravdu velmi spokojen˘. Kontrolní koprologické vy‰etfiení dûláme pravidelnû dvakrát roãnû.”

Klima, voda, pÛda, pastviny a zázemí „Farma se nalézá ve v˘‰ce zhruba pût set metrÛ nad mofiem, na klidném místû, kousek od rakousk˘ch hranic. PrÛmûr fiíká cca 710 mm sráÏek roãnû, ale v posledních letech je to znatelnû ménû. V zimnû tu b˘vá i pûtadvacet stupÀÛ pod nulou, i 30 cm snûhu, ale letos byla zima mírná a témûfi bez snûhu. Na pastvinách mají zvífiata moÏnost pfiirozen˘ch úkrytÛ, které hojnû vyhledávají zejména v létû.

Pastevní areál se rozkládá na plo‰e 56 hektarÛ. DodrÏuji zhruba pomûr jedna kráva s teletem na hektar pastvin. Na zaji‰tûní krmení mám 48 ha jinde. Napájecí vodu bereme ze dvou studní pfies nezamrzající napájeãky a mám povolen˘ i ãásteãn˘ odbûr z fieky. Krávy tráví cel˘ rok venku, krmi‰tû je na zpevnû-

Ranost je deviza plemene aberdeen angus, které by se chovatelé neměli vzdávat (foto: Pavla Vydrová)

18

né betonové plo‰e. Men‰í oblouková hala slouÏí nejdfiíve jako sklad sena, kter˘ se vybere do Vánoc – respektive do období telení, kdy se hala po drobné úpravû – rozdûlení na sekce pomocí „texasÛ” – promûní v porodnu. Po otelení v hale jdou maminky s telaty za 4–5 dní ven.

V zimním období jsou zvífiata na 6 ha pastvinû s krmi‰tûm, to co se po zimû z krmi‰È vyhrne, se kompostuje a následnû rozmetá na pastviny.”

Na pastvinû v tûsné blízkosti zázemí (karavan s maringotkou) se pase pár zvífiat na vyfiazení, posledních pár matek pfied otelením a ãerstvû otelen˘ch, plemenn˘ b˘k Caesar (ZAI 477) a s ním jalovice po Bondovi (ZAI 363), které musely pryã z hlavního stáda, aby na nû neskákal otec.

Dcery Bonda vy‰etfiené na bfiezost po Caesarovi pÛjdou pak do stáda k ostatním. Mirek mi vysvûtluje, Ïe pfied maringotkou b˘vá pfies telící sezónu do deseti krav pfied otelením pod dohledem kamer, samotné telení probíhá ve zmiÀované obloukové hale v oddûlen˘ch boxech a telátka se po porodu váÏí na závûsné váze v plachtû, která se dá jednodu‰e upevnit na horní rám branky „texasu”. VáÏení a v‰echny veterinární zákroky zvládají

v nahánûcí uliãce s fixaãní klecí, které jsou také umístûny v tomto prostoru. Karavan slouÏí jako kanceláfi zootechnika, maringotka jako luxusnûj‰í prostor pro pfiijímání náv‰tûv a také jako síÀ slávy (je plná ocenûní z v˘stav, památeãních fotografií a upomínkov˘ch pfiedmûtÛ). Vodovod tu není, takÏe pitnou vodu na kafe si vozí Mirek v kanystru, káva se pfiipravuje v „pískací” konvici na plynovém vafiiãi. Romantika v‰edních dní .

Pastevní systém „Jsou období, kdy naroste na pastvinách hodnû hmoty, tak porost poseãu a usu‰ím. Obvykle pastvu dávkuji, aby stádo vypásalo maximální mnoÏství a nebylo zbyteãnû velké mnoÏství nedopaskÛ. Teì je cel˘ areál propojen˘, aby mohla zvífiata v‰ude, protoÏe porost díky suchu ‰patnû obrÛstá. Od zaãátku leto‰ního kvûtna jsou jiÏ jen na trávû, ale není to Ïádná sláva. Do minulého víkendu (konce dubna) jsem pfiikrmoval seno/senáÏ. KdyÏ se ale ãlovûk podívá na stádo, tak je klidné, napasené, spokojené, nic jim neschází. Sena u nás zaãínají obvykle první t˘den v ãervnu.

Pastva tady konãí zaãátkem listopadu, to stáhnu stádo na tu men‰í 5–6 ha pastvinu se zpevnûn˘m krmi‰tûm.”

Telení ãím dfiíve tím lépe „Na zaãátku pfiipou‰tûcí sezóny se mi zpravidla podafií udûlat 20–25 inseminací. V poslední dobû pouÏívám b˘ky ZAA 848 HF El

První zemský chov AA v roce 1997 (foto: Pavla Vydrová)

Tigre, ZAI 060 Son in Law, ZAA 695 Red Brylor Thump a ZAA 572 Red Stryker a pak pustím do stáda b˘ka, aby to doskákal – pro tento rok je to Bond. SnaÏím se udrÏet sezónnost telení, letos jsem mûl ke konci února skoro 40 telat a podle inseminací a podle toho, jak jsem vidûl aktivitu b˘ka, bych fiekl, Ïe by mohlo b˘t za rok kolem 30 telat uÏ v lednu. To je nበcíl, ãím dfiíve zaãátkem roku otelíme, tím lépe.”

Telata dûlají peníze „Díky pfiátelství s Milo‰em jsem mûl moÏnost po roce 1990 nûkolikrát vycestovat do Kanady a uãit se od místních chovatelÛ. Rozumy, které jsem za velkou louÏí posbíral, jsem se od samého zaãátku snaÏil pfiedávat dál a uãit na‰e chovatele jak si s chovem masného skotu v na‰ich podmínkách co nejlépe poradit. A to

V exteriéru se klade na chovu důraz na hloubky, šířky a střední rámec (foto: Pavla Vydrová)

nejen co se t˘ká chovu, ale také v˘stavnictví, ale i zpracování a prodeje masa. V‰e byla jen snaha aplikovat jejich poznatky do na‰ich podmínek a vytûÏit z nich maximum. Îádné experimenty a vym˘‰lení nûãeho nového, kdyÏ uÏ to nûkde funguje a je ovûfiené. Z mého pohledu je Kanada opravdu co do masÀákÛ zemû zaslíbená a jestliÏe to tam funguje po desetiletí i staletí, tak je blbost, abychom do toho vná‰eli nûjaké svoje nesmyslné inovace. Co jsem se od nich také hned na zaãátku nauãil, je to, co dûlá v tomto oboru peníze a Ïe to jsou jedinû telata. U mû je na chovu normální, Ïe máme 100% bfiezost a 95 % odchovan˘ch telat. Mûl jsem i sezóny bez ztráty jediného telete, ale samozfiejmû se to stane, Ïe se nûco nepovede a o tele se pfiijde. Ale kráva, která dá tele jednou za tfii roky, nemá na chovu co dûlat, ta se nikdy nezaplatí.

Narozená telátka u nás dostávají vitamíny A, D, E a selen po 3 ml, colostran, kdyÏ je potfieba, a desinfikujeme pupky – to je základní o‰etfiení telete, a následnû hned tele zváÏíme. DrÏím se osvûdãen˘ch postupÛ, kter˘ch kdyÏ se ãlovûk nevzdá a uplatÀuje je s Ïeleznou pravidelností, tak to funguje. Pfiipafiovák si tvofiím sám, mám ho stále na oãích, podle b˘kÛ, podle plemenn˘ch hodnot a podle exteriéru a kdyÏ pfiijede inseminaãní technik, tak jen hlásím, kterou dávku pouÏijeme.”

19

„Vana na jádro” – maminky před otelením se z pastviny lákají na jádro právě sem, stejně tak holky před inseminací – stačí zabouchat na kýbl a už se ženou (foto: Pavla Vydrová)

Zlatá devadesátá „V devadesát˘ch letech jsme byli doslova laãní po informacích a tehdej‰í V· skripta obsahovala jen jednu stránku informací o chovu masného skotu, tak to bylo tehdy okrajové téma. Proto mi Milo‰ Menhart shánûl a faxoval (maily tehdy je‰tû nebyly) materiály z Kanady a já se v‰e uãil. KdyÏ jsem si nebyl nûãím jist˘, nebo se nûco dûlo, tak jsem faxoval já do Kanady: ‚Jakeu, telata líÏou hlínu, co mám dûlat?’ A on mi odpovídal: ‚Nemají minerály, kup jim nûjaké lizy.’ Kanaìani byli velmi milí, sdílní, nikdy nám nic netajili, o v‰echny poznatky a postfiehy se s námi vÏdy podûlili a v‰e nás nauãili. To byla obrovská ‰kola, za kterou jsem dodnes Milo‰ovi vdûãn˘.”

Zisk na krávu na úrovni 20 tis. Kã „Díky propracovanému managementu stáda mi pfii ekonomickém ‰etfiení, které se dûlám kaÏdoroãnû ve spolupráci s VÚÎV v Uhfiínûvsi, vychází zisk 20 tis.

Kã/krávu, coÏ je luxusní v porovnání s celorepublikov˘m prÛmûrem na úrovni necel˘ch 2 tisíc Kã.

SnaÏím se zvífiatÛm udûlat takov˘ komfort, aby mohla poskytnout maximální v˘kon. Peãuji o nû, starám se o nû zdravotnû, v˘Ïiváfisky i co do wellfare. Star‰ím telatÛm pfiidávám zhruba koncem ãervna/ zaãátkem ãervence na pastvinu maãkan˘ jeãmen do krmítek. V té dobû pfiichází pfiísu‰ek a tak abych neztratil dynamiku, pfiidám radûji jádro. Sl˘chám sice pak na

20

odchovnách: ‚Pfiijeli Vráblíci a zabofiili mulce do jádra’, ale podle mû, zvífie, které se má s vrstevníky na odchovnách fiádnû popasovat, nesmí stát stranou a tesknit po mamince, ale musí vûdût co je seno a jádro a pfiejít na novou krmnou dávku bez vût‰ích problémÛ. Zhruba od desátého fiíjna pfiikrmuji na pastvinách senem, aby si na nûj zvífiata a jejich bachory zvykly. To je ten management, kter˘ se systému musí dát – jít mu naproti. Bez pfiíkrmu to tady bohuÏel nejde, kolem konce ãervence a zaãátkem srpna je opravdu hodnû sucho a první de‰tû, díky kter˘m se je‰tû pastviny zazelenají, pfiicházejí aÏ koncem srpna a zaãátkem záfií.”

V˘‰ka versus hloubka a ‰ífika „KdyÏ jsme zaãali jezdit do Kanady, byla doba velk˘ch zvífiat, pfies která chlap nevidûl. Byl to trend, ale pak tamním chovate-

lÛm do‰lo, Ïe jim utíká maso, ‰ífiky, hloubky a tak se zaãali pomalu vracet k „pÛvodním” angusÛm. KdyÏ jsem tam byl v roce 2009, tak uÏ bylo znát, Ïe hodnû ubrali z plynu a Ïe v˘‰ku znatelnû sníÏili. Dnes je patrné z katalogÛ, Ïe jsou to v˘‰kovû „pûtková-‰estková” zvífiata, ale jsou hluboká a ‰iroká. Sám jsem na chovu udûlal krok zpátky a od rámcov˘ch zvífiat jsem pfie‰el k hlubok˘m a osvalenûj‰ím, která se i zákazníkÛm více líbí. „Desítkové” b˘ky za rámec uÏ dlouho nemívám. Dûlal jsem si sám pro sebe anal˘zu a pohybuji se v prÛmûru na úrovni 6–7 bodÛ za velikost tûla. Na nûkter˘ch chovech mají krávy pfies tunu, ale to není angus, nemÛÏe hmotností konkurovat charolákovi, to musí b˘t jinak. Dnes proto pfievaÏuje ve stádû stfiední rámec.” âervená módní záleÏitost „Redi (ãervená forma anguse) jsou módní záleÏitostí a chovatel, kter˘ chce uspokojit v‰echny zákazníky, se tomuto trendu jednodu‰e pfiizpÛsobí. Letos je jich ve stádû ménû, protoÏe jsem vloni hodnû inseminoval a pou‰tûl ãerného Caesara (ZAI 477), ale kdyÏ je tu v pfiirozené plemenitbû Bond (ZAI 363), tak máme tfieba 40 % ãerven˘ch telat. Samozfiejmû Ïe je to o penûzích. Pokud ãlovûk dostane nabídku na 1400 euro za jalovici, tak není nad ãím pfiem˘‰let a produkuje ãervená telata – byl by sám proti sobû.”

Za nás mluví ãísla a úspûchy „Z na‰eho chovu byla prodána zvífiata do dvanácti evropsk˘ch

Senáž se dělá do vaků – plnička přijela před řadou let z Kanady (foto: Pavla Vydrová)

zemí. Nauãili se sem jezdit cizinci od ·panûlska po Ukrajinu. Jsem moc rád, Ïe se mi dafií zvífiata dobfie prodávat, protoÏe i to je v chovu moc dÛleÏité. Roãnû od nás odchází tak dvanáct aÏ patnáct b˘ãkÛ do odchoven – odchov u chovatele nedûlám a celkem uÏ jsem za ty roky prodal 315 plemenn˘ch b˘kÛ, to je na tak relativnû mal˘ chov slu‰né. Podafiilo se nám prosadit i do zahraniãní inseminace: MEWIL RED ZEUS 3B (ZAI 451), potomek embryotransferového MEWIL TEXe 602X (Six Mile Sakic x T-K Dixie), byl prodán do nûmecké inseminaãní stanice spoleãnosti Masterrind a po celé Evropû se prodalo více jak 15 tisíc jeho dávek, to je také úctyhodné ãíslo. PovaÏuji si toho, Ïe nás v Evropû i ve svûtû chovatelé berou a mám rád zpûtnou vazbu, kdyÏ jsou chovatelé se zvífiaty spokojení a vrací se k nám. Za ty roky tu bylo spousta lidí, spousta zahraniãních náv‰tûv, tfieba i kanadsk˘ ministr zemûdûlství, chovatelé z Nového Zélandu, ·panûlé i Ameriãani.”

Bez angliãtiny tûÏko na boji‰ti „Proto jsem také vdûãn˘ za zvládnutou angliãtinu, protoÏe si mohu zahraniãní náv‰tûvy „o‰éfovat” sám a nepotfiebuji tlumoãníka. Od zaãátku mi bylo jasné, Ïe bez jazyka to nepÛjde. Vzpomínám si na první náv‰tûvu, která

Funkční matky jsou základem každého kvalitního stáda (foto: Pavla Vydrová)

probíhala tak, Ïe jsem si psal do malého not˘sku slovíãka jako telení, porodní provázky, pupek, hlezno, ocas, lisování balíkÛ atd.

Byl jsem v Kanadû tfiikrát s velkou skupinou lidí, kterou jsem mûl na krku tfieba ‰estnáct dní a anglicky z té grupy neumûl tenkrát nikdo, kromû Ing. Jana ·védy (chovatel AA, reportáÏ z chovu viz Zpravodaj 3/2017). ObjíÏdûli jsme chovy, v˘stavy, ale i památky a rÛzné dal‰í akce. Ale bylo to samozfiejmû i o obchodu, kdyÏ se sem dovezlo 1800 ks po cca 4000 dolarech, to byl obrovsk˘ objem finanãních prostfiedkÛ. A jak si podrobnûji pfieãtete v druhé ãásti, já jsem pomáhal shánût zákazníky, Milo‰ zvífiata, já následnû fie‰il veterinu, karantény atd. V zaãátku jsme i bojovali

Kanadský systém na ušních známkách – písmeno vyjadřuje ročník narození a číslo pak jako kolikáté se tele ten rok ve stádě narodilo (foto: Pavla Vydrová)

s veterináfii, Ïe trápíme telata pobytem venku za kaÏdého poãasí. Bylo tûÏké je pfiesvûdãit o opaku, kter˘ byl zjevn˘, kdyÏ pfiirÛstala za den 1,3 kg a byla zdravá a vitální. Na teletnících takov˘ch v˘sledkÛ nikdy nebylo moÏné dosáhnout. Prostû to najednou fungovalo a v‰echno do sebe zapadalo.”

Jednodu‰e MEWIL „Majetkovû se na farmû podílel Jake Willms (mÛj velk˘ uãitel, majitel farmy Wilbar) i Milo‰ Menhart, takÏe jsem na jejich poãest do názvu farmy zakomponoval poãáteãní písmena jejich pfiíjmení. Opût vzor Kanada, protoÏe jsem pfii cestách vnímal, Ïe také zvuãné jméno dûlá farmu, Ïe si jména zvífiat zákazníci spojí

21

MEWIL RED ZEUS 3B (ZAI 451) – potomek embryotransferového MEWIL TEXe 602X (Six Mile Sakic x T-K Dixie). Byl prodán do německé inseminační stanice společnosti Masterrind a po celé Evropě se prodalo více jak 15 tisíc jeho inseminačních dávek (foto: archiv farmy)

to ale následnû rozvláãím a urovnám povrch pastvin. Stejnû tak si také seãu a obracím, ale lisujeme sluÏbou. Práci touhle technikou mi dûlají kluci Lep‰ovi (chovatelé AA, viz reportáÏ Zpravodaj 2/2018).

Osobnû dávám pfiednost senu pfied senáÏí, kterou dûláme do vakÛ. Na rok potfiebujeme nûjak˘ 700–750 balíkÛ s tím, Ïe produkce se pohybuje kolem 800 ks. Za dobr˘ch let jsme udûlali i 1000 balíkÛ. Mám samozfiejmû rád rezervu do dal‰ích let. A snaÏím se maximum objemu schovat pod stfiechu. Do stohu nedávám rád, protoÏe jde kvalita rychle dolÛ.

Slámu a maãkan˘ jeãmen nakupuji – ornou pÛdu nemám, na

s konkrétní farmou a Ïe to funguje. KaÏdé chovné zvífie z na‰í farmy odchází se jménem obdafien˘m na zaãátku oznaãením „Mewil” a v‰ichni zainteresovaní uÏ vûdí a funguje to témûfi v‰ude ve svûtû. Tfieba právû MEWIL RED ZEUS 3B, kter˘ ‰el od nás na inseminaãní stanici do Nûmecka, no nezní to jméno zvuãnû ?!”

Sám i sluÏbou „Maximum moÏné práce se snaÏím dûlat svépomocí – od pfiesekávání, mulãování po ãi‰tûní odvodÀovacích struh, ale práci tûÏkou technikou, jako napfi. rozmetání kompostu/hnoje apod., si nechávám dûlat sluÏbou. Sám si

MEWIL Universal 112Z (ZAA 896) – mimořádně úspěšný výstavní býk, 3x šampion plemene na výstavách v Brně, 1x vítěz a 2x třetí na jihočeské Beef Show.

V růstových plemenných hodnotách patří k tomu nejlepšímu, co v ČR působí.

Foto z Brna 2017, majitelem býka je Zítek Jaroslav (foto: Karel Melger)

100 ha TTP pasu a dûlám krmení.

Krávy ‰rot v podstatû neznají, pouze na podporu fiíje dostanou v únoru cca 1–1,5 kg maãkaného ovsa. Na jádro jsem si po vzoru ze zahraniãí pofiídil takové velké plastové nádrÏe s víkem na 1 t, mohou b˘t venku, nemohou tam my‰i ani vlhkost, coÏ je super.”

MEWIL Geis 10H – jedno z prvních kanadských embryí (Rab Star 56 x Geis), zakladatelka mimořádné RED rodiny, její vnučky a pravnučky dnes působí ve stádě a produkují špičkové potomstvo (foto: archiv farmy)

22

V‰echno, co opravdu potfiebuji znát, jsem se nauãil v Kanadû „KaÏd˘ centík je dÛleÏit˘. Îádné budování nadstandardního zázemí a bezhlavé nakupování mechanizace, pfiem˘‰let nad návratností a dûlat jen to, co se mi mÛÏe vrátit a to, co mi jsou bubiny, jak já fiíkám sv˘m kravkám, schopné pokr˘t. Nic víc, nic míÀ. Jedno tele za rok, víc z nich nevytfiískáte, ale pfiitom je dÛleÏitá kaÏdá maliã-

kost. Zaãíná to reprodukcí, narozením zdrav˘ch telat a vysok˘m procentem odstaven˘ch telat na sto krav. KdyÏ si to pfievedeme do bodÛ/váhy, tak jsem se od KanaìanÛ nauãil, Ïe reprodukce je za 10 bodÛ, pfiírÛstek za 5 bodÛ a cena na trhu za 2 body. Co z toho vypl˘vá? Îe nejdÛleÏitûj‰í je zdravé tele, pak to jak roste a aÏ na konci je dÛleÏité o kolik korun mi dají kupci ménû ãi více.

Opravdu nemám rád takové ty rádoby nové vlny, jako napfi., kdyÏ nûkdo pfiipou‰tí anguse ve dvou nebo dokonce ve tfiech letech.

Celosvûtovû je plemeno cenûno právû pro jeho ranost, v tom je jeho deviza oproti nûkter˘m jin˘m plemenÛm, kdo toho nevyuÏije, nebo neumí vyuÏít, ten by mûl chovat jiné plemeno. Staãí poãítat: KaÏd˘ den mû jalovice pfiijde na 35 Kã, kdyÏ ji nechám je‰tû dal‰í rok, o kolik pfiicházím?!

MÛj názor je, Ïe to deformují dotace, ty smyjí rozdíly. Kdyby se jelo bez dotací, tak by se muselo daleko více koukat na kaÏdou korunu a jen ten, kdo by uplatÀoval v‰echny základní principy chovu masného skotu, by to ekonomicky zvládl. Vidûl jsem chovy AA v Kanadû, na Novém Zélandu, v Uruguay, Argentinû, v celé Evropû a vím, Ïe to funguje pfiibliÏnû stejnû. Vnímám detaily, jako Ïe v Dánsku musí dávat víc jádra, protoÏe tam není tolik hektarÛ na krávu, ale to jsou drobné odchylky od stejného základu.

Já jsem tomu absolutnû propadl, oboru jsem se oddal, mám to rád a udûlám pro to v‰echno, ale musí to dávat ekonomick˘ smysl. KdyÏ tu byl v roce 1990 na náv‰tûvû chovatel a mÛj velk˘ vzor Jake Willms a vidûl na nûkter˘ch chovech obrovské haly, stáje, zpevnûné vyasfaltované plochy divil se, jak neefektivnû umíme vynakládat peníze. KdyÏ jsem pak byl v Kanadû, tak jsem vidûl na vlastní oãi, Ïe to funguje jinak. Na prvním místû je proto u mû jednoduchost, funkãnost a jednoduchá obsluÏnost.”

Puustin MELONI – jedna z finských krásek nakoupených u polárního kruhu od Mattiho Aholy. Exteriérově dokonalá plemenice, třetí v mladých kravách na Jihočeské Beef Show 2017 a vítězka v dospělých kravách na Národní výstavě v Brně 2019 (foto: archiv farmy)

V˘stavnictví = hodnû muziky za málo penûz „Vlastnû jsem to byl já, aniÏ bych se chtûl nûjak chlubit, kdo zaãal chovatele uãit pfiipravovat zvífiat na v˘stavy, Ïe to jde a je dobré se tomu vûnovat a nauãit se to. Na v˘stavách získává chovatel jméno, chlubí se svojí prací a v âR si skoro zadarmo dûláme obrovskou reklamu. To si mnozí chovatelé neuvûdomují. Je to potû‰ení, krásn˘ vrchol sezóny a moÏnost nûco pfiedvést. Ve srovnání se svûtem neplatíme skoro nic. Vzpomínám si, Ïe uÏ v roce 1990, stálo v Kanadû pfiijet na v˘stavu s jedním zvífietem 400 dolarÛ a bydlelo se v karavanu za v˘stavi‰tûm – netu‰ím, co to stojí dneska.

Od poãátku se zúãastÀujeme v‰ech pofiádan˘ch v˘stav (nevynechali jsme ani jedinou, kdyÏ ta první byla v roce 1995 v Pfierovû) a získali jsme fiadu ocenûní. Mewil t˘m se vÏdy poctivû pfiipravuje a chce obohatit v˘stavní akce.

Pfiedvést zvífiata blíÏící se zahraniãní úrovni, která mají divákÛm co nabídnout a osloví renomované mezinárodní rozhodãí.

Jejich ocenûní si velmi váÏíme a jsou vodítkem pro dal‰í smûfiování práce v chovu.

