První pomoc s bylinkami 3. část
Lucie Formáčková
1
První pomoc s bylinkami | 3. část
© PhDr. Lucie Formáčková
Vydal Euroinstitut.eu spol. s r. o. | 1. vydání ISBN 978-80-87372-24-1
2
Obsah
1 | Byliny od písmene Č
5
Čekanka obecná
5
Černobýl pelyněk
7
Česnek kuchyňský
8
Čokoláda—kakaovník
13
2 | Byliny od písmene D
15
Divizna velkokvětá
15
Dobromysl
17
Drnek obecný
18
Dřišťál obecný
20
Dub letní
22
3 | Byliny od písmene F
23
3
Fenykl obecný
23
Fialka vonná
25
4 | Byliny od písmene G
27
Galgán obecný
27
5 | Byliny od písmene H
28
Heřmánek pravý
28
Hloh jednosemenný
31
Hluchavka bílá
34
Hořec žlutý
35
Hřebíčkovec kořenný
37
6 | Byliny od písmene CH
38
Chilli
38
Chmel obecný
40
Chřest lékařský
42
4
Č „Příroda dala člověku rozum, aby se jí bránil, a srdce,
aby se jí neubránil.“ J. de Campriston Čekanka obecná (Cichorium intybus) Při výuce zahradnických prací začneme jednou zajímavostí – čekanka nebyla v minulosti oblíbená. Byla sice považována za bylinu, která posiluje žaludek, ale zároveň ji
u sebe nosili ti, kteří usilovali o nadvládu nad ostatními a tím na sebe přivolávají zášť ostatních lidí. Naše babičky ji ale už používaly praženou jako náhražku kávy a
byla oceňována jako prostředek na žaludek, játra, cévy, hemoroidy a pokožku. Patří do čeledi hvězdnicovitých, doma je na celém světě. Během praktického vyučování se žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mohou seznámit s kořeny a listy, které obsahují hořčiny povzbuzující chuť k jídlu. 5
Kořen obsahuje také třísloviny a uhlohydráty, listy flavonoidy. Čekanka, z níž si děláme salát, to jsou pupeny, které v zimě vyrašily z kořenů. Nemají rády světlo, hořknou. Čaj pro dobré trávení: 1 čajovou lžičku čekankové natě přelijeme šálkem vroucí vody, necháme 20 minut vyluhovat na mírném ohni. Scedíme a pijeme třikrát denně před jídlem. Čaj na jarní kúru: Stejný díl čekanky, smetanky a máty peprné přeli-
jeme vroucí vodou, necháme vyluhovat a denně pijeme 2 šálky po dobu tří týdnů.
6
Černobýl pelyněk (Artemisia vulgaris)
Černobýl byl odjakživa považován za ženskou byli-
nu. Už v antice se doporučovala při zánětu dělohy koupel z listu černobýlu. Později se prosadil také
jako prostředek proti zažívacím problémům a zápachu z úst. Patří do čeledi hvězdnicovitých, roste v Asii, Evropě a severní Americe, obsahuje hořčiny a silice, z nichž je nejúčinnější kafr, který hubí
choroboplodné zárodky a plísně. Nejčastěji se přidává jako koření do polévek a dává se i k tučnému masu, zlepšuje totiž stravitelnost.
