Zpravodaj ČSCHMS 4/2017

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XXIV. • PROSINEC 2017 • âÍSLO 4

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu – XXXIX. díl • Cesta za poznáním nûmeckého systému kontroly uÏitkovosti a hodnocení zevnûj‰ku • Zahraniãní úspûchy ãeského ‰lechtûní masného skotu • Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, v době, kdy držíte v rukou tento zpravodaj, zbývá do konce roku opravdu jen pár posledních týdnů a to je příhodný čas ohlédnout se a trochu bilancovat. Událostí se konalo více než dost, pokusím se vypíchnout jen ty nejdůležitější. Zlomovým okamžikem byla jistě letošní výroční volební členská schůze, jejíž součástí byl tradičně i seminář, kterého se zúčastnil i ministr zemědělství Marian Jurečka. Neformální diskuze s ním se povedla, o čemž svědčil i zcela zaplněný sál a okolo postávající chovatelé i fakt, že s námi pan ministr vydržel až do pozdních ranních hodin. Následující den si členové našeho svazu zvolili nové vedení. Volil se jednak předseda, ale také nové složení revizní komise. Hlavní pozornost se logicky upínala na volbu nového předsedy, neboť Ing. Miroslav Vráblík, který stál v čele naší organizace po dvě volební období, se rozhodl již dále na tento post nekandidovat. Pomyslného kormidla se ujal Ing. Václav Jungwirth, dosavadní předseda revizní komise, který o několik hlasů zvítězil nad druhým kandidátem Ing. Janem Machačem. Jaké jsou priority nového lídra a jak si vedení svazu představuje, se dočtete na stránkách tohoto zpravodaje v krátkém rozhovoru.

Stěžejní událostí z hlediska propagace masného skotu a chovatelství obecně, byla další národní výstava na brněnském výstavišti. Částečně pozměněný koncept, časnější termín konání ani oddělení výstavy hospodářských zvířat od výstavy psů a koček pranic neubral na atraktivitě akce a ani divácké návštěvnosti. Naopak, změny lze hodnotit veskrze pozitivně. Za tu nejdůležitější považujeme to, že měl masný i dojený skot po celou dobu akce k dispozici své vlastní předvadiště a nebyli jsme tak pod časovým tlakem. Díky tomu měli možnost krátké prezentace i chovatelé méně početných plemen, která neměla svůj vlastní šampionát. Velkou poctou pak byla i účast světem protřelého sudího z USA – PJ Budlera, který se ujal hodnocení hned několika plemen. Výstava se mu líbila, stejně tak i kvalita našich zvířat a tuto informaci neváhal šířit, což je pro naši malou zemi vynikající reklama.

Daří se i obchodům. V tomto zpravodaji najdete článek obsahující několik tabulek, které shrnují exportní úspěchy českých chovatelů za posledních několik let. Vývozy českých plemenných zvířat každoročně stoupají, což je známka toho, že náš skot, byť ho nechováme tolik, je kvalitní a v zahraničí ceněný. Vyvážíme do tradičních zemí (nejvíce na Slovensko), daří se ale obsazovat i nové trhy – nedávno například putovaly české jalovice do Portugalska, Španělska či dalekého Turecka. Jsem rád, že i náš svaz se této činnosti věnuje a že můžeme našim chovatelům v exportních aktivitách pomáhat.

Věřme, že současná vlna úspěchů potrvá co nejdále. Aby tomu tak bylo, nesmíme v našem úsilí a proexportních aktivitách polevit a i nadále aktivně hledat a oslovovat nové partnery a potencionální klienty.

Co uvést na závěr? Vedle tradičního přání, abyste nadcházející svátky užili v klidu a pokoji po boku svých blízkých, bych chtěl všem našim členům moc poděkovat. Poděkovat za to, že vaší každodenní usilovnou a poctivou prací posouváte český masný skot kupředu a ten si díky tomu buduje dobré jméno nejenom u nás, ale i v zahraničí. Poděkovat za to, že i při více než tisících členech, které náš svaz dnes sdružuje, a kdy zájmy jednotlivců jsou mnohdy poměrně odlišné, dokážete stále táhnout za jeden provaz a zájmy plemene nadřazujete osobním zájmům. Poděkovat za to, že i když mezi chovateli panuje konkurence, tak i přesto se k sobě dokážeme chovat slušně a jednáme konstruktivně. Právě to, že sdružujeme chovatele všech masných plemen, z nás dělá silnou a respektovanou organizací. Snažme se to společně udržet a pokud možno ještě více rozvíjet!

Hezké Vánoce všem jménem svým i jménem všech svých kolegů přeje Kamil Malát

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 4/2017 – roãník XXIV.

O B SAH Aktuálnû................................................................................................................

Aktivity âSCHMS 2017 .........................................................................................

Rozhovor s nov˘m pfiedsedou svazu Václavem Jungwirthem ................................

Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu: Angus z Rudimova a „maso z lúky“.........

Za limuzíny opût do Francie aneb Sommet de l’Elevage 2017 ..............................

Cesta za poznáním nûmeckého systému kontroly uÏitkovosti a hodnocení zevnûj‰ku......................................................................................

Slunce, seno, piemonti ..........................................................................................

Zahraniãní úspûchy ãeského ‰lechtûní masného skotu ..........................................

Skot, kter˘ se u nás nepase: Florida crackers .........................................................

Ekonomika chovu plemene aberdeen angus..........................................................

PfieÏv˘kavci a skleníkové plyny .............................................................................

Angus Tour 2017 – Slovensko ............................................................................... âSCHMS se stal oficiálním partnerem Ingénomix .................................................

MoÏnosti kvalifikovaného odhadu porodní hmotnosti...........................................

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2017 .....................................................

Nejlépe hodnocení b˘ci – IV. turnus 2017 ............................................................

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – IV. turnus ....................................................

Nejlépe hodnocení b˘ci za rok 2017 ....................................................................

Mezinárodní chovatelské akce roku 2018 .............................................................

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2018 .................................................

Recept – Hovûzí rolky po italsku...........................................................................

4 5 6 8 16 20 26 35 38 40 42 44 45 46 48 52 53 55 57 58 59

Adresa svazu: âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, z.s., Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903 Svaz je registrovan˘m spolkem zapsan˘m ve spolkovém rejstfiíku veden˘m Mûstsk˘m soudem v Praze oddíl L, vloÏka 207

Kontakty na pracovníky svazu: • pfiedseda: Ing. Václav Jungwirth ZD Brloh se sídlem v Brloze, Brloh 215, 382 06 Brloh e-mail: jungwirth@cschms.cz, tel.: 602 232 488 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: vydrova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Nina Honová OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 Lovosice e-mail: honova@cschms.cz, tel.: 724 073 641

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger, Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda e-mail: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – Ing. Michal Janda, Do Klecánek 490, 250 67 Klecany e-mail: janda@cschms.cz, tel.: 702 020 761 âenûk Horáãek, Bofietice 8, 280 02 Kolín e-mail: horacek@cschms.cz, tel.: 702 020 760 • jiÏní âechy – Ing. Vít âepelák, Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov e-mail: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 Ing. Karel ·imák (externista), ¤íãní 209, 387 11 Katovice e-mail: simak@cschms.cz, tel.: 725 891 286 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le e-mail: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰, Voskovcova 2, 779 00 Olomouc e-mail: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640

Titulní strana – hlavní fotka: Jalovičky plemene piemontese na chovu společnosti Agrospol holding (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Parthenaiská jalovice na chovu pana Jana Kohlenbergera z Vojovic (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Krávy s telaty highlandů na farmě paní Pavlíny Královcové (foto: Karel Melger)

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.

Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.

Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3

Aktuálnû Nastavení faremních systémÛ v ANC (LFA) oblastech Diskuze kolem problematiky redefinice ménû pfiízniv˘ch oblastí ANC (dfiíve oznaãované jako LFA), spûje pozvolna k závûrÛm. Na jedenáctém jednání pracovní skupiny konané na konci fiíjna byly diskutovány detaily ohlednû nastavení faremních systémÛ v Ïivoãi‰né resp. rostlinné v˘robû, aby mohlo dojít k diferenciaci sazeb v novû vymezen˘ch ANC oblastech.

Nastavení faremních systémÛ (FS) pro úãely diferenciace sazby v ANC Do intenzity chovu zvífiat by mûly b˘t zapoãítávány následující druhy hospodáfisk˘ch zvífiat: skot, ovce, kozy a konû. Limitem po rozli‰ení faremního systému je intenzita ve v˘‰i 0,3 VDJ/ha ve‰keré zemûdûlské pÛdy bez ohledu na to, zda je celá v˘mûra podniku zafiazena v ANC. Intenzita chovu hospodáfisk˘ch zvífiat bude posuzována ve dvou krocích: a) jako prÛmûrn˘ stav za cel˘ kalendáfiní rok od 1. 1. do 31. 12. zpûtnû za kalendáfiní rok pfiedcházející roku podání Ïádosti (tj. pro Ïádosti na rok 2018 bude intenzita chovu hospodáfisk˘ch zvífiat stanovena za rok 2017, pro Ïádosti na rok 2019 za rok 2018 atd.). PrÛmûrn˘ stav se stanoví souãtem VDJ pfiepoãten˘ch na 1 ha z.p. za kaÏd˘ den sledovaného kalendáfiního roku dûlen˘ celkov˘m poãtem dní v roce, a zároveÀ b) v kaÏdém dni období od 1. 6. do 30. 9. roku, na kter˘ je Ïádost o dotaci podávána za úãelem ovûfiení aktuálního faremního systému v roce, na kter˘ je Ïádost podávána. NedodrÏení intenzity minimálnû 0,3 VDJ/ha z.p.v jednom dni tohoto období bude mít za následek zafiazení podniku do faremního systému rostlinná v˘roba.

V souvislosti se ãtyfimûsíãním vykazováním intenzity se zvaÏuje stanovit tzv. buffer v rozsahu cca 3–4 dnÛ, kdy Ïadatel v tûchto dnech nemusí splnit podmínku kaÏdodenní minimální intenzity 0,3 (v opaãném pfiípadû by musel b˘t pfiefiazen do FS RV).

U novû vznikl˘ch podnikÛ bude pro stanovení faremního systému posuzována skuteãnost, zda byl subjekt k 1. 1. kalendáfiního roku pfiedcházejícímu podání Ïádosti evidován v ústfiední evidenci zvífiat (IZR) nebo v LPIS. – v pfiípadû Ïe byl evidován v jedné z uveden˘ch evidencí, pak se bude intenzita chovu hospodáfisk˘ch zvífiat poãítat v obou krocích popsan˘ch v bodû 2, – v pfiípadû Ïe k uvedenému dni nebyl evidován v Ïádné z uveden˘ch evidencí, se bude intenzita stanovovat jako prÛmûr za ãtyfimûsíãní kontrolní období od 1. 6. do 30. 9. roku, na kter˘ se Ïádost podává.

V rámci podmínek poskytování plateb oblastem ANC nebude stanovena intenzita chovu hospodáfisk˘ch zvífiat na travní porosty.

Tato podmínka zÛstane zachována u podnikÛ s dobíhajícími dotacemi, tj. v oblastech LFA-O, které nejsou vymezeny jako ANC (kontinuita s podmínkou pro poskytnutí dotace v souãasném LFA).

MZe pro rok 2018 v souãasné dobû pfiipravuje nafiízení vlády upravující podmínky pro poskytování plateb v ANC. Sazby jsou zatím navrÏeny v této v˘‰i: a) pro Ïadatele s pfievaÏující ÎV: b) pro Ïadatele s pfievaÏující RV: 1. 219 EUR v oblastech typu H1, 1. 93 EUR v oblastech typu H1, 2. 206 EUR v oblastech typu H2, 2. 87 EUR v oblastech typu H2, 3. 145 EUR v oblastech typu H3, 3. 61 EUR v oblastech typu H3, 4. 176 EUR v oblastech typu H4, 4. 74 EUR v oblastech typu H4, 5. 132 EUR v oblastech typu H5, 5. 56 EUR v oblastech typu H5, 6. 124 EUR v oblastech typu O1, 6. 53 EUR v oblastech typu O1, 7. 98 EUR v oblastech typu O2, 7. 41 EUR v oblastech typu O2, 8. 73 EUR v oblastech typu O3, 8. 31 EUR v oblastech typu O3, 9. 67 EUR v oblastech typu S 9. 28 EUR v oblastech typu S

Pfiepoãítávací koeficienty pro jednotlivé kategorie hospodáfisk˘ch zvífiat (VDJ) budou stanoveny podle následujícího klíãe: – Skot ve vûku nad 2 roky: 1,00 – Skot ve vûku nad 6 mûsícÛ do 2 let vãetnû: 0,60 – Skot ve vûku do 6 mûsícÛ vãetnû: 0,40 – Ovce a kozy ve vûku nad 1 rok: 0,15 – Konû ve vûku nad 6 mûsícÛ: 1,00 – Konû ve vûku do 6 mûsícÛ vãetnû: 0,40

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 22. 8. 2017 do 24. 11. 2017 Agrofarma Razová, v.o.s., Razová, Zájmové Beãváfi ·tûpán, Hyr‰ov, ¤ádné + PK AA Bene‰ová Martina, Ing., Radlice, ¤ádné + PK LI Biofarma Ra‰ovice s.r.o., Ra‰ovice, ¤ádné + PK CH CS Zemûdûlská s.r.o., Bfiezová, ¤ádné + PK MS D-agro s.r.o., Rychnov nad KnûÏnou, Zájmové Eberlová Lucie, Bc., Drmoul, ¤ádné + PK DX EKOFARMING, s.r.o., Nepfiejov , ¤ádné + PK AA Chuchel Jan, Ing., Popeli‰tná, ¤ádné + PK AA Janák Jindfiich, Bofiislav, Zájmové Lep‰a Luká‰, Rejta, ¤ádné + PK AA MBH s.r.o., Rumburk, ¤ádné + PK WA Mejdrech Martin, Osík, Zájmové

4

Mrtka Václav, Poãátky, ¤ádné + PK GS Panství Pavlínov s.r.o., PlzeÀ, ¤ádné + PK AU Pecka Vladimír, Libûtice, ¤ádné + PK MS Pûnkavová Jana, Hranice u A‰e, ¤ádné + PK BA Pichler Jan, Vimperk, ¤ádné + PK GA Rachvalská Lucie, Salajna, Zájmové ¤ehout Martin, jr., Besednice, ¤ádné + PK LI Sedlák Franti‰ek, Hrutov, ¤ádné + PK LI Star˘ Karel, Prachatice, ¤ádné + PK MS Statek KRATICE, s.r.o., Praha 9, ¤ádné + PK MS Vanûk Petr, Ptáãov, ¤ádné + PK CH Wirth Martin, ·tûpánovice, ¤ádné + PK HI Îáková ·árka, Rudimov, ¤ádné + PK AA

Aktivity âSCHMS 2017 Záfií

7.–10. 9. mezinárodní konference ‰lechtûní masn˘ch plemen v Litvû (Malát, Vráblík) 12. 9. oslavy v˘roãní Státní veterinární správy, Praha (Vráblík) 12. 9. jednání revizní komise âSCHMS, Brodce 12. 9. pohovory s kandidáty na post inspektora KUMP, Hradi‰tko (Malát, Vráblík, Jungwirth) 14. 9. jednání s âeskomoravskou spoleãností chovatelÛ o moÏnosti pfiedávání dat z ÚE, Hradi‰tko (Malát, Kopeck˘) 13.–16. 9. pracovní cesta Klubu chovatelÛ plemene piemontese do Itálie (Dobe‰) 13. 9. jednání k problematice nového programu KUMP a v˘poãtu PH, VÚÎV Praha-Uhfiínûves (Malát, Kopeck˘) 14. 9. jednání âeskomoravského svazu zemûdûlsk˘ch podnikatelÛ, Praha (Vráblík) 15. 9. konference a v˘stava masného skotu, Libverda (Malát, pfiedná‰ka ·eba) 15. 9. chovatelsk˘ den spoleãnosti VLS, Mal˘ Hlavákov (Melger, Vráblík) 19.–20. 9. semináfi a volební VâS âSCHMS, Hotel Skalsk˘ DvÛr 20. 9. jednání klubÛ LI, CH, BA, BM, HE, SA, MS a asociace AA na Skalském Dvofie 25. 9. pracovní jednání ke genomickému hodnocení masného skotu, Hradi‰tko (Malát) 26. 9. v˘stavní v˘bor k v˘stavû Techagro 2018 a NVHZ Brno 2019, Brno (Malát) Dal‰í záfiijové aktivity: • Zpracování a odeslání dat pro v˘poãet mezinárodních plemenn˘ch hodnot Interbeef • Práce na zapracování zmûn ve v˘poãtu plemenn˘ch hodnot • Pfiíprava a testování nového poãítaãového programu pro vedení kontroly uÏitkovosti a plemenn˘ch knih • Obchodní aktivity spojené s prodejem plemenného a zástavového skotu • Pfiíprava semináfie a VâS na Skalském Dvofie • Dokonãování, tisk a rozeslání III. zpravodaje pro rok 2017 • Administrace dotací na kontrolu uÏitkovosti a nákup plemenn˘ch jalovic • Pfiíprava kalendáfie pro rok 2018 • Organizace zájezdu do Francie na Sommet de l’Elevage 2017

¤íjen

2. 10. pracovní porada zamûstnancÛ svazu, Hradi‰tko 2.–7. 10. zájezd do Francie na Sommet de l’Elevage 3. 10 . jednání pracovní skupiny k NOP od IBR, Praha (Jungwirth) 8. 10. jednání mezinárodní organizace plemene limousine ILC (International Limousin Council), Lanaud – Francie (Farka, Malát) 10. 10. jednání pracovní skupiny k novele plemenáfiského zákona, Praha (Malát) 12. 10. semináfi efektivní chov masn˘ch plemen skotu 2017, Hradi‰tko (pfiedná‰ející za âSCHMS Vráblík) 13.–15. 10. Angus Tour 2017 (Slovensko) 16.–25. 10. ãtvrt˘ turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ 18. 10. pfiedsednictvo âeskomoravského svazu zemûdûlsk˘ch podnikatelÛ, Praha (Vráblík, Jungwirth) 19. 10. vystoupení na semináfii spoleãnosti Trewit, Blansko (Malát) 20. 10. jednání v˘boru Svazu marginálních oblastí, Horomûfiice (Malát) 26. 10. jednání v˘boru âeského svazu chovatelÛ masného skotu, Hradi‰tko 30. 10. jednání pracovní skupiny k redefinici ménû pfiízniv˘ch oblastí LFA (ANC), Praha (Malát) 31. 10. jednání dozorãí rady âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ a.s., Hradi‰tko (Malát) Dal‰í fiíjnové aktivity: • Obchodní aktivity spojené s prodejem plemenného a zástavového skotu • Pfiíprava a testování nového poãítaãového programu pro vedení kontroly uÏitkovosti a plemenn˘ch knih • Distribuce mûfiící pásky pro odhad porodní hmotnosti telat • Pfiíprava katalogÛ pro IV. turnus ZV plemenn˘ch b˘kÛ • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu • Administrace Ïádostí o dotace • Zvefiejnûní plemenn˘ch hodnot a v˘sledkÛ v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ 2017 • âSCHMS se stal oficiálním partnerem Ingénomix pro genomickou testaci u plemene limousine

Listopad 1. 11.

2. 11.

6.–7. 11.

pracovní porada zamûstnancÛ svazu, Hradi‰tko jednání pracovní skupiny MV PRV, Praha (Moulis) konference „Zemûdûlství v klimatick˘ch zmûnách“ âeskomoravského svazu zemûdûlsk˘ch podnikatelÛ, Skalsk˘ dvÛr (Jungwirth) 8. 11. vyhlá‰ení v˘sledkÛ soutûÏe Zemûdûlec roku 2017 (Malát) 9. 11. jednání Rady PK charolais, Mezibofií (Malát, Kopeck˘) 9. 11. setkání chovatelÛ spoleãnosti Jihoãesk˘ chovatel a.s., Zvíkov (Jungwirth) 14.–16. 11. mezinárodní konference chovatelÛ masného skotu – Rumunsko (Malát) 22. 11. jednání Rady PK asociace AA, Tábor 23. 11. jednání úzkého vedení âeskomoravského svazu zemûdûlsk˘ch podnikatelÛ, Praha (Malát) 23. 11. schÛzka ohlednû spolupráce se zemûdûlsk˘m muzeem – interaktivní expozice (Vydrová) Dal‰í listopadové aktivity: • Obchodní aktivity spojené s prodejem plemenného a zástavového skotu • Pfiíprava a testování nového poãítaãového programu pro vedení kontroly uÏitkovosti a plemenn˘ch knih • Pfiipomínkování legislativy t˘kající se provádûní agroenvironmentálnû-klimatick˘ch opatfiení • Pfiíprava materiálÛ pro IV. ãíslo svazového zpravodaje • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu • Administrace dotací • Aktualizace databáze b˘kÛ a webKUMP

5

Rozhovor s nov˘m pfiedsedou svazu Václavem Jungwirthem Na leto‰ní v˘roãní ãlenské schÛzi âeského svazu chovatelÛ masného skotu si jeho ãlenové zvolili nové vrcholné pfiedstavitele. Volil se jednak pfiedseda, ale také nové sloÏení pûtiãlenné revizní komise. V té byl do ãela novû zvolen Ing. David Hru‰ka.

Spolu s ním uspûli i Ing. Miloslav Válek, Ing. Jan Hromas, Ing. Lubo‰ ·ilhav˘. Pátou ãlenkou se pak stala paní Marie ·ilhanová, která jiÏ v revizní komisi svazu pracovala.

Hlavní pozornost se pfii volbách ale upínala na zvolení nového pfiedsedy. Dosavadní pfiedseda Ing. Miroslav Vráblík, kter˘ stál v ãele organizace osm let (po dvû volební období), se rozhodl jiÏ dále na tento post nekandidovat.

Do pfiedsednické volby se pfiihlásili dva kandidáti. V tajné volnû nakonec uspûl Ing. Václav Jungwirth, dosavadní pfiedseda revizní komise, kter˘ se tedy na dal‰í ãtyfii roky ujme pfiedsednického kfiesla.

Jaké jsou jeho priority a jak si vedení svazu pfiedstavuje, se doãtete v následujícím rozhovoru.

1. I kdyÏ jste díky Va‰im aktivitám vût‰inû chovatelÛ dobfie znám˘, mÛÏete se ve struãnosti pfiedstavit nov˘m a zaãínajícím chovatelÛm?

Vystudoval jsem Vysokou ‰kolu zemûdûlskou v Praze, mechanizaãní fakultu. Po ukonãení studií a roãní vojenské základní sluÏby jsem v roce 1988 zaãal pracovat v Zemûdûlském druÏstvu Brloh, kde pracuji doposud. Od roku 1995 jako fieditel a následnû jako pfiedseda. ZD Brloh dovezlo v roce 1992 prvních 24 bfiezích jalovic aberdeen angus z Kanady a následn˘ rok dal‰ích 24 kusÛ.

S útlumem v˘roby mléka a sniÏováním stavu mléãn˘ch krav se zejména ãervené straky pfievedly do masného systému a zaãali jsme je kfiíÏit s masn˘m simentálem. V roce 1996 jsme dovezli 3 bfiezí jalovice masného simentála z Kanady a 2 plemenné b˘ky.

Postupem ãasu jsme stádo kfiíÏenek zru‰ili a roz‰ifiovali stáda ãistokrevn˘ch angusÛ a simentálÛ.

6

V souãasné dobû chováme pfiibliÏnû 240 angusk˘ch krav a 40 kusÛ simentálsk˘ch krav. Musím zmínit, Ïe zakladatelem chovu masného skotu v ZD Brloh byl Franti‰ek Jonát, tûm star‰ím dobfie známá osobnost, velk˘ odborník na chov masn˘ch krav, zejména pak anguse, od kterého jsem bûhem jeho pÛsobení ve funkci hlavního zootechnika chytal rozumy a uãil se, jak masn˘ skot chovat a co to obná‰í za úskalí. Jeho názory a rÛzné hlá‰ky mezi chovateli, ktefií ho poznali, kolují dodnes.

Zaãátek zastávání urãit˘ch funkcí ve svazu pfii‰el v roce 2005, kdy jsem byl zvolen do funkce pfiedsedy revizní komise a tuto funkci jsem zastával aÏ do leto‰ního roku. V roce 2007 jsem byl zvolen pfiedsedou Asociace chovatelÛ plemene Angus a tuto funkci jsem vykonával jedno volební období do roku 2011.

Co se t˘ãe mého osobního Ïivota, jsem Ïenat˘. S rodinou bydlíme v jihoãeském mûstysu KfiemÏe, kter˘ se rozkládá pod nejvy‰‰í horou Blanského lesa, Kletí. Mám dvû dospûlé dûti, dceru a syna a nyní v listopadu mi bylo 54 let.

2. Jakou máte pfiedstavu o ãinnosti a fungování svazu?

Jaké cíle by si mûl podle Vás svaz v nejbliωí dobû, ale i do budoucna vyt˘ãit?

Jedním z faktorÛ, proã jsem se rozhodl kandidovat na pfiedsedu

Svazu, bylo, Ïe svaz je dobfie fungující a ekonomicky zaji‰tûnou organizací. CoÏ mohu i z pozice dfiívûj‰ího pfiedsedy RK potvrdit a je nutno ocenit práci pfiedcházejícího pfiedsedy Mirka Vráblíka a fieditele Kamila Maláta. DÛleÏité bude na práci, která se vykonala, navázat. âSCHMS je organizací, sdruÏující více jak 1000 ãlenÛ. Dochází k nárÛstu poãtu zvífiat zapojen˘ch v kontrole uÏitkovosti a s tímto v‰ím se samozfiejmû zvy‰ují i nároky na zamûstnance svazu, aby se udrÏela kvalita sluÏeb, kterou svaz chovatelÛm poskytuje. UdrÏení vysokého standardu tûchto sluÏeb je jednou z hlavních ãinností svazu.

Dal‰ím cílem, kter˘ pfied námi stojí, je spu‰tûní nového programu kontroly uÏitkovosti, kter˘ by mûl zkvalitnit v˘sledky práce inspektorÛ a zpracováním zadan˘ch dat, poskytnout chovatelÛm potfiebné informace o jejich zvífiatech.

Z hlediska pfiipravované legislativy v souãasné dobû probíhá schvalovací proces plemenáfiského zákona, redifinice LFA oblastí a pfiíprava nového programového období SZP od roku 2020.

Ke v‰em tûmto novû tvofien˘m pfiedpisÛm se aktivnû vyjadfiujeme a bude snaha zástupcÛ svazu prosazovat do koneãného znûní zákonné formy zájmy na‰ich chovatelÛ.

Od roku 2012 provozuje svaz obchodní ãinnost. Jedná se o v˘znamnou sluÏbu chovatelÛm, a proto povaÏuji za dÛleÏité tuto ãinnost dále rozvíjet. Myslím, Ïe na‰i chovatelé mají co nabízet a je tfieba jim s realizací jejich práce pomoci. K úspûchu obchodu v‰ak budeme potfiebovat i pomoc ze strany zejména Mze, aby nám pomohlo s vyjednáváním o moÏném v˘vozu zvífiat do zemí, s kter˘mi zatím neobchodujeme nebo jen v omezené mífie.

Za minulého pfiedsedy byla úspû‰nû zahájena práce s mlad˘mi farmáfii a chovateli. Ze strany svazu bylo pro tyto mladé

lidi organizováno nûkolik akcí a myslím, Ïe v‰echny mûly svÛj pfiínos pro jejich rozvoj. BohuÏel v poslední dobû zaznamenáváme urãit˘ pokles zájmu ze strany tûchto mlad˘ch lidí, takÏe úkolem bude znova zv˘‰it jejich aktivitu a pfiipravit pro nû zajímavé akce, které budou rozvíjet jejich profesní a odborné znalosti.

3. Co by mûl podle Vás svaz zaji‰Èovat pro chovatele v âesku?

UÏ jsem o tom tak trochu hovofiil v pfiedcházejících otázkách.

Hlavní ãinností svazu pro chovatele je zaji‰tûní kontroly uÏitkovosti, vedení plemenn˘ch knih pro registrovaná masná plemena, v˘poãet plemenn˘ch hodnot, v˘bûr plemenn˘ch b˘kÛ a v‰e co je spojeno s chovem a prodejem zvífiat. JiÏ zmiÀovaná obchodní ãinnost je v souãasné dobû dÛleÏitou sluÏbou pro chovatele. AÈ uÏ se jedná o plemenná zvífiata nebo zástavov˘ skot. Myslím, Ïe vût‰ina chovatelÛ by nebyla schopna samostatnû zobchodovat svá zvífiata do zahraniãí, takÏe by musela vyuÏít rÛzn˘ch obchodních organizací, takÏe svaz je takovou men‰í obchodní organizací, pracující pro své ãleny, ale i jiné chovatele masného skotu.

Urãitû bude svaz hájit zájmy sv˘ch ãlenÛ pfii tvorbû nov˘ch legislativních pfiedpisÛ, t˘kajících se jejich podnikatelské ãinnosti.

Cílem svazu bude a je propagace chovu masn˘ch krav a v‰ech plemen do tohoto systému zapojen˘ch, a to jak doma, tak i v zahraniãí.

4. Jak by mûl svaz postupovat ve vztahu k nynûj‰ímu systému podpor a názorÛm ostatních svazÛ zastupujících jiné chovatele?

V minulosti jsme se setkávali s rÛzn˘mi názorov˘mi pohledy na podpory mléãn˘ch a masn˘ch krav. Já osobnû si myslím, Ïe podpory by mûly smûfiovat na chov skotu jako takov˘, bez ohledu na to, zda jde o mléãn˘ nebo masn˘.

KaÏd˘ podnikatel v zemûdûlství má urãité podmínky, ve kter˘ch hospodafií a svou ãinnost je nucen podfiídit tûmto podmín-

kám. TakÏe se svobodnû rozhodne, co bude dûlat a co bude chovat. KaÏd˘ svaz hájí zájmy sv˘ch ãlenÛ, ale je nutné si uvûdomit, Ïe chov skotu není jen o získávání rÛzn˘ch dotací, ale Ïe jde zejména o prodej produktÛ, které chovatel vyprodukuje za dobré ceny, které mu zajistí ekonomickou stabilitu. Co se t˘ãe systému podpor, tak souãasné jsou jiÏ nastavené a pfiíli‰ se mûnit do konce souãasného programového období SZP nebudou. V˘jimkou moÏná bude redifinice LFA oblastí a zavedení faremních systémÛ platn˘ch od roku 2018.

Co lze ovlivnit, jsou národní dotace, a tam je to vÏdy otázkou, kolik bude na tyto podpory uvolnûno finanãních prostfiedkÛ, a potom je dÛleÏité pfiedloÏit argumenty, proã je dÛleÏité právû podporovat tu konkrétní ãinnost.

Rozhodující v‰ak bude, kam se bude ubírat zemûdûlská politika v EU po roce 2020. Pfiíprava nového programového období v souãasné dobû prochází pfiípravnou fází. Jednou z rozhodujících otázek je zastropování pfiím˘ch plateb, coÏ je z hlediska âR dÛleÏit˘ faktor, a dále na co se bude klást vût‰í dÛraz, zda na agroenvironmentálnû – klimatická opatfiení nebo na zemûdûlství jako povolání a zamûstnání a jako prostfiedek zaji‰tûní dodávek potravin. DÛleÏité bude, jak která ãlenská zemû bude moci opatfiení stanovená Komisí EU upravovat pro konkrétní podmínky svého zemûdûlství. AÏ bude pfiíprava programovaného období ve fázi tvorby strategick˘ch plánÛ jednotliv˘ch ãlensk˘ch státÛ, tak tam vidím prostor pro prosazování zájmÛ na‰ich chovatelÛ.

5. Masn˘ skot a kvalitní hovûzí maso. Jak vidíte toto spojení Vy? Masn˘ skot se ve vût‰í mífie u nás chová jiÏ více jak 25 let a bohuÏel ve srovnání s jin˘mi zemûmi je nabídka pro spotfiebitele z mého hlediska stále anonymní, i kdyÏ existují moÏnosti, jak zjistit, o jaké zvífie jde, pokud je odchováno v âR. Ale upfiímnû, kolik lidí je schopno si to zjistit.

Chybí mi prostû jednoduché oznaãení, dle kterého by se

zákazníci snadno orientovali a vûdûli, co kupují. Druhou otázkou je, zda se najde v âR zpracovatelsk˘ subjekt, kter˘ je schopn˘ pro zákazníky maso z masn˘ch plemen takto pfiipravit. Je mi smutno, kdyÏ se z televize nebo z rÛzn˘ch letákÛ dozvídám, Ïe kvalitní hovûzí je jen z argentinské ãi z irské provincie. Jeden poznatek z poslední doby. V jednom nejmenovaném supermarketu jsem za‰el do oddûlení masa a docela mû pfiekvapilo, Ïe tam byly nabízeny zavakuované rÛzné druhy steakÛ a navíc z ãesk˘ch mlad˘ch b˘kÛ. Skuteãnû na etiketû bylo udáno ãíslo zvífiete, takÏe jsem si je opsal a doma si ovûfiil co je to za zvífie. Pod zadan˘m ãíslem se mi zobrazila zpráva, b˘k 24 mûsícÛ, hol‰t˘n.