Mewil Angus farma Těšínov (foto: Pavla Vydrová)

V posledních letech je mou pravou rukou TomበBoÏák, syn pfiátel, kter˘ studuje na âZU v Praze.

Pomáhá mi od sv˘ch patnácti let ve voln˘ch chvílích a o prázdninách na farmû i na v˘stavách a já se snaÏím mu maximum ze sv˘ch znalostí a zku‰eností pfiedat.”

Rohlíkem mû jen tak nûkdo neopije „Dostal jsem po revoluci obrovskou ‰anci a jsem za ní vdûãn˘.

I kdyÏ jsem si to oddfiel a byly i hodnû ‰karedé chvíle, dostal jsem moÏnost, nûco se nauãit a ‰el jsem do toho naplno a s láskou. Jsem o sv˘ch vûcech pfiesvûdãen˘, ale nejsem nafoukan˘, hodnû pfiem˘‰lím a mockrát zvaÏuju co a jak, ale pak se zakousnu a drÏím. Mû jen tak nûkdo „neopije rohlíkem”, protoÏe jsem toho ve svûtû hodnû vidûl. Dûlám si anal˘zy, rozbory a sleduji stádo, která kombinace vy‰la, která nevy‰la a proã. Mám to rozpitvané do nejmen‰ích detailÛ.

Dívám se také co dûlá konkurence a jak se jí dafií co funguje a co ne.

Mám projeté v‰echny katalogy b˘kÛ, TOPky, zvefiejnûné PH, dû-

23

Nesahali bychom jim ani po kotníky a takhle se jim mÛÏeme rovnat. Samo to ale nevzniklo, je za tím cílená a tvrdá ‰lechtitelská a plemenáfiská práce.”

Tomáš Božák, pravá ruka Mirka Vráblíka (foto: Karel Melger)

lám si Ïebfiíãek, co se povedlo, co se nepovedlo, ktefií b˘ci jsou zajímaví. Zajímám se o rodokmen i o exteriér. Milo‰ fiíkával, Ïe musím mít pofiád nos na brusu a cítit jak se to toãí. Tak si vÏdycky udûlám Ïebfiíãek nejzajímavûj‰ích b˘kÛ a vyberu si toho nejlep‰ího – nejvhodnûj‰ího do mého stáda a jdu po nûm. Takhle jsem mûl tfieba vytypovaného Bonda od HromasÛ (chov AA Ing. Jana Hromase ze Stvolínek, reportáÏ z chovu Zpravodaj 2/2013), fiekl jsem jim, Ïe ho koupím aÈ stojí, co stojí, Ïe ho prostû chci a tak ho také mám .”

Ve své pravdû zarputil˘ „Proto jsem nûkdy zarputil˘, protoÏe v‰echno co dûlám a za ãím si stojím, mám vyzkou‰ené.

Vím, Ïe to funguje a proto tomu vûfiím a bojuji za svou pravdu. Tím taky nûkdy naráÏím u chovatelÛ, ktefií to vnímají jinak. KaÏd˘ nechÈ dûlá, co umí, ãas ukáÏe... Pro mû je jediná správná cesta a to zámûrn˘ v˘bûr rodiãÛ, nejvy‰‰í moÏná natalita a tvrdá selekce a ãím je ãlovûk pfiísnûj‰í, tím je pokrok znatelnûj‰í a rychlej‰í. I kdyby ‰li v‰ichni ostatní chovatelé cestou rozvolÀování a bourání limitÛ, já si budu drÏet ta nejpfiísnûj‰í moÏná pravidla a budu si na principech ‰lechtûní stát. Jsem pfiesvûdãen, Ïe neb˘t od zaãátku pfiísn˘ch pravidel, která se nastavila, tak by chov masného skotu u nás zdaleka nebyl tam, kde je a nemohli bychom konkurovat západním zemím.

24

Souãasné trendy neuznávám „UÏ jste asi také pochopili, Ïe nejsem pfiíznivcem odchovu u chovatele a souãasné rozvolÀovací trendy nastaven˘ch parametrÛ neuznávám. Lidi se v tomto populismu utopí a mnoho chovatelÛ na to doplatí. Velmi se zv˘‰í variabilita, zbyde pár chovatelÛ, ktefií se budou drÏet pfiísnûj‰ích pravidel a ostatní se povezou na vlnû rozvolÀování. Samozfiejmû je to kaÏdého vûc, kaÏd˘ si musí sám za sebe fiíci, kam chce chov smûfiovat a co od svého snaÏení oãekává, ale ãistá plemenafiina se z mého pohledu vytrácí a je to velká ‰koda, protoÏe tím, Ïe bude více prÛmûrn˘ch a podprÛmûrn˘ch zvífiat, sníÏí se automaticky cena na trhu.

Nûkterá budou neprodejná o ta kvalitní, kter˘ch bude dle souãasného modelu stále ménû, bude tfieba zájem, ale nebude dostateãná nabídka a chovatelé, ktefií si budou chtít zaloÏit kvalitní chov, sáhnou po kvalitní genetice jinam. To si myslím, nikomu to ale nenutím.”

Kanadská genetika na prvním místû „Kanada hraje jednoznaãnû prim, co se t˘ãe ‰lechtitelství. Za v‰echno mluví 30 % inseminací

v Británii a ve Skotsku kanadskou genetikou. Nejsem fluktuant, já dlouho hledám, dlouho pfiebírám a pak se toho, co si vyberu, drÏím jako „hovno ko‰ile”. Jednodu‰e neskáãu a neexperimentuju, ale jdu po provûfieném, po tom co funguje a to pak pouÏívám del‰í dobu. Dfiív jsem si pofiizoval inseminaãní dávky pfies na‰i b˘valou firmu M.I.L.O.S., ale v souãasné dobû spolupracuji s Jihoãesk˘m chovatelem a.s. Zadám si poÏadavek a oni mi to sluÏbou zabezpeãí. Letos jsem do chovu pfies nû pofiídil také embrya a jsem v oãekávání a tû‰ím se, protoÏe dárkynû jsou v TOP 2 % nejlep‰ích kanadsk˘ch krav. Jedno embryo mû pfii‰lo na 1100 dolarÛ, ale vûfiím, Ïe se to chovu vrátí a Ïe se zase o krok posuneme dál. Nûco mû stály i pfiíjemkynû (nakoupil jsem âESTR jalovice z naprosto zdravého chovu) a tak, kdyÏ to seãtu a podtrhnu, tak v tom za je‰tû nenarozené telátko jsem za 70 tisíc korun za kus, ale jak fiíkám: „Biãem z hovna nezapráská‰.”

Pofiizovat si nûco druhofiadého a ãekat zázrak, to je naivní pfiedstava. Pokud se chce chovatel nûkam dostat, musí jít po té nejvût‰í moÏné kvalitû. O to sloÏitûj‰í je to u masÀákÛ, protoÏe úspûch se projeví aÏ za pomûrnû dlouhou dobu: neÏ to vyberu, narodím, odchovám a neÏ to má vlastního potomka. To je nûkolik let pryã, neÏ je vidût v˘sledek. Dlou-

Soustředění – výstavy bere Mirek opravdu vážně, přípravu i předvedení zvířat (foto: Karel Melger)

hodob˘ úspûch nepfiijde sám, kaÏdá taková ãinnost vyÏaduje kaÏdodenní svûdomitou a poctivou práci.”

Enormní zájem o plemenné b˘ky „Jsem moc rád, Ïe je letos enormní zájem o na‰e b˘ky. Opût za nás mluví ãísla, prÛmûrn˘ Ïivotní pfiírÛstek pfies 1500 g, prÛmûrné hodnocení pfii základním v˘bûru 72 bodÛ, dobré plemenné hodnoty. Prodávat tfiíleté b˘ky za 50 tis. Kã, to skuteãnû není moje cesta. Vnímám to tak, Ïe jsme od pfiírody leniví a pokud nad sebou necítíme tlak, tak si dûláme v‰echno po svém a cestou nejmen‰ího odporu. Ale upfiímnû, je mi líto tûch, ktefií tûmhle tlakÛm/ne-tlakÛm podlehnou. Zaplevelit si stádo podprÛmûrn˘mi matkami je velmi jednoduché, ale vyhrabat se z toho je opravdu sloÏité. Vidím, co chtûjí kupci, jaké mají nároky a jen tûÏko se spokojí s men‰í kvalitou – pÛjdou jinam. Nûktefií lidé neumí ocenit, Ïe to, kde Svaz a jednotlivá plemena je/jsou je v˘sledek nûãeho, co se samo neudûlalo.”

Více ãasu na bubiny „Dfiív jsem upfiednostÀoval práci pro Svaz a pro firmu. Samé jednání a jeÏdûní, zvífiata byla na druhém místû. Dnes je to jinak.

Z funkcí jsem se po letech vyvázal, ponechal jsem si jen obchodní ãinnost v rámci Svazu, která mû baví a bubiny jsou koneãnû na prvním místû. MÛÏu si v klidu hrát s genetikou, vûnovat se chovu a farmû na 100 % a uãit Tomá‰e.

Národní výstava hospodářských zvířat, Brno 2013 – Miroslav Vráblík s přítelkyní Maruškou (foto: Karel Melger)

A mám v plánu, ve sv˘ch ‰edesáti ãtyfiech letech, je‰tû konkurenci zatopit, já jsem totiÏ dûsnû soutûÏivej ! Pfiitom se snaÏím zÛstat nohama na zemi a jít do v‰eho s pokorou a vírou, ale aÈ je to na v˘stavû nebo na odchovnû – jednoznaãnû chci uspût. V˘sledek je pro mû hodnû dÛleÏit˘.”

Symbióza a vzájemn˘ respekt „Byl bych moc rád, kdybych mûl pokraãovatele a kdyby moje práce neskonãila ze dne na den, ale nûkdo po mû chov pfievzal a táhnul chov dál. To bych si opravdu moc pfiál a doufám a vûfiím, Ïe to jednou bude právû TomበBoÏák, kter˘ mi fiadu let pomáhá a kterému se snaÏím maximum moÏného know-how pfiedat. Dokud budu mít sílu a chuÈ, tak nehodlám nic opou‰tût, ale aÏ pfiijde den D, tak pfievezme otûÏe Tom a já budu rád dûlat noãního hlídaãe . Mladí jsou budoucnost, to si uvûdomuji a budu rád, kdyÏ nám ta symbióza a vzájemn˘

Chovatel Ing. Miroslav Vráblík se svým stádem (foto: Pavla Vydrová)

respekt bude fungovat. Rád bych teì, po tfiiceti letech intenzivní práce, slízl smetanu v podobû produkce co nejkvalitnûj‰ích zvífiat realizovan˘ch za zajímavé ceny. Také bych se moc rád je‰tû párkrát podíval nûkam do zahraniãí, tak doufám, Ïe se souãasná situace brzy uklidní a Ïe se vydám tfieba do Austrálie !”

Co na závûr pfiíjemnû stráveného dne popfiát ãlovûku, kter˘ uÏ toho v oboru tolik zaÏil a tolik vidûl a má velmi jasno v tom, jak˘m smûrem se dále ubírat? Snad jen, aby ho nezlobila kolena, aby vy‰el jeho zámûr s Tomá‰em a aby mu ty jeho bubiny dûlaly je‰tû mnoho let radost! Bylo mi velkou ctí a potû‰ením udûlat rozhovor s Ïijící legendou chovu plemene aberdeen angus v âeské republice, Ing. Miroslavem Vráblíkem.

Tak angus forever !

Pavla Vydrová, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu

25

Velikost referenãní populace a spolehlivost genomick˘ch plemenn˘ch hodnot Brzáková M., Veselá Z., Svitáková A., Vostr˘ L. V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, Praha Tvorba referenãní populace je prvním a zásadním krokem, kter˘ je potfieba udûlat pfied pfiechodem na genomické hodnocení. V roce 2009 se v zahraniãí zaãalo s genomick˘m hodnocením u dojeného skotu, rozvoj genomiky masného skotu následoval pozdûji, protoÏe systém chovu masného skotu je odli‰n˘ od dojen˘ch plemen a bylo potfieba zohlednit spoustu specifik i odli‰n˘ch pfiístupÛ. Zahrnutí molekulárních údajÛ do ‰lechtitelsk˘ch procesÛ ale probíhalo jiÏ del‰í dobu, a to ve formû ovûfiování pÛvodÛ po mocí mikrosatelitÛ, detekce geneticky podmínûn˘ch onemocnûní nebo zajímav˘ch chtûn˘ch ãi nechtûn˘ch mutací.

Genomické hodnocení vyÏaduje tvorbu referenãní populace. Detailnû bylo o tomto tématu psáno ve Zpravodaji âSCHMS 3/2019 ve ãlánku „Genomická testace masného skotu v kostce”. Referenãní populace je soubor provûfien˘ch jedincÛ, jejichÏ genotyp pfiedstavuje jak˘si „reprezentativní vzorek” genetického zaloÏení populace.

Základem jsou jedinci, ktefií jsou pfiíbuzensky provázaní s co nejvût‰ím poãtem jedincÛ v populaci. Z toho dÛvodu, se ãasto jedná o plemeníky (b˘ky) s vysok˘m poãtem potomkÛ.

U dvoukrokové metody, která je v˘vojovû star‰í a proto pouÏívanûj‰í, je kvalita genomick˘ch plemenn˘ch hodnot mlad˘ch zvífiat (dále jen GEPH) závislá na v˘bûru jedincÛ tvofiících referenãní populaci. Pfii dvoukrokové metodû jsou hledány asociace mezi jednotliv˘mi SNP a vlastní uÏitkovostí provûfien˘ch zvífiat. Pokud jsou do referenãní populace vybrána nevhodná zvífiata, pfiesnost odhadu úãinku jednotliv˘ch SNP

26

mÛÏe b˘t zkreslen˘, a nemusí odpovídat úãinku alel mlad˘ch genotypovan˘ch zvífiat. Z v˘‰e zmínûn˘ch dÛvodÛ tak u dvoukrokové metody musí docházet k pravidelné kontrole a testování referenãní populace.

Jednokroková metoda, která je v˘vojovû mlad‰í, je naproti tomu zaloÏena na „opravení” pfiíbuzensk˘ch vztahÛ. Pomocí SNP jsou upraveny pfiíbuzenské vztahy, které nemusí b˘t shodné s tûmi bûÏnû oãekávan˘mi (25 % polosourozenci, apod.), ale mohou b˘t buì vy‰‰í, nebo niωí.

V obou pfiípadech (jednokroková a dvoukroková metoda), je potfieba v závislosti na velikosti populace ogenotypovat nûkolik stovek aÏ tisícÛ jedincÛ.

Minimální velikost referenãní populace závisí na mnoha faktorech. Jedním z nich je efektivní velikost populace. V porovnání s hol‰t˘nsk˘m skotem (efektivní populace men‰í neÏ 100 jedincÛ) je efektivní populace masného skotu mnohem vût‰í. U dojeného skotu vlivem rozsáhlého vyuÏívání inseminací dochází k tomu, Ïe se v populaci nachází velké mnoÏství potomkÛ jednoho b˘ka. U masného skotu je vyuÏívána pfiedev‰ím pfiirozená plemenitba, a tak se v populaci

nachází mnohem vût‰í poãet otcÛ (b˘kÛ). Tím rostou nároky i na velikost referenãní populace.

V populaci masného skotu se nachází velké mnoÏství plemen.

Referenãní populaci je potfieba vytvofiit v rámci kaÏdého plemene, neboÈ vliv jednotliv˘ch SNP se mÛÏe mezi jednotliv˘mi plemeny (z dÛvodu vazebné nerovnováhy) li‰it. Napfiíklad v˘sledky zahraniãního v˘zkumu u plemen charolais a limousine potvrzují, Ïe témûfi polovina SNP, které byly detekovány ãipem s vysokou hustotou se li‰ily úãinkem na obtíÏnost telení.

Kvalita referenãní populace se odráÏí i v následné spolehlivosti pfiedpovûdi GEPH. Spolehlivost PH (GEPH) je hodnota vyjadfiující, do jaké míry odpovídá pfied povûì PH (GEPH) skuteãnému ge netického zaloÏení jedince.

U nízce dûdiv˘ch znakÛ je problematické dosáhnout vy‰‰í spolehlivosti v raném vûku zvífiete.

U konvenãní PH dochází k rÛstu spolehlivosti spoleãnû s pfiib˘vajícími údaji o uÏitkovosti jedince, jeho potomkÛ a pfiíbuzn˘ch jedincÛ. Zahrnutím „genomiky“ do pfiedpovûdi genetického zaloÏení zvífiete dojde ke zv˘‰ení spolehlivosti uÏ jen na základû zahrnutí molekulárních údajÛ

bez ohledu na mnoÏství fenotypov˘ch údajÛ. Následnû s pfiib˘vajícím mnoÏstvím údajÛ o uÏitkovosti spolehlivost dále roste.

V tabulce je zobrazeno zv˘‰ení spolehlivosti, ke kterému do‰lo z dÛvodu zahrnutí molekulárních údajÛ (50K DNA ãip). Patrné je znaãné nav˘‰ení spolehlivosti, a to zejména v pfiípadû nízké poãáteãní spolehlivosti (20–40 %).

Napfiíklad pro obtíÏnosti telení (pfiím˘ efekt) kdy byla poãáteãní spolehlivost 20 % (nízká spolehlivost), po zahrnutí genomick˘ch údajÛ do‰lo ke zv˘‰ení spolehlivosti aÏ na 44 % (stfiední spolehlivost). V pfiípadû vysoké poãáteãní spolehlivosti k dal‰ímu nav˘‰ení díky genomice jiÏ nedo chází. Zv˘‰ení spolehlivosti odhadu pak umoÏÀuje efektivnûj‰í selekci mlad˘ch zvífiat, neboÈ s vy‰‰í spolehlivostí víme skuteãnou genetickou hodnotu zvífiete mnohem dfiíve.

Nav˘‰ení spolehlivosti je pfiínosem zejména u mlad˘ch zvífiat u kter˘ch je provádûn v˘bûr do chovu a nebo u importovan˘ch zvífiat bez záznamÛ uÏitkovosti.

Nejvût‰í pfiínos je vidût u znakÛ s nízkou dûdivostí (plodnost, dlouhovûkost), jejichÏ skuteãn˘ projev je znám aÏ po nûkolikaletém pÛsobení zvífiete ve stádû.

Dal‰í lze vidût v pfiedpovûdi GEPH pro vlastnosti, jejichÏ zaznamenávání je pfiíli‰ sloÏité (jateãné ukazatele na Ïijících zvífiatech) nebo nákladné (konverze krmiva, produkce metanu).

Zavedení genomiky do v˘poãtu s sebou pfiinese také i mírné zv˘‰ení spolehlivosti pro negenotypovené jedince.

Proã podporovat tvorbu referenãní populace v âR? V souãasné dobû v âR dochází k tvorbû referenãní populace za úãelem zahájení genomického hodnocení masného skotu. V zahraniãí nûkteré zemû pfiedpovûì GEPH rutinnû provádûjí, a tak i nûktefií ãe‰tí chovatelé za úãelem získání GEPH zaãaly posílat vzorky DNA do zahraniãí. Chovatel sice získá GEPH, ale ta mÛÏe b˘t zkreslená,

neboÈ genetické zaloÏení a vlivy prostfiedí tamní populace se ãasto li‰í od té na‰í. Plemena masného skotu nejsou navzájem celosvûtovû tak pfiíbuzensky provázána jako je tomu napfi. u hol‰t˘nského skotu. O této skuteãnosti se mÛÏeme pfiesvûdãit uÏ pfii v˘poãtu konvenãních PH v rámci âR, kdy bylo potfieba v minulosti fie‰it otázku propojenosti ke zkvalitnûní v˘poãtu PH. RovnûÏ propojenost zahraniãní referenãní populace s na‰í ãeskou populací mÛÏe b˘t jiná, a jedinec je tak porovnáván na základû genetického zaloÏení a podmínek prostfiedí zahraniãní populace. Problém nastává, zejména pokud jsou GEPH poãítány za pouÏití dvoukrokové metody, kdy se na základû referenãní populace odhadují úãinky jednotliv˘ch SNP v jin˘ch podmínkách prostfiedí. Genotyp testovaného jedince je následnû uchován

Nav˘‰ení spolehlivosti za pomocí zahrnutí molekulárních údajÛ pfii pouÏití 50K DNA ãipu (zdroj BREEDPLAN).

Vlastnost Obtížnost telení (přímý efekt) Porodní hmotnost Délka březosti Hmotnost ve 200 dnech Hmotnost ve 400 dnech Hmotnost v 600 dnech Hmotnost ve 200 dnech (maternální efekt) Obvod šourku Jatečná hmotnost Intramuskulární tuk

Počáteční spolehlivost (0–100 20 % 40 % 60 % +24 % +13 % +6 % +29 % +16 % +7 % +38 % +23 % +11 % +26 % +14 % +6 % +32 % +19 % +9 % +38 % +23 % +11 % +30 % +17 % +8 % +43 % +27 % +14 % +25 % +14 % +6 % +13 % +6 % +3 %

%) 80 % +2 % +2 % +3 % +2 % +2 % +3 % +2 % +4 % +2 % +1 %

v zahraniãní databázi a jeho získání pro úãely domácího hodnocení není ãasto moÏné.

Závûr Genomická selekce se po stupnû stává v˘razn˘m prvkem ‰lechtûní. Ve vût‰inû evropsk˘ch zemí systém genomického hodnocení postupnû rozjíÏdí. Ani âeská republika nezÛstává pozadu a uÏ pfied více neÏ rokem zaãala s tvorbou referenãní populace, která je nezbytn˘m základem pro genomickou selekci. V˘voj genomického hodnocení vyÏaduje zaãlenûní a otestování nov˘ch postupÛ.

Tento proces bude chvíli trvat, nicménû vûfiíme, Ïe do ‰lechtûní pfiinese spoustu v˘hod a nov˘ch moÏností a bude pfiínosn˘m pomocníkem chovatele. Sez namy zvífiat vybran˘ch pro potfieby vytvofiení referenãní populace pro budoucí odhad GEPH jsou uvedeny dle jednotliv˘ch plemen na webov˘ch stránkách âSCHMS v sekci ‰lechtûní a PK/genomika. Pokud jste se je‰tû k otestování zvífiat pro tvorbu referenãní populace nepfiipojili, oceníme, kdyÏ tak co nejdfiíve uãiníte. Na webu www.cschms.cz také najdete podrobn˘ návod t˘kající se v‰ech krokÛ spojen˘ch s genomickou testací.

Zpracováno v rámci projektu QK1910059, LTAUSA19117 a MZE-RO0719.

27

Dûdiãnost zbarvení u plemene belgické modré Kamil Malát, Alena Svitáková âSCHMS V‰ichni, kdo mají alespoÀ základní povûdomí o plemeni belgické modrobílé, vûdí, Ïe toto plemeno se chová ve tfiech základních barvách: modré, bílé a ãerné. Ale co ãervená? Ano, i takto zbarvení jednici se v populaci plemene vyskytují. Dlouhou dobu ale byli zcela na okraji zájmu. To se nyní mûní. ·lechtitelé a chovatelé z vlámské ãásti Belgie reagují na zvy‰ující se poptávku po ãervenû zbarven˘ch b˘cích, ktefií by byli vhodní do uÏitkového kfiíÏení s podobnû zbarven˘mi plemeny (montbeliard, fleckvieh atd.), a tak nikoho nepfiekvapí, Ïe inseminaãní firma BBG pfied nedávnem zafiadila do svého programu nového ãervenû zbarveného b˘ka jménem New Red. Pfii svém formování koncem 19. a zaãátkem 20. století vznikalo plemeno belgické modrobílé (tehdy naz˘vané race de Moyenne et Haute Belgique) pfiedev‰ím za pomocí tehdy velmi populárního plemene shorthorn, a tak v˘skyt ãerveného zbarvení u nûkter˘ch jedincÛ belgického modrobílého skotu je logick˘m „pozÛstatkem” vycházející z historie plemene. âerven˘ New Red âervenû zbarven˘ch zvífiat se v populaci belgického modrobílého skotu ale vyskytuje jen velmi málo a tak je tûÏké zajistit, aby nedocházelo k pfiíbuzenské plemenitbû (inbreedingu). B˘k New Red mÛÏe b˘t fie‰ením. Tento plemeník je synem inseminaãního b˘ka Vega du Falgi, kter˘ je nositelem red faktoru (otec Vegy je Lennie van het Caloenhof). Matka 2027 je dcerou jiného inseminaãního Tarzan du Falgi (ZBM-327), kter˘, aã je sám bíle zbarven˘, je taktéÏ nositelem red faktoru, a vnuãkou velmi slavného b˘ka Adajio de Bray (ZBM-273). âerven˘ faktor není u belgického modrobílého plemene, stejnû jako u jin˘ch plemen, dominantní, ale recesivní. New Red má 100 %

28

New Red (foto: MacGregor Photography, BBG)

krve plemene BM, ale souãasnû je homozygotem pro ãervenou barvu (ee). Pfiipu‰tûní b˘ka New Red (ee) na krávu, která je také homozygotem pro ãervené zbarvení (ee), zpÛsobí, Ïe 100 % potomstva bude mít ãervené zbarvení.

