Zpravodaj ČSCHMS 3/2017

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XXIV. • ZÁ¤Í 2017 • âÍSLO 3

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu – XXXVIII. díl • Rentabilita chovu krav bez trÏní produkce mléka v âR v roce 2016 • Genetické hodnocení temperamentu • Chov skotu vs Ïivotní prostfiedí • Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2017

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, léto se pomalu chýlí ke svému konci a pozvolna přichází období, kdy mají chovatelé masného skotu nejvíce napilno.

Rozjíždějí se prodeje zástavového skotu a pro některé z vás zanedlouho začne i období telení. Hlavním partnerem většiny chovatelů exportujících zástav do zahraniční jsou povětšinou turečtí obchodníci, kteří v posledních letech nabízejí zdaleka nejlepší ceny. V době, kdy píši tento úvodník, hlavní vlna prodejů ještě nezačala, a tak není možné uvést ceny, za které se zástav letos prodává. Nemáme ale signály o tom, že by mělo dojít k nějakým zásadním změnám.

Zároveň je ale potřeba být připraven i na to, že situace se může dramaticky změnit prakticky ze dne na den. Tyto prodeje totiž probíhají pod licencemi, které uděluje turecký stát, a všichni víme, jak křehká je na politické scéně stabilita mezi Evropou a Tureckem. Nechci a ani nemám důvod strašit nějakými černými scénáři, štěstí ale přeje připraveným a považuji proto za nutné upozornit i na tuto eventualitu. V této souvislosti mi dovolte opět zmínit naší webovou aplikaci MaSkot, která umožňuje sledovat ceny zástavu. Ale bez dostatečného počtu dat, která do ní poskytnete, nebude nikdy plnohodnotným pomocníkem. Má-li tedy pro chovatele být účinným nástrojem, je nutná vaše aktivní role, bez ní to prostě nepůjde...

Za několik dní nás čeká svazová výroční členská schůze (20. 9.), které bude předcházet tradiční blok přednášek (19. 9.). Letošní akce je výjimečná hned ze dvou důvodů. Poprvé za své funkční období navštíví naše jednání ministr zemědělství Ing. Marian Jurečka. Ten se naší akce zúčastní první den v podvečer, kdy proběhne neformální debata.

Budete se ho tedy moci osobně zeptat na nejrůznější témata, které jsou aktuální a která vás trápí. Druhým důvodem, proč je tato schůze do určité míry zvláštní, je to, že je to schůze volební. Současný předseda svazu Ing. Miroslav Vráblík již do dalšího funkčního období neplánuje kandidovat a bude tedy třeba zodpovědně a se vší vážností zvolit nového lídra, který se ujme na další čtyřleté období pomyslného svazového kormidla. Vedle předsedy se bude taktéž volit pětičlenná revizní komise. Chtěl bych vás proto vyzvat, abyste dorazili v co nejhojnějším počtu a dali tak zejména budoucímu předsedovi co nejsilnější mandát k výkonu této funkce.

Témata semináře jsme se snažili zvolit tak, aby byla co nejpoutavější. Při výběru přednášejících jsme kladli důraz na to, aby to byli zkušení řečníci s bohatými praktickými zkušenostmi. Jedním z nich bude i zástupce Státního veterinárního ústavu, neboť ten je vedle Ústavu patologické morfologie a parazitologie při Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně jedním z účastníků projektu, který jsme společně dali dohromady a který by právě otázku gastrointestinálních parazitů měl řešit. Pokud bude tento projekt vybrán a finančně podpořen, pustíme se od nového roku do práce.

Příjemné čtení a pohodové podzimní dny vám za celý kolektiv přeje

Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 3/2017 – roãník XXIV.

O B SAH Aktuálnû................................................................................................................

Aktivity âSCHMS 2017 .........................................................................................

Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu: Pinzgav z Kudlova a angus ze Slu‰ovic .............................................................

Rentabilita chovu krav bez trÏní produkce mléka v âR v roce 2016 .....................

Nov˘ zpÛsob odbûru vzorkÛ pro anal˘zu DNA ....................................................

Vztahy mezi rÛstovou schopností, parametry zmasilosti a protuãnûlosti s perspektivou pro pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot u plemene aberdeen angus v âR.........................................................................................

Skot, kter˘ se u nás nepase: Pirenaica – horské plemeno ze ‰panûlsk˘ch Pyrenejí ........................................

Genetické hodnocení temperamentu.....................................................................

Chov skotu vs Ïivotní prostfiedí .............................................................................

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2017 .....................................................

Nejlépe hodnocení b˘ci – III. turnus 2017 ............................................................

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – III. turnus ....................................................

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2017 .................................................

V‰eobecné podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v sezonû 2017–2018 ........

Recept – Hovûzí marinovaná ro‰tûná po brazilsku s fazolkami ve slaninû a bramborov˘ salát z Ria ...................................................................................

4 5 6 20 23

24 28 32 34 38 42 45 46 47 51

Adresa svazu: âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, z.s., Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903 Svaz je registrovan˘m spolkem zapsan˘m ve spolkovém rejstfiíku veden˘m Mûstsk˘m soudem v Praze oddíl L, vloÏka 207

Kontakty na pracovníky svazu: • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny e-mail: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: vydrova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Nina Honová OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 Lovosice e-mail: honova@cschms.cz, tel.: 724 073 641

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger, Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda e-mail: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – Ing. Michal Janda, Do Klecánek 490, 250 67 Klecany e-mail: janda@cschms.cz, tel.: 702 020 761 âenûk Horáãek, Bofietice 8, 280 02 Kolín e-mail: horacek@cschms.cz, tel.: 702 020 760 • jiÏní âechy – Ing. Vít âepelák, Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov e-mail: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 Ing. Karel ·imák (externista), ¤íãní 209, 387 11 Katovice e-mail: simak@cschms.cz, tel.: 725 891 286 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le e-mail: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰, Voskovcova 2, 779 00 Olomouc e-mail: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640

Titulní strana – hlavní fotka: Charolais na chovu Jana Zatloukala (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Tele masného simentála na chovu Jana Zatloukala (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Stádo plemene abredeen angus na chovu pana Skalického z Libnova (foto: Karel Melger)

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.

Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.

Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû Volební v˘roãní ãlenská schÛze za úãasti ministra V druhé polovinû záfií, konkrétnû ve dnech 19.–20. 9. 2017, se v hotelu Skalsk˘ dvÛr uskuteãní tradiãní dvojdenní akce na‰eho svazu – první den je na programu odborn˘ semináfi (spojen˘ i s v˘jezdem do terénu), jednání chovatelsk˘ch klubÛ a veãer pak neformální diskuze s ministrem zemûdûlství Ing. Marianem Jureãkou.

Následující den probûhne vlastní v˘roãní ãlenská schÛze, na které bude volen nov˘ pfiedseda na‰eho svazu a taktéÏ noví ãlenové revizní komise. Vûfiím proto v hojn˘ zájem ze strany na‰ich ãlenÛ.

Semináfi je urãen v‰em zájemcÛm z fiad ãlenÛ âeského svazu chovatelÛ masného skotu a úãast na nûm je bezplatná.

Podrobnosti najdete na této stránce: http://www.cschms.cz/index.php?page=novinka&id=2067

,Îádosti o dotace na KU, DNA a nákup plemenn˘ch jalovic jen do konce záfií Nejpozdûji do 29. záfií mohou chovatelé podávat Ïádosti o podpory z národních dotaãních programÛ – na kontrolu uÏitkovosti (dotaãní titul 2.A.e.1.a – Podpora chovateli, jehoÏ vyjmenovaná hospodáfiská zvífiata jsou zafiazena do KU), na nákup plemenn˘ch jalovic (dotaãní titul 2.D. – Nákup plemenn˘ch jalovic) a na ovûfiování pÛvodu (dotaãní titul 2.A.a – Podpora majiteli plemenného b˘ka a dárkynû embrya u skotu, schválené pfiíslu‰n˘m uznan˘m chovatelsk˘m sdruÏením v daném roce pro stanovení DNA). První dva uvedené dotaãní tituly administruje nበsvaz (âSCHMS), Ïádost o podporu na ovûfiení pÛvodu (DNA) zasílejte na âeskomoravskou spoleãnost chovatelÛ, a.s.. Ve‰keré podrobnosti (formuláfie, podmínky, termíny atd.) ke v‰em dotaãním titulÛm najdete na na‰em webu v sekci dotace, programy a v ãásti novinky/dotace.

,Dal‰í mezinárodní úspûch ãesk˘ch chovatelÛ âesk˘ b˘k Cicero z Todnû P (ZLM 954, otec: Bavardage) z chovu bratrÛ Farkov˘ch byl opût mezinárodnû velmi úspû‰n˘.

Na v˘stavû Internationaler Fleischrinderwettbewerb, která se konala v sobotu 17. 6. v nûmeckém Hartmannsdorfu, se stal nejlep‰ím mlad˘m b˘kem, kdyÏ za sebou v ostré konkurenci nechal asi padesátku dal‰ích b˘kÛ! Ani jalovice Bakara z Todnû P ET neudûlala ostudu, kdyÏ se umístila na krásném 2. místû ve své kategorii. Posuzovatelkou limousinÛ byla zku‰ená irská sudí Rosalish Goulding. V˘stavy se zúãastnilo celkem 151 zvífiat z mnoha evropsk˘ch zemí – vedle domácích NûmcÛ zde byli zástupci i z Lucemburska, Itálie ãi Rakouska. Gratulujeme k vynikajícímu úspûchu a k perfektní reprezentaci âeské republiky.

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 6. 6. 2017 do 21. 8. 2017 Beãváfi ·tûpán, Hyr‰ov, Zájmové Birovash Pavlo, Hfiibûci, ¤ádné + PK AA Coufal Petr, Velk˘ Rapotín , ¤ádné + PK AA a LI Dráb Luká‰, Dolní Bezdûkov , ¤ádné + PK AA FARMA LÍPA s.r.o., ·idlov, ¤ádné + AA a PI Farma Pokratice, s.r.o., Zákupy – ·idlov, ¤ádné + PK BA Karas Ale‰, ml., Horní Vltavice, ¤ádné + PK GA Kod˘mová Ilona, Klíãnov, ¤ádné + PK HI Miroslav DaÀhel s.r.o., T˘n nad Vltavou, ¤ádné + PK CH Nesrsta Miroslav (NESCAMELUS FARM), Lhota u Zlína, ¤ádné + PK MS

4

Slavíãková Jitka (FARMA POLE), Pole, ¤ádné + PK MS Sokol Miroslav, Peklo, ¤ádné + PK AA Suchánková Ivana, Zál‰í, ¤ádné + PK AA Svoboda Vojtûch, Nejepín, ¤ádné + PK DX ·tiller Josef, Krakovec, ¤ádné + PK LI Tau‰ek David, â. Budûjovice, ¤ádné + PK CH Tichá Tereza, Mgr., Jindfiichov , ¤ádné + PK MS Urbanová Lucie, V‰echovice, ¤ádné + PK DX ZD Slavãe, Mohufiice, PK LI

Aktivity âSCHMS 2017 âerven 28. 5.–3. 6.

5. 6.

6. 6.

6. 6.

8. 6.

9. 6.

15. 6.

16. 6.

17.–18. 6.

19.–30. 6.

26. 6.

29. 6.

jednání technické komise Charolais International (Malát) náv‰tûva belgick˘ch chovatelÛ masného skotu v âR (Terã) úzké vedení âMSZP, Praha (Vráblík) diskuze k reformû SZP po roce 2020 za úãasti zástupce generálního fieditele Generálního fieditelství pro zemûdûlství a rozvoj venkova Evropské komise (DG AGRI) pana Mihaila Dumitru, Praha (Malát) Valná hromada âMSCH a.s. a jednání Unie chovatelÛ, Hradi‰tko (Malát, Vráblík) jednání roz‰ífieného Grémia pfiedsedÛ rad PK, Hradi‰tko porada inspektorÛ, Hradi‰tko klub chovatelÛ plemene limousine, Hora sv. Katefiiny Internationaler Fleischrinderwettbewerb (aukce a v˘stava u Michaela Klemma v Hartmannsdorfu v Nûmecku) – zastoupení ãesk˘ch chovÛ III. turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jednání pracovní skupiny k problematice redefinice LFA (ANC) oblastí, MZe (Vráblík) Rada plemenné knihy charolais, Hradi‰tko (Malát)

Dal‰í ãervnové aktivity: • Finanãní vypofiádání NVHZ Brno 2017 • Aktualizace databáze b˘kÛ a webKUMP • Pfiíprava a zvefiejnûní katalogÛ k základním v˘bûrÛm b˘kÛ III. turnus • Pfiíprava zájezdu na Sommet de l’Elevage 2017 • Obchodní ãinnost – pfiíprava realizace prodejÛ plemenného skotu • Administrace Ïádostí o dotace 9.A • Pfiipomínkování pravidel PRV 5. kolo vãetnû pfiipomínek k limitÛm zpÛsobil˘ch v˘dajÛ pro operaci 4.1.1 Investice do zemûdûlsk˘ch podnikÛ

âervenec 6.–7. 7.

11.–12. 7.

13. 7.

21. 7.

27. 7.

31. 7.

cesta Klubu BM na pfiehlídku b˘kÛ do Belgie (Malát) ‰kolení inspektorÛ (nov˘ program na KU) jednání âMSZP, Praha (Vráblík) jednání v˘boru âSCHMS, Hradi‰tko jednání k problematice plemenn˘ch hodnot, VUÎV Praha (Malát) pracovní schÛze inspektorÛ, Hradi‰tko

Dal‰í ãervencové aktivity: • Nové plemenné hodnoty a aktualizace databází • ReportáÏe v chovech • Zvefiejnûní v˘sledkÛ a termínÛ v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ – 3. a 4. turnus • Ukonãení hospodáfiského roku 2016/2017 • Pfiíprava odborného zájezdu na v˘stavu Sommet de l’Elevage • Práce s pfiípravou nového programu na KUMP • Pfiipomínkování návrh nafiízení vlády NV 75/2015 Sb. (AEKO) • Pfiíprava semináfiÛ k 5. kolu PRV

Srpen 1. 8.

8. 8.

14.–15.

14. 8.

15. 8.

16.–20.

21. 8.

22.–25.

24.–29.

29. 8.

8.

8.

8.

8.

porada inspektorÛ, Hradi‰tko jednání k problematice sonografického mûfiení MLLT u plemene AA, âZU Praha (Malát) zaji‰tûní KU na chovech na Slovensku (Kopeck˘) jednání Rady plemenné knihy masn˘ simentál, Luhaãovice pracovní jednání k problematice PH, VÚÎV Praha (Malát, ·eba) v˘stava Agrokomplex Nitra (Kopeck˘) jednání k novele plemenáfiského zákona, MZe (Malát) pracovní ‰kolení inspektorÛ na téma lineárního hodnocení zevnûj‰ku masn˘ch plemen skotu v˘stava Zemû Îivitelka, âeské Budûjovice (ukázková expozice masného skotu – úãast chovatelÛ) dozorãí rada âMSCH a.s., Hradi‰tko (Malát)

Dal‰í srpnové aktivity: • âinnost spojená se zaji‰tûním VâS a semináfie na Skalském Dvofie • Pfiíprava materiálÛ pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje 2017 • Zvefiejnûní podmínek pro naskladnûní OPB v sezónû 2017/2018 • Pfiíprava odborného zájezdu na v˘stavu Sommet de l’Elevage • Pfiíprava a realizace svazového kalendáfie na rok 2018 • Pfiíprava dal‰ího ãísla Zpravodaje

5

REPORTÁŽ Z CHOVU: Zaměstnanci: tým do 20 osob vč. sezónních brigádníků (zaměstnance má pouze farma na Kudlově, ostatní lidé pracují pro farmy jako OSVČ) Okres: Zlín (Zlínský kraj) Nadmořská výška: 300–600 m nad m.

Chované plemeno: angus (AA), pinzgavský skot (PG) Členem svazu: od roku 1996 V plemenných knihách: AA, PG Základní stádo: 310 ks AA, 23 PG (+ 14 jalovic) Plemenitba: přirozená (10 plemenných býků) Zemědělská půda: cca 1700 ha TTP z toho 200 ha vlastních V systému EKO zemědělství: ANO Web: http://www.farmakudlov.cz/

Pinzgav z Kudlova a angus ze Slu‰ovic Ing. Jan ·véda: Krása vám nepfiinese Ïádné peníze Farmy/firmy:

Farma

Ing. Jan Švéda

Místo – Obec

Val. Polanka, Zlín, Všemina

Výměra (ha)/

Skot

Ovce

vlastní

krávy/býci

bahnice/berani

350/80

AA 44/3

257/7

26

AA 51/1

480/53

26

–

–

–

Mamian s.r.o.

Hrobice

400/50

Farma Kudlov

Bohuslavice

375/35

Lagre plus s.r.o.

Ing. Pavel Šeliga

6

AA 55/1

130/30

AA 46/1

–

240/8

AA 54/2

400/6

190

AA 60/1

–

Vlachovice

chov na Slovensku

Není Bfiezová jako Bfiezová a pfii tro‰e nepozornosti a souhry okolností vás mÛÏe navigace, kterou slepû následujete, svést ze správné cesty a odvádût vás pomalu ale jistû tam, kam vÛbec nemáte namífieno.

Oproti pÛvodnímu zámûru nejedete na západ ale na jih a neb˘t rychlého zásahu pana Ing. Jana ·védy, majitele a spolumajitele nûkolika farem na Zlínsku, za kter˘m máte namífieno na dne‰ní reportáÏ, dojeli byste po vzoru „praÏské blond˘ny“ aÏ na slovenské hranice.

Jak se ale fiíká, v‰e ‰patné je k nûãemu dobré, protoÏe díky tomuhle „úletu“ se jedete nejdfiíve podívat na stádo pinzgavek pasoucích se na kotárech v okolí Bohuslavic u Zlína. Je nádherné odpoledne zalité sluncem, které obãas zastíní kupovitá oblaãnost hrající v‰emi odstíny bílé a ‰edé.

A pod v‰í tou nádherou na neutû‰enû vyhlíÏejících pastvinách, o které se postaralo nûkolikamûsíãní sucho (pofiádnû tu pr‰elo naposledy vloni v listopadu) se klidnû popásá dobytek, kter˘ si vás sv˘m specifick˘m zbarvením získá na

PG 23/1

první pohled. Mahagonová srst opaleskující pod sluneãními paprsky a nápadn˘ bíl˘ pruh táhnoucí se od hlavy po hfibetní linii aÏ k zádi a vracející se zpût spodní stranou trupu pfietínaje v‰echny ãtyfii konãetiny, to se pfiírodû a cílené selekci chovatelÛ z okolí Salzburgu, odkud toto pÛvodnû trojstranné plemeno pochází, opravdu povedlo. Krásná zvífiata a témûfi absolutnû pfiizpÛsobivá, místní podmínky jim vÛbec nevadí a je‰tû z toho mála dokáÏí vyprodukovat kvalitní a velmi chutné mléko plné bílkovin a tolik potfiebného tuku, kter˘ váÏe chuÈ a tudíÏ jsou mléãné v˘robky, kter˘mi se Farma Kudlov py‰ní, tak neodolatelné. Dne‰ní vyprávûní tedy zaãneme velmi neobvykle a to chovem krav kombinovaného plemene pinzgauer, pro které vede nበSvaz plemennou knihu od roku 2015 a stádo pana ·védy je zapojeno do kontroly uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu. V âR jdeme cestou chovu tohoto plemene na maso, tedy udrÏení a pfiípadnû zlep‰ení masné uÏitkovosti, která ale nesmí b˘t

Koně

–

na úkor mléãnosti krav. Pan Ing. ·véda, aby dostál pfiidané hodnoty svého chovu, se vydal smûrem vyuÏití mléka krav na v˘robu mléãn˘ch v˘robkÛ, ale do místní suché oblasti bylo potfieba pofiídit plemeno, které by produkovalo dostatek základní suroviny a poradilo si s místními podmínkami, proto vybral toto pÛvodní rakouské nenároãné a velmi chodivé plemeno.

Kromû krásn˘ch pinzgavek se mÛÏete v této reportáÏi tû‰it také na povídání o internacionálním plemeni aberdeen angus a jeho chovu ve spoleãnosti koní a ovcí plemene Romney, o Ïivotní filozofii pana ·védy a jeho zku‰enostech z dlouhodob˘ch zahraniãních pobytÛ po celém svûtû, kde dovednosti a moudrosti nasbíral a jiÏ dvacet let se je snaÏí uplatÀovat na sv˘ch farmách.

Spoleãníkem pana Ing. ·védy je pan Ing. Pavel ·eliga, také znám˘ a dlouholet˘ ãlen na‰eho Svazu, se kter˘m si jistû rádi popovídáme o jeho zku‰enostech a Ïivotním postoji nûkdy v budoucnu, protoÏe pokud bychom vedle pana

·védy nechali hovofiit také pana ·eligu, prostor v jednom ãísle Zpravodaje by nám rozhodnû nestaãil.

I tak bude dne‰ní reportáÏ zdrojem velmi zajímav˘ch a z mého pohledu uÏiteãn˘ch informací. Je ãistû na vás, co si z toho vezmete nebo nevezmete za své. Nûkomu tfieba názory pana ·védy pomohou otevfiít oãi, jiného popíchnou, ale rozhodnû stojí za to si je pfieãíst, tak pojìme na to!

Pinzgavské krásky a dojení na pastvinû Mobilní dojírna stojí pfiímo na pastvinû, krávy jsou nauãené dvakrát dennû pfiijít a nechat se podojit, do chladícího tanku pfiipevnûného na korbû auta, které vozí surovinu rovnou do mlékárny ke zpracování: „Co vím, jsme jedin˘m chovem v âeské republice, kde se masné krávy dojí. Vybrali jsme si toto plemeno, protoÏe jsou to velmi skromná zvífiata, tady u nás platí anglické pfiísloví ‚Nice doesn’t make you any money‘ ... ‚krása vám nepfiinese Ïádné peníze‘, tady je pfiíroda krásná, ale drsná a nic vám nedá zadarmo. Nejdfiíve jsme dovezli 15 jaloviãek z okolí Zell am See a k nim jednoho plemenného b˘ka. Po první sezónû se nám bohuÏel narodili témûfi samí b˘ãci, pouze dvû jaloviãky.

B˘ãky jsem prodal do v˘krmu a za utrÏené peníze jsem pofiídil je‰tû dal‰ích pût mlad˘ch jaloviãek. Jsme s pinzgavkami velmi

❒ Pinzgavky na Kudlově jsou opravdu pěkně narostlé (foto: Pavla Vydrová)

spokojení, jsou stejnû nenároãné plemeno jako angus a dávají nám aÏ 5500 l mléka za laktaci. Co do sloÏek, mají kolem 5 (5,5) % tuku. Hodnû záleÏí na kvalitû pastvy, která není v souãasné dobû právû nejideálnûj‰í. Musí se hodnû nachodit, aby se dostateãnû napásly. Bílkovin mají dle posledního mûfiení 3,87 %. SloÏení mléka je ideální pro v˘robu s˘rÛ a tvarohu, vysoká v˘tûÏnost to dokazuje. Pfiirovnal bych je k pÛvodní âeské strace, kterou jsme v podstatû zcela neuváÏenû „vyhubili“ a dne‰ní âESTR se bohuÏel nedá do extenzivních podmínek vÛbec pouÏít. MÛj prvotní zámûr byl pást právû ãeskou straku, ale po konzultacích se

❒ „Pinzgavské milky“ na Valašsku (foto: Pavla Vydrová)

zku‰en˘mi ãesk˘mi chovateli mi bylo jasné, Ïe by sice trávu na místních kopcích spásly, ale mléko bychom z nich touto cestou nedostali. Pinzgavky jsou dle na‰ich zku‰eností velmi klidné, hodné, dobfie se uãí na dojírnu.“ Z dÛvodu zaji‰tûní kontinuálního telení, je b˘k ve stádû neustále: „Tak jak jsou krávy a jaloviãky bezproblémové vÛãi ãlovûku, tak jsou zlé vÛãi sobû navzájem. Máme je z dvanácti rÛzn˘ch chovÛ a snad si to i pamatují, Ïe jsou kaÏdá odjinud a neustále se mezi sebou rovnají a utváfiejí hierarchii. Pfii dovozu z Rakouska byly nûkteré odrohované a nûkteré bylo tfieba odrohovat záhy, protoÏe docházelo k nelítostn˘m

7

bojÛm a zranûním. Na dcery jsou hodné, ale kdyÏ pfii‰el do stáda nov˘ mlad˘ b˘ãek „Ferda“ z Rakouska, kter˘ letos pÛsobí první sezónu, krávy ho mezi sebe vÛbec nepfiijaly, odnesl to i ãetn˘mi zranûními, ze kter˘ch se na‰tûstí vylízal a uÏ plní svÛj úkol odpovûdnû. Star˘ b˘k byl na nû pfiísn˘, tento si svÛj post bude muset teprve vydob˘t.“ Angus zimuje venku, ale pinzgavky jdou na zimu do kravína kvÛli obsluÏnosti: „Technicky by bylo dojení venku velmi obtíÏné. Koncem dubna je vyháníme na pastviny a kolem „Du‰iãek“ je zaháníme do stáje. V‰e záleÏí na úÏivnosti porostÛ, letos to moÏná bude i dfiíve. Pfiátelská povaha a pfiítulnost k lidem se dá odtu‰it velmi lehce, kaÏdá tu má své jméno, napfi. „Tfiista‰estka“ se jmenuje Peugeot,“ usmívá se pan ·véda a pokraãuje: „Mezi lidmi kolují pfiedsudky, Ïe pinzgavka je malá. Nevím jak jinde, ale ty na‰e jsou pûkné a dokazuje to i váha dospûl˘ch krav kolem 8 metrákÛ a více. Pûknû pravidelnû spásají porost, ale bídou netrpí, i kdyÏ je tu takové sucho, pfieháníme je na ãerstvé, abychom zajistili dostatek mléka pro provoz mlékárny.

Krmná dávka se skládá pouze z trávy a v zimû sena a senáÏe, ornou pÛdu nemáme, takÏe ani nic na pfiilep‰enou. Krávy pfieháníme pomûrnû ãasto, protoÏe pozemky jsou roztfií‰tûné v okruhu 10 km a mezi nimi jsou obce a les. Dojírna se vÏdy

8

stûhuje za kravami a obsluhují ji dva lidé, jeden muÏ a jedna Ïena z mlékárny. Jedna zpracovává od rána mléko a pak jezdí s rozvozem a druhá dojí a pak pomÛÏe zpracovat mléko a tfii krát dennû napojí telata.“ Telení je kontinuální proto, aby bylo na Vánoce dostatek mléka, poslední krávy se telí koncem záfií. Tele je po narození pod krávou hodinu, pak je pfiemístûno do ‰kolky v kravínû: „Docela dlouho trvá, neÏ narostou, proto je zapou‰tíme ve vûku 22–24 mûsícÛ. Na mléãné v˘Ïivû jsou do 3.–4. mûsíce a pak uÏ se pouze pasou, proto rostou pomaleji neÏ masné tele, které je pod matkou aÏ do odstavu. Angusaãka kdyÏ se narodí zaãátkem bfiezna, tak má u nás pfii odstavu 330 kg (zaãátkem listopadu), coÏ pinzgavka neudûlá.

