První pomoc s bylinkami | 4. část

První pomoc s bylinkami 4. část

Lucie Formáčková

1

První pomoc s bylinkami| 4. část

© PhDr. Lucie Formáčková

Vydal Euroinstitut.eu spol. s r. o. | 1. vydání ISBN 978-80-87372-25-8

2

Obsah

1 | Byliny od písmene J

5

Jablečník obecný

5

Jahodník obecný

7

Jalovec obecný

10

Jitrocel kopinatý

12

Jitrocel blešník

14

Jírovec maďal

16

Jmelí bílé

19

2 | Byliny od písmene K

21

Kafrovník lékařský

21

Kakost smrdutý

23

Kaparovník

25

3

Kafrovník lékařský

21

Kakost smrdutý

23

Kaparovník

25

Kardamovník obecný

26

Kasie úzkolistá a sennová

28

Kerbřík třebule

29

Kmín kořenový

30

Kokoška pastuší tobolka

32

Komonice lékařská

33

Kontryhel obecný

35

Konvalinka vonná

36

Kopr vonný

37

Kopřiva dvoudomá a žahavka

41

4

J „Příroda nám klade do cesty naši tupost jako past.“ G. Greene

Jablečník obecný (Marrubium vulgare) Při výuce zahradnických prací se tentokrát v rámci praxe seznámí-

me s bylinami od písmene J a od písmene K. Jablečník patří do čeledi hluchavkotivých, pochází ze Středomoří, zdomácněl v Evropě a v Maroku. Sklízí se nať, která obsahuje třísloviny a hořčiny. Už faraonové ho používali jako prostředek pomáhající při nemocích horních cest dýchacích. V antice se jeho použití rozšířilo na ušní choroby, otravy,

na rá-

ny a vředy. Ve středověku

se jablečníkem léčilo malomocenství a dna.

Zejména marubiin povzbuzuje tvorbu žluči a zlepšuje trávení.

5

Jablečníkový čaj: 1 čajovou lžičku jablečníkové natě přelijeme šálkem vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat a scedíme. Při zažívacích problémech a pro povzbuzení chuti

pijeme 1 šálek před jídlem. Můžeme ho osladit medem.

Jablečníkový sirup: 100 g suché natě vložíme do 3/4 l studené vody a necháme přes noc vyluhovat. Druhý den scedíme, přidáme 1/2 kg cukru a vaříme do zhoustnutí. Sirup užíváme jako sladidlo do čaje nebo ho ředíme na nápoj. Je výborný proti kašli

a při katarech horních cest dýchacích.

6

Jahodník obecný (Fragaria vesca)

Patří do čeledi růžovitých, roste v lesích Evropy, pro léčivé účely se suší listy, které se používají při paradentóze, zánětech v ústech a při zapáchajícím dechu. Rozmělněné listy se osvědčují jako obklad na rány.

Listy jahodníku obsahují třísloviny, organické kyseliny, vitamin C a minerální látky. Působí močopudně, regulují tvorbu žluče, staví průjmy a zacelují rány.

Léčivé jsou i plody, jimž se říká jahody. Obsahují cukry, organické kyseliny a vitaminy A a C. Jsou vynikající při cukrovce, překyselení ža-

ludku, chudokrevnosti, revmatismu, na pročištění krve, proti žlučovým, ledvinovým a močovým kamenům.

7

Takový jahodový koktajl není jenom pochutina, ale také lék. Jahody ve spojení s mlékem totiž posilují nervy a srdce, doplňují vitamin C. Jahodový čaj: 2 lžičky drceného sušeného listu pře-

lijeme 1 šálkem vody, 10 minut povaříme a necháme 15 minut stát. Čaj pomáhá při chorobách jater a ledvin, při revmatismu, horečkách a na pročištění krve. Vychladlý je výborným kloktadlem při zánětech v dutině ústní. Stejné účinky má odvar z maliníku a ostružiníku.

Pleťová maska: ja hody dobře rozmačkáme s mlékem, přidáme uvařený a rozmačkaný brambor, vymícháme jemnou kaši, kterou si naneseme na umytý obličej.