New Red má genotyp pro skvrnitost ss, coÏ se fenotypovû projeví v ãervenobílém zbarvení. Zda budou potomci b˘ka New Red celoplá‰Èovû ãervení nebo jen s ãerven˘mi fleky, záleÏí na genotypu S u matky. Pokud má matka uniformní ãervené zbarvení (genotyp SS), bude v‰echno potomstvo mít jednotné ãervené zbarvení srsti (Ss). Pokud bude mít matka genotyp Ss, potomstvo bude z 50 % uniformní (Ss) a z 50 % bude flekaté (ss). Pokud má matka genotyp ss, budou v‰ichni potomci ss, tedy s ãerven˘mi odznaky (fleky). Detailnûji se o dûdiãnosti zbarvení mÛÏete doãíst v druhé ãásti ãlánku.

Dal‰í pfiíklady úspû‰n˘ ãerven˘ch zástupcÛ plemene BM Dal‰ím pfiíkladem ãervenû zbarveného b˘ka, jehoÏ inseminaãní dávky nabízela v minulosti belgická spoleãnost BBG, je Boshoeve Damian. Ten ale pocházel z Nizozemí. V této zemi je ãervené zbarvení pfieci jen populárnûj‰í neÏ v Belgii a to pfiedev‰ím díky roz‰í-

fienému chovu tamního masného plemene verbeterd roodbont, pro které je ãervené zbarvení charakteristické.

Pfiíkladem v˘stavnû úspû‰né ãervenû zbarvené plemenice je i kráva Epice du Falgi z Velké Británie, která byla na Royal Welsh show 2019 vyhlá‰ena reservní ‰ampionkou celé v˘stavy.

Genetika zbarvení pod drobnohledem Jak jsme jiÏ uvedli, bílá, modrá a ãerná tvofií základní paletu barev plemene belgické modré. Navzdory tûmto omezen˘m moÏnostem dûdiãnost zbarvení a odznakÛ není zdaleka tak jednoduchá, jak se zdá. Objevuje se srst bílá v kombinaci s modrou, bílá s ãernou nebo dokonce zcela bílá: coÏ jsou hlavní barevné varianty belgického modrobílého skotu. Velice vzácná je pak ãerveno-bílá kombinace. Stejné barevné kombinace se vyskytují i u plemene shorthorn. Zvífiata tohoto plemene jsou buì úplnû bílá, „plesnivá” nebo ãervená. Podobnost tûchto plemen není s ohledem na dovoz shorthornského nebo durhamského skotu do Belgie bûhem devatenáctého století tedy pfiekvapující.

Studie dûdiãnosti barev probíhá po celá desetiletí. Zbarvení srsti je ve skuteãnosti relativnû sloÏitá

Epice du Falgi – rezervní šampionka Royal Welsh show 2019 (foto: Wayne Hutchinson)

disciplína. V˘slednou barvu srsti jedince totiÏ urãuje mnoho genÛ a jejich vzájemné pÛsobení. Jak zvífie v˘slednû vypadá, ovlivÀuje cel˘ genom (cel˘ soubor v‰ech genÛ zvífiete). KaÏd˘ ze sekvence genÛ kóduje tvorbu specifick˘ch bílkovin, v pfiípadû zbarvení srsti je naz˘váme pigmenty. KaÏdé zvífie obdrÏí dvû alely urãitého genu jednu od matky a druhou od otce.

Pokud se jedná o alely shodné – pak je zvífie homozygot pro tento gen. KdyÏ je kaÏdá alela jiná, hovofiíme o zvífieti jako o heterozygotovi. Kombinace rÛzn˘ch alel urãuje v˘sledn˘ genotypov˘ vliv na barvu srsti zvífiete.

Vlastní dûdiãnost zbarvení je v‰ak mnohem sloÏitûj‰í, jak bylo naznaãeno dfiíve. V˘sledná barva je totiÏ kombinací mnoha genÛ, které na sebe navzájem pÛsobí.

Jeden z tûchto genÛ je zodpovûdn˘ za základní barvu. OvlivÀuje tvorbu pigmentu a zpravidla se tento gen oznaãuje „E”. Zajímavostí je jistû i to, Ïe pouze dva pigmenty urãují rozmanitost barev v celé populaci skotu. Na jedné stranû je to eumelanin, kter˘ je zodpovûdn˘ za ãerné zbarvení a je podmínûn˘ dominantní alelou E. Na druhé stranû je pak barvivo phaeomelanin zodpovûdné za ãervenou barvu a je podmínûn˘ recesivní alelou e.

Distribuce pigmentu nebo distribuce barvy celého tûla je pak urãena mnoha dal‰ími geny.

Jedním z nich je tzv. „S” gen, v angliãtinû se naz˘vá spotting gen. Ten je zodpovûdn˘ za to, zda bude zvífie plá‰Èovû zbarvené, ãi nikoliv. Tento gen urãuje vzorce pro bílou barvu. Zvífie, které je

Červená barva se u plemene belgické modrobílé vyskytuje velmi omezeně (foto: Veeteeltvlees)

homozygotnû dominantní a má tedy kombinaci SS, je celoplá‰Èovû zbarvené. Pfiíkladem tohoto zbarvení mÛÏe b˘t ãernû nebo ãervenû zbarven˘ aberdeen angus. Zde je vidût, Ïe záleÏí vÏdy na kombinaci obou zmínûn˘ch genÛ. Zvífiata, která jsou homozygotnû recesivní – ss, mají na svém tûle skvrny bílé barvy. Jejich rozloÏení a velikost je pak dále ovlivnûna nûkolika dal‰ími geny a jejich vzájemnou interakcí.

Jeden z moÏn˘ch genÛ, kter˘ ovlivÀuje interakcí s ostatními geny barvu zvífiat je gen „R”. Dominantní forma tohoto genu sniÏuje celkovou pigmentaci. Zvífiata s genotypem RR jsou tedy plá‰Èovû bílá s v˘jimkou ãerné srsti v horní ãásti u‰í. Tato bílá barva vzniká z dÛvodu absence pigmentu v srsti. Jedna kopie dominantní alely R, jin˘mi slovy heterozygotní kombinace Rr, zpÛsobí vznik barevn˘ch skvrn na bílém plá‰ti zvífiat. Míchání tûchto pfiipomíná houbové skvrny ãervené barvy – pokud je gen v kombinaci s tvorbou ãerveného pigmentu (genotyp ee). Pfii kombinaci s ãern˘m pigmentem (genotyp E-) se pak skvrny zbarvují do modra.

Tato kombinace je také základní barvou u plemene belgické modrobílé. Nejãastûj‰í je homozygotní sestava pro ãernou barvu – tedy genotyp EE, a proto je mÛÏeme „geneticky” oznaãit za ãerné. Interakcí s ostatními geny, jako u v˘‰e uvedeného „R” genu, ale dochází k jistému zfiedûní této ãerné barvy srsti a ãerná barva

29

Galopeur des Hayons (foto: archiv Linalux)

není fenotypovû viditelná. Nûkterá zvífiata jsou heterozygotní a vlastní genotyp je pak Ee. Tato zvífiata jsou geneticky zajímavá.

Pouh˘m okem je od pfiedchozích neodli‰íme, ale dávají vzniknout dal‰í moÏné kombinaci a to ee.

Tedy zvífiatÛm s ãervenou barvou srsti. Je to tím, Ïe ve svém genotypu nesou recesivní alelu „e”, která zodpovídá za ãervené zbarvení. âetnost v˘skytu homozygotnû recesivních jedincÛ je v‰ak u belgického plemene nízká. Je rovna pravdûpodobnosti, Ïe se v populaci potkají dva heterozygoti, ktefií mohou s 25% pravdûpodobností pfiedat oba své recesivní alely potomkovi. âastûji z této kombinace vznikne opût pfiena‰eã ãervené alely (50 %).

Genetické pozadí bílo-modr˘ch jedincÛ tvofií dohromady 3 rÛzné genotypy. Prvním je gen pro ãernou barvu, zde staãí alespoÀ jedna kopie dominantní alely E (E-), druh˘m dÛleÏit˘m genem je gen pro vznik bíl˘ch skvrn „S”, kde je preferovan˘ genotyp homozygotnû recesivní ss. Tfietím dÛleÏit˘m genem je pak gen „R”, kter˘ umoÏní barevné skvrny na bílém tûle a zároveÀ fiedí ãernou barvu na mod-

rou. V˘sledn˘ genotyp bílo-modrého zvífiete je tedy RrE-ss.

Pokud bude chovatel chtít chovat zvífiata stejného zbarvení jako mûl legendární b˘k Galopeur des Hayons, tedy modré s bíl˘mi skvrnami, musí b˘t pfiítomny tyto geny: gen R pro modrou barvu, gen E pro ãernou a S gen pro vzor. Genotyp pro zbarvení srsti Galopeura proto bude zapsán následovnû: RrEEss. Genetick˘ kód zbarvení srsti u dal‰ího z v˘jimeãn˘ch b˘kÛ belgické historie – plemeníka Opticien d’au Chïne – bude zapsán jako RREEss. Homozygotnû dominantní sestava genu R znamená, Ïe ãern˘ pigment (EE) se netvofií a bílé skvrny zpÛsobené homozygotnû recesivní sestavou ss zase nejsou viditelné. To je zpÛsobené tím, Ïe b˘k je vlivem genu R zcela bíl˘.

Proã je tedy tfieba znát cel˘ genotyp b˘ka? Odpovûì je jasná – kvÛli zbarvení potomkÛ, ktefií mohou b˘t díky sv˘m matkám heterozygotní v genu R (Rr) a pak se jiÏ uplatní i genetická informace ostatních genÛ. Beaujolais de Halledet, otec b˘ka Opticien d’au Chïne, byl nositelem ãerveného genu. PfiestoÏe jeho fenotypov˘ projevem byla bílá barva, je jeho genetick˘ základ vytvofien˘ takto: RREess. Dal‰ími nositeli ãerveného faktoru byli v historii b˘ci jako Inexes de la Croix de Mer a jeho synové Rudger van de Gravehof, Aviateur du Buchy, Nabi du Colas a Souhait z Kerkenhofstede, ktefií je v rámci populace plemene belgické modrobílé sífiili dál.

Kromû S genu se uplatÀuje u ple-

Blanc Dos du Bois-Brule (foto: MacGregor Photography, BBG)

30

Opticien d’au Chēne (foto: archiv Linalux)

mene belgické modrobílé dal‰í aktivní gen zpÛsobující bílé skvrny – takzvan˘ „vzorov˘ gen” oznaãovan˘ jako S(cs) gen, kter˘ barevné vzory omezuje na boky, zatímco hfibet zÛstává bíl˘. Jedná se o gen s dominantní dûdiãností, proto staãí jedna kopie tohoto genu, aby se toto zbarvení na zvífieti projevilo.

Znám˘m nositelem tohoto genu uvnitfi populace plemene BM byl v minulosti b˘k Ephata du Major, dnes to jsou napfiíklad Blanc Dos du Bois-Brule ãi Newman du Blanc Dos. Tento znak je díky zpÛsobu jeho dûdiãnosti ãasto jednoduché najít a dohledat v rodokmenu. Ephata dostal tento gen prostfiednictvím svého otce Parker du Fond de Bois.

Závûrem ·iroká ‰kála barevn˘ch vzorÛ srsti je typická pfiedev‰ím pro plemena, která se chovají zejména kvÛli jejich atraktivnímu vzhledu, ãasto v zájmov˘ch chovech. Takov˘m masn˘m plemenem je napfiíklad galloway. Plemeno belgické modrobílé se sice primárnû chová kvÛli zcela jin˘m charakteristikám, neÏ je rÛznorodé zbarvení, ale vlivem narÛstajícího zájmu o b˘ky do uÏitkového kfiíÏení, mohou b˘t uvedené poznatky z hlediska ‰lechtûní zajímavé i u tohoto plemene. Pro chovatele ãistokrevn˘ch zvífiat belgického modrobílého, ktefií by pfiípadnû zvaÏovali pouÏít ãervené b˘ky ve svém chovu, je v‰ak nutno uvést, Ïe ãervení belgiãtí b˘ci jsou urãeni v˘hradnû pro úãely uÏitkového kfiíÏení a ve valonské ãásti Belgie nejsou ani takto zbarvení jedinci zapisováni do plemenné knihy.

Podobné omezení platí v tuto chvíli i v âeské republice, kdy standard plemene definovan˘ ‰lechtitelsk˘m programem pfiipou‰tí pouze ãernou, modrou a bílou barvu zvífiat

âerná je (taky) dobrá Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu V minulém ãlánku jsme si popsali, Ïe kromû tfií základních barevn˘ch rázÛ plemene belgické modrobílé se plemeno chová i v ãerveném zbarvení, byÈ velmi sporadicky. V tomto pfiíspûvku se vrátíme k ãerné barvû, protoÏe ani ta je‰tû v relativnû nedávné minulosti nebyla aÏ tak roz‰ífiená a mezi trojící hlavních barev patfiila k nejménû oblíbené. Tentokráte ale nebudeme psát o genetice a zákonech dûdiãnosti zbarvení, ale pokusíme se vystopovat b˘ky, ktefií za nárÛstem popularity této barvy historicky stojí.

KdyÏ jste pfied osmnácti ãi dvaceti lety listovali katalogy belgick˘ch inseminaãních firem, v drtivé vût‰inû pfievaÏovali modrobílí a ãistû bílí plemeníci. Na ãernû zbarvené b˘ky jste narazili zcela v˘jimeãnû a mezi desítkami aÏ stovkami nabízen˘ch plemeníkÛ byste je napoãítali na prstech jedné ruky. Mezi ty známûj‰í v tûchto dobách patfiili napfiíklad Gib van het Negenbonder, Franchi de la Bonne Raie, Colibri du Coin, Blak du Baty d’Éprave ãi Visconti de Saint Fontaine.

Zmûna trendu zaãala b˘t patrná aÏ po roce 2004, kdy zaãala na belgickém trhu pÛsobit novû zaloÏená inseminaãní spoleãnost jménem Fabroca. Jedním z jejich úplnû prvních b˘kÛ v nabídce byl Dafydd d’Ochain. Tento b˘k mûl v‰echny pfiedpoklady zaujmout a tak není divu, Ïe se z nûj záhy u ãásti chovatelÛ, ktefií vsadili na trochu jin˘ typ b˘kÛ, neÏ ktefií byli aÏ doposud do inseminace upfiednostÀováni, stala doslova superstar. Díky sv˘m celkov˘m kvalitám se tento rámcov˘ ãern˘ klenot velmi rychle uchytil nejenom mezi chovateli v Belgii, ale i ve Velké Británii,

Dafydd d’Ochain (foto: Fabroca)

Empire d'Ochain (foto: Fabroca)

kde byl Daffyd dokonce populárnûj‰í neÏ ve své domovinû. Postupnû zafiadila stejná firma do svého programu dal‰í tmavû zbarvené b˘ky, jak˘mi byli napfiíklad Katanga du pré Rosine, Blaky du Baty d’Éprave, Yblack van de Wildebeek, Ipon des Peupliers (jeden z prvních Dafyddov˘ch synÛ pÛsobící v inseminaci) ãi Empire d’Ochain.

Aã to v‰echno byli kvalitní, rámcoví b˘ci, v˘raznûji se prosadil pouze poslednû jmenovan˘.

Právû Empire se díky kvalitû svého potomstva stal ikonou a v oblíbenosti hodnocené poãtem prodan˘ch dávek Dafydda je‰tû pfiekonal. On i Dafydd se stali legendami nejenom v Belgii, ale také na britsk˘ch ostrovech, kde dlouhou dobu vévodili Ïebfiíãku nejpouÏívanûj‰ích b˘kÛ a poãty jejich registrovan˘ch potomkÛ pfiesahovaly tisíce. Desítky jejich inseminaãních synÛ zdûdili po tûchto otcích nejenom celkovou harmoniãnost, bezproblémové konãetiny, Ïivotaschopnost a perfektní rÛstové parametry, ale i nadprÛmûrn˘ rámec pfii udrÏení vynikajícího osvalení a spolu s ním i ãern˘ „kabát”. Mezi takov˘mi b˘ky, ktefií na‰li vyuÏití i v âeské republice, byl napfiíklad syn Dafydda Fleuron de Maffe (ZBM 272).

Postupem doby nebyla ãerná barva uÏ nijak v˘jimeãná, a tak se stávalo, Ïe belgiãtí chovatelé zaãali pfiipou‰tût ãerné b˘ky na stejnû zbarvené plemenice. To logicky vedlo k tomu, Ïe se ãerná barva v populaci je‰tû více zafixovala, ale to rozhodnû nebylo prvoplánovit˘m cílem. Tím bylo podchytit kvalitu, kterou s sebou tito jedinci nesli, aÈ to bylo na jedné stranû osvalení a dal‰í typické charterové vlastnosti plemene, a na stranû druhé i excelentní konãetiny, nadprÛmûrn˘ rámec a v nespolední fiadû také Ïivotaschopnost telat a celková vitalita potomstva.

Mezi b˘ky, ktefií mají oba rodiãe ãernû zbarvené, patfií napfiíklad Giga du Bois de Remont, kter˘ je synem Dafydda a tmavé krávy Elancée du Vanova. Ta se stala ‰ampionkou národní v˘stavy v Bruselu 2002 a národní v˘stavy Libramont 2001, díky ãemuÏ se ve své dobû stala

31

Adajio de Bray (foto: BBG)

velmi Ïádanou krávou hojnû vyuÏívanou v embryotransferu.

I pfies znaãnou popularitu v˘‰e zmínûn˘ch b˘kÛ z programu firmy Fabroca zásadní prÛlom v masivním vyuÏívání ãerné genetiky nastal aÏ v okamÏiku, kdy nejvût‰í belgická inseminaãní spoleãnost BBG v roce 2009 pfiedstavila b˘ka Adajio de Bray (ZBM 273). Tento ãernû zbarven˘ syn Empira zanechal v chovech belgického modrobílého plemene spolu s jeho o nûco ménû slavn˘m pln˘m bratrem Kubitus de Bray (ZBM 322) nesmazatelnou stopu a velmi záhy se zafiadil mezi vybranou skupinu b˘kÛ, ktefií v celé historii nejvíce ovlivnili ‰lechtûní plemene. V Belgii snad neexistuje chovatel, kter˘ by ve svém chovu nepouÏil buì Adajia, jeho bratra ãi nûkterého z jejich synÛ pÛsobících rovnûÏ v inseminaci.

Mezi jednûmi z prvních synÛ Adajia, ktefií ve své domovinû patfiili k nejvyhledávanûj‰ím a uplatnûní na‰li i u nás, byli Depute du Pont de Messe

Kubitus de Bray (foto: BBG)

32

Or de Beaujeu (foto: BBG)

Nox de L’Orgelot (foto: MacGregor Photography, BBG)

(ZBM 324) ãi Or de Beaujeu (ZBM 319) z nabídky firmy BBG. Dal‰ím byl napfiíklad Morito van Perenhof taktéÏ z BBG. Z dal‰ích úspû‰n˘ch tmavû zbarven˘ch inseminaãních synÛ Adajia jin˘ch inseminaãních spoleãností bychom mohli jmenovat Grommit Hof ter Zilverberg (v nabídce firmy BBCI), Maillon de Waleffes (Fabroca) ãi nejlep‰ího b˘ka pro masnou uÏitkovost v plemenn˘ch hodnotách Sarko d’Embise (rovnûÏ BBCI). Ma ‰inou pro osvalení (93,5 bodÛ) je dal‰í AdajiÛv syn z nabídky firmy Genetique Avenir Belgimex Idefix van Terbeck (ZBM 408), kter˘ byl pouÏit i v na‰ich chovech. O tom, Ïe Adajio je i po mnoha letech stále Ïádan˘m b˘kem, svûdãí to, Ïe i dnes jsou jeho synové vyhledávaní a jsou zafiazováni do inseminaãních programÛ.

Takov˘mi b˘ky jsou napfiíklad Toscan vd Ijzer (ZBM 413) ãi teprve v roce 2017 narozen˘ Nox de L’Orgelot. V˘‰e jmenovaní plemeníci jsou ale jen mal˘m zlomkem ze v‰ech b˘kÛ a krav, kter˘m koluje v Ïilách krev Adajia resp. jeho otce Empira.

Imperial de d’Ecluse (foto: Veeteeltvlees)

Pfii mapování historie ãerného zbarvení plemene belgické modrobílé ale nemÛÏeme opomenout ani nejv˘znamnûj‰í ãernû zbarvené krávy.

O jedné z nich, Elancée, jsme se uÏ krátce zmínili.

Mezi dal‰ími plemenicemi, které v˘znamnou mûrou ovlivnily roz‰ífiení ãerné ge netiky, se urãitû patfií jmenovat ‰ampionku národní v˘stavy Libramont 2003 Davina du Haut d’Arquennes.

Právû ta je matkou dal‰ího velmi v˘znamného a extrémnû úspû‰ného ãernû zbarveného plemeníka Imperial d’Ecluse (otec Germinal de Fooz), jehoÏ dávky dlouhou dobu nabízela belgická inseminaãní spoleãnost Genetique Avenir Belgimex. I v pfiípadû Imperiala platí, Ïe díky jeho kvalitám najdeme jeho pÛvod u desítek b˘kÛ, z nichÏ mnozí úspû‰nû pÛsobili ãi dodnes pÛsobí na inseminaãních stanicích mnoha firem. Jedním z jeho inseminaãních synÛ s ãern˘m zbarvením je napfiíklad Litige du Sart.

VraÈme se ale krátce do Velké Británie. Mezi britsk˘mi chovateli belgického modrobílého snad neexistuje nikdo, kdo by neznal krávu Bringlee Sandy. Tato famózní ãerná rámcová plemenice (1108 kg a +19 za rámec) se nejenom stala dvojnásobnou ‰ampionkou Royal Welsh show v roce 2004 a 2006, ale hlavnû za svÛj dlouh˘ Ïivot (ode‰la ve vûku 15 let) stihla díky embryotransferu vy-

Bringlee Sandy (foto: Wayne Hutchinson)

produkovat více neÏ stovku potomkÛ, z nichÏ mnozí se zapsali zlat˘m písmem do historie chovu belgického modrobílého a to vãetnû nûkolika inseminaãních synÛ. Vûhlasu se jí dostalo nejenom na britsk˘ch ostrovech, ale i v domovinû plemene, kde se britsk˘ typ plemene BM tûÏko prosazoval a ani dnes se díky konzervativnímu pfiístup mnoh˘ch belgick˘ch chovatelÛ pfiíli‰né popularitû netû‰í (s v˘jimkou firmy Fabroca, která v porovnání s ostatními belgick˘mi inseminaãními spoleãnostmi vyuÏívá britskou a irskou genetiku o poznání ãastûji). Právû Sandy je babiãkou ãerného b˘ka z programu BBG Langoureux de Fooz (ZBM 281), kter˘ aã má otce britského pÛvodu (Bringlee Blackstar), tak se tû‰il velké oblibû i v Belgii. Mimochodem, Blackstar byl po Talbotovi teprve druh˘m b˘kem pÛvodem z Velké Británie, kterého belgická BBG zafiadila do svého inseminaãního programu. Sandy je rovnûÏ matkou dvou ãern˘ch britsk˘ch b˘kÛ – Brennand Dandy a Solway View Dynamite – jejichÏ inseminaãní dávky zafiadila do své nabídky belgická firma Fabroca, ãímÏ se britská genetika znovu dostala zpût do kolébky plemene. Oba vynikali zejména fantastick˘m rámcem, kter˘ mnozí ‰lechtitelé a chovatelé chtûli u plemene belgické modrobílé zlep‰it. V kontextu zamûfiení na‰eho ãlánku není bez zajímavosti, Ïe Dynamite byl zfiejmû prvním b˘kem s témûfi celoplá‰Èov˘m ãern˘m zbarvením.