Nemám nic proti hol‰t˘nsk˘m b˘kÛm, ale pokud jejich maso bude nabízeno zákazníkÛm jako steakové, tak se nemÛÏeme divit, Ïe to z Argentiny nebo Irska u spotfiebitele vyhraje. Alarmující je spotfieba hovûzího masa u nás, která ãiní asi jen 8 kg na osobu a rok. Pfii takovéto spotfiebû bude na‰e republika snadno ve v˘robû hovûzího masa sobûstaãná. Proto je nutné si poloÏit otázku, proã je spotfieba tak malá a co je pfiíãinou malé poptávky po hovûzím mase. âásteãnû je moÏné najít odpovûì u na‰ich chovatelÛ, ktefií svá zvífiata dokáÏou vykrmit, porazit a pfiipravit pro své zákazníky. BohuÏel je to jen kapka v mofii, ale ukazuje to na skuteãnost, Ïe lidé hovûzí jedí, pokud splÀuje jejich pfiedstavy. Ani mnû není pfiíjemné, Ïe vût‰ina zástavu pocházejícího z masn˘ch krav konãí v zahraniãí, Ïe vykrmení b˘ci masn˘ch plemen pfieváÏnû konãí v zahraniãních jatkách.

Zfiejmû je nûco nûkde nastaveno ‰patnû. Proto stojí pfied námi je‰tû hodnû práce, abychom pfiesvûdãili domácího spotfiebitele, Ïe dokáÏeme i u nás vyrobit kvalitní hovûzí, s jasnû prokazateln˘m pÛvodem a zdravotním stavem.

Za rozhovor dûkuje a mnoho úspûchÛ, nejenom v roli pfiedsedy âSCHMS, pfieje Kamil Malát

7

REPORTÁŽ Z CHOVU: Farma: ZAKFARM s.r.o., Farma Rudimov s.r.o.

Majitel: Jan Žák Zaměstnanci: do 10 osob vč. sezónních brigádníků Obec: Rudimov Okres: Zlín (Zlínský kraj) Nadmořská výška: 400 m nad m.

Chované plemeno: angus (AA) Členem svazu: od roku 2008 V plemenných knihách: AA Základní stádo: 45 krav + 11 jalovic Plemenitba: přirozená (2 býci) Zemědělská půda: cca 230 ha TTP z toho 40 % vlastních V systému EKO zemědělství: ANO Web: www.masozluky.cz, www.farmarudimov.net

zprava majitel Jan Žák a Martin Čarek

Úvodní slovo z webu farmy Farma se nachází ve Zlínském kraji a je souãástí mikroregionu Luhaãovské zálesí. Pozemky ekofarmy se rozkládají kolem obce Rudimov u Slaviãína, coÏ je na úpatí Bíl˘ch Karpat. Tvofií pfiirozen˘, témûfi souvisl˘ celek o v˘mûfie cca 230 ha pastvin a luk. âistû rodinnou farmu zaãali budovat v roce 2003 a vûnují se chovu ovcí masného plemene romney marsh (Kent) a krav plemene aberdeen angus. Zvífiata jsou chována celoroãnû v pastevních areálech s adlibitním krmením. Dal‰í ãinností farmy je sklizeÀ pícnin, na kterou jsou kompletnû vybaveni.

Od automechanika k chovu angusÛ „Doma jsme mûli malé hospodáfiství. Otce to táhlo zpátky na dûdinu a tak prodal v roce 1998 celou svou firmu, koupil hájovnou pod kopcem Královec u Poteãe, k tomu pár hektarÛ a zaãal hospodafiit. Od mala mûl kladn˘ vztah ke zvífiatÛm a za minulého reÏimu pracoval v zemûdûlském druÏstvu.

Mû samotného zaãalo zemûdûlství bavit velmi brzy, rád jsem pomáhal otci, ale nebylo místo

8

Angus z Rudimova a „maso z lúky“ Jan Îák: Základem na‰eho úspûchu je t˘mová spolupráce Z Luhaãovic do Rudimova to je co by kamenem dohodil a o vûhlasn˘ch lázních asi sly‰el kaÏd˘, takÏe není tfieba dlouze vysvûtlovat, kam Ïe jsme se to vypravili za dne‰ní reportáÏí. Hned na zaãátek nás pan Jan Îák, majitel velmi rychle se rozrÛstající firmy ZAKFARM s.r.o., pfiivítal slivovicí, není tedy pochyb o tom, Ïe jsme na Vala‰sku, v malebném podhÛfií Bíl˘ch Karpat. V Rudimovû dávají li‰ky dobrou noc, ale romantiku místa dokreslují poklidnû se pasoucí stáda angusÛ a ovcí plemene romney marsh na okolních svazích. Pojìme si poslechnout zajímav˘ pfiíbûh mladého ãlovûka, kter˘ je obklopen ‰ikovn˘mi lidmi a díky tomu má velmi dobfie nakroãeno k tomu b˘t velmi úspû‰n˘m chovatelem a podnikatelem. Stojí pevnû na nohou a i kdyÏ – dle vlastních slov – právû sedí na ãtyfiech Ïidlích, coÏ není tak úplnû pohodlné, neztrácí nic ze své milé a optimistické povahy a i kdyÏ obãas potfiebuje od v‰eho utéct, zase se do kolobûhu v‰edního Ïivota vrátí s pln˘m nasazením a hromadou nápadÛ, které je samozfiejmû tfieba realizovat... pro dva kohouty na jednom smeti‰ti, a tak jsem pfiem˘‰lel co dál.

Shodou náhod, nebo fiízením osudu, jsme se v té dobû s pfiítelkyní, dnes mou manÏelkou, úãastnili festivalu na kopci nad Rudimovem. Ráno jsem se probudil na pastvinû pod lípou a zjistil, Ïe je tady krásné prostfiedí a úÏasné plochy o které se ale nikdo pofiádnû nestará. To bylo nûkdy v roce 2001/2 a v celém kraji byl problém s údrÏbou krajiny, standardy nebyly nastaveny tak jako dnes. Pfii‰el jsem domÛ a oznámil: „V Rudimovû, tam dávají li‰ky dobrou noc, tam bych chtûl hospodafiit“. Otec mû od nápadu zrazoval, ale maminka mû podpofiila a tak mi nakonec pomohli.“ RodiãÛm se podafiilo kontaktovat druhou nejvût‰í majitelku místních pozemkÛ, paní Hubíkovou, která byla invalidní, Ïila v Brnû a nebyla spokojená s tím, jak se na místních plochách hospodafií. Pfiijela, i pfies svÛj hendikep a obe‰la lidi, zavolala si Honzovu maminku a podepsaly smlouvy, protoÏe jemu je‰tû nebylo v té dobû osmnáct: „A tak to vlastnû zaãalo, pÛjãil jsem si první milion, dostal deset krav

a 50 ovcí od otce a pÛjãil mi také traktor.“ Získal do nájmu 110 hektarÛ, coÏ byla pro zaãáteãníka pûkná porce. „Do toho jsem dokonãoval vzdûlání na uãili‰ti obor automechanik. Mnohem radûji bych studoval zemûdûlství, ale mé pfiede‰lé studijní v˘sledky nebyly takové, abych mohl jít na stfiední ‰kolu. Pfiitom jsem mûl mezi kamarády hlavnû vysoko‰koláky a studenty gymnázia.“ První krávy na chovu byly kfiíÏenky anguse, ale ovce mûl zaãínající chovatel ãistokrevné romney zapojené do kontroly uÏitkovosti. „Zaãal jsem s dluhem, kter˘ jsem musel do roka vrátit v dvojnásobné v˘‰i, a tak jsem se pustil s kamarády do práce. Postavili jsme ohrady novozélandského typu, poprvé posekali a tím to zaãalo.

Pro mû to byla tenkrát jedna velká party, protoÏe pfies den se makalo a veãer se uÏívalo a tak pofiád dokola. Mûl jsem zakofienûnou pfiedstavu o tom, Ïe budu zemûdûlství dûlat tím nejryzej‰ím zpÛsobem, co nejjednodu‰eji. Nemûl jsem budovy, nemûl jsem peníze, mûl jsem „105ku“ ‰kodovku (pak jsem dostal „obouchané“ subaru), pfiítelkyni na vysoké ‰kole a bandu

kamarádÛ. A dluh na krku. Angus byl do tûchto podmínek na‰tûstí ideální. Porosty byly zatravnûné v podstatû spí‰e samozatravnûním, neÏ nûjakou péãí. V‰ude sam˘ jílek, bohatost nulová. S tím niãím, co jsem mûl, jsem potfieboval zaãít hospodafiit tak, aby se to vyplácelo. Já jsem to ale v té dobû tak nevnímal, nemûl jsem pfiedstavu o tom, jaká se tu chovají plemena a do jak˘ch podmínek jsou vhodná. To byla v podstatû náhoda, Ïe táta choval zrovna anguse, ale mû to asi na zaãátku zachránilo krk,“ chválí si volbu plemene zpûtnû Jan Îák. „Tady u nás je pÛda hodnû chudá, v‰echny Ïiviny z okolních svahÛ jsou splaveny z dfiívûj‰ích dob (kdy se hospodafiilo na orné pÛdû) dolÛ do vesnice, na kopcích a tedy na pastvinách, nezÛstalo mnoho. Tfiináct let drÏíme zvífiata celoroãnû venku, a tak jsme si vybírali jako pfiíkrmi‰tû právû ta místa, kde nic nerostlo, abychom tam dostali Ïiviny zahnojením. Ze zaãátku byla úÏivnost na 120 hektarech 15 krav a 100 ovcí a pomalu jsme nemûli na ãem pást, natoÏ abychom je‰tû nûco sklidili. V dne‰ní dobû jsme schopní na 230 hektarech uÏivit kolem 100 kusÛ dobytka a 350 bahnic plus jehÀata.“ Angusské základní stádo ãítá v souãasné dobû 45 krav a 11 jalovic, k nim mají 2 plemenné b˘ky a 30 kusÛ mladého skotu pro zpracování na maso na celkovou plochu 230 hektarÛ TTP z toho 40 % plochy je ve vlastnictví a zbytek je uÏ v podstatû nemoÏné koupit. Místní lidé mají k pÛdû vztah a neprodávají, coÏ je na jednu stranu urãitû dobfie, neÏ aby se cenûná pÛda dostala

❒ Podzimní pastva (foto: archiv farmy)

❒ Koncepce pastevního výkrmu je neekonomická a od základu se změní (foto: Pavla Vydrová)

do neprav˘ch rukou. V‰echny pozemky mají v místû, není potfieba se nikam daleko pfiesouvat.

Nepohodlnû na ãtyfiech Ïidlích „Pût let jsem to bral, Ïe je to vlastnû pohoda a jeden velk˘ veãírek, ale najednou jsme byli v oãekávání prvního potomka a bylo tfieba zaãít pfiem˘‰let úplnû jinak.

Zmûnit fungování farmy, fie‰it ekonomickou stabilitu firmy a intenzitu zvífiat a prostû zaãít to posouvat takov˘m smûrem, abych byl schopn˘ uÏivit rodinu,“ vysvûtluje dnes jiÏ otec tfií dûtí a dodává: „Souãasná dynamika farmy, moje vize kam chci firmu dostat i to, Ïe teì sedím jedním zadkem na ãtyfiech Ïidlích, to v‰e dohromady je velice nároãné a vysilující. Abych to vysvûtlil. Firma Zakfarm má 230 ha a je srdcem toho v‰eho na‰eho podnikání. Máme v pod-

statû zvlá‰È firmu na zpracování masa, coÏ je Farma Rudimov a manÏelka nyní zaãíná jako mlad˘ zemûdûlec a má vlastní podnikání a novû získané hektary. Na‰ím cílem je koncentrovat ta nejkvalitnûj‰í zvífiata z chovu – jak skotu, tak ovcí – do men‰ích stád právû pod její firmu, kde se bude pracovat s „v˘bûrem z bobulí“.

A poslední – ãtvrtou – firmou je ABM Hrádek s.r.o., pod kterou spadá necel˘ch 1000 ha. Zde se snaÏíme s Egonem Heckelem, zamûfiovat na BIO v˘krm, kter˘ by mûl zabezpeãovat kontinuální vyuÏití provozovny masa. Budou se zde vykrmovat angusské jalovice. Zámûrem celého na‰eho snaÏení je si zajistit dostateãné mnoÏství zvífiat pro potfieby bourárny.

Nenakupovat od jin˘ch chovatelÛ, ale vybudovat si dobré jméno na vlastním produktu, vlastních zvífiatech a to od narození aÏ po talífi.

9

leÏí. Prostor pastviny by se dávkovû pfiidával dle potfieb zvífiat a aktuálního období tak, aby byla zaji‰tûna krmná dávka v nadstandardním mnoÏství, ale nepl˘tvalo se. Prostû mám vizi vybudovat speciální pastevní v˘krm. Souãasn˘ systém je velmi neefektivní, je‰tû se k nûmu vyjádfiím pozdûji“, dává o sv˘ch plánech vûdût farmáfi.

❒ Rodinná farma Rudimov (foto: Pavla Vydrová)

Maso s pfiíbûhem. Filozofií je dokázat nabídnout na‰e BIO maso po celé republice v co nejvy‰‰í moÏné kvalitû. Napfiíklad co nejdéle zrát na sucho – ve visu. Zajímají nás extenzivní plemena s dostateãn˘m protuãnûním jako je angus, galloway, highland nebo kfiíÏenci wagyu. I kdyÏ na ABM máme je‰tû simentálského b˘ka (URAWA POLFIN P, ZSI 869), po kterém telata krásnû rostou. Je ve stádû kfiíÏenek simentál x angus a b˘kem se tam vrací krev simentála. KdyÏ jsme farmu ABM pfiebírali, bylo na ní dvû sta matek a Ïádn˘ koncept, byla to doslova zoologická zahrada, se kterou se snaÏíme a musíme pracovat“.

Sezení na ãtyfiech Ïidlích nemÛÏe b˘t v Ïádném pfiípadû pohodlné, nebo alespoÀ ne dlouhodobû, to si mlad˘ chovatel uvûdomuje velmi dobfie a ví, Ïe to bude muset do budoucna zmûnit. V souãasné situaci je ale je‰tû tfieba to nûjak˘ ãas vydrÏet s blokem a tuÏkou vÏdy po ruce: „Dûláte vlastnû v‰echno a nic, cokoli vás napadne je potfieba si hned napsat nebo pfiehodit na nûkoho dal‰ího, aby to neupadlo v zapomnûní.“ Pastevní v˘krm tak trochu jinak „Koncept je veden tak, Ïe farma Zakfarm prodává zvífiata farmû Rudimov. Jde nám zejména o to, aby bylo po úãetní stránce jasné,

10

jak si ten kter˘ subjekt stojí a zda je schopn˘ fungovat bez ztráty.

Mnoho lidí nás od na‰eho zámûru vybudovat provoz bourárny a zpracovny masa odrazovalo.

Zvládli jsme to bez projektantÛ, koupili jsme budovu a zaãali sami kreslit, jak bychom si to pfiedstavovali. Zvali jsme si postupnû rÛzné odborníky a konzultovali na‰i pfiedstavu s veterináfii a hygieniky, aby nám fiekli, co je tfieba zajistit“, vysvûtluje systém majitel. V souãasné dobû zpracovávají cca 4 kusy hovûzího t˘dnû v suchém zrání plus telecí a k tomu je‰tû 40 jehÀat. „Co se t˘ãe jehnûãího, troufám si fiíci, Ïe jsme v souãasné dobû na trhu „topka“ co do pravideln˘ch dodávek do celé fiady luxusních restaurací v âechách i na Moravû.

O to víc si musíme drÏet ‰piãkov˘ standard, abychom si nároãné klienty udrÏeli. S hovûzím je to sloÏitûj‰í. Vlastní v˘krm máme zatím otevfien˘ od jara leto‰ního roku, takÏe je‰tû nemáme zvífiata vykrmená na potfiebné mnoÏství vnitrosvalového tuku a zvífiata z pastvy jsou hodnû vychozená, takÏe mají tuku málo. Také zatím bojujeme s tuhostí u nûkter˘ch více namáhan˘ch partií. To je to, nad ãím teì v souãasné dobû nejvíce bádám. Vymyslet stáj s v˘bûhem, kde budou zvífiata sama rozhodovat, jestli se pÛjdou podrbat do trnky, nebo cel˘ den pro-

Chceme zákazníkÛm nabízet nadstandard „Kapacita bourárny je v souãasné dobû vyuÏívána z 60 %, ale ve chvíli, kdy najedeme na 100 %, bude tfieba zajistit je‰tû jednoho fiezníka. Zrací kapacity nás do jisté míry budou omezovat, na druhou stranu nechceme navy‰ovat na úkor kvality, ale spí‰e se vûnovat zkvalitnûní produktu z hlediska protuãnûní a prodlouÏit dobu zrání u vybran˘ch hovûzích partií aÏ na 50 dnÛ, abychom mohli zákazníkÛm nabídnout urãit˘ nadstandard. V souãasné dobû zraje u nás jehnûãí 7 dní a hovûzí minimálnû 21 dní, pak se rozbourá a dal‰í zrání mÛÏe vesele probíhat ve vakuu v balíãku pfiipraveném zákazníkovi. ZaváÏíme Bratislavu, Olomouc, Zlín, Uherské Hradi‰tû, Brno, Znojmo a novû také Prahu.

Tfii ãtvrtû roku jsme v podstatû vyprodaní, pfiitom zhruba 57 % poptávky tvofií restaurace, 36 % obchody a pouh˘ch 7 % jsou koncoví zákazníci, ktefií si v drtivé vût‰inû jezdí pfiímo na bourárnu,“ podûlí se s námi Jan Îák a pfiiky-

❒ Lípa, pod kterou to tenkrát všechno začalo (foto: Pavla Vydrová)

vuje také jeho kolega Martin âarek, kter˘ je Honzovou pravou rukou zejména, co se právû zpracování masa t˘ãe. Z úst obou pánÛ znûjí zvuãná jména restaurací a ‰éfkuchafiÛ, ktefií jejich produkty nabízené pod znaãkou „masozlúky“ pravidelnû odebírají.

Na mou otázku, jak se jim podafiilo dostat s masem aÏ k takov˘m hvûzdám, s úsmûvem odpovídají: „Máme velmi dobrého obchodního zástupce, kter˘ je ve svém oboru jako ryba ve vodû a umí se prosadit a zaujmout lidi, k tomu pár vzorkÛ na vyzkou‰ení zdarma.

Dnes uÏ vlastnû ani nové zákazníky nehledáme, obãas nûkdo odejde, nûkdo pfiijde, ale máme spoustu stál˘ch odbûratelÛ.

Zamûfiujeme se spí‰e na extenzivní plemena, snaÏíme se dát produktÛm pfiidanou hodnotu, nabízíme maso z ekologického chovu, navíc s pfiíbûhem a na to si teì zákazníci potrpí.“ T˘mová práce a samostatnost „V provozu na bourárnû máme 6 lidí. Dva lidi a brigádník jsou na farmû, z toho Jifií Kamenãák se stará o zvífiata, techniku a denní chod farmy a Stanislav Franc ze 70 % vyfiizuje dotace, agendu farmy, kontrolu uÏitkovosti a úãto a z 30 % pracuje na traktoru a se zvífiaty. Oba jsou oporou a spolehliv˘m motorem celé farmy. Hledáme marnû dal‰í schopné lidi do t˘mu, vyuÏíváme studenty, ale to není dlouhodobé fie‰ení. Aby mohlo na farmû fungovat jen pár

❒ Na pastvině jsou dvě generace býků ve výkrmu do stáří zhruba 16ti měsíců (foto: archiv farmy)

lidí, je potfieba, aby to byli lidé, ktefií jsou samostatní a po zadání úkolu jdou a úkol splní a u práce pfiem˘‰lí. To se ale v dne‰ní dobû moc lidem nechce. Potfiebuji kolem sebe takové lidi, kter˘m kdyÏ napfi. fieknu, Ïe dnes jedeme posekat nedopasky, tak se mohu spolehnout, Ïe si ten ãlovûk sám pfiipraví potfiebné náfiadí a techniku bez toho, abych mu muset stát za zády a fiíkat co má dûlat.

Díky tomuto zpÛsobu tady u nás ale noví lidé pfiíli‰ dlouho nevydrÏí, nedokáÏí na sebe pfievzít zodpovûdnost, takové lidi aby dnes ãlovûk pohledal“, zmiÀuje farmáfi problém.

❒ Přípravy akce „Zval sa kde chceš“ vrcholí (foto: Pavla Vydrová)

A dodává: „O co se na‰tûstí nemusím moc starat, je bourárna, kterou má pod palcem právû tady Martin âarek, kter˘ je samostatn˘ a díky kterému funguje cel˘ provoz od nákupu a poráÏku zvífiat, pfies ekonomické aktivity aÏ po finální produkt perfektnû. Dal‰ím m˘m velk˘m pomocníkem je Jirka Kotraba, kter˘ pfiijímá a vyfiizuje objednávky a ví pfiesnû, co kdy kam a v jakém mnoÏství poslat, aby byl koncov˘ zákazník spokojen˘ a tím pádem stál˘. ¤ezník Radek Franc zase pfiesnû ví a hlavnû umí nachystat to, co zákazník potfiebuje. Nás je tady na to na v‰echno pár, ale kaÏd˘ pfiesnû ví, co má dûlat. Tohle v‰echno bych sám nikdy nedokázal, v‰e je postavené na t˘mu lidí, kter˘ je schopn˘ fungovat tak, aby to dotáhl co nejdál. Moje zásluha je moÏná ta, Ïe dokáÏi lidi nûjak˘m zpÛsobem stmelovat a motivovat, nûkdy jsme si moÏná aÏ tro‰ku moc blízcí, ale tak to je v podstatû od samého zaãátku, stojí to i na pfiátelství. A aÈ jsou to paní Marie a Michaela, které nám dole v bourárnû balí maso, nebo Martin jako manaÏer, za kaÏd˘m z nás je obrovsk˘ kus práce. Zaãali jsme s nulou, nemûli jsme nic, jen 10 mil. nás stálo vybudování bourárny a pfies v‰echny skeptické fieãi jsme se s tím poprali.

Co se t˘ãe jehÀat, tak máme

11

❒ Letošní telata s býkem na pastvině (foto: Pavla Vydrová)

vlastních 500 ks, ale za rok potfiebujeme cca kolem 2000 ks, proto máme nasmlouvané farmy z okolí, se kter˘mi spolupracujeme a mají podobnou filozofii jako my a vût‰inou jsou to farmy, kter˘m jsme prodali matky do základního stáda. Napfiíklad farma Ing. Pavla ·eligy, o kterém jste se zmiÀovala v reportáÏi z minulého ãísla zpravodaje, to je ãlovûk, se kter˘m spolupracuji velice rád a od kterého jsem se na zaãátku hodnû nauãil. Pan ·eliga byl kolega mého tatínka, pracovali spolu pfied rokem 1989 ve stejném druÏstvu, takÏe vztahy jsou dlouhodobé.

Díky nûmu také otec zaãal tenkrát s masÀáky a „neplácal“ se s dojen˘m systémem, tak jako vût‰ina zaãínajících chovatelÛ po revoluci.

U nás to bylo jinak, díky zahraniãním zku‰enostem lidí z okolí jsme mohli zaãít s chovem anguse hned od zaãátku.“ Jsem opro‰tûn˘ od dvou vûcí „Jsem od dvou vûcí opro‰tûn˘, od v˘‰e dluhu a od toho, Ïe bych mûl farmu pfiedat jednou sv˘m dûtem. Já si tady Ïiji sám za sebe, nûco si buduji a Ïiji si Ïivot

12

k nûjaké spokojenosti a lidé kolem mû mi ho dûlají pfiíjemnûj‰í – dûti, manÏelka, pfiátelé a kolegové.

Sv˘m dûtem ale farmu nikdy zadarmo nedám, jedinû prodám, pokud budou chtít. KdyÏ nebudou chtít hospodafiit, tak firmu prodám, tfieba i dûtem Martina nebo jiného kolegy, ale trápit se kvÛli tomu nebudu. Nechci se dfiít cel˘ Ïivot jen proto, abych to za nic nûkomu (i kdyÏ z rodiny) jen tak pfiedal a on to tfieba celé pro‰ustroval. My jsme se nadfieli a ten, kdo farmu pfievezme, aÈ si také zkusí, Ïe nic není zadarmo.

Ani k pÛdû ani k majetku nejsem vázan˘ (ale né Ïe bych si toho neváÏil). Pokud by tfieba nastala nûjaká neoãekávaná situace, klidnû vezmu manÏelku a dûti a zaãnu nûkde jinde. Tohle jsou vûci, které mi pomáhají v tom kolotoãi vydrÏet, protoÏe tempo rÛstu firmy je v souãasné dobû veliké a ãlovûk to musí mít srovnané v hlavû, aby to pobral, zvládal a dokázal se s tím v‰ím vyrovnat, aniÏ by ho z toho kleplo“, vysvûtlil nám svÛj postoj a pevné pfiesvûdãení mlad˘ majitel firmy.

Sucho, byrokracie atd. „V leto‰ním roce nás pfiekvapilo obrovské sucho, které tady, co pamatujeme, nikdy nebylo. Nemûli jsme problém zvífiata napást, ale letos (v létû) ten problém nastal a negativnû se to projevilo na jehÀatech i na telatech.

S podobn˘mi scénáfii se ale v zemûdûlství musí poãítat, ãlovûk musí b˘t na takové situace pfiipraven, hlavnû psychicky a pak se s tím lépe vyrovnává. Je to boj s pfiírodou, ta nedá ãlovûku nic zadarmo. Nic zadarmo nám nedá ani stávající systém. Nikdo neví, jak se bude vyvíjet trh s hovûzím masem a s jehÀaty. Máme nûjak˘ standard, ten si udrÏujeme a pojedeme v tomto systému, dokud to pÛjde. Brzdí nás nestabilita ve stfiední Evropû. Ubíjející je i obrovská byrokratická zátûÏ ve smyslu ,papír pro papír’“, shodnou se oba pfiítomní pánové: „A na‰ím nejvût‰ím problém a brzdou jsou neplatící odbûratelé.“ Uãíme se za hranicemi „Spoustu vûcí jsme se nauãili v zahraniãí. Sice nám (Honza, StaÀa, Martin) trvá del‰í dobu, neÏ pak poznatky aplikujeme – ãipování dobytka a prÛbûÏné váÏení nám trvalo pût let“, pfiiznávají Honza s Martinem a pokraãují: „Ale jsme napfiíklad hlavními pfiím˘mi dovozci pfiepravníkÛ na dobytek z Anglie. Dovezli jsme systém manipulaãních ohrad pro ovce a mnoho velk˘ch farmáfiÛ je od nás pouÏívá. K hlavnímu smûru podnikání máme takové „drobné pfiidruÏené v˘roby“, protoÏe proã to nepfiedat dál, kdyÏ je to plnû funkãní a pracnû vym˘‰let a tvofiit nûco, co uÏ jinde funguje!?“ Sám majitel k tomuto tématu dodává: „A uÏ zase cítím, Ïe by to chtûlo znovu vycestovat, zjistit nové trendy a nûkam se posunout. Díky uspûchané dobû nás poÏírají maliãkosti a pfiitom je uÏ mají jinde ve svûtû tfieba vyfie‰ené a je jen na ãlovûku samotném se tam

❒ Letní pastva(foto: archiv farmy)

vydat a dotáhnout to k nám a nepl˘tvat energií na nûco, co uÏ jinde funguje.“ „Nejlep‰í by bylo, kdyby nám do práce nikdo nezasahoval a neustále nám nefiíkal, co musíme a co mÛÏeme a co nemÛÏeme,“ uzavírají lehce rozohnûnû zahraniãní téma oba pfiítomní pánové. Pfied pûti lety byli na farmách na Novém Zélandu a na otázku, z ãeho mají tamní farmáfii na sv˘ch chovech nejvût‰í radost, se v‰ichni jednoznaãnû shodli, Ïe z toho, Ïe uÏ nepobírají dotace a tudíÏ jim do jejich hospodafiení nikdo nemluví. Pasou tam, kde se to hodí a sami vidí, co pfiíroda potfiebuje. A pokud to udûlají ‰patnû, tak se jim to za rok vrátí jako bumerang. SvÛj postoj vysvûtlovali slovy: „Nebudeme pfieci dûlat nic pro to, abychom si farmu likvidovali, kdyÏ nás Ïiví po generace!“. „Zatímco u nás musí b˘t zemûdûlec univerzální lháfi,“ posteskne si pan Îák: „VÛbec nechápu, proã má ãlovûk pfii své práci pfiem˘‰let nad tím, jak to udûlat aby se ,vlk naÏral a koza zÛstala celá’. To pfieci není správná cesta!“ Nic nedûlat se dnes vyplatí „Úplnû nejjednodu‰‰í je mít farmu o 230 ha, mít základní stádo krav a nedûlat nic navíc. To je nejlep‰í farmáfi, nic neprodukuje a má ãistou hlavu. Pokud budeme mít farmu 230 ha, budeme to dûlat tak, jak to dûláme, ale nebudeme finalizovat pfies bourárnu, je‰tû pofiád je to pohoda. Jakmile ale zaãnete dûlat nûco navíc, zv˘‰í se vám obrat, zv˘‰í se vám náklady, trápíte se s lidmi a uÏ v tom lítáte.

NestûÏuju si, já bych to nevydrÏel dûlat nûco poloviãatû, ale je to velká zátûÏ. Mám na krku kontinuální provoz, kter˘ jak se jednou zajede, tak uÏ ho nelze pfieru‰it.

Máme bourárnu, mÛÏeme vyváÏet v podstatû kamkoli, ale ve chvíli, kdy to nepÛjde, tak co pak? KdyÏ bude úplnû nejhÛfi, tak udûláme z poloviny pálenici a z druhé poloviny provozu v˘robu tûstovin, to je takov˘ druh˘ business, kter˘ by mû zajímal. Tûstoviny nebo hranolky,“ usmívá se Honza. „Pfiitom nበpÛvodní zámûr byl nabízet zákazníkÛm v okruhu 50 km

❒ Zvířata jsou celoročně na pastvinách (foto: archiv farmy)

lokální produkt, vyzrálé biomaso s pfiíbûhem a jednoho plemene.

Ale od spousty vûcí jsme museli postupnû upustit, protoÏe to bychom se nebyli schopní uÏivit.

Museli jsme zaãít nakupovat od jin˘ch chovatelÛ – námi provûfien˘ch chovÛ s extenzivním chovem. Do budoucna chceme b˘t min. z 50 % sobûstaãní a v‰e k tomu smûfiujeme“. A Martin doplÀuje: „Bourárna funguje ãtvrt˘m rokem a jiÏ od druhého roku uvaÏujeme o sobûstaãnosti, ale musíme tomu dát ãas, neÏ se nav˘‰í stavy dobytka atd.“ Pony angus, dlouhovûkost a neefektivní pastevní v˘krm „KdyÏ jsme zaãali koketovat s kontrolou uÏitkovosti i u angusÛ a pfiijel k nám inspektor pro Moravu Radek Dobe‰, zaskoãila nás jeho první otázka, která nás

uvrhla do reality: „Pane Îáku, co to tu máte za pony angus?“ A na ten popud jsme dovezli b˘ka RIIS RED BACTUS, ZAA z Dánska (R 634), kter˘ pÛsobil na chovu sedm let, ale v loÀském roce jsme ho jiÏ museli prodat, i kdyÏ se nám velmi osvûdãil. V loÀském roce jsme ULEX RED, koupili b˘ka z Polfinu (U ZAA 923). Teprve uvidíme, jak po nûm porostou telata, ale vypadá velmi slibnû. A v leto‰ním roce jsme koupili do chovu manÏelky KINCARDINE b˘ka ze Skotska (K CASTLE EWAN S117, ZAI 612). Následoval nákup angusk˘ch jalovic od Pavla ·eligy a také nejlep‰í na‰e jsme si nechali a tak pomalu roz‰ifiujeme stádo. Nejvût‰í dÛraz klademe na dlouhovûkost a mléãnost a to také ve spolupráci s inspektorem pro kontrolu uÏitkovosti, Radkem Dobe‰em. Zaãínáme si i hlídat protuãnûní, a tak

❒ Skot a ovce plemene romney marsh pastviny sdílí (foto: archiv farmy)

13

❒ Kližka (foto: archiv farmy)

❒ Žebra s logem farmy (foto: archiv farmy)

pofiizujeme do chovu zlep‰ovatele tohoto ukazatele (nákup b˘ka ze Skotska), aby nám tuk pokud moÏno zÛstával.

ZároveÀ konãíme s v˘krmem b˘kÛ na pastvinû, bûhá jich tam posledních tfiicet. Pastevní v˘krm je nejdraωí zpÛsob v˘krmu v âR. Pfies zimu i s pfiíkrmem je problém dostat se nad 1 kg pfiírÛstku na den, pfies léto se dokáÏí dostat i na 1,7 kg, ale musejí k tomu b˘t dobré podmínky, leto‰ní sucho tomu pfiíli‰ nepomáhalo. Do budoucna je na‰e vize taková, Ïe maso b˘ãkÛ se bude prodávat jako telecí (poráÏka do 8 mûsícÛ vûku) a dokrmovat budeme z 90 % jen jalovice, které mají skuteãnû lep‰í a více protuãnûlé maso. Nejlep‰í kusy si samozfiejmû necháme na obnovu stáda.“ Podle jména nebo státního registru si mÛÏete ve‰keré informace o b˘cích dohledat v na‰í online databázi na adrese www.db.cschms.cz.

Plemenitba, odchov, sklizeÀ, porody, paznehty, v˘stavy atd. „Jsme v ekologickém systému hospodafiení, takÏe vyuÏíváme v˘hradnû pfiirozenou plemenitbu.

