F1Mag 21/10

21/10

Téma týdne:

Kubica může v Renaultu zůstat Chvíli měl pocit, že se mu do netovárního týmu nechce, ale pak ochutnal jeho výhody.

Stalo se: Mercedes se nakonec neodvolal Před závodem: Před Velkou cenou Turecka Rozhovor: Colin Kolles MS silničních motocyklů: Druhé zlato pro Lorenza Historie: Muž, jenž pomstil Ferrariho Speciál: FIA GT1 v Brně

Téma týdne

Kubica může v Renaultu zůstat Autor: Tomáš Richtr

Robert Kubica patří k těm, kteří se neohlíží vlevo vpravo a dřou do úmoru. Když v roce 2008 ochladl jeho vztah s vedením týmu, nebylo to proto, že by byl vítěz Velké ceny Kanady téhož roku náladový. Ale zkrátka nebyl přesvědčen o tom, že by BMW dělalo maximum pro to, aby jeho vůz byl ve srovnání s konkurencí co nejlepší. Ba co víc, BMW v sezoně 2008 vzdalo boj o titul a Kubica varoval, že taková šance se nemusí už nikdy naskytnout. Do současné chvíle to vypadá, že měl pravdu.

1

21/10

Když se Robert Kubica rozhodl opustit BMW, protože automobilka končila své účinkování ve formuli 1, netušil, že si zvolil jinou, ale se zcela stejnými úmysly.

V Polákově táboře zavládla panika po ohlášení Renaultu, že se také stahuje z formule 1. Na rozdíl od BMW byl ale přesun vlastnictví samotného týmu F1 daleko hladší. Stáj odkoupila lucemburská kapitálová firma Genii Capital a post šéfa týmu obsadil Francouz Eric Bouiller.

Zdecimovanou morálku vlivem turbulentní singapurské aféry ale nezregenerujete zde dne na den, tím spíš, že navzdory ponechání jména ‚Renault‘ a dodávky motorů je potřeba zajistit budoucnost týmu se statusem ‚soukromý‘.

Robert Kubica se po chvíli rozhodl zůstat a podpořit snahy stáje zvednout se z nejhoršího. Týmovým kolegou se stal Vitalij Petrov, první ruský jezdec ve formuli 1. Jeho výkony coby nováčka dávají příslib světlým zítřkům, protože navzdory občasným chybám mu nechybí nasazení a rychlost. Jak by to asi vypadalo, mít Petrov zkušenosti, ukazuje právě Robert Kubica. V každé letošní kvalifikaci se dokázal Robert Kubica probojovat až do její finální části (9., 9., 6., 8., 7., 2. místo).

S výjimkou úvodní Velké ceny Bahrajnu také vždy bodoval (11., 2., 4., 5., 8., 3. místo). Kubica je šestý v průběžné klasifikaci šampionátu se ztrátou pouhých 19 bodů na lídra Webbera (za vítězství se bere 25 bodů). Renault je pátý se 65 body – 90 % z nich přinesl právě rodák z polského Krakova.

V posledních dnech se objevily zprávy, že má o něj zájem Ferrari. Tam končí Felipemu Massovi na konci sezona smlouva, a tak se Maranello rozhoduje, jak dál. Kubica zcela jistě nebude jediným závodníkem, se kterým Ferrari jedná,

nebo to má přinejmenším v úmyslu.

Je však jisté, že je Kubica hodně vysoko.

Sám Kubica tvrdí, že jeho hlavní prioritou je zůstat s Renaultem, ALE! ALE tým musí nabídnout rychlou a spolehlivou techniku. To znamená nejen držet krok ve vývojovém boji s ostatními, ale stáhnout ztrátu tak, aby měl Kubica šanci příští rok pravidelně bojovat o vítězství. Dalším důvodem, proč se zatím Kubica do Ferrari nehrne, je jeho velmi dobrý vztah s Fernandem Alonsem.

Ten si rychle vybudoval status neoficiální jedničky v týmu a vysoce konkurenční prostředí vždy mělo, má a bude mít vliv na vztah obou jeho závodníků. Tím se ale Robert Kubica zatím trápit nemusí. Ačkoli to žádná ze stran (tedy Renault i Kubica) veřejností nekomunikují, F1mag zjistil, že skončí-li Renault na konci sezony nejhůře šestý, může si Renault Kubicu ponechat.

A čím lepších výsledků bude chtít Kubica s Renaultem dosahovat, tím větší šance, že jej Renault nikam nepustí. Možná by se našli šílenci, které by napadlo zajíždět horší výsledky tak, aby tým spadl za šesté místo v Poháru konstruktérů, a pilot se tak stal volným. To je ale naštěstí nesmyslná úvaha a o takového jezdce by hlavně neměl nikdo zájem. A už vůbec ne Ferrari.

Současné výsledky týmu také výrazně přispívají k zotavení z již zmíněného skandálu Singapur 2008. Tehdy ještě pod původním vedením Flavia Briatoreho a Pata Symondse během závodu záměrně boural Nélson Piquet mladší do zdi, aby pomohl vyhrát svému kolegovi Alonsovi. Renault ve formuli 1 udržela pouze krize šampionátu, který bojoval o setrvání automobilek v soutěži. Tehdejší šéf Mezinárodní automobilové federace Max Mosley skandálu naopak využil pro to, aby se zbavil Flavia Briatoreho.