Neménû slavnou se o nûkolik let ve Velké Británii stala i plá‰Èovû ãerná kráva Graymar Electra, která opakovanû zvítûzila na nûkolika královsk˘ch ostrovních v˘stavách a i ona se stala zaslouÏilou matkou mnoha v˘znamn˘ch zvífiat. Právû díky tûmto a jim podobn˘m plemenicím a intenzivnímu vyuÏívání ãern˘ch b˘kÛ z programu firmy Fabroca se ãerná barva roz‰ífiila v britské populaci mnohem dfiíve, neÏ tomu bylo v Belgii.

Farouk de Siant Amand (foto: Fabroca)

33

Auchenlay Notorious (foto: MacGregor Photography, Cogent)

Zeus z Chýště (foto: Kamil Malát)

Mohli bychom se pochopitelnû rozepsat o mnoh˘ch dal‰ích ãern˘ch b˘cích a kravách, ktefií zásadní mûrou ovlivnili plemeno, ale to by vydalo na nûkolik dal‰ích stran textu, kter˘ by pro vût‰inu ãtenáfiÛ asi ani nebyl pfiíli‰ záÏivn˘. PosuÀme se tedy v ãase do dne‰ních dob a zmiÀme nûkolik nejnovûj‰ích b˘kÛ s tmavou srstí, ktefií si zaslouÏí pozornost. A to nejenom kvÛli jejich kvalitû (kterou ale budou muset potvrdit na svém potomstvu), ale zejména pro jejich tmavé zbarvení, kterému je vûnován tento ãlánek. KdyÏ jsme doposud psali o ãern˘ch, dnes uÏ legendárních b˘cích, s v˘jimkou Dynamiteho mûli v‰ichni z nich nûco spoleãného – jejich ãerné zbarvení nebylo celoplá‰Èové a jejich tmav˘ „kabát” byl tu a tam více ãi ménû pfieru‰ován bíl˘mi fleky. Dnes v‰ak v inseminaci pÛsobí b˘ci, ktefií jsou jiÏ témûfi ãi úplnû plá‰Èovû ãerní. Jedním z nich je napfiíklad zcela outcrossov˘ (nepfiíbuzn˘) Farouk de Siant Amand z portfolia firmy Fabroca, kter˘ má bíl˘ jen konec stfiapce ocasu a srst nad paznehty pánevních konãetin. Podobnû zbarven˘ je i jeho syn Batman van Zeldonk z nabídky téÏe firmy ãi jiÏ zmínûn˘ syn Adajia Nox. Prvním, nebo jedním z prvních, skuteãnû celoplá‰Èovû ãern˘ch belgick˘ch inseminaãních plemeníkÛ je britsk˘ Auchenlay Notorius z nabídky anglické firmy Cogent, jehoÏ dávky zaãala firma nabízet teprve v nedávné

dobû (b˘k se narodil 1. 5. 2018). Podíváme-li se do jeho pÛvodu, kde zajistíme, Ïe jeho otcem je Sandyvale Jagerbomb, ‰ampion Royal Highland Show 2018, kter˘ je rovnûÏ sám témûfi cel˘ ãern˘, tak to není to nic pfiekvapujícího.

Sandyvale Jagerbomb (foto: Wayne Hutchinson)

34

Na závûr se jistû slu‰í zmínit i o ãern˘ch belgick˘ch b˘cích s ãesk˘mi kofieny. Prvním ãernû zbarven˘m b˘kem z domácího odchovu byl Kartago (ZBM 208) vybran˘ v roce 2003 na odchovnû v Cunkovû. Dal‰ím takto zbarven˘m b˘kem byl Skaut z Ch˘‰tû (ZBM 268) vybran˘ do plemenitby v roce 2010. Ani jeden z této dvojice v‰ak nezanechal v populaci nûjakou stopu, která by si zaslouÏila pozornost. To podafiilo aÏ jinému ãernû zbarvenému b˘kovi z ch˘‰Èského chovu Zeusovi (ZBM 311). Ten byl totiÏ zakoupen inseminaãní firmou Natural, která od nûj produkovala dávky a ty putovaly i za hranice na‰í republiky.

Za zmínku také stojí fakt, Ïe Zeus je s 84 body historicky nejlépe hodnocen˘m b˘kem za exteriér.

Na dlouhou dobu asi posledními ãesk˘mi b˘ky s ãernou barvou srsti byli Emil a Eda z Ústra‰ic (ZBM 427 a ZBM 428). âe‰tí producenti plemenného materiálu od pouÏívání ãernû zbarven˘ch b˘kÛ totiÏ postupnû odcházejí a zaãínají stále více upfiednostÀovat bíle zbarvené b˘ky. Hlavním dÛvodem je fakt, Ïe v posledních letech sílí poptávka domácích inseminaãních spoleãností po svûtle zbarven˘ch b˘cích vhodn˘ch do uÏitkového kfiíÏení a bílí b˘ci jsou lépe prodejní, neboÈ jsou Ïádanûj‰í.

Toliko struãn˘ v˘let do historie ãerné barvy plemene belgické modrobílé. Pokud bychom chtûli tento historick˘ exkurz hodnû zestruãnit a udûlat nûjak˘ závûr, tak neb˘t touhy a odhodlání firmy Fabroca odli‰it se od konkurence sv˘m pojetím ‰lechtûní, které dodnes klade primární dÛraz na funkãnost skotu pfii udrÏení charakteristick˘ch vlastností plemene belgické modrobílé, nikdy by se nezrodili b˘ci jako Dafydd, Empire a následnû jeho syn Adajio, díky jejichÏ masivnímu vyuÏití v populaci se tmavé zbarvení zafixovalo natolik, Ïe je dnes naprosto bûÏné.

Skot, kter˘ se u nás nepase Barzona je plemeno hovûzího dobytka, které pochází z drsn˘ch podmínek pou‰tní vysokohorské oblasti Arizony ve Spojen˘ch státech. Proporcemi odpovídá kombinaci plemen Africander, Hereford, Santa Gertrudis a Aberdeen angus, která se na jeho vzniku po druhé svûtové válce podílela. Plemeno se vyznaãuje otuÏilostí, odolností vÛãi teplu, hmyzu a chorobám. V souãasné dobû se chová zejména ve Spojen˘ch státech.

Barzo na Historie plemene Se ‰lechtûním plemene zaãal jako první v roce 1942 Francis Norwood Bard spolu s manÏelkou na jejich ranãi Bard-Kirkland v pou‰tní oblasti Yavapai County v Arizonû. Pozdûji se k nim pfiidal Jack Humphrey, kterého Bard na svém statku zamûstnal jaké hlavního ‰lechtitele. Humphreyova znalost farmafiení kombinovaná s Bardov˘m obchodním smyslem a zázemím v zemûdûlství poskytla základ pro v˘voj skotu Barzona.

Název plemene vznikl vlastnû spojením pfiíjmením farmáfie a místem pÛvodu, Bard a Arizona.

Jejich cílem bylo dosaÏení takov˘ch vlastností, které by novû vznikajícímu plemeni pomáhaly snadnûji odolávat tamûj‰ím podmínkám – drsnému a skalnatému prostfiedí a extrémním teplotám s nízk˘m úhrnem sráÏek.

V roce 1946 zaãali pfii v˘voji nového plemene spojovat genetiku plemen Africander, Hereford, Angus a Santa Gertrudis. B˘ci afrického plemene byli pouÏíváni v kombinaci s herefordsk˘mi plemenicemi, které s sebou nesly ranost, kvalitní zadní konãetiny a odpovídající adaptibilitu. Africké

plemeno poskytlo vysokou schopnost ve vyhledávání potravy, chodivost, dobrou produkci mléka, relativnû malá telata pfii telení, pigmentaci kÛÏe a srsti pro odolnost vÛãi teplu a hmyzu.

Angus byl vybrán pro své vlastnosti jateãnû opracovaného tûla, mramorování masa bez nadmûrného tuku, men‰í telata pfii narození, hodnotné mléko a bezproblémovou motoriku pohybu.

Santa Gertrudis – b˘ci s „Shorthornsk˘m faktorem” – byli zaãle-

nûni z dÛvodu pfiítomnosti brahmánské krve v plemeni, která je nositelem vhodn˘ch vlastností, jak˘mi jsou aktivní vyhledávání potravy, chodivost, dobrá mléãnost a vynikající matefiské vlastnosti. Vliv Bos Indicus se pomalu eliminoval kvÛli neÏádoucím vlastnostem, jako je nízká plodnost, pozdní zralost a nadmûrné mnoÏství kÛÏe. Africanderské rysy byly soustfiedûny pro udrÏení subtropického efektu otuÏilosti plemene.

35

Barzona se vyznaãuje hustûj‰í srstí v chladnûj‰ím podnebí. Telata jsou mimofiádnû otuÏilá a vysoce vitální. Díky tmavé pigmentaci a hluboce uloÏen˘m oãím takfika vÛbec nemívají zánûty spojivek a netrpí rakovinou oka.

Snad právû proto, Ïe plemeno bylo vyvinuto v jedné z nejdrsnûj‰ích a nejnároãnûj‰ích oblastí zemû, se osvûdãilo jako mimofiádnû pfiizpÛsobivé. Zvífiata jsou vytrvalá, stejnû jako v horsk˘ch, tak v pou‰tních oblastech se toto odolné plemeno dokáÏe pohybovat napfiíã po celé zemi, pfiecházet snûhová území severozápadu, pfies stfiedov˘chodní louky aÏ k jihov˘chodním baÏinám. Farmáfii Tato kombinace ãtyfi plemen v podstatû dokonãila „infuzi krve” do genetického vybavení plemene a Barzona se pomalu dále vyvíjelo s peãlivû plánovan˘mi spojeními tak, aby se kfiíÏila tato rÛzná plemena a pevnû se zakotvily poÏadované vlastnosti/ schopnosti. Po roce 1955 jiÏ nebyla do chovu pfiilévána Ïádná cizí krev.

Peãlivé vedení záznamÛ a pfiísná selekce na poÏadované vlastnosti jsou v˘sledkem dne‰ního barzonského skotu. V roce 1968 bylo plemeno Barzona uznáno jako zavedené plemeno. Zaãalo b˘t stále Ïádanûj‰í mezi v˘krmci a barzon‰tí b˘ci se stávali populárnûj‰í i chovateli pro vyuÏití v komerãních chovech. Vzhledem k tomu, Ïe se stále více chovatelÛ zajímalo o ãistokrevná zvífiata, zaãala se ukazovat zjevná potfieba oficiálního sdruÏení.

Proto byla v lednu roku 1968 ve Phoenixu v Arizonû zaloÏena „The Barzona Breeders Association of America” (www.barzona.com).

Po smrti manÏela Francise Barda v roce 1970 chov vedla ranã jeho manÏelka, po tfiech letech v‰ak byla nucena jej rozprodat.

Cel˘ chov by rozpt˘len mezi rÛzné chovatele, ktefií se ale i nadále vûnovali neustálému v˘voji a zlep‰ování plemene.

Barzona se tak stalo jedin˘m plemenem vyvinut˘m v USA, které bylo zaloÏeno na samiãí linii a pouze na v˘konnosti jednotliv˘ch zvífiat.

36

Charakteristika plemene Souãasná Barzona jsou dlouhá, dobfie vyváÏená zvífiata stfiedního rámce. Jejich aktuální velikost se li‰í v závislosti na prostfiedí. Vyznaãují se dlouhou hlavou a jsou geneticky rohatá. Jejich srst má obvykle oranÏovo-ãevenou barvu, ale mÛÏe se li‰it od svûtle aÏ po tmavû ãervenou. MÛÏe se vyskytovat bílé zbarvení na spodní linii bfiicha. B˘ci obvykle váÏí pfies 800 kg, krávy prÛmûrnû 500 kg. Barzoni mají vysok˘ stupeÀ stádového instinktu, jsou zvídaví a inteligentní, ale ti‰í a snadno ovladatelní.

Africander pfiinesl do barzonského genofondu mimofiádnou odolnost, konãetiny pfiizpÛsobené pro pohyb v drsn˘ch nerovn˘ch podmínkách, schopnost aktivnû vyhledávat potravu na dlouhé vzdálenosti, ale i odolnost vÛãi teplu, hmyzu a rÛzn˘m chorobám.

ze západních pou‰tních oblastí mají rádi jejich schopnost pfiecházet velké vzdálenosti bez vody a pfieÏívat v nepfiízniv˘ch podmínkách s chud‰í potravou. Na severu pro zmûnu oceÀují jejich snadnou pfiizpÛsobivost mraziv˘m teplotám a drsnému poãasí, a to i v dobû telení. Na jihu vyuÏívají nativní pastevní schopnosti

k maximálnímu uÏitku, kde zároveÀ zvífiata prokazují vysokou odolnost vÛãi náporu hmyzu, parazitÛm a hork˘m teplotám.

Jejich pfiizpÛsobivost je neuvûfiitelnû variabilní.

Barzona je rozhodnû plemeno „bez ozdÛbek”, které nevyÏaduje nároãnou péãi a drahé vstupy jako nûkterá jiná plemena. Samice jsou dlouhovûké a produkují telata s daleko men‰ími náklady na odchov. Telata jsou pfiirozenû odolná a nepotfiebují péãi veterináfie.

Plemenice mívají velmi dobrou plodnost a telí se ve dvou letech.

S nízkou porodní hmotností mláìat se telí snadno a samostatnû, pravidelnû kaÏd˘ rok a to i ve stresov˘ch podmínkách. B˘ci jsou také otuÏilí a energiãtí, coÏ dokazuje jejich vysoké libido. Plemeno je rané a dlouhovûké. Vyniká taktéÏ vysokou konverzí krmiva.

Barzona poskytuje vysokou v˘tûÏnost jateãnû opracovaného tûla pfii na trhu nejÏádanûj‰í hmotnosti. Jateãn˘ trup je slu‰nû osvalen˘, maso je optimálnû mramorované s dobr˘m pomûrem tuku. Optimální genov˘ fond jim umoÏÀuje jateãnû dozrát za krat‰í období na spotfiebitelem nejpoÏadovanûj‰í váhu.

Plemeno dnes The Barzona Breeders Association of America vytvofiila program „Breed Up To Barzona“, kter˘ umoÏÀuje chovateli pouÏívat registrované ãistokrevné b˘ky Barzona ve spojení s jak˘mikoli registrovan˘mi krávami nebo kfií-

Ïenkami a registrovat potomstvo samic jako podílové kfiíÏence plemene Barzona. Pfii následném vyuÏití barzonsk˘ch b˘kÛ, se potomci barzonsk˘ch plemenic ze ãtvrté generace kfiíÏení registrují jako ãistokrevní. Chovatel mÛÏe pouÏít ve svém ‰lechtitelském plánu ãistokrevného b˘ka jednou nebo vícekrát.

Souãasní chovatelé dodrÏují standardy, které nastavil F. N. Bard hned na samém poãátku chovu s dÛrazem na plodnost a pravidelnou bfiezost a odchov telat. Vût‰inou jsou chovány pastevním zpÛsobem pfii kterém zvífiata prokazují vysokou chodivost, coÏ jim umoÏÀuje dosahovat velké vzdálenosti pfii vyhledávání potravy a vody. Postupnû farmáfii zji‰Èují, jak˘ pozitivní vliv mají tato zvífiata na Ïivotní prostfiedí.

Pastviny jsou vyrovnanûj‰í a rost-

liny získávají více ãasu na opûtovn˘ rÛst v období sucha.

Souãasní chovatelé si nemohou plemeno vynachválit, obdivují na nûm jeho variabilitu pfiizpÛsobivost a odolnosti, co se t˘ãe Ïivotních podmínek. Mají rádi jeho klidnou povahu, ale také uãenlivost.

Asociace se velmi snaÏí pomáhat sv˘m chovatelÛm a vytváfiet dobré zázemí pro chov. Poskytuje registr ãistokrevného barzonského skotu i kfiíÏencÛ a podporuje neustálé zlep‰ování a udrÏování vlastností plemene Barzona. SdruÏení je flexibilní a provozované tak, aby udrÏovalo tempo s neustále se mûnícími potfiebami jednotliv˘ch chovatelÛ. Farmáfii zapojeni do chodu Asociace vûfií v ekonomick˘ pfiínos komerãní produkce hovûzího masa. Zamûfiují se v˘hradnû na efektivnost chovu.

Plemeno si získává stále vût‰í pfiízeÀ chovatelÛ, ktefií by jinak své nehostinné pozemky nemûli jak obhospodafiit. Barzona jim umoÏÀuje získávat více prostfiedkÛ na dal‰í chod farmy a poskytuje více prostoru v jejich úsilí. Jak jiÏ bylo uvedeno v˘‰e, plemeno se v souãasné dobû nachází a chová pfieváÏnû ve Spojen˘ch státech. Popfiejme tedy plemeni více takov˘ch nad‰encÛ a obdivovatelÛ i na dal‰ích místech, kde Ïádn˘ jin˘ dobytek neobstojí.

Text s pomocí zahraniãních informací sestavila Ing. Katefiina ·tanclová, Ph.D., foto: internet

37

Motto: UdrÏení produkce na TTP Ing. Ivan Houdek, ‰lechtitelská stanice DLF Seeds, s.r.o., Hladké Îivotice Prozatímní prÛbûh jara naznaãuje, Ïe se problémy s nedostatkem píce z TTP budou prohlubovat. ¤adu let zdÛrazÀuji, Ïe o travní porosty je tfieba peãovat, zlep‰ovat je a obnovovat. Kdo hospodafií na TTP v duchu v˘‰e uveden˘ch zásad, má vût‰inou men‰í problémy se zaji‰tûním dostatku píce – nicménû zcela bez vody to pravda nepÛjde ani s tou nejlep‰í péãí.

Válec Alstrong Aerators od firmy Alstrong LTD. z Irska (foto: archiv firmy)

I mezi ekologick˘mi zemûdûlci si ti, ktefií hospodafií intenzivnû, tedy pfiisévají jetelotravní smûsi a obnovují porosty, dokáÏí i bez minerálních hnojiv zajistit obstojné mnoÏství kvalitní píce. A samozfiejmû je nutné vyuÏívat statková hnojiva. KdyÏ uÏ jsem zmínil ekologick˘ zpÛsob hospodafiení na TTP – nemalá ãást ploch se dostala v˘raznû pod hranici uÏivit hospodáfiská zvífiata. Jedná se o porosty v chránûn˘ch územích, kde je nastavena spousta omezujících podmínek a tyto pfiinesly naprost˘ zmar! Na nûkterá omezení pfiistoupili zemûdûlci vlastním rozhodnutím s vidinou v˘hodnûj‰ích podpor, nûkterá jim byla nafiízena. Porosty za souãasného sucha – bez moÏnosti obnov nebo pfiísevÛ, dokonce se zákazem hnojení statkov˘mi hnojivy, a se zákazem pastvy se zmûnily na zaplevelené stepi témûfi bez trav. Pokud tam nûjaké trávy zbyly, tak neprodukãní, nekvalitní, ‰patnû stravitelné. A na dfiíve vlhk˘ch ãi odmáãen˘ch lokalitách, kolem vodoteãí naprosto nekrmitelné trávy, jako je metlice trsnatá, chrastice rákosovitá – k jejich roz‰ifiování je‰tû pfiispívá povinnost ponechávat neseãené ãásti luãních porostÛ po cel˘ rok.

Kulturní trávy – pokud tam byly – vût‰inou vymizí a v˘‰e zmínûné plevelné druhy se ke v‰emu vysemení, chrastice také vytváfií silné oddenky, do kter˘ch akumuluje

38

zásobní látky, nejsou-li porosty brzy poseãeny. A o roz‰ifiujících se plevelech dvoudûloÏn˘ch nemluvû (jedovat˘ vratiã, pcháãe a bodláky, fiebfiíãek, svízel povázka, tfiezalka a dal‰í), které degradaci porostu dorazí.

Znovu zdÛrazÀuji hnojení – jestliÏe z pÛdy odebíráme Ïiviny v píci, je nezbytné je tam vracet, dlouhodobû jen brát nelze.

Nastala doba, kdy je tfieba usilovat o razantní zmûnu smûrnic pro hospodafiení na TTP v ekologickém reÏimu, jinak se tyto plochy stanou naprosto nevyuÏitelné pro hospodafiení. Stanou se nadobro v˘su‰n˘mi lokalitami, protoÏe bez pokryvu vzrÛstnûj‰í bujnou vegetací záhy vysychají, ub˘vá organické hmoty v pÛdû, tak nemá vláhu v pÛdû ani co udrÏet.

V tomto ãlánku se zamûfiím na o‰etfiování travních porostÛ. Musíme ctít jejich pfiednostní urãení – zda budou vût‰inou sklízeny (a dopásány na podzim), nebo budou urãeny v prvé fiadû k pastvû.

Pro vût‰inu chovatelÛ, jak to na travních porostech pfii pfiejezdech po republice vidím, bohuÏel pfiedstavuje o‰etfiování jen posmykování na jafie, nûkde vláãení.

Tím zajistí rozhrnutí krtincÛ

a po‰kození po divoãácích. Konvenãní zemûdûlci porosty zpravidla pfiihnojí – rÛzn˘mi dávkami.

Po shlédnutí t˘chÏ porostÛ za mûsíc je vidût zda a jaká byla dávka hnojení.

Luãní porosty mohou vyÏadovat provést více úkonÛ pfii jarním o‰etfiení. Vedle smykování je nutné intenzivnû povláãet zamechované nebo star‰í porosty, s vût‰ím mnoÏstvím stafiiny, a uÏ také ty, kde ustoupil jetel luãní po obnovû ãi pfiísevu. Nejvhodnûj‰í je provést oba úkony potom jedním kombinovan˘m strojem (napfi. prutové brány s pfiedfiazen˘mi srovnávacími deskami). Na kamenit˘ch pÛdách b˘vá následnû nutné tûÏk˘mi válci zatlaãit kameny do zpût pÛdy. Válet je také nutné nové porosty s vysok˘m zastoupením jetele luãního – tyto je tfieba ‰etrnû smykovat, spí‰ jen místa s vy‰‰ím v˘skytem krtincÛ nebo po‰kození. Na nov˘ch typech tûÏk˘ch válcÛ b˘vají namontovány shrnovací desky ãi hrablo, které se sefiídí tû‰nû nad povrch rovného terénu a pfiípadné krtince nebo po‰kození srovnají tûsnû pfied zaválením. Také kde vznikly nerovnosti (koleje od sklizÀov˘ch strojÛ) je tfieba hfiebeny rovnûÏ zaválet.

Válení není kaÏdoroãní nutností, ale jen tehdy, jak bylo uvedeno v˘‰e.

Pfiihnojování se odvíjí od podílu jetele v porostu – novû zaloÏené porosty nemusí b˘t dusíkem na jafie pfiihnojovány, nebo jen nízkou dávkou do 30 kg N/ha.

RovnûÏ dokud je v porostech dostatek jetele není prospû‰né tyto hnojit digestátem, a kdyÏ, tak na podzim po poslední seãi.

Star‰í porosty, tvofiené pfievládajícími travami, se pfiihnojují po probuzení porostu, nesmí se jezdit po listech s námrazou, ale poãkat aÏ námraza roztaje – listy a odnoÏe se po pfiejetí po‰kodí a pfii vytváfiení nov˘ch odnoÏí se obrÛstání v kolejích zpozdí. Dávka hnojení se pohybuje mezi 60–80 kg N/ha, v závislosti na kvalitû porostu, ale také dle propustnosti pÛdy a svaÏitosti. Na lehk˘ch a svaÏit˘ch pÛdách je dobré i dávku minerálního dusíku 60 kg/ha rozdûlit na dvakrát (druhé hnojení po odnoÏení pfied sloupkováním stfiednû ran˘ch trav). Dávka 80 kg N/ha u dobr˘ch zapojen˘ch porostÛ se vÏdy dûlí nadvakrát; zjara probouzející se porosty nedokáÏí 80 kg N/Ha rychle vyuÏít a mÛÏe dojít ke ztrátû Ïivin vyplavením. Druhé hnojení (lépe ve formû moãoviny) také pfiiná‰í Ïádoucí vy‰‰í koncentraci NL v píci pfii sklizni.

Hnojení by mûlo probûhnout asi 3 t˘dny pfied plánovanou seãí, aby v píci uÏ nebyl dusík v neÏádoucí formû (–NO3, –NO2).