7
Česnek kuchyňský (Allium sativum) Česnek patří do čeledi liliovitých. Není to jenom koření, ale také potravina, která
patří k nejstarším na světě. Už před pěti tisíci lety si na něm pochutnávali Sumerové. Například v Egyptě do-
stávali česnek otroci, aby měli dost sil při stavbě pyramid. Po staletí se věřilo, že odpuzuje démony a upíry, proto se věšel nad dveře a do oken, dokonce se nosil na krku – takovému krku pak upíří kousnutí nehrozilo. Ovšem česnek nebyl jenom oblíben, měl i své od-
půrce. Nesnášel ho například William Shakespeare, jemuž se tak hnusil, že o tom zanechal ve svém díle svědectví. 8
Česnek snižuje cholesterol a hladinu tuku v krvi, prospívá cévám, ředí krev a podporuje rozpouštění krevních sraženin. Prospívá při chronických obtížích žaludku a střev, při vysokém krevním tlaku a arterioskleróze a při
bronchitidě. V těchto případech je dobré ho často používat v pokrmech, kdo to zvládne, může ho jíst syrový. Údajně je to také účinné afrodisiakum. Ovšem tady je podmínkou, aby si ho dopřáli oba partneři, jinak by to bylo asi velmi problematické. Obsahuje aliin, saponin, vitaminy a
selen. Pochází z Asie, ale dnes se pěstuje na celém světě. A víte, kde
nejvíc? V Číně. Osvědčuje se šťáva z citrónu smíchaná
s medem, horkou vodou a prolisovaným česnekem. Ta je prý výborná na rakovinu. 9
Když si česnek koupíte do zásoby, takto ho uchovávejte: Česnek v oleji: olou pa n é stroužky česneku dáme do skleniček, zalijeme dobrým olejem a uložíme v ledničce. Vydrží několik týdnů. Česnek v nálevu: olou pa né stroužky česneku urovnáme do skleniček a zalijeme nálevem z bílého vína, octa, cukru a soli (2 dl vína, 1 dl vinného octa, 1 lžíce cukru, 1/2 lžičky soli), přidáme bob-
kový list, celý pepř, feferonku a olej. Uložíme v chladničce nebo sterilujeme – 20 minut při 85 oC.. Česnek v soli a sádle: 1 kg česneku prolisujeme, smícháme s 200 g soli. V kastrolu rozehřejeme 1 kg sádla, přidáme česnek se solí a stáhneme z ohně. Nalijeme do skleniček a uzavřeme. Používáme jako skvělý polotovar do omá-
ček, polévek i na chleba. 10
Mražený česnek : oloupané stroužky česneku dáme do mikrotenových sáčků a uložíme je v mrazničce. Část stroužků prolisujeme a také dáme do sáčků. Recept proti skleróze: 1 v elkou hla v ičku česn eku o lou pem e, str ou žky rozetřeme společně s 1 citrónem a zalijeme 1 litrem vroucí vody. Necháme 48 hodin vyluhovat. Uzavřeme do láhve, uložíme do studena a třikrát denně užíváme 1 lžičku. Česnekový všelék: 1 v elkou hla v ičku česneku o lou peme, rozkrájíme nadrobno a zalijeme stejným váhovým množstvím čistého lihu. Ne-
cháme 8 dní stát. Pak přefiltrujeme do lahvičky, přidáme
2 díly cu-
kerného roztoku (2 lžíce cukru na 1/4 l vody), dobře promícháme a uložíme v lahvi v chladu a temnu. Užíváme preventivně 3 lžičky denně nebo při vysokém krevním tlaku, zánětu průdušek, astmatu a střevních infekcích. 11
Česnekový elixír mládí: olou p em e a r ozetř em e 350 g česneku a dáme jej do hliněné nádoby. Přilijeme 200 g lihu nebo vodky a zakryjeme. Postavíme na 10 dnů do temné a chladné místnosti. Potom procedíme přes plátno a necháme ještě tři dny v chladničce
odležet. Užíváme první den jednu kapku ráno, dvě kapky v poledne a tři kapky večer. Druhý den ráno čtyři kapky, pět v poledne a šest večer. Postupně zvyšuje-
me vždy o jednu kapku až do pátého dne večer, kdy si vezmeme 15 kapek. Od šestého dne ráno začneme počet kapek stejným způsobem snižovat. Desátý den večer končíme jednou kapkou. Další den si ráno vezmeme 15 kapek a v poledne a večer 25 ka-
pek. Další dny si bereme ráno, v poledne a večer vždy 25 kapek až do spotřebování celého množství. 12
Kúru si můžeme zopakovat až po pěti letech. Zbavuje tělo tuků, vápenatých usazenin, zlepšuje látkovou výměnu, snižuje vysoký krevní tlak, snižuje nebezpečí infarktu, působí proti skleróze, bolestem hlavy, zlepšuje zrak, prostě omlazuje! Nemůžete ji však aplikovat, jestliže trpíte nízkým tlakem nebo
nemáte v pořádku ledviny. Čokoláda - kakaovník (Theobroma cacao)
Čokoláda je koření získávané ze semen kakaovníku, který roste kolem Amazonky a Orinoka, zdomácněl také ve střední a západní Africe. Kakaová hmota, která se ze semen vyrábí, neslouží jenom pro výrobu sladké čokolády, ale přidává se i do pokrmů velmi pikantních a ostrých. Kakao jako nápoj (z kakaového prášku rozpuštěného v mléce a oslaze-
ného medem) posiluje organismus, pomáhá při průjmech a dehydrataci.