Což v konečném důsledku nemusela být vůbec špatná věc: vedení v podobě Eric Boullier, Jean-François Caubet, technický ředitel Bob Bell získalo důvěru zaměstnanců v továrnách ve francouzském Viry-Châtillon a britském Enstone, a těm zase novou víru a motivaci přinesly výkony Vitalije Petrova a Roberta Kubici přímo na dráze.

Ano, před Velkou cenou Monaka Robert Kubica prozradil, že si Renault nemůže dovolit to, co běžně dělávalo BMW, jako například dovézt přední přítlačné křídlo vyvinuté a vyrobené exkluzivně pro trať v Monte Carlu. Jenomže na straně druhé BMW také méně naslouchalo jezdcům, čímž ignorovalo Kubicovy výzvy nevzdávat boj o titul až do posledních okamžiků roku 2008. A právě tato méně „firemní“, spíše „týmovější“ atmosféra by se mohla Kubicovi líbit.

2

21/10

Stalo se

Mercedes se nakonec neodvolal Autor: Filip Fikejz

Přestože se během uplynulého týdne nejela velká cena formule 1, ve světě královny motoristického sportu se pořád něco děje. Tým Mercedes se rozhodl respektovat rozhodnutí FIA, Williams zveřejnil, proč oba jeho vozy v Monaku havarovaly, a Cosworth se zastal nových týmů, které opět kritizoval Luca di Montezemolo.

MERCEDES AKCEPTOVAL SCHUMACHEROVU PENALIZACI

Stáj Mercedes GP se nakonec rozhodla neodvolat proti dvacetisekundové penalizaci, kterou dostal Michael Schumacher při Velké ceně Monaka za předjetí Fernanda Alonsa v posledním kole.

Tým pochopil situaci na trati jako restart závodu, což v souladu s článkem 40.7 Sportovních regulí umožňuje předjíždět od tzv. safety car čáry umístěné v Monaku v zatáčce La Rascasse. Své jezdce proto informoval, že po zabočení safety caru do boxů mohou předjíždět. Toho Schumacher využil a pohotově se dostal na šesté místo před Alonsa. Podle verdiktu Mezinárodní automobilové federace byl závod v souladu s článkem 40.13 dokončen za safety carem, který do boxů zabočil jen proto, aby nekazil fotografie vozů po průjezdu cílem.

Zpřehlednění situace určitě nepomohla skutečnost, že se na monitorech objevila pouze zpráva „SAFETY CAR IN THIS LAP“, což podle článku 40.11 znamená, že už je možné safety car stáhnout z tratě. Samotná FIA přiznala, že pravidla v tomto případě nemluví zcela jasně a je třeba je změnit. Vyjasnit by se měla také signalizace, protože v Monaku někteří maršálové začali po zabočení safety caru mávat zelenými vlajkami. Komise F1 má na základě návrhu Sportovní pracovní skupiny předložit změny, které Světová rada motorsportu projedná 23. června v Ženevě. Mercedes podle svého tiskového prohlášení vyjádřil potěšení nad skutečností, že FIA uznala jeho důvody interpretace pravidel a rozhodl se nakonec proti změně výsledků závodu v zájmu sportu neodvolat. Na celé situaci je pikantní, že jedním z těch, kteří o Schumacherově

3

21/10

trestu rozhodovali, byl Němcův velký rival z poloviny devadesátých let mistr světa z roku 1996 Damon Hill, který v Monaku patřil mezi stewardy. FIA totiž letos zavedla novinku, že při každé velké ceně pomáhá stewardům někdo z bývalých pilotů F1. Hillovi nebylo příjemné, že musí posuzovat událost, do které byl zapojen Schumacher. I když prohlásil, že jednal podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, byl zasypán řadou nepříjemných e-mailů, převážně od německých fanoušků. Podle Angličanova názoru by bývalí jezdci měli mít spíše poradní roli a nepůsobit jako oficiální stewardi.

WILLIAMS ZKOUMAL PŘÍČINY NEHOD SVÝCH VOZŮ

Úplně jiné starosti měl po Velké ceně Monaka tým Williams, který řešil příčiny havárií obou svých vozů. Nico Hülkenberg neujel během svého prvního monackého závodu v F1 ani celé kolo. Na startu mu selhal senzor ovládání spojky a propadl se až na konec závodního pole. Pak si v první zatáčce o jeden z vozů HRT poškodil uchycení předního křídla. To se mu v tunelu ulomilo a německý pilot tvrdě narazil do zdi. Rubensi Barrichellovi selhalo pro změnu zadní zavěšení, jehož

strukturu narušil kryt kanálu. To pak způsobilo nehodu. Jako jeden z prvních na tuto skutečnost upozornil pilot stáje Force India Vitantonio Liuzzi, který si při jízdě za Brazilcem všiml zvedajícího se krytu.

Podle vyjádření Williamsu používá stáj tyto verze dílů ve vozech FW32 od začátku sezony. Nejednalo se tedy o speciální úpravy pro GP Monaka.

MONTEZEMOLO NOVÉ TÝMY KRITIZUJE, COSWORTH JE BRÁNÍ

Prezident Ferrari Luca di Montezemolo se opět obul do nových týmů, které by prý nejraději poslal o kategorii níž do GP2. Řekl to při příležitosti připomenutí, že Ferrari je stálicí formule 1 a letos oslaví osmistý start v F1. Na stranu nových týmů se naopak postavil jejich dodavatel motorů Cosworth, který považuje kritiku za nespravedlivou. Šéf Cosworthu Mark Gallagher zdůraznil, že týmy vstoupily do formule 1 v době celosvětově nepříznivé ekonomické situace a mají velké odhodlání uspět.

Gallagher dodal, že podle jeho názoru všechny týmy tvrdě pracují a Cosworth je považuje za dobré partnery po obchodní i technické stránce.

Před závodem:

Před Velkou cenou Turecka

Hon na Red Bull, sedmý díl. Z hlavních rolí se Webbera a Vettela pokusí vystrnadit piloti McLarenu i Ferrari. Zda přeobsazení vyjde, uvidíme již za pár dní.

4

21/10

Před závodem

Před Velkou cenou Turecka Autor: Michal Mikoláš

Formule 1 se dva týdny po závodě v Monaku stěhuje opět mimo Evropu. Pravda, pouze těsně. Již tradičně se totiž Grand Prix Turecka bude pořádat v moderním Istanbul Parku, který se nachází východním směrem od největšího města této lidnaté muslimské země. Boje na horké subtropické půdě by se měly odehrávat v duchu honu na Red Bull a jeho jezdce, Sebastiana Vettela a Marka Webbera. Rychlý okruh by měl sedět například týmu McLaren. Nechat se zahanbit se nechtějí ani u Ferrari. Zejména Felipe Massa má Turecko velice rád. Zda bude mít opět příležitost přemýšlet o tureckém občanství, či zda bude trvat nadvláda Red Bullu, se dozvíme již tuto neděli.

5

21/10

Sezona 2010 ubíhá závratným tempem.

30. května je na pořadu již sedmý závod tohoto ročníku. Čest přivítat technicky nejvyspělejší odvětví motorsportu bude mít Turecko. Formule 1 se sem podívá již pošesté. Turecko je jednou z mála zemí, které můžeme nazvat euroasijskými.

Rozkládá se totiž na území obou kontinentů. Na ploše o výměře 783 tisíc kilometrů čtverečních žije 72 milionů lidí.

To dává slušný základ pro obrovský trh a je známo, že právě taková místa jsou pro formuli 1 vysoce atraktivní. Okruh Istanbul Park patří k nejmladším tratím v kalendáři.

Slavnostně otevřen byl 21. srpna 2005, tedy v den konání historicky první Grand Prix Turecka. Trať z rýsovacího prkna Hermanna Tilkeho měří 5338 metrů a čítá čtrnáct zatáček. Je řazen mezi nejzdařilejší díla německého architekta. Jedná se o levotočivý okruh, což je jev jinak typický spíše pro zámořské závody. V letošní sezoně se proti směru hodinových ručiček jede jen na třech dalších tratích – v Brazílii, Singapuru a Abú Zabí. Istanbul Park je mezi „tilkedromy“ výjimkou.

Není totiž vystavěn na rovině, naopak je plný převýšení (rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem je 46 metrů). Tilke se nechal slyšet, že záměrně okruh podřídil kopcovité krajině, aby byl pro jezdce větší výzvou. Istanbul je typický řadou náročných zatáček. Kupříkladu hned první zatáčka bývá přirovnávána té v Interlagosu, či legendární Corkscrew v Laguna Seca. Zdaleka nejpřitažlivější sekcí okruhu je ovšem extrémně dlouhá a rychlá zatáčka číslo 8. Láme se na čtyřikrát a projíždí se téměř s plynem na podlaze. Jezdec přitom musí čelit silnému přetížení. Za pouhých pět let si zatáčka vydobyla podobné renomé jako kupříkladu Eau Rouge ve Spa či 130R ze Suzuky.

Okruh je schopen pojmout až 155 tisíc diváků. Na hlavní tribunu, stojící podél cílové rovinky, se může vměstnat 25 tisíc lidí. Mimo formule 1 a GP2 se do Istanbulu podívalo i MotoGP, WTCC či DTM. Za svou krátkou historii Istanbul stihl divákům nabídnout mnoho napínavých momentů. Tak jako celá sezona 2005, nesla se i první Grand Prix Turecka ve znamení boje mezi McLarenem a Renaultem, potažmo Kimim Räikkönenem a Fernandem Alonsem. Navrch měl tentokrát Fin, který vyhrál jak kvalifikaci, tak i závod. Alonso byl druhý a Juan Pablo Montoya třetí. Kolumbijský pilot v devětatřicátém kole zajel nejrychlejší kolo závodu, které dodnes zůstává

6

21/10

oficiálním rekordem okruhu. Má hodnotu 1:24.770. Mohl se zasloužit o double McLarenu, při předjíždění Tiaga Monteira o kolo si ovšem poškodil difuzor. V zatáčce 8 vyjel z trati a druhé místo tím přepustil Alonsovi. V roce 2006 byla Grand Prix Turecka čtrnáctým závodem sezony. Svou první pole position v kariéře si vyjel Felipe Massa. Porazil i svého zkušenějšího kolegu, Michaela Schumachera. Ve druhé řadě stály oba vozy Renaultu. Giancarlo Fisichella po startu způsobil hromadnou havárii několika vozů. Po bouračce Liuzziho na trať musel safety car.

Po zastávkách v boxech se Alonso dostal před Schumachera. Tím bylo zaděláno na strhující souboj v posledních patnácti kolech. Sedminásobný mistr světa ovšem svou stíhací jízdu nedotáhl do úspěšného konce a do cíle dojel těsně za Alonsem.

Aféru vyvolala ceremonie na stupních vítězů. Vítěz Felipe Massa převzal trofej z rukou prezidenta Severokyperské

turecké republiky, tedy státu uznávaného pouze Tureckem. Vláda Kyperské republiky podala stížnost Mezinárodní automobilové federaci. Ceremonií měla být narušena politická neutralita závodu, kterou se FIA snaží za každých okolností udržet. Organizátoři nakonec museli uhradit pokutu 5 milionů dolarů. O rok později se na prvním místě opět usadil Felipe Massa. Stejný scénář měl i závod před dvěma lety. Massa tak v Turecku získal čistý hattrick v kvalifikacích i závodech. Před rokem ovšem Ferrari na vítězství zdaleka nemělo. Zvítězil Jenson Button, který tak vyhrál šest ze sedmi úvodních závodů. Na stupně vítězů ho doprovodili Mark Webber a vítěz kvalifikace, Sebastian Vettel. O rozruch se postaral Rubens Barrichello, který se po problémech se spojkou na startu propadl a neukočíroval svou snahu o zlepšení pozice. Nakonec odstoupil pro poruchu převodovky.

VELKÁ CENA TURECKA - program Pátek 28. května 2010

1. trénink 2. trénink GP2 - kvalifikace 1. trénink - záznam

08:55 - 10:30 12:55 - 14:30 14:55 - 15:30 23:45 - 01:05

NOVA Sport NOVA Sport NOVA Sport NOVA Sport

09:10 - 09:55 09:55 - 11:00 12:55 - 14:00 14:35 - 16:00 00:05 - 01:00

NOVA Sport NOVA Sport NOVA Sport NOVA Sport NOVA Sport

10:35 - 11:25 11:55 - 12:55 13:30 20:00 - 21:00

NOVA Sport NOVA Sport TV NOVA NOVA Sport

Sobota 29. května 2010

GP2 - kvalifikace (záznam) 3. trénink kvalifikace GP2 - 1. závod kvalifikace - záznam

Neděle 30. května 2010

GP2 - 2. závod kvalifikace - záznam závod GP2 - 2. závod (záznam)

Rozhovor

Colin Kolles Autor: Filip Fikejz

Německý zubař rumunského původu Colin Kolles na začátku sezony převzal vedení týmu Campos Meta, který se transformoval na HRT. Kolles tak navazuje na své zkušenosti z vedení stáje Midland. Ta se postupně vlivem změn majitelů přejmenovala na Spyker a posléze Force India.

Sezona už běží. V jaké situaci se nyní tým nachází? Jste rád, že tam jste, nebo vás frustruje jeho výkonnost?

Colin Kolles: „Nejsem frustrovaný. Musíme pracovat, abychom se zlepšili. To je vše.“ Dosáhli jste toho, co jste považovali vzhledem k času na rozběhnutí týmu za reálně možné?

CK: „Možná jsme dosáhli víc, než jsme očekávali. Bohužel musíme hodně zapracovat na autě, ale tak je to vždy.“ Jediná věc, která měla být v pořádku, se stala největším problémem. Byla pro vás tato skutečnost největší frustrací od vašeho nástupu do čela týmu?

CK: „Víte, na tuto otázku odpovím trochu jinak. Jsou tu určitá fakta. A fakta vždy vyplavou na povrch.“ Během posledních týdnů se objevily různé zprávy, že jste ukončili kontrakt s Dallarou. Je to pravda?

CK: „Byla to první věc, kterou jsem udělal.“ Takže momentálně máte auto pro tuto sezonu a vývoj už je na vás?

CK: „Ano. Tak to vidím já.“ A dokážete to auto vylepšovat?

CK: „Myslím, že máme odborníky. Některé věci už jsou, jak mají být, některé brzy budou. Uvidíme.“ A pro příští sezonu chystáte nové auto od nuly?

CK: „Ano.“ Je za něj zodpovědný Geoff Willis?

CK: „Takový je náš plán.“ Podepsal smlouvu na plný úvazek, nebo zůstává na částečném?

CK: „Máme s Geoffem velmi dobrý vztah.

Je nám jasné, čeho chceme dosáhnout.

Mezi námi je velké porozumění.“

7

21/10

Jaká je finanční situace týmu? Zlepšuje se?

CK: „Jsme malý tým a musíme tvrdě pracovat, abychom měli peníze na každodenní chod. To není žádné tajemství.

Je to stejné pro všechny. Možná se někteří lidé z jiných týmů přetvařují a měli by být nominováni na Oscara.“ Jaký je váš reálný cíl pro tuto sezonu?

CK: „Možná být nejlepší z nových stájí.“ Pořád si myslíte, že je to možné?

CK: „Vím, že máme silný tým, ale stále máme před sebou dost práce.“ Což stojí peníze.

CK: „Samozřejmě, ale největší problém je čas.“ Bruno Senna mluvil o vylepšeních, která mají přijít.

CK: „Plánujeme na autě dvě vylepšení, ale nedokážu říct kdy. Možná jedno představíme během měsíce, ale v plánu máme dvě. Soustředíme se na určité oblasti, jako je přední křídlo a difuzor, protože se nemůžeme soustředit na celé auto. Uvidíme.“ Krátce před Velkou cenou Španělska jste podepsali smlouvu s Christianem Klienem jako testovacím a rezervním jezdcem. Co vás k tomu vedlo?

CK: „Důvody byly velmi logické. Pokud si vzpomínáte, ve Force Indii jsme se podle novinářů odstřelili, když jsme měli málo jezdců. Přitom až informace od dalších závodníků nám pomohly zlepšit auto bez utrácení peněz. Předtím jsme měli Adriana Sutila, který nikdy nejezdil v jiném autě, a Sakona Jamamota, který také nebyl moc zkušený. Takže důvod, proč to děláme je, že máme talentované nováčky, kteří dělají dobrou práci, ale nikdy neřídili srovnatelné

auto. Potřebujeme znát zpětnou vazbu a zaměřit se na klíčové věci.“ Jakou výzvou je vedení HRT pro vás osobně ve srovnání s vaším působením v Midlandu / Spykeru / Force Indii?

CK: „Největší výzvou bylo dostat tým do Bahrajnu. Toho jsem chtěl dosáhnout.

Myslím, že od té doby jsme udělali pokrok.

Pochopitelně máme s autem problémy, ale děláme, co můžeme, abychom vypadali profesionálně a odváděli profesionální práci.“ Je to zábava, nebo spíš tvrdý oříšek?

CK: „Pochopitelně si užívám toho, co dělám. Abych si užíval ještě víc, musím víc pracovat. Každý den chci vidět pokrok.

Když se podíváte do padoku, nevypadá to, že jsme byli tým, který desátého února neexistoval. Podívejte se do garáže.

Zdá se, že je tu správná struktura. Je tu všechno. Musíte znát časové souvislosti.

Mám dobré lidi, na které se mohu spolehnout, a jsem na to hrdý. Samozřejmě nejsme konkurenceschopní. To nebylo pod mou kontrolou, ale pochopitelně mě to činí nešťastným. Proto musíme přidat a pořádně zatlačit. Je jedno jakým způsobem. Znamená to investovat více peněz do vývoje a posunout se kupředu.“

MS silničních motocyklů:

Druhé zlato pro Lorenza

Španělovi se ve Francii daří, protože v posledních třech závodech MotoGP tam jednou skončil druhý a dvakrát vyhrál.

8

21/10

MS silničních motocyklů

Druhé zlato pro Lorenza Autor: Petr Czyž

Závodní víkend ve Francii přinesl opět adrenalinové závodění. Tři závody nabité emocemi a touhou po vítězství musely nadchnout každého. Druhý triumf v řadě zaznamenal na půdě slavného okruhu v Le Mans španělský jezdec továrního týmu Yamahy Jorge Lorenzo.

Třiadvacetiletý rodák z Mallorky si v závěru neodpustil malé zpestření, když si sedl do křesla před velkoplošnou obrazovkou, dal si praženou kukuřici a v klidu a pohodě si vychutnal konec závodu královské kubatury.

Bylo to v letošní sezoně jeho druhé zlato a před závodem v italském Mugellu vede šampionát s devítibodovým náskokem. Mugello je ale okruhem Valentina Rossiho a Ducati, takže už za dva týdny se máme na co těšit.

9

21/10

Letošní sedmačtyřicátý ročník francouzské Grand Prix provázelo na okruhu Bugatti v Le Mans krásné slunečné počasí. Určitě příjemná změna ve srovnání s poslední návštěvou slavné dráhy nedaleko Paříže, kde na jezdce motocyklového šampionátu čekalo chladné a deštivé prostředí.

Tentokrát měli všichni během přípravy na suché dráze možnost zapracovat na ideálním závodním nastavení svých motocyklových prototypů, ale v samotném nedělním klání se ne všem tuto příležitost podařilo plně využít.

V nejnižší kubatuře do 125ccm si z Francie odváží maximum bodů Pol Espargaró, Španěl z týmu Tuenti Racing.

Jezdec Derbi v kvalifikaci sice nedosáhl na pole position, ale v druhé polovině závodu si vytvořil drtivou převahu, předjel dosud vedoucího Nicolase Terola a po čtyřiadvaceti kolech vyhrál třetí podnik sezony. Jako smolaře nedělního závodu můžeme označit Bradley Smithe z Bancaja Aspar. Britský talent jel celý závod na třetím místě, ale v posledním kole mu jeho Aprilie nebezpečně odskočila, díky tomu přišel o celkem jasné umístění na stupních vítězů a cílem projel dokonce až pátý. Český závodník Jakub Kornfeil odstartoval do závodu třiadvacátý, dojel těsně za Němcem Schrötterem devatenáctý a na body to tentokrát nebylo.

Jednačtyřicet jezdců třídy Moto2 znovu předvedlo, že při takovém počtu závodníků na dráze se jen těžko dá předpokládat, že v prvních zatáčkách po startu nedojde k nějaké kolizi. Bohužel tentokrát se to týkalo jednoho z dvojice českých jezdců Karla Abrahama. Zástupce brněnského týmu Cardion AB Motoracing v Le Mans poprvé závodil na prototypu britského výrobce FTR poté, co stejně jako španělský Aspar ukončili spolupráci s italským dodavatelem podvozků RSV. Pro všechny to byl nový materiál, takže vše ladili za pochodu, ale zvládli to. Těsně po startu Abrahama sestřelil za ním jedoucí jezdec, který navíc trefil českého závodníka do krku. Následkem toho měl Abraham problém se zrakem, v závodu již dále nepokračoval a okamžitě odešel k vyšetření do Mobilní kliniky přímo na okruhu. Lékařská prohlídka neprokázala žádné poškození v podobě zlomenin a pro závod v italském Mugellu by už měl být v pořádku.

Něco podobného si minule prožil Lukáš Pešek v Jerezu, odkud si odvezl pět naražených žeber, ale ve Francii se jezdi Matteoni CP Racing dařilo podstatně víc a po startu z dvaadvacáté pozice dokončil závod v Le Mans na bodované třinácté příčce. Pádů v nedělním klání bylo

10

21/10

víc než dost, protože celkem jedenáct závodníků cílem francouzské Grand Prix neprojelo. Mezi ně patřil například vedoucí jezdec šampionátu Tomizawa, vítěz kvalifikace Kenny Noyes, oba jezdci domácího týmu Tech3 Raffaele de Rosa a Yuki Takahashi nebo Alex De Angelis, jednoznačně největší smolař v Moto2.

V šestém kole spadl z motocyklu jeden z jezdců na divokou kartu a jeho již nikým neřízená šestistovka narazila do De Angelisovy GP210, což jezdce týmu RSM Scot celkem drsně vyřadilo z boje o jeho první body. Bývalý jezdec MotoGP a před sezonou jeden z favoritů, tak stále zůstává bez bodu.

Ten, kdo se v cíli radoval nejvíc byl jednoznačně Španěl Toni Elías, vítěz třetího podniku sezony a nyní vedoucí jezdec třídy Moto2. Druhé místo obsadil Julián Simón z Mapfre Aspar, který jel svůj první závod na stroji Suter a jeho první stupně vítězů jen potvrdily správnost volby opustit italskou RSA. S téměř třísekundovou ztrátou za Elíasem pak cílem projel Ital Simone Corsi na Motobi.

Velmi dobrý závod má také za sebou dvojice Fimmco Speed Up, protože Andrea Iannone získal body za čtvrté a Gábor Talmácsi za páté místo. Průběžné pořadí po víkendu ve Francii je první Toni Elías z Gresiniho týmu Moto2, druhý je Japonec z Technomag-CIP Shoya Tomizawa a třetí Simone Corsi z JiR Moto2.

V průběhu víkendu byla v třídě MotoGP rychlá trojice Jorge Lorenzo, Valentino Rossi a Casey Stoner. V sobotní kvalifikaci se k nim přidal Dani Pedrosa a nedělní závod sliboval zajímavou podívanou.

Po startu z pole position se do vedení okamžitě dostal Valentino Rossi a to si udržel až do dvanáctého kola, protože to byl moment, kdy Itala předjel jeho týmový kolega Lorenzo, jenž také závod vyhrál

a oslavil druhé vítězství v řadě. Casey Stoner byl po výkonu v přípravě velkým favoritem, ale pádem v třetím kole závodu pro Australana veškeré naděje na úspěch skončily a tak špatný začátek sezony u Ducati určitě nepamatuje. O velké smůle může také hovořit Dani Pedrosa. Španěl jel většinu závodu třetí, ale v posledním kole neustál tlak týmového kolegy Doviziosa, což ho rozhodilo natolik, že v posledních metrech před cílem prohrál další souboj s Američanem Haydenem a skončil až pátý.

Závod ve Francii byl katastrofou pro domácí tým Tech3 za jehož kormidlem stojí zkušený manažer Herve Poncharal.

Ani jeden z jezdců jejich týmu v Moto2 závod nedokončil a v královské kubatuře MotoGP Colin Edwards dojel s problémy dvanáctý a Ben Spies po pádu v šestém kole ze závodu odstoupil. Víkend, na který bude dobré co nejdřív zapomenout má za sebou také tovární Rizla Suzuki. Týden před cestou do Francie si zlomil klíční kost Álvaro Bautista, ale pro závod v Le Mans dostal zelenou. Nicméně pád v druhém tréninku Španěla definitivně odsoudil do role pozorovatele a na Italu Capirossim spočívaly veškeré naděje japonského výrobce. Přes solidní progres v přípravě asi nikdo nečekal, že pro Suzuki vše skončí po několika úvodních kolech Italovým pádem.

Po třetím kole sezony je ve vedení dvojice Fiat Yamahy první Jorge Lorenzo, druhý Valentino Rossi a třetí jezdec tovární Hondy Andrea Dovizioso. Za dva týdny je na programu Velká cena Itálie v Mugellu a čtvrté kolo šampionátu na domácí dráze Ducati slibuje další napínavou podívanou.

Historie

Muž, jenž pomstil Ferrariho Autor: Petr Minařík

Jose-Froilan Gonzales je dnes nejstarším žijícím vítězem některého ze závodů MS vozů F1. A navíc stál na počátku úspěchů dnes zdaleka nejúspěšnější stáje šampionátu – Ferrari.

Poněkud tělnatý Argentinec, zvaný Pepe, do světového šampionátu vozů F1 vstoupil hned v jeho druhém závodě (GP Monaka 1950). Řídil soukromé Maserati 4CLT, jenže hned v prvním kole musel kvůli jeho požáru odstoupit. Cíl neviděl ani při dalších dvou startech, ale všechno se začalo měnit v červenci 1951. V té době jej totiž za nemocného Taruffiho do GP Francie angažoval Enzo Ferrari. Muž, jehož tehdy ještě zdaleka ne tak známé vozy za sebou měly v mistrovství světa sedm závodů a tři druhá místa. Zároveň i uražený ješita, který doslova hořel touhou porazit v šampionátu rudé Alfy Romeo. Tedy monoposty, které považoval za svá ukradená dítka. Alfetty se totiž narodily v době, kdy byl Ferrari v milánskému továrnímu týmu, z něhož byl ještě před válkou vystrnaděn, šéfem.

A právě porážka bývalého zaměstnavatele se pro Enza Ferrariho stala nejdůležitějším motivem i hnacím motorem jeho tehdejšího závodění.

V době, kdy tehdy 30letý Argentinec k Ferrari přišel, už začínalo být jasné, že nesmírně rychlé, ale zároveň i neobyčejně žíznivé alfy s přeplňovaným jedenapůllitrovým motorem (spotřeba

165 l/100 km!), začínají mít problém.

Zastávka navíc, kterou musely oproti vozům Ferrari 375, vybaveným 4,5litrovým atmosferickým 12válcem, už totiž začala být neúnosná.

Při své premiéře byl Gonzales už v 11. kole nucen vůz předat týmové jedničce Ascarimu, u jehož vozu selhala převodovka a který s ním za vítěznou Alfou dojel druhý. V jeho dalším závodě pro Ferrari – v britské GP 1951 - se Alfy, v nichž startoval i Gonzalesův krajan a přítel Juan Manuel Fangio, snažily svou spotřebu eliminovat přídavnou nádrží. A tak se celý závod Fangio o prvenství tahal právě se 125 kg vážícím Gonzalesem. Maranellská jednička Alberto Ascari, jezdící v jejich závěsu, měl v 57. kole smůlu a opět přišel o převodovku. Gonzales proto předpokládal, že mu bude muset při další zastávce vůz opět předat. Jenže Ascari – snad pod dojmem jeho nebojácné jízdy – naznačil, ať jede dál a tak tím, kdo po 162 minutách závodu dovedl konečně Ferrariho pomstu do finále, byl on. Přesto, že mu maranellský šéf vlastně nikdy jeho – ostatně nepříliš lukrativní – jezdeckou smlouvu neproplatil a že jeho odměnou za

roční ježdění pro Maranello byl darovaný vůz Ferrari, s karoserií od firmy Vignale...

VYHRÁL I V LE MANS

Někdy poněkud impulzivně až divoce jezdící „Býk z pampy“ sice dokázal ve zbytku sezony 1951 pokaždé vůz Ferrari dovést na bednu, ale v následujícím roce už přesto jezdil v úplně jiném italské týmu: v Maserati. I tam si vedl víc než dobře, ovšem v sezoně 1954 už byl zase v Maranellu. A v Silverstone opět stal vítězem britské GP. Tentokrát v dešti, před svým týmovým kolegou Mikem Hawthornem a za volantem monopostu 626, který pro Ferrari postavil Aurelio Lampredi.

V tomto roce pro Ferrari vyhrál také čtyři závody sportovních vozů (s Trintignantem i 24hodinovku Le Mans), ale těžce havaroval při tréninku na Tourist Trophy.

Tak, že po této nehodě oficiálně ze závodů vycouval a začal v Argentině se svou ženou provozovat zasilatelství. Ale tak úplně to s tím koncem nemyslel. O tom svědčí i to, že ještě v letech 1957 a 1960 odjel s vozy Ferrari 801 a Ferrari D246 dvě argentinské Velké ceny (pátý a desátý).

V roce 2003, kdy mu bylo 81 let, se sice dočkal infarktu, ale jezdce, který v mládí závodně plaval, hrál fotbal a jezdil na kole, to nezlomilo...

A s čím se může v F1 Argentinec pochlubit?

Odjel v MS s vozy čtyř značek (Ferrari, Talbot Lago, Maserati a Vanwall) 26 závodů a 7 593 km. Dva závody vyhrál, třikrát získal pole position, šestkrát zajel nejrychlejší kolo a 15krát mu patřilo místo na pódiu. Získal 77,5 bodů (průměr 2,99 bodů na závod) a 1 525 km strávil na čele mistrovských GP. Z nemistrovských GP stačil Gonzales vyhrát v roce 1951 také GP Pescary a Richmond Trophy (s Ferrari 375) a v roce 1954 za volantem Ferrari 625 i GP Bordeaux, GP Bari a britskou International Trophy. A to není málo...

11

21/10

Speciál

FIA GT1 v Brně Autorka: Eva Křivánková Foto: BPA/Milan Bydžovský

Musel to být pro Tomáše Engeho vyčerpávající konec týdne. Minulý čtvrtek absolvoval působivou prohlídku u hasičů, v pátek mezi tréninkem a předkvalifikací hlídal děti, v sobotu byl druhý v kvalifikaci a v neděli vybojoval s kolegou Darrenem Turnerem druhé místo v hlavním závodě.

A to si všiml až v první zatáčce, že závod už začal.

Masarykův okruh zažil o uplynulém víkendu jeden z vrcholů sezony. Brno tu hostilo třetí závod Mistrovství světa FIA GT1.

Pozornost českých fanoušků se přirozeně soustředila především na Tomáše Engeho a jeho britského kolegu Darrena Turnera.

Pro Engeho začal závodní víkend netradičně, když ho brněnští hasiči ve čtvrtek pozvali na exkurzi do své zbrojnice na Lidické. Enge se tam s Jánem Danišem, Martinem Matzkem a Štefanem Rosinou učil sjíždět po šestimetrové tyči a zkoumal hasičská auta. V pátek si s Turnerem na mokré trati připsali desáté místo ve volných trénincích. Jejich Aston Martin DBR9 doznal po víkendu na Silverstonu menších změn. Protože se jezdci týmu Young Driver AMR drželi ve Velké Británii mezi nejlepšími, přidala jim FIA do Brna třicetikilovou zátěž a ubrala na výkonu motoru zmenšením restriktoru vzduchu. „Na zdejší trati je to znát. Ale víme, kde se zlepšit. Celý den zkoušíme různé možnosti. Darren tady navíc nejel šest let, takže si znovu zvykal na trať,“ vysvětloval Enge, který v poledne strávil hodinu v boxech s dětmi z dětských domovů.

V sobotu ráno skončili Enge s Turnerem třetí v třífázové kvalifikaci.

V podvečerním kvalifikačním závodě se pak posunuli díky rychlé zastávce na druhé místo před Michaela Krumma a Petera Dumbrecka s Nissanem GT-R. „Darren s Tomášem odvedli při výměně jezdců skvělou práci a stejně rychlí byli i mechanici. Na Nissan tím vydělali více než deset sekund,“ velebilo je vedení týmu. Enge se pak pokoušel přiblížit i prvnímu Andreovi Bertolinimu v Maserati MC12. „Zkoušel jsem to, ale na téhle trati není šance. Mají skvělé auto a jsou vážně dobří,“ poznamenal Enge. Za kvalifikační závod inkasovali s Turnerem šest bodů.

Nejdiskutovanější událostí soboty bohužel nebyly kvalifikace FIA GT1, ale dramatická nehoda, která se přihodila při doprovodném závodě Lamborghini Super Trofeo krátce po poledni. Giorgio Bartocci dostal smyk na navlhlém obrubníku v poslední zatáčce a ve vysoké rychlosti narazil do svodidel a zdi na cílové rovince. Vrak začal okamžitě hořet a Bartocci zůstal uvězněný uvnitř. Strašlivou scénu umocňoval zoufalý křik techniků kolem. Zraněného dostali ven po necelých dvou minutách.

Se zlomeninami a popáleninami ho pak vrtulník transportoval do nemocnice, kde si Bartocci nějakou dobu poleží. Podle

nejrůznějších zdrojů, je jeho stav vážný, ale v ohrožení života už není. Otřesení pořadatelé zrušili sobotní i oba nedělní závody Lamborghini.

Ostatní série však pokračovaly podle plánu. Start nedělního závodu FIA GT1 se Engemu vůbec nepovedl. Při letmém startu zaspal a propadl se z druhého místa až na šestnácté. „Byl tam problém se světly a vůbec celou startovní procedurou.

Podle mě to neproběhlo správně. Počítal jsem se zrušeným startem, protože ředitel závodu ukázal extra formation lap, tedy ještě jedno zaváděcí kolo navíc. Najednou se rozsvítila oranžová světla a následně zelená, které už jsem nezaznamenal.

Závod byl odstartován, na což jsem přišel v první zatáčce, když všichni kromě mě závodili,“ popsal Enge. Český jezdec se musel prokousávat dopředu. Turnerovi předával auto na jedenáctém místě. „Měli jsme štěstí. Stavěli jsme, když byl na trati safety car, a měli jsme zase skvělou zastávku. Mechanici vyměnili hodně rychle pneumatiky, a my jsme poskočili na třetí místo,“ řekl Enge. Turner se pak posunul ještě o jednu příčku a v závěru odolal tlaku třetího v pořadí. Posádka s číslem osm si tak připsala ještě 18 bodů. První letošní body ji katapultovaly na osmé místo průběžného pořadí mistrovství.

Nedělní závod vyhráli Romain Grosjean a Thomas Mutsch s Fordem GT Matech.

Ti startovali ze šestého místa. Bertolini, který byl původně na pole position, se propadl kvůli penalizaci za pokažený start. Nakonec dojel pátý. Souboj o deváté místo málem skončil inzultací. Belgický závodník Bas Leinders a Řek Alexander Margaritis uvízli mimo trať, přičemž rozzuřený Leinders se do Margaritise verbálně pustil hned v kačírku. „Najednou prostě považoval za nutné to do mě opřít. Dokonce i jeho manažer se mi pak přišel omluvit. Je to neštěstí ztratit skvělý výsledek kvůli jednomu nemotornému idiotovi,“ nechal se slyšet Leinders.

12

21/10