Zpravodaj ČSCHMS 2/2018

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XXV. • âERVEN 2018 • âÍSLO 2

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu – XXXXI. díl • Nové grafické vyjádfiení plemenn˘ch hodnot • Kolik potfiebují masné krávy vody?

• Aktuální situace v Interbeef a v˘hled do budoucnosti • Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, máme skoro polovinu roku a od vydání našeho posledního zpravodaje se nám zima přehoupla rovnou do léta. Vysoké teploty a nedostatek srážek vedly na velké části území k tomu, že v půlce května bylo sucho, jako mnohdy bývá až ve vrcholném létě. V kontextu toho, že teprve na druhou polovinu června vyhlásilo Ministerstvo zemědělství začátek příjmu žádostí za loňské sucho, je to vcelku paradox... Musíme společně doufat, že nedávné deště pomohou aspoň na části území nedostatek vláhy vyřešit.

Pojďme ale k veselejším záležitostem. V době, kdy čtete tento úvodník, zbývají necelé tři měsíce do zahájení dalšího ročníku veletrhu Země živitelka. Stalo se již tradicí, že v letech, kdy se nekoná národní výstava hospodářských zvířat v Brně, zde ve spolupráci s chovatelskými kluby pořádáme speciální výstavu plemen aberdeen angus a limousine. Ani letos tomu nebude jinak. Nechceme ale usnout na vavřínech, a proto se snažíme kvalitu a úroveň soutěžních přehlídek posouvat stále výš. Letošní novinkou, pokud vše dobře dopadne, by měla být účast zahraničních chovatelů. Ne ale pouze v rolích diváků, ale jako aktivních vystavovatelů! Chovatelé aberdeen anguse totiž přišli s nápadem přizvat k účasti kolegy ze zahraničí a pokud se podaří dořešit veterinární otázky, tak bychom měli být v srpnu svědky historicky první evropské angusské výstavy – The First European Angus Show. ČSCHMS již zdaleka není organizací, která řeší jen plemenářské otázky v chovech masného skotu, byť tato oblast je, a i nadále samozřejmě bude, pro nás naprosto stěžejní. Ve své činnosti se zabýváme různorodými tématy, abychom byli partnery nejenom pro chovatelé čistokrevných zvířat zabývajících se šlechtěním, ale i pro ostatní sedláky. Jedním z nich je i téma škod způsobených predátory, neboť ani chovatelé masného skotu nejsou problémům s výskytem vlka ušetřeni. Vlk se na našem území úspěšně rozšiřuje a my musíme společně s ochranáři hledat způsoby zajištění bezproblémového soužití těchto šelem s chovateli hospodářských zvířat. Intenzivně proto komunikujeme se zástupci ministerstev, ale také pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) do jejichž působnosti tato problematika spadá asi nejvíce. Více se dočtete v článku uvnitř magazínu.

Pokud jsem zmínil na začátku předchozího odstavce problematiku šlechtění, tak mi dovolte vás informovat, že jsme společně s Výzkumným ústavem živočišné výroby podali na Ministerstvo zemědělství projekt, který by měl podpořit zavedení nových znaků do genetického hodnocení. Mezi nimi jsou například sledování a vyhodnocování temperamentu, plodnosti, obvodu šourku a dalších funkčních vlastností. Součástí podaného projektu je rovněž sonografické měření nejdelšího zádového svalu u plemene aberdeen angus. Tento projekt však není jediný, u kterého bude náš svaz v případě úspěchu spoluřešitelem. S Výzkumným ústavem veterinárního lékařství jsme dali dohromady také projekt na sledování onemocnění mykobakteriálního původu v chovech masného skotu s důrazem na paratuberkulózu. Se stejným ústavem a za účasti SVÚ Jihlava jsme mírně přepracovali a znovu podali loni neúspěšný projekt na eliminaci parazitů. Nyní budeme čekat do podzimu, kdy se rozhode, které projekty budou vybrány k financování a které nikoliv. Držte palce Příjemné dny přeje

Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 2/2018 – roãník XXV.

O B SAH Aktuálnû................................................................................................................

Aktivity âSCHMS 2018 .........................................................................................

Rok 2018 ve znamení tfiech specializovan˘ch v˘stav............................................

Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu: Angus aneb to nejlep‰í z Pûãína ..............

Základní genetické pojmy .....................................................................................

Nové grafické vyjádfiení plemenn˘ch hodnot ........................................................

Hovûzí maso na pultech a talífiích.........................................................................

Poãty vlkÛ se zvy‰ují, usmrcení mláìat rovnûÏ .....................................................

Travní porosty a sucho ..........................................................................................

Kolik potfiebují masné krávy vody?........................................................................

Chovy hospodáfisk˘ch zvífiat pomáhají eliminovat riziko vzniku alergií ................

Skot, kter˘ se u nás nepase: Miniature hereford ....................................................

Aktuální situace v Interbeef a v˘hled do budoucnosti ...........................................

V˘znam obvodu ‰ourku u b˘kÛ masn˘ch plemen s dÛrazem na plemeno limousine .......................................................................................

Do jaké míry ovlivÀuje genetická variabilita hodnotu jateãného tûla?...................

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2018 .....................................................

Nejlépe hodnocení b˘ci – II. turnus ......................................................................

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus .....................................................

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2018 .................................................

Recept – Hovûzí Bolognese...................................................................................

4 5 6 8 17 20 22 26 28 30 33 34 38 42 44 46 50 51 57 58

Adresa svazu: âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, z.s., Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903 Svaz je registrovan˘m spolkem zapsan˘m ve spolkovém rejstfiíku veden˘m Mûstsk˘m soudem v Praze oddíl L, vloÏka 207

Kontakty na pracovníky svazu: • pfiedseda: Ing. Václav Jungwirth ZD Brloh se sídlem v Brloze, Brloh 215, 382 06 Brloh e-mail: jungwirth@cschms.cz, tel.: 602 232 488 • fieditel: Kamil Malát, Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová, Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: vydrova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Nina Honová OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 Lovosice e-mail: honova@cschms.cz, tel.: 724 073 641 • obchodní ãinnost: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny, e-mail: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger, Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda e-mail: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 • jiÏní âechy – Ing. Vít âepelák, Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov e-mail: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 Ing. Karel ·imák (externista), ¤íãní 209, 387 11 Katovice e-mail: simak@cschms.cz, tel.: 725 891 286 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le e-mail: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰, Voskovcova 2, 779 00 Olomouc e-mail: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640 • severní a stfiední âechy – Ing. Michal Janda, Do Klecánek 490, 250 67 Klecany e-mail: janda@cschms.cz, tel.: 702 020 761 • stfiední a v˘chodní âechy – Ing. Petra Pokorná, Dolní Újezd 360, 569 61 Dolní Újezd u Litomy‰le, e-mail: pokorna@cschms.cz, tel.: 702 020 760

Titulní strana – hlavní fotka: Nejdražší býk české historie masného skotu – DĚLO Red z Pěčína (ZAI 681) prodaný na 400 000 Kč (foto: David Hruška) Titulní strana – malá fotka: Piemontese na chovu ZD Francova Lhota (foto: Pavel Káčer) Vnitřní obálka – Stádo plemene aberdeen angus na chovu firmy Polmer (foto: Radek Dobeš)

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.

Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.

Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû Sucho 2017 – pfiíjem Ïádostí Oãekávan˘ termín pfiíjmu Ïádostí o dotace na zmírnûní ‰kod zpÛsoben˘ch suchem na zemûdûlsk˘ch plodinách v roce 2017 se blíÏí. Ministerstvo zvefiejnilo „Zásady, kter˘mi se stanovují podmínky pro poskytování dotací na zmírnûní ‰kod zpÛsoben˘ch suchem na zemûdûlsk˘ch plodinách v roce 2017“. V termínu od 18. do 29. ãervna 2018 vãetnû bude realizován pfiíjem Ïádostí na oba podprogramy – trÏní i krmné plodiny. Detaily najdete na na‰em webu.

,Nov˘ set k odbûru vzorkÛ chlupov˘ch cibulek

,âeská genetika je nejlep‰í v Evropû!

Vzhledem k tomu, Ïe nasální stûrovky pro sbûr vzorkÛ k izolaci DNA nejsou z mnoha dÛvodÛ vÏdy tím nejlep‰ím fie‰ením, vrací se âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a.s. k moÏnosti vyuÏít k izolaci DNA i chlupové cibulky. Za tímto úãelem nabízí chovatelÛm nové odbûrové sety, které slouÏí k odeslání odebran˘ch vzorkÛ chlupov˘ch cibulek do laboratofie imunogenetiky. Jak s odbûrovou sadou pracovat, si mÛÏete prohlédnout na videu www.youtube.com/watch?v=eXmy5b9RGyk. Pokud máte o odbûrové sety zájem, mÛÏete si o nû zdarma poÏádat na emailové adrese imunogenetika@cmsch.cz.

Potvrzeno. ÚroveÀ ãeské genetiky masn˘ch plemen charolais a limousine je nejvy‰‰í v rámci Evropy! Dokládají to v˘sledky mezinárodního genetického srovnávání Interbeef, jehoÏ je âeská republika souãástí. PrÛmûrn˘ ãesk˘ „‰arolák“ i limousin má kvalitnûj‰í genetické zaloÏení, neÏ nûmeck˘, britsk˘ ãi irsk˘, ale je dokonce i lep‰í, neÏ se chová v kolébce obou plemen – Francii. âeská republika se sice s touto chovatelskou velmocí nemÛÏe srovnávat absolutními poãty chovaného skotu, ale kvalitou rozhodnû ano. A to se cení!

V této souvislosti je nutné uvést, Ïe âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a.s. plánuje od 1. 10. 2018 plnû pfiejít na nov˘ zpÛsob ovûfiování pÛvodu prostfiednictvím anal˘zy SNP (Single Nucleotide Polymorphism).

Pfiedpokládá se, Ïe k tomuto datu pfiestane laboratofi nabízet moÏnost ovûfiovat pÛvod souãasnou metodou mikrosatelitÛ STR (Short Tandem Repeat) a jedinou technologií bude právû SNP pfies kterou se postupnû dopracujeme k v˘poãtu genomick˘ch plemenn˘ch hodnot.

Nejenom, Ïe ãeská zvífiata dosahují nejvy‰‰í prÛmûrné plemenné hodnoty v rámci v‰ech zapojen˘ch zemí, ale z anal˘zy v˘sledkÛ od roku 2013, kdy bylo toto mezinárodní hodnocení zavedeno, aÏ do souãasnosti vypl˘vá, Ïe i v Ïebfiíku nejlep‰ích zvífiat má âeská republika u obou plemen jedno z nejvy‰‰ích zastoupení v rámci v‰ech participujících státÛ.

Registrace chovatelÛ masného skotu na webov˘ portál igenetika.cz, kter˘ bude slouÏit k zadávání a evidenci objednávek, bude zpfiístupnûna bûhem nûkolika následujících t˘dnÛ.

Francouzi v porovnání s ostatními státy posílají do v˘poãtu údaje o zdaleka nejvy‰‰ím mnoÏství zvífiat, a v maximálních hodnotách dosahují u obou hodnocen˘ch plemen lep‰ích v˘sledkÛ, ale prvenství v kategorii nejlep‰í populace patfií po celou historii v˘poãtÛ mezinárodních plemenn˘ch hodnot âeské republice!

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 24. 2. 2018 do 20. 5. 2018 Agricoltori Tachov V, a.s., Praha, ¤ádné + PK CH, AU Agrolesy Chfiíã, s.r.o., Chfiíã, ¤ádné + PK CH Bílek Adam, Horní Police, ¤ádné + PK LI BIO TOMVER s.r.o., Sopotnice, ¤ádné + PK CH, MS Dangus s.r.o., Drahenice, ¤ádné + PK AA Ekodvorek Vrbiãka s.r.o., Vrbiãka, ¤ádné + PK CH Farma Kozák, s.r.o., Milevsko, PK BB Gregoroviã Vít, Praha 3, ¤ádné + PK MS Havlas Martin, No‰ovice, ¤ádné + PK BA Hfiebãín Jeníkov v.o.s., Tfiebiho‰È, Zájmové Javorská Marcela, Petrovice u Su‰ice, ¤ádné + PK BA

4

Má‰lová Dana, RáveÀ, ¤ádné + PK AA, CH, LI Miroslav DaÀhel s.r.o., T˘n nad Vltavou, PK MS Mynafiová SoÀa, Lhotka, ¤ádné + PK DX Paták Tomá‰, Minartice, PK PA Sláma Jan, JindfiichÛv Hradec, ¤ádné + PK AU Spurn˘ Adam, Liblín, Zájmové Srna Pavel, Miro‰ov, Zájmové + PK PA ·irok˘ Zdenûk, Ing., Útvina, ¤ádné + PK GA Veverka Antonín, Nov˘ Jiãín, ¤ádné + PK AA Vlasák Václav, Ing., Jizerní Vtelno, Zájmové Vojtûch Tomá‰, Nová Ves, ¤ádné + PK MS

Aktivity âSCHMS 2018 Bfiezen 5. 3.

6. 3. do 6. 3.

7.–8. 3.

12. 3.

15. 3.

16. 3.

16. 3.

21. 3.

22. 3.

22.–23. 3.

27. 3.

28. 3.

28. 3.

29. 3.

semináfi Moneta Money Bank pro zemûdûlce, Lovosice (Malát) semináfi Moneta Money Bank pro zemûdûlce, Trutnov (Malát) v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ I. turnus jednání klubu chovatelÛ plemene GA a HI (SH, TX) + semináfi k PH, Doksy a Dubová Hora v˘roãní ãlenská schÛze SMO, Horomûfiice (Jungwirth, Malát) klub chovatelÛ plemene charolais a limousine + semináfi k PH, Hradi‰tko klub chovatelÛ plemene hereford a masn˘ simentál + semináfi k PH, Hradi‰tko spoleãné jednání âMSZP a AK, Praha (Jungwirth) jednání k podání projektu na ‰lechtûní masného skotu, VÚÎV Praha (Malát) jednání s SVÚ Jihlava ohlednû chystan˘ch projektÛ, Jihlava (Malát, Vydrová) pracovní jednání a VâS Asociace chovatelÛ plemene angus, Hybrálec v˘stavní v˘bor k Zemi Ïivitelce, âeské Budûjovice (Jungwirth, Vráblík, Vydrová) v˘roãní ãlenská schÛze Svazu chovatelÛ ãeského strakatého skotu, Skalsk˘ dvÛr (Malát) jednání PS NOP IBR, Praha (Jungwirth) v˘roãní ãlenská schÛze âeskomoravského svazu zemûdûlsk˘ch podnikatelÛ, Vestec (Jungwirth, Malát)

Dal‰í bfieznové aktivity: • Tisk a rozeslání 1. ãísla svazového zpravodaje 2018 • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2018 • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu • Zpracování a zvefiejnûní v˘sledkÛ prvního turnusu základních v˘bûrÛ • Pfiípravy na v˘stavy (ZÎ – AA, LI; Lysá – CH)

Duben 3.4.

4. 4.

5. 4.

6. 4.

8.–12. 4.

9. 4.

9. 4.

10. 4.

11. 4.

11. 4.

13. 4.

16. 4.

17. 4.

18.–19. 4.

23. 4.

23.–24. 4.

27.–29. 4.

30. 4.–2. 5.

pracovní schÛze inspektorÛ, Hradi‰tko jednání spoleãné zdravotní komise chovatelsk˘ch svazÛ, Rade‰ínská Svratka (Malát) semináfi âSCHMS a VÚÎV na téma genetika a ‰lechtûní masného skotu, Hradi‰tko smuteãní rozlouãení s Jifiím Petersikem, Pojedy expozice masného skotu na veletrhu Techagro jednání dozorãí rady âMSCH a.s., Brno (Malát) jednání klubu chovatelÛ BA + semináfi k PH, Brno „sladûní oka“ pro chovatele AA v komisích k ZV, Rantífiov pracovní setkání k organizaci Charolais technical meeting âR 2021 (Malát) jednání Klubu chovatelÛ plemene salers, Protivec (·eba) jednání v˘boru âSCHMS, Hradi‰tko zaãátek v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ II. turnus 2018 v˘roãní ãlenská schÛze Svazu chovatelÛ hol‰t˘nského skotu, Vûtrn˘ Jeníkov (Malát) VâS ZCHMD na Slovensku (Malát) jednání Rady PK limousine, Osík (Kopeck˘) jednání Copa Cogeca v Bruselu (Vráblík) mezinárodní konference a v˘stava, Sliven – Bulharsko (Malát, Vráblík, Jungwirth) organizace cesty litevské skupiny chovatelÛ po âR

Dal‰í dubnové aktivity: • Aktualizace plemenn˘ch hodnot (zvefiejnûní bfieznov˘ch PH) a aplikace webKUMP • âinnosti spojené s mezinárodním hodnocením Interbeef • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2018 • Úãast na druhém turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ • Zvefiejnûní katalogÛ k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ • Obchodní ãinnost – komunikace s obchodními partnery • Organizace beef show (ZÎ a Lysá) • Pfiípravy na splnûní podmínek ve vztahu k GDPR • Revize ·P a fiádÛ plemenn˘ch knih ve vztahu k novele plemenáfiského zákona

Kvûten 4. 5.

4. 5.

5. 5.

8.–12. 5.

9. 5.

12. 5.

15. 5.

16. 5.

16.–17. 5.

17. 5.

17. 5.

22. 5.

23. 5.

23. 5.

26. 5.

29. 5.

30. 5.

30. 5.

31. 5.

jednání v˘stavného v˘boru k pfiípravû v˘stavy Zemû Ïivitelka resp. Jihoãeské beef show, Praha (Jungwirth, Vydrová jednání k problematice v˘skytu vlkÛ, SCHOK + MZe (Malát) úãast na Angus - Bundesschau 2018, Nûmecko (Vráblík) organizace zájezdu nûmeck˘ch chovatelÛ po âR jednání k problematice v˘skytu vlkÛ, Agentura ochrany pfiírody a krajiny âR (Malát) draÏba plemenn˘ch jalovic Stfiední zemûdûlské a veterinární ‰koly v Lan‰krounû jednání úzkého vedení âMSZP, Praha (Malát) ukonãení druhého turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ náv‰tûva bulharsk˘ch chovatelÛ v âR + v˘bûr plemenn˘ch b˘kÛ (Vráblík) pracovní skupina k novele plemenáfiského zákona, Praha (Malát, Vydrová) jednání k problematice administrace dotací, Praha (Malát) jednání pracovní skupiny k problematice DÎPZ – welfare, MZe (Malát) pfiehlídka inseminaãních b˘kÛ firmy Natural (Kopeck˘, Malát) jednání klubu chovatelÛ plemene BM, Hradi‰tko (Malát) exkurze nizozemsk˘ch chovatelÛ v âR (Malát) jednání klubu chovatelÛ plemene gasconne a ostatních francouzsk˘ch ménû poãetn˘ch plemen, Pojedy (Malát) valná hromada âMSCH a.s., Hradi‰tko (Jungwirth, Malát) jednání Unie chovatelÛ, Hradi‰tko (Malát) pracovní porada pracovníkÛ âSCHMS, Hradi‰tko

Dal‰í kvûtnové aktivity: • Úprava dotaãních pravidel pro welfare masného skotu • Pfiíprava, tvorba a odeslání 3 projektÛ z Programu aplikovaného v˘zkumu Ministerstva zemûdûlství – ‰lechtûní, parazité a bakteriální onecmonûní v chovech masného skotu • Pfiíprava materiálÛ pro druhé ãíslo svazového zpravodaje 2018 • Úãast na v˘bûrech plemenn˘ch b˘kÛ • Zpracování a zvefiejnûní v˘sledkÛ druhého turnusu základních v˘bûrÛ • Obchodní ãinnost – komunikace s obchodními partnery • Obchodní ãinnost – export skotu do Ruska • Organizace beef show (ZÎ a Lysá) • Pfiípravy na splnûní podmínek ve vztahu k GDPR • Revize ·P a fiádÛ plemenn˘ch knih ve vztahu k novele plemenáfiského zákona

5

Rok 2018 ve znamení tfiech specializovan˘ch v˘stav Dubnové Techagro bylo sv˘m rozsahem nejvût‰í zemûdûlskou v˘stavou leto‰ního roku. Zájem vystavovatelÛ zemûdûlské technicky byl tak enormní, Ïe expozice skotu se musela uskromnit. StûÏejní v˘stavy masn˘ch plemen se proto letos budou odehrávat jinde neÏ v Brnû, a to v Lysé nad Labem a âesk˘ch Budûjovicích. V polabské níÏinû se v druhém fiíjnovém víkendu bude konat v pofiadí jiÏ pátá specializovaná v˘stava plemene charolais, na jihu âech zase dal‰í roãník úspû‰né Jihoãeské beef show se soutûÏními ‰ampionáty plemen aberdeen angus a limousine.

Charolaiská speciálka se bude konat opût v Lysé nad Labem v rámci podzimní v˘stavy Zemûdûlec a NበChov, která je naplánována na 4.–7. fiíjna 2018. Stejnû jako pfiedloni, budou plemeni charolais z celkov˘ch ãtyfi v˘stavních dní vyhrazeny dva, a to sobota a nedûle. S kolegy z hol‰t˘nského svazu jsme dohodnuti na podobném modelu jako v roce 2016 – tedy Ïe charolaisk˘ program naváÏe na hol‰t˘nsk˘, kter˘ se bude konat ve ãtvrtek a pátek. Vlastní charolaisk˘ ‰ampionát se uskuteãní v sobotu 6. fiíjna od 13 hodin. Na nedûli bude v pfiípadû dostateãného poãtu soutûÏících pfiipravena soutûÏ mlad˘ch chovatelÛ sdruÏen˘ch v Junior teamu âSCHMS. Vzhledem k omezen˘m kapacitám ohlednû ubytování v Lysé nad Labem doporuãujeme chovatelÛm, aby zaji‰tûní ubytování neodkládali. Podrobnosti najdou na na‰em webu.

Bûhem páteãního veãera a noci se bude muset uskuteãnit logisticky nároãná akce, bûhem které budou hol‰t˘nské plemenice odvezeny zpût domÛ a do uklizen˘ch prostor naopak naskladnûn charolaisk˘ skot. V‰e bude muset samozfiejmû probûhnout velmi rychle a organizovanû, aby tato operace nikterak negativnû nenaru‰ila prÛbûh v˘stavy.

Ne v‰ichni jsou pamûtníci, a tak neu‰kodí si krátce pfiipomenout, Ïe první „speciálka ‰arolákÛ“ se konala v roce 1998 v Jangelci na okraji Vysokého M˘ta, druh˘ roãník probûhl po dvou letech tamtéÏ, a tfietí, a do této chvíle zatím i poslední, specializovaná v˘stava charolais se odehrála v fiíjnu 2002 v aukãní hale v Litomy‰li. Ve v˘ãtu aktivit chovatelÛ tohoto francouzského plemene nesmíme ale opomenout ani dvû akce, které se odehrály v srpnu 2008 v rámci svûtového kongresu charolais, kter˘ se v tomto roce konal na území Maìarska, Slovenska a také âeské republiky. První z nich byla v˘stava „âeské charolais dny“ konaná na v˘stavi‰ti v Pfierovû následovaná v˘stavou a aukcí na Cunkovû.

6

Historie specializovan˘ch v˘stav chovatelÛ plemen aberdeen angus a limousine konan˘ch pod souhrnn˘m názvem „Jihoãeská beef show“ je sice o nûco krat‰í, ale za tuto krátkou dobu se tato akce rychle stala velice oblíbenou nejenom mezi samotn˘mi chovateli, ale také náv‰tûvníky veletrhu Zemû Ïivitelka, v rámci nûhoÏ se koná. Premiéru si chovatelé odbyli v roce 2012, tehdy pouze za úãasti zástupcÛ plemene aberdeen angus. O dva roky pozdûji se k nim pfiidali také chovatelé limousina a ani letos tomu nebude jinak. Na konci srpna se tedy na ãeskobudûjovickém v˘stavi‰ti opût setkáme zhruba se stopadesáti nejlep‰ími zvífiaty obou plemen. Leto‰ní roãník pfieci jen bude v mnohém odli‰n˘. Angus‰tí chovatelé totiÏ pfiizvali k úãasti i své evropské kolegy, a tak pokud v‰e dobfie dopadne (zejména po veterinární stránce), mûli bychom b˘t svûdky konání historicky první evropské v˘stavy plemene aberdeen angus – The First European Angus Show.

Ta je naplánována na pátek 24. srpna, v sobotu 25. srpna pak bude v˘stavní ring patfiit chovatelÛm plemene limousine. V pondûlí 27. srpna pak pfiedvadi‰tû zaplní na‰i nejmlad‰í chovatelé – bude probíhat soutûÏ Junior teamu. Ani chovatelé limousina nezÛstávají v úvahách nad zkvalitnûním v˘stavy pozadu. Ti zase zvaÏují spojit v˘stavu s aukcí.

Pfiihla‰ování na v˘stavu je jiÏ otevfieno – online pfiihlá‰ku, která je jedinou moÏnou formou pro pfiihlá‰ení, najdete pod tímto odkazem: www.cschms.cz/index.php?page=abt_prihlaska&prid=53 Potû‰itelné je rovnûÏ to, Ïe se nám podafiilo sehnat první v˘znamné partnery, ktefií sponzorsky obû akce podpofií. Generálním sponzorem je jako v minul˘ch letech bankovní ústav MONETA MONEY Bank, a.s. a farmaceutická spoleãnost MSD Animal Health. Jako dal‰í potvrdily svÛj zájem firmy Jihoãesk˘ chovatel, Natural ãi âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ. Mediálním partnerem obou akcí pak je vydavatelství Profi Press.

V‰echny informace k pfiipravovan˘m v˘stavám, prÛbûÏnû aktualizované a doplÀované, najdete na na‰ich webov˘ch stránkách v sekci akce-v˘stavy.

Tû‰íme se na vás! Kamil Malát generální patrner:

spoluorganizátofii:

sponzofii a partnefii:

mediální partnefii:

7

REPORTÁŽ Z CHOVU: Jméno: Vladimír Lepša Zaměstnanci: rodina + 1 Obec: Pěčín Okres: České Budějovice (Jihočeský kraj) Nadmořská výška: 450–500 m nad m.

Chované plemeno: aberdeen angus (AA) Členem svazu: od roku 2002 V plemenných knihách: AA Základní stádo: 150 ks Plemenitba: inseminace i přirozená Zemědělská půda: cca 300 ha (z toho 200 ha vlastních, 250 ha TTP, 50 ha orná) V systému EKO zemědělství: ANO Vladimír a Marie Lepšovi

Od zednické lÏíce pfies pilu k vidlím... „Pocházím z hospodáfiství, prarodiãe se po válce nastûhovali do opu‰tûného statku tady nedaleko od hranic s Rakouskem a starali se o 10 hektarÛ luk a polí a asi 5 ha lesa. Pozemky jsem si vzal po revoluci zpût, ze statku nezbylo nic, ale bylo to jediné, co jsem kdy v Ïivotû dostal zadarmo,“ vzpomíná Vladimír Lep‰a star‰í: „Tehdy jsem na práci v zemûdûlství moc nepom˘‰lel, i kdyÏ jsem ke zvífiatÛm tíhnul uÏ jako mal˘ kluk, vyuãil jsem se zedníkem. Paradoxnû jsem ale právû díky tomuhle fiemeslu dokázal farmu vybudovat se syny sám. Jen na opravu rozbofiené stáje jsme tenkrát spotfiebovali 5300 pytlÛ cementu, je to neuvûfiitelné, ale s míchaãkou za traktor jsme to zvládli svépomocí.“ Ale zpût na zaãátek, nejdfiív byla pila, Vláìa Lep‰a podnikal v tomto oboru od revoluce, chov masného skotu mûl b˘t pouze koníãkem a útûkem od nároãné podnikatelské ãinnosti: „Prvních ‰est angusÛ na na‰í farmû bylo kanadsk˘ch, dovezeni byli ve

8

Angus aneb to nejlep‰í z Pûãína Vladimír Lep‰a: Chodím, dívám se a pfiem˘‰lím Angus, Pûãín, Lep‰a, mezi chovateli masného skotu a zejména plemene aberdeen angus tolikrát skloÀované sousloví, jako dûtské „kámen, nÛÏky, papír“. Tolikrát uvádûné v novinkách na webu âSCHMS, v topkách, ve v˘stavních katalozích, ve v˘sledkov˘ch listinách národní v˘stavy i jihoãeské beef show, v katalozích plemenn˘ch b˘kÛ, v galerii nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ a jak jste uÏ asi zaznamenali, tak i mezi nejlépe vydraÏen˘mi b˘ky. AÈ se podíváte, kam se podíváte, jen málo kdy nenaleznete jméno Lep‰a na prvních pozicích a pfiídomek „z Pûãína“ mezi nejlep‰ími zvífiaty. Je to tak. Pfiitom kdo zná pana Vladimíra, ví, Ïe to není ãlovûk, kter˘ by na sebe upozorÀoval a sv˘mi úspûchy se chlubil, spí‰e naopak, je skromn˘ a velmi pracovit˘ a ke skromnosti a pracovitosti vychovával také své dva syny, Vladimíra a Luká‰e, ktefií pomalu pfiebírají otûÏe a spoleãnû se sv˘mi rodinami jsou dnes hnacím motorem celé rodinné farmy. Pan Vladimír se ale na druhou kolej zatím rozhodnû nechystá, protoÏe motor potfiebuje fiídící jednotku a tou zatím Vláìa Lep‰a star‰í rozhodnû je a to i ve vûku, kdy by se jiÏ mohl zaslouÏenû vûnovat jen odpoãinku a tfiem krásn˘m vnuãkám, neb na Pûãínû se poslední dobou dafií nejen v chovu angusÛ . Velkou oporou je chovateli bezesporu Ïena Maru‰ka, právû díky její péãi a vloÏené energii mÛÏe „fiídící jednotka“ fungovat. Tak pojìme spoleãnû nahlédnout pod pokliãku úspûchu a zjistit, jak to ti Lep‰ovi dûlají, Ïe se jim to tak dafií.

