F1Mag 41/10 by f1sports

41/10

Téma týdne:

Nic z toho nebude

Kontakt Kimiho Räikkönena a Renaultu skončil fiaskem.

Stalo se: Mexiko nastupuje Rozhovor: Nico Hülkenberg Po závodě: Po Velké ceně Japonska Nejlepší GP okruhy: Zandvoort MS silničních motocyklů: Závod vyhrál Rossi, titul Lorenzo

Téma týdne

Nic z toho nebude Autorka: Eva Křivánková

Čekali jsme konec, dokonce brzký konec, ale takový rázný konec tedy ne. Kimi Räikkönen uťal spekulace o svém návratu do formule 1 pro něj poměrně netypicky: mediálně. Zneužili moje jméno, postěžoval si do novin. Novému vedení Renaultu evidentně chybí zkušenosti s politikou, což bývalý mistr světa podcenil a pak se nestačil divit.

41/10

Kimi Räikkönen se do formule 1 nevrátí, a už vůbec ne v Renaultu. Sen mnohých fanoušků o návratu oblíbeného Icemana skončil minulý týden mediální přestřelkou. Na jejím konci vypadají obě strany trochu hloupě. Přestože celá aférka dopadla bez výsledku, aspoň jsme se dozvěděli něco nového o Kimim Räikkönenovi i obrozeném Renaultu. Räikkönen se ve středu nechal na stránkách finského deníku Turun Sanomat slyšet, že Renault zneužil jeho jméno k vylepšení image, takže už za něj jezdit rozhodně nechce. Vadilo mu, že francouzský tým promluvil o jejich kontaktu před novináři a média z celé věci udělala senzaci. „Jsem velice zklamaný tím, jak využili moje jméno pro vlastní marketing. Nikdy jsem vážně neuvažoval o tom, že bych jezdil v Renaultu, a teď už vás můžu ujistit stoprocentně, že za něj jezdit nebudu,“ řekl Fin. Renault se o Räikkönenovi poprvé veřejně zmínil v půlce září. Šéf týmu Eric Boullier v rozhovoru pro Autosport nadhodil, že je bývalý mistr světa a současný nováček v rally sám kontaktoval. Ani kdyby u sebe v kanceláři odpálil atomovou pumu, nevyvolalo by to větší poprask než tato ‚nenápadná‘ poznámka. Jak se teď ukázalo, Räikkönenův management oslovil Renault někdy po Velké ceně Belgie na konci srpna. „Řekli jsme jim: ‚Ano, jsme velice polichoceni, ale potřebujeme nejdřív vyhodnotit výkony Vitalije Petrova. Počkejte, prosím.‘ Nic víc nebylo, “ popsal na svou obranu v Japonsku Boullier. Räikkönenovu náhlou reakci nechápal. „Myslím, že ho prostě naštvalo, když to

41/10

viděl v novinách. Nikdy bych nenaháněl novináře, abych jim říkal něco takového. Jen jsme odpovídali na otázky. Vždyť i nás to dostalo do problémů, protože se nás na to pořád někdo ptal.“ Podle zákulisních informací nějaké neformální jednání mezi Räikkönenem a Renaultem přeci jen proběhlo. Francouzská stáj si nebyla jistá Finovou motivací a chtěla ji dál zkoumat. To Icemana urazilo a celou záležitost ukončil. Jistě, když se Räikkönenovi do formule 1 tak nechtělo, neměl se ptát. A když se mu nelíbilo to, co mu nabídli, měl to prostě nechat být a nereagovat jako odvržená, hysterická milenka. Celá věc vůbec vyvolává dojem, že spíš než

na trase Räikkönen/Renault se stala chyba někde ve spojení Räikkönen/ jeho management. Také se ale ukázalo, že Renault prošel před necelým rokem opravdu velkou obměnou a s prohnilým vedením Flavia Briatoreho ztratil i většinu politických zkušeností. Protřelý manažer ve formuli 1 by kontakt s Räikkönenem bez mrknutí oka zapřel a jednal o všem pěkně potichu. Všichni totiž vědí, že si potrpí na diskrétnost. S kamennou tváří se pročekal k angažmá u Ferrari, které měl ve skutečnosti dohodnuté dlouho předem, a brvou nehnul ani tehdy, kdy Luca di Montezemolo měsíce vyklízel jeho skřínku Fernandu Alonsovi. Kolem Icemana se prostě vždycky našlapovalo po špičkách.

