První pomoc s bylinkami | 7. část by Euroinstitut

První pomoc s bylinkami 7. část

Lucie Formáčková

První pomoc s bylinkami | 7. část

Vydal Euroinstitut.eu spol. s r. o. | 1. vydání ISBN 978-80-87372-28-9

Obsah

1 | Byliny od písmene p

Prvosenka jarní

Přeslička rolní

Puškvorec obecný

2 | Byliny od písmene R

Rdesno ptačí—truskavec

Rozmarýn lékařský

Růže stolistá, růže keltská

Rybíz černý, rybíz červený

3 | Byliny od písmene Ř

Řebříček obecný

Ředkev setá

Řapík lékařský

Řeřicha setá

Řešetlák počistivý

4 | Byliny od písmene S

Sedmikráska

Skočec obecný

Sezam indický

Skořicovník čínský nebo cejlonský

Sléz lesní a přehlížený

Slivoň trnka

Smetánka lékařská—pampeliška

Smrk ztepilý

Sporýš lékařský

Prvosenka jarní (Primula veris)

Při výuce zahradnických prací se na úvod seznámíme s prvosenkou jarní, jejíž název v překladu znamená posel jara. Je to posel velmi pohledný, moc to prvosence na jarním trávníku sluší. Kromě toho je to prospěšný posel. Během praktického vyučování se seznámíme s léčivými účinky

této byliny, pomáhala při ochrnutí a dně, proti mrtvici, posilovala srdce, pomáhala při nachlazení, močových kamenech, hojila rány. Doporučovalo se sníst tři kvítky a člověk byl imunní vůči démonům. Prvosenka patří do čeledi prvosenkovitých a roste po celé Evropě

a v Asii. Známější je ovšem pod názvem petrklíč, lidově se jí také říká kropáček, Petrovo kvítí, kropenka. 5

V léčitelství se používá zejména oddenek s kořeny, které obsahují saponiny, flavonoidy, silice, třísloviny a kyselinu křemičitou. Dnes se používá zejména při

katarech horních cest dýchacích, doporučuje se při migréně a srdečních problémech. Prvosenkový čaj: jednu lžíci drceného kořene přelijeme jedním šálkem studené vody, přivedeme k varu, necháme 5 minut vyluhovat a scedíme.

Pijeme každé 2 hodiny. Čaj z květů: dv ě lžičky kv ětů př elijem e 1/4 l v r ou cí v ody a necháme 15 minut vyluhovat. Pijeme ho vlažný při migréně a melan-

cholii. Také čistí pleť a podle některých receptů zesvětluje pihy

a vypíná vrásky. 6

Přeslička rolní (Equisetum arvense)

Antičtí lékaři přesličku používali na zastavování krve, tvrdili, že síla rostliny je tak velká, že stačí mít ji při sobě a krvácení samo ustane. Později svůj repertoár ještě rozšířila o pomoc při chorobách ledvin a močových cest. Dřívější hospodyně by se bez ní zase neobešly v kuchyni, cídily přesličkou cínové nádobí. Ještě před pár lety se na přesličku pěla chvála, děti ji ve škole sbíraly jako

léčivou bylinu. Dneska už se přeslička bohužel nesbírá a málokdy na ni v přírodě natrefíte. Prý

o ni není ve farmaceutickém průmyslu zájem a moudrá příroda se zřejmě podle toho zařídila.

Patří do čeledi přesličkovitých, roste po celé Evropě, v Asii a Americe. Existuje asi 32 druhů přesliček, ovšem rolní je nejrozšířenější. V léčitelství se využívá mladá nať přesličky, která obsahuje flavonoidy a minerální látky, z nichž nejpodstatnější je kyselina křemičitá – kvůli které ji hospodyně používaly na čištění nádobí. Přeslička je výborná na očistné kúry, při nemocích močových cest, na špatně se hojící rány

a oteklé nohy. Zvláště přesličkové koupele jsou na oteklé končetiny přímo zázračné zázračný. Koupel nohou: deset lžiček přesličky přelijeme 1 litrem vroucí vody, necháme 30 minut vařit, klidně i déle, protože účinné lát-

ky se uvolňují velmi pomalu. 8

Scedíme a nalijeme do lavoru s vodou. Stejným způsobem si uděláme roztok na obklady na špatně se hojící rány. Očistný čaj: jednu čajovou lžič-

ku čerstvé přesličky přelijeme jedním šálkem vroucí vody, nejméně 5 minut povaříme, 10 minut necháme vyluhovat a scedíme. Pijeme tři šálky denně, každý zapijeme sklenicí vody.

