F1Mag 34/10

34/10

Téma týdne:

Trpělivé čekání

Williams nevyhrál už šest let. Důvod k pesimizmu to ale není.

Stalo se: Jedna nula pro Ferrari Před závodem: Před Velkou cenou Belgie Nejlepší GP okruhy: Spa–Francorchamps MS silničních motocyklů: Velká cena Indianapolisu Speciál: Že by se začalo oteplovat?

Rozhovor: Niki Lauda

Téma týdne

Trpělivé čekání Autor: Tomáš Richtr

Šasi s dobrou aerodynamikou, motor a kvalitního jezdce. Zdá se, že od konce devadesátých let se tato trojná kombinace Williamsu vyhýbá. Ale co přijde příští rok? Rubens Barrichllo oslaví s týmem při Velké ceně Belgie o nadcházejícím týdnu svou třístou velkou cenu. Číslo jen těžko uvěřitelné, zkušenosti k nezaplacení. Nová pravidla umožnila Williamsu srovnat s ostatními krok v oblasti aerodynamiky. A motory Cosworth? Ty budou příští sezonu o hodně lepším motorem.

1

34/10

Říjen 2004 – to je téměř přesně šest let.

Juan Pablo Montoya získal pro Williams zatím poslední vítězství týmu. Od té doby čeká. Tým se třetím největším počtem startů ve formuli 1 (546, McLaren – 677, Ferrari – 805) se od odchodu dodavatele motorů BMW trápí. V roce 2006 zaznamenal s narychlo sehnaným motorem Cosworth jediný statistický úspěch: nejrychlejší kolo v závodě. Byla to mimochodem premiérová velká cena pro Nika Rosberga. V dalších třech sezonách využíval Williams motory Toyoty. Jedny stupně vítězů v sezoně 2007 (Alexander Wurz v Kanadě), dvě o rok později (Nico Rosberg v Austrálii a Singapuru), jedno nejrychlejší kolo z Velké ceny Austrálie 2009. A to je všechno.

Při pohledu do statistik je to jedno z nejhorších období Williamsu v historii F1.

Podobná mizérie panovala v letech 1975 až 1978, špatnou sezonu měl Williams s motory Judd v roce 1988, Mecachrome v roce 1993 a o rok později s agregáty Supertec. Špatné to bylo s Cosworthem (v roce 2006 i letos). Je zřejmé, že motory jsou Williamsovou Achilleovou patou.

Přesto ale nelze Williams zařadit k outsiderům, ale naopak k velikánům, jakými jsou právě Ferrari nebo McLaren. Že Williams získal titul naposledy v roce 1997, tedy před třinácti lety? Ferrari nezískalo titul patnáct let, a titul mezi jezdci dokonce jednadvacet let. To není argument. Nehledě na to, že Williams je jediným týmem svého druhu ve startovním poli: pro závodění žije a závoděním se živí – ostatní týmy velké ceny využívají jen jako platformu pro propagaci svých produktů, ať to jsou auta, pivo, energetická limonáda, čaj, rum, bum…

Majitelé týmu Frank Williams a Patrick

2

34/10

Head mohli ztratit něco barvy ze své pokožky a vlasů, a také síly, ne však entuziasmus. A navíc, v jejich stopách jdou neméně schopní lidé v osobě Adama Parra a Sama Michaela. Pravda, samotné nadšení nestačí. Na konci letošní sezony tým opustí klíčoví sponzoři: RBS, Phillip, Air Asia (aerolinky šéfa Lotusu Tonyho Fernandese). „Před dvěma lety o nás někdo prohlásil, že končíme,“ prozradil Williams a Head dodává: „Napsat takový článek je hrozně jednoduché. Posledních pět let nebylo jednoduchých. Ale budeme nadále závodit.“ Rozpočet pro příští rok by měl být ale již pokrytý, alespoň podle slov Adama Parra. Nová pravidla představená na začátku sezony 2008 usadila všechny týmy opět na společnou startovní čáru, čehož dokázal Williams využít k překonání svých problémů s aerodynamikou.

S tou to šlo z kopce po odchodu Adriana Neweyho k McLarenu. Adrian Newey odešel nespokojen, protože neměl možnost hovořit do výběru jezdců

a neúspěšně se ucházel o majetkový zisk části týmu. Po svém příchodu od Jordanu prohlásil Sam Michael, že jeho původní tým měl větší a lépe strukturované oddělení aerodynamiky než Williams. „To ale bylo před deseti lety, a my to hodně změnili,“ říká Michael. V pořádku, ale bez kvalitního motoru to jen těžko půjde.

Cosworth mezi kvalitu letos nepatří, ale pro příští sezonu bude mít k dispozici obrovské množství dat – vždyť s motory Cosworth závodí kromě Williamsu ještě Hispania, Virgin a Lotus. A tím pádem šanci stát se podstatně lepším motorem.

Avšak co jezdci? Zdá se, že na ty Williams nemá štěstí. Ralf Schumacher a Juan Pablo Montoya dokázali vyhrávat závody, ale nezdá se, že by s nimi byli majitelé týmu spokojeni: „Oba to byli skvělí závodníci. Ale jejich přístup byl přijít na závod, odjet jej s tím, co dostali k dispozici, a zase odejít. Když jeden porazil svého týmového kolegu, měl pocit z dobře odvedené práce. Ale mezi závody bylo těžké je zastihnout i mobilem!“ hořekoval Patrick Head. Počínaje sezonou 2005 se ve Williamsu vystřídali jezdci, kteří dokázali svou formuli dostat alespoň jednou na stupně vítězů: Mark Webber, Alex Wurz, Nick Heidfeld a Nico Rosberg.