Nový šéf Renaultu Eric Boullier, který přišel do formule 1 teprve letos v lednu, nemá o zákulisních pravidlech hry očividně ani tušení. Svědčí o tom například i způsob, jak na veřejnosti zachází s Vitalijem Petrovem. Renault se ke svým nováčkům choval vždycky trochu macešsky. Dřív ale tlak na ně pramenil spíš z bezcitnosti a hamižnosti Flavia Briatoreho. ‚Nezajímají mě tvoje problémy. Nejsi dost dobrý, tak se sebou něco dělej. Jinak nepřinášíš nic mně ani týmu.‘ Tak nějak by se dala shrnout jeho filozofie. Boullier letos přitlačil Petrova ke zdi vlastně jen z nezkušenosti. To, co o něm před novináři říká, je pravda. Petrov opravdu dělá chyby, a aby mohl tým získat jistotu, potřeboval by od něj vidět pár bezchybných víkendů. Otázkou však je, jestli by to Petrov kromě týmových porad měl slýchávat i na tiskovkách a v médiích. Boullierův upřímný styl je bez debat velice sympatický, bohužel mu ale nemůže dlouho vydržet. Prostředí plné lží a tutlání ho brzy obrousí. Räikkönenova reakce mu dala první lekci.

41/10

Už se asi nikdy nedozvíme, proč vůbec chtěli Räikkönenovi manažeři hledat svému svěřenci angažmá zpátky ve formuli 1. Pravda, jeho premiérovou sezónu ve WRC poznamenalo pár medializovaných nehod a spolujezdec Kaj Lindström si v počátcích stěžoval, že ho Räikkönen neposlouchá, což je v rally podstatná závada. Sám Fin ale dává jasně najevo, že se mu v novém prostředí líbí. Odjel deset závodů, sedm jich dokončil a třikrát z toho bodoval. Nejlepší výsledek zatím zaznamenal v Turecku, kde dojel pátý. Jeho současný tým Citroën si ho chce rozhodně udržet a zájem mají také u Fordu a Prodrivu. Nejdřív se však

bude muset dořešit Räikkönenův osobní sponzor. Jeho současná smlouva s Red Bullem končí na konci tohoto roku. Räikkönenův management ve formuli 1 pravděpodobně jen zkoušel, jakou hodnotu ještě Räikkönen v soutěži má, a nedomyslel, co za následky může takový neformální kontakt přinést. To jméno stále přitahuje pozornost kdekoliv a kdykoliv. Jeho odtažité chování lidé bůhví proč milují. Sám Kimi ví moc dobře, jakou cenu má jeho značka. O to víc ho asi naštvalo, že vlastní nerozvážností daroval Renaultu pořádnou porci pozitivní pozornosti zdarma.

Stalo se

Mexiko nastupuje Autorka: Eva Křivánková

Mexický kapitál z telekomunikačního byznysu přebil ten venezuelský z ropného průmyslu, a do formule 1 tak příští rok nenastoupí vítěz GP2 Pastor Maldonado, ale jeho neúspěšný rival z boje o titul Sergio Pérez. Jak je ten život někdy krutý. Do formule 1 přichází Sergio Pérez. Vybral si ho Sauber jako druhého jezdce pro příští rok. Mladý Mexičan je v současné době jeden závod před koncem sezony druhý v šampionátu GP2. Jeho hlavní devizou je sponzor, kterého si s sebou do Hinwilu přivede. Sauber díky němu získal za partnera americký gigant Telmex. Monopolní dodavatel telekomunikačních služeb pro celé Mexiko a silný hráč v Jižní Americe patří rodině nejbohatšího muže světa Carlose Slima. „Telmex zajistí budoucnost týmu a umožní mu dál se vyvíjet,“ řekl současný jezdec Sauberu Nick Heidfeld. Právě on Pérezovi uvolní místo, Kamuje Kobajašiho si tým ponechá. Naposledy působil jezdec mexické národnosti, Hector Alonso Rebaque, ve formuli 1 v roce 1981. Pérez letos zažívá pravděpodobně nejlepší sezonu dosavadní kariéry. Vloni byl v GP2 dvanáctý. Letos si v osmnácti závodech připsal čtyři vítězství. U Sauberu se zároveň dostal do juniorské akademie Ferrari, které týmu dodává motory. Logo Telmexu nosí Pérez na kombinéze už léta.

Společnost s ním teď završí svůj dlouholetý projekt podpory mladých závodníků.

ZÁZRAK V YEONGAMU V korejském Yeongamu se prý v posledních týdnech děly zázraky. Šéf formule 1 Bernie Ecclestone už si je jistý, že se závod na místním staveništi za necelých čtrnáct dní pojede. „Měli problémy, ale dokázali zázrak. Jsme ve spojení, viděl jsem fotky a poslední vrstva asfaltu už leží. Inspekcí FIA projdou,“ řekl Ecclestone listu Daily Express. Týmy i jezdci už s Velkou cenou Koreje počítají. Jakého názoru je Charlie Whiting nebylo v době uzávěrky F1Magu známo. „Až doteď od něj máme pozitivní reakce. Při inspekci jde především o bezpečnost a my věříme, že trať projde,“ dušoval se na okruhu po prvním dni vedoucí pro marketing a komunikaci Kim Jae-ho. Novináři, kteří byli Whitingovi po celou dobu v patách, ale zásobovali ostatní svět hrůznými detaily především ze zázemí. Většina tribun je provizorních a stojí jen

v hlíně. Most nad cílovou rovinkou je pořád ve výstavbě stejně jako ostatní komunikace v okolí. „Příjezdová cesta k okruhu není týden před příjezdem týmů vyasfaltovaná!“ děsil se reportér serveru Motorsport-Total. No, ještě že Bernie Ecclestone létá na okruh vrtulníkem. Snad v Yeongamu stačili dostavět alespoň heliport.