Přesličkový čaj: dv ě lžičky su šen é př esličky př elijem e 1/4 l vody, krátce povaříme a necháme 15 minut vyluhovat. Popíjíme po malých doušcích nejvýše

tři šálky denně při problémech s ledvinami a močovým měchýřem, při krvácejících žaludečních vředech a proti

kornatění tepen.

Puškvorec obecný (Acorus calamus)

Tato velmi stará bylina má poměrně přesnou historii. Do Evropy se dostala v roce 1565, kdy ji doktor Mattioli dostal od rakouského vyslance v Cařihradu. Vysadil ji a prozkoumal její účinky, které pak pospal ve svém slavném Herbáři. Patří do čeledi áronovitých, lidově se jí říká prsní koření nebo prsní kořen. V léčitelství se používá oddenek, který obsahuje silici, glokosidy, pryskyřici, je

výrazně hořký, používá se do žaludečních směsí a hořkých likérů. Čaj na trávení: jedna lžíce drobně řezaného oddenku se vhodí do jednoho šálku vroucí vody a krátce se povaří. Nechá se vychladnout, scedí se a pije před jídlem. Podává se při nechutenství, žaludečních křečích a překyselení žaludku. Odvarem si také splachujeme vlasy po umytí. Posiluje je to. Čerstvou bylinu žvýká-

me, když nás bojí zuby. Vážně bolet přestanou. 10

R „Vzdalování se od přírody bylo by fyzické chřadnutí,

úplné odloučení byly by smrt.“ J. Neruda

Rdesno ptačí – truskavec (Polygonum aviculare)

Antičtí lékaři rdesno používali při chrlení krve a choleře. Ve středověku ho používali proti horečce – nakládali jej na noc do vína a podávali po lžících. Doporučovali ho také při průjmech, na hojení ran, vyplavení kamenů a písku z ledvin a žlučníku. Patří do čeledi rdesnovitých, roste po celé

Evropě, v léčitelství se používá nať, která obsahuje falvonoidy, kumariny, kyselinu křemičitou,

slizy a třísloviny. Lidově se mu říká praščák, vlčoun, vrabčí jazyk, oupor.

Dnes se nať užívá při katarech horních cest dýchacích, při zánětech sliznice v ústech a v krku. Jelikož podporuje metabolismus, je dobrá při redukčních dietách. Rdesno je výborné na bércové vředy – do odvaru se namáčejí obklady a přikládají se co nejčastěji.

Truskavcový čaj: tř i lžičk y na seka né by liny se př elijí 1/4 l vody, 5 minut povaříme a necháme

15 minut vyluhovat. Scedíme a popíjíme studený jako prostředek močopudný při nemocích ledvin a močového měchýře, při revmatismu, průjmu a nachlazení. 12

Rozmarýn lékařský (Rosmarinus oficinalis)

Rozmarýn lékařský je keř pocházející ze Středomoří.

Jako koření se používají sušené listy, které obsahují silici, třísloviny, hořčiny, flavonoidy, triterpenové kyseliny a alkoholy. Podstatnou složkou je také kafr. Patří do čeledi hluchavkovitých, roste do výšky jednoho metru, u nás se pěstuje hlavně v truhlících za okny. Naši předkové věřili, že rozmarýn uchovává mládí, Římané ho dokonce považovali za rostlinu věrnosti a přátelství. V Německu se používal k vyvolávání duchů.

Posiluje nervy, pomáhá při dně, revmatismu a bolestech svalů. Je dobrý také na menstruační potíže a potenci. Proto ho hojně používejte do pokrmů. 13