Kazuki Nakadžima a António Pizzonia ale upadnou v historii Williamsu do studně zapomnění. Současný pilot týmu Nico Hülkenberg jede svou debutovou sezonu, takže těžko komentovat jeho potenciál, který se ale nezdá malý. Kdo zbývá? Rubens Barrichello. „Od té doby, co jsem tady, jsem se s někým takovým jako Rubens nesetkal,“ netají své uznání Sam Michael. Právě s Williamsem oslaví Barrichello v Belgii svůj 300. start v Grand Prix. Zkušenějšího jezdce si nemůže tým přát. Zdá se, že se blýská na lepší časy.

Stalo se

Jedna nula pro Ferrari Autor: Tomáš Richtr

Na redakčním stole F1magu přistály první tiskové zprávy od týmů vyhlížející Velkou cenu Belgie. Znamená to, že letní přestávka již definitivně skončila. Ve stejnou chvíli se ale připravuje nový dodavatel pneumatik pro formuli 1, italská firma Pirelli, na svůj debut příští rok.

PIRELLI UŽ TESTUJE

Na italském okruhu Mugello Pirelli absolvovalo své první traťové testy s pneu, kterými byla osazena formule loňské specifikace, která je velmi podobná té letošní, jen trochu kratší. Pirelli svou pneumatiku otestovalo již před tím na voze formule GP2. Testy jsou během sezony zakázány, však také žádný ze současných týmů s nimi nemá nic společného. Byla nasazena Toyota TF109, se kterou se závodilo v loňském roce před tím, než Toyota formuli 1 opustila. Továrna v Kolíně nad Rýnem je ale stále v provozu a nabízí různé služby. Role testovacího pilota Pirelli se ujal Nick Heidfeld. Ten využil příležitosti k navýšení své ceny na trhu jezdců tím, že jako jediný bude mít zkušenosti s novou generací pneumatik. Mercedes se s Heidfeldem dohodl na jeho uvolnění z pozice testovacího a záložního pilota.

Kromě testování pro Pirelli se tak Heidfeld může ohlížet po týmech, které by měly zájem angažovat jej pro sezonu 2011.

HORKO NA ITALSKÉ PŮDĚ

V F1magu č. 23/10 jsme v Tématu týdne rozebrali rozrůstající se špionážní aféru, nepřímo mezi Lotusem a Force Indií.

Aerolab, poskytovatel aerodynamického tunelu oběma týmům totiž Lotusu bez jeho vědomí poodkryl některé důvěrné informace Force Indie. Minimálně na modelech Lotusu pracoval s modely pneu pro Force Indii. Ta kvůli tomu rozvázala s Aerolabem spolupráci a zastavila mu zbytek plateb. Minulý týden ale britský soud nařídil Force Indii dluhy doplatit.

Na základě toho italský Aerolab očekává od Force Indie protiútok. “Očekáváme, že na ředitele Aerolabu bude brzy podáno trestní oznámení. Aerolab věří v této záležitosti v pozitivní výsledek.” uvedli Italové a pohrozili protiakcí. Zdá se, že strategií Force Indie je donutit Aerolab k dohodě, kterou nemá naše společnost

3

34/10

v úmyslu akceptovat. Nadcházející velká cena formule 1 v Monze, během které bude majetek Force Indie pod italskou jurisdikcí, by mohla spustit další kroky mezi oběma stranami.” Horké léto zdaleka nekončí!

1:0 PRO FERRARI

Ferrari a jeho bývalý pilot Niki Lauda se přes média trochu pohádali. Lauda coby spolukomentátor německé televize RTL a trojnásobný mistr světa komentuje dění ve formuli 1 a jeho prohlášení běžně citují světová média. V jednom z takových vyjádření se Niki Lauda opřel do Ferrari kvůli nasazení týmových rozkazů mezi jezdci během Velké ceny Německa. Obvinil Ferrari z politikaření a oblbování diváků „falešnými výsledky“. To si ale Ferrari nenechalo líbit. Kromě osočení Laudy z pozměňování svých názorů použitím jen těžko zopakovatelného vyjádření („…více než jednom případě se [Lauda] podrobil verbální akrobacii ve snaze upravit svůj názor v souladu s hlavním proudem…“) mu Ferrari také připomnělo, že „když byl pilotem Scuderie, údajná závodní politika Ferrari mu sedla perfektně“. Podle Ferrari Lauda „od té doby, co nezávodí, nevynechá jedinou příležitost rozdávat své názory na všechny strany“. Je-li tomu tak,

pak se není co divit, že se mezi nimi občas ztratí. A paměť je navíc hodně zrádná.

Jedna nula pro Ferrari.

ČECH NA STRÁNCE FERRARI

V minulém čísle (33/10) F1mag přinesl vzpomínku na Enza Ferrariho. Ferrari u příležitosti dvaadvacátého výročí jeho smrti vyzvalo fanoušky po celém světě, aby napsalo své vzpomínky a komentáře o Enzu Ferrarim – ty nejlepší se pak dostanou na stránky týmu. Vybrané příspěvky začalo Ferrari zveřejňovat v uplynulém týdnu a mezi šťastlivci byl také Čech Pavel Šašek: „Drahá Scuderie, jsem váš velký fanoušek z České republiky.

