Na černé listině. Hollywoodští rudí a hony na čarodějnice v americkém filmovém průmyslu (1947-1960)

NA ČERNÉ LISTINĚ

PhDr. Daniel Srch, Ph.D. (* 1986) vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Kar­ lovy v Praze. V roce 2014 obhájil na Ústavu světových dějin FF UK disertační práci a zís­ kal titul Ph.D. Během studia absolvoval ně­ kolik badatelských pobytů v zahraničí, pře­ devším pak ve Spojených státech amerických.

V současné době působí na Ministerstvu škol­ ství, mládeže a tělovýchovy, i nadále však ex­ terně spolupracuje se Seminářem nejnověj­ ších dějin Ústavu světových dějin FF UK. Tematicky se zabývá dějinami Spojených států amerických během studené války – jedná se zejména o různé fenomény spojené s tzv. „dru­ hým strachem z rudých“.

Hollywo o dští rudí

Na černé listině

Daniel Srch

a hony na čaro dějnice

ISBN 978-80-7308-540-7

v americkém filmovém průmyslu (1947–1960)

Daniel Srch

Mezi lety 1947–1960 se v americkém filmovém průmyslu uplatňovala politika zakazující za­ městnávání členů či sympatizantů Komunistické strany Spojených států amerických. Tato prak­ tika se označuje jako tzv. černá listina (black­ list). K jejímu ustavení došlo na přelomu čtyři­ cátých a padesátých let na základě několika kol vyšetřování Výborem pro neamerickou činnost Sněmovny reprezentantů Spojených států ame­ rických. Jedinci, kteří během výslechů odmítli spolupracovat, nebo byli v jejich rámci uvedeni jako tzv. „rudí“, se pro Hollywood stali díky do­ bové atmosféře nepohodlnými, a proto s nimi studioví bossové rozvázali pracovní kontrakty.

V podobné situaci se ocitly zhruba tři až čtyři stovky lidí – mimo jiné i autoři scénářů ke slav­ ným filmům jako Most přes řeku Kwai (Michael Wilson), Spartacus (Dalton Trumbo) a MASH (Ring Lardner Jr.). Černou listinu lze sice považovat za úzce zamě­ řenou problematiku, jejím prostřednictvím je ale možné sledovat řadu obecnějších jevů existují­ cích ve Spojených státech. Předně jde o přístup federálních autorit k menšině otevřeně se hlásící k podpoře aktuálního nepřítele číslo jedna – So­ větského svazu. Dále blacklist nabízí vhled do fungování domácí kinematografie a jejích četných specifik vycházejících z tamějších kulturních ste­ reotypů. Sonda do světa rudých pak odhaluje pa­ radoxy hollywoodského i amerického komuni­ smu. A konečně rozkol ve zpětné interpretaci celé této kauzy, který se odvíjí od uznání oprávněnosti paradigmatu o „čarodějnících“ a „inkvizitorech“, poměrně přesně reflektuje rozštěpení politicky aktivní veřejnosti do liberálního a konzervativ­ ního tábora, což platí také pro historiografii.

Autor ve své monografii analyzuje fenomény spo­ jené s příčinami, vznikem a fungováním holly­ woodské černé listiny, přičemž hlavní pozornost věnuje především tomu, jak rudí prožívali období let 1947–1960. Práce se zakládá na studiu nevyda­ ných pramenů z amerických archivů, prací orální historie a memoárů, dále na značném množství dokumentů státní provenience a v neposlední řadě vychází i z rozsáhlé odborné literatury.

NA ČERNÉ LISTINĚ Hollyw o o dšt í ru dí a hony na č a ro děj n i c e v a m erickém filmovém prů m yslu (1 9 4 7 – 1 9 6 0 )

Daniel Srch

filozofická fakulta univerzity karlovy, 2015

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Srch, Daniel Na černé listině: hollywoodští rudí a hony na čarodějnice v americkém filmovém průmyslu (1947–1960) / Daniel Srch. – Vyd. 1. – Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2015. – 296 s. – (Fontes ; sv. 14) Anglické resumé ISBN 978-80-7308-540-7 791.6 * 323.28 * 329.15–051 * 327.54 * 323.25/.26:329.15 * (739.4) – filmový průmysl – Spojené státy americké – 1947–1960 – politická perzekuce – Spojené státy americké – 1947–1960 – komunisté – Spojené státy americké – studená válka (1945–1989) – antikomunismus – Spojené státy americké – Hollywood (Los Angeles, Kalifornie) – monografie 323 – Vnitropolitický vývoj, politický život [15]