Jestli ale oãekáváte zázraãn˘ návod k úspû‰nému chovu, asi vás zklamu, za v‰ím stojí jen a jen pot, práce a selsk˘ rozum. Vítejte na Pûãínû! spolupráci s Mirkem Vráblíkem, znali jsme se je‰tû z dob, kdy pracoval tady na Statku jako zootechnik. Plemeno mû zaujalo hned od zaãátku, a i kdyÏ jsem zkou‰el i masné simentály, angusové nám sem prostû sedli lépe a já se do nich doslova zamiloval. Îádné peníze navíc jsem nemûl, takÏe jsem v zaãátcích

chov a v‰e, co bylo k tomu potfieba, dotoval z penûz vydûlan˘ch na pile. Je‰tû pomûrnû dlouho jsem si drÏel oboje, ale pak dozrál ãas se rozhodnout a chovatelství mû nadchlo natolik, Ïe jsem s pilou skonãil a zaãal se vûnovat tomu, co mû nejvíce bavilo. A tak je mi práce koníãkem.“

❒ Chovatel si zakládá na funkčních zvířatech středního tělesného rámce s pořádnou hloubkou (foto: Pavla Vydrová)

❒ Jako bájný fénix z popela povstal původní prasečák z ruin a kopřiv ve funkční skladovací prostor s vkusně řešenou okolní výsadbou (foto: Pavla Vydrová)

Z ruiny mÛj dÛm mÛj hrad...

Vláìa vzpomíná na tûÏké zaãátky, kdy odkoupil od státu ruinu b˘valého praseãáku s pfiilehl˘mi pozemky obrostl˘mi kopfiivami: „Je to tak dvacet let, co jsme se pustili do rozsáhlé rekonstrukce, jestli se tomu dá tak vÛbec fiíkat.“ Vláìa nám ukazuje hromádku fotek dokládajících to, ãemu uÏ by dnes nikdo nevûfiil.

Tam, kde je dnes vzrostlá zahrada plná okrasn˘ch stromÛ, solitérních kamenÛ a zídek obrostl˘ch netfieskem, byly jen kopfiivy a místo opravené stáje jen nebezpeãnû vyhlíÏející trosky rozpadající se obrovské haly. NezÛstal kámen na kameni, respektive pouze základy, na kter˘ch se zaãalo s v˘stavbou a kde se „utopily“ zmiÀované tisíce pytlÛ cementu. Na otázku, jak dlouho trvala rekon-

strukce, mi odpovídá chovatel, Ïe dávají areál do pofiádku v podstatû doposud. Zjevnû zde bylo, je a bude je‰tû mnoho práce, ale pomalu a jistû se jim místo dafií zvelebit a to i tím, Ïe kromû hospodáfisk˘ch budov zde vyrostl také rodinn˘ dÛm jednoho ze synÛ. B˘val˘ praseãák dnes slouÏí ãásteãnû jako kanceláfi se zázemím a terasou, malá ãást je ponechána na ustájení zvífiat, ale pfieváÏná plocha je vlastnû obfiím skladovacím prostorem. Nenápadn˘ obestavûn˘ prostor poblíÏ kanceláfií je mal˘m rájem paní domu, ve kterém Maru‰ka zpracovává mléko dvou dojen˘ch krav, aby mûla rodina vlastní mléãné v˘robky.

V nabídce jsou nezrající s˘ry, zákys, tvaroh, syrovátka, máslo a dal‰í v˘robky, v‰e 100% domácí a neskuteãnû dobré.

❒ Tři generace chovatelů (zprava): Vladimír Lepša s manželkou Marií, starší syn Vladimír se ženou Andreou a dcerkou Adélkou, a syn Lukáš se ženou Michaelou a dcerami Terezkou (3 roky) a Eliškou v kočárku (foto: Pavla Vydrová)

Pozemky v jednom katastru Rozpadlá budova stála na pÛlhektarovém pozemku a postupnû se jim na‰tûstí dafiilo pfiikupovat pÛdu v okolí. Z ‰esti pÛvodních hektarÛ se dostal hospodáfi aÏ na souãasn˘ch 200: „Sto hektarÛ máme k tomu v nájmu. Farma je rozdûlená na ãásti mezi ãleny rodiny, stejnû ale dûláme ve‰keré práce spoleãnû jako jedna rodinná farma. V‰echny pozemky jsou v katastru Pûãín, pastevní areály máme na dosah, 250 ha je v bezprostfiedním okolí, ostatní tak do 5 km. Co se t˘ãe orné pÛdy, tak je 10 ha v ekologii a 40 ha je vedeno na jednoho ze ãlenÛ rodiny oddûlenû a hospodafií se na nich v konvenãním systému zemûdûlství. Souãasn˘ stav nám vyhovuje. Pozemky uÏiví tfii rody, tak uÏ nemáme potfiebu se dál v˘raznûji rozpínat, ani to vzhledem k cenám není pfiíli‰ moÏné,“ zakonãuje otázku pozemkÛ Vláìa.

Zájem o jalovice, které se je‰tû nenarodily... „âistokrevné základní stádo ãítá 120 hlav vã. jalovic, které se letos zafiadily pod b˘ky. Syn Lukበmá nûkterá zvífiata psaná na své podnikání a tak zpravidla na podzim stahujeme z pastvin kolem 300 ks zvífiat. Máme také stádo kfiíÏenek a b˘ky na v˘krm. Zástav se prodává, co se nenechá na obnovu stáda a do testu, to se prodá.

V poslední dobû vût‰inou pfies Svaz do Turecka a co nám tu zÛstane, to jde na pastevní v˘-

9

krm. Do dvou let zvífiata v pohodû vykrmíme a realizujeme – vzhledem k dostupnosti a cenû – na jatkách v nedalekém Rakousku.

Nûco si necháváme pro vlastní potfiebu, rodina je velká,“ smûje se chovatel: „Máme k tomuto úãelu vybudovanou a plnû vybavenou malou bourárnu, ale prodej ze dvora neplánujeme, pro vlastní potfieby nám to úplnû staãí. Kromû hovûzího máme vlastní také v‰emoÏnou drÛbeÏ i prasata, maso se u nás vÛbec nekupuje. Abychom mohli rozjet je‰tû prodej masa, potfiebovali bychom spolehlivé lidi, ale tûch je bohuÏel poslední dobou velk˘ nedostatek. Máme pfiíplatky za v˘krm v ekologickém systému, za b˘ky utrÏíme na jatkách kolem 40 tisíc a tak jsme naprosto spokojení a do prodeje ze dvora se neÏeneme,“ vysvûtluje nám chovatel a spokojenû dodává: „âistokrevné jaloviãky se také prodávají dobfie, ty je‰tû nejsou narozené a uÏ jsou zamluvené, máme objednávky na rok 2019! Na obnovu jsem si v leto‰ním roce nechal dvacet holek, více neÏ obvykle, protoÏe ve stádû uÏ byly opravdu hodnû staré krávy.“ Deníãek velkého chovatele Jeden z nejlep‰ích a rozhodnû nejúspû‰nûj‰ích chovatelÛ aberdeen anguse v âeské republice sedí v malé kanceláfii obklopen v‰udypfiítomn˘mi ocenûními, plaketami a poháry z v˘stav (a to pr˘ zdaleka není v‰echno) a v rukou drÏí mal˘, pomûrnû siln˘ a notnû „opotfiebovan˘“ se‰itek s pevn˘mi deskami: „Tak tady to mám v‰echno zaznamenané, bez toho to nejde, tady jsou v‰echna telata a jejich rodiãe. Chodím do stáda, dívám se kolem sebe, pfiem˘‰lím a dûlám si poznámky. Taktika v tom Ïádná není, jen cit a mnoho ãasu. ¤íkají mi ‚pane inÏen˘re, jak to dûláte?‘, pfiitom jsem jen obyãejn˘ zedník, Ïádnou ‰kolu na to nemám,“ fiíká se skromností v hlase Vláìa: „Já se na zvífiata dívám, nûjak dokáÏu odhadnout, co by na co mûlo pasovat, ale na druhou stranu mi to zabere dost ãasu, nedûlám to od stolu, jak jsem fiekl, chodím s blokem po pastvinû, koukám na krávu a pfie-

10

❒ Zikmund (ZAI 183) získal na 3. Jihočeské beef show v roce 2016 1. místo (národní vítěz) v kategorii Plemenní býci do 3 let, ale už jako tele vyhrál o dva roky dříve na stejné akci 3. místo (foto: Pavla Vydrová)

m˘‰lím, pod kterého b˘ka ji dám.

Teì jsem zase pfiekopal celé stádo, viì?“ otáãí se Vláìa na syna Luká‰e a ten s úsmûvem potvrzuje: „Ano, úplnû, bylo to hrozné.“ „Líbí se mi kapacitní zvífiata spí‰e stfiedního rámce, i kdyÏ pár men‰ích krav ve stádû také máme, ale také takové, které mají pfies tunu. Variabilita je stále je‰tû veliká, ale proto si ‚napasovávám‘ b˘ky na matky tak, jak potfiebuji.

Velkého b˘ka na men‰í krávu, aby se to vyrovnalo a drÏel jsem si stfiední rámec. Ale jinak je to alchymie, kdyby genetika byla tak jednoduchá, Ïe „lep‰í“ a „lep‰í“ je perfektní, to by mohl pak dûlat kaÏd˘ a byla by tu samá excelentní zvífiata, ale takhle to v pfiírodû nefunguje. Jedna a jedna prostû nejsou dvû, i kdyby se chovatel rozkrájel. A pak tu máme plemenné hodnoty, ty nám mohou napovûdût, to ano, ale jako podpÛrná informace, nikoli v‰eho spása, jak nûkdo oãekává.

Chodit a dívat se, to je moje rada.

Znát stádo a potfieby sv˘ch zvífiat.

Jednoduché to vÛbec není, celé je to pokus x omyl,“ vysvûtluje nám svÛj pohled na vûc chovatel a pokraãuje: „Pokud zjistím, Ïe pasuje nûjak˘ b˘k na nûjakou krávu, tak vyuÏívám tento pár, dokud to jde. Co si pamatuji, tak jednu takovou kombinaci jsem mûl snad osmkrát. Ale pozor, samozfiejmû i ãistokrevní bratfii mohou b˘t kaÏd˘ úplnû jin˘!

Také si drÏím rodiny, napfi. mám

linii matek, které mûly v pÛvodu slavného Erika od Pele‰kÛ (MEWIL KING ERIK 12E; ZAA 221, *1995), to byla krásná ãerná a kvalitní rodina. No a pak udûlal hodnû práce Stryker, o tom si je‰tû povíme, ten nemûl v poãátku pofiádné plemenné hodnoty, maternál, nic, dost jsme se kvÛli nûmu tenkrát pfieli, ale stáli jsme si za ním, a kdyÏ se stal ‰ampionem plemene, tak dostal v˘jimku.

Sám se vypracoval do nadprÛmûrn˘ch plemenn˘ch hodnot aÏ díky telatÛm, jemu se to povedlo, on mûl potenciál. Na druhou stranu, kdyÏ pfiijde dobr˘ b˘k do ‰patného stáda, tak ho to velmi po‰kodí a kvalitní b˘k z nûho nikdy nebude, opravdu záleÏí na tom, v jakém prostfiedí b˘k pÛsobí a jak kvalitní stádo má pod sebou.

Nelze oãekávat zázraky, b˘k samotn˘ není spásou chovatele.“ Stryker forever a ti druzí „V pfiirozené plemenitbû pouÏívám témûfi v˘hradnû b˘ky z vlastního odchovu, ale uÏ jsem byl tak blízko pfiíbuzensky, Ïe jsem musel letos pofiídit b˘ka do pfiirozené plemenitby odjinud a tak tu máme Cipíska (ZAI 662) z Jakubovic od manÏelÛ Matûjíãkov˘ch. V minulosti u nás pÛsobili je‰tû dva zahraniãní b˘ci. UÏ je to pfies deset let, co jsem koupil v Dánsku kanadské embryo, zmínûného Strykera (RED RIIS STRYKER 394 ET; ZAA 572) narozeného v roce 2005, po kterém je v kontrole uÏitkovosti 274 telat na

❒ Plemenný býk ZIP Red z Pěčína (ZAI 065), který je stejně jako Zikmund po Kanaďanovi RED LAZY MC COWBOY CUT 26U (ZAA 847) (foto: Pavla Vydrová)

dvaceti chovech a má pfies 90 otelen˘ch dcer. Pak jsme mûli je‰tû z Dánska b˘ka Moonline (MONLINE BODACIUS 771 A; AAP 635) narozeného ve stejném roce jako Stryker.

Ale to je v‰e, jinak byli v‰ichni b˘ci v pfiirozené plemenitbû od nás.“ Lukበje‰tû vzpomíná na Strykera, jak ho jeden den stáhli ze stáda, odvezli na v˘stavu a za dva dny vyhrál ‰ampiona Národní v˘stavy, to se psal rok 2009. A Vláìa vzpomíná na legendárního b˘ka s úsmûvem dál: „To jsem jel takhle do Dánska pro b˘ky s Pepou DvofiákÛ (rozumûj Ing. Josef Dvofiák z Telecí) a ten mi radil, vezmi tohohle, to je kanadské embryo!

Mnû se moc nelíbil, stál na hluboké podest˘lce a nezdál se mi, ale dal jsem na radu kamaráda. A vyplatilo se mi to!“ Inseminuje se v‰ím moÏn˘m, od Kanady, pfies Skotsko po Dánsko. „Vybírám oãima, b˘ci se mi musí líbit, musí mû nûãím zaujmout, protoÏe já na ta ãísla moc nejsem.

I kdyÏ nefiíkám, Ïe k ãíslÛm a plemenn˘m hodnotám nepfiihlíÏím, to ano, ale dám hodnû na svÛj vlastní cit. Své b˘ky mám okouknuté, inseminaãní do jisté míry také. Moc se kolem b˘kÛ s nik˘m neradím, dívám se, co nabízí inseminaãní firmy (Top Angus Milana Nechvátala a Jihoãesk˘ chovatel) a z nabídky vybírám, co by mi tak sedûlo. U inseminaãních samozfiejmû na ãísla koukám, ale i tak si dávám pozor, ne v‰e, co se doveze je opravdu dobré, i kdyÏ se najde i velmi kvalitní semeno,

tímto smûrem se nabídka urãitû zlep‰uje. Prostû to co vyberu, tak vyzkou‰ím a buì mi to na stádo sedne, nebo z toho není nic a podruhé uÏ ho nepouÏiju. Je to tak, Ïe i kdyÏ má perfektní hodnoty ze zemû pÛvodu, neznamená to, Ïe se mi v chovu osvûdãí a Ïe mi do na‰ich podmínek sedne, to je sázka do loterie.

Musím fiíct, Ïe mi úplnû nejlépe vychází na‰i vlastní b˘ci v pfiirozené plemenitbû, po nich máme ty nejlep‰í odchované b˘ky. Ale vzadu je vÏdycky inseminace!“ zdÛrazÀuje chovatel a pokraãuje: „Hodnû dobré práce tady odvedl právû Stryker (ZAA 572) a teì uÏ fiadu let pouÏívám ZIPa (ZIP RED Z PùâÍNA; ZAI 065; *2013) a ZIKMUNDA (ZIKMUND Z PùâÍNA; ZAI 183; *2013, 86 bodÛ pfii základ-

ním v˘bûru), jejichÏ otcem je inseminaãní Kanaìan RED LAZY MC COWBOY CUT 26U (ZAA 847).“ V roce „Zet“ (b˘ci se jmény zaãínajícími písmenem „Z“), tedy roãník 2014, si stáhnul Vladimír Lep‰a z odchoven své vlastní ãtyfii b˘ky, ty nejlep‰í z toho roãníku a jak sám potvrzuje, udûlal tehdy velmi dobfie a tento krok se velmi kladnû vryl do historie i souãasnosti stáda. DosaÏené v˘sledky to dosvûdãují. Jak uvedl, Zikmund a Zip pÛsobí ve stádech dodnes, a s nimi byl je‰tû Zack (ZAI 109, toho chovatel letos poslal do komerãního chovu, protoÏe dával tro‰ku men‰í telata) a ãern˘ Zegor (ZAI 064; po otci TIGRE ZAA 848), kter˘ dnes pÛsobí na chovu paní Kameníkové v Petrovicích. UÏ teì Vláìa ví, Ïe se s nimi bude tûÏko louãit, ale uÏ je po tûch letech nároãné vytvofiit stádo tak, aby ne‰li na své dcery.

Dal‰ího na‰eho b˘ka máme také ve stádû kfiíÏenek (Cadilac ZAI 566 po Zikmundovi). V souãasné dobû tedy pÛsobí na Pûãínû dva ãerní a dva ãervení b˘ci. „Musíme se pochválit, protoÏe b˘ky máme v dne‰ní dobû opravdu perfektní, dafií se nám.

LaÈku máme vysoko nasazenou a je tfieba ji udrÏet,“ uzavírá kapitolu chovatel. âervená je módní, ale kvalitu nese ãerná Co se je‰tû t˘ãe plemenn˘ch b˘ãkÛ, tak se u Lep‰Û setkáte s jednou velkou zajímavostí a to tím, Ïe inseminaãní b˘ci jsou vÏdy

❒ Spokojený hospodář = spokojené stádo (foto: Pavla Vydrová)

11

❒ I když převažují ve stádě červení jedinci, důležité znaky nesou a udržují černá zvířata (foto: Pavla Vydrová)

ãerní a v pfiirozené plemenitbû pfieváÏnû ãervení (obãas i ãerní, napfi. Zikmund): „Hodnû chovatelÛ pouÏívá ãervené b˘ky na ãervené krávy, ale to není úplnû dobrá cesta, jak jsem za ty roky pozorování zjistil. Teì jsem to svoje tajemství uÏ v‰em vykecal a uÏ to budou v‰ichni dûlat stejnû,“ smûje se Vláìa a dodává: „Mezi ãerven˘mi b˘ky prostû taková kvalita jako mezi ãern˘mi v nabídce není. Díky kombinacím drÏím ve stádû moderní redfaktor, ale zároveÀ neztrácím cenûné vlastnosti ãern˘ch zvífiat.

Napfi. Zikmund je velmi kvalitní ãern˘ b˘k po ãerveném otci a Zip je naopak ãerven˘ po ãerné matce, takÏe si hraji s vlastnostmi i barviãkami. A i kdyÏ u nás ve stádû pfievaÏuje ãervená, vzadu je stále pojistka = ãerná, protoÏe dle

12

mého pozorování se v‰echny nejlep‰í vlastnosti anguse dostávají do stáda po ãerné linii a i kdyÏ je moderní ãervená, kvalita jde ruku v ruce s ãernou barvou. Tak to je,“ stojí si na svém úspû‰n˘ chovatel.

To nejlep‰í „pûãínské“ do odchovny V dobû, kdy je‰tû nevyuÏívali moÏnosti odchovu u chovatele, prodávali Lep‰ovi nûkteré b˘ãky odchovnám a ne v‰echny tedy dávali na odchovnu pod sv˘m jménem. Ta doba je ale pryã: „Dnes dám nejlep‰í b˘ky do odchoven sám za sebe a zbytek zÛstane v testu doma. Také se to vÏdy nepovede na 100 %, ale ve II. turnusu jsme mûli na odchovnách pût b˘kÛ, ktefií pfiesáhli roãní hmotností hranici 700 kg, coÏ je neskuteãné,“ fiíká spokojenû Vlá-

ìa a já se ptám, jak˘ je fígl v tom dosahovat takov˘ch parametrÛ?! „To uÏ je v nich, je to dobrá kombinace rodiãÛ ruku v ruce s perfektní v˘Ïivou, ale pfiitom telata u nás jádro neznají, mají jen to, co jim dá matka a co si sami spasou.

Pouze na podzim, po odstavu a pfied odchodem na odchovnu, pfiilep‰uji b˘kÛm tro‰kou jádrem, ale spí‰e proto, aby pro nû pfiechod na odchovnu nebyl takov˘m skokem a ‰okem a uÏ byli na jeho pfiíjem tro‰ku zvyklí.“ Vláìa Lep‰a se je‰tû vrací k v˘bûrÛm z odchovu u chovatele (II. turnus), které u nich na Pûãínû probûhly necel˘ t˘den pfied reportáÏí. Pochvaluje si, Ïe se z osmi pfiedveden˘ch b˘kÛ pût prodalo rovnou: „Lidé byli asi zvûdaví, jak se o nás teì tolik psalo ve spojitosti s b˘kem Dûlo, kter˘ byl v dubnu vydraÏen na OPB Cunkov za neuvûfiiteln˘ch 400 tisíc, a tak jich k nám na v˘bûry pfiijelo je‰tû více neÏ obvykle, ale byla to vydafiená akce,“ pochvaluje si chovatel. Bez ohledu na to, Ïe leto‰ní rok, co se t˘ãe prodeje b˘kÛ, není zrovna tím nejpfiíznivûj‰ím, v pfiípadû pûãínského chovu tomu bylo pfiesnû opaãnû. Dokládá to i fakt, Ïe kromû zmiÀovaného b˘ka se mu je‰tû dal‰í ãtyfii podafiilo prodat za více jak 200 tisíc a ani ti ze dvora ne‰li z domu za ‰patné peníze. Úspûch dûlá jméno, tak to je. „Nejlep‰ího b˘ka, kter˘ v hodnocení získal 81 bodÛ, jsem doma prodal za 135 000 Kã.

V prÛmûru jsem prodával za 100 tisíc korun, to je úÏasné.

NemÛÏu si stûÏovat, ale já jsem si nikdy nestûÏoval, dûlám, co mû

❒ Ve stádě najdete matky s váhou přes 10 metráků (foto: Pavla Vydrová)

baví i kdyÏ jsem uÏ vlastnû dÛchodce,“ usmívá se Vladimír, ale pfiiznává: „Letos jsem mûl tro‰ku strach z toho, jestli se b˘ci prodají, ale nakonec to dobfie dopadlo. Na‰tûstí nám uÏ prodává jméno bez ohledu na to, jak˘ je rok. I tak jsem ale vÏdy nervózní, jak to dopadne. Pár b˘kÛ máme také do tfietího turnusu, pfiijeìte se podívat!“ pfiihfiívá si polívãiãku chovatel. âísla a rekordy Lep‰ovi pokofiili v loÀském roce hranici 200 ks odchovan˘ch a uznan˘ch plemenn˘ch b˘kÛ, ktefií v prÛmûru atakují hranici 70 bodÛ za lineární hodnocení zevnûj‰ku pfii základním v˘bûru s prÛmûrnou hmotností pfies 580 kg (úctyhodné vzhledem k tomu, Ïe je to poãítáno od roku 2002). V posledních letech se poãty b˘ãkÛ s pfiídomkem „z Pûãína“, ktefií kaÏdoroãnû roz‰ífií fiady plemeníkÛ u nás, dostali aÏ na 30 uznan˘ch b˘kÛ za rok. Pfiitom „nejlehãí“ b˘k mûl roãní hmotnost 473 kg (ale to se musíte podívat hluboko do minulosti a zaãátku chovu) a nejvíce od dubna leto‰ního roku ãasto skloÀovan˘ „‰ampion draÏby“ Dûlo s neuvûfiiteln˘mi 767 kg v roce. Jistû zcela postaãí, kdyÏ uvedeme, Ïe od roku 2002 bylo pod jménem Lep‰a registrováno více jak 70 b˘kÛ, ktefií pfiekroãili roãní hmotností hranici 600 kg, dnes jiÏ pro Lep‰ovi standard.

A co to (ten) Dûlo? „Ano, tenhle b˘ãek byl a je skuteãnû v˘jimeãn˘, uÏ od narození to na nûm bylo vidût. Není to vÏdy pravidlem, ale tady to bylo opravdu zjevné uÏ od zaãátku.

Otcem je zmiÀovan˘ ZIP (ZAI 065 po ZAA 847 COWBOY CUT) a matka Vivien Red z Pûãína (po ZAA 411 HIGH MARK) je hodnû mléãná kráva, prostû povedená kombinace. Kromû úctyhodné roãní hmotnosti 767 kg vynikal v pfiírÛstku od narození, kdy dosáhl hranice 2 kg a pfii základním v˘bûru byl ohodnocen neuvûfiiteln˘mi 90 body za exteriér.

Je to prostû opravdu Dûlo!“ Já dodávám, Ïe se podle v˘bûrového protokolu bude tento b˘k

Historicky nejlépe vydraÏení b˘ci po základním v˘bûru: 1. místo: aberdeen angus DùLO RED z Pûãína (ZAI 681) – 400 000 Kã OPB Cunkov 26. 4. 2018, 90 bodÛ, chovatel: Lep‰a Vladimír, Pûãín 2. místo: aberdeen angus BOXER RED z Pûãína (ZAI 393) – 250 000 Kã OPB Mûcholupy 27. 4. 2016, 84 bodÛ, chovatel: Lep‰a Vladimír, Pûãín 3. místo: aberdeen angus BRIT RED z Pûãína (ZAI 380) – 240 000 Kã OPB Cunkov 22. 4. 2016, 74 bodÛ, chovatel: Lep‰a Vladimír, Pûãín 6. místo: aberdeen angus BÒH z Pûãína (ZAI 372) – 228 000 Kã OPB Cunkov 22. 4. 2016, 81 bodÛ, chovatel: Lep‰a Vladimír, Pûãín 7. místo: aberdeen angus DALAS RED z Pûãína (ZAI 673) – 210 000 Kã OPB Cunkov 26. 4. 2018, 79 bodÛ, chovatel: Lep‰a Vladimír, Pûãín

py‰nit státním registrem ZAI 681, tak se na nûj nezapomeÀte mrknout do na‰í databáze b˘kÛ (www.db.cschms.cz).

Sobûstaãnost, senáÏe a kvalitní pastva nadev‰e „Jádro máme vlastní, pûstujeme p‰enici, jeãmen, nebo oves.

Stfiídáme jetelotrávy s obilninami, vÏdy po dvou letech. Orné pÛdy máme 10 hektarÛ v ekologickém systému hospodafiení a to je zcela postaãující. V‰e ale stojí a padá na/se senáÏí, zvífiata jsou stavûná na objem a jádrem se to prostû dohnat nedá, kvalitní objem je základ. SiláÏe uÏ nedûláme, nemûli jsme dobrou zku‰enost a ãasto jsme s ní nakonec nakrmili radûji místní bioplynku. Osvûdãila se nám kvalitní senáÏ pro b˘ky

a jalovice, touhle cestou jsou pfiírÛstky zaji‰tûné, máme stejné, nebo moÏná i lep‰í, neÏ nûkterá zvífiata na odchovnách,“ pochvaluje si kvalitní krmivovou základnu hospodáfi. „Teì jsme v oãekávání první seãe (v polovinû kvûtna), ãekáme na bakterie do senáÏí a jakmile dorazí, tak se zaãnou dûlat první kvalitní senáÏe. Ve‰kerou sklízecí mechanizaci máme vlastní.

V‰ichni chlapi na farmû umí sednout za jak˘koli volant ãi páku, vãetnû bagru. Na sezónu potfiebujeme cca 400–500 balíkÛ kvalitní senáÏe, pak vyjedeme na sena a nakonec znovu na senáÏe, kdyÏ uÏ to na podzim neschne. Celkem potfiebujeme nûjak˘ch 3000 ks balíkÛ. Ta ménû kvalitní senáÏ se nechává kravám, ale ta první,

❒ V letošním roce potrápil chovatele vyšší počet mrtvě narozených telat, ale někteří jedinci to chovateli jistě vynahradí (foto: Pavla Vydrová)

13

❒ Moderní stáj lehké konstrukce slouží v zimním období jako porodna se školkou, ale jinak jsou zvířata převážnou část roku pod širým nebem (foto: Pavla Vydrová)

kvalitní, je v˘hradnû pro b˘ky a jalovice.

Krávy pfied porodem dostávají pouze seno a sypké minerální smûsi. V‰ude i na pastvinách mají zvífiata k dispozici vyhfiívané napájeãky. VyuÏíváme pfies 100 ha pastvin rozdûlen˘ch zhruba po deseti hektarech, ale je‰tû mobilními ohradníky upravujeme velikost tak, aby se vypáslo a zbyteãnû nepl˘tvalo. Nûkteré hÛfie vypasené pastviny po pfiehnání zvífiat je‰tû poseãeme, usu‰íme a aÏ lehce obrostou, pustíme tam stádo znovu,“ vysvûtluje nám chovatel pastevecké postupy a dodává: „Kvalitní porosty zaji‰Èujeme obnovou, smykováním, dosíváním tam, kde je to hodnû vy‰lapané, ale k pfiísevu je potfieba

14

hodnû sráÏek, aby semínka nezaschla, a tak není jednoduché zvolit vhodné období. Po v˘pasu se pastviny pfiesekávají – mulãují.

Máme kvalitní pastviny a louky a to zvífiatÛm staãí, není problém dosáhnout parametrÛ dan˘ch ‰lechtitelsk˘m programem ani dostát podmínek pro naskladnûní na odchovnu. KdyÏ vidím v katalozích b˘ky s pfiírÛstkem 1,20 kg, tak mi to pfiijde na dne‰ní dobu hodnû mizerné, to se u nás mÛÏe stát jen, pokud má zvífie nûjak˘ zdravotní problém. Myslím, Ïe standardem je tak 1,5 kg pfiírÛstku a dáváme bûÏnû kolem 1,6 kg. Dle mého soudu, by mûli mít b˘ãci v odchovu 600 kg v roce, to je taková rozumná hranice,“ míní chovatel.

Dûlba práce a kvalitní technika nadev‰e Dnes se o farmu starají tfii rodiny a hlavní ãinnosti jsou na muÏské ãásti populace. KaÏd˘ má na starosti jeden úsek, za kter˘ nese odpovûdnost, i kdyÏ si samozfiejmû navzájem vypomáhají a dûlají v‰e spoleãnû, tak jednotlivé ãinnosti mají fiád a odpovûdnou povûfienou osobuJ. Vláìa st. má napfiíklad na starosti v zimû krmení, Vláìa ml. b˘ky, odchov b˘kÛ a jejich pfiípravu do odchovny i odchov u chovatele.