Pastevní porosty se zásadnû smykují, hladk˘mi smyky, aby nedo‰lo k po‰kození odnoÏí trav a povrch pÛdy zÛstal rovnomûrnû pokryt˘. Pastviny se vláãí tehdy, jsou-li zamechovány, nebo fiídké a zaplevelené, a po vláãení vÏdy musí následovat pfiísev! Jinak uvolnûná místa po vláãení rychle obsadí plevel. Pfied pfiísevem se nehnojí!

Pfiihnojování pastvin pro následnou pastvu se provádí dávkou do 40 kg N/ha, bude-li porost po asi tfiech t˘dnech spásán. Pastevní porost urãen˘ pro sklizeÀ v 1. seãi se hnojí v závislosti na zastoupení jetele luãního v porostu dávkami jako u luãního porostu. Po sklizni se pfiihnojí dávkou 40 kg N/ha. SklizeÀ první seãe

Válec Golem Aerator od firmy SMS Rokycany (foto: archiv firmy SMS)

pastevního porostu by mûla b˘t provádûna co dva, nejpozdûji co 3 roky, aby si jinak pastvou soustavnû odlisÈovan˘ porost s vût‰í listovou asimilaãní plochou vytvofiil zásoby Ïivin do kofienÛ a dobfie zvládal dal‰í období spásání. Je-li porost kaÏdoroãnû jen spásán, rychle se vysiluje, rychleji vysychá, produkãní travní druhy slábnou a úÏivnost rapidnû klesá.

Zvy‰uje se zaplevelení v dÛsledku oslabení konkurenãní schopnosti kulturních trav. âasto se pak také pfiemnoÏí bíl˘ jetel plaziv˘.

Porosty silnû po‰kozené divok˘mi prasaty (nebo jejich ãásti) je nutné minimálnû pfiiset, ale lépe obnovit, a nenechat tak louku ãi pastvinu zarÛst pleveli. Pouhé posmykování vede k nezadrÏitelné degradaci porostu.

Provzdu‰nûní drnu a zadrÏování vody Vût‰ina luk a pastvin nebyla fiadu let obnovena, coÏ se v souãasném klimatu odráÏí na jejich produkci a ãasto i na kvalitû píce z nich sklízen˘ch. Vedle vyãerpan˘ch rostlin trav ãi degradaci porostÛ se na nízké produkci podílí utuÏení pÛdy.

• Po loukách mnoho let jezdí stále tûωí a tûωí sklizÀová technika, na pastvinách se pasou mnohá tûÏká plemena masného skotu.

• Suchá a horká jara a léta (v˘jimeãn˘ byl pravda loÀsk˘ kvûten) omezují nejen rÛst nadzemní hmoty, ale i kofienÛ.

PfiirÛstají-li kofieny minimálnû, nepfiib˘vá organické hmoty v pÛdû, mineralizace opadu

z kofienÛ za sucha probíhá minimálnû.

• S nízk˘m pfiírÛstkem kofienÛ je niÏ‰í „ukládání CO2” do pÛdy.

• Bez v˘hrad omezuje rÛst travních porostÛ také omezené hnojení, úroveÀ v˘Ïivy TTP vût‰inou nesnese srovnání s porosty na orné pÛdû, a nemusí to b˘t jen ekologick˘m hospodafiením na travních porostech...

• PÛdní strukturu a odolnost utuÏení ovlivÀuje také pravidelné vápnûní – v pfiípadû travních porostÛ je ãastûj‰í nevápnûní.

Mezi chovateli je ale stále více uvûdomûl˘ch hospodáfiÛ, ktefií se vápnûní vûnují a nepovaÏují ho jen za zvy‰ování nákladÛ.

Vedle blahodárného vlivu na porosty a pÛdu pod nimi je dÛleÏit˘ také vliv dostatku vápna v píci na zdravotní stav zvífiat.

Teplé zimy a nízká snûhová pokr˘vka se podílí na po‰kozování porostÛ tam, kde jsou zvífiata celou zimu na pastvinách; kolem pfiíkrmi‰È a napajedel je porost roz‰lapán, na vzdálenûj‰ích ãástech pastviny neustál˘m pfiecházením zvífiata pfii pfiepásání vlhk˘ povrch nadmûrnû utuÏují. Bez silnûj‰ích mrazÛ nedojde rozmrznutí a tím zlep‰ení struktury pÛdy pro zasakování a rÛst travního porostu. Roz‰lapan˘ porost na pastvinû = zimovi‰ti – po usmykování a pfiípadné pfiedseÈové pfiípravû je nutné zaset, pÛda je prokypfiena a zasakování sráÏek není problémem. Hor‰í zasakování je na u‰lapané ãásti porostu.

Nûkolik posledních let se objevují na trhu stroje, s jejichÏ po-

39

pofiád platí, Ïe i niωí dávka dusíku – aÈ uÏ v minerální formû, nebo pomocí diskového aplikátoru navezené kejdy ãi digestátu – pfiinejmen‰ím podpofií odolnost porostu proti stresu ze sucha.

Válcem Golem Aerator narušený povrch travního porostu (foto: archiv firmy SMS)

mocí je moÏné v˘raznûji provzdu‰nit porost a buì naru‰it utuÏenou svrchní ãást ornice, nebo dokonce hloubkov˘m kypfiením naru‰it utuÏenou ornici i její podloÏí.

Na v‰ech porostech témûfi bez v˘jimky je moÏné pouÏít tzv. provzdu‰Àovací válce s ostfiím aÏ 17 cm dlouh˘m. Jsou dvojího druhu – s hroty rozfiezávacími drn ve smûru jízdy (ãesk˘ v˘robce), nebo s hroty navafien˘mi na válec napfiíã smûru jízdy (napfi. irsk˘ v˘robce). Pfii profiezání drnu a podle hloubky ornice více jako do její poloviny, nebo dokonce celého profilu na hor‰ích pÛdách, se docílí jednak lep‰ího zasakování sráÏkové vody – tedy udrÏení vody v pÛdû, zabrání se v˘znamnû jejímu odtoku. Provzdu‰nûní dále prospûje kofienÛm trav i jetelovin (dostatek vzduchu v pÛdû podpofií mj. symbiotickou fixaci dusíku).

V dlouhodobûj‰ím horizontu podpofií profiezání drnu odnoÏování trav, a tím prodlouÏí Ïivotnost a v˘nosnost porostu.

Na porostech zaloÏen˘ch na zatravnûné orné pÛdû je moÏné zhutnûní naru‰it pomocí hloubkového kypfiiãe. Zpravidla by následnû po prokypfiení mûla následovat obnova porostu, drn se kypfiiãem v˘znamnû naru‰í a také dojde k vynesení rÛzného podílu kamenÛ, které bude nutno sesbí-

40

rat, nebo zapracovat pfii diskování nebo orbû zpût do pÛdy.

K provedení provzdu‰nûní travního porostu je nezbytná vlhkost pÛdy, na vyschlé, nefikuli vyprahlé pÛdû by byl její úãinek chab˘; kámen, kter˘ profiezávací hrot „trefí” musí alespoÀ ãásteãnû uhnout do strany (s v˘jimkou velk˘ch kamenÛ pod povrchem). RovnûÏ promoãen˘ drn by neumoÏnil oãekávané provzdu‰nûní, po snadném zanofiení hrotÛ by utuÏení zv˘‰ila hladká plocha povrchu válce, váÏícího zhruba 5 tun.

Provzdu‰Àování je moÏné dûlat i na podzim, usnadní zasakování zimní vláhy, která je ostatnû v poslední dobû spí‰ ve formû de‰tû.

V˘znam a pfiínos provzdu‰Àování ostatnû zdÛrazÀoval uÏ v prosincovém Zpravodaji Vበkolega, chovatel dexterÛ, Lubo‰ Îìársk˘.

O‰etfiování porostÛ po sklizni vedle pfiípadného hnojení mÛÏe také pfiedstavovat válení rozjezdûn˘ch vlhk˘ch míst porostu, kde vznikly hlub‰í koleje a byly koly techniky vytlaãeny hfiebeny zeminy, které by se pfii dal‰í seãi dostaly do píce, o po‰kození techniky nemluvû. Dávka hnojení pro travní porost bez jetele by se mohla pohybovat od 40 do 60 kg N/ha u porostÛ sk˘tajících záruku dobré druhé seãe, samozfiejmû také za pfiedpokladu sráÏek. Ale

Po ukonãeném pastevním cyklu, pfiípadnû na porostech trvalé pastvy, je tfieba osekávat nedopasky, odstraÀovat staré listy trsÛ trav a pokálené trsy, vzrostlé plevele dfiíve, neÏ odkvetou a vysemení se. Také je tfieba zabránit vzniku „mastn˘ch flekÛ” rozetfiením v˘kalÛ (coÏ Ïaãka zpravidla splní). Osekávání na trvale spásané pastvinû by se mûlo posouvat po sedmi, deseti, moÏná 14 dnech tak, aby na 5x aÏ 6x byla osekána celá pastvina.

Nepokálené poseãené rostliny po zavadnutí vût‰inou zvífiata posbírají. Shrabat a odvézt je tfieba jen silnûj‰í vrstvu, pokud by hrozilo vyleÏení porostu. Osekan˘ porost i pfii nedostatku vláhy zaãne obrÛstat – dÛleÏité je zachovávat vy‰‰í strni‰tû asi 7–9 cm, nevyholit jej.

Po osekávání rostliny lépe obrÛstají; mulãování je lépe provést aÏ po poslední pastvû na podzim a nemulãovat porosty, kde je je‰tû vysoké zastoupení jetele luãního.

Nûkolikrát jsem zmínil pfiísevy a obnovu. Podrobnûji bych se tûmto zásahÛm do travních porostÛ vûnoval v ãlánku do dal‰ího Zpravodaje. Pokud ale se rozhodnete pro obnovu ãi pfiísev jetelotravní luãní nebo pastevní smûsí, je tfieba zaãít s pfiípravou pozemku a vlastním provedením dfiíve, neÏli vyjde dal‰í Zpravodaj (v záfií). Jetel luãní musí mít dostateãnû dlouhou dobu pro vzejití a rÛst, aby pfied zimou vytvofiil nejménû pfiízemní rÛÏici, a dobfie pfiezimoval. Musí se tedy pfiisévat/vysévat ve druhé polovinû srpna, v niωích polohách do zaãátku záfií. Travní smûsi bez jetele je moÏné vysévat o mûsíc pozdûji, v krajním pfiípadû jako „spící setí” i koncem fiíjna. Zásady pro provádûní pfiísevÛ mj. jsou na stránkách DLF Seeds Hladké Îivotice (www.dlf.cz).

Druhé plo‰né mûfiení MLLT u plemene aberdeen angus Alena Svitáková – âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu ZdeÀka Veselá, Michaela Brzáková – V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby V t˘dnu od 26. 2. do 5. 3. 2020 âeskou republiku opût nav‰tívila skotská techniãka Linda McKendric. Jednalo se jiÏ o druhé mûfiení, které bylo takto plo‰nû zorganizováno. S potû‰ením mÛÏeme konstatovat, Ïe chovatelÛ neubylo, ba naopak jsme letos nav‰tívili více míst. Doufáme, Ïe noví chovatelé nám zachovají pfiízeÀ a sejdeme se pfii mûfiení i pfií‰tí rok. Nyní trocha ãísel: v leto‰ním roce bylo zmûfieno 729 zvífiat na 3 odchovnách plemenn˘ch b˘kÛ a u 19ti chovatelÛ.

Termín mûfiení je dán programem paní McKendric (hlavní sezóna ve Skotku zaãíná v bfieznu), takÏe i v pfií‰tím roce snad mûfiení probûhne na pfielomu února/bfiezna.

ChovatelÛm byly také poslány v˘sledné sestavy s namûfien˘mi údaji a s krátkou statistikou. Opût byly stanoveny relativní uÏitkové hodnoty (RUH), které zohledÀují systém odchovu – u mnoh˘ch chovatelÛ se váÏili b˘ci v odchovu i jalovice, které mûli jinou krmnou dávku, vûk zvífiat a buì hmotnost (u plochy svalu) nebo tuãnost zvífiat (v˘‰ka tuku na zádi a nad ro‰tûncem u mramorování). RUH slouÏí jako informativní hodnota pro chovatele k porovnání konkrétních zvífiat, ale zatím není zohlednûna genetika. Situace se v‰ak do budoucna zmûní. JiÏ v pfií‰tím roce by mûlo dojít ke skenování potomkÛ jalovic, které jsme mûfiili v roce 2019. Opût bychom chtûli podûkovat chovatelÛm za opûtovnou vstfiícnost a v˘bornou organizaci pfii váÏení, které tak probûhlo bez komplikací.

Co a kde mûfiíme?

I kdyÏ se do povûdomí vefiejnosti dostaly zejména dvû nejdÛleÏitûj‰í vlastnosti – tedy plocha nejdel‰ího zádového svalu a jeho mramorování (marbling, podíl

intramuskulárního tuku), tak pfii vlastním mûfiení jsou zji‰Èovány celkem ãtyfii hodnoty – tlou‰Èka tuku na zádi, tlou‰Èka tuku nad ro‰tûncem, plocha ro‰tûnce a podíl intramuskulárního tuku.

Tlou‰Èku tukÛ slouÏí k tomu, aby bylo moÏné oddûlit zvífiata se správn˘m ukládáním tuku (tedy s vysok˘m podílem intramuskulárního tuku a správnou v˘‰kou podkoÏního tuku) od zvífiat tuãn˘ch, která mají podíl intramuskulárního tuku také vysok˘, ale zároveÀ také pfiíli‰ vysok˘ podíl podkoÏního tuku.

Mûfiení tlou‰Èky tuku na zádi – místo mûfiení je uprostfied pomyslné spojnice mezi stfiedem kfiíÏové kosti a sedacím hrbolem. Ve vût‰inû pfiípadÛ bûhem mûfiení byla sonda pfiiloÏena svou podélnou osou na tuto spojnici. V pfiípadû hor‰ího pfiístupu k mûfienému zvífieti je moÏné pfiiloÏit sondu i kolmo k této spojnici, ov‰em tak aby ji sv˘m stfiedem protínala v místû mûfiení. Vrstva tuku je v této oblasti pomûrnû rovnomûrná a mûfiení se dobfie provádí.

Mûfiení plochy svalu – plocha svalu byla mûfiena za posledním Ïebrem. Sonda byla pfiikládána nikoliv zcela kolmo k podélné ose tûla, ale tak aby kopírovala úhel Ïebra vzhledem k pátefii. PouÏitá sonda (18 cm, 3,5 MHz) umoÏÀo-

vala zobrazení celého prÛfiezu svalu u vût‰iny hodnocen˘ch zvífiat. Tam kde byl sval ‰ir‰í, pfiístroj umoÏÀoval mûfiení pomyslného konce svalu i mimo zobrazovanou oblast. Obãas pro lep‰í zobrazení celého obvodu svalu je dobré vyuÏít obrazy uloÏené v obrazové smyãce pfied zmrazením obrazu.

Obecnû bylo ohraniãení svalu dobfie rozeznatelné a umoÏÀovalo celkem pohodlné mûfiení jeho plochy.

Mûfiení tlou‰Èky tuku nad ro‰tûncem – místo mûfiení je za posledním Ïebrem ve 2/3 ‰ífiky ro‰tûnce stejnû jako je tomu u plochy svalu. Vrstva tuku je v této oblasti pomûrnû rovnomûrná a mûfiení se dobfie provádí.

Hodnocení mramorování (podílu intramuskulárního tuku) – provádí se na podélném prÛfiezu MLLT v oblasti na rozhraní hrudní a bederní ãásti. Sonda se pfiikládá rovnobûÏnû s pátefií zhruba nad místem nejvût‰í hloubky MLLT kolmo k povrchu tûla zvífiete. Po zmrazení obrazu se aktivuje mûfiení mramorování. Na obrazovce se objeví obdélník, kter˘ ohraniãuje oblast mûfiení. Tento obdélník lze pfiesouvat nebo mûnit jeho rozmûry. Hodnota mramorování je stanovena pomocí vnitfiního softwaru, pfii jehoÏ v˘voji byly pouÏity snímky zvífiat pfied a po poráÏce. Právû

41

správné a standardizované urãení podílu intramuskulárního tuje je tím prav˘m ofií‰kem pfii srovnávání rÛzn˘ch metod.

Co dál je tfieba?

Fixace zvífiat – v nav‰tíven˘ch chovech umoÏÀovala pouÏívaná fixaãní zafiízení provádûní ultrazvukov˘ch mûfiení. Z hlediska komfortu a plynulosti mûfiení je Ïádoucí, aby bylo zvífie bûhem mûfiení nehybné a klidné. U klidnûj‰ích zvífiat ve zkrácené fixaãní kleci se osvûdãilo neprovádût fixaci hlavy.

Pfiíprava zvífiat – hodnû oleje na hfibet za posledním Ïebrem a na záì. Olej vetfiít do srsti spodkem nádoby. MnoÏství oleje korespondovalo s hustotou a délkou chlupÛ jednotliv˘ch zvífiat.

VáÏení zvífiat – vzhledem k tomu, Ïe hmotnost zvífiat je jedním z velmi dÛleÏit˘ch faktorÛ, kter˘ ovlivÀuje v‰echny mûfiené ukazatele, je nutné zvífie pfii skenování také zváÏit. Proto musí b˘t váÏení zvífiat technologicky moÏné. Pfii vlastním mûfiení jsme s tímto poÏadavkem u Ïádného z chovatelÛ nemûli problém.

Která zvífiata mûfiíme?

Stanovení vûku mûfiení se ukázalo jako jedno z hlavních témat minulého roãníku. V na‰em systému prodeje zástavov˘ch telat by bylo ideální hodnotit zvífiata spoleãnû s váÏením odstavové hmotnosti. Tím by byla podchycena vût‰ina roãníku. Problémem mûfiení u mlad˘ch zvífiat je, Ïe mramorování masa zaãíná b˘t zfietelné aÏ kolem jednoho roku Ïivota zvífiete. Proto byl zvolen vûk zvífiat vhodn˘ch k mûfiení MLLT v rozmezí 9–15 mûsícÛ.

Hlavními problémy tohoto vûkového rozpûtí je ten, Ïe pfii na‰em termínovaném hromadném mû-

42

fiení jsou pozdnûj‰í telata pfiíli‰ mladá a nemají v˘sledky. Dále pak, Ïe termín mûfiení vût‰inou koliduje s telením na stádû a naopak chovy, které mají telící sezónu posunutou na pozdnûj‰í jaro, nemohou zapojit v‰echna zvífiata.

Najít optimálnûj‰í jin˘ termín je také tûÏké vzhledem k ãasov˘m moÏnostem paní McKendric, protoÏe jí zaãíná hlavní sezóna ve Skotsku zaãátkem bfiezna a pokraãuje aÏ do ãervna. Navíc skenovat lze jalovice pouze do 3. mûsíce gravidity.

Zapojení jednotliv˘ch chovatelÛ V leto‰ním roce mûli chovatelé opût moÏnost se pfiihlásit pomocí internetové pfiihlá‰ky. Zde vyplnili poãty zvífiat ke skenování podle pohlaví a vûku. Pfiedpokládáme, Ïe systém pfiihla‰ování pro pfií‰tí rok zÛstane i nadále stejn˘. Pfiihla‰ování spu‰tûno jiÏ v prosinci leto‰ního roku.

Druh˘ roãník mûfiení Leto‰ní mûfiení bylo, jak jiÏ bylo zmínûno, provedeno na pfielomu února a bfiezna. Celkem bylo naskenováno 729 zvífiat ve 3 odchovnách plemenn˘ch b˘kÛ a u 19 chovatelÛ. V‰em zapojen˘m chovatelÛm patfií obrovsk˘ dík.

U chovatelÛ byla skenována zvífiata jak z odchovu (b˘ci i jalovice), tak u mnoh˘ch i b˘ci na v˘krm.

Zmapování i této ãásti populace je pro správnou selekci velmi dÛleÏité a v zahraniãí b˘vá zvykem pfied prodejem nechat zmû-

fiit v‰echna svá zvífiata, nejen ta plemenná. Náklady na skenování byly opût hrazeny z v˘zkumného projektu, chovatel se podílel zaji‰tûním dostatku lidí, správné technologie a oleje pro vlastní skenování. Praxe ukázala, Ïe je nutné velké mnoÏství oleje, zejména tam, kde jsou zvífiata venku. V takov˘ch pfiípadech nebyl problém spotfiebovat 1 l oleje na 4–5 zvífiat.

V prÛmûru byla spotfieba oleje cca 1 l na 6 zvífiat.

Vyhodnocení namûfien˘ch dat Koneãn˘m cílem je selekce zvífiat na základû informací o sloÏení jejich jateãného trupu. Jedin˘m nástrojem pro úspû‰nou a efektivní selekci jsou plemenné hodnoty, které dokáÏí oãistit namûfiené údaje o vlivy prostfiedí a také zohlednit pfiíbuzenské vztahy mezi zvífiaty. Tento systém v‰ak vyÏaduje dlouhodobûj‰í sbûr dat.

Proto zavedení do praxe bude moÏné nejdfiíve za 5 let. V˘sledky budou mít dostateãnou vypovídající hodnotu (spolehlivost) v závislosti na mnoÏství zmûfien˘ch zvífiat. Nyní mají zapojení chovatelé k dispozici v˘sledky mûfiení sv˘ch zvífiat – jejich namûfien˘ch uÏitkovosti – a prÛmûrné hodnoty celé populace. Z koneãného vyhodnocení byla vylouãena zvífiata, která neodpovídala stanovenému vûkovému rozmezí, b˘ci ostatních plemen a kfiíÏenci. Do koneãné statistické anal˘zy bylo zahrnuto 699 zvífiat z 729 namûfien˘ch jedincÛ.

Tabulka ã. 1: Souhrnné ukazatele počet hmot tuk zad tuk rost plocha Býk – jedináček 347 509 5 4 84 Býk – dvojče 28 462 4 3 75 Jalovice – jedináček 304 413 6 4 68 Jalovice – dvojče 20 401 6 4 65 Celkový průměr 699 446 5 4 73 tuk zad – výška tuku na zádi; tuk rost – výška tuku nad roštěncem; plocha – plocha IM tuk – mramorování, podíl intramuskulárního tuku

Jak se orientovat ve v˘sledcích Obecnû se dá fiíci, Ïe jalovice by mûly vykazovat vy‰‰í hodnoty podkoÏního tuku neÏ b˘ci. CoÏ je zpÛsobeno pfiedev‰ím pfiípravou na bfiezost, kdy tuk slouÏí jako úschovna energie. Na mnoÏství podkoÏního tuku má také vliv zpÛsob odchovu. U nûkter˘ch chovatelÛ (zejména v nepfiízniv˘ch klimatick˘ch podmínkách) je Ïádoucí, aby jejich zvífiata mûla pfies zimu vût‰í zásoby tuku a do koneãného produktu (= JUT) se tento jev nepromítne. Ideální jsou pak hodnoty kolem 6–8 mm podkoÏního tuku, kdy u plemene aberdeen angus b˘vá vût‰í depozitum na zádi. U kontinentálních plemen to b˘vá nad ro‰tûncem.

Typick˘ podíl intramuskulárního tuku u anguse je kolem 6 % a více v závislosti na vûku zvífiete. Jak bylo zmínûno v˘‰e, mramorování se zaãíná tvofiit aÏ kolem 12 mûsícÛ vûku. Plocha svalu je velmi ovlivnûna hmotností zvífiete.

Proto pfii porovnání dvou zvífiat je nutné vzít do úvahy jejich hmotnost.

Souhrnné v˘sledky ukazuje tabulka 1. Zvífiata jsou v ní rozdûlena podle pohlaví. Nejslab‰í skupinou byly jalovice z dvojãat. Tato skupina se vyznaãovala nízkou hmotností, mal˘m protuãnûním

IM tuk 5,56 4,75 5,46 5,25 5,25 roštěnce;

(u obou podkoÏních tukÛ i u mramorování). Zastoupení zvífiat v této skupinû v‰ak bylo nízké.

V˘sledky slouÏí pouze pro ilustraci a k porovnání jednotliv˘ch zvífiat vÛãi populaci.