Recenzovali prof. PhDr. Aleš Skřivan, CSc. prof. PhDr. Bořivoj Hnízdo, Ph.D. © Daniel Srch, 2015 © Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2015 Všechna práva vyhrazena ISBN 978-80-7308-540-7

Obsah Úvod

7

Hollywoodský blacklist v kontextu studené války 21 Spojené státy a antikomunismus na počátku studené války 24 Blacklisting v Hollywoodu 42 Blacklist a Hollywood 64 Specifika amerického filmového průmyslu 64 Otřesy Hollywoodu v poválečném období 73 Hollywoodský komunismus 86 Komunistická strana USA 87 Rudí z Hollywoodu a jejich svět 96 Hollywoodská desítka 116 Hollywoodská desítka v soudních síních 117 Hollywoodská desítka mimo soudní síně 122 Hollywoodská desítka ve vězení 132 Práce na černém trhu 140 Obtížná padesátá léta 140 Rudí a Sapphire Films 153 Exil z Hollywoodu 162 New York – exil v rámci Spojených států 167 Mexiko 170 Evropa 178 Vybrané aspekty života na blacklistu 185 Velký strach? 185 Konec sovětské iluze 193 Příběh jednoho filmu 203 Salt of the Earth – film 203 Od zrodu k obtížnému natáčení 209 Problémy pokračují 219 Boje s hollywoodským blacklistem 226 Právní bitvy rudých 226 Triumf Daltona Trumba 235 Post bellum 244

Tvorba moderních mýtů Paměť rudých Historiografie Blacklist na stříbrném plátně

248 248 254 260

Závěr

266

Seznam zkratek Prameny a literatura Jmenný rejstřík Resumé / Summary

273 276 290 295

Úvod Na počátku padesátých let, v době vrcholících stalinských represí, navštívil Československo manželský pár hollywoodských „rudých“.1 Cílem cesty Bena a Normy Barzmanových byla účast na Mezinárod‑ ním filmovém festivalu v Karlových Varech, kde propagovali snímek Give Us This Day (1949) natočený ve Velké Británii. Dříve, než se vy‑ dali do lázeňského města, se zastavili v Praze, která na ně udělala mimořádně silný dojem. Norma v pamětech líčila, že v metropoli panovala takřka idylická, ničím nerušená atmosféra. Doslova na‑ psala: „Mohli jsme být v jakémkoli evropském městě, nic nepřipo‑ mínalo poměry za železnou oponou. Muži a ženy byli slušně oble‑ čení a dobře živení. Kromě upozornění bezprostředně po příjezdu, abychom se chovali opatrně, nic nenaznačovalo cokoli zlověstného.

Potulovali jsme se zcela svobodně; jak se ukázalo, jediní kdo nás sle‑ dovali, byli informátoři CIA.“2 Na samotném festivalu získali jednu z hlavních cen poroty a také značné sympatie za to, co v obecnější rovině symbolizovali. Oba totiž patřili k těm, které postihl tzv. „hon na čarodějnice“ (witch­‑hunt) ve Spojených státech amerických. Do‑ bovou budovatelskou rétorikou řečeno, představovali „pokrokové jedince bojující proti imperialistickým silám v USA“. Po slavnostním ceremoniálu se dokonce dostali na honosnou recepci pořádanou so‑ větskou ambasádou. Také zde je přijali s otevřenou náručí, do druž‑ ného hovoru se s nimi dal i samotný velvyslanec. Po několika run‑ dách vodky si k té další přátelsky připili: „Velvyslanec zvedl sklenku o malinko výše než Ben a prohlásil: ‚Za Mir! To Peace!‘ a poté ještě dodal ‚Na nového člověka a lepší lidstvo!‘“3 Existence studené války do značné míry umožnila vznik podob‑ ných, značně bizarních epizod. I když se jednalo v podstatě o zane‑



1 Termín „rudí“ (Reds) budu používat pro označení blízkých sympatizantů či členů komunistické strany ve Spojených státech. V tomto smyslu se běžně vyskytoval v dobovém tisku, pamfletech, ale také později v memoárech či orální historii.