Lukበse stará o telení a znaãení telat: „Ale kdyÏ se nûco semele, tak jdeme v‰ichni najednou, záleÏí, co zrovna hofií. Pfies sezónu nám vypomáhá kamarád Michael Lendel, kter˘ uÏ u nás pracuje 25 let, zaãínal je‰tû na pile, je to velmi pracovit˘ chlapík a témûfi ãlen rodiny. V souãasné dobû nám pomáhá mimo jiné s rekonstrukcí dal‰í b˘valé stáje, která bude slouÏit k zimnímu ustájení plemenn˘ch b˘kÛ, aby byli dostateãnû oddûleni od stáda a nebyli v dohledu krav. To je snad uÏ poslední stavba, kterou potfiebujeme, pak uÏ bude v‰e pod stfiechou a nebude potfieba investovat do dal‰ích budov.

Na krmení v zimním období se nám osvûdãil krmn˘ vÛz. Otelen˘m kravám tak lehce namícháme hor‰í senáÏ v pomûru 1:1 se senem. Krmn˘ vÛz je zároveÀ zast˘lací, coÏ nám také usnadÀuje práci. Potfiebu slámy pokryjeme z vlastních ploch obilovin. V˘nosy z konvenãního hospodafiení se prodávají do Rakouska, ale sláma zÛstává doma, tu na‰tûstí mÛÏeme pouÏít do ekologického

❒ U Lepšů se žádné maso nekupuje, nadstandartní zázemí zde má kromě angusů také všemožná drůbež i prasata(foto: Pavla Vydrová)

chovu. Máme 4 traktory a ve‰keré sklizÀové linky vlastní. V‰e je o technice a o ãase. Dnes poseãeme v klidu 100 ha za dva dny a u‰etfiíme spoustu ãasu, proto kupuji jen velké stroje. Technika je drahá, ale vyplatí se. Na dvofie uvidíte také dva bagry, pfiivydûláváme si sluÏbou, ale hlavnû si sami vyhrabeme, co potfiebujeme a kdy potfiebujeme, u‰etfiíme tím spoustu penûz a ãasu pfii rekonstrukcích areálu.“ Organizace stáda a telení „Zaãínáme telit v prosinci, první jdou inseminace (60–70 % stáda), plemenné b˘ky pou‰tíme do stád zaãátkem kvûtna, letos to bylo 5. 5. Telí se do konce bfiezna, ale obãas se nûkteré tele dostane aÏ do kvûtna. B˘ky stahujeme ze stád zpravidla koncem srpna.

Z mého pohledu je nejhor‰ím obdobím odstav, kdy je potfieba stáda pfiihnat, oddûlit matky od telat a v‰e rozdûlit tak, jak je potfieba. To jsem rád, Ïe mám dva ‰ikovné kluky a Ïe to v rámci rodiny v‰echno zvládneme.

Telíme a inseminujeme pod stfiechou, ale do porodního boxu zavíráme matky aÏ tûsnû pfied otelením, jinak jsou venku.

Krmíme také venku, já si je hlídám, a kdyÏ vidím, Ïe se to chystá, tak nahlásím ãíslo a kluci ji zaÏenou do porodního boxu.

Telíme individuálnû a pod kamerami, ale letos byl obtíÏn˘ rok, do deseti procent úhynu jsme se sice ve‰li, ale bylo to na hranû.

Nevím ãím to je, ale prostû jeden rok je to tak a druh˘ jinak, nikdy nevíme pfiedem, co nás ãeká.

Zkrátka se vÏdy nedafií. Ale zase si mÛÏu fiíct, Ïe jsem pro to udûlal v‰echno, Ïe jsem nic nezanedbal, takÏe si za to nemusíme dávat vinu. Nûkdy je snad i lep‰í, kdyÏ tele pfii porodu uhyne, protoÏe pfii vût‰ích komplikacích pfiichází následnû tolik problémÛ, Ïe se z toho ten jedinec uÏ nikdy nevyhrabe a cel˘ Ïivot jen Ïivofií a je na nûm vidût, Ïe není tak vitální, jako jeho vrstevníci.“ „Základní stádo máme rozdûlené na tfii men‰í stáda, respektive ãtyfii, ale jedno jsou zmiÀované kfiíÏenky. V kaÏdém stádû je jeden plemenn˘ b˘k a má pod

❒ Hala, převezená při likvidaci pily, slouží jako přístřešek pro těžkou techniku (foto: Pavla Vydrová)

sebou cca 40 krav. Jalovice jdou do stáda spoleãnû s kravami, nepouÏívám b˘ka v˘hradnû na jalovice, ale dívám se na nû a podle typu si je rozhodím do v‰ech stád. Pfiíroda si poradí.

Dávám pod b˘ky jalovice, které mají 400 kg, takÏe není problém, aby nezvládly jakéhokoli b˘ka.

V‰echny na‰e jalovice mají pfies 400 kg ve vûku nûco málo pfies 12 mûsícÛ. Do pfiipou‰tûní jsou samozfiejmû zvlá‰È a krmíme je lépe neÏ krávy, dostávají senáÏ a nûkdy maãkané jádro do koryta venku, kde jsou po cel˘ rok, ale mají k dispozici pfiístfie‰ek.

Na podzim se stáda stáhnou z pastvin blíÏ farmû, na zpevnûnou plochu, kde je pfies zimu krmíme. Stále jsou krávy rozdûlené do stád. Ty na telení jdou pod stfiechu, ale pak je i s telaty vyÏeneme zase ven. Teì mám v plánu na v‰ech pastvinách vybudovat pfiístfie‰ky pro telata, protoÏe je mi jich líto. Ve stáji hojnû vyuÏívají ‰kolky, sucho a závûtfií.

I kdyÏ angus vydrÏí hodnû, lépe roste, kdyÏ má zaji‰tûné komfortnûj‰í podmínky.“ V‰ichni chlapi pohromadû bez rozdílu zamûfiení „KdyÏ stáhnu b˘ky ze stád, tak je dám v‰echny dohromady, i s tûmi, co mi zÛstali neprodaní ze základních v˘bûrÛ i s tûmi na Ïír. DÛleÏité ale je, umístit je na úplnû jin˘ pozemek – pastvinu, neÏ byli pÛvodnû, aby si mezi sebou vytvofiili hierarchii a také

aby byli co nejdál od krav a jalovic.

Star‰í b˘ci se znají, takÏe nemají problém, ti mlad‰í se chvíli perou, musí si to ‚vyfiíkat‘. Je tfieba jim zajistit dostateãn˘ prostor. Na zimu dáváme b˘ky do stáje, kde se znovu bez problému porovnají. Dostávají senáÏ a jádro na pfiilep‰enou, zato krávy, ty si k jádru u nás neãuchnou a nikdy neãuchly, vÛbec ho neznají.

Nepotfiebují ho, jsou krásnû vypasené,“ chválí své svûfience chovatel.

V˘stavy, to je na‰e oblíbená parketa Dokladem toho, Ïe je filozofie a postoj k obru rodiny Lep‰ov˘ch správn˘, jsou bezesporu právû v˘stavní úspûchy, pfiipomeÀme si alespoÀ ty v˘raznûj‰í: Nepfiekonatelná Tina Red z Pûãína (412148931 CZ) zapoãala svou v˘stavní dráhu jiÏ v roce 2012 na 1. Jihoãeské angus show v âesk˘ch Budûjovicích, kdy se stala ‰ampionkou kategorie jalovic a zároveÀ celkovou ‰ampionkou plemene AA. Dal‰í 1. místo (národní vítûz) na ní ãekalo v kategorii krav na 1. a 2. teleti na NVHZ v Brnû 2013 a svÛj post obhájila ve stejné kategorii také na Jihoãeské beef show v roce 2014. Tento rok byl co do v˘stavních úspûchÛ pro chovatele naprosto stûÏejním, protoÏe první pfiíãky témûfi v‰ech kategorií pfii 2. Jihoãeské angus show na Zemi Îivitelce obsadila právû zvífiata s pfiídomkem „z Pûãína“. Lep‰ovi si odváÏeli domÛ

15

jede k nám na dvÛr nûkdo z angussk˘ch chovatelÛ, kdo má také kvalitní zvífiata a pochválí nám na‰e stádo, to je velké uznání, Ïe to dûláme správnû.“

❒ Brno 2009 – Šampion plemene aberdeen angus: plemenný býk Red Riis Stryker 394 ET, ZAA 572 (foto: Karel Melger)

❒ Jihočeská beef show 2014 – kategorie II.A. Mladé krávy na 1. a 2. teleti, NV,TINA RED Z PĚČÍNA (foto: Karel Melger)

5 pohárÛ pro národního vítûze, dále za nejlep‰í chovatelskou skupinu a Tina dokonce za rezervního ‰ampiona celé v˘stavy. Úspû‰ná byla celá fiada pûãínsk˘ch zvífiat, mimo jiné mÛÏeme zmínit také napfi. Baboãku, která se objevila na prvních pozicích jak pfii Jihoãeské beef show v roce 2016 (III. místo v kategorii jalovic), tak pfii NVHZ v Brnû v roce 2017 (III. místo v kategorii mlad˘ch krav na 1. a 2. teleti). Úspû‰ná b˘vala ve své dobû také kráva Romana Red z Pûãína a b˘k Zdenûk ZAI 105 a BÛh ZAI 372 (1. místo v telatech pfii NVHZ 2015). Mnohokrát v textu vzpomínan˘ Stryker byl ‰ampionem plemene AA na národní v˘stavû v Brnû v roce 2009. „V˘stavní úspûchy za ty roky uÏ

16

ani nepoãítáme, to nejde, není moÏné v‰echna ta ocenûní nûkam vyvûsit, nejhor‰í je to sundávat pfii malování a otírat z toho prach,“ smûje se aktivní vystavovatel: „Ale uÏ mám v hlavnû jalovice, které pÛjdou letos do Budûjovic na Zemi Ïivitelku. Je‰tû vyberu b˘ka a poãkáme si na krávy s telaty. Na v˘stavy chodíme rádi, je to fajn, kdyÏ je tam dobrá parta. Dûlá nám to jméno a zvífiata jsou vidût. âlovûk, chce-li b˘t úspû‰n˘, tak si nemÛÏe hrát doma na píseãku, ale musí vylézt mezi lidi. Já jsem v dobû v˘bûrÛ stále po odchovnách, jezdím, dívám se a mluvím s lidmi a chovateli i kupci. KdyÏ se tady zavfiu, tak o mnû nikdo vûdût nebude!

A mám velkou radost, kdyÏ pfii-

Splnûn˘ sen... „Mám je‰tû jeden se – koupit si mal˘ domeãek u mofie v Chorvatsku, ale já nevydrÏím leÏet u mofie, to je tro‰ku problém,“ prozrazuje nám Vláìa a s úsmûvem pfiiznává: „Nakonec stejnû koupím zase pozemky. Musím myslet na velkou rodinu, aby byla zaji‰tûná a na svoje zadní koleãka.

Jsem moc rád, Ïe uÏ nemám pilu a s ní jsem se zbavil odpovûdnosti za tfiicet lidí. Dûláme si na svém, zodpovídáme si sami za sebe a nikoho se nemusíme dopro‰ovat. Hektary uÏiví tfii rodiny a svépomocí si vypûstujeme a vychováme, co potfiebujeme. Velkou radost nám s Maru‰kou dûlají tfii vnuãky. Jsem také rád, Ïe tím, Ïe nás je víc, tak si mÛÏe ãást rodiny dovolit odjet a nemusíme si dûlat starosti, Ïe se bez nûãí nepfiítomnosti nûco zhroutí. V‰ichni se dokáÏeme navzájem nahradit a pomáhat si, takÏe u mû dobr˘!“, usmívá se spokojen˘ chovatel.

Vzápûtí ale zváÏní: „Co mû tro‰ku mrzí, jsou vztahy v angusské asociaci. Byl bych moc rád, kdyby se podafiilo asociaci stmelit a fungovali jsme jako dfiív, ale to moÏná ãeká nastupující generaci, nûco v tomto smûru udûlat,“ uzavírá pfiíjemné dopolední povídání chovatel Vladimír Lep‰a: „A teì si to v‰echno pojìte prohlédnout na vlastní oãi!“ Na zaãátku nemûl nic, vy‰el z chud˘ch pomûrÛ, maminka vychovávala sama tfii dûti a mûla se co otáãet, takÏe je zvykl˘ Ïít skromnû a rád se s lidmi dûlí. Na Vánoce vezme kus masa a obejde sousedy, aby udrÏoval dobré sousedské vztahy. V jádru je to hodn˘ chlapík a na to, kam se mu podafiilo chov anguse posunout, mÛÏe b˘t právem hrd˘ a na poãetnou fungující rodinu také. Tak mnoho dal‰ích chovatelsk˘ch úspûchÛ a na vidûnou s vámi v‰emi „z Pûãína“ nejpozdûji koncem srpna na první mezinárodní angus show!

Základní genetické pojmy Alena Svitáková, Michaela Brzáková, ZdeÀka Veselá V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby Praha Podstatou ‰lechtûní zvífiat je cílená selekce – tedy v˘bûr zvífiat, která budou pouÏita jako rodiãe následující generace. KaÏdé plemeno má jasnû definovan˘ cíl, kter˘ by mûl b˘t v prÛbûhu ‰lechtûní naplnûn. U masného skotu se pfiedev‰ím jedná o zlep‰ení znakÛ a vlastností, které zaruãí rentabilitu chovu a zisk chovatele.

V následujících nûkolika ãláncích se pokusíme vysvûtlit základní genetické pojmy a zákonitosti, se kter˘mi je moÏné se v bûÏné praxi setkat. V nûkter˘ch tématech bude problematika pouze naznaãena a pro hlub‰í poznání je tfieba ji dostudovat.

Kvalitativní znaky Znak je zaloÏen genem velkého úãinku – potom mluvíme o monogenním zaloÏení znaku. Platí pro nûj základní pravidla dûdiãnosti – mendelovy zákony. KaÏd˘ gen je urãen dvûma alelami. Jednu zdûdí zvífie od otce, druhou od matky. Tomuto souboru alel se fiíká genotyp. Alela – tedy konkrétní forma genu – se mÛÏe vyskytovat i v alelické sérii (napfi. 4 alely pro zbarvení srsti v 1 genu), ale kaÏd˘ jedinec má genotyp podmínûn pouze kombinací 2 alel z této série. Alela mÛÏe domino-

❒ Belted galloway na chovu pana Jana Zatloukala (foto: Karel Melger)

vat (pfiekr˘vat) projev té druhé – taková alela se naz˘vá dominantní, druhá pak recesivní.

Pfiíkladem monogenního zaloÏení znaku mÛÏe b˘t bezrohost skotu, kdy P je dominantní alela, která podmiÀuje bezrohost zvífiete a p je recesivní alela, která je spojena s rohatostí. Jednotlivé genotypy mÛÏeme charakterizovat následovnû: • genotyp PP = homozygot dominantní (homozygot – dvû alely, které jsou stejné) • genotyp pp = homozygot recesivní • genotyp Pp = heterozygot (tedy obû alely se od sebe li‰í) Vztahy mezi alelami mohou b˘t rÛzné. Projev genotypu navenek se naz˘vá fenotyp. Projev jedné alely mÛÏe zcela pfiekr˘t projev

❒ Gallowayští býčci na chovu pana Vávry (foto: Vít Čepelák)

druhé alely. Potom mluvíme o úplné dominanci a ve fenotypu není moÏné oddûlit homozygoty dominantní od heterozygotÛ.

Dochází k v˘skytu pouze 2 fenotypÛ. U bezrohosti také mluvíme o úplné dominanci mezi alelami.

TakÏe sledujeme jen 2 fenotypové projevy – zvífiata rohatá a bezrohá. Pokud je zvífie rohaté, tak je jeho genotyp znám˘ (pp), Ïádná jiná kombinace neumoÏÀuje dan˘ fenotyp. Ov‰em, pokud je zvífie bezrohé, tak jeho genotyp mÛÏe b˘t PP i Pp a pro jeho bliωí identifikace je tfieba genetick˘ test nebo pokusné pfiipafiování. Druhá variante se u takto dûdiv˘ch znakÛ pouÏívala pfied moÏností molekulárnû-genetick˘ch testÛ.

K potvrzení genotypu totiÏ dochází aÏ u relativnû velkého

17

❒ Mladí plemenné býci galloway, zbarvení white park, na chovu pana Vacíka (foto: Karel Melger)

mnoÏství potomkÛ a mûl by b˘t znám genotyp druhého rodiãe.

Bezrohost se mÛÏe dûdit i jin˘m neÏ v˘‰e uveden˘m zpÛsobem.

Ne vÏdy v‰ak dochází k úplnému pfiekryvu, ale jen k ãásteãné penetraci. Potom pouÏíváme termín neúplná dominance. V tomto pfiípadû je moÏné na první pohled odli‰it jednotlivé genotypy podle jejich fenotypového projevu.

Dal‰ími pfiíklady jednodu‰e dûdiv˘ch vlastností mÛÏou b˘t rÛzné genetické nemocí jako je BLAD, nebo naopak znakÛ uÏitkov˘ch – jako je napfiíklad dvojité osvalení u nûkter˘ch plemen. Nûkterá plemena dvojité osvalení v rámci populace nechtûjí. Na základû znalosti frekvence v˘skytu jednotliv˘ch alel, je moÏné pfiedpovûdût, jak bude úãinná selekce vÛãi danému genotypu a napfi. jak˘ bude podíl „postiÏen˘ch“ zvífiat za zvolen˘ poãet generací.

Trochu sloÏitûj‰í situace je u zbarvení srsti. V˘sledné zbarvení mnoha plemen skotu je podmínûno více geny velkého úãinku.

Dokonce napfi. bílá barva mÛÏe b˘t u kaÏdého plemene v˘sledkem jiné kombinace.

Základní zbarvení skotu je podmínûno genem MC1R. V tomto genu se vyskytuje alelická série.

První alelou je Ed, která zpÛsobuje ãerné zbarvení srsti. Tato alela je úplnû dominantní nad ostatními.

To znamená, Ïe pokud má zvífie alespoÀ 1 Ed alelu, je vÏdy ãerné.

K ní recesivní je alela e, která zpÛ-

18

sobuje ãervené zbarvení. Aby se toto zbarvení projevilo i navenek (fenotypovû), musí v genu pfiítomny dvû tyto alely (jedinec musí b˘t homozygot recesivní).

Poslední zatím známou alelou v tomto genu je alela E+. Je recesivní k obûma pfiedchozím. Jedinec E+ E+ mÛÏe mít i jiné zbarvení. Vyskytuje se pfiedev‰ím u plemene brown swiss, nemusí b˘t zastoupena u v‰ech plemen.

Zbarvení DUN se vyskytuje u plemen highland a galloway.

ZpÛsobuje ho gen PMEL. Zvífie má vÏdy definovanou základní barvu v genu MC1R. V˘sledné zbarvení je tedy v˘sledkem kombinace obou genÛ. U genu PMEL dochází

k deleci (vymazání) ãásti genetické informace v genu. Znaãí se proto „del“. ZáleÏí na tom, zda je delece v 1 nebo obou alelách a základním zbarvení zvífiete.

Pokud má zvífie jako základní zbarvení ãerné, pak 1 kopie „del“ alely mûní barvu na hnûdou aÏ do ‰eda. Pfii ãerveném zbarvení a 1 „del“ alely pak dochází k barvû Ïluté. Kombinace 2 „del“ alel se naz˘vá pale dun a fenotypov˘ projev je nezávisl˘ na základním zbarvení – je vÏdy ‰ed˘.

Barevn˘m zbarvením se nejvíce zab˘vají chovatelé plemen galloway, proto se dále budeme zab˘vat dûdiãností jejich ostatních zbarvení.

V˘razn˘m znakem tohoto plemene je pruh, kter˘ se táhne okolo celého tûla, naz˘vá se belted. To, zda zvífie bude mít tento pruh je opût podmínûno monogennû. Pfiítomnost pruhu je úplnû dominantní nad celoplá‰Èov˘m zbarvením -> staãí tedy pouze 1 alela. Znamená to ov‰em i to, Ïe se 2 belted zvífiatÛm mÛÏe narodit zvífie celoplá‰Èové (oba rodiãe byli heterozygotní v tomto genu). Problém u tohoto typu zbarvení je ten, Ïe vybarvení belted pruhu je fiízeno jin˘mi geny, které fiídí tvar a plochu pruhu.

Musí tedy dojít ke správné kombinaci v‰ech tûchto genÛ tak, aby byl pruh správnû vybarven. Pokud se pruh nepojí, je to toto zbarvení vyluãující vadou pro dal‰í plemenitbu. Mimo pruh mÛÏe mít zvífie

❒ Různé formy zbarvení riggit – chov Václava Vacíka, Roupov (foto: Karel Melger)

❒ Zbarvení red belted – plemenný býk Odin (ZGA 543) (foto: archiv Natural)

❒ Zbarvení dun belted – plemenný býk Moric (ZGA 342) (foto: archiv Natural)

❒ Zbarvení riggit – plemenný býk Unikat (ZGA 431) (foto: archiv Natural)

jakoukoliv barvu z v˘‰e popsan˘ch celoplá‰Èov˘ch zbarvení.

Mohou tak vznikat 3 druhy v˘sledného vybarvení pruhu: 1) pruh je správnû vybarven˘ a ‰irok˘ a okolo celého zvífiete.

2) pruh je pfiíli‰ mal˘, ale okolo celého zvífiete. Zde se doporuãuje pouÏít jako druhého rodiãe jedince s kvalitnû utváfien˘m belted.

3) pruh je pfiíli‰ velk˘, je zde mnoho bílé barvy – u tûchto jedincÛ v zahraniãní literatufie doporuãují plá‰Èové protûj‰ky (pokud je jedinec standardní).

Zbarvení white park – jedná se o zbarvení, které opût velmi typické pro plemeno galloway.

Zvífie je bílé, má barevn˘ mulec, vnitfiky u‰í, okolí oãí a distální konce nohou. White park zbarvení je dominantní a zpÛsobuje ho gen KIT. Na toto zbarvení bylo publikováno mnoho studií, nejvíce z nich pfiedev‰ím v Nûmecku.

Pfiesná dûdiãnost tohoto zbarvení není známá. U jedincÛ se v‰ak vyskytuje mnoho rozdíln˘ch rázÛ, které lze shrnout do 4 základních skupin:

1) bílá barva, dobfie utváfiené barevné znaky (white well marked) 2) bílá barva, chybí barevné znaky nebo jsou pouze nezfietelné (white poorly marked) 3) bílá barva, ãerné znaky jsou i mimo popsané oblasti (white strongly marked) 4) ãerná barva u zvífiat, která se narodila 2 bíl˘m jedincÛm (whity fully black) Nejvût‰ím nebezpeãím je, Ïe pfii kombinaci dvou white park jedincÛ dochází k zesvûtlování barevn˘ch znakÛ (tedy ke zbarvení 2) a mÛÏe dojít aÏ k naprostému vymizení tûchto znakÛ.

Zahraniãní autofii doporuãují kombinaci white park s jedincem, kter˘ bude celoplá‰Èovû zbarven˘. Proã se rodí ãerná telata pfii kombinaci dvou white park jedincÛ je‰tû není jasné. Barevné znaky zejména v u‰ích a na nohou mohou b˘t jakékoliv z v˘‰e uveden˘ch barev.

MÛÏe se zdát, Ïe probírání tûchto velmi základních principÛ je pro chovatele zbyteãné. Opak je pravdou. Mûli bychom si uvû-

domit, Ïe genetické zaloÏení kaÏdého jedince se nedûdí jako jeden velk˘ celek. Právû urãitá variabilita v alelách umoÏÀuje selekci zvífiat a principy, které jsou popsány u genÛ velkého úãinku, samozfiejmû do urãité míry platí i u vlastností, které jsou podmínûny mnoha geny malého úãinku.

S rozvojem molekulárních technik a genotypování pomocí ãipÛ se dá pfiedpokládat, Ïe hledání genÛ velkého úãinku, které podporují uÏitkovost (u dojeného skotu napfi. velmi dobfie znám˘ gen DGAT) bude úãinnûj‰í. A bude na to tfieba reagovat zámûrnou tvorbou rodiãovsk˘ch párÛ dle pfiedem zvolen˘ch genÛ. Takto hojnû postupují napfi. chovatelé psÛ, ktefií se snaÏí zamezit v˘skytu dûdiãn˘ch chorob, nebo pracovat se zbarvením srsti sv˘ch psÛ. V dal‰ím ãlánku se budeme zab˘vat dûdiãností kvalitativních vlastností.

❒ Zbarvení red belted na chovu paní Bartošové (foto: archiv ČSCHMS)

âlánek vznikl za podpory MZe agentury NAZV projektu QJ1510139.

19

Nové grafické vyjádfiení plemenn˘ch hodnot Alena Svitáková, Jan Kopeck˘ âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Bûhem bfiezna a dubna bylo pofiádáno nûkolik semináfiÛ na problematiku plemenn˘ch hodnot (PH) a jejich stanovení. Z následn˘ch diskuzí s chovateli vyplynulo, Ïe souãasné zvefiejnûní PH je pro mnohé z nich nepfiehledné. Proto jsme se rozhodli doplnit zpÛsob publikování PH o pfiehledné grafy, ve kter˘ch se je moÏné podívat na jednotlivé RPH. Tyto soubory naleznete na adrese: www.cschms.cz/ index.php?page=sle_ph (nebo Úvodní strana -> ·lechtûní a PK -> Plemenné hodnoty) jako poslední 3 soubory. Jalovice, krávy a plemenní b˘ci jsou zpracováni v jednotliv˘ch souborech samostatnû.

V první ãásti, která je spoleãná pro v‰echny soubory, jsou údaje o zvífieti – u‰ní ãíslo, státní registr u b˘kÛ, majitel, chovatel, datum narození, pÛvod zvífiete atd. (tabulky 1 a 2). V ãervenû podbarveném poli je moÏné zvífiata vyhledat (pfiepsáním ãi rolováním) podle u‰ního ãísla (krávy a jalovice) nebo podle státního registru (b˘ci).

Tabulka ã. 1: Základní informace o zvífieti Jméno býka Ušní číslo Číslo zápisu v PK Datum narození Chovatel Poslední majitel Stav býka v CE Plemeno Země původu

ZENTRUM VODŇANSKÝ P 836371031 CZ 145000836371031 22. 3. 2013 Kolář František, Stožice Bohuslav Kouba mimo KUMP S100 Česká republika

Tfietí ãást (tabulky 4 a 5) je vûnována spolehlivosti PH. Zde jsou uvedeny souhrnné indexy pro pfiím˘ efekt prÛbûhu porodu (SI PePP) a v rÛstu (SI PeRU), v dal‰ím zpracování by mûly pfiib˘t hodnoty pro efekty maternální. Vzhledem k tomu, Ïe v grafu není Ïádné srovnání na populaci, byla pfiidána tabulka Odchylka od prÛmûru populace. V této tabulce jsou hodnoty jednotliv˘ch souhrnn˘ch indexÛ zvífiete, které je porovnáno s prÛmûrem dané kategorie v rámci plemene. V na‰em pfiípadû se jedná o prÛmûr plemenn˘ch b˘kÛ za plemeno limousine. Pro pfiehlednost byl pfiidán i rozdíl mezi tûmito RPH. Tabulka ã. 4: Spolehlivost PH Spolehlivost plemenných hodnot SI PePP SI PeRU 88 92

Tabulka ã. 2: Rodokmen b˘ka

St. registr ZSI 807 Ušní číslo 181049931 CZ

Původ býka Otec Jméno CURAHEEN TYSON ET R Matka Jméno NORMA VODŇANSKÁ P

Tabulka ã. 5: Souhrnné porovnání RPH zvífiete a populace Číslo zápisu v PK 171059840126 Číslo zápisu v PK 145000181049931

V dal‰í ãásti, která je nazvána V˘sledky KUMP (tabulka 3), se informace u jednotliv˘ch souborÛ li‰í.

U b˘kÛ a krav zde naleznete souhrnné informace o potomcích, u jalovic pak o vlastní uÏitkovosti.

Tabulka ã. 3: V˘sledky KUMP pro plemenného b˘ka

Počet chovů 14

20

Počet potomků 72

Výsledky v KUMP Zváženo Oteleno potomků dcer 71 1

Hodnoceno LH potomků 49

Index PH PePP PeRU MePP MeRU

Odchylka od průměru populace Býk Populace 85 94 128 115 85 101 104 94

Rozdíl –9 13 -16 10

Dále následují vlastní relativní plemenné hodnoty zvífiete. Kromû souhrnn˘ch indexÛ jsou k dispozici v‰echny jednotlivé RPH. âervenou barvou je vykreslen˘ pfiím˘ efekt, modrou pak efekt maternální (graf 1). Jednotlivé relativní plemenné hodnoty jsou znázornûny jako odchylky od 100 bodÛ tak, aby to bylo co nejvíce pfiehledné uÏ prvním pohledem. Souhrnné indexy jsou znázornûny jasnûj‰ím odstínem v rámci dané barevné ‰kály (ãervená a modrá).

Graf ã. 1: RPH pro jednotlivé uÏitková vlastnosti

Poslední ãástí jsou relativní plemenné hodnoty pro vybrané vlastnosti lineárního hodnocení zevnûj‰ku (graf 2). K dispozici jsou RPH pro v˘‰ku tûla, délku tûla a hmotnost, dále pak souhrnné indexy pro kapacitu tûla, osvalení a PRH pro uÏitkov˘ typ zvífiete. Vzhledem k tomu, Ïe ne kaÏdé zvífie (pfiedev‰ím se to t˘ká inseminaãních b˘kÛ), má RPH pro lineární hodnocení zevnûj‰ku k dispozici, bylo nutné zvolit jiné vyjádfiení RPH a to od nuly po dosaÏenou hodnotu.