8

Necháme působit půl hodiny a smyjeme vlažnou vodou.

Na masku se hodí lesní i zahradní

jahody Jahody čistí pleť, stahují póry a regenerují kůži.

Odvar z jahodníku:

3 lžíce sušených listů zalijeme 2 dl vroucí vody a necháme 30 minut

vyluhovat.

Scedíme a odvarem si omýváme pleť nebo ho používáme ke kloktání při zánětech v ústní dutině a ne

příliš svěžím dechu.

9

Jalovec obecný (Juniperus communis)

Jalovec obecný je jehličnan ze střední Evropy. Používají

se jalovčinky – semena z malých šišek.

Jeho účinky znali lékaři v antice, Hippokrates považoval jalovec za prostředek urychlující porod. Ve středověku se jalovec používal při vykuřování proti moru.

Patří do čeledi cypřišovitých, roste v Evropě, v severní Asii a severní Americe.

Zralé plody – jalovčinky – mají velký obsah silice, která posiluje zažívací orgány a podporuje proplachování ledvin a močových

cest.

10

Jalovec je vynikající při přípravě zvěřiny a vyrábí se z něho skvělá kořalka – Borovička.

Jalovec působí protizánětlivě, ale také diureticky –

odvodňuje. Neměl by se proto používat při nemocích ledvin a také v těhotenství. Na podporu trávení se doporučuje rozžvýkat během dne 10 plodů. Ale nemělo by se to dělat dlouhodobě, jenom jako několikadenní kúra.

Jalovcový čaj: 2 lžičky drcených suchých plodů zalijeme 1/4 l studené vody a

necháme přes noc vyluhovat. Pijeme jako močopudný prostředek při revmatismu, dně a na pročištění krve.

Maximální dávka jsou 2 šálky denně.

11

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)

Jitrocel používali už Asyřané a o jeho slávu se zasloužili především antičtí lékaři, kteří ho považovali za jedinečný prostředek při léčení kožních nemocí.

Uvařený ve slané octové vodě pomáhal při žaludečních potížích a při úplavici, poradil si prý s bodnutím

štírem a hadím uštknutí. Později se jeho použití ustálilo jako prostředek na rány, vředy a záněty. Čerstvé listy (rozmělněné) se přikládali na poranění zvlášť na válečných bojištích

a v lidovém léčitelství se k tomuto účelu jitrocel používá dosud.

12

Patří do čeledi jitrocelovitých, roste na celém světě. V léčitelství se používají listy, které obsahují iridioglykosidy, slizovité látky, třísloviny, falvonoidy, kyselinu křemičitou.

Čaj při nachlazení: 2 vrchovaté lžičky listu jitrocele přelijeme 1 šálkem studené vody, necháme 2 hodiny vyluhovat, scedíme a ohřejeme. Pijeme několikrát denně.

Ošetření ran: př i bodnu tí h m y zem , na lišeje, spá leni-

ny

a špatně se hojící rány přiložíme rozmělněné jitrocelové listy. V přírodě můžeme listy rozžvýkat a pak přiložit.

Jitrocelový sirup: M la dé lístky jitrocele pokrájíme a postupně vrstvíme do

sklenice, každou centimetrovou vrstvu zalijeme kvalitním medem.

13

Když je sklenice plná, necháme jitrocel v medu 10 dní, pak ho procedíme přes plátno a užíváme při zánětech horních cest dýchacích, při kašli a na odkašlávání, při žaludečních a střevních potížích.

Jitrocelová pleťová voda: 10 g su šen ý ch jitrocelových lístků zalijeme 1 dl vroucí vody a necháme půl hodiny vyluhovat. Scedíme a smícháme s 1 dl čistého lihu. Voda je vhodná pro nečistou pleť, na akné.

Jitrocel blešník (Plantago psyllium)

Odjakživa se blešníkové semeno používalo proti průjmům i proti zácpě.

Při průjmech se míchalo s růžovým olejem,

při zácpě s fialkovým.

14

Semena obsahují slizové látky, které mají vysokou bobtnavost, mohou zvětšit svůj objem až patnáctinásobně. Slupky pak jsou ještě bobtnavější. Tím povzbuzují střevní činnost, vážou na sebe cholesterol a střevní odpad, zkra-

cují dobu trávení potravin ve střevech.