14

B˘ka dáváme do stáda kolem 15. ãervna a stahujeme s odstavem, tedy koncem fiíjna, i kdyÏ to záleÏí také na poãasí. Nedáváme více jak 40 krav k jednomu plemeníkovi. Z na‰eho chovu vze‰lo nûkolik plemenn˘ch b˘ãkÛ pfies odchov na OPB. Díky souãasnému trendu, kdy se více prodávají ãervení b˘ci neÏ ãerní, jsme dali do odchovu „redy“, i kdyÏ byli lep‰í ãerní. Z ekonomického pohledu je to pro nás jedno jak˘m zpÛsobem zvífie „realizujeme“, spí‰e jde o reputaci a jméno farmy. Na odchovnu ale odcházejí opravdu jen ti nejlep‰í z nejlep‰ích, protoÏe my na nich vydûláme víc, kdyÏ je „proÏeneme“ pfies bourárnu.“ „Máme k dispozici pouze dvû budovy, zpracovnu masa, ve které se nyní nacházíme a pak nበrodinn˘ dÛm. Nejsme schopní nic uskladnit, v‰e musí zÛstat pod ‰ir˘m nebem. Co se t˘ãe sklizÀové mechanizace, tak jsme naprosto sobûstaãní. SklizeÀ za dobrého poãasí nám netrvá déle neÏ ãtrnáct dní. Pfii suchu jako bylo v leto‰ním roce, probûhla pouze první seã a otavy jsme radûji spásli.

Obdobnû jako pan ·véda a ·eliga udrÏujeme pastviny tzv. topprováním.

U porodÛ pomáháme max. 1–2 krát za rok, uhynulá také b˘vají 1–2 telata za sezónu.

Paznehty o‰etfiujeme jednou za rok, ale osobnû mám pocit, Ïe ãím víc se do toho zasahuje, tím více rostou. Zejména to bylo vidût u ovcí, kdyÏ jsme je o‰etfiovali 2x roãnû a proto jsme v souãasné dobû pfie‰li na takov˘ systém, Ïe se dûlají pouze u tûch, které zjevnû bolí nohy a ‰patnû se pohybují. U krav samozfiejmû jedeme plo‰nû u v‰ech. Dále se snaÏíme vracet k co nejvût‰í jednoduchosti zpÛsobu chovu ovcí a dobytka a zásadnû nezatûÏovat na‰e okolí.“ V˘stavní ambice chovatel nemá: „V souãasnosti nemáme lidské zdroje na to, abychom zvífiata na v˘stavu dobfie pfiipravili. S ovcemi jsme byli párkrát, ale na krávy nemáme kapacitu. Do budoucna bych byl rád, kdyby se nám podafiilo v˘stav úãastnit, ale potfiebuji najít ãlovûka, kter˘ by byl ochotn˘

❒ Současný provoz zatím zvládají dva řezníci (foto: archiv farmy)

zvífiata na takovou akci opravdu pfiipravit.“ Plány a vize blízké i vzdálené Zajímavé a pouãné povídání pomalu konãí a jak jinak neÏ v˘ãtem toho, co má je‰tû ambiciózní chovatel a majitel expandující firmy, Jan Îák, v plánu: „Dal‰í vizí je zaji‰tûní ubytování v okolí, protoÏe zákazníci a majitelé restaurací a kuchafii by rádi pfiijeli za námi a ubytovali se, ale na to by také bylo potfieba najít dal‰ího ãlovûka. Máme v plánu také velkoplo‰nou tiskárnu, na to ale máme ãlovûka, kter˘ tomu rozumí, jen nemûl vhodné podmínky, aby podnikání sám rozjel, my mu je pomÛÏeme vytvofiit.

Pokud za námi pfiijde nûkdo s dobr˘m a realizovateln˘m nápadem, kter˘ nás nadchne, zapadá do na‰í filosofie a ten ãlovûk bude schopn˘ pro ten nápad Ïít, tak my ho rádi podpofiíme a pomÛÏeme mu do zaãátku rozjet podnikání, samozfiejmû za oboustrannû v˘hodn˘ch podmínek.

Máme pfies rok pfiipraven˘ systém na etiketování, jen ho rozjet. Baví nás také gastrofestivaly, ale na‰tûstí jsme jiÏ v takové pozici, Ïe si mÛÏeme vybírat, kterého se zúãastníme a upevÀujeme si tím regionální pozici.“ A co mû na závûr opravdu hodnû zaujalo, je lidsk˘ pohled na

n˘ch hostÛ. A tak alespoÀ v tomhle si jiÏ fiekli DOST.

❒ Suché zrání ve visu se u vybraných partií prodlouží z 21 až na 50 dní (foto: Pavla Vydrová)

pracovníky bourárny, kter˘m se majitel snaÏí zajistit co moÏná nejpfiíjemnûj‰í pracovní podmínky a to velice nestandardním zpÛsobem: „Vize je taková, Ïe v bourárnû vybouráme velké okno, aby se mohli dívat do pfiírody a mûli kontakt s okolním svûtem a pfiirozen˘m svûtlem. Samozfiejmû bude muset b˘t speciální, aby byly co nejmen‰í tepelné ztráty, ale pfiispûje to jistû k lep‰í psychické pohodû zamûstnancÛ.

Jsou 300 dnÛ v roce 10–12 hodin dennû v chladu pod umûl˘m osvûtlením a v to musí mít zákonitû negativní vliv na psychiku i zdraví.“ Také vám pfiijde, Ïe má parta mlad˘ch lidí uÏ pár let pofiádnû napilno? A aby toho nemûli málo, tak v dobû na‰í reportáÏe je‰tû fini‰ovaly pfiípravy kaÏdoroãní akce „Zval sa kde chce‰“, která se postupnû zmen‰ila na ukoãírovateln˘ch a „pouh˘ch“ 300 pozva-

Zpomalit, to je mÛj cíl... „Jak uÏ jsem se zmínil, prvních pût let to byl takov˘ pomal˘ rozjezd, v‰e nabralo obrátky aÏ s pfiíchodem prvního potomka, kdy bylo potfieba pfiidat na tempu, takÏe v souãasném reÏimu jedeme cca osm let. Jsme stále velmi mladá farma, která rozhodnû není dobudovaná. Na bourárnû nás ãeká stfiecha, vjezd, ale v‰echno se musí fie‰it postupnû a s rozvahou. Je‰tû vidím tu stáj na v˘krm, ale pak uÏ bych rád zpomalil, protoÏe souãasné tempo není dlouhodobû komfortní pro normální Ïivot, to cítíme v‰ichni. Pak bych byl rád, kdybychom uÏ farmu „jen“ udrÏovali a nepovolovali v kvalitû, to je cíl, udrÏitelnost, ne se hnát neustále za nûãím a nûco si dokazovat, to není ta správná cesta. Je dÛleÏité umût zastavit, zamyslet se, pfiehodnotit vûci a pak i cesta mÛÏe b˘t cíl .

Obãas musím od v‰eho odjet, abych pak zase mohl nûjak˘ ãas fungovat, není to úplnû ideální a je to varovn˘ signál, ale je tûÏké mít alespoÀ chvíli prázdnou hlavu, protoÏe farma je v podstatû u nás doma, na dvofie, a to vnímám jako nûco, co není úplnû dobfie z pohledu vedení vût‰í firmy. Potfiebuji se oprostit a to jde v souãasné dobû jen tím, Ïe odjedu pryã.

Mám tfii dûti a jsem Ïenat˘, chci se vûnovat rodinû. Dûti jsou zatím malé a k niãemu je nenutím, ani nebudu, nechci dopadnout jako mnoho sedlákÛ, které znám.

Obrovsk˘ tlak ze strany rodiãÛ z pravidla dûti nezvládnou a uteãou, kdyÏ je tlaãit nebudeme, tfieba si sami najdou cestu k „zemûdûlãení“, tak jako jsem si ji na‰el já,“ zakonãuje své povídání Jan Îák.

Co dodat po takov˘ch slovech na závûr? V‰echno podstatné uÏ bylo fieãeno, cesta je urãitû ten nejlep‰í cíl, a tak snad aÈ je ta cesta bez velk˘ch nástrah a plná radosti a zadostiuãinûní a aÈ je na ní místo pro ty nejbliωí.

A celé partû nad‰encÛ zdar!

❒ Tak trochu jiná bourárna: zelená podlaha, šedozelené obložení a v plánu okno s roletou (foto: Pavla Vyrová)

Text: Pavla Vydrová, âSCHMS

15

Za limuzíny opût do Francie aneb Sommet de l’Elevage 2017 Ing. Pavla Vydrová, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Zaãátkem fiíjna jsme po dvou letech organizovali odborn˘ autobusov˘ zájezd na v˘stavu do francouzského Clermont-Ferrand.

V pofiadí jiÏ ãtvrt˘ v˘jezd probíhal opût ve spolupráci s firmou Bursia Praha a tedy – v‰em chovatelÛm francouzsk˘ch plemen dobfie znám˘m – Ing. Jaroslavem Burdou, kter˘ vûnoval svÛj ãas pfiípravû doprovodného programu. Hlavním lákadlem celé akce byla jedna z nejv˘znamnûj‰ích chovatelsk˘ch v˘stav, Sommet de l’Elevage, která se vûnuje kaÏd˘ roãník jednomu konkrétnímu plemeni. Toto plemeno má následnû prezentaci spojenou s národním ‰ampionátem, je zastoupeno mnohem vût‰ím poãtem zvífiat neÏ ostatní plemena a prestiÏní událost si nenechá ujít fiada v˘znamn˘ch francouzsk˘ch chovatelÛ ani odborn˘ch organizací. Leto‰ní rok byl ve znamení plemene limousine, které jiÏ ve Francii pfiekonalo sv˘mi stavy hranici 1 milionu chovan˘ch kusÛ.

V˘stavy se celkovû úãastnilo 2000 elitních hospodáfisk˘ch zvífiat, z toho 1300 ks hovûzího dobytka, 400 ovcí a 300 koní. Co se t˘ãe limousina, bylo zde k vidûní 400 zástupcÛ tohoto plemene. Na rozdíl od ne‰Èastného roku 2015, kdy nebyl na v˘stavi‰ti pfiítomn˘ Ïádn˘ skot z dÛvodu v˘skytu vysoce infekãního virového onemocnûní bluetongue (katarální horeãky ovcí) na území Francie, probûhl leto‰ní roãník bez omezení, a tak si mohli program v˘stavy náv‰tûvníci uÏít opravdu naplno. Limousinská show se konala v hale „Z“, která je kruhového pÛdorysu a uvnitfi pfiipomíná

16

koloseum s pÛlkruhov˘m hledi‰tûm, velmi nadstandartním vybavením a úÏasnou atmosférou, kterou dokreslovaly tribuny nacpané k prasknutí a kvalitnû ozvuãené a osvûtlené pfiedvadi‰tû, ve kterém se odprezentovalo to nejlep‰í, ãím se mÛÏe Francie pochlubit. Nezapomenuteln˘ záÏitek! Ale ani doprovodn˘ program zájezdu nebyl rozhodnû k zahození, aÈ uÏ se jednalo o náv‰tûvu testaãní stanice maternálních vlastností v Moussours, nebo dvou kvalitních limousinsk˘ch chovÛ. Prvním chovem byl GAEC Labarre a druh˘m farma EARL Couffinet pana Rocheta, na kterou jsme se vraceli po dvou letech a nûktefií chovatelé si tak mohli udûlat srovnání.

O leto‰ní zájezd byl enormní zájem, coÏ nás velmi mile pfiekvapilo. Úãastnilo se ho nejvíce cho-

vatelÛ a pfiíznivcÛ plemene limousine za celou jeho historii. Do Francie nás vyrazilo témûfi padesát, a to vãetnû fiady v˘znamn˘ch ãesk˘ch chovatelÛ v ãele s pfiedsedou klubu LI Franti‰kem Farkou, ãtyfiãlenné delegace ze Slovenska a zástupcÛ fiady v˘znamn˘ch plemenáfisk˘ch firem i v˘zkumn˘ch ústavÛ. Ráda bych dodala, Ïe to celé bylo zejména o setkáních, navázání nov˘ch kontaktÛ a udrÏování tûch stávajících a to v‰e se dûje nejlépe – a ve Francii jak jinak – pfii dobrém jídle a kvalitním vínû.

Tak aÈ také okusíte alespoÀ ‰petku z toho, ãím jsme se letos ve Francii obohatili, nalijte si sklenku dobrého vína a pfiijmûte mé pozvání na krátké zastavení na testaãní stanici maternálních vlastností v Moussours. ReportáÏ z obou dvou limousinsk˘ch chovÛ najdete v pfií‰tím ãísle na‰eho zpravodaje.

Náv‰tûva testaãní stanice v Moussours Poté, co jsme se v‰ichni uvelebili ve „sparÈanské“ pfiedná‰kové místnosti testaãní stanice maternálních vlastností v Moussours nedaleko Uzerche, nás nejdfiíve pfiivítal zástupce firmy Evolution pan Cyril Josse, kter˘ má na starosti distribuãní kanály mezi Francií a zemûmi b˘valé Jugoslávie. Na‰í delegace se ujal jako prÛvodce proto, Ïe Nicolas Agache, se kter˘m jiÏ nûkolik let spolupracuje pan Ing. Burda, byl v té dobû sluÏebnû

❒ Skupina holek z Moussours po různých otcích (foto: P. Vydrová)

❒ Česká výprava zaujatá výkladem fungovaní testační stanice (foto: M. Burdová)

v USA. Následovalo pfiedstavení i dal‰ích pfiítomn˘ch zástupcÛ firmy Evolution a jako poslední nás pfiivítal François, kter˘ má na sv˘ch bedrech cel˘ provoz stanice a jenÏ je plnû zodpovûdn˘ za cel˘ chod stanice. Systém testace funguje v drobn˘ch obmûnách jiÏ od roku 1995, coÏ nám právû François velmi podrobnû vysvûtlil. „U nás na stanici testujeme plemeno limousine na maternální vlastnosti. Cel˘ postup ovûfiování probíhá pouze na této stanici, my‰leno v národním i mezinárodním mûfiítku, nikde jinde na svûtû se s tímto postupem nesetkáte. Jediné dal‰í plemeno, které má obdobn˘ systém testování, je blonde d’Aquitaine na jihu Francie.

Od roku 2015 zastfie‰uje testování limousine v Moussours novû vzniklá proexportní organizace Créalim. Jedná se o sdruÏení témûfi v‰ech ‰lechtitelsk˘ch a plemenáfisk˘ch spoleãností, mezi které patfií napfi. vám velmi dobfie znám˘ Midatest a fiada dal‰ích.

Créalim pokr˘vá tfii ãtvrtiny trhu Francie limousine. B˘ky, které testujeme jako první, nakupujeme v testaãní stanici b˘kÛ v Lanaud.

KaÏdoroãnû zafiadíme do testace

❒ Charolaiští býci na Sommetu (foto: P. Vydrová)

42 b˘kÛ, tfii skupiny po 12 b˘cích.

Vybíráme je podle jejich pÛvodu, vlastností a uÏitkovosti a staráme se o to, aby byla eliminována pfiíbuznost. U nás pak hodnotíme jejich rÛst, zmasilost a konverzi Ïivin. Jsou pod automatizovan˘m krmn˘m systémem, kter˘ pfiesnû a dennû zaznamenává pfiíjem krmiva kaÏdého b˘ka. ZároveÀ se zaznamenávají denní pfiírÛstky.

Mladé b˘ãky kontrolujeme tímto zpÛsobem po dobu 3 mûsícÛ a následnû vybereme z pÛvodních 42 tûch 12 nejlep‰ích plus 6 náhradníkÛ. Zb˘vající b˘ci jsou prodáni do pfiirozené plemenitby a ti nejhor‰í odcházejí pfiímo na jatka.

Pfiívlastek „nejhor‰í“ není zcela na místû, protoÏe se stále jedná o velmi kvalitní b˘ky, ktefií pocházejí z Lanaud, pfiesto jich na jatkách kaÏdoroãnû skonãí kolem deseti.

Dále pracujeme pouze s tûmi nejzajímavûj‰ími (12 + 6) a podrobujeme je testÛm sexuální v˘konnosti, pfiiãemÏ se kontroluje produkce

❒ Stáj testační stanice s venkovní krmnou chodbou – základem krmné dávky je kukuřičná siláž (foto: P. Vydrová)

spermatu, koncentrace spermií a reakce na zmrazení a rozmrazení. Po tûchto testech se kaÏdoroãnû vyfiadí je‰tû 2–3 b˘ci, ktefií produkují buì málo spermatu nebo je nekvalitní ãi se neosvûdãí pfii mrazení. Créalim tak vy‰le kaÏdoroãnû na individuální testování inseminaãní dávky dvanácti b˘kÛ, které se plo‰nû distribuují po Francii.

V˘bûr probíhá náhodnû za pomoci poãítaãové databáze chovatelÛ limousine, ktefií jsou zapsaní v plemenné knize. Z dvanácti b˘kÛ se realizuje cca 120 inseminací. Ve vûku 8 mûsícÛ se odkupují dcery tûchto testovan˘ch b˘kÛ na stanici Moussours.

Jalovice se naskladÀují koncem ãervence a ãeká je postupné testování na stavbu tûla, plodnost, snadnost porodu a schopnost uÏivit tele. Po dobu dvou let ovûfiujeme tyto ãtyfii ukazatele a na konci vybereme 3–4 b˘ky (otce jalovic) vhodné do inseminace.

Firma Evolution následnû obchoduje se semenem tûchto vybran˘ch b˘kÛ vãetnû tûch z pfiedchozích let. Bratfii jalovic se dfiíve testovali ve v˘krmu, ale od roku 2012 se jiÏ od tohoto systému upustilo a to zejména z toho dÛvodu, Ïe se pfiedpokládal rychl˘ pfiechod na genomické testování. Realita byla a je ale pfieci jen jiná a nástup je pozvoln˘. Metodika stanovuje, Ïe se musí testované jalovice otelit ve dvou letech vûku, i kdyÏ se jedná o pozdnûj‰í plemeno a v bûÏném provozu se telí aÏ ve tfiech letech. Jalovice musí dosahovat minimálního pfiírÛstku 800 g na den. Aby mohla b˘t inseminována, musí mít 60 % hmotnosti

17

❒ Bannery popisující testační postup v Moussours (foto: P. Vydrová)

dospûlého kusu. Tedy, kdyÏ má mít dospûlá kráva 700 kg, tak jalovice pfii zapu‰tûní musí mít alespoÀ 420 kg. Pfii naskladnûní se v‰echny jalovice zváÏí a pak se v prÛbûhu dal‰ích mûsícÛ provádí lineární hodnocení a ovûfiuje se pÛvod, chybovost je do 5 %, stejná jako v Lanaud a dal‰ích stanicích. Jalovice se váÏí kaÏd˘ mûsíc aÏ do otelen“, vysvûtlil François.

A pokraãoval: „Souãástí testace je i kontrola temperamentu, tedy charakteru a krotkosti. Na‰ím cílem je vyfiadit b˘ky (otce), ktefií by plodili agresivní a nervózní potomky. Chceme naopak produkovat zvífiata klidná a dobfie ovladatelná a ne bázlivá divoká ãi zlá, se kter˘mi se pracuje ‰patnû a manipulace je nebezpeãná. Cel˘ test má pût etap. Nejdfiíve vybereme konkrétní zvífie a izolujeme ho od ostatních do klece 5 x 5 m.

Pozorujeme zvenãí, je-li jalovice klidná, toãí-li se dokola, nebo ‰ílí.

Pozorovatelé dûlají poznámky do protokolu schváleného INROU (INRA = Francouzsk˘ národní institut pro zemûdûlsk˘ v˘zkum). Pak vstoupí do vymezeného prostoru inspektor a zji‰Èuje, jak zvífie reaguje na pfiítomnost ãlovûka – pfiíznaky agresivity se neto-

18

❒ Salerští býci na Sommetu (foto: P. Vydrová)

lerují. V dal‰í etapû se inspektor pomocí tûla ruky a tyãe snaÏí zahnat jedince do ãtverce 2 x 2 m a udrÏet zvífie v klidu po dobu 30 sekund. Není bezpodmíneãnû cílem se jí dotknout, pouze se zji‰Èuje, zda zvífie akceptuje, Ïe ãlovûk „zvítûzil“. Poslední krok je nejpfiíjemnûj‰í, zji‰Èuje se, zda se nechá zvífie pohladit. KaÏd˘ testovan˘ kus má tedy své vlastní hodnocení, a pokud se odhalí nûjaká negativní vlastnost (agresivita, plachost apod.), zkoumají se následnû rodiãe a moÏn˘ vliv chovatele, u kterého se jaloviãka narodila. Pokud se stane, Ïe hraniãní hodnocení vykazuje 20–30 dcer od jednoho konkrétního otce, následnû se tento b˘k také otestuje – pfiezkoumá. KaÏd˘ rok se tak zpravidla vyfiadí jeden b˘k a jeho potomstvo kvÛli tûmto znakÛm. B˘k skonãí svou kariéru na jatkách, ãást dcer jde do v˘krmu a ty nejagresivnûj‰í následují svého otce. V Lanaud, kde se testují b˘ci, se uplatÀuje jednodu‰‰í test na temperament, ale v Moussours

se ze systému neslevuje. Ve ãtyfiech lidech v‰echny jalovice otestujeme zhruba za dva t˘dny.

Od jednoho roku vûku svûfienkyÀ zaãínáme pozorovat fiíji, hlídáme nástupy fiíjí, pfiirozenou synchronizovanost a prÛbûh. S inseminací se zaãíná v patnácti mûsících, aby se docílilo telení ve dvou letech. Jalovice jsou inseminovány b˘kem se snadn˘mi porody. Pracuje se vÏdy se semenem dvou b˘kÛ a to systémem „prvá, druhá, prvá, druhá“ – dle seznamu v jakém pofiadí jalovice pfii‰ly na stanici. Metodika INRA fiíká, Ïe mÛÏeme inseminovat po dobu deseti t˘dnÛ. Zpravidla 45. den po poslední inseminaci se provádí sonografické vy‰etfiení.

Bfiezí jalovice pokraãují v testu na stanici, nebfiezí jsou vyfiazeny z testaãního programu a prodány.

Leto‰ní roãník se pfiíli‰ nepovedl, máme pouze 40 % bfiezích jalovic, coÏ svûdãí o nekvalitním b˘kovi, kterého také z tohoto dÛvodu v katalogu nenajdete.

KdyÏ jalovice dorostou do vûku osmnácti mûsícÛ, jsou znovu mûfieny a hodnoceny a ve váÏení se pokraãuje aÏ

❒ Testační stáj v celé své kráse a délce (foto: V. Tothová)

do otelení. Index, kter˘ najdete v katalogu, je pomûr mûfiení v 18. mûs./hodnocení v 18. mûsících.

Telení probíhá koncem fiíjna a zaãátkem listopadu za nepfietrÏitého dohledu technika. U kaÏdé rodiãky se sleduje, jak se otevírá, jak nabíhají struky, samotn˘ prÛbûh porodu a následnû po porodu také chování matky a telete. V‰e neustále zaznamenáváme, zda se chce matka o tele postarat, zda se tele snaÏí samo napít atd. Hned po narození se telátko váÏí a pak kaÏd˘ mûsíc aÏ do odstavu. T˘den po porodu mûfiíme krávy na vnitfiní obvod pánve (‰ífiku i v˘‰ku).

Tím si i ovûfiíme, proã byl ten kter˘ porod komplikovanûj‰í, zda se potvrdí úzká pánev atd. Na základû tohoto mûfiení a snadnosti porodÛ se v pfiípadû potfieby snaÏíme vybrat jiného otce, jehoÏ dcery nemají problém pfii otelení.

V poslední sezónû váÏila telata pfii narození v prÛmûru 36 kg. V rámci testu se vnitfiní obvod pánve nezji‰Èuje pfied inseminací, i kdyÏ chovatelé to v praxi bûÏnû dûlají.

Co ale zji‰Èujeme, jsou dvû kontroly mléãnosti a to v 60 a 120 dnech vûku telete. Provûfiujeme si, zda matka produkuje dostateãné mnoÏství mléka. Telata se nedokrmují, musejí si vystaãit s matefisk˘m mlékem. Test mléãnosti probíhá tak, Ïe se separuje matka s teletem, veãer se tele odstaví, zváÏí, pak se mu dá napít a znovu se zváÏí. Bûhem dne se je‰tû cel˘ proces opakuje. SnaÏíme se zjistit kilogramy vypitého mléka. KdyÏ fiekneme, Ïe b˘k produkuje dobfie mléãné dcery, tak to máme provûfiené pávû tímto zpÛsobem. Samotn˘ porod probíhá uvnitfi stáda, následnû je matka s teletem izolována od ostatních po dobu 2–3 dnÛ (v˘jimeãnû aÏ 5). Matky jsou rozdûleny do skupin po tfiinácti kusech a mají k dispozici cca 60 m2 plochy lehárny a 50 m2 betonové plochy. Musíme vzít v potaz, Ïe stáje byly stavûny v letech 1985–1986 a tehdy byl dobytek men‰í. Díky genetickému pokroku vzrostla za posledních 20 let prÛmûrná hmotnost krav o 85 kg.

Mléãnost ale bohuÏel není v korelaci s velikostí ãi hmotností. Osobnû rád upozorÀuji chovatele na to, Ïe vût‰í kráva a vût‰í b˘k stojí také

❒ Sommet de l’Elevage hala „Z“ s kruhovým předvadištěm (foto: V. Tothová)

více penûz, protoÏe spotfiebují více krmiva, ale pfiitom kaÏdá kráva, aÈ velká nebo men‰í, mÛÏe dát pouze jedno tele za rok, takÏe je potfieba pfiem˘‰let o finanãní stránce chovu i tímto smûrem.

Telata se odstavují ve stáfií ‰esti mûsícÛ a dále se o nû jiÏ nezajímáme, odcházejí zpravidla na v˘krm do Itálie. Krávy, které se v testu osvûdãily a mûly snadn˘ porod, se asi t˘den po odstavu telat a ukonãení testu prodávají, ostatní zde zÛstávají, kaÏd˘ rok vykrmíme 50–60 krav a z kaÏdé získáme cca 450 kg jateãnû upraveného tûla“, vyãerpávajícím zpÛsobem vysvûtlil pan François.

Na závûr exkurze nás seznámil s provozem stanice: „Máme k dispozici 210 ha zemûdûlské pÛdy, z toho je 40 ha siláÏní kukufiice a 170 ha travního porostu. Jsme v regionu s dobr˘mi podmínkami, naroste nám, co potfiebujeme, takÏe jsme v krmivové základnû sobûstaãní. Abychom dosáhli poÏadovaného pfiírÛstku, dáváme mlad˘m jaloviãkám siláÏní kukufiici obohacenou o sóju a minerální sypké smûsi. K tomu mají adlibitum seno nebo slámu. Tím, Ïe je váÏíme kaÏd˘ mûsíc, tak podle ruãiãky na váze pfiesnû víme, jestli máme kukufiici pfiidat nebo ubrat.

Jalovice k nám pfiicházejí z rÛzn˘ch chovatelsk˘ch podmínek, a tak je na zaãátku potfieba je „srovnat“ a nedopustit, aby pfiíli‰ rychle rostly a zbyteãnû tuãnûly.

Od dubna do fiíjna jsou zvífiata na pastvinách. V dobû po otelení dostávala dfiíve senáÏ, ale od to-

hoto systému jsme upustili a pokraãujeme v pfiíkrmu siláÏní kukufiici. ProtoÏe se u nás telí ve dvou letech, nemají je‰tû potfiebnou kapacitu pfiedÏaludkÛ, a proto jim dáváme kukufiici, abychom v men‰ím mnoÏství zajistili dostateãn˘ pfiíjem energie. Mladé jaloviãky se musejí dobfie vyvíjet, po otelení uÏivit tele a následnû znovu zabfieznout, proto dostávají, co potfiebují.

Závûrem lze tedy fiíci, Ïe mÛj úkol je zcela prost˘: pfiijmout jalovice, projít cel˘m postupem, v‰e zmûfiit a zaznamenat a odeslat získané údaje do INRY ke zpracování. Sbíráme pouze informace, ale za v˘sledky, které se objeví v katalogu, je zodpovûdná právû INRA,“ ukonãil svÛj zajímav˘ v˘klad François a pfied tím, neÏ jsme se odebrali k prohlídce stájí, nás upozornil na fakt, Ïe semeno otcÛ krav, které jsou v souãasné chvíli na testaãní stanici, uvidíme za pár t˘dnÛ v nabídce katalogÛ.

Tedy, uÏ by tam mûlo b˘t .

Závûrem mi dovolte krátké podûkování v‰em úãastníkÛm za jejich pfiístup a za to, Ïe se celá akce odehrávala v pfiátelském duchu a pfiíjemné atmosféfie, za kterou vdûãíme samozfiejmû také Ing. Jaroslavu Burdovi, kter˘ mûl velk˘ podíl na hladkém prÛbûhu a zaji‰tûní vysoké odborné úrovnû zájezdu. Velk˘ dík patfií také paní Ing. Alenû Pechové, která nás provázela po celou dobu zájezdu jako velmi fundovaná tlumoãnice, dûkujeme za její sluÏby a tû‰íme se na pfií‰tí spolupráci!

19

Cesta za poznáním nûmeckého systému kontroly uÏitkovosti a hodnocení zevnûj‰ku Ing. Michal Janda, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu V poslední tfietinû srpna jsme se vypravili do SRN na dvoulet˘ cyklus zahraniãních ‰kolení t˘kajících se systému kontroly uÏitkovosti a lineárního hodnocení exteriéru. Setkání s nûmeck˘mi kolegy z Rinder Allianz zaãalo v Rostocku, nejvût‰ím mûstû spolkové zemû MeklenburskoPfiední Pomofiansko. Mimo Rinder Allianz v SRN pÛsobí regionálnû je‰tû dal‰ích 10 oprávnûn˘ch plemenáfisk˘ch organizací, nûktefií na‰i chovatelé mohou urãitû vzpomenout napfi. MASTERRIND s aukãní síní v nedaleké Mí‰ni.

V‰echny povûfiené plemenáfiské organizace mají shodnou pracovní náplÀ. Jedná se o ekonomické subjekty povûfiené vedením plemenn˘ch knih, kontrolou uÏitkovosti, hodnocením exteriéru a genetick˘m hodnocením zvífiat u v‰ech plemen zastoupen˘ch v daném regionu spoleãnû i u dojné populace. V kompetenci tûchto organizací je rovnûÏ ve‰kerá obchodní ãinnost se skotem spojená a vût‰ina organizací disponuje vlastní testaãní a inseminaãní stanicí, pfiípadnû i aukãní halou.

Rinder Allianz vznikla v roce 2014 slouãením organizace pÛsobící ve spolkové zemi Meklenbursko-Pfiední Pomofiansko (RMV) s organizací pÛsobící v SaskuAnhaltsku (RSA). V souãasné dobû

20

❒ Diskuse nad hodnocením jalovic a krav plemene uckermärker na chovu Deppe GbR (foto: Karel Melger)

Rinder Allianz sdruÏuje více neÏ 1200 ãlenÛ, disponuje cca 206 000 hol‰t˘nsko-frísk˘ch krav zapsan˘ch v plemenné knize, cca 98 000 KBTPM, z nichÏ je cca 12 000 krav masn˘ch plemen zapsan˘ch v plemenné knize (za Nûmecko celkem je v plemenné knize zapsáno cca 61 200 krav), dále s více neÏ 96 000 kusy zobchodovaného dobytka, milionem prodan˘ch inseminaãních dávek a více neÏ 2000 klientÛ. Masná divize disponuje 622 ãleny, ktefií chovají 22 masn˘ch plemen.

Mezi poãetnû nejsilnûj‰í plemena patfií masn˘ simentál (3 500 krav v PK), kterého s dalek˘m odstupem následuje na oblibû vzrÛstající angus (aberdeen angus spoleãnû

s deutsche angus) s cca 1900 kravami v PK, dále uckermärker, charolais, limousin a aubrac.

Kontrola uÏitkovosti Kontrola uÏitkovosti u obou pohlaví probíhá formou polního testu, u vybran˘ch b˘ãkÛ dále pak za standardizovan˘ch podmínek v testu staniãním, pfiiãemÏ stejnû jako u nás probíhá v‰e dle pokynÛ a doporuãení ICAR. V tamním systému je kladen vysok˘ dÛraz na správnost porodní hmotnosti. âtvrtina chovatelÛ zji‰Èuje porodní hmotnost váÏením, zbylá vût‰ina chovatelÛ pak porodní hmotnost zji‰Èuje pomocí identické páskové míry, kterou nyní distribuuje také

❒ Simmental, Engfer Thomas und Jürgen GbR (foto: Karel Melger)

âSCHMS. Následuje zji‰Èování hmotnosti ve 200 dnech (pfiepoãet z intervalu 90–280 dní vûku) a v 365 dnech (pfiepoãet z intervalu 281–500 dní vûku). S pfiíslu‰n˘m vybavením mÛÏe tyto hmotnosti zji‰Èovat sám chovatel, v ostatních pfiípadech pfiiveze klec s vahou pracovník plemenáfiské organizace (bonitér). Bonitér rovnûÏ hodnotí v˘vin osvalení pfii roãním váÏení a u vybran˘ch plemen kontroluje bezrohost. Jednou z podmínek pro zápis zvífiat do hlavního oddílu plemenné knihy je nutnost zváÏení minimálnû 70 % telat na pfiíslu‰ném chovu, v opaãném pfiípadû je na chov nahlíÏeno jako na „neplemenafiící“ a ve‰keré potomstvo narozené na daném chovu se v plemenné knize zapisuje pouze do oddílu B. Od roku 2005 se Rinder Allianz (dfiíve jako RMV) zab˘vá testací vlastní uÏitkovosti vybran˘ch b˘ãkÛ v podmínkách testaãní stanice. V˘hoda obdobn˘ch testací spoãívá v opro‰tûní genetick˘ch rozdílÛ mezi jednotliv˘mi zvífiaty od vlivÛ prostfiedí. Do testaãní stanice se na základû v˘sledkÛ polního testu a v˘bûru bonitéra naskladÀují jen ti nejlep‰í b˘ci. Náklady na odchov b˘ka hradí chovatel pobírající státní podporu, jejíÏ v˘‰i si urãují jednotlivé spolkové zemû sami.