A mohl bych být vaším fanouškem už jen díky výjimečnému muži, Enzo Ferrari založil tento tým před více než osmdesáti lety a jsem za to strašně rád. Narodil jsem se v roce 1995, sedm let po jeho smrti, takže si jej nepamatuji, ale četl a slyšel jsem hodně věcí o něm. Pokaždé, když Scuderia vyhraje, vzpomenu si na něj a vím, že je to především díky jeho tvrdé práci. Udělal mnoho dobrých věcí. Kdekoli se teď Enzo nachází, je šťastný. Zaslouží si to.“ A Pavel Šašek si zasloužil zveřejnění svého textu na stránkách Ferrari. F1mag gratuluje!

Před závodem:

Před Velkou cenou Belgie

Formule 1 má za sebou takřka měsíční přestávku a pro fanoušky nastal vskutku důležitý impuls pro probuzení z letního spánku - závod ve Spa-Francorchamps.

4

34/10

Před závodem

Před Velkou cenou Belgie Autor: Michal Mikoláš

Po Grand Prix Maďarska přišla všemi očekávaná letní přestávka. Lidé z formule 1 konečně dostali příležitost na regeneraci a nádech k posledním sedmi závodům v sezoně, které budou nesmírně hektickým obdobím.

Ačkoliv jsme prakticky ve dvou třetinách sezony, v té poslední se stále bude hrát o všechno. Hnanou zvěří je protentokrát Mark Webber, který se díky svému bezchybnému výkonu v Budapešti vyhoupl do čela průběžného pořadí. Kdo si před lovem nejlépe odpočinul, se dozvíme již tento víkend, kdy je na programu tradiční Grand Prix Belgie konaná na okruhu Spa–Francorchamps, milovaném piloty i fanoušky.

5

34/10

Belgie je zemí malou, avšak pro motoristický sport tradiční. Správně Belgické království je konstituční západoevropskou monarchií. Patří k zakládajícím členům Evropské unie, přičemž v ní sídlí i mnoho dalších nadnárodních společenství, kupříkladu NATO. Žije zde téměř stejný počet obyvatel jako u nás (10,8 milionu).

Lidé se však musejí vměstnat na území znatelně menší, přibližně 30,5 tisíc kilometrů čtverečních. Belgie je známá tím, že se jedná o federativní stát. Skládá se ze tří společenství, Vlámsko, Valonsko a Brusel, jenž je zároveň hlavním městem. Úřední jazyky jsou tu tři – francouzština, nizozemština a němčina. Je ovšem nutné podotknout, že se belgické varianty těchto jazyků od těch běžných poněkud liší.

Společně s dalšími dvěma vyspělými státy, Nizozemskem a Lucemburskem, tvoří volné společenství Benelux.

Belgie vzhledem ke své poloze oplývá oceánským mírným podnebím s relativně vysokým ročním úhrnem srážek.

Historicky první závod s přídomkem Grand Prix se v Belgii jel již v roce 1925 (vítězem se stal Antonio Ascari, otec slavného Alberta). Belgie v šedesátileté historii formule 1 světu předvedla dvaadvacet jezdců, z nichž zřejmě nejznámějším je Jacky Ickx, který sice své největší úspěchy získal na poli sportovních vozů, přesto se ale dvakrát stal vicemistrem světa a současnými a bývalými jezdci byl označen jako čtyřicátého nejlepšího pilota všech dob. Do kalendáře mistrovství světa se Belgie dostala hned v roce 1950 a s několika málo výjimkami (1957, 1959, 1969, 1971, 2003 a 2006) tam zůstala dodnes. Vystřídala přitom okruhy Spa– Francorchamps (kterému je věnován větší prostor na následující stránce v článku Filipa Fikejze), Nivelles a Zolder, přičemž od roku 1985 se nikdy nejelo na jiném místě než ve Spa. Z vítězů v posledních deseti letech letos uvidíme pouze Michaela Schumachera a Felipeho Massu (potažmo Lewise Hamiltona, považujete-li za vítěze GP Belgie 2008 jeho). Čtyřnásobný vítěz Kimi Räikkönen zkouší štěstí v rally a je dobře možné, že se na Spa ve formulovém voze již nikdy nepodívá.

Byl to právě finský pilot, který se stal vítězem posledního belgického závodu.

Do závodu tehdy jako lídr šampionátu vstupoval Jenson Button, druhý byl Rubens Barrichello a třetí Mark Webber.

Vozy týmu Brawn GP už nicméně nebyly tak silné jako v první polovině sezony

6

34/10

a hlavní snahou byly eliminace ztrát na své nejbližší pronásledovatele. První trénink byl ovlivněn deštěm. V kvalifikaci se předvedl hrdina celého víkendu, Giancarlo Fisichella na voze Force India. Zklamáním bylo dvanácté místo Lewise Hamiltona, čtrnácté Jensona Buttona a patnácté Heikkiho Kovalainena.

Historicky první pole position pro tým Force India získal Fisichella. Druhý byl kvalifikační specialista Jarno Trulli, třetí Nick Heidfeld a čtvrtý Rubens Barrichello.

Páté a šesté místo připadlo Robertu Kubicovi a Kimimu Räikkönenovi.

Start závodu se vůbec nevydařil Rubensovi Barrichellovi, kterého už potřetí v sezoně zazlobila převodovka. Motor jen tak tak nezhasl a v první zatáčkou Brazilec projel jako poslední. První kolo bylo hodně divoké, když v zatáčce Les Combes došlo k hromadné havárii. Romain Grosjean narazil do vozu Jensona Buttona, těm se snažil vyhnout Hamilton, do kterého ale

vzápětí narazil Alguersuari. Pro všechny zmíněné jezdce to znamenalo konečnou.