13
Čokoláda pomáhá také při depresích, ztrátě energie a při pocitech osamělosti. Rychle dodá energii při namáhavé práci či sportovních výkonech. Hořká čokoláda je vynikající na dlouhé výpravy. Nezabe-
re místo a spolehlivě doplní ztracené síly. Někteří lidé jsou na čokoládě závislí – většinou jsou to ženy, které si tím kompenzují nedostatek lásky. Upřímně řečeno, tahle závislost je méně nebez-
pečná než závislost na alkoholu. Závislost na čokoládě nezničí osobnost, navíc s čokoládou to málokdo přehání tak jako s jinými dro-
gami. Těžko se předávkujete, protože to je člověk pak natolik přeslazený, že se nějaký čas nemůže na sladké ani podívat.
14
D „Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš
chudý. Pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý.“ Seneca
Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum Bertol)
Už v antice na sebe divizna obrátila pozornost jako prostředek proti průjmu a křečím, při zhmožděninách a chronickém kašli. Listy se kladly na otoky,
popáleniny, vředy a záněty. Používala se jako prostředek proti bolesti zubů a krku. Naši předkové doporučovali, aby se divizna konzumovala s masem
nebo rybou, což posiluje srdce a zlepšuje náladu. Patří do čeledi krtičníkovitých, roste v Evropě a Africe a dosahuje výšky až dvou metrů. 15
V léčitelství se používá květ divizny, který obsahuje slizovité látky, flavonoidy, saponiny a iridoidy. Nejčastěji se divizna používá při katarech horních cest dýchacích, při hemoroidech a průjmech, při bolestech uší. Výborné jsou diviznové koupele při kožních chorobách a bércových vředech. Diviznový čaj: 1 polévková lžíce květu se přelije šálkem vroucí vody, nechá se
15 minut vyluhovat a scedí se. Pije se několikrát denně, podle intenzity nachlazení.
Diviznový olej: 1 hrst diviznového květu se naloží do 100 ml olivového oleje do skleněné lahvičky. Postaví se na slunné místo, pravidelně se protřepává. Po čtyřech týdnech olej scedíme a používáme ho zejména při problémech uší. Diviznová tinktura: 50 g sušených květů se zalije 50 g čistého lihu. V uzavřené sklenici se nechá dva týdny vyluhovat, pak se přefiltruje a užívá
se třikrát denně 1 lžička. 16
Dobromysl (oregano) (Origanum vulgare)
Dobromysl obecná neboli oregano je vlastně divoká forma majoránky. Ve starém Řecku dobromysl používali jako prostředek proti otravám bolehlavem nebo proti hadímu uštknutí. Mimochodem bolehlav byl příčinou smrti slavného filozofa Sokrata.
Pomáhá při chronických otravách, v takových případech je dobré několik týdnů pít čaj připravený z vrchovaté lžíce dobromysle a půl litru vroucí vody. Čaj dělá dobře při menstruačních potížích a působí proti netrpělivosti a uspěchanosti. Na bolestivé klouby se osvědčuje léčivý olej: smícháme 1 dl olivového oleje se 2 lžičkami
dobromysli, uzavřeme do lahvičky a necháme do druhého dne luhovat. 17
Kdo má problémy se spaním, může zkusit naplnit suchými bylinkami polštář. Zlepší se mu spaní a krásně se zklidní. Posilující koupel: 300 g su šen é n a ti spa ř ím e 3 l v ody , necháme 1/2 hodiny vyluhovat a přilijeme do lázně.
Drmek obecný (Vitex agnus-castus)
Jde o keř podobný vrbě, který dnes už moc známý není, ale v historii své místo rozhodně měl. Například se pod ním narodila Diova manželka Héra, v antické Heladě ho užívaly ženy při oslavách bohyně plodnosti Deméter, kupodivu proto, aby odolaly pokušením. Dr-
mek byl totiž odjakživa považován za bylinu, která tlumí sexuální vášně. V klášterech užívali jeho plody – malé pecičky – místo pepře, ženy ho dávaly svým náruživým mužům, když chtěly mít klid.
18
Až pět metrů vysoký košatý keř patří do čeledi sporýšovitých, roste zejména v Evropě a Asii. Používá se jeho plod, který obsahuje mastné oleje, flavonoidy, hořčiny, iridoidy a deterpeny.