Naskladnûní b˘ãkÛ probíhá ve 3 turnusech za rok pfii vûku b˘ãkÛ 6–9 mûsícÛ. Po nasklad-

❒ Hodnocení angusské jalovice na chovu pana Joachima Bethge, Dorfstraße (foto: Karel Melger)

nûní stanice jsou b˘ci 4 t˘dny v karanténû s následn˘m 140 dní dlouh˘m testem vlastní uÏitkovosti. Spoleãnû pro v‰echna plemena se test ukonãí závûreãn˘m váÏením a mûfiením MLLT, po kterém s odstupem jednoho t˘dne následuje závûreãná bonitace.

Rinder Allianz tímto zpÛsobem odchová ve tfiech turnusech celkem cca 35 b˘kÛ roãnû, pfiiãemÏ prÛmûrn˘ denní Ïivotní pfiírÛstek ãiní 1500 g (min. 800 g; max.

2200 g). V rámci plemenného zastoupení na testaãní stanici dominují poãetnû plemena masn˘ simentál (fleckvieh-simmental), angus (AA+DA), charolais a uckermärker, pfiiãemÏ nejlep‰ích v˘sledkÛ v mûfiení MLLT je

❒ Charolais, Eckard Linse-Wall, Gurshof (foto: Karel Melger)

dosahováno u charolais, masného simentála a uckermärkera.

Hodnocení exteriéru Posuzování exteriéru má v plemenáfiské práci svou nezastupitelnou úlohu. Pro celé Nûmecko je vypracován jednotn˘, velmi podrobn˘ systém s vysok˘m poãtem hodnocen˘ch znakÛ.

Tento detailní systém hodnocení exteriéru vyuÏívá cca 5 % chovatelÛ (chovateli je úãtováno 10 € za ohodnocené zvífie), zbylí chovatelé vyuÏívají systém základní (5 € za ohodnocené zvífie). Oficiálním v˘sledkem obou systémÛ hodnocení jsou vÏdy jen 3 známky, tj. za typ, osvalení a skelet na stupnici od 1 (‰patné) do 9 (optimální) a písemné hodnocení velikosti rámce zvífiete (K=mal˘, M=stfiední, G=velk˘).

Hodnocení plemenného typu zahrnuje 8 sledovan˘ch znakÛ spoleãn˘ch pro v‰echna plemena (celkov˘ dojem podle chovného cíle a pohlavní v˘raz, hlava a krk, oblast plecí, stfiedotrupí, oblast zádû, vemeno nebo varlata, kÛÏe a srst, barva a pigmentace). KaÏd˘ znak je hodnocen v rozmezí 1 aÏ 9 bodÛ z ãehoÏ se vypoãte aritmetick˘ prÛmûr. Dle standardu pro dané plemeno je moÏné od prÛmûrné známky odeãíst body za neÏádoucí znaky, kdy napfi. u plemene limousin jsou odeãítány body za svûtlou barvu kolem oãí, fleky na srsti a nevhodnû utváfiené vemeno. U masného simen-

21

❒ Německý protokol pro hodnocení zevnějšku plemene charolais

22

tála je zase neÏádoucí pfievaÏující ãervené zbarvení hlavy, za coÏ jsou opût v rámci hodnocení jedinci strhávány body. Celková známka za typ je tedy v˘sledkem prÛmûru známek za v‰ech 8 znakÛ s odeãtením sráÏek za znaky neÏádoucí.

Pfii hodnocení osvalení se Ïádné odãítání bodÛ neuplatÀuje a popisuje se celkem 5 znakÛ (osvalení plece a kohoutku, hfibetu a beder, hloubka k˘ty, plnost k˘ty, délka k˘ty). Jednotlivé znaky se hodnotí opût v rozpûtí 1 aÏ 9 bodÛ, pfiiãemÏ celková známka za osvalení je opût vypoãtena jako aritmetick˘ prÛmûr.

Hodnocení skeletu popisuje celkem 9 znakÛ (‰ífiku a hloubku hrudníku, hfibetní linii, sklon zádû, délku zádû, postoj pfiedních konãetin, postavení spûnky a utváfiení paznehtu), pfiiãemÏ je kladen velk˘ dÛraz na postoj a zaúhlení zadních konãetin. Z celkové prÛmûrné známky lze odeãíst maximálnû 4 body napfi. za nekorektní nasazení kofiene ocasu, defekty pfii pohybu zvífiete, ale také za jemnost/hrubost kostry.

Pfii základním hodnocení musí bonitér zohlednit v‰echny znaky detailního hodnocení, pfiiãemÏ na tiskopis zaznamenává rovnou v˘sledné hodnocení pfiíslu‰né skupiny znakÛ. Kompletní v˘sledky detailního hodnocení jsou pouze pro potfieby chovatele.

K dal‰ímu vyuÏití v˘sledkÛ popisu exteriéru se pracuje pouze se tfiemi v˘sledn˘mi známkami za typ, osvalení, skelet a s hodnocením velikosti.

Hodnocení exteriéru probíhá u mlad˘ch b˘kÛ obvykle ve vûku od 11 do 18 mûsícÛ po ukonãení staniãního testu a u krav po 1. a 3. otelení. Pro zápis do hlavního oddílu plemenné knihy (oddíl A) musí b˘k obdrÏet minimálnû 13 bodÛ za typ a skelet celkem, po plemenici je vyÏadováno hodnocení typu a skeletu minimálnû 12 body. Nezfiídka se stává, Ïe pokud zvífie nasbírá negativní body (sráÏky), je jen na základû zevnûj‰ku zapsáno pouze do B oddílu plemenné knihy. Nûmeck˘ systém je tedy pomûrnû striktní a klade na hodnocení zevnûj‰ku velk˘ dÛraz. Bonitéfii Rinder

Allianz roãnû ohodnotí celkovû 1800 zvífiat, pfiiãemÏ krávy k bonitaci vybírá chovatel na základû seznamu od svého bonitéra.

Genetické hodnocení zvífiat Na podkladû v‰ech znám˘ch a kontrolou uÏitkovostí získan˘ch údajÛ je pro celé Nûmecko jednou roãnû (v prosinci) provádûn v˘poãet odhadu plemenn˘ch hodnot pomocí BLUP individuálního modelu jedince.

Od roku 1997 je odhadovaná relativní plemenná hodnota pro masnou uÏitkovost (RZF), která je se zohlednûním porodní hmotnosti a ve‰ker˘ch pfiíbuzensk˘ch vazeb indexem sloÏen˘m z dílãích plemenn˘ch hodnot a jejich vah v˘znamnosti pro matkou ovlivnûn˘ rÛst ve 200 dnech Ïivota (ZW mat), plemenné hodnoty pro rÛst v 365 dnech (ZW TZ) a plemennou hodnotou pro osvalení v 365 dnech vûku zvífiete (ZW B).

RZF je odhadována pouze u plemen angus (AA+DA), blonde d’Aquitaine, charolais, masn˘ simentál, hereford, limousin, salers a uckermärker.

Odhad plemenné hodnoty je nutné neustále zdokonalovat a rozvíjet pro zaji‰tûní pokroku pfii naplÀování ‰lechtitelsk˘ch cílÛ a zvy‰ování konkurenceschopnosti daného plemene. Z tûchto dÛvodÛ byla v roce 2012 zavedena relativní plemenná hodnota pro reprodukãní ukazatele (RZL).

Jedná se rovnûÏ o index sloÏen˘ z dílãích plemenn˘ch hodnot pro vûk pfii 1. otelení a délku mezidobí (ZW ZKZ), pro matefiské chování

❒ Měření limousinského býka na chovu Limousin Hof Zippelow (foto: Karel Melger)

vã. prÛbûhu porodÛ a v˘skytu mrtv˘ch telat (ZW TG) a plemennou hodnotou pro poãet otelení a dlouhovûkost plemenice (ZW nK). Oproti RZF je RZL odhadována navíc u plemene galloway, highland a nûmecké ãervinky.

Exkurze a hodnocení exteriéru v praxi Po dÛkladném seznámení s teorií jsme pokraãovali v praktickém ovûfiování a prohlubování novû získan˘ch vûdomostí pfii náv‰tûvách u vybran˘ch chovatelÛ.

Bûhem dvou dnÛ jsme nav‰tívili celkem 5 hospodáfiství s rÛzn˘mi masn˘mi plemeny, na kter˘ch jsme na nûkolika pfiedem pfiipraven˘ch jedincích individuálnû hodnotili exteriér detailním i základním systémem. Formuláfi, kter˘ nûmeãtí chovatelé pouÏívají

❒ Uckermärker, Deppe GbR, Alois Deppe (foto: Karel Melger)

pro zápis detailního systému hodnocení, znázorÀuje pfiiloÏen˘ obrázek. Neãastûji hodnocenou kategorií byly krávy, dále mladí b˘ci, ménû jiÏ jalovice a b˘ci dospûlí. Souãástí hodnocení byla i následná velice detailní diskuze a oboustranná v˘mûna zku‰eností. Nûmeãtí kolegové pojali toto ‰kolení jako pfiíleÏitost ke vzájemnému odbornému obohacení, a tak i my jsme mûli moÏnost na‰e zahraniãní kolegy seznámit se systémem ãeského hodnocení, a to jak teoreticky, tak i v praxi.

První náv‰tûva probûhla na jednom z nejlep‰ích chovÛ uckermärkera v celém Nûmecku, pfiiãemÏ ve spolkové zemi Meklenbursko-Pfiední Pomofiansko je toto plemeno velmi populární.

Poãátek chovu tohoto plemene

23

❒ Čtveřice mladých angusských býků na chovu Joachima Bethge (foto: Karel Melger)

se na hospodáfiství Deppe GbR (majitel pan Alois Deppe) datuje do roku 1989. Z poãátku byl chov pouze uÏitkov˘, ale vlivem vysokého podílu inseminací se chovatel zapojil do plemenné knihy. Do roku 2008 bylo moÏné kfiíÏit charolais se simentálem, pfiiãemÏ pouÏití pfiipafiovan˘ch b˘kÛ fiídila plemenáfiská asociace. Od roku 2008 je plemenná kniha tohoto plemene uzavfiená, nelze tak pfiipou‰tût b˘kem jiného plemene neÏ uckermärker. V souãasné dobû má chovatel ve stavu 225 ks dobytka, z toho 58 plemenic zapsan˘ch v plemenné knize. Vût‰ina zvífiat je geneticky bezroh˘ch vlivem zámûrného a dlouhodobého pfiipou‰tûní bezroh˘mi

24

b˘ky, v barvû v‰ak uniformita zvífiat schází. Z hlediska dobré prodejnosti telat zde telení probíhá ve dvou vlnách, nejprve od záfií do fiíjna a následnû od ledna do bfiezna. Chovatel odstavuje telata cca na 10. mûsíci vûku, pfiiãemÏ si chválí dobrou rÛstovou schopnost po charolais a snadné telení po simentálovi. âást jalovic vykrmuje do 18 mûsícÛ vûku pro tzv.

Block House (více na konci ãlánku). Kvalitu tohoto chovu dokládá také fakt, Ïe v inseminaci pÛsobí aktuálnû tfii zde narození b˘ci. Chod celého hospodáfiství o velikosti 100 ha pastvin a 200 ha orné pÛdy zaji‰Èuje hospodáfi s chotí a sv˘m synem.

Druh˘ nav‰tíven˘ chov s mas-

n˘m simentálem (Engfer Thomas und Jürgen GbR) byl do rozlohy ponûkud rozsáhlej‰í (1600 ha, z toho 200 ha pastvin) a chovatel zde hospodafií od roku 1994, kdy cel˘ statek zakoupil. Chov masného simentála zde byl uÏ tehdy na vysoké úrovni, proto v nûm stávající chovatel pokraãuje.

V souãasné dobû má v plemenné knize zapsan˘ch 146 simentálsk˘ch plemenic, mimo to má také uÏitkové stádo uckermärkera (cca 50 ks). Jalovice poprvé zapou‰tí v 21 mûsících vûku a celou reprodukci zaji‰Èují pouze b˘ci v pfiirozené plemenitbû. V leto‰ním roce se chovatel z finanãních dÛvodÛ rozhodl pro ekologick˘ zpÛsob hospodafiení.

Náv‰tûva atraktivního limousinského chovu Bernda a Felixe Wirtz (LimousinHof Zippelow) byla pro v‰echny zúãastnûné velk˘m pfiínosem. Pfiivítal nás mlad˘ chovatel, kter˘ pravidelnû vystavuje a umísÈuje se s dobr˘mi v˘sledky. Poslední akcí, na které ho mohli vidût i ãe‰tí chovatelé, byl limousinsk˘ ‰ampionát konan˘ letos v ãervnu u známého chovatele Michaela Klemma v Hartmannsdorfu, kde se svou osmiletou plemenicí vyhrál danou kategorii. RovnûÏ nás potû‰ilo, Ïe zná i na‰e pfiední chovatele tohoto plemene. Mlad˘ chovatel hospodafií teprve 6 let, celkem chová na 200 kusÛ dobytka, v plemenné knize má zapsan˘ch 67 limousinsk˘ch pleme-

❒ Limousin, Bernd und Felix Wirtz, LimousinHof Zippelow (foto: Karel Melger)

nic, podíl inseminací ãiní 30 % a rovnûÏ se vûnuje embryotransferu. S jedním zamûstnancem obhospodafiuje 100 ha orné pÛdy a 150 ha pastvin. Zajímavostí je také jeho chov vodních (téÏ domácích) buvolÛ, se kter˘mi spásá podmáãené pastviny. Naprostou vût‰inu zvífiat prodává jako plemenn˘ch a cca 4 zvífiata roãnû rozprodá po balíãcích v˘sekového masa a masn˘ch v˘robkÛ pfies svÛj obchod, kter˘ je otevfien pouze dvakrát mûsíãnû. âtvrté zastavení na chovu angusÛ pana Joachima Bethge poblíÏ Bismarku má rovnûÏ vazby na ãeského chovatele, a to pana Nejdla, od kterého si chovatel prostfiednictvím âSCHMS pofiizoval plemenné jalovice. Zdej‰í chov s 37 plemenicemi v plemenné knize tu funguje jiÏ 25 let a zaãínal na nûmecké formû anguse (deutsche angus), nyní jsou pfiipou‰tûni pouze b˘ci aberdeen angus. Chovatel nemá stáj, zvífiata tak celoroãnû ob˘vají pastviny jen s jednoduch˘m pfiístfie‰kem. Aã je chovatel jiÏ dÛchodcem, má ve sv˘ch vnucích (13 a 16 let) jistotu budoucích pokraãovatelÛ, protoÏe jiÏ teì jsou velmi aktivními úãastníky v˘stav a zapálen˘mi ãleny tamního Junior teamu.

Zakonãení na‰í v˘pravy probûhlo na chovu s nejist˘m osudem. Chovatel Eckard Linse-Wall v Gutshofu s 35 plemenicemi charolais pásl tato zvífiata v záplavovém území fieky Bode, které se pfii povodních kontaminovalo dioxiny.

Od tamních veterináfiÛ má zákaz s dobytkem jakkoliv manipulovat, do budoucna ho pfiestane s nejvût‰í pravdûpodobností i rozmnoÏovat. JiÏ tak jednoznaãnû ztrátov˘ chov je prozatím dotován zisky z rostlinné v˘roby.

Na zamofien˘ch pozemcích narostlá biomasa sama o sobû kontaminovaná není. Zdrojem kontaminace je zemina, kterou pasené zvífie pozfie spoleãnû s pasenou pící. RovnûÏ tak v˘roba objemn˘ch krmiv se zcela nevyhne sebemen‰í pfiímûsi zeminy ve

❒ Simmentálské stádo na chovu Engfer Thomas und Jürgen GbR (foto: Karel Melger)

sklízené hmotû. Tyto pozemky je moÏné udrÏovat pouze jen mulãováním.

Block House V roce 1968 byl zaloÏen fietûzec restaurací Block House specializovan˘ch na kvalitní hovûzí maso, zejména steakové. Pro zaruãení vysokého standardu kvality bylo zaloÏeno nûkolik dal‰ích spoleãností, které mají dodávat tûmto restauracím suroviny té nejlep‰í

kvality. Souãasnû je také kladen velk˘ dÛraz na regionální speciality, a tak se hovûzí maso z uckermärkera, jalovic zejména, stalo Ïádan˘m artiklem. Block House má síÈ smluvních zemûdûlcÛ, ktefií takové hovûzí produkují.

V souãasné dobû v celé Evropû

sídlí 50 tûchto restaurací, z toho rovn˘ch 40 pfiímo v Nûmecku.

Závûrem Toto relativnû krátké, ale velice intenzívní a profesionálnû pfiipravené ‰kolení v˘raznû pfiispûlo k prohloubení teoretick˘ch, ale zejména praktick˘ch znalostí v‰ech pracovníkÛ svazu, ktefií se hodnocením zevnûj‰ku u masného skotu u nás zab˘vají. Vzájemnou v˘mûnou zku‰eností s nûmeck˘mi bonitéry jsme dospûli k názoru, Ïe nûmeck˘ systém hodnocení zevnûj‰ku je dobfie propracovan˘ a Ïe podobnû jako u nás je víceménû jednotn˘ pro v‰echna masná plemena napfiíã cel˘m Nûmeckem.

Stejnû jako u nás bonitéfii v Nûmecku hodnotí v‰echna masná plemena chovaná v dané oblasti. Pro nûkteré z nás bylo pfiekvapením, jak silnû a striktnû v˘sledek hodnocení exteriéru ovlivÀuje zápis jedince do plemenné knihy. Ukázalo se, pfiedstavy mnoh˘ch ãesk˘ch chovatelÛ o jednoduchosti a povrchnosti nûmeckého zpÛsobu jsou ãasto velmi zkreslené. ·kolení kladnû hodnotili také na‰i nûmeãtí kolegové, ktefií pfii‰li s my‰lenou pofiádat podobná odborná setkání v pravideln˘ch intervalech, a to jak v Nûmecku, tak i u nás.

25

Slunce, seno, piemonti Ing. Eva Cedidlová Ve stfiedu 13. záfií 2017 ráno se vydalo 17 chovatelÛ ve 4 vozidlech s ãesk˘mi SPZetkami, z rÛzn˘ch koutÛ âeské republiky, na dalekou cestu pfies hory, tunely...

Cílem cesty bylo podhÛfií Savojsk˘ch Alp, oblast Piemonte, odkud pochází plemeno skotu Piemontese. Cesta byla dlouhá a nároãná. Pfiesto ji v‰echny posádky vozidel s pfiehledem zvládly a za to je ãekala odmûna v podobû dvou následujících dnÛ naplnûn˘ch záÏitky, veskrze pozitivními dojmy a pfiedev‰ím informacemi o piemontském skotu a pomûrech farmafiení v Itálii. Opít Italy se nám nepovedlo (nebo moÏná jen tro‰iãku), ale povedlo se uzavfiít obchod a koupit celkem 6 plemenn˘ch b˘kÛ ze stanice ANABORAPI. Ti putovali na zaãátku fiíjna do âeské republiky, kde budou dále oÏivovat krev a zvy‰ovat genetick˘ potenciál potomstva tohoto zajímavého plemene.

Ve ãtvrtek ráno, 14. záfií 2017, po vydatné snídani, jsme zavítali na náv‰tûvu genetické stanice („Centro genetico“) spadající pod ANABORAPI, tj. Associazione Nacionale Allevatori dei Bovini di Razza Piemontese. Národní asociace chovatelÛ piemontského skotu ANABORAPI byla zaloÏena v roce 1960. Sídlí v italském mûstû Carrú, v oblasti Piemonte. Cílem ANABORAPI je rozvoj a genetické zlep‰ování plemene skotu Piemontese. V areálu stanice nás pfiivítal zootechnik Sylvain Bottone, kter˘ se na dva následující dny stal na‰ím mil˘m prÛvodcem po tomto malebném kraji (provincie Cuneo) a zároveÀ nás obohatil spoustou uÏiteãn˘ch informací. Pfii pfiíchodu do

26

❒ Prodejní kolekce piemontských býků na stanici ANABORAPI

centra nás pfiivítali krásní plemenní piemont‰tí b˘ci, které vlastní stanice, a ktefií jsou vyuÏívání pouze pro odbûr semene na ID. Od kaÏdého b˘ka je odebráno semeno na v˘robu celkem 8000 ID a poté je b˘k vyfiazen z chovu. Tak je zaji‰tûn pokrok a genetické zlep‰ování plemene Piemontese.

V dal‰ích 6 budovách byli ustájeni b˘ci plemene Piemontese rozdílného vûku a hmotnosti, ktefií pro‰li ãi právû procházejí testací.

B˘ci ve stanici jsou krmeni pouze fiezanou slámou a granulemi s vybalancovan˘m sloÏením (správn˘ pomûr NL a energie).

MnoÏství této smûsi je regulováno pomocí PC. Zvífiata v testu mají na krku obojek s transpondérem slouÏící k pfiesnému dávkování krmiva (granulí) konkrétnímu jedinci na základû jeho vûku, hmotnosti a pfiírÛstkÛ. Zvífiata tvofiila vûkovû i kondiãnû relativnû sourodé skupiny. Z tûchto zvífiat nám byla pfiedstavena kolekce

15 b˘kÛ urãen˘ch k prodeji. Nejstar‰ímu zvífieti z kolekce bylo 16 mûsícÛ, nejmlad‰ímu necel˘ rok.

Po detailním pfiedstavení v‰ech zvífiat z kolekce a po jejich bodovém ohodnocení nás prÛvodce seznámil s ãinností a fungováním odchovny a také s kontrolou uÏitkovosti „po italsku“. ANABORAPI ustanovuje selekãní kritéria plemene, vede plemennou knihu a provozuje odchovnu plemenn˘ch b˘kÛ („Centro genetico“).

Zde jsou provádûny v˘konnostní testy a testy dûdiãnosti. Asociace téÏ vede Stanici umûlé inseminace, která produkuje inseminaãní dávky ze semene vybran˘ch b˘kÛ.

ANABORAPI podporuje zu‰lechÈování a v˘voj piemontského dobytka také prostfiednictvím vedení plemenné knihy. Do ní jsou ukládány ve‰keré informace o registrovan˘ch zvífiatech (napfi. zprávy o vizuálním hodnocení, genetické indexy, chovná data...).

V plemenné knize je zapsáno na 150 000 zvífiat (pro srovnání v plemenné knize Charolais na 1 500 000 zvífiat). Jedná se o 95 % v‰ech zvífiat plemene Piemontese v Itálii. Genetick˘ v˘voj plemene zaji‰Èuje moderní selekãní plán.

Data o registrovan˘ch zvífiatech

jsou statisticky analyzována a zpracována. Po jejich zpracování a na základû v˘sledkÛ v˘konnostních testÛ a testÛ dûdiãnosti lze oznaãit zvífiata s lep‰í genetickou v˘bavou za vhodná napfi. pro chov na umûlou inseminaci ãi naopak pro pfiirozenou plemenitbu. Selekce zvífiat neprobíhá primárnû na osvalení, ale na schopnost snadného porodu a produkci vhodn˘ch jalovic do chovu.

Kontrola uÏitkovosti jak ji známe my, probíhá v ANABORAPI následovnû. V registru stanice je zapsáno celkem 4200 italsk˘ch farem s chovem piemontského dobytka. Velká plemenná (selekãní) základna umoÏÀuje technikÛm podstatnou selekci vybran˘ch zvífiat. Technici ze stanice objíÏdûjí vybrané farmy, kde vybírají z telat ty nejlep‰í b˘ãky na odchov. ANABORAPI poskytuje chovateli 2 ID na vybranou krávu pro inseminaci. Pokud kráva zabfiezne a porodí, telata jaloviãky zÛstávají u chovatele, telata b˘ãci mífií na odchovnu ãi na v˘krm.

V˘bûr b˘ãkÛ probíhá kaÏd˘ mûsíc.

Poprvé vidí technik z ANABORAPI telata u chovatele ve vûku 10 aÏ 30 dnÛ. Pokud se mu zvífie líbí, za 14 dní je odtud bere na odchovnu. Z toho vypl˘vá, Ïe vybraní b˘ãci jsou ve vûku 1 aÏ 1,5 mûsíce odebráni od matky. Technici smí vybrat maximálnû 40 b˘ãkÛ na odchov. JiÏ na vstupu dochází k velké selekci. Po kontrolách a váÏení je vybráno jen 18 b˘ãkÛ ze 40. Po 3 mûsících v testu je vybráno pouze 15 b˘ãkÛ z 18 (kvÛli kondici, problémÛm s konãetinami...). Selekce poãtu vybran˘ch zvífiat probíhá na základû v˘sledkÛ váÏení (kondice) a posouzení zdravotního stavu.

Telata jsou zváÏena pfii vstupu na stanici, poté pravidelnû kaÏd˘ mûsíc v testu a nakonec pfii v˘stupu. Pro techniky na stanici není rozhodující, jak zvífie prospívalo na farmû u chovatele, ale jak prospívá na stanici, kde mají jedinci totoÏné podmínky. Samiãí populace není hodnocena stejnû jako samãí. Jalovice po vybraném b˘kovi a matce, narozené a odchované u chovatele, se nemûfií ani neváÏí. Zvífiata jsou hodno-

❒ Býci určení na prodej spolu s Sylvainem Bottone

cena z 80 % dle genetiky a pouze z 20 % dle zevnûj‰ku. Matky jsou posuzovány dle genetického indexu v PK. Jde o nov˘ systém hodnocení, dfiíve v‰ak hodnotili Italové podobnû jako u nás. Pfii v˘bûru matek (jalovic a krav) se technici snaÏí vybírat co nejménû pfiíbuzné jedince.

Zajímavostí je, Ïe pro Italy je dÛleÏit˘m ukazatelem hodnocení temperamentu zvífiete (genetick˘ index je vyjádfien ãíselnû). Existují 4 kroky v testu temperamentu zvífiete: vyjmutí b˘ka ze skupiny a jeho reakce na okolní prostfiedí, fyzick˘ kontakt s o‰etfiovatelem, manipulace se zvífietem (uzda, prÛchod nahánûcí uliãkou), reakce na volné prostranství (útûk ãi klid). Reakce na jednotlivé situace jsou bodovû hodnoceny a získan˘ poãet bodÛ je dÛleÏit˘ pro ohodnocení zvífiete. Pokud se zvífie projeví jako agresivní jiÏ v 5. mûsíci vûku, je vyfiazeno z odchovu. Nûkterá zvífiata se v‰ak stávají agresivními aÏ po dosaÏení pohlavní dospûlosti. Proto ve stanici pouÏívají tzv. index krotkosti (index of docility). Pokud je index nízk˘, jde o agresivního jedince, kterého lze pouÏít na odbûr semene pro ID, ale do chovu jiÏ nikoliv.

ANABORAPI se také zab˘vá zlep‰ováním plemene pomocí studia a zkoumání plemene, produktÛ a managementu v chovu piemontského skotu. Tyto studie a v˘zkumné práce jsou zpraco-

vány pfiímo nebo ve spolupráci s univerzitami. V˘sledná data jsou nakonec sdílena v kooperaci s chovateli a profesionály. Plemeno je propagováno pomocí pfiehlídek a trhÛ v Itálii i v zahraniãí. (www.anaborapi.it) Po vyãerpávající náv‰tûvû ANABORAPI jsme se pfiesunuli na nedalekou farmu vzdálenou 3 kilometry od stanice (samozfiejmû vozy, aÈ Italové vidí, Ïe na to máme:-). ·lo o soukromou farmu „Azienda Agricola Tumalin“, kterou provozuje rodina farmáfie Filippiho. Na statku nás pfiivítal farmáfi se sv˘m synem. Na farmû hospodafií pouze pan Filippi a jeho dva synové. Farmáfi chová celkem 140 ks dobytka a hospodafií na plo‰e 65 ha, z toho 33 ha jsou TTP (louky na seno), 10 ha kukufiice, 10 ha jeãmen, 20 ha p‰enice (zrno na prodej do ml˘na, slámu si nechají). V‰echny plochy si rodina obhospodafiuje sama.

V˘nosy z polí jsou následující: 10 tun na 1 ha kukufiice, 4,5 tuny na 1 ha p‰enice a 3 seãe sena roãnû díky systému zavlaÏování.

Stejnû jako u nás letos trpûl farmáfi velk˘mi suchy, proto má málo sena oproti jin˘m rokÛm.

Kromû 20 ha jsou v‰echny pozemky zavlaÏovány vodou. ZavlaÏování je v oblasti velice roz‰ífieno. Na kaÏdém kroku je k vidûní rozsáhl˘ systém kanálÛ kolem cest a polí. Pomocí jednoduch˘ch stavidel lze v noci naplnit kanály

27

❒ Krávy v nové stáji na farmě pana Filipiho

vodou zachycenou z hor a tím dodat pûstovan˘m plodinám potfiebnou vláhu. Podle farmáfie nejsou v oblasti dobré terény na hospodafiení. V bfieznu tohoto roku pofiídil Filippi kravám pedometry zaznamenávající aktivitu zvífiete. Pomocí ãipu v pedometru jsou informace pfiená‰eny do PC umístûného nedaleko stáje.

Díky tomu farmáfi zji‰Èuje optimální ãas fiíje. ¤íjící se kráva je pak zafixována samopoutacími zábranami u Ïlabu a následnû inseminována. V‰echna zvífiata na farmû se inseminují, tzn. probíhá celoroãní telení. PfiestoÏe vyuÏívají k reprodukci jen umûlé inseminace, v‰imli jsme si ve stáji plemenného b˘ka, kter˘ byl v jednom kotci

28

spolu s plemenicemi. Na základû na‰ich dotazÛ nám farmáfi osvûtlil, Ïe se jedná o b˘ka zapÛjãeného na pfiirozenou plemenitbu z ANABORAPI. Dvû krávy z kotce mûly totiÏ problémy se zabfieznutím, proto zkusil jít farmáfi pfiirozenou cestou. Dva mûsíce po inseminaci (pokud se kráva nepfiebíhá) provádí farmáfi vy‰etfiení bfiezosti. Inseminaãní index na farmû se zlep‰il na 2 ID na zabfieznutí. Jalovice jsou poprvé zapou‰tûny ve vûku 16 mûsícÛ.

Farmáfi má zku‰enost s tím, Ïe ãím je jalovice star‰í, tím má hor‰í zabfiezávání.

Souãástí

farmy je porodna, kde se krávy telí. Porodna je rozdûlena podle pohlaví. V jedné ãásti jsou matky s b˘ãky, v druhé matky s jaloviãkami. Po nûkolika t˘dnech vytváfií farmáfi skupiny po osmi matkách s osmi telaty. Telata jsou pod matkami 3 mûsíce, poté je tele odstaveno a matka zasu‰ena. Po zasu‰ení následuje inseminace a kolobûh se opakuje. Telata se odstavují na základû toho, jak dobfie pfiijímají ‰rot, v prÛmûru ve 3 mûsících vûku. Telata se oddûlují od matek postupnû (ve 2,5 mûsících), ve svém kotci se uãí telata pfiijímat pevné krmivo a zvykají si na nepfiítomnost matky. Od matek jsou oddûlena vÏdy ráno a veãer. Odstavená telata se buìto prodají na v˘krm nebo je farmáfi vykrmuje pfiímo na farmû.

Nejlep‰í jalovice v 6 aÏ 7 mûsících jdou do chovu, zbytek ãeká v˘krm a jatky. V˘krm jalovic probíhá do 14 mûsícÛ vûku a hmotnosti 450 kg. Dvakrát roãnû je provádûn test zvífiat. Farmáfi sefiazuje krávy a jalovice dle hodnocení technikÛ z ANABORAPI a podle tûchto v˘sledkÛ jde zvífie dále do chovu nebo je vyfiazeno. Farmáfi nevykrmuje v‰echny b˘ky, nûktefií jsou prodáni. Ve stáji mûl zvífiata stará 13 aÏ 14 mûsícÛ. Odstavená telata b˘ãky zaãíná postupnû navykat na smûs fiezaného sena a koncent-

❒ Nová stáj na chovu pana Filipiho

rátu. Krmná dávka ve v˘krmu pro sedmimûsíãní zvífie je 8 aÏ 10 kg smûsi sloÏené ze sóji, jeãmene a minerálÛ. B˘ci jsou vykrmováni do hmotnosti 650 kg. Pan Filippi zastává názor, Ïe zvífie nesmí „pfietuãnût“ a hledí tak na kvalitu masa. Denní pfiírÛstek musí b˘t alespoÀ 1,5 kg dennû, pokud pfiírÛstek ãiní pouze 1 kg, je to dle farmáfie neekonomické. Dlouhovûkost plemenic se na farmû pohybuje okolo 15 let. Farmáfi Filippi a jeho rodina si nedávno pofiídili krásnou novou stáj pro plemenice s telaty. V˘bûr té správné stfiechy kvÛli dobré ventilaci jim pr˘ trval 1 rok. Ve stáji je celkem 10 vût‰ích kotcÛ, na kaÏdé stranû 5. Mezi nimi se nachází krmn˘ stÛl. Podlaha je spádována smûrem ke krmnému stolu, a tak je postupnû hnÛj se‰lapáván dolÛ aÏ na pás, kter˘ vyváÏí hnÛj ven.

Nová stáj stála 300 000 EUR. Z toho 35 % tvofiily dotace od EU a zbytek doplatil farmáfi svépomocí. Zvífiata na farmû nechodí vÛbec na pastvu. Rodina nevlastní krmn˘ vÛz, proto se krmí ve v‰ech stájích smûs míchaná ruãnû. KaÏd˘ den je naváÏeno na Ïlab ãerstvé zelené krmivo. Kukufiiãná siláÏ z kulat˘ch balíkÛ, které si farmáfi sám vyrábí pomocí fiezaãky, se pouÏívá jako pfiíkrm pro matky s telaty. ZvífiatÛm je do smûsi míchána také sÛl v dávce 100 g na kus a den. Filippiho zvífiatÛm je nast˘láno ruãnû, pfiesto farmáfi do budoucna poãítá s nast˘lacím vozem.