Rozmarýnové víno na zažívací potíže: 20 g r ozm a r ý nového listu necháme týden luhovat v 1 litru bílého vína a scedíme. Užíváme třikrát denně dvě lžíce. Mimochodem, tohle víno je i vynikající afrodisiakum. Zabi-

jete tedy několik much jednou ranou – budete dobře trávit a ještě budete mít tu správně nasměrovanou energii. Rozmarýnový čaj: jednu ča jov o u lžičku r ozm a r ý nov ého listu přeli-

jeme jedním šálkem vroucí vody, necháme přikryté

10 minut vyluhovat a scedíme. Pijeme při vyčerpání a chřipce tři šálky denně. 14

Růže stolistá (Rosa centifolia) Růže keltská (Rosa gallica) Již v antice se pěstovalo něko-

lik odrůd růží, zvlášť oblíbená byla růže keltská, říkalo se jí také galská. Růže se používaly k léčení hlavně ve středověku, z listů se připravovaly masti na oči, dělaly se z nich obklady na uši a hlavu, výplachy při zánětech dásní. Když byl ve středověku objeven růžový olej, stal se základem mnoha léků k zevnímu i vnitřnímu použití. Samotný olej používaly ženy ke svému zkrášlení a také se jím ošetřovaly rány. Patří do čeledi růžovitých, roste po celé Evropě, v Asii a severní Africe. V léčitel-

ství se používají okvětní plátky, trhané před plným rozkvětem. Obsahují antokyany, které

způsobují červené zabarvení. A také silice, flavonoidy a hojivé třísloviny, které mají vysušující účinky. 15

Růže je nejlepší na záněty sliznice v ústech a krku, kdy se kloktá. Kloktadlo: jedn u ča jov ou lžičku r ů žov ý ch plá tků př elijeme jedním šálkem vroucí vody, necháme přikryté 10 minut vyluhovat

a scedíme. Kloktáme několikrát denně. Růžový olej: 30 gramů okvětních plátků dáme do 3 dl olivového oleje, nádobu uzavřeme a postavíme na týden na slunce. Slijeme a používáme při lehkých poraněních kůže. Růžové víno: 2 l o kv ětních plá tků (nejlepší jsou čer v ené) opláchneme a dáme do demižonu. Svaříme 4 l vody s 1,5 kg cukru a vychladlý sirup

nalijeme na květy, přidáme šťávu z jednoho pomeranče a dvou citrónů a vzklíčené vinné kvasinky.

Necháme kvasit pod kvasnou zátkou. Po dokvašení stáhneme hadičkou do jiného demižonu. Necháme ještě týden kvasit a pak stočíme do lahví. Necháme několik měsíců dozrát v temnu a chladnu. 16

Růžový med: 250 g su šený ch r ů žov ý ch plá tků př elijeme 1 l vroucí vody a necháme 12 hodin vyluhovat. Pak přecedíme přes plátno, přidáme 750 g kvalitního medu a zahřejeme k bodu varu. Med je vynikající při rekonvalescenci, při zánětech horních cest dýchacích a při horečkách. Užíváme tři lžíce denně.

Rybíz černý (Ribes nigrum) Rybíz červený (Ribes rubrum)

Jako léčivou rost-

linu používali rybíz Arabové. Léčili jím kožní choroby, doporučovali ho při zvracení a srdečních potížích. Patří do čeledi lomikamenovitých, oba druhy

rostou ve střední Evropě a v severní Asii.

V léčitelství se dnes používá hlavně černý rybíz, na rozdíl od středověku, když byl považován za smradlavý a nepříjemný.

Léčivé jsou plody a listy, které obsahují vitamin C, vitamin B, flavonoidy, třísloviny, silice a kyselinu gama -linolenovou, která působí protizánětlivě. Rybízový čaj působí močopudně, používá se při odvod-

ňovacích kúrách, při zánětech močových cest, při ledvinovém písku, revmatismu a dně. Rybíz působí také proti průjmu a při

nachlazení, zpevňuje cévy, zvyšuje odolnost organismu a působí protistresově. 18

Rybízový čaj: dv a v r chovaté lžičky listu černého rybízu přelijeme jedním šálkem studené vody a pomalu zahříváme až k bodu varu. Pak ihned scedíme a pijeme dvakrát denně. Dřeň za studena: 1 kg plodů černého rybízu rozmixujeme s 1 kg cukru. Mixujeme tak dlouho, až se cukr zcela rozpustí. Dření naplníme sklenice a uvážeme celofánem. Budete se divit, jak dlouho vydrží. V dřeni zůstane zachována spousta vitamínu C – je ho desetkrát víc než v citrónech!

A karotenu je v černém rybízu víc než v pomerančích.