JiÏ z úvodního popisu v˘sledkÛ je zfiejmé, Ïe pouhé porovnání namûfien˘ch údajÛ nepfiiná‰í správn˘ pohled, protoÏe jak plocha svalu, tak i jeho mramorování, jsou ovlivnûny mnoha vnûj‰ími i vnitfiními vlivy. NejdÛleÏitûj‰ím vlivem jsou chovatelské podmínky. Pokud mûl chovatel jak b˘ky v odchovu, jalovice, tak i b˘ky na v˘krm a tyto skupiny byly krmeny jinou krmnou dávkou, tak to je v dal‰ím v˘poãtu zohlednûno. Dochází k porovnání pouze zvífiat ve stejn˘ch podmínkách.

Díky statistickému oãi‰tûní o jednotlivé vnûj‰í i vnitfiní vlivy mají chovatelé k dispozici tzv. Relativní UÏitkové Hodnoty (RUH), které jsou oãi‰tûny o vlivy prostfiedí a umoÏÀují srovnávání zvífiat mezi sebou. Navíc jsou získané hodnoty pro snadnûj‰í pochopení pfievedeny na relativní hodnotu a pohybují se tak ve stejném rozmezí jako konvenãní plemenné hodnoty – prÛmûr je roven 100 a smûrodatná odchylka je 10. Lze tak jednodu‰e urãit nadprÛmûrné ãi podprÛmûrné zvífie.

Tabulka ã. 2: V˘sledky mûfiení u konkrétního chovatele hmotnost tuk zad tuk rost plocha IM tuk RUH RUH (kg) (mm) (mm) (cm2) (%) plocha tuk 1 b 526 4 4 105 3,5 120 126 2 j 342 7 6 85 5,1 128 124 3 b 484 5 4 94 4,4 113 119 4 bj 443 5 3 88 3,3 107 118 5 b 616 8 5 106 6,2 112 116 6 b 495 7 5 91 3,2 111 114 7 bb 570 5 4 98 6,9 104 114 8 j 380 4 4 75 4,3 114 110 pohl – pohlaví; tuk_zad – výška tuku na zádi; tuk rost – výška tuku nad roštěncem; plocha – plocha roštěnce; IM tuk – mramorování, podíl intramuskulárního tuku; RUH plocha – relativní užitková hodnota pro plochu roštěnce; RUH tuk – relativní užitková hodnota pro mramorování zvíře

pohl

Pro jednotlivé ukazatele byly zohlednûny následující vlivy prostfiedí: RUH plocha svalu: pohlaví, vûk, chovatelské podmínky, hmotnost RUH mramorování (podíl intramuskulárního tuku): pohlaví, vûk, chovatelské podmínky, v˘‰ka tuku na zádi, v˘‰ka tuku nad ro‰tûncem V˘sledky pro chovatele dokumentuje pro ilustraci tabulka 2.

Jak je vidût, tak to, Ïe má zvífie velkou plochu svalu (zvífie 5) neznamená, Ïe pfii zohlednûní v‰ech vlivÛ je tato plocha dostateãná i pro vysokou RUH. DÛvodem je to, Ïe se jedná o star‰í zvífie s vy‰‰í hmotností a z tohoto dÛvodu

má i velkou plochu svalu ve srovnání s jedinci mlad‰ími. Nejvy‰‰í RUH pro plochu svalu zde má jaloviãka (zvífie 2), i kdyÏ namûfiená plocha zdaleka nejvy‰‰í není.

Jedná se ale o mladé zvífie a na tento vûk a pohlaví a skupinu vrstevníkÛ je vysoce nadprÛmûrná.

Druh˘ roãník mûfiení MLLT je tedy úspû‰nû za námi. Doufáme, Ïe pfiízeÀ chovatelÛ zÛstane stejná i v následujícím roce a poãty zmûfien˘ch zvífiat porostou.

Jedinû tak, Ïe bude namûfieno dostateãné mnoÏství zvífiat, bude moÏné vyvinout systém genetického hodnocení a pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot a na jejich podkladû bude moÏná selekci v rámci celé populace plemene.

JiÏ dnes v‰ak i tyto prvotní v˘sledky umoÏÀují zapojen˘m chovatelÛm provádût na základû odhadnut˘ch RUH selekci uvnitfi vlastního chovu.

Zpracováno v rámci v˘zkumného projektu QK1910059.

43

Francouz‰tí chovatelé v dobû koronaviru âe‰tí i sloven‰tí chovatelé navázali ãetné vztahy s francouzsk˘mi chovateli. Pfiiná‰íme drobnou zprávu o nûkter˘ch aspektech francouzsk˘ch chovatelÛ v dobû koronavirové. O informace se s námi podûlili pan Chazalet, prezident veletrhu Sommet de l’élevage, a pan Dufayet, chovatel plemene salers a prezident Fédération Nationale Bovine.

Problémy s odbytem nenastaly, ceny mírnû poklesly Francie vyhlásila stav nouze 17. bfiezna t.r. Chovatelé se nacházejí mezi tûmi profesemi, které nemohou b˘t vykonávány v rámci home office. Vzhledem k tomu, Ïe jsou chovatelé úzce spjati se svou farmou, domácí karanténa pro nû nepfiedstavovala vût‰í problém. Navíc zemûdûlsk˘ sektor byl prohlá‰en i v tomto nesnadném období jako zásadní, aby mohl dodávat svoji produkci do dal‰ích ãlánkÛ fietûzce – na jatka, zpracovatelÛm a obchodním fietûzcÛm. Francouz‰tí chovatelé se velmi zasazují o to, aby na jejich profesi bylo pohlíÏeno jako na tu, která dodává lidem potravu a je základem pro v˘Ïivu. V oblasti chovu a prodeje hovûzího masa – jak se fiíká od vidlí aÏ na vidliãku – prvov˘roba nepropadla a ani

nedo‰lo k v˘kyvÛm v uvádûní v˘robkÛ do obûhu. Karanténa mûla samozfiejmû vliv na propad odbytu v oblasti vefiejného stravování v restauracích a závodních jídelnách, a to aÏ o 40 %. DÛvod je ten, Ïe se tato spotfieba pfiesunula do domácností. Av‰ak pro ãást dotãen˘ch v˘robkÛ se v krátkém ãasovém horizontu na‰el jin˘ zpÛsob odbytu – pfies obchodní fietûzce. „BohuÏel jak se stává v ãase takovéto krize,” uvádí pan Chazalet, „jsou to jiní, kdo vydûlávají (obchodní fietûzce, zpracovatelé masa...)”. Aãkoliv se právû spotfieba masa bûhem uplynul˘ch t˘dnÛ mírnû zv˘‰ila, cena hovûzího masa klesla bûhem nûkolika posledních t˘dnÛ o 1,4 % aÏ 5,3 % v závislosti na kategorii zvífiat. „Pokles byl zvlá‰tû zaznamenán u mlad˘ch b˘kÛ,” upfiesÀuje pan Dufayet. Francouz‰tí chovatelé nyní prodávají maso krav dojeného skotu za 2,63 EUR/kg JUT v kategorii O-, krav masného skotu za 3,56 EUR/kg pro JUT v kategorii R= a u mlad˘ch b˘kÛ byla u JUT kategorie R+ cena 3,60 EUR/ kg (ceny jsou z druhého kvûtnového t˘dne). Dle pana Dufayeta k takovému poklesu není dÛvod, neboÈ je v zemi galského kohouta kaÏd˘ t˘den poráÏeno 60 000 zvífiat (UGB), coÏ pokr˘vá stabilní

Bruno Dufayet

Jacques Chazalet

• Od roku 1996 chová plemeno Salers na rodinné farmû v srdci sopeãného masivu Cantal • Stfiednû velk˘ chovatel: 55 (ãistokrevn˘ch) krav zapsan˘ch v plemenné knize, farma o rozloze 62 ha • PÛvodní profesí úãetní, milovník rugby

• Prezident Sommet de l’élevage • Chovatel ovcí a drÛbeÏe v départementu Puy de Dôme • Podniká spolu se synem

44

spotfiebu masa. Francouz‰tí chovatelé se snaÏí proti poklesu cen bojovat i sníÏením nabídky – tedy ponecháním dobytka na farmách, coÏ je ov‰em krátkodobé fie‰ení, a spoléhají na vûrnost koneãného spotfiebitele.

Prodej ze dvora Francouzsk˘ spotfiebitel vybírá maso hlavnû dle jeho pÛvodu, kdy jednoznaãnû upfiednostÀuje maso od francouzského chovatele, a nejlépe co nejblíÏe bydli‰tû spotfiebitele. Dal‰ím neménû podstatn˘m hlediskem je to, zda maso pochází od dojeného skotu nebo skotu bez trÏní produkce mléka. âím dál tím více spotfiebitelÛ sly‰í na pfiím˘ prodej masa ze dvora, kter˘ pfiedstavuje ve Francii cca 4 % z celkového objemu hovûzího masa uvedeného na trh.

Bûhem posledních mûsícÛ tento podíl mírnû vzrostl. Pokud chtûjí chovatelé porazit zvífie, musí poráÏku provést jatka schválená Ministerstvem zemûdûlství. Celkem je ve Francii pfies 260 jatek (hovûzí dobytek, ovce, kozy, prasata, konû), která se ani v souãasné dobû nijak nezastavila.

V kontextu ochrany Ïivotního prostfiedí i úspory nákladÛ za dopravu by situaci mohla vyfie‰it mobilní jatka. „V souãasné dobû je taková moÏnost analyzována Ministerstvem zemûdûlství s ohledem na pohodu zvífiat, tedy i niωí stres zvífiete pfied poráÏkou,” zmiÀuje se pan Dufayet, „a pokud budou v˘stupy pozitivní, tak by ãasem tento zpÛsob poráÏky mohl b˘t zaveden.” Pokud chtûjí farmáfii prodávat ze dvora, musí mít na farmû vybavenou laboratofi odpovídající evropsk˘m hygienick˘m normám a prodej ze dvora musí b˘t schválen˘ veterinární správou.

Sucho trápí i francouzské chovatele Sucho, které trápí chovatele jiÏ del‰í dobu v porovnání s pandemií koronaviru, téÏ na náladû chovatelÛm nepfiidá. V departe-

mentu Puy-de-Dôme, kde se mimo jiné koná veletrh Sommet de l’élevage, je dlouhodob˘ sráÏkov˘ deficit. Obchodní komora Puy-de-Dôme uvádí velmi znateln˘ sráÏkov˘ deficit v lednu 50–60 % proti normálu, kdy se v bfieznu deficit zmírnil na 15–30 %, aby se opût prohloubil v dubnu na 30–40 % oproti normální situaci. Pfielom mûsícÛ bfiezna a dubna dokonce zaznamenal 19 dnÛ bez jediné kapky de‰tû. „Na zaãátku kvûtna koneãnû v na‰em kraji pr‰elo,” pochvaluje si pan Chazalet a dále konstatuje, Ïe by bylo vhodné vyfie‰it nepfiíznivou situaci zadr-

Ïováním vody pfii de‰tích, zfiizováním nádrÏí u kaÏdé vesnice. Je to samozfiejmû pfiedmûtem debaty mezi zemûdûlci a státem.

Kromû potfiebného zadrÏování vody existují ve Francii poji‰tûní proti ztrátû úrody z meteorologick˘ch dÛvodÛ, av‰ak v‰ichni chovatelé si nemohou takovéto poji‰tûní sjednat. Kromû toho existuje speciální Fond (le Fonds national de gestion des risques en agriculture), kter˘ ãásteãnû od‰kodÀuje zemûdûlce v pfiípadû problémÛ spjat˘ch s pfiírodními jevy. Kromû toho regionální vláda mÛÏe doplnit pomoc od státu. „V na‰em regionu Auvergne-

Rhone-Alpes napfiíklad regionální vláda pfiiznala pomoct ve v˘‰i 2000 eur na zemûdûlsk˘ podnik zasaÏen˘ suchem v minulém roce,“ upfiesÀuje pan Chazalet.

Pan Dufayet odhaduje, Ïe se situace pro chovatele zlep‰í na pfielomu kvûtna a ãervna. K tomu by mûly dopomoci i rÛzné akce, které chovatelé podnikli – ponechání zvífiat na farmû pro sníÏení nabídky, vyvíjení tlaku na prÛmyslové zpracovatele a distribuci, diskuze s ministrem zemûdûlství o narovnání v˘kupních cen aj..

Alena Pechová, Altios

Slick-gen umoÏÀuje lépe odolávat tepelnému stresu Skot mnohem lépe prosperuje pfii niωích teplotách. Jakmile teplota vzduchu zaãne stoupat nad 20 °C, zaãíná se u zvífiat projevovat tepeln˘ stres. Reakcí organismu je zejména sníÏení pfiíjmu krmiva a s tím související niωí pfiírÛstky, zhor‰ení plodnosti a pochopitelnû i sníÏení mléãnosti. Stres se nevyh˘bá dojnicím ve stájích, ani masÀákÛm na pastvinách. V˘zkumníci na univerzitách na Floridû a v Portoriku pfied ãasem pfii‰li se zji‰tûním, Ïe zvífiata, která jsou nositeli tzv. slick-genu jsou schopna tepelnému stresu lépe odolávat.

Jedinci, ktefií jsou nositeli slickgenu, mají totiÏ krat‰í a uhlazenûj‰í srst, coÏ jim umoÏÀuje efektivnûji regulovat tûlesnou teplotu a tím pádem b˘t odolnûj‰í vÛãi vysok˘m teplotám. To bylo prokázáno nûkolika pokusy, kdy byla zvífiatÛm bez genu a se slickgenem mûfiena teplota a sledována jejich uÏitkovost a rovnûÏ reprodukce. Krávy-nositelky slickgenu mûly v prÛmûru o 1,1 °F (0,55 °C) niωí vaginální teplotu, neÏ zvífiata bez genu. V˘znamn˘ byl také rozdíl v dobû mezidobí a v neposlední fiadû i u krav otelen˘ch bûhem tepl˘ch mûsícÛ roku, byla prokázána vy‰‰í produkce mléka u krav se slick-genem.

Pozn. Detaily se lze doãíst tomto ãlánku (AJ text).

Dûdivost tohoto genu je stejná jako u bezrohosti. Je-li tento gen v dominantní formû, jsou v‰ichni potomci hladcí a krátkosrstí.

V heterozygotní podobû bude polovina potomkÛ hladká a krátkosrstá, druhá pÛlka bude s normální srstí.

Slick-gen pochází pÛvodnû od masného plemene senepol, které vzniklo koncem 19. století na ost-

rovû of St. Croix v Karibiku kfiíÏením plemen N’Dama, pÛvodního skotu z afrického Senegalu, a plemene Red Poll. V 80. letech minulého století se zámûrnû, ale i náhodnû, postupnû dostal do krve hol‰t˘nsk˘ch krav a dnes jiÏ v inseminaci pÛsobí hol‰t˘n‰tí b˘ci, ktefií jsou nositeli tohoto genu. Nyní probíhají snahy o vyuÏití tohoto genu i u dal‰ích plemen.

Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu

45

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2020 Na zaãátku kvûtna skonãil druh˘ turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ. Ten probûhl v dobû a za podmínek, které jsme za tfiicetiletou historii nezaÏili. Bylo nutné reagovat na aktuální situaci ve vztahu k vládním zákazÛm a omezením spojen˘ch s pandemií covid-19 a pfiipravit v krátké dobû krizov˘ plán pro organizaãní zaji‰tûní v˘bûrÛ b˘kÛ. To se podafiilo a dnes mÛÏeme pfiedloÏit v˘sledky ukonãeného turnusu. Oproti pfiehledÛm z jin˘ch turnusÛ se li‰í pouze tím, Ïe chybí tabulky s prÛmûrn˘mi prodejními cenami, neboÈ b˘ci byli prodáváni mimo klasické draÏby. Ostatní detaily najdete v pfiiloÏen˘ch tabulkách.

Rádi bychom na tomto místû znovu podûkovali jak provozovatelÛm odchoven, tak i jednotliv˘m chovatelÛm za velkou míru pochopení, s jakou pfiistupovali k na‰im návrhÛm a rozhodnutím a také za korektnost a profesionalitu, se kterou jsme debatu vedli. PfiestoÏe nebyla situace jednoduchá, podafiilo se v˘bûry i následné prodeje zabezpeãit bez vût‰ích problémÛ. Uvûdomujeme, Ïe krizov˘ scénáfi kladl na odchovny extrémní nároky spojené s pfiípravou b˘kÛ a následnou medializací pfii jejich prodejích (zhotovení fotek, videí, zaji‰tûní online streamÛ atd.) a to v‰e za ztíÏen˘ch pracovních podmínek a pfii obavách o zdraví vlastní a v‰ech blízk˘ch. Vûfime, Ïe podobn˘m v˘zvám nebudeme muset do budoucna jiÏ znovu ãelit.

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za II. turnus 2020 – dle plemen Plemeno

V testu

Do plem.

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Bazadaise – OPB Bazadaise – u chovatele BAZADAISE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele UCKERMARKER – na OPB Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC CELKEM Stav k 8. 5. 2020

68 158 226 18 3 21 1 0 1 2 0 2 0 6 6 8 5 13 137 59 196 87 95 182 151 63 214 4 2 6 3 1 4 4 7 11 5 1 3 4 7 895

61 136 197 17 3 20 1 0 1 2 0 2 0 6 6 6 4 10 121 47 168 84 83 167 136 58 194 3 1 4 3 0 3 4 4 8 4 1 3 2 5 790

46

II. turnus 2020 Vyřazeno Před Při 4 2 13 7 17 9 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 1 0 1 2 11 4 7 4 18 8 1 2 7 4 8 6 3 4 4 1 7 5 0 1 1 0 1 1 0 0 1 0 1 0 0 0 3 0 3 0 0 1 0 0 0 0 1 1 1 1 57 34

Odročeno 1 2 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 2 0 1 1 8 0 8 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 14

% vyb.

91,0 % 87,2 % 88,3 % 94,4 % 100,0 % 95,2 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 75,0 % 80,0 % 76,9 % 89,0 % 81,0 % 86,6 % 96,6 % 88,3 % 92,3 % 95,1 % 92,1 % 94,2 % 75,0 % 50,0 % 66,7 % 100,0 % 0,0 % 75,0 % 100,0 % 57,1 % 72,7 % 80,0 % 100,0 % 100,0 % 50,0 % 71,4 % 89,7 %

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen – nápoãet 2020 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Bazadaise – OPB Bazadaise – u chovatele BAZADAISE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele UCKERMARKER – na OPB Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC CELKEM Stav k 8. 5. 2020

V testu

Do plem.

91 164 255 19 5 24 2 0 2 2 0 2 0 6 6 15 5 20 238 71 309 168 133 301 216 82 298 6 2 8 5 3 8 5 11 16 5 4 5 4 9 1267

80 141 221 18 5 23 2 0 2 2 0 2 0 6 6 11 4 15 203 56 259 158 119 277 197 76 273 5 1 6 5 2 7 5 7 12 4 4 4 2 6 1117

Rok 2020 Vyřazeno Před 8 14 22 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 2 18 9 27 4 8 12 6 5 11 0 1 1 0 1 1 0 4 4 0 0 0 1 1 81

Při 2 7 9 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 3 16 5 21 6 5 11 5 1 6 1 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 2 55

Odročeno 1 2 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 2 1 1 8 0 8 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 14

% vyb.

88,9 % 87,0 % 87,7 % 94,7 % 100,0 % 95,8 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 73,3 % 80,0 % 75,0 % 85,7 % 80,0 % 84,4 % 94,0 % 90,2 % 92,3 % 94,7 % 92,7 % 94,1 % 83,3 % 50,0 % 75,0 % 0,0 % 66,7 % 87,5 % 100,0 % 63,6 % 75,0 % 80,0 % 100,0 % 80,0 % 0,0 % 66,7 % 89,1 %

47

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2020 dle plemen za II. turnus Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE BAZADAISE – OPB Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele UCKERMARKER – na OPB Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Stav k 8. 5. 2020

48

ks 68 158 226 18 3 21 1 2 0 2 0 6 6 8 5 13 137 59 196 87 95 182 151 63 214 4 2 6 3 1 4 4 7 11 5 1 3 4 7

Býci v odchovu II. turnus 2020 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 214 342 575 1691 1487 133 137 206 331 544 0 1410 132 134 208 335 553 1691 1433 132 135 222 349 561 1704 1444 138 142 211 324 545 0 1318 141 140 220 346 559 1704 1426 138 142 156 258 476 1458 1212 131 135 181 295 508 1579 1302 126 128 0 0 0 0 0 0 0 181 295 508 1579 1302 126 128 0 0 0 0 0 0 0 189 297 478 0 1188 133 134 189 297 478 0 1188 133 134 178 291 535 1689 1366 136 140 213 338 532 0 1333 133 133 191 309 534 1689 1353 135 137 219 350 597 1808 1528 136 139 219 343 577 0 1465 134 137 219 348 591 1808 1509 136 138 205 327 541 1509 1376 136 139 207 328 528 0 1344 136 138 206 327 534 1509 1360 136 138 222 358 617 1824 1580 140 143 226 366 610 0 1560 140 142 223 360 615 1824 1574 140 142 192 308 532 1596 1365 133 242 191 290 435 0 1071 130 132 192 302 500 1596 1267 132 205 190 295 520 1702 1340 132 137 181 285 421 0 1026 130 130 188 293 496 1702 1262 131 136 0 311 549 1681 1431 136 143 197 305 512 0 1257 138 142 197 307 526 1681 1320 137 142 222 347 530 0 1315 0 138 230 346 580 1816 1543 134 139 190 297 496 1344 1249 126 129 188 313 527 0 1217 128 134 189 306 514 1344 1231 127 131

ks 61 136 197 17 3 20 1 1 0 1 0 6 6 6 4 10 121 47 168 84 83 167 136 58 194 3 1 4 3 0 3 4 4 8 4 1 3 2 5

Býci vybraní do plemenitby II. turnus 2020 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 215 344 581 1742 1511 133 137 207 333 550 0 1428 132 134 209 337 560 1742 1454 132 135 222 349 558 1712 1438 137 142 211 324 545 0 1318 141 140 220 345 556 1712 1420 138 142 156 258 476 1458 1212 131 135 156 258 476 1458 1212 131 135 0 0 0 0 0 0 0 156 258 476 1458 1212 131 135 0 0 0 0 0 0 0 189 297 478 0 1188 133 134 189 297 478 0 1188 133 134 175 286 534 1662 1372 136 140 218 343 535 0 1339 134 135 192 309 534 1662 1359 135 138 219 350 600 1828 1537 136 139 219 343 580 0 1477 134 137 219 348 595 1828 1520 136 138 204 326 541 1514 1379 136 139 209 329 533 0 1361 136 138 207 328 537 1514 1370 136 139 222 357 618 1848 1588 140 143 226 367 614 0 1570 140 142 223 360 617 1848 1582 140 142 190 310 524 1558 1351 133 277 180 296 453 0 1126 130 130 187 307 506 1558 1295 132 240 190 295 520 1702 1340 132 137 0 0 0 0 0 0 0 190 295 520 1702 1340 132 137 0 311 549 1681 1431 136 143 197 298 528 0 1393 139 143 197 304 538 1681 1412 137 143 219 347 532 0 1318 0 139 230 346 580 1816 1543 134 139 190 297 496 1344 1249 126 129 201 314 505 0 1201 126 134 194 304 499 1344 1230 126 131

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2020 dle plemen – nápoãet 2020 Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Bazadaise – OPB Bazadaise – u chovatele BAZADAISE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele UCKERMARKER – na OPB Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC

ks 91 164 255 19 5 24 2 0 2 2 0 2 0 6 6 15 5 20 238 71 309 168 133 301 216 82 298 6 2 8 5 3 8 5 11 16 5 4 5 4 9

Býci v odchovu – nápočet 2020 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 210 337 571 1663 1467 133 137 206 332 544 0 1408 132 134 207 334 553 1663 1429 132 135 220 348 562 1707 1445 138 142 209 315 534 0 1279 141 140 218 341 557 1707 1410 138 142 186 305 534 1562 1349 132 136 0 0 0 0 0 0 0 186 305 534 1562 1349 132 136 181 295 508 1579 1302 126 128 0 0 0 0 0 0 0 181 295 508 1579 1302 126 128 0 0 0 0 0 0 0 189 297 478 0 1188 133 134 189 297 478 0 1188 133 134 177 287 512 1650 1311 134 139 213 338 532 0 1333 133 133 186 300 517 1650 1317 134 138 222 352 597 1742 1519 136 140 218 344 573 0 1447 134 137 221 350 591 1742 1502 136 139 204 321 536 1545 1363 135 139 205 325 533 0 1350 136 138 205 322 535 1545 1357 135 139 222 360 616 1816 1578 140 143 227 366 613 0 1559 139 142 223 361 615 1816 1573 139 142 188 302 511 1493 1293 132 206 191 290 435 0 1071 130 132 189 299 492 1493 1237 132 188 186 291 504 1598 1297 130 136 188 293 460 0 1153 130 135 187 292 488 1598 1243 130 136 200 307 538 1623 1390 136 142 197 306 502 0 1241 139 142 199 306 513 1623 1288 138 142 222 347 530 0 1315 0 138 226 349 583 1760 1512 137 139 194 310 507 1356 1267 126 130 188 313 527 0 1217 128 134 192 311 516 1356 1245 127 131

ks 80 141 221 18 5 23 2 0 2 2 0 2 0 6 6 11 4 15 203 56 259 158 119 277 197 76 273 5 1 6 5 2 7 5 7 12 4 4 4 2 6