Doufáme, Ïe v˘‰e popsané soubory usnadní nûkter˘m chovatelÛm jejich práci a umoÏní lep‰í orientaci ve v˘sledcích jednotliv˘ch zvífiat. Jednou

Graf ã. 2: RPH pro lineární hodnocení zevnûj‰ku

z v˘hod toto pfiístupu je to, Ïe si lze jednotlivé karty zvífiat vytisknout. Pfiedchozí zvefiejÀování zÛstalo zachováno a oba systémy fungují soubûÏnû. Je tedy na kaÏdém z Vás, ãemu dá pfiednost.

Jedná se o urãitou alternativu k jiÏ rutinnû známému zvefiejÀování v˘sledkÛ. Jakékoliv nápady na zlep‰ení mÛÏete zasílat na adresu: svitakova@cschms.cz Závûrem bychom chtûli uvést, Ïe pracujeme také na tom, aby obdobné grafické znázornûní úrovnû plemenn˘ch hodnot bylo v pfiípadû b˘kÛ zahrnuto i do internetové databáze plemenn˘ch b˘kÛ, která je dostupná na webové adrese www.db.cschms.cz a je která je pouÏívána jako oficiální v˘stup z plemenné knihy.

21

Hovûzí maso na pultech a talífiích Jíst ãi nejíst hovûzí maso? To je otázka, na kterou existuje celá fiada odpovûdí. Od naprostého zamítnutí, po absolutní doporuãení jeho pravidelné konzumace.

VÏdy záleÏí na úhlu pohledu a zdravotním stavu strávníka. KdyÏ uÏ se zafiadíme mezi pravidelné konzumenty, tak bychom urãitû neradi kupovali jiné maso neÏ to, které je uvedeno na etiketû.

I otázce fal‰ování potravin se v posledních letech vûnují vûdecké t˘my.

Kdo aspoÀ obãas sleduje doporuãení lékafiÛ a v˘Ïivov˘ch poradcÛ, tak se dozajista setkal s více názory na konzumaci tzv. ãerveného masa. Snad nejãastûji je jeho ãastûj‰í konzumace spojována s kardiovaskulárními problémy a vysok˘m krevním tlakem.

Proto snad nikoho nepfiekvapí, Ïe American Heart Association doporuãuje ke sníÏení krevního tlaku speciální stravovací plán, kter˘ oznaãili zkratkou DASH (Dietary Approaches to Stop Hypertension), ve kterém prosazují konzumaci ovoce, zeleniny, nízkotuãn˘ch mléãn˘ch v˘robkÛ a bílkovin pfieváÏnû z rostlinn˘ch zdrojÛ. Nicménû, studie, na které pracovali vûdci z Penn State, ukazuje, Ïe libové hovûzí by mohlo b˘t pfievaÏujícím zdrojem bílkovin v podobné dietû, kterou nazvali BOLD+ (Beef in an Optimal Lean Diet plus additional protein), spoleãnû s ovocem, zeleninou a nízkotuãn˘mi mléãn˘mi v˘robky, ke sníÏení krevního tlaku u jinak zdrav˘ch jedincÛ.

22

Hovûzí maso sniÏuje tlak krve Na rozdíl od obecnû roz‰ífieného názoru, Ïe hovûzí maso neprospívá kardiovaskulárnímu systému, nov˘ v˘zkum naznaãuje, Ïe konzumace libového hovûzího mÛÏe v˘znamnû redukovat rizikové faktory srdeãních onemocnûní.

Vûdci uvádí, Ïe tento v˘zkum poskytuje statisticky prokazateln˘ dÛkaz, kter˘ podporuje názor, Ïe konzumace libového hovûzího hraje pozitivní úlohu pfii dietû pro udrÏení zdravého srdce. Jejich studie ukazuje, Ïe Ïivinovû bohaté libové hovûzí maso mÛÏe b˘t souãástí zdravotní diety, protoÏe pomáhá sniÏovat krevní tlak a díky tomu mÛÏe pfiispût ke sníÏení rizika kardiovaskulárních onemocnûní.

Vûdci testovali ãtyfii typy diet (Healthy American Diet jako kontrolní dietu, BOLD, BOLD+ a DASH), aby zjistili jejich vliv na zdraví cév.

Kontrolní dieta obsahovala 20 g libového hovûzího dennû, zatímco DASH témûfi 30 g. V dietû BOLD konzumovaly testované osoby pfiibliÏnû 113 g a pfii BOLD+ dokonce 142 g libového hovûzího dennû. Testy byly provedeny u 36 osob ve vûku 30 aÏ 65 let a v‰ichni úãastníci vyzkou‰eli kaÏdou z diet po dobu pûti t˘dnÛ. Pfii pfiechodu mezi jednotliv˘mi dietami mûli t˘den „volno“. Na poãátku a konci kaÏdého pokusného období jim byl mûfien krevní tlak.

Co bylo v˘sledn˘m zji‰tûním?

Dietní program BOLD+ byl v porovnání s ostatními programy nejúãinnûj‰í pfii sniÏování krevního tlaku. TakÏe podle této studie libové hovûzí maso do jídelníãku rozhodnû patfií. Ov‰em jak známo, nic se nemá pfiehánût a pÛlkilov˘ steak kaÏd˘ den by to tedy b˘t nemûl.

Vegetariáni, vegani a bojovníci za práva zvífiat by z této studie rozhodnû radost nemûli. Ti, které by tato studie rozhodnû potû‰ila, patfií mezi chovatele, v˘krmce ãi zpracovatele. JenÏe i ti, ktefií maso pravidelnû konzumují, jej nekoupí vÏdy a v‰ude. Vût‰inou si peãlivû vybíráme, co a kde si koupíme. Nûkdo se rozhoduje podle vzhledu, jin˘ podle ceny, nûkdo podle znaãky, dal‰í podle zemû pÛvodu ãi v˘robce. Kritérií pro v˘bûr produktu (aÈ uÏ potravináfiského ãi nepotravináfiského) je nepfieberné mnoÏství. Ale velice ãasto existuje u kaÏdého spotfiebitele minimálnû jedno kritérium, pfies které tzv. „nejede vlak“.

Zákaznické preference KdyÏ se ãlovûk obãas rozhlédne po obchodû, tak se nám mÛÏe naskytnout pohled na zákazníky, ktefií si peãlivû proãítají etikety na zboÏí, podrobnû studují oznaãení a sloÏení ãi kontrolují datum trvanlivosti, a to nejen na balíãcích

masa ãi na krabici s mlékem.

KaÏd˘ zákazník má ve své hlavû uloÏen soubor znakÛ a vlastností, které hledá na zboÏí a které tak ovlivÀují jeho nákupní zvyklosti.

Zji‰tûní míry dÛleÏitosti hledan˘ch vlastností umoÏÀuje v˘robcÛm potravin a distributorÛm lépe pochopit potfieby a poÏadavky koncov˘ch uÏivatelÛ.

Vûdci z Kansas State University pfiem˘‰leli o tom, co se asi mÛÏe honit spotfiebitelÛm hlavou pfii v˘bûru potravin. A jak by se tato kritéria umístila na Ïebfiíãku dÛleÏitosti pfii rozhodování o nákupu.

A bylo by jejich pofiadí stejné i pro rÛzné produkty? JiÏ pfiedchozí v˘zkumy, které braly do úvahy potraviny jako celek, poukázaly na to, Ïe pfii v˘bûru z nûkolika základních charakteristik se mezi pûti nejãastûji poÏadovan˘mi vlastnostmi umístily bezpeãnost, v˘Ïivová hodnota, chuÈ, cena a pfiirozenost. Vûdci se chtûli pokusit zjistit, zda by získali stejn˘ Ïebfiíãek i pro specifické Ïivoãi‰né produkty.

Do testu vybrali oblíbené produkty, jak˘mi je mléko, mleté maso, hovûzí steaky a kufiecí prsa. Vlastnosti, které zafiadili na seznam, byly ãerstvost, zdravotní prospû‰nost, absence hormonÛ/ antibiotik, welfare zvífiat, chuÈ, cena, bezpeãnost, vyhovující podmínky, v˘Ïivová hodnota, pÛvod a vliv na Ïivotní prostfiedí. Podobné vlastnosti byly jiÏ vyuÏity i v pfiedchozí studii t˘kající se potravin obecnû, pouze s nûkolika úpravami pro specifické Ïivoãi‰né produkty. Jednou z takov˘ch úprav bylo napfi. zafiazení ãerstvosti. Jak dodali vûdci, tak s Ïivoãi‰n˘mi produkty a jejich kaÏením b˘vá více problémÛ neÏ s ostatními potravinami.

Do studie se zapojilo 1950 osob z rÛzn˘ch ãástí Spojen˘ch státÛ, coÏ byl oproti pfiedchozí studii t˘kající se potravin obecnû, které se zúãastnilo 176 respondentÛ, obrovsk˘ nárÛst. Jedním z dÛvodÛ, proã se podafiilo získat tolik úãastníkÛ, byla moÏnost online úãasti na této studii na rozdíl od zasílání údajÛ po‰tou v pfiedchozím pfiípadû. Vûdci zjistili, Ïe spo-

tfiebitelé pfii rozhodování o koupi zvaÏovali celou fiadu ukazatelÛ, napfi. bezpeãnost, ãerstvost, kvalitu a cenu. Inu, co kupující, to jin˘ „vzorec" pro rozhodování. Nicménû, po vyhodnocení získan˘ch dat bylo zji‰tûno, Ïe k nejdÛleÏitûj‰ím vlastnostem, které zákazníci preferují pfii v˘bûru Ïivoãi‰n˘ch produktÛ, patfií ãerstvost a bezpeãnost potravin. V˘sledky u tûchto specifick˘ch Ïivoãi‰n˘ch produktÛ byly v souladu s pfiedchozím v˘zkumem, pfii kterém byly testovány spotfiebitelské preference pfii obecném v˘bûru potravin.

Bezpeãnost byla prokazatelnû nejdÛleÏitûj‰í vlastností u potra-

vin v obecné studii, ale byla také na prvním ãi druhém místû u specifick˘ch druhÛ potravin Ïivoãi‰ného pÛvodu, tedy mléka, mletého masa, hovûzích steakÛ a kufiecích prsou. âerstvost byla u tûchto Ïivoãi‰n˘ch produktÛ dal‰í dÛleÏitou vlastností. Na druhou stranu, vliv na Ïivotní prostfiedí, welfare, pÛvod a vyhovující podmínky vy‰ly u tûchto Ïivoãi‰n˘ch produktÛ jako ménû dÛleÏité, ale i tento v˘sledek byl srovnateln˘ s pfiedchozím v˘zkumem. Cena se umístila uprostfied seznamu. Z toho vypl˘vá, Ïe u ãásti spotfiebitelÛ je cena klíãov˘m ukazatelem pfii v˘bûru potravin, zatímco jiní ji povaÏují za ménû dÛleÏitou. Vûdci k tomu do-

dali, Ïe ekonomové sice ãasto pfiedpokládají, Ïe cena je nejdÛleÏitûj‰ím faktorem pfii v˘bûru potravin, protoÏe peníze jsou dÛleÏit˘m hnacím motorem nákupního chování. Ale skuteãnost není tak jednoznaãná. Spotfiebitelé se stále zajímají o potraviny a vyhodnocují získané informace, a pokud se domnívají, Ïe je jeden produkt bezpeãnûj‰í neÏ druh˘ a jsou-li kaÏd˘ v jiné cenové hladinû, pak k cenû pfiihlíÏí ménû a pfievaÏuje zájem o ãerstvost a bezpeãnost daného produktu. âerstvost, nutriãní sloÏení a zdravotní charakteristiky jsou nejãastûji Ïádané a spotfiebitelé absolutnû vyÏadují, aby produkty byly bezpeãné. Spoleãenské hodnoty, zahrnující napfiíklad welfare zvífiat, vliv na Ïivotní prostfiedí a pÛvod, nejsou v Ïádném pfiípadû bezv˘znamné, upozorÀují vûdci, i kdyÏ se ve studii objevily aÏ ve druhé ãásti Ïebfiíãku. Nûkteré spoleãenské skupiny je dokonce povaÏují za dÛleÏitûj‰í neÏ jiné vlastnosti, ale v celkovém pfiehledu nemají velkou sílu, která by vedla prÛmûrného spotfiebitele ke koupi urãitého produktu.

Vûdci dále pfiedpokládají, Ïe potraviny b˘vají bezpeãnûj‰í a vyhledávanûj‰í, kdyÏ jsou nabízeny ve firemních prodejnách. Nicménû spotfiebitelé nemusí b˘t vÏdy stejného názoru, pfiedev‰ím pokud jde o bezpeãnost potravin.

Pochopením tûchto spotfiebitelsk˘ch preferencí by se mûli zab˘vat nejenom vûdci a obchodníci, ale pfiedev‰ím mohou tyto v˘sledky slouÏit potravináfiskému prÛmyslu a pomoci urãit, kam by mûli technologové a osoby plánující v˘voj a strategii v˘roby více zamûfiit svou energii a marketingové akce. Pokud dojde ke splnûní poÏadavkÛ zákazníka, pak mohou b˘t spokojeny obû strany.

Boj proti padûlatelÛm JenÏe ne v‰ichni v˘robci patfií mezi ty zodpovûdné a poctivé, a tak se nûkdy mÛÏe stát, Ïe údaje na etiketû neodpovídají tomu, co se nachází pod obalem. Pfii podvodech s potravinami dochází

23

k zámûrnému zkreslení ãi zatajení informací o sloÏení potravin za úãelem dosaÏení vy‰‰ího zisku.

Pokud v˘robce napfiíklad získá dodávky masa nebo vedlej‰ích produktÛ, po kter˘ch je relativnû malá poptávka, pak mÛÏe nastat situace, kterou popisuje jedno staré ãeské rãení: PfiíleÏitost dûlá zlodûje. Dostane-li takovou pfiíleÏitost v‰ehoschopn˘ v˘robce, pravdûpodobnû se pokusí „zapracovat“ tyto suroviny do osvûdãen˘ch produktÛ a prodat tyto v˘robky s „upravenou“ recepturou i informacemi.

I kdyÏ podle poãtu a obsahu reklam to tak nûkdy nevypadá, nikdo nechce b˘t klamán, zejména pokud jde o potraviny.

V minulosti nebyly tyto podvody tak snadné, protoÏe vût‰ina základních potravin se kupovala v nezpracovaném stavu na trhu.

Pak existovaly pevné státní normy, jejichÏ dodrÏování bylo kontrolováno. Ale i v dobách dávno minul˘ch existovaly podvody s potravinami: vzpomeÀme na nepoctivé pekafie ãi hostinské „kfitící“ ãi dobarvující vína. Dnes, pfii globálním trhu, kdy suroviny ãasto objedou pÛl svûta, neÏ jsou zpracovány a finální produkty pfiedloÏeny zákazníkÛm, je pfiíleÏitostí k fal‰ování ãi „panãování" mnohem více.

MoÏná si vzpomenete na skandály dob nedávn˘ch, kdy bylo i ve v˘-

24

robcích na na‰em trhu kvalitní hovûzí maso „nahrazováno“ koÀsk˘m, ale v Británii, Irsku a Rusku byly tyto skandály v trochu bohat‰í ‰kále, protoÏe bylo jako náhraÏka pouÏito napfiíklad jehnûãí ãi kufiecí (a dokonce se objevilo i potkaní) maso. Ale nejde jen o koÀské maso, objevil se i melamin, „neoriginální“ ryby nebo „fale‰né" biopotraviny.

Smutnou pravdou je, Ïe skuteãn˘ rozsah fal‰ování potravin se asi nikdy nedokáÏe odhalit a následnû tento ne‰var zcela eliminovat. K tomu by bylo zapotfiebí spousty informací a znalosti produktÛ, podnikÛ a potravinov˘ch fietûzcÛ, stanovení jejich „zranitelnosti“ a dÛsledné kontroly.

To je nûco dost dobfie nepfiedstavitelného.

Existuje tedy vÛbec nûjaká moÏnost, jak se bránit nepoctiv˘m v˘robcÛm a vyvarovat se takto „nastaven˘m“ potravinám?

V nûkter˘ch pfiípadech to moÏné je. Vûdci z Wageningen University and Research Centre ví, Ïe podvody s potravinami jsou stále pfiítomny a je potfieba s nimi neustále bojovat. Ke zv˘‰ení úãinnosti tohoto boje jsou potfiebné informace o faktorech, které zvy‰ují riziko v organizacích a jednotliv˘ch ãástech potravinového fietûzce. Krom toho, se objevují stále nové podvody a speciální produkty s oznaãením „udrÏitelnû produkované“, „biologické“ nebo „pfiíznivé pro zvífiata“, které volají po nov˘ch a pokroãil˘ch analytick˘ch metodách.

Je to taková analytická detektivní práce, která zkoumá specifické pfiirozenû se vyskytující fyzické a chemické vlastnosti jeÏ definují konkrétní produkt.

To mÛÏe b˘t vyuÏito nejen k podchycení kvality produktÛ, ale také k urãení jejich pravosti. Podvody

mohou smûfiovat nejen na sloÏení v˘robku, ale mohou b˘t také spojeny s v˘robními postupy nebo pÛvodem v˘robku ãi surovin. V nûkter˘ch pfiípadech mohou anal˘zy jednoduch˘ch látek, napfiíklad vlhkosti, poskytnout potfiebnou odpovûì.

Ale pro hledání odpovûdí na sloÏitûj‰í otázky je tfieba vyuÏít kombinace analytické chemie a statistiky.

V˘zkum je provádûn na speciálních vlastnostech v˘robkÛ a do jisté míry skryt˘ch pfiíãinách tûchto vlastností. Vûdci také sledují vztahy s Ïivotním prostfiedím, kde se odehrává v˘roba.

Ve sv˘ch pokusech sledovali zmûny ve sloÏení mléãn˘ch v˘robkÛ, napfiíklad pfiídavek bílkovin ãi melaminu podobn˘ch látek.

V˘zkum také probíhal u nûkter˘ch produktÛ organického zemûdûlství (vajec), ovocn˘ch dÏusÛ, ãokolády (ovûfiování pÛvodu kakaov˘ch bobÛ) a také tfieba kávy. Sledovat se dá v podstatû cokoliv, staãí objevit správnou metodu a postup.

Biosenzor na „koninu“ Podvody s masn˘mi produkty se v posledních letech vcelku rozmnoÏily, a tak se vûdci pustili do hledání zpÛsobÛ, jak tyto podvody odhalit. Existuje fiada vysoce pfiesn˘ch metod, které jsou ale ponûkud zdlouhavé. Proto se pátrá po metodách, které zvládnou fal‰ování potravin odhalit nejen velice pfiesnû, ale také s co nejniωími náklady a rychle. AÏ do souãasnosti byla detekce „‰izení“ masa zaloÏena na imunologick˘ch, spektroskopick˘ch ãi molekulárnû biologick˘ch technikách.

Tyto metody ãasto nejsou dostateãnû selektivní, aby odli‰ily blízce pfiíbuzné druhy, nebo nejsou dostateãnû spolehlivé u zpracovan˘ch v˘robkÛ v dÛsledku denaturace a degradace biomolekul (bílkovin a jaderné DNA), které vznikají pfii tepelném opracování.

Ale podle v‰eho se bl˘ská na lep‰í ãasy. Vûdci z Universidad Complutense de Madrid pfiedstavili biosenzor, kter˘ zvládne stanovit koÀské maso, kter˘m je „fiíznuté“ hovûzí, bûhem jedné hodiny. Tento senzor je schopen rozli‰it fragmenty DNA získané z více neÏ 4500 sekvenovan˘ch mitochondriálních genomÛ koní a nepfiítomn˘ch u ostatních druhÛ savcÛ. Díky tomu je moÏné selektivnû urãit jak˘koliv typ koÀského masa, bez ohledu na plemeno a bez fale‰nû pozitivních v˘sledkÛ, tvrdí vûdci. Tento biosenzor je schopn˘ za pouhou hodinu rozli‰it se statisticky v˘znamn˘mi rozdíly ãisté a míchané maso (i kdyÏ je v nûm toho koÀského jen 0,5 %).

Vûdeck˘ t˘m sloÏen˘ z odborníkÛ na rÛzné obory objevil, Ïe lep‰í v˘sledky byly získány s fragmenty mitochondriální DNA neÏ u jaderné DNA, protoÏe ta je lépe chránûna a odolnûj‰í vÛãi moÏnému tepelnému o‰etfiení.

Následnû vûdci navrhli odpovídající elektrochemick˘ biosenzor schopn˘ uspokojit poÏadavky na citlivost a selektivitu potfiebnou k vyhovûní souãasné legislativû pfii detekci tohoto typu „‰izení" masn˘ch produktÛ. Tato metoda by mohla b˘t vyuÏita jak k detekci pfiímûsí masa jin˘ch druhÛ zvífiat, tak pfii testování s cílem identifi-

kace masa v‰ech zvífiecích druhÛ pfiítomn˘ch ve smûsi.

Stejn˘ druh, jiná kvalita Dal‰ím t˘mem, kter˘ se vûnoval podobnému tématu, jsou napfiíklad vûdci z University of British Columbia, ktefií objevili dal‰í zpÛsob detekce neÏádoucích Ïivoãi‰n˘ch produktÛ v mletém hovûzím. Tito vûdci vyuÏívali laserov˘ spektrometr a statistické anal˘zy k urãení s 99% pfiesností, zda vzorky mletého hovûzího obsahují ãásti nûjak˘ch dal‰ích zvífiat.

Byli dokonce schopni fiíci s 80% pfiesností, které zvífiecí ãásti byly pouÏity a v jaké koncentraci.

DNA testy sice poskytují úãinnou a pfiesnou detekci cizích druhÛ v masn˘ch produktech, ale co nezvládnou identifikovat, jsou zvífiecí vnitfinosti – srdce, játra, ledviny a Ïaludky – které pocházejí od stejného Ïivoãi‰ného druhu, ale v receptufie nemají co dûlat. Pfii této metodû pouÏili vûdci spektrometr na vzorky masa, které si pfiipravili semletím hovûzího masa a vnitfiností v rÛzn˘ch koncentracích. Díky odli‰n˘m chemick˘m vlastnostem molekuly absorbují a rozptylují energii z laseru spektrometru rÛzn˘m zpÛsobem. Díky tomu vûdci získali „knihovnu“ pro porovnání s dal‰ími vzorky. Porovnáním jednotliv˘ch spektrálních obrazÛ lze pak urãit, zda jde o prav˘ produkt ãi „nastaven˘" vnitfinostmi. Tato metoda zvládne dokonãit testy za ménû neÏ pût minut, coÏ by mohlo znamenat, Ïe bude vhod-

ná pro vyuÏití pfii inspekcích v podnicích. VyuÏitím této inovativní technologie mÛÏe b˘t detekce podvodn˘ch potravin jednodu‰‰í, rychlej‰í a snadnûj‰í. Díky tomu, Ïe se nejedná o nic sloÏitého, nebude kontrolní orgán, kter˘ jej bude chtít vyuÏívat potfiebovat Ïádn˘ vysoce kvalifikovan˘ a ‰kolen˘ personál. V‰e, co bude potfieba, je spektrometr a uÏivatelsky pfiívûtiv˘ software, kter˘ bude ve spojení s obsáhl˘m archivem spektrálních obrazÛ.

S narÛstajícím poãtem analyzovan˘ch vzorkÛ a tím pádem i uloÏen˘ch záznamÛ bude tato metoda stále pfiesnûj‰í.

Koneãn˘m cílem vûdcÛ je vytvofiení dostupného chytrého zafiízení, které by mohl vyuÏívat dokonce i spotfiebitel v domácnosti k ovûfiení pravosti rÛzn˘ch potravin. Asi by se to dalo pfiirovnat k domácímu tûhotenskému testu. Uvidíme, do jaké míry budou úspû‰ní. Snad se jim bude i nadále dafiit odhalovat podvodníky a chránit spotfiebitele pfied nekal˘mi praktikami nepoctiv˘ch v˘robcÛ. Zákazníci, ktefií mají zájem o kvalitní potraviny by mûli mít ty nejlep‰í moÏnosti se k nim dostat, a to i tehdy pokud z nûjakého dÛvodu nemohou nakupovat pfiímo od chovatele ãi pûstitele nebo pouze základní potraviny, které si dále zpracují sami, ale musí dÛvûfiovat zpracovatelÛm a obchodníkÛm.

S vyuÏitím zahraniãních materiálÛ zpracovala Anna Marcinková

25

Poãty vlkÛ se zvy‰ují, usmrcení mláìat rovnûÏ Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu VlkÛm se u nás dafií, novû se objevili napfiíklad v chránûné krajinné oblasti âeského stfiedohofií.

Ochránci zvífiat plesají, chovatelé hospodáfisk˘ch zvífiat uÏ jejich nad‰ení nesdílí. DÛvod je jasn˘ – vzrÛstající poãty usmrcen˘ch mláìat po útocích vlãích smeãek. NejhÛfie jsou na tom chovatelé ovcí, problém se v‰ak net˘ká zdaleka jen jich. Podobnû jsou na tom i chovatelé masného skotu. Zoufalí chovatelé ovcí z Broumovska se na neutû‰enou situaci snaÏili upozornit i skrze soudní spor, v nûm ale neuspûli. Podafiilo se v‰ak tuto záleÏitost alespoÀ medializovat. ·kody zpÛsobené vlky, a jin˘mi chránûn˘mi zvífiaty jako je rys ãi krkavec, sice chovatelÛm stát kompenzuje, v˘‰e od‰kodnûní je v‰ak nízká a uÏ vÛbec nekryje dal‰í náklady spojené napfiíklad s kafilerní sluÏbou. To bychom chtûli zmûnit. Nበsvaz byl v tomto ohledu v minulosti do urãité míry úspû‰n˘, kdyÏ se nám podafiilo prosadit, Ïe pfii stanovení v˘‰e od‰kodnûní u masn˘ch telat je zohlednûno, pokud se jedná o strÏené tele, které je evidováno v plemenné knize. V˘‰e ‰kody v tûchto pfiípadech není zkalkulována ãistû jen podle ceny masa, ale je brána v potaz i plemenná hodnota usmrceného jedince.

Nejde v‰ak primárnû o to, aby po‰kození chovatelé pobírali lukrativní kompenzace. Zásadní by mûlo b˘t preventivní pfiedcházení tûmto ‰kodám. A to se zatím nedafií. Vedle kompenzací za strÏená mláìata stát sice prostfiednictvím dotaãních programÛ Ministerstva Ïivotního prostfiedí nabízí poskytování dotací na preventivní opatfiení spojená s eliminací vlãích útokÛ (o moÏnosti ãerpat dotaci jsme psali na na‰em webu), ty ale nejsou chovateli pfiíli‰ vyuÏívány, neboÈ nabízené moÏnosti nejsou v praxi pfiíli‰

26

❒ Salerské tele stržené vlkem v roce 2016

funkãní nebo jsou dokonce plo‰nû nerealizovatelné.

máme i v pracovnících Ministerstva zemûdûlství.

V˘bor âeského svazu chovatelÛ masného skotu se na svém posledním jednání touto problematikou rovnûÏ zab˘val a rozhodl se chovatele ovcí v jejich úsilí o hledání cest k fie‰ení problému podpofiit. Nejsme zastánci nekontrolovatelného odstfielu vlkÛ, ani nenabádáme nikoho, aby podával Ïaloby, ale na druhou stranu nemÛÏeme jen neãinnû pfiihlíÏet vzrÛstajícím ‰kodám. Situace se den ode dne zhor‰uje a je nutné, aby se tímto problémem stát zaãal serióznû zab˘vat.

Z jednání vyplynulo nûkolik poznatkÛ a námûtÛ, které jsou urãit˘m pfiíslibem toho, Ïe pfiístup státu k problematice v˘skytu vlka z pohledu ochráncÛ pfiírody a zájmÛ chovatelÛ hospodáfisk˘ch zvífiat bude do budoucna vyváÏenûj‰í. AOPK âR v tomto ohledu pfiipravuje nûkolik legislativních zmûn, které oddûlí ochranáfiskou péãi o vlka od ostatních ‰elem, coÏ by mûlo v pfiípadû potfieby pfiinést moÏnost pruÏnûj‰í reakce ze strany státu. Nelze v‰ak oãeká-

V první polovinû kvûtna jsme proto s kolegy ze Svazu chovatelÛ ovcí a koz absolvovali nûkolik jednání k této problematice. PfiestoÏe fie‰ení není kvÛli odli‰n˘m zájmÛm obou skupin (chovatelé versus ochranáfii) jednoduché a bude k nûmu potfieba uãinit je‰tû mnoho krokÛ a legislativních zmûn, je pozitivní, Ïe náhled vrcholn˘ch pracovníkÛ Agentury ochrany pfiírody a krajiny âR zaãíná b˘t vÛãi chovatelÛm hospodáfisk˘ch zvífiat vstfiícnûj‰í a citlivûji vnímají hloubku problémÛ po‰kozen˘ch sedlákÛ. Podporu

vat, Ïe AOPK pfiistoupí k souhlasu s regulací poãetních stavÛ vlkÛ (odstfielu) s v˘jimkou pfiípadÛ, kdy vlk vykazuje atypické pfiíznaky chování, coÏ uÏ ale umoÏÀuje i souãasná legislativa.

Dal‰ím krokem by mûla b˘t úprava zákona ã. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad ‰kod zpÛsoben˘ch vybran˘mi zvlá‰tû chránûn˘mi Ïivoãichy, aby se cel˘ proces vyplácení náhrad po‰kozen˘m chovatelÛm zjednodu‰il, zrychlil a kompenzace byly spravedlivûj‰í. Do újmy by mûlo b˘t moÏné novû zahrnout napfiíklad i náklady na kafilerní sluÏbu, sluÏby veterinárního lékafie, ztráty oznaãen˘ch, ale nedohledan˘ch kusÛ ãi dokonce u‰l˘ zisk.