Farma je souãástí sdruÏení celkem 6 majitelÛ Fattorie Monregalesi, ktefií vlastní 4 prodejny (www.fattoriemonregalesi.coalvi.it).

V nich je prodáváno piemontské maso z jejich vlastních chovÛ.

Pultov˘ prodej masa trvá jiÏ 20 let. SdruÏení zamûstnává celkem 10 zamûstnancÛ. Farmáfi si pochvaluje, Ïe tento zpÛsob prodeje masa dobfie funguje, farmáfii mají pofiád dost práce a také dobré zisky. Farma je vedena pod konsorciem Coalvi-Consorzio di Tutela della Razza Piemontese, které zodpovídá za kvalitu prodávaného piemontského masa a v˘robkÛ z nûj.

Druh˘m hospodáfistvím, které jsme po pravém italském obûdû

❒ Voli na farmě pana Tealdiho

nav‰tívili, byla farma rodiny Tealdi. Ta hospodafií na dvou sousedících statcích „Cascina Bako“ a „Cascina Pamparot“ v obci Mondoví, v provincii Cuneo. Tealdiovi spravují farmu jiÏ po 3 generace.

Prosperují z obdûlávání níÏinn˘ch luk, v letní sezónû také z horského prostfiedí na hofie Mondolé.

Farmáfi Gianfranco Tealdi, kter˘ nám byl zároveÀ prÛvodcem, pracuje na farmû jen se sv˘m bratrem. Celkem vlastní 350 ks zvífiat (vãetnû v˘krmu), z toho 180 krav tvofií základní stádo. Bratfii hospodafií na celkem 40 ha pÛdy, z toho na 20 ha pûstují kukufiici na siláÏ.

Pouze 5 % pÛdy je v jejich vlastnictví, zbytek mají farmáfii pronajato. Pronájem 1 ha pÛdy ãiní v této oblasti 750 EUR za rok.

V porovnání s pfiedchozí farmou je na této kvalitnûj‰í pÛda. Pfii na‰í náv‰tûvû byla provádûna jiÏ ‰está seã vojtû‰ky. Vût‰inu plodin si jsou bratfii schopni zajistit sami, pouze slámu a sóju nakupují. Jako vût‰ina farmáfiÛ v oblasti taktéÏ vyuÏívají zavlaÏovacích kanálÛ.

Krmná dávka pro jalovice a krávy zahrnuje ráno míchanici ze sena, slámy, kukufiice, veãer pouze trávu. Krmná dávka pfied porodem sestává ze sena a trochy míchanice. V‰echna zvífiata dostávají spolu s krmením minerální látky, vãetnû selenu. Stáj z 80. let, kde byla zvífiata vaznû ustájena, slouÏí také jako porodna. V nûkolika kotcích byli ustájeni také b˘ci

na v˘krm. V jednom kotci se nacházeli 4 voli. Jejich chov znamená v dané oblasti jistou prestiÏ, jejíÏ prapÛvod se nese z dob minul˘ch, kdy byli volové znaãnû vyuÏíváni jako taÏná zvífiata. DÛkazem je Tealdiho ãlenství v organizaci Consorzio Bue Grasso Carru (www.consorziobuegrassocarru.it), která tuto tradici chovu volÛ udrÏuje dodnes. Pfii na‰í náv‰tûvû mûl jiÏ majitel vybraného nejklidnûj‰ího vola z kotce, kter˘ mûl reprezentovat jeho farmu na v˘stavû Grande Festa della Carne Piemontese. Na farmû jsou v‰echny plemenice inseminovány, pfiirozenou plemenitbu farmáfii neprovádí. Probíhá tedy celoroãní telení (podle farmáfie pfiibliÏnû 14 porodÛ za mûsíc).

Jalovice jsou pfiipou‰tûny jiÏ ve vûku 12 mûsícÛ a hmotnosti 350 kg. Farmáfi vysvûtluje, Ïe jim v‰ak po porodu musí dát více naÏrat, „dokrmit je“, aby narostly.

Otelené krávy pfiipou‰tí jiÏ první

❒ Vazné ustájení krav na farmě pana Tealdiho

29

❒ Venkovní stáje s výběhy na farmě pana Tealdiho

fiíji po porodu. Maximální poãet inseminací na krávu je 5. Farmáfi vyfiazuje zvífiata právû kvÛli ‰patné reprodukci nebo ‰patn˘m konãetinám. Krávu, kterou plánuje vyfiadit ze stáda i kvÛli jin˘m, neÏ pfiede‰l˘m dÛvodÛm, zapou‰tí je‰tû ID od Belgického modrého b˘ka. Porody jsou nad oãekávání snadné. Tealdi udává, Ïe za 2 star‰í vyfiazené krávy o hmotnosti 650 kg dostane pfiibliÏnû 5000 EUR. Zvífiata se totiÏ vyváÏejí k mofii na zabití. Odbyt piemontského masa z krav mají farmáfii ve Francii. Císafiské fiezy se ve stádû vyskytují pfiibliÏnû ve 4 % pfiípadÛ.

Pokud pfii porodu pfiece jen na tento zákrok dojde, je pouÏita pouze lokální anestezie, popfi. epidurál. I na této farmû jsou telata postupnû pfiipravována na odstav. Bûhem dne jsou ve spoleãném kotci bez matek, kde mají pfiístup k senu, jádru a vodû, veãer jsou krávy fixovány v „samopoutaãkách“, a zatímco Ïerou, telata jsou pu‰tûna k matkám napít se. Po napití jsou telata opût oddûlena od matek. Pokud má tele dlouhodobûj‰í problémy s pitím, které není schopen farmáfi sám vyfie‰it, volá na pomoc veterináfie. Nemá-li kráva mléko, popfi. narodí-li se dvojãata, zkou‰í farmáfi tele podstrãit pod jinou krávu (adopce). Telata jsou odrohována. Tealdi tvrdí, Ïe nemá problémy se zdravotním stavem zvífiat. Vakcinuje pouze proti horeãce. Proti IBR a brucelóze se u nûj nevakcinuje. Paznehty nestrouhá, tvrdí, Ïe jsou pfiirozenû obru‰ovány o betonovou podlahu. Nejstar‰í krávy na farmû dosahují vûku 14 let. Tealdi ‰lechtí zvífiata na velk˘ rámec a osvalení, protoÏe podle sv˘ch slov potfiebuje prodávat maso. U huben˘ch

30

krav má zase ‰patnou zku‰enost se zabfiezáváním. V Itálii obecnû také chovají více barevn˘ch rázÛ Piemonta. Italové to mají rádi a navíc jsou pfiesvûdãeni, Ïe „ãervení“ Piemonti mají jemnûj‰í maso. Zvífiata urãená na v˘krm byla ustájena v prostorn˘ch venkovních kotcích s pfiístfie‰ky a zastfie‰enou krmnou chodbou s krmn˘mi stoly. Jedná se o moderní styl venkovního chovu zvífiat, kter˘ je v Itálii stále oblíbenûj‰í. Jde o vzdu‰né ustájení, podle farmáfie se zde nevyskytuje tolik chorob. Zvífiata jsou v relativním suchu (také díky klimatick˘m podmínkám). HnÛj je vyváÏen ze sekcí do hnojné jámy kaÏd˘ den, pokud je de‰tivé poãasí. Slámou je nast˘lán pouze prostor pod pfiístfie‰kem. Bratfii Tealdiovi podle sv˘ch slov nic nedûlají ruãnû. Na ve‰keré úkony mají mechanizaci, která je jejich velk˘m pomocníkem. Nejvíce ãasu jim ráno zabere sekce s novorozen˘mi telaty a porodna, poté zkontrolují zbytek stájí a následuje krmení.

Po rozlouãení s farmou Tealdiov˘ch jsme se pfiesunuli o pár kilometrÛ dále na v pofiadí tfietí a zároveÀ poslední hospodáfiství ãtvrteãního dne. To se nachází v obci Giardini, v provincii Cuneo.

Velice mile nás zde pfiivítal majitel a zároveÀ jedin˘ zamûstnanec

farmy pan Luciano Giraudi.

Giraudi vlastní celkem 130 kusÛ piemontského dobytka, z toho je 70 krav základního stáda. Hospodafií na 50 ha plochy. Pouze 10 ha je ve farmáfiovû vlastnictví, zb˘vajících 40 ha má pronajato. Vzhledem k vysoké konkurenci mezi zemûdûlci v oblasti stojí farmáfie pronájem 1 ha pÛdy 400 EUR roãnû. Pouze na 1 ha má zasetou kukufiici na mouku, z níÏ se vyrábí kukufiiãná ka‰e zvaná polenta.

Na ostatních plochách farmáfi udrÏuje louky na seno. Do ekologického reÏimu spadá pouze pûstování plodin, chov zvífiat nikoliv. Pan Giraudi má zvífiata ustájena ve stáji nebo se pasou v okolí farmy. Na horách farmáfi nepase. Giraudiho zvífiata lze rozdûlit na 2 skupiny. První skupinou jsou zvífiata vyhánûná pravidelnû na pastvu, druhou v˘krm bez pastvy. První skupinu zvífiat na pastvû tvofiily jalovice, krávy a telata a jeden plemenn˘ b˘k. âást pasoucích se zvífiat mûla bezproblémovou reprodukci, a tato farmáfi inseminoval. Zbytek (cca 20 %) jalovic a krav mûl problémy se zabfiezáváním a pfiedev‰ím telením, proto byl u nich ve skupinû pfiítomen plemenn˘ b˘k.

Díky spojení inseminace a pfiirozené plemenitby se na farmû telí cel˘ rok. První inseminace u jalovic probíhá ve vûku 15 aÏ 20 mûsícÛ. Pan Giraudi inseminuje

❒ 14-ti letá kráva piemontese na farmě pana Giraudiho

a plni oãekávání, co nám pfiipraví den páteãní, jsme se uloÏili ke spánku.

❒ Stádo s býkem na farmě pana Giraudiho

dle kondice zvífiete. Má zku‰enost s tím, Ïe zvífiata ve stáji mají lep‰í kondici, fiíje pfiichází rychleji a krávy se lépe zapou‰tí. Letos má velmi dobrého plemenného b˘ka u problémov˘ch krav a krávy mu dobfie zabfiezávají. Vy‰etfiení bfiezosti na farmû provádí pravidelnû veterináfi. Podle farmáfie se zvífiata snadnûji telí na pastvû.

Pokud je potfieba pomoci pfii porodu, osvûdãil se farmáfii „kladkostroj“ na telení místo porodní páky. Porodní hmotnosti telat farmáfi pouze odhaduje. Telata b˘ãky prodává v 7 mûsících vûku.

I odchovna ANABORAPI vybírá u tohoto farmáfie b˘ãky na odchov. Po narození má chovatel povinnost do 20 dnÛ nahlásit a oznaãit tele u‰ní známkou. Zvífiata mají k dispozici pouze pastvu v okolí farmy ãi seno, které je neustále k dispozici na krmném stole v otevfien˘ch stájích (jako na pfiedchozí farmû). Venkovní boxy jsou ãi‰tûny dvakrát roãnû. Zvífiata byla ve srovnání se zvífiaty z pfiedchozí farmy men‰ího tûlesného rámce. PfiestoÏe jsou matky men‰ího vzrÛstu, produkují pûkná telata. Na pastvû i ve chlévû ãiní pfiírÛstek u jalovic 0,5 kg dennû. Farmáfi zaãíná vyhánût zvífiata na pastvu v bfieznu.

Pase aÏ do prvního snûhu, tj. pfiibliÏnû do Vánoc. Na pastvû jsou zvífiata podle majitele o poznání divoãej‰í a temperamentnûj‰í neÏ

ve stáji. Pfiesto byla podle na‰eho názoru vût‰ina zvífiat klidnûj‰ího temperamentu ve srovnání s na‰imi. Dle farmáfie je to dáno pfiedev‰ím genetikou. Dlouhovûkost u krav je 14 let. Druhou skupinu zvífiat na farmû tvofiil v˘krm bez pastvy. Maso z v˘krmu je nejdÛleÏitûj‰ím produktem farmy.

Zvífiata jsou pouze ve stáji a nechodí ven. Ve stáji stáli b˘ci na v˘krm a také pár krav. V jednom boxu byly 2 krávy, které mûly z neznámého dÛvodu strach jít na pastvu. Proto je farmáfi nucen poslat je na jatky. Krmení ve v˘krmu se skládá ze sena a smûsi kukufiice, sóji a minerálních látek.

B˘ci jsou vykrmováni do vûku 16 mûsícÛ, poté jdou na jatky.

Tento vûk farmáfi nepfiekroãí, protoÏe si nechce kazit kvalitu masa ztuãnûním. Posledních 10 let jiÏ farmáfi nezkrmuje jeãmen. Zjistil, Ïe koncentrát kukufiice a sóji ve v˘krmu lépe funguje. Giraudi se také snaÏí s pomocí pfiíspûvkÛ EU rozvíjet agroturistiku. Na farmû vybudoval ubytování, které je urãeno místním i pfiespolním k relaxaci, odpoãinku ãi pofiádání spoleãensk˘ch akcí. Kolem osmnácté hodiny, témûfi v zapadajícím slunci, jsme se rozlouãili s panem Giraudim a odporouãeli jsme se k na‰emu hotelu. Pravá italská pizza a nûmecké pivo veãer potû‰ilo na‰e hladové Ïaludky. Znaveni z celého dne

Pátek 15. záfií 2017. Odpoãinutí a vyspaní do rÛÏova jsme se po páteãní ranní kávû a sladké italské snídani nechali na‰ím prÛvodcem dovést do areálu italsk˘ch jatek COMPRAL na okraji mûsta Cuneo.

Na rozlehlém parkovi‰ti se naproti hlavním budovám jatek, poráÏecí lince a hale na zpracování piemontského masa, nacházel zastfie‰en˘ prostor, kter˘ nás ihned zaujal. Pr˘ zde probíhají aukce, v˘stavy a prodej dobytka.

Koupená zvífiata si noví majitelé buì odvezou k sobû, nebo je nechají porazit pfiímo v Compralu a odvezou si jiÏ zpracované jateãné tûlo. Po chvíli ãekání se nás ujal sympatick˘ mlad˘ Ital, pracovník jatek, kter˘ nás seznámil s chodem firmy COMPRAL. Jedná se o druÏstvo, které bylo zaloÏeno pfiibliÏnû pfied 30 lety.

Jatka se specializují v˘hradnû na maso z PiemontÛ. Italové, stejnû tak majitelé jatek chtûjí, aby plemeno Piemontese poznal cel˘ svût. Dle slov mladíka v posledních 5 letech zájem o piemontské maso roste. Nahrává tomu i fakt, Ïe maso tohoto plemene má pouze 7 % tuku a velmi dobfie se kulináfisky upravuje. Piemontské maso i produkty z nûj nyní jatky exportují také do svûta.

Jejich zájem se soustfiedí pfiedev‰ím na anglick˘ trh a Japonsko.

V dobû na‰í náv‰tûvy jatky zpracovávaly velkou zakázku pro japonsk˘ trh. Japonci pr˘ mají zájem o urãit˘ typ masa, ale zajímají se také o jeho historii, kulturu i zpracování. Piemontské maso naprosto vyhovuje jejich poÏadavkÛm. V první velké hale nám prÛvodce pfiedstavil stÛl

❒ Rozbourané a zavakuované piemontské maso

31

❒ Chladírna na jatkách společnosti COMPRAL

se zavakuovan˘mi kusy masa.

Jednotlivé kusy masa nám detailnû pfiedstavil. Na stole se nacházely témûfi v‰echny fiezy tûlem b˘ka. Poté nám prÛvodce ukázal místnost, kde jsou vkládány do vozíkÛ rÛzné ãásti masa dle objednávek pro obchody a pfiedev‰ím restaurace. Teplota v místnosti ãinila 2 °C. Pfiímo na jatkách jsou pfiipravovány pro restaurace balíãky o hmotnosti 150 g na roastbeefy. T˘dnû zamûstnanci udûlají tûchto balíãkÛ na 3000 ks a v‰e ruãnû.

V rohu místnosti nám mladík ukazuje palety se 4 krabicemi. Vysvûtluje nám, Ïe na jedné paletû je 1 cel˘ b˘k, 2 krabice na sobû se rovnají jeho pfiední ãásti, druhé 2 krabice na sobû jeho zadní ãásti.

Dal‰í místností je bourárna, kam nahlíÏíme pouze pfies okénko.

Ta je pomyslnû rozdûlena na 2 poloviny. Vlevo se vykosÈuje, vpravo se porcuje. VykosÈuje skupina 6 aÏ 7 lidí. Maso dávají do beden, poté je naporcováno, zavakuováno, polepeno etiketami. Speciálnû pro Japonce a jejich velkou zakázku vytvofiili v COMPRALu místnost na zpracování mletého masa a místnost pro transport do zahraniãí. V místnosti na zpracování mletého masa (pro Japonce) dûlají zamûstnanci jatek balíãky o hmotnosti 85 aÏ 300 g urãené na hamburgery. Nejvíce se prodávají balíãky

32

o hmotnosti 150 gramÛ. V posledních letech v‰ak stoupla poptávka i po 200 gramov˘ch balíãcích.

Mleté maso je vyrábûno z ofiezu vzniklého pfii zpracování masa (napfi. maso z ãásti Copertina del Collo ãi Fettine Battuta al Coltello). Jak jiÏ bylo fieãeno, piemonti mají pfiirozenû 7 % tuku v tûle. Podle pfiání zákazníka v‰ak jatky pfiidávají do mletého masa tuk, aby zv˘‰ili jeho obsah v rozmezí 7 aÏ 20 %. Francouzi si pfiejí aÏ 30 % tuku!!! Z mletého masa se vyrábûjí pfiedev‰ím hamburgery a pro Itálii typická Salsiccia.

Pro nízk˘ obsah tuku se jí bez tepelné úpravy tak jako nበtatar-

sk˘ biftek, popfi. se minimálnû povafií. Nesmí se v‰ak pfievafiit, potom je vysu‰ená. Poslední místnost, kterou jsme v jatkách nav‰tívili, byla zrací komora. Zde jsou kamionem pfiivezeny jateãné pÛlky b˘ka (krávy). PÛlky jsou vykládány z vozu pneumatick˘m ramenem a zváÏeny. PÛlky jateãn˘ch tûl visí 4 dny s kostí ve zrací komofie, poté jsou vykostûny a zavakuovány na dal‰ích 10 dnÛ.

V místnosti jsou speciální ventilátory, které udrÏují stabilní prostfiedí. Vpfiedu místnosti visely ménû mohutné pÛlky. ·lo o jateãná tûla star‰ích krav ve vûku 6 aÏ 10 let, která putovala do Francie. JiÏ na první pohled mûla více tuku neÏ jateãné pÛlky b˘kÛ vzadu. Proto je maso star‰ích krav Francouzi tak vyhledáváno. Vûk poráÏen˘ch piemontsk˘ch b˘kÛ se pohybuje od 18 do 24 mûsícÛ. PrÛmûrná jateãná v˘tûÏnost ãiní 67 aÏ 70 %. Cena zvífiat v Ïivém ãiní u krav 4,5 EUR/kg, u b˘kÛ 3,8 EUR/kg.

Dle slov na‰eho prÛvodce ub˘vá v Itálii chovatelÛ. V této dobû jich odchází hodnû do penze, proto se zvedají i ceny vykupovan˘ch zvífiat. Z tohoto dÛvodu jatky podporují formu finanãních bonusÛ, které jsou motivací farmáfiÛ pro dal‰í chov.

Jatka by pr˘ zpracovala mnohem více masa, ale chybí jateãná zvífiata. Pfiesto se snaÏí udrÏet obchod, hledají nové klienty

❒ Sušičku balíků si pořídil pan Valerio po špatné zkušenosti v roce 2008

❒ Výkrmové jalovice na chovu Valeria Busso

i chovatele pro spolupráci.

COMPRAL spolupracuje celkem s 250 chovy, ze kter˘ch jsou dodávána zvífiata do podniku na maso.

Novû vzniklo dal‰ích 150 dodavatelÛ pro dal‰í obchod, tj. celkem 400 dodavatelÛ jateãn˘ch zvífiat.

Jatkám chybí zamûstnanci a pfiedev‰ím zku‰ení fiezníci. Podnik zamûstnává tfii fiidiãe, ktefií sváÏejí zvífiata z farem. Dva dal‰í fiidiãi vozí pÛlky jateãn˘ch tûl do zpracovny (kvÛli prostoru doplÀují pÛlky postupnû). Horní patro budovy tvofií kanceláfie, v nichÏ je zamûstnáno celkem 22 lidí pracujících pfiímo pro Compral. Dva zamûstnanci jatek jezdí po chovech, vybírají zvífiata a domlouvají se pfiímo s chovatelem na cenû.

Ve‰keré platby jsou provádûny pfies kanceláfie. VÏdy do jednoho t˘dne po zabití zvífiete je zaplaceno chovateli, majiteli.

Po vyãerpávajícím pfiedstavení jatek COMPRAL jsme se odebrali na poslední, ãtvrtou farmu, do obce Tasnere, v oblasti Tarantasca, v provincii Cuneo. Zde nás pfiivítal farmáfi Valerio Busso. Majitel vlastní dvû farmy „Acienda Agricola Busso Valerio“ a „Acienda Agricola Albus“, které od sebe nejsou pfiíli‰ vzdáleny. Prvnû jmenovaná farma vznikla v roce 2000 a jsou zde chována pouze zvífiata plemene Piemontese urãené v˘hradnû pro produkci masa. Na farmû se v dobû na‰í náv‰tûvy

nacházelo 80 piemontsk˘ch krav, 40 jalovic na pfiipu‰tûní a 50 b˘kÛ ve v˘krmu. Na této farmû v‰ak nebyla v‰echna piemontská zvífiata, ãást je ustájena na druhé jmenované farmû, kde jsou chovány jiÏ 30 let také dojné krávy plemene Frisona. Farmáfi má pouze 2 zamûstnance dojírny na druhé farmû, jinak hospodafií sám se svou sestrou. Bussovi hospodafií celkem na 100 ha pÛdy, ale pouze 30 ha vlastní. Zbytek pÛdy mají v pronájmu, kter˘ je v dané oblasti velmi vysok˘. âiní 700 EUR na hektar roãnû. Proto se majitelé snaÏí vytûÏit z pÛdy maximum. Na 15 ha pûstují kukufiici. V bfieznu sejí jeã-

men, po jeho sklizni nastává ãas pro kukufiici. VyuÏívají tak jednu plochu na pûstování dvou plodin.

Dal‰ích 15 ha je zatravnûno. Provádí se 2 aÏ 3 seãe roãnû. Nejvût‰í plocha pozemku v jednom kuse je 20 ha, zbytek pÛdy je rozkouskováno na malé parcelky. V‰echny pozemky jsou zavlaÏovány. Pan Valerio nám popisuje jednoduch˘ stroj, kter˘ vytváfií tzv. „hrobky“, do kter˘ch je pravidelnû napou‰tûna voda pumpou (ta je hnána kardanem). V oblasti, kde farmáfi hospodafií, mají pozemky 1% spád, proto se zavlaÏovací kanály napou‰tûjí jednodu‰e jako rybník.

Seno z pûstované vojtû‰ky farmáfi sklízí do kulat˘ch balíkÛ pfii vlhkosti 20 aÏ 30 % (aby se nedrolily listy vojtû‰ky). Poté tyto balíky su‰í pomocí ventilace a su‰iãky balíkÛ odpadním teplem z bioplynové stanice, která se nachází na druhé farmû. Su‰ení balíkÛ trvá celkem 8 hodin. Su‰árna zvládne su‰it 32 balíkÛ najednou (ve ãtyfiech oddûleních po osmi otvorech na balíky). Po prvotním su‰ení je balík uloÏen a za 10 dní se su‰í znovu.

Teplota vzduchu v su‰árnû mÛÏe b˘t aÏ 40 °C. Platí, Ïe ãím víc se toãí ventilátor, tím je vzduch chladnûj‰í. Teplotu vzduchu lze regulovat. Za sezonu nasu‰í pan Valerio 1200 balíkÛ. Vyrobit kvalitní seno se mu vyplatí (lze u‰etfiit aÏ 4000 EUR). Seno totiÏ obsahuje mnoÏství kvalitních dusíkat˘ch látek a Ïivin, které by jinak musel dodávat zvífiatÛm v sóji, která jako

❒ Ustájení krav na chovu Valeria Busso

33

jediná z plodin na farmû není z vlastních zdrojÛ. Su‰iãku balíkÛ si pofiídil pan Valerio po ‰patné zku‰enosti v roce 2008, kdy se ãerstvé balíky sena vznítily a cel˘ stoh mu shofiel. Na druhé farmû je také instalována fotovoltaická elektrárna, která vytváfií levnou elektrickou energii. Díky vlastní bioplynové stanici stelou digestátem, ale i slámou lisovanou z hrachu, která je bohatá na dusík. Masné krávy piemontského plemene jsou krmeny jednou dennû smûsí slámy a siláÏe (pro produkci mléka pro telata). B˘kÛm je pfiedkládána smûs sena, cukrovarsk˘ch fiízkÛ a sóji. Smûs je suchá, aby se krmivo nezahfiívalo. Ve v˘krmu dostávají b˘ci aÏ 13 kg smûsi s pfiídavkem kukufiiãného ‰rotu. B˘ci jsou vykrmováni do vûku 15 mûsícÛ a hmotnosti 600 kg. Jateãná v˘tûÏnost tûchto zvífiat se pohybuje kolem 60 %. Pro produkci v˘krmov˘ch b˘kÛ si majitel vybírá krávy (matky) vût‰ího rámce. Pro reprodukci vyuÏívá také b˘ky ze stanice ANABORAPI. Genetika je proto pro tohoto farmáfie velmi dÛleÏitá.

Ve stáji jsme vidûli b˘ky ve vûku pfiibliÏnû 11 mûsícÛ a o hmotnosti 570 kg. Jeden b˘k vyãníval nad ostatními. Byl star‰í, mûl 13 mûsícÛ, jeho dûdeãkem byl dle rodokmenu b˘k ORSO (na produkci matek), otcem TRIPLO. Farmáfi pravidelnû sleduje fiíje.

V‰echna zvífiata na farmû jsou

34

inseminována. Pan Valerio kupuje pofiád nové ID, cca 200 dávek, od nov˘ch b˘kÛ. Jalovice jsou poprvé pfiipou‰tûny ve vûku 17 aÏ 19 mûsícÛ inseminaãními dávkami b˘kÛ do chovu. Pfiipou‰tûny jsou pozdûji kvÛli poÏadovanému vût‰ímu rámci tûla. Mezidobí je 380 dnÛ, inseminaãní index 1,8.

S problémov˘mi porody se farmáfi ãasto nesetkává, pouze 3 % porodÛ pfiipadá na císafisk˘ fiez.

Je to dáno genetikou vybran˘ch b˘kÛ (snadné telení). Telata se odstavují ve vûku 3 mûsícÛ a to pfiedev‰ím z dÛvodu nedostatku prostoru. Valerio má také zku‰enosti s tím, Ïe pokud odstavil telata pozdûji, uÏ je tak dobfie nevykrmil. Podobnû jako na ostatních farmách navyká postupnû telata na nepfiítomnost matky.

Telata jsou oddûlena od matek, jen ráno a veãer jsou matky fixovány do samopoutacích zábran a telata pu‰tûna se napít. Telata se postupnû automaticky zvedají na pití. Pokud tele zÛstane leÏet, lze ho snadnûji zkontrolovat popfi. oddûlit od matky. Díky pfiivírání do „samopoutaãek“ jsou krávy klidnûj‰í. Je s nimi dennû manipulováno, jsou zvyklé na kontakt s lidmi. Telata jsou odrohována jiÏ ve 4 dnech po narození za pomoci chemické pasty. Po odrohování jsou telata oddûlena na 4 aÏ 5 hodin od matek. Co se t˘ãe zdravotního stavu zvífiat, far-

máfi mívá problémy pfiedev‰ím s horeãkou.

Po pfiíjemné náv‰tûvû farmy jsme neodmítli skleniãku v˘borného koÀaku od paní domácí (zfiejmû maminky pana majitele).

Poté jsme se rozlouãili nejen s farmáfii, ale i s ostatními chovateli a na‰e cesty se rozdûlily. KaÏdá z posádek se vydala jin˘m smûrem. Nûktefií se pfiímo ubírali k domovu, aÈ jiÏ dobrovolnû ãi za povinnostmi. Jiní (mezi nimi i já) si chtûli je‰tû chvíli uÏít naplno Itálie, proto se vydali smûrem k historickému mûstu Salluzo. Zde jsme celé odpoledne obdivovali krásy historick˘ch staveb, starodávn˘ch kostelÛ,malebn˘ch uliãek i cestiãek proplétajících se cel˘m mûstem.

Náv‰tûvu mûsta jsme ukonãili v cukrárnû, kde jsme si dali (nûktefií jiÏ druhou) porci v˘teãné italské zmrzliny do „kornúta“ a zapili ji „pravou italskou kávou“ Americano :-) Po nákupu suven˘rÛ pro na‰e blízké (a abychom doma nedostali, Ïe jsme nic nedovezli) jsme je‰tû se zbytkem úãastníkÛ zájezdu posedûli na zahradû hotelu. Plni dojmÛ jsme si popovídali, dopili poslední slivovici, aÈ ji nevezeme domÛ a poté jsme se ‰li vyspat na sobotní nároãnou cestu domÛ. VÛbec se nám v‰ak nechtûlo. Oblast Piemont nás naprosto okouzlila, proto doufám, Ïe se zde snad brzy znovu podíváme. Tak Arrivederci, pfiátelé PiemontÛ!

❒ Společné foto účastníků studijní cesty do Itálie

Zahraniãní úspûchy ãeského ‰lechtûní masného skotu Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu âeská republika je v˘raznû exportní zemí, o tom není pochyb.

V˘vozní úspûchy se net˘kají jen prÛmyslového zboÏí, ale také na‰eho skotu. Exporty zástavového skotu nikoho nepfiekvapí, poslední léta ale v˘znamnou mûrou vzrÛstá i zájem o ãeská plemenná zvífiata. ChovatelÛm masného skotu se dafií vyváÏet domácí genetick˘ materiál nejenom do v˘chodní Evropy, ale poslední dobou stále ãastûji i na západ od na‰ich hranic. V˘raznou mûrou k tûmto úspûchÛm pfiispívají i obchodní aktivity na‰eho svazu, které pro na‰e ãleny zabezpeãujeme.

Export ãeského skotu do zahraniãí se kaÏdoroãnû zvy‰uje. Dramatick˘ nárÛst byl poprvé zaznamenán po na‰em vstupu do Evropské unie, kdy do‰lo k postupnému prolomení celních a dal‰ích exportních bariér. Drtivou ãást vyvezeného skotu ale tvofiila v pfiípadû masn˘ch plemen zástavová telata, pfiípadnû jateãné kusy. Tak je tomu sice i v souãasnosti, posledních nûkolik let se ov‰em dafií ãesk˘m chovatelÛm stále více vyváÏet r o v n û Ï plemenná zvífiata.

Za posledních 12 let (1. 1. 2006 – 30. 10. 2017) bylo plemennou knihou, kterou pro masná plemena vede âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, vystaveno úctyhodn˘ch 4990 exportních potvrzení o pÛvodu (POP). Více neÏ polovinu v‰ech obchodÛ do zahraniãí tvofií plemeno aberdeen angus (2582 vydan˘ch exportních POP), s velk˘m odstupem následuje charolais (861 POP) a limousine (645 POP). VyváÏet se ale vcelku dafií i zvífiata ménû poãetn˘ch plemen jako je napfiíklad salers, gasconne ãi galloway. Nejoblíbe-

nûj‰í kategorií jsou odstavené jalovice (pfiípadnû bfiezí jalovice), které tvofií drtivou vût‰inu v‰ech exportÛ.

Prudk˘ nárÛst exportu ãeského plemenného materiálu nastal v roce 2011 a od té doby se s mírn˘mi v˘kyvy drÏí na úrovni 500 a více vydan˘ch exportních POP roãnû (bez exportních POP na inseminaãní dávky). V posledních letech svaz vystaví celkovû zhruba 3500–4200 POP roãnû.

Z tûchto ãísel lze snadno odvodit, Ïe export tvofií zhruba 15–20 % v‰ech obchodÛ. Nemalou mûrou se na tûchto úspû‰ích podílí i nበsvaz, kter˘ v roce 2012 za-

35

Poãty vystaven˘ch exportních POP (bez exportu inseminaãních dávek) Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017* Celkem

AA BA 2 61 61 4 63 14 239 14 209 3 394 2 198 4 334 18 341 11 284 3 396 7 2582 80

Kategorie embrya krávy plemenní býci telata – býčci telata – jalovice Celkový součet

BB

BM

DX

GA

HE

7 2 1

1

1 4

2 2

3 16 25 4 15 8 2 83

AA BA 1 3 13 1 179 16 11 2 2378 58 2582 80

BB

BM

2

2 2

GS

21 46 7 2 3 5 84

1 83 4 4 9 2 19 2 124

DX

GA

2 2

14 12 2 55 83

4 2 2

4

HI 2 5 6 1 2 13 1 1

31

GS

Plemeno CH LI 5 41 9 5 3 7 25 50 20 191 21 187 43 114 232 113 96 48 111 44 52 56 33 861 645

HE

8

17

76 84

107 124

HI 1 8 1 21 31

MS

PI

PP

1 49 14 31 56 73 23 36 26 25 334

21 3 4 21 3 2 1 4 2 5 6 72

2 3 2 3 10

Plemeno CH LI 23 2 39 1 72 131 12 26 715 485 861 645

MS 5 2 67 7 253 334

SA

21 1 3 13 7 14 59

PI

SS

TT

2 2 2

2

PP

SA 1 3 9 2 44 59

25

5

47 72

5 10

Země určení BIH BRG EST FRA NLD HRV IRL KAZ LTV HUN DEU POL PRT AUT ROM RUS GRC 2006 4 2007 1 20 58 2008 1 2009 2 26 2010 2 2 2 34 31 2011 20 44 34 114 30 9 5 36 2012 175 1 79 45 1 126 24 2013 99 52 108 11 17 1 36 61 2014 60 13 1 117 24 11 17 2015 119 1 48 6 108 21 1 25 2016 21 99 139 1 1 2 2017* 2 103 243 2 21 2 Celkem 201 2 331 4 21 37 1 114 381 144 724 164 21 3 143 126 102 * rok 2017 – data jen do 30. 10. 2017 Rok

ãal obchodní sluÏby nabízet na‰im chovatelÛm jako servis. Od poãátku této aktivity svaz zobchodoval celkem 3652 zvífiat, z toho bylo 1207 plemenn˘ch kusÛ.