LOTUS BUDE NAKUPOVAT U RED BULLU Lotus se od příštího roku stane zákazníkem Red Bull Technology. Malajsijský tým oznámil, že od něj nakoupí převodovky a hydrauliku. Budou se mu hodit k motorům od Renaultu. Letos jezdí Lotus s pohonnými jednotkami Cosworthu. Od těch se ale rozhodl upustit, protože v provázaných oblastech mívá často problémy, především s hydraulikou. Jako nového motoráře si vybral Renault, který je dodavatelem Red Bullu, a tak se spojení s rakouským týmem přímo nabízelo.

BLBÉ A BLBĚJŠÍ NÁPADY JEDOU Hitparáda nejblbějších nápadů historie formule 1 má nový hit. Zrušme modré vlajky, navrhují nové týmy. Poprvé s tím přišel Lotus letos na jaře. Teď se přidal i Virgin. „Bylo by zábavnější, kdyby modré vlajky nebyly,“ odpověděl majitel Virginu Richard Branson na otázku Autosportu. Ano, tu zábavu už jsme měli možnost vidět. Když se Mark Webber ocitl letos ve Valencii po zastávce za Heikkim Kovalainenem, bránil se o dvě vteřiny pomalejší Fin tak srdnatě, že z toho Australan skončil v kotrmelcích. „Jezdci jsou placení za to, aby předjížděli. V dobách Kena Tyrrella taky nikdo nikoho nepouštěl. Jestli je pro mistra světa opravdu těžké předjet pomalého nováčka, pak je to smutný den pro závodění,“ říkal pár týdnů před Webberovou nehodou šéf Lotusu Tony Fernandes. Nakonec to málem byl smutný den pro Webbera.

41/10

Rozhovor

Nico Hülkenberg Autor: Michal Mikoláš

Do konce sezony zbývají již pouze tři závody a u týmu Williams stále není jisté, kdo bude hájit jeho barvy v roce 2011. Tým přitom v průběhu sezony několikrát naznačil, že je se stávající jezdeckou sestavou spokojený. Mladý německý talent Nico Hülkenberg by dle vlastních slov zaměstnavatele měnil nerad. Máte za sebou první zkušenosti na Suzuce. Kolik času jste strávil v simulátoru, abyste si zapamatoval proﬁl okruhu? Nico Hülkenberg: „Bylo to zhruba třicet nebo čtyřicet kol. Nejsem zrovna největším fanouškem simulátorů. Vím, že Kazuki Nakadžima byl nucen strávit v simulátoru mnoho dní. Po určité době ale dospějete k bodu, kdy už vám to žádný užitek nepřinese. Není to totiž realita. Je nutné doopravdy dorazit na trať a odjet na ní co nejvíc, abyste se ji mohli pořádně naučit.“ Nasadil tým na váš vůz stejné novinky ohledně brzd a podlahy vozu, jako v případě Rubense Barrichella? NH: „Ano, máme identické vozy. Novinky vypadají velmi dobře a doufám, že se teoretický užitek stane realitou, jako tomu v poslední době bylo.“ V Singapuru jste obdržel penalizaci. Jak moc vás tento trest rozzlobil? NH: „Trochu ano, po penalizování Adriana Sutila jsem byl čtvrtý, což znamená čtyři

body. Skončil jsem ale nakonec jen s jedním, což je dost frustrující. Komisaři ale takto rozhodli a není k tomu co dodat. Musíme se s takovými věcmi srovnat a pokračovat v závodění. Komisaři mají přístup k mnoha úhlům záběru, ať už se jedná o kamery na voze nebo kolem trati. Z pohledu jezdce bych řekl, že to byl běžný závodní incident. Samozřejmě to bylo těsné, všichni tři, Tonio, Adrian a já jsme byli vedle sebe. Jak už ale bylo řečeno, komisaři rozhodli tak, že jsem získal neférovou výhodu a potrestali mě. Původně žádné vyšetřování neprobíhalo, penalizace byla udělena až na základě obvinění ze strany Force India. Samozřejmě musím chápat, že se souboje mezi týmy nevedou pouze na trati, ale i mimo ni.“ Na startu letošní sezony jste předjímal, že vašimi hlavními soupeři budou jezdci Force India. A stalo se tak. NH: „Přesně tak. Co se výkonnosti a rychlosti týče, myslím, že jsme ve velmi dobré pozici. Třeba v Monze všichni říkali, že Force India bude hodně silná. Přesto jsme je byli schopni porazit.“ Kdo si myslíte, že se stane letošním