V rámci dotací na prevenci proti ‰kodám zpÛsoben˘ch vlky byla diskutována moÏnost zavedení nového dotaãního titulu z PRV – AEKO opatfiení na ochranu stád proti vlkÛm. Chovatelé pasoucích se pfieÏv˘kavcÛ, ktefií pÛsobí v oblastech s v˘skytem vlka, a ktefií by realizovali urãitá preventivní opatfiení (elektrick˘ ohradník, pasteveck˘ pes, u ovcí mobilní ko‰ár atd.), by se mohli pfiihlásit do speciálního dotaãního programu, kter˘ by kryl vícenáklady spojené s prevencí vzniku ‰kod. Zatím se jedná o prvotní my‰lenku, kterou bude potfieba detailnû rozpracovat, nicménû jedná se o zajímav˘ pfiíslib systematického fie‰ení problému.

Tento návrh by se analogicky dal

pfiirovnat napfiíklad k jiÏ existujícímu opatfiení na ochranu chfiástala polního. ZvaÏovan˘ dotaãní titul by mûl nahradit v˘zvy vyhla‰ované v rámci Operaãního programu Ministerstva Ïivotního prostfiedí, které jsou sloÏité a tudíÏ chovateli minimálnû vyuÏívané. Náhrady ‰kod by v‰ak mûly b˘t i po pfiípadném spu‰tûní tohoto opatfiení nedotãeny.

Na na‰í nedávnou internetovou v˘zvu, abyste nám posílali své postfiehy a pfiipomínky k v˘skytu vlkÛ PakliÏe jste utrpûli ‰kody na hospodáfisk˘ch zvífiatech ãi dokonce zdraví, doporuãujeme, abyste nav‰tívili nov˘ web www.navratvlku.cz, kde najdete mnoho dÛleÏit˘ch informací vãetnû detailního postupu nahlá‰ení ‰kodní události.

v âR, reagovalo nûkolik chovatelÛ, za coÏ dûkujeme. Vût‰ina stanovisek byla k návratu vlkÛ spí‰e kritická, na‰ly se v‰ak i názory ze strany chovatelÛ vítající návrat vlkÛ do ãeské pfiírody. Od jejich opûtovného zaãleÀování si slibují lep‰í regulaci pfiemnoÏené zvûfie, zejména pak té spárkaté, která zpÛsobuje stále vût‰í ‰kody nejenom na plodinách pûstovan˘ch na orné pÛdû, ale rovnûÏ na travních porostech. Zemûdûl‰tí hospodáfii musí na obnovu ãi sanaci ‰kod vynaloÏit mnohdy aÏ statisícové ãástky a to jen proto, Ïe v âeské republice neexistuje systémové fie‰ení, které by pfiemnoÏení spárkaté zvûfie zabránilo. Rádi bychom v této souvislosti informovali, Ïe existuje iniciativa zemûdûlsk˘ch nevládních organizací, které spoleãn˘m dopisem vyzvaly ministra zemûdûlství, aby také tuto problematiku aktivnû fie‰il.

27

Travní porosty a sucho Ing. Ivan Houdek, ‰lechtitelská stanice DLF Seeds, s.r.o., Hladké Îivotice Suché roky pfiicházely v minulosti v rozmezí asi tfií let, ov‰em bûhem posledních ‰esti let od roku 2016 meteorologové povaÏují za extrémní suché roky v‰echny, s v˘jimkou roku 2016. To ov‰em neznamená, Ïe v nûkter˘ch oblastech i rok 2016 nepfiinesl v˘raznû suchá období (napfiíklad v oblastech okolo Moravské brány a Poodfií). Rok 2017 byl v hlavní vegetaãní dobû such˘, aÏ podzim byl sráÏkovû nadprÛmûrn˘. Vegetaãní období leto‰ního roku 2018 zaãalo prudk˘m pfiechodem ze zimy do letních teplot hned zkraje jara, a nedostatek sráÏek suÏuje vût‰inu republiky.

Od roku 2013 byly tfii zimy mimofiádnû teplé, s nízkou snûhovou pokr˘vkou, kdy mohly trávy ãásteãnû regenerovat. JenÏe jen tam, kde nebyly kulturní travní druhy letit˘ch porostÛ vysíleny nebo zdecimovány suchem za vegetaãního období. Samozfiejmû rostly také byliny, kter˘m trávy uvolnily prostor, pochopitelnû pfieváÏnû plevele, takÏe na star˘ch porostech do‰lo ãasto ke zhor‰ení druhové skladby (viz fotografie).

Poslední zima 2017/18 byla sráÏkovû podprÛmûrná, s vysok˘mi teplotami, travní porosty byly zelené a v pfiedjafií byly prudce „zpraÏeny“ siln˘mi mrazy, následnû se pfiíchod jara zpozdil, ale zmûna proudûní vzduchu nad Evropou pfiinesla jiÏ zmínûné oteplení. OpoÏdûn˘ pfiíchod jara se rozjel neb˘valou rychlostí.

❒ Na přisetých porostech bylo co sklízet

28

❒ Kde přiseli jetelotravní směs, byly letní seče vydatnější

Suchem nejvíce trpí: • Staré neobnovované porosty, ve kter˘ch zbyly málo v˘konné a nekvalitní trávy typu úzkolist˘ch kostfiav a pleveln˘ch trav (tfitina, p˘r...), ãasto se siln˘m zastoupením dvoudûloÏn˘ch plevelÛ (fiebfiíãek, tfiezalky, pampeli‰ka podzimní, prasetník, bodláky a pcháãe, svízel povázka...)

• Staré pastviny na lokalitách – sice za normálního prÛbûhu poãasí vlhãích – na kter˘ch se vedle úzkolist˘ch kostfiav a plevelÛ roz‰ífiily za vlhãích podzimÛ psineãky („fialové porosty“) Jak zlep‰it stav travních porostÛ a udrÏet produkci i za sucha Chceme-li zv˘‰it v˘nosy ãi úÏivnost porostÛ a kvalitu píce z jiÏ zdegradovan˘ch porostÛ, nezb˘vá, neÏ buì – kde je to moÏné – je obnovit, nebo pfiiset. Pokud chceme vy‰‰í intenzitu udrÏet, mûly by se intervaly mezi obnovami a pfiísevy pohybovat mezi 5–7 lety, pfiísevy po ustoupení jetele luãního i ãastûji. Dojde-li k v˘raznému zaplevelení (napfi. po sklizních/ pastvû za mokra) je lépe porost rozvláãet a pfiiset neÏ pfiihnojovat, aby se plevele neroz‰ifiovaly nad únosnou míru.

V konvenãním hospodafiení je vhodné po ústupu jetele (3.– 4. rok od zaloÏení/pfiísevu porostu) tlumit zaplevelení postfiikem – napfi. herbicidem Refine, u luãních po-

rostÛ na seno pravidelnû po 4–5 letech. Podle nejroz‰ífienûj‰ích plevelÛ je moÏné pouÏít i dal‰í selektivní herbicidy, ov‰em zásah bude o nûco nákladnûj‰í, neÏ pfii pouÏití Refine.

Profiídlé porosty na siláÏ a k pastvû poté pro zv˘‰ení v˘nosu i kvality píce pfiiset jetelotravní smûsí. SnaÏme se udrÏovat jeteloviny, a to hlavnû jetel luãní, v porostu – jsou hlubokokofienící, dusík získávají poutáním pomocí symbiotick˘ch bakterií Rhizobium, proto vydrÏí za sucha déle vegetovat.

Travním porostÛm leckdy, ale pfiedev‰ím v suchém období, prospívá sekání na vy‰‰í strni‰tû (7 a více cm). Nejen proto, Ïe vyholení brzdí obrÛstání a napomáhá vys˘chání drnu, spodní ãásti stébel a lodyh b˘vají po de‰tích ãasto zahlinûné, ale hlavnû mají nejhor‰í kvalitu z celé rostliny, obsahují spoustu vlákniny. Souãástí takové píce je také vy‰‰í podíl zastínûním

❒ Po letních vedrech ze staršího travního porostu zbyly většinou nehodnotné byliny

zavadl˘ch a uhynul˘ch listÛ a odnoÏí, za mokra se rozkládajících, které následnû mohou kontaminovat píci pfii siláÏování. (BohuÏel toto doporuãení pfiijde s ãervnov˘m termínem vydání tohoto zpravodaje jiÏ po sklizni vût‰iny porostÛ.)

V˘bûr vhodn˘ch smûsí pro obnovu i pfiísev Pfii v˘bûrÛ smûsí pro obnovu i pfiísev vytrval˘ch luãních porostÛ je nutné vybrat smûsi s takov˘mi nosn˘mi vytrval˘mi druhy, které nejlépe budou vyhovovat dan˘m stanovi‰tním podmínkám. Suchu velmi dobfie odolávají festulolia kostfiavovitého typu, na v˘su‰n˘ch lokalitách je‰tû doplnûny o ovsík vyv˘‰en˘, nûkde o srhu – nejlépe co nejpozdnûj‰í odrÛdu.

Uvedené druhy mají mohutn˘ kofienov˘ systém, kter˘ proniká z ãásti do velk˘ch hloubek aÏ 2 metrÛ, a dokáÏí dosáhnout na vodu a Ïiviny v období strádání druhÛ, jako je jílek, bojínek nebo lipnice.

K udrÏení produkce píce za sucha pfiispívá vãasné pfiihnojování dusíkem, aby mûly trávy k disposici pohotov˘ dusík je‰tû v dobû, kdy je v pÛdû vláha. Dusík sniÏuje v˘raznû stres rostlin ze sucha.

V první seãi je lépe rozdûlit dusíkaté hnojení na 2x, a to nejen na lehk˘ch pÛdách. Druhou dávku je vhodné aplikovat radûji v amonné formû – jednak zvy‰uje obsah dusíkat˘ch látek ve sklízené píci a také „nastartuje“ obrÛstání dfiíve, neÏ se ãastokrát podafií porost po seãi pfiihnojit – a potom

❒ Louky po seči v létě neobrůstaly

❒ Vyprahlé pastviny v srpnu 2017

za sucha nûjakou dobu pfiihnojení neúãinkuje.

Je‰tû dal‰ím opatfiením lze pfiispût k lep‰ím porostÛm. âasto je opomíjeno podzimní pfiihnojení.

Nejen tedy rozmetání uleÏelého hnoje na travní porosty v dávce asi 200 q/ha. UleÏel˘ hnÛj neu‰kodí jeteli, pokud se porost pfiihnojí napfiíklad jiÏ ve druhém uÏitkovém roce po obnovû nebo pfiísevu.

Zemûdûlci, ktefií mají bioplynovou stanici nebo kejdové hospodáfiství, si jiÏ ovûfiili, jak pfiispívá pfiihnojení k lep‰ímu pfiezimování, rychlej‰ímu obrÛstání trav na jafie a vy‰‰í hustotû porostÛ. Vût‰ina trav potfiebuje vytvofiit na podzim plodné odnoÏe, a ãím ménû bude mít v pozdním létû a na podzim dusíku, tím fiid‰í budou porosty na jafie. Jarní pfiihnojení podpofií tvorbu odnoÏí pouze s listy a posílí jen ta stébla, jejichÏ základy vznikly na podzim. TakÏe kdo nemá k pouÏití statková hnojiva, mûl by po seãi na podzim pfiihnojit kolem 30 kg dusíku, a podle potfieby i fosforem a draslíkem.

Pfii obnovû i pfiísevech porostÛ na pastvinách, kde byly za sucha

problémy, vysévat smûsi s nízk˘m podílem jílku vytrvalého, ale s vy‰‰ím podílem kostfiavovit˘ch hybridÛ Festulolium, kostfiavy rákosovité a moÏná nûkde srhy, pfiípadnû i srhy hajní. K jetelÛm pfiidávat ‰tírovník, na extenzivnûj‰ích porostech – kde se mÛÏe pfiípadnû i udrÏovat v porostu vysemenûním – i tolici dûtelovou.

Pfii pfiísevech profiídl˘ch pastvin pro krátkodobûj‰í úãinek jako rychlá pomoc mohou b˘t pfiisety do pastvin rychle vzcházející trávy – jílek vytrval˘ a bojínek – a to i na podzim, popfi. jako spící setí.

Chovatelé, hospodafiící v pramenn˘ch oblastech, chránûn˘ch územích a ekologiãtí zemûdûlci by mûli pfiisévat jetel luãní spoleãnû s nûkter˘mi ménû vytrval˘mi travami (kostfiava luãní, bojínek, jílek vytrval˘) pravidelnû jiÏ po tfiech nebo ãtyfiech letech, po ustoupení jetele luãního z porostu. Zajistí si do pfií‰tího roku v˘razné zv˘‰ení v˘nosu píce s dostatkem dusíkat˘ch látek pro v˘Ïivu dojnic, kojících matek i dokrm masn˘ch plemen.

Odolnost vÛãi suchu Suchu v roce 2017 odolaly porosty nedávno obnovené, obsahující jetel luãní, ale i bez jetele, které byly zaloÏeny s v˘znamn˘m podílem vytrval˘ch a suchovzdorn˘ch trav (ovsík vyv˘‰en˘, srha, kostfiavovité hybridy Festulolium a kostfiava rákosovitá). A také tam, kde je‰tû nebyly vysílené víceleté trávy, jako kostfiava luãní nebo bojínek na mlad‰ích porostech, (nûkde i jílek vytrval˘).

Jak vypl˘vá i z pfiiloÏen˘ch fotografií, velké problémy nemûly v letních seãích porosty pfiiseté jetelem luãním a produkãními druhy kulturních trav.

29

Kolik potfiebují masné krávy vody?

Dostatek ãisté kvalitní pitné vody patfií spolu se zabezpeãením dostateãného mnoÏství potravy, k základním potfiebám hospodáfisk˘ch zvífiat.

Zatímco bez krmiva mohou zvífiata fungovat bez vût‰ích obtíÏí nûkolik dní, vodu nahradit niãím nelze. Voda je extrémnû dÛleÏitá a v situacích, kdy je zásobování z pfiírodních zdrojÛ omezené a jsme nuceni na pastviny dováÏet vodu, je jedna z prvních otázek, která kaÏdého chovatele napadne, „kolik vody vlastnû ty krávy potfiebují?“. V such˘ch obdobích, kter˘ch v posledních letech stále pfiib˘vá, je o to dÛleÏitûj‰í znát potfieby námi chovan˘ch zvífiat.

Krmné dávky jsou z hlediska obsahu a pomûru uhlohydrátÛ (energie), bílkovin, vitamínÛ a minerálÛ sestavovány tak, aby chovan˘ skot mohl dosáhnout poÏadované úrovnû uÏitkovosti. Ale ne vÏdy si dostateãnû uvûdomujeme, Ïe skot má také poÏadavky na vodu a Ïe v˘kon zvífiat je v˘raznû ovlivnûn právû i pfiíjmem dostateãného mnoÏství kvalitní pitné vody. Ve skuteãnosti je voda ze v‰ech Ïivin nejdÛleÏitûj‰í. Minimální poÏadavky zvífiat na vodu, které odráÏejí její mnoÏství potfiebné pro rÛst tûla a rÛst plodu bûhem bfiezosti nebo pfii laktaci, nahrazují ztrátu vyluãováním moãi, v˘kaly nebo potu nebo odpafiováním z plic nebo kÛÏe. V‰echno, co tyto potfieby ãi ztráty ovlivÀuje, má vliv na potfiebu vody dobytka.

V podmínkách omezeného pfiíjmu vody mÛÏe zvífie koncentrovat moã tím, Ïe absorbuje vût‰í mnoÏství vody neÏ obvykle. Pokud zvífie konzumuje krmiva s vysok˘m obsahem bílkovin nebo soli nebo krmná dávka obsahuje látky s diuretick˘m úãinkem, mnoÏství vylouãené moãi se zvy‰uje a s tím také narÛstá poÏadavek na vodu. MnoÏství vody ztracené odpafiením z kÛÏe nebo plic je dÛleÏité a v nûkter˘ch pfiípadech mÛÏe dokonce pfiekroãit ztráty vody vyluãováním moãi. Pokud se zv˘‰í teplota prostfiedí a/nebo naroste fyzická aktivita, ztráty vody odpafiováním a pocením se logicky zv˘‰í a pfiíjem vody se v˘raznû zvy‰uje.

Anal˘za napájecí vody Stejnû dÛleÏité jako zaji‰tûní dostateãného mnoÏství vody je také zdroj, odkud je voda zvífiatÛm poskytována a forma, jakou je zvífiatÛm pfiedkládána. AÈ to jsou napájeãky, ãi rÛzná napájecí koryta nebo pfiírodní zdroj vody, vÏdy je nutné pravidelnû kontrolovat její kvalitu a rovnûÏ dostateãnû nadimenzovat poãet napájecích míst s ohledem na poãty chovaného skotu. Znalost kvality napájecí vody je základním pfiedpokladem k omezení vzniku problémÛ. NepodceÀujte proto provádûní pravideln˘ch rozborÛ, na základû nichÏ budete schopni provést preventivní opatfiení, která povedou k zaji‰tûní kvalitní pitné vody a spojeného a zdravého skotu.

30

❒ (foto: Pavla Vydrová)

Co ovlivÀuje poÏadavky na vodu?

Vyãíslit zcela exaktnû poÏadavky na mnoÏství vody je opravdu tûÏké, ne-li nemoÏné, neboÈ existuje celá fiada faktorÛ, které mají zásadní vliv na pfiíjem vody.

Samotné krmivo totiÏ obsahuje také urãit˘ podíl vody a rovnûÏ oxidace nûkter˘ch Ïivin v krmivech produkuje vodu, takÏe ne v‰echny potfieby vody musí b˘t kryty formou pitné vody. Krmiva, jako jsou siláÏe, senáÏe ãi pastevní porosty, mají obvykle vysokou vlhkost, zatímco seno ãi obiloviny (a z nich vyrábûné koncentráty) obsahují velice málo vody.

Pokud je v˘Ïiva skotu postavena na krmivech s vysok˘m obsahem vody, sníÏí se pfiíjem pitné vody a naopak. Krmiva s vysok˘m obsahem energie produkují více metabolické vody ve srovnání s nízkoenergetick˘mi zdroji krmiv. âást vody mÛÏe b˘t vytvofiena také spalováním tukÛ, tento pfiísun je v‰ak z hlediska celkové potfieby vody zanedbateln˘.

Jak je znázornûno v tabulce 1, potfiebu vody u skotu v˘znamnû ovlivÀuje vedle sloÏení krmné dávky zejména teplota prostfiedí, kategorie (vûk), u plemenic stádium laktace, zdravotní stav, pohlaví, kvalita napájecí vody a v neposlední fiadû samozfiejmû hmotnost zvífiete. Pfiíjem vody ovlivÀuje také roãní období – vy‰‰ího pfiíjmu vody lze dosáhnout podáváním chlazené vody v letních mûsících resp. ohfievem (temperací) vody v zimních mûsících. Tyto prakticky jsou v‰ak spí‰e vyuÏívány u dojeného skotu.

Tab. ã. 1: PrÛmûrná denní potfieba vody masn˘ch krav hmotnost plemenice

500 kg

600 kg

700 kg

produkce mléka (kg/den) 0 5 11 0 5 11 0 5 11

průměrná venkovní teplota 5 °C 18 °C 30 °C denní potřeba vody (l) 31,0 40,9 50,7 39,7 49,6 59,4 48,4 58,3 67,8 34,8 44,7 54,1 46,2 56,0 65,9 54,9 64,7 74,6 38,6 48,1 57,9 53,0 62,5 72,3 61,7 71,2 81,0

Tab. ã. 2: PrÛvodce na pouÏívání vod obsahujících dusiãnany pro dobytek Přijatelná hranice Bezpečný Diskutabilní1) Nebezpečný2)

Dusičnanový dusík (NO3N) ppm méně než 100 100–300 více než 300

Dusičnanový iont (NO3) ppm méně než 443 443–1329 přes 1329

Dusičnan sodný (NaNO3) ppm méně než 607 607–1821 přes 1821

Používejte s opatrností. Vysoké koncentrace dusičnanů v krmivech nebo vysoké teploty (vysoký příjem vody) by mohly vést k toxicitě.

2) Nikdy nepoužívejte u skotu.

1)

❒ (foto: Pavla Vydrová)

Není Ïádn˘m pfiekvapením, Ïe pfii zvy‰ování venkovní teploty roste spotfieba vody. PakliÏe teplota pfiesáhne 30 °C, potfieba vody prudce narÛstá aÏ na 150 kg (u dojnic i více). Laktující krávy mají pochopitelnû rovnûÏ v˘raznû vût‰í potfiebu vody neÏ suchostojné krávy. TaktéÏ b˘ci mají vût‰í denní potfiebu vody neÏ nelaktující krávy. Obdobnû to funguje i u tûlesné hmotnosti – ãím vy‰‰í hmotnost, tím vy‰‰í denní pfiíjem vody.

Obecné pravidlo fiíká, Ïe zvífie ve v˘vinu (jalovice ãi mlad˘ b˘k) nebo laktující masná kráva potfiebuje aÏ 75 litrÛ vody na 500 kg tûlesné hmotnosti. U nelaktující plemenice a u b˘kÛ je tato potfieba asi o 30 % niωí. Jak jiÏ bylo uvedeno, venkovní teplota v˘znamnû ovlivÀuje potfieby skotu co do mnoÏství vody. Krávy otelené v zimním/jarním obdobím budou pfii letní pastvû, kdy teploty dosahují aÏ 30 °C potfiebovat i 100 litrÛ vody dennû a dal‰ích 15 aÏ 35 litrÛ pro své tele. NezapomeÀte, Ïe ãást vody bude pocházet z krmiva a trávní porost má za normálních okolností vysok˘ obsah vody. Stejnû tak pro sající tele, ãást potfieby vody bude kryta z matefiského mléka. Skuteãná potfieba pfiísunu vody bude tedy o nûco niωí.

Kvalita vody Poskytování ãisté a ãerstvé vody by mûlo b˘t cílem kaÏdého chovatele hospodáfisk˘ch zvífiat.

Chovatelé by mûli pfiijmout postupy, které negativnû neovlivÀují kvalitu vody. Existuje fiada faktorÛ, které ovlivÀují kvalitu vody. Mezi ty hlavní fiadíme pfiedev‰ím: Slanost. Voda, která obsahuje vysoké mnoÏství celkov˘ch rozpu‰tûn˘ch solí, mÛÏe mít za následek sníÏení v˘konu (uÏitkovosti). Skot ale jinak upfiednostÀuje vodu, která obsahuje velmi malé mnoÏství soli. V˘zkum naznaãuje, Ïe voda obsahující 5000 ppm (5 %0 = 0,5 %) rozpu‰tûné soli vede pfiibliÏnû k 10% sníÏení uÏitkovosti. V˘zkumy naznaãují, Ïe voda obsahující 3 000 ppm (3 %0) nebo ménû je pro vût‰inu hospodáfisk˘ch zvífiat pfiijatelná, aniÏ by to mûlo vliv na uÏitkovost. Voda, která obsahuje 5000 aÏ 7000 ppm, by nemûla b˘t pouÏívána u bfiezích nebo laktujících samic. Voda se slaností na této úrovni mÛÏe mít laxativní (projímav˘) úãinek.

Dusiãnany. Tabulka 2 je vodítkem pro hodnocení kvality vody z pohledu obsahu dusiãnanÛ. Ty samy o sobû nejsou jedovaté; nicménû v bachoru jsou dusiãnany pfievedeny na dusitany, které jsou absorbovány do krevního obûhu a hemoglobin konvertují na methemoglobin. Methemoglobin se neváÏe na kyslík a kapacita kyslíku v krvi je tím sníÏena. Dobytek se umí pfiizpÛsobit zv˘‰enému obsahu, ale pfie-

❒ (foto: Vít Čepelák)

31

Tab. ã. 3: Limity pro nûkteré potenciálnû toxické látky v pitné vodû pro masn˘ skot Látka

❒ (foto: Pavla Vydrová)

chod musí b˘t pozvoln˘. Bezpeãná úroveÀ dusiãnanového dusíku (NO3N) ve vodû pro skot je niωí neÏ 100 ppm. Pfii napájení vody nad 100 ppm NO3N je tfieba zv˘‰ená obezfietnost. Pokud je to moÏné, tak je vÏdy lep‰í se pfii napájení skotu vodû s vysok˘m obsahem dusiãnanÛ vyhnout. Je tfieba mít na pamûti, Ïe jejich celkov˘ pfiíjem je vÏdy souãtem dusiãnanÛ obsaÏen˘ch jak v krmivech, tak ve spotfiebované vodû.

Sírany. Obdobnû jako u soli ãi dusiãnanÛ, se zvífiata mohou aklimatizovat na pfiítomnost síranÛ ve vodû. Nicménû dÛkladnû vÏdy zvaÏte zfiedûní vysoce sulfátové vody s nízk˘m obsahem síranu pro narozená telata. Horní hranice sulfátu pro telata je niωí neÏ 500 ppm (síra jako síran 167 ppm). U dospûlého skotu je horní hranice niωí neÏ 1000 ppm (333 ppm síry jako síranu). Pfii posuzování hladin síranÛ ve vodû kvÛli interakcím s mûdí a molybdenem je nutná opatrnost a slouãeniny inhibující úãinek, jako je fluorid sodn˘, zpÛsobují absorpci síranu v zaÏívacím traktu. Navíc vysoké hladiny sulfátÛ mohou také pfiispût ke zv˘‰ení v˘skytu polioencefalomalacie (PEM – poruchy mozku skotu. Pokud jsou podezfiení na problémy s nedostatkem mûdi, mûly by b˘t analyzovány zdroje vody pro sírany, aby se zjistilo, zda tomuto problému nepfiispívají vysoké hladiny sulfátu.

Ostatní látky ve vodû. Existují nûkteré dal‰í látky a prvky (viz tabulka 3), které mohou ovlivnit pfiíjem vody u skotu. V této tabulce jsou uvedeny nûkteré z tûchto látek. Mezi ãastûj‰í problémy patfií vysoké nebo nízké pH nebo nadmûrné mnoÏství síranÛ, sirovodíku, Ïeleza a hofiãíku. âasto tyto látky zpÛsobují nepfiíjemnou chuÈ vody, která zpÛsobuje její sníÏen˘ pfiíjem.

Modrozelené fiasy. ¤asy jsou mikroskopické rostliny, jejichÏ v˘skyt je podmínûn vhodn˘mi podmínkami a mnoÏstvím Ïivin, které jsou ve vodû k dispozici.

Stojatá voda, jezera a rybníky jsou ideálním prostfiedím pro jejich rÛst. Modrozelené fiasy, které mohou b˘t pro skot toxické, se nejvíce vyskytují u bfiehÛ, je tedy velké riziko toho, Ïe je skot pfii pití

32

Arzen Kadmium Vápník Chlorid Chrom Kobalt Kyanid Fluorid Železo Olovo Hořčík Mangan Rtuť Molybden Nikl Dusičnanový dusík Rozpustné soli Sodík Síra Celkem rozpuštěné pevné látky pH Vanadium Zinek

Bezpečný horní limit mg/l (ppm) 0,2 0,05 500 1,5 1,0 1,0 NE 2,0 NE 0,1 250 NE 0,01 NE 1,0 Viz tabulka 2 3000 1 500 3000 5,5 až 8,5 0,1 25

pozfie. Dal‰ími bûÏn˘mi fiasami nalezen˘mi ve vodách jsou netoxické vláknité fiasy, které lze nejlépe popsat jako zelen˘ materiál podobn˘ srsti.

Jejich rÛst je opût nejãastûji podél bfiehÛ ãi krajÛ napájecího zdroje vody. Hodnoty toxinÛ fias jsou nejvy‰‰í bûhem kvûtu a tûsnû po nûm. âasto se vyskytují v pozdním létû, kdy dobytek spotfiebovává nejvíce vody. Toxicita v dÛsledku modrozelen˘ch fias je tûÏko pfiedvídatelná a urãitû by nemûla b˘t podceÀována. MnoÏství v˘skytu modrozelen˘ch fias lze ovlivÀovat pomocí aplikace síranu mûìnatého (modrá skalice). Pokud budete redukovat mnoÏství fias tímto zpÛsobem, uvûdomte si, Ïe nadmûrná aplikace mÛÏe mít za následek úhyny ryb. Úprava vody pomocí modré skalice mÛÏe b˘t neúãinná, pokud je alkalita vody men‰í neÏ 300 ppm. Nejlep‰í zpÛsob, jak eliminovat v˘skyt modrozelen˘ch fias, je odstranit zdroj Ïivin ve vodním zdroji, které pomáhají jejich rozvoji.

Mezi pfiíznaky otrav fiasami patfií prÛjem, zvracení, nedostateãná koordinace pohybu, namáhavé d˘chání, záchvaty, kfieãe, které mohou vést aÏ k úhynu.

Doporuãená léãba zvífiat postiÏen˘ch otravou fiasami je perorální podání velkého mnoÏství Ïivoãi‰ného uhlí a minerálního oleje. Samozfiejmostí pak je zamezení dal‰ího vstfiebávání toxinÛ. V pfiípadû závaznûj‰ích poruch se neváhejte obrátit na veterinárního lékafie.

S pomocí zahraniãních a odborn˘ch materiálÛ sestavil Kamil Malát

Chovy hospodáfisk˘ch zvífiat pomáhají eliminovat riziko vzniku alergií Îivot v blízkosti farmy s chovem hospodáfisk˘ch zvífiat mÛÏe pomoci omezit riziko vzniku bûÏn˘ch alergií u dospûl˘ch lidí, ktefií nejsou farmáfii nebo v zemûdûlství nepracují. Vypl˘vá to z v˘zkumu, kter˘ byl publikován v Occupational & Environmental Medicine. Studie ukázala, Ïe ãím blíÏ bydli‰tû se nachází farma s chovem prasat ãi skotu, tím niωí je riziko vzniku alergické senzitizace (atopie).

Pfiedchozí v˘zkum naznaãuje, Ïe osoby, které v dûtství vyrÛstali v prostfiedí farmy nebo na ní pracovali, mûli niωí náchylnost k rozvoji alergií. Ale jestli se tato ochrana mÛÏe t˘kat tûch, ktefií v tomto odvûtví nepracují, ale pfiesto Ïijí v blízkosti zemûdûlsk˘ch podnikÛ, nebylo doposud jasné. O to se pokusil nejnovûj‰í v˘zkum nizozemsk˘ch odborníkÛ. V rámci snahy o bliωí prozkoumání pfiípadné existence tohoto vztahu, se holand‰tí badatelé zamûfiili na krevní vzorky témûfi 2500 dospûl˘ch osob ve vûku mezi 20 a 72 lety.