Býci vybraní do plemenitby – nápočet 2020 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 211 339 577 1710 1488 133 137 207 334 550 0 1426 132 134 208 336 559 1710 1448 132 135 221 348 559 1715 1439 138 142 209 315 534 0 1279 141 140 218 340 554 1715 1404 138 142 186 305 534 1562 1349 132 136 0 0 0 0 0 0 0 186 305 534 1562 1349 132 136 181 295 508 1579 1302 126 128 0 0 0 0 0 0 0 181 295 508 1579 1302 126 128 0 0 0 0 0 0 0 189 297 478 0 1188 133 134 189 297 478 0 1188 133 134 175 286 513 1675 1326 134 139 218 343 535 0 1339 134 135 186 301 519 1675 1329 134 138 223 352 601 1773 1533 136 140 218 344 578 0 1463 134 137 222 351 596 1773 1518 136 139 204 319 536 1544 1362 135 139 206 326 537 0 1365 136 138 205 322 537 1544 1363 135 139 222 360 618 1841 1587 140 143 227 367 617 0 1568 139 142 224 362 618 1841 1582 139 143 186 302 501 1450 1270 132 220 180 296 453 0 1126 130 130 185 301 493 1450 1246 131 205 186 291 504 1598 1297 130 136 191 298 480 0 1217 0 137 187 293 497 1598 1274 130 136 200 307 538 1623 1390 136 142 197 305 515 0 1332 140 143 199 306 524 1623 1356 138 143 219 347 532 0 1318 0 139 226 349 583 1760 1512 137 139 202 313 501 1267 1249 127 131 201 314 505 0 1201 126 134 202 313 502 1267 1233 127 132

Stav k 8. 5. 2020

Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci „Odchovny/statistika“

49

Nejlépe hodnocení b˘ci II. turnus 2020 – bez rozdílu plemene Pořadí

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

50

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

OPB Osík

FALCO BOVET ET

ITI 213

RPH prT Celkem bodů

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

T100

ZIT 521

1908

115

89

20.04.20

852641053 CZ

Bovet a.s., Sloupnice

21.2.19

330732953 CZ

1667

140

x

OPB H. Dubňany

FENIN Z NOVÉ VODY P*

ISI 570

S100

ZMS 602

1941

113

87

27.04.20

765786071 CZ

Reinold Manfred, St. Červená Voda

27.2.19

238046971 CZ

1858

144

x

OPB Osík

FERON VFU

ZIL 838

Y100

ZLM 656

1666

115

86

24.04.20

748003081 CZ

VFU Brno ŠZP Nový Jičín

27.2.19

244135981 CZ

1621

143

u chovatele

FÉNIX Z KŘENOVIC PP

ISI 591

S100

PMS 339

28.04.20

127664034 CZ

Placanda Jakub, Křenovice

20.2.19

529104931 CZ

u chovatele

FIDO Z KUNÍNA

ZIL 757

Y100

ZLM 985

15.04.20

736437081 CZ

Poruba Jan, Šenov u N./J.

1.2.19

265650981 CZ

u chovatele

FIX ZE ZÁBLATÍ PP

ZIL 867

Y100

ZLM 453

x 86

1890

150

x 86

1668

146

x 86

04.05.20

996287031 CZ

Hodina František, Ing., Záblatí

11.2.19

631358931 CZ

1386

140

x

OPB Cunkov

FAVORIT ZE ZVÍKOVA

ITI 249

T100

ZIT 781

2208

111

85

22.04.20

101092034 CZ

Tájek Jaroslav, Zvíkov

4.2.19

583458931 CZ

1606

139

x

ISI 546

S100

ZMS 201

1683

101

85

1705

145

OPB H. Dubňany FREDDIE Z ČERNÉ VODY P* 27.04.20

763803071 CZ

Nátr Daniel, Černá Voda

2.1.19

543934961 CZ

u chovatele

FAKL PRIMA ENERGO V*

ISI 612

S100

ZMS 646

04.05.20

98274034 CZ

Prima Energo s.r.o.

18.2.19

683856931 CZ

u chovatele

FAREK ZE SELIBOVA P*

ZIL 849

Y100

ZIL 146

28.04.20

115216034 CZ

ZD Selibov

18.1.19

369491931 CZ

u chovatele

FRED Z PĚČÍNA

AAA 054

G100

ZAI 183

15.04.20

133736034 CZ

Lepša Vladimír, Pěčín

21.3.19

442585931 CZ

1802

138

x

OPB Osík

FORWARD DH

ITI 230

T100

ZIT 857

2333

134

83

20.04.20

989765032 CZ

Lacina Jiří, Dlouhé Hradiště

21.3.19

425115932 CZ

1802

141

x

OPB Benešov

FABIO Z LIBOCHOVÉ PP

ISI 485

S100

ZMS 883

1925

105

83

15.04.20

50447064 CZ

Poláková Zdenka, Dolní Libochová

19.2.19

417730961 CZ

1868

145

x

OPB Benešov

FRAME Z NOVÉ VODY P*

ISI 482

S100

ZMS 602

1625

93

83

15.04.20

765782071 CZ

Reinold Manfred, St. Červená Voda

13.2.19

542179501476 UK

1643

145

u chovatele

FENOMÉN Z KUNÍNA

ZIL 758

Y100

ZLM 985

15.04.20

736438081 CZ

Poruba Jan, Šenov u N./J.

2.2.19

265654981 CZ

u chovatele

FLAKON MĚCHOLUPSKÝ

ITI 238

T100

ICH 399

20.04.20

935176032 CZ

Měcholupská zemědělská a.s.

7.1.19

443896932 CZ

1571

145

x

OPB Osík

FIGO Z HLÍNY

ITI 201

T100

ICH 426

2366

118

82

20.04.20

85224034 CZ

K+K Břilice

1.1.19

587504931 CZ

1781

143

x

OPB Cunkov

FRANKIE Z CUNKOVA ET P*

ITI 242

T100

ICH 445

1808

99

82

22.04.20

78039034 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

8.1.19

649896931 CZ

1756

146

x

OPB Todně

FERNET VFU

ZIL 861

Y100

ZLM 656

2125

126

82

29.04.20

748001081 CZ

VFU Brno ŠZP Nový Jičín

27.2.19

265643981 CZ

1807

143

x

OPB H. Dubňany

FERDA ZE LHENIC

ITI 257

T100

ZTI 900

1908

111

82

28.04.20

604671042 CZ

Karban Kamil, Lhenice

4.1.19

190056942 CZ

1559

145

u chovatele

FERDINAND DAŇHEL PP

ISI 536

S100

ZMS 602

22.04.20

36222034 CZ

Daňhel Miroslav, s.r.o.

30.1.19

8957800306 DK

u chovatele

FION LEŽNICKÝ PP

ISI 507

S100

ZMS 600

16.04.20

620334041 CZ

Chlupáčková Hana, Ing., Ležnice

10.2.19

184860941 CZ

u chovatele

FERDINAND Z JAKUBOVIC WT/WT

AAA 070

G100

ZAI 313

19.04.20

845590053 CZ

VETLABFARM s.r.o., Jakubovice

4.1.19

391076953 CZ

u chovatele

FUEGO Z JAKUBOVIC WT/WT

AAA 071

G100

ZAI 635

19.04.20

845592053 CZ

VETLABFARM s.r.o., Jakubovice

4.1.19

363987953 CZ

x 85

1594

144

x 84

1410

141

x 84

x 83

1653

148

x 83

x 82

1576

141

x 82

1654

141

x 82

1640

139

x 82

1778

138

x

Nejlépe hodnocení b˘ci II. turnus 2020 – bez rozdílu plemene Pořadí

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47

48

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

OPB Osík

FERARI Z MÍROVKY

ZBQ 344

30.04.20

87908064 CZ

OPB Osík

FAVORI Z KALIŠTĚ PP

24.04.20 OPB Benešov 15.04.20 OPB Cunkov

RPH prT Celkem bodů

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

Q100

ZBA 173

2050

106

81

Hrtús Miroslav, Mírovka

11.2.19

573247961 CZ

1586

142

x

ZIL 840

Y100

ZLM 885

1775

107

81

849069053 CZ

Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy

4.3.19

269327953 CZ

1545

139

x

FURIANT Z FULNEKU P*

ISI 475

S100

ZMS 446

2333

123

81

750605081 CZ

Ševčík Jiří, Jerlochovice

10.1.19

266575981 CZ

1816

150

x

FENIX Z ČÁSTKOVIC

ZIL 807

Y100

ZLM 405

1583

104

81

22.04.20

89652064 CZ

Šindler Petr, Částkovice

22.1.19

1935117781 FR

1464

142

x

OPB Cunkov

FRIGO Z MLADOŠOVIC

ZIL 811

Y100

ZLM 056

1450

98

81

22.04.20

122708034 CZ

Podolák Jiří, Ing., Mladošovice

31.1.19

265651981 CZ

1526

143

x

PSI 748

S100

ZMS 285

2466

105

81

Dufka Jiří, Ing., Zadní Chodov

1.1.19

454646932 CZ

1672

141

x

ISI 566

S100

ZMS 164

1950

110

81

OPB H. Jadruž FAUROCH Z CHODOVA PP 16.04.20

948683032 CZ

OPB H. Dubňany FOREST Z ČERNÉ VODY PP 27.04.20

763805071 CZ

Nátr Daniel, Černá Voda

22.2.19

389511932 CZ

1813

144

x

OPB H. Dubňany

FRAK Z NOVÉ VODY P*

ISI 549

S100

ZMS 407

1675

90

81

27.04.20

765777071 CZ

Reinold Manfred, St. Červená Voda

9.1.19

146726972 CZ

1608

147

u chovatele

FOX ZE ZÁBLATÍ PP

ISI 609

S100

ZMS 407

04.05.20

97678034 CZ

Hodina František, Ing., Záblatí

26.3.19

582418931 CZ

u chovatele

FRANTIŠEK DAŇHEL

ITI 251

T100

ICH 426

22.04.20

127733034 CZ

Daňhel Miroslav, s.r.o.

20.3.19

544945931 CZ

u chovatele

FAKÍR MĚCHOLUPSKÝ P*

ISI 522

S100

ZMS 837

20.04.20

935212032 CZ

Měcholupská zemědělská a.s.

4.2.19

444019932 CZ

u chovatele

FERNET Z BUKOVA

ITI 252

T100

ZTI 557

24.04.20

950435032 CZ

Novák Petr, Sirá

2.2.19

7950301018 FR

1664

140

x

OPB Osík

FALCO RED IKAR WT/WT

AAA 192

G100

PAA 864

1733

103

80

30.04.20

93249034 CZ

Zítek Jaroslav, Pechova Lhota

6.3.19

578568931 CZ

1658

139

x

OPB Osík

FRONTMAN Z MEZIBOŘÍ

ITI 215

T100

ZIT 520

2041

113

80

x 81

1809

141

x 81

1687

140

x 81

1864

143

x 81

20.04.20

135434064 CZ

Hatlák V., Ing., Meziboří

22.2.19

284359961 CZ

1668

134

x

OPB Benešov

FILIP Z LEŽNICE P*

ISI 483

S100

ZMS 278

2108

117

80

15.04.20

612107041 CZ

Bartoň František, Ležnice

15.2.19

160193941 CZ

1842

149

x

OPB Benešov

FENYKL PP

ISI 478

S100

ZMS 554

1750

104

80

15.04.20

684473072 CZ

Matůšů Dušan, Slušovice

9.2.19

222148972 CZ

1722

146

x

OPB Benešov

FLÁDR PP

ISI 491

S100

ZMS 554

1858

111

80

15.04.20

684477072 CZ

Matůšů Dušan, Slušovice

16.3.19

234201972 CZ

1701

145

x

OPB Benešov

FIX Z NOVÉ VODY P*

ISI 471

S100

ZMS 447

1550

93

80

15.04.20

765773071 CZ

Reinold Manfred, St. Červená Voda

1.1.19

146716972 CZ

1762

154

x

OPB Cunkov

FALKON Z KRUMVÍŘE P*

ISI 540

S100

ZMS 264

1700

105

80

23.04.20

682379062 CZ

Valihrach František, Krumvíř

11.2.19

634130961 CZ

1716

145

x

OPB H. Jadruž

FILDA Z CHODOVA PP

PSI 749

S100

ZMS 285

2375

100

80

16.04.20

948684032 CZ

Dufka Jiří, Ing., Zadní Chodov

2.1.19

454637932 CZ

1604

138

x

OPB H. Jadruž

FATINO Z CHODOVA

ZPT 963

T100

ICH 444

2625

116

80

16.04.20

948688032 CZ

Dufka Jiří, Ing., Zadní Chodov

2.2.19

489555932 CZ

1706

137

x

OPB H. Jadruž

FIX Z KYJOVA

ZPT 965

T100

ICH 281

2216

100

80

16.04.20

956086032 CZ

Dufka Jiří ml., Chodský Ujezd

7.2.19

454686932 CZ

1684

141

x

ISI 515

S100

ZSI 927

2216

111

80

1884

145

OPB Kundratice FRODO OD BÍLÉHO DOMU P* 17.04.20

993518032 CZ

Zatloukal Jan, Velké Dvorce

30.3.19

360624932 CZ

u chovatele

FARGO RED ZDB WT/WT

AAA 135

G100

ZAI 372

24.04.20

60438034 CZ

ZD Brloh

26.1.19

602587931 CZ

x 80

1592

137

x

51

Nejlépe hodnocení b˘ci II. turnus 2020 – bez rozdílu plemene Místo odchovu

Pořadí

49 50

51

52

53

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

u chovatele

FARAON RED TEGRO

AAA 218

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

G100

ZAA 942

04.05.20

121073064 CZ

u chovatele

FALKO Z KŘENOVIC PP

TEGRO s.r.o., Těšenov

9.3.19

452429961 CZ

ISI 593

S100

PMS 339

28.04.20 u chovatele

127669034 CZ

Placanda Jakub, Křenovice

14.3.19

364776931 CZ

FRANCIS ZE DVORA

ZIL 797

Y100

ZLM 462

19.04.20 u chovatele

795840053 CZ

Šeda J., Helvíkovice

19.1.19

211955953 CZ

FAMEOS NEČTINSKÝ

ZIL 770

Y100

ZLM 405

RPH prT Celkem bodů kříž ZV

Prodej. cena 80

1715

140

x 80

1634

144

x 80

1493

143

x 80

17.04.20

929279032 CZ

Nečtinská zemědělská a.s.

3.1.19

388150932 CZ

u chovatele

FOLVER MĚCHOLUPSKÝ P*

ISI 521

S100

ZMS 837

1478

141

x

20.04.20

935211032 CZ

Měcholupská zemědělská a.s.

4.2.19

444029932 CZ

1688

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

u chovatele

FRED Z PĚČÍNA

AAA 054

G100

ZAI 183

15.04.20

133736034 CZ

Lepša Vladimír, Pěčín

21.3.19

442585931 CZ

u chovatele

FERDINAND Z JAKUBOVIC WT/WT

AAA 070

G100

ZAI 313

19.04.20

845590053 CZ

VETLABFARM s.r.o., Jakubovice

4.1.19

391076953 CZ

u chovatele

FUEGO Z JAKUBOVIC WT/WT

AAA 071

G100

ZAI 635

19.04.20

845592053 CZ

VETLABFARM s.r.o., Jakubovice

4.1.19

363987953 CZ

1778

138

x

OPB Osík

FALCO RED IKAR WT/WT

AAA 192

G100

PAA 864

1733

103

80

30.04.20

93249034 CZ

Zítek Jaroslav, Pechova Lhota

6.3.19

578568931 CZ

1658

139

u chovatele

FARGO RED ZDB WT/WT

AAA 135

G100

ZAI 372

80 146

x

TOP AA Pořadí

1 2

3

4

5

6

7

9

10

kříž ZV

Prodej. cena 84

1802

138

x 82

1640

139

x 82

x 80

24.04.20

60438034 CZ

ZD Brloh

26.1.19

602587931 CZ

u chovatele

FARAON RED TEGRO

AAA 218

G100

ZAA 942

04.05.20

121073064 CZ

TEGRO s.r.o., Těšenov

9.3.19

452429961 CZ

1715

140

x

AAA 178

G100

ZAI 363

1866

117

79

OPB H. Dubňany MEWIL RED FOXTROT 25H WT/WT

8

RPH prT Celkem bodů

1592

137

x 80

28.04.20

36466034 CZ

Vráblík Miroslav, Ing., Trhové Sviny

8.3.19

562436931 CZ

1624

140

x

OPB Osík

FÍK Z RANČIC 24H WT/WT

AAA 188

G100

ZAI 462

1750

103

78

30.04.20

90497034 CZ

Šebelka Milan, SZ, Rančice

12.2.19

534507931 CZ

1565

141

x

OPB Cunkov

FLINT RED Z PĚČÍNA

AAA 118

G100

ZAI 183

2091

116

78

1666

140

23.04.20

90231034 CZ

Lepša Vladimír, Pěčín

16.2.19

375762931 CZ

u chovatele

FIREDOG RED ZDB WT/WT

AAA 137

G100

ZAI 512

x

24.04.20

60446034 CZ

ZD Brloh

30.1.19

521997931 CZ

1614

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

OPB Osík

FERARI Z MÍROVKY

ZBQ 344

Q100

ZBA 173

2050

106

81

30.04.20

87908064 CZ

Hrtús Miroslav, Mírovka

11.2.19

573247961 CZ

1586

142

x

OPB Osík

FEND Z MÍROVKY

ZBQ 345

Q100

ZBA 700

2025

116

77

30.04.20

87909064 CZ

Hrtús Miroslav, Mírovka

12.2.19

573246961 CZ

1528

146

x

OPB Osík

FAUST ZE SLAVKOVIC

ZBQ 347

Q100

ZBQ 070

1825

112

76

30.04.20

97151064 CZ

Mrázek A., Slavkovice

11.3.19

595796961 CZ

1630

148

x

OPB Cunkov

FRIGO KH P*

ZBQ 335

Q100

ZBQ 041

1600

102

76

1462

141

78 139

x

TOP BA Pořadí

1 2

3

4

5

52

22.04.20

918639021 CZ

ZD Krásná Hora n. Vlt., a.s.

28.2.19

440083921 CZ

u chovatele

FERARI Z HLUKU

ZBQ 330

Q100

ZBQ 192

14.04.20

675581072 CZ

Minaříková Hana, Hluk

27.1.19

155074972 CZ

RPH prT Celkem bodů

x 76

1339

139

x

TOP GS Pořadí

1 2

3

4

5

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

u chovatele

FELINI Z LIBŠTÁTU MH/

ZGS 347

K100

ZGS 220

05.05.20

627125051 CZ

Hodboď Gustav, Libštát

29.3.19

172344951 CZ

1208

135

u chovatele

FOX Z LIBŠTÁTU +/+

ZGS 346

K100

ZGS 220

05.05.20

627124051 CZ

Hodboď Gustav, Libštát

7.3.19

172345951 CZ

1251

137

u chovatele

FRUCHT GASFARM +/+

ZGS 343

K100

ZGS 296

14.04.20

610702041 CZ

GASFARM s.r.o., Pelhřimov

18.1.19

196969941 CZ

1228

132

u chovatele

FRAJER GASFARM +/+

ZGS 345

K100

ZGS 296

14.04.20

622008041 CZ

GASFARM s.r.o., Pelhřimov

11.3.19

161872941 CZ

1159

131

u chovatele

ENCO MOF +/+

ZGS 348

K100

05.05.20

892788021 CZ

3150034147 FR

1158

136

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

OPB Osík

FEDLIBAN FM ZE CHŘIBSKÉ PP

HRF 544

U100

HRF 490

1716

98

77

30.04.20

607112042 CZ

Machač Jan, Ing., Chřibská

20.1.19

489847932 CZ

1458

139

x

OPB Janovice

FOX Z JANOVIC PP

HRF 542

U100

HRF 477

1658

113

75

21.04.20

750796081 CZ

Hořák Jan, SHR, Janovice u R.

15.1.19

296130981 CZ

1495

141

u chovatele

FRANCO P.F.B.

HRF 545

U100

HRF 210

04.05.20

31993064 CZ

P.F.B.TRANSPORT, spol.s r.o.

19.2.19

585964961 CZ

u chovatele

FIDO Z PODLESÍ

HRF 541

U100

HRF 502

Montážně obchodní firma s.r.o., B. M. 17.12.18

RPH prT Celkem bodů Prodej. cena 73 x 71 x 69 x 63

ZGS 259

x 61 x

TOP HE Pořadí

1 2

3

4

RPH prT Celkem bodů

x 73

1335

139

x 71

16.04.20

605715042 CZ

ZD Podlesí Ročov

8.3.19

129903942 CZ

u chovatele

FORMAN Z DROUHAVČE PP

HRF 543

U100

HRF 455

27.04.20

981259032 CZ

Zelený Jiří, Drouhaveč

21.2.19

384230932 CZ

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

OPB Osík

FALCO BOVET ET

ITI 213

T100

ZIT 521

1908

115

89

20.04.20

852641053 CZ

Bovet a.s., Sloupnice

21.2.19

330732953 CZ

1667

140

x

OPB Cunkov

FAVORIT ZE ZVÍKOVA

ITI 249

T100

ZIT 781

2208

111

85

22.04.20

101092034 CZ

Tájek Jaroslav, Zvíkov

4.2.19

583458931 CZ

1606

139

x

OPB Osík

FORWARD DH

ITI 230

T100

ZIT 857

2333

134

83

20.04.20

989765032 CZ

Lacina Jiří, Dlouhé Hradiště

21.3.19

425115932 CZ

1802

141

x

u chovatele

FLAKON MĚCHOLUPSKÝ

ITI 238

T100

ICH 399

20.04.20

935176032 CZ

Měcholupská zemědělská a.s.

7.1.19

443896932 CZ

1571

145

x

OPB Osík

FIGO Z HLÍNY

ITI 201

T100

ICH 426

2366

118

82

20.04.20

85224034 CZ

K+K Břilice

1.1.19

587504931 CZ

1781

143

x

OPB Cunkov

FRANKIE Z CUNKOVA ET P*

ITI 242

T100

ICH 445

1808

99

82

22.04.20

78039034 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

8.1.19

649896931 CZ

1756

146

x

OPB H. Dubňany

FERDA ZE LHENIC

ITI 257

T100

ZTI 900

1908

111

82

28.04.20

604671042 CZ

Karban Kamil, Lhenice

4.1.19

190056942 CZ

1559

145

x

u chovatele

FRANTIŠEK DAŇHEL

ITI 251

T100

ICH 426

22.04.20

127733034 CZ

Daňhel Miroslav, s.r.o.

20.3.19

544945931 CZ

1687

140

u chovatele

FERNET Z BUKOVA

ITI 252

T100

ZTI 557

24.04.20

950435032 CZ

Novák Petr, Sirá

2.2.19

7950301018 FR

1664

140

x

OPB Osík

FRONTMAN Z MEZIBOŘÍ

ITI 215

T100

ZIT 520

2041

113

80

20.04.20

135434064 CZ

Hatlák V., Ing., Meziboří

22.2.19

284359961 CZ

1668

134

x

5

1446

133

x 70

1371

132

x

TOP CH Pořadí

1 2

3

4

5

6

7

8

9

10

RPH prT Celkem bodů

83

81 x 81

53

TOP LI Pořadí

Místo odchovu

1 2

3

4

5

6

7

8

9

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

OPB Osík

FERON VFU

ZIL 838

24.04.20

748003081 CZ

u chovatele

FIDO Z KUNÍNA

15.04.20 u chovatele 04.05.20 u chovatele

RPH prT Celkem bodů

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

Y100

ZLM 656

1666

115

86

VFU Brno ŠZP Nový Jičín

27.2.19

244135981 CZ

1621

143

ZIL 757

Y100

ZLM 985

736437081 CZ

Poruba Jan, Šenov u N./J.