mistrem světa? NH: „Fernando Alonso. Podle mého názoru je nejzkušenějším závodníkem mezi reálnými kandidáty na titul. Už dvakrát v tomto úkolu uspěl. V posledních několika závodech jsme se navíc mohli přesvědčit, že pod narůstajícím tlakem zůstává klidný a má zabijácký instinkt. Jeho kvaliﬁkační kolo v Singapuru ukázalo, co se v něm skrývá. Vyhrál i přesto, že Red Bull by tam měl být o půl vteřiny rychlejší. Red Bull má úžasnou maximální rychlost, ale na Fernanda to přesto nestačilo.“ Na hlavu Lewise Hamiltona se v poslední době snesla kritika kvůli jeho jezdeckým chybám. Jak to vidíte vy? NH: „Řekl bych, že zbytečně moc riskoval. Šance na předjetí Felipeho v Monze nebyla příliš dobrá. To bych řekl, byla čistě jeho chyba. Kolize v Singapuru byla podle mého mínění nehodou. Marku Webberovi nechal dostatek místa. Byla to spíše smůla než chyba. Takové věci se v závodění stávají. Když se dva piloti řítí do zatáčky a oba mají v úmyslu dostat se do ideální stopy, může snadno dojít ke kontaktu. Webber celou situaci vyvolal, když se vyhýbal pomalejším vozům Virginu. To bylo výhodné pro Lewise. Byl o pár metrů vpředu. Aby Mark svou pozici udržel, brzdil velice pozdě. Lewis mu nechal nějaké místo, ale přesto došlo ke kontaktu. Pro mě to byl čistě závodní incident. Ale i díky tomu je závodění vzrušující.“ Jsou nějaké novinky ohledně vaší situace v týmu Williams? NH: „V současnosti žádné novinky nejsou. Ale nestresuje mě to. Nemůžu teď dělat nic než ukazovat svou výkonnost. Předvést se mohu pouze tímto způsobem. Zpětná vazba je pozitivní a i po posledním závodě byl tým spokojený. Dělám svou práci, bavím se u toho a závodění si užívám. Auto mi sedí a v týmu se cítím velmi dobře. Všechno ostatní musí přijít samo, já na to nemám žádný vliv. Chtěl bych v této stáji zůstat. Zatím to vypadá, že by se to mohlo podařit.“

41/10

Po závodě:

Po Velké ceně Japonska Japonská Suzuka měla být tratí Red Bullu zaslíbenou. Sebastian Vettel dokázal, že nebyl favorizován náhodou. 6

41/10

Po závodě

Po Velké ceně Japonska Autor: Michal Mikoláš

Jeden z nejnáročnějších okruhů v kalendáři formule 1 mají piloti za sebou. A že jim vzhledem k průběhu víkendu musel dát opravdu zabrat. Co se ovšem samotného výsledku týká, žádného šoku jsme se nedočkali. Že bude v Japonsku Red Bull silný, se všeobecně čekalo. Ba co víc, prohrát závod si mohl snad jen sám. Zbytek formulového světa se zmohl jen k dýchání na záda Marku Webberovi, který se jako neviditelným lanem držel konstantně za suverénním Sebastianem Vettelem. Výsledkem je, že v boji o titul nám zůstalo pořád pět jezdců. Jen ten náskok Marka Webbera na prvním místě je o něco vyšší. Red Bull, nestane-li se něco nepředpokládatelného, si jede pro Pohár konstruktérů.