Na trať vyjel safety car. Fisichella se zuby nehty držel prvního místa, o které ho v Les Combes připravil Räikkönen. Italský jezdec se po zbytek závodu dokázal svého soupeře držet, k útoku na vedení ovšem nedošlo. Své poslední vítězství ve formuli 1 získal Kimi Räikkönen, na senzačním druhém místě dojel Fisichella.

Třetí byl Vettel. Zbytek bodů si rozdělili Kubica, Heidfeld, Kovalainen, Barrichello (kterému se v posledních kolech kouřilo z vozu a po skončení závodu dokonce vzplál) a Rosberg. Smolně devátý byl Mark Webber. Ten patří společně se svým kolegou Vettelem mezi hlavní favority letošního závodu. Red Bull dokázal v Maďarsku své soupeře po stránce čisté rychlosti deklasovat a v podobný průběh doufá i v Belgii. Lepší formy ale hodlá využít také tým Ferrari a pozadu nechce zůstat ani McLaren, který se v posledních závodech jevil až jako třetí nejrychlejší.

VELKÁ CENA BELGIE - program Pátek 27. srpna 2010 1. trénink 2. trénink

09:55 - 11:30 13:55 - 15:35

NOVA Sport NOVA Sport

10:55 - 12:05 13:55 - 15:05 15:40 - 16:45

NOVA Sport NOVA Sport NOVA Sport

09:10 - 10:15 10:30 - 11:30 13:30

NOVA Sport NOVA Sport TV NOVA

Sobota 28. srpna 2010 3. trénink kvalifikace GP2 - 1. závod

Neděle 29. srpna 2010 kvalifikace - záznam GP2 - 2. závod závod

Nejlepší GP okruhy

Spa– Francorchamps Autor: Filip Fikejz

Spa–Francorchamps, to jsou rychlé průjezdy zatáčkami La Source, Les Combes, Stavelot či Blanchimont přinášející závodníkům dávku adrenalinu. Zatáčka Eau Rouge je označována za nejlepší v celém seriálu.

PATNÁCTIKILOMETROVÁ TRAŤ Jules de Thier chtěl přilákat do okolí Arden závodní vozy, které by přinesly zábavu lázeňskému městečku Spa. V letech 1902 až 1904 sice fungoval Circuit des Ardennes vedoucí po běžných komunikacích, ale jedno kolo měřilo více než 117 kilometrů.

De Thier proto společně s Henrim Langloisem van Ophemem navrhl čtrnáctikilometrovou trojúhelníkovou trať v kopcích v okolí vesnice Francorchamps.

Poprvé se na něm závodilo v roce 1922, o rok dříve se totiž přihlásil jen jeden účastník. Roku 1924 se ve Spa poprvé jela slavná čtyřiadvacetihodinovka.

V následujícím roce se tu konala Velká cena Belgie, kterou vyhrál Antonio Ascari s alfou romeo. Do války stihli vyhrát ještě Louis Chiron, William Grover-Williams a Caberto Conelli s vozy Bugatti, Tazio Nuvolari netradičně s maserati, René Dreyfus s bugatkou, Rudolf Caracciola a Hermann Lang s mercedesy a Rudolf Hasse s vozem Auto Union. Poslední předválečný ročník 1939 skončil tragicky, na následky popálenin způsobených při havárii zemřel Richard Seaman. Závodní vozy se do Spa vrátily už v roce 1946.

Na listinu vítězů přibyla jména Eugène Chaboud s vozem Delage, Jean-Pierre Wimille s alfou romeo a Louis Rosier s talbotem.

TRAGICKÝ ROK 1960

Spa-Francorchamps v roce 1950 nechybělo v kalendáři nově vypsaného Mistrovství světa formule 1. Trať byla zkrácena na čtrnáct kilometrů a vyhrál Juan Manuel Fangio, který tu pak stanul na nejvyšším stupni ještě dvakrát. V padesátých letech se radovali také Giuseppe Farina, Alberto Ascari, Peter Collins, který zde v roce 1956 vyhrál poprvé v kariéře, či Tony Brooks.

Spa patřilo podobně jako Nürburgring, o kterém jsme psali v minulém čísle, mezi rychlé a nebezpečné tratě. Důkazem byl rok 1960, kdy tu během jediného závodu v rozmezí několika minut zahynuli Chris

7

34/10

Bristow a Alan Stacey, který se srazil s ptákem. O den dříve tu navíc měl vážnou nehodu Stirling Moss a utrpěl několik zlomenin. Vyhrál Jack Brabham a stupně vítězů kompletně obsadili jezdci s vozy Cooper. O rok později dokonce Ferrari v čele s Philem Hillem obsadilo první čtyři místa v cíli. Králem Arden byl ale v šedesátých letech jednoznačně Jim Clark, který tu vyhrával nepřetržitě v letech 1962 až 1965. Pak tu naposledy v barvách Ferrari zvítězil John Surtees.

V sezoně 1967 tu Dan Gurney dosáhl jediného vítězství svého stroje EagleWeslake a v roce 1968 tu Bruce McLaren získal první výhru pro McLaren, sám už bohužel další nestihl. Přestože tu piloti jezdili průměrnou rychlostí 245 kilometrů za hodinu, okruh nesplňoval bezpečnostní kritéria. Asociace jezdců velkých cen v čele s Jackiem Stewartem požadovala úpravy, které nepřišly. Závod byl proto v roce 1969 odvolán. O rok později se ve Spa naposledy jelo na starém okruhu.