Navíc dřeň příjemně chutná, vůbec tam není ona lehce nepříjemná rybízová pachuť. 19

Ř „Příroda nedělá skoky.“ Maximus z Tyru

Řebříček obecný (Achillea millefolium)

Jméno bylina dostala podle řeckého hrdiny Achilla, který objevil její léčivou moc, když jí vyléčil Télefa, syna Hérakla. Ten byl těžce raněn kopím a díky řebříčku se zcela uzdravil. V minulosti se mu říkalo tisíciletá vojenská bylina, protože se používal ve válkách k léčení ran. Ve středověku se kromě

toho doporučoval proti bolestem zubů, kolikám, menstruačním a zažívacím potížím. Ve středověku navíc lidé věřili, že bylina pomáhá od moru a hynutí dobytka. 20

Patří do čeledi hvězdnicovitých, roste v Evropě, severní Asii a Americe. V léčitelství se používá květ a nať, které obsahují hořčiny,

třísloviny, minerální látky a silice, která uvolňuje křeče

a působí protizánětlivě. Při nechutenství, zažívacích a menstruačních potížích se pije řebříčkový čaj, při onemocněních kůže a hemeroidech se používají obklady a při problémech se sliznicemi v ústech se připravuje kloktadlo. Ve všech případech jde o stejný odvar, kdy lžičku řebříčku přelijeme jedním šálkem vroucí

vody.

Řebříčkový čaj: tř i lžíce na tě př elijem e 1/2 l v r ou cí v ody a necháme 15 minut zvolna vařit. Scedíme a popíjíme chladný při nechutenství, žaludečním

a střev-

ním kataru, při plicních onemocněních, při nachlazení.

Upravuje také krevní oběh, posiluje nervovou soustavu a zvyšuje vylučování žluči. Řebříčkový odvar: šest lžic na seka né na tě př elijem e 1/2 l vody, 10 minut povaříme a necháme vychladnout. Odvarem

oplachujeme krvácející rány, hemeroidy, otoky, pohmožděniny, vyrážky. Přikládáme si ho na tam-

ponu při krvácení z nosu. Kloktáme jím při zánětu dásní a při zápachu z úst. Sedací koupel si děláme při hemeroidech. 22

Ředkev setá (Raphanus sativum)

Od antiky se pěstuje jako zelenina i léčivá bylina zároveň. Pomáhá při nachlazení, je účinná proti kašli, podporuje trávení. Kdo ji má často na talíři, ten nikdy není tlustý. Ano, po ředkvi se krásně hubne. Patří do čeledi brukvovitých, do Evropy se dostala z Přední Asie. Existuje v různých formách, tmavá je výraz-

nější než bílá. V léčitelství se používá její kořen, který obsahuje hořčičnou silici a hořčičné glykosidy, které uvolňují hleny a povzbuzují tvorbu trávicích šťáv. Mají antibakteriální účinek. Používá se při kašli, žlučníkových a jaterních problémech. Na podporu trávení a při žlučníkových potížích se pije čerstvě vylisovaná šťáva ředkve.

Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria)

Eupátor Mithridates byl pontský král a právě podle něho byla bylina pojmenována. Ve starém Řecku řepík zasvětili bohyni války Pallas Athéně. Důvod byl stejný jako u několika dalších bylin – zastavovala krvácení, takže se prosadila hlavně na bitevních po-

lích. Řečtí lékaři ho používali proti obtížně se hojícím ránám, ve středověku ho užívali při kožních nemocích, při žaludečních potí-

žích a stejně jako jejich antičtí předchůdci při špatném hojení ran.

Řepík měl v oblibě i slavný lékař a botanik Mathioli: „Řepíček je vznešená bylina. Nemocným podává se vařená ve víně nebo ve vodě. Má tu prazvláštní moc, že vložena pod podhlavnici přivádí na člověka

dřímotu.“ Patří do čeledi růžovitých, roste po celé Evropě a dosahuje výšky jednoho metru.

V léčitelství se užívá nať, která obsahuje třísloviny, hořčiny

a silice. Ty mají blahodárný vliv při průjmech, zánětech sliznice, při kožních zánětech. Lidově se mu říká konopěnec, útrobník, varkočky Panny Marie nebo traňk sv. Kunhuty. 25

Řepíkový odvar: dv ě lžičky na seka né na tě v hodím e do 1 l vody. Necháme přejít varem a 15 minut vyluhovat.