Blešníkové semeno účinkuje po 12 až 24 hodinách, někdy to trvá i déle, proto se obrňte trpělivostí a nehořekujte, že vám to nepomohlo.

Projímací kúra: 2 polév k ov é lžíce hr u bě r ozm ěln ěn ého blešníkového seme-

ne dáme do sklenice vody a vypijeme.

Užíváme třikrát denně během jídla.

Důležité je dostatečné množství tekutiny, každou sklenici zapijeme půl litrem tekutiny.

Nejlépe minerálkou.

15

Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum)

Když si latinský název přeložíme, dostaneme se k českému názvu – hippos – kůň, kastaneon – kaštanovník, tedy koňský kaštan.

Patří do čeledi jírovcovitých, dosahuje výšky 30 metrů, pochází z jihovýchodní Evropy.

Plod je ostnitá tobolka, z níž ve zralosti vypadávají mastně lesklá semena – kaštany.

V léčitelství se používají květy, kůra, semena.

Květy s kůrou obsahují

glykosidy a třísloviny, semena navíc tuky, saponiny, škroby, cukry a bílkoviny.

16

Pomáhá při neuralgiích, revmatismu a dně, zánětu dýchacích cest, hemeroidech, a křečových žilách.

Kdo trpí artrózou kloubů na rukou, ať nosí v kapse několik kaštanů. Mačkáním kaštanů si klouby masíruje-

me a prospívá to.

Někdo si dává kaštany do postele, do místa za hlavou. Každý rok si jich nasbírejte přesně tolik, kolik

je vám let a jeden kaštan přidejte navíc, abyste se podle pověry dožili i další sklizně.

S kaštany pod hlavou budete krásně spát. Tento jev má dokonce racionální jádro. Kaštany totiž mají přirozenou radioaktivitu, která uklidňuje a léčí například du-

tiny.

17

Tinktura z květů: 1 díl květů zalijeme 10 díly lihu a postavíme na tři týdny na slunce.

Potom scedíme a používáme jako mazání při revmatismu a dně.

Tinktura ze semen:

1 díl drcených semen smícháme s 10 díly lihu a postupujeme stejně jako při předešlém receptu.

Tinktura z kůry: 2 lžičky drcené kůry vhodíme do 1/4 l vody, 1/2 hodiny povaříme.

Scedíme a pijeme při hemeroidech, dýchacích problémech a neuralgic-

kých bolestech.

18

Jmelí bílé (Viscum album)

Patří do čeledi ochmetovitých, v korunách stromů tvoří trsy, které jsou zakořeněny v kůře. Nejčastěji jmelí najdeme na borovicích, jedlích, smrcích a akátech.

Sběr je obtížný, protože vyžaduje velkou fyzickou zdatnost. Jmelí se sbírá před Vánoci, protože v žádné domácnosti nesmí o svátcích chybět.

Tenhle zvyk je prastarý, už starogermánské a keltské kmeny se shromažďovali na Nový rok s kněžími

v posvátném lese, aby přijali větvičku jmelí useknutou zlatým srpem. Jen tak měli zajištěné štěstí po celý rok.

19

Ve starověku bylo jmelí zasvěceno bohyni lásky, kdo nosil větvičku na krku, byl ochráněn před démony a zlými duchy. Nápoj z jmelí zapuzoval zlá kouzla.

Jmelím se léčila zimnice, žloutenka, prů-

jem, souchotiny, padoucnice, prospívalo při mrtvici, hysterii, dně, hemeroidům a nepravidelné menstruaci. V léčitelství se používají lístky a větvičky, které obsahují alkaloidy, saponiny, třísloviny. Čerstvé jmelí lehce páchne, v suchém stavu nikoliv.

Dnes ho používáme jako močopudný a protikřečový prostředek, který navíc snižuje krevní tlak. Je součástí léků proti kornatění tepen a horký nálev je účinný proti skleróze. Čaj ze jmelí: 2 lžičky sušeného jmelí přelijeme 1/4 l vařící vody a necháme 20 minut vyluhovat. Scedíme a pijeme vlažný ráno

a večer.