V‰ichni úãastníci, ktefií byli souãástí studie VGO (Dutch Farming and Neighbouring Residents’ Health) Ïili ve venkovské oblasti na jihu Nizozemska, která se vyznaãuje vysokou hustotou zemûdûlsk˘ch podnikÛ. Anal˘za krevních vzorkÛ ukázala, Ïe témûfi tfietina z celkového poãtu osob vykazovala atopickou alergickou reakci.

Nejvût‰ími alergeny byly trávy (cca 12 %), domácí roztoãi (témûfi 12 %), koãky (nûco pfies 5 %) a psi (ménû neÏ 4 %). Nûco pfies 20 % osob mûlo rovnûÏ vysokou hladinu protilátek imunoglobulinu E, coÏ svûdãí o pfiítomnosti alergií.

Vzdálenost mezi domovem a farmou s chovem hospodáfisk˘ch zvífiat, a celkov˘m poãtem chovÛ hospodáfisk˘ch zvífiat

v okruhu 500 a 1000 metrÛ, byla brána jako rádius vystavení vlivu chovu hospodáfisk˘ch zvífiat. Ti, ktefií Ïili 330 metrÛ od jakéhokoliv typu farmy hospodáfisk˘ch zvífiat, vykazovali o 27 procent men‰í pravdûpodobnost, Ïe budou mít alergickou reakci neÏ ti, ktefií Ïijí ve vût‰í vzdálenosti.

Ale ti, ktefií bydleli v rozmezí 500 metrÛ farmy s prasaty nebo 400 metrÛ farmy se skotem, mûli o 37 a 32 procent men‰í pravdûpodobnost, Ïe budou vykazovat alergickou reakci neÏ ti, ktefií Ïijí ve vzdálenosti 600 nebo 800 metrÛ. Vysoká hustota zemûdûlsk˘ch podnikÛ v okruhu 500 metrÛ od bydli‰tû byla také spojena s niωím rizikem v˘skytu alergie – o 4 procent niωí v pfiípadû blízkosti farmy se skotem a o 14 procent niωí u farmy s chovem prasat.

Jeden ze tfií úãastníkÛ (33,5 %) v˘zkumu Ïil bûhem svého dûtství na farmû. Tito lidé mûli niωí rovnûÏ men‰í dispozice k alergiím neÏ ti, ktefií na farmû nevyrostli: 21,6 % oproti 34 %. A ti, ktefií Ïili v okruhu 500 metrÛ od farmy a ktefií souãasnû vyrÛstali v oblasti s vysokou hustotou chovÛ, mûli v˘znamnû niωí rizika vzniku alergie neÏ ti, ktefií nemají zemûdûlsk˘ pÛvod. To

podle v˘zkumníkÛ naznaãuje, Ïe dlouhodobá expozice vÛãi alergenÛm mÛÏe b˘t obzvlá‰tû úãinná pfii omezování rizika atopie.

Nûkolik studií ukázalo, Ïe vystavení ‰ir‰í ‰kále mikrobÛ mÛÏe potlaãit riziko v˘voje alergií. Vûdci zároveÀ poukazují na roli mikrobiomu tûla ve v˘voji a udrÏování imunitního systému. „Navzdory obavám o vlivu zneãi‰tûní ovzdu‰í z chovÛ hospodáfisk˘ch zvífiat na vefiejné zdraví, na‰e studie na‰la v˘sledky, které poukazují na potenciálnû pfiíznivé zdravotní úãinky Ïivota v tûsné blízkosti zemûdûlsk˘ch podnikÛ,“ pí‰í vûdci ve své zprávû. Jedná se v‰ak o pozorovací studii, která nemÛÏe vyústit v pfiíãinnou souvislost: „PfiestoÏe prostfiedí farmy mÛÏe b˘t pfiínosem pro prevenci alergií, mûli bychom si uvûdomit, Ïe látky, které mohou b˘t zodpovûdné za pozorovanou asociaci, nebyly identifikovány, a proto nelze vyvozovat nûjaké definitivní kauzální závûry,“ varují vûdci.

Ze zahraniãních materiálÛ pfieloÏil Kamil Malát

33

Skot, kter˘ se u nás nepase Plemeno Miniature hereford, zkrácenû oznaãovan˘ jako mini hereford, je ve své podstatû ãistokrevn˘ hereford, ale v mnohem men‰í podobû. Registrovaní jsou Americkou herefordskou asociací (The American Hereford Association – AHA), stejnû jako jejich velké protûj‰ky a jejich rodokmeny v rámci AHA sahají aÏ do doby, kdy se první herefordsk˘ jedinec postavil na americkou pÛdu.

Hned od prvního pfiíjezdu do Spojen˘ch státÛ museli absolvovat zdlouhavé putování, pfii kterém opakovanû prokazovali svou odolnost a pfiizpÛsobivost jakémukoli prostfiedí, ve kterém se nacházeli, a excelentní konverzi Ïivin pfii produkci vysoce kvalitního hovûzího masa. Díky tûmto zvlá‰tním vlastnostem jsou herefordi velmi cenûni – jak velká varianta, tak jejich zmen‰ené podoba – mini.

Miniature hereford Historie Klasické herefordské plemeno, takové jaké známe, má své kofieny pfied 250 lety, kdy bylo vy‰lechtûno rodinou Tomkinsnov˘ch v Herefordshire v Anglii.

Okolo roku 1960 zaãali jako první na ranãi Point of Rocks ve Fort Davis v Texasu pouÏívat „certifikované“ zakrslé herefordské linie (ale bez genu pro dwarfismus – trpasliãího genu), aby vytvofiili miniaturní dobytek, kter˘ dnes známe. Chovatelsk˘ program miniaturních herefordÛ byl zaloÏen v roce 1974 rodinou LargentÛ z v˘‰e zmínûného ranãe. Rust Largent se zpoãátku soustfiedil na co nejefektivnûj‰í chov dobytka, kter˘ by vyhovoval místním podmínkám. Poté, co se zamûfiil na velikost plemene – po dobu nûkolika let s ohledem na efektivitu chovu, na‰el b˘ka jménem Laser, s jehoÏ pomocí dokázal zmen‰it tûlesn˘ rámec zvífiat rychleji a dostál tak úspûchu. Od této chvíle byla zvífiata systematicky selektována a neustále zdokonalována pro tvorbu prvního základního stáda mini herefordÛ.

V‰echna zvífiata mohou b˘t re-

gistrována v plemenné knize, pokud se u nich prokáÏe, Ïe jejich genetická v˘bava nezahrnuje trpasliãí gen. Point of Rocks Ranch stále chová 11 oddûlen˘ch krevních linií, aby zajistil dostateãnou genetickou základnu pro chov mini herefordÛ. První miniaturní herefordi byli prodáni na trhu v roce 1991.

Krevní linie, o které se chovatelé pfii tvorbû plemene opírali, jsou následující: Husker Mischief, Zato Heir, Colorado Domino, Real Onward, Mill Iron, Britisher, Real Silver.

Tûchto sedm linií, které byly neustále kontrolovány pro v˘skyt trpasliãího genu, pfiedstavovalo ve své dobû nejlep‰í linie v Americe. Z tûchto pÛvodních sedmi linií byli vybíráni a rozmnoÏováni jedinci pro vytvofiení miniaturních herefordÛ. V˘bûrov˘ proces

34

byl zaloÏen na letech chovatelsk˘ch zku‰eností a na genetick˘ch znalostech kaÏdé linie.

Linie Husker Mischief pochází z Bell Ranch v severov˘chodním Novém Mexiku, které vlastnil Albert Mitchell a je povaÏována za jednu z nejlep‰ích od prvních chovÛ ve Spojen˘ch státech. Zato Heir je pÛvodem z Turner Ranch u Sulphur v Oklahomû.

Po „vyãi‰tûní“ herefordsk˘ch rodokmenÛ v polovinû padesát˘ch let plemeno nejvíce ovlivnila linie Zato Heir. Termínem „vyãi‰tûní“ oznaãovala tehdej‰í Asociace kontroly rodokmenÛ, zda krev neobsahuje gen zodpovûdn˘ za dwarfismus. Linie Zato Heir byla bûhem tohoto procesu oznaãena jako genu prostá.

Zvífiata pocházející z této linie byla men‰í a robustnûj‰í, tmavû ãervenû zbarvená.

Linie Colorado Domino byla jed-

nou z pfiedních krevních linií od poloviny 50. let do poãátku 70. let a svoje jméno získala po b˘kovi Prince Domino. Bûhem 25 let neúnavné práce ranãe v Coloradu Springs prostfiednictvím selekce s dÛrazem na tûlesnou stavbu bez ztráty jemnosti kostry vznikla linie známá právû jako Colorado Dominos.

V pofiadí ãtvrtá linie Real Onward pocházela z farmy Hull Dobbs ve státû Forth Worth v Texasu, zvífiata z této linie se vyznaãovala svûtlej‰í barvou.

U linie Mill Iron je zajímavé hlavnû to, Ïe pochází z linie Colorado Domino chované na farmách v Mill Iron v Childress v Texasu, odtud je i její oznaãení.

Britsk˘ b˘k pouÏívan˘ Largentem pocházel ze stáda Everetta Browna v Reliance v Nebrasce a britsk˘ skot byl dal‰í velmi dÛleÏitou souãástí krve herefordÛ.

Linie Britisher – Brit vznikla v Saskatchewan, v Kanadû, na farmû Roberta Weira z Weldonu, Saskatchewan a je pojmenována právû na poãest britského skotu.

Poslední sedmá linie Real Silver byla v˘stavní linií od roku 1925 do konce padesát˘ch let minulého století. Srst zvífiat pocházejících z této fiady se vyznaãovala svûtlej‰ím zbarvením, které se více pfiibliÏovalo Ïluté.

Dne‰ní chovy mohou b˘t zpûtnû vystopovány aÏ k tûm nejlep‰ím liniím, které pfiedstavují plemeno hereford pfied zmûnou stylu chovu od poãátku 70. let, pfiiãemÏ prvních 20 let chovu se

chovatelé soustfiedili na program intenzivního ‰lechtitelství. Tento ‰lechtitelsk˘ program vyústil v rozsáhl˘ genetick˘ fond, kter˘ ãerpá a zaji‰Èuje úspûch programu ‰lechtûní.

The Miniature Hereford Breeders Associatons (MHBA) vznikla s cílem spojit chovatele Miniature Hereford v celé zemi, podporovat plemeno Miniature Hereford a podporovat úspûch kaÏdého jednotlivého chovatele. MHBA je nezisková organizace vedená pfiedstavenstvem, které se schází dvakrát roãnû na ãlensk˘ch schÛzích. Pfii této pfiíleÏitosti pofiádá Miniature Hereford Show v Denveru. V souãasné dobû usilují hlavní pfiedstavitelé a ãlenové správní rady MHBA spoleãnû s kanadsk˘mi chovateli o zaloÏení The Canadian Miniature Hereford

Breeders Association (CMHBA), sjednotit chovatele a podporovat plemeno Miniature Hereford v Kanadû.

Charakteristika plemene Jedin˘ rozdíl mezi herefordy a mini herefordy je jejich v˘‰ka, jinak mají mini stejn˘ profil tûla, pokud jde o pomûr k plné velikosti herefordÛ. Kvalita tohoto skotu se hodnotí podobn˘m zpÛsobem – dobrou strukturou kostry, hloubkou, funkãností, spolehlivostí a indikací vysoké kvality jateãnû upraveného tûla.

Pfiíslu‰níci plemene mini hereford dosahují prÛmûrné v˘‰ky pfiibliÏnû 107 cm a váÏí kolem 450 kilogramÛ. V Austrálii jsou herefords klasifikovány jako miniaturní, pokud je zvífie registrováno u The Herefords Australia (HAL)

35

s pigmentem kolem oãí, dále se line pfies spodní ãást hlavy, krk aÏ pod hrudník pfies bfiicho a mírnû se vyskytuje na bocích. Dále mají bíle zabarvené konãetiny, v zadní ãásti tûla je bíl˘ pouze ocasní stfiapec. U‰i jsou také bílé a mezi nimi jen krátk˘ bíl˘ pruh, kter˘ zaãíná tûsnû za nimi a pokraãuje aÏ k oblasti krku. Rovnováha ve zbarvení zbytku tûla a zmínûn˘ch bíle pigmentovan˘ch oblastí se mÛÏe li‰it od svûtlé po tmavou, ale nikdy nesmí b˘t moc bledá nebo naopak ãerná. ·ourek by mûl b˘t pigmentovan˘ cel˘.

Pfii pohledu zepfiedu mají ‰irokou a krátkou hlavu, ‰irok˘ mulec. a má na svém registraãním certifikátu (POP) indikátor MH nebo MP (coÏ znaãí, Ïe mají krevní linie Miniature Hereford) a jejich bodové hodnocení rámce je jedna nebo ménû ve dvou letech vûku. Kromû toho miniaturní hereford má opravdu stejné vlastnosti jako jeho vût‰í protûj‰ek a stejnû jako ostatní herefords jsou primárnû chováni pro produkci hovûzího masa.

Mezi jeho velké pfiednosti patfií poslu‰n˘ a vlídn˘ temperament, snadná manipulovatelnost a péãe. Pohlavní zralosti dosahují aÏ o 20 % dfiíve, mají vynikající konverzi krmiva a produkují velmi kvalitní maso.

O plemeni je známé, Ïe je znaãnû plodné a plemenice jsou velmi schopné matky. Telata mohou b˘t odstavena ve vûku od 4 do 6 mûsícÛ, v závislosti na cho-

36

vatelsk˘ch praktikách a teoriích jednotliv˘ch chovatelÛ. PrÛmûrná hmotnost novorozeného telete 15–27 kg. Jalovice mohou b˘t uchovnûny ve dvou aÏ tfiech letech vûku, zatímco b˘ci mohou zaãít dfiíve, kolem 1,5 roku vûku.

Obecnû jsou zvífiata robustnûj‰í a musí mít blízko k zemi, coÏ vyjadfiují krátké nohy. Celkovû musí pÛsobit tak, Ïe jsou dobfie vyváÏená a dobfie rozloÏená, aniÏ by se nezdála pfiíli‰ tûÏká vpfiedu nebo vzadu. Jejich kostra je mírnû robustnûj‰í, tak aby poskytovala dostateãnou oporu svalstva. Hlava musí odpovídat proporcionálnû tûlu a vyjadfiovat pohlavní charakter. Reprodukãní orgány musí b˘t viditelné a dobfie vyvinuté vzhledem k vûku zvífiete.

Co se t˘ãe zbarvení zvífiat, vyskytuje se u nich ve velké mífie bílá barva. Pfiední ãást hlavy je bílá

Oãi jsou blízko vpfiedu, ale stále po stranách hlavy, nesmí zapadat nebo naopak vyãnívat. ·piãky rohÛ u star‰ích zvífiat se nacházejí pod úrovní vrcholu hlavy. Zvífiata musí mít rovn˘ postoj, paznehty, které jsou krátké, se nesmí vytáãet do stran. Nohy jsou dostateãnû od sebe s dobfie vymezen˘m hrudníkem. Délka nohy je velmi krátká v porovnání s celkovou v˘‰kou. V˘‰ka plecí mÛÏe b˘t mírnû niωí neÏ v˘‰ka kyãle

by mûly b˘t rovnobûÏné, pfiiãemÏ dolní linie by mûla dosahovat pod klouby nohou, které ukazují hloubku tûla. V oblasti horní linie by kofien ocasu nemûl vyãnívat nebo naopak klesat, maximálnû mírnû vzestupovat v bederní ãásti.

u mlad‰ích zvífiat, u star‰ích jsou ve stejné v˘‰ce. Krk musí hladce nasedat. U star‰ích b˘kÛ je povolen na krku mírn˘ hrb. Horní ãást hlavy by mûla b˘t drÏena mírnû v˘‰ neÏ je vrchol plecí. Není povoleno, aby zvífiata mûla vystouplou spodní ãelist – podkus.

Pfii pohledu zezadu musí b˘t nohy postaveny rovnû a nesmí se Ïádn˘m zpÛsobem stáãet, vytváfií paralelní linie s boãními liniemi.

Délka kostí k hlezennímu kloubu musí b˘t krátká vzhledem k hloubce tûla.

Hloubka tûla je viditelná v rozkroku, kter˘ by mûl b˘t co nejblíÏe k hlezenním kloubÛm. ·ífika mezi klouby je konstantní smûrem ke kyãelním kloubÛm. Oblast okolo kofiene ocasu je plná, i po stranách, neze‰ikmená. Tûlo v horní ãásti je stejnomûrnû ‰iroké, aÏ na plece, kde se lehce zuÏuje. Osvalení zadních konãetin se musí klenout tûsnû nad hlezenními klouby, musí b˘t hluboké a v˘razné. Horní a dolní linie tûla

Souãasné chovatelství Sami chovatelé vtipnû oznaãují trh s tímto plemenem jako „Mini market“. Napfiíklad v Austrálii vstupuje trh s dobytkem do fáze rychlého rÛstu, ale je velmi pravdûpodobné, Ïe budoucí trh s ko-

neãn˘m produktem – masem – bude zaji‰tûn aÏ díky úsilí nûkolika specializovan˘ch chovatelÛ.

Australská asociace restauratérÛ projevuje zájem pracovat s chovateli a podpofiit koncept men‰ích, ale pln˘ch fiezÛ kvalitnûj‰ího (textura a chuÈ) hovûzího masa pro pouÏití v restauracích. Struãnû fieãeno, klíãov˘mi v˘hodami chovn˘ch miniatur je to, Ïe pfietváfiejí potravu spotfiebovanou na

tûlesnou hmotnost úãinnûji neÏ konvenãní skot a dosahují poráÏkové hmotnosti dfiíve. Jsou malé, snadno ovladatelné a obecnû jednodu‰‰í pro chov. Z pohledu veterinární péãe se neli‰í od standardních herefordÛ.

Principy, na kter˘ch chovatelé staví svÛj marketing, jsou pomûrnû jednoduché. Zejména to je jejich velmi efektivní konverze krmiva. Dále je to v podstatû nov˘ styl hovûzího masa – malé kusy masa, které jsou dokonalé pro obchod s restauracemi, které je budou prodávat s prémiovou cenou. V USA jsou produkty dodávány pfiímo spotfiebiteli prostfiednictvím internetu.

PfiestoÏe plemeno Miniature Hereford vzniklo pfied více neÏ 35 lety, dnes je jich stále na svûtû jen velmi málo. To v‰ak dává dlouhodobému chovatelskému trhu neomezen˘ potenciál roz‰ífiení a zvy‰uje moÏnosti v jejich prodeji. Také men‰í dobytek je skvûlou volbou pro ty, ktefií nemají dostatek ãasu nebo vhodn˘ pozemek pro farmu v plném rozsahu.

Nûktefií farmáfii si je uÏívají jako hobby. Vzhledem k tomu, Ïe mini hereford se dokáÏe dobfie pfiizpÛsobit rÛzn˘m klimatick˘m podmínkám, umoÏÀuje zemûdûlci roz‰ífiit jeho portfolio.

Americká herefordská asociace (AHA) je oficiálním registrem miniaturních herefordÛ. Praví miniaturní herefordi registrovaní v AHA mají své rodokmeny, které se datují aÏ 100 let zpátky. Chovatelé si je velmi h˘ãkají, cení si jich pro jejich vlastnosti a dle jejich vlastních slov se chov po v‰ech stránkách vyplatí.

Text: Ing. Katefiina ·tanclová, Ph.D. Foto: internet

37

Aktuální situace v Interbeef a v˘hled do budoucnosti Ing. Pavel Bucek, âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a.s.

V únoru 2018 se uskuteãnil kongres ICAR (Mezinárodní v˘bor pro kontrolu uÏitkovosti) v Aucklandu na Novém Zélandu. Souãástí kongresu bylo i jednání pracovních skupin. Jednou z pracovních skupin ICAR je Interbeef, kter˘ je zodpovûdn˘ za mezinárodní genetickou evaluací masn˘ch plemen skotu. Projekt Interbeef je spoleãn˘m projektem âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ, a.s., âeského svazu chovatelÛ masného skotu, z.s. a V˘zkumného ústavu Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i. Pracovní skupina ICAR Interbeef, která je fiídící komisí projektu je v souãasné dobû tvofiena tûmito ãleny: Friedrich Reinhardt (Nûmecko), Rob Banks (Austrálie), Kirsty Moore (Velká Británie), Pavel Bucek (âeská republika), Laurent Griffon (Francie), Japie van der Westhuizen (Jihoafrická Republika) a Emma Carlen (zastupující Dánsko, Finsko a ·védsko). V technické komisi, která je zodpovûdná za v˘zkum a technické záleÏitosti v Interbeef zastupuje âR ZdeÀka Veselá a Lubo‰ Vostr˘. V˘poãty mezinárodní genetické evaluace u masn˘ch plemen skotu se provádí v centru Interbull ve ·védsku.

V období od ãervna 2017 do února 2018 byla ãinnost Interbef zamûfiena na tyto okruhy: • Zavedení rutinního odhadu plemenn˘ch hodnot u ukazatelÛ

38

otelení, kde by se mûly vyuÏívat tyto ukazatele: obtíÏnost porodÛ a hmotnost pfii narození (pfiím˘ a maternální efekt). V˘zkum byl úspû‰nû dokonãen v âR a zaveden do rutinní praxe v Interbull, kde jsou prakticky poãítány plemenné hodnoty v Interbeef • Implementace nov˘ch publikaãních pravidel pro maternální efekt pro otelení a odstavové hmotnosti • Mezinárodní genetická evaluace byla certifikována podle norem ISO (ISO 9001:2015) • Monitoring zájmu v ãlensk˘ch organizacích Interbeef zamûfien˘ na moÏnosti expanze a nabízení nov˘ch sluÏeb v Interbeef (nová plemena, sdílení genotypÛ, projekt GenoEx a harmonizaci a zaznamenávání genetick˘ch defektÛ • Expanze Interbeef a roz‰ífiení ãlenské základy a integrace organizace ABRI-Breedplan.

ABRI-Breedplan poskytne data a bude jedním z v˘zkumn˘ch partnerÛ Interbeef pro plemena hereford a angus Na jednání V Aucklandu se diskutovalo zamûfiení aktivit Interbeef v budoucnosti od února 2018 do ãervna 2019, kdy bude kongres ICAR v Praze. Pro toto období byly stanoveny tyto priority: • Zavedení rutinní genetické evaluace pro samiãí plodnost a posun od v˘zkumu, kter˘ byl

•

•

•

•

•

•

•

•

proveden v Nûmecku k rutinní genetické evaluaci Dokonãení v˘zkumu mezinárodní genetické evaluace u kfiíÏencÛ Anal˘za dat a odhad genetick˘ch parametrÛ pro ukazatele, které se vyuÏívají pfii zpenûÏování na jatkách pro existující plemena (charolais, limousine a masn˘ simentál) Anal˘za dat o odhad genetick˘ch parametrÛ pro nová plemena (hereford a angus) Vybudování systému pro rutinní odhad genetick˘ch parametrÛ, pro pfiípad, kdy do Interbeef vstoupí nové zemû nebo plemena V˘voj procedur pro optimální integraci plemenn˘ch hodnot z Interbeef do národního odhadu plemenn˘ch hodnot Pilotní projekt zamûfiení na sdílení genotypÛ s vyuÏitím databáze IDEA Aktualizace pravidel ICAR v ãásti, která se t˘ká kontroly uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu Pokraãovat v expanzi Interbeef s nov˘mi ãleny, v zavádûní nov˘ch sluÏeb, provedení revize poplatkÛ

Pro úspûch Interbeef v budoucnosti bude dÛleÏité pokraãovat v roz‰ifiování sluÏeb (nové zemû, plemena, vlastnosti a znaky) a pfiizpÛsobit v˘zkum a imple-

Tab. ã. 1: Rozsah mezinárodní genetické evaluace v Interbeef Plemeno

Charolais

mentaci nov˘m podmínkám. Do souãasné doby se provádûl v˘zkum v ãlensk˘ch organizacích Interbeef a poté je zaveden do praxe spoleãnû s Interbull centrem.

Jednání Interbeef se na Novém Zélandu zúãastnilo 40 odborníkÛ z 21 zemí a nûkolik dal‰ích, ktefií se zúãastnili s pomocí videokonference. Mimo jiné byl diskutován odhad plemenn˘ch hodnot v Brazílii a diskutovány budoucí jednání v Padovû a Praze.

Interbull centrum Ze zprávy Interbull vyplynulo, Ïe v poslední dobû do‰lo ke zv˘‰ení poãtu plemen, vlastností a znakÛ a v souãasné dobû je k dispozici 4,5 miliónu mezinárodních plemenn˘ch hodnot pro 10 zemí, které se úãastní Interbeef. Jednalo se i o zefektivnûní servisního kalendáfie Interbeef. Velice dÛleÏité bylo, Ïe se podafiilo rutinnû zavést publikaãní pravidla pro maternální efekt, která budou stejná pro odstavové hmotnosti, obtíÏnost porodÛ a hmotnost pfii narození. V˘znamn˘m úspûchem je, Ïe byla Mezinárodní genetická evaluace certifikována podle norem ISO (ISO 9001:2015).

V souãasné dobû probíhá rutinní mezinárodní odhad plemenn˘ch hodnot podle tohoto ãasového schématu: • 6 dnÛ nahrání pÛvodÛ do databáze • 6 dnÛ pro verifikaci pÛvodÛ • 7 dnÛ pro pfiípravu dat o uÏitkovostech • 8 dnÛ na odhad plemenn˘ch hodnot z Interbeef • 12 dnÛ na kontrolu v˘sledkÛ • Publikování v˘sledkÛ mezinárodní genetické evaluace v Interbeef

Limousine

Masný simentál

Celkem

Leden 2016

Leden 2017

Odstavové hmotnosti

Odstavové hmotnosti

6 6 Irsko, ČR, Dánsko- Irsko, ČR, DánskoFinsko-Švédsko, Finsko-Švédsko, Francie, Německo Francie, Německo a Švýcarsko a Švýcarsko 8 8 ČR, DánskoČR, DánskoFinsko-Švédsko, Finsko-Švédsko, Španělsko, Velká Španělsko, Velká Británie, Irsko, Británie, Irsko, Francie, Německo Francie, Německo a Švýcarsko a Švýcarsko 4 Německo, DánskoFinsko-Švédsko, Švýcarsko a Irsko 8 populací/ 10 zemí

8 populací/ 10 zemí

Leden 2018 Otelení Odstavové (obtížnost porodů hmotnosti a hm. při nar.)

6 4 Irsko, ČR, DánskoČR, DánskoFinsko-Švédsko, Finsko-Švédsko, Francie, Německo Francie a Irsko a Švýcarsko 8 5 ČR, DánskoČR, DánskoFinsko-Švédsko, Finsko-Švédsko, Španělsko, Velká Francie, Velká Británie, Irsko, Británie a Irsko Francie, Německo a Švýcarsko 5 Německo, DánskoFinsko-Švédsko, Švýcarsko, ČR a Irsko 8 populací/ 5 populací/ 10 zemí 7 zemí

Tab. ã. 2: Podrobnûj‰í údaje o mezinárodním odhadu plemenn˘ch hodnot v Interbeef Ukazatel Počet zemí Počet plemen Počet kombinací země-ukazatel-plemeno Počet zvířat v původech Počet údajů Počet odhadnutých mezinárodních plemenných hodnot Počet publikovatelných plemenných hodnot

Pfiehled o rozsahu mezinárodní genetické evaluace uvádí tabulky 1 a 2. Z tabulek 1 a 2 je patrné roz‰ifiování aktivit v Interbeef.

Nov˘ ãlen v Interbeef ABRI-Breedplan Pro budoucí úspûch Interbeef je dÛleÏité roz‰ifiovat jeho rozsah jeho aktivit. âinnost Interbeef vychází ze smlouvy mezi ICAR, Interbull a Interbeef o zaji‰tûní mezinárodní genetické evaluace. âlenové Interbeef mají servisní smlouvu s ICAR a poté ICAR smlouvu a kontrakt s Interbull centrem o zaji‰tûní mezinárodní genetické evaluace pro masná plemena jménem ãlensk˘ch zemí. Toto je schéma, které je v souãasné dobû platné pro plemena charolais, limousine a masn˘ simentál.

Velice dÛleÏité je, Ïe do‰lo k expanzi Interbeef a v souãasné dobû je nov˘m pln˘m ãlenem

Leden 2016 10 2 18 25 389 096 7 472 166

Leden 2017 10 3 24 28 256 603 7 977 376

Leden 2018 10 3 50 29 338 894 37 012 251

57 996 544

61 142 008

203 625 798

1 108 658

1 344 841

4 403 605

ABRI-Breedplan. Zástupci této organizace podepsali nezbytné dokumenty, aby se mohli stát partnery v Interbeef. Toto je v˘znamn˘ úspûch, kter˘ upevní stabilitu projektu.

V poslední dobû do‰lo k roz‰ífiení aktivit v Interbeef a dojde k revizi poplatkÛ. Jedná se také o rutinním odhadu genetick˘ch parametrÛ, které bude dÛleÏité pfii roz‰ifiování o nová plemena a zemû. Pro budoucí aktivity bude

39

nutné vybrat efektivní model, jak k této problematice pfiistupovat.

Zajímav˘m nov˘m ãlenem by mohla b˘t i Brazílie, za kterou pfiednesl referát Fernando Florez Cardosa (Embrapa), kter˘ poskytl pfiehled o souãasné struktufie ‰lechtûní masného skotu v Brazílii a o souãasném ‰lechtitelském programu u hlavních masn˘ch plemen. Toto je ale otázka pro budoucnost.

Tab. ã. 3: MoÏnosti expanze Interbeef pro nová plemena pro odstavové hmotnosti Otázka Je zaveden odhad plemenných hodnot?