41/10

Velká cena Japonska, šestnáctý závod letošního mistrovství světa vozů formule 1, byla pořádána na legendárním okruhu v Suzuce. Okruhu, kde jednu z hlavních rolí často hraje počasí. A svým způsobem tomu tak bylo i o uplynulém víkendu. Zprávy o dešťových přeháňkách se objevovaly už v průběhu týdne. První páteční trénink byl přesto suchý. Mark Webber se Sebastianem Vettelem dávali jasně najevo, že by rádi zopakovali dominanci stáje z loňského závodu. Vettela s Webberem v prvním tréninku dělilo pět setin, zbytek pole vedený Kubicou už ztrácel dobrou půlvteřinu. Také druhý trénink v Japonsku se odehrál v režii jezdců Red Bullu. Třetí byl opět Kubica, jehož ztráta narostla už na sedm desetin. Sobota již jízdám po okruhu nepřála. Obrovská průtrž mračen zapříčinila, že naprostá většina pole ve třetím tréninku nezajela žádný měřený čas. Všichni kromě Jaimeho Alguersuariho a Tima Glocka se vydali na trať, zjistili, že je prakticky nesjízdná a vrátili se do boxů. Rychlejším z této dvojice byl Alguersuari, který zajel čas o hodnotě těsně pod dvěma minutami. Při pohledu na třetí volný trénink se všichni ptali, jak se vlastně naloží s kvalifikací. Posléze se ukázalo, že se jednalo spíše o otázku řečnickou. Kvalifikace byla několikrát odsunuta, až se rozhodlo, že se v sobotu nedá odjet. Byla proto přeložena na nedělní ráno (pro evropské fanoušky to znamenalo vstávání již ve tři hodiny v noci). Členové týmů si proto čas krátili partičkami pokeru či pouštěním papírových lodiček v uměle vytvořených potůčcích v pitlane. Naposledy byla kvalifikace na neděli přesunuta v roce 2004, shodou okolností se tak stalo právě v Suzuce. První část tradičně „nepřežily“ nové týmy. Nejpomalejší čas přitom zajel navrátilec Sakon Jamamoto. Je však nutno podotknout, že na Bruna Sennu ztrácel tentokrát o poznání méně. Nováčky doplnil Sébastien Buemi. Překvapením druhé části kvalifikace bylo odpadnutí Felipeho Massy. Toho údajně pozdržel provoz na trati. V souboji desítky nejlepších šlo hlavně o to, který z pilotů Red Bullu získá pole position. Šťastnějším byl tentokrát Sebastian Vettel. Třetí čas zajel Lewis Hamilton, toho ovšem kvůli výměně převodovky čekal odsun o pět míst. Brit vůbec nevstoupil do závodního víkendu šťastně, když jeho páteční jízdy hodně zkrátila havárie. Další pořadí bylo Kubica, Alonso, Button, Rosberg, Barrichello, Hülkenberg a Schumacher. Do samotného závodu nastoupilo jen třiadvacet jezdců. Chyběl Lucas di Grassi, který z neznámých důvodů při přesunu na startovní rošt v zatáčce 130R vyjel z tratě a po silném nárazu do bariéry zdemoloval svůj vůz. Brazilec naštěstí z nehody vyvázl nezraněn. Na startu si Sebastian Vettel své první místo s přehledem uhlídal.

41/10

Větší potíže měl Mark Webber, který se propadl za Kubicu. Hned v prvním kole ale musel na trať zpomalovací vůz. Vitalij Petrov dobře odstartoval, ale nedokázal se vyhnout Nicovi Hülkenbergovi. Oba ze závodu odstoupili a Petrov za to v Koreji zaplatí odsunem pěti míst na startu. Této šlamastice se snažil vyhnout Felipe Massa, přejel ale příliš daleko za obrubník, jeho vůz se stal neovladatelným a smetl Vitantonia Liuzziho. Tentokrát žádný trest nepadl. Pro Renault skončil závod velmi záhy. Kubicovi se hned o kolo později uvolnila zadní pneumatika a Polák nemohl pokračovat. S trochou nadsázky se jednalo o dvě nejdramatičtější kola závodu. Po restartu se vozům Red Bullu dařilo zbytku pole odtrhnout, o třetí pódiové umístění bojoval Alonso a jezdci

McLarenu. Agresivní a efektivní jízdu předváděl domácí miláček Kobajaši, který se vytasil několika nekompromisními předjížděcími manévry. Schumacher dlouhou dobu pronásledoval Nica Rosberga, ten ovšem nakonec odstoupil pro podobné potíže jako Robert Kubica. Hamiltona opět zazlobila převodovka, dokázal však dojet do cíle. Dominantním způsobem zvítězil Vettel, druhý byl Webber a třetí Alonso. Zbytek bodů připadl Buttonovi, Hamiltonovi, Schumacherovi, Kobajašimu, Heidfeldovi, Barrichellovi a Buemimu. Šampionát vede Mark Webber o čtrnáct bodů před Alonsem a Vettelem, pro kterého je japonské vítězství velkou motivační vzpruhou před posledními třemi závody sezony.

VÝSLEDKY VELKÉ CENY JAPONSKA (16. závod z 19) p.

JEZDEC

TÝM

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 -

Sebastian Vettel Mark Webber Fernando Alonso Jenson Button Lewis Hamilton Michael Schumacher Kamuj Kobajaši Nick Heidfeld Rubens Barrichello Sebastien Buemi Jaime Alguersuari Heikki Kovalainen Jarno Trulli Timo Glock Bruno Senna Sakon Jamamoto Nico Rosberg Adrian Sutil Robert Kubica Nico Hülkenberg Felipe Massa Vitalij Petrov Vitantonio Liuzzi Lucas di Grassi

RBR-Renault RBR-Renault Ferrari McLaren-Mercedes McLaren-Mercedes Mercedes GP BMW Sauber-Ferrari BMW Sauber-Ferrari Williams-Cosworth STR-Ferrari STR-Ferrari Lotus-Cosworth Lotus-Cosworth Virgin-Cosworth HRT-Cosworth HRT-Cosworth Mercedes GP Force India-Mercedes Renault Williams-Cosworth Ferrari Renault Force India-Mercedes Virgin-Cosworth

ZTRÁTA vítěz +0.9 +2.7 +13.5 +39.5 +59.9 +64.0 +69.6 +70.8 +72.8 +1 kolo +1 kolo +2 kola +2 kola +2 kola +3 kola +6 kol +9 kol +51 kol +52 kol +52 kol +52 kol +52 kol +52 kol

Nejlepší GP okruhy

Zandvoort Autor: Filip Fikejz

Letos tomu je již čtvrtstoletí, co se jela naposledy Velká cena Nizozemska. Zandvoort přitom svého času patřil mezi tradiční tratě.