Používá se hlavně při ženských obtížích, například při silné menstruace, při jejím vynechávání nebo na zmírnění pre-
menstruačního syndromu. Pomáhá také při klimakterických obtížích.
Věda dokonce potvrdila jeho vliv na tlumení sexuálního pudu. Naši předkové nebyli žádní hlupáci, s přírodou si rozuměli výborně. 19
Dřišťál obecný (Berberis vulgaris)
Dřišťál už najdeme málokde, jelikož byl označen za pachatele – za hostitele rzi obilné, byl s ním sveden vítězný boj. Ovšem v minulosti byl velmi oblíbený. Například na Valašsku se užívaly při žaludečních obtížích dřišťálkové kapky, což byly plody naložené ve slivovici.
Trnitý keř najdeme ještě občas v parcích a poznáme ho podle oválných červených bobulek, které rostou v hroznech. V léčitelství se používají plody, bobulky, které obsahují velké množství vitamínu C, organické kyseliny, cukry a pektiny. Ostatní části rostliny obsahují alkaloid berberin, který je ve velkých dávkách jedovatý, v malých lé-
čivý, ale pro jistotu se mu vyhneme. Ono je totiž otázka, co je velká dávka! 20
Šťáva má vliv na činnost střev, působí žlučopudně a močopudně, mírně projímavě.
Dřišťálový čaj: 2 lžičky su šený ch plodů př elijem e vroucí vodou, necháme 10 minut vyluhovat a pijeme vlažný. Pomáhá při jarní únavě. Dřišťálový sirup: plody za lijem e tr ochou v ody , kr á tce je pod pokličkou podusíme a pak prolisujeme. Na 1 l šťávy přidáme 1,5 kg cukru a krátce povaříme. Naplní-
me do lahví. Dřišťálové kapky: 500 g plodů dřišťálu rozmačkáme, zalijeme 1 l lihu, přidáme kousek citrónové kůry,
kousek skořice, 3 hřebíčky a necháme 10 dní stát v uzavřené nádobě. Potom přecedíme a dolijeme cukerným sirupem, který jsme si připravili z 250 g cukru a 2 sklenic vody. Promícháme a nalijeme do lahví, které dobře uzavřeme. 21
Dub letní (Quercus robur)
Už od antiky se o dubu mluvilo jako o králi stromů, který si poradí s mnoha neduhy, například s krvácením z nosu, s průjmy a nevolnostmi, se zánětem dásní. Dub patří do čeledi
bukovitých, říká se mu také křemelák a vyroste až do výšky 40 metrů. Najdeme ho po celé Evropě. Na léčení se používá sušená mladá kůra, která obsahuje velké množství tříslovin, které posilují střeva a působí protiprůjmově, pomáhají při kožních onemocněních, zánětech v ústech a
krku, při hojení jizev a ran. Do koupele si vhodíme 5 g sušené dubové kůry, na kloktání použijeme 20 g kůry na litr vody.
22
F „Naturam expellas furca, tamen usque recurret. – Vy-
háněj přírodu vidlemi, ona se přece zas vrátí.“ Horatius
Fenykl obecný (Foeniculum vulgare)
Fenykl obecný je víceletá rostlina, která je jak kořením, tak léčivou bylinou. Patří do čeledi miříkovitých,
roste do výšky metr a půl a v léčitelství se používá hlíza (prodává se jako zelenina), ale také plody – dvounažky. Ty obsahují silici, flavonoidy a steroly, které uvolňují křeče a působí
protizánětlivě a močopudně. Staří Řekové fenykl milovali, protože ho považovali za bylinu, která zeštíhluje a podporuje tvorbu mateřského mléka.
Římané zase tvrdili, že fenykl léčí oční choroby a pomáhá při dvaceti dalších chorobách. 23
Karel Veliký dokonce vydal nařízení, že fenykl se musí pěstovat povinně a doporučil, že větší rodina by měla měsíčně spotřebovat aspoň čtyři kilogramy fenyklu. Při nadýmání pomáhá
žvýkání fenyklu – stačí půl lžičky jednou denně. Dobrý je také fenyklový čaj, který lze použít jak na problémy při otravách a dechových potížích, tak na vyplachování při problémech očí.