Kolik máte k dispozici záznamů?

Máte zájem se zúčastnit mezinárodní genetické evaluace v Interbeef?

Budete schopni poslat data pro odhad komponent variance a odhad plemenných hodnot na jaře 2018?

Kdy pošlete data, pokud ne na jaře 2018?

V˘sledky ‰etfiení v ãlensk˘ch zemích Interbeef a monitoring zájmu o nové sluÏby Pro stanovení budoucího smûru rozvoje je nutn˘ v˘zkum potfieb ãlensk˘ch organizací v Interbeef. Tento v˘zkum byl proveden na konci roku 2017 a na zaãátku roku 2018 a byl rozãlenûn do 3 ãástí. Dotazník byl rozeslán 4. prosince 2017 a uzávûrka byla 15. ledna 2018. DÛleÏité bylo zamûfiení v˘zkumu na moÏnosti rozvoje pro mezinárodní odhad plemenn˘ch hodnot pro plemena angus, hereford a masn˘ simentál, zejména na moÏn˘ budoucí rozsah mezinárodní genetické evaluace a zájem mít tento servis v Interbeef a monitoring moÏnosti, kdy budou k dispozici data.

NejdÛleÏitûj‰í v˘sledky uvádí tabulky 3 aÏ 6. Z v˘sledkÛ je patrná moÏnost praktické realizace tûchto plánÛ.

Z dodateãn˘ch komentáfiÛ vyplynulo, Ïe je také podporováno roz‰ífiení aktivit o ukazatele vyuÏívané pfii zpenûÏování na jatkách pro plemena angus, limousine a simentál. Francie nemá odhad plemenn˘ch hodnot pro plemena angus a hereford a nebude pro tato dvû plemena zapojena v Interbeef, ale francouz‰tí chovatelé mají o tuto genetickou evaluaci zájem. Z dal‰ích plemen pak byl zmínûn zájem o plemeno Blonde d‘Aquitaine. Odeslání pÛvodÛ pro plemena angus a hereford je naplánováno na záfií 2018.

MoÏnosti sdílení genotypÛ Z v˘sledkÛ prÛzkumÛ je zfiejmé, Ïe existuje zájem o sdílení genotypÛ mezi ãlensk˘mi organizacemi Interbeef. Pfiedpokladem ale bude dohoda mezi úãastníky a vybudování nezbytné infra-

40

Odstavové hmotnosti angus hereford 7 zemí z 9 6 zemí z 9 386 500 242 600 6 zemí z 9

5 zemí z 9

4 země z 9 ==> Počet záznamů 91 500 + 100 000 + 10 000 + 50 000 = 251 500 2019

4 země z 9 ==> Počet záznamů 51 600 + 20 000 + 79 000 + 7000 + 135 000 = 222 600 2019

Tab. ã. 4: MoÏnosti expanze u plemene angus v Interbeef pro obtíÏnost porodÛ a hmotnost pfii porodu Otázka Je zaveden národní odhad plemenných hodnot?

Kolik máte k dispozici záznamů?

Máte zájem o mezinárodní genetickou evaluaci?

Budete schopni poslat data pro odhad komponent variance a plemenných hodnot na jaře 2018?

Kdy budete schopni poslat data, když ne na jaře 2018?

Obtížnost porodů

Hmotnost při narození

5 zemí z 9

6 zemí z 9

352 100

311 500

4 země z 9

5 zemí z 9

2 země z 9 ==> Počet záznamů 80 000 + 160 000 = 240 000

3 země z 9 ==> Počet záznamů 133 400 + 6000 + 110 000 = 249 400

2019

2019

Tab. ã. 5: MoÏnosti expanze u plemene hereford v Interbeef pro obtíÏnost porodÛ a hmotnost pfii porodu Otázka Je zaveden národní odhad plemenných hodnot?

Kolik máte k dispozici záznamů?

Máte zájem o mezinárodní genetickou evaluaci?

Budete schopni poslat data pro odhad komponent variance a plemenných hodnot na jaře 2018?

Kdy budete schopni poslat data, když ne na jaře 2018?

Obtížnost porodů

Hmotnost při narození

4 země z 9

5 zemí z 9

446 000

355 100

3 země z 9

4 země z 9

2 země z 9 ==> Počet záznamů 50 000 + 360 000 = 410 000

3 země z 9 ==> Počet záznamů 69 100 + 5000 + 250 000 = 324 100

2019

2019

Tab. ã. 6: MoÏnosti expanze u plemene masn˘ simentál v Interbeef pro obtíÏnost porodÛ a hmotnost pfii porodu Otázka Je zaveden národní odhad plemenných hodnot?

Kolik máte k dispozici záznamů?

Máte zájem o mezinárodní genetickou evaluaci?

Budete schopni poslat data pro odhad komponent variance a plemenných hodnot na jaře 2018?

Kdy budete schopni poslat data, když ne na jaře 2018?

Obtížnost porodů

Hmotnost při narození

6 zemí z 9

6 zemí z 9

249 900

180 400

5 zemí z 9

5 zemí z 9

3 země z 9 ==> Počet záznamů 40 000 + 175 000 + ??? = 215 000

3 země z 9 ==> Počet záznamů 10 000 + 136 000 + ??? = 146 000

2019

2019

sdílení informací pouze u zemí, které poskytnou informace. Z diskuse vyplynulo, Ïe existuje propracovan˘ systém klasifikace genetick˘ch defektÛ u hol‰t˘nského plemene. U masn˘ch plemen bude muset b˘t navrÏen, protoÏe v souãasné dobû není k dispozici.

struktury pro podporu sdílení genotypÛ. Bude realizován pilotní projekt v této oblasti s mal˘m poãtem zemí pro v˘voj a testování rozdíln˘ch systémÛ s cílem dosáhnout v˘razného pokroku do konce roku 2018. Pilotní projekt bude zahrnovat tfii zemû Irsko, Nûmecko a Jihoafrickou Republiku.

Genetické defekty U masn˘ch plemen skotu nejsou standardizované kódy genetick˘ch defektÛ a toto by mûlo b˘t jedním z bodÛ pro diskusi v Interbeef v budoucnosti.

Standardní formát kódÛ genetick˘ch defektÛ je k dispozici u hol‰t˘nského skotu. Bude ustavena pracovní skupina, která se touto oblastí bude zab˘vat. V tabulce 7 je také uvedena situace v Irsku.

Genetické defekty v Irsku uvedené v tabulce 7 zahrnují ale i genetické defekty u dojen˘ch plemen skotu.

Z odpovûdí t˘kající se genetick˘ch defektÛ bylo patrné, Ïe velkou roli budou hrát svazy chovatelÛ. Z nûkter˘ch odpovûdí pak bylo patrné, Ïe by mûlo dojít ke

Harmonizace ukazatelÛ v kontrole uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu Velice dÛleÏité je pravidelnû aktualizovat pravidla ICAR pro kontrolu uÏitkovosti masného skotu. Mûla by se otevfiít diskuse o harmonizaci vlastností a znakÛ.

Prioritami v minulosti byly tyto okruhy, u kter˘ch bude diskuse pokraãovat i v budoucnosti: • Validace odhadu plemenn˘ch hodnot • Integrace odhadÛ plemenn˘ch hodnot do národních odhadÛ plemenn˘ch hodnot • Zavádûní nov˘ch znakÛ a vlastností • Harmonizace sbûru dat a kontroly uÏitkovosti Pravidla ICAR byla v oblasti kontroly uÏitkovosti masn˘ch plemen upravována naposledy pfied 10 lety a v mezidobí do‰lo ke zmûnám v kontrole uÏitkovosti u masného skotu.

Proto se plánuje aktualizace pravidel pro kontrolu uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu v budoucnosti.

Potenciální riziko duplikátÛ Velká pozornost byla vûnována diskusi k zabránûní vzniku a elimi-

Tab. ã. 7: Pfiehled pozice ãlensk˘ch organizací Interbeef v oblasti genetick˘ch defektÛ Zaznamenáváte genetické defekty Ano 7

Ne 2

Žádná odpověď 0

Kolik genetických defektů zaznamenáváte Počet odpovědí Počet defektů 5 5/30/110/8/10

Tab. ã. 8: Pfiehled pozice ãlensk˘ch organizací Interbeef v oblasti genetick˘ch defektÛ Myslíte si, že by informace o genetických defektech měly být sdíleny, nebo by k nim měl být pouze omezený přístup?

Jak by měl být přístup omezen

Ochota sdílet

Omezení

Omezený přístup pro organizace, které poskytly informace

Další možnosti

4

2

1

Dostupné pro specifické země

nace duplikátÛ v Interbeef. Na základû této diskuse byly zavedeny do praxe procedury k zamezení v˘skytu duplikátÛ. Jednalo se o iniciativu z âR. V˘zkumné projekty v Interbeef Pfiíznivû se jeví i rozvoj v Interbeef do budoucnosti. V souãasné dobû probíhá v Interbeef v˘zkum v tûchto oblastech: • Integrace v˘sledkÛ v Interbeef do národního odhadu plemenn˘ch hodnot v Irsku • Zahrnutí kfiíÏencÛ do mezinárodní genetické evaluace • V˘zkum mezinárodní genetické evaluace samiãí plodnosti • VyuÏití dat ze zpenûÏování na jatkách pro mezinárodní odhad plemenn˘ch hodnot • V˘zkum obtíÏnosti porodÛ a hmotnosti pfii porodu v âR byl ukonãen a úspû‰nû zaveden do rutinní mezinárodní genetické evaluace v Interbeef Budoucí jednání Interbef se uskuteãní v fiíjnu 2018 v Padovû a v ãervnu 2019 v Praze.

Závûr – souhrn nejdÛleÏitûj‰ích bodÛ a hlavní priority z jednání Interbeef v Aucklandu • Stoupá zájem o ãlenství a aktivity v Interbeef • Integrace mezinárodních plemenn˘ch hodnot do národních systémÛ genetické evaluace • Rutinní odhad genetick˘ch parametrÛ • Nová plemena, vlastnosti a znaky (priority ukazatele, které se vyuÏívají pfii zpenûÏování na jatkách a plemena angus a hereford • Sdílení genotypÛ • Harmonizace vlastností a znakÛ • Genetické defekty • Revize poplatkÛ

41

V˘znam obvodu ‰ourku u b˘kÛ masn˘ch plemen s dÛrazem na plemeno limousine Martin Mejdrech, Jihoãesk˘ chovatel Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Témûfi v‰ude na svûtû je velikost ‰ourku u b˘kÛ povaÏována za dÛleÏit˘ znak vypovídající o plodnosti b˘ka. Tento dÛleÏit˘ genetick˘ znak je jeden z prvních ukazatelÛ, na kter˘ by se mûl chovatel pfii v˘bûrÛ plemeníka do stáda zamûfiit. Minimální velikost resp. obvod ‰ourku pro b˘ky plemene limousine by v dobû v˘bûrÛ mûla b˘t 32 cm.

V mnoha zemích je velikost ‰ourku také souãástí genetického hodnocení. Tento ukazatel, kter˘ patfií mezi vysoce dûdiãné znaky, je proto do znaãné míry urãují pro genetické hodnoty zvífiete samãího pohlaví.

Mnohé vûdecké studie prokázaly, Ïe témûfi u v‰ech plemen skotu ovlivÀuje vlastní velikost ‰ourku kvalitu spermií daného plemeníka. TudíÏ s rostoucí velikostí ‰ourku od 30 cm do 38 cm se i zvy‰uje mnoÏství a kvalita ejakulátu. Je-li obvod ‰ourku men‰í, témûfi vÏdy vznikají problémy s plodností nebo dokonce dfiíve ãi pozdûji je plemeník zcela neplodn˘. Kromû toho dobrá velikost ‰ourku zaruãuje vysok˘ poãet kvalitních spermií.

To znamená, Ïe pfii vût‰í velikosti ‰ourku b˘k vyprodukuje více normálních spermií.

❒ Velikosti šourku

42

❒ Vztah živé hmotnosti býka a velikosti šourku u různých masných plemen

Za dal‰í v˘hodu plemeníkÛ s vût‰ím obvodem ‰ourku mÛÏeme uvést, Ïe mají pozitivní vliv na posílení plodnosti plemenic. Na celém svûtû existují na toto téma studie provedené u nûkolika plemen skotu a v˘sledek byl vÏdy stejn˘, tedy Ïe vût‰í velikost ‰ourku koreluje s ovariálními funkcemi, ale i dfiívûj‰í pohlavní dospûlostí dcer tûchto b˘kÛ. Existující v‰ak v˘razné meziplemenné rozdíly, které je nutné si vÏdy uvûdomit. Napfiíklad roãní limousinsk˘ b˘ãek s obvodem ‰ourku 30 cm bude velmi dobfie produkovat dostateãné mnoÏství kvalitního ejakulátu, u simentála téhoÏ vûku se stejn˘m obvodem je ale vysoká pravdûpodobnost, Ïe bude mít s plodností problémy ãi bude dokonce zcela neplodn˘. U tropick˘ch plemen je obvod ‰ourku obvykle men‰í, pfiesto na plodnost nemá negativní vliv (viz obrázek).

Vût‰í není vÏdy lep‰í Vût‰í obvod ‰ourku je zpravidla Ïádoucí, neplatí to ale absolutnû. V˘zkum ukázal, Ïe obvody ‰ourkÛ b˘kÛ masn˘ch plemen nad 38 cm nevedou v drtivé vût‰inû pfiípadÛ k vy‰‰í produkci spermatu. Abnormální velikost ‰ourku, zejména pak extrémní délky zpÛsobují naopak spí‰e problémy. Nejvût‰í jsou pak u dospûl˘ch plemeníkÛ, kde nadprÛmûrná velikost zpÛsobuje problémy s termoregulací, která mÛÏe vést ke sníÏené oplodÀovací schopnosti spermií b˘ka.

Co na to v˘zkumy?

Ve Spojen˘ch státech americk˘ch do‰lo ke komplexnímu testu, kter˘ byl zamûfien na velikost ‰ourku u b˘kÛ plemene limousine a sledování vlivu jeho rÛstovou schopnost, plodnost a úroveÀ osvalení. Bylo vytvofieno 9 párÛ b˘kÛ pÛsobících

TudíÏ plemeníci s vût‰ím obvodem ‰ourku produkovali pfiedãasnû vyspûlé chovné jalovice.

Není 35 cm jako 35 cm Je velice dÛleÏité, aby technika mûfiení obvodu ‰ourku byla u v‰ech chovatelÛ na daném území vÏdy stejná, neboÈ rÛzné zpÛsoby mûfiení mohou vést k v˘razn˘m odchylkám. Staãí, kdyÏ veterináfi, nebo chovatel provádûjící mûfiení, ‰ourek ‰patnû uchopí, nebo více stlaãí pfii mûfiení kÛÏi ‰ourku a v˘sledek se mÛÏe li‰it klidnû i o 4 aÏ 5 cm.

❒ Měření velikosti šourku pomocí měřící pásky

v 9 skupinách, pfiiãemÏ v kaÏdé skupinû mûli b˘ci 15 aÏ 20 krav.

Jeden b˘k z dvojice mûl velkou velikost ‰ourku (v prÛmûru 36,3 cm z 9 skupin) a druh˘ b˘k malou velikost ‰ourku (v prÛmûru 28,5 cm z 9 skupin). B˘ci byli do skupin rozdûleni po dobu tfií let se stejn˘m poãtem krav. Následnû byly získávány údaje od 407 potomkÛ. Byla váÏena porodní hmotnost, hmotnost ve 200 a 400 dnech, mûfiena v˘‰ka v kfiíÏi i v kohoutku a s pomocí ultrasonografu byly mûfieny i jednotlivé partie osvalení. V˘sledky tohoto testu byly ohromující. Potomci b˘kÛ s vût‰í velikostí ‰ourku mûli podstatnû vy‰‰í hmotnosti a také byli v˘raznû fenotypovû typiãtûj‰í pro dané plemeno.

Jalovice po tûchto b˘cích byly o 10 % vyzrálej‰í co se t˘ãe nástupu pohlavní dospûlosti ve srovnání se skupinou po otcích s men‰ím obvodem ‰ourku.

Rozdílné techniky mûfiení napfiíklad pouÏívají i v Kanadû a USA. Zatímco v USA je bûÏné, Ïe se páska pouze k ‰ourku pfiiloÏí, ale nestlaãuje se kÛÏe ‰ourku, v Kanadû je tomu naopak.

Zde se pfii mûfiení standardnû kÛÏe více pfiitáhne a u b˘ka, kterému v Kanadû namûfií napfiíklad 35 cm, by v USA mûl obvod klidnû i 40 cm. Tyto lokální rozdíly je rovnûÏ nutno brát v potaz a vûdût o nich dopfiedu.

DÛleÏité je rovnûÏ k mûfiení pouÏívat pouze pásky a pomÛcky k tomu urãené. RÛzné obyãejnû krejãovské metry ãi jinak po domácku vyrobené „udûlátka“ se ãasem vytahají a mûfiení mohou v˘raznû zkreslit, i kdyÏ je dodrÏena správná technika. Pro korektnost mûfiení je

Tab. ã. 1: PrÛmûrn˘ obvod ‰ourku u b˘kÛ masn˘ch plemen věk < 15 měsíců 15–18 měsíců 18–21 měsíců 21–24 měsíců > 24 měsíců

minimální obvod (cm) 30 31 32 33 34

žádoucí obvod (cm) > 34 > 36 > 37 > 38 > 39

Tab. ã. 2: Minimální obvod ‰ourku u b˘kÛ rÛzn˘ch masn˘ch plemen (cm)

věk

simentál pinzgauer

angus charolais rouge des prés

hereford shorthorn

12 měsíců 13 měsíců 14 měsíců 15–20 měsíců 21–30 měsíců > 30 měsíců

32 33 34 35 36 37

31 32 33 34 35 36

30 31 32 33 34 35

limousine salers texas longhorn blonde d’Aquit. galloway 29 28 30 29 31 30 32 31 33 32 34 33

brahman

20 21 22 25 30 33

❒ Správný úchop varlat při měření páskou je pro korektnost měření velice důležitý

pfii pouÏití speciální pásky neménû dÛleÏit˘ je správn˘ úchop varlat (viz obrázek), neboÈ i ten v˘raznû ovlivÀuje v˘sledn˘ namûfien˘ údaj.

Závûrem Neberme údaj o velikosti ‰ourku ve v˘bûrovém katalogu b˘kÛ pouze jako doplÀující informaci, ale jako jeden z dÛleÏit˘ch znakÛ urãujících genetickou hodnotu zvífiete ve vztahu k plodnosti. Tento údaj vÏdy ale posuzujte v kontextu plemene a také vûku b˘ka. Mûjte rovnûÏ na pamûti, Ïe ve svûtû existují rÛzné techniky mûfiení, které mohou vést k rÛzn˘m odchylkám. Zejména u zahraniãních b˘kÛ je proto tfieba s tím dopfiedu poãítat a brát tento údaj vÏdy s urãitou rezervou.

Abychom se v âeské republice pfiiblíÏili chovatelsky vyspûl˘m zemím, plánujeme do budoucna v rámci genetického hodnocení zahrnout obvod ‰ourku mezi hodnocené znaky. Za tímto úãelem V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby ve spolupráci s âesk˘m svazem chovatelÛ masného skotu pfiipravil projekt, kter˘ jsme podali k financování. Jeho souãástí jsou vedle hodnocení obvodu ‰ourku i dal‰í funkãní znaky a parametry, a pokud projekt bude podpofien a vybrán, pustíme se postupnû do realizace.

43

Do jaké míry ovlivÀuje genetická variabilita hodnotu jateãného tûla? ¤íká se, Ïe hodnotu zvífiete urãuje z 90 % krmení a pouze 10 % je ovlivÀováno jeho genetickou v˘bavou. V˘sledky ‰etfiení organizace Angus Sire Benchmarking Program (ASBP), která se vûnuje v˘zkumu a rozvoji plemene angus v Austrálii, toto tvrzení zpochybÀují.

V rámci tohoto programu je kaÏdoroãnû testováno zhruba 35 mlad˘ch angussk˘ch b˘kÛ, jejichÏ sperma je pouÏito k inseminacím v komerãních stádech.

Samãí potomstvo tûchto b˘kÛ je následnû svezeno do v˘krmny Tullimba Research Feedlot v Armidale, kde následuje stodenní testovací v˘krm, pfii kterém je hodnocena jejich uÏitkovost, vãetnû stanovování ãisté konverze Ïivin.

Po tomto testu jsou b˘ci krmeni dal‰ích 200 dní ve v˘krmnû Rangers Valley a následnû putují na poráÏku, která probíhá na jatkách firmy John Dee Abattoirs u Warwicku, kde se provádí rozsáhlé mûfiení jateãnû upraven˘ch tûl, vãetnû laboratorního mûfiení jemnosti svalov˘ch vláken, ztrát vlhkosti v prÛbûhu zrání a procentuálního podílu vnitrosvalového tuku.

44

V‰echna jateãnû upravená tûla (JUT) jsou klasifikována podle australského systému Meat Standards Australia (obdoba evropského SEUROPu).

KaÏd˘ mlad˘ b˘k je náhodnû pfiipu‰tûn na plemenice ve stádech, která jsou zapojena do programu testace potomkÛ a jsou provádûny úpravy kvÛli variabilitû v˘skytu samãího

potomstva b˘kÛ ve stádech.

K testovan˘m potomkÛm je pak pfiistupováno jako k jednotliv˘m skupinám v prÛbûhu pfiípravy a v˘krmu a na závûr jsou poraÏeni ve stejn˘ den, takÏe rozdíly v namûfien˘ch jateãn˘ch vlastnostech jsou zpÛsobeny v˘hradnû genetick˘mi rozdíly mezi jejich otci.

V testu Cohort 4 bylo pouÏito pouze 21

– odeãtení 15 centÛ za kg hmotnosti JUT pfii více neÏ 30 mm tuku v pánevní oblasti S vyuÏitím metody nejmen‰ích ãtvercÛ, která bere v potaz efekty stáda a skupin vrstevníkÛ, byly vypoãteny prÛmûrné hodnoty potomstva, vãetnû hodnoty jateãn˘ch tûl.

Jak bylo oãekáváno, tak b˘ci, jejichÏ potomstvo dosahovalo nejvy‰‰ích hodnocení jateãn˘ch tûl, mûli i potomstvo s nejvy‰‰í hmotností tûla, spoleãnû s lep‰ím hodnocením mramorování a optimálním mnoÏstvím tuku na zádi. Jako pfiíklad bylo uvedeno, Ïe b˘k, kter˘ se umístil jako nejlep‰í s hodnotou jateãb˘kÛ a v˘sledky ukázaly, Ïe rozdíl mezi prÛmûrnou hodnotou JUT potomkÛ nejlep‰ího a nejhor‰ího z testovan˘ch b˘kÛ ãinil 619 dolarÛ. Na základû v˘sledkÛ hodnocení jednotliv˘ch jateãnû upraven˘ch tûl byl zji‰tûn rozdíl mezi nejlépe a nejhÛfie hodnocen˘m JUT 2076 USD. PrÛmûrné hodnocení jateãn˘ch tûl potomstva bylo stanoveno s vyuÏitím souãasn˘ch provozních parametrÛ na kaÏdé z 283 jateãn˘ch tûl z programu ASBP. Parametry vycházejí z obecného dlouhodobého zpÛsobu v˘krmu (200 a více dní), jehoÏ cílem je produkovat a prodávat vysoce kvalitní v˘robky z angusského hovûzího masa.

PouÏité byly specifické parametry: – 8 dolarÛ za kg hmotnosti JUT pfii hodnocení mramorování 3 podle AusMeat – pfiiãtení dal‰ích 40 centÛ za kg hmotnosti JUT pfii hodnocení

Tab. ã. 1: PrÛmûrné hodnoty potomstva v pokusu Cohort 4 ASBP. B˘ci jsou fiazeni sestupnû podle hodnoty JUT potomstva (v dolarech)

Otec 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

Počet potomků v ASBP 22 14 11 9 12 12 6 10 12 16 12 15 6 17 11 21 6 10 15 19 9

Hmotnost JUT (kg) 423 420 418 433 410 423 429 408 409 395 415 400 410 416 400 395 396 390 373 383 391

mramorování nad 3 podle AusMeat – odeãtení 80 centÛ za kg hmotnosti JUT pfii hodnocení mramorování pod 3 podle AusMeat – odeãtení 10 centÛ za kg hmotnosti JUT pfii více neÏ 25 mm, ale ménû neÏ 30 mm tuku v pánevní oblasti

Hodnocení mramorování (MSA Marbling) 581 543 520 454 547 470 508 525 484 542 471 537 472 447 518 571 477 487 540 490 363

Pánevní tuk (mm)

Cena JUT ($)

15,4 19,0 20,0 16,0 16,7 16,0 22,9 16,9 17,6 15,6 18,1 15,5 16,1 22,4 22,7 18,4 18,5 16,6 17,7 17,1 16,4

3511 3437 3398 3397 3391 3365 3293 3288 3278 3274 3247 3239 3235 3232 3225 3219 3191 3106 3044 3013 2892

n˘ch tûl potomkÛ 3511 dolarÛ, mûl prÛmûrnou hmotnost tûl potomkÛ 423 kg, prÛmûrnou hodnotu mramorování (MSA Marbling Score) 581 a prÛmûrnou tlou‰Èku tuku na zádi 15,4 mm.

Z originálního ãlánku „How much does genetic variation influence the value of a carcase?“ pfieloÏili Anna Marcinková a Kamil Malát

45

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2018 Druh˘ leto‰ní turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ zaãal 16. dubna a zakonãen byl pfiesnû po mûsíci od zahájení – tedy 16. kvûtna.

Do historie se sice nezapí‰e rekordním mnoÏstvím vybran˘ch b˘kÛ, protoÏe tûch bylo letos ménû neÏ vloni (942 vesr. 1043), ale pamatovat si ho jistû budeme kvÛli rekordní sumû, za kterou byl kdy v âeské republice vydraÏen masn˘ plemenn˘ b˘k. Tím se stal ãervenû zbarven˘ angus Dûlo Red z Pûãína (ZAI 681), kter˘ byl uskupením ãtyfi chovatelÛ zakoupen 26. 4. 2018 na aukci na odchovnû v Cunkovû za ãástku 400 000 Kã. O stopadesát tisíc korun tak pfiekonal dva roky trvající rekord jiného angusského b˘ka Boxer Red z Pûãína (ZAI 393), kter˘ byl v dubnu 2016 prodán na OPB Mûcholupy za rovn˘ch ãtvrt miliónu korun.

Nedávno skonãen˘ turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ byl v˘jimeãn˘ nejenom kvÛli historicky nejvy‰‰í sumû, ale také z pohledu zájmu zahraniãních kupcÛ o b˘ky. Bûhem draÏeb nakoupili plemeníky nejenom na‰i sloven‰tí bratfii, ale také nûmeãtí, maìar‰tí, rumun‰tí ãi litev‰tí chovatelé. Po aukcích si dal‰í b˘ky vybrali také zájemci z Polska ãi Bulharska. To svûdãí o vynikající práci ãesk˘ch chovatelÛ a dobrém jménû ãeského masného skotu v zahraniãí.

VraÈme se ale k ãíslÛm. Jak jiÏ bylo zmínûno – v leto‰ním roce bylo vybráno do plemenitby 943 b˘kÛ z 1168 naskladnûn˘ch, vloni potom ve stejném období 1043 (z 1235 naskladnûn˘ch). V roce 2016 dostalo registr v druhém turnusu 923 b˘kÛ (z 1113 naskladnûn˘ch), ve stejném turnusu roku 2015 to bylo 894 b˘kÛ (z 1050 naskladnûn˘ch), v roce 2014 717 b˘kÛ (z 937 naskladnûn˘ch), v roce 2013 potom 724 b˘kÛ (z 965 naskladnûn˘ch), a tak bychom mohli pokraãovat...

NeÏli celkové poãty b˘kÛ, je ale podstatnûj‰í kvalita vybíran˘ch plemeníkÛ a ta byla na velice slu‰né úrovni. Dal‰í podrobnosti není potfieba rozepisovat, v pfiiloÏen˘ch tabulkách si totiÏ kaÏd˘ najde to, co ho zajímá. Souãástí hodnocení jsou také i fotky nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ. Prostor pro fotky je ve zpravodaji ale bohuÏel omezen˘, a tak zde jsou uvedeni jen nûktefií b˘ci.

Dal‰í desítky fotek jsou pak k dispozici na webu svazu.

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za II. turnus 2018 – dle plemen Plemeno

V testu

Do plem.

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Bazadaise – OPB Bazadaise – u chovatele BAZADAISE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC CELKEM stav k 18. 5. 2018

119 195 314 13 27 40 1 0 1 0 0 0 7 1 10 11 6 12 18 178 75 253 90 136 226 180 85 265 2 4 6 2 3 5 1 5 6 6 3 7 10 1168

104 162 266 11 14 25 1 0 1 0 0 0 5 0 8 8 6 7 13 125 56 181 75 108 183 159 74 233 2 3 5 2 2 4 1 4 5 6 2 5 7 942

46

II. turnus 2018 Vyřazeno Před Při 6 6 13 14 19 20 1 1 13 0 14 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 1 0 2 0 3 0 0 5 0 5 0 8 40 9 9 17 49 4 9 12 16 16 25 1 17 5 4 6 21 0 0 0 1 0 1 0 0 1 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 1 2 0 2 1 83 121

Odročeno

% vyb.

3 6 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 1 6 2 0 2 3 2 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 22

89,7 % 85,7 % 87,2 % 84,6 % 51,9 % 62,5 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 71,4 % 0,0 % 80,0 % 72,7 % 100,0 % 58,3 % 72,2 % 72,3 % 75,7 % 73,3 % 85,2 % 79,4 % 81,7 % 89,8 % 89,2 % 89,6 % 100,0 % 75,0 % 83,3 % 100,0 % 66,7 % 80,0 % 100,0 % 80,0 % 83,3 % 100,0 % 66,7 % 71,4 % 70,0 % 82,2 %

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen – nápoãet 2018 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Bazadaise – OPB Bazadaise – u chovatele BAZADAISE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC CELKEM stav k 18. 5. 2018

V testu

Do plem.