Druhé a zároveň poslední výhry tu dosáhl Pedro Rodríguez za volantem vozu BRM.

ZKRÁCENÍ NA POLOVINU A NÁVRAT DO KALENDÁŘE

V roce 1979 prošla trať zásadní rekonstrukcí.

Došlo ke zkrácení na sedm kilometrů, odpadly nebezpečné části Burnenville, Malmédy, Masta Kink a Holowell. Prostor startu a cíle byl přesunut z rovinky před Eau Rouge na rovinku před La Source.

Charakter tratě ale zůstal. Roku 1983 se sem vrátila F1 a zvítězil Alain Prost, který tu vyhrál i v roce 1987 a šestkrát zajel nejrychlejší kolo. Roku 1985 zvítězil Ayrton Senna, Brazilec pak Spa kraloval nepřetržitě v letech 1988 až 1991. Výhru si mohl připsat i v roce 1986, ale tehdy prohrál v souboji s Nigelem Mansellem.

Klíčovou postavou historie okruhu je však Michael Schumacher. Ten zde roku 1991 debutoval a o rok později poprvé v kariéře vyhrál. To zopakoval ještě pětkrát, navíc byl roku 1994 diskvalifikován z prvního

místa kvůli nepovolené úpravě dřevěné desky pod vozem a roku 1998, tu za deště jasně vedl a zbytečně kolidoval s Davidem Coulthardem (podrobněji v F1MAGu 05/10 Nejlepší GP historie: Belgie 1998). Čtyři výhry, včetně té poslední v kariéře si tu připsal Kimi Räikkönen a tři Damon Hill, který tu v roce 1998 slavil svou poslední výhru v kariéře, která byla zároveň první pro tým Jordan. Konec dvacátého století pak patřil dvojici z McLarenu Davidu Coulthardovi a Mikovi Häkkinenovi. Roku 2008 sice projel cílem jako první Lewis Hamilton, ale po jeho sporné penalizaci zvítězil Felipe Massa. O loňském závodě jste se mohli podrobněji dočíst na předchozí straně v článku Michala Mikoláše.

TRAŤ JE I NADÁLE NEBEZPEČNÁ

Na okruhu Spa může být díky jeho poloze v každé části jiné počasí. Nadále patří mezi nejtěžší tratě a stále tu dochází k vážným nehodám. Při závodě sportovních vozů 1000 kilometrů Spa tu roku 1985 v Eau Rouge zahynul talentovaný Stefan Bellof, o pět let později při čtyřiadvacetihodinovce potom Guy Renard. Těžké nehody tu v trénincích předvedli Alessandro Zanardi (1993), Jacques Villeneuve (1999) a vzápětí i jeho týmový kolega Ricardo Zonta. Stáj BAR pak musela narychlo povolat testovací tým, aby dovezl další šasi. Eau Rouge byla v roce 2002 mírně modifikována, ale její charakter zůstal zachován. V zatáčce Blanchimont zase roku 1992 při kvalifikaci havaroval Erik Comas z týmu Ligier. Tehdy u něho jako první zastavil Ayrton Senna. V roce 2001 těžce havaroval Luciano Burti s vozem Prost, kterého pak v týmu nahradil Tomáš Enge. Trať, kde se nyní F1 jezdí na přelomu srpna a září nadále vzbuzuje respekt jezdců a doufejme, že po dvou nedávných výpadcích si uchová své místo v kalendáři.

MS silničních motocyklů:

Velká cena Indianapolisu

Druhá Grand Prix ve Spojených státech nás tentokrát zavede do prostředí oválu ´Staré cihelny´ v Indianapolisu.

8

34/10

MS silničních motocyklů

Velká cena Indianapolisu Autor: Petr Czyž

Závodní dráha, kde každoročně pořádají slavných 500 mil Indianapolisu už tento víkend přivítá všechny jezdce a týmy motocyklového mistrovství světa. Pro nižší kubatury je to první zámořská Grand Prix sezony, pro jezdce MotoGP po Laguně Seca v Kalifornii, druhá zastávka na půdě USA. Okruh určený pro motocyklové prototypy měří celkem 4218 metrů, jeho šířka je 16 metrů a jezdci v jednom kole absolvují celkem šest pravých a deset levých zatáček s nejdelší rovinkou dlouhou 644 metrů. Ovál byl postaven v roce 1909 a pro potřeby motocyklů dráhu naposledy upravili v roce 2007.

9

34/10

Koncem srpna je na programu americký Indianapolis. Druhý zámořský závod sezony tentokrát přivítá všechny kubatury motocyklového mistrovství světa prototypů a na dráze ´Staré cihelny´ také uvidíme trojici českých zástupců v nižších kubaturách Jakuba Kornfeila, Karla Abrahama a Lukáše Peška. V Indianapolisu jedou motorky seriálu Grand Prix třetím rokem a američtí fanoušci tam pokaždé dokážou vytvořit skvělou kulisu. V MotoGP mají hned trojici svých závodníků Nicky Haydena na tovární Ducati a v Monster Tech 3 je to Colin Edwards a Ben Spies. V šestistovkách se na divokou kartu představí Roger Lee Hayden nebo Kenny Noyes v barvách závodního týmu Antonia Banderase.

Hlavně v případě Nicky Haydena jsou očekávání vysoká, protože v každém z posledních dvou ročníků se v Indianapolisu umístit na stupních vítězů. Ve zkráceném premiérovém závodu obsadil na Hondě v roce 2008 druhou příčku a loni už jako jezdec Ducati skončil třetí. V letošním ročníku si vede mnohem lépe a proč by jeho první pódiové umístění zrovna nepřišlo v domácí Grand Prix. Jeho týmový kolega Casey Stoner v Indianapolisu nikdy neskončil mezi nejlepšími třemi a tuto nepříznivou bilanci se bude snažit změnit.