LEGENDA O STAVBĚ

Zandvoort leží okolo písečných dun u pobřeží Severního moře nedaleko Haarlemu. Již ve třicátých letech se tu závodilo v ulicích města. Podle legendy byly základy okruhu položeny za druhé světové války. Aby starosta města uchránil místní obyvatele před odsunem na nucené práce, slíbil Němcům, že postaví u pobřeží rovnou silnici, na které budou moci vojáci po svém vítězství pořádat přehlídky. K rovince se připojily různé postranní komunikace. Po válce byly některé cesty rozšířeny a spojeny a vznikla závodní trať. Na jejím návrhu se podílel John Hugenholz a představitelé Královské nizozemské motocyklové asociace ve spolupráci s vítězem 24 hodin Le Mans z roku 1927 „Bentley Boyem“ Sammym Davisem. Prvním vítězem na novém okruhu se stal 7. srpna 1948 thajský „princ Bira“ s maserati. Další rok už se jelo podle pravidel formule 1 a radoval se Luigi Villoresi s alfou romeo. Další dva stále ještě nemistrovské ročníky se staly kořistí Louise Rosiera s vozem Talbot-Lago.

POČÁTKY F1

Roku 1952 už Zandvoort v kalendáři mistrovství světa nechyběl a s výjimkou čtyř let se tam udržel až do roku 1985. První dva ročníky patřily Albertovi Ascarimu s Ferrari 500. Po roční pauze se vozy královské formule na populární okruh vrátily a výhru slavil Juan Manuel Fangio s mercedesem. Německý tým byl tehdy poznamenán tragickou nehodou Pierra Levegha při čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans, ke které došlo o týden dříve. Následovala dvouletá odmlka. Roku 1958 vyhrál Stirling Moss za volantem vanwallu. Pak tu slavil svou jedinou výhru a první vítězství týmu BRM oblíbený Švéd Joakim Bonnier. V roce 1960 se radoval Jack Brabham s cooperem. Roku 1961 dominovalo Ferrari. První v cíli byl Wolfgang von Trips. Do cíle dojeli bez jediné zastávky v boxech všichni piloti, kteří stáli na startu.

ÉRA LÉTAJÍCÍCH SKOTŮ

Také druhé vítězství BRM přišlo v Zandvoortu. Postaral se o něj roku 1962 Graham Hill. Svého jediného pódiového

41/10

umístění tu dosáhl nedávno zesnulý Trevor Taylor s debutujícím revolučním Lotusem 25. Následovalo období Jima Clarka. S lotusem vyhrál v následujících pěti letech čtyřikrát. Pouze roku 1966 narušil jeho hegemonii Jack Brabham s brabhamem. Roku 1967 se na trůn vrátil Skot s novým Lotusem 49 a zařídil první výhru pro slavný motor Ford Cosworth DFV. Po Clarkově tragické smrti převzal v Nizozemsku žezlo jeho krajan Jackie Stewart. V letech 1968 a 1969 vyhrál s matrou týmu Tyrrell.

VE STÍNU TRAGÉDIÍ

Lotusu se v Zandvoortu tradičně dařilo. Nejinak tomu bylo i v roce 1970, kdy Jochen Rindt zařídil první výhru pro Lotus 72. Závod se ale zapsal do dějin F1 černým písmem. Zahynul Piers Courage, který byl se svým vozem De Tomaso týmu Williams z nevysvětlených příčin široký v jedné ze zatáček, vyjel z dráhy, narazil do svodidel a převrátil se. Šasi i karoserie obsahovaly velké množství hořčíku a vůz okamžitě vzplál. Podle pozdějšího vyšetřování jezdec zemřel už při nárazu. Roku 1971 dominoval závodu Jacky Ickx s ferrari. V následující sezoně se v Zandvoortu nejelo, kolotoč formule 1 se tu zastavil až v roce 1973. Předposlední výhru v kariéře si tu připsal Stewart s tyrrellem. Opět ale nebyl důvod k oslavám. Díky defektu pneumatiky tu ve stejné zatáčce jako předtím Courage havaroval Roger Williamson. Jeho vůz March se rovněž převrátil a začal hořet. Jako jediný u nehody zastavil Angličanův přítel David Purley. Na rozdíl od váhavých traťových komisařů se zoufale snažil jezdce zachránit. Televizní záběry ukazující, jak se pilot odháněný maršály marně snaží vůz otočit na kola a uhasit, obletěly svět. Williamson ve voze za plného vědomí uhořel. Purley dostal za svou snahu pomoci svému kamarádovi medaili za statečnost.