20

K „Příroda neříká nikdy nic jiného, než říká moudrost.“ Iuvenalis

Kafrovník lékařský (Cinnamomum camphora)

Už ve starověku v Číně znali pryskyřici z mohutného stromu kafrovníku, z níž získávali kafr.

Kafr se pak z Indie rozšířil do Evropy jako prostředek proti dně a revmatismu.

Věhlasný cestovatel Marco Polo také ze svých výprav kafr přivážel, ovšem zmiňuje se, že ho musel vyvažovat zlatem.

21

Až 40 metrů vysoký strom patří do čeledi vavřínovitých, roste v Číně, Japonksu, na Tchajwanu, Srí Lance a v Africe.

V léčitelství se používá kafr, který se získává destilací z kafrové silice.

Je obsažen ve všech částech stromu,

nejvíc ho je v dolní části kmene.

V nízkých koncentracích tiší bolest, ve vyšších zrychluje krevní oběh.

Používá se při svalovém revmatismu, srdečních obtížích, při nízkém tlaku, při katarech dýchacích cest a proti proleženi-

nám.

Používá se vnějškově, vnitřně jen zřídka a velmi opatrně, ve vyšších dávkách je totiž smrtelně jedovatý.

22

Kakost smrdutý (Geranium robertianum)

Lidově se mu říká čapí můstek nebo milost boží. Bylina s růžovofialovými květy a dlouhými zobákovitými plody roste po celé Evropě a poznáme ji bezpečně podle nepří-

jemného zápachu.

V léčitelství se používá nadzemní část, plody se nesbírají. Nať obsahuje hořčiny a třísloviny, odvar z ní je odporný, takže se vnitřně neužívá, pouze se přidává do koupelí na mokvavé vyrážky, lišeje a ekzémy.

Doporučuje se prášek z ze suché natě, do něhož se přidá pár kapek vody, aby se vytvořila hustá kašička. Ta se klade na rány, vředy, bolestivá zánětlivá místa, na místa stižená revmatismem a dnou.

23

Kakost sice není tak významná léčivka, zato má své pevné místo v čarodějnictví.

Když dívka vyhodila do větví stromů věneček

z kakostu a ten se tam zachytil, měla jistotu, že se do roka vdá.

Z kakostu se připravuje kouzelný prášek na získání lásky.

Usušený kakost se rozdr-

tí a práškem se posype chléb osoby, jejíž lásku chceme získat. Až chleba sní, zamiluje se.

Odvar ke koupeli: 8 lžic su šené natě vaříme na mírném ohni

10 minut s litrem vody.

Necháme 15 minut odstát a vlijeme do koupele.

24

Kaparovník (Capparis spinosa) Kapary jsou uzavřená, kališními lístky obklopená květní poupata kaparového keře, který roste zejména ve středomořské oblasti.

Poupata se otrhají, několik dní se nechají ovadnout, pak se nakládají do octa nebo oleje.

Kapary povzbuzují chuť k jídlu a také

chuť do života.

Jezte je proto často.

Kaparová kúra: Př i ja r ní ú na v ě a celkov é sla bosti v ezměte vrchovatou lžíci kaparů, dejte je do sítka a propláchněte je pod tekoucí vodou. Pak je nasekejte, zalijte

šálkem vroucí vody a nechte hodinu stát. Pak sceďte a pijte

třikrát denně.

25

Kardamovník obecný (Elettaria cardamomum)

V antice kardamomem léčili kašel, ledvinové choroby, žaludeční bolesti a křeče. Ve středověku se užíval proti horečce.

Patří do čeledi zázvorovitých, roste v Západní Indii, na Srí Lance, na Sumatře a v Číně.

V léčitelství se užívá semeno, které obsa-

huje velké množství silice.

Je to jedno z nejdražších koření, které bylo známé ještě před vznikem písma. Indové ho nazývají královnou koření, Arabové si ho dodnes přidávají do kávy, ve starém Římě se z něho vyráběly parfémy.