Popíjíme dva šálky denně při jaterních a žaludečních pro-

blémech, na zlepšení látkové výměny, při průjmu, revmatismu, proti nachlazení. Odvarem klok-

táme při bolestech v krku, zánětech dásní. Nos jím proplachujeme při rýmě. Koupeme si v něm oteklé nohy. Je to prostě naprosto univerzální odvar, kterého si udělejte najednou několik litrů a všechny tyhle procedury udělejte na-

jednou. Což platí nejen u řepíku, ale v podstatě u

všech bylin. 26

Řeřicha setá (Lepidium sativum)

Nenáročná a rychle rostoucí bylina, která moc pěkně vypadá v květináči a tím pádem je vždy po ruce něco zeleného do polévky nebo na chleba. Vy-

sévá se po celý rok. Roste totiž bleskurychle. Má příjemnou chuť po ředkvičkách, podporuje trávení, je v ní hodně vitaminu C, karoten, vitamin B a K, glykosidy, hořčičné silice, síra, železo, vápník, hořčík.

Příznivě ovlivňuje látkovou výměnu, aktivizuje činnost žlučníku, vylučování žaludečních šťáv, má močopudný účinek. Je skvělá při jarních očistných kúrách. Výborná je

čerstvá na namazaný chleba, přidává se do bylinkového másla, do vajec i na maso.

Řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica)

V minulosti se z řešetláku připravoval projímavý sirup, však

také slovo catharticus, které má v názvu, znamená projímavý. Patří do čeledi řešetlákovitých, v léčitelství se používají plody bobule a kůra, které obsahují glykosidy, třísloviny, organické kyseliny a cukry.

Projímavý čaj: tř i lžíce r ozm a čk a ný ch bobu lí se pov a ří s 1/2 l vody. Nechají se vyluhovat asi 20 minut, přecedí se a osladí medem. Pije se jeden šálek večer. Projímavá šťáva: Zr a lé bobule rozmačkáme a vylisujeme z nich šťávu. Na 1/2 kg šťávy přidáme 1 kg cukru, na špičku nože kyseliny citrónové a 10 minut povaříme. Chladnou šťávu nali-

jeme do sklenic a užíváme dvě lžičky denně. 28

S „Že příroda nečiní skoků, to je také jedna z těch líbivých lží, jež spolu dohromady nazýváme klasickým vzděláním. Příroda činí vždy skoky. Snad potřebuje dvacet tisíc let, než se k něčemu rozkývá, ale když už se konečně rozhodne, je ten skok tak velký, že nás přenese do zcela nové doby.“ G. B. Shaw

Sedmikráska (Bellis perennis)

Patří do čeledi hvězdnicovitých, lidově se jí říká chudobka, jiskérka, sirotka, chudobinka, hlado-

věnka, husí kvítko. V léčitelství se používají květní úbory ještě málo rozkvetlé s kouskem stopky. Obsahují hořčiny, sliz, silici a saponiny.

Používá se pro urychlení látkové výměny v játrech, žlučníku a slezině, při chřipce, jako močopudný prostředek při otocích,

při chronických onemocněních dýchacích cest, při kašli. Mattioliho projímavý salát: M la dé listy sedm ikr á sky pokrájíme, posolíme, zalijeme octem a olejem. Sirup proti kašli: H r st květu vhodíme do 1 l vařící vody, odstavíme z ohně a necháme 12 ho-

din stát. Scedíme, přidáme 1/2 kg cukru a vaříme do zhoustnutí. Užíváme tři lžičky denně. Odvar na dobré dýchání: tř i lžičky kv ětu v hodím e do 1/2 l vařící vody a necháme přejít varem. Patnáct minut necháme vyluhovat. Scedíme

a pijeme dva šálky denně. 30

Skočec obecný (Ricinus communis) Že skočec neznáte? Ale znáte, když se řekne ricinový olej, pak už jste určitě doma.

Ricinový olej byl znám už čtyři tisíce let před naším letopočtem. Pěstoval se v Egyptě a používal se pro

svícení v chrámových lampách. Kromě toho se používal jako velmi účinné projímadlo a s tím související celkové očistě organismu. Očista pomocí projímadel bývala velmi často používaným prostředkem, věřilo se, že se tělo tímto způsobem zbaví všech škodlivých lá-

tek, které způsobují nemoci. Ve středověku se skočec používal také při kožních onemocněních, s jeho pomocí se lidé i zvířata zbavovali klíšťat. A tenhle způsob přetrval dodnes, já na každé klíště kápnu olej a pak ho proti směru hodinových ručiček vykroutím.