Při nadváze je dobré fenykl používat při přípravě pokrmů a pít k tomu fenyklový čaj oslazený trochou medu. Fenyklový čaj: 1 ča jovou lžičku fenyklových plodů rozdrtíme v hmoždíři, přelijeme 1 šálkem vroucí vody, necháme přikryté 10 minut vyluhovat a scedíme. Při katarech horních cest dý-
chacích je dobré denně vypít až pět šálků, při zažívacích obtížích pijeme čaj před jídlem i po něm. 24
Fialka vonná (Viola odorata)
Jméno této drobné, ale velmi půvabné jarní květiny mluví za vše. Violka či lidově fialka svou vůní nejen potěší, ale i léčí. Pomáhá při na-
chlazení, kdy hojí a čistí dýchací cesty, je prospěšná při revmatismu. Violky jsou rovněž pěstovány jako nezbytná složka parfémů. Sbírá se květ,
který obsahuje kromě vonné silice saponiny, silice, organické kyseliny. V léčitelství se používají i listy.
25
Pomáhá při odkašlávání, listy mají močopudné účinky. Fialkový sirup:
hrst květů fialky spaříme 1 l vroucí vody a necháme 12 hodin vyluhovat. Pak přecedíme a nálev svaříme s 1,25 kg cukru, přidáme šťávu ze 2 citrónů a vaříme do sirupové hustoty. Plníme do lahví a dobře uzavřeme. Fialkový ocet: do 1 l octa vložíme hrst květů a necháme 10 dní luhovat. Pak scedíme. Ocet používáme na obklady a otírání
čela při bolestech hlavy nebo ho přidáváme do salátů.
26
G „ Srdce básníkovo rozumí přírodě lépe než hlava učen-
cova.“ Novalis
Galgán obecný (Alpinia officinarum)
Do Evropy se dostal z Indie, rozšířil se jako
prostředek proti horečce, slabému srdci a slabým plícím. Patří do čeledi zázvorovitých, říká se mu také thajský zázvor. Jde o keř, který dorůstá výšky metr a půl. Pod zemí se plazí oddenek, který se silně rozvětvuje, a právě ten se používá k léčebným účelům. Nařeže se na kousky a usuší.
27
Oddenek obsahuje silici, flavonoidy, hořčiny, galangol. Uvolňuje křeče, působí antibakteriálně, protizánětlivě a podporuje trávení. Galgánový čaj: 1 ča jov ou lžičku drceného galgánového oddenku přelijeme 1 šálkem
vroucí vody, necháme přikryté pět minut vyluhovat, scedíme a pijeme půl hodiny před jídlem.
H „Příroda je neúprosná a nepolapitelná. Je jí jedno,
zda je lidem srozumitelný či nepochopitelný smysl jejího konání.“ G. Galilei
Heřmánek pravý (Matricaria recutita) Tuhle prastarou léčivou rostlinu uctívali ve starém Egyptě jako květ boha Slunce.
28
Lékaři ho používali při porodech, zánětech močového měchýře, nadýmání, nemo-
cích jater, proti menstruačním potížím a bolavým dásním. Ří-
kalo se mu „rostlinný doktor“. Patří do čeledi hvězdnicovitých, roste na celém světě a v léčitelství se používá jeho květ. Ten obsahuje silice, flavonoidy a slizy. Působí protizánětlivě, podporu-
je léčení ran, uvolňuje křeče, odstraňuje bakterie a plísně. Heřmánkový čaj: 1 lžíci heřmánkového květu přelijeme šálkem vroucí vody, necháme přikryté 10 minut vyluhovat a scedíme. Pijeme
třikrát denně mezi jídly.
29
Heřmánkový čaj můžeme použít na všechno. Pijeme ho, kloktáme, koupeme se v něm, děláme si z něho obklady, inhalujeme ho. Já ho mám navíc rá-
da jako kytku ve váze. Heřmánkový nálev: 3 lžičky heřmánku přelijeme 2 dl vroucí vody a necháme 20 minut vyluhovat. Scedíme a použijeme při omývání pokožky při vyrážkách a trudovitosti.