26

Když rozemletá semena přelijeme šálkem vroucí vody, vyrobíme si čaj, který výborně působí proti nadýmání, při chronických ne-

mocích a také při hormonálních obtížích.

Nemusíte pít pořád čaj, můžete si udělat také mléčný nápoj – místo vody dáte horké mléko a lžičku

medu.

Pro odstranění zápachu z úst žvýkáme semena nebo si vyplachu-

jeme ústa kardamomovým roztokem.

27

Kasie úzkolistá a sennová (Cassia angustifolia a Cassia senna)

Arabové používali lusky senny při očních chorobách a lepře, později se prosadila především jako prostředek čistící organismus.

Oba druhy jsou z čeledi sapanovitých, rostou na Arabském poloostrově, v Somálsku a v jižní Indii.

V léčitelství se používají listy a plody, které obsahují antranoidy, jež zvyšují vylučování vody do střeva.

Mírněji působí plody – lusky, než listy.

Projímavý čaj: 1 lžičku lu sků př elijem e 1 šá lk em v r ou cí vody a necháme 10 minut vyluhovat. Pijeme vlažný. Ale pozor – tento čaj nesmíme pít déle jak dva týdny. Střeva si pak

na něj zvyknou a zleniví.

28

Kerblík třebule (Anthriscus cerefo-

lium)

Ve středověku byla ob-

líbená mast proti vředům a otokům, která se připravovala z kerblíku a vepřového sádla. Kro-

mě toho se kerblík používal jako prostředek na žaludeční potíže, proti zvracení, horečce, při onemocněních sleziny a jater a na kožní problémy. Patří do čeledi miříkovitých, pochází z jihovýchodní Evropy a malé Asie. V léčitelství se používá nať, která obsahuje flavonoidy, hořčiny a silici. Jelikož likviduje v těle jedy, skvěle se hodí na jarní očistnou kúru. Pročistí játra a žlučník, že budou jako nová.

Kerblíkový čaj: 2 lžičky natě přelijeme 1 šálkem vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat, scedíme a pijeme vlažný.

29

Kmín kořenný (Carum carvi) Už v dávných dobách byl kmín považován za prostředek výrazně podporující trávení.

Kmín kořenný je okolíkokvětá rostlina, která patří do čeledi miříkovitých, roste v Asii a Ev-

ropě. Jde o dvouletou rostlinu, kdy se v druhém roce objeví bílé nebo růžové kvítky, z nichž se vyvinou hnědé plody. Ty se suší a po nějakém čase z nich vypadnou známé jehličky, jimž říkáme kmín. Obsahují silice s velkým podílem karvonu. Ta podporuje tvorbu žaludečních šťáv, uvolňuje křeče a plynatost.

Kmín pomáhá při žaludečních potížích, při křečích žaludku, nadýmání, kolikách. Naši předkové ho doporučovali kojícím matkám,

podporoval tvorbu mléka, užívali ho také na hubení zákožky svrabové, štěnice a vši, proti plísním a mykózám.

30

Při dýchacích obtížích je také dobré rozžvýkat si tu a tam pár kmínu a pak je vyplivnout.

Při bronchitidě si uvařte třikrát denně šálek kmínového čaje. Ten se dělá

i malým dětem, když mají problémy s nadýmáním.

Kmín také odstraňuje zápach z úst, vylepšuje dech, dokonce skvěle působí po česnekovém jídle. Žvýkání kmínu je dobré také proti paradentóze. Mám s tím výborné zkušenosti.

Kmínový čaj:

2 čajové lžičky kmínu roztlučeného v hmoždíři přelijeme 1 šálkem vroucí vody,

necháme přikryté 10 minut vyluhovat a scedíme. Při žaludečních potížích pijeme třikrát denně.

31

Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris)

Naši předkové ji doporučovali při krvácení z nosu, kožních chorobách a proti silné menstruaci.

Patří do čeledi brukvovitých, roste v Evropě jako plevel,

lidově se jí říká žebrácká kabelka, suchá Běta, slouhovo thé nebo babí kapsy.