I kdyÏ není pastevní porost ideální, tak z nûho vyprodukují dennû 22–23 l mléka. Mají pûkné struky, vhodné na dojení, správnû upnuté vemeno, je vidût Ïe se v Rakousku vûnují ‰lechtûní. Dovezli jsme opravdu pûkná a funkãní zvífiata.

U nás je tûÏké pûstovat nûco na pfiilep‰enou nebo na vy‰‰í d o j i v o s t u nároãnûj‰ích ple-

men, tady nic nenaroste, kukufiice nemá ‰anci, ofie se velmi tûÏce vzhledem ke kamenité pÛdû a chránûn˘m územím, tady bychom kombinovaného simentála neuÏivili.

Kdysi spadlo v této oblasti 850 mm sráÏek za rok, teì je tu max.

500 mm a smûrem na jih je je‰tû vût‰í sucho. Na Vala‰sku je krásnû, ale bída, tady by se hodila dotace na welfare za to, Ïe paseme, ale bohuÏel, v âechách je to nastavené jinak, tady to není nad rámec bûÏné praxe,“ posteskl si pan ·véda a dodává: „S dotacemi máme vÛbec zajímavé zku‰enosti, napfiíklad mlékárnu jsme si po fiadû byrokratick˘ch problémÛ radûji vybudovali sami bez podpory stran státu nebo EU. V‰e ‰patné je k nûãemu dobré, díky tomu, Ïe jsme nepobírali pfii stavbû dotaci, u‰etfiili jsme na dodavatelsk˘ch cenách.“ RozhlíÏíme se po vyprahlé pastvinû: „PÛvodnû se tu v‰ude hospodafiilo na orné pÛdû pod místním JZD, t a k Ï e p r v n í m na‰im krokem bylo zatravÀo vání . Na místních loukách se nám z bylin osvûdãil zejména ‰tírovník, ten jedin˘ se dokáÏe na suché pÛdû prosadit a staãí mu velmi málo vláhy, protoÏe

❒ Mladý býček se zatím mezi velkými kravami doslova ztrácí, ale svou funkci plní odpovědně (foto: Pavla Vydrová)

odnoÏuje v podzemí, tak bez problémÛ obrÛstá. Zato bíl˘ jetel tu má problém, protoÏe ho krávy vy‰kubou, nedokáÏe odnoÏit a tím se rozpínat. Malé pfiírÛstky zaznamenáváme letos jak u angusÛ tak u jehÀat, louky se zdají zelené, ale vypustí se na nû dobytek a za 14 dní uÏ nemají co pást. Farma Kudlov má 370 ha a pfii pfiedepsan˘ch 0,3 VDJ na hektar nejsme témûfi schopní zvífiata uÏivit. První seã se su‰í, ale pak uÏ porost velmi tûÏko obrÛstá a od ãervence jsou pastviny chudé a dobytek i ovce si to musí odchodit. Pfiikrmovat nemÛÏeme, protoÏe bychom nemûli co krmit v zimû. Situace je stejná na v‰ech na‰ich farmách.“ Dal‰ím problémem je nedostatek napájecí vody, fie‰í se cisternou umístûnou na pastvinách.

Stáj x dojírna x mlékárna „Nápad na vybudování mlékárny vznikl tak, Ïe jsem koupil kravín, kter˘ byl v okrajové ãásti Zlína a v pomûrnû dobrém stavu. Nemûl jsem v plánu ani zavírat anguse ani dûlat intenzivní v˘krm. Blízkost mûsta rozhodla, ‰li jsme cestou zpracování mléka,“ v zimním období se dojení pfiesouvá do stáje a tak je cel˘ provoz pod jednou stfiechou: od nadojení, pasterování, v˘robu mléãn˘ch v˘robkÛ aÏ po okénko zákazníkÛ. Dostatek teplé vody pro provoz dojírny a mlékárny zaji‰Èuje dfievokotel a surovina na topení pochází z místních lesÛ. Vytápí se cel˘ objekt, resp. mléãnice, sklady, kanceláfie i mlékárna, kde je podlahové topení, které si pan ·véda chválí také z technologického hlediska a pochvaluje si i produkty: „Díky vysokému obsahu tuku a bílkovin mají na‰e v˘robky velmi specifickou a lahodnou chuÈ a konzistenci.

Dûláme tvaroh, tvaroháãky, s˘ry, mûl jsem ambice dûlat i zrající s˘ry, ale zájem o ãerstvé v˘robky je tak vysok˘, Ïe zatím nic neuzrálo. Také zrací komora je pomûrnû finanãnû nároãná investice a v tuhle chvíli vlastnû nepotfiebná.

Lidé z okolí

❒ Okénko zákazníků na Kudlově v okrajové části Zlína (foto: Pavla Vydrová)

a turisté si chodí nakupovat pfiímo k okénku na Farmu Kudlov, ale mléãné v˘robky se zaváÏí také do farmáfisk˘ch obchodÛ do Zlína a Brna.“ Jako problém ale vnímá pan ·véda nav˘‰ení ceny o marÏi obchodu, pak uÏ to nejsou v˘robky pro bûÏné zákazníky: „Na‰tûstí se 85 % v˘robkÛ prodá z farmy.“ Pozastavujeme se nad zájmem o syrovátku, kterou lidé pijí a vyuÏívají ke kosmetick˘m úãelÛm. „Provozovat mlékárnu není velká legrace, zejména co se t˘ãe penûz, pofiád je tu malá ztráta, stále máme málo suroviny, dle v˘poãtÛ budeme na nule aÏ ve chvíli, kdy budeme mít 25 krav. Tento fakt pfiesnû navazuje na mou tezi, Ïe se v âesku vyplatí takové to sponzorované nicnedûlání, protoÏe ve chvíli, kdy se rozhodnete nûco dûlat, tak na pokrytí nákladÛ vyuÏíváte peníze z dotací a pak máte sice nav˘‰enou trÏbu, máte víc telat, víc jehÀat nebo tfieba toho mléka, ale ta nav˘‰ená trÏba vám nikdy nenahradí v˘padek té dotace.

TakÏe ten kdo nedûlá vÛbec nic, tak mu paradoxnû zbyde nejvíc, a proto je vlastnû nejjednodu‰‰í cesta prodat produkci bioplynce.“ Ve stáji je jinak klasick˘ stlan˘ provoz a vyhrnuje se jednou za

2–3 dny: „Hnoji‰tû na‰tûstí fie‰it nemusíme, spolupracujeme s jedním pûstitelem stromkÛ, kterému kaÏd˘ t˘den odváÏíme kontejner hnoje, on nám za to nechává slámu. KaÏdoroãnû si nalisujeme 300 balíkÛ a pak mu za to dáváme ve‰ker˘ hnÛj, kter˘ vyprodukujeme v zimním období. Jediné co tím pádem vlastnû nakupujeme je sÛl, resp. minerální lizy, jinak jsme ve v‰em sobûstaãní.“ „Jsou dvû cesty – buì jít cestou levného zboÏí, dûlat ho moc a ‰idit to, jenomÏe na to uÏ tady jsou supermarkety, nebo drÏet top kvalitu a fiíci si za to víc penûz. Na‰e mléko je pfiíjemnû nasládlé zejména díky pastvû a úplnû nejlep‰í je, kdyÏ si krávy dají jehliãí, to je úÏasná vÛnû, z toho je patrné, jak pfiíjem ovlivÀuje v˘dej, v tomto pfiípadû senzorické vlastnosti mléka,“ prozrazuje nám pan majitel s úsmûvem a zakonãuje na‰e povídání na Kudlovû: „Cílenû jim obãas dáváme vûtve, kdyÏ se poblíÏ kácí les.

Chutnají jim smrkové i borové.“ Spoleãenství ‰esti firem/farem Kudlov i se svou mlékárnou a pinzgavkami je za námi, pfiemísÈujeme se na sever do v‰em dobfie znám˘ch Slu‰ovic. Tady je ta správná Bfiezová a s ní

9

❒ Provoz mlékárny vybudovali bez dotací (foto: Pavla Vydrová)

i velín spoleãn˘ ‰esti firmám, které vlastní nebo spoluvlastní pan Ing. Jan ·véda, John, tak mu fiíkají ve svûtû, kde proÏil s pfiestávkami nûkolik let, i k tomu se postupnû dostaneme: „Jsme spoleãenství celkem ‰esti ekonomicky samostatn˘ch firem, zab˘váme se chovem skotu, ovcí a koní.

V souãasné dobû hospodafiíme v asi dvaceti katastrech s nadmofiskou v˘‰kou 300 aÏ 600 metrÛ na v˘mûfie 1700 ha zemûdûlské pÛdy. V‰echno jsou louky a pastviny, máme velmi ãlenit˘ terén, vût‰ina parcel je svahovit˘ch, nûkteré zasahují do horské oblasti. U kaÏdé z firem jsou umístûny rÛzné stroje, ale na poãátku vegetaãního období se linky sjednotí a pracují na v‰ech pozemcích.“ Tolik na úvod a teì na chvíli omluvíme pana ·védu, protoÏe se musí vûnovat kupci z Holandska, kter˘ pfiijel za obchodem jehÀaty a pojìme si

10

povídat s mladou sympatickou zootechniãkou, pravou rukou pana majitele, alespoÀ co se chovu skotu, ovcí a koní t˘ãe.

Ing. Eva Cekiera má na starosti v‰e kolem zvífiat, vã. evidence, oznaãování telat a jehÀat, hlídání porodÛ atd. atd. Od ãtrnácti let se vûnovala jezdectví, docházela ke koním do vedlej‰í dûdiny V‰emina, kde si ji pan ·véda vyhlédl jako ‰ikovnou perspektivní mladou sílu, která by mohla b˘t jeho farmám pfiínosem. „Chodil si pÛjãovat konû na nahánûní a oznaãování dobytka, obãas jsem mu pomáhala a nakonec mû oslovil, jestli bych nechtûla po ‰kole nastoupit k nûmu na farmy.

Promovala jsem v roce 2008 na MZLU v Brnû a od té doby jsem tady,“ vysvûtluje nám Eva, naloÏí nás do auta a jedeme se podívat pfiímo mezi zvífiata: „Tady jsme na farmû Mamian, zde se zvífiata pfiemisÈují po jednotliv˘ch pastevních areálech,

ten nejvût‰í má témûfi sto hektarÛ. Kromû skotu a ovcí jsou tu od kvûtna do fiíjna také konû v odchovu, aktuálnû 26. Celoroãnû máme také stádo 10 firemních koní, které se pouÏívají na práci s dobytkem, mezi nimi mám i svého vlastního konû.“ V‰ude kolem nás jsou ovce, kam se ãlovûk podívá, odpoãívají ve stínech stromÛ a kefiÛ, kam oko dohlédne, v‰ude ovce a mezi nimi ãern˘ angus. JehÀátka kombinovaného plemene Romney mají právû zváÏené 100 denní váhy (konec ãervence) a dostateãnou váhu (30–40 kg) na to, aby mohla b˘t prodána, moÏná právû do Holandska. Bahní se od 8. dubna do pÛlky kvûtna, pak následuje velká stfiiÏ ovcí a tím se ukonãí bahnûní a udûlá se evidence pfieÏiv‰ích jehÀat.

Velké ztráty dokáÏí napáchat krkavci, ktefií se zde bohuÏel vyskytují ve velkém mnoÏství, s vlky má negativní zku‰enost pan ·eliga.

Management stád(a) „Základní stáda matek angusÛ mají zpravidla 40–55 ks a jednoho b˘ka. Telí se od konce bfiezna do konce ãervence, jalovice (prvotelky) úplnû poslední.

V leto‰ním roce se nám telilo velké mnoÏství jaloviãek, protoÏe se brakovalo více neÏ je obvyklé. Stáda mûla vysok˘ vûkov˘ prÛmûr a jiÏ se to zaãalo negativnû projevovat, bylo tfieba zasáhnout a stáda radikálnûji obnovit. Letos jsme vyfiazovali poslední krávy roãník narození 2001. Dlouhovûkost se u angusÛ nezapfie, ale je to na

❒ Chytačka s mobilní dojírnou se stěhují po pastvinách za kravami (foto: Pavla Vydrová)

❒ Výroba tvarohu v mlékárně na Kudlově (foto: Pavla Vydrová)

hranû, 14–16 let je v na‰ich podmínkách vûkové maximum“, fiíká zootechniãka Eva. Na zaãátek srpna je naplánované váÏení hmotností ve 120ti dnech. I pfies nedostatek sráÏek je stádo s telaty v dobré kondici: „Máme uzavfien˘ obrat stáda, nakupujeme pouze b˘ky, v‰echny krávy jsou z na‰eho chovu, z na‰ich farem. Stáda jsou si podobná jak typem, tak i poãtem kusÛ. Tfii stáda máme ve Slu‰ovicích, pak na Kudlovû, Pavel ·eliga ve Vlachovicích a nov˘ chov na Slovensku.

Nejmen‰í farma má 130 ha, nejvût‰í pfies 400 ha, témûfi v‰ude uplatÀujeme kombinovanou pastvu skotu a ovcí, pfiípadnû i koní.“ B˘ci se umísÈují do stáda aÏ koncem ãervna a to z toho dÛvodu, Ïe je dobytek celoroãnû na pastvinách bez pfiístfie‰í a zimy jsou tu hodnû vlhké, tak aby se telilo pozdûji jiÏ do suchého jarního prostfiedí a ne do zimního bahna.

Telení tedy vychází na konec bfiezna, pfiedchází se tak ztrátám na telatech z dÛvodu ‰patného zdravotního stavu: „Od na‰ich krav oãekáváme, Ïe se sami otelí a postarají o telata, která jsou u nás pouze po pfiirozené plemenitbû, v‰echny na‰e chovy jsou v ekologickém systému hospodafiení. B˘ky si vybíráme do plemenitby dle zpÛsobu odchovu, tak aby uchodili místní podmínky a pfii-

zpÛsobili se jim. Díváme se samozfiejmû na nepfiíbuznost a také typ, kter˘ je pro nás dÛleÏit˘, máme rádi stfiednû velká, pûknû osvalená a hluboká zvífiata.“ Do 20 ks roãnû jsou tzv. nestandardní telata (pozdû narozená apod.), b˘ãci se vykastrují a v roce a pÛl vûku se poráÏí na maso pro vlastní potfieby. Jít cestou prodeje masa, vybudovat bourárnu nebo dokonce poráÏku je neláká, v tomto smûru volí jednodu‰‰í cestu, odstav realizovat pfiedev‰ím do zahraniãí.

Potenciál vidí smûrem na v˘chod, ale k tomu se dostaneme s panem majitelem pozdûji.

Aktuální stav b˘kÛ V souãasné dobû se na farmû nacházejí tito krasavci: ARNOLD Z TELECÍ (ZAI 258), ROSEMEAD BISHOP J007 (ZAA 879) z farmy Rosemead Angus v Jihov˘chodní Anglii po otci WEDDERLIE KARDINAL B471, ZEN PAVAS (PAA 469), BENJAMIN Z RANTͤOVA (ZAI 332), BIVOJ Z RANTͤOVA (ZAI 330), CELTIK RED OL·AVA EKO (PAA 892); u pana Ing. ·eligy: ZAKARTA PAVAS (ZAI 125) a APO·TOL Z TELECÍ (PAA 648). V ãervnu dojel ze Skotska Netherton Lancelot S850 (ZAI 611). „Obecnû se pot˘káme s v˘drÏí b˘kÛ. B˘k musí místní podmínky vydrÏet, musí si své odchodit a odskákat, ale to je bohuÏel v posledních letech problém, zejména u b˘kÛ z odchoven, ale k tomuto tématu si své fiekne je‰tû pan ·véda. Pfied ‰esti lety jsme dovezli b˘ka z Anglie, doposud Ïije a skáãe, ten se opravdu osvûdãil a letos máme roãního b˘ãka ze Skotska, u toho se teprve ukáÏe. Jinak nakupujeme b˘ãky na ãeském trhu.

Sami dáváme roãnû do testu 2–4 b˘ky, vybíráme skuteãnû ty nejlep‰í, s produkcí plemeníkÛ to nepfieháníme,“ vysvûtluje nám k b˘kÛm Eva. Ve Slu‰ovicích vzpomínají v dobrém na prvního plemenného b˘ka: mal˘ zavalit˘ Enduro z Brloha

❒ Nabídka dne (foto: Pavla Vydrová)

(ZAA 233) dával pfiesnû takové potomky, jaké preferují „men‰í tûlesn˘ rámec a krávy jako kuliãky“.

Pokud vás zajímají pÛvody b˘kÛ a dal‰í informace, najdete je dle státních registrÛ nebo jména v na‰í online databázi: http://www.db.cschms.cz/ Základní informace ve zkratce... „K angusÛm nenakupujeme nic kromû lizÛ, dostávají seno a senáÏ. Jádro neznají. Ustájení je volné pod ‰ir˘m nebem, pod stfiechou jsou pouze stroje a nalisované balíky. Na v‰ech farmách dohromady pracuje do dvaceti lidí.

Nûktefií jsou zamûstnanci, nûktefií pracují pro farmy jako Ïivnostníci a v sezónû nám vypomáhají brigádníci. SluÏbou dûláme stfiiÏ ovcí a o‰etfiování paznehtÛ, jinak jsme sobûstaãní. V˘stavní ambice nemáme, ani lidské zdroje na to, abychom byli schopní zvífiata na v˘stavu pfiipravit. Tfii poslední roky jsme intenzivnûji obnovovali a roz‰ifiovali stáda, proto jsme si v‰echny plemenné jalovice nechávali, v leto‰ním roce se ale jiÏ obchodovat budou, pÛjdou do zahraniãí,“ uzavírá nበv˘jezd po místních pastvinách rychlou rekapitulací mladá zootechniãka a na mou otázku, co by si ve své profesi pfiála, odpovídá: „Aby zvífiata byla zdravá, mûla se dobfie, aby farmafiení fungovalo a plnilo

11

❒ Plemenný býk Netherton Lancelot S850 (ZAI 611) ze Skotska (foto: William McLaren)

úãel, kter˘ v zemûdûlství vidím, není tfieba filozofovat, plníme funkci údrÏby krajiny.“ Tûmito slovy jsme se rozlouãili se ‰ikovnou zootechniãkou Evou a tû‰ili se na podveãerní povídání s panem ·védou, kter˘ mezi tím úspû‰nû uzavfiel obchod s jehÀaty.

Nejdfiív koÀafi potom cowboy „Jsem povoláním koÀafi, nikdy pfied tím jsem krávy nechoval.

Prarodiãe byli povozníci a pracovali u BaÈÛ, ale jiné zemûdûlské kofieny jsem nemûl. Po dokonãení zemûdûlské univerzity v Brnû jsem nastoupil k tehdej‰ím plemenáfisk˘m podnikÛm do Tlumaãova na odchovnu hfiebcÛ. Záhy po revoluci se zaãaly podniky privatizovat a já bez praxe a konexí jsem dostal v˘povûì.

Na‰tûstí se v té dobû koÀÛm dafiilo a tak jsem se dostal na praxi do Anglie, kde jsem pfies den pracoval v hfiebãínû a odpoledne nav‰tûvoval ‰kolu.

V Anglii nás velmi dobfie nauãili poãítat peníze, ‰kolili nás zejména z ekonomick˘ch záleÏitostí, vysvûtlovali nám cashflow a to nejen u koní, ale i u krav a ovcí. Dokonce jsme simulovali business na pûstování tabáku. KdyÏ jsem ‰kolu dokonãil tak mi fiekli: „Ví‰, Johne, my uÏ jsme ti fiekli úplnû v‰echno, co víme a máme jen jednu podmínku. Tady pracovat v oboru nezÛstane‰, mÛÏe‰ tady rozná‰et pivo nebo kydat

12

hnÛj u koní, ale nikdy ne dûlat manaÏera.“ Nechtûli si vychovat konkurenci, nauãili nás v‰e, ale pak nás poslali do svûta. Byli tam se mnou lidé z Brazílie, Austrálie, Irska, Kanady, Itálie i Nového Zélandu.

JiÏ jako britsk˘ poji‰tûnec jsem tedy odjel za praxí do Austrálie a do Ameriky a tam jsem poprvé natrefil na masné krávy. Nejvíc angusÛ jsem vidûl v Austrálii. Nejdfiív jsem pracoval v Queenslandu, kde se hodnû choval brahmánsk˘ dobytek, ale byli tam uÏ tehdy brangusy (kfiíÏenci bráhman x angus) a protoÏe mû chov masného skotu zaujal, nechal jsem se najmout na jih do Snowy Mountains v australském Novém jiÏním Walesu. Nûjak˘ ãas jsem strávil i na Univerzitû v Armadalu a seznamoval se s chovem angusÛ. KdyÏ jsem vidûl, co Ïerou a jak po tom rostou, rozhodl jsem se, Ïe pokud se jednou vrátím na Vala‰sko (jako Ïe jsem se v té dobû moc vracet nechtûl), tak budu v místních podmínkách chovat právû tohle plemeno. I Australané mi fiíkali: „Johne, tobû ta chudoba kouká z oãí, ty si musí‰ pofiídit stejnû skromn˘ dobytek, jako jsi sám“. Tak jsem si uÏ tenkrát vybral, ale je‰tû dlouho cestoval, neÏ jsem se usadil. ·est let jsme putovali po Svûtû se Ïenou, vrátili jsme se, aÏ kdyÏ se jí zaãalo st˘skat po domovû, mnû se zase od té doby st˘ská po Austrálii. To bylo v letech

1991–1996, v âechách nebyla tehdy u koní díky privatizacím práce. Nastoupil jsem k plemenáfiÛm v roce 1988 a za rok pfii‰la revoluce, byl jsem bez ‰ance, co se privatizaãních pfiíleÏitostí t˘ãe.

KdyÏ jsem se vrátil z cest, nebyl jsem rozhodnut˘ doma skuteãnû zÛstat, pfiem˘‰lel jsem, ãím se budu Ïivit a shodou okolností a díky tomu, co jsem se v cizinû nauãil, jsem se dostal k postupnému odkupu firem a podnikÛ, které provázely finanãní problémy. Nejdfiív jsem chtûl ale dûlat poradce, kdyÏ jsem mûl ze svûta hodnû zku‰eností, ale nikdo nebyl na mé rady zvûdav˘, kaÏd˘ si chtûl v‰echno dûlat po svém. V roce 1996 nedokázal mé exotické rady typu telit venku a nedávat zvífiatÛm ‰rot nikdo pochopit.

U nás kdyÏ chodíte do ‰koly, tak z vás udûlají takového „half part employee“ poloviãního zamûstnance, víte pouze nûco a v podniku vás pak dotvofií, kdeÏto v té Anglii nás uãili pro kolonie jako tzv. „full time emplyee“ a fiíkali: „Johne, ty kdyÏ pfiijde‰ do neznámého prostfiedí, v‰ude kolem jen samá bu‰, ty vyleze‰ na strom nebo na kopec a rozhlédne‰ se a musí‰ pfiesnû vûdût, jak ta farma bude vypadat. Jak je daleko k vodû, kde jsou pfiístupové cesty, co bude‰ orat, co je pfiíli‰ strmé, kde si postaví‰ farmu, kde je fieka a nehrozí-li záplavy, jak je daleko benzínka, jak je daleko na trh atd. atd.“ Tfieba v Austrálii jsou toto velmi dÛleÏité vûci, protoÏe na nejbliωí jatka jsme to mûli 2500 kilometrÛ. Nauãil jsem se poãítat i velmi malé peníze, polopou‰È vás donutí, tam kde je jedna kráva na 25 ha plochy.

Cena pracovní síly se zvy‰ovala, kdyÏ se lidé neustále nûkam pfiemísÈovali, proto jsem si tady zfiídil takové koãovné zemûdûlství v rámci tûch na‰ich farem, které jsou rozeseté po okrese a jedna na Slovensku. Proto máme v‰e mobilní, napfi. chytaãku. Ráno se rozhodne, kam se jede a co se tam bude dûlat, odveze se chytaãka, do vozíku

se naloÏí dva konû a ãtyfikolka a v jednu hodinu je stádo hotové a o‰etfiené dle potfieby.

Na sedm stád nám tak staãí jedna chytaãka s jeden mulãovaã poseãe 1500 ha, i kdyÏ se jedná o ‰est men‰ích farem.

Stroje a lidské zdroje musí mít maximální vyuÏití, aby se vyplatilo je mít,“ vysvûtlil nám svou strategii Jan ·véda. S panem ·eligou jsou spoleãníci jiÏ od zaãátku, nûkteré farmy mají spoleãnû, nûkteré oddûlenû, ale stále intenzivnû spolupracují, protoÏe se to vyplatí. „Linka na seno zaãíná kaÏdoroãnû na Kudlovû, protoÏe „pinzgavské milky“ potfiebují tro‰ku jemnûj‰í seno, aby bylo dobré mléko. Konãíme seãe po 20. ãervenci ve Vala‰ské Polance, kde jsou chránûné louky a porosty, které se nesmí kosit dfiíve neÏ 15. 7. VyuÏijí se jak lidi, tak stroje. V âechách je v lidech zakofienûná taková ta „rodinná farma“, ale to je podle mû otroãina, lidé jsou uvázaní u sv˘ch statkÛ jako pes u boudy, to já nikdy nechtûl. V zahraniãí nás uãili budovat vût‰í firmy, i kdyÏ tfieba rodinné, ale zamûstnaneckého typu, aby lidé chodili do práce, mûli pracovní dobu a dovolenou. B˘t v zápfiahu 365 dní v roce 24 hodin dennû, to vám pfieci musí dfiíve nebo pozdûji lézt krkem. U nás si v‰ichni vybíráme dovolenou,

máme volné soboty a nedûle, ale samozfiejmû Ïe kdyÏ se su‰í, tak jsme v‰ichni o víkendu v práci. Na dojírnû se Ïeny o víkendech stfiídají. UÏ tak to není nic moc, to zemûdûlství a je‰tû otroãit kaÏd˘ den. Není se ãemu divit, Ïe potomci z farem utíkají, málo kdo se chce honit bez odpoãinku kaÏd˘ den, mladá generace má se sebou jiné plány.

V‰e co umím a z ãeho ãerpám, jsem se nauãil na ‰kole v Anglii.

KdyÏ jsme tam nastoupili, tak nám fiekli: „My vám vysvûtlíme, jak 20 tisíc AngliãanÛ ovládlo 200 mil. lidí v koloniích. Nejdfiív musíte lidem sebrat vûci denní potfieby, jídlo, vodu a komunikaci. Tady nám to udûlali také, Veolia nám sebrala vodu, Eon energie, supermarkety nám sebrali jídlo, banky také nemáme. Tam nás to uãili podle stupnû rozvoje, bíl˘ ãlovûk pfii‰el do Ameriky a vystfiílel bizony a mûl indiány na kolenou, kdyÏ to nezabralo, vystfiílel jim Ïeny a dûti a tím je dostal. Vyspûlej‰ím národÛm odfiízli pfiístupové cesty a obsadili pfiístavy, znemoÏnili tím komunikaci, a kdyÏ byli je‰tû vyspûlej‰í, napfi. britská Indie, tak rozvrátili státní správu. Jediné co jim nechali, je náboÏenství. A podobnû to teì je u nás i k pÛdû se snaÏí dostat rÛzní ‰mejdi. Tady u nás mají na‰tûstí problém, protoÏe tady

❒ Stádo angusů na farmě Mamian (foto: Pavla Vydrová)

si to rodiny drÏí, u nás se pÛda jen tak neprodává.