HRDINSTVÍ GILLESE VILLENEUVA

Roku 1974 kraloval závodu Niki Lauda s ferrari. V další sezoně vyšla loterie s brzkým přechodem na suché pneumatiky Jamesi Huntovi, který dosáhl první výhry pro sebe i tým Hesketh. V nadcházejícím ročníku vítězství obhájil, tentokrát v barvách McLarenu. Roku 1977 tu naposledy ve službách Ferrari zvítězil Lauda. Pak triumfoval Mario Andretti s Lotusem 79 s přísavným efektem. Roku 1979 sice vyhrál Alan Jones s williamsem, ale hrdinou byl Gilles Villeneuve. Nejdřív Jonese předjel vnějškem v zatáčce Tarzan, pak mu praskla pneumatika a dostal hodiny. S holým ráfkem nacouval na trať a snažil se dojet do boxů. Postupně obrousil zadní část vozu, ale dokázal dojet až do boxů. Tam musel odstoupit. O rok později se radoval Nelson Piquet s brabhamem a po něm Alain Prost s renaultem. V roce 1982 tu naposledy v kariéře vyhrál Didier Pironi s ferrari. Přestože René Arnoux tu třikrát neproměnil pole position ve vítězství, v roce 1983 se při startu z desátého místa výhry v Zandvoortu dočkal. Jel s ferrari a byla to jeho poslední výhra v F1. O rok později tu znovu zvítězil Prost, tentokrát s mclarenem. V roce 1985 se dočkal své závěrečné výhry v kariéře jeho týmový kolega Lauda.

KONEC A ZNOVUZROZENÍ

Tehdy to byla derniéra i pro Velkou cenu Nizozemska. Okruh byl sice populární a splňoval bezpečnostní standardy, ale stop mu vystavili ochránci životního prostředí. Část tratě byla prodána a okruh se zkrátil na 2,5 kilometru. Původní záměr vybudovat na zbylém pozemku domky nevyšel a roku 1999 byl obnoven okruh o délce 4,3 kilometru. Na jeho designu se podílel i John Hugenholz mladší. Okruh už byl znovu otevřen a teoreticky by se tam mohla jet i formule 1. Ta má ale momentálně zájem o jiné než tradiční země.

MS silničních motocyklů:

Závod vyhrál Rossi, titul Lorenzo V Malajsii vyhrál Ital Valentino Rossi šestačtyřicátou Grand Prix v sedle tovární Yamahy M1. 10

41/10

MS silničních motocyklů

Závod vyhrál Rossi, titul Lorenzo Autor: Petr Czyž

Velká cena Malajsie byla z pohledu zisku titulů mistrů světa klíčová hned pro dvě kubatury světového šampionátu. V třídě Moto2 si tři závody před koncem sezony zajistil mistrovský titul Toni Elías z Gresini Racing a v královské kubatuře MotoGP jeho krajan Jorge Lorenzo z Fiat Yamahy. Ani jeden ze Španělů závod v Sepangu sice nevyhrál, ale díky bodovému zisku, který si v patnáctém podniku zajistili, je už nedokáže nikdo ohrozit. Zatím ale není rozhodnuto v třídě do 125ccm, kde o titul bojuje trojice závodníků Marc Márquez, Nicolas Terol a Pol Espargaró. Šampionát se nyní stěhuje na Phillip Island, kde je tento víkend na programu Velká cena Austrálie.

41/10

V MotoGP bylo před cestou do Malajsie o vítězi letošního ročníku více méně jasno. Dani Pedrosa oznámil, že do Sepangu neodletí a jako jediný jezdec, který byl stále ve hře o titul tak rozhodl, že Jorge Lorenzovi stačilo dojet do desátého místa, aby získal svůj první titul v top kubatuře mistrovství světa. První trénink zahájil nejlepším časem Valentino Rossi, ale v kvalifikaci nedokázal zachytit nástup svých soupeřů a do závodu startoval šestý. Naopak Jorge Lorenzo si na své konto připsal šestou pole position sezony. Velmi výrazným výkonem se prezentoval Nicky Hayden, když v sedle tovární Ducati zajel druhý čas a v neděli startoval z první řady spolu s Lorenzem a Doviziosem. Samotná Grand Prix, ale pro Haydena nedopadla tak, jak by si Američan přál, protože okamžitě po startu nedokázal udržet krok s vedoucími jezdci a cílem nakonec projel šestý. Nicméně byl nejlepší ze všech jezdců Ducati. Víkendový závod MotoGP byl skutečnou lahůdkou pro všechny fanoušky závodění na dvou kolech. I na tak dlouhé a náročné dráze, byly rozdíly mezi jezdci minimální a souboje probíhaly od prvního až po desáté místo. Naprosto úžasná podívaná, která pro všechny znamenala obrovskou dávku nasazení a mnohým jezdcům už v závěru docházely síly. Okamžitě po startu vyrazila do vedení dvojice Jorge Lorenzo a Andrea Dovizioso, Valentino Rossi naopak v první zatáčce propadl až na jedenácté místo. Zdálo se, že je rozhodnuto, ale Rossi předvedl něco neuvěřitelného a dokázal se závodním polem probít až za vedoucí dvojici. Postupně pak předjel Jorge Lorenza s Andrea Doviziosem, do konce závodu si vedení udržel a závod v Malajsii vyhrál. Bylo to jeho první vítězství od doby, kdy se vrátil zpátky k závodění po zranění, které utrpěl pádem na okruhu v italském Mugellu. Druhý skončil Andrea Dovizioso a třetí Jorge Lorenzo. Jorge Lorenzo tak mohl slavit, stal se totiž teprve druhým Španělem v historii, který vyhrál titul mistra světa v královské kubatuře a je jediným Španělem s titulem v třídě 250ccm a MotoGP. Lorenzo právě do MotoGP přestoupil, jako vítěz čtvrtlitrové kubatury v roce 2008. V premiérovém ročníku se potýkal s mnoha pády a čelil spoustě zranění, ale i přesto vybojoval titul pro Nováčka roku 2008 a obsadil celkové čtvrté místo. V sezoně 2009 už velmi výrazným způsobem konkuroval svému týmovému kolegovi Rossimu, na titul sice nedosáhl, ale v mistrovství už skončil druhý. Letos byla sezona v jeho podání téměř jednoznačnou záležitostí.