V léčitelství se používá nať, která obsahuje flavonoidy, aminokyseliny, bílkoviny, draslík a zejména peptid, který zastavuje krvácení. Naši

předkové kokošku doporučovali při krvácení z nosu, člověk

měl držet bylinu ve stejné ruce, jako je nosní dírka, z níž krvácí.

32

Na rány se používá čajový obklad, při menstruačních potížích se pije čaj.

Kokoškový čaj: 3 lžičky su ché natě přilijeme 1/4 l vroucí vody a necháme 15 minut při-

kryté vyluhovat. Přecedíme a pijeme studený.

Komonice lékařská (Melilotus officinalis)

Ve středověku se používala proti bolesti uší a horkosti očí, proti vředům a tvrdé děloze, v lidovém léčitelství zase proti hemoroidům a křečovým žilám.

Patří do čeledi bobovitých, roste do výšky 1,5 metru v Evropě a Asii. Říká se jí také medový jetel, nebo také jetel koňský, uher-

ský či bucharský.

33

V léčitelství se používá kvetoucí nať, která obsahuje flavonoidy a saponiny, které pů-

sobí protizánětlivě a proti trombózám.

Na naraženiny, vymknutí a krevní sraženiny se používá obklad z kaše, která vznikne rozmělněním

komonice.

Odvar na obklady: 2 lžíce sušené natě přelijeme 1/2 l vařící vody a necháme přikry-

té 10 minut mírně vařit. Obklad namočený v odvaru tiší bolest, odstraňuje otoky, léčí hnisavé rány a vředy.

34

Kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris)

Ve středověku ho používali proti vředům hrdla, na ošetření ran, na potíže zažívacího ústrojí a při ženských obtížích.

Patří do čeledi růžovitých, roste v severních oblastech, lidově se mu říká husí nožka, husí drápky, husí tlapky, husí šlapka, rosička, polní muškát, knedlíček, pláštíček Panny Marie.

V léčitelství se používá nať, která obsahuje třísloviny, hořčiny, flavonoidy a silice.

Nejpůsobivější je při průjmových onemocněních, působí proti kašli, hojí rány a ekzémy.

35

V dřívějších dobách se dívky odvarem omývaly, aby měly krásnou pleť. Nebylo to od věci, odvar je dezinfekční a čistá pleť je předpoklad krásy.

Při všech obtížích se používá výluh za studena.

Konvalinka vonná (Convallaria majalis)

Naši předkové ji používali jako lék proti epilepsii a mrtvici.

Patří do čeledi liliovitých, roste v Evropě, Asii a Severní Americe.

V léčitelství se používá nať, která obsahuje glykosidy, které zvyšují výkonnost srdce.

Konvalinka je jedovatá, proto ji doma sami nepoužívejte, maximálně si ji dejte do vázičky a kochejte se její něžnou krásou. Ale pozor na vodu, v níž konvalinky jsou, ta

je totiž také jedovatá.

36

Kopr vonný (Anethum graveolens)

V egyptské medicíně byl používán proti bolestem

hlavy, v antice navíc i proti bolestem břicha. Pro Římany byl symbolem životní energie, pro Řeky zase byl vynikajícím lékem proti škytavce.

Ve středověku před ním

varovali, protože lidi rozesmutňuje, ovšem na druhé straně zahání dnu a potlačuje

sexuální choutky. Bylináři ho používali k tišení bolestí, odstraňování větrů a zlepšení spánku. Zaháněl také zlé démony.

37

Kopr vonný je jednoletá bylina, která pochází z Asie, pěstuje se v Rusku, Středomoří a v Asii.

Patří do čeledi miříkovitých.

Používá se v čerstvém stavu a také jeho sušené plody. Listy se koření pokrmy – napří-

klad koprová omáčka. Plody se přidávají do rybích pokrmů a chleba, ale u nás zřídka, hlavně ve Skandinávii.

Kopr byl považován za velmi pozitivní rostlinu, proto se ve středověku používal jako účinný prostředek proti černé magii.

Prospívá při nadýmání, likviduje špatné střevní bakterie, uvolňuje křeče.

K tomu si připravíme čaj z jedné polévkové lžíce plodů, které roztlučeme v hmoždíři a zalijeme litrem vroucí vody.

Necháme tři hodiny odležet. Scedíme, přisladíme medem.