Jinak jsem vlastnû specialista na trávy a na tropické trávy, to byl mÛj obor, uãili nás v‰e z pohledu zisku a sniÏování nákladÛ na lokalitách rÛzného charakteru. Více jsme se vûnovali ekonomice a kaÏdému pohybu na farmû. Nekladl se dÛraz na v˘nosy ani na pfiírÛstky, ty byly – ve vût‰inû podmínek, se kter˘mi jsem se pfii putování po svûtû setkal – malé, ale musí se to umût dûlat taky, aby z toho byl ekonomick˘ zisk. Banka se neptá na v˘nosy, ani na produkci mléka, ptá se, kolik máte finanãních prostfiedkÛ,“ ukonãuje putování po svûtû pan ·véda.

Kam se podûl selsk˘ rozum... „Vezmeme-li si anglick˘ katalog b˘kÛ, tam se nikdo neptá na to jaké má b˘k pfiírÛstky, to nikoho nezajímá. Nelíbí se mi, co se dûje u nás, Ïeneme to na pfiírÛstek a pak jsou b˘ci chromí a nepouÏitelní. Máme sedmiletého Angliãana, kter˘ chodí jak panna, absolutnû bez problémÛ. Volal jsem do Anglie, Ïe mi tfii z pûti b˘kÛ zchromli a aniÏ by znali pozadí tak se mû ptali, ãím je krmíme, kdyÏ jsou malí. Vysvûtloval jsem jim, jak u nás fungují odchovny, chytali se za hlavu: „Johne, tak se dûlají b˘ci na v˘krm, ne chovní.“

13

❒ Na chudých pastvinách potvrzují pinzgavky svou nenáročnost a chodivost (foto: Pavla Vydrová)

„V Austrálii se b˘ci odstaví, mají rok pastevního testu a pfied prodejem se jim nasype ‰rot, aby vypadali hezky. V Anglii totéÏ, mají skupinu deseti b˘kÛ, pokrevn˘ch pfiíbuzn˘ch, jednoho vykrmí na prodej a devût jich ãeká doma na nové majitele. KdeÏto tady vykrmíte pûkného b˘ka, jen se na nûj srdce smûje, dostane 83 bodÛ, prodáme ho za pûkné peníze a fieknete novému majiteli, aÈ ho první rok ‰etfií. Ten mu dá deset jaloviãek, coÏ samozfiejmû b˘k zvládne, ale dal‰í rok mu dá 60 krav a... vidíte ty plochy tady u nás, co se nachodí za pastvou a za vodou

14

a zákonitû zchromne. Naã je mi takov˘ b˘k, kter˘ mi obskoãí polovinu stáda. Ta ztráta na nezabfiezl˘ch kravách je daleko vût‰í, neÏ ta na genetickém pfiírÛstku. Je to stejné jako u hol‰t˘nsk˘ch dojnic. Na co mi je kráva, která dá 12 tis. litrÛ mléka za laktaci a zdechne po druhém teleti, kdyÏ mÛÏu mít takovou, která nadojí 7 tis. l ale dá mi tûch telat osm? Jalovice stojí 50 tisíc, kdyÏ nasadí 10 tis. l a po druhém teleti ji musíte dát na jatka, tak si z kaÏdého litru musíte odepsat 2,50 Kã.

Jen hodnotu té jalovice! To je pfieci naprost˘ ekonomick˘ nesmysl. Pokud by to bylo tak,

tak bych ty pinzgavky nikdy nenamnoÏil, já bych jich mûl stále jen tûch pÛvodních patnáct. Spousta hol‰t˘nsk˘ch chovÛ se není schopn˘ch ani zreprodukovat a u masÀákÛ se to takov˘m smûrem Ïene také, pokud mají telata pfiírÛstky 1,5 kg, co na tom je‰tû chcete ‰lechtit, aby mûli 2 kg? To je pfieci neekonomické a to nás uãili. Tfieba i to, Ïe kdyÏ je nûjaké zvífie extrémnû dobré, tak se u nûj záhy objeví nûjak˘ problém, vÏdy je nûco za nûco, první chromé, ‰patné porody atd. potfiebujete krávu dûlnici, která vám na té pastvinû vydrÏí a dá vám maximální mnoÏství telat.

Na‰e krávy jsou rozhodnû nad prÛmûrem populace v rámci âR v tomto na‰em oblíbeném typu. Stádo je vyrovnané, zvífiata ne pfiíli‰ veliká, ale ne malá a pûknû hluboká, ‰iroká a osvalená. Pfii zafiazování zvífiat do plemenitby opravdu vybíráme.

KdyÏ jsem se vrátil z cest, tak u nás bylo najednou plno odborníkÛ na chov angusÛ, ktefií je ale v jejich pfiirozen˘ch podmínkách nikdy nevidûli.

UpfiednostÀovala se velká zvífiata bez osvalení, na která se cílením ‰lechtûním následnû „navûsí maso“, ale mnû se to nezdálo, protoÏe v Austrálii nás to uãili úplnû jinak. Tak jsem volal, do Austrálie a oni se divili, proã nûkam vû‰et maso, kdyÏ ho mohou mít zrovna a proã

❒ Stádo angusů (foto: Pavla Vydrová)

velké krávy, kdyÏ fiezník nohy zahodí.

Kohoutková v˘‰ka je z mého pohledu také nepotfiebn˘ údaj.

KdyÏ plemeno znám, tak na první pohled vidím, je-li zvífie malé nebo velké. Stejnû tak nechápu, kdyÏ se pfiikládá velk˘ v˘znam plemenn˘m hodnotám. Zejména u zvífiat na trhu, která nejsou na první pohled nic moc, ale po rodiãích mají v˘bornou plemennou hodnotu a nejednou je úplnû jedno jak vypadá (?). Nebo se povede pûkn˘ b˘ãek a má hor‰í PH, protoÏe rodiãe byli ‰patní atd.

PH by mûla b˘t jedním z faktorÛ v˘bûrÛ, ne hlavním kritériem, pofiád jde o selsk˘ rozum, ale ono se to lidem líbí, jen se podívat na ãíslo a podle toho vybírat, nemusejí u toho tak pfiem˘‰let, je to pohodlnûj‰í.

Pfiitom jak se to dûlalo po staletí? Majitelé pfii‰li, podívali se na stádo a na b˘ka a na pfiíbuzné, a bylo oãividné, kam se chov ubírá. Staãilo pfiihlédnout k Ïivotním podmínkám a prostfiedí a bylo jasno. Pfieci tady na Vala‰sku nemohu chovat obrovské krávy nároãné na v˘Ïivu a dokrmovat je ‰rotem, kter˘ nemám. Do na‰ich podmínek jsou ideální angusi a herefordi. A co mû je‰tû trápí je, Ïe kdyÏ si cílenû vybírám lehce nadprÛmûrné b˘ky, tak mi to postupnû PH ve stádech sniÏuje,“ podûlil se s námi pan ·véda o svÛj pohled na ãeské ‰lechtûní, zda se s jeho názory ztotoÏníte, ãi ne, je ãistû na vás. Závûrem toto téma je‰tû doplnil: „Ale abych plemenné hodnoty pouze nehanûl, zajímá mû tfieba PH pro snadnost telení a mléãnost, to jsou vûci, které si hlídám, potfiebujeme, aby se krávy dobfie telily a mûly dostatek mléka, protoÏe u porodÛ neasistujeme, v‰e se dûje v pfiirozen˘ch podmínkách na pastvinách.“ Nesmysln˘ odchov b˘kÛ (?) „Já uÏ nechci povídat lidem nic, lidé nechtûjí poslouchat, nechtûjí si nechat poradit. Mrzí mû tfieba i roz‰ifiující se názor, Ïe kdyÏ mi ve stádû vydrÏí b˘k

❒ Mladá šikovná zootechnička Ing. Eva Cekiera (foto: Pavla Vydrová)

pût a více let, tak co by samozvan˘ producent b˘kÛ dûlal, ãím by se Ïivil? On potfiebuje prodávat b˘ky a takhle se pfieci obchod pûknû toãí. Proto se kaÏd˘ rok prodá v âR tolik b˘kÛ, ale kam to povede?

ZaÏil jsem ne zrovna reprezentativní pfiípad v Rumunsku, kam se pfied ãasem vyvezlo stádo angusek s b˘ky. Jaloviãky nemûly problém, ty byly zvyklé na klasick˘ odchov venku a bez pfiíkrmu, ale „vypiplaní“ b˘ci zmûnu absolutnû nezvládli.

Tahle spoleãnost funguje tak, Ïe pfiipravuje skupiny s b˘ky pro chovatele, ktefií potom stádo splácí prodejem telat a tím se roz‰ifiuje tamní chov masného skotu. Organizace má pfies 17 tisíc angusÛ. Hor‰í maso zÛstane v Rumunsku, lep‰í jde do Nûmecka a do ·v˘carska. Jak jsem fiekl, jaloviãky byly v pohodû, ale z tûch 24 b˘kÛ dovezen˘ch v listopadu museli uÏ na Vánoce ãtyfii zabít a jara se ve zdraví doÏili ãtyfii. V‰ichni zchromli, protoÏe museli chodit 2 km k vodû, ne proto, Ïe skákali na krávy. A i kdyÏ to nebyli Ïádní nadprÛmûrní plemenní b˘ci, tak by toto mûli zvládnout. Nemûli Ïádn˘ genetick˘ problém, nebyli neplodní, prostû jen nezvládli Ïivotní podmínky.

Stejnou zku‰enost mám osobnû s dánsk˘mi b˘ky, tam je také hodnû krmí. Vût‰ina z Dán-

ska dovezen˘ch b˘kÛ zchromla podobnû jako ti od nás. Pokud jsme si ale dovezli tele, a b˘ãka z nûho teprve udûlali, tak takoví byli v pofiádku, ti místní podmínky v pohodû zvládli.

Angus obecnû intenzivní v˘krm nesná‰í, v‰ude po svûtû se to ví a u nás o tom budeme je‰tû patnáct let diskutovat a pak uÏ bude pozdû.

Souãasnû nastaven˘ systém se proti nám mÛÏe otoãit zejména pfii exportech do hor‰ích podmínek, neÏ jaké panují tady v âechách. Napfiíklad Rusko, obrovská plocha, ideální místo pro pastvu masného dobytka, ale ten musí v tomto prostfiedí obstát a pfiizpÛsobit se mu. Sem budeme tûÏko vyváÏet intenzivní plemena.

Tam kdyÏ je úrodné pole, tak se oseje obilím pro lidi a nedûlá se na nûm krmivo pro dobytek.

Budou chtít skot typu angus, hereford, salers ãi aubrac, intenzivnûj‰í plemena jsou bez ‰ance. Tam chodí zvífiata za vodou 10 km, a pokud se neosvûdãí, tak uÏ od nás investofii podruhé dobytek nekoupí.

Polemizovat se dá z mého pohledu a zku‰eností i nad funkcí v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ. Nikde ve svûtû jsem se s tím nesetkal, tam si mÛÏete koupit jakéhokoli b˘ka a zafiadit ho do stáda. Pokud zafiadíte nûjakého mrzáka nebo pfiíbuzného, udûláte to dvakrát a pak

15

❒ Střední tělesný rámec, hloubka a šířka, to je to co u anguse preferují (foto: Pavla Vydrová)

uÏ si od vás dobytek nikdo nekoupí. KaÏd˘ si má umût vybírat zvífiata sám, nebo se to má nauãit od zku‰en˘ch chovatelÛ. On zná své stádo nejlépe a ví, co potfiebuje. JenÏe tady co není zakázáno, je dovoleno a lidé umí volná pravidla zneuÏít a jsou nepouãitelní. Chybí tu soudnost a pokora. Tady to bez opravdu pevn˘ch pravidel bohuÏel moc nejde a ani jen tak nepÛjde. „Proã se na odchovnách krmí b˘ci ‰rotem? Krávy máme pfieci proto, aby spásaly trávu a ne pro to, abychom je ládovali jádrem. Vût‰ina chovatelÛ u nás

16

hospodafií v horách nebo podhÛfií, ti potfiebují, aby kráva pozfiela maximální mnoÏství objemu a vytvofiila z nûho odpovídající produkt, mléko a tele. Nic víc. Ale z trávy, ne ze ‰rotu! B˘k je poloviãka stáda, on by mûl b˘t stejn˘, mûl by umût seÏrat maximální mnoÏství trávy, ne se nacpat ‰rotem na odchovnû a mít vysok˘ pfiírÛstek a tím i PH pro pfiírÛstek v testu, to jen ukazuje na to, Ïe se umí narvat koncentrátem, ale to já pfieci vÛbec nepotfiebuji! Díky takto zbyteãnû a umûle vytvofien˘m podmínkám vût‰iny odchoven je tûÏké

v âechách narazit na b˘ka, kter˘ na‰e podmínky snese. Máme uÏ jen pár chovatelÛ, od kter˘ch si opravdu troufneme koupit b˘ka, v poslední dobû zejména od pana ·a‰ka z Rantífiova a pan Dvofiáka z Telecí. Nakonec v‰ichni star‰í rozumní chovatelé vzpomínají na odchovnu na Javorné, kde mûli b˘ci pfiírÛstky 1.200 g, ale Ïili deset let a to byla jejich deviza. I jiÏ zmínûn˘ Enduro byl produktem právû z Javorné. Lidé tu dûlají spoustu protismysln˘ch vûcí a tûÏko si nechají poradit. KdyÏ uÏ jsme tím pomysln˘m mostem mezi v˘chodem a západem, alespoÀ z pohledu ãistokrevn˘ch zvífiat bychom si cestiãku na v˘chod mûli pro‰lapat, ale to udûláme jedinû tím, kdyÏ jim budeme mít co nabídnout.

Souãasn˘m systémem nás pfiedbûhnou ti Rumuni, tam ten dobytek musí umût chodit a poradí si i s Ruskem, ale ten ná‰? O tom nejsem pfiesvûdãen.

V Austrálii je norma 1 b˘k na sto krav, ve ‰kole nás uãili jedenáct b˘kÛ na tisíc krav, jeden byl jako záloÏní. Samozfiejmû Ïe to chvíli trvá, pfii takovém poãtu, neÏ v‰echny krávy zabfieznou, ale po tfiech mûsících jich bylo 95 % bfiezích. Jsou to jiné podmínky, ale je to pfiímûr, v âechách bych si to vyzkou‰et neriskl,“ míní bez

❒ Smíšená pastva: angus a ovce plemene romney (foto: Pavla Vydrová)

cenzury spolumajitel ‰esti provázan˘ch farem. „Angus je designován na to, aby nehostinné podmínky vydrÏel. Vidûli jste nûkde tady u nás ‰kolku s jádrem? Nenajdete. Tady si musí tele poradit z toho co má, z mléka matky a trávy na pastvinách. Matky musejí b˘t dostateãnû mléãné, to je základ úspûchu, bez toho to nejde. KdyÏ vidím, Ïe má kráva dva tfii roky po sobû tele, které neroste, jde na jatky, taková kráva do základního stáda nepatfií. Na‰e matky musí umût chodit a pozfiít velké mnoÏství objemu, ale nesmí to b˘t velké krávy. Je známo, Ïe u anguse je velikost v negativní korelaci s mléãností, velká kráva má zpravidla ménû mléka neÏ ta men‰í. A i kdyÏ se zdá pfiírÛstek pûkn˘, tak na nohatém velkém teleti rostou kosti a ne maso.

Nemám rád techniku, na techniku mám zootechniãku, nemám poãítaã, mám tfii staré uma‰tûné se‰ity a v nich v‰echno. N e n í t fi e b a t o m í t v poãítaãi, kdyÏ to máte v hlavû a v potfiebné chvíli to umíte aplikovat. Pfiíroda stále pfiiná‰í nová a nová pfiekvapení a je tfieba na nû velmi rychle reagovat, protoÏe jinak to stojí peníze. Pro fiadu lidí je pfiíroda jen taková kulisa k outdoorov˘m aktivitám a vûdí o ní slu‰nû fieãeno naprosté nic,“ uzavírá hodinov˘ témûfi monolog pan Ing. ·véda. Uf. Hodnû zajímav˘ch informací na tak krátk˘ ãas, je to tfieba vstfiebat, pfiebrat si to v hlavû a vzít si z toho to „nûco“ co je nám blízké, nebo nám pfiipadá logické a rozumné. Následovalo lehce rozohnûné povídání nad tématem kontrol „nejen“ ze SZIFU, které by vydalo na dal‰í cel˘ ãlánek a moÏná i na sarkastickou knihu o ãeské byrokracii a kontrolním systému. Necháme ale úfiedníky v klidu spát, bez praxe a od stolu se z nich odborníci nestanou a lidé z branÏe a podobného raÏení, jako je pan Ing. ·véda, je doslova roznesou na kopytech sotva vlezou do dvora.

❒ Stádo často ovládají z koňského sedla (foto: Eva Cekiera)

Osvûdãila se nám smí‰ená pastva „Roky mi trvalo vysvûtlit kontrolám, Ïe u nás existují jednoseãné a dvouseãné louky a Ïe to není podle v˘‰ky nad mofiem, ale podle délky vegetaãního období. KdyÏ je tady tfii mûsíce sucho tak roste tráva od dubna do ãervna a pak aÏ od záfií do fiíjna. Na ·umavû jsou dvouseãné louky, ale ne v Karpatech, tam se ani traktor na svahu neudrÏí, a Ïe by tady v té oblasti nûkdy nûkdo su‰il otavu (druhou trávu), to si nepamatují ani stafií hospodáfii. První se udûlá seno, pak vyroste tro‰ku kvítí, to se spase a je po sezónû.

Proto se nám v místních podmínkách velmi osvûdãila smí‰ená pastva, spoleãná pro ovce skot i konû, kaÏdé zvífie si tak najde to svoje spektrum trav a to vypase a moc tak nepl˘tvají a v‰e zlikvidují bez v˘razn˘ch nedopaskÛ,“ libuje si systém majitel. Pastviny neo‰etfiují jinak neÏ lehkou seãí po pastevní sezónû, Ïádné vláãení ani jiná údrÏba. Obnovu pfiísevem nedûlají, na to má pan ·véda zase svÛj názor: „V Anglii jsou tfii sta let staré pastviny a nikdo tam nic moc neobnovuje, funguje to, správn˘m zacházením se pastvina obnoví sama. Je vûãná, jako les. Co dûláme, tak pastviny toprujeme = ve fázi metání trav stfiíháme vr‰ky ve

v˘‰i 10–15 cm nad zemí. KdyÏ nemá kvût, zaãne odnoÏovat a zbytky vr‰kÛ spadnou na zem a na jafie, kdyÏ zaãne b˘t teplo, tak se rostlinné zbytky rozkládají a tím hnojí porost. Tímto zpÛsobem je pastvina odolnûj‰í vÛãi suchu a dá se na ní pást aÏ do srpna. Toprování vymysleli chovatelé hol‰t˘nsk˘ch krav v Austrálii.“ Uãit se, uãit se, uãit se...

Pana ·védu velmi mrzí, Ïe se lidé v âechách nechtûjí moc vzdûlávat, Ïe neznají jazyky, necestují za poznáním, nebo jen velmi málo. Byl by rád, kdyby u nás existovala instituce, která by zaji‰Èovala stáÏe, ‰kolení a rÛzné pobyty chovatelÛ v zahraniãí. Dle jeho vlastních slov jsou empirické znalosti a odborná úroveÀ v âechách velmi slabé. Pan ·véda sám na farmách pofiádá stáÏe a ‰kolení pro zájemce, doposud zejména pro chovatele ovcí, ale nebrání se obdobné spolupráci i s chovateli masného skotu. Nechce se nikomu vnucovat, ale pokud by mûl nûkdo opravdov˘ zájem, rád se bude mlad˘m chovatelÛm vûnovat: „V zahraniãí se stáÏím fiíká „working holiday“.

Programy, které hradí stát, nebo za studenty platí alespoÀ poji‰tûní a sociální a zdravotní.

Mladí lidé pfiicházejí na farmy

17

nosti. Jde nám pfieci o to, aby byly krávy zdravé, chodivé, umûly se naÏrat a byly plodné.

Proã ten angus zaãal kulhat aÏ posledních deset let? ProtoÏe se tlaãí na uÏitkovost, lidi by z nûho chtûli mít ‰aroláka, ale to plemeno na to nemá potenciál, to ho zniãí! A jestli to chce nûkdo tlaãit, tak aÈ radûji dûlá intenzivnûj‰í plemeno a neubliÏuje angusÛm,“ uzavírá téma oblíbeného plemene chovatel.

❒ Charakteristické zbarvení je nezaměnitelné (foto: Pavla Vydrová)

a uãí se, nauãí se pracovat se zvífiaty. I já jsem se to takto nauãil, pak teprve jsem mohl budovat vlastní farmu, ale bez jak˘chkoli zku‰eností je to velmi tûÏké. Hlavnû to pfiijde ãlovûka hodnû draho, metodou pokus omyl. Já se radûji uãím z omylÛ druh˘ch, neÏ vlastních.“ „Hospodafiení musí pfiiná‰et uÏitek, náklady nesmí pfieváÏit v˘nos, v‰e musí b˘t vybalancované, nebo to k tomu alespoÀ smûfiovat. A i kdyÏ se vám z mého povídání zdá, Ïe si myslím a dûlám v‰echno nejlépe, tak to tak samozfiejmû není, stále se uãím, pfiíroda mû uãí a obãas také doplatím . Napfiíklad bylo mou chybou, Ïe jsme byli nucení prodat jaloviãky a tím pádem jsme nemûli zvífiata na obnovu stád, která uÏ zaãala pfiesluhovat. CoÏ se také projevilo hned v dal‰í sezónû, kdy fiada krav nezabfiezla a do toho zaãali chromnout b˘ci a bylo vymalováno, bylo tfieba se s tím poprat a situaci ustát,“ pfiiznává bez muãení pan ·véda.

Internacionální angus „Dnes je angus internacionální plemeno, linie se prolínají, není problém najít v pÛvodech australská i anglická a novozélandská zvífiata, je to pofiád jeden a ten sam˘ angus.

Poslední dobou, co jsem vidûl,

18

tak se mi líbili angusi v Rumunsku, o kterém uÏ jsem mluvil.

Pûkné hluboké matky stfiedního rámce pÛvodem z Austrálie s pûkn˘mi vemeny a mal˘mi struky. Já bohuÏel stále vyfiazuji krávy kvÛli velk˘m strukÛm, ze kter˘ch se telatÛm ‰patnû pije.

Tenhle ne‰var nám sem zaná‰í b˘ci, selekci na struky se pfiíli‰ nikdo nevûnuje, ale to je také chyba. Stejnû tak paznehty, kráva, která mûla nûjak˘m zpÛsobem deformované paznehty (‰piãky pfies sebe) ‰la v Austrálii bez milosti zabít. Ve stádech se dala zvífiata s problémy s konãetinami odhalit na první pohled, byla hubená, protoÏe se nedokázala pfiemísÈovat za dostateãn˘m mnoÏstvím pastvy. ·patnû chodila tak zákonitû i ‰patnû Ïrala, tam se fiíkalo: „no hoof no cow“. Postavení paznehtÛ se bohuÏel dobfie dûdí, stejnû tak postoj konãetin, takÏe pozor na to.

Co se t˘ãe ‰lechtûní, tak nikdo z nás není nikdy vysmát˘, udrÏovací ‰lechtûní se musí neustále hlídat, vûnovat se mu a pfiem˘‰let u toho. Neustálé vylep‰ování plemen a zlep‰ování genetického potenciálu to je blbost, to do nekoneãna nejde, nûkde je strop a ten uÏ není dobfie, s tím jde ruku v ruce stále více problémÛ, viz hol‰t˘nky. Mûly by se udrÏovat praktické zootechnické vlast-

Plány neplánuji „Plány nemám, ale docela se tû‰ím do dÛchodu a rád bych se vrátil do Austrálie, alespoÀ ãásteãnû, tfieba na zimu. Nechci pracovat do osmdesáti a umfiít na farmû. NejdÛleÏitûj‰í je zdraví, co z toho jestli mám dva tisíce hektarÛ pÛdy, to mi zdraví nepfiidá, spí‰e naopak.

Zisk tady témûfi není, více hektarÛ pfiiná‰í více práce a ménû penûz, protoÏe firmy vydûlané peníze zase pohltí. Nechci, aby to vyznûlo jako stûÏování, je to konstatování, nemáme se ‰patnû, máme se velice dobfie, ale máme se skromnû. Nikdy nevíme, co pfiinese dal‰í rok a dal‰í sezóna. Ze zku‰eností z cest po Asii vím, Ïe ti úplnû nejchud‰í lidé b˘vají ti nej‰Èastnûj‰í. Îijí ze dne na den, nevûdí, jestli se druh˘ den nají a tak si uÏívají ten den, co pfiinesl, co odnesl. Budu radûji cestovat, neÏ se vázat k hroudû.

Nefie‰ím vûci dopfiedu, protoÏe Ïivot pfiiná‰í neovlivnitelné situace. Hospodafiím rád, ale je mi jedno co bude po mû, jen tu nechci umfiít. Netrápím se vzdálenou budoucností.

V zahraniãí jsem se nauãil „go with the flow“, tam lidé plno vûcí nefie‰í, kdyÏ farmafiení nejde, tak farmu prodají novému majiteli a zÛstanou tam tfieba jako manaÏefii. Já byl vÏdy svázan˘ s prací a bylo mi jedno, jestli hospodafiím tam, nebo na druhé stranû svûta.

V‰ude je to stejné, nadûlat krmení, postarat se o zvífiata a nûjak to zvládnout, ale s mírou zodpovûdnosti jsem mûl i dostateãnou míru pravomoci a na to také tady nejsou firmy

moc zvyklé, to bych moÏná je‰tû rád zmínil. Dávat lidem dostateãnou pravomoc, to je také tfieba se nauãit, je to motivace k práci. Lidé tady velmi ãasto chtûjí pravomoci, ale odpovûdnost uÏ pfiijímají tûÏko, pfiitom by to v‰echno mûlo b˘t vybalancované. Já to tak u sv˘ch firem praktikuji. Lidé mají velkou zodpovûdnost, ale také pravomoc a funguje to.

Tzv. „Bubble theory“ kaÏd˘ ãlovûk má svou bublinu, ve které má jak zodpovûdnost, tak pravomoc: „Kdo bublinu nemá, toho vyhoì z práce,“ to mû také uãili a pak celou fiadu dal‰ích moudr˘ch vûcí, jako napfiíklad: „Johne, kdyÏ tû napadne pracovat, zastav se, popfiem˘‰lej a uvidí‰, z té hodiny, co bys pracoval, se to smrskne na 20 min. pfiem˘‰lení a 20 minut práce a je‰tû ti zbyde 20 minut na ãaj .“ A Ïidé, pro které jsem také pracoval, vÏdycky fiíkali: „Johne, kdo moc pracuje, nemá ãas bohatnout! Bohatnutí je práce, na to je tfieba pofiádnû se soustfiedit !“ A tûmito moudr˘mi doporuãeními, která pfiíjemnû odlehãila závûr na‰eho povídání, se pomalu louãíme s chovatelem nejen angusÛ panem Ing. Janem ·védou. Otázky nebylo

❒ V každém základním stádě o počtu 40–55 matek je jeden býk (foto: Pavla Vydrová)

tfieba témûfi klást, protoÏe pan ·véda velmi dobfie vûdûl, co nám chce fiíci. Bylo zfiejmé, kter˘m tématÛm se rád vûnuje, co ho zajímá a co mu není lhostejné. A jsem za to ráda, protoÏe aã mû z pohledu zamûstnance Svazu nûkteré pfiipomínky lehce nadzvedávaly z kfiesla, mnohdy jsem mu dávala za pravdu, a jak uÏ jsem psala na zaãátku, je jen na vás, co si z toho vezmete za své. Za mû pouze velké podûkování za to, Ïe nám vûnoval tolik ze svého volného ãasu i za poutavé povídání plné zajímav˘ch my‰lenek.