Detailní statistiky rozdûlené dle plemen, zemí a kategorií nabízí níÏe pfiiloÏené tabulky.

Nejvíce obchodÛ je logicky realizováno s na‰imi nejbliωími v˘chodními sousedy ze Slovenska, kam je exportována skoro polovina v‰ech ãesk˘ch zvífiat (2350 z 4990 POP). Ale ani dal‰í destinace nezÛstávají stranou. Silnou

36

pozici a dobré renomé máme dlouhodobû napfiíklad v pobaltsk˘ch zemích (v první fiadû s Litvou a Estonskem) ãi v Rumunsku.

Tu a tam nûjak˘ nበskot zamífií k severním sousedÛm do Polska ãi naopak na jih do zemí b˘valé Jugoslávie (Bosna a Hercegovina ãi Chorvatsko). Novou destinací je také Bulharsko, kam nedávno odcestovali dva plemenní b˘ci.

Zástav do Turecka putuje uÏ nûkolik let, teprve vloni se ale podafiilo do této zemû prodat také první plemenné jalovice.

Obãas se podafií vyvést ãeská zví-

UU

VV

WA

1 4

1

2 2 1 10

1

2 2

TT

UU

SS

2

2

4

2

2

6 10

Celkem

z toho ČSCHMS

7 141 84 170 360 567 785 667 606 589 459 555 4990

VV

WA 1 1

1 1

2

SVK SVN ESP TUR UKR 2 63 83 142 289 274 1 306 28 271 11 345 18 260 181 15 134 29 19 2350 1 29 34 57

266 172 218 216 99 236 1207

Celkem 36 74 562 63 4255 4990

Celkem 6 142 84 170 360 567 785 667 606 589 459 555 4990

fiata rovnûÏ na Ukrajinu, do Ruska ãi do dalekého Kazachstánu. Tyto trhy jsou v‰ak z obchodního hlediska velice nestabilní, neboÈ úspû‰nost v˘vozu je v˘raznû ovlivÀována aktuálními politick˘mi okolnostmi.

Ale ani exporty plemenn˘ch jalovic a b˘kÛ do západní Evropy nejsou nikterak v˘jimeãné. Zdaleka nejvíce na‰ich zvífiat nakupují Nûmci, zatím spí‰e sporadicky funguje export do Francie ãi Irska. Poslední dobou se ale dafií obsazovat i exotiãtûj‰í a vzdále-

nûj‰í trhy. Druh˘ t˘den v listopadu zamífiil kamion s kolekcí plemenn˘ch angussk˘ch jalovic a dvou plemenn˘ch b˘kÛ do ·panûlska a Portugalska.

Tfie‰niãkou na dortu jsou pak úspû‰ná pÛsobení ãesk˘ch b˘kÛ na nûmeck˘ch inseminaãních stanicích. A trhÛ, kam z âeské republiky zamífiily inseminaãní dávky

na‰ich masn˘ch b˘kÛ, je pak je‰tû násobnû více – v rámci Evropy ‰ly dávky ãesk˘ch b˘kÛ prakticky do v‰ech zemí, v˘jimkou ale nejsou ani exporty do vzdálenûj‰ích koutÛ svûta jako napfiíklad Rusko, Vietnam, samozfiejmû Turecko, ale i Brazílie ãi Austrálie.

Obchodní úspûchy se v‰ak nedostavily samy od sebe. Stojí za

nimi poctivá práce ãesk˘ch chovatelÛ podpofiená proexportními aktivitami, kter˘m se dlouhodobû vûnuje i nበsvaz. Ukazuje se, Ïe úãasti na rÛzn˘ch zahraniãních konferencích, v˘stavách a pfiedná‰kách mají svÛj smysl, neboÈ pfiiná‰ejí ovoce nejenom v podobû osvûty, ale získané kontakty lze úspû‰nû zúroãit i v komerãní sféfie pfii obchodování.

Poãty vystaven˘ch exportních POP (bez exportu inseminaãních dávek) Rok

Kategorie

AA 1 1

plemenní býci telata – býčci telata – jalovice embryo 2007 plemenní býci telata – jalovice 61 plemenní býci 1 2008 telata – jalovice 60 krávy plemenní býci 3 2009 telata – býčci 1 telata – jalovice 59 plemenní býci 5 2010 telata – býčci telata – jalovice 234 embryo krávy 2011 plemenní býci 7 telata – býčci 1 telata – jalovice 201 krávy plemenní býci 17 2012 telata – býčci telata – jalovice 377 krávy 10 plemenní býci 17 2013 telata – býčci 3 telata – jalovice 168 embryo krávy 3 2014 plemenní býci 21 telata – býčci telata – jalovice 310 embryo krávy 2015 plemenní býci 37 telata – býčci 3 telata – jalovice 301 krávy 2016 plemenní býci 41 telata – jalovice 243 embryo 1 plemenní býci 29 2017* telata – býčci 2 telata – jalovice 364 Celkový součet 2582 * rok 2017 – data jen do 30. 10.

2006

BA

BB

BM

DX

GA

GS

HE

HI

Plemeno CH LI

MS

PI

PP

SA

SS

TT

UU

VV

WA

4 1 7 2

4 1 1

1

2

1

12 2

1

5 1 1 1 3 1

12 3

1 1

2 1 3

1

2

3 1 1 2 12 12 2

20

81

1

2

2

45

2

11

1

4

1

11

6

1

2

17

4

1

3

10

12 1 1 6

1 2

2

5 2 80 2017

2

1

2

4

2 2

7

2

1

1

41 5

9 3

1

4 17 3

2

5

1 2

2

5 5 2 43

20 2 4 14

46 1

2 2

13

19

3

3

28 1 3 6 46

2

4

1

9 19 1 162 24 8 7 148

2 5 36

7 21 2 1 105 210 13 6 4 16 1 90 79 9 2 6

1

69 5 3

4

4

2

3

1 2

1 3 3 2 4 1 6

1 4

2

23 23 1 48 9 2 861 645 334

1

2

5 72

1 10

3 16

8 36

2

2

2

8

83

3 84

124

1

15

14 12

1 2

1

20

2

33

26 13 70 1 27 24

1

13 1 22

1

31

6 1 14

2

2

2 2 1 1

1 14 59

2

2

10

1

2

Celkem 1 1 4 1 4 137 19 65 3 18 2 147 19 6 335 3 9 43 3 509 26 41 21 697 22 61 7 577 18 9 56 1 522 12 3 100 19 455 2 100 357 2 100 3 450 4990

37

Skot, kter˘ se u nás nepase Florida Crackers je plemeno pÛvodem z Floridy, své jméno dostalo podle kulturní skupiny Florida cracker, která vznikla v koloniální éfie z anglick˘ch a americk˘ch pion˘rÛ a jejich potomkÛ. První z nich pfii‰li v roce 1763 poté, co ·panûlsko zaãalo obchodovat na Floridû s Velkou Británií po vítûzství nad Francií v Sedmileté válce.

Termín „cracker“ v ‰edesát˘ch letech 20. století pouÏívala vládnoucí tfiída, jak v Británii, tak v americk˘ch koloniích, pro oznaãení skotsko-irsk˘ch a anglicko-americk˘ch osadníkÛ z jiÏních zemí. Slovo bylo pozdûji spojováno s kovboji z Georgie a Floridy a jejich potomky, ktefií migrovali na jih.

Florida crackers – americké plemeno z koloniální éry Historie Florida Crackers je jedním z nejstar‰ích a nejvzácnûj‰ích plemen dobytka ve Spojen˘ch státech.

Pochází ze ‰panûlské populace dovezené na kontinent v 16. století. Po roce 1949 kombinace nov˘ch zákonÛ o volném pohybu a zavádûní plemen vût‰ího tûlesného rámce vedla k rychlému poklesu poãtu Florida Cracker.

Florida Crackers je pfiíbuzné s plemenem texas longhorn a plemeny, co se obecnû oznaãují jako kryollo – tedy plemena chovaná v rÛzn˘ch ãástech Latinské Ameriky. Nûkteré z nich je‰tû existují dodnes a zahrnují kolumbijské Romosinuano a Criollo Rio Limon z Venezuely. Mnoho dal‰ích plemen stále existuje v malém mnoÏství v celé stfiední a jiÏní Americe.

Je v‰ak nepravdûpodobné, Ïe by stále existoval na Floridû dobytek, kter˘ pochází pouze od tûchto ‰panûlsk˘ch pfiedkÛ. Zvífiata bez ‰panûlského pÛvodu pfii‰la na Floridu kolem roku 1830, dále se zachovaly informace o dovozu shorthornÛ na Floridu kolem roku 1870, a na poãátku 20. století zaãala Floridská univerzita realizovat studie kfiíÏení mezi plemeny crackers a shorthorns.

PfiestoÏe shorthorn‰tí, pozdûji hereford‰tí a angu‰tí b˘ci byli kfiíÏeni s crackersk˘mi plemenicemi v mnoha ãástech Floridy, nehráli

38

hlavní roli pfii zanikání plemene, tak jako brahmáni, ktefií se mnohem snadnûji pfiizpÛsobili floridsk˘m klimatick˘m podmínkám.

Poãínaje tfiicát˘m rokem 19. stolení se ke kfiíÏení pouÏívali hlavnû brahmán‰tí b˘ci, ktefií byli v podstatû adaptováni srovnatelnû s b˘ky florida cracker a navíc dávali vût‰í telata. Tito potomci pak byli kfiíÏeni s herefordy a angusy, z nichÏ chovatelé získávali vynikající hovûzí maso. V dÛsledku toho do‰lo k témûfi absolutnému vymícení b˘kÛ florida cracker v chovech kvÛli jejich malému rámci a niωímu osvalení, pfieÏívalo jen nûkolik málo kusÛ ãistokrevn˘ch crackers. Sami chovatelé v té dobû nemûli moc velk˘ zájem o zachování plemene. Velk˘ podíl na existenci mají pravdûpodobnû sama zvífiata. Do‰lo k situaci, kdy nejdivoãej‰í b˘ci unikli zajetí a kastraci a v divoãinû produkovali dále ãistokrevné potomky. Obecn˘ nedostatek v˘Ïivy v zimních mûsících mûl za následek jejich men‰í velikost, ale i tak dokázali pfieÏít.

Asociace chovu crackerského skotu (The Florida Cracker Cattle Association) vznikla pfii pfiíleÏitosti prvního setkání chovatelÛ plemene v Tallahassee v roce 1988. Setkání se pak konala pravidelnû kaÏd˘ rok poblíÏ Brooksville. Na tûchto shromáÏdûních také probíhaly prodeje dobytka s cílem poskytnout ‰iroké vefiejnosti pfiístup k chovÛm jak státním tak soukrom˘m. SdruÏení vynakládá znaãné úsilí o roz‰ífiení znalostí o historii chovu dobytka na Floridû. Jako hlavní poslání je ale pro asociaci zachování plemene, které bylo velmi dÛleÏité pro zemûdûlskou historii na Floridû, a které poskytuje základy vûdomostí pro dne‰ní vefiejnost, zvlá‰tû mladé lidi, v sou-

vislosti s rolí floridsk˘ch crackerÛ ve floridské historii.

Charakteristika plemene Toto plemeno je velice úzce spjato s plemenem skotu Pineywoods. Mezi dal‰í pfiíbuzná plemena se fiadí Corriente a Texas Longhorn.

Na celkové charakteristice plemene se „podepsala“ celkovû nízká úroveÀ v˘Ïivy poskytované místními pastvinami spolu s lesnat˘m prostfiedím, ve kterém tento dobytek strávil vût‰inu svého ãasu. A bylo to právû prostfiedí, které s nejvût‰í pravdûpodobností ovlivnilo i velikost a tvar rohÛ. Jak byla zvífiata ãasto nucena prodírat se hust˘mi porosty kefiÛ pfii putování za potravou, mají jejich rohy mnohem vût‰í tendenci rÛst smûrem vzhÛru a ne do stran. Nejv˘raznûj‰ím znakem plemene jsou tedy právû rohy, které by se mûly lyrovitû stáãet, nemûly by mít ‰irokou základnu, protoÏe to svûdãí o vnûj‰ím brahmánském vlivu. Plemeno je malého rámce, rychle se pfiizpÛsobilo floridské krajinû a bylo dlouho cenûno pro svou odolnost vÛãi parazitÛm a otuÏilost. Jejich hmotnost se pohybuje v rozmezí 400–450 kg. Barva srsti mÛÏe b˘t velice rozliãná – tmavû ‰edá aÏ modrá, s hnûd˘mi skvrnami, celoplá‰Èovû hnûdá nebo bílá, bílá s ãern˘mi skvrnami, bílá s hnûd˘mi skvrnami, v‰echny odstíny ãerné nebo v nûkter˘ch pfiípadech ãistû zlatá –

palomino. V své podstatû je zbarvení zvífiat pomûrnû dost pestré a podobá se plemeni texas longhorn. Nûktefií jedinci mohou sv˘m zbarvením pfiipomínat pinzgauery, ale i hol‰t˘ny nebo guernsey, coÏ jsou nejspí‰e potomci kfiíÏencÛ s dojen˘mi plemeny, které pfiiváÏeli kolonisté Georgie a Caroliny. Dal‰í vzhled, kter˘ se v minulosti u zvífiat vyskytoval a stále existuje, se naz˘vá „geneticky zaloÏen˘“, popisuje se jako „mrazivá linie“. Zvífiata s tímto druhem skvrn mohou b˘t rozli‰ována podle rozmístûní a tvaru bíl˘ch skvrn, dále mohou existovat i zvífiata témûfi bílá s pigmentovan˘ma u‰ima.

Plemenice vût‰ího rámce pravdûpodobnû pocházejí z crackerského skotu ze severnûj‰ích oblastí, ve kter˘ch se selektovalo na v˘‰ku.

Patfií sem skot, kter˘ mohl b˘t také oznaãován jako pineywoods v Georgii, Alabamû a Mississippi. Pro svoji uãenlivost a snadnou manipulovatelnost jsou velmi oblíbení v zájmov˘ch chovech a rÛzn˘ch soutûÏích.

Je to velmi rané plemeno s vysokou plodností a dobrou schopností produkovat kvalitní maso.

Zachování plemene Vzhledem k tomu, Ïe plemeno je povaÏováno za Ïivou souãást historie státu a zároveÀ je na seznamu ohroÏen˘ch plemen skotu, stát Florida je v posledních nûkolika desetiletích hlavním iniciátorem v ochranû a propagaci tohoto plemene. Toto plemeno je v‰ak stále pomûrnû vzácné a zv˘‰ení informovanosti vefiejnosti o nûm jsou nezbytné pro jeho zachování.

První snahy o zachování plemene oficiálním zpÛsobem inicioval v roce 1970 floridsk˘ komisafi pro zemûdûlství Jamese Durrance Fort Bassinger, kter˘ zdÛrazÀoval dÛleÏitost zachování plemene a Ïádal o pfiíspûvky na chov florida crackers na vlastním hospodásfitví.

Rodina komisafie poskytla Ministerstvu zemûdûlství 5 jalovic a jednoho b˘ka pro vznik stáda v Thalassee. The Florida Park Service získal dal‰í dobytek od Zeba Durrance (syna Jamese) a od rodiny Chaires z kraje Dixie, aby zahájil chov v Lake Kissimmee State Parku a v Payne’s Prairie. Chov, kter˘ se nyní nachází ve státním lese Wit-

hlacoochee, byl vytvofien z pfiebytku zvífiat chovu Ministerstva zemûdûlství v Tallahassee spolu s dal‰ími zvífiaty z Payne’s Prairie.

Tyto chovy byly tvofieny tak, aby se zachovala historická velikost, zbarvení, skvrny a tvar rohÛ dobytka tak, jak vypadal v 18. století. Konkrétnû byly eliminovány rysy brahmanÛ, herefordÛ a dal‰ích souãasn˘ch moderních plemen.

Proces v˘bûru základních zvífiat byl jiÏ zaveden a plemenná kniha je nyní uzavfiena. Ke zvífiatÛm, která jsou jiÏ v chovech na Floridû, byla pfiidána dal‰í, jejichÏ základna je tvofiena v˘hradnû z ãistokrevn˘ch zvífiat bez pfiímûsi cizí krve.

Tento dobytek je zbarven celoplá‰Èovû ãervenû a nûkolik kusÛ ãernû. Jiné chovy byly úmyslnû chovány odli‰nû podle toho, jak se jejich majitelé rozhodli a k jakému typu se pfiiklonili.

Stát Florida byl zapojen do programu k zachování florida crackers skotu od roku 1970 a v souãasné dobû má ãtyfii chovy. V roce 1988 vzniklo sdruÏení The Florida Cracker Cattle Breeders Association, aby podpofiilo zachování plemene a více neÏ 400 zvífiat bylo vyhodnoceno a registrováno, aby slouÏilo jako základ plemene.

Text: Ing. Katefiina ·tanclová, Ph.D. Foto: internet

39

Ekonomika chovu plemene aberdeen angus Z. Krupová, M. Vráblík, E. Krupa, A. Svitáková, T. Krutina, J. Pfiibyl VÚÎV Praha – Uhfiínûves, âSCHMS, z.s.

V âeské republice je v chovu masného skotu soustfiedûno více neÏ 30 plemen. Tato variabilita se sebou nese potfiebu chovatelÛ skloubit produkãní a etologické charakteristiky plemen v dan˘ch v˘robních podmínkách. Pro 23 z uveden˘ch plemen byly v pfiedchozím období definovány specifické ‰lechtitelské programy. Aberdeen angus (AA), pÛvodem ze Skotska, je nejroz‰ífienûj‰ím masn˘m plemenem na svûtû a druh˘m nejroz‰ífienûj‰ím v âeské republice. Jeho pfiedností je ranost, v˘borné matefiské vlastnosti, dlouhovûkost a odolnost. Pozitivem jsou rovnûÏ snadné porody, Ïivotaschopnost a rÛst telat. Kromû produkce plemenn˘ch a chovn˘ch jedincÛ jsou zdrojem trÏeb také jateãná zvífiata. Aberdeen angus bylo prvním masn˘m plemenem v âR, u kterého se realizuje prodej jateãn˘ch zvífiat prostfiednictvím znaãkového masa „âesk˘ angus“. Otázkou je, jaké jsou základní produkãní a ekonomické ukazatele chovu u nás a jak˘ je vliv produkce na ekonomiku chovu tohoto plemene.

Základem pro definování odpovûdí byla databáze kontroly uÏitkovosti a základní evidence produkãních a ekonomick˘ch dat z pûti chovatelÛ tohoto plemene za rok 2015. Díky otevfienosti chovatelÛ ke spolupráci a dÛvûfie bylo moÏné tyto data syntetizovat.

Produkãní systém a produkce Krávy s teletem (75 %) a mladá chovná zvífiata (22 %) pfiedstavovaly nejvût‰í ãást struktury stáda. Podobné zastoupení kategorií v chovu masného skotu bylo pfied 20 lety s tím rozdílem, Ïe v roce 1997 byla velká ãást masné populace smûrována na produkci v˘krmov˘ch zvífiat. Vzhledem na aktuální situaci na trhu je velká ãást mladého skotu realizována jako chovná (plemenná) zvífiata. Uvedené je dokumentováno i ãetností jaloviãek v odchovu (38 jalovic na 100 krav), pfiitom na obnovu stáda bylo potfiebn˘ch maximálnû 19 jalovic. V˘krm byl zaznamenán jen u jednoho z hodnocen˘ch chovÛ, kde pfiibliÏnû 50 % b˘ãkÛ bylo vykrmováno a zbytek byl realizován jako zástavová telata.

PrÛmûrná hmotnost zástavov˘ch jalovic ve vûku 255

dnÛ byla 283 kg, co koresponduje s prÛmûrem populace. Dlouhovûkost krav základního stáda byla v prÛmûru 6,25 roku, coÏ je mírnû niωí hodnota neÏ prÛmûr tohoto znaku za celou populaci plemene v âR (6,76 roku) a doporuãená hodnota dlouhovûkosti (7–8 otelení za Ïivot krávy). DÛvodem mÛÏe b˘t fakt, Ïe v hodnocen˘ch chovech je preferován niωí vûk jalovic pfii prvním otelení (2,1 roku). S rostoucím vûkem prvotelek se totiÏ jejich dlouhovûkost zvy‰uje na 7 aÏ 8 let. Detailní v˘pis produkãních ukazatelÛ chovÛ je uveden v tabulce 1.

Tab. ã. 1: Základní produkãní ukazatele chovÛ plemene aberdeen angus Ukazatel (jednotka) Průměr MIN MAX Obhospodařovaná půda 538 100 1600 Počet krav na ha zemědělské půdy (ks/ha) 0,36 0,16 0,52 Počet narozených telat (ks/krávu/rok) 0,91 0,79 1,00 Ztráty telat do odstavu (%) 8,2 4,0 10,0 Počet odstavených telat (ks/krávu/rok) 0,84 0,71 0,91 Věk telat při odstavu (měsíce) 8,4 6,6 9,8 Hmotnost při odstavu (kg/ks) u býčků 317 223 427 u jaloviček 283 204 368 Věk jalovic při prvním otelení (dny) 780 676 883 Míra brakování krav (%) 16 12 19 Průměrný denní přírůstek (kg/den)* do odstavu u býčků 1,053 0,720 1,295 u jaloviček 1,104 0,794 1,300 jalovic v odchovu 0,532 0,497 0,552 * Telata – od narození do odstavu (vypočteno z výsledků KU masných plemen); odchov jalovic – průměrný přírůstek od odstavu do prvního připuštění (výpočet z dat chovatele). STD – směrodatná odchylka

Náklady na chov Vzhledem k systému chovu mají náklady na krmiva (30–43 %), ostatní pfiímé náklady (20–33%) a pracovní náklady (15–23 %) nejvy‰‰í podíl na celkov˘ch nákladech. Pozitivem bylo, Ïe podíl reÏií ani u jedné z kategorií nepfiesáhl 15 %. Roãní náklady na v˘Ïivu krávy tak byly pfiibliÏnû 7 700 Kã/rok. I kdyÏ se to mÛÏe zdát zanedbatelné, je dÛleÏité do této poloÏky zapoãíst také hodnotu pastvy. Pracovní náklady na chov u vût‰iny chovÛ nepfiesáhly 20 % celkov˘ch nákladÛ a jenom u jednoho chovatele byla víc neÏ dvojnásobná (napfi. u základního stáda krav 43 %). Tento stav byl pravdûpodobnû podmínûn zamûfiením chovatele na pfiímou finalizaci produkce a vlastní rostlinnou produkcí. Proto ãást pracovních nákladÛ mohla souviset s uveden˘m v˘robním zamûfiením. Dal‰ím faktem je, Ïe podíl reÏií u v‰ech kategorií skutu byl u tohoto chovatele témûfi o polovinu niωí (6 % vs. 10 %). To znamená, Ïe ve‰kerá ãinnost je v podniku úzce vázána a smûrována na v˘robu.

Náklady na telata Celkové roãní náklady na chov krávy základního stáda pfiedstavovaly 22 469 Kã a celkové náklady na zástavové tele tak ãinily v prÛmûru 25 632 Kã (tabulka 2).

Z toho náklady na vlastní tele od narození do odstavu

40

Graf: Rentabilita prodeje skotu hodnocen˘ch chovÛ v roce 2015*

byly 1056 Kã. Patfiily sem napfi. náklady na nakoupená krmiva (maãkan˘ jeãmen), která jsou do odstavu telat zkrmována. Chovatelé saturují potfiebu Ïivin v krmné dávce pfieváÏnû zaloÏené na mléku a dosahují tak u telat denní pfiírÛstky na úrovni 1 kg (tabulka 1). Toto plemeno je rané a proto je podpora intenzity rÛstu zamûfiená na dosaÏení minimální pfiipou‰tûcí hmotnosti jalovic (380 kg) ve vûku asi 15 mûsícÛ s prvním telením ve vûku dvou let (viz tabulka 1). S uveden˘m korespondují i denní pfiírÛstky jalovic v navazujícím odchovu na úrovni 532 g. Pro porovnání, prÛmûrn˘ vûk jalovic pfii prvním otelení za nedojená stáda pfii rÛzné kombinaci plemen se pohybuje kolem 2,5 roku.

Pfiitom pfiipu‰tûní jalovic pfii dosaÏení minimální hmotnosti nemusí mít negativní vliv na dal‰í v˘voj zvífiete. Naopak, v˘hodu niωího vûku pfii prvním otelení je dosaÏení vy‰‰ího celkového poãtu telat v porovnání s produkcí star‰ích prvotelek. Dodateãné náklady na krmiva byly plnû kompenzovány hmotností pfii odstavu, která byla v prÛmûru o 100 kg vy‰‰í a jednotkové náklady tak klesly asi o 1/3 na 75 Kã/kg Ïivé hmotnosti. Na druhé stranû, chovy s niωí hmotností telat pfii odstavu dosahovaly jednotkové náklady na úrovni 111 Kã/kg. PrÛmûrné náklady za v‰echny chovy pfiedstavovaly 89 Kã/kg Ïivé hmotnosti telete (tabulka 2).

Tab. ã. 2: Vlastní náklady na chov základních kategorií (Kã) Kategorie skotu Kráva za rok Zástavové tele – na kus – na kg živé hmotnosti Jalovice při prvním otelení

Průměr MIN 22 469 19 269 25 632 23 466 89 68 41 896 36 486

MAX 25 153 26 835 117 46 885

Náklady na odchov Dále byly vypoãteny náklady na odchov jalovice od narození do prvního otelení (41 896 Kã/prvotelku; tabulka 2) a náklady zvífiat prodan˘ch v konkrétním vûku a hmotnosti. Chovatelé tak mohli porovnat, kolik odchov daného zvífiete (skupiny) stál a jaké trÏby plynuly z prodeje (viz graf). PrÛmûrné trÏby pfii prodeji zástavov˘ch telat pfii Ïivé hmotnosti 281 kg/ks byly na úrovni 22 161 Kã/tele, coÏ znamená, Ïe pfii prodeji vznikla ztráta pfiibliÏnû 2700 Kã/tele. Pro porovnání, náklady na jalovice prodané u hodnocen˘ch chovatelÛ jako vysokobfiezí byly v prÛmûru 37 594 Kã a pfii jejich prodeji vznikl zisk ve v˘‰i témûfi 12 tis. Kã/VBJ (graf). Vzhledem k tomu, Ïe vlastní krmiva pfiedstavují

* Věk a průměrná živá hmotnost je dána reálným prodejem; ne všichni chovatelé realizovali jalovice v dané kategorii a individuální růstová schopnost prodaných zvířat se rovněž mezi kategoriemi lišila; VBJ = vysokobřezí jalovice.

v prÛmûru 30% celkov˘ch nákladÛ na chov jednotliv˘ch kategorií stáda BTPM, tak zápoãet nepfiím˘ch dotací na pÛdu (napfi. SAPS, nebo LFA) by s velkou pravdûpodobností vedl ke kladné rentabilitû rovnûÏ u prodeje zástavov˘ch telat (celkové náklady na produkci telat by klesly pfiibliÏnû o 1/3).

Optimalizace produkce a tím i ekonomiky Cílem chovu masného skotu by mûl b˘t pastevní odchov zdrav˘ch telat s co nejmen‰ími náklady. Rentabilita je zaloÏená na minimální úrovni vstupÛ (nákladÛ) a maximální produkci tj. odchovu min 90 telat na 100 krav. Tento ukazatel je v hodnocen˘ch chovech o nûco niωí (84 %; tabulka 1), av‰ak jako vypl˘vá z maximálnû dosaÏené plodnosti (100 narozen˘ch telat na 100 krav), doporuãen˘ limit je reáln˘. Za pfiedpokladu optimalizace plodnosti na 91 odstaven˘ch telat na 100 krav a zachování v‰ech produkãních a ekonomick˘ch ukazatelÛ chovu, by celkové náklady na prodané zástavové tele klesly na 23 490 Kã/ks a celková ztráta z prodeje by se sníÏila na 1/2 s rentabilitou nákladÛ –6 % i bez zápoãtu dotací. Dále by se zmírnila ztráta pfii prodeji jalovic a byl by dosaÏen vy‰‰í zisk z prodeje VBJ (o 1370 Kã/ks).

Podobnû existuje variabilita ve vûku jalovic pfii prvním otelení. V hodnocen˘ch chovech to bylo v prÛmûru 2,1 roku. Z hlediska celé populace plemene v âR tvofií tato skupina prvotelek pfiibliÏnû 53 % a fiada chovatelÛ preferuje odchov o 1 aÏ 2 roky del‰í. V uvedeném pfiípadû rostou celkové náklady na odchov a to pfiedev‰ím náklady na krmiva (tvofií aÏ 43 % nákladÛ této kategorie). Náklady na prvotelku odchovávanou o rok déle se zvy‰ují pfiibliÏnû o 11 tisíc korun na 53 150 Kã/ks. NevyuÏití ranosti u jalovic tohoto plemene má na ekonomiku chovu negativní vliv. Vy‰‰í vstupní hodnota jalovice se následnû promítá do vy‰‰ích odpisÛ stáda krav a pfii prodeji takto odchovan˘ch VBJ (trÏba se pohybuje kolem 50 tis. na VBJ) by se rentabilita s nejvût‰í pravdûpodobností dostala do ãerven˘ch ãísel. âlánek byl realizován na základû podpory projektu MZERO0717. Plná verze ãlánku byla publikována v ãasopisu Nበchov 8/2017.

41

PfieÏv˘kavci a skleníkové plyny – ve srovnání s na‰í vlastní produkcí CO 22 stojí jen za miziv˘m mnoÏstvím emisí Poslední dobou se chov skotu stal pro ãást populace ãast˘m, pfiesto nespravedliv˘m, terãem kritiky.

KvÛli nim lidstvo hladoví, kvÛli nim dochází k oteplování... útokÛ je ãím dál víc. Nûkdy není jednoduché se ve spoleãnosti pevnû zakofienûn˘ch názorÛ zbavit. Frédéric Rollin z katedry Ïivoãi‰né v˘roby veterinární univerzity v Liège se rozhodl oddûlit zrno od plev, obzvlá‰tû pak co se t˘ãe otázky skleníkov˘ch plynÛ.

V‰echny ty hlouposti, které profesor Rollin sl˘chává o chovu dobytka v médiích, ho nakonec zvedly ze Ïidle a rozhodl se vyvrátit nûkteré názory, které panují ve spoleãnosti. Obzvlá‰È se zamûfiil na ty, které se t˘kají globálního oteplování. Rozhodl se definitivnû prokázat, Ïe pfieÏv˘kavci pfiiná‰ejí lidstvu spí‰e uÏitek, neÏ Ïe by mu ‰kodili. „Mimo to, Ïe pfieÏv˘kavci zpracovávají nûkteré rostlinné bílkoviny a uhlohydráty, které jsou pro ãlovûka nestravitelné, prospívají nám i v jin˘ch oblastech. Jsou zdrojem mléka a masa. V nûkter˘ch zemích jsou vyuÏíváni jako taÏná síla. Jsou pro nás zdrojem vlny a kÛÏe. Velká ãást z toho je podstatou civilizace jako takové. A je pravda, Ïe emise metanu jsou prostû nutná daÀ za to v‰echno.

Zemûdûlství a chov pfieÏv˘kavcÛ jsou bezesporu zdrojem skleníkov˘ch plynu, nicménû jimi vyprodukované mnoÏství je podstatnû men‰í, neÏ bychom ãekali.“ V první fiadû problém lidského zdraví Zrekapitulujme si, jak se vyvíjela koncentrace oxidu uhliãitého ve vzduchu, kter˘ d˘cháme. V roce 1750 bylo namûfieno v atmosféfie, díky konstrukci prvních spolehliv˘ch pfiístrojÛ, 280 ppm tohoto plynu. Statistiky z roku 1988 udávají 350 ppm. V roce 2014 byla pfiekroãena hranice 400 ppm a dnes se blíÏíme 410 ppm. Pokud nezmûníme zpÛsob Ïivota, mÛÏeme se koncem tohoto století, podle odhadÛ, snadno dostat k 750 ppm. „Zvy‰ující se koncentraci CO2 zásadnû spojujeme s globálním

42

❒ Chov založený na pastvě je k životnímu prostředí ohleduplnější než intenzivní systémy produkce

oteplováním, ale podle mého názoru jde o podstatnû sloÏitûj‰í problém.“ fiíká vûdec. „Oxid uhliãit˘ se snadno rozpou‰tí ve vodû, okyseluje nejen fieky a mofie, ale také buÀky na‰eho organismu. Toto dlouhodobé okyselování se pak projevuje infekãními a rakovinov˘mi nemocemi. Z mého pohledu jde spí‰e o otázku lidského zdraví neÏ jen o problém oteplování.“ Lesnictví a zemûdûlství Podíváme-li se na celosvûtovou produkci skleníkov˘ch plynÛ pocházející z lidské ãinnosti zaznamenanou v roce 2010, dostaneme se témûfi k 50 miliardám tun plynÛ podobn˘ch CO2 (50 Gt CO2 ekv.)

Z toho za 32 % vdûãíme prÛmyslové ãinnosti. Zemûdûlství a lesnictví se na emisích podílí z 25 %, coÏ rozhodnû není zanedbatelné.