38

V mnoha starých receptářích se kopr dopo-

ručuje kojícím matkám, protože podporuje tvorbu mléka.

V lidové medicíně se kopr podával zuřícím šílencům, byl považován za velmi účinný prostředek při nervových záchvatech.

Také se kopr doporučuje při škytavce. Dokonce se ve starých receptářích můžete dočíst, že kopr pomáhá od žárlivosti a závisti. To je obzvlášť zajímavé, neboť

u nás se kopr konzumuje dost často a přitom se o nás tvrdí, že

jsme národ závistivců. Asi ho přece jenom ještě jíme málo.

39

Kopr v soli – čerstvý, mladý kopr opláchneme, necháme okapat a otrháme od stonků.

Nadrobno nakrájíme, promícháme se solí, napěchujeme do kelímku od jogurtu, povrch hustě posypeme solí

a uložíme v ledničce. Vydrží tam několik týdnů.

Víno proti nadýmání: 1 čajovou lžičku plodů rozdrtíme v hmoždíři a svaříme v 1 šálku vody a 1 šálku bílého vína. Necháme 10 minut

vyluhovat a scedíme. Pijeme třikrát denně před jídlem.

Kopr v nálevu – Čerstvý, opláchnutý kopr odtrháme od stonků, nakrájíme a naplníme do skleniček, které zalijeme teplým sladkokyselým nálevem, který připravíme z vody, soli, cukru a vinného octa. Uza-

vřeme a sterilujeme 10 minut při 85 oC.

40

Kopřiva dvoudomá a žahavka (Urtica dioica, Urtica urens)

V antice byla kopřiva považována za chutnou zeleninu, která navíc pomáhala proti otokům žláz a vředům. Později se stala uznávanou při léčení revmatických potíží. Ve středověku se přišlo na to, že kopřiva je velmi účinné afrodisiakum. Později se používala k léčení led-

vinových a žlučníkových kamenů, při astmatech a proti kašli.

Patří do čeledi kopřivovitých, kopřiva dvoudomá roste do výšky 1,5 metru, žahavka je mnohem menší, asi půlmetrová.

V léčitelství se používá list, nať a kořen. Obsahují kávové kyseliny, nenasycené mastné kyseliny, kyselinu křemičitou a minerální soli, které mají protizánětlivý a odvodňující účinek. Látky obsažené v kořenech blahodárně působí na prostatu.

41

Velmi oblíbená je kopřivová jarní kúra, kdy se pije kopřivová šťáva nebo čaj, který stimuluje látkovou výměnu. Kúra trvá tři

týdny, kdy se pije denně 1/2 litru čaje.

Kopřivy se u nás velice často používají v kuchyni. Nejen o velikonocích na oblíbenou hlavičku, ale i během roku.

Dělá se z nich i polévka (do normální bramboračky přidáme hrst nasekaných kopřivových lístků, vynikající je polévka z 3 hrstí nasekaných kopřiv, bujónové kostky, žloutku

a smetany), výborný je kopřivový špenát, který se připravuje úplně stejně jako špenát skutečný – na osmaženou cibulku vhodíme náruč kopřivových lístků, přidáme rozdrcený česnek, sůl a nakonec trochu smetany. Kopřivy můžeme přidávat i do bramborového salátu a uděláme si z nich výbornou omeletu – vajíčko osolíme a rozšleháme s nasekanými kopřivovými lístky a strouhaným sýrem.

42

Kopřivový čaj: 2 čajové lžičky ko-

přivového listu přelijeme 1 šálkem vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat, scedíme a pijeme třikrát denně. Ke každému šálku si dáme sklenici vody, abychom se dobře pro-

pláchli.

Tinktura na růst vlasů:

2 lžičky čerstvých nebo sušených listů přelijeme 1/4 l

vody a necháme přejít varem, 10 minut necháme vyluhovat, scedíme a pijeme ráno a večer 1 šálek.

43

První pomoc s bylinkami | 4. část © PhDr. Lucie Formáčková

Vydal Euroinstitut.eu spol. s r. o. | 1. vydání ISBN 978-80-87372-25-8 44