2 BARZMAN, Norma, The Red and the Blacklist, The Intimate Memoir of Hollywood Expatriate, New York 2003, s. 229.

3 Tamtéž, s. 236. Kurzíva v originále.

7

dbatelnou marginálii, střetlo se v ní hned několik důležitých feno‑ ménů najednou. Ben a Norma Barzmanovi zosobňovali tzv. „druhý strach z rudých“ (The Second Red Scare), respektive jeho oběti. Na‑ růstající intenzita „honů na čarodějnice“ je do značné míry přiměla k odchodu ze Spojených států. Jelikož by v Hollywoodu jen stěží hledali práci, rozhodli se zůstat více než dvě desetiletí v exilu na sta‑ rém kontinentu. Zmínění informátoři Ústřední zpravodajské služby (Central Intelligence Agency, CIA) reprezentovali poměrně hojně rozšířené obavy rudých z americké vlády, v níž viděli jakéhosi „vel‑ kého bratra“ se sklony k represím. Další rozměr spočíval ve skuteč‑ nosti, že oba manželé patřili k aktivním členům komunistické strany.

Ačkoli sami vedli spíše životní styl hollywoodské smetánky, v pová‑ lečném období bez problémů přijali Moskvou diktovaný kurz, který celému hnutí naordinoval fundamentální bolševické interpretace.

V Sovětském svazu proto přirozeně viděli mírotvorce, ve Stalinovi hrdinu, naopak USA obviňovali z válečných úmyslů a řadu domá‑ cích elit osočovali z příklonu k fašismu. V neposlední řadě je nutné upozornit na naprosto iluzorní vidění východního bloku. Norma Barzmanová sice napsala své memoáry na prahu nového tisíciletí, ale přesto se ani s odstupem času nedokázala úplně zbavit propa‑ gandistického obrazu komunistického tábora. V idylickém líčení poměrů panujících v Praze například zcela chyběla zmínka o po‑ litických procesech. Taktéž představa rozsáhlejšího působení CIA na území Československa, navíc během „stalinských let“, se blížila spíše fantazii než skutečnosti. V této knize se budu věnovat kom‑ plexu výše nastíněných problémů, půjde tedy o analýzu tzv. „černé listiny“ (blacklist) a života v jejím stínu, hollywoodského komuni‑ smu i zpětného vytváření obrazu minulosti, respektive její mytizace.

Hollywoodská černá listina představuje velmi komplexní pro‑ blematiku spojující celou řadu dílčích fenoménů. Předně se jednalo o produkt antikomunistické hysterie, která na počátku studené války propukla ve Spojených státech v doposud nebývalém rozsahu.

Jeho fungování ovšem také výrazným způsobem ovlivnila četná specifika amerického filmového průmyslu. Ten totiž byl do značné míry uzavřeným mikrokosmem. Blacklist měl v neposlední řadě své oběti − zasáhl zejména členy či sympatizanty americké komunistické 8 úvod

strany. Svět hollywoodských rudých lze bez nadsázky označit za velmi paradoxní, respektive kontroverzní. Výše zmíněným tematic‑ kým okruhům jsou věnovány první tři kapitoly. Bez tohoto obec‑ nějšího úvodu by byla celá problematika, v českém prostředí zatím spíše neznámá, vytržená z kontextu, nebo místy dokonce jen ob‑ tížně srozumitelná. Ve vztahu k zahraniční historiografii zabývající se blacklistem se zvoleným přístupem snažím vyhnout některým ste‑ reotypům způsobeným jakýmsi politicky motivovaným „předporo‑ zuměním“. Dosavadní odborná literatura totiž převážně akcentovala vždy jen poměrně úzce zaměřený výklad, čímž došlo k opomenutí jiných okolností.