K vyplachování ústní dutiny po vytržení zubů a zánětech v ústech. K vyplachování oka při ječném zrnu, k vlasové koupeli – vlasy budou světlejší a pružnější. Pleťová voda: v e 100 g čistého lihu nechá m e a si tý den vyluhovat 20 g heřmánkového květu. Pak scedíme. Voda má čistící a protizánětlivé účinky. 30
Heřmánková maska: 100 g květů spaříme malým množ-
stvím vroucí vody tak, aby vznikla kašička. Tu necháme 5 minut vyluhovat, pak ji rozestřeme na gázu, kterou si přiloží-
me na umytý obličej. Necháme působit 20 minut a omyjeme se vlažnou vodou. Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna)
Antičtí lékaři hloh používali při uštknutí hadem, proti průjmu, drcený kořen zase vytahoval třísky a trny. Patří do čeledi růžovitých, roste jako keř nebo menší strom, který většinou
nepřesáhne výšku 5 metrů. Roste hlavně v Evropě. Sbírají se květy (krátce před rozvinutím) a listy. 31
Obsahují prokyanidy a flavonoidy, které zvyšují prokrvení srdce a průtok krve. Exis-
tuje několik druhů hlohu, nejrozšířenější je jednosemenný a obecný.
Hloh prospívá srdci, pomáhá při jeho nepravidelném bušení, má protisklerotické účinky a údajně prodlužuje život. Čaj z hlohu se
používá nejčastěji právě na nemocné srdce. Prozradíme také, že
hlohové pupeny jsou vynikající do bramborového salátu. Dává se jich tam dost, asi půl kila. Také se dělá z mladých pupenů salát, který zalijeme obyčejnou octovou nebo citrónovou zálivkou.
32
Hlohový čaj: 2 čajové lžičky hlohového listu přelijeme šálkem vroucí vody, necháme
15 minut vyluhovat, scedíme a pijeme třikrát denně.
Hlohová tinktura:
2 hrsti sušených květů zalijeme 2 dl lihu nebo vodky a necháme 14 dnů vyluhovat. Přecedíme do lahve, kterou dobře uzavřeme a užíváme třikrát denně 20 kapek. Tinktura je výborná při srdeční slabosti, nespavosti, proti vysokého krevnímu tlaku a kornatění tepen.
33
Hluchavka bílá (Lamium album)
Antičtí a středověcí lékaři hluchavku ignorovali, ovšem moudré babky kořenářky už dávno poznaly její vynikající účinky proti chudokrevnosti, plicním potížím, nečisté ple-
ti a ženským potížím. Patří do čeledi hluchavkovitých, roste v Evropě a Asii, v léčitelství se používají její bílé květy, které obsahují třísloviny, iridoidy, kyseliny, flavonoidy a slizové látky. Působí svíravě, protizánětlivě, snižuje sekreci tkání. Používá se při katarech horních cest dýchacích, při zánětech v ústech, při bolestech krku a trávicích obtížích.
34
Hluchavkové kloktadlo: 4 lžičky su šený ch kv ětů v hodíme do 1/4 l vody, necháme přejít varem a 15 minut vyluhovat. Kloktáme dvakrát denně. Obkladový rosol: 5 lžic sušených květů
vhodíme do 1 litru vody. Zvolna vaříme 2 hodiny. Přecedíme, necháme vychladnout a vzniklý rosol přikládáme jako chladivé obklady na rány, křečové žíly, otoky a hemeroidy.
Hořec žlutý (Gentiana lutea)
Antičtí lékaři hořec
velmi ctili, považovali ho za nejsilnější hořký lék, který má velkou čistící sílu stravující šťávy a odstraňující zácpu. Patří do čeledi hořcovitých, roste v Evropě a Asii, u nás je chráněný. Sbírá se oddenek, který váží až několik kilogramů a obsahuje hořčiny amarogentin a gentiopikrin.
35
Používá se při nechutenství a poruchách zažívacího ústrojí, nedráždí žaludek. Studený nálev: 1/2 lžičky drceného oddenku zalijeme 2 sklenkami studené vody a necháme stát přes noc. Přecedíme a pijeme půl hodiny před jídlem.
Prášek: suché oddenky rozdrtíme a přesejeme přes jemné sítko. Vzniklý prášek dáme do lahvičky a vezmeme
si ho půl lžičky před každým jídlem v případě, že máme problémy
s trávením nebo trpíme úpornou zácpou.
36
Hřebíčkovec kořenný (Syzygium aromaticum)
Hřebíček je ještě nerozvité květní poupě ze stálezeleného tropického stromu, který roste na Srí Lance, v Malajsii, na Madagaskaru a v Indonésii.