Nicménû profesor hned upfiesÀuje: „Pokud pfiiznáme, Ïe pfieÏv˘kavci pfiispívají k zv˘‰ení koncentrace CO2 v ovzdu‰í, jak se tím zmûní nበpohled na domácí mazlíãky?

V˘zkum ukázal, Ïe prÛmûrnû velk˘ pes vyprodukuje asi tolik skleníkov˘ch plynÛ jako SUV, které najede 15 000 km za rok. A na svûtû Ïije asi miliarda domácích mazlíãkÛ (psÛ a koãek)...“ Co se t˘ãe emisí s pÛvodem v ãinnosti spojené se zemûdûlstvím a lesnictvím, obû odvûtví se na situaci podílí zhruba stejn˘m dílem. PfiestoÏe les pohlcuje ohromné mnoÏství oxidÛ, nemÛÏeme

podcenit v˘znam odlesÀování a velk˘ch lesních poÏárÛ, ke kter˘m kaÏd˘ rok dojde. Kromû toho nezapomeÀme, Ïe nûkdy je poÏár úãelná metoda, jak vyãistit terén a obohatit pÛdu o minerály.

Za druhou polovinu (asi 5–5,8 Gt CO2 ekv. za rok) pak vdûãíme zemûdûlství. Ve‰kerá Ïivoãi‰ná v˘roba se na ãísle podílí z 60 %, coÏ ãiní 3,1 Gt CO2 ekv. za rok. Z toho 2/3 pocházejí pfiímo od zvífiat (kva‰ení ve stfievech), 1/3 vzniká z v˘kalÛ a spla‰kÛ.

Na farmû V rámci farmy mÛÏeme rozli‰it 5 rÛzn˘ch zdrojÛ emisí.

Stfievní kva‰ení je ze 2/3 tvofieno oxidem uhliãit˘m a z 1/3 metanem (CH4). Jde o emise, za kter˘mi pfiímo stojí kva‰ení zpÛsobené mikroflórou v bachoru. Dospûlá kráva vyprodukuje kaÏd˘ den asi 1000 l plynÛ, pfiiãemÏ na svûtû ãítáme 1,6 miliardy kusÛ skotu a 2 miliardy mal˘ch pfieÏv˘kavcÛ.

Druhé místo patfií zpracování v˘kalÛ. „A v tomto pfiípadû jde o lidskou ãinnost. V˘kaly pfiirozenû vyprodukují více metanu, pokud nejsou v kontaktu se vzduchem, ãehoÏ dosáhneme pfiedev‰ím pfii intenzivním zpÛsobu chovu.“ Emise jsou o to vût‰í, pokud je v blízkosti skladován ve velkém mnoÏství hnÛj, pokud jsou v˘kaly ve vlhkém podnebí, v oblasti s ãast˘mi sráÏkami nebo pokud je moãÛvka soustfiedûna v otevfien˘ch nádrÏích a v teple.

V˘kaly na pastvinách (lejna, moã...) obsahují jen velmi málo metanu. Navíc je nutné zmínit, Ïe v˘kaly skotu, jehoÏ krmení je zaloÏeno hlavnû na obilninách, které jsou bohaté na energii, se snadnûji rozkládají, a mohou tak b˘t podstatnûj‰ím zdrojem CH4, neÏ je to v pfiípadû v˘kalÛ skotu krmeného hlavnû pící.

Dusíkatá hnojiva jsou tfietím nejv˘znamnûj‰ím zdrojem emisí v rámci farmy. A opût hovofiíme o lidské ãinnosti. Nejde ani tak o dusíkatá hnojiva obecnû, za produkcí skleníkov˘ch plynÛ stojí pfiedev‰ím pouÏití dusíkat˘ch hnojiv chemického pÛvodu.

Více neÏ 3/4 emisí oxidu dusného (N2O), které mají na svûdomí zemûdûlské podniky, je ve skuteãnosti vyprodukováno pfii v˘robû tûchto chemick˘ch hnojiv, která podporují pfiírÛstky plodin jako kukufiice nebo sója. Ty farmy, které tvofií pfiedev‰ím pastviny, na kter˘ch se nepouÏívají chemická dusíkatá hnojiva a mají správné vedení, zaznamenávají jen velmi malé emise N2O. Nûkteré mohou dokonce N2O naopak pohlcovat.

Elektrická energie, která se pfiímo na farmû spotfiebuje, je taktéÏ zdrojem emisí. V Belgii je dopad v˘roby elektfiiny na koncentraci CO2 v ovzdu‰í jen velmi mal˘, a to díky atomov˘m elektrárnám. Ov‰em podstatnû tím zatûÏujeme obûh vody, protoÏe tyto elektrárny jí potfiebují ohromná mnoÏství.

V poslední fiadû zmiÀme emise ekvivalentÛ CO2 zapfiíãinûné produkcí a pfiepravou krmiv, potravin, semen atd.

Profesor Rollin odpovídá na otázku, zda „jsou pfieÏv˘kavci zdrojem skleníkov˘ch plynÛ“ naprosto jasnû: „Ano, stejnû jako rozvoj jakékoli jiné v˘roby. Ve srovnání s na‰í vlastní spotfiebou energie a produkcí CO2 je jejich podíl zanedbateln˘ (6,5 %). PfieÏv˘kavci jsou jen dobrou v˘mluvou, proã nechat stranou opravdové problémy.“ Nesmíme opomenout, Ïe pfii tom v‰em mÛÏeme poãítat s mnoha organismy, které naopak CO2 pohlcují: oceány, lesy a trvalé louky.

V ãem spoãívají trvalé louky?

Plochu Evropy pokr˘vají trvalé louky asi z 31 %. Roãnû pohltí 2,7

tun CO2, coÏ odpovídá 700 kg uhlíku (C) na hektar za rok. Tím mohou vyrovnat 5–30 % emisí pocházejících z kva‰ení ve stfievech vyprodukovan˘ch v rámci mléãné v˘roby nebo 25–50 % v pfiípadû v˘roby masné.

Kromû toho mají v˘znam v mnoha jin˘ch oblastech: zaji‰Èují biodiverzitu, chrání pÛdu pfied erozí, oãi‰Èují a zadrÏují podzemní vodu...

Je to vlastnû díky b˘loÏravcÛm, a pfiedev‰ím pak pfieÏv˘kavcÛm, Ïe tyto louky vÛbec mohou existovat.

Jsou to takové pfiirozené sekaãky.

Bez nich by se tato místa postupnû pfiemûnila zpût na les, kter˘ je v˘Ïivnû uÏ podstatnû ménû zajímav˘. Tím, Ïe zvífiata okusují rostliny, napomáhají novému ra‰ení listí a kofienÛ, díky ãemuÏ se uhlík postupnû hromadí v pÛdû.

Pokud se zamûfiíme na rostlinnou v˘robu, zjistíme, Ïe obdûlávaná pole jsou zdrojem v prÛmûru 840 kg uhlíku v ovzdu‰í na hektar roãnû. Uhlík z pÛdy unikne za poloviãní ãas, neÏ za jak˘ ho trvalé louky v pÛdû nahromadily. „A ten, kdo mluví o rostlinné v˘robû, naráÏí zároveÀ i na pfiípadné pouÏití chemick˘ch hnojiv a pesticidÛ, coÏ zneãi‰Èuje vodu, pÛdu...“ Îivoãi‰ná v˘roba a neodmyslitelné rostliny Profesor vidí v kravském hnoji nesmírnou cennost z hlediska rostlinné v˘roby: jako organické hnojivo, osev pÛdy, zdroj humusu (a tedy lep‰í odolnost pÛdy vÛãi suchu)... Stimuluje pûstování jakékoli plodiny. „Îivoãi‰ná a rostlinná v˘roba jsou tedy velmi blízce spjaté, vlastnû nerozluãné. Organismy v pÛdû musí mít pfiísun Ïivin stejnû jako mikroflóra v bachoru, vzájemná v˘mûna je zásadní. Pokud úplnû upustíme od chovu zvífiat, témûfi v‰echen uhlík z pÛdy vymizí.

V˘sledkem toho pak nemÛÏe b˘t nic jiného neÏ hladomor. UÏ teì zaznamenáváme rapidní pokles v˘tûÏku obilovin ve ãtvrtinû zemí svûta.“ vysvûtluje.

SníÏení emisí skleníkov˘ch plynÛ Na to, abychom zmírnili dopad pÛsobení pfieÏv˘kavcÛ na Ïivotní prostfiedí, Ïádné zázraãné fie‰ení není. Existuje sice mnoho drob-

❒ Frédéric Rollin je toho názoru, že „lidé jsou k přežvýkavcům a jejich chovatelům nevděční. Trvalá rostlinná výroba nemůže existovat bez přežvýkavců a luštěnin.“

n˘ch aktivit, které mohou situaci podstatnû zlep‰it, ale pofiád máme na ãem pracovat.

Pan Rollin vidí nûkolik moÏn˘ch smûrÛ, které by mohly vést ke sníÏení emisí skleníkov˘ch plynÛ v ovzdu‰í. Jedním z nich je optimalizace dusíku v krmivu. „To je základ! Mûli bychom se vyhnout nadmûrnému uÏíváni dusíku, které je napfiíklad pfiíãinou pfiítomnosti moãoviny v mléku u mléãného skotu. Správná rovnováha v této oblasti nám umoÏní sníÏit produkci tûchto plynÛ. Sojov˘ ‰rot nahradit fiepkou, zamûfiit se na proteinovou nezávislost... i to jsou pfiíklady moÏn˘ch fie‰ení, díky kter˘m by se emise mohlo podafiit sníÏit.“ Zv˘‰ení efektivnosti v˘roby je taktéÏ velmi dÛleÏité, zvlá‰tû pak sníÏení míry eliminace star˘ch krav, zlep‰ení jejich celkového zdraví, pokrok v genetice... Nebo i sezónní reprodukce. „Na‰i pfiedkové schválnû smûfiovali dobu telení na období, kdy roste tráva. Tráva je totiÏ krmivo s maximální v˘Ïivností za minimální cenu. âím ménû jsou pouÏívána dusíkatá hnojiva, tím více prospíváme sníÏení emisí skleníkov˘ch plynÛ. A to je je‰tû navíc umocnûno, pokud pûstujeme lu‰tûniny.“ Vzhledem k tomu, Ïe v˘kaly na loukách jsou jen velmi slab˘m zdrojem skleníkov˘ch plynÛ, mûly bychom podporovat roz‰ifiování pastvin. Pro ty, ktefií si ji mohou dovolit, je i anaerobní digesce zajímavou moÏností.

Z originálního ãlánku „Ruminants et gaz a` effets de serre: leurs émissions ne sont qu’une paille vis-a`-vis de notre propre production de CO2!“ pfieloÏila Barbora Ka‰ová

43

Angus Tour 2017 – Slovensko Ing. Ivo Chládek, pfiedseda Asociace chovatelÛ plemene aberdeen angus V druhém fiíjnovém t˘dnu, v pátek 13. 10., se skupina chovatelÛ z âech a Moravy vypravila na náv‰tûvu ke slovensk˘m chovatelÛm plemene aberdeen angus.

V odpoledních hodinách jsme dorazili do na‰í první zastávky, do sídla firmy pana Emila Krajãíka v mûstû Senica. Po pfiivítání, obãerstvení a ubytování si nás nበhostitel odvedl na svoji farmu.

Tam nás jiÏ ãekali zástupci Zväzu chovateºov mäsového dobytka na Slovensku – pánové Peter Polák a Istvan Pomíchal a nechybûl ani nám v‰em dobfie znám˘ Jozef Poláãek. Po prohlídce farmy jsme se vypravili za zvífiaty na pastvu.

PfiestoÏe si majitel stûÏoval na suché léto, které bylo znát i na stavu pastviny, musíme pfiiznat, Ïe zvífiata byla v dobré kondici.

V pozdních odpoledních hodinách na‰e v˘prava vyrazila na BRADLO – vyhlídkov˘ vrch s mohylou M. R. ·tefánika, v˘znaãnou to osobnost Slovenského státu. Poslední na‰í

44

zastávkou páteãního dne na Slovensku byla náv‰tûva druhé farmy Emila Krajãíka – pfiíjemné koliby s je‰tû lep‰ím poho‰tûním, kde jsme s hostiteli, rodinou pana Krajãíka strávili cel˘ veãer. Samozfiejmostí byla vzájemná v˘mûna dárkÛ a propagaãních pfiedmûtÛ.

V sobotu ráno, nበdruh˘ den na Slovensku, jsme vyrazili smûr Luãenec. Po chutném a stylovém obûdû – maìarském gulá‰i – jsme dorazili na místo setkání s na‰ím druh˘m prÛvodcem Ing. Janem ·védou, na‰ím ãlenem, kter˘ má na Slovensku v obci Krná farmu zab˘vající se chovem aberdeen anguse. Za pomoci traktoru a dobytãáku nás vyvezl z obce Krná aÏ na sam˘ vrchol – na lázoch Závada, s v˘‰kov˘m rozdílem 600 m. Krásná krajina za nádherného poãasí, s v˘hledem z nadmofiské v˘‰ky 900 m na nedaleké Maìarsko. Zvífiata na‰eho pfiítele Honzy ·védy

byla ve velmi dobré kondici, zvyklá na pohyb v tak nároãném terénu.

Podle slov majitele zde praktikuje extenzivní zpÛsob chovu, neboÈ vzdálenost této farmy od místa podnikání na Moravû má pfies 300 km, a tato vzdálenost ani jin˘ zpÛsob neumoÏÀuje. Podle slov Honzy ·védy jsou zde specifické podmínky dané místem podnikání, v zimû je zde pofiádná zima a v oblasti se vyskytují i predátofii – velké ‰elmy – medvûd a rys, ve velk˘ch poãtech se vyskytuje zvûfi ãerná a zvûfi vysoká. Po pfiíjemnû proÏitém odpoledni jsme se odebrali zpût do Luãence, kde jsme se ubytovali v hotelu Miraj Resort. Po veãefii následoval „chovatelsk˘ veãer“ s druÏnou diskuzí.

V nedûli 15. fiíjna jsme po bohaté snídani vyrazili smûrem k domovu.

V‰ichni plni záÏitkÛ z krásného Slovenska a pro nás specifického zemûdûlství.

âSCHMS se stal oficiálním partnerem Ingénomix budoucna se poãítá s dal‰ím roz‰ífiením testovan˘ch vlastností, zejména o znaky fitness a zdraví.

Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Na základû zájmu ãesk˘ch chovatelÛ plemene limousine a aktivního oslovení firmy Ingénomix, která se zab˘vá genomick˘m testováním, se âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu stal oficiálním zástupcem této francouzské spoleãnosti pro území âeské republiky.

Ingénomix nabízí chovatelÛm genomické testování EVALIM, které je jedin˘m genomick˘m testem svého druhu pro plemeno limousine.

Díky oficiálnímu zastoupení je svaz schopen nabízet tuto testaci za v˘raznû zajímavûj‰ích finanãních podmínek neÏ jak˘koliv komerãní subjekt.

Co EVALIM nabízí?

S genomick˘m v˘sledkem je moÏné lépe odhadnout genetick˘ potenciál zvífiat bez vedlej‰ích vlivÛ jako je krmení ãi prostfiedí.

Databáze Ingénomix aktuálnû ãítá informace o zhruba 50 tisících jedincích nejenom z Francie. Svá zvífiata si chovatelé tedy budou moci porovnat se v‰emi ostatními limousiny napfiíã celé Evropy, neboÈ Ingénomix má partnery ve vût‰inû evropsk˘ch chovatelsky vyspûl˘ch zemích. Genomick˘ test se neustále vyvíjí, k pÛvodním sedmi znakÛm nedávno novû pfiibylo dal‰ích pût, pfiiãemÏ cena zÛstává stále stejná. Dnes je tedy souãástí testu celkem 12 znakÛ:

snadnost telení – rÛst – osvalení – rámec – jemnost kostry – telení dcer – mléãnost – velikost pánve a 4 znaky pro morfologii vemene.

Vedle toho je souãástí ceny testu gen dvojího osvalení (myostatin) a v pfiípadû zájmu za pfiíplatek 10 EUR i test na bezrohost. Do

Pokud by chovatel nechtûl platit za kompletní test a zajímají ho jen urãité znaky, tak u jalovic a krav má moÏnost si zvolit test EVALIM modulo, kdy je moÏné za sníÏenou cenu nechat analyzovat pouze pánevní rozmûry, 4 znaky morfologie vemene a 2 znaky (z celkem 7) dle vlastního v˘bûru (kaÏd˘ dal‰í znak +8 EUR). Tento test je vhodn˘ zejména pokud chcete genomick˘ test vyuÏít k v˘bûru jalovic podle urãit˘ch charakteristik do chovu a nechcete platit plnou cenu.

Kolik to stojí?

Díky spolupráci âSCHMS a firmy Ingénomix si mohou chovatelé nechat genomicky otestovat zvífiata cenovû v˘raznû levnûji oproti bûÏn˘m cenov˘m podmínkám. V˘znamnou v˘hodou pro chovatele je také fakt, Ïe âSCHMS pojímá tuto ãinnost jako nekomerãní servis pro na‰e ãleny. ChovatelÛm proto budeme úãtovat pouze skuteãnû vynaloÏené náklady spojené s testací a manipulací se vzorkem (zejména po‰tovné) bez jak˘chkoliv dal‰ích pfiiráÏek ãi provizí!

❒ Grafické znázornění výsledku testu EVALIM

• Test EVALIM pro b˘ky: standardní cena 199 EUR – na‰e cena 160 EUR

45

• Test EVALIM pro jalovice a krávy: standardní cena 89 EUR – na‰e cena 78 EUR • Test EVALIM modulo pro jalovice a krávy: standardní cena 55 EUR – na‰e cena 50 EUR + 8 EUR za kaÏd˘ dal‰í znak • Test na bezrohost: 10 EUR

nutné následnû vloÏit do fiádnû oznaãeného sáãku dodaného od v˘robce. Plastov˘ sáãek s identifikaãním ‰títkem bude zájemcÛm o testaci doruãen po‰tou, pfiípadnû pfiedám prostfiednictvím inspektorÛ svazu ãi osobnû na jednání klubu LI.

Jak˘ vzorek se k testaci pouÏívá?

Jako vzorek pro anal˘zu se pouÏívají v˘hradnû chlupy. Je v‰ak nutná jejich vysoká kvalita, tedy dostateãn˘ poãet chlupÛ (50–60) vytrÏen˘ch z ocasního stfiapce a to vãetnû chlupov˘ch cibulek a zbaven˘ch v‰ech neãistot!

Správnû odebran˘ vzorek chlupÛ je naprosto klíãov˘ pro moÏnost zhotovení anal˘zy! Vzorek je

Z dÛvodu optimalizace administrativních nákladÛ spojen˘ch se zasíláním vzorkÛ do Francie, Rada plemenné knihy LI rozhodla, Ïe vzorky budou od chovatelÛ sbírány vÏdy v pfiedem stanoven˘ch termínech. První termín, do kterého mohou chovatelé nyní odeslat vzorky, byl stanoven do 31. prosince 2017. Dal‰í termín bude vãas oznámen a bude se odvíjet dle zájmu chovatelÛ o testaci.

Kam vzorek odeslat?

Vzorek za‰lete v pfiedepsaném a fiádnû oznaãeném sáãku na adresu âSCHMS (OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 Losovice). Svaz

následnû zajistí hromadné odeslání vzorkÛ do Francie. Souãasnû s odesláním vzorkÛ vyplÀte jednoduch˘ objednávkov˘ formuláfi (k dispozici na webov˘ch stránkách âSCHMS) a ten za‰lete emailem na adresu info@cschms.cz.

Zaslání v˘sledku, kter˘ získáte opût prostfiednictvím âSCHMS, pak trvá zhruba 2 mûsíce. » V‰echny ostatní informace jsou podrobnû popsány na stránkách www.ingenomix.fr » Pfiípadné dotazy smûfiujte na Kamila Maláta, tel.: 724 007 860, email: info@cschms.cz

MoÏnosti kvalifikovaného odhadu porodní hmotnosti Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu VáÏení telat po porodu versus odhadování hmotnosti. Vûãné téma, které se diskutuje, a nutno podotknout, Ïe zcela oprávnûnû, snad na kaÏdém jednání chovatelÛ masného skotu. Ideálního stavu, aby v‰echna telata narozená v chovech zapojen˘ch do kontroly uÏitkovosti (KU) byla skuteãnû zváÏena, se zfiejmû nikdy nepodafií dosáhnout (byÈ pfiedstava je to krásná). Ale nejsme ve svûtû v˘jimkou, ani tam tomu tak není jinak. Proto existují náhradní metody, jak telata neváÏit a pfiesto získat pomûrnû vûrohodná data, která se dají vcelku bez obav dále vyuÏívat.

Je totiÏ nutné si uvûdomit, Ïe kvalita vstupních dat zásadní mûrou ovlivÀuje následn˘ v˘poãet plemenn˘ch hodnot (PH).

46

Îehrají-li tedy chovatelé na nekvalitní v˘poãty PH, je tfieba mít na pamûti, Ïe právû peãliv˘ sbûr korektních dat je pro správn˘ odhad PH klíãov˘. Na úrovni svazu máme pochopitelnû metody, jak nekorektní data eliminovat a pro v˘poãty je nepouÏívat, ale to samo sobû samozfiejmû není fie‰ením. Pozornost je tedy znovu tfieba smûfiovat na váÏení telat, a pokud to z provozních dÛvodÛ není moÏné ãi obtíÏnû realizovatelné, tak pfiijmout náhradní fie‰ení v podobû kvalifikovaného odhadu. Slovo kvalifikovaného je ale potfieba tfiikrát podtrhnout, protoÏe...

Není odhad jako odhad Pokud skuteãnû nemáte moÏnost telata

zváÏit, lze pro stanovení hmotnosti jako alternativní metodu pouÏít odhad. Nejjednodu‰‰ím, ale samozfiejmû i nejménû pfiesn˘m zpÛsobem, je obyãejn˘ odhad hmotnosti pohledem. Máli v‰ak b˘t tento zpÛsob aspoÀ trochu relevantní a nemají-li b˘t v˘sledkem „hausnumera“, pfiedpokládá to splnûní urãit˘ch podmínek. Tou základní je urãitá zku‰enost chovatele (ãi o‰etfiujícího zootechnika), kter˘ uÏ má v provozu takzvanû nûco nakoukáno.

Vedle toho se oãekává, Ïe zodpovûdn˘ chovatel vÏdy aspoÀ ãást telat za sezónu zváÏí, aby dostal odhad co nejlépe „do oka“ a stále si jej zpfiesÀoval. BohuÏel toto v âeské republice pfiíli‰ nefunguje, neboÈ mnozí chovatelé se mylnû domnívají, Ïe kvalifikovan˘ odhad s trochou nadsázky znamená se z pûti metrÛ podívat na leÏící tele napÛl zahrabané ve slámû a se slovy „v‰echna telata jsou pfieci

stejná, kdyÏ máme jen jednoho b˘ka a krávy dostávají to samé“ pak celou telící sezónu „mastit“ u b˘kÛ 36 kg a u jalovic 33 kg. Tak toto skuteãnû není kvalifikovan˘ odhad!

Mûfiení obvodu paznehtu Ménû pfiesná metoda neÏ váÏení, ale stále v˘raznû pfiesnûj‰í neÏ obyãejn˘ odhad, je vyuÏití mûfiící pásky. Marshall Ruble z Iowské státní univerzity na‰el silnou korelaci mezi obvodem paznehtu telete a jeho porodní hmotností. Zjistil, Ïe k pomûrnû pfiesnému odhadu tûlesné porodní hmotnosti staãí pouhé mûfiení obvodu celého paznehtu telete v dobû do 24 hodin po porodu. Jiní vûdci sv˘mi jin˘mi pokusy sice tyto poznatky zpochybÀují, ale praktické zku‰enosti chovatelÛ prokázaly, Ïe tato metoda v drtivé vût‰inû pfiípadÛ funguje. Hmotnost odhadnutá s pomocí této pásky se li‰í pouze +/– 3,2 kg u b˘kÛ a +/– 2,9 kg u jaloviãek. Proto je také s úspûchem celosvûtovû velmi vyuÏívanou. Jediné plemeno, u nûhoÏ se pouÏití pásky nedoporuãuje, je blonde d’Aquitaine. Telata blondÛ mají jemnou kostru, jsou dlouhá a v˘raznû osvalená a odhad tak plnû neodpovídá reálné hmotnosti. U drtivé vût‰iny masn˘ch plemen jako je angus, hereford, simentál, charolais, limousine atd. lze ale tuto metodu bez obav pouÏívat.

Pokud chovatel teleti navû‰uje u‰ní známky ihned po porodu,

musí b˘t schopen zvládnout i toto mûfiení. Je to velmi snadné, rychlé a kromû malé pásky, kterou mÛÏete mít stále v kapse, k tomu nic nepotfiebujete. Páska se pevnû omotá na pfiední konãetinu telete tûsnû nad pazneht (pevné omotání je pro správné mûfiení velmi dÛleÏité) a ze stupnice se odeãte hodnota v kg.

Páska má dvû strany – modrou pro b˘ky a ãervenou pro jaloviãky.

Je tfieba tedy pouÏít vÏdy tu správnou stranu a pásku opravdu pevnû stáhnout. Po ãase mÛÏe dojít k únavû materiálu a páska se mÛÏe vytahat, proto se doporuãuje ji ãas od ãasu vymûnit za novou.

Závûrem Porodní hmotnost telete je dûdiãná vlastnost, která má pfiím˘ dopad na management chovu krav bez trÏní produkce mléka.

Na první pohled se mÛÏe zdát, Ïe vût‰í tele pfii narození je lep‰í, protoÏe lépe poroste. Velká telata ale ãasto zpÛsobují komplikované porody, a pokud farmáfi nebo zootechnik není k dispozici pfii telení, mohou skonãit mrtv˘m teletem nebo v nûkter˘ch pfiípadech dokonce úhynem matky. Malé, ale Ïivé tele se na podzim mnohem lépe prodává neÏ mrtvé :-). Navíc, s kvalitní genetikou, mohou telata s niωí porodní hmotností po odstavu pfii prodeji váÏit stejnû jako jejich tûωí vrstevníci.

Chovatelé mají je k dispozici celou fiadu metod pro stanovo-

vání hmotnosti porodu telat, od vizuálních odhadÛ, mûfiení obvodu paznehtu (ãi hrudníku) aÏ po skuteãné váÏení. KaÏd˘ zpÛsob má své silné a slabé stránky.

Z hlediska kvality získan˘ch údajÛ je jednoznaãnû nejobjektivnûj‰í váÏení telat, pokud to podmínky z nûjak˘ch závaÏn˘ch dÛvodÛ neumoÏÀují, lze jako náhradní fie‰ení doporuãit mûfiení obvodu paznehtÛ. âSCHMS zvaÏuje hromadn˘ nákup tûchto pásek, které bychom pak chovatelÛm distribuovali. Pokud vás tato metoda zaujala a mûli byste o mûfiící pásku zájem, neváhejte vyplnit pfiedbûÏnou jednoduchou objednávku, kterou najdete zde: http://www.cschms.cz/index.ph p?page=abt_reklama.

47

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2017 Koncem fiíjna byl zakonãen ãtvrt˘ turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ, ãímÏ byl uzavfien cel˘ leto‰ní rok a mÛÏeme tak bilancovat. Slovem, ale zejména pak ãísly, neboÈ ta jsou v tomto pfiípadû mnohem v˘stiÏnûj‰í. Detailní v˘sledky publikujeme nejen zde ve zpravodaji, v pfiedstihu je ale najdete i na na‰em webu v ãásti odchovny/statistika. V˘bûry leto‰ního roku byly opût rekordní. Ne sice z pohledu rekordních ãástek, ale minimálnû co do celkového poãtu vybran˘ch b˘kÛ. V leto‰ním roce bylo celkovû k v˘bûrÛm pfievedeno 2042 b˘kÛ, z nichÏ 1739 bylo vybráno do plemenitby.

V porovnání s minul˘m rokem se produkce domácích b˘kÛ opût zv˘‰ila, a to více neÏ 250 kusÛ, naskladnûn˘ch bylo pak je‰tû o nûco více. Poprvé v historii tak byla pfiekonána hranice dvou tisíc naskladnûn˘ch b˘kÛ. Nejvût‰í nárÛst pfiipadá na b˘ky plemene charolais, kter˘ch bylo o stovku více neÏ roce 2016. Jen pro úplnost uvedu, Ïe pfied dvûma lety zahájilo test 1744 b˘kÛ a úspû‰nû ho dokonãilo 1489 z nich, v loÀském roce chovatelé do testu naskladnili 1764 b˘kÛ, z nichÏ 1486 jich bylo vybráno. âást b˘kÛ z leto‰ního roku zÛstává je‰tû neprodána, ukazuje se tedy, Ïe pokud se v˘raznûji nepodafií uplatÀovat plemeníky v zahraniãí, je hranice 1500 vybran˘ch b˘kÛ je pfii souãasné úrovni poptávky zfiejmû dostateãná.

I kdyÏ prodejní ceny v leto‰ním roce nebyly rekordní, rozhodnû to nikterak nesniÏuje kvalitu vyprodukovan˘ch b˘kÛ. Z ekonomického pohledu si tak vût‰inou pfii‰li na své jak producenti plemenn˘ch b˘kÛ, tak i jejich kupci. Plemenafiící chovatelé za své b˘ky dostali slu‰nû zaplaceno, kupci zase za rozumné peníze pofiídili kvalitní b˘ky.

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za IV. turnus 2017 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUIATAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Andorrský hnědý – u chov.

Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS CELKEM

48

V testu

Do plem.

10 5 15 6 8 14 1 1 2 1 0 16 16 11 8 19 11 4 15 13 14 27 1 2 3 1 1 2 114

7 4 11 5 7 12 1 1 2 1 0 14 14 8 8 16 11 4 15 12 12 24 2 2 1 1 2 99

IV. turnus 2017 Vyřazeno Před Při 2 1 1 0 3 1 0 1 0 1 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 2 1 2 1 0 0 0 1 1 2 0 0 0 0 0 0 6

2 0 0 0 0 1 1 1 0 1 0 0 0 9

Odročeno

% vyb.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

70,0 % 0,0 % 73,3 % 83,3 % 87,5 % 85,7 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 0,0 % 87,5 % 87,5 % 72,7 % 100,0 % 84,2 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 92,3 % 85,7 % 88,9 % 0,0 % 0,0 % 66,7 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 86,8 %

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen – nápoãet 2017 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Andorrský hnědý – u chov.

GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE ROUGE des PRÉS – OPB Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC CELKEM

V testu

Do plem.