Australan po nevýrazném začátku sezony pokračuje v dobrých výkonech a poté, co si z Brna naposledy odvezl šestnáct bodů je v průběžném hodnocení třetí.

U Fiat Yamahy jsou karty rozdané, Jorge Lorenzo vede šampionát s dvě stě třiceti pěti body a je na nejlepší cestě vyhrál letošní ročník mistrovství světa. Loni závod v Indianapolisu vyhrál s obrovským náskokem, když před ním spadl jak Dani Pedrosa tak o něco později Valentino Rossi. V letošním roce je Španěl závodníkem, který jen minimálně chybuje a dokáže podávat neuvěřitelně stabilní výkony. V deseti závodech sezony vyhrál sedm Grand Prix a třikrát byl druhý, což můžeme označit za spanilou jízdu Jorge Lorenza. Valentino Rossi po svém návratu zpět stále bojuje s bolestmi a na jeho výkonu je to samozřejmě znát.

Před Italem je posledních osm závodů u Yamahy a už během testu v Brně pracoval pouze na věcech, které mají vliv na závěr letošního šampionátu. Šeptá se, že zbrusu nové motory dala Yamaha jen Lorenzovi a Benu Spiesovi z Tech 3, ale i kdyby to byla pravda tak se není čemu divit, protože už koncem roku bude Rossi soupeřem Yamahy. Stěžejním bodem je pro Itala možnost testovat Ducati už ve Valencii, ale k tomu mu zatím Yamaha souhlas neudělila.

10

34/10

Tovární Honda má před jedenáctým závodem sezony Daniho Pedrosu na druhém a Andrea Doviziosa na čtvrtém místě v průběžném hodnocení. Dovizioso měl v Brně obrovské štěstí, protože po pádu zůstal ležet uprostřed dráhy a ostatní jezdci se mu vyhnuli snad jen silou vůle. Dovizioso u HRC bojuje o angažmá pro příští sezonu a zatím to vypadá dost nešťastně. Ve smlouvě má klauzuli, kde se píše, že pokud bude v polovině sezony 2010 do pátého místa, má jistou pozici jezdce továrního týmu. Jenže začátkem července HRC podepsala s Casey Stonerem, Dani Pedrosa má u Hondy silnou pozici a jejich vždy loajální Dovizioso je nyní tak nějak navíc. Samozřejmě smlouva je smlouva a uvidíme, jak si s tím u HRC poradí, protože jinak přijdou na řadu právníci.

Ovšem pocit nechtěného v Doviziosovi zanechá pocit hořkosti a není vyloučeno, že jednoho dne řekne dost a odejde někam jinam. Jedna satelitní Yamaha zůstane u Tech 3 volná a Herve Poncharal si je velmi dobře vědom kvalit tohoto italského mladíka.

Posledním továrním týmem je Suzuki, která si v letošním roce prožívá asi tu vůbec nejhorší sezonu. Oba jejich jezdci Loris Capirossi a Álvaro Bautista uzavírají s necelou čtyřicítkou bodů spodní část tabulky a příděl šesti motorů na sezonu 2010 už mají téměř vyčerpán.

Komise Grand Prix, která naposledy zasedala v Brně sice tomuto týmu umožní dodatečný příděl tří motorů pro každého z jejich jezdců, ale zda to bude dostatečné, třeba pro Álvara Bautistu je už nyní s velkým otazníkem. Spolehlivost pohonných jednotek prototypů GSV-R je v poměru k motorům továrních Hond až žalostná. Pokud chce Suzuki v příštím roce nějak výrazně promluvit

do hodnocení šampionátu, bude muset vše změnit od základu. Sponzorům se určitě nelíbí figurovat na motocyklech, které pomalu ani neprojedou cílem závodu a prestiž spojená s financováním takového projektu se jistě míjí účinkem.

Už se objevily informace, že v příštím roce pojede Suzuki jen s Álvarem Bautistou, ale tento druh zpráv šéf týmu Paul Denning popřel. Určitě jednou z možností jak oživit frustrovaný tým bude změna jejich šéfa a v Japonsku nad takovou možností budou uvažovat.

V nejnižší kubatuře do 125ccm vede šampionát Marc Márquez. Španěl si ale v Brně vykloubil rameno, závod sice absolvoval jenže s velkými bolestmi.

Poslední týden intenzivně pracoval na rekonvalescenci, protože body ze závodu v Indianapolisu budou velmi důležité. Pol Espargaró je těsně za ním a jakékoliv zaváhání svého krajana využije ve svůj prospěch. Český závodník Jakub Kornfeil nebude na slavné americké dráze žádným nováčkem, protože už tam závodil v roce 2008 jako jezdec juniorského šampionátu.

V Brně si vedl skvěle, když cílem projel pátý a budeme napjatě sledovat, jak si povede tentokrát.

Střední kubatuře dominuje Toni Elías, vítěz závodu v Brně. Ovšem právě na domácí Grand Prix se bude snažit zapomenout Karel Abraham. V Katalánsku a Německu zazářil výkony na úrovni první pětky a na to samé rád naváže v Americe. To samé platí i v případě Lukáše Peška, který se vyloženě trápí. To, co předvedli v Brně nemá s týmovou prací moc společného a pokud se mají zlepšit, tak budou muset taky v něčem dát na doporučení svého jezdce, protože je to on, kdo na dráze sedí v sedle jejich motocyklu.