Je bezvadný na bolesti zubů a proti infekcím v ústní dutině. Stačí ho jenom žvýkat, nic víc. Použitelný je také při bodnutí hmyzem a při akné.
Patří do čeledi myrtovitých, poupata obsahují hořčiny a
silice, které mají antibakteriální a narkotizující účinky.
37
Výborný je hřebíčkový čaj. Roztlučou se čtyři hřebíčky, přelijí se šálkem vroucí vody a nechají se dvacet minut vyluhovat. Čaj působí konejšivě na
bolesti. Je také výborný, když je nám zima. Tenhle čaj zahřeje skoro stejně jako rum a navíc po jeho vypití můžete klidně řídit auto.
CH
„Příroda je soběstačná.“ Demokritos
Chilli (Capsicum frutescens)
Jde o plody – malé lesklé papričky – keříku z rodu lilkovitých.
Rostou především v jižní a střední Americe. 38
Pro svět je objevili Indiáni a poprvé je pospal lékař, který doprovázel Kryštofa Kolumba na jeho druhé plavbě k západoindickým
ostrovům v roce 1493. Existuje asi dvě stě druhů těchto papriček, které senzačně ochucují pokrmy. Čaj př ipr a v ený ze špetky chilli přelité
šálkem vroucí vody a oslazené medem pomáhá při horečce a při nízkém krevním tlaku. Při trávicích potížích je dobré s chilli při vaření nešetřit. O chilli se také říká, že povzbuzuje sexuální aktivitu a trávení.
39
Chmel obecný (Humulus lupulus)
Chmel patří k poměrně mladým rostlinám, začal se pěstovat až v 8. století ve Francii, kdy tamní mniši přišli s myšlenkou vyrábět z něho nápoj. Ve středověku se chmelem konzervovalo i víno. V léčitelství se chmel využívá při astmatu, žloutence, vodnatelnosti a chorobách sleziny.
Doporučuje se také jako prostředek na růst vlasů. Naše prababičky chmel svým pradědečkům dopřávaly, když od nich chtěly mít pokoj. Chmel totiž potlačuje pohlavní choutky.
40
Patří do čeledi konopovitých, je to dvoudomá liána, která roste do výšky až 6 metrů, pěstuje se v Evropě, Asii a Americe. Sklízí se krátce před zralostí šištic, které se používají v léčitelství kvůli hořčinám humulon a lupulon. Ty uklidňují, působí antibakteriálně, povzbuzují činnost žaludku. Chmel je uznávaným prostředkem proti neklidu, úzkosti a nespavosti, oblíbený je jako prostředek prospívající vlasům. Prospívá močovému měchýři a ledvinám, zmírňuje klimakte-
rické potíže. Chmelový čaj pro dobrý spánek:
1 čajovou lžičku chmele přelijeme 1 šálkem vroucí vody, necháme přikryté 10 minut vyluhovat, scedíme a pijeme večer před spaním. 41
Chřest lékařský (Asparagus officinalis)
Jeho léčivé účinky objevili Číňané, už před pěti tisíci lety ho používali proti kašli, vředům, při potížích s močovým měchýřem. V antice se chřest prosadil jako
zelenina, ovšem jako jídlo žaludku nejprospěšnější, tedy léčivé. Ve středověku se používaly k léčení plody, ač jsou jedovaté, kořen byl ignorován. Později se výhonky chřestu, jimž se říká pazochy, vařily ve víně, a by-
la to lahůdka a zároveň prostředek k dobrému zažívání. Patří do čeledi liliovitých, má dřevitý oddenek s bohatými kořeny, z nichž na jaře raší výhonky – pazochy, které se používají jako zelenina.
42
V léčitelství se používá oddenek a kořeny, protože obsahují flavonoidy, saponiny, vitaminy, draselné so-
li, mastný olej a silici, která má močopudné účinky. Pazochy mají živin méně, zato obsahují vlákninu a hodně vitaminů.
Oddenky se používají při zánětech dolních cest močových a při ledvinových potížích, při otocích, zácpě, revmatických potížích
a žloutence. Výborné jsou při kúře na zhubnutí a odvodnění.
43
První pomoc s bylinkami | 3. část © PhDr. Lucie Formáčková
Vydal Euroinstitut.eu spol. s r. o. | 1. vydání ISBN 978-80-87372-24-1 44