177 226 403 36 43 79 3 8 11 1 9 4 34 38 19 13 32 362 144 506 174 206 380 1 305 176 481 16 10 26 11 2 13 9 11 20 9 6 27 33 2042

160 182 342 27 35 62 3 8 11 1 4 3 25 28 16 11 27 304 122 426 152 179 331 1 285 149 434 9 7 16 10 2 12 6 4 10 9 6 19 25 1739

rok 2017 Vyřazeno Před 11 32 43 6 6 12 0 0 0 0 3 1 5 6 2 2 4 15 12 27 11 17 28 0 8 17 25 2 2 4 1 0 1 0 7 7 0 0 4 4 164

Při 6 12 18 3 2 5 0 0 0 0 2 0 4 4 1 0 1 43 10 53 11 10 21 0 12 10 22 5 1 6 0 0 0 3 0 3 0 0 4 4 139

Odročeno

% vyb.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

90,4 % 80,5 % 84,9 % 75,0 % 81,4 % 78,5 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 44,4 % 0,0 % 73,5 % 73,7 % 84,2 % 84,6 % 84,4 % 84,0 % 84,7 % 84,2 % 87,4 % 86,9 % 87,1 % 100,0 % 93,4 % 84,7 % 90,2 % 56,3 % 70,0 % 61,5 % 90,9 % 100,0 % 92,3 % 66,7 % 36,4 % 50,0 % 100,0 % 100,0 % 70,4 % 75,8 % 85,2 %

49

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2017 dle plemen za IV. turnus Plemeno

ks

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS Andorrský hnědý – u chovatele

10 5 15 6 8 14 1 1 2 0 16 16 11 8 19 11 4 15 13 14 27 1 2 3 1 1 2 1

Býci v odchovu IV. turnus 2017 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 191 307 540 1684 1384 129 132 213 332 515 0 1295 81 135 198 315 532 1123 1354 113 133 200 310 516 1736 1380 133 140 208 329 520 0 1311 69 138 205 321 518 744 1340 96 139 194 316 575 1358 1405 124 130 161 274 419 0 1108 0 130 178 295 497 679 1257 62 130 0 0 0 0 0 0 0 219 309 525 0 1334 74 133 219 309 525 0 1334 74 133 210 339 583 1666 1480 134 138 216 350 542 0 1373 83 135 212 344 566 965 1435 113 136 204 326 547 1625 1411 135 139 202 316 521 0 1320 67 133 203 323 540 1191 1386 117 137 210 327 590 1862 1509 136 140 212 336 587 0 1489 108 139 211 332 588 896 1498 122 140 162 292 486 1416 1194 132 134 183 296 498 0 1265 65 131 176 295 494 472 1241 87 132 192 317 498 1408 1249 136 141 217 336 566 0 1405 0 143 205 327 532 704 1327 68 142 188 317 527 0 1330 134 134

ks 7 4 11 5 7 12 1 1 2 0 14 14 8 8 16 11 4 15 12 12 24 0 2 2 1 1 2 1

Býci vybraní do plemenitby IV. turnus 2017 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 192 311 549 1741 1409 131 133 216 333 517 0 1301 68 136 201 319 537 1108 1370 108 134 193 311 521 1630 1363 133 139 206 326 514 0 1295 79 138 201 320 517 679 1323 102 138 194 316 575 1358 1405 124 130 161 274 419 0 1108 0 130 178 295 497 679 1257 62 130 0 0 0 0 0 0 0 216 309 524 0 1330 75 133 216 309 524 0 1330 75 133 207 335 568 1646 1454 134 138 216 350 542 0 1373 83 135 211 342 555 823 1413 108 136 204 326 547 1625 1411 135 139 202 316 521 0 1320 67 133 203 323 540 1191 1386 117 137 210 331 600 1913 1537 136 140 211 332 583 0 1486 115 139 211 332 591 956 1512 125 139 0 0 0 0 0 0 0 183 296 498 0 1265 65 131 183 296 498 0 1265 65 131 192 317 498 1408 1249 136 141 217 336 566 0 1405 0 143 205 327 532 704 1327 68 142 188 317 527 0 1330 134 134

PrÛmûrné ceny dle plemen IV. turnus 2017 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Belgické modrobílé Charolais Limousine Masný simentál Salers Aubrac Průměr IV. turnus 2017

50

Do dražby ks 3 4 1 4 11 11 1 1 35

Vyv. cena Kč 74 667 78 000 99 000 80 500 79 091 77 455 70 000 80 000 78 543

Dražba a ceny Prodáno ks 1 2 1 2 9 3 0 0 18

Prodejní Kč 80 000 89 000 100 000 94 500 106 111 85 333 0 0 97 667

% prodaných 0,0 % 50,0 % 0,0 % 50,0 % 81,8 % 27,3 % 0,0 % 0,0 % 51,4 %

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2017 dle plemen – nápoãet 2017 Plemeno

ks

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Andorrský hnědý – u chovatele GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE ROUGE des PRÉS – OPB Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC

177 226 403 36 43 79 3 8 11 1 9 4 34 38 19 13 32 362 144 506 174 206 380 1 305 176 481 16 10 26 11 2 13 9 11 20 9 6 27 33

Býci v odchovu – nápočet 2017 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 209 331 558 1663 1433 133 135 206 328 540 0 1386 130 133 207 330 548 1617 1406 131 134 207 320 520 1603 1339 136 141 207 321 510 0 1302 119 140 207 321 515 1311 1319 129 140 196 304 535 1394 1301 125 129 192 301 467 0 1093 59 128 193 301 486 1046 1150 99 128 188 317 527 0 1330 134 134 129 201 313 0 803 114 116 182 313 518 1398 1314 133 137 206 308 502 0 1269 97 134 203 308 503 280 1274 102 134 186 301 524 1522 1324 134 137 182 296 496 0 1280 133 137 184 299 513 1522 1306 134 137 217 339 579 1789 1486 135 139 210 333 545 0 1371 129 135 215 337 569 1750 1453 134 138 202 318 526 1526 1346 135 139 203 316 520 0 1319 132 136 203 317 523 1491 1332 134 137 211 340 581 1841 1552 139 149 214 342 589 1803 1512 140 143 211 338 560 0 1417 134 139 213 341 578 1724 1477 138 142 182 288 466 1494 1203 131 136 198 306 482 0 1201 100 134 188 295 472 1328 1202 125 135 183 296 494 1372 1247 129 133 178 282 476 0 1199 124 130 182 294 491 1372 1240 128 132 201 318 504 1386 1292 136 142 199 305 473 0 1180 120 137 200 311 487 1247 1231 128 139 195 315 499 0 1271 130 131 208 347 569 1626 1448 128 131 206 325 513 0 1295 127 129 206 329 523 1626 1323 127 129

ks 160 182 342 27 35 62 3 8 11 1 4 3 25 28 16 11 27 304 122 426 152 179 331 1 285 149 434 9 7 16 10 2 12 6 4 10 9 6 19 25

Býci vybraní do plemenitby – nápočet 2017 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 210 333 562 1685 1446 133 136 207 330 551 0 1416 130 134 208 331 556 1644 1430 132 135 206 319 527 1576 1347 137 140 207 323 512 0 1300 121 140 207 321 518 1252 1321 129 140 196 304 535 1394 1301 125 129 192 301 467 0 1093 59 128 193 301 486 1046 1150 99 128 188 317 527 0 1330 134 134 142 215 328 0 869 115 117 177 319 529 1350 1330 133 138 206 308 509 0 1292 92 134 202 309 511 238 1296 98 134 186 302 531 1525 1335 134 137 185 301 506 0 1307 133 136 186 301 521 1525 1324 134 137 216 340 579 1791 1488 135 139 211 335 551 0 1390 128 136 215 338 571 1745 1460 134 138 202 319 530 1550 1360 135 139 204 317 525 0 1335 132 137 203 318 528 1510 1346 134 138 211 340 581 1841 1552 139 149 215 343 592 1812 1519 140 143 213 340 567 0 1439 135 139 214 342 583 1738 1492 139 142 182 293 482 1576 1254 132 137 198 318 501 0 1257 89 134 189 304 490 1290 1255 121 136 184 299 501 1367 1260 129 133 178 282 476 0 1199 124 130 183 296 497 1367 1250 129 133 196 319 503 1356 1278 135 141 202 311 506 0 1246 89 139 198 316 504 1163 1265 120 140 195 315 499 0 1271 130 131 208 347 569 1626 1448 128 131 207 330 522 0 1323 127 130 207 334 533 1626 1353 127 130

PrÛmûrné ceny dle plemen – nápoãet 2017 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Bazadais Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Rouge des Prés Masný simentál Piemontese Parthenaise Salers Aubrac Průměr 2017

Do dražby ks 148 18 0 3 3 13 265 143 1 237 7 10 6 4 858

Vyv. cena Kč 75 939 76 389 0 93 000 70 333 68 923 79 408 79 699 79 000 76 270 74 571 75 100 73 333 84 750 77 677

Dražba a ceny Prodáno ks 49 7 1 0 0 4 106 65 0 95 4 4 0 0 335

Prodejní Kč 92 367 84 286 100 000 0 0 72 750 85 830 94 631 0 86 516 90 000 82 250 0 0 88 549

% prodaných 33,1 % 38,9 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 30,8 % 40,0 % 45,5 % 0,0 % 40,1 % 57,1 % 40,0 % 0,0 % 0,0 % 39,0 %

Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci „Odchovny/statistika“

51

Nejlépe hodnocení b˘ci IV. turnus 2017 – bez rozdílu plemene Pořadí

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

RPH prT Celkem bodů

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

OPB Cunkov

COLUMBUS ZE SELIBOVA P

ZMS 850

S100

ZSI 719

1491

97

85

16.10.17

966204031 CZ

ZD Selibov

2.7.16

369480931 CZ

1831

147

94 000

OPB Cunkov

CRUSOE Z CUNKOVA

ZBM 400

B100

ZBM 315

1358

104

82

16.10.17

965864031 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

4.7.16

250683931 CZ

1405

130

100 000

OPB Osík

CALVIN Z BĚLÉHO

ZAI 616

G100

ZAI 185

2166

109

80

17.10.17

721216052 CZ

Hanzlík Miloš, Ing., Machov

16.7.16

482992931 CZ

1594

142

x

OPB Cunkov

CÍSAŘ ZE ŽĎÁRA

ZIL 132

Y100

ZLM 244

1583

90

80

16.10.17

963209031 CZ

Kouba Martin, Žďár

12.9.16

213683953 CZ

1671

146

145 000

u chovatele

CREME Z ČASTONÍNA MH/+

ZGS 292

K100

ZGS 235

20.10.17

990047061 CZ

Marek Petr, Častonín

16.7.16

306274961 CZ

1319

137

x

OPB Cunkov

CALIBR Z KRUMVÍŘE P

ZMS 854

S100

ZSI 951

2158

119

78

16.10.17

650857062 CZ

Valihrach František, Krumvíř

8.9.16

181634981 CZ

1646

138

x

u chovatele

CERES JŮNA

ZSA 253

Z100

ZSA 211

23.10.17

921921031 CZ

Kraml Eduard, Stachy

11.7.16

359379931 CZ

1405

143

x

OPB Cunkov

COBRA AGROCHYT V

ICH 428

T100

ZIT 337

1625

91

77

16.10.17

964145061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

12.7.16

415961961 CZ

1608

145

109 000

u chovatele

CENTO LOUDY

ZPI 781

P100

ZPI 671

25.10.17

815968021 CZ

LOUDY s.r.o., Seletice

18.9.16

163368952 CZ

u chovatele

COOKIE ZE ZDOŇOVA PP

ZMS 855

S100

ZSI 821

17.10.17

738589052 CZ

Lainka Bernard, SZ, farma Zdoňov

30.8.16

665302092 DE

u chovatele

CAPITAIN Z ČASTONÍNA +/+

ZGS 296

K100

ZGS 116

20.10.17

990029061 CZ

Marek Petr, Častonín

8.8.16

517442961 CZ

1414

134

x

OPB Cunkov

CARRO Z CUNKOVA

ZBQ 178

Q100

ZBA 955

1525

94

75

16.10.17

965865031 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

4.7.16

283122932 CZ

1416

140

97 000

OPB Cunkov

CYPRESS HILL Z HLÍNY

ICH 430

T100

ZCH 939

1750

94

75

16.10.17

978443031 CZ

K+K Břilice

7.9.16

395779931 CZ

1592

142

x

u chovatele

CVALDA RED Z CHODČE

ZAI 617

G100

ZAI 286

23.10.17

997605031 CZ

Opekar Jan, Chodeč

9.7.16

458866931 CZ

1498

142

x

OPB Cunkov

CASSA Z CUNKOVA

ICH 431

T100

ZIT 335

1833

96

74

16.10.17

965884031 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

15.9.16

386292931 CZ

1567

137

x

OPB Cunkov

CESTÁŘ PÍSECKÝ

ZIL 129

Y100

ZLM 305

1983

110

74

16.10.17

966476031 CZ

Kotalík Milan, Semice

8.8.16

1531703031 FR

1507

137

114 000

OPB Cunkov

CLAUDIUS PÍSECKY V

ZIL 133

Y100

ZLI 560

1925

109

74

16.10.17

966483031 CZ

Kotalík Milan, Semice

29.9.16

458046931 CZ

1564

137

134 000

u chovatele

CASTRO Z ČASTONÍNA

ZBQ 183

Q100

ZBA 701

20.10.17

990050061 CZ

Marek Petr, Častonín

8.7.16

414774961 CZ

1

2

3

4

79

5

6

78

7

8

77

9 1299

130

x 76

10 1563

138

x 76

11

12

13

75

14

15

16

17

74

18

52

1419

139

x

COLUMBUS ZE SELIBOVA P – ZMS 850 (OPB Cunkov, 16. 10. 2017, 85 b.)

CRUSOE Z CUNKOVA – ZBM 400 (OPB Cunkov, 16. 10. 2017, 82 b.)

CÍSAŘ ZE ŽĎÁRA – ZIL 132 (OPB Cunkov, 16. 10. 2017, 80 b.)

CALVIN Z BĚLĚHO – ZAI 616 (OPB Osík, 17. 10. 2017, 80 b.)

CREME Z ČASTONÍNA – ZGS 292 (Marek Petr, Častonín, 20. 10. 2017, 79 b.)

CALIBR Z KRUMVÍŘE P – ZMS 854 (OPB Cunkov, 16. 10. 2017, 78 b.)

CENTO LOUDY – ZPI 781 (Loudy, Seletice, 25. 10. 2017, 77 b.)

COBRA AGROCHYT V – ICH 428 (OPB Cunkov, 16. 10. 2017, 77 b.)

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – IV. turnus

53

COOKIE ZE ZDOŇOVA PP – ZMS 855 (Lainka Bernard, Zdoňov, 17. 10. 2017, 76 b.)

CVALDA RED Z CHOTČE – ZAI 617 (Opekar Jan, Choteč, 23. 10. 2017, 75 b.)

CYPRESS HILL Z HLÍNY – ICH 430 (OPB Cunkov, 16. 10. 2017, 75 b.)

CARRO Z CUNKOVA – ZBQ 178 (OPB Cunkov, 16. 10. 2017, 75 b.)

CASTRO Z ČASTONÍNA – ZBQ 183 (Marek Petr, Častonín, 20. 10. 2017, 74 b.)

CLAUDIUS PÍSECKÝ V – ZIL 133 (OPB Cunkov, 16. 10. 2017, 74 b.)

CARIM Z CUNKOVA – ZAI 615 (OPB Cunkov, 16. 10. 2017, 71 b.)

CIRUS Z CHÝŠTĚ – ZBM 401 (ZD Chýšť, 68 b.)

54

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – IV. turnus

Nejlépe hodnocení b˘ci za rok 2017 – bez rozdílu plemene Pořadí

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

RPH prT Celkem bodů kříž ZV

OPB Kamenná

CERMAN Z BĚSNA V

ZMS 758

S100

ZSI 778

2625

127

86

02.05.17

571796042 CZ

Zemědělská společnost Blšany

11.1.16

131653942 CZ

1782

148

98 000

OPB Kamenná

CÉZAR POLFIN V

ZMS 699

S100

ZSI 705

2333

121

86

02.05.17

636917072 CZ

Polfin eko s.r.o., Újezd u V. K.

13.2.16

5940100212 DK

1715

142

x

OPB Měcholupy

CAMEL RED SR

ZAI 550

G100

ZAI 156

1783

111

85

26.04.17

592784041 CZ

Tůma Oldřich, Marianské Lázně

16.3.16

160775941 CZ

1639

138

144 000

u chovatele

CAR Z TODNĚ ET

ZAU 079

UU100

ZAU 009

29.04.17

945954031 CZ

Farka Martin, Todně

7.2.16

1531116822 FR

1459

133

u chovatele

CÉZAR Z TODNĚ ET

ZAU 080

UU100

ZAU 012

29.04.17

945955031 CZ

Farka Martin, Todně

9.2.16

1211001609 FR

1441

131

u chovatele

CICERO Z TODNĚ P

ZLM 954

Y100

ZLM 057

29.04.17

970227031 CZ

Farka Martin, Todně

14.3.16

486660931 CZ

1594

139

u chovatele

BECOLD Z MEZIBOŘÍ

ICH 302

T100

ZIT 520

22.04.17

971568061 CZ

Hatlák V., Ing., Meziboří

5.12.15

284353961 CZ

1746

141

x

OPB Cunkov

COSTNER Z CUNKOVA

ZAU 090

UU100

ZAU 006

1633

75

85

20.06.17

965851031 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

27.4.16

1211064111 FR

1491

130

x

OPB Cunkov

COLUMBUS ZE SELIBOVA P

ZMS 850

S100

ZSI 719

1491

97

85

16.10.17

966204031 CZ

ZD Selibov

2.7.16

369480931 CZ

1831

147

94 000

OPB Benešov

BOLS Z MEZIBOŘÍ P

ICH 114

T100

ZIT 520

2033

109

84

22.02.17

898498061 CZ

Hatlák V., Ing., Meziboří

24.11.15

344612961 CZ

1661

145

135 000

Prodej. cena

85 x 85 x 85 x 85

OPB Kundratice

CONNOR DH

ICH 347

T100

ZIT 387

2175

120

84

27.04.17

838469032 CZ

Lacina Jiří, Dlouhé Hradiště

15.3.16

108622932 CZ

1703

143

x

OPB Cunkov

CABAN Z CUNKOVA

ICH 284

T100

ZIT 356

1733

103

84

19.04.17

965822031 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

1.1.16

297102931 CZ

1679

140

x

OPB Janovice

CAMPUS Z JANOVIC

HRF 507

U100

HRF 452

1658

114

84

24.04.17

700377081 CZ

Hořák Jan, SHR, Janovice u R.

7.1.16

223333981 CZ

1524

138

91 000

OPB Benešov

CARLOS Z KALIŠTĚ

ZLM 952

Y100

ZLI 888

1908

121

84

11.04.17

768756053 CZ

Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy

28.1.16

233235953 CZ

1518

140

x

OPB Kamenná

CIPÍSEK Z ČERNÉ VODY PP

ZMS 698

S100

ZSI 095

1850

99

84

02.05.17

693363071 CZ

Nátr Daniel, Černá Voda

16.1.16

389511932 CZ

1678

142

x

OPB Benešov

BOY Z ČISTÉ

ICH 124

T100

ZIT 521

2016

102

83

22.02.17

589595041 CZ

UFARMA spol.s r.o., Čistá u Rovné

15.12.15

128849941 CZ

1666

142

96 000

OPB Benešov

BECAUD Z ČISTÉ

ICH 137

T100

ZIT 521

1833

100

83

22.02.17

589606041 CZ

UFARMA spol.s r.o.,Čistá u Rovné

28.12.15

159736941 CZ

1650

140

x

u chovatele

BOLESLAV Z DUBNICE ET

ZBM 384

B100

ZBM 273

02.03.17

606008051 CZ

Herman Anton, MVDr., Ing., Varnsdorf

8.11.15

923699776 NL

1194

132

u chovatele

BLONĎÁK ZE LHOTKY P

ZLM 899

Y100

ZLM 057

26.02.17

740216053 CZ

Fišar Filip, Lhotka

21.12.15

254545953 CZ

1610

142

u chovatele

BARITON Z TODNĚ

ZAU 073

UU100

ZAU 009

07.03.17

967256031 CZ

Farka Martin, Todně

8.11.15

1531116822 FR

1416

135

x

OPB Cunkov

CLEOFÁŠ LA ET

ZAU 074

UU100

ZAU 003

1608

89

83

21.04.17

739968053 CZ

Stř. škola zeměd. a veter. Lanškroun

24.2.16

1211001609 FR

1480

130

x

u chovatele

CAOLA Z CHODČE

ZAI 572

G100

ZAI 036

03.05.17

948487031 CZ

Opekar Jan, Chodeč

1.3.16

458863931 CZ

1739

140

u chovatele

CARUSO Z PĚČÍNA

ZAI 480

G100

ZAI 065

29.04.17

976848031 CZ

Lepša Vladimír, Pěčín

16.2.16

336663931 CZ

1661

134

OPB Kamenná

COLMAN Z NOVÉ VODY P

ZMS 701

S100

ZMS 188

2383

117

83

02.05.17

702138071 CZ

Reinold Manfred, St. Červená Voda

3.1.16

146702972 CZ

1886

151

131 000

83 x 83 x 83

83 x 83 x

55

Nejlépe hodnocení b˘ci za rok 2017 – bez rozdílu plemene Pořadí

25 26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

OPB Benešov

BARITON Z TÝNIŠTĚ

ICH 132

T100

ZIT 338

2183

116

82

22.02.17

588491041 CZ

TFARMA spol.s r.o., Týniště

22.12.15

149732941 CZ

1605

140

x

OPB Benešov

BENJAMÍN ZE SKOROŠIC

ICH 118

T100

ZIT 516

2050

106

82

22.02.17

692866071 CZ

AGROPARKL spol.s r.o., Skorošice

6.12.15

501853961 CZ

1639

145

x

OPB Benešov

BEN Z NOVE VODY PP

ZMS 661

S100

ZMS 201

2066

115

82

23.02.17

702131071 CZ

Reinold Manfred, St. Červená Voda

25.11.15

168027972 CZ

1754

143

x

OPB Cunkov

BOBAN AGROCHYT V

ICH 174

T100

ZIT 337

1758

101

82

28.02.17

964133061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

10.12.15

543916961 CZ

1592

140

114 000

u chovatele

BENVENUTO Z TODNĚ

ZLM 936

Y100

ZLM 164

07.03.17

923775031 CZ

Farka Martin, Todně

2.10.15

326219931 CZ

1419

144

OPB Benešov

CORIANDR DH

ICH 211

T100

ZIT 522

2200

116

82

10.04.17

838459032 CZ

Lacina Jiří, Dlouhé Hradiště

28.1.16

7923901366 FR

1752

145

102 000

u chovatele

CENTURION Z DOUBRAVKY

HRF 503

U100

HRF 419

26.04.17

772985032 CZ

Kubík Dušan, Třebčice

5.10.15

318127932 CZ

1550

139

u chovatele

BOHUŠ Z MEZIHOŘÍ

ICH 304

T100

ZTI 901

22.04.17

971572061 CZ

Hatlák V., Ing., Meziboří

24.12.15

490950961 CZ

1742

142

OPB Cunkov

CRUSOE Z CUNKOVA

ZBM 400

B100

ZBM 315

1358

104

82

16.10.17

965864031 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

4.7.16

250683931 CZ

1405

130

100 000

OPB Osík

BOBO Z LUKAVICE ET

ZAU 069

UU100

ZAU 018

1800

94

81

21.02.17

727983053 CZ

Paďour Leopold, Lukavice

30.11.15

1211001609 FR

1596

134

x

OPB Osík

BARIL Z MOKRÝŠOVA V

ICH 093

T100

ZIT 088

2083

115

81

21.02.17

738926053 CZ

Slavík Leoš, Mokrýšov

25.11.15

256231953 CZ

1757

145

94 000

56

82 x

82 x 82 x

OPB Osík

CREMONA

ZIL 026

Y100

ZLI 710

1433

101

81

25.04.17

578203042 CZ

Nováková Zdeňka, Veselé

21.2.16

163662981 CZ

1561

141

x

OPB Osík

CICERO LA ET

ZPA 064

PP100

ZPA 021

1341

46

81

18.04.17

739962053 CZ

Stř. škola zeměd. a veter. Lanškroun

1.1.16

7922662070 FR

1450

138

x

OPB Osík

COUNTRY Z MEZIBOŘÍ

ICH 190

T100

ZIT 520

2008

119

81

13.04.17

971574061 CZ

Hatlák V., Ing., Meziboří

2.1.16

210983961 CZ

1697

144

x

OPB Kundratice

CARUS SU

ICH 330

T100

ZTI 590

2375

119

81

27.04.17

579582041 CZ

SUAS – sanační, s.r.o.

1.1.16

143074941 CZ

1625

145

90 000

OPB Kundratice

CIVOLT Z TÝNIŠTĚ

ICH 339

T100

ZIT 100

2083

106

81

27.04.17

588560041 CZ

TFARMA spol.s r.o., Týniště

8.2.16

118014941 CZ

1659

144

x

OPB Benešov

CIFRON Z TÝNIŠTĚ

ICH 193

T100

ZIT 520

2008

113

81

10.04.17

588516041 CZ

TFARMA spol.s r.o.,T ýniště

3.1.16

157814941 CZ

1601

143

x

OPB Benešov

CEBIO Z ČISTÉ

ICH 218

T100

ZIT 282

1816

93

81

10.04.17

589589041 CZ

UFARMA spol.s r.o., Čistá u Rovné

5.2.16

144865941 CZ

1601

138

80 000

OPB Benešov

CIPÍS ZE SKAL

ICH 226

T100

ZIT 097

2275

113

81

10.04.17

632075062 CZ

ZD Skály Benešov, družstvo

16.2.16

177480962 CZ

1795

142

97 000

OPB Benešov

CIVIC Z HOREK

ICH 199

T100

ZIT 372

1975

105

81

10.04.17

715661052 CZ

Lédr František, Sopotnice

15.1.16

215312952 CZ

1692

145

96 000

u chovatele

COSTNER ZE DVORA

ZLM 953

Y100

ZLI 945

13.04.17

765981053 CZ

Šeda J., Helvíkovice

13.1.16

211967953 CZ

1604

136

OPB Kamenná

CAROL Z LEZNICE V

ZMS 766

S100

ZMS 278

1933

105

81

02.05.17

590675041 CZ

Bartoň František, Ležnice

26.1.16

102057941 CZ

1692

145

97 000

OPB Kamenná CITRÓN Z ČERNÉ VODY PP 47

RPH prT Celkem bodů

02.05.17

707783071 CZ

81 x

ZMS 774

S100

ZMS 264

1925

98

81

Nátr Daniel, Černá Voda

3.3.16

389506932 CZ

1763

144

x

Naskladnûní OPB a OCH I. a II. turnus OPB – zaãátek turnusu Místo odchovu

Turnus

OPB Benešov OPB Cunkov OPB H. Jadruž OPB Janovice OPB Kamenná OPB Kundratice OPB Měcholupy OPB Osík u chovatele CELKEM

I II I II II I II II II I II I II I

AA 0 0 9 32 0 7 3 33 15 5 21 1 17 10 153

BA 0 2 1 4 0 1 0 0 0 0 0 0 7 4 19

BB 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2

BM 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1

GS 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 3

HE 0 0 1 1 0 6 3 0 0 0 0 0 2 13

Plemeno CH LI 24 7 54 20 20 42 9 32 19 0 6 0 2 0 0 0 31 4 6 0 2 0 49 17 70 38 11 51 303 211

MS 30 11 7 28 7 13 19 61 18 24 23 6 16 23 286

PI 3 1 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 8

PP 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 20 22

SA 0 0 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 8

SS 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1

UU 0 0 3 2 0 0 0 0 0 0 0 0 1 5 11

CELKEM 64 88 87 113 26 33 27 94 69 35 46 73 151 135 1041

Mezinárodní chovatelské akce roku 2018 Pfií‰tí rok bude ve znamení nûkolika zajímav˘ch mezinárodních akcí, na kter˘ch by ãe‰tí chovatelé masného skotu nemûli chybût. Konat se bude napfiíklad Svûtov˘ kongres chovatelÛ plemene charolais ve ·védsku, European Angus Forum v Estonsku ãi dal‰í mezinárodní setkání chovatelÛ plemene limousine (International Limousine Council) ve Spojen˘ch státech americk˘ch.

Svûtov˘ kongres plemene limousine USA 2018 V pofiadí jiÏ 23. limousinsk˘ kongres probûhne v termínu 19.–28. ãervence 2018 v americkém Coloradu. Pfii registraci je moÏné zvolit buì základní desetidenní program (19.–28. 7. 2018), nebo zkrácenou verzi na pût dní (19.–23. 7. 2018). Pfii pfiihlá‰ení nejpozdûji do 31. 3. 2018 vyjde desetidenní verze programu na 4000 USD/os. (pfii doprovodu druhé osoby cena 5900 USD), pûtidenní program potom stojí 2000 USD/ os. (pfii doprovodu druhé osoby cena 2950 USD). Pfii pfiihlá‰ení po 1. 4. 2018 je registrace o 500 resp.

250 USD draωí.

Svûtov˘ kongres plemene charolais ·védsko 2018 Dal‰í hostitelskou zemí, která pfiivítá úãastníky pfií‰tího World Charolais Congress, tedy celosvûtového setkání chovatelÛ plemene charolais v rámci mezinárodního kongresu, se stane ·védsko. Termín konání této akce je naplánován na 29. ãervna – 7. ãervence 2018 s tím, Ïe organizátofii pfiipravují pro úãastníky, ktefií si budou chtít svÛj pobyt prodlouÏit, rovnûÏ pre-tour a post-tour.

Drtivá vût‰ina ‰védsk˘ch „‰arolákÛ“ se chová v bezrohé formû, coÏ jistû samo o sobû je zajímav˘m lákadlem.

European Angus Forum Estonsko 2018 Orginátorem pfií‰tího European Angus Forum bude v roce 2018 Estonsko. Termín konání setkání evropsk˘ch chovatelÛ plemene aberdeen angus je naplánován na 11.–15. ãervna 2018. První importy angussk˘ch b˘kÛ do této baltské zemû byly uskuteãnûny teprve v roce 1995, jalovic dokonce aÏ v roce 2001, ale i tak se jistû bude jednat o zajímavou náv‰tûvu. UÏ jen proto, Ïe i od nás do této zemû putovalo nejedno zvífie. Pokud v‰e dobfie dopadne, tak v roce 2025 bychom mohli zahraniãní delegáty pfiivítat v âeské republice, a to dokonce v rámci svûtového angus fora.

Pfii registraci na v˘‰e uvedené akce postupuje buì individuálnû, nebo v pfiípadû zájmu o koordinované pfiihla‰ování (hromadné zaji‰tûní letenky atd.) informujte pfiedsedu daného chovatelského klubu a souãasnû sekretariát âSCHMS. Detailní programy v‰ech akcí najdete na webov˘ch stránkách âSCHMS v sekci novinky/pozvánky.

Kamil Malát

57

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2018 I. turnus – B˘ci narození 1. 10. 2016 – 31. 12. 2016 na OPB a OCH Den Pondělí

Datum 19.2.2018

Úterý

20.2.2018

Středa

21.2.2018

9,00 14,00 15,30

Čtrvtek Pátek

22.2.2018 23.2.2018

9,00 8,00 9,00 15,00 8,00 9,30 11,30

Sobota

24.2.2018

Neděle

25.2.2018

Pondělí

26.2.2018

Úterý

27.2.2018

Středa

28.2.2018

Čtrvtek

1.3.2018

Pátek

2.3.2018

Sobota Neděle Pondělí Úterý

3.3.2018 4.3.2018 5.3.2018 6.3.2018

Začátek 9,00 15,00 16,00 17,00 9,00 16,00

14,00 15,00 16,00 17,00 8,00 9,00 11,00 13,00 14,00 9,00 15,00 16,00 17,00 9,00 16,00 17,00 9,00 15,30 16,30 10,00 11,30 13,00 14,00 15,30 9,00 12,00 13,30 14,30 15,30 x x 10,00 8,30 10,30 13,00 13,30 15,00 16,30

OPB, chovatel OPB Cunkov Farma Kozák, s.r.o.

Smažík Jaroslav, Ing., Lom Zigáček Ladislav, Ústrašice OPB Cunkov Kotalík Milan, emice Kotalíková Dana, Semice OPB Měcholupy Kohlenberger Jan, Vojovice Chlupáčková Hana, Ing., Ležnice UFARMA s.r.o., Čistá u Rovné – Ležnice OPB Osík FARMA VAJGLOV, a.s., Vajglov OPB Janovice Reinold Manfred, Stará Červená Voda Mendelova univerzita Brno-ŠZP Žabčice Agrochyt s.r.o., Mohelno Poláková Zdenka, Dolní Libochová Polák Jiří, Dolní Libochová TEGRO s.r.o., Těšenov Šašek Vladimír, Ing., Rantířov Hrtús Miroslav, Mírovka Velát Jaroslav, Horní Prosíčka Paďour Leopold, Lukavice Šeda J., Helvíkovice Fišar Filip, Lhotka LOUDY s.r.o., Seletice Montážně obchodní firma s.r.o., B. Mlýn Farma Limousin s.r.o.

OPB Benešov Niemiec Czeslaw, Dolní Žukov Poruba Jan, Šenov u N./J. Ševčík Jiří, Jerlochovice OPB Benešov ZEMASPOL odbyt s.r.o., Uherský Brod Minaříková Hana, Hluk OPB Osík Mimra Michal, Slatina Novotný Milan, Mezihoří Kraml Eduard, Stachy Valenta Petr, Budyně K+K Břilice Tájek Jaroslav, Zvíkov Lepša Vladimír, Pěčín Lepša Lukáš, Rejta Farka Martin, Todně Opekar Jan, Chodeč PRIMA AGRI PT a.s.

ZOD „BLATA“ Sedlec Krejcar David, Těšínov x x Lainka Bernard, SZ, farma Zdoňov Kejř Jiří, Všestudy Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny Kopsa Milan, Ludvíkovice Němec Eduard, Bynovec Karban Kamil, Lhenice Družstvo vlastníků Libeň – Vtelno

Změna termínů výběrů u chovatelů vyhrazena.

58

ks 42 2 2 1 45 7 1 35 1 5 1 49 2 33 1 4 2 1 1 1 2 1 1 1 6 6 1 12 15 31 2 1 1 33 1 2 24 1 3 3 4 1 1 5 1 13 1 1 1 1 x x 6 1 2 1 2 1 2

Plemena LI LI LI BM CH,AA,BA,HE,MS,PI,SA,UU LI LI MS,CH,AA PP MS CH CH MS MS,CH,AA,BA.HE MS BB,LI,SS,SA CH MS MS AA AA BA CH BA LI LI PI UU,PP,GS,LI PP,LI CH,LI LI LI MS MS,PI MS BA LI,MS,AA CH PP SA MS CH CH AA AA LI AA CH MS SA x x MS CH LI LI LI CH CH

Dražba hodinu po skončení ZV x x hodinu po skončení x x hodinu po skončení x x x hodinu po skončení x hodinu po skončení x x x x x x x x x x x x x x x hodinu po skončení x x x hodinu po skončení x x hodinu po skončení x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

ZV

ZV

ZV ZV

ZV

ZV

ZV

Hovûzí rolky po italsku

Ingredience • 500 g hovězích plátků • 2 lžíce jemně nasekané petrželové natě • 2 stroužky česneku, drcené • 2 lžíce jemně strouhaného parmezánu • 2 lžíce piniových oříšků osmahnutých • 6 plátků Prosciutta, • 2 lžíce olivového oleje • 1/2 sklenky (125 ml) suchého červeného vína • 2 šálky rajčatového protlaku • 1/4 šálku na drobno nakrájených lístků bazalky • sůl, pepř

Plátky nejprve paličkou naklepejte natenko a nechte odpočinout při pokojové teplotě.

Mezitím smíchejte petržel, česnek, parmazán a piniové oříšky v misce a dochuťte mořskou solí a černým pepřem.

Na každý hovězí plátek dejte plátek Prosciutta a potřete směsí z petržele. Plátky srolujte a zajistěte párátky nebo provázkem.

Rozehřejte olivový olej ve velké pánvi a na středně vysokém plameni/stupni osmahněte rolky do hněda po všech stranách. Vyjměte rolky z pánve na talíř a zakryjte volně fólií.

Do pánve přidejte víno a povařte, dokud se víno nezredukuje asi na polovinu. Přidejte protlak a přiveďte k varu, směs pak duste na mírném ohni po dobu 5 minut nebo dokud nezhoustne.

Dochuťte solí a čerstvě mletým černým pepřem. Vraťte rolky do rajčatové směsi, promíchejte a povařte, nakonec posypte nasekanou bazalkou.

Dobrou chuť vám přeje Biopark! www.biohovezi.cz

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 110 00 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: INFO@CSCHMS.CZ WWW.CSCHMS.CZ