❒ Na jedné pastvině se společně se skotem a ovcemi pasou také koně (foto: Eva Cekiera)

Fungování tak velkého spoleãenství ale nemÛÏe nést na bedrech jeden ãlovûk, stojí a padá s lidmi, ktefií na farmách pracují. V‰ichni musí táhnout za jeden provaz, aÈ uÏ zamûstnanci, nebo lidé, ktefií pracují pro farmy na Ïivnostensk˘ list, aÈ uÏ dámy v kanceláfiích, nebo chlapi v dílnách, i tûm se slu‰í za jejich práci podûkovat, protoÏe bez nich bychom si nemûli o ãem povídat. Louãím se s pfiáním, aÈ se na Zlínsku dafií a aÈ brzy pofiádnû zapr‰í!

Text: Pavla Vydrová, âSCHMS

19

Rentabilita chovu krav bez trÏní produkce mléka v âR v roce 2016 Ing. Jan SyrÛãek, Ph.D. V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby v. v. i.

Za rok 2016 se pfiedpokládá v zemûdûlském sektoru dle pfiedbûÏn˘ch v˘sledkÛ âSÚ zisk ve v˘‰i 20,2 mld. Kã, kter˘ by byl oproti roku 2015 vy‰‰í o 25,9 %. RÛst o cca 9 % byl patrn˘ také ve finanãním vyjádfiení v bûÏn˘ch cenách v souhrnném zemûdûlském úãtu v poloÏce skot, která se podílí 16 % na Ïivoãi‰né produkci (âSÚ, 2017a). V roce 2016 se zv˘‰ila v˘roba hovûzího a telecího masa, oproti roku 2015 o 3,6 tis. tun (5 %) a lze pfiedpokládat i jeho vût‰í domácí spotfiebu (MZe, 2017a). Vy‰‰í byly také k 1. 4.

2017 stavy skotu, kde bylo patrné meziroãní zv˘‰ení zejména v kategorii krav bez trÏní produkce mléka (KBTPM), kter˘ch se chovalo na území âR celkem 216 tis. kusÛ (âSÚ, 2017b). Stavy KBTPM se zvy‰ují v âR kaÏd˘m rokem (za posledních deset let o 62 tis. ks a 40 %), coÏ hovofií o ekonomické v˘hodnosti chovu v podmínkách âR. Ve státech EU-28 se v prÛmûru v desetiletém horizontu stavy KBTPM mírnû sníÏily (o 1,3 % na 12 mil. ks v roce 2016), zatímco v˘raznûj‰í nárÛst poãetních stavÛ byl patrn˘ v nûkter˘ch nov˘ch ãlensk˘ch státech, mj. v âR, Bulharsku, Litvû, Polsku, Maìarsku a na Slovensko (Eurostat, 2017).

Pro udrÏení a dal‰í rozvoj chovu je nezbytnou podmínkou dosahování kladné rentability chovu. Znalost vlastní ekonomické stránky hospodafiení a hledání rezerv ve vlastním podniku je jedním z hlavních pfiedpokladÛ pro dobré ekonomické v˘sledky. Pro správné posouzení ekonomické situace je zapotfiebí ukazatele sledovat, vyhodnocovat a srovnávat své v˘sledky s ostatními podniky v odvûtví. Pfiedmûtem tohoto pfiíspûvku je proto vyhodnocení ekonomick˘ch souvislostí chovu KBTPM v podmínkách âR v roce 2016 s porovnáním s pfiedchozími tfiemi roky. Údaje pro v˘poãty byly získány z dotazníkÛ od chovatelÛ masného skotu na území âR. Sbûr produkãních a ekonomick˘ch údajÛ probíhá kaÏdoroãnû jiÏ od roku 2013. B˘vá osloveno vÏdy kolem 150 chovatelÛ z rÛzn˘ch oblastí âR, a v˘zva k zapojení do v˘zkumu b˘vá umístûna téÏ na webov˘ch stránkách âeského svazu chovatelÛ masného skotu.

Pomûrnû mal˘ poãet respondentÛ, ktefií dotazník vyplní, v‰ak neumoÏÀuje vytváfiet nûkteré závûry platné pro celou populaci. Navíc se do ‰etfiení zapojují zpravidla „lep‰í“ chovatelé (vût‰inou plemenafiící chovy zapojené do kontroly uÏitkovosti), jejichÏ v˘sledky jsou z ekonomického hlediska obvykle nad prÛmûrem zbytku âR. K tûmto faktÛm je proto nutné pfii prezentování v˘sledkÛ pfiihlíÏet. Zapojením vût‰ího poãtu podnikÛ do databáze by do‰lo k zpfiesnûní vykázan˘ch parametrÛ a bylo by téÏ moÏné provádût dal‰í podrobnûj‰í v˘poãty a srovnání.

Pfiedpokladem pro kladnou rentabilitu je dosahování dobr˘ch v˘robních ukazatelÛ, které jsou uvedeny v tabulce 1. V roce 2016 byly získány údaje od

20

19 podnikÛ, v prÛmûru bylo chováno v jednom podniku 132 krav a na jednoho pracovníka pfiipadalo 46 krav, coÏ je o 6 krav a 17 % více, neÏ ve v˘sledcích získan˘ch za rok 2015. U chovu KBTPM je dle vût‰iny autorÛ dobrá plodnost krav nejv˘znamnûj‰ím ekonomick˘m pfiedpokladem úspû‰nosti chovu (napfi.: Wolfová a kol., 2005; Kvapilík a kol., 2006), neboÈ hlavním trÏním produktem je odchované a prodané tele. Pro zaji‰tûní ziskovosti je zapotfiebí dle vût‰iny prací odchovávat 90 aÏ 100 telat na 100 krav za rok (napfi.: Sacher a Diener, 2004). U souboru podnikÛ bylo v roce 2016 na 100 krav narozeno 93 telat a odchovan˘ch bylo 91, coÏ je více, neÏ bylo zji‰tûno v letech 2013 aÏ 2015. RovnûÏ Kvapilík (2017) v anal˘ze v˘sledkÛ podnikÛ zapojen˘ch do kontroly uÏitkovosti masn˘ch plemen (KUMP) konstatuje, Ïe se Tabulka ã. 1: V˘robní ukazatele chovu krav bez trÏní produkce mléka u souboru podnikÛ v âR Ukazatel/rok počet podniků průměrný počet krav ve stádě (ks) na ha zemědělské půdy (ks) počet krav na pracovníka (ks) podíl přirozené plemenitby (%) počet narozených telat (kusů/100 krav/rok) úhyny telat do odstavu (%) počet odchovaných telat (kusů/100 krav/rok) obměna stáda (%) podíl obtížných porodů (%) podíl dvojčat (%) délka mezidobí (dny) věk při prvním otelení (dny) věk při odstavu telat (měsíce) býčci přírůstek hmotnosti telat (g/den) jalovičky býčci hmotnost při narození (kg) jalovičky býčci hmotnost ve věku 120 dnů (kg) jalovičky býčci hmotnost ve věku 210 dnů (kg) jalovičky

2013 20 108 0,31 26 91 88 4,3 84 14,9 0,4 0,6 388 944 7,5 1177 925 38 33 168 148 289 233

2014 20 126 0,36 35 87 89 5,5 84 15,1 2,2 0,3 388 936 7,6 1199 953 42 36 179 150 294 234

2015 2016 22 19 124 132 0,40 0,45 40 46 79 80 92 93 4,9 2,4 87 91 13,5 13,2 2,7 2,8 0,8 1,5 380 377 924 915 8,3 8,0 1221 1286 1 019 1 160 42 41 38 37 190 184 167 170 311 304 267 268

v posledních 5 letech natalita zv˘‰ila, a to o 11 % na úroveÀ 90 narozen˘ch telat na 100 krav v roce 2015.

Aby a kol. (2012) uvádí, Ïe pro zaji‰tûní odpovídajícího poãtu narozen˘ch telat je dÛleÏit˘ optimální vûk jalovic pfii prvním otelení a optimální délka mezidobí. V analyzovaném souboru podnikÛ se pfii mal˘ch meziroãních zmûnách pohybuje vûk pfii prvním otelení v prÛmûru mezi 30 a 31 mûsícem vûku, coÏ je ménû, neÏ v posledních letech uvádí KUMP. V letech 2013 aÏ 2016 se zv˘‰ily v souboru podnikÛ prÛmûrné denní pfiírÛstky hmotnosti telat a tedy i hmotnost ve 120 a 210 dnech vûku.

Celkové náklady u souboru podnikÛ za rok 2016 ãinily v prÛmûru 31 tis. Kã na jednu chovanou krávu, tj. 84,8 Kã na krmn˘ den (KD) a 34 205 Kã na jedno odchované tele. Pfii srovnání nákladÛ na krávu a rok v roce 2016 s v˘sledky dotazníkového ‰etfiení v letech 2013 aÏ 2015 (tabulka 2) je patrné, Ïe od roku 2013 se náklady kaÏd˘m rokem mírnû zvy‰ují (od 2013 do 2016 o 5 %). V roce 2016 byly náklady na krávu a rok sice za sledované období nejvy‰‰í, ale vlivem vy‰‰ího poãtu narozen˘ch, resp. odchovan˘ch telat byly náklady na tele v tomto roce naopak nejniωí. Náklady na krmn˘ den byly témûfi srovnatelné s v˘sledky ‰etfiení ÚZEI v âR v roce 2015 (zapojeno 39 podnikÛ), kde byly celkové náklady zji‰tûny ve v˘‰i 86 Kã na KD (ÚZEI, 2017). Naopak námi zji‰tûné náklady na KD byly v prÛmûru o 18 % vy‰‰í, neÏ v anal˘ze Boudného a Janotové (2012), ktefií v letech 2008 aÏ 2010 vypoãítali celkové náklady ve v˘‰i 67 aÏ 73 Kã na KD. Rozdíl je patrn˘ zejména v pracovních nákladech a odpisech majetku. Rozdílnost je zfiejmû zpÛsobena i odli‰n˘m obdobím hodnocení. U na‰ich v˘sledkÛ nejsou v jednotliv˘ch nákladov˘ch poloÏkách mezi sledovan˘mi roky patrné vût‰í odchylky.

Nejvíce meziroãnû kolísají odpisy a reÏie. Nejvy‰‰í

Tabulka ã. 2: Ekonomické ukazatele chovu krav bez trÏní produkce mléka u souboru podnikÛ v âR Ukazatel/rok počet podniků krmiva pracovní náklady veterinární výkony odpisy majetku odpisy zvířat energie a PHM režie vnitropodnikové náklady ostatní náklady1) náklady celkem statková hnojiva náklady po odpočtu2) tržby za prodej telat (využití ve vlastním podniku) výsledek hospodaření bez dotací rentabilita bez dotací (%) dotace3) výsledek hospodaření s dotacemi rentabilita s dotacemi (%)

2013 20 7 949 5 638 467 1 369 1 332 1 285 3 410 4 136 3 917 29 502 2 814 26 689 14 542

v Kč na krávu a rok 2014 2015 20 22 7 171 7 510 4 664 5 111 526 455 1 551 1 981 2 311 2 382 1 447 1 219 3 311 3 967 3 921 3 888 5 299 4 013 30 200 30 525 2 813 2 216 27 388 28 309 14 829

16 279

2016 19 7 633 5 327 477 2 611 2 092 1 280 2 840 4 151 4 614 31 024 2 458 28 567 16 627

–12 147 –12 558 –12 030 –11 940 –45,5 –45,9 –42,5 –41,8 12 720 14 826 14 483 13 732 573 2 268 2 453 1 792 +2,1 +8,3 +8,7 +6,3

do ostatních nákladů se započítávají náklady na plemenářské výkony, opravy majetku, pojištění, aj., 2) náklady snížené o ocenění statkových hnojiv, 3) do dotací se započítává platba na plochu, na tele masného typu, PVP a platby PRV (LFA, AEKO, EZ a Natura).

1)

nákladové poloÏky (graf 1) tvofiily kaÏdoroãnû krmiva (24 aÏ 27 %), pracovní náklady (15 aÏ19 %), ostatní náklady (náklady na plemenáfiské v˘kony, opravy majetku, poji‰tûní, aj.; 13 aÏ 18 %) a vnitropodnikové náklady (13 aÏ 14 %). Odeãtením ocenûní vedlej‰ích v˘robkÛ (statkov˘ch hnojiv) se celkové náklady sníÏí o cca 8 %.

21

Graf ã. 1: Struktura roãních nákladÛ chovu krav bez trÏní produkce mléka v âR

V˘nosovou stranu chovu tvofií pfiíjmy za prodej telat (k dal‰ímu chovu ãi na jatka v âR nebo v zahraniãí) a ocenûní telat vyuÏit˘ch v rámci vlastního chovu. V˘nosy byly nejvy‰‰í v roce 2016, ãemuÏ odpovídá i nejvy‰‰í poãet odchovan˘ch telat od 100 krav v tomto roce. Mezi v˘znamnou pfiíjmovou poloÏku v kalkulaci chovu masného skotu patfií dotace. ChovatelÛ KBTPM se potenciálnû t˘ká celá fiada dotaãních titulÛ. Kromû plateb na plochu (SAPS, greening, PVP) a plateb PRV (LFA, AEKO, EZ aj.) je v˘znamnou oblastí dobrovolná podpora vázaná na produkci (VCS). V roce 2015 byla sazba 10 002 Kã/VDJ a za rok 2016 se sníÏila na 9313 Kã/VDJ (MZe, 2017b), ãímÏ pfiipadá na jedno narozené tele 3725 Kã.

SníÏení meziroãní sazby dotací se projevilo téÏ u sledovan˘ch podnikÛ, kde se v r. 2016 celková v˘‰e dotací sníÏila, coÏ vedlo i ke sníÏení míry rentability.

Bez zapoãítání dotací vychází v chovu ztráta 12 tis.

Kã/krávu/rok. Ztrátové byly i roky pfiede‰lé (rentabilita –42 aÏ –46 %), coÏ znamená, Ïe pro zachování pfiimûfiené ziskovosti je nezbytná státní podpora tohoto sektoru. Dotace jsou urãeny na úhradu nákladÛ, které v dÛsledku plnûní neprodukãních funkcí nejsou uhrazeny z pfiíjmÛ z prodeje zástavov˘ch zvífiat. Pfii zapoãítání dotací bylo pfii znaãné variabilitû mezi podniky dosaÏeno v prÛmûru v souboru podnikÛ zisku 1 792 Kã na krávu a rok (4,9 Kã na KD), kter˘ v‰ak byl vlivem niωích dotací men‰í neÏ v roce 2015. PrÛmûrného kladného v˘sledku hospodafiení po zapoãítání dotací bylo dosaÏeno také v letech minul˘ch (rentabilita +2,1 aÏ +8,7 %).

Hlavním zootechnick˘m cílem chovu KBTPM b˘vá

22

Tabulka ã. 3: Modelov˘ odhad v˘sledku hospodafiení v závislosti na poãtu narozen˘ch telat Položka Jednotka 70 Počet narozených telat ks/100 krav počet odchovaných telat ks/100 krav 68 tržby (ocenění) Kč/krávu/rok 12 529 za prodej (využití) telat náklady po odpočtu1) Kč/krávu/rok 26 315 výsledek hospodaření Kč/krávu/rok –13 786 bez dotací rentabilita bez dotací % –52,4 dobrovolná podpora Kč/krávu/rok 2 608 na produkci (VCS) dotace ostatní dotace Kč/krávu/rok 10 271 (na plochu, LFA aj.) výsledek hospodaření Kč/krávu/rok -907 s dotacemi rentabilita s dotacemi % -3,5 1) náklady snížené o ocenění statkových hnojiv

80

90

100

78

88

98

14 319

16 108

17 898

27 298

28 282

29 265

–12 980

–12 173

–11 367

–47,6

–43,0

–38,8

2 980

3 353

3 725

10 271

10 271

10 271

271

1 450

2 629

1,0

5,1

9,0

ãasto velk˘ poãet narozen˘ch telat, kter˘ zajistí dostateãnû velké pfiíjmy na úhradu nákladÛ spojen˘ch s chovem. Tuto skuteãnost potvrzuje i modelov˘ odhad v˘sledku hospodafiení v závislosti na poãtu narozen˘ch telat (tabulka 3). Z odhadu je patrné, Ïe vût‰í poãet narozen˘ch telat na jedné stranû zv˘‰í roãní náklady, ale zároveÀ vzrostou trÏby a tím se zlep‰uje rentabilita chovu.

Rozvoj chovu masného skotu v âR v posledních letech souvisí se zlep‰ujícími se v˘robními ukazateli, které jsou doprovázeny i dobr˘mi ekonomick˘mi v˘sledky. Bez odpovídající úrovnû produkãních ukazatelÛ nelze v budoucnu pfiedpokládat kladnou rentabilitu chovu. Chovatelé by se kromû cíle v oblasti redukce nákladÛ mûli zamûfiit i na optimalizaci v˘robního procesu (vysok˘ poãet odchovan˘ch telat, nízké ztráty telat, optimální vûk pfii prvním otelení, nízká obmûna stáda, resp. vysok˘ produkãní vûk krav aj.). Jedním z nástrojÛ umoÏÀujících zlep‰ování ekonomick˘ch v˘sledkÛ chovu masného skotu je i evidence v˘robních a ekonomick˘ch ukazatelÛ a její vyuÏívání v managementu chovu.

Seznam literatury je k dispozici u autora pfiíspûvku.

Pfiíspûvek byl zpracován v rámci fie‰ení projektu MZERO0714 a projektu NAZV QJ1510191.

Nov˘ zpÛsob odbûru vzorkÛ pro anal˘zu DNA S nov˘m zpÛsobem odbûru vzorkÛ pro anal˘zu DNA pfiichází âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ a.s. V nejbliωí dobû chce laboratofi imunogenetiky této firmy pfiejít od extrakce DNA z chlupov˘ch cibulek, jejichÏ správn˘ odbûr je na stranû chovatelÛ mnohdy velmi problematick˘, na metodu sbûru vzorku stûrem ze sliznice pomocí speciální odbûrové sady dodávané kanadskou firmou DNA Genotek.

S touto sadou zvládne kvalitní vzorek odebrat bûhem nûkolika málo sekund opravdu kaÏd˘. Co tato zmûna pfiinese, najdete v ãlánku níÏe.

I pfies dlouhodobou osvûtu laboratofi imunogenetiky dlouhodobû „zápasí“ s nesprávnû odebran˘mi vzorky chlupÛ, které chovatelé do laboratofie zasílají a ze kter˘ch mnohdy není moÏné DNA získat. Pfiechod na nov˘ zpÛsob anal˘zy DNA s sebou pfiiná‰í v˘raznû vy‰‰í nároky na kvalitu vzorku, ze kterého je DNA extrahována, a proto se âMSCH a.s. rozhodla pfiejít na nov˘, moderní zpÛsob odbûru vzorkÛ. Nová metoda pomocí stûru sliznice z mulce skotu zajistí, Ïe vzorek

bude vÏdy dostateãnû kvalitní, díky ãemuÏ bude moci laboratofi pracovat efektivnûji. Odbûrová sada sice vyjde na cca 60 Kã (zatímco odbûr chlupÛ nestojí v podstatû nic), ale zv˘‰ené náklady se vrátí v podobû jednodu‰‰í a rychlej‰í pfiípravy vzorku pro vlastní zpracování v laboratofii.

Náklad za odbûrov˘ set bude sice v první fázi k tíÏi chovatele, ale po provedení anal˘zy mu bude kompenzován formou odpoãtu z ceny za anal˘zu DNA. Chovatele tedy tento nov˘ zpÛsob odbûru vzorku nijak finanãnû nezatíÏí. Je odzkou‰eno, Ïe odbûr vzorku tímto zpÛsobem je univerzálnû vhodn˘ jak pro souãasné stanovování pÛvodu pfies mikrosatelity, tak i pro budoucí genomiku. Tato metoda tedy bude mít pro obû strany – jak chovatele, tak i laboratofi – v˘raznû pozitivní efekt.

Odbûr je skuteãn˘ snadn˘, rychl˘ a zvládne ho bez problému kaÏd˘ – je to velice podobné tomu, co známe z televizních kriminálních seriálÛ :-). Pfii vybalování odbûrové sady je nutné dbát na to, abyste vzorkovnici neuchopili za ãást s molitanem a ta nebyla kontaminována neÏádoucími neãistotami, které by mohly mít vliv na kvalitu vzorku. Souãasnû je potfieba dát si pozor, abyste vzorkovnici neotoãili a nevytekla z ní tekutina, ve které bude vzorek po odbûru uchováván. Poté se jen molitanová tyãinka vloÏí do nozder mulce, provede se v˘tûr hlenu ze sliznice a opaãnou stranou se vloÏí zpût do vzorkovnice, za‰roubováním se uzavfie a krátce se protfiepe. Pak uÏ jen staãí vzorkovnici fiádnû oznaãit ãíslem zvífiete (ideálnû lihov˘m fixem), aby byla zaji‰tûna jednoznaãná identifikovatelnost vzorku a odeslat do laboratofie. Vzorky je moÏné uchovávat pfii bûÏn˘ch teplotách – není nutné je zchlazovat atd. a manipulace s nimi je tedy velice snadná. Princip odbûru je patrn˘ jak z pfiiloÏeného obrázku, tak i z videa.

Kamil Malát, âSCHMS

23

Vztahy mezi rÛstovou schopností, parametry zmasilosti a protuãnûlosti s perspektivou pro pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot u plemene aberdeen angus v âR Jaromír Ducháãek, Ludûk Stádník, Matú‰ Ga‰parík, Martin Ptáãek âeská zemûdûlská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinov˘ch a pfiírodních zdrojÛ, Katedra speciální zootechniky Úvod Cílem ‰lechtûní masného skotu je zvy‰ovat rÛstovou schopnost telat pfii zachování dobré reprodukce a konverze krmiva. BûÏnû zji‰Èovaná rÛstová schopnost prostfiednictvím váÏení v rámci KUMP plnû nereflektuje parametry zmasilosti a protuãnûlosti. Parametry kvality jsou v souãasné dobû zji‰Èovány aÏ pfii finalizaci na jatkách. Z tohoto dÛvodu vyvstala potfieba hodnocení zmasilosti je‰tû pfied zabitím s moÏností cíleného ‰lechtûní na tuto vlastnost. Metody hodnocení zmasilosti se neustále vyvíjí, a proto se jiÏ fiadu let ve vyspûl˘ch chovatelsk˘ch zemích provádí mûfiení v˘‰ky a plochy ro‰tûnce (musculus longisimmus lumborum et thoracis – MLLT) pomocí ultrasonografie. Hlavní v˘hodou této metody je její neinvazivnost, opakovatelnost a jednoduchost provedení. V˘‰ka a plocha tohoto svalu je dle rÛzn˘ch autorÛ (Realini et al., 2001; Greiner et al., 2003) ve vysoké korelaci (r = 0,69 – 0,89) k celkové zmasilosti a osvalení jateãného tûla. Podobné je to pak i v pfiípadû tlou‰Èky podkoÏního tuku (TPT), která je v úzkém vztahu k protuãnûní, jak udává napfi. Aass et al. (2006). Jednou z prvních zemí, kde byla zavedeno rutinní hodnocení MLLT a TPT do kontroly uÏitkovosti, bylo USA (Wilson, et al., 1993). Od té doby se zji‰Èování MLLT, resp. jeho plochy a TPT stává souãástí kontroly masné uÏitkovosti ve vyspûl˘ch státech s chovem masného skotu, napfi. Velká Británie, Francie, Nûmecko ãi Austrálie. Mûfiení v˘‰ky, ãi plochy ro‰tûnce v âR není doposud souãástí KUMP a bylo provádûno pouze v omezené mífie, a to pfiedev‰ím na plemenu blonde d’Aquitaine (Stádník et al., 2009) a v posledních dvou letech ve spolupráci s âSCHMS u plemene aberdeen angus (Ducháãek et al., 2017).

Z ãetn˘ch studií je tedy jasné, Ïe ultrasonografie pro zji‰tûní zmasilosti a protuãnûlosti nab˘vá stále více na v˘znamu a roz‰ífiení (Williams, 2002). S mnoÏstvím pfiib˘vajících údajÛ pfiirozenû vyvstal poÏadavek na pfiedpovûì genetického zaloÏení zvífiat pro v˘‰ku MLLT a TPT, tak aby mohli chovatelé cílenû vybírat zvífiata a na tyto vlastnosti ‰lechtit. Pro pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot (PH) je ale zapotfiebí velkého mnoÏství údajÛ a zapojen˘ch zvífiat do systému hodnocení daného parametru. Princip pfiedpovûdi PH totiÏ spoãívá v fie‰ení velké soustavy rovnic, do které vstupují informace o pfiíbuzn˘ch jedincích, vrstevnících, evidenci chovu, roku, období, vûku zví-

24

fiete atd. ¤ada studií, napfi. Bergen et al. (1996), Moser et al. (1998), Williams (2002) se tedy zaãala zab˘vat tvorbou modelÛ pro pfiedpovûì PH pro tyto vlastnosti. V˘zkum parametrÛ zmasilosti a postupÛ pro pfiedpovûì PH pro tyto parametry nejdfiíve probíhal ve vyspûl˘ch chovatelsk˘ch zemích na nejroz‰ífienûj‰ích masn˘ch plemenech skotu, jako je napfi. aberdeen angus a hereford (Reverter et al., 2000).

V posledních letech probíhá v˘voj hodnocení pro tyto znaky i na ménû znám˘ch a ménû roz‰ífien˘ch plemenech skotu a jejich kfiíÏencÛ, jako je tfieba Nelore skot v Brazílii (Yokoo et al., 2008). Cílem tohoto pfiíspûvku je tedy pfiedstavit dosavadní v˘sledky sonografie MLLT u plemene aberdeen angus, zhodnotit vztah mezi jiÏ rutinnû zji‰Èovan˘mi parametry rÛstové schopnosti a nastínit potenciál pro pfiedpovûì PH v podmínkách âR. Mûfiení v˘‰ky MLLT, resp. tlou‰Èky podkoÏního tuku v polních podmínkách a postup jejich vyhodnocování Hodnocení probíhalo v letech 2015 a 2016 celkem v 7 chovech v âR. Dataset obsahoval údaje o celkem 584 zvífiatech plemene aberdeen angus. V rámci hodnocení zmasilosti a protuãnûlosti byla provádûna ultrasonografie hloubky (v˘‰ky) nejdel‰ího zádového svalu (musculus longissimus lumborum et thoracis – MLLT) a tlou‰Èky podkoÏního tuku (TPT).

Toto sonografování se dle metodiky vyuÏívané v Austrálii a Velké Británii provádí v oblasti za posledním Ïeberním, tedy na prvním bederním obratli (viz obrázek). Sonografie byla provedena pomocí pfiístroje Aloka 500 a 3,5 MHz lineární.

❒ Sonografie MLLT v polních podmínkách

Ultrasonografické zábûry byly nahrávány do notebooku a následnû vyhodnoceny v programu NIS-Elements AR 3.2. Pro zv˘‰ení kontrastu pfii mûfiení se vyuÏívá sonografického gelu, ãi rostlinného oleje.