41/10

Od Kataru až po San Marino projel pokaždé cílem mezi nejlepšími třemi a jediný, kdo mu dokázal konkurovat byl Dani Pedrosa. Jezdec Repsol Hondy ale v Japonsku havaroval, zlomil si klíční kost a bylo rozhodnuto. Nutno připomenout, že Pedrosovy šance byly čistě v rovině kdyby, kdyby Lorenzo nedojel, kdyby nebodoval … jinak s výkonem, kterým se Španěl letos prezentoval byl absolutně bezkonkurenční. Titul si zcela určitě zaslouží a nyní se může soustředit na poslední tři závody sezony a možná si o něco tvrději zabojuje s Valentinem Rossim, jak po závodu v Motegi sliboval. Podobně šťastný příběh prožívá v třídě Moto2 Toni Elías. Pro španělského závodníka týmu Fausta Gresiniho se loni nenašlo jediné místo v MotoGP, musel odejít a přestoupil o stupínek níž do právě vznikající kubatury šestistovek s jednotnými motory Honda. V předsezonních testech patřil mezi nejlepší závodníky. Těsně před úvodním podnikem se Elías během testu zranil a nevypadalo to s ním vůbec dobře. První závod v Kataru dokončil čtvrtý, ale už na domácí půdě v Jerezu exceloval a po velmi dlouhé době se opět mohl radovat z vítězství. Do této chvíle vyhrál sedm Grand Prix a jednou byl druhý, tato bilance Elíasovi zajistila spolu s ostatními bodovanými závody takový náskok, že mu v Malajsii stačilo projet cílem čtvrtý, aby si zajistil premiérový titul mistra světa v třídě Moto2. Od roku 2000, kdy absolvoval první kompletní sezonu v nejnižší kubatuře je to jeho největší úspěch a zcela určitě pocit zadostiučinění. Teď už se snad místo v MotoGP najde, protože se mluví o spojení se Suzuki nebo Pramac Racingem. Velkou radost všem českým fanouškům

udělal Karel Abraham z brněnského týmu Cardion AB Motoracing. Český motocyklový závodník třídy Moto2 se v Malajsii po těžkém úvodním tréninku kvalifikoval do druhé řady a v samotném závodu obsadil šestou příčku. Pro Abrahama je to v pořadí páté umístění v první desítce a díky solidnímu bodovému zisku mu nyní patří čtrnáctá příčka v průběžném hodnocení. Teď se českému jezdci skutečně daří, je vidět, že si s každým dalším závodem víc věří, ale před sebou má už poslední tři Grand Prix v Moto2, protože pak následuje jeho přestup do královské kubatury MotoGP, kde Abrahama uvidíme závodit v příštím roce. Závod nejnižší kubatury znovu ovládl Marc Márquez. Sedmnáctiletý Španěl chce letošní mistrovství vyhrát a má k tomu všechny předpoklady. Díky vítězství v Malajsii se posunul znovu do průběžného vedení, ale druhý Nicolas Terol ztrácí pouhé tři body a Pol Espargaró dvanáct. V závěru sezony bude rozhodující každý bod, výsledek každé z posledních Grand Prix a samozřejmě fyzická kondice, protože po náročné sezoně už jezdcům moc sil nezbývá. Hlavně po Malajsii, protože tam spousta závodníků jela v extrémním horku se zatnutými zuby a do boxů přijeli naprosto vyčerpáni. Druhý český závodník v mistrovství světa je Jakub Kornfeil, jenž závodí s motocyklem Aprilia v barvách týmu Racing Germany. Rodák z Rohatce u Hodonína v Sepangu zabojoval a odváží si dva body za čtrnácté místo. V průběžném hodnocení je sedmnáctý a pokud chce sezonu ukončit minimálně patnáctý, potřebuje zajet výsledek do první desítky, což nebude jednoduché.