Patří do čeledi pryšcovitých a je různě vysoký. Ve střední Evropě maximálně dva metry, v Indii zato naroste až do výšky deseti metrů. V léčitelství se používá olej lisovaný ze se-

men, která obsahují mastný olej a vysoce jedovaté lektiny. Při lisování za studena jed v oleji zůstává, přejde-li varem, zlikviduje se. Olej obsahuje kyselinu ricinoolejovou, která je silně projímavá. Při zácpě se doporučují 2 mililitry oleje denně na noc. Dávkování s nesmí přehnat, protože by mohlo dojít k poškození

střevní sliznice.

Sezam indický (Sesamum indicum)

Rostlina pocházející, jak název napovídá,

z Indie, patří do čeledi Pedaliaceae. Semena rostou v tobolkách a dozrávají nestejnoměrně. K získávání oleje byl sezam pěstován už ve starém Egyptě.

Sezam je oblíbený v asijské kuchyni – jako semena se sype na

rýži a pečivo, jako pasta se používá k ochucení pokrmů, z mletého se vyrábějí moučníky, hlavně chalva. Na sezamovém oleji se peče a smaží. 33

Sezam v těle neutralizuje a vylučuje škodlivé látky. Je účinný při otravách a alergiích. Je jedno, v jaké formě ho užijete, zda jako olej nebo budete žvýkat semena. Také se říká, že sezam je vynikající ráno po alkoholickém večírku. Je to zřejmě pravda,

přestane po něm bolest hlava a ještě si pochutnáte. Doma můžete sezamovými semínky hus-

tě sypat domácí rohlíky a housky nebo ho přidávat do zeleninových salátů. Má pozitivní účinky na pleť, v Indii se ženy potírají sezamovým olejem, aby jejich kůže byla vláčná a čistá.

Skořicovník – čínský nebo cejlónský (Cinnamomum aromaticum)

Už v dobách antiky se skořice používala proti kašli a katarům, proti hadímu a štířímu uštknutí, k odvodnění, dobrému trávení a proti menstruačním problémům. Ve středověku byla tak ceněná, že sloužila jako pravi-

delný dar pro papeže. Doporučovala se při horečce, malárii, nachlazení, ochrnutí, při slabozrakosti, nespavosti, žaludečních potížích. Prostě to byl všelék s velkou čistící silou. Nejrozšířenější je skořicovník cejlónský a čínský, patří do čeledi vavřínovitých, vyrůstá do výšky deseti metrů. Stromy rostou podél vodních toků, po několika letech jsou káceny a výhony, které vyrůstají na pařezech, se odřezávají, loupe se z nich kůra a ta se

pak na slunci suší.

Obsahuje silici, eugenol, thymol, kumarin, slizy a třísloviny. Má antibakteriální účinky, brání růstu hub, povzbuzuje činnost žaludku a střev. O skořici se zmiňuje

Bible – voda byla smíchána se skořicí, aby se zabránilo nemocím. Ve středo-

věku byla používána k vykuřování při kultovních obřadech. Uvolňuje napětí, stimuluje krevní oběh, má antiseptické vlast-

nosti. Pomáhá při střevních infekcích a také při duševních poruchách, jako je například nedostatek koncentrace a roztržitost. Skořice se doporučuje lidem, kterým je zima či potřebují přibrat na váze.

Skořicový čaj: jednu čajovou lžičku rozdrcené skořicové kůry přelijeme jedním šálkem vroucí vody, necháme přikryté 10 minut vyluhovat a scedíme. Pijeme dvakrát denně k jídlu. 36

Sléz lesní a přehlížený (Malva sylvestris, Malva neglecta)

Antičtí lékaři sléz používali proti jedům nebo jako obklad na rány. Ve středověku byl zase velmi oblíbeným projímadlem, používal se při souchotích, nedostatku mléka u kojících matek a při horečce.

Sléz přehlížený je drobnější, kvete bíle a růžově. Sléz lesní je větší, kvete tmavě fialově až bíle. Kromě toho existují další druhy, například sléz maurský. Patří do čeledi slézovitých a roste po celém světě. V léčitelství se používá květ a list, protože obsahuje slizové látky tišící kašel a prospívající sliznici v ústech a krku. Působí také proti průjmu a hodí

se k obkladům na rány. 37

Slivoň trnka (Prunus spinosa)

Ve středověku se plody trnky používaly proti průjmu a květy na srdce, záněty dásní a problémy se zažíváním. Patří do čeledi růžovitých, roste v Evropě, v severní Africe a Přední Asii. Trnkový keř může vyrůst až do výšky tři metry a na plodech je zajímavé, že jsou poživatelné až po prvních mrazech. Jinak jsou tak trpké, že se stahuje nejen obličej, ale celý organismus. V léčitelství se používá květ, který obsahuje amygdalin, kumarin a flavonoglykosidy – působí tedy projímavě a močopudně. Plody

zase obsahují třísloviny, amygdalin, kyseliny a vitamin C – mají tedy velmi stahující účinek.