Vlastní hodnocení probíhalo jako souãást kontroly

masné uÏitkovosti, tedy pfii váÏení zvífiat k vûku 120 dnÛ (1. mûfiení), 210 (2. mûfiení) a 365 dnÛ (3. mûfiení) (âSCHMS, 2017). Celkem tedy bylo v hodnocení 311 telat s hmotností a údaji z ultrasonografie pfii prvním mûfiení, 440 telat s hmotností a údaji z ultrasonografie pfii druhém mûfiení a 156 zvífiat s údaji o hmotnosti a údaji z ultrasonografie ke tfietímu mûfiení. Do databáze byly následnû doplnûny údaje o pÛvodu, datum narození telat, pohlaví, vûku matek, vûku zvífiat a hmotnostech pfii provádûní ultrasonografie. Statistické vyhodnocení probíhalo ve statistickém programu SAS 9.3 (SAS/STAT® 9.3, 2011).

V prvé fiadû byly sledovány vztahy mezi vûkem zvífiat, resp. hmotností a MLLT, resp. TPT a to za pomoci lineárnû regresních funkcí a Pearsonov˘ch korelaãních koeficientÛ. Následnû byla provedena anal˘za v˘znamnosti efektÛ pro potfieby pfiedpovûdi plemenn˘ch hodnot. Do v˘poãtu vstupovali bûÏnû vyuÏívané efekty v modelov˘ch rovnicích pro pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot pro rÛstovou schopnost zvífiat: pohlaví, chovu, roku narození, mûsíce narození, otec, matka, vûk matky, vûk zvífiete pfii váÏení a sonografickém mûfiení, hmotnost zvífiete pfii sonografii. Ve vyhodnocení byly vyuÏity úrovnû prÛkaznosti P <0,001, P < 0,01 a P <0,05.

Pfii prvním hodnocení (pfiíslu‰né k váÏení ve 120 dnech vûku) dosahovala zvífiata prÛmûrné hmotnosti 201 kg. Pfii druhém hodnocení (váÏení zvífiat ve 210 dnech vûku) byla prÛmûrná hmotnost zvífiat 322 kg. Pfii poslední hodnocení (váÏení k 365 dnÛm vûku) byla zji‰tûna prÛmûrná hmotnost zvífiat 401 kg.

K podobn˘m hodnotám MLLT a TPT, jako v na‰em hodnocení, ve sv˘ch v˘zkumech u plemene aberdeen angus a jeho kfiíÏencÛ do‰li také Hamlin et al.

(1995), Roberts et al. (2007) a Pinheiro et al. (2011).

Mezi jednotliv˘mi obdobími v rámci kontroly uÏitkovosti byly zji‰tûny pomûrnû velké rozptyly ve TPT a MLLT. CoÏ je v souladu se studií Yokoo et al. (2008), kde byla pozorována vysoká variabilita na individuální úrovni a mezi rÛzn˘mi populacemi téhoÏ plemene. Nejen mezi jednotliv˘mi hodnoceními, ale i mezi pohlavími, chovy a rokem narození byly pozorovány ãetné diference, coÏ je znázornûno v grafech 2–7.

Graf ã. 2: V˘voj TPT v prÛbûhu odchovu dle pohlaví

Graf ã. 3: V˘voj MLLT v prÛbûhu odchovu dle pohlaví

V˘sledky sonografie a jejich potenciál pro pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot V˘sledky hodnocení TPT a MLLT za v‰echna tfii mûfiení za telata narozena v roce 2015 a 2016 jsou uvedeny v grafu 1.

Graf ã. 1: V˘voj MLLT a TPT v prÛbûhu odchovu

MLLT byla u b˘ãkÛ vy‰‰í, a to o 1,028 aÏ 1,598 mm oproti jalovicím ve stejném období. Naopak prÛmûrná TPT byla u b˘ãkÛ o 0,003 (pfii prvním sonografování) aÏ o 0,510 mm (pfii posledním sonografování) niωí v porovnání s jalovicemi.

Pfii porovnání jednotliv˘ch chovÛ byly shledány rozdíly ve MLLT i TPT, pfiiãemÏ s vûkem zvífiat se rozdíly sniÏovaly. U nûkter˘ch chovÛ nebylo provádûno hodnocení k 365 dnÛm vûku, proto pro nû chybí sloupeãky v grafech 4 a 5.

25

Graf ã. 4: V˘voj TPT v prÛbûhu odchovu dle chovÛ

Graf ã. 6: V˘voj TPT v prÛbûhu odchovu dle roku narození zvífiat

Graf ã. 5: V˘voj MLLT v prÛbûhu odchovu dle chovÛ

Graf ã. 7: V˘voj MLLT v prÛbûhu odchovu dle roku narození zvífiat

Pfii porovnání rokÛ narození byly pro rok 2016 vypoãteny vy‰‰í hodnoty MLLT (aÏ + 5,671 mm), i TPT (aÏ + 0,746 mm) oproti roku 2015.

V dal‰í ãásti byly provedeny regresnû-korelaãní anal˘zy vztahÛ mezi hmotností, resp. vûkem a MLLT, resp. TPT. Z tohoto vyhodnocení vypl˘vá, Ïe nárÛst vûku o 1 den, resp. hmotnosti o 1 kg, byl doprovázen nárÛstem MLLT a to od 0,042 (MLLT 2) do 0,122 mm (MLLT 1). Tyto v˘sledky byly statisticky prÛkazné a byly také potvrzeny prostfiednictvím korelaãních koeficientÛ (od slab˘ch po silné závislosti).

Vliv vûku na parametry ro‰tûnce pfii kontrole uÏitkovosti ve své práci u plemene Blonde d’Aquitaine potvrdili také Stádník et al. (2011). Podobnû také Yokoo et al. (2008) prokázali vliv vûku na tento parametr. Oproti na‰im v˘sledkÛm ov‰em napfi. Bergen et al. (1996) ve své práci nepotvrdil vliv hmotnosti na plochu ro‰tûnce.

Podobnû poté nárÛst vûku o 1 den, resp. hmotnosti o 1 kg, byl doprovázen nárÛstem TPT a to o 0,004 (TPT 1) aÏ 0,016 mm (TPT 3). Tyto v˘sledky byly statisticky prÛkazné a byly také potvrzeny prostfiednictvím korelaãních koeficientÛ, které nab˘valy podobn˘ch hodnot jako v pfiípadû hodnocení MLLT. Vliv vûku na TPT ve své práci potvrdil také Yokoo et al. (2008). Naopak Bergen et al. (1996), oproti v˘sledkÛm na‰í práce neprokázal vliv hmotnosti na TPT. Na základû jiÏ zji‰tûn˘ch údajÛ a v˘‰e popsan˘ch vztahÛ byla provedena anal˘za vlivu efektÛ vyuÏívan˘ch v modelov˘ch rovnicích pro pfiedpovûì ple-

menn˘ch hodnot pro rÛstovou schopnost na sledované parametry zmasilosti (MLLT) a protuãnûlosti (TPT). Za pomocí programu SAS byly vybrány prÛkazné efekty ovlivÀující sledované parametry. Nejvhodnûj‰í modelové rovnice vysvûtlovali pro MLLT a TPT od 41,2 do 74 % promûnlivosti. Jako nejvhodnûj‰í efekt v modelové rovnici se prokázala Ïivá hmotnost zvífiete pfiíslu‰ná k danému hodnocení. To je nicménû v rozporu se studií Bergen et al. (1996), ktefií nepotvrdili vliv hmotnosti na plochu ro‰tûnce a TPT. Oproti tomu Moser et al. (1998), prostfiednictvím korelací, potvrdil vliv hmotnosti v roce Ïivota na plochu ro‰tûnce. Mezi hodnû v˘znamné lze pak zafiadit efekt otce, kter˘ byl statisticky prÛkazn˘ pro témûfi v‰echna hodnocení s v˘jimkou TPT pfii druhém a tfietím hodnocení. Podobnû pak efekt roku narození byl prÛkazn˘ pro hodnocení parametrÛ zmasilosti pfii prvním a druhém hodnocení, tedy odpovídající kontrole masné uÏitkovosti ve 120 a 210 dnech vûku. Toto je v souladu s prací Yokoo et al.

(2008), kde byl tento efekt prÛkazn˘ ov‰em na plochu ro‰tûnce. Efekt vûku pfii hodnocení byl prÛkazn˘ pro MLLT v prvních dvou hodnocení a pro TPT pfii prvním a tfietím hodnocení. Nicménû Hassen et al. (2001) doporuãuje pro dal‰í ‰lechtûní vybírat zvífiata na základû ultrasonografie MLLT v roce Ïivota.

Efekt matky byl v˘znamn˘m faktorem v modelov˘ch rovnicích pro MLLT pro tfietí hodnocení a pro TPT ve druhém hodnocení. Vûk matky se dále v˘znamnû projevil pouze ve tfietím hodnocení u TPT a MLLT.

26

Tabulka ã. 1: Regresní a korelaãní anal˘za vztahu hmotnosti a vûku k v˘‰ce ro‰tûnce závislé proměnné MLLT 1 (mm) MLLT 2 (mm) MLLT 3 (mm)

nezávislé proměnné věk (dnů) hmotnost (kg) věk (dnů) hmotnost (kg) věk (dnů) hmotnost (kg)

n 311 311 440 437 143 92

regresní rovnice y y y y y y

= = = = = =

32,165 25,895 46,164 32,855 22,263 25,994

+ + + + + +

0,122 0,109 0,042 0,071 0,114 0,078

r x x x x x x

0,571 0,817 0,217 0,614 0,474 0,758

Efekt pohlaví byl prÛkazn˘ pro hodnocení TPT v prvním, resp. druhém období a pro MLLT v prvním období. Oproti tomu Yokoo et al. (2008) prokázal v˘znamnost efektu pohlaví u Nelora skotu na konci období v˘krmu. Posledními efekty, které se projevily jako v˘znamné v modelov˘ch rovnicích, byly chov a mûsíc narození. Efekt chovu byl prÛkazn˘ pro TPT v první a tfietím období, resp. MLLT v prvním období.

Efekt mûsíce narození byl statisticky prÛkazn˘ pouze pro TPT v prvním a tfietím hodnocení. V˘znamnost chovu a pohlaví potvrzuje práce Reverter et al. (2000), kde jsou tyto efekty vyuÏity pro odhad genetick˘ch parametrÛ pro zmasilost a protuãnûlost. Jedná se zatím o pfiedbûÏné v˘sledky. Nicménû z v˘‰e popsaného hodnocení vypl˘vá, Ïe z hlediska budoucího hodnocení je v˘znamné pfiedev‰ím hodnocení ve vûku 120 a 210 dnÛ, kdy bylo zji‰tûno nejvíce prÛkazn˘ch efektÛ.

Závûr Pomocí regresnû korelaãní anal˘zy byl prokázán vztah mezi vûkem zvífiat a parametry zmasilosti, resp. protuãnûlosti (TPT a MLLT). Podobnû také hmotnost zvífiat prÛkaznû korelovala s v˘vinem TPT a MLLT. Z v˘sledkÛ vypl˘vá, Ïe ultrasonografické hodnocení TPT a MLLT mÛÏe b˘t vhodn˘m parametrem pro zpfiesÀování informací o zvífiatech v prÛbûhu odchovu, resp. v kontrole uÏitkovosti. Potenciální vyuÏití lze pak spatfiovat v moÏnosti cíleného ‰lechtûní zvífiat a tím i zlep‰ení rentability masné produkce plemene aberdeen angus.

Tabulka ã. 2: Regresní a korelaãní anal˘za vztahu hmotnosti a vûku k v˘‰ce vrstvy podkoÏního tuku závislé proměnné TPT 1 (mm) TPT 2 (mm) TPT 3 (mm)

nezávislé proměnné věk (dnů) hmotnost (kg) věk (dnů) hmotnost (kg) věk (dnů) hmotnost (kg)

n 311 311 440 437 143 92

regresní rovnice y y y y y y

= = = = = =

2,583 2,278 3,483 2,776 0,844 2,702

+ + + + + +

0,006 0,005 0,002 0,004 0,016 0,004

r x x x x x x

0,360 0,514 0,127 0,381 0,580 0,484

Následujícím krokem po zji‰tûní skuteãného v˘voje zmasilosti a protuãnûlosti prostfiednictvím ultrasonografie MLLT a TPT je odhad genetick˘ch parametrÛ a pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot.

Z tohoto dÛvodu byla pomocí procedury REGG metody STEPWISE provedena anal˘za a vybrány vhodné efekty do modelov˘ch rovnic pro potenciální pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot. Jako nejvhodnûj‰í pro tuto pfiedpovûì byly prokázány efekty Ïivé hmotnosti v daném období, otce, roku narození zvífiat a vûk zvífiat. Ménû vhodn˘mi efekty potom byly pro pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot: matka, vûk matky, pohlaví, chov a mûsíc narození. V˘sledky tedy naznaãují zajímav˘ potenciál sonografického mûfiení uveden˘ch parametrÛ pro budoucí pfiedpovûì plemenné hodnoty. Z dÛvodu organizace chovu je nicménû nutné si uvûdomit, Ïe vût‰ina zvífiat je prodávána po konci pastevního období, tedy po odstavu, coÏ reprezentuje v na‰em pfiípadû druhé mûfiení. Vzhledem k v˘sledkÛm sledování se jako perspektivní, i z hlediska zaji‰tûní dostateãné velikosti populace zmûfien˘ch zvífiat, jeví první, ãi druhé mûfiení realizovaná v návaznosti na kontrolu uÏitkovosti, tedy odpovídající hodnocení ve 120 a 210 dnech vûku.

Podûkovaní Práce vznikla za podpory âeského svazu chovatelÛ masného skotu z.s. a „S“ grantu M·MT âR. Literatura k dispozici u autorÛ.

27

Skot, kter˘ se u nás nepase Pirenaica (baskicky Behi-gorri), je plemeno pÛvodem z Pyrenejí ze severov˘chodního ·panûlska. Chová se pfiedev‰ím v autonomních oblastech Navarra a Baskicka, ale také v hojn˘ch poãtech v severní ãásti zemû. Plemeno je dobfie pfiizpÛsobeno hornatému terénu a vlhkému klimatu tamní oblasti. Bûhem dvacátého století do‰lo témûfi k jeho k vyhynutí, ale nyní jiÏ mezi ohroÏená plemena nepatfií.

Pirenaica – horské plemeno ze ‰panûlsk˘ch Pyrenejí Historie plemene Pfiesn˘ pÛvod plemene je nejist˘. V minulosti se nejvíce vyskytovalo v severním ·panûlsku.

V roce 1905 byla ve mûstû Gipuzkoa zaloÏena plemenná kniha, vÛbec první svého druhu ve ·panûlsku, a v roce 1925 byla zaloÏena druhá plemenná kniha v Navafie. PfiibliÏnû od pfielomu dvacátého století se ve velkém mûfiítku zaãalo importovat ze ·v˘carska plemeno brown swiss.

Zatímco zpoãátku se jednalo o ãistokrevné chovy, brzy do‰lo ke kfiíÏení s Pirenaicou za úãelem zlep‰ování v˘tûÏnosti masa a mléka. V roce 1912 bylo v Gipuzkoe napoãítáno pfiibliÏnû 50 000 kusÛ, z toho ménû neÏ 40 % ãistokrevné populace Pirenaica, zb˘vající ãást tvofiili kfiíÏenci braunvieh a braunvieh-pirenaica, ve zhruba stejn˘ch pomûrech. V roce 1954 se na území nacházelo pouh˘ch 18 000 kusÛ a v sedmdesát˘ch letech se plemeno pfiiblíÏilo k samé hranici vyhynutí. V roce 1974 z Baskicka zcela zmizelo s v˘jimkou cca 40 kusÛ v Gipuzkoe. V Navafie zb˘valo posledních

28

❒ Plemenný býk

1500 zvífiat, z nichÏ se asi 1000 nacházelo v údolí Aezkoa. V souãasné dobû poãty chovÛ postupnû opût stoupají a plemeno jiÏ nepatfií mezi ohroÏená.

V kritickém období byl v Navafie spu‰tûn program obnovy plemene Pirenaica. Zaãala se zakládat regionální sdruÏení chovatelÛ

a v roce 1988 vznikla národní federace – Confederación National de Asociaciones de Criadores de Ganado Vacuno Pirenaico (zkrácenû CONASPI) se sídlem v Navafie. Na konci roku 2014 populace ãítala celkem 40 026 zvífiat, z toho 34 806 plemenic a 5220 b˘kÛ. Asi 50 % chovÛ se nachá-

v˘razem, tzv. koroptví, okolo oãí musí b˘t narÛÏovûlá tenká kÛÏe pokrytá jemn˘mi krátk˘mi chlupy.

U‰i mají ãasto velké a nízko posazené, vnitfiní ãást lehce ochlupená. Sliznice musí b˘t rÛÏové barvy. Svalnat˘ krk by mûl dobfie nasedat k hlavû a trupu. Hrudní

❒ Plemenná jalovice

zelo v Navarfie a 25 % v Baskicku, podstatná ãást chovÛ byla v Aragónsku, v Kantábrii a v Castille León a men‰í poãet v oblastech Katalánska, Comunitat Valenciana, Extremadura, La Rioja, Madridu a Principado de Asturias.

Charakteristika plemene Pirenaica bylo dfiíve chováno za trojím úãelem – jako taÏné zvífie a pro produkci masa a mléka. V souãasnosti jsou chovy zamûfieny v˘hradnû jako masné.

Nûkdy jsou ale b˘ci vyuÏíváni v tradiãním venkovském sportu arrastre de piedra nebo k tahání kamene.

Plemeno Pirenaica je stfiedního rámce s p‰eniãnou barvou srsti, „vybûlené“ v oblasti kolem oãí, mulce, konãetin a na spodní linii tûla. Rohy jsou zejména u samic

velmi dlouhé, musí b˘t perleÈovû bílé se Ïlut˘mi hroty. Paznehty jsou svûtlé s „nádechem“ Ïluté barvy. Hlava má mírnû konkávní profil, oãi jsou velké s mírn˘m

a bederní ãást musí b˘t v pfiímce, Ïebra dobfie klenutá. Záì je Ïádoucí dlouhá s mírn˘m sklonem, ocas vysoko nasazen˘.

Kostra musí b˘t tenká a kompaktní. Velmi dÛleÏité jsou dobfie vyvinuté tvrdé a pevné paznehty.

Vemeno musí b˘t dobfie tvaro-

❒ Kráva s teletem

29

vané s pravidelnû rozmístûn˘mi struky. Krávy mají velmi siln˘ matefisk˘ pud, vynikají vysokou mléãností (cca 3000 litrÛ), vûk pfii první otelení se pohybuje mezi 30–36 mûsíci.

Porodní hmotnost telat je okolo 40 kg u jaloviãek a 43 kg u b˘ãkÛ. PrÛmûrná v˘‰ka krav je v dospûlosti cca 132 cm v kohoutku a u b˘kÛ 150 cm. PrÛmûrná hmotnost b˘kÛ je pfiibliÏnû 800–1000 kg, u samic 525 kg. V roce stáfií dosahují b˘ãci prÛmûrné hmotnosti 450 kg, jalovice potom okolo 330 kg. Zvífiata jsou velmi dobfie pfiizpÛsobena hornatému terénu a vlhkému klimatu severního ·panûlska. Typick˘m znakem plemene je rovnûÏ dlouhovûkost, plemenice se bez problémÛ doÏívají 15–20 let.

V˘tûÏnost masa se pohybuje na úrovni okolo 61 %, jateãná tûla jsou v systému EUROP obvykle zafiazována do tfiídy U.

30

❒ Plemenný býk

Skot ve ·panûlsku Îivoãi‰ná v˘roba hraje ve ·panûlsku velmi v˘znamnou roli.

Klima v této oblasti, je klasifikováno jako Atlantické, teplé a de‰tivé a je ideální pro chov dobytka, ale i jin˘ch hospodáfisk˘ch zvífiat.

Nejãastûji chovaná hospodáfiská zvífiata v této oblasti jsou skot, ovce, kozy a konû. Nejãastûji jsou zde vedené smí‰ené farmy nebo hospodáfiství, nikdy ne pouze jeden typ. PfiestoÏe se celkovû poãet chovÛ hospodáfisk˘ch zvífiat v letech 1999 a 2009 znaãnû sníÏil, poãet jednotliv˘ch kusÛ na zb˘vajících farmách se v˘znamnû zv˘‰il. Odhaduje se, Ïe v roce 2006

existovalo pfiibliÏnû 19 000 baskick˘ch farem, které se zab˘valy chovem hospodáfisk˘ch zvífiat.

Nejoblíbenûj‰í je v Baskicku chov skot a tvofií 62 % v‰ech chovÛ v tomto regionu. V letech 1999 aÏ 2009 vzrostl prÛmûrn˘ poãet skotu pfiibliÏnû o 88,3 %, ãímÏ se stal nejrychleji se roz‰ifiující skupinou hospodáfisk˘ch zvífiat. Zv˘‰en˘ zájem o chov skotu se dá vysvûtlit mj. skuteãností, Ïe produkce hovûzího masa se dá navázat na dal‰í komodity, napfi. mléko a obiloviny, coÏ umoÏÀuje vût‰í ekonomické pfiíleÏitosti a spolupráci. Témûfi ãtvrtina hrubé produkce skotu je hovûzí maso.

BûÏnû chovaná plemena skotu v Baskicku jsou Betizu, Monchina, Terreña a právû Pirenaica. Ze v‰ech masn˘ch plemen chovan˘ch v této oblasti je toto jediné, které je zcela pÛvodní.

Od roku 2006 je v Baskicku 15 provinãních zemûdûlsk˘ch svazÛ, z nichÏ se kaÏd˘ specializuje na konkrétní plemeno skotu. Tato sdruÏení jsou odpovûdná za shromaÏìování a zpracování údajÛ o skotu. SdruÏení Pirenaica mezi tûmito skupinami vyniká díky vysok˘m poãtÛm zvífiat, zku‰enostem a genetickému pokroku v chovu.

My‰lenka zachování pÛvodních plemen masného skotu se stala

❒ Pro krávy jsou typické velmi dlouhé rohy

k vedení nebo drÏení hospodáfisk˘ch zvífiat vyuÏívány, takÏe pfiirozená krajina zÛstává v tomto ohledu nedotãená. Celkovû pfiítomnost pasoucích se hospodáfisk˘ch zvífiat v baskick˘ch prériích a horách pomáhá udrÏovat rovnováhu mezi ekosystémy a z toho dÛvodu je velmi vítaná. ·panûlské Ministerstvo zemûdûlství a Ïivotního prostfiedí zafiadilo plemeno do programu „Autochtonní plemena ve v˘voji“ a není tedy vystaveno riziku vyhynutí. V souãasné dobû s tímto rustikálním plemen setkáte nejãastûji v severní ãásti ·panûlska – Katalánsku. ❒ Využití volků plemene Pirenaica v tradičním venkovském sportu arrastre de piedra

prioritou ãíslo jedna z rÛzn˘ch dÛvodÛ. Jedním z nich je, Ïe existence nûkolika zcela odli‰n˘ch plemen by mohla v budoucnu vést k mnoha nov˘m ekonomick˘m pfiíleÏitostem. Také odchylky v rámci jednoho plemene nabízejí rozmanitost v tûlesn˘ch a behaviorálních vlastnostech zvífiat, které poskytují základ pro vûdecké studium a pfiedstavují souãást jedineãné baskické pfiírody. Dále mohou b˘t tyto fyzické odli‰nosti vyuÏívány jedineãn˘m zpÛsobem jak na farmách, tak pfii spoleãenském Ïivotû, napfiíklad plemeno Terreña je velmi vhodné do místních zemûdûlsk˘ch systémÛ, zatímco plemeno Monchina je dle tradice zapojeno do b˘ãích zápasÛ.

Zemûdûlci jsou obecnû schopni ve velké mífie vyuÏívat pfiírodní

zdroje pro chov hospodáfiská zvífiata, doplÀují je v pfiípadû potfieby zemûdûlsk˘mi zdroji, tj. pûstovan˘mi plodinami. Systém v‰ak není dokonal˘ a v rámci vyuÏívání pastvin stále existují velké rozdíly.

Zatímco nûkterá místa jsou vyuÏívána v podstatû kontinuálnû, jiná témûfi vÛbec. Je tfieba provést dal‰í studie s cílem urãit nejúãinnûj‰í postupy pro vyuÏívání tûchto nevyuÏívan˘ch pozemkÛ v Ïivoãi‰né v˘robû. Pfiíkladem správného fie‰ení je pastva skotu a ovcí v letním období na horsk˘ch pastvinách, pfii souãasné sklizni píce z prérií do zásob na zimní období, coÏ znamená, Ïe zemûdûlci mohou vyuÏívat pfiírodní místní zdroje efektivnûji po cel˘ rok. Ploty nejsou

Text: Ing. Katefiina ·tanclová, Ph.D. Foto: internet

31

Genetické hodnocení temperamentu Alena Svitáková, Michaela Brzáková, ZdeÀka Veselá, V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i.

Mnoho zemí sbírá informace o snadnosti manipulace se zvífietem a jeho reakcí na podnûty. V angliãtinû se pouÏívá v˘raz „docility“, tedy krotkost. Souhrnnû bychom v‰ak mohli tuto schopnost nazvat temperament.

Pro chovatele jsou nejv˘hodnûj‰í krotká zvífiata, se kter˘mi se snadno manipuluje, a mají v neoãekávan˘ch popfi. stresujících situacích spí‰e flegmatickou reakci. To, co si pfiedstavujeme jako divoké chování je vlastnost, která zvífiata zv˘hodÀovala v divoké pfiírodû a pomáhala jim pfieÏít. Je tfieba tedy najít kompromis v chování upevÀovan˘m bûhem evoluce a chováním, které je v˘hodné pro ãlovûka. KaÏdé plemeno má jinou reakci na stresové podnûty. Nûkterá plemena mají pfiirozenû klidn˘ temperament, dal‰í jsou temperamentní s jistou dávkou „divokosti“.

V rámci celosvûtového mûfiítka lze fiíct, Ïe mnoho chovatelsky vyspûl˘ch zemí klade dÛraz na hodnocení temperamentu zvífiat, a temperament je dokonce zafiazen v selekãním indexu a zvífiata jsou selektována i po genetické stránce. Je tfieba uvést, Ïe váha této vlastnosti není rozhodnû srovnatelná napfiíklad s pfiírÛstkem do odstavu, ale i pfiesto jsou data o temperamentu rutinnû sbírána. Ekonomick˘ pfiínos vlastnosti spoãívá v tom, Ïe zvífiata, která vykazují klidnûj‰í temperament, mají vy‰‰í pfiírÛstky, lep‰í kvalitu masa a snadnûji se s nimi manipuluje. Tato skuteãnost koresponduje s niωí vzru‰ivostí a stresem bûhem odchovu.

Austrálie – Breedplan Genetická selekce temperamentu je úãinná, jedná se totiÏ o vlastnost s vy‰‰í dûdivostí, takÏe se dobfie pfiedává na potomstvo. V Austrálii a zemích, které jsou spojeny v BREEDPLAN jsou hodnocena telata ve vûku od 60 do 400 dnÛ vûku. Doporuãen˘m obdobím pozorování je odstav nebo období tûsnû po nûm.