1.2.19

265650981 CZ

FIX ZE ZÁBLATÍ PP

ZIL 867

Y100

ZLM 453

996287031 CZ

Hodina František, Ing., Záblatí

11.2.19

631358931 CZ

FAREK ZE SELIBOVA P*

ZIL 849

Y100

ZIL 146

x 86

1668

146

x 86

1386

140

x 84

28.04.20

115216034 CZ

ZD Selibov

18.1.19

369491931 CZ

u chovatele

FENOMÉN Z KUNÍNA

ZIL 758

Y100

ZLM 985

1410

141

x

15.04.20

736438081 CZ

Poruba Jan, Šenov u N./J.

2.2.19

265654981 CZ

1653

148

x

OPB Todně

FERNET VFU

ZIL 861

Y100

ZLM 656

2125

126

82

29.04.20

748001081 CZ

VFU Brno ŠZP Nový Jičín

27.2.19

265643981 CZ

1807

143

x

OPB Osík

FAVORI Z KALIŠTĚ PP

ZIL 840

Y100

ZLM 885

1775

107

81

24.04.20

849069053 CZ

Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy

4.3.19

269327953 CZ

1545

139

x

OPB Cunkov

FENIX Z ČÁSTKOVIC

ZIL 807

Y100

ZLM 405

1583

104

81

22.04.20

89652064 CZ

Šindler Petr, Částkovice

22.1.19

1935117781 FR

1464

142

x

OPB Cunkov

FRIGO Z MLADOŠOVIC

ZIL 811

Y100

ZLM 056

1450

98

81

1526

143

83

22.04.20

122708034 CZ

Podolák Jiří, Ing., Mladošovice

31.1.19

265651981 CZ

u chovatele

FRANCIS ZE DVORA

ZIL 797

Y100

ZLM 462

19.04.20

795840053 CZ

Šeda J., Helvíkovice

19.1.19

211955953 CZ

1493

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

OPB H.Dubňany

FENIN Z NOVÉ VODY P*

ISI 570

S100

ZMS 602

1941

113

87

1858

144

10

x 80

143

x

TOP MS Pořadí

1 2

3

4

5

6

7

8

9

10

54

RPH prT Celkem bodů

27.04.20

765786071 CZ

Reinold Manfred, St. Červená Voda

27.2.19

238046971 CZ

u chovatele

FÉNIX Z KŘENOVIC PP

ISI 591

S100

PMS 339

28.04.20

127664034 CZ

Placanda Jakub, Křenovice

20.2.19

529104931 CZ

1890

150

x

ISI 546

S100

ZMS 201

1683

101

85

1705

145

OPB H. Dubňany FREDDIE Z ČERNÉ VODY P*

x 86

27.04.20

763803071 CZ

Nátr Daniel, Černá Voda

2.1.19

543934961 CZ

u chovatele

FAKL PRIMA ENERGO V*

ISI 612

S100

ZMS 646

x

04.05.20

98274034 CZ

Prima Energo s.r.o.

18.2.19

683856931 CZ

1594

144

x

OPB Benešov

FABIO Z LIBOCHOVÉ PP

ISI 485

S100

ZMS 883

1925

105

83

15.04.20

50447064 CZ

Poláková Zdenka, Dolní Libochová

19.2.19

417730961 CZ

1868

145

x

OPB Benešov

FRAME Z NOVÉ VODY P*

ISI 482

S100

ZMS 602

1625

93

83

15.04.20

765782071 CZ

Reinold Manfred, St. Červená Voda

13.2.19

542179501476 UK

1643

145

u chovatele

FERDINAND DAŇHEL PP

ISI 536

S100

ZMS 602

22.04.20

36222034 CZ

Daňhel Miroslav, s.r.o.

30.1.19

8957800306 DK

u chovatele

FION LEŽNICKÝ PP

ISI 507

S100

ZMS 600

85

x 82

1576

141

x 82

16.04.20

620334041 CZ

Chlupáčková Hana, Ing., Ležnice

10.2.19

184860941 CZ

1654

141

x

OPB Benešov

FURIANT Z FULNEKU P*

ISI 475

S100

ZMS 446

2333

123

81

15.04.20

750605081 CZ

Ševčík Jiří, Jerlochovice

10.1.19

266575981 CZ

1816

150

x

PSI 748

S100

ZMS 285

2466

105

81

Dufka Jiří, Ing., Zadní Chodov

1.1.19

454646932 CZ

1672

141

x

OPB H. Jadruž FAUROCH Z CHODOVA PP 16.04.20

948683032 CZ

Jak pracovat s plemenn˘m b˘kem Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu O tom, jak vybrat plemenného b˘ka z hlediska jeho genetického zaloÏení a uÏitkov˘ch vlastností a jak zabezpeãit co nejhlad‰í pfiechod z komfortu odchovu do nového pracovního prostfiedí, kde bude muset „fungovat”, jsme jiÏ psali.

Neménû podstatn˘m kritériem pfii nákupu b˘ka by mûla b˘t i jeho povaha, která je zásadní pro bezproblémovou a bezpeãnou ovladatelnost. PfiestoÏe agresivita ãi dokonce rabiátnost je jedním z dÛvodÛ vyfiazení b˘ka pfii základním v˘bûru, skuteãn˘ charakter se zaãne projevovat aÏ pozdûji tím, jak b˘k dospívá a to v dÛsledku zv˘‰ené produkce testosteronu (zpravidla kolem dvou let vûku).

Temperament je vysoce dûdivou vlastností, na kterou se dá celkem úspû‰nû ‰lechtit a agresivní jedince tak mÛÏeme cílenou selekcí z populace prÛbûÏnû eliminovat. Kromû toho se ale dají povahové vlastnosti vhodnou péãí a správn˘m pfiístupem dobfie usmûrÀovat. To platí zejména u plemenn˘ch b˘kÛ. Aãkoliv si to pfiíli‰ neuvûdomujeme, krotk˘ temperament b˘ka vede rovnûÏ k úspofie pracovního ãasu a taktéÏ na‰ich nervÛ pfii práci s ním. A tak hlá‰ka nûkter˘ch draÏitelÛ pfii aukcích b˘kÛ o tom, Ïe b˘k je „krotk˘ a vhodn˘ i pro dûti” zní sice úsmûvnû, ale na druhou stranu znaãí, Ïe i temperament je jednou z dÛleÏit˘ch vlastností.

VÛdce je vÏdy ãlovûk Prvním pravidlem je, Ïe ve stádû musí b˘t vÛdcem ãlovûk.

Ten musí b˘t vÏdy lídrem a stádo ho musí tak i vnímat. To platí více pro krávy, jejichÏ stádov˘ pud je vy‰‰í a manipulace s nimi je v tomto ohledu ménû problematická, neÏli je tomu u plemenn˘ch b˘kÛ. U tûch si musí chovatel respekt a autoritu získat sv˘m chováním. Autorita v‰ak v Ïádném pfiípadû neznamená násilí a agresivní pfiístup k b˘kovi pramenící z lidského strachu! Skot je velmi uãenliv˘ a bolestivou zku‰enost si velmi dobfie pamatuje. I krotk˘ b˘k má pfii nevhodném zacházení tendenci b˘t odbojnûj‰í, coÏ vede ke sníÏení poslu‰nosti. Platí to zejména v dobû, kdy se vztah mezi ãlovûkem a zvífietem teprve formuje.

Naopak, pozitivní pfiístup pfii práci s b˘kem, nikoli v‰ak podfiízen˘, sniÏuje strach zvífiete z ãlovûka a usnadÀuje vzájemné bezproblémové souÏití. Kladn˘ pfiístup k b˘kovi v‰ak nepfiehánûjte. Nadmûrná péãe, jako je ãasté kartáãování ãi horlivé mazlení, se nedoporuãuje, protoÏe chovatel se tímto chováním plemeníkovi podfiizuje, coÏ si b˘k uvûdomuje a mÛÏe toho zneuÏít. Obzvlá‰tû mazlení dospûl˘ch b˘kÛ a tím spí‰e uprostfied stáda, kde pÛsobí dal‰í b˘ci v harému, ktefií jiÏ mají vybudovanou hierarchii, je znaãn˘m rizikem, neboÈ vás b˘k mÛÏe povaÏovat za svého rivala.

Plemenného b˘ka nikdy nepodceÀujte Pamatujte si, obezfietnost je vÏdy na místû za jak˘chkoliv okolností a to i u sebeklidnûj‰ích a sebekrot‰ích zvífiat.

Neexistuje nic jako absolutnû „hodn˘” b˘k, buìte vÏdy v pohotovosti a nikdy b˘kovi zcela nedÛvûfiujte! Pfies svou mohutnost a velikost jsou b˘ci velmi rychlí a obratní, a to i kdyÏ jsou nemocní nebo zranûní. Nikdy nepodceÀujte schopnost zvífiete ublíÏit. A naopak, nikdy nepfieceÀujte svou schopnost dostateãnû rychle utéct.

VÏdy mûjte rezervní plán. Vyhnûte se práci s b˘kem, kdyÏ je pfiíli‰ velké teplo nebo plemenice jsou v fiíji a b˘k má potfiebu b˘t aktivní. PodráÏdûnost pfii nevhodné manipulaci mÛÏe pak vést k jeho neoãekávan˘m reakcím. Pokud pfiesto i za tûchto podmínek musíte s b˘kem ve stádû bezpodmíneãnû manipulovat, pfiijeìte na pastvinu traktorem, a pokud se situace vyhrotí, pouÏijte jej jako ochrann˘ bod.

Pokud se k b˘kovi chováte normálnû (bez pouÏití násilí a jin˘ch agresivních donucovacích prostfiedkÛ – elektrické pohanûãe, píchání vidlemi, házení kamení atd.), zbyteãnû a nadmûrnû ho nestresujete a pfiesto b˘k vykazuje útoãné chování (ãasto hrabe konãetinami, opakovanû frká nozdrami, staví se bokem atd.), zvaÏte vyfiazení b˘ka ze stáda. Ani sebelep‰í uÏitkovost plemeníka a perfektní kvalita jeho potomstva by nemûly b˘t dÛvodem k tolerování agresivního chování.

V takov˘ch pfiípadech je totiÏ jen otázkou ãasu, kdy se to vymstí a dojde k úrazu, nezfiídka konãící smrteln˘m zranûním. Nenabízejte tohoto b˘ka ani jinému chovateli.

Pfiistupujte k b˘kovi s respektem, ale beze strachu AÈ uÏ ve stáji nebo na pastvinû, nikdy se nepfiibliÏujete k b˘kovi, pokud se ho bojíte. Z b˘ka nesmíte mít strach, ale musíte ho respektovat. Zvífie vበemoãní stav velmi dobfie vycítí a dokáÏe toho v pfiípadû potfieby vyuÏít. Manipulace s b˘kem vycházející ze strachu nebude fungovat, neboÈ testosteron obranné reakce zvífiete je‰tû víc podpofií. Útok b˘ka i v situacích, kdy by to za normálních okolností nebyla adekvátní reakce, tak bude stále ãastûj‰í. Pokud to nastane a b˘k vás izoluje v rohu, pohybujte se pomalu, udrÏujte s ním oãní kontakt, dokud nenajdete plot nebo jiné bezpeãné místo.

Doporuãuje se i na b˘ka klidn˘m hlasem mluvit. Nikdy neutíkejte zády k b˘kovi! I kdyÏ se vám podafií utéct, b˘k to bude pfii dal‰í pfiíleÏitosti vnímat jako v˘zvu k útokÛm.

Pfii manipulaci s b˘kem mûjte u sebe hÛl ãi jin˘ podobn˘ pfiedmût. Ne v‰ak kvÛli agresivnímu pobízení, ale abyste s její pomocí navázali se zvífietem kontakt a nasmûrovali s ní jedince do míst, kam ho potfiebujete dostat. V pfiípadû nenadálého útoku ji mÛÏete rovnûÏ vyuÏít jako obrannou pomÛcku. K pobízení b˘ka nepouÏívejte elektrické popohánûãe ani jiné agresivní metody (píchání vidlemi, mlácení lopatou pfies mulec atd.). Pokud zvífie odmítá poslu‰nost a nereaguje na va‰e klidné, byÈ dÛrazné pokyny, je velmi malá pravdûpodobnost, Ïe agresí dosáhnete k˘Ïeného efektu. Navíc se u b˘ka zafixuje obranná reakce a bude se útoãnû chovat ãastûji. Platí, Ïe zvífie lépe reaguje na mluven˘ pokyn, neÏ na mechanick˘.

Nosní krouÏek pro bezpeãnou manipulaci V‰ichni plemenní b˘ci musí mít nosní krouÏek, kter˘ je základním prvkem pro jeho bezpeãnou ovladatelnost. Pokud ho na pastvinû ztratí, nechte mu ho pfii nejbliωí pfiíleÏitosti znovu nasadit. Pfii manipulaci s b˘kem prostfiednictvím nosního krouÏku nedûlejte prudké a trhané pohyby. B˘k je v místech nasazení krouÏku velmi citliv˘ a snadno se podfiídí poÏadavkÛm ãlovûka i bez nadmûrného tlaku.

Pfii ustájování b˘ka v zimním období zajistûte, aby mûl b˘k kontakt s jin˘m skotem. Sociální separace vyvolává stres. A ten i u jinak klidného b˘ka mÛÏe vyvolat agresi.

55

FIRST BOVET ET (ITI 213), OPB Osík, 20. 4. 2020, 89 b.

FENIN Z NOVÉ VODY P (ISI 570), OPB Horní Dubňany, 27. 4. 2020, 87 b.

FÉNIX Z KŘENOVIC PP (ISI 591), OCH Placanda Jakub, Křenovice, 28. 4. 2020, 86 b.

FERON VFU (ZIL 838), OPB Osík, 24. 4. 2020, 86 b.

FIX ZE ZÁBLATÍ PP (ZIL 288), OCH Hodina František, Ing., Záblatí, 4. 5. 2020, 86 b.

FAVORIT ZE ZVÍKOVA (ITI 249), OPB Cunkov, 22. 4. 2020, 85 b.

FREDDIE Z ČERNÉ VODY P (ISI 546), OPB Horní Dubňany, 27. 4. 2020, 85 b.

FAREK ZE SELIBOVA P (ZIL 849), OCH ZD Selibov, 28. 4. 2020, 84 b.

56

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

FABIO Z LIBOCHOVÉ PP (ISI 485), OPB Benešov, 15. 4. 2020, 83 b.

FLAKON MĚCHOLUPSKÝ (ITI 238), OCH Měcholupská zemědělská a.s., 20. 4. 2020, 83 b.

FORWARD DH (ITI 230), OPB Osík, 20. 4. 2020, 83 b.

FRAME Z NOVÉ VODY P (ISI 482), OPB Benešov, 15. 4. 2020, 83 b.

FERDA ZE LHENIC (ITI 257), OPB Horní Dubňany, 28. 4. 2020, 82 b.

FERDINAND DAŇHEL PP (ISI 536), OCH Daňhel Miroslav, s.r.o., 21. 4. 2020, 82 b.

FERDINAND Z JAKUBOVIC (AAA 070), OCH VETLABFARM s.r.o., Jakubovice, 19. 4. 2020, 82 b.

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

FRED Z PĚČÍNA (AAA 054), OCH Lepša Vladimír, 15. 4. 2020, 84 b.

57

FIGO Z HLÍNY (ITI 201), OPB Osík, 20. 4. 2020, 82 b.

FRANKIE Z CUNKOVA ET P (ITI 242), OPB Cunkov, 22. 4. 2020, 82 b.

FUEGO Z JAKUBOVIC (AAA 071), OCH VETLABFARM s.r.o., Jakubovice, 19. 4. 2020, 82 b.

FAKÍR MĚCHOLUPSKÝ P (ISI 522), OCH Měcholupská zemědělská a.s., 20. 4. 2020, 81 b.

FAVORI Z KALIŠTĚ PP (ZIL 840), OPB Osík, 24. 4. 2020, 81 b.

FENIX Z ČÁSTKOVIC (ZIL 807), OPB Cunkov, 22. 4. 2020, 81 b.

FERARI Z MÍROVKY (ZBQ 344), OPB Osík, 30. 4. 2020, 81 b.

FERNET Z BUKOVA (ITI 252), OCH Novák Petr, Sirá, 24. 4. 2020, 81 b.

58

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

FRAK Z NOVÉ VODY P (ISI 549), OPB Horní Dubňany, 27. 4. 2020, 81 b.

FRANTIŠEK DAŇHEL (ITI 251), OCH Daňhel Miroslav, s.r.o., 21. 4. 2020, 81 b.

FRIGO Z MLADOŠOVIC (ZIL 811), OPB Cunkov, 22. 4. 2020, 81 b.

FURIANT Z FULNEKU P (ISI 475), OPB Benešov, 15. 4. 2020, 81 b.

FALCO RED IKAR (AAA 192), OPB Osík, 30. 4. 2020, 80 b.

FALKON Z KRUMVÍŘE P (ISI 540), OPB Cunkov, 23. 4. 2020, 80 b.

FAMEOS NEČTINSKÝ (ZIL 770), OCH Nečtinská zemědělská a.s., Nečtiny, 17. 4. 2020, 80 b.

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

FOREST Z ČERNÉ VODY PP (ISI 566), OPB Horní Dubňany, 27. 4. 2020, 81 b.

59

FENYKL PP (ISI 478), OPB Benešov, 15. 4. 2020, 80 b.

FILIP Z LEŽNICE P (ISI 483), OPB Benešov, 15. 4. 2020, 80 b.

FIX Z NOVÉ VODY P (ISI 471), OPB Benešov, 15. 4. 2020, 80 b.

FLÁDR PP (ISI 491), OPB Benešov, 15. 4. 2020, 80 b.

FRONTMAN Z MEZIBOŘÍ (ITI 215), OPB Osík, 20. 4. 2020, 80 b.

FAK Z LESTKOVA (ZPA 119), OPB Osík, 30. 4. 2020, 79 b.

FANDA Z LUDVÍKOVIC (ZIL 833), OPB Osík, 24. 4. 2020, 79 b.

FANTASTIC NA3 (ITI 256), OPB Horní Dubňany, 28. 4. 2020, 79 b.

60

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

FENIX DH (ITI 218), OPB Osík, 20. 4. 2020, 79 b.

FIDO LA (ZAU 134), OPB Cunkov, 23. 4. 2020, 79 b.

FINNICK ZE ŽÍŠOVA PP (ISI 573), OPB Horní Dubňany, 27. 4. 2020, 79 b.

FOREST ZE STATKU (ITI 227), OPB Osík, 20. 4. 2020, 79 b.

FORREST ZE ŽÍŠOVA P (ISI 489), OPB Benešov, 15. 4. 2020, 79 b.

FUK NEČTINSKÝ (ZIL 789), OCH Nečtinská zemědělská a.s., Nečtiny, 17. 4. 2020, 79 b.

MEWIL RED FOXTROT 25H (AAA 178), OPB Horní Dubňany, 28. 4. 2020, 79 b.

FUZE Z CHÝŠTĚ (ZBM 450), OPB Osík, 30. 4. 2020, 78 b.

61

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2020 III. turnus – B˘ci narození 1. 4. 2019 – 30. 6. 2019 Den Pondělí

Datum 15.06.2020

Úterý

16.06.2020

Středa

17.06.2020

Čtvrtek

18.06.2020

Pátek

19.06.2020

Sobota Neděle Pondělí Úterý

20.06.2020 21.06.2020 22.06.2020 23.06.2020

Začátek* 9,00 9,00 9,00 9,00 9,00 11,00 11,00 12,00 12,30 13,30 14,30 9,00 9,00 9,00 9,00 10,00 11,30 12,00 15,00 8,00 9,00 9,00 10,00 13,00 13,00 14,00 14,00 15,00 9,00 9,00 9,00 9,30 11,00 12,00 12,30 13,00 13,30 14,00 9,00 9,00 12,00 14,00 15,30 x x 9,00 9,00 11,00 11,00 12,00 14,00 15,00

OPB, chovatel OPB Benešov Zatloukal Jan, Velké Dvorce Ouředník Karel, Kolinec Bystrianská Jana, Melč Družstvo vlastníků Libeň – Vtelno Bystrianský Jan, Melč Měcholupská zemědělská a.s.

Náš Dvůr s.r.o, Držovice Sumega Petr, Heřmanice u Oder VFU Brno ŠZP Nový Jičín Ulčák Petr, Kunčice pod Ondřejníkem OPB Cunkov Seidl Jaroslav, Ptenín Tichá Tereza Mgr., Jindřichov Karban Kamil, Lhenice Šumavský angus spol.s r.o., Soběsuky Novák Petr, Sirá Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny Daňhel Miroslav, s.r.o.

Bouda Petr, Ing., Voděrádky TEGRO s.r.o., Těšenov Habr František ml., SZ, Báňovice Birovash Pavlo, Horní Cerekev K+K Břilice Jarošová Zdeňka, Rosička Klusáček Stanislav, Suchdol nad Lužnicí Mrtka Václav, Počátky Farma Karel Dvořák s.r.o.

OPB Osík Nečtinská zemědělská a.s.

ZOD „Blata” Sedlec Černěveský Háj s.r.o.

Placanda Jakub, Křenovice Hodina František, Ing., Záblatí Hodina Jakub, Kratušín Prima Energo s.r.o.

Sahula Josef, Běleč Kofroň Jan, Ing., Radhostice OPB Horní Dubňany Denk Jaroslav, Hodousice Agrochyt s.r.o., Mohelno Polák Jiří, Dolní Libochová Dvořák Josef, Ing., Telecí x x ZD Brloh OPB Todně – Březí Lepša Lukáš, Rejta Lepša Vladimír, Pěčín Statek Branná spol.s r.o.

Tájek Jarosla, Zvíkov Šedivý Jan, Smrhov Opekar Jan, Chodeč

ks** 21 14 3 13 6 1 15 2 1 2 1 43 1 1 4 1 1 2 1 4 2 21 1 1 2 3 5 3 52 9 1 15 1 3 3 1 1 5 29 5 2 2 1 x x 4 7 1 1 1 5 3 2

Plemena MS,CH,BA MS,CH LI LI CH,BA LI AA,CH,MS AA MS LI LI MS,LI.AA,CH,BA,HE,PP,SA AA MS CH AA CH LI CH CH AA MS AA CH PI LI GS LI BA,CH,MS,LI,AA.HE,BB LI MS LI MS LI LI,MS LI LI AA CH,LI,AA LI CH,MS MS AA x x AA,MS LI,UU AA AA LI CH,LI,PP MS AA

Dražba hodinu po skončení ZV x x x x x x x x x hodinu po skončení ZV x

x x x x x x x x x x x hodinu po skončení ZV x x x x x x x x x hodinu po skončení ZV x x x x x x x hodinu po skončení ZV x x x x x x

* začátky ZV u chovatelů jsou orientační ** počty býků na začátku odchovu

Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu www.cschms.cz (sekce odchovny PB).

62

Peãen˘ hovûzí v˘var z oháÀky SUROVINY: 1 kg hovězí oháňky 2 mrkve 1/4 menšího celeru 1 kořenovou petržel 1 cibule 3 stroužky česneku Koření: bobkový list, pepř, nové koření, sůl PŘÍPRAVA: pečení 40 minut a vařit oháňku do měkka POSTUP: Pro zvýraznění chuti vývaru oháňku opečeme na sucho v troubě cca 40 minut, při teplotě 220 °C. Ke konci do pečící nádoby vložím na větší kousky nakrájenou kořenovou zeleninu a neoloupanou cibuli na čtvrtky (asi na 10 min.)

Přendáme do hrnce a přidáme koření. Výpek v pečící nádobě zalejeme horkou vodou a pečlivě ze stěn setřeme a slejeme do hrnce k oháňce.

Dolejeme studenou vodou, 1,5 až 2 litry. Vaříme pomalu na mírném ohni do změknutí oháňky (pěnu během vaření sbíráme).

Vývar scedíme, část zeleniny a masa nakrájíme do vývaru.

Přidáme zavářku, domácí nudličky a játrovou zavářku.

Hotovou polévku nakonec ozdobíme petrželkou.

Dobrou chuť přeje spokojená zákaznice Ekofarmy paní Hanka.

EKOFARMA www.biomasicko.cz

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 110 00 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: INFO@CSCHMS.CZ WWW.CSCHMS.CZ