141 204 345 15 31 46 1 1 2 0 1 1 7 1 10 11 12 12 24 283 86 369 155 182 337 260 108 368 7 5 12 2 7 9 3 10 13 7 6 7 13 1564

123 171 294 12 17 29 1 0 1 0 1 1 5 0 8 8 10 7 17 210 67 277 135 145 280 234 95 329 7 4 11 2 6 8 3 8 11 7 4 5 9 1287

rok 2018 Vyřazeno Před 8 13 21 2 13 15 0 1 1 0 0 0 2 0 0 0 1 5 6 16 9 25 5 15 20 2 7 9 0 0 0 0 1 1 0 2 2 0 0 2 2 104

Při 7 14 21 1 1 2 0 0 0 0 0 0 0 1 2 3 1 0 1 52 9 61 13 20 33 21 4 25 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 2 0 2 149

Odročeno

% vyb.

3 6 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 1 6 2 0 2 3 2 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 22

89,1 % 86,4 % 87,5 % 80,0 % 54,8 % 63,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 71,4 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 83,3 % 0,0 % 70,8 % 75,5 % 78,8 % 76,3 % 88,2 % 79,7 % 83,6 % 91,1 % 89,6 % 90,6 % 100,0 % 80,0 % 91,7 % 0,0 % 85,7 % 88,9 % 100,0 % 80,0 % 84,6 % 100,0 % 66,7 % 0,0 % 69,2 % 83,5 %

47

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2018 dle plemen za II. turnus Plemeno

ks

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Bazadaise – OPB Bazadaise – u chovatele BAZADAISE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC stav k 18. 5. 2018

119 195 314 13 27 40 1 0 1 0 0 0 7 1 10 11 6 12 18 178 75 253 90 136 226 180 85 265 2 4 6 2 3 5 1 5 6 6 3 7 10

Býci v odchovu II. turnus 2018 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 213 340 578 1735 1491 134 136 202 328 553 0 1430 131 133 206 332 562 1735 1453 132 134 203 319 537 1725 1396 137 141 207 324 486 0 1201 138 140 205 322 503 1725 1264 138 140 180 299 507 1341 1291 131 138 0 0 0 0 0 0 0 180 299 507 1341 1291 131 138 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 162 251 359 0 883 117 119 189 306 570 1375 1422 130 137 193 309 496 0 1228 132 133 193 308 503 1375 1245 131 133 195 319 539 1519 1380 133 134 193 304 468 0 1147 131 132 194 309 492 1519 1225 132 133 212 339 586 1785 1510 136 138 208 335 560 0 1415 135 138 211 338 578 1785 1482 136 138 204 324 553 1556 1409 137 139 201 313 509 0 1292 134 135 202 317 527 1556 1338 135 137 217 352 601 1849 1556 138 141 215 349 566 0 1434 136 137 216 351 590 1849 1517 138 140 194 298 502 1600 1314 134 138 184 278 468 0 1172 131 131 187 285 479 1600 1219 132 133 199 302 499 1404 1275 130 136 191 309 486 0 1218 128 128 194 306 491 1404 1241 129 131 188 296 490 1375 1258 134 141 189 297 480 0 1208 137 140 189 297 481 1375 1217 136 140 198 322 529 0 1333 0 135 194 317 555 1453 1399 126 128 202 329 509 0 1297 130 131 200 326 523 1453 1328 128 130

ks 104 162 266 11 14 25 1 0 1 0 0 0 5 0 8 8 6 7 13 125 56 181 75 108 183 159 74 233 2 3 5 2 2 4 1 4 5 6 2 5 7

Býci vybraní do plemenitby II. turnus 2018 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 213 340 581 1744 1499 134 136 202 327 556 0 1442 132 134 206 332 566 1744 1465 133 135 204 322 539 1709 1395 137 141 208 330 516 0 1286 140 141 206 326 526 1709 1334 138 141 180 299 507 1341 1291 131 138 0 0 0 0 0 0 0 180 299 507 1341 1291 131 138 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 167 259 368 0 907 117 120 0 0 0 0 0 0 0 200 314 499 0 1246 132 133 200 314 499 0 1246 132 133 195 319 539 1519 1380 133 134 190 310 500 0 1250 133 134 192 314 518 1519 1310 133 134 211 335 582 1790 1498 136 138 209 336 566 0 1430 136 139 211 335 577 1790 1477 136 138 203 323 555 1576 1418 137 139 202 314 517 0 1318 135 136 203 318 532 1576 1359 136 137 218 355 605 1861 1567 138 141 216 352 572 0 1451 136 138 217 354 594 1861 1530 138 140 194 298 502 1600 1314 134 138 181 278 475 0 1193 131 131 186 286 486 1600 1241 132 133 199 302 499 1404 1275 130 136 195 308 486 0 1222 128 128 197 305 492 1404 1248 129 132 188 296 490 1375 1258 134 141 199 301 489 0 1236 136 141 197 300 489 1375 1241 136 141 198 322 529 0 1333 0 135 188 319 557 1492 1405 126 128 205 330 505 0 1292 129 131 200 327 520 1492 1324 128 130

PrÛmûrné ceny dle plemen II. turnus 2018 Plemeno

Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci „Odchovny/statistika“

48

Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Bazadais Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Parthenaise Salers Aubrac Průměr II. urnus 2018

Do dražby ks 94 8 1 0 0 4 97 68 133 1 1 1 1 409

Vyv. cena Kč 78 043 80 750 85 000 0 0 63 750 74 381 79 603 77 827 75 000 85 000 70 000 75 000 77 276

Dražba a ceny Prodáno ks 38 6 0 0 0 0 36 36 37 0 0 0 1 154

Prodejní Kč 102 789 90 500 0 0 0 0 79 000 94 306 88 081 0 0 0 76 000 91 058

% prodaných 40,4 % 75,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 37,1 % 52,9 % 27,8 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 37,7 %

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2018 dle plemen – nápoãet 2018 Plemeno

ks

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Bazadaise – OPB Bazadaise – u chovatele BAZADAISE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC stav k 18. 5. 2018

141 204 345 15 31 46 1 1 2 0 1 1 7 1 10 11 12 12 24 283 86 369 155 182 337 260 108 368 7 5 12 2 7 9 3 10 13 7 6 7 13

Býci v odchovu – nápočet 2018 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 210 337 575 1719 1483 133 136 202 328 554 0 1432 131 133 205 331 563 1719 1453 132 134 201 316 528 1661 1365 136 141 208 327 500 0 1234 138 140 206 323 509 1661 1277 137 140 180 299 507 1341 1291 131 138 180 290 504 0 1289 127 127 180 295 506 1341 1290 129 133 0 0 0 0 0 0 0 228 298 480 0 1157 123 131 228 298 480 0 1157 123 131 162 251 359 0 883 117 119 189 306 570 1375 1422 130 137 193 309 496 0 1228 132 133 193 308 503 1375 1245 131 133 192 309 531 1485 1342 131 137 193 304 468 0 1147 131 132 193 307 500 1485 1245 131 135 212 339 584 1749 1501 135 138 208 335 559 0 1413 135 138 211 338 579 1749 1480 135 138 202 321 545 1527 1389 136 139 200 312 513 0 1300 134 136 201 316 528 1527 1341 135 137 215 349 600 1820 1548 138 141 215 349 564 0 1425 136 138 215 349 589 1820 1512 137 140 192 326 504 1438 1289 135 138 189 288 477 0 1195 131 131 191 310 493 1438 1250 134 135 199 302 499 1404 1275 130 136 198 316 501 0 1273 128 131 199 313 501 1404 1273 129 132 190 314 507 1327 1292 135 139 192 297 492 0 1243 137 140 191 301 495 1327 1254 137 140 196 319 527 0 1331 129 134 200 329 553 1354 1385 127 130 202 329 509 0 1297 130 131 201 329 530 1354 1338 128 131

ks 123 171 294 12 17 29 1 0 1 0 1 1 5 0 8 8 10 7 17 210 67 277 135 147 282 234 95 329 7 4 11 2 6 8 3 8 11 7 4 5 9

Býci vybraní do plemenitby– nápočet 2018 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 210 337 579 1729 1492 134 136 202 327 557 0 1443 132 134 205 332 566 746 1464 132 135 202 320 536 1696 1386 137 141 211 335 526 0 1311 139 141 207 329 530 783 1342 138 141 180 299 507 1341 1291 131 138 0 0 0 0 0 0 0 180 299 507 1341 1291 131 138 0 0 0 0 0 0 0 228 298 480 0 1157 123 131 228 298 480 0 1157 123 131 167 259 368 0 907 117 120 0 0 0 0 0 0 0 200 314 499 0 1246 132 133 200 314 499 0 1246 132 133 197 314 535 1536 1365 131 135 190 310 500 0 1250 133 134 194 313 520 903 1317 132 135 211 336 582 1757 1493 135 138 209 336 564 0 1425 136 138 211 336 578 1387 1477 136 138 202 320 546 1535 1394 136 139 201 314 521 0 1325 135 136 201 317 533 854 1358 135 138 216 351 604 1833 1559 138 141 216 351 571 0 1442 136 138 216 351 594 1393 1526 137 140 192 326 504 1438 1289 135 138 187 290 485 0 1217 131 131 190 313 497 1006 1263 134 135 199 302 499 1404 1275 130 136 201 317 504 0 1283 128 131 201 313 503 702 1281 128 132 190 314 507 1327 1292 135 139 197 300 501 0 1270 138 141 195 304 502 569 1276 137 140 196 319 527 0 1331 129 134 197 328 549 1375 1382 127 130 205 330 505 0 1292 129 131 201 329 525 611 1332 128 130

PrÛmûrné ceny dle plemen – nápoãet 2018 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Bazadais Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Parthenaise Salers Aubrac Průměr 2018

Do dražby ks 109 9 1 0 0 6 176 127 190 6 1 3 3 631

Vyv. cena Kč 78 092 79 556 85 000 0 0 64 167 76 494 79 772 78 158 74 333 85 000 73 000 78 000 77 584

Dražba a ceny Prodáno ks 43 6 0 0 0 0 84 72 68 1 0 0 2 276

Prodejní Kč 102 442 90 500 0 0 0 0 82 738 93 667 88 500 76 000 0 0 78 500 90 192

% prodaných 39,4 % 66,7 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 47,7 % 56,7 % 35,8 % 16,7 % 0,0 % 0,0 % 66,7 % 43,7 %

49

Nejlépe hodnocení b˘ci II. turnus Pořadí

1

2

3

4

5

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

50

Př. test

RPH prT Celkem bodů

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

DĚLO RED Z PĚČÍNA

ZAI 681

G100

ZAI 065

2375

142

90

26.04.18

39284034 CZ

Lepša Vladimír, Pěčín

31.3.17

479949931 CZ

2000

140

400 000

OPB Osík

DALÍK VFU

ZIL 255

Y100

ZLM 525

1766

117

88

23.04.18

723936081 CZ

VFU Brno ŠZP Nový Jičín

12.3.17

163724981 CZ

1696

142

x

OPB Benešov

DUDEK Z MEZIBOŘÍ

ICH 552

T100

ZIT 516

1675

94

86

18.04.18

16333064 CZ

Hatlák V., Ing., Meziboří

21.1.17

490950961 CZ

1712

148

x

OPB Osík

DERIK RED Z PĚČÍNA

ZAI 687

G100

ZAI 183

2041

122

85

30.04.18

39280034 CZ

Lepša Vladimír, Pěčín

11.3.17

375770931 CZ

1739

138

192 000

OPB Osík

DÁREK POLFIN R

PSI 438

S100

ZSI 705

2500

134

85

30.04.18

663131072 CZ

Polfin eko s.r.o., Újezd u V. K.

4.3.17

166421972 CZ

1833

146

x

ISI 026

S100

ZMS 446

1916

104

85

Měcholupská zemědělská a.s.

11.1.17

341520932 CZ

1835

146

185 000

ISI 029

S100

ZMS 407

1958

109

85

02.05.18

894473032 CZ

OPB Měcholupy DRUMS MĚCHOLUPSKÝ P 7

Otec

OPB Cunkov

OPB Měcholupy DRAGOUN MĚCHOLUPSKÝ P 6

– bez rozdílu plemene

02.05.18

894475032 CZ

Měcholupská zemědělská a.s.

10.2.17

146463941 CZ

1811

143

x

OPB Osík

DASTY Z CHOTČE P

ICH 589

T100

ZIT 315

2050

110

83

20.04.18

775510053 CZ

Řehounek Vít, Ing., Choteč

21.1.17

232286953 CZ

1661

144

x

OPB Osík

DÉNOM DH

ICH 596

T100

ZIT 522

2041

115

83

20.04.18

879554032 CZ

Lacina Jiří, Dlouhé Hradiště

2.2.17

281532932 CZ

1646

143

86 000

OPB Osík

DUNHILL DH

ICH 608

T100

ZIT 387

2241

122

83

20.04.18

879561032 CZ

Lacina Jiří, Dlouhé Hradiště

25.2.17

108576932 CZ

1708

143

102 000

OPB Benešov

DAMUEL NA3

ICH 545

T100

ZIT 516

1816

98

83

18.04.18

639524071 CZ

Nátr Jiří, Černá Voda

13.1.17

205668972 CZ

1618

141

104 000

OPB Kamenná

DOLAR Z BĚSNA PP

ZMS 936

S100

ZSI 816

2408

124

83

16.04.18

588343042 CZ

Zemědělská společnost Blšany

26.1.17

120746942 CZ

1729

148

130 000

u chovatele

DITO Z DOLŇÁCKA

ZBQ 204

Q100

ZBA 906

0

0

83

18.04.18

659496072 CZ

Dolňácko a.s., Hluk

26.1.17

163113972 CZ

1505

145

x

OPB Osík

DABING

ZIL 242

Y100

ZLI 710

1708

102

82

23.04.18

589404042 CZ

Nováková Zdeňka, Veselé

13.2.17

161666942 CZ

1645

142

x

OPB Osík

DAEWU KH P

ISI 010

S100

ZMS 134

2266

122

82

30.04.18

819020021 CZ

ZD Krásná Hora n. Vlt., a.s.

24.1.17

277087921 CZ

1678

145

x

OPB Osík

DALAS DH V

ICH 615

T100

ZIT 337

1975

110

82

20.04.18

879572032 CZ

Lacina Jiří, Dlouhé Hradiště

10.3.17

108622932 CZ

1761

139

x

OPB Kamenná

DRÁČEK VSACKO PP

ZMS 961

S100

ZMS 074

2258

123

82

16.04.18

663053072 CZ

Vsacko Hovězí, a.s.

11.3.17

214062972 CZ

1672

139

100 000

OPB Kamenná

DANTE Z ČERNÉ VODY P

ZMS 940

S100

ZMS 164

1725

96

82

16.04.18

724140071 CZ

Nátr Daniel, Černá Voda

31.1.17

414763932 CZ

1676

141

x

u chovatele

COSŤA Z MEZIBOŘÍ V

ICH 624

T100

ZIT 337

0

0

82

21.04.18

16323064 CZ

Hatlák V., Ing., Meziboří

26.11.16

447396961 CZ

1672

148

x

OPB Osík

DUBLER Z JALOVČÍ V

ISI 023

S100

ZMS 281

1800

106

81

30.04.18

976263031 CZ

Talafous Jaroslav, Krč

31.3.17

453733931 CZ

1711

141

92 000

OPB Benešov

DAFRON Z TÝNIŠTĚ

ICH 543

T100

ZIT 520

1808

102

81

18.04.18

597870041 CZ

TFARMA spol.s r.o., Týniště

7.1.17

149724941 CZ

1582

144

82 000

OPB Benešov

DOBBY NA3 V

ICH 553

T100

ZIT 809

1675

97

81

18.04.18

639525071 CZ

Nátr Jiří, Černá Voda

25.1.17

159721941 CZ

1726

141

x

OPB Benešov

DAVIS AVENA

ZIL 227

Y100

ZLM 531

2175

124

81

19.04.18

794031053 CZ

Avena s.r.o., Dlouhá Třebová

3.1.17

275691953 CZ

1570

147

111 000

OPB Kamenná

DIEGO Z ČERNÉ VODY P

ZMS 932

S100

ZMS 277

2116

109

81

16.04.18

724139071 CZ

Nátr Daniel, Černá Voda

13.1.17

389511932 CZ

1733

148

x

u chovatele

DAŘBUJÁN Z PĚČÍNA

ZAI 750

G100

ZAI 109

0

0

81

10.05.18

39279034 CZ

Lepša Vladimír, Pěčín

10.3.17

581860931 CZ

1779

137

x

Nejlépe hodnocení b˘ci II. turnus Pořadí

26

27

28

29

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

u chovatele

CIMBURA Z MEZIBOŘÍ V

ICH 625

21.04.18

16327064 CZ

OPB Osík

DONINAT BOVET ET

23.04.18 OPB Osík

Otec

Př. test

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

T100

ZIT 782

0

0

81

Hatlák V., Ing., Meziboří

15.12.16

570295961 CZ

1632

141

x

ZIL 241

Y100

ZLM 244

1850

105

80

791265053 CZ

Bovet a.s., Sloupnice

19.1.17

1526579483 FR

1513

145

x

DUKÁT ZE ŽĎÁRA V

ZIL 238

Y100

ZLM 453

2008

115

80

31

32

33

RPH prT Celkem bodů

23.04.18

963215031 CZ

Kouba Martin, Žďár

2.1.17

579829931 CZ

1486

138

89 000

OPB Osík

DOLAF Z ŘEVNOVA

ZAI 692

G100

ZAI 036

1858

114

80

30.04.18

992548031 CZ

Novák Miroslav, Řevnov

30.3.17

575645931 CZ

1711

135

82 000

ISI 025

S100

ZMS 443

1891

105

80

OPB Měcholupy DAŘBUJÁN Z MALEŠIC PP 30

– bez rozdílu plemene

02.05.18

990184031 CZ

Samohejlová Andrea, Malešice

9.1.17

463707931 CZ

1695

147

x

OPB Kamenná

DEJL Z PĚČÍNA

ZAI 643

G100

ZAI 183

1850

112

80

17.04.18

39265034 CZ

Lepša Vladimír, Pěčín

17.2.17

544158931 CZ

1779

139

116 000

u chovatele

DISKO MĚCHOLUPSKÝ V

ISI 040

S100

ZMS 201

0

0

80

02.05.18

894472032 CZ

Měcholupská zemědělská a.s.

3.1.17

380479932 CZ

1589

143

x

u chovatele

CLERENS Z MEZIBOŘÍ

ICH 626

T100

ZIT 335

0

0

80

21.04.18

16328064 CZ

Hatlák V., Ing., Meziboří

18.12.16

422467961 CZ

1515

141

x

DĚLO RED Z PĚČÍNA – ZAI 681 (OPB Cunkov, 26. 4. 2018, 90 b.)

DALÍK VFU – ZIL 255 (OPB Osík, 23. 4. 2018, 88 b.)

DRAGOUN MĚCHOLUPSKÝ P – ISI 026 (OPB Měcholupy, 2. 5. 2018, 85 b.)

DRUMS MĚCHOLUPSKÝ P – ISI 029 (OPB Měcholupy, 2. 5. 2018, 85 b.)

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

51

DÁREK POLFIN R – PSI 438 (OPB Osík, 30. 4. 2018, 85 b.)

DERIK RED Z PĚČÍNA – ZAI 687 (OPB Osík, 30. 4. 2018, 85 b.)

DUNHILL DH – ICH 608 (OPB Osík, 20. 4. 2018, 83 b.)

DÉMON DH – ICH 596 (OPB Osík, 20. 4. 2018, 83 b.)

DASTY Z CHOTČE P – ICH 589 (OPB Osík, 20. 4. 2018, 83 b.)

DITO Z DOLŇÁCKA – ZBQ 204 (Dolňácko a.s., Hluk, 18. 4. 2018, 83 b.)

DOLAR Z BĚSNA PP – ZMS 936 (OPB Kamenná, 16. 4. 2018, 83 b.)

DAEWU KH P – ISI 010 (OPB Osík, 30. 4. 2018, 82 b.)

52

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

DABING – ZIL 242 (OPB Osík, 23. 4. 2018, 82 b.)

DALAS DH V – ICH 615 (OPB Osík, 20. 4. 2018, 82 b.)

DANTE Z ČERNÉ VODY P – ZMS 940 (OPB Kamenná, 16. 4. 2018, 82 b.)

DRÁČEK VSACKO PP – ZMS 961 (OPB Kamenná, 16. 4. 2018, 82 b.)

DAŘBUJÁN Z PĚČÍNA – ZAI 750 (Lepša Vl., Pěčín, 10. 5. 2018, 81 b.)

DINGO Z PĚKOVIC – ICH 662 (OPB Kundratice, 3. 5. 2018, 81 b.)

DUBLER Z JALOVČÍ V – ISI 023 (OPB Osík, 30. 4. 2018, 81 b.)

DAVIS AVENA – ZIL 227 (OPB Benešov, 19. 4. 2018, 81 b.)

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

53

DIEGO Z ČERNÉ VODY P – ZMS 932 (OPB Kamenná, 16. 4. 2018, 81 b.)

DOLAF Z ŘEVNOVA – ZAI 692 (OPB Osík, 30. 4. 2018, 80 b.)

DUKÁT ZE ŽĎÁRA V – ZIL 238 (OPB Osík, 23. 4. 2018, 80 b.)

DONINAT BOVET ET – ZIL 241 (OPB Osík, 23. 4. 2018, 80 b.)

DEJL Z PĚČÍNA – ZAI 643 (OPB Kamenná, 17. 4. 2018, 80 b.)

DALERIAN NEČTINSKÝ – ZIL 292 (Nečtinská zemědělská a.s., 6. 5. 2018, 79 b.)

DOLAR RED IKAR – ZAI 700 (OPB Měcholupy, 79 b.)

DARWIN IKAR – ZAI 702 (OPB Měcholupy, 2. 5. 2018, 79 b.)

54

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

MEWIL DESTINY 26 F – ZAI 691 (OPB Osík, 30. 4. 2018, 79 b.)

DALAS RED Z PĚČÍNA – ZAI 673 (OPB Cunkov, 26. 4. 2018, 79 b.)

DRAK Z VESELÍČKA – ICH 633 (Bouda Petr, ing.,Voděrádky, 24. 4. 2018, 79 b.)

DRAHOŠ Z KALIŠTĚ – ZIL 259 (OPB Osík, 23. 4. 2018, 79 b.)

DOBIÁŠ Z HLÍNY P – ZIL 327 (K+K Břilice, 11. 5. 2018, 79 b.)

DRAK Z KŘENOVIC P – ISI 067 (Placanda, Křenovice, 10. 5. 2018, 78 b.)

DALMO Z LESTKOVA – ZPA 084 (OPB Kundratice, 4. 5. 2018, 78 b.)

DASTY DASO – ICH 654 (OPB Kundratice, 3. 5. 2018, 78 b.)

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

55

DRAGON Z HODSLAVIC – ICH 658 (OPB Kundratice, 3. 5. 2018, 78 b.)

DIP RED Z PĚČÍNA – ZAI 697 (OPB Měcholupy, 2. 5. 2018, 78 b.)

DRAGON RED Z PĚČÍNA – APA 144 (OPB Cunkov, 26. 4. 2018, 78 b.)

DOMINIK AVENA – ZIL 248 (OPB Osík, 23. 4. 2018, 78 b.)

DRAGOUN Z ČISTÉ – ICH 619 (OPB Osík, 20. 4. 2018, 78 b.)

DRUID MOF – ZIL 258 (OPB Osík, 23. 4. 2018, 78 b.)

DARIUS Z RANTÍŘOVA – ZAI 641 (OPB Kamenná, 17. 4. 2018, 78 b.)

DRAK Z BÁNOVA V – ZMS 941 (OPB Kamenná, 16. 4. 2018, 78 b.)

56

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2018 III. turnus – B˘ci narození 1. 4. 2017 – 30. 6. 2017 na OPB Den Pondělí

Datum 18.06.2018

Úterý

19.06.2018

Středa

20.06.2018

Čtrvtek

21.06.2018

Pátek

22.06.2018

Sobota

23.06.2018

Neděle

24.06.2018

Pondělí

25.06.2018

Úterý

26.06.2018

Středa

27.06.2018

Čtrvtek

28.06.2018

Pátek

29.06.2018

Sobota Neděle Pondělí

30.06.2018 01.07.2018 02.07.2018

Začátek* 9,00 16,00 17,00 9,00 16,00 17,00 9,00 16,00 17,30 9,00 11,00 13,00 14,30 15,00 16,30 17,30

9,00 10,30 11,30 9,00 12,00 13,30 15,00 9,00 13,00 15,30 9,00 12,00 14,30 15,30 17,30 9,00 10,30 12,30 13,30 15,00 16,00 9,00 11,00 13,00 9,00 10,30 11,30 14,00 15,30 9,00 10,00 12,00 15,00 16,30 x x 9,00 10,30 12,00 13,30 15,00 17,00

OPB, chovatel OPB Osík Suchánková Ivana, Zálší Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy OPB Benešov VETLABFARM s.r.o., Jakubovice Šeda J., Helvíkovice OPB Cunkov Farma Karel Dvořák s.r.o.

Kotalík Milan, Semice Měcholupská zemědělská a.s.

Denk Jaroslav, Hodousice Zelený Jiří, Drouhaveč Kraml Eduard, Stachy Statek Kašperské Hory s.r.o.

Kofroň Jan, Ing., Radhostice Hodina František, Ing., Záblatí Hodina Jakub, Kratušín PRIMA AGRI PT a.s.

AGRO Jinín, a.s.

Valenta Petr, Budyně Černěveský Háj s.r.o.

Statek Lipka a.s., Horní Bradlo TEGRO s.r.o., Těšenov Hrtús Miroslav, Mírovka Dvořák Josef, Ing., Telecí Štěpánek Jiří, Záhornice Zemědělská společnost Blšany GASFARM s.r.o., Pelhřimov Zatloukal Jan, Velké Dvorce Novák Petr, Sirá Moulis Pavel, Milínov Seidl Jaroslav, Ptenín Bouda Petr, Ing., Voděrádky Lepša Vladimír, Pěčín Farka Martin, Todně Šedivý Jan, Smrhov Ondřich František, Ing., Zvíkov Klusáček Stanislav, Suchdol nad Lužnicí Tájek Jaroslav, Zvíkov ZD Brloh ZOD „BLATA“, Sedlec Habr František ml., SZ, Báňovice ZD Agroholding Bernartice AGRO A.R.W., s.r.o., Stará Červená Voda Reinold Manfred, Stará Červená Voda Ševčík Jiří, Jerlochovice VFU Brno ŠZP Nový Jičín Dolňácko a.s., Hluk Minaříková Hana, Hluk Agrochyt s.r.o., Mohelno Polák Jiří, Dolní Libochová Poláková Zdenka, Dolní Libochová Statek Mitrov, a.s. x x Šilhanová Marie, Nová Ves Družstvo vlastníků Libeň – Vtelno Šťastný Antonín, SZ, Vědlice Náš Dvůr s.r.o, Držovice Farma Huníkov „Pod Sedlem“,spol.s r.o.

ZEA – PROBIO, s.r.o., Žernov

ks 38 1 2 49 1 3 42 2 3 14 2 1 1 4 3 4 4 2 3 2 10 3 3 1 3 1 3 2 6 2 2 3 2 5 5 1 1 2 4 4 1 25 3 3 2 4 3 2 2 3 2 2 3 x x 3 2 3 4 1 1

Plemena CH,BA,LI,MS,PI,HE,AA BA LI CH,AA,MS,LI,PI AA LI AA,MS,LI,CH,BA,HE LI LI CH,MS AA MS SA MS AA LI,MS MS MS MS,LI MS LI BA AA BA AA BM MS GS CH,MS CH MS AA CH AA LI MS BA LI CH,LI,PP AA,MS MS MS PI MS MS MS LI BA BA MS MS MS AA x x MS CH BA AA MS CH

Dražba hodinu po skončení ZV x x hodinu po skončení ZV x x hodinu po skončení ZV x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

* začátky ZV u chovatelů jsou orientační

57

Hovûzí Bolognese Ingredience: • 500 g hovězího krku (hovězí přední bez kosti, mleté) • 2 stroužky česneku • 1 cibule • 2 snítky čerstvého rozmarýnu • 6 plátků uzené anglické slaniny • 200 ml červeného vína • 250 g sušených rajčat • 1 konzerva rajčat • 500 g těstovin (špagety, penne) • parmazán • extra panenský olivový olej • sůl

Návod na přípravu: Předehřejte troubu na 180 °C. Oloupejte a najemno pokrájejte česnek a cibuli, na malé kousky nakrájejte slaninu a nadrobno nasekejte lístky rozmarýnu.

Do vhodného kastrolu nalijte menší množství olivového oleje a zahřejte na mírném plameni, přidejte slaninu, rozmarýn, česnek a cibuli a za občasného míchání orestujte cca 5 minut.

Zvyšte intenzitu plamene a přidejte mleté hovězí maso. Za stálého míchání zprudka osmahněte a až maso začne hnědnout, zalijte vínem. Pak na nízkém plameni nechte probublávat, než se víno dostatečně zredukuje.

Mezitím rozmixujte sušená rajčata a přidejte na pánev spolu s konzervovanými rajčaty.

Dobře promíchejte a dochuťte solí.

Kastrol zakryjte pokličkou nebo alobalem a nechte v troubě na hodinu. Po třiceti minutách směs promíchejte, popřípadě přidejte trochu vlažné vody, kdyby bylo třeba.

V této fázi dejte vařit dostatečné množství osolené vody na špagety. Těstoviny povařte al dente (na skus).

Směs a těstoviny dobře promíchejte, rozdělte na talíře a posypte troškou parmazánu.

Dobrou chuť vám přeje Biopark! www.biohovezi.cz

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 110 00 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: INFO@CSCHMS.CZ WWW.CSCHMS.CZ