Právû v tomto období dochází u mlad˘ch zvífiat k nejvût‰ímu stresu. Stupnice hodnocení je od 1 do 5, kdy 1 znamená klidné zvífie a 5 je zvífie agresivní. Je dovoleno pouÏívat i pÛl body. Tedy hodnoty 1,5; 2,5; 3,5 nebo 4,5 bodu pro zvífiata, u kter˘ch nelze temperament urãit jednoznaãnû. Je velmi dÛleÏité se pokusit v kaÏdém hodnocení pouÏívat celou ‰kálu hodnocení. Pokud je skupina vût‰í neÏ 10 zvífiat, je normální pouÏít tuto ‰kálu minimálnû dvakrát. Jako skupina vrstevníkÛ je bráno kaÏdé posouzení v rámci jednoho dne a chovu.

U uÏivatelÛ Breedplan je plemenná hodnota pro temperament jeden ze selekãních ukazatelÛ u chovatelÛ pfii koupi mladého limousinského b˘ka. Chovatelé jsou tedy velmi podporováni v hodnocení sv˘ch telat a poskytnutí tûchto dat do databáze pro jejich dal‰í vyuÏití. Metodika doporuãuje hodnocení celého stáda v co nejpodobnûj‰ích podmínkách tak, aby do-

32

cházelo k co nejmen‰ímu vlivu chovatele na vlastním testu. Zvífie mÛÏe b˘t posouzeno ve dvou typech testÛ.

Test 1: je postavena nahánûcí uliãka a tele je do ní zavfieno samostatnû po dobu 30 s, poté je vypu‰tûno.

V˘sledkem testu je zafiazení zvífiete do jedné z pûti skupin: 1) Krotk˘ – opou‰tí uliãku v klidu, v uliãce klidn˘, pÛsobí aÏ znudûnû, nesnaÏí se dostat z klece 2) Neklidn˘, netrpûliv˘ – klidnûj‰í neÏ st. 3, ale není úplnû klidn˘; tvrdohlav˘ bûhem manipulace; mÛÏe se pokusit utéct z uliãky; nûktefií hází ocasem; pfii vypou‰tûní spûchá 3) Nervózní – zvífie je nervózní a neklidné; v uliãce se pohybuje dopfiedu/dozadu a hází ocasem, opakovanû se pokou‰í utéct z uliãky; pfii vypou‰tûní z uliãky vybíhá 4) Tûkav˘ (divok˘) – v nahánûcí uliãce vyskakuje; zvífie je mimo kontrolu; hodnû buãí, u mulce se tvofií pûna; ocasem h˘be bez pfiestání; pfii manipulaci moãí a defekuje; zvífie se snaÏí dostat z klece za kaÏdou cenu 5) Agresivní – velmi podobné chování jako u typu 4, ale zvífie je zároveÀ agresivní, bojí se nebo je extrémnû rozru‰ené; v uliãce se pofiád pohybuje vãetnû skákání, nebo se pokládání na zem, aby podlezlo; zvífie buãí; zábranu opou‰tí zbûsile; mÛÏe se pokou‰et útoãit Test 2: zvífiata jsou na malém volném prostoru ve tvaru ãtverce, hodnotitel vybere zvífie a zaÏene ho na dobu 30 s do rohu proti zb˘vajícím zvífiatÛm.

V˘sledkem testu je opût zafiazení zvífiete do jedné z pûti skupin: 1) Krotk˘ – zvífie se dá snadno zahnat do kouta a hodnotitel se mÛÏe zvífiete dotknout pomocí hole 2) Neklidn˘, netrpûliv˘ – zvífie se nechá zahnat do rohu, ale vykazuje známky neklidu, hází ocasem; hodnotitel se nedostane tak blízko ke zvífieti, aby na nûj poloÏil hÛl – zvífie pfied ním odchází 3) Nervózní – není snadné zvífie zahnat do rohu, i kdyÏ si hodnotitel zachovává odstup; zvífie se stále pohybuje a hází ocasem 4) Tûkav˘ (divok˘) – zvífie se nedafií dostat do rohu; zoufale bûhá okolo obvodu; mÛÏe skákat, kdyÏ je udrÏeno samostatnû; udrÏuje si velkou vzdálenost na útûk 5) Agresivní – velmi podobné chování jako u typu 4, ale zvífie je zároveÀ agresivní vÛãi hodnotiteli; pozoruje hodnotitele a hrozí útokem nebo útoãí (hodnotiteli je doporuãené opustit prostor pfied skuteãn˘m atakem zvífiete) Plemenná hodnota se vyjadfiuje jako procento potomkÛ, které budou mít vhodn˘ temperament. âím vy‰‰í plemenná hodnota, tím více potomkÛ bude mít lep‰í temperament. Napfiíklad b˘k s plemennou hodnotou +20 bude v prÛmûru produkovat o 15 % více potomkÛ s vhodn˘m temperamentem, neÏli b˘k s plemennou hodnotou –10. Odchylka rodiãÛ se ne-

dûdí celá, ale jen polovina, proto tedy 15% rozdíl mezi b˘ky.

Irsko Irish Limousin Cattle Society na sv˘ch stránkách uvádí, Ïe chovatelé tohoto plemene v Irsku si sami vytvofiili cíl zlep‰it temperament chovan˘ch zvífiat.

A tak selekce na tuto vlastnost byla velmi silná.

Pro temperament se nyní v Irsku poãítají plemenné hodnoty rutinnû pro v‰echna plemena a tato vlastnost je zahrnuta i do jejich selekãního indexu. Zlep‰ení této vlastnosti bylo umoÏnûno vysokou dûdivostí vlastnosti, která je 0,40 – coÏ je hodnota shodná jako pro odstavovou hmotnost v pfiímém efektu. Jednou ze zvlá‰tností irského systému hodnocení je to, Ïe index se nevyjadfiuje pomocí souhrnné plemenné hodnoty, ale v penûzích, tedy jak˘ zisk se dá od daného zvífiete oãekávat na základû genetického zaloÏení. Zajímavostí je, Ïe kaÏdé zvífie zapsané v plemenné knize, musí podstoupit lineární popis, jinak mu není vystaveno potvrzení o pÛvodu. TakÏe kaÏdé zvífie má zároveÀ i plemennou hodnotu pro temperament, jeÏ je souãástí tohoto hodnocení. Temperament se nezji‰Èuje pouze pro mladá zvífiata, ale i pro dospûlé – krávy i b˘ky.

Test je provádûn stejnou metodikou jako test 2 u Austrálie, tedy ve ãtvercovém ohraniãeném prostoru. Stupnice hodnocení je od 1 do 10, kdy 1 znamená nejvíce agresivní zvífie a 10 to nejklidnûj‰í. Rozdûlení temperamentu je stejné jako u pfiedchozího pfiípadu (Austrálie), jen na kaÏdou kategorii jsou vyhrazeny 2 body.

Agresivní zvífie 1–2 body, Divoké 3–4 body, Nervózní 5–6, Neklidné 7–8 a Klidné 9–10 bodÛ.

V˘sledná plemenná hodnota urãuje, zda potomci budou klidní nebo ne. âím vy‰‰í plemenná hodnota, tím vy‰‰í pravdûpodobnost klidnûj‰ího potomstva.

V roce 2003 bylo pouze 28 % zvífiat v Irsku hodnoceno známkou vy‰‰í neÏ 8. V roce 2009 jich pak bylo jiÏ témûfi 70 % (Evans, 2009).

Podkladová data jsou sbírána pomocí on-line formuláfie. Ten mÛÏe vyplnit sám chovatel, nebo technick˘ pracovník. Ve sledovaném období pfiedstavoval soubor údajÛ pofiízen˘ch od hodnotitele cca 1/6 v‰ech záznamÛ. ZpÛsob pofiízení dat se zohledÀuje i pfii vyhodnocení. Oba zpÛsoby pofiízení jsou branné jako dvû rÛzné vlastnosti, které jsou propojeny pfies genetickou korelaci. Dûdivost pro krotkost hodnocenou chovatelem je 0,44; hodnotitelem pak 0,25 a genetická korelace mezi obûma hodnoceními je vysoká a záporná –0,68. Hodnocena jsou zvífiata od 150 do 300 dnÛ vûku, zároveÀ se u nich hodnotí i lineární popis. Do v˘poãtu plemenn˘ch hodnot jsou pouÏity údaje, které jsou pofiízené od nejménû 3 zvífiat po nejménû 3 rÛzn˘ch otcích (jako jedna skupina vrstevníkÛ). Nejvy‰‰í prÛmûrnou plemennou hodnotu mûlo plemeno belgické modrobílé (0,2), následovalo plemeno parthenaise (0,1). Kolem nuly byla plemena angus, charolais, piemontese a simentál. Nejniωí prÛmûr mûlo plemeno limousine témûfi –0,2.

U tohoto plemene byl v‰ak nejvy‰‰í rozptyl v‰ech hodnot (od 0 od hodnoty –0,3). Graf 1 ukazuje gene-

Graf ã. 1 – Genetick˘ trend pro temperament u mlad˘ch zvífiat – Irsko

tick˘ trend prÛmûrné plemenné hodnoty pro temperament v ãase. Je zde patrné v˘razné zlep‰í u mlad‰ích roãníkÛ pfiedev‰ím díky selekci na tuto vlastnost.

Spojené státy americké Zvífiata jsou posuzována ve vûku od 320 do 440 dnÛ.

Stupnice hodnocení je podobná jako u Austrálie, jen má navíc stupeÀ ãíslo ‰est, tedy velmi agresivní zvífie.

Koeficient dûdivosti se pohybuje ve stfiedních aÏ vy‰‰ích hodnotách (0,36–0,45) podle zvolené modelové rovnice. Pro rutinní v˘poãet se pouÏívá dûdivost 0,37.

Pro v˘poãet se také upravuje bodová stupnice. StupeÀ 4 a 5 se sluãuje do jednoho spoleãného bodu (malé mnoÏství pozorování). Pokud je u vyhodnocení vyuÏita malá ‰kála bodÛ, je tento test vyfiazen z v˘poãtu. Není pouÏitá klasická plemenná hodnota, ale EPD (expected progeny difference – oãekávaná odchylka potomka), coÏ je polovina na‰í plemenné hodnoty.

Temperament je vyjadfiován v procentech, pfiiãemÏ vy‰‰í hodnota znamená více potomkÛ s klidn˘m temperamentem. V roce 2010 byla prÛmûrná krotkost 8 % se smûrodatnou odchylkou 8 % a prÛmûrnou spolehlivostí pfiedpovûdi 0,29. Ohodnoceno bylo 93 000 jedincÛ a rodokmen zahrnoval témûfi 270 000 jedincÛ. Klidné chování zvífiat má samozfiejmû také ekonomick˘ dopad. Northcutt a Bowman (American Angus Association) uvádûjí, Ïe rozdíl mezi stupnûm 1 (klidn˘m) a stupnûm 6 (velmi agresivním) je v ãistém 62,19 dolarÛ na kusu. Také kvalita masa je u klidnûj‰ích zvífiat v˘znamnû lep‰í.

Závûr Temperament je hodnocen pfiedev‰ím u mlad˘ch zvífiat. Ve svûtû jsou pouÏívány pfiedev‰ím dvû metody hodnocení s rÛzn˘mi ‰kálami. Vzhledem k tomu, Ïe se jedná o vlastnost s vysokou dûdivostí, tak je pfiípadná selekce velmi úãinná. Na druhou stranu je vysoká pravdûpodobnost ‰patného temperamentu, pokud ho má alespoÀ jeden z rodiãÛ. Se zvífiaty s klidnûj‰ím temperamentem je snadnûj‰í manipulace a také lépe rostou. Ekonomick˘ pfiínos vlastnosti je také nezanedbateln˘.

PouÏitá literatura na poÏádání u autorÛ.

Financováno z projektu QJ1310184.

33

Chov skotu vs Ïivotní prostfiedí KdyÏ se tak díváme kolem sebe, a to nejen na témata fiady vûdeck˘ch studií, které zkoumají vlivy zemûdûlství na Ïivotní prostfiedí, tak chov skotu, aÈ uÏ pro produkci mléka nebo masa, se zdá b˘t „trnem v oku“, kterého by bylo potfieba se zbavit. Nicménû fiada studií zatím je‰tû stále pátrá po moÏnostech, jak dosáhnout ekologicky pfiijatelnûj‰ího a udrÏitelnûj‰ího chovu skotu.

Obãas má ãlovûk pocit, Ïe chov skotu pfiípadnû obliba konzumace hovûzího masa se dfiíve ãi pozdûji dostane „mimo zákon“.

Jendím z nejsilnûj‰ích argumentÛ proti Ïivoãi‰né produkci (pomineme-li extrémní bojovníky za práva zvífiat) je negativní dopad na Ïivotní prostfiedí, zejména prostfiednictvím produkce tzv. skleníkov˘ch plynÛ. Kupodivu se nikdo nezab˘vá (resp. se o tom moc nemluví) tím, jak k oteplování planety pfiispívá i stoupající energetická nároãnost v‰ech lidsk˘ch ãinností. MoÏná to bude tím, Ïe lobby v˘robcÛ v‰ech tûch vymoÏeností, které zlep‰ují ãi zpfiíjemÀují ãlovûku Ïivot, je silnûj‰í (bohat‰í), neÏ zemûdûlcÛ, ktefií pro lidstvo „jenom“ vyrábûjí potraviny.

Svûtová produkce masa v posledních desetiletích rychle stoupala – z 71 milionÛ tun v roce 1961 aÏ na 318 milionÛ tun v roce 2014.

Farmáfii navy‰ovali v˘mûry pastvin, aby podpofiily rostoucí produkci, která se snaÏí pokr˘t poptávku. Zejména v Asii a JiÏní Americe je tento rostoucí trend patrn˘, a tak se jejich pastevní areály rozprostírají na 35 milionech km2, coÏ je 30 % nezalednûného zemského povrchu.

Chov hospodáfisk˘ch zvífiat má neopomenutelnou úãast na svûtové ekonomice. Podle údajÛ z roku 2010 pfiispûl ãástkou pfiesahující 1,4 trilionÛ americk˘ch dolarÛ a z pohledu pracovních sil v nûm bylo zapojeno 1,3 miliardy lidí na celém svûtû. Dle stoupajícího celosvûtového trendu v poãtu skotu, koz a ovcí je oãekáváno,

34

Ïe do roku 2050 dosáhne jejich souhrnn˘ stav cca 6,3 miliardy.

Pokud tomu tak skuteãnû bude a nepodafií se zajistit omezení produkce skleníkov˘ch plynÛ v˘Ïivou nebo nûjak˘m dal‰ím zpÛsobem, tak by moÏná dorazila i nutnost regulovat stavy pfieÏv˘kavcÛ v nejrychleji se oteplujících oblastech.

V˘Ïiva skotu a produkce metanu Na‰tûstí si nejen vûdci uvûdomují, Ïe bez zemûdûlství a chovu hospodáfisk˘ch zvífiat bychom to dlouho nevydrÏeli a snaÏí se pátrat po moÏnostech, díky kter˘m by se „vlk naÏral a koza zÛstala celá“. Vûdci z Royal Botanic Gardens, Scotland’s Rural College a Senckenberg Biodiversity and Climate Research Centre ve Frankfurtu publikovali zprávy, ve kter˘ch odhalují dÛleÏité objevy t˘kající se rostlin vyuÏívan˘ch pro krmení skotu. Zjistili, Ïe rostliny z teplej‰ích pfiírodních podmínek jsou tuωí a mají niωí v˘Ïivnou hodnotu pro pasoucí se skot.

Dokonce by mohly zpÛsobovat omezení produkce mléka a sníÏit denní pfiírÛstky, a to v‰e pfii vy‰‰í produkci metanu.

Dr. Mark Lee z Natural Capital & Plant Health at the Royal Botanic Gardens, kter˘ vedl v˘zkum, k tomu fiekl, Ïe nyní mÛÏeme sledo-

vat nepfiízniv˘ cyklus spoãívající v tom, Ïe pfieÏv˘kavci sv˘m metabolismem produkují metan, kter˘ otepluje na‰i planetu. V teplej‰ím prostfiedí se rostliny stávají obtíÏnûji stravitelné a kaÏdé pozfiené sousto stráví v trávícím traktu skotu del‰í ãas a vyrobí se z nûj více metanu, kter˘ dále otepluje planetu... a cyklus tak pokraãuje.

Jak se z této nepfiíznivé spirály dostat? Je tfieba pfiijmout takové zmûny ve v˘Ïivû skotu, díky kter˘m bude jejich metabolismus k pfiírodû ‰etrnûj‰í.

Kde hledat viníka?

Existuje nûkolik dÛvodÛ, proã stoupající teplota mÛÏe zhor‰it stravitelnost pastevního porostu.

Rostliny si vytváfií obranu proti po‰kození teplem, kvetou dfiíve, mají silnûj‰í listy a v nûkter˘ch pfiípadech dovedou z porostÛ vytlaãit jemnûj‰í a stravitelnûj‰í druhy.

Vûdci zmapovali regiony, kde byla pfii chovu skotu vykázána v˘raznû vy‰‰í produkce metanu v dÛsledku klesající nutriãní kvality rostlin. BohuÏel, nárÛst produkce metanu lze oãekávat na celém svûtû, nicménû za „nejÏhavûj‰í“ místa byla oznaãena Severní Amerika, stfiední a v˘chodní Evropa a Asie, kde by úãinky klimatick˘ch zmûn mohly b˘t nejzáváÏnûj‰í. Zejména proto, Ïe

v mnoha tûchto oblastech se chov skotu rychle rozvíjí – napfi. v Asii jde o 3,4 % roãnû.

Jak se bránit?

Poptávka po hovûzím mase na celém svûtû (k nelibosti nûkter˘ch aktivistick˘ch skupin) stále stoupá, a tak je tfieba hledat fie‰ení, které by zmírnilo v˘tky t˘kající se oteplování planety padající na hlavy chovatelÛ skotu. V˘zkum ukázal, Ïe jednou z moÏností, která by mohla pomoci v boji proti zmûnám klimatu, by mohlo b˘t pûstování v˘Ïivnûj‰ích rostlin. Vûdci pátrají po pÛvodních rostlinn˘ch druzích, které jsou spojeny s vy‰‰í produkcí mléka a masa, ale s niωí produkcí metanu, a snaÏí se je více roz‰ífiit v pastevních porostech.

Také vyvíjí poãítaãové modely, které zvládnou pfiesnûji odhadnout oblasti s niωí kvalitou píce a díky tomu budou moci b˘t navrÏena

opatfiení ke zlep‰ení. I kdyby vliv tûchto zásahÛ na klima byl jen minimální, tak v oãích spotfiebitelÛ, ktefií se rozdhodli nevzdat konzumace masa, ale pfiesto pfii v˘bûru potravin sledují moÏn˘ vliv na Ïivotní prostfiedí, budou takoví producenti získávat „plusové body“.

Spotfiebitelské preference Pro fiadu spotfiebitelÛ je nákup masa nebo mléka daleko sloÏitûj‰ím úkolem, neÏ si „bûÏn˘“ konzument dokáÏe pfiedstavit, protoÏe uÏ dávno nejde jen o zji‰tûní obsahu tuku ãi trvanlivosti. Spotfiebitelé si stále ãastûji vybírají potraviny podle toho, jak byly vyprodukovány. Chtûjí vûdût, jak bylo zvífie chováno, ãím bylo krmeno, zda mu byly podávány rÛstové hormony, antibiotika nebo tfieba GMO krmiva. Podle nedávné studie vûdcÛ z University of Illinois byl na prvním místû

Ïebfiíãku poÏadavkÛ chov bez rÛstov˘ch hormonÛ, zatímco na poslední pfiíãce se ocitla organická produkce.

Studie se snaÏila urãit jakou dÛleÏitost má sedm specifick˘ch praktik chovu na rozhodování zákazníka: • ZvífiatÛm nebyly podávány rÛstové hormony.

• Nebyly pouÏity Ïádné GMO produkty.

• Zvífiata byla chována v odpovídajících podmínkách (welfare).

• ZvífiatÛm nebyla podávána antibiotika.

• Zvífiata byla chována ve volném prostfiedí.

• ZvífiatÛm nebyla podávána krmiva Ïivoãi‰ného pÛvodu.

• Produkt má certifikát organické produkce.

V TOP 3 se umístily poÏadavky na chov bez rÛstov˘ch hormonÛ, bez GMO produktÛ a chov splÀující poÏadavky welfare. DÛleÏitost certifikátu organické produkce skonãila v této konkurenci na posledním místû.

Pfiekvapivé (ne)povûdomí Vûdce nejvíce pfiekvapilo umístûní absence pouÏívání rÛstov˘ch hormonÛ na prvním místû, protoÏe tfieba v chovu drÛbeÏe bylo jejich pouÏití uÏ dávno zakázáno a stejnû tak není dovoleno jejich pouÏití v pfiípadû organické produkce ãi plnûní specifick˘ch podmínek humánního chovu hospodáfisk˘ch zvífiat. To nesvûdãí zrovna o dobré informovanosti

35

spotfiebitelÛ, ktefií ve skuteãnosti ztrácí ãas, kdyÏ tuto informaci na etiketû potravin vyhledávají. Nicménû je to ‰ance pro marketingové specialisty, ktefií ji neváhají vyuÏít. Díky tomu totiÏ ví, Ïe kdyÏ na etiketu napí‰í, Ïe jde o produkt získan˘ bez pouÏití rÛstov˘ch hormonÛ, tak se toto zboÏí bude prodávat lépe neÏ to, které takové oznaãení nemá, a to i kdyÏ kvalitou jsou oba produkty naprosto stejné. Pravdou sice je, Ïe kaÏd˘ v˘robce, kter˘ na své zboÏí umístí nálepku „bez rÛstov˘ch hormonÛ“, musí také uvádût, Ïe zákaz jejich podávání je dán zákonem, ale to uÏ mÛÏe b˘t nám dobfie znám˘m miniaturním písmem, které uÏ málokter˘ zákazník zkou‰í lu‰tit.

Podobnû pfiekvapující byl nedostatek zájmu o organickou produkci. Vût‰ina lidí si pojem organick˘ (u nás spí‰e Bio) spojuje s ovocem a zeleninou. JenÏe v tomto systému lze chovat i zvífiata a zákazníci by si u‰etfiili spoustu ãasu, pokud by si uvûdomili, Ïe pod oznaãením „organická produkce“ se skr˘vá spousta dal‰ích produkãních charakteristik, jejichÏ deklarování na etiketách pracnû vyhledávají. Tomuto (ne)povûdomí se musí pfiizpÛsobit producenti a zboÏí poctivû „olepit“ patfiiãn˘mi etiketami, i kdyÏ by jim v podstatû staãila jedna. Ale zákazník je ten,

36

kdo urãuje, podle ãeho si vybere, za co utratí své peníze, a tak mu v˘robci vycházejí vstfiíc. Asi je to pro nû snadnûj‰í, neÏ se pokou‰et o roz‰ifiování obzorÛ (a znalostí) konzumentÛ.

Hmyz místo kusu masa Environmentalisté, ktefií v chovu skotu spatfiují to nejvût‰í zlo pro oteplování planety, stále hledají moÏnosti, jak pro lep‰í Ïivotní prostfiedí zredukovat poãty krav a ãím nahradit ‰tavnat˘ steak.

Vûdci z University of Edinburgh a skotské Rural College zvaÏovali scénáfie, ve kter˘ch by polovina souãasn˘ch Ïivoãi‰n˘ch produktÛ byla nahrazena hmyzem, laboratornû vyroben˘m masem ãi napodobeninami masa. To by pr˘ mohlo pomoct proti stupÀujícícm se klimatick˘m zmûnám díky omezení ‰kodliv˘ch emisí, které jsou spojeny s produkcí hospodáfisk˘ch zvífiat.

S vyuÏitím dat, která získala Food and Agriculture Organization pfii OSN, porovnávali vûdci dopady konvenãní masné produkce a alternativních zdrojÛ potravin na Ïivotní prostfiedí. Zjistili, Ïe hmyz a napodobeniny masa (napfiíklad potraviny ze soji)

jsou nejudrÏitelnûj‰ími a vyÏadují pfii produkci nejménû pÛdy a energie. Tvrdí, Ïe náhradou poloviny masa, které je kaÏdoroãnû na svûtû snûdeno, za cvrãky a mouãné ãervy by sníÏilo potfiebu zemûdûlské pÛdy o tfietinu a v˘znamnû pfiispûlo k omezení produkce skleníkov˘ch plynÛ.

Souãasné chovy hospodáfisk˘ch zvífiat jsou nejen hlavním pfiispûvatelem k emisím skleníkov˘ch plynÛ produkovan˘ch lidskou ãinností, ale má i dal‰í dopady na Ïivotní prostfiedí. V globálním mûfiítku pokr˘vají pastviny dvojnásobnou v˘mûru neÏ orná pÛda a hospodáfiská zvífiata zkonzumují zhruba tfietinu ve‰keré produkce plodin na orné pÛdû.

V kontrastu k pfiedchozím studiím bylo zji‰tûno, Ïe laboratorní v˘roba masa není udrÏitelnûj‰í neÏ v˘krm kufiat nebo produkce vajec. VyÏaduje sice srovnatelné mnoÏství pÛdy, ale spotfiebuje více energie. Hovûzí je dle jejich studie zdaleka nejménû udrÏitelnou produkcí.

T˘m dále fiíká, Ïe sníÏení globální spotfieby Ïivoãi‰n˘ch produktÛ na polovinu, respektive jejich náhradou hmyzem nebo napodobeninami masa, by uvolnilo z agrárního vyuÏívání 1680 milionÛ hektarÛ pÛdy. Podobné úspory pÛdy by mohly b˘t také dosaÏeno pfiechodem od souãasné smí‰ené konzumace Ïivoãi‰n˘ch produktÛ k nav˘‰ení spotfieby kufiat a vajec na úkor ostatních. Potfieba pÛdy pro chov drÛbeÏe je podle vûdcÛ pouze o nûco málo vy‰‰í neÏ pfii produkci hmyzu nebo napodobenin masa.

Hlavní autor studie, Dr. Peter Alexander z University of Edinburgh fiekl, Ïe by staãilo nûkolik mal˘ch zmûn v chování spotfiebitelÛ, jak˘mi je tfieba náhrada hovûzího masa kufiecím, omezení pl˘tvání potravinami a moÏná i to ‰ir‰í vyuÏití hmyzu ve stravování, aby

to pomohlo dosáhnout úspor pÛdy a vytvofiit udrÏitelnûj‰í potravní systém. I kdyÏ limitujícím faktorem pro vût‰í roz‰ífiení hmyzu, jako zdroje bílkovin, mÛÏe b˘t neochota spotfiebitelÛ hmyz konzumovat, tak i mal˘ nárÛst by pr˘ pfiinesl uÏitek. Toho by mohlo b˘t dosaÏeno napfiíklad tím, Ïe by se hmyz pouÏíval jako pfiísada do nûkter˘ch balen˘ch polotovarÛ.

Ale je ‰ance, aby to pro‰lo?

Po pravdû fieãeno, pokud by nám pfii v˘bûru potravin ‰lo pouze o naplnûní nutriãních poÏadavkÛ pfii urãit˘ch nákladech (jak to bûÏnû známe ze sestavování krmn˘ch dávek pro zvífiata) tak by takov˘ „eco-friendly“ zdroj bílkovin asi mûl ‰anci. Ale ve skuteãnosti jde nejen milovníkÛm hovûzího pfiece jen o nûco jiného, a to se jen tak nahradit nedá. A cvrãkem uÏ vÛbec ne!