Hlavní část knihy je zaměřená na analýzu různých aspektů života lidí postižených hollywoodským blacklistem v letech 1947–1960. Je‑ likož historiografie věnovala této otázce zatím jen velmi omezenou pozornost, půjde o jednu z prvních prací svého druhu. Ve výkladu nejprve sleduji osudy první desítky obětí, poté různé způsoby zís‑ kávání obživy a dále také život hollywoodských rudých v zahranič‑ ním exilu. Za důležitou součást považuji rovněž duševní rozměr celé zkušenosti, ať se již jednalo o strach z „inkvizitorů“4 či deziluzi po poodhalení Stalinových zločinů. Příklad vypjatého antikomunismu i vhled do myšlenkového světa rudých se snažím ilustrovat na ana‑ lýze vzniku snímku z roku 1954 Salt of the Earth a v neposlední řadě představím rovněž dvě hlavní strategie v boji proti černé listině. Zá‑ věrečná kapitola pak poskytne zpětný pohled na období existence blacklistu, a to prostřednictvím různých forem výpovědí rudých, his‑ toriografie i kinematografie.

Prostřednictvím výsledné syntézy se tak pokusím o zodpovězení hlavních otázek: Proč došlo ke vzniku černé listiny v americkém fil‑ movém průmyslu a jak fungovala? Jak vypadal svět hollywoodských rudých? Jak se rudí vyrovnávali s následky způsobenými blacklis‑ tem? Lze koncept „honů na čarodějnice“, respektive „druhého stra‑ chu z rudých“ považovat za bezezbytku platný a je zároveň možné



4 Tímto termínem označovali rudí jedince, kteří aktivně vystupovali a bojovali proti vlivu komunistické strany ve Spojených státech, respektive americkém filmovém průmyslu. Z jejich pozice se jednalo o silně subjektivně zabarvené pojmenování obsahující odsouzení daných individuí.

9

Resumé / Summary At the beginning of the Cold War, the American motion picture industry was hit by a “witch­‑hunt” that led to establishment of the so­‑called blacklist. Due to this controversial policy, roughly three hundred “Reds” (actual members of the Communist Party of the United States of America or its sympathizers) were excluded from work in Hollywood during the period of 1947–1960. The first explanation of this phenomenon lies in the bipolarity of the post­‑war world, where Washington, D. C. assumed leadership in a “crusade” against Moscow. As a result, the followers of the Communist Party quickly became public enemies number one in the United States.

However, a deeper analysis of the whole issue led to the conclusion that other elements must be seriously taken into account as well.

The microcosm of Hollywood, some cultural stereotypes rooted in principles of American thinking, and the activities of the Reds within the U.S. represent crucial examples of elements necessary for a comprehensive understanding of blacklisting.

The experience of life on the Hollywood blacklist consisted of a broad variety of aspects. First of all, it was a politically motivated battle against the “inquisitors” from the House Committee on Un­ ‑American Activities, which helped to implement an anti­‑communist policy within the American motion picture industry. The everyday problems that were connected with the reality of being a “witch” represented another equally important part – particularly difficulties with finding a job, earning a sufficient income, living in exile or dealing with minor social isolation. The Hollywood Reds also led a long fight against the blacklisting practices. A movie called Salt of the Earth, made almost entirely by them, can be seen as an example of that struggle. Legal battles in courtrooms became another significant strategy; however, none of the suits brought even a minor breakthrough. The famous screenwriter Dalton Trumbo chose a different approach – he relied upon the power of his craftsmanship. Finally, in 1960, after the producers of Exodus and Spartacus gave him official credits for those screenplays, he 295

successfully left the black market and signed a regular contract with filmmakers. This individual precedent began the slow erosion of the Hollywood blacklist.

The case of the Hollywood blacklist also shows how complicated human memory of the past can be, because interpretations of one exact “story” depend greatly on a specific point of view. In this context, the perspectives of the Reds and the “inquisitors” differed radically – whereas the former considered themselves innocent victims, the latter perceived them as a threat to national security.

The very same ambivalence also affected the historiography which has polarised into two opposite interpretative approaches. In other words, the blacklistees became both great martyrs as well as fanatical followers of Stalinism. Despite technological progress, even modern Western civilisation had its “witches”, “inquisitors” and myths well into the second half of the 20th century.

296

resumé / summary

Daniel Srch Na černé listině.

Hollywoodští rudí a hony na čarodějnice v americkém filmovém průmyslu (1947–1960) Vydala Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, jako 14. svazek ediční řady Fontes Jazyková redakce Klára Kunčíková Typografická osnova František Štorm Sazba z písem Baskerville Pro a John Sans Pro studio Lacerta (www.sazba.cz) Tisk Tiskárna PROTISK s. r. o., České Budějovice Vydání první, Praha 2015