Trnkový likér: 1 kg tr n ek očistíme, rozmačkáme, pár pecek rozbijeme. Dáme je do skleněné lahve, zalijeme 1 l čistého lihu nebo vodky, přidáme 5 hřebíčků, 1/2 lžičky muškátového oříšku a necháme 10 dní vyluhovat pod zátkou. Pak scedíme přes plátno, přilijeme vychladlý cukrový sirup, který

jsme si připravili z 500 g cukru a 1/3 l vody. Promícháme a přelijeme do lahví.

Smetanka lékařská – pampeliška (Taraxaxum officinale)

Pro svět ji objevili Arabové, kteří ji používali jako

prostředek na čištění krve, jako projímadlo a odvodňovadlo. Později se používala ještě při horečce, jaterních a žlučových problémech. Patří

do čeledi hvězdnicovitých, roste jako plevel ve všech mírných pásmech, lidově se jí říká hadí mlíčí, husí kap, lví zub. 39

V léčitelství se využívají všechny její části, květ, kořen i nať. Obsahuje hořčiny,

aminokyseliny, minerální látky, flavonoidy, stopové

prvky, zejména zinek a měď. Kořen obsahuje mléčnou lepivou tekutinu – latex, mladé listy zase vitamín C. Působí žlučopudně, projímavě, odvodňuje a povzbuzuje činnost jater, ledvin a střev. Čaj na odvodnění a dobré trávení: dv ě ča jov é lžičk y smetankové natě a kořene přelijeme jedním šálkem studené vody, dovedeme k varu, necháme 10 minut vyluhovat, scedíme a pijeme před jídlem. Vždy zapijeme sklenicí vody.

Jarní salát: Mladé listy sme-

tanky nadrobno nakrájíme, přidáme mladou nakrájenou cibu-

li, trochu soli, cukru, octa a oleje. Salát je bohatý na vitamín C a podporuje trávení. Pampeliškový med: 200 g pa m peliškov ý ch kv ětů pr o-

pereme a přelijeme 1,5 l vroucí vody. Zakryté necháme vyluhovat do druhého dne. Pak scedíme přes plátno a přidáme dva citróny pokrájené na malé kousky a 1,5 kg cukru. Dáme na oheň a vaříme do zhoustnutí. Ještě

teplý dáme do lahviček a používáme při nachlazení a pro dobré trávení. 41

Smrk ztepilý (Picea abies) Ve středověku se pryskyřice smrku používala na ošetření ran – svařovala se spolu s bylinami a přikládala se na rány. Silná ráma se vykuřovala pálením smrkového dřeva a šišky se používaly při zažívacích potížích a vředech. Patří do čeledi borovicovitých, roste na celé severní

polokouli. V léčitelství se používá jehličí a špičky větévek, z nichž se destilací párou získává silice, která podporuje prokrvení, působí protizánětlivě, zmírňuje svalové, revmatické a nervové potíže, má blahodárný vliv při katarech dýchacích cest.

Smrková koupel: dvě vr chovaté lžíce jehličí spař ím e 1 litrem vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat, scedíme a nalijeme do lázně. Je výborná při nachlazení a revmatických 42

obtížích.

Sporýš lékařský (Verbena officinalis)

V antice a středověku to byla jedna ze základních léči-

vých bylin, které se připisovaly takřka zázračné účinky. Patří do čeledi sporýšovitých, roste planě po celé Evropě, na seberu Afriky a v Přední Asii. V léčitelství se používají

nadzemní části sbírané za květu. Obsahují hořčiny, slizy, třísloviny, kyselinu křemičitou a silice. Používá se při žaludečních potížích, pro zlepšení trávení, při průjmech a pro posí-

lení organismu. Při zánětech v ústech a krku použijeme odvar

jako kloktadlo. 43

Vydal Euroinstitut.eu spol. s r. o. | 1. vydání ISBN 978-80-87372-28-9 44