SchÛdnûj‰í vyuÏití hmyzu Pfiijatelnûj‰ím fie‰ením pro chovatele i spotfiebitele, jak zafiadit environmentálnû pfiízniv˘ zdroj bílkovin do potravního fietûzce by mohlo b˘t vyuÏití hmyzu pfii krmení zvífiat.

Nedávn˘ v˘zkum vûdeckého t˘mu z univerzity v Ghentu ukázal, Ïe vyuÏití hmyzu pfii krmení zvífiat by mohlo b˘t celkem pfiijateln˘m fie‰ením pro zv˘‰ení udrÏitelnosti chovu a v˘Ïivy hospodáfisk˘ch zvífiat a zmen‰ení dopadu na Ïivotní prostfiedí.

V˘zkumn˘ t˘m se dotázal 196 farmáfiÛ z belgick˘ch Flander, coÏ je region specializovan˘ na intenzivní chov skotu, 137 dal‰ích podnikatelÛ v agrárním sektoru a 82 spotfiebitelÛ na jejich stanovisko, pfiesvûdãení o vlastnostech produktu, vnímání v˘hod, rizik a obav, ale také na ochotu akceptovat a pouÏívat krmiva zaloÏená na hmyzu a v˘sledné Ïivoãi‰né produkty.

Pfiízniv˘ postoj a akceptace Podnikatelé v agrárním sektoru projevili nejpfiíznivûj‰í postoj k vyuÏití hmyzu pfii krmení hospodáfisk˘ch zvífiat (prÛmûrné skóre 4,6 na stupnici od 1 do 5), následovali je spotfiebitelé (s 3,89 body) a farmáfii skonãili jako tfietí s 3,83 body.

Pokud ‰lo o druhové vyuÏití, tak

krmivo na bázi hmyzu bylo nejpfiijatelnûj‰í v pfiípadû krmení ryb a drÛbeÏe, následovalo krmení pro prasata a v men‰ím rozsahu to bylo pfiijatelné u krmiv pro domácí mazlíãky ãi skot.

Krmiva zaloÏená na hmyzu byla dotázan˘mi povaÏována za udrÏitelnûj‰í a dosahující vy‰‰í nutriãní hodnoty, ale dosáhla niωího skóre v porovnání s tradiãními krmivy, pokud do‰lo na otázky mikrobiální bezpeãnosti. Obdobnû byly i získané Ïivoãi‰né produkty povaÏovány za udrÏitelnûj‰í, v˘Ïivnûj‰í a zdravû‰í, ov‰em také za moÏné nositele alergenÛ a zmûnûné chuti, krom toho také za hÛfie zpenûÏitelné.

Vejce a drÛbeÏí maso získané od zvífiat, jejichÏ krmné dávky byly zaloÏeny na hmyzu, by odmítlo 17 % osob v dotazované skupinû, hovûzí maso a mléko od skotu krmeného hmyzem odmítlo dokonce 25 % respondentÛ.

Vníman˘ uÏitek a rizika Nejv˘raznûj‰í pfiínos vyuÏití hmyzu pfii krmení hospodáfisk˘ch zvífiat se t˘kal sníÏení závislosti chovu hospodáfisk˘ch zvífiat na cizích zdrojích bílkovin a lep‰í valorizaci organick˘ch odpadÛ.

Nicménû kaÏdá mince má dvû strany, a tak byla jako moÏná rizika nejsilnûji vnímána moÏnost naru‰ení biodiverzity v pfiípadû náhodného úniku nepÛvodních druhÛ hmyzu a moÏné mikrobiální ohroÏení potravního fietûzce.

Není moÏné opomenout ani

nutnost úpravy legislativy, nesmí se podcenit odpovídající komunikace pro pfiijetí takov˘ch krmiv a produktÛ spotfiebiteli a pfiístup maloobchodníkÛ. To bylo oznaãeno jako hlavní body zájmu pfii aplikaci. Zatím bylo ve skupinû dotazovan˘ch vnímání pfiínosu této zmûny obecnû silnûj‰í neÏ vnímání moÏn˘ch rizi. Je tedy moÏné, Ïe se doãkáme vyuÏití hmyzu pfii krmení hospodáfisk˘ch zvífiat.

Doãkáme se hmyzu v potravním fietûzci?

Klíãov˘m faktorem akceptace hmyzu v krmivech pro zvífiata je vlastní ochota ãlovûka konzumovat potraviny zaloÏené na hmyzu.

Vûdci jsou pfiesvûdãeni o tom, Ïe ãím více budou lidé pfiesvûdãeni o tom, Ïe hmyz je pfiijatelnou a zdravou potravou pro ãlovûka, tím silnûj‰í bude jejich víra v to, Ïe hmyz mÛÏe dobfie fungovat i jako souãást krmiva pro zvífiata.

V˘sledek studie poukazuje na to, Ïe dal‰í kroky by se mûly primárnû zamûfiit na vyuÏití hmyzu v krmivech pro ryby, drÛbeÏ a prasata. Men‰í pfiijatelnost vyuÏití takov˘ch krmiv pfii produkci mléka a hovûzího masa, kter˘ se projevil ve v‰ech dotazovan˘ch skupinách, naznaãuje, Ïe pro vyuÏití hmyzu ke krmení skotu je‰tû nepfii‰el ten správn˘ ãas.

Uvidíme, zda ãi kdy pfiijde.

S vyuÏitím zahraniãních materiálÛ zpracovala Anna Marcinková

37

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2017 Vût‰í ãást leto‰ních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ na odchovnách i u chovatelÛ je po skonãení tfietího turnusu za námi. Podzimní turnus je tradiãnû poãetnû nejslab‰í a ãísla zfiejmû v˘raznûji neovlivní, pfiesto v‰ak je‰tû nemÛÏeme leto‰ní rok v˘bûrÛ zcela uzavfiít.

Minulá dvû ãísla svazového zpravodaje mapovala slovem i obrazem první dva turnusy, nyní v tomto pfiehledu najdete v˘sledky za tfietí turnus a rovnûÏ i nápoãtové údaje za v‰echny tfii turnusy roku 2017. âervnov˘ turnus byla zahájen 19. 6. a poslední den ‰kolního roku skonãil. Bûhem této doby bylo do plemenitby vybráno 223 b˘kÛ z 300 naskladnûn˘ch. I pfiesto, Ïe poãty naskladnûn˘ch b˘kÛ kaÏdoroãnû témûfi pravidelnû rostou, tak leto‰ní tfietí turnus byl, co se poãtu b˘kÛ t˘ãe, slab‰í neÏ roky pfiedchozí (loni 237 vybran˘ch z 304 naskladnûn˘ch). Detailní v˘sledky jsou patrné z pfiiloÏen˘ch tabulek, jejichÏ struktura je nemûnná a ti, kdoÏ v˘sledky v˘bûrÛ pravidelnû sledují, si jistû na tuto podobu dobfie zvykli. Vûfiím proto, Ïe si v nich kaÏd˘ tedy najde to, co ho zajímá.

Souãástí tohoto pfiehledu (stejnû tak jako na webu svazu) je fotogalerie nejlépe hodnocen˘ch ãi jinak zajímav˘ch b˘kÛ. I pfiesto, Ïe se snaÏíme publikovat fotky co nejvíce b˘kÛ, není v na‰ich moÏnostech vyfotit úplnû v‰echny, ktefií by si zafiazení do galerie zaslouÏili. Neváhejte proto a fotku svého b˘ka nám po‰lete, rádi ji tam pfiidáme. Prostor na webu je témûfi neomezen˘, ve zpravodaji jsme pfieci jen limitováni rozsahem stránek. Zde tedy dáváme fotky opravdu jen tûch nejlep‰ích plemeníkÛ.

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za III. turnus 2017 – dle plemen Plemeno

V testu

Do plem.

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE CELKEM stav k 30. 6. 2017

19 27 46 11 12 23 0 1 1 0 0 3 3 3 2 5 38 24 62 23 47 70 36 37 73 1 7 8 1 2 3 0 1 4 5 1 0 1 300

18 24 42 8 9 17 0 1 1 0 0 0 0 2 2 4 20 17 37 16 34 50 32 31 63 1 4 5 0 1 1 0 1 1 2 1 0 1 223

38

III. turnus 2017 Vyřazeno Před Při 1 2 1 3 1 1 2 3 4 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 3 0 1 0 0 1 0 2 14 3 4 5 18 2 4 7 5 9 9 3 2 3 2 6 2 2 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 30

1 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 38

Odročeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 1 1 2 1 1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 3 3 0 0 0 9

% vyb.

94,7 % 88,9 % 91,3 % 72,7 % 75,0 % 73,9 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 66,7 % 100,0 % 80,0 % 55,6 % 70,8 % 61,7 % 72,7 % 73,9 % 73,5 % 91,4 % 86,1 % 88,7 % 100,0 % 57,1 % 62,5 % 0,0 % 50,0 % 33,3 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 76,6 %

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen – nápoãet 2017 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE ROUGE des PRÉS – OPB Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC CELKEM stav k 30. 6. 2017

V testu

Do plem.

167 221 388 30 35 65 2 7 9 9 4 18 22 19 13 32 351 136 487 163 202 365 1 292 162 454 15 8 23 11 2 13 8 10 18 9 6 27 33 1928

153 178 331 22 28 50 2 7 9 4 3 11 14 16 11 27 294 114 408 141 174 315 1 272 136 408 9 5 14 10 2 12 5 3 8 9 6 17 23 1633

rok 2017 Vyřazeno Před 9 31 40 6 6 12 0 0 0 3 1 5 6 2 1 3 14 12 26 10 17 27 0 7 16 23 2 2 4 1 0 1 0 7 7 0 0 2 2 154

Při 5 12 17 2 1 3 0 0 0 2 0 2 2 1 0 1 41 10 51 11 10 21 0 12 9 21 4 1 5 0 0 0 3 0 3 0 0 4 4 130

Odročeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 2 2 1 1 2 0 1 1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 4 11

% vyb.

91,6 % 80,5 % 85,3 % 73,3 % 80,0 % 76,9 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 44,4 % 0,0 % 61,1 % 63,6 % 84,2 % 91,7 % 87,1 % 84,2 % 83,8 % 84,1 % 87,0 % 86,6 % 86,8 % 100,0 % 93,5 % 84,5 % 90,3 % 60,0 % 62,5 % 60,9 % 90,9 % 100,0 % 92,3 % 62,5 % 30,0 % 44,4 % 100,0 % 100,0 % 73,9 % 79,3 % 85,2 %

39

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2017 dle plemen za III. turnus Plemeno

ks

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC stav k 30. 6. 2017

19 27 46 11 12 23 0 1 1 0 3 3 3 2 5 38 24 62 23 47 70 36 37 73 1 7 8 1 0 1 1 2 3 1 4 5

Býci v odchovu III. turnus 2017 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 227 334 555 1670 1424 133 134 213 337 569 0 1444 131 133 219 336 563 1670 1436 132 134 214 324 532 1515 1350 139 140 205 314 505 0 1341 138 140 209 319 518 1515 1345 138 140 0 0 0 0 0 0 0 165 263 456 0 1095 118 118 165 263 456 0 1095 118 118 0 0 0 0 0 0 0 222 339 476 0 1181 132 132 222 339 476 0 1181 132 132 208 316 507 1575 1326 131 135 195 296 545 0 1420 131 134 202 308 522 1575 1364 131 135 221 331 578 1855 1477 135 137 216 337 555 0 1379 133 135 219 333 569 1855 1439 135 136 199 310 518 1491 1303 135 137 205 321 519 0 1305 135 137 203 317 519 1491 1304 135 137 226 347 585 1864 1509 138 141 214 341 562 0 1424 138 139 220 344 573 1864 1466 138 140 149 273 528 1791 1355 135 138 202 304 472 0 1169 134 135 196 301 479 1791 1193 135 135 185 296 540 1591 1333 133 133 0 0 0 0 0 0 0 185 296 540 1591 1333 133 133 227 362 559 1400 1458 143 143 190 302 506 0 1284 136 136 202 322 524 1400 1342 138 138 214 357 581 1633 1491 125 130 194 313 489 0 1239 126 127 198 321 507 1633 1290 126 128

ks 18 24 42 8 9 17 0 1 1 0 0 0 2 2 4 20 17 37 16 34 50 32 31 63 1 4 5 1 0 1 0 1 1 1 1 2

Býci vybraní do plemenitby III. turnus 2017 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 228 335 557 1686 1431 133 135 210 334 564 0 1434 131 133 218 334 561 1686 1433 131 134 215 320 548 1559 1385 139 140 204 313 499 0 1327 138 140 209 316 522 1559 1354 139 140 0 0 0 0 0 0 0 165 263 456 0 1095 118 118 165 263 456 0 1095 118 118 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 208 313 497 1562 1292 130 134 195 296 545 0 1420 131 134 201 305 521 1562 1356 130 134 212 324 560 1851 1442 135 137 219 345 572 0 1426 133 135 215 334 566 1851 1435 134 136 199 308 523 1470 1315 135 137 206 325 537 0 1349 136 138 204 320 532 1470 1338 135 138 226 349 589 1898 1525 138 141 219 348 573 0 1454 138 140 222 349 581 1898 1490 138 140 149 273 528 1791 1355 135 138 206 324 499 0 1243 0 136 194 314 505 1791 1265 135 136 185 296 540 1591 1333 133 133 0 0 0 0 0 0 0 185 296 540 1591 1333 133 133 0 0 0 0 0 0 0 201 312 521 0 1307 136 136 201 312 521 0 1307 136 136 214 357 581 1633 1491 125 130 201 313 542 0 1372 127 127 208 335 562 1633 1432 126 129

PrÛmûrné ceny dle plemen III. turnus 2017 Plemeno

Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci „Odchovny/statistika“

40

Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Salers Aubrac Parthenaise Průměr III. turnus 2017

Do dražby ks 16 5 0 0 1 20 14 29 0 0 1 1 87

Vyv. cena Kč 89 000 83 000 0 0 62 000 89 000 80 000 89 000 0 0 85 000 79 000 89 000

Dražba a ceny Prodáno ks 1 0 0 0 0 5 0 3 0 0 0 0 9

Prodejní Kč 72 000 0 0 0 0 78 600 0 80 667 0 0 0 0 78 556

% prodaných 6,3 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 25,0 % 0,0 % 10,3 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 10,3 %

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2017 dle plemen – nápoãet 2017 Plemeno

ks

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY - u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE ROUGE des PRÉS – OPB Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC stav k 30. 6. 2017

148 194 342 19 23 42 2 6 8 9 4 15 19 16 11 27 313 112 425 140 155 295 1 256 125 381 14 1 15 10 2 12 7 8 15 9 5 23 28

Býci v odchovu – nápočet 2017 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 208 332 560 1660 1437 133 136 205 327 536 0 1380 131 133 206 329 546 1660 1405 132 134 206 321 514 1611 1320 136 141 207 323 510 0 1278 138 141 206 322 512 1611 1297 137 141 197 298 516 1413 1249 126 128 202 311 477 0 1090 0 129 201 308 487 1413 1130 126 129 129 201 313 0 803 114 116 182 313 518 1398 1314 133 137 188 300 482 0 1217 134 136 187 303 489 1398 1237 134 136 182 298 528 1512 1324 134 138 180 297 487 0 1255 134 137 181 298 511 1512 1296 134 137 216 340 579 1785 1487 135 139 208 330 543 0 1369 132 135 214 338 569 1785 1456 135 138 203 319 526 1524 1349 135 139 203 315 520 0 1323 134 137 203 317 523 1524 1335 135 138 211 340 581 1841 1552 139 149 213 343 590 1791 1512 140 144 210 338 556 0 1407 137 139 212 341 579 1791 1478 139 142 185 289 460 1479 1192 131 136 200 339 516 0 1297 136 136 186 292 464 1479 1199 131 136 183 296 490 1350 1239 128 133 178 282 476 0 1199 124 130 182 293 487 1350 1232 128 132 198 312 497 1380 1275 135 142 199 301 453 0 1127 135 136 198 306 474 1380 1196 135 139 195 315 499 0 1271 130 131 207 345 567 1625 1440 129 131 208 328 517 0 1305 127 129 208 331 526 1625 1329 127 130

ks 135 154 289 14 19 33 2 6 8 4 3 11 14 14 9 23 274 97 371 125 140 265 1 240 105 345 8 1 9 9 2 11 5 2 7 9 5 16 21

Býci vybraní do plemenitby – nápočet 2017 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 209 334 563 1682 1450 133 136 206 329 549 0 1417 132 134 207 331 556 1682 1432 133 135 206 321 517 1566 1320 136 141 208 326 517 0 1289 138 141 207 324 517 1566 1302 137 141 197 298 516 1413 1249 126 128 202 311 477 0 1090 0 129 201 308 487 1413 1130 126 129 142 215 328 0 869 115 117 177 319 529 1350 1330 133 138 192 306 491 0 1243 134 136 189 309 499 1350 1262 133 136 183 300 536 1519 1342 134 138 182 302 498 0 1282 134 137 183 301 521 1519 1318 134 137 217 341 581 1792 1492 135 139 209 331 547 0 1385 133 136 215 338 572 1792 1464 135 138 203 320 530 1554 1361 135 139 203 315 522 0 1331 134 137 203 317 526 1554 1345 135 138 211 340 581 1841 1552 139 149 213 343 592 1797 1518 141 144 211 340 563 0 1429 137 140 213 342 583 1797 1491 140 142 186 295 476 1550 1241 132 137 200 339 516 0 1297 136 136 188 300 481 1550 1247 132 137 184 300 496 1342 1252 129 133 178 282 476 0 1199 124 130 183 296 493 1342 1242 128 132 197 319 504 1346 1283 134 141 188 299 468 0 1136 132 138 195 313 494 1346 1241 134 140 195 315 499 0 1271 130 131 207 345 567 1625 1440 129 131 210 334 525 0 1329 127 130 209 337 535 1625 1356 128 130

PrÛmûrné ceny dle plemen – nápoãet 2017 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Bazadais Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Rouge des Prés Masný simentál Piemontese Parthenaise Salers Aubrac Průměr 2017

Do dražby ks 145 14 0 2 3 13 261 132 1 226 7 10 5 4 823

Vyv. cena Kč 75 966 75 929 0 90 000 70 333 68 923 79 391 79 750 79 000 76 212 74 571 75 100 74 000 84 750 77 640

Dražba a ceny Prodáno ks 48 5 0 0 0 4 104 56 0 92 4 4 0 0 317

Prodejní Kč 92 625 82 400 0 0 0 72 750 85 663 92 786 0 86 554 90 000 82 250 0 0 88 032

% prodaných 33,1 % 35,7 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 30,8 % 39,8 % 42,4 % 0,0 % 40,7 % 57,1 % 40,0 % 0,0 % 0,0 % 38,5 %

41

Nejlépe hodnocení b˘ci III. turnus Pořadí

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

42

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

OPB Cunkov

COSTNER Z CUNKOVA

ZAU 090

20.06.17

965851031 CZ

u chovatele

COMANDER Z PĚČÍNA

22.06.17 u chovatele 22.06.17 u chovatele 29.06.17 u chovatele 21.06.17

765992053 CZ

OPB Cunkov

CELEK Z CUNKOVA

20.06.17 OPB Benešov 19.06.17 u chovatele

– bez rozdílu plemene Otec

Př. test

RPH prT Celkem bodů

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

UU100

ZAU 006

1633

75

85

Farma Kozák, s.r.o.

27.4.16

1211064111 FR

1491

130

ZAI 601

G100

ZAI 065

976878031 CZ

Lepša Vladimír, Pěčín

27.4.16

452415961 CZ

CYRANO FHB P

ZMS 831

S100

ZMS 207

985357031 CZ

Habr František ml., SZ, Báňovice

12.4.16

299714931 CZ

CUKR Z ČERNÉ VODY P

ZMS 843

S100

ZMS 164

707798071 CZ

Nátr Daniel, Černá Voda

10.5.16

4152401451 DK

CALDR ZE DVORA

ZIL 105

Y100

ZLM 462

Šeda J., Helvíkovice

1.4.16

296472953 CZ

1579

146

x

ZPA 072

PP100

ZPA 025

1591

57

77

965863031 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

25.6.16

7922662295 FR

1333

133

x

CLAUDIUS Z HOREK

ICH 401

T100

ZIT 225

2100

113

77

734150052 CZ

Lédr František, Sopotnice

5.4.16

236370952 CZ

1773

142

CIRUS Z ROCHOVA

ZBQ 175

Q100

ZBA 793

x 80

1717

137

x 80

1731

144

x 79

1728

142

x 79

x 77

26.06.17

581231042 CZ

Šťastný Antonín, SZ, Vědlice

5.5.16

137666942 CZ

u chovatele

CAPER MĚCHOLUPSKÝ ET P

ZMS 837

S100

ZMS 107

1616

148

x

25.06.17

872588032 CZ

Měcholupská zemědělská a.s.

18.5.16

380462932 CZ

1707

141

x

OPB Osík

CINK KH P

ZMS 827

S100

BJ 185

1550

101

76

21.06.17

818990021 CZ

ZD Krásná Hora n. Vlt., a.s.

25.4.16

379533921 CZ

1470

139

u chovatele

CEJLON Z VESELÍČKA

ICH 417

T100

ZTI 567

24.06.17

771441021 CZ

Bouda Petr, Ing., Voděrádky

14.4.16

202493921 CZ

u chovatele

CASIO AGROCHYT P

ZMS 842

S100

ZSI 816

28.06.17

964141061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

24.4.16

193697961 CZ

1462

141

x

OPB Cunkov

CASIO RED TEGRO

ZAI 594

G100

ZAI 098

1800

104

75

20.06.17

959215061 CZ

TEGRO s.r.o., Těšenov

9.5.16

506634961 CZ

1697

139

u chovatele

CRISTIÁN VFU

ZIL 120

Y100

ZLI 763

30.06.17

689058081 CZ

VFU Brno ŠZP Nový Jičín

8.4.16

119964704 CZ

u chovatele

COMBA Z HODSLAVIC

ICH 422

T100

ZTI 905

30.06.17

692475081 CZ

Rýdel Josef, Ing., Hodslavice

24.4.16

181283981 CZ

u chovatele

CLINT BORSKÝ

ZIL 110

Y100

ZLM 034

22.06.17

958597031 CZ

Klusáček Stanislav, Suchdol nad Lu.

18.5.16

269344953 CZ

u chovatele

CARLOS Z HLÍNY

ICH 413

T100

ZIT 333

22.06.17

978436031 CZ

K+K Břilice GIGANT

15.6.16

524851931 CZ

u chovatele

COLORADO FHB PP

ZMS 828

S100

ZMS 054

22.06.17

985349031 CZ

Habr František ml., SZ, Báňovice

3.4.16

449494931 CZ

1635

142

x

OPB Cunkov

COLIN KALLISTE ET

ZAI 593

G100

ZAA 548

2216

114

74

20.06.17

947836031 CZ

Kalliste Fritzenwallner s.r.o.

6.4.16

562106500926 UK

1639

139

x

OPB Cunkov

CREM ZE ZÁBRDÍ P

ZMS 824

S100

ZSI 857

1883

113

74

20.06.17

977791031 CZ

Vachtfeitl Miloš, Zábrdí

6.6.16

394539931 CZ

1563

141

x

OPB Benešov

CERBERUS Z LEŽNICE V

ZMS 813

S100

ZMS 042

2033

94

74

19.06.17

590688041 CZ

Bartoň František, Ležnice

3.5.16

167907941 CZ

1594

141

u chovatele

CVALDA Z ČAPÍHO HNÍZDA

ZIL 115

Y100

ZLM 093

24.06.17

820296021 CZ

IMOBA, a.s., Olbramovice

4.5.16

105098981 CZ

1544

142

x

OPB Osík

CORSET ZE SLAVKOVIC

ZBQ 165

Q100

ZBA 646

1775

112

73

21.06.17

935586061 CZ

Mrázek A., Slavkovice

8.5.16

361715961 CZ

1514

142

x

OPB Cunkov

CIRUS Z KRUMVÍŘE PP

ZMS 819

S100

ZMS 237

1783

110

73

77

x 76

1550

141

x 76

x 75

1409

141

x 75

1491

134

x 75

1496

138

x 75

1469

132

x 75

x 74

20.06.17

650854062 CZ

Valihrach František, Krumvíř

27.4.16

234806962 CZ

1722

149

100 000

OPB Cunkov

CASIO VOLARSKÝ V

ZMS 817

S100

ZMS 257

1908

101

73

20.06.17

948466031 CZ

Káňa Petr, Mlynářovice

3.4.16

383511931 CZ

1604

144

x

Nejlépe hodnocení b˘ci III. turnus Pořadí

26

27

28

29

30

31

32

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

OPB Cunkov

CASIUS Z CUNKOVA

ZBQ 161

20.06.17

965850031 CZ

u chovatele

CORINO ZE DVORA

21.06.17 u chovatele 25.06.17 u chovatele 22.06.17 u chovatele 28.06.17 u chovatele

– bez rozdílu plemene Otec

Př. test

RPH prT Celkem bodů

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

Q100

ZBA 894

1991

120

73

Farma Kozák, s.r.o.

21.4.16

491376931 CZ

1481

142

ZIL 106

Y100

ZLM 462

765988053 CZ

Šeda J., Helvíkovice

23.4.16

138518511 CZ

CALUMET MĚCHOLUPSKÝ P

ZMS 835

S100

ZSI 891

849995032 CZ

Měcholupská zemědělská a.s.

8.5.16

380690932 CZ

CIPÍSEK BORSKÝ

ZIL 109

Y100

ZLM 034

958595031 CZ

Klusáček Stanislav, Suchdol nad Lu.

13.4.16

269328953 CZ

CARDINÁL AGROCHYT

ZIL 118

Y100

ZLM 057

964143061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

28.5.16

448023961 CZ

CURSOR Z DRÁŠÍNA P

ZMS 834

S100

ZMS 102

x 73

1595

137

x 73

1644

144

x 73

1381

142

x 73

1391

137

x 73

24.06.17

977398031 CZ

Diviš Miroslav, Láz

5.5.16

537911931 CZ

u chovatele

CRISTAL Z HLÍNY

ICH 412

T100

ZIT 339

1646

148

x

22.06.17

978435031 CZ

K+K Břilice GIGANT

11.6.16

441484931 CZ

1519

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

u chovatele

COMANDER Z PĚČÍNA

ZAI 601

G100

ZAI 065

22.06.17

976878031 CZ

Lepša Vladimír, Pěčín

27.4.16

452415961 CZ

1717

137

x

OPB Cunkov

CASIO RED TEGRO

ZAI 594

G100

ZAI 098

1800

104

75

73 138

x

TOP AA Pořadí

1

2

3

4

Místo odchovu

RPH prT Celkem bodů kříž ZV

Prodej. cena 80

20.06.17

959215061 CZ

TEGRO s.r.o., Těšenov

9.5.16

506634961 CZ

1697

139

x

OPB Cunkov

COLIN KALLISTE ET

ZAI 593

G100

ZAA 548

2216

114

74

20.06.17

947836031 CZ

Kalliste Fritzenwallner s.r.o.

6.4.16

562106500926 UK

1639

139

x

OPB Osík

COMANDANT

ZAI 597

G100

ZAA 943

1283

89

71

21.06.17

884165031 CZ

Ottenschläger Gerhard, Benešov n/Č.