Speciál

Že by se začalo oteplovat?

Autor: Petr Minařík

Vztah mezi F1 a NASCAR byl po celá dlouhá léta oboustranně udržován na bodu mrazu. Obě největší automobilové série světa si totiž žily svým vlastním životem a nebyl nejmenší důvod na tomhle faktu cokoliv měnit.

Bylo by samozřejmě hodně naivní se domnívat, že se snad v poslední době situace změnila tak, aby si tyto tak výrazně odlišné seriály – a nejen závodním nářadím či bodováním, ale především svou závodní filozofií - padly do náruče. Přesto není možné nevidět a nezaznamenat zřetelný posun v jejich vzájemném chování. Začaly se totiž sledovat i respektovat a navíc mezi nimi začíná docházet k jisté komunikaci a také k daleko častějšímu styku.

Stačí si ostatně připomenout, že letos se například na závod NASCAR v Daytoně přijel podívat prezident FIA Jean Todt, nebo že během posledních měsíců dorazili k závodům NASCAR třeba Sebastian Vettel, David Coulthard či Hans Stuck. A naopak s krevními sraženinami momentálně marodící Brian Vickers se pro změnu přijel podívat na závodění v F1.

V Indianapolisu byl nedávno dokonce k vidění i Ron Dennis, který však přijel především z pracovních důvodů.

McLaren Electronics je totiž jednou ze tří společností, která hodlá NASCAR nabídnout elektronickou řídící jednotku pro chystané vstřikování paliva. Přesto se ale Dennis, který povečeřel s Jeffem Gordonem, netajil tím, jak moc je překvapen úrovní a sofistikovaností amerických vozů,

jezdců, či závodů. Stejně jako enormní snahou o vyrovnanost těchto bitev. Mnohé z těchto informací měl i z první ruky, protože u jednoho z amerických týmu – Michael Waltrip Racing – je od letoška ředitelem závodních operací muž, který byl s Dennisem víc jak 20 let v denním styku: Steve Haslam, jehož jsme 10 let znali jako šéfa závodního týmu McLaren F1 a který byl později při závodě zodpovědný za Alonsův vůz.

KOMUNITA F1 POMALU ROSTE

A právě tenhle tým bývalého závodníka Waltripa, sídlící v severokarolínském Corneliusu, má na svědomí i testy, které ve vozech seriálu Sprint Cup (což je vrcholná série NASCAR) absolvovali i dva známí piloti F1: současný italský pilot Lotusu Jarno Trulli a někdejší finský jezdec Ferrari Mika Salo. Ale v jednom ze závodů na klasické trati v Sonomě se letos představil i další z jezdců, které jsme vídali na GP tratích: Dán Jan Magnusen (McLaren a Stewart) tam dojel na 12. místě.

Ve Sprint cupu ale samozřejmě nebyl zdaleka jediným někdejším GP pilotem.

Vždyť v něm letos zcela pravidelně jezdí také poslední americký pilot F1 Scott Speed (27), 40letý Ital Max Papis (ten odjel v F1 s vozy Footwork sedm závodů) a samozřejmě 34letý Kolumbijec Juan Pablo Montoya. Ten konečně v srpnu ve Watkins Glen prolomil letošní smůlu (ve dvou závodech vedl nejvíc kol, ale nakonec žádný nevyhrál) a – jako vůbec první neamerický pilot historie – slavil ve

Sprint Cupu druhou výhru.

Jenže NASCAR není zdaleka jen Sprint Cup. A piloti F1 se letos představili i v jeho dalších šampionátech. Jedním z nich je třeba mistr světa z roku 1991 Jacques Villeneuve. Ten poté, co se od něho předloni odvrátil sponzor, sice na NASCAR nějakou dobu zanevřel a zkoušel ledacos jiného (byl kupříkladu i továrním pilotem Peugeotu v Le Mans), ale letos se do něho přece jen vrátil. I když pouze příležitostně: byl třeba 29. v závodě Sprint Cupu a Indianapolisu a v závodech Nationwide Series (představující v NASCAR jakousi druhou ligu) byl 25. v Road America a sedmý ve Watkins Glen. Ale vedle Villeneuva jezdí NASCAR i dva další někdejší piloti F1. Oba v seriálu Camping World Series, jenž je v NASCAR třetí nejprestižnější divizí (všechny tři mají ovšem osmiválcové motory s objemem 5867 cm3) a ve které závodí vozy oblečené do karoserií dodávek (tedy v USA nejpoužívanějších automobilů): bývalý brazilský pilot Renaultu Nelson Piquet a také Narain Karthikeyan. Ind, jehož jinak letos vídáme v tzv. formuli Superleague, kde mu jsou soupeři i další bývalí GP jezdci Montagny či Doornbos. A jak si tohle duo vede?

Třiatřicetiletý Ind zatím odjel šest závodů, v nichž vydělal 64 496 dolarů (nejlépe 11.), zatímco úspěšnější Brazilec dojel ve svých čtyřech závodech trucků třikrát v první desítce. A ve Watkins Glen se dokonce za volantem Fordu poprvé představil i o třídu výš, v Nationwide Series. A nejel špatně: v cíli byl odmávnut na šestém místě. Což majiteli týmu přineslo sumu 22 218 dolarů a on se zase letos stal teprve druhým, komu se při debutu v Nationwide series podařilo se mezi 43 jezdci dostat do první desítky.