14.4.16

327359931 CZ

1455

140

x

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

u chovatele

CIRUS Z ROCHOVA

ZBQ 175

Q100

ZBA 793

26.06.17

581231042 CZ

Šťastný Antonín, SZ, Vědlice

5.5.16

137666942 CZ

1616

148

x

OPB Osík

CORSET ZE SLAVKOVIC

ZBQ 165

Q100

ZBA 646

1775

112

73

21.06.17

935586061 CZ

Mrázek A., Slavkovice

8.5.16

361715961 CZ

1514

142

x

OPB Cunkov

CASIUS Z CUNKOVA

ZBQ 161

Q100

ZBA 894

1991

120

73

20.06.17

965850031 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

21.4.16

491376931 CZ

1481

142

x

TOP BA Pořadí

1

2

3

4

RPH prT Celkem bodů Prodej. cena 77

OPB Osík

CIMBURA RF

ZBQ 164

Q100

ZBA 908

1600

105

69

21.06.17

939884061 CZ

Chroust Jan, Ing., J. Pavlovice

6.5.16

359264961 CZ

1491

144

x

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

u chovatele

CARUSO Z PŘÍLEPOVA

HRP 704

U100

HRP 633

20.06.17

978852031 CZ

Bartůněk Karel, Přílepov

23.4.16

487987931 CZ

1437

132

x

OPB Osík

COLE FM ZE CHŘIBSKÉ

HRF 509

U100

HRP 573

1633

106

65

21.06.17

584388042 CZ

Machač Jan, Ing., Chřibská

5.4.16

153611942 CZ

1286

135

u chovatele

CASTRO Z PŘÍLEPOVA

HRP 705

U100

HRP 633

TOP HE Pořadí

1

2

3

4

Místo odchovu

RPH prT Celkem bodů kříž ZV

Prodej. cena 67

x 65

20.06.17

978854031 CZ

Bartůněk Karel, Přílepov

30.4.16

406422931 CZ

1402

135

x

OPB Cunkov

CLARC Z PODLESÍ

HRP 703

U100

HRF 423

1491

100

60

20.06.17

581168042 CZ

ZD Podlesí Ročov

22.4.16

136702942 CZ

1298

133

x

43

TOP CH Pořadí

1

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

OPB Benešov

CLAUDIUS Z HOREK

ICH 401

19.06.17

734150052 CZ

u chovatele

CEJLON Z VESELÍČKA

24.06.17 u chovatele

2

3

Otec

Př. test

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

T100

ZIT 225

2100

113

77

Lédr František, Sopotnice

5.4.16

236370952 CZ

1773

142

ICH 417

T100

ZTI 567

771441021 CZ

Bouda Petr, Ing., Voděrádky

14.4.16

202493921 CZ

COMBA Z HODSLAVIC

ICH 422

T100

ZTI 905

x 76

1550

141

x 75

30.06.17

692475081 CZ

Rýdel Josef, Ing., Hodslavice

24.4.16

181283981 CZ

u chovatele

CARLOS Z HLÍNY

ICH 413

T100

ZIT 333

22.06.17

978436031 CZ

K+K Břilice GIGANT

15.6.16

524851931 CZ

1469

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

u chovatele

CALDR ZE DVORA

ZIL 105

Y100

ZLM 462

21.06.17

765992053 CZ

Šeda J., Helvíkovice

1.4.16

296472953 CZ

u chovatele

CRISTIÁN VFU

ZIL 120

Y100

ZLI 763

30.06.17

689058081 CZ

VFU Brno ŠZP Nový Jičín

8.4.16

119964704 CZ

u chovatele

CLINT BORSKÝ

ZIL 110

Y100

ZLM 034

4

RPH prT Celkem bodů

1491

134

x 75

132

x

TOP LI Pořadí

1

2

3

kříž ZV

Prodej. cena 79

1579

146

x 75

1409

141

x 75

22.06.17

958597031 CZ

Klusáček Stanislav, Suchdol nad Lu.

18.5.16

269344953 CZ

u chovatele

CVALDA Z ČAPÍHO HNÍZDA

ZIL 115

Y100

ZLM 093

24.06.17

820296021 CZ

IMOBA, a.s., Olbramovice

4.5.16

105098981 CZ

1544

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

u chovatele

CYRANO FHB P

ZMS 831

S100

ZMS 207

22.06.17

985357031 CZ

Habr František ml., SZ, Báňovice

12.4.16

299714931 CZ

u chovatele

CUKR Z ČERNÉ VODY P

ZMS 843

S100

ZMS 164

4

RPH prT Celkem bodů

1496

138

x 74

142

x

TOP MS Pořadí

1

Místo odchovu

2

29.06.17

707798071 CZ

Nátr Daniel, Černá Voda

10.5.16

4152401451 DK

u chovatele

CAPER MĚCHOLUPSKÝ ET P

ZMS 837

S100

ZMS 107

3

RPH prT Celkem bodů kříž ZV

Prodej. cena 80

1731

144

x 79

1728

142

x 77

25.06.17

872588032 CZ

Měcholupská zemědělská a.s.

18.5.16

380462932 CZ

1707

141

x

OPB Osík

CINK KH P

ZMS 827

S100

BJ 185

1550

101

76

21.06.17

818990021 CZ

ZD Krásná Hora n. Vlt., a.s.

25.4.16

379533921 CZ

1470

139

x

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

u chovatele

CLAUS Z ROSIČKY

ZPI 776

P100

ZPI 716

27.06.17

935512061 CZ

Jarošová Zdeňka, Rosička

13.4.16

572974961 CZ

u chovatele

CRUSOE Z ROSIČKY

ZPI 777

P100

ZPI 716

27.06.17

935513061 CZ

Jarošová Zdeňka, Rosička

15.4.16

514698961 CZ

1257

135

x

OPB Benešov

CERESIO Z LIPTÁLU

ZPI 775

P100

ZPI 692

1791

106

67

1355

138

4

TOP PI Pořadí

1

2

3

4

44

19.06.17

646806072 CZ

ZD Liptál

17.4.16

213825972 CZ

u chovatele

CROTON AGH

ZPI 779

P100

ZPI 548

29.06.17

687263071 CZ

ZD Agroholding Bernartice

18.4.16

252131971 CZ

RPH prT Celkem bodů kříž ZV

Prodej. cena 72

1251

132

x 70

x 67

1232

137

x

COSTNER Z CUNKOVA – ZAU 090 (OPB Cunkov, 20. 6. 2017, 85 b.)

COMANDER Z PĚČÍNA – ZAI 601 (p. Lepša, Pěčín, 22. 6. 2017, 80 b.)

CYRANO FBH P – ZMS 831 (p. Habr, Báňovice, 22. 6. 2017, 80 b.)

CALDR ZE DVORA – ZIL 105 (p. Šeda, Helvíkovice, 21. 6. 2017, 79 b.)

CIRUS Z ROCHOVA – ZBQ 175 (p. Šťastný, Vědlice, 27. 6. 2017, 77 b.)

CELEK Z CUNKOVA – ZPA 072 (OPB Cunkov, 20. 6. 2017, 77 b.)

CLAUDIUS Z HOREK – ICH 401 (OPB Benešov, 19. 6. 2017, 77 b.)

CINK KH P – ZMS 827 (OPB Osík, 21. 6. 2017, 76 b.)

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – III. turnus

45

CERBERUS Z LEŽNICE V – ZMS 813 (OPB Benešov, 19. 6. 2017, 74 b.)

CASIUS Z CUNKOVA – ZBQ 161 (OPB Cunkov, 20. 6. 2017 , 73 b.)

CIRUS Z KRUMVÍŘE PP – ZMS 819 (OPB Cunkov, 20. 6. 2017, 73 b.)

CORSET ZE SLAVKOVIC – ZBQ 165 (OPB Osík, 21. 6. 2017, 73 b.)

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2017 IV. turnus – B˘ci narození 1. 7. 2016 – 30. 9. 2016 na OPB a OCH Den Pondělí

Začátek* 8,30 9,00 15,00 16,00 Úterý 17.10.2017 9,00 13,00 16,00 Středa 18.10.2017 9,00 14,00 Čtvrtek 19.10.2017 10,00 13,00 14,30 15,30 Pátek 20.10.2017 9,00 Sobota 21.10.2017 x Neděle 22.10.2017 x Pondělí 23.10.2017 10,00 11,30 12,30 14,30 15,30 Uterý 24.10.2017 9,00 11,00 14,00 Středa 25.10.2017 9,00 10,00 11,00 12,00 * začátky ZV u chovatelů jsou orientační,

46

Datum 16.10.2017

OPB, chovatel AUSTRIA IMPEX s.r.o., Pikov OPB Cunkov Farma Karel Dvořák s.r.o.

Bouda Petr, Ing., Voděrádky OPB Osík Lainka Bernard, SZ, farma Zdoňov Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy OPB Benešov Ševčík Jiří, Jerlochovice Dolňácko a.s., Hluk Agrochyt s.r.o., Mohelno Kříbalová Marie, Černá Jarošová Zdeňka, Rosička Marek Petr, Častonín x x Kraml Eduard, Stachy Valenta Petr, Budyně PRIMA AGRI PT a.s.

Opekar Jan, Chodeč Tájek Jaroslav, Zvíkov Družstvo vlastníků Libeň – Vtelno Šťastný Antonín, SZ, Vědlice Havlík Josef, Osek u Sobotky Měcholupská zemědělská a.s.

LOUDY s.r.o., Seletice Montážně obchodní firma s.r.o., B. Mlýn ZD Chýšť ** počty býků na začátku odchovu

ks** 1 40 1 1 3 8 1 10 1 1 2 1 1 21 x x 1 2 1 1 1 2 3 4 3 1 2 1

Plemena CH LI,MS,CH,AA,BA,BM,PI,SA LI CH BA,AA MS HE MS,CH,AA MS BA CH MS PI GS,BA x x SA MS LI AA CH CH BA AA MS,CH PI LI,DD BM

Dražba x hodinu po skončení ZV x x po skončení ZV x x po skončení ZV x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – III. turnus

V‰eobecné podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v sezonû 2017 – 2018 Na základû podkladÛ rad plemenn˘ch knih jsou stanoveny níÏe uvedené v‰eobecné podmínky pro naskladÀování b˘ãkÛ do odchoven plemenn˘ch b˘kÛ a odchovu u chovatele v sezonû 2017– 2018.

V‰eobecné podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ na OPB a pro odchov u chovatele a) po odstavu, v níÏe stanoven˘ch termínech

Odchov na uznan˘ch odchovnách plemenn˘ch b˘kÛ I. turnus – býčci narození 1. 10. 2016 – 31. 12. 2016 Začátek přip. obd.

Datum zač. testu

27.

28.

29.

30.

31.

26.

27.

28.

29.

30.

8.

8.

8.

8.

8.

2017 2017 2017 2017 2017

9.

9.

9.

9.

9.

2017 2017 2017 2017 2017

Den

OPB

Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota

Cunkov Měcholupy Osík Benešov Janovice

Datum konce testu 24.

25.

26.

27.

28.

1.

1.

1.

1.

1.

2018 2018 2018 2018 2018

Den Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděla

Datum ZV po 13.

14.

15.

16.

17.

2.

2.

2.

2.

2.

2018 2018 2018 2018 2018

II. turnus – býčci narození 1. 1. 2017 – 31. 3. 2017 Začátek přip. obd.

21.

22.

23.

24.

24.

24.

25.

28.

10.

10.

10.

10.

10.

10.

10.

10.

2017 2017 2017 2017 2017 2017 2017 2017

Datum zač. testu 20.

21.

22.

23.

23.

23.

24.

27.

11.

11.

11.

11.

11.

11.

11.

11.

2017 2017 2017 2017 2017 2017 2017 2017

Den

OPB

Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Čtvrtek Čtvrtek Pátek Pondělí

Janovice Benešov Osík Cunkov Kundratice H. Jadruž Měcholupy Kamenná

Datum konce testu 20.

21.

22.

23.

23.

23.

24.

27.

3.

3.

3.

3.

3.

3.

3.

3.

2018 2018 2018 2018 2018 2018 2018 2018

Den

Datum ZV po

Úterý Středa Čtvrtek Pátek Pátek Pátek Sobota Úterý

9. 4. 2018 10. 4. 2018 11. 4. 2018 12. 4. 2018 12. 4. 2018 12. 4. 2018 13. 4. 2018 16. 4. 2018

III. turnus – býčci narození 1. 4. 2017 – 30. 6. 2017 Začátek přip. obd.

Datum zač. testu

Den

OPB

Datum konce testu

Den

Datum ZV po

25. 12. 2017 27. 12. 2017 28. 12. 2017

24. 1. 2018 26. 1. 2018 27. 1. 2018

Středa Pátek Sobota

Cunkov Osík Benešov

24. 5. 2018 26. 5. 2018 27. 5. 2018

Čtvrtek Sobota Neděle

13. 6. 2018 15. 6. 2018 16. 6. 2018

IV. turnus – býčci narození 1. 7. 2017 – 30. 9. 2017 Začátek přip. obd.

Datum zač. testu

Den

OPB

Datum konce testu

Den

Datum ZV po

24. 4. 2018 26. 4. 2018 27. 4. 2018

24. 5. 2018 26. 5. 2018 27. 5. 2018

Čtvrtek Sobota Neděle

Cunkov Osík Benešov

21. 9. 2018 23. 9. 2018 24. 9. 2018

Pátek Neděle Pondělí

11. 10. 2018 13. 10. 2018 14. 10. 2018

Odchov b˘ãkÛ u chovatele U odchovu u chovatele je moÏnost do 30. 9. 2017 volby mezi 3 nebo 4 turnusy.

Turnus odchovu 1. turnus 2. turnus 3. turnus 4. turnus

Datum narození býčků

Uzávěrka přihlášek

1. 10. 2016 – 31. 12. 2016 1. 1. 2017 – 31. 3. 2017 1. 10. 2016 – 31. 3. 2017 1. 4. 2017 – 30. 6. 2017 1. 7. 2017 – 30. 9. 2017

30. 9. 2017 31. 12. 2017 31. 12. 2017 28. 2. 2018 31. 5. 2018

Datum vážení na konci odchovu (+/– 7 dní) 20.

25.

25.

20.

18.

1.

3.

3.

5.

9.

2018 2018 2018 2018 2018

Měsíc zákl. výběrů II-III/2018 IV-V/2018 IV-V/2018 VI/2018 X/2018

4. turnusový odchov 4. turnusový odchov 3. turnusový odchov

b) b˘ãek pochází z chovu zapojeného do KUMP stupnû „A“ a zapsaného do registru chovÛ PK c) pochází od vybran˘ch rodiãÛ zapsan˘ch do oddílu „A“ plemenné knihy daného plemene a splÀuje kriteria pro dané plemeno stanovené pfiíslu‰nou radou PK. Kritéria a podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ vãetnû prÛmûrÛ RPH jsou zvefiejnûny na www.cschms.cz d) má ovûfien pÛvod a stanoven genotyp mikrosatelitÛ (DNA) dle platné legislativy

47

Osvûdãení DNA (pfiípadnû matky novû testované) je majitel b˘ka povinen zaslat do zahájení testu na adresu plemenné knihy âSCHMS Kopeck˘ Jan, ãp. 201, 569 67 OSÍK B˘ãci bez osvûdãení o DNA se souhlasn˘m pÛvodem nebudou do testu pfiipu‰tûni. e) u b˘kÛ na OPB – mají nasazen nosní krouÏek do zahájení pfiípravného období u chovatele – mají nasazen nosní krouÏek ke dni základního v˘bûru Pfiihlá‰ka k ZV ke staÏení na www.cschms.cz

Kriteria dle jednotliv˘ch plemen 2017–2018 V‰eobecné podmínky pro v‰echna plemena – u hmotností ve 120 a 210 dnech je u v‰ech plemen povolena vÏdy pouze v jednom pfiípadû moÏnost odchylky a to ve 120 dnech – 3 kg nebo ve 210 dnech – 5 kg – pro prÛmûr plemenn˘ch hodnot matek a otcÛ se vychází pro v‰echny turnusy z v˘poãtu RPH k 30. 6. 2017 dle nov˘ch genetick˘ch parametrÛ.

– pfii zmûnû pÛvodu matky se jako rozhodující bere RPH matky po prvním novém v˘poãtu po opravû pÛvodu – pro prÛmûr vlastních RPH plemenn˘ch b˘ãkÛ se vychází z prÛmûru z poslednímu známého v˘poãtu k 30. 06. 2017 – I. turnus k 30. 09. 2017 – II. turnus k 31. 12. 2017 – III. turnus k 31. 03. 2018 – IV. turnus – ovûfiení pÛvodÛ b˘ãka a stanovení genotypu mikrosatelitÛ (DNA) dle platné legislativy – ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky – pfiípadné v˘jimky od stanoven˘ch podmínek mÛÏe udûlit pfiíslu‰ná Rada plemenné knihy na základû písemné Ïádosti chovatele Plemeno aberdeen angus – hmotnost ve 120 dnech – 170 kg hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu – dle v˘poãtu k 30. 6. 2017 tj. pro matky b˘ãkÛ 105 a více v PE nebo 103 a více v ME b˘ãci narození z importovan˘ch Ïiv˘ch matek bez omezení – plemenné hodnoty otce nad prÛmûr populace plemenn˘ch b˘kÛ v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají narozená telata v KUMP po 1. 10. 2014 – dle v˘poãtu k 30. 6. 2017 tj. pro otce b˘ãkÛ 108 a více v PE nebo 102 a více v ME – b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET mají RPH bez omezení – b˘ãci narození od matek narozen˘ch po inseminaci z importovan˘ch inseminaãních dávek a z importovan˘ch embryí mohou b˘t vybírání do testu plemenn˘ch b˘kÛ bez ohledu na PH – b˘ãci po importovan˘ch Ïiv˘ch otcích mohou b˘t vybíraní do testu plemenn˘ch b˘kÛ bez ohledu na PH pokud jsou tito dovezení otcové nad prÛmûrem populace v zemi pÛvodu v ukazatelích pro rÛst, mléãnost nebo osvalení.

Rozhodnutí o udûlení této v˘jimky Ïivému b˘kovi náleÏí radû asociace – ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky – lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka – pokud matka nebo otec nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ AA narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 6. 2017 – I. turnus t.j. – 108/103 Plemeno belgické modrobílé – hmotnost ve 120 dnech – 155 kg je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka – jako otcové b˘kÛ dal‰í generace plemeníkÛ musí b˘t pouÏíváni pouze testovaní b˘ci prostí v‰ech 8 znám˘ch genetick˘ch vad. Tento v˘sledek musí b˘t doloÏen protokolem z laboratofie o provedení vy‰etfiení – chovatel b˘ãka má moÏnost rozhodnout o posunutí zahájení odchovu o jeden turnus (tato moÏnost se t˘ká jak odchovu na OPB, tak i u chovatele). V tomto pfiípadû je pak chovatel povinen toto rozhodnutí v dostateãném pfiedstihu písemnû oznámit radû plemenné knihy BM Plemeno blonde d’aquitaine – hmotnost ve 120 dnech – 180 kg hmotnosti ve 210 dnech – 290 kg – plemenné hodnoty matky pro pfiím˘ efekt 101 a více nebo pro maternální efekt 100 a více – pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt jsou 105 a více nebo pro maternální efekt 100 a více – lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

48

Plemeno gasconne – hmotnost ve 120 dnech – 155 kg hmotnosti ve 210 dnech – 245 kg – vlastní plemenné hodnoty b˘ãka pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ GS narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 6. 2017 – I. turnus t.j. – 108/90 – b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení – b˘ãek musí b˘t pfied naskladnûním do OPB nebo OCH testován na dvojí osvalení (MH) – lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno hereford – hmotnost ve 120 dnech – 160 kg hmotnosti ve 210 dnech – 270 kg – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu – dle v˘poãtu k 30. 6. 2017 tj. pro matky b˘ãkÛ 108 a více v PE nebo 100 a více v ME – pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ HE narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 6. 2017 – I. turnus t.j. – 111/97 – b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení – lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno charolais – hmotnost ve 120 dnech – 180 kg hmotnosti ve 210 dnech – 290 kg – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu – dle v˘poãtu k 30. 6. 2017 tj. pro matky b˘ãkÛ 103 a více v PE nebo 101 a více v ME – plemenné hodnoty otce nad prÛmûr populace plemenn˘ch b˘kÛ v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají narozená telata v KUMP po 1. 10. 2014 – dle v˘poãtu k 30. 6. 2017 tj. pro otce b˘ãkÛ 107 a více v PE nebo 102 a více v ME – pokud matka nebo otec nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ CH narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 6. 2017 – I. turnus t.j. – 106/102 – b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení – lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno limousine – hmotnost ve 120 dnech – 175 kg hmotnosti ve 210 dnech – 275 kg – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu – dle v˘poãtu k 30. 6. 2017 tj. pro matky b˘ãkÛ 101 a více v PE nebo 100 a více v ME – pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ LI narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 6. 2017 – I. turnus t.j. – 105/99 – b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení – lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno masn˘ simentál – hmotnost ve 120 dnech – 180 kg hmotnosti ve 210 dnech – 295 kg – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot matek není stanovena, je ale doporuãena minimální v˘‰e a to plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu – dle v˘poãtu k 30. 6. 2017 tj. pro matky b˘ãkÛ 104 a více v PE nebo 98 a více v ME – vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ MS narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 6. 2017 – I. turnus t.j. – 110/98 – plemenná pfiíslu‰nost otce SM100 – lineární hodnocení matky ve v‰ech ukazatelích minimálnû 5 a více a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno piemontese – hmotnost ve 120 dnech (155 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady. Doporuãeno je minimální hodnocení 5 bodÛ ve v‰ech ukazatelích, u prvotelek je moÏno tolerovat 4 za hmotnost – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot matek není stanovena, je ale doporuãena minimální v˘‰e – dle v˘poãtu k 30. 6. 2017 tj. pro matky b˘ãkÛ 100 a více v PE nebo 100 a více v ME – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno salers – hmotnost ve 120 dnech (160 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech nemusí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech nebo není-li zváÏena není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno aubrac – hmotnost ve 120 dnech (155 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

49

Plemeno parthenaise – hmotnost ve 120 dnech (165 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 265 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno shorthorn – hmotnost ve 120 dnech (140 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 250 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno andorrsk˘ hnûd˘ skot – hmotnost ve 120 dnech (155 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 250 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno bazadaise – hmotnost ve 120 dnech (155 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno rouge des prés – hmotnost ve 120 dnech (175 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno vosgienne – hmotnost ve 120 dnech (145 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 245 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech nebo není-li zváÏena není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno wagyu B˘ci narození v kontrolním roce 2017 (tj. 1. 10. 2016 – 30. 9. 2017) budou vybírání zpravidla v podzimním období v termínu IV. turnusÛ 2018 ve vûku cca 16–18 mûsícÛ na základû Ïádosti chovatele o v˘bûr b˘ka do plemenitby podané na plemennou knihu do 31. 8. 2018. Hlavním kritériem pro v˘bûr bude lineární hodnocení pfii v˘bûru.

– hmotnosti ve 210 dnech (220 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele (hmotnost ve 210 dnech nemusí b˘t zváÏena) – hmotnosti v 365 dnech (320 kg) musí b˘t zváÏena, její nesplnûní bude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka – lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno dexter B˘ci narození v kontrolním roce 2017 (tj. 1. 10. 2016 – 30. 9. 2017) budou vybírání zpravidla v podzimním období v termínu IV. turnusÛ 2018 ve vûku cca 16–18 mûsícÛ na základû Ïádosti chovatele o v˘bûr b˘ka do plemenitby podané na plemennou knihu do 31. 8. 2018. Hlavním kritériem pro v˘bûr bude lineární hodnocení pfii v˘bûru.

– hmotnosti ve 210 dnech – min. 138 kg (hmotnost ve 210 dnech nemusí b˘t zváÏena) – hmotnosti ve 365 dnech – min. 187 kg musí b˘t zváÏena, její nesplnûní bude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka – lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generaci pfiedkÛ b˘ãka Plemeno texas longhorn B˘ci narození v kontrolním roce 2017 (tj. 1. 10. 2016 – 30. 9. 2017) budou vybírání zpravidla v podzimním období v termínu IV. turnusÛ 2018 ve vûku cca 16–18 mûsícÛ na základû Ïádosti chovatele o v˘bûr b˘ka do plemenitby podané na plemennou knihu do 31. 8. 2018. Hlavním kritériem pro v˘bûr bude lineární hodnocení pfii v˘bûru.

B˘ãek musí: – b˘t minimálnû 1x zváÏen do vûku 450 dní – Ïivotní pfiírÛstek musí dosahovat min. 0,5 kg (váÏení a mûfiení probûhne pfied datem v˘bûru) – matka b˘ãka nesní vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka – b˘ãek musí b˘t vybrán maximálnû do vûku 36 mûsícÛ Plemeno pincgavsk˘ skot Podmínky pro toto plemeno nejsou zatím stanoveny Kopeck˘ Jan ¤editel PK âSCHMS PRAHA Schváleno 25. 7. 2017

50

Hovûzí marinovaná ro‰tûná po brazilsku s fazolkami ve slaninû a bramborov˘ salát z Ria (4 porce) Jakmile budete připravovat větší kus masa, kterému dopřejete čas na marinování, nechte se inspirovat roštěnou po brazilsku. K nasolení použijte hrubozrnnou mořskou sůl. Ta se totiž pozvolna rozpouští a prosolí maso zcela jinak než sůl klasická. Navíc je zdravá, plná jódu a maso po její lázni chutná výtečně.

Roštěná • 800 g kvalitního hovězího v celku nejlépe nízký roštěnec • 4 limetky • 100 g hrubozrnné soli • 0,3 l světlého piva • 1 svazek koriandru a tymiánu • 100 ml olivového oleje • pepř

Bramborový salát z Ria

Fazolky • 400 g čerstvých nebo mražených celých fazolových lusků • 8 plátků anglické slaniny • olivový olej • pepř a sůl

• • • • • •

400 g vařených brambor ve slupce 100 g majonézy 1 svazek koriandru 1 limetka olivový olej pepř a sůl

Očištěné maso přes noc marinujeme ve směsi hrubozrnné soli, piva, limetové kůry a šťávy, pepře a sekaných bylinek. Poté ho prudce opečeme ze všech stran na oleji, přendáme na rošt a pečeme při 160 stupních asi 30–40 minut (podle typu trouby).

Hotové krájíme na tenké plátky…

Fazolky očistíme od stopiček a prudce je spaříme v hodně osolené vodě, přendáme do ledové vody a poté necháme krátce okapat. Díky této úpravě nám fazolky zůstanou krásně zelené a křehké. Do slaniny balíme otýpky fazolek, lehce okořeníme čerstvým pepřem, přendáme na plech, pokapeme olejem, vložíme do rozpálené trouby a pečeme při 250 °C 10 minut.

Brambory oloupeme, nakrájíme na kostičky a smícháme je s majonézou, ochutíme solí, pepřem, limetkovou šťávou, sekaným koriandrem, zakápneme olivovým olejem a necháme v chladu proležet. Před podáváním salát můžeme ještě dochutit.

Brambory hodně absorbují jak sůl, tak i limetkovou šťávu, tudíž salát po uležení může ztratit svoji původní chuť.

Přejeme vám dobrou chuť! www.klucivakci.cz

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 110 00 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: INFO@CSCHMS.CZ WWW.CSCHMS.CZ