Není proto vyloučené, že bychom se možná mohli v závodech NASCAR s některými dalšími piloty F1 setkávat častěji. Ale na žádné velké namlouvání to přesto nevypadá. A nejen proto, že je NASCAR zcela soukromou a dá se říci doslova rodinnou záležitostí. Každý z těchto seriálů je totiž o něčem úplně jiném...

11

34/10

Rozhovor

Niki Lauda Autor: Michal Mikoláš

Niki Lauda, trojnásobný mistr světa formule 1, se i mnoho let po skončení vlastní kariéry o tento sport živě zajímá.

Za největšího favorita letošní sezony dle vlastních slov považuje Sebastiana Vettela.

Zmiňuje se také o formě Red Bullu či věčném tématu letošní sezony, návratu Michaela Schumachera.

Niki, odráží současné pořadí skutečné rozložení sil ve startovním poli? Navrch má zatím Mark Webber a jeho tým Red Bull.

Niki Lauda: „Jistě. Pilot s nejvíce vítězstvími a nejsilnější tým se usadili na prvním místě. Je to jednoduché, Mark vyhrál čtyři závody, zatímco Lewis Hamilton, Jenson Button, Sebastian Vettel a Fernando Alonso mají pouze dvě vítězství. Někdy je důležitým faktorem také štěstí, ale jak se říká, štěstí přeje připraveným.“ Red Bull má od začátku sezony zřejmě nejsilnější auto. Na první místo v tabulkách se ovšem dostal až po Maďarsku. Proč je tomu tak?

NL: „Často jsme svědky toho, že se nejrychlejší vůz nemusí dostat do cíle.

Do Maďarska toto platilo i pro Red Bull.

Mají nejrychlejší auto a bylo mi vždy jasné, že je jen otázkou času, kdy se vyhoupnou do čela a vnitřně se vypořádají s technickými problémy i neshodami po lidské stránce.“ Který z jezdců nehledě na současné pořadí vás v sezoně 2010 nejvíce zaujal?

NL: „Sebastian Vettel. V kvalifikaci v Budapešti svou čirou rychlostí jasně odrovnal všechny ostatní, zvlášť vezmeme-li v potaz, že jeho kolega Webber má stejnou techniku. Za Vettelem udělal nejlepší dojem Mark a pak samozřejmě zbytek kandidátů na titul, Hamilton, Alonso a Button.“ V případě Vettela to v Maďarsku vypadalo, že si jede pro jisté vítězství.

Jak se jezdec vyrovnává s nepřízní osudu před dlouhou letní přestávkou?

NL: „Webber měl jistě pohodové léto, zatímco Vettel musel být poněkud mrzutý.

Ale je to věc, se kterou se musí nějak smířit. Je dost mladý na to, aby to hodil rychle za hlavu. Nejsem si jistý, jestli je to pro něho ta správná útěcha, ale šampionát je závod od závodu dramatičtější. Myslím,

12

34/10

že miliony fanoušků velice zajímá, zda se po řadě smolných okamžiků dokáže vrátit zpět a získat titul.“ Co si myslíte o rivalitě mezi piloty Red Bullu, mohla by je stát titul?

NL: „Jsou dva způsoby, jak vést tým formule 1. Berete-li to z politické stránky, získáte stáj typu Ferrari. Nebo můžete dát oběma jezdcům příležitost mezi sebou bojovat a zdramatizovat šampionát, jako to dělá Red Bull. Proto tento sport lidi tolik přitahuje, v nejlepších vozech spolu soupeří nejrychlejší jezdci v rámci hesla „ať vyhraje ten nejlepší“. Ohlupování fanoušků zmanipulovanými výsledky má opačný efekt. Je mi ale jasné, že se názory v této oblasti budou lišit.“ Jde Alonso ve stopách Michaela Schumachera, získává si celý tým na svou stranu?

NL: „To, co provedli v Německu, bylo proti všem pravidlům. Pravidla se buď mají pozměnit, nebo je nutné je dodržovat.

Udělali něco špatného, dostali za to trest a jsem si jistý, že je potrestá i Rada motorsportu. S Alonsem to nemá co dělat, není to žádný Schumacher.“ Co říkáte na výkonnost týmu Mercedes GP? Po loňské úspěšné sezoně ještě v barvách Brawnu si od letoška určitě slibovali víc…

NL: „Jsem přesvědčen, že je jejich dosavadní výkonnost vůbec netěší. Radím, aby se okamžitě začali plně soustředit na vývoj vozu pro příští rok. Nemyslím, že bychom v posledních sedmi závodech mohli být svědky nějakého dramatického zlepšení. Je příliš pozdě na to, aby se vyplatilo provádět nějaké velké změny.“ Jak zatím posuzujete comeback Schumachera?

NL: „Mám z toho velmi smíšené pocity.

Nico Rosberg je konstantně rychlejší, na tom rozhodně musí pracovat. Bude zajímavé sledovat, jakou si zvolí cestu, aby se mohl vrátit zpět na stupně vítězů.“ A co nejlepší ze zbytku světa? Zaujal vás někdo?

NL: „Ani ne. Buď jste na špici, pak jste důležití, v opačném případě jste nezajímaví.“ Co říkáte na nové týmy?

NL: „Jejich ztráta na ostatní je příliš velká.

Vždy to tak bylo a nezmění se to. Jsem striktně proti tomu, aby tyto týmy byly uměle udržovány při životě. Buď se dokáží udržet samy, nebo je čas udělat pápá.“ Koho tipujete jako mistra světa?

NL: „Sebastiana Vettela, ale musí si to